P E RU

AMERIKA / PERU

Peru

V

poslední dekádě se meziroční růst HDP pohyboval mezi 5 a 9 %. Výjimkou byl rok 2009, kdy růst dosáhl hodnoty 1,0 %. V roce 2014 činil růst HDP 2,4 % a v následujícím roce 3,3 %. Nadále se předpokládá mírné zrychlení růstu ekonomiky. Míra inflace se v roce 2014 dostala na 3,2 % a v roce 2015 se přiblížila k úrovni 3,5 %. Inflační očekávání pro následující dva roky se pohybují kolem 3 %. V zemi žije přibližně 32 mil. obyvatel, HDP na obyvatele přesahuje 6 000 USD. Nezaměstnanost se v posledních letech drží mezi 6 a 7 % a v dalších letech by měla klesat. Běžný účet je v deficitu.

Ukazatel

2013

Růst HDP (%)

2014

2015

2016

2017

2018

5,9

2,4

3,3

3,7

4,1

3,6

6 529

6 457

6 021

5 513

5 765

6 030

Míra inflace (%)

2,8

3,2

3,5

3,1

2,5

2,5

Nezaměstnanost (%)

7,5

6,0

6,0

6,0

6,0

6,0

Bilance běžného účtu (mld. USD)

–8,6

–8,1

–8,4

–6,9

–6,2

–5,9

Populace (mil.)

30,9

31,4

31,9

32,4

32,9

33,4

61/148

65/144

69/140

—

—

—

3/7

3/7

3/7

—

—

—

HDP/obyv. (USD)

Konkurenceschopnost Exportní riziko OECD Odhad Mezinárodního měnového fondu

Zdroj: MMF, OECD, WEF

▶ Evropská unie uzavřela s Peru dohodu o zóně volného obchodu. ▶ Exportní riziko podle OECD je: 3/7.

M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í

169

AMERIKA / PERU

○

Vývoz ČR do Peru 2015 (2014), hlavní sektory

Kód zboží

Název zboží

8406

Turbiny na páru vodní nebo jinou

94 110

9,1

—

—

5105

Vlna, chlupy zvířecí, jemné, hrubé, mykané, česané

92 245

8,9

40 404

128,3

8802

Letadla, vrtulníky, kosmické lodě vč. družic, nosné rakety

89 488

8,7

—

—

8517

Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde neuv.

62 773

6,1

33 722

86,1

3917

Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů

57 232

5,5

41 620

37,5

8537

Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací

56 108

5,4

8 789

538,4

5603

Textilie netkané i impregnované, laminované aj.

55 853

5,4

40 748

37,1

8429

Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem

30 933

3,0

11 085

179,1

7016

Dlaždice, desky, kameny, cihly, tašky aj. skleněné

26 176

2,5

19 827

32,0

7326

Výrobky ostatní, ze železa n. oceli

23 340

2,3

28 678

–18,6

588 258

57,0

224 873

161,6

658 410

56,9

Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)

Celkem TOP 10 Celkem vývoz

Podíl z celku (%)

1 032 819


Meziroční nárust (%)

zdroj: ČSÚ

○

ºDovoz ČR z Peru 2015 (2014), hlavní sektory

Kód zboží

Název zboží

0806

Hrozny vinné, čerstvé, sušené

66 533

18,3

71 622

–7,1

0901

Káva, i pražená, dekofeinovaná, slupky, náhražky

60 643

16,7

56 580

7,2

0804

Datle, fíky, ananas, avocato apod. čerstvé, sušené

41 312

11,4

20 491

101,6

1604

Přípravky, konzervy z ryb, kaviár, jeho náhražky

28 394

7,8

48 448

–41,4

5101

Vlna nemykaná, nečesaná

27 488

7,6

74 677

–63,2

0805

Plody citrusové, čerstvé, sušené

15 340

4,2

27 778

–44,8

0810

Ovoce ostatní čerstvé

9 629

2,7

2 074

364,3

3203

Barviva rostlinného, živočišného původu

8 749

2,4

14 563

–39,9

2817

Oxid zinečnatý, peroxid zinku

8 151

2,2

7 689

6,0

0709

Zelenina ostatní čerstvá, chlazená

8 151

2,1

7 701

–2,2

Celkem TOP 10

273 767

75,4

331 623

–17,4

Celkem dovoz

363 080

447 944

–18,9


Podíl z celku (%)


Meziroční nárust (%)

zdroj: ČSÚ

170


AMERIKA / PERU

○

Příležitosti pro český export

▶ Civilní letecký průmysl Perspektivy existují v rostoucí míře civilní dopravy. Peru vyniká solidním technickým zázemím, kvalifikovanými lidskými zdroji pro výrobní spolupráci v oblasti malých dopravních letadel s perspektivami exportu na další trhy regionu Latinské Ameriky. Peru má v tomto směru již prokazatelné zkušenosti se spoluprací se světovými výrobci letecké techniky. Rozvoj dopravní infrastruktury včetně klíčové letecké konektivity vnímá Peru jako důležitý předpoklad pro podporu zahraničních investic a profilování země jako regionálního logistického „hubu“. Cílem je zvýšení zahraničně obchodních a investičních vazeb na region Asie a Tichomoří, jak je formulováno ve strategickém národním plánu Peru 2021. V nadcházejících letech se předpokládá pokračování projektu rozšiřování stávajících regionálních letišť či výstavba nových terminálů v periferních oblastech a efektivní propojení geograficky extrémních hlavních peruánských regionů s neprostupnými terény (velehory, tropické deštné lesy apod.). Pro rok 2016 se plánují investice do letecké infrastruktury v celkové hodnotě 128 mil. USD a srovnatelné výdaje i v následujících letech. ▶ Důlní, těžební a ropný průmysl Těžba nerostných surovin se podílí na celkovém HDP 14,4 % a na exportu 52 % (v hodnotě 20 mld. USD v roce 2014) jako tradiční komodita. Přes aktuální cenové výkyvy a národní plány ve prospěch větší diverzifikace se nadále jedná o klíčový sektor peruánské ekonomiky. Peru má kapacitu objem těžby zdvoj až ztrojnásobit. Důlní průmysl má být v následující dekádě zdrojem 30 % příjmů do státního rozpočtu, proto má na rozvoji nových nalezišť vláda eminentní zájem. Země má také dobrou strategickou pozici pro přístup k asijským trhům i USA. Peru patří mezi 6 zemí na světě s největšími zásobami nerostných surovin. V těžbě řady kovů (stříbro, cín, zinek a zlato) se Peru v celosvětovém měřítku řadí mezi 3 největší producenty. V případě mědi by se v roce 2016 mělo stát jejím 2. největším producentem na světě. Investice do těžebního průmyslu trvale rostou a směřují zejména do tradičních regionů, kde mají přispívat k regionálnímu rozvoji (Apurímac, Arequipa, Cajamarca, Junín, Tacna, Huanuco). V Peru působí veškeré hlavní nadnárodní společnosti. Provozovatelé dolů pochází ze soukromého sektoru a vláda se jim snaží vytvořit výhodný právní rámec pro nákup zahraniční dobývací techniky a materiálu. Ministerstvo energetiky a těžby předpokládá, že investice do těžby dosáhnou v období 2015–2020 objemu 63,9 mld. USD, z čehož 60 % by mělo směřovat do těžby mědi; zbytek do těžby zlata a železné rudy. V reakci na sociální protesty (zemědělci, zájmové skupiny apod.) bude vláda věnovat maximální pozornost environmentální udržitelnosti uplatňované dobývací techniky a rovněž revitalizaci krajiny po těžbě. Zřetel k těmto aspektům bude konkurenční výhodou. ▶ Energetický průmysl Sektor energetiky vykazoval v posledních letech trvalý růst v průměru 6 % a předpokládá se pokračování tohoto trendu. Peruánské energetice dominuje konvenční výroba elektrické energie ve vodních a tepelných elektrárnách na plyn. Některá zařízení jsou zastaralá (prvotní investice z 60. či 70. let) a vyžadují


171

AMERIKA / PERU

modernizaci. Zároveň zbývá zajistit přístup k elektrické energii zbývajícím cca 5 mil. obyvatel země. K roku 2016 se předpokládá, že teritorium bude elektrifikováno z 95,8 %, přičemž venkovské oblasti jen z 91,6 %. Vizí je, aby elektrifikace k roku 2020 dosáhla 99 %, resp. 98 % (ve venkovských oblastech). Vláda postupuje podle nového Národního plánu elektrifikace venkovských oblastí pro období 2015– 2024, který předpokládá větší využití obnovitelných zdrojů v rámci autonomních energetických systémů (malé vodní elektrárny do 2 MW, větrná, solární energetika apod.). V těchto oblastech probíhá řada studií rentability. V letech 2015–2017 se předpokládá výstavba nových velkých elektráren s celkovou dodatečnou kapacitou 3 717 MW, mezi nimiž převažuje hydroenergetika a které jsou předmětem vládních i privátních investic. V roce 2017 by se Peru mohlo stát čistým vývozcem elektrické energie. Národní program rovněž zahrnuje jako cíl rozšíření přenosových soustav, pro které se do r. 2024 počítá s investicemi v hodnotě 6,1 mld. USD. ▶ Kovozpracovatelský průmysl Domácí metalurgie pokrývá pouze částečně poptávku po stavební oceli a kovových konstrukcích. ▶ Obranný průmysl Pro Peru je v oblasti obrany primární vyrovnat se s vnitrostátními hrozbami, nepokoji a kriminalitou, které jsou v některých regionech zvlášť kritické. Ve velkých městech roste pouliční kriminalita i organizovaný zločin. Sociální nepokoje vznikají v oblastech, kde se plánují projekty těžby nerostných surovin. Zejména příhraniční regiony se potýkají s pašováním drog (mj. bezpečnostní koridor VRAEM). Společně s růstem HDP v Peru dochází i k navyšování výdajů na vnější obranu, což reaguje na tenze v regionu i zvyšující se podporu Peru mezinárodně koordinovaným bezpečnostním a stabilizačním operacím v jiných krizových částech světa (Afrika apod.). Nový trh představují neletální zbraně a prostředky osobní bezpečnosti, zejména v hlavním městě Lima. V r. 2015 se v důsledku všeobecně vnímané kriminality registroval skokový růst jejich prodejů o 25 % a očekává se zdvojnásobení tržeb v následujících 2 letech. ▶ Stavební průmysl Sektor stavebnictví přispívá z 5,1 % k tvorbě HDP (2014) a směřují do něj jak veřejné tak privátní investice silných regionálních skupin i evropských firem. Od skončení ekonomické krize z roku 2009 vykazuje nepřetržitý růst (2013: 9 %). Po zpomalení v roce 2014 (2,1 %) se předpokládá, že sektor opět poroste rychlejším tempem než celkové HDP, a to každoročně v průměru o více než 5 %. Rozsáhlé investice míří do bytové výstavby, kancelářských, konferenčních a obchodních prostor, do silniční infrastruktury, cementáren a realizace průmyslových parků v regionech. Bytová výstavba probíhající či plánovaná v Limě i ve velkých regionálních městech souvisí s růstem zaměstnanosti, disponibilních příjmů domácností i jejich snazším přístupem k bankovním úvěrům. Rozšiřování a modernizace některých nákupních center jsou motivovány růstem spotřeby domácností (v uplynulých letech každoročně průměrně o 5 %). Ve stavebnictví lze nadále očekávat poptávku po energeticky efektivních a ve zvýšené míře ekologických stavebních materiálech a technologiích. ▶ Strojírenský průmysl Peru investuje do posilování technologických kapacit a pořizování efektivních strojů v rámci výstavby vlastních průmyslových odvětví s cílem zvyšovat přidanou hodnotu svého exportu v progresivních

172


AMERIKA / PERU

odvětvích (textilní, chemický, metalurgický, kovozpracující, dřevozpracující průmysl apod.). Poptávka po mechanických strojích tak roste, nejen v aglomeraci Limy jakožto tradičního průmyslového centra, ale také v provinciích, kde v rámci decentralizace vznikají průmyslové parky. ▶ Zemědělský a potravinářský průmysl Patří k perspektivním a dynamicky se rozvíjejícím sektorům s ohledem na postupný růst životní úrovně, což generuje poptávku po alternativních luxusních potravinách, nejvíce cukrovinkách, pochutinách na bázi cereálií a rýže, ale i uzeninách. Očekává se, že za období 2012–2016 vzroste průměrná spotřeba potravin na obyvatele o 55,2 %, což je jedno z nejrychlejších temp v regionu Latinské Ameriky. V oblasti nápojů by mohl být zajímavý rozvoj pivovarnictví a s tím spojený dovoz sladu. Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele vzrostla z 38,9 l (v roce 2009) na 50 l (v r. 2014) a předpokládá se další růst. Pro Peru je hlavní výzvou zajistit do budoucnosti potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Peru disponuje dobrými přírodními a klimatickými podmínkami pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Zemědělský a potravinářský průmysl jsou zdrojem hlavních cílových exportních komodit Peru. Ambicí země je vybavit se moderními technologiemi pro zvýšení přidané hodnoty exportu a posun v hodnotových řetězcích. Otevírají se proto možnosti pro zahraniční participaci na budování domácích technologických kapacit. Peruánské zemědělství je v současnosti negativně zasaženo fenoménem El Niño, který přináší klimatické změny, zahrnující sucha, místní povodně a zvýšení průměrné teploty, což vedlo ke snížení úrovně výstupu některých komodit (např. chřest, avokádo). V reakci na tyto změny mohou najít uplatnění zavlažovací systémy, zásobníky na vodu, protipovodňové, protierozní zábrany apod. ▶ Železniční a kolejová doprava Železniční doprava je v Peru málo rozvinutá (necelých 2 000 km, z čehož řada úseků je v rekonstrukci) a je využívána převážně na krátké vzdálenosti pro účely těžařských firem. V Limě je realizována rozsáhlá investice výstavby metra. Tento nový dopravní systém s 6 linkami a celkem 35 km by měl postupně pokrýt celou Limu a přístavní provincii Callao. Zároveň existují plány pro výstavbu dálkových železničních spojů, mj. pro spojení peruánského přístavu Ilo s bolivijských hlavním městem La Paz a dále napříč kontinentem do Brazílie, což by mělo Peru poskytnout strategickou pozici v procesu ekonomické integrace s regionem Asie a Tichomoří. V úvaze jsou také dálkové tratě podél pobřeží, které jsou předmětem soukromých iniciativ. Do r. 2016 se plánují investice do železniční infrastruktury v objemu 7,3 mld. USD.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti HS 8406 – Turbíny na páru vodní nebo jinou HS 8409 – Části, součásti pro motory pístové HS 8413 – Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny

Energetický průmysl

HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 8481 – Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany aj. HS 8502 – Soustrojí generátorová, elektr. měniče rotační HS 8503 – Části motorů, elektr. generátorů, soustrojí apod. HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory


173

AMERIKA / PERU

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti HS 8536 – Zař. el. k ochraně, spínání el. obvodů,<1000V; konekt. pro opt. vlákna

Energetický průmysl

HS 8537 – Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací HS 8544 – Dráty, kabely, vodiče elektr. ost., izolované, aj.

Železniční a kolejová doprava

HS 7302 – Materiál pro stavbu tratí železnič., tramvaj.

Civilní letecký průmysl

HS 8802 – Aerodyny, ost. lodě kosmické, nosiče startovací HS 1107 – Slad, i pražený

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 1704 – Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) HS 8309 – Zátky, kapsle víka plomby aj. z kovů obecných HS 8438 – Stroje pro prům. přípravu, výrobu potravin aj. HS 3603 – Zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky apod.

Obranný průmysl

HS 9302 – Revolvery, pistole, ne jiné střelné zbraně HS 9304 – Zbraně ostatní, ne zbraně sečné bodné (na plyn, obušky apod.) HS 3917 – Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů HS 4410 – Desky třískové apod., ze dřeva a podobných materiálů

Stavební průmysl

HS 7213 – Tyče pruty z železa oceli neleg. válc. za tepla HS 7304 – Trouby, duté profily ap., bezešvé, ze železa, oceli HS 7308 – Konstrukce, části, desky, tyče aj. ze železa n. oceli HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 2618 – Struska granulovaná z výroby železa a oceli HS 7326 – Výrobky ostatní, ze železa n. oceli

Kovozpracovatelský průmysl

HS 7616 – Výrobky ostatní z hliníku HS 8212 – Břitvy, strojky, čepelky holicí HS 8458 – Soustruhy pro obrábění kovů HS 8462 – Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod. HS 8459 – Stroje obráběcí pro vrtání, frézování, řezání apod.

Strojírenský průmysl

HS 8461 – Stroje obráb. k hoblování ap. pily strojní aj. HS 8479 – Stroje mechanické s vlastní indiv. funkcí jinde neuv. HS 8414 – Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory apod. HS 8429 – Buldozery, srovnávače, rypadla apod. s pohonem HS 8431 – Součásti jeřábů, vozíků ap., buldozerů, fréz aj.

Důlní, těžební a ropný průmysl

HS 8483 – Hřídele aj. převodové, převody, kola ozubené, apod. HS 8501 – Elektrické motory a generátory HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8705 – Motorová vozidla pro zvláštní účely HS 8708 – Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

174


P E RU

Recommend Documents