1
Jiří Pokorný
PITOMOST aneb Kanárek
OSOBY BLANKA MILUŠKA DAVID ALŽBĚTA EXEKUTOR ZUBR PILA KANÁREK (hlas)
1
2
Kuchyně.U stolu sedí Miluška a Blanka,ženy kolem šedesáti.Na stole bábovka a dva hrnky s nes kafem. Nůž na krájení bábovky. Nehnutá pausa.Velmi dlouhá. Blanka je sousedka (a zároveň majitelka domu) Milušky a je u ní na krátké odpolední návštěvě. Delší dobu se neviděly. Jde o situaci – ticho s dlouhou napjatou pausou po plané debatě. Co říct?... Jsou z ní vyčerpané. Místnosti vévodí neadekvátní kuchyňská linka.( již bez spotřebičů) Luxusní. Na čelní zdi místnosti klícka s živým kanárkem. Blance zazvoní mobil. Vrcholí úvodní hudební motiv :
1. B : Promiň,musím to vzít...Haló?No,to jsem já....Proč nevoláš?Já už jsem ti volala dvakrát.... Co?....No volala jsem ti....Máš kolemsebe rámus....já už mám sbaleno...chápu..... Ještě si půjdu něco koupit...klobouk a nějaké lehčí šaty...no,takový lehký...letní.... (její snacha cvrdliká) (pausa)Jak to?...Aha....nešil tak si vezmem něco od Franty....jo... počkám....(zakryje mikrofon) Luďkovi kleklo auto a tak se řeší,jak se /tam/do Chorvatska dostanem...to je blbec..ví to už půl roku...no..Terezko?slyšíme se?Ale Franta nepojede s náma, 2
3
to už zařídím,hlavně pohněte kostrou.../ježišmarja/ to mi neříkej..apartmán máme od zítřka... Jeden,ale má dva pokoje a kuchyň...změnila jsem to...má to balkón...a kuchyňku mezi pokoji...malej bude se mnou a vy..budete sami....hned volám Frantovi...neboj....má autobazar!! Terezko prosimtě nešil,sežeň Luďka...Franta tam má asi sto aut....minulej tejden mi přines kytky...to je na jindy...hlavně nešilte....jo je to hotový...neřeš to...jsem u Milušky,ještě chvíli pak to zařídíme...hlavně nešil a ať nešílí ani Luděk nebo zešílím já....jo...pa...zavolám a neboj. (zavěsí) Musela jsem to změnit.Oni chtěli dát mě stranou a být ve třech.Asi.../Ranilo mě to./ Já jim to platím,dělám si něco jako předčasné Vánoce a oni.....,řeknu ti Miluško ...peklo... Franta na dovolenou nechtěl jet.....Chtěla jsem být s rodinou.....On že jen se mnou....(pausa) Myslíš,že se Terezky a Luďka bojí?....Ženit se nechce.Jít do rodiny.....Je to chlap... Oni si myslí, že když mám činžák, že je Franta zlatokop,ale on je za vodou!Je v balíku. Franta je taky citlivej,rozdal by se,..... Klade si podmínky. Jenom Ty a Já“...dal na chalupě píct prase a oni se vymluvili. Luděk se strašně změnil.Nepřijeli.... a Franta asi nad svatbou..... zlomil hůl...sliby Takovej mi dal snubák...podívej...modrý kvítek v zeleném poli a uprostřed - malý rubín. Je něžný....Sundávám ho jenom,když si myju vlasy... M : Je krásný.. B : To je něco.....Syn preferuje názory své ženy...a kdo ona je...?Vymyslela jsem to tak,aby mohli....máš takový urputný výraz......proč se tak díváš?..... být spolu a přitom my všichni taky!Já bych byla s malým a oni spolu. Natírat se olejema. Ale já bych mohla číst malýmu něco před spaním a oni.....by mohli být spolu... přála bych si i vnučku.... těšila jsem se......celé jsme to dali dohromady ...jako minulý rok,ale to kleklý auto....bez Franty tak leda autobusem na Slapy.......Můj syn bez auta........!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! To je stejný jako ten vtip s Hurvínkem,co si ho spletli s Pinokiem a shoří a přijde
3
4
do nebe..........Hihihi cha chá....jsem v křeči,promiň..... To bude ostuda....všichni vědí,že vyrážíme.. a oni dělají,abysme nejeli....včera sem balila a ...celej den po nákupech...... No a Spejbl místo svatýho Petra povídá : Hurvajs......vrať se domů! A Hurvínek.... M : Blanko...mohla bych se tě na něco zeptat?... B
: ....Já moře potřebuju....Vlny....
M : Blanko je to vážné.... B
: Já Luďkovi věřím, všechno se dá spravit..a to si nenamlouvám,nedívej se na mě takhle.
M : Víš,já bych...Ty hodně přemýšlíš.... B
: Pochop to,já se jim nechci vnucovat,ale tohle...a ona..chápeš to...ani neřekne dík... jenom mi tu nehodu oznámí....(pro sebe) – pizda !
M : Nedáš si kousek bábovky? B
: Miluško /úplně/ mě přešla chuť na sladký....ta je kupovaná!... ty nepečeš?
M : Nemám jak..... B
: /promiň...
M : Není špatná.....dej si kousek,když máš teď nervy....dovča je někdy peklo.... B
: ....ten švestkový koláč....
M : Trouba je pryč.Nemám v čem péct. B
: A kde máš mikrovlnku...a lednici...a televizi...ty už ....a presovač?.. Ta linka je ´plně vybrakovaná...
M : Všechno je pryč.... B
: To se spraví...
M : Už ty věci nikdy neuvidím.... B
:
Čím víc věcí máš,tím míň jsi člověkem.
M : Také se chci někdy úplně všeho zbavit....Je to pryč.... Jsou pryč,pomocníčci....Už mě tu vlastně nic nedrží....
4
5
B
:
Ty se chceš odstěhovat? !!!!!/Máš u mě nájemní smlouvu ještě na rok.......
M : Šperky jsem zastavila v dubnu......I ty po mamince....... B
:
Za kolik?
M : To je jedno,už jsou pryč.Třpytí se na gamblerech. B : I ten prsten - se smaragdem?..co mi to tady povídáš....??!!! Miluško ty jsi úplně daun.Ty děláš,jako bys měla jít do lágru...Máš chvilkama hlavu úplně nakřivo...Ty se hroutíš..!!!!! M :
Chtěla jsem prodat ledvinu,ale nechtěli ji,prý už byla stará....házela jsem ti lísky do schránky. jediný orgán na prodej ve mně říkali,že je srdce.....chirurgové....
B :
Miluško.....nešilhej...máš něco s očima?
M :
Můžu ti nabídnout vodu....Nechceš vodu?
B :
Miluško máš něco s tlakem?Dýcháš,jako bys měla vybuchnout...
M :
To je takové jogínské cvičení...vždycky když na mě dýchne smrt..musím to rozdejchat a pak …..je to jako když praskne hráz
B :
Miluško neplač..prosímtě pojď ke mně... nájem zaplatíš až budeš mít...
M :
Nechápeš,že já už nikdy nebudu mít?!!!! Nic.Jsem daun! Není cesta ven! Zkusila jsem už úplně všechno.To je peklo,všechno se scvrklo,všechny dveře jsou zavřený.....Nechci.....Já bych chtěla jenom hybernační spánek a let na jinou planetu.
B :
Netrap se..to bude dobré.../.já už/ budu muset..../na tady máš kapesník./...
M :
(stírá si slzy) Víš,pozvala jsem tě..pozvala jsem tě,abych se tě zeptala...
B :
Miluško,dlužíš mi už osmdesát tisíc..mám,ale nepůjčím....co bys s těmi penězi dělala? Vždyť s nimi neumíš....jinak.... to nejde... Já bych samozřejmě mohla,ale tobě …...by to nepomohlo......Ty se musíš změnit! Nakoupíš si věci,budeš chvíli hepy,ale jak dál? Už ani neštrykuješ!
M : (temně) Pro koho asi?....Rubáš? 5
6
B
: Třeba na prodej...stát se sama sebou...obchodovat....mít stánek nebo kšeft!
M : To je právě to..potřebuju se odrazit ode dna....vrátit se zpátky do hry...a na to potřebuju... B :
Vždyť…
M : Bude mi stačit,když mi půjčíš dvacet tisíc ….a já ti klidně podepíšu směnku krví...!!!! B : Blázínku...... Za kolik jsi prodala ten prsten? M : Bylo mi to v tu chvíli jedno...musela jsem i prosit...spěchalo to.../lže/ B : A proč jsi to neprobrala se mnou?!!! M : Styděla jsem se. B : Kolik ti za něj dali?...........Ptám se,kolik sis řekla a kolik ti za něj dali?...! M :
To je jedno,...já už neumím počítat,víš?Nevím...ocitla jsem se v jiném prostoru... časoprostoru...nevím jak jdou dny po sobě...peru si v ruce....nevařím,nemám z čeho, nemám jak...peníze na tu bábovku jsem vyžebrala......jezdím žebrat na nádraží...... lžu,že mě okradli a nemám na jízdenku..beru si ten hezký baloňák,co mi zbyl a klobouk tam se tolik nestydím..lidi tě míjejí...stačí se usmívat..... ty jediná jsi mě nezažalovala......dlužím všude a všem......hlavně nevím,jak se to vlastně přihodilo....někdy spím dva dny v kuse a potom tři dny nespím..... a naopak....tři dny spím a dva dny nespím...a nikdy nevím,co vlastně bude dál... ….těch pár svíček,co ještě mám....mi snad pár dnů vydrží....
B :
Jsi moje kamarádka a vždy jsem si tě vážila,...teď se musíš vzchopit a stoupat. Neklesej na mysli....Už musím....no tak...pochop mě.... u tebe je to,nezlob se na mě,pořád stejné..vývěva...ztráta - pro nic za nic. Probíraly jsme to s holkama u karet a nikdo to nechápe...... Vzchop se...Až se vrátím,přivezu nějaký pršut a víno a probereme to.No tak..usměj se. Snaž se vidět ve světě i ty hezčí stránky....Přivezu i sýry,ty máš ráda.... No a teď mě pusť,protože musím sehnat to auto....
M :
Blanko... 6
7
B :
Ne,nezlob se.
M :
Tak alespoň deset ať si můžu koupit televizi.Vyperu si u Stáni......!!!!
B : Prosimtě nebul pořád,takhle to nikam nevede. Musíš se tomu postavit čelem...vyčistit si hlavu,zhluboka nadechnout a …..dělat alespoň něco...práci na doma,něco najdem... M : Jenomže já už nemůžu,fakt nemůžu,je to...je to začarovaný kruh a trvá to už tolik let,je to nekonečný a ne a ne se z toho dostat ven...jakoby mě někdo proklel...já... Léky už mi nezabírají nebo jenom na chvíli ...budu se asi muset přestěhovat,garsonka by mi stačila,jenomže vím že ty mě nevyhodíš a já do azylovýho domu nechci a tak... navíc,to už bych byla úplně sama...jít někam na sídliště B : Na to je nejlepší práce,něco dělat.....kde mám šátek,aha tady.... M :
Ale jaká?!! Vždyť žádná není! !Nemůžu o nic zavadit.....Brala bych i úklid...
B : S těma tvýma zádama....to by bylo tak na jeden den a tobě navíc kýbl nemůže slušet M :
Nevěřila bys,jaký je tlak na každý místo...a já jsem stará,jsem prostě stará a takový nikdo nechce,brigády jsou pro mladý,já asi skončím v blázinci....nebo....
B : Já fakt nevím,jak ti to mám říct...prostě seber se.Uvidíš,to bude dobrý.Bude to dobrý... M :
Nebude,já vím,že nebude.Každé ráno si říkám,že bude,ale není.Prosimtě...
B :
Jsme kamarádky,ale nezlob se.Fakt ne.Máš přeci děti,ne?A co ony? A z čeho bys to vracela?
M : Mám životní pojistku .. tři stovky platím pravidelně...už osm let,od Rudovy smrti, pro jistotu..........se bojíš to risknout?.... B : Pojištění není spoření.Navíc,já nejsem pozůstalý......Miluško,seber se! M : Dala bych to do závěti,že seš.Určitě umřu dřív než ty,to je jasné,co říkáš?To je dobrá nabídka,ne? B : Prosímtě tady máš dva tácy...no ..na ...vem....vem si to na jídlo....na jídlo.... ne,že si půjdeš koupit becherovku....to /já /jen žertem...chacha... M : Vždyť víš,že už dávno nepiju... 7
8
B : A nedívej se tak....já se nemůžu peněz jen tak zbavovat.... ,M : Vím. B
: Prostě,........tady máš,papa...ahojky...vidíme se....zavolám Ty vlastně nemáš mobil....jasně...tak zazvoním...za deset dní jsme zpátky
M :
Klepej,odpojili mi proud...
B : Hm. M :
Elektrika je odpojená…ale voda ještě teče......žiju zvukama...kanárek přenáší emoce,já je zpracovávám......
B :
Dáme to do pořádku,až se vrátím.A nesmuť.Pa.Musím to popohnat i jinde.. Já snad zešílím....
M :
...Šťastnou cestu a ať vám svítí sluníčko.....Děti....Nepůjčila bys mi prosím na chvíli telefon?Jenom jeden hovor,na chvilku,potřebuju (hledá v kapse zástěry,do které si dala 2 tis. lístek s číslem,od Blanky mobil) Děkuju,zavolám si z ložnice,počkej chviličku,.... Prosimtě můžeš mi to vymačkat,já s tímhle neumím,měla jsem tlačítkovej... ale úplně se rozpad.Děkuju...
B :
Jo.A uděláme si společnou fotku,pojď ke mně.
M :
Nejsem ...upravená....
B : Pojď..no...jako kamarádky....a za měsíc se vyfotíme znovu a uvidíš ten rozdíl! Pustíme se do toho. M :
Jestli už není pozdě......
B : Nikdy není pozdě,ale s tou exekucí jsi mi to měla říct dřív,mohly jsme něco podniknout. M :
Styděla jsem se.... (vyfotí se)
B : Dej mi to číslo.....tak...už se ti to vytáčí a pospěš si prosímtě... M : Neboj.... (odejde do vedlejší místnosti,B se zadívá na buchtu,potěžká nůž) 8
9
2. ( klepání na dveře) B :
(jde otevřít) No nazdar. ( vstoupí Miluščin syn David)
Co ty tady?
D : Jdu za mámou..asi...ne?...........Co Ty tady..? B : Neříkala,že máš přijít.Vůbec jsme o tobě nemluvily. D : Ani nemohla vědět ......Mami...? B : Je vedle v pokoji,telefonuje.....Ty se nezuješ? D : Ne. B : Teď jedu pryč,ale až se vrátím,tak bych s tebou ráda mluvila... D : O čem? B : Ty víš. D : Kam jedeš? B : To ti nemusím říkat,ale když už to chceš vědět,tak s ….rodinou …..k moři D : Hm. (pausa) B :
Tys býval tak milej a hodnej kluk ,já nevím.
D : ...na to nejsem zvědavej. To se někdy přihodí,že tety ošahávaj děti svý kámošky. (pausa) B : Že ti není hanba..... D : Co tak civíš?!
Do mě ti nic není.
B : Ale je mi do tvý mámy. D : To je péče...... B : Když jsi byl malý….. 9
10
D : Nic o mně nevíš, kup si nový boty.... B : No dovol..jak se to se mnou bavíš? Co si to,co si to.../dovoluješ/ D : /klidně/ Je to fifty fifty. (pausa) B : Naštěstí
Bude asi líp,když budeme oba mlčet.
už jsem na odchodu......
D : To je dobře. (pausa) B :
To ti nevadí,že je máma bez proudu?!!!!!Skoro všechno pryč....?!!!!
D : /klidně/ B :
Vadí,to víš,že mi to vadí.Proto jsem taky tady a už na mě nemluv.
Měl by ses stydět..
D : A ty bys měla jít... B :
Že jsem tě pustila dovnitř...nemáš ty náhodou soudní příkaz,zákaz,.....sem chodit?!!!
D : Co je ti po tom?!!!! B :
Po tom je mi například to,že když umřel Rudolf,tak jsem to byla já,kdo to tady držel.
D :
Zatímco máma chlastala.A ty s ní...A neříkej Rudolf,byl to můj táta.....
B :
Ty máš co říkat,feťáku. No co,co,chceš mě za to všechno praštit?
D :
Jsem čistej.Leta.Pár let jsme se neviděli.Je fakt,že bych ti rád nasadil roubík.
B :
Tvoje maminka prochází těžkým obdobím.
(pausa) D :
Fakt,jo?
B :
Kdybys věděl..
D :
Hlavně se mi nesvěřuj,ty opice.
B :
Já nejsem opice!
D : Ty nejsi opice.Ty jsi kůže z opice. B :
Zkrachovalec. 10
11
D : Stařeno. B : Cos to řek? D :
Plastiko.
B : Ještě jednou? D :
Botuline.
B :
Já tě....
D :
.........teto liposukce. Ještě pořád vojíždíš týnejdžry?Jak se žije po přechodu?...Když tě něco nepřejede....
B :
/volá/ Míílůůškó,prosíííííímtě končiííííí už,já už musím jít..../abych ho nezabila/
M :
/volá z vedlejší místnosti/ Už končíím.
B :
Aby si tě někdo nepodal,mladej.....
D :
Výhrůžka?Zkus to....
( vejde M)
3. M :
Davide....co tady děláš?
D :
Ahoj mami.
M :
Tys ho sem pustila?
B
:
On se sem vedral.
D
:
Nevedral – vstoupil..../vešel/
M : D
:
Odejdi. Musím s tebou mluvit.
M :
Ale já s tebou nechci mluvit.Navíc máš zákaz sem chodit.Nechci abys tady byl.
D :
Jenom na chvíli.
M :
Ne. 11
12
D
:
Prostě........ musím s tebou mluvit ….
B
:
Mám zavolat policajty?
M :
Ne.Blanko prosímtě nech nás ,.........já ho vyprovodím sama.
D
:
Jenom chvíli mami,odejdu sám,......pár minut...
B
:
Tady se ale trošku porušuje zákon...já nevím,Miluško......co když......chápeš?........
D
:
Mami...pár minut....
M :
Blani já se u tebe večer stavím.Kvůli kočce a kytkám...no?chtělas,abych ti zalívala... Můžu se pak u tebe dívat na televizi?......
B
:
Doufám,že ty hodinky a náušnice ti nechá.Davide,já tě varuju.Klidně budu,........ a ráda,.......svědčit!
D
:
Nashledanou.Spěchám.Musím do práce.
B
:
do...hehe..prááce...chacha....to mě podrž.....
D
:
/cedí skrz zuby/ Mami,můžu si umýt ruce?
M :
Můžeš.
B
Vodu mámě ještě nezavřeli.
:
M :
Blani,děkuju.Stavím se.Tohleto bude rychlý......Pochop...
B
Ty seš blázen,ty se s ním po tom všem ještě budeš bavit..?
:
M :
Ano.Vyslechnu ho.....A pošlu pryč.
B
:
..dělej jak chceš....tak večer....
M
:
Děkuju za ty dva tisíce.A vůbec...pa
B
:
Nemáš zač.A buď nekompromisní...neustupuj....znáš se.
M
:
Já vím,neboj....ahoj
(Blanka odejde,M se vrací do kuchyně a dává si klíče od bytu do kapsy)
12
13
4. (vchází David,jeho taška je o poznání lehčí) D : Ty přede mnou schováváš klíče? M : Naučilo mě to. D : Mami,ale já... M : Tak to vyklop, - co tě přivádí?Vybal to bájný vypravěči,která skazka ti rozvířila mysl? D
: Více věcí....můžeme si sednout?
M : Na chvíli.Tak?... D
: Vyměnila sis zámek....
M : Ty se divíš? D
: Ne.
M : Já sice mám čas,mám ho až moc a vlastně ani nevím,co s ním,ale ...popravdě... nemám chuť se s tebou vybavovat jen tak.Co?Zase ti někdo vyhrožuje?Udělal jsi zase nějakou lumpárnu?Musíš někam odjet?Potřebuješ se schovat?Peníze nemám,jak velmi -dobře -víš. D
: Jsem tu kvůli něčemu jinému...
M : Co je to za práci? D
: Obchod.
M : Drogy? D
: Mami ....to už je dávno pryč...
M : Mám ti věřit? Vždyť se třeseš...Davide,dívej se mi do očí.... D :
Jsem nervózní.Bojím se...že....mám dívku..
M :
Tak tys mi přišel říct,že máš holku.Ale tys měl vždycky nějakou tu...no...
D :
Teď je to jiné.Je to anděl.To ona mi zařídila práci.Bydlím u ní.Je starší …..o sedm let .. má tříletého kluka...... 13
14
M : A co je to za práci? D : Obchoduju s elektronikou. M :
Chceš mě do party?Babka s baťohem přes hranice?
D : Mami prosím....(položí na stůl ubrousek)...na a promiň,odpusť mi to prosím..... M : Nic od tebe nechci. D : Rozbal to. M :
Co je to?
D : (David rozbalí ubrousek,je v něm prsten se smaragdem) Sem ho....... vykoupil. Aby byl zpátky v rodině.... M :
(nasadí si jej) Takže ty sis ho jenom půjčil...
D : Asi tak. M : To jsem ráda. D : To jsem rád,že máš radost..... M : Já už nevím, co slovo radost znamená.Na každý pád,krádež zůstane krádeží. D
: Změnil jsem se..........
M : Jsi hezky oblečený.To ano.Oholený,máš čisté nehty,máš hezký účes...voníš...máš auto? D
: (položí na stůl obálku) Tady...
M : A co je zase tohle? D
: Peníze.
M : Ty si mě chceš koupit? D
: Ne.Dát ti alespoň část toho,co ti dlužím.Je tam …......dvěstě tisíc.
M : (rozesměje se) To máš z prodeje ? D
: Tak nějak.......Vydělávám hodně.
M
: Davide......Davide,takhle ne.Já to nechci.Bůhví odkud jsou........Nechci.
D
: Mami proboha tě prosím,věř mi.Je to legální,můžu ti ukázat smlouvy.Chceš?
M
: Jaktože tě zaměstnali,když už jsi byl třikrát v podmínce? 14
15
D
: Ta moje ….Lenka....je majitelka firmy.
M : Jak se ta firma jmenuje? D : CB systems. M :
Neznám.Nevím.
D :
Je to...
M :
Já ty peníze nechci.
D :
Mami já už jsem se vytrestal dost sám a …...chci všechno napravit.Prosím. Čekal jsem,až to dám dohromady ,nevěděl jsem,že ta ...exekuce …..už proběhla. Psal jsem ti....
M :
(vytáhne z šuplíku několik nerozlepených dopisů) Ano.Nečetla jsem je.Můžeš si je zase odnést.
D : Ty mě....... nemáš ráda,mami? M : Vysušil jsi mi srdce,synku. D : Proč jsi....je na nich zpáteční adresa... M : Už půjdeš? D
: Mami....dobrá...nakoupím ti ty věci o které jsi přišla........Co ty na to?
M : Já to nepřevezmu.Povezou to zpátky do obchodu. D
: Budeš mít nový a lepší věci.
M : Nechci Vem si to běž už. D
: Lenka tě pozdravuje a ráda by tě poznala.
M : Děkuji.Není ona tak trošku ...řekněme – blázen? D
: Proč mi to děláš?
(tlačí se mu slzy do očí, položí na stůl svoji vizitku)
M : Nedělám nic.........Už se stalo. (vrací mu obálku,vtom se David prudce zvedne a uteče z bytu)
D
: Nashledanou...... 15
16
4. M : /pro sebe/
Sbohem. .(dá obálku do šuplíku a zadívá se na prsten a sype kanárkovi)
(Milušce definitivně přeskočí) M : /kanárkovi/
To jsme se nenadáli,Rudo,co?To jsou mi věci....Z gamblera je
byznysmen...Káju Maříka jsme mu přitom nikdy nečetli..... že si panečku nevymyslel nějakou výhru,třeba ve Sportce...možná už po něm pátrají.... co říkáš?...že si je mám nechat?..nene...to by nešlo,máme svoji hrdost...pošleme mu je zpátky...bez psaníčka...takový to byl hodný chlapec...no to víš,že se mi po něm stýskalo,
je to moje dítě a přála bych si,aby to byla pravda,ale spálila jsem se už tolikrát.. ...co se to vlastně jenom stalo,co?...náš chlapec bude někoho vychovávat..to nemůže dopadnout dobře...ale mohli jsme se na fotku Lenky podívat... jestli ho z těch průšvihů vysekala ona,tak klobouk dolů...láska myslíš?..já,pokud tomu tak je,si myslím spíš z nouze ctnost,pokud tomu tak ovšem je….nakonec nás položila ta půjčka…..“mami,proboha pomoc,dou po mně,mami,je to vážný!!!!“..a bác ho...že jsem se na něj nevykašlala, představovala jsem si ho zmlácenýho nebo bez prstu...od žolíků k automatům a bůhvíco ještě....to je cesta...obchod...beztak s kamarádama ukradli nějaký náklaďák a teď ho rozprodávají,asi ho uvidíme až za pár let,pokud tady ještě budeme, ve vězení se naučí další lumpárny a tak to půjde pořád dokola...můžu si za to sama... tak copak budeme dnes dělat?..mám si jít zase zažebrat ?S dvěma sty tisíci v šuplíku?.... (pausa)
Aspoň potkám lidi ( zvonek)
copak asi, ...že by si to rozmyslel?
Nějaká další pohádka? Deka,od země je chladno,asfalt....dlažba.... Vavrušáková říkala,že už mi psa nepůjčí...má ho z ůtulku,panáčkuje...pořád mi ho 16
17
někdo krade.... /kanárkovi/ Rudo,......nespi....Ruda je pro Milušku inkarnát Zazpívej.... M : Chce dokončit bajku.
Zdali si vzpomeneš Chceš vyslovit to, cos nikdy nedokázal říct....... Víš,že se musíš spojit Rudo Rudolfe, můj zesnulý manželi Proč jsi se k Davidovi choval vždy...... Proč jsi mu řekl, že z něj nkdy nemůže být kosmonaut a přitom jsi se smál?.... K
: /lucidní sen – kanárek/ Píp píp tralala. Ty si o sobě možná myslíš,že jsi svatá,že jsi jediná Ale nejsi Svět je plný různých žen a ty jsi nebyla jediná a pravá....
M
Proč jsi se mnou teda dělal děti?!!!! Řádil jsi jako šejtan a metal jsi kyticema?!!!
:
Co všechny ty řeči?Úplně jsi mě udolal a vytrhnul ze svobodného světa!!!!! K
:
Chtěl jsem se vidět zmnoženého přes svit tvé krásy...
M
:
Já jsem tě nezabila kvůli lásce k jiné ženě,ale proto,že sis to přál.Z lásky.Rudo!!!!
K
:
Byla jsi prudká a vyčítavá,měla jsi příliš rychlé orgasmy a pak jsi vždy usla.( K -zvonek)
M
:
Žehlila jsem ti prádlo a prala spoďáry.Kupovala ponožky.....Proč jsi zmizel?!!!!
K
:
Smrt je varianta,možnost.Nová cesta.....Koupíš mi samičku? nudím se v té kleci.....samota je strašná věc....
M
:
Nezabiju tě.,chci abys trpěl....to by se ti hodilo,abych ti zakroutila krkem........
K
: Bylo by to osvobození....napodruhé.... 17
18
M
:
No a co?
Se stane,že někdo se objeví a někdo jiný zmizí.
K
:
Sexuální pomsta není k ničemu. jinému,ale s kým si budeš sladce ševelit?
(K zvonek – důrazný a opakovaný)
Myslela jsi přitom někdy na naše děti?Nejenom na sebe?!!!!! M
:
A ty?!!Máme jenom dvě a ani jedno z nich se nepovedlo.Obě směřují do vězení.
K
: Nevím jak to mám říct.../kdo je asi vychovával hipísáckým stylem?/
M
:
Tak to neříkej....
K
:
Běž otevřít....(klepání)
A koukni na to,kde trávím život.To není louka ani les.
M
:
Seš Rudo dneska nějak výmluvnej...medžik...končíme s konopnýma semínkama ode dneška máš sezam a slunečnici (klepání)
K
:
V poho...sem v poho...ta klec je vlastně fajn....
M
:
Jsem dost stará,abych mohla myslet mladě.
K
:
Píp píp píp.....
M
:
Neser mě Rudo.....
K
:
Vězení je vězení úplně všude,když na to přistoupíš.
M
:
Všichni máme limity.
K
:
Kdy jsi naposledy jedla? (klepání)
M
:
Ani nevím.Čím víc hladovím,tak tím mám hezčí sny....
K
:
Běž otevřít /a nech mě na chvíli,/zase jsi ze mě vyhlodala poslední síly. Dík za proso.Dej mi vodu.Och,prosím,píp,píp, vodu.... A jez! Najez se prosimtě!
M
:
Můj syn se vrací.......
(klepání na dveře.Miluška bere obálku a jde ke dveřím)
18
19
5. M
:
(v předsíni,přes dveře) Co ještě chceš?
E
:
Dobrý den,....mohla byste ,....prosím...,na chvíli?
M
:
Řekla jsem to jasně.
E
:
(volá přes dveře) Dobrý den!
M
:
( jde ke stolu,vyjme obálku a nese ji do předsíně m.o.) Hodím ti to přes práh a vypadni!
(učiní tak)
E
:
(švihnutí dveřmi)
Paní Miloslavo.....(zpoza dveří)
M
:
Jdi domů,.....!Jdi si za tou svou Lenkou!Prodávat elektroniku!
E
:
(zpoza dveří) Dobrý den.Můžete otevřít?
M
:
Na ty triky ti kašlu,gamblere!Nepůjdu do basy!
E
:
Mám pro vás nabídku.....
M
:
Vystačím si sama!
E
:
Myslím,že ne.......
M
:
Kdo je tam?
E
:
(pausa) Přítel.To bych chtěl nejenom říct,ale také Vás o tom přesvědčit.
M
:
Ale tady není co ukrást.
E
:
Přišel jsem vám nabídnout......
M
:
Klepeta?
E
:
Pletete se.
M
:
Váš hlas je mi povědomý.
E
:
Ano.
M
:
Byl jste tady včera?
E
:
Ano.
M
:
To se nestydíte?
E
:
Ne.....Otevřete? 19
20
M
:
Proč?
E
:
Může to být pro vás osvobozující.
M
:
Nejsem zakletá.
E
:
Právě proto.Otevřete,zůstanu stát na prahu,potřebuji s vámi mluvit.
M
:
Je s vámi policie?
E
:
Ne.
M
:
Jsem unavená.
E
:
Já taky.Otevřete?
M
:
Co potřebujete?
E
:
Tak já jdu,šlapete si po štěstí.Nashledanou.
M
:
(cvaknutí dveří) Po jakém Štěstí?.........
E
:
Můžu dál?
M
:
Vy jste ten ….exekutor!
E
:
Ne.
M
:
Včera jste byl v teplákovce... a dneska vypadáte jako ženich
E
:
Chci na vás udělat dojem.
M
:
Tak mě dojměte a vypadněte.
E
:
Mohu...
M
:
Klidně.
E
:
Beatles?Fakt?Ten kanárek umí Beatles?
M
:
Klidně.Co chcete?
E
:
Mohu dál?
M
:
Mám z vás …..strach. Vybrakovali jste mi včera byt,co chcete...?
E
:
….to všechno.....,co se stalo....
M
:
Vypadněte.Tady máte (dá mu sklenici vody), napijte se a vypadněte
E
:
Chápu,rozumím....
Že se nestydíte!
20
21
M
:
Co ještě?
E
:
Ta kuchyňská linka...
M
:
Má nálepky zevnitř..Sám jste je tam lepil.Proč jste si ji včera neodvezli? Se vám ohly šroubováky.Nebo jste na to v tom fofru zapomněli.
E
:
Je drahá...Krásný kousek...Na míru...byla by jí strašná škoda...
M
:
Koupila jsem si ji po smrti manžela....../pohled na kanárka/
E
:
.......Je pěkná.
M
:
Chtěla jsem se postavit na vlastní nohy,udělat si radost,vařit. Mít linku....... Bude tu prázdná zeď. Děti jsou fuč.... Tak ať....co potřebujete?
E
:
Chci ji koupit....Jinak dostanete jen polovinu....
M
:
Vypadněte.Vy jste kšeftař a ne exekutor,to jsem si mohla myslet.....!
E
:
Mohu vám ….pomoci.Víte,včera mi vaše přímost připadla naprosto impozantní...byla jste skvělá... Dám vám plnou cenu.Tu původní.
M
:
A ven!
E
:
Rozmyslete si to prosím...
M
:
Nemám si co rozmýšlet.
E
:
Zůstala by vám....
M
:
Co tím chcete říct?
E
:
Prostě by vám zůstala do doby...než...
M
:
Poslyšte,když už jednou padlo rozhodnutí a já se snažila tolikrát ho změnit.... tolikrát jsem prosila a vysvětlovala...všem...celé té vaší bandě...!!!!!
E
:
Já vím...
M
:
Bylo to ponižující..
E
:
Já vím a tak...
21
22
M
:
Nevíte nic... (pausa)
E
:
Tady zůstanete bydlet?
M
:
Co je Vám do toho?!!
E
:
Jen si říkám...byt je velký...
M
:
Nic v něm už není...
E
:
Kolik platíte nájem?
M
:
Do toho vám nic není...
E
:
Asi to nebude málo..
M
:
Jo táááák....Takže vy byste si představoval... Jakože já bych....Že až odejdu,aha... že bych to tady po čtyřiceti letech opustila....hm...
E
:
Přeci jen sama v tak rozlehlém bytě...
M
:
Takže mě nejdřív zničíte,pak mě oberete a pak ještě..
E
:
Možná mi nerozumíte
M
:
Myslím,že rozumím...
E
:
Chtěl jsem vám nabídnout..
M
:
Nikdo se se mnou nechtěl bavit..
E
:
Šlo o soudní rozhodnutí...
M
:
Děláte pro ně,ne?
E
:
„Jste banda necitlivých zbabělců,upíři,sadisti,gauneři..“ to všechno jste říkala.......“.Eskadra smrti.“
M
:
A není to pravda?
E
:
Já jen dělám svoji práci a …
M
:
Pěkná špína.Jak často asi jen musíte jezdit do lázní....
E
:
Každý se musí nějak živit.Na dluh se žít nedá...
22
23
M
:
Mluvíte o mně?Co vy víte?!!!Jak se do toho dá spadnout?!!
E
:
To není na mně,abych to posuzoval...pro mě jsou rozhodující fakta a nařízení soudu..Jsem jen výkonný orgán.
M
:
Takhle za pusinku přijít k cizímu majetku....
E
:
Ale ten majetek už nebyl váš...přestal být...změnil majitele...
M
:
A to jako jak?
E
:
Víte,znám případy,kdy..
M
:
Mě cizí případy nezajímají a vůbec,už jsem vám řekla,abyste šel pryč
E
:
Já..
M
:
V téhleté zparchantělé,zlodějské zemi
E
:
Se jen minulý rok ocitlo šestnáct tisíc rodin v bankrotu...já vím..
M
:
Čísýlka...Podle toho,co kolem sebe vidím,to musí být třikrát tolik! Všechno je rozkradený a vy nejste člověk,vy jste sup. Vždyť vy nemáte charakter! Špetku soucitu!
E
:
Směšujete věci...
M
:
Zavolám policii..
E
:
To bych nedoporučoval ..
M
:
Tak kde máte dělníky?Co?Šup šup...rozeberte si to a pryč s tím..
E
:
Jsem tu sám,právě,abych vám udělal nabídku...
M
:
Už jsem vám řekla svoje! Já se nenechám dál ponižovat!
E
:
Tak tomu zamezte...
M
:
Přísámbůh mít zbraň...
E
:
Nepotřebujete podnájemníka?Co by vám pomohl s nájmem a tak?..
M
:
Co?.....Cizího člověka na kvartýr?!
23
24
E
:
No...
M
:
Jo jakože byste mi třeba někoho přidělili.....hmmm...to bývalo...hmmmm
E
:
Ne,k tomu vás samozřejmě nemůže nikdo nutit,jste svobodný člověk..
M
:
Vůbec mi to tak nepřipadá.
E
:
Včera mě právě napadlo......takový...takové řešení....
M
:
Mám nájemní smlouvu a bytná je moje dlohověká kamarádka..víte...?
E
:
Nezbyde vám ani dřez
M
:
Proboha co je vám po tom...vy jste nekonečnej.
E
:
Rozvádím se.
M
:
No a ? Se divím,že si vás vůbec někdo vzal.
E
:
Hledám si něco....
M
:
Kupte si anonci,běžte na net....jsou stovky bytůůůů a odejděte...tady odtud mě vynesou leda nohama napřed. Vzali jste mi všechno!!!A teď i kvartýr???!!! Na ulici?!!!
E
:
Jsem pořádný člověk...nepiju,nekouřím...děti nemám....bohužel..
M
:
Bohudík.Lidi jako vy by se myslím rozmnožovat neměli.
E
:
Jste zbytečně krutá.
M
:
Já?
E
:
Já mám děti rád.
M
:
A proto jim berete lednice a televize.Vy jste šílenec...
E
:
Dělám svoji práci..Prosím,zvažte to...ten pokoj vzadu...s tím balkónkem.. ..co je prázdný...
M
:
Ven...hned teď.Chlíváku.....
E
:
Jak myslíte,ale...(klekne si)
M
:
Je vám nevolno?
24
25
E
:
Budu vám dávat patnáct tisíc měsíčně...!!!!!
M
:
?
E
:
Ani o mně nebudete vědět.Ráno odejdu,večer se vrátím! Koupím vám televizi. I lednici. Vezmu vás k moři. Dokoupím k té lince digestoř.
M
:
Spíš zabavíte svý ženě...chacha... Na to jste expert.chachacha... Vy se mi snad zdáte,chlape...a je to ZLÝ sen.
E
:
Neodejdu,dokud neřeknete ano....Mám auto.
M
:
To sem v šoku...chtěl byste mě vozit na otrokářské brigády.... fárem? Jasně,starý dobrý časy se vracejí....a jednou za měsíc herinka..... Otrokářství je zpátky,chcete to dělat pod přikrývkou soucitu.... s tím děte do.../hajzlu/ politiky. Jasně,ty mě ty frajere chceš prodat do Dubí..mezi starý šlapky... Jsou chlapi,co chtějí kus zkušenýho masa....Koupíš mi prima krém?
E
:
Ne.Věřte mi,ne.Tak to není.
M
:
Tak to vždycky bylo a je.Čím hůř,tím líp.Sníte si nás,až nás rozžvejkáte.
M
:
? (jde ke dveřím v předsíni,otevře je,sedne si ke stolu a začte se do knížky jakoby nic,ignoruje ho,PŘESKOČILO JÍ)
25
26
6. K
:
(prozpěvuje si Goldbergovské variace J.S.Bacha)
A
:
(„zfetovaná“ dcera M.Vchází,vypadá jako onuce,tetuáže,mokré vlasy) Čau mami brácha volal že tady prej řádila ňáká eskadra smrti a já du můžu si sednout padám na zadek těch schodů je jich ňák moc nezdá se ti koupila sem ti rohlíky a asi sem je nechala v obchodě nemáš rtěnku?se mi smazala no a revizor povídá tak jak to bude nakonec to bude zase jaro léto podzim zima (nekapíruje klečícího E) no a tak sem tu a ty si čteš neměla by sis jít udělat nehty?já je mám nějak okousaný,ale jeden mi zbyl..tenhle všechny si koušu a tenhle cucám ach jo já už dávno nečtu co čteš zase nějakou knížku na to tě užije prosimtě nevíš kam jsem si dala bundu helemese tady je sem si na ni sedla nějak je ta židle tvrdší než byla minule všechno to tvrdne a tvrdne nebo se mi zmenšil zadek jak hubnu mám dietu jenom hrozno a ale nevím kdy naposled jsem ho jedla a ani nevím proč já se ti tak nudím protože kdy jsi naposledy byla v kině já teda ne je to předražený a brácha říkal ať zajdu že mami ale fakt to myslel vážně o sebe nepečuješ máš nehty ohryzanější než já………….
E
:
(stále vkleče v meditaci,spíš pro sebe) Pečuje.
A
:
(nekapíruje)
M
:
(čte a ignoruje,.....je ve snu)
A : ještě
…………..sem našla na pultu v drogerii tyhlety krémy a rtěnku neměli a mám čteš zase Burgera já sem jako malá barona Prášila měla ráda asi jako když potkáš cizího psa na ulici mami to byla četba jako vidle v oku někde šampón občas se mi ti děje že někdo je a zároveň není třeba třeba prodavačka tak si to vezmu protože to potřebuju volám na ni a tak du 26
27
já protože ona nejde spěchám jako vždycky teď jsem musela frnknout od kadeřnice ještě s mokrejma vlasama protože sem měla kvalt a omylem sem jí vzala tyhle časáky na tuhle tumáš je tu i slevový kupón kde máš lednici pokazila se asi mi se zase pokazila levá bota a tak raději chodím bosky než jenom na jednom podpatku mami já pořád měním ty telefonní čísla protože je to tak levnější spotřebuješ jedno a druhý pak nebereš fí já se půjdu na chvíli natáhnout do svýho pokoje kvaltuju dneska si jdu k Fredovi pro ryby rybaří blázínek jako šílenec taky už nemá dva zuby mi chybí už tři ale to je prý normální kdo ti dělal protézu tak ti sem dneska hodím kapra až se vyspím zůstanu pár dní asi jinak je to fajn nápad nechat otevřený dveře taky to tak dělám když někde bydlím vždycky někdo přijde a tak dala bych si kakao ale asi až se vzbudím strašně kmitám brácha povídal že seš nějak na nervy tak ať se stavim tak a sem tady tak a du si lehnout jééé to je fajn mami mám tě prej hlídat a to nevim jak když mám lítačku bzm bzm jenom chvilku a hned sem redy
kakao momentík jdu do svýho pokojíčku to je let,co jsem tam nebyla je to všechno nějak větší nebo menší zatím pokojíčku jsem tady
(odvrávorá do svého dávného dětského pokojíčku)
27
28
(M si čte,E klečí,všichni působí jako v šípkovém zámku,zastavený čas)
7.
(vejdou dva maníci,kteří loví Davida - Zubr a Pila – kvůli velké čorce drog a peněz) (chovají se jako v podivném „akčňáku „ a šeptají, jsou sjetí sami i situací,E i M jsou štronzo)
Z
:
Tvoe tady je to jak na Václaváku...Všichni přemejšlej...
P
:
Ty rukavice si nenasazuju,abych nenechal otisky prstů,ale abych se neušpinil,ale možná,...že když už jsem si nenasadil doteďtka,tak proč bych si je měl nasazovat? A šeptej,proboha šeptej....chápeš?
Z
:
Kde je Lasička?Kterej z nich to je?
P
:
Můj přítel se ptá,kde je …..Lasička.....he?
Z
:
/stranou/ Nemenoval se Kuna
K
: (stále zpívá)
P
:
Z
: Prej se mu jinde kdysi říkalo …...Davide....
P
:
Ty časy sou pryč....Hlavně nemenovat podle křestňáku
Z
:
Tys byl Dýka..
P
:
Teď sem Pila,....Zubře.......Seš rozjetej,já vím...až potom...
Z
:
Byl jsem Jelen.
P
:
To bylo před transformací....Je ze mě Pila.Nežvaň /tolik/.
Z
:
Pilo,..., neměli bysme zavřít dveře?
P
:
Ne.
Z
:
Máš recht.
P
: Zase.To je můj úděl.Di do toho...Zmáčkni je.
Z
:
Ale hovno...Ptáš se chytře......Říká se mu Lasička...kde je Lasička?
(šeptem) Tak vážení....ještě jeden pokus...kde je Lasička...??? 28
29
P
: Hele ….kanárek,vole.....
Z
:
P
: Zubře - kanárek.Tady v klícce na zdi.Koukej.Vypadá jak živej.---Je živej
Kde?
Má výraz jako...jako....ňákej dávnej pták....možná dinosaurus....he? Z
: Není to znamení?
P
: Čert ví.
Z
: Kdo je Čert?
P
: Čert.
Z
: Co je s ním?
P
: To je ten,co ví všechno.Tempo tempo,deme na to...../šeptá/
Z
: Se ptáš mě?
P
: Ti radím.Máš první akci tohodle typu a doufám,že ne poslední.
Z
: Kde to máte,jedem jedem.....!!!!Proč nemluvíme na ně?Proč šeptáme?Proč neřveme?
P
: Je to krabice od bot,ale boty v ní nejsou....Proč si pořád šeptáme?Protože sou
Kde je Lasička?!!!
votevřený dveře na chodbu. Z
: Myslíš,že to na nás hrajou?To jim budem dávat hádanky?
P
: Myslím,že si šlehli............Sou sjetý.
Z
: Nezavřem ty dveře?
P
: Třeba je to past...chápeš...zavřem je a nepudou otevřít...sme v pátým patře... chápeš?Víš,co tím chci říct?
Z
: Že nemáme posily.Kámoše v záloze.Logistický tým.Bandu machrů se zajištěnejma počítačema a lanama a týmem snajprů a nemáme helikoptéru. žádnou výbavu a možnost volat mamkám a milenkám a kámošům a napít se, písek se nám se sype do bot a z toho kanárka je najednou....koukni na něj... podívej se mu do očí....máš recht...je v něm něco dinosauřího.....
29
30
Přestávám si bejt tou modelací jistej... P
: Nebo že nás do toho naviklal Orel.
Z
: Máš bouchačku?
P
: Ne.Ty máš?Věříš mi?
Z
: Ne,ale věřím ti.
P
: Aha.
Z
: Orel přeci říkal,ať do toho dem bez bouchaček.Jako exekutoři.
P
: Příště pudem za klauny,chce to ale trénink ….....nemáme kufříky....bomby...nic...
Z
: Zapomněl sem...Jsem z toho jelen
P
: Tos byl kdysi...
Z
: To byly časy....
P
: Je to taková klícka....Klec,past...dobře narafičený....Nesmíme přestat bejt ve střehu
Z
: To musí bejt hustej matroš....co hledáme...koukni na ně....
P
: Nebudu se na ně dívat,ještě mě zhypnotizujou....
Z
: Pilo - je to past.
P
: Milane prosimtě neříkej mi co je to past a co není.
Z
: Zubře...
P
: Zubr seš ty.
Z
: Tak proč mi říkáš svým vlastním jménem?
P
: Abych je zmátl asi,ne?
Z
: Bábovka...Milane koukni ...bábovka....
P
: Nejez TO!!!!Víš co říkal Orel.A neříkej mi mým jménem,kurva!
Z
: Ty mu věříš?...
P
: V podstatě ano.Chvílema.Někdy.Občas.Sem tam.Jak to vyjde.Tak i tak. Jsou momenty,kdy bych za něj položil život a chvíle,.....kdy ani ne. Ale v zásadě mu věřím,jako chlapovi,kterej umí říct pravdu,ale někdy se mu nechce. 30
31
Jako frajerovi,kterej ví co chce,ale někdy to obtížně formuluje. Z
:
Jasně.
P
: Tady mám napsaný,....kdyby se někdo cukal...
Z
: Přečti mi to,nemám s sebou brýle na čtení.
P
: Bylo to asi napsaný mizícím inkoustem.Tajná zpráva.
Z
: Musíme z těch sraček fofrem ven.
P
: Bez “balíku?“?....Proklepnem tohohle borce.Někoho mi připomíná.....
Z
: Datla?
P
: Co já vím.....Klečí tu jenom jeden co by mohl bejt Datel.Ale Datla nehledáme.
Z
: Datle.....nevíš,kde je..
P
: Už nemusíš šeptat.Zavři dveře.Myslim,že tady na nás někdo něco uplet. (promluví) Prosímvás vemte si to a vypadněte.Všichni tři.
M
:
P
: A kde to je?
M
: Ste slepej?
Z
:
P
: O to jde.Všechno vidět,všechno slyšet a všechno zapomenout,jak řekl Napoleon.
M
: Dělejte nebo zavolám policii...Chci si v klidu dočíst tuto knihu....
P
: (Prohledává linku.)
E
: (vztyčí se) Pracky pryč.
Jasně.
Sráči zasranej kurva ty troglodyte nenasytnej zloději ubohej padej od tý linky!!!! P
: Datle,..........dělit se nebudeme.
Z
: Kde máš ségru?
E
: Ve Františkových lázních,ty vepřová hlavo.Zmizte oba nebo se fakt naseru.
31
32
P
: Ale já se nikdy nedělím,jak dobře víš.....
Z
: Nech tu bábovku bejt.....je nebezpečná....
M
: Dám si …..protože je moje...to je asi jediný,co mi zbylo......
P
: Neukopnu ti hlavu Datle,jen z toho důvodu,žes Kryse a Bentlymu nechal životy.
E
: Nevím s kým mluvíš,opičko nebohá.........O co se snažíš? Kolik nebohejch teploušů už skončilo pod mačetou na bábovku?He? Ty si myslíš,že ti hlava zůstane na tvým krku?Co tam má kurva co dělat? Na co tu hlavu máš?Například americký švábi dokážou bez hlavy fungovat i dva dny. Dej tu hlavu do hry. (chopí se kudly na krájení Miluščiny bábovky)
Z
: On...
P
: Nemluv za mně,Milane...
Z
: Proč mi říkáš jménem?.....Navíc....ty seš Milan...
P
: Já?...A kdo ti dodlecto nakukal? ...Milane.
E
: Kluci tuším,že to máte malinko rozhozený.Byl jsem Datel,ale křestním jménem jsem Jaroslav Kolínský.
Z
: Takže jsi byl Datel? Subdodavatel Datel, dodavatel hlav?
E
: Vypadněte ….
P
: (Zubrovi) Sežeň Veveřici Alžbětu a padáme......
Z
: To se ti lehko řekne......kde tady...ten byt má minimálně...
E
: 320.Jo. (s nožem na krájení bábovky v ruce) Ještě vás baví žít?
P
: Mně jo.
Z
: Mně taky.
E
: Mám pár esemesek od Orla.On si moc nepřeje,abyste tady ještě byli.
Z
: Jako v tomhle bytě? 32
33
E
: Na světě....a teď už můžem zavřít ty dveře a najít
P
: Datle...
E
: Klidně mi říkej Jaroslave,když už sou dveře zavřený,......smrti stejně neunikneš.
P
: Ale já vím,to sou ty kecy...každý tam musíme......
Z
: Nebo se taky říká : Nezapomeneme.......
E
: Milý Zubře a Pilo,seberte si tu děvku a vypadněte. Nemyslel jsem Vás,paní Miluško..
M
: Ale to je v pohodě,já si čtu,....hlavně abyste už vypadli všichni.
E
: (ukrojí si kus bábovky a uroní slzu) Proč jste to vy parchanti tady nepřišli vystřílet!!!!!
Z
: Orel má názor,že už nemáme nosit zbraně.
P
: Přestali jsme kouřit a posledního panáka jsem měl včera.
Z
: To je dávno.Já sem měl posledního džointa.....
E
: Kde je vaše rychlost a přesnost?Kde je vaše divokost a přehled?
Z
: Asi před hodinou.....
P
: Datle,říkám ti to na rovinu,ty nevíš,co je to nikotin.Ty absolutně netušíš,jak se člověk chová v odvykacím procesu!
E
: Ale vím.....
P
: Myslím,že nevíš......
E
: Ale vím...vím to stejně přesně,jakože vím,že nejsem žádnej Datel!!!! Idioti.
M
: (zvedne hlavu od knihy) Žádná vražda?Žádná smrt? Nedáte si bábovku? (zase se začte) Nuda.
P
: Zubře jdi zavřít ty dveře.....
Z
: Ty máš bouchačku..
33
34
P
: Co?
Z
: Máš v ruce bouchačku.
P
: Tak sem ji asi vytáh...měl jsem ji v pouzdře...
Z
: Orel říkal jasně - bez bouchaček....kam tím směřuješ?
P
: Ale nikam tím nesměřuju,prostě šáhnu do kapsy a mám v ruce Waltra.
Z
: Sem z toho překvapenej....
P
: To mi povídej...
E
: ( chmátne po zbrani a zmocní se jí) A padejte.
P
: To leda že bys mě tou bouchačkou mlátil.Včera sem ji vysřílel.Zmáčkni to,frajere..
E
: (vyhodí zásobník,který je prázdný)
Z
: Dyckys o svoje zbraně pečoval,Pilo.
P
: Ale já sem vůbec nevěděl,že ji mám..s sebou....
E
: (vytáhne z kapsy nový zásobník a pistoli nabije)
P
: Hele Milane běž zavřít ty dveře..
Z
: Neříkej mi Milane Milane.
M
: (vezme E pistoli a hodí ji do šuplíku,a....čte)
P
: Paninko vraťte mi tu pistoli a řekněte mi,kde je Lasička a kde to všecko je.
M
: Nedáte si bábovku?
Z
: Já bych si..
P
: Ser na to a běž zavřít dveře.
Z
: A co když se mi nechce?
P
: Seš svobodnej člověk......
E
: Začínám vás mít plný kecky,hoši..
P
: To si pak vyřídíme,ale my tady nejsme kvůli tobě,kapišto,Datle?
E
: Nech si toho Datla od cesty,.......Milane.Je dodatlováno.Jsem Jaroslav Kolínský.
P
: Tvoe Zubře běž zavřít ty dveře....Nebo to udělám já. 34
35
Z
: Schválně esli to dokážeš,Milane.
P
: Nakopu ti prdel Milane.Držím Datla v šachu,že přese mně nezdrhne.
Z
: Myslíš,že přeze mně by zdrhnul? He?
E
: Já zdrhat nebudu.To vy dva byste měli zmizet a to fofrem.
P
: No né....?Tady samozřejmě pude někdo z kola ven...ale my to nebudeme......
E
: Jak to můžeš vědět?.......Milane......
Z
: Je statisticky dokázaný,že dva je víc než jeden.
E
: (pausa) Co když tady nejsem sám....
P
: To sme si všimli,že nejseš …..a co tím chceš říct.....Jaroslave Kolínský?
M
: Tady čtu...“Clověk není nikdy sám.“ (opět se začte)
E
: Milane,řeknu ti to jasně...
M
: A zároveň : „ Člověk je nejsilnější,když je sám.“ Ibsen.(čte si dál)
P
: Já nejsem Milan.On je Milan.
Z
: Co kecáš?Co sakra kecáš?Jakej Milan? Co Milan,kurva!Ty seš Milan!
P
: No a co,Milane?......Co mi uděláš?......Schválně.
Z
: Jsem Zubr,Pilo.Zapomněls...velice brzy jsi zapomněl...
P
: Kdybys zavřel ty dveře,Zubře,mohli sme bejt za vodou!
Z
: Ty tady nevelíš!
P
: Moh bych,ale nestojím o to.
E
: Váš čas vypršel.Odchod.
Z
: Tak co,pane komandante,jaké máte nápady?
P
: Měl sem tuhle takovej nápad že tě požádám... abys zavřel dveře abychom se posunuli vo fous dál
35
36
Z
: A co když se mi nechce?Co když nemůžu?A co když to ani nejde?Ha?
Myslím,že ten voříšek k rozlousknutí leží nekde úplně jinde... E
: Počítám do tří...
P
: Schválně...
E
: Raz.....
P
: (to již utekla minuta...) Dáš to Jaroslave Kolínský?...Jo?
Z
: Neumí počítat,..
E
: Dva......
P
: Sem z toho celej ňákej zpocenej...
E
: (vytáhne z kapsy další – vlastní zbraň)
Z
: (Z vyděšeně vyletí do předsíně a zavře dveře.V ruce má obálku s penězi,kterou tam pohodila Miluška.) Tohleto leželo na chodbě.(odhodí na stůl)Napsáno – mamince.
M
: ( vezme E i tuto pistoli a dá ji do šuplíku, vezme obálku a vyhodí ji na chodbu, opět nechá dveře otevřené , vrátí se ke stolu a zase se začte)
P
: Klidněs moh říct - tři...dveře sou furt votevřený.....nic jsi nedokázal
E
: To vy jste je chtěli zavřít,ne?
Z
: Má pravdu..
P
:_Já ti teď ani nevim.
M
: (čte si) Dveře zůstanou otevřené.Seberte si to a vypadněte.
P
: No , ale kde to je?
Z
: Kde je Lasička?
E
: V lese asi.....
Z
: Brnknem Orlovi?
E
: Radši běžte.Radím vám dobře....běžte.
P
: Prosímvás paní,.............mohla byste mi vrátit mou pistoli?!!!!!
M
:(čte si) Ne. 36
37
Z
: Tak a máš po bouchačce.
P
: To je teda akce....Prosím vás laskavě!!!!!!.......,je to moje zbraň! Potřebuji ji k životu, bez ní nedám ani ránu,musím se s ní znovu vidět.Držet ji v ruce a starat se o ni. Děti nemám a tak mám alespoň ji.Nebuďte tak krutá....
Z
: Dárek od Orla.Má na ní vyryto : Milanovi Láďa.Na pažbě.
M
: Vemte si co potřebujete a vypadněte.Ta zbraň zůstane tady jako předmět doličný. Důkaz toho,jak chodí exekutoři na plac!Jsou na ní otisky.Tak šup šup,ať je ta linka pryč.(zase se začte) Jste nudní,že to nemá obdoby! A vyjasněte si mezi sebou vztahy,chlapci.Co bude s tou linkou?!!!!
Z
: Žádnou lajnu nevidím...to jste sešňupnul sám,pane Kolínský?Hmmmmmmmm
E
: Teď budu počítat jen do dvou....
P
: Razdvatřičtyřipětsedmosmdeset!!
Z
: Hele nech ho,fakt ho nech,nech ho bejt,koukej jak se třese.....
P
: Chci zpátky svoji bouchačku!
M
: Máš smůlu,holenku.Taste šroubováky a koukejte si ten krám odnýst!
P
: Tvoe já mám pocit,že sme se ocitli na úplně jiný planetě.
Z
: Klidně vám můžem sebrat tu knížku.....
E
: Jedna...
P
: Sedm padesátpět čtyři...a seš v prdeli,Datle....
(vrhnou se na něj,omotají ho gafou na židli a jako tečku mu zalepí i ústa) Z
: Moje nervy,moje nervy,moje nervy.
P
: Tvoje nervy?Tvoje nervy?....A co moje,kurva!!!!
Z
:Ty už seš s nervama dávno v prdeli!!!
P
: Co ty víš?!!!!
Z
: Někdy všechno a někdy nic,ale tuším,že tahleta akce se Orlovi líbit nebude. 37
38
8. A
: (vchází jako vyměněná) Nebude. Ahoj mami.Dík za to kakao.Spala jsem jako mimino.Co čteš?
(Kanárek všechno zhypnotizoval do štronza) Nebyl tu David? A
: Zavřu dveře,dovolíš? (zavře dveře a vrací se s obálkou s penězi) Tohleto leželo přede dveřmi... „ Pro maminku“..není to tvoje?
M
: Ne.
A
: Můžu se podívat?
M
: Ne.
A
: Proč?
M
: Nevím a nech mě číst.
A
: Tak já se podívám.
M
: Klidně.A nech mě číst.
A
: Od koho to asi bude?
M
: Od Kuny,Lasičko,od Kuny.A zanes to Orlovi.
A
: Tak já se teda podívám...nechceš si to otevřít sama?
M
: Ne.Čtu.
A
: Je něco novýho?
M
: Ani ne.Blanka jede do Chorvatska,budu jí zalejvat kytky a krmit kočku.
A
: Pošta.Já jsem vždycky tak ráda dostávala balíčky a dopisy....
M
: To sis jenom představovala.To tys posílala balíčky a dopisy.Tátovi do vězení.
A
: Měla jsem ho ráda.Chybí mi....
38
39
K
: I ty mi chybíš....
M
: Nechte toho oba dva..čtu si.
A
: Jednou jsem mu poslala bonbóny,ale půlku jsem jich předtím snědla.
M
: Jednou jsi mu taky poslala dopis,v kterém bylo napsáno jen – zničili jste mi život.
A
: Tak můžu se do té obálky podívat?
M
: Pro mě za mě...ale je to riskantní....zvaž to
A
: (otevře obálku a je v ní přáníčko) Jé...Moje milovaná maminko,tolik se toho přihodilo,že ani nevím,jak mám začít. V první řadě,na automaty jsem se vrhnul,protože jsem chtěl dostat nás všechny z nouze,do které nás uvrhl táta.On to určitě myslel dobře,ale když se provalily všechny jeho dluhy,nezbývalo nic jiného,než pokoušet štěstí.Pak jsem do toho spadnul stejně jako on.Gambling je něco jako kód.Jsou v mozku místa,která umí vyplavit látky,které nás dělají šťastnými a taky existují lidé,kteří mají předpoklady k tomu být šťastnými.Proč bych to nemohl být zrovna já? Nebo ty a Bětka? Když jsem vyhrál prvních pár stovek,tak jsem je znovu vsadil a vyhrál třicet tisíc. Koupil jsem ti řetízek a Bětce parfém – pamatuješ? Ale vaše neštěstí pro mě bylo tak nesnesitelné,že jsem s vámi doma být nemohl. A čím jste byly nešťastnější,tím méně jsem měl štěstí i já.Začaly jste se ničit. Nejdřív navzájem,jak už to ženské v nouzi umí a potom každá zvlášť.Sama o sobě. Víš co tím myslím.....Pak jsem se začal ničit i já.Čím méně se mi dařilo,tím jsem byl urputnější,tím víc jsem vsázel,tím víc jsem si půjčoval a tím dražší oblečení si kupoval.Když jsem vás vzal na výlet svým prvním kradeným autem,svítilo sluníčko ale já měl pocit,že nám všem přeskočilo.Všichni jsme lhali.Sami sobě i navzájem. Na konci výletu jsme se pohádali.Večer jsme se dozvěděli,že si táta vzal život. Pak mě poprvé chytili.Dva dny nato jsem vyhrál sedmdesát a chtěl jsem víc a 39
40
prohrál jsem devadesát...a M
: Alžbětko,já si to pak dočtu sama.Je v té obálce ještě něco?
A
: Šek.Tady...Na dvěstě tisíc …...Euro,.........kurva....
M
: Korun ne?
A
: Euro................Podívej....
M
: Ukaž.....
A
: Co s tí budem dělat?
M
: /Co si s tím počneme?/ Vrátíme mu to.
A
: Jseš si jistá?
M
: Jako nikdy.
A
: To je ale přesně to,co by si přál táta...aby bylo po starostech....
M
: Ty peníze nejsou legální.
A
: A proč ne? Jak to můžeš vědět?
M
: (dá šek do šuplíku a začte se) Jak bylo ve škole?
A
: Dostala jsem kouli ze zemáku.
M
: To jde?
A
: Tvrdila jsem,že Moskva neexistuje.
M
: Už deset let nechodíš do školy,co mi to tady povídáš?Ty si myslíš,že nevím, že si všichni myslíte,že mi přeskočilo a že nevím,kde jsem a kdo jsem?!!! Jaké je datum a jak se menuje prezident?!!!! Jaké je roční období?
A
: Jaké?
M
: Po tom ti nic není.
A
: My si myslíme...
40
41
M
:To se ale pletete.Mě nenachytáte.Podej mi to přáníčko....aha. To není Davidovo písmo...ani ten jazyk se mi nezdá.... srdíčko s růží?tady chybí už jen lebky... (znovu se začte do své knížky)
A
: David se asi bude s vysokou pravděpodobností ženit. Znáš se s jeho snoubenkou?Aha?
M
: (k P,Z a E) Tak pánové,seberte si tuto slečnu a koukejte zmizet.
A
: To je pouze domněnka,že je jenom jedno peklo a jeden ďábel.
K
: Záleží,jak si kdo vybere.
A
: Já si myslím,že každý má takové peklo,jaké si vybere,ne takové,jaké si v uvozovkách zaslouží.|\Například moje peklo se teprve staví a jedním z architektů.... jsi ty,.....mami.Možná o tom ani nevíš.Čteš si. Vůbec nevíš,co jsem zač a ani tě to nezajímá.
K
: Jak bude vypadat to tvoje?
A
: Záleží na ďáblovi,..........tati.....
M
: Peklo nemusí nastat až po smrti,to ale přece dobře víš....
A
: Nejdřív peklo potom ráj? Nejdřív ráj a potom peklo?
M
: Všecko dohromady.Stačí si vybrat.Prosímtě seber si tu bandu a vypadněte. Už se smráká a nejde elektrika.
A
: O čem to mluvíš mami?
(několikrát rozsvítí a zhasne vypínač)
M
: Nedělej triky,prosimtě.
A
: Tak jo kluci,.......padáme.Jděte za manželkama a dětma,fajront,konec šichty... Kanál sport ,čipsy a whisky.Tanga.Šup!A zavřete dveře. Buďte na mobilech a žádný bouchačky.Orel to řek myslím dost jasně!!!! (odejdou) 41
42
9. A
: Mami,já vím a my všichni to víme,že tady David byl a něco tu nechal. Potřebujeme to.
M
: Zeptejte se Davida.
A
: Jak asi?
M
: Prostou otázkou získáš prostou odpověď.
M
: Hledej si tady,nech mě číst a můžeš tady po těch letech,cos tu nebyla,sem tam utřít nějaký prach......
A
: Mami,David udělal královskej průser,chápeš......jde o jeho život!
M
: No to mě podrž....
A
: A nejen o jeho!!!!
M
: Dej mi seznam a až budu mít telefon tak ty lidi obvolám a budu je varovat. Stejně mám prd na práci. Řeknu jim,že jim jde o život,stejně jako mně. Pokecám si s těma lidma,povykládám jim o tom,že absolutně netuším kdo jsem a co jsou moje děti zač......
A
: Mami,celé se to dá vyřešit,když mi řekneš,.......kam to David schoval.
M
: Lasičko,vy si s Kunou pořád vyrábíte nějakej svět
A
: Mami,ale my musíme žít!
M
: Tak žijte,já vám v tom nebráním.
A
: To je peklo.
M
: O tom už jsme se bavily.
A
: Je to jiný typ pekla.Je to nedorozumění.Chtěj ti odkráglovat syna a ty si čteš!
M
: Čtu.
A
: A co když ti tu knížku vezmu,he?
42
43
M
: Mám šuplík plnej bouchaček.Neriskuj.Jako malou jsem tě měla ráda...
A
: Už nemáš?
M
: Kolikátého mám narozeniny?
A
: Jak to mám zrovna teďka kurva vědět?!
M
: Podívej se do rodného listu.
A
: (pausa) Mám takovej pocit,že tomu všemu tady vládne tenhlecten kanárek. Dělá ze sebe něco jinýho než je.Stejně jako ty.
M
: Je to prostě …...kanárek.
A
: Sem z něho na nervy.
M
: Tak se uklidni,šlehni si něco.
A
: Mami,já pracuji jako hlavní redaktorka časopisu Zdraví.
M
: To vidím.
A
: A jde mi o to,aby chod naší rodiny byl jako dřív.
M
: Chceš šéfovat kanárka?Zakroutit mu krkem?Zabydlit to tady? Koupit si pejska?Krást mi šminky?Cigarety?
A
: Hledáme diamantové lano.
M
: To jsem ale opravdu ráda,že máš dvě zaměstnání....
A
: Je to ta věc,kterou si táta uříz hlavu.
M
: Co já vím, tak se oběsil.Nech mě to dočíst prosímtě,teď je to napínavé.
A
: David jim to ukrad a teď po něm dou.
M
: Dej si kakao.
A
: Jak,kde a proč?! Já nemám chuť na kakao!!!!
M
: Tak běž domů.
A
: Ale vždyť já jsem tady doma!Kde je to lano?!!!!
43
44
M
: Bětuško,já myslím,že bys měla jít na diskotéku nebo do prdele,už na tebe s tím diamantovým lanem fakt nemám náladu.Tady máš dva litry,co mám od Blanky,na,jdi,sjeď se,vrzni si,vopíchej ňákýho barmana a nech mě to dočíst.
A
: Matko!
M
: Dcero!
A
: Mami,jsem šéfredaktorkou časopisu Zdraví,nejsem žádná trubka.
M
: Jdi domů.
A
: Ale já jsem doma!
M
: Tady už nikdo není doma.
A
: Dobře,zavolám kluky ať odvezou tu linku,seš nějaká namlsaná.
M
: (vytáhne ze šuplíku zbraň) Odejdi,jinak tě odprásknu....
A
: Jsem tvoje dcera.
M
: Bejvávalo (střelí do ní) …....Konečně si můžu číst.....Parchanti....
A
: Mami bolí mě to...mohla bys mě dorazit?....
M
: To říkají všechny blondýny.
A
: Prosím střel do mě ještě párkrát...,nejlíp do hlavy,pálí to jako čert a nauč se mířit,do nohy se nezabíjí...trefilas mi stehno!!!!!
M
: Ty mi budeš povídat,jak se má střílet,.......dceruško.
A
: Mami,tak mě doraž!
M
: Došly náboje.A nech mě to dočíst,sakra a krucipísek a večerníček stop!
A
: Mami prosím,střel mě do hlavy ,
M
: To by se ti hodilo.Kakao....
A
: Ale dyť máš plnej zásobník...sem viděla jak ho tam Datel cpal....
M
: Datel.....Musím si pár nábojů nechat.Dnešek ještě nešel spát.....
ať nemusím zítra do práce.
44
45
M
: Teď se mi nechce.Zemřeš až přijde tvůj čas.
A
: Auvajs.
M
: Neměla sis začínat.
A
: To nebylo dětství,ale hrůza.Kde je to lano!????
M
: Diamantové lano neexistuje.Je jen ve tvé fantazii. A běž na pohotovost.
A
: Mami dodělej mě,mi už se nechce žít.
M
: A ty myslíš,že mně se chce?Hlavně si s Davidem vyříkejte svoje dětství.
A
: A jak,když už je dva roky mrtvý?
M
: Prosímtě negumuj mi hlavu,byl tady před dvěma hodinama.Utekl. Jste gangstři a já chodím žebrat na nádraží.Diamantové lano.... Kecy,kecy,kecy.
A
: Mami,David se oddělal diamantovým lanem stejně jako táta. Kam ho schoval? Potřebujeme ho.
M
: Kdo?
A
: V redakci.Všichni ho potřebujeme.
M
: Ani nevíš jak jsem ráda,že se mi jenom zdáš.Tak pitomý sen už jsem dávno neměla.Prosímtě,jak by mohl získat diamantové lano,oddělat se a pak ho schovat?
A
: Tak já du na tu pohotovost.
M
: Vem si kousek bábovky.
A
: Dík.
M
: A pozdravuj Davida.
A
: To asi těžko,když je mrtvej.
M
: Prosímtě padej.Šup,šup.
45
46
A
: Orel mě zabije.
M
: No a budeš mít klid.
A
: Tobě to nevadí?
M
: Ne.A kdyby neměl co na práci,tak ať klidně přijde sejmout i mně. Já už tady stejně nemám co dělat. Ať si přijde pro to lano. Ale musí mít náboje.
A
: Tys mě nikdy neměla ráda.
M
: Já už ti ani nevím....
A
: Měla bys číst jiné knížky.
(odejde)
10. K
: No řeknu ti,já nevím na co jsme mysleli,když jsme ji dělali.
M
: Na nic.To je to.Na nic.A neměl ses zabíjet,krupiére.
K
: Nemělas mi pašovat to lano.
M
: To bylo na přeřezání mříží a ne aby ses odkrágloval.
K
: Jak jsem to mohl vědět?
M
: Tos chtěl pilník v chlebu?
K
: Myslel jsem,že někoho máš.Že mi chceš zkrátit ten trest.
M
: Za chvíli mám jít Blance krmit kočku.Chceš jít se mnou?
K
: Klidně.
M
: Tak půjdem,....jen co to dočtu.
K
: Už aby to bylo.Nemůžeš číst rychleji?
M
: Ještě sedm let.Do vypršení tvého trestu.
K
:Miluško tobě fakt přeskočilo.....
M
: Hele nemachruj.Tak si pořídím křečka nebo já nevím. 46
47
K
: Když jsme se poprvé viděli,bylo to na Vršovickém nádraží, měla jsi zlatavé legíny a žluté tričko.Chtěla jsi cigaretu a měla
jsi naváto.Pak jsme se líbali v křoví.Koupil jsem ti šaty a ty jsi šla se mnou do herny.Jeli jsme ruletu.Vyhráli jsme.Pak přišly děti. M
: No a pak jsi šel do basy.
K
: Jó,to je život.
M
: Ale párkrát jsme se poměli...máme za sebou i pár hezkých chvil
K
: Vařilas docela dobře.
M
: Vařila?
K
: I šukání docela ušlo.....
M
: ..docela ušlo?...počkej hned to dočtu a jdem nakrmit Mícu.
K
: S Blankou to bylo jinačí.Uměla se odvázat. Neměla zábrany.Plnila všechny moje sny.Dokázala se mnou dělat fantastický věci.....Blanka.....Ta když se rozjela,byla jak lokomotiva Škoda,že jsi nás neviděla v akci.....Blanka....Pevný kozy,pevnej zadek... Holila si ji na rozdíl od tebe,nejenom podpaží.Kouřila mě každý ráno. Ani jsem si nesundával tenisky....ty jsi připravovala děti do školy.... Jó,to bylo něco....Už to máš dočtený?
M
: Ani ti nevim.....
K
: Tak si pospěš,pekelně se nudím.
(klepání na dveře,M jde otevřít,vejde Blanka s lahví vermutu)
47
48
11. B
: Miluško ahoj.
M
: No nazdar.
B
: Mícu krmit nemusíš.
M
: To je škoda.Už jsem se těšila.
B
: Ale jestli chceš jít na televizi......
M
: Chcípla?.........Nebo máš někoho jiného?
B
: No dovol?Proč by chcípala?Ty seš mi taky..... Prosimtě ještě ty na mě přenášej nějaký negace,to byl den.. skleničky ještě nějaký máš?Poď,potřebuju se napít.
M
: Já nepiju,ale když chceš.....
B
: Franta chodí se Stáňou.A je to venku.uf.....
M
: To víš....Je mladší a hezčí než ty.Nediv se.
B
: Sem se asi přeslechla.......
M
: Ale nepřeslechla.Stáňa mi to říkala už před měsícem.
B
: Proč...počkej...proč jsi mi to neřekla?
M
: A proč bych ti to měla říkat,když ses neptala? Nepij z lahve,umeju hrnek,voda ještě teče...... Ale Franta je přece ženatej,ne?
B
: No a co?!Ale byl můj!Ty netušíš,co jsem pro něj udělala!
M
: Tuším a dovedu si představit.
B
: A nikam se nejede.
M
: Důvod?
B
: (rozbrečí se) Nechtějí mě.Luděk s tím autem lhal. Viděla jsem ho.Jel tím svým autem,co jsem mu koupila,jel a to 48
49
auto není kleklý.Pak jsem šla za Frantou do bazaru a on tam... No a všecko dohromady.....Proč mi to neřekli rovnou? M
: Oni ti to možná říkali...
B
: Ale neříkali,kdyby mi to říkali,tak bych si to asi pamatovala,ne?
M
: Tak jeď sama.
B
: A jak asi?
M
: Vem Frantu a Stáňu a tam si to vyříkejte.
B
: Miluško,já jsem si myslela,že seš moje kamarádka.....
M
: To jsem si o tobě myslela taky.
B
: Že seš moje nejlepší kamarádka!
M
: Prosímtě mohla by ses mi postarat o kanárka?
B
: Proč bych se ti měla starat o kanárka?
M
: Protože se ti třikrát do roka starám o Mícu a teď odjíždím.
B
: Kam?
M
: Někam daleko.....
( obléká se,z šuplíku vezme šek a pistoli a tu položí před Blanku,stejně jako knížku) M
: Když tak se picni.Dveře můžeš nechat otevřené,už se nevrátím.Tady máš četbu. (odejde)
B
: /kanárkovi/ Rozumíš tomu?
K
: Ano.
Konec hry za zvuku mocných fanfár
49
50
50
