Oznámení záměru stavby

Oznámení záměru stavby Přestavba železničního uzlu Brno, Zajištění průchodu Severojižního kolejového diametru prostorem nového hlavního nádraží dle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí

INVESTOR:

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno

PROJEKTANT:

SUDOP BRNO, s.r.o. Kounicova 26 611 36 Brno

říjen 2010

Zajištění průchodu SJKD prostorem nového hlavního nádraží

Oznámení záměru stavby dle příl. č.3 zák.100/2001 Sb.

Obsah: A.

Údaje o oznamovateli..................................................................................................................... 5

B.

Údaje o záměru .............................................................................................................................. 5 B.I. Základní údaje............................................................................................................................... 5 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 ................................................................. 5 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru .................................................................................................... 5 B.I.3. Umístění záměru (kraj obec, katastrální území)................................................................... 5 B.I.4. Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry.................................................... 5 B.I.5. Zdůvodnění záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí...................................... 6 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru .............................................. 6 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení.................................... 9 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků................................................................... 9 B.I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat........................................................................................................................... 9 B.II. Údaje o vstupech........................................................................................................................ 10 B.II.1. Vliv na půdy (ZPF a PUPFL) ............................................................................................... 10 B.II.2. Odběr a spotřeba vody ........................................................................................................ 10 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje ......................................................................................... 11 B.II.4. Nároky na dopravní infrastrukturu ....................................................................................... 11 B.III. Údaje o výstupech..................................................................................................................... 11 B.III.1. Emise do ovzduší ............................................................................................................... 11 B.III.2. Vliv na vody ........................................................................................................................ 11 B.III.3. Odpady ............................................................................................................................... 12 B.III.4. Hluk..................................................................................................................................... 13 B.III.5. Vibrace................................................................................................................................ 14 B.III.6. Rizika havárií ...................................................................................................................... 14

C.

Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území .................................................................. 15 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území .......................... 15 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí, které mohou být významně ovlivněny ........................................................................................................................................ 23

D.

Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a v na životní prostředí........................................ 27 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) ................................................................ 27 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ...................................................... 30 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice................ 31 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů ..................... 31 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů .............................................................................................................................................32

E.

Porovnání variant řešení záměru ................................................................................................. 33

F.

Doplňující údaje........................................................................................................................... 33

G.

Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ....................................................... 36

H.

Příloha .......................................................................................................................................... 37

SUDOP BRNO s.r.o.

3



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Jihomoravský kraj zastoupený Mgr. Michalem Haškem, hejtmanem IČO: 708 88 337 1. sídlo: Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno 2. oprávněný zástupce: Ing. Ivo Minařík, pověřený vedením Odboru investic Krajského úřadu Jihomoravského kraje

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 Přestavba železničního uzlu Brno, Zajištění průchodu Severojižního kolejového diametru prostorem nového hlavního nádraží Dle zák. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přílohy 1 spadá záměr svým rozsahem do kategorie 9.3 Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Záměr řeší stavební připravenost pro budoucí výstavbu části Severojižního kolejového diametru, která bude zapuštěna pod zem. Stavba zahrnuje úsek od křížení s ulicí Opuštěná, zastávku „Hlavní nádraží“ pod mostní konstrukcí přesunutého hlavního nádraží v Brně a dále pokračuje cca 90 m za stanici Hlavní nádraží směrem na Komárov. Celkově se jedná o cca 600 m podzemních stěn propojených stropem, které v budoucnu umožní vestavbu tunelové konstrukce budoucí podzemní dráhy (SJKD). Tento záměr neřeší prostup SJKD pod ulicí Opuštěná. Tato problematika je řešena v rámci stavby „Městská infrastruktura.“

B.I.3. Umístění záměru (kraj obec, katastrální území) kraj: Jihomoravský obec: městská část Brno – střed, Brno - jih k.ú.: Komárov, Trnitá

B.I.4. Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry Průchod diametru řeší stavební připravenost pro budoucí výstavbu Severojižního kolejového diametru v úseku od křížení s ulicí Opuštěná za stanici Hlavní nádraží pod přesunutým objektem hlavního nádraží v Brně. V řešeném úseku se trasa diametru zahlubuje v křížení s ulicí Opuštěná, která bude v nové, pod terén zapuštěné poloze, v místě křížení s bulvárem. Tento záměr neřeší prostup SJKD pod ulicí Opuštěná. Tato problematika je řešena v rámci stavby „Městská infrastruktura.“ Dále trasa prochází pod nově navrženým bulvárem, kříží ulici Rosická a protíná kolmo SUDOP BRNO s.r.o.

5



nové nádraží. V tomto prostoru je umístěna stanice diametru Hlavní nádraží. Úsek končí cca 90 m za stanicí Hlavní nádraží. Stavba primárního ostění tunelu podzemní stavby má připravit obestavěný prostor, který bude až následně po pokynu investora k zahájení výstavby SJKD (i za plného provozu nového Hlavního nádraží) vytěžen ze startovací jámy umístěné v prostoru bývalých Škrobáren (k.ú. Komárov). Kumulace záměru s jinými akcemi dotčených sídelních útvarů podél trati jsou následující: 

Železniční uzel Brno, modernizace průjezdu a I. část osobního nádraží



Městská infrastruktura



Autobusový terminál pod objektem nového železničního nádraží v Brně



Polyfunkční centrum Aupark Brno

B.I.5. Zdůvodnění záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Cílem záměru je zajistit kvalitní dopravní obsluhu zázemí města Brna, v rozsahu dojížďkového času do centra města do 60 minut. Systém umožňuje přímou vazbu regionu na město a je de facto součástí MHD i dopravně-obslužným systémem části území kraje. Systém SJKD umožní krátký interval v centru města a má většinu parametrů MHD, musí být schopen provozu také na celostátní železniční trati. Současně se předpokládá, že se stane páteří Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Kvalitní a kapacitní dopravní obsluha města o jeho okolí autobusovou dopravou jako páteří nepřichází v úvahu z důvodu kongescí a zátěže životního prostředí. Existující klasická železnice nevyhovuje pro obsluhu širšího centra města nevhodnou koncepcí vedení svých tras. Přestavba ŽUB s odsunem hlavního nádraží jižním směrem si vyžádá zvýšené nároky na hromadnou dopravu v severojižním směru. Z těchto důvodů se jeví uvažovaná podzemní doprava jako nejlepší řešení. Záměr uvažuje se stavební připraveností pouze pro jednu variantu vedení dráhy. Prostorové možnosti umístění diametru v zastavěném území města s přihlédnutím k souvisejícím dopravním stavbám jsou minimální. Předkládaný záměr (varianta 1) má sloužit k tomu, aby bylo možné v budoucnu realizovat stavbu severojižního diametru bez zásadního ovlivnění (výkopy) v místě budoucího hlavního nádraží a navazující nové městské části Jižní centrum. Realizace záměru je podmíněna realizací staveb ŽUB. V případě, že se tyto stavby realizovat nebudou, nebude realizován ani předkládaný záměr (varianta 0)

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Trasa celého plánovaného Severojižního kolejového diametru je od severozápadu vedena po trati č. 250 v úseku Tišnov – Brno-Řečkovice, pokračuje plně segregovanou novostavbou na území města Brna a v prostoru Starých Černovic přejde na Komárovskou spojku a dále trať č. 300 do Zbýšova, kde navazuje novostavba železniční tratě tzv. Křenovické spojky, zaústěná do východního zhlaví stanice Slavkov u Brna na trati č. 340. Severojižní diametr tedy začíná v žst. Tišnov. Je veden po stávající trati č.250 a obsluhuje stávající zastávky a stanice Hradčany, Kuřim, Česká, Čebín. Ve stanici Brno-Řečkovice přechází diametr na samostatné těleso se dvěma kolejemi, které je vedeno z části po povrchu a zčásti pod zemí. Zde jsou navrženy zastávky diametru Novoměstská, Tylova, Technologický park, Královopolská, (případně i Tererova), Šumavská. Centrální část je vedena výhradně podzemím a to střídavě v hloubeném a raženém tunelu. Zde se nacházejí nejfrekventovanější zastávky Konečného náměstí, Moravské náměstí, Hlavní nádraží. Odtud je trasa vedena přes zastávku Masná na stávající těleso kratičkého úseku Komárovské SUDOP BRNO s.r.o.

6



spojky, z které se novou spojkou zapojuje do tratě č. 300 (tyto úpravy jsou plánovány již v rámci přestavby ŽUB). Trať č. 300 by měla být v úseku největší frekvence spojů zdvoukolejněna, týká se to jistě úseku do žst. Chrlice a velmi pravděpodobně i dále do žst. Sokolnice – Telnice. Na tomto úseku se kromě zmíněných stanic nacházejí nově navržené zastávky Brněnské Ivanovice a případně Holásky. Dále diametr obslouží novou zastávku Újezd u Brna blíže centra obce, Hostěrádky-Rešov a v prostoru Zbýšova se předpokládá realizace výhybny s novou zastávkou. Následně diametr přechází na novou trať Křenovické spojky se zastávkou Křenovice-Hrušky a je zaústěn do stanice Slavkov u Brna na trati č. 340. Po ní může případně pokračovat až do stanice Nesovice. Vlastní stavba, které se týká předkládaný záměr, řeší stavební připravenost, tj. vybudování podzemních stěn, pro budoucí výstavbu Severojižního kolejového diametru v úseku křížení s novým hlavním nádražím v Brně (stavba ŽUB). Zemina bude ponechána v prostoru mezi stěnami a bude odtěžena až při vlastní výstavbě diametru. Předmětná stavba je vyvolána koordinací se stavbou ŽUB a její výstavba s ní přímo souvisí – stavba mostní konstrukce nádraží a podzemních stěn budoucího SJKD v prostoru pod přesunutým osobním nádražím proběhne současně. Předkládané zajištění průchodu SJKD je samostatně vyčleněným stavebním objektem, který umožní společné založení dvou staveb, a to nového hlavního nádraží (mostní konstrukce) a pod ním umístěné zastávky Severojižního kolejového diametru. Vlastní objekt bude budován jako atypicky tvarovaný základ nové nádražní budovy (viz kap. F Příloha č.1 Situace Vlivů stavby na životní prostředí). Část B, délka cca 210 m s navazující stavební připraveností v obou směrech od nádraží (část A – směr centrum, délka cca 250 m a část C – směr Komárov, délka cca 90 m). Tento záměr neřeší prostup SJKD pod ulicí Opuštěná. Tato problematika je řešena v rámci stavby „Městská infrastruktura.“ Tímto krokem se koordinovaně připravuje realizace obou projektů v následném pořadí. Nejprve se vybuduje zde popsaná obálka primárního ostění podzemní stavby zastávky „Hlavní nádraží“ spolu s tunely SJKD a po ní se začne na těchto základech s realizací mostní konstrukce a budovy nového vlakového hlavního nádraží ŽUB. Stavba primárního ostění podzemní stavby má připravit obestavěný prostor, který bude až následně při zahájení výstavby SJKD (i za plného provozu nového hlavního nádraží) vytěžen a v něm vybudován vlastní tubus SJKD. Svislé zatížení od železniční dopravy, povrchových mostních konstrukcí i případných dalších, v budoucnosti uvažovaných komerčních staveb hlavního nádraží, vyvolá zvýšené horizontální tlaky na podzemní pažící konstrukce diametru, a proto je třeba stavbu zabezpečit kotvenými podzemními stěnami. Stavba se sestává ze dvou rovnoběžných milánských stěn, které budou spojeny stropem. Vznikne tak nepropustný objekt, ze kterého nebude vytěžen materiál. Tento nevytěžený materiál bude v jílové vrstvě proinjektován plošně tak, aby vznikl již nyní tuhý horizont, pro realizaci tlakové izolace a sekundárního ostění. Tuhé dno SJKD, resp. tuhý horizont musí být až pod úrovní základové spáry prostupů podzemní vody, které zabezpečí její vyváženou spojitou hladinu a zabrání zdvíhaní nestabilního dna. Dočasná konstrukce umožní v budoucnu bezpečnou a kvalitní vestavbu samotného tubusu zastávky, jejíž konstrukce musí být vodonepropustná. Stěny budou v prostoru mostní konstrukce hlavního nádraží po výšce stabilizovány kotvením trvalými horninovými předpínanými kotvami délky od 10 do 14 m. Jejich maximální rozteč ve vertikálním i horizontálním směru předpokládáme v rastru cca 3 až 4 m. Po dokončení všech svislých částí tunelu bude prostor uzavřen vodorovným, případně klenbovým nosníkem a vytvoří tak strop tunelu. Tento bude dimenzován pro zvýšený tlak nadloží z důvodu nevyřešeného zastropení hlavního nádraží a případného přitížení komerční zástavbou. V něm budou realizovány otvory pro několik schodišť vyhovujících dopravní obslužnosti oblasti, nutnému napojení na zdroje elektrické energie a ventilačnímu systému podzemních prostor budoucí železniční stanice diametru. Vznikne tedy jakýsi ŽB tubus, pod ochranou kterého bude v budoucnosti probíhat ražba tunelu. Ta se předpokládá ze startovací jámy, která je situována na konci úseku C. Jáma bude otevřena až při zahájení prací na ražbě tunelu.

SUDOP BRNO s.r.o.

7



Hloubka podzemních stěn bude cca 20 m, jejich tloušťka 800 mm. Vzdálenost stěn je podmíněna osovou vzdáleností obou kolejí a šířkou budoucího tunelového ostění. Výsledná vzdálenost podzemních stěn bude cca 13 až 22 m. V uvažované lokalitě nesmí být omezen průtok podzemních vod. Vzhledem k tomu, že štěrkové vrstvy v podloží zamýšleného železničního uzlu propouštějí významné množství vody ve směru k řece a podzemní stěny budoucí stanice SJKD trasu odtoku vod křižují, je nutné vybudovat vertikální šachty s kolektory, umožňující podtečení vod pod stanicí bez vzdutí jejich stávajících hladin. Navrhuje se průtočný profil o rozměrech 3 x 2 m se vzdáleností šachet cca 50 m. Z hlediska životnosti komor bude umožněno jejich mechanické pročišťování. Kombinace dočasných podzemních stěn kotvených horninovými kotvami, sloupců tryskové injektáže a vestavba trvalých žlb. konstrukcí byla úspěšně realizována v hluboké stavební jámě technologického centra tunelu Dobrovského v Brně, a to prakticky v identických geologických podmínkách horninového podloží, tvořeného soudržnými a nesoudržnými zeminami s místním zaplavením podzemní vodou, které byly navíc porušeny tektonikou. Tato zkušenost s obdobnou stavbou v blízké lokalitě - a za podobných geologických podmínek - potvrzuje, že navržené technické řešení stavební připravenosti SJKD je optimální volbou.

Postup výstavby: Podzemní stěny budou vytvořeny z jejich horní úrovně, tedy z úrovně cca 5 m pod stávajícím terénem ze stavební jámy cca 400 m dlouhé a 13 až 22 m široké. Nejprve se budou realizovat vodící zídky podzemních stěn, které určují jejich přesnou polohu, oporu pro osazování rýhy a zásobní prostor pažící suspenze. Poté dojde k samotnému zřízení podzemních stěn pod ochrannou pažící bentonitové suspenze. V průběhu hloubení stavební jámy mezi podzemními stěnami budou muset být tyto podzemní stěny zajištěny pomocí ocelových rozpěr případně dočasnými lanovými kotvami. Do vyhloubených rýh jednotlivých lamel podzemních stěn předpokládaných délek od 2,4 do 4,0 m bude vložen armokoš, který bude následně zabetonován. Styk jednotlivých lamel bude opatřen těsnícími pásy do ocelových pažnic, tvořících bednění a tak zabezpečí praktickou vodonepropustnost konstrukce (waterstop). V místech kotvení bude armokoš upraven. Monolitický beton je možné nahradit i žlb. prefabrikáty potřebné délky. Technologií monolitických podzemních stěn lze též realizovat lamely ve tvaru I nebo H. V případě výskytu nestabilních poloh zemin se při kotvení využívá trysková injektáž také pro zpevnění oblasti, ve které se vytvoří kořeny kotev. Všechny konstrukce a materiály stěn budou opatřeny ochranou proti agresivní vodě tak, aby byly funkční i při uvažované výstavbě po etapách, při kterých budou dobudovány vnitřní prostory. Mezi podzemními stěnami dojde k postupnému odtěžování zeminy až na úroveň cca předpokládaného stropu, klenby. Z této úrovně se bude zlepšovat podloží ve spodní části podzemních stěn pomocí technologie tryskové injektáže. Po vybudování žb. stropu a souvrství vodotěsných izolací se provede zásyp vhodnou zeminou po hutněných vrstvách. V horní části podzemních stěn, nad žb. stropem (klenbou), dojde k jejich částečnému odbourání. Zemina bude v konstrukci ponechaná, rozpojovat a těžit se bude až při budování tunelu. Vytěžený materiál ze stavební jámy a milánských stěn tvořený soudržnými zeminami nebude možné druhotně využít, proto jej bude nutné odvážet na skládku. Štěrky a písky, které se také v podzemí nacházejí, je možné dodatečně zapracovat do betonových konstrukcí, bude je však nutné pročistit. V místech realizace milánských stěn je nutno počítat s odčerpáváním podzemní vody přes usazovací nádrže, kde dojde k odsazení nerozpuštěné jílovotopísčité frakce. Likvidace podzemních vod do recipientu – řeky Svratky, není vzhledem k její minimální vzdálenosti (315 m) proveditelná. Podzemní voda bude vypouštěna do dešťové kanalizace, její vypouštění bude předem projednáno s vodoprávním úřadem a pracovníky BVaK, a.s. Vzhledem k úsekům s potencionální kontaminací podzemních vod jsou limitní koncentrace ve vypouštěné vodě do dešťové kanalizace, resp.toku Svratky (emisní limity ve smyslu Vyhl.č.61/2003Sb.). V případě prokázání kontaminace budou nadlimitní koncentrace snižovány: u ropných derivátů (těžší frakce) na gravitačních odlučovačích, v případě chlorovaných derivátů ethenu na stripovacích věžích. SUDOP BRNO s.r.o.

8



B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Záměr má být realizován souběžně s výstavbou Železničního uzlu Brno v r. 2014 - 2016.

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků kraj: Jihomoravský město: statutární město Brno městská část: Brno – střed (k.ú. Trnitá) Brno – jih (k.ú. Komárov)

B.I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Název aktu

Ustanovení, právní předpis

Správní úřad

Územní rozhodnutí, event. územní souhlas (nebude-li upuštěno)

§§92,96 zák.č.183/2006 Sb.

Obecný stavební úřad

Povolení k odstranění staveb

§128 zák.č. 183/2006 Sb.

Obecný stavební úřad

Povolení k nakládání s nebezpečnými odpady

§16 zák.č. 185/2001 Sb.

Obec s rozšířenou působností nebo Krajský úřad

Závazné stanovisko k dotčení Ochranného pásma Městské památkové rezervace

§ 14 odst 3 a 6 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči

Orgán státní památkové péče

§8 zák.č. 114/1992 Sb.

Orgán ochrany přírody (obecní úřad)

Stavební povolení

§115 zák.č. 183/2006 Sb.

Speciální stavební úřad – Drážní úřad

Kolaudační souhlas

§122 zák.č. 183/2006 Sb.

Speciální stavební úřad – Drážní úřad

§8 odst.1 b) zák.č. 254/2001 Sb.

Vodoprávní úřad

§ 17 zák. č. 254/2001 Sb.

Vodoprávní úřad

Schválení havarijního plánu

§39 zák.č. 254/2001 Sb.

Vodoprávní úřad

Schválení povodňového plánu

§71 zák.č. 254/2001 Sb.

Vodoprávní úřad

Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

§ 9, zák. č. 334/1992 Sb.

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu

Podle speciálních předpisů (zák.č. 254/2001 Sb.)

Speciální stavební úřady (vodoprávní úřad, příp. další orgány)

Povolení ke kácení dřevin

Povolení k nakládání s podzemními vodami, k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny Souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nachází koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry; ke stavbám v záplavových územích

Další rozhodnutí/vyjádření

SUDOP BRNO s.r.o.

9



B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Vliv na půdy (ZPF a PUPFL) Záměr řeší stavební připravenost pro budoucí výstavbu části Severojižního kolejového diametru, která bude zapuštěna pod zem, celkově se jedná o cca 600 m budoucí podzemní dráhy. Realizace záměru je přímo závislá na stavbách ŽUB a bez jejich realizace je tento záměr bezpředmětný. Zemědělský půdní fond (ZPF) Zemědělská půda se nachází okrajově na části bývalého zahradnictví IMPORTFLORA, spol. s r.o., v současné době není využívána pro původní účel. Část pozemků je ve vysokém stupni ruderalizace, případně s výskytem navezeného antropogenního materiálu (k.ú. Trnitá), který znemožňuje jeho obhospodařování. Většina pozemků leží v dopravně exponovaném území města Brna, které je dle platné ÚPD určeno k budoucímu nezemědělskému využití, jedná se převážně o plochy určené pro železniční dopravu a smíšené plochy. Dle bonitace ZPF jsou půdy z.ú. zařazeny do BPEJ 2.56.00 - fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách. Na základě metodického MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 je tento půdní typ zařazen do I. třídy ochrany ZPF, kam náleží bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Zábor pozemků v řešeném území byl akceptován v rámci projednávání DÚŘ „Přestavba železničního uzlu Brno – Studie souboru staveb“ souhlasem k odnětí půdy ze ZPF, vydaném MŽP ČR č.j.19891/ENV/06 ze dne 27.4.2006. Vzhledem k tomu, že specifikace záborů pozemků bude stanovována v dokumentaci pro územní řízení, nelze v současné době rozsah záborů přesněji stanovit. Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) V daném území se nenacházejí žádné lesní pozemky.

B.II.2. Odběr a spotřeba vody Voda pitná - po dobu výstavby není znám počet pracovníků ve výstavbě ani sociální zázemí. Bilance potřeb bude obsahem dalších stupňů projektové dokumentace. Možnou potřebu charakterizují následující požadavky:  

pití, mytí nádobí mytí, sprchování v prašném provozu

Např. průměrná spotřeba po dobu hlavních stavebních prací lze odhadnout na 3 m3 pro 1 denní směnu o 25 pracovnících. Voda užitková - po dobu výstavby se její potřeba vztahuje pro následující účely:    

kropení materiálu při hutnění náspů, kropení betonu při betonářských pracích, čištění spár kropení přepravních tras pro snížení prašnosti oplachy vozidel a ostatních strojních zařízení výroba betonových a maltových směsí, příp.ošetřování betonu ve fázi tuhnutí a tvrdnutí

Stávající stupeň projektu stavby neřeší potřebu ani zdroje vody pro technologické účely. Tato spotřeba bude závislá na zvolené technologii výstavby. Předkládaný záměr neřeší fázi provozu podzemní dráhy. Pro tento účel bude zpracována samostatná dokumentace.

SUDOP BRNO s.r.o.

10



B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Při realizaci stavby vzniknou nároky na vstupní suroviny, jedná se především o jednorázový odběr následujících druhů materiálů:  kamenivo a štěrkopísky  cement a různé přísady do betonů  ocel, ocelové konstrukce  panely na přístupové cesty V průběhu stavby bude spotřeba odběru elektrické energie zajištěna napojením na stávající rozvodnou síť v rámci areálů zařízení staveniště kam bude přivedena nadzemním kabelovým vedením z nejbližších přípojných míst. Stanovení množství spotřeby elektrická energie, která bude potřebná pro budoucí provoz podzemní dráhy není předmětem tohoto záměru. Celková spotřeba materiálu bude předmětem výkazu výměr a orientačního propočtu v dalších stupních projektové dokumentace. Dovoz materiálu bude plně v kompetenci dodavatele stavby.

B.II.4. Nároky na dopravní infrastrukturu Posuzovaný záměr přímo souvisí se stavbou Železniční uzel Brno a to jmenovitě se stavbami 1.část osobního nádraží, Modernizace průjezdu a Městská infrastruktura. V průběhu stavby dojde k omezení jak provozu na trati (nákladové nádraží), tak k omezení silniční dopravy a související infrastruktury. Rozsah a způsob těchto omezení budou předmětem následující projektové dokumentace.

B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Emise do ovzduší V cílovém stavu záměr emise do ovzduší produkovat nebude. Budoucí SJKD bude provozován v trakci elektrické. V průběhu stavebních prací budou prováděny zásahy do terénu a další stavební práce, při kterých bude docházet zejména k emisím prachových částic. Doba, po kterou bude docházet k emisím, bude závislá na organizaci stavebních prací. Množství a koncentrace emisí prachových částic bude značně proměnná a bude závislá na vlhkosti terénu a aktuálních meteorologických podmínkách v místě záměru. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů, mechanismů a vozidel obsluhujících stavbu. Současný stupeň zpracování projektu nedovoluje konečné určení dodavatele stavby a tedy ani stanovení přesného harmonogramu výstavby a nasazení jednotlivých typů strojů a zařízení. Stavební doprava bude velmi variabilní a bude závislá na aktuálním stavu prováděných stavebních prací. Lze odhadnout, že v období zemních a terénních prací dojde ke zvýšení dopravní intenzity na přilehlých komunikacích v blízkosti záměru a může tak dojít v závislosti na povětrnostních podmínkách k překročení krátkodobých limitních hodnot sledovaných emisí NO2 a PM10.

B.III.2. Vliv na vody Vody podzemní Stavba se nedotýká žádného vyhlášeného ochranného pásma vodního zdroje ani CHOPAV. Režim podzemních vod bude ovlivněn – viz kap. D.1. Vody povrchové Zájmové území se nachází v povodí řeky Svratky, číslo hydrologického povodí 4-15-01-153 (Svratka od Kníničského potoka po Ponávku). Zájmové území je odvodňováno řekou Svratka. Zájmové území záměru se dotýká vyhlášeného záplavového území toku Svratka. Stanovení záplavového území vodního toku Svratka v km 29,289 – 47,810 a vodního toku Svitava v km 0,00 – SUDOP BRNO s.r.o.

11



14,743 včetně vymezení aktivních zón těchto záplavových území bylo vyhlášeno 29.1.2010 č.j. JMK 142939/2009. Jeho zákres je patrný v příloze č. 5. V zájmovém území na levém břehu Svratky jsou již připravována protipovodňová opatření. Podrobněji viz kapitola D.1. Období výstavby V období výstavby bude nutno zajistit odčerpávání podzemní vody ze stavební jámy. Velká část stavby bude probíhat s ovlivněním hladiny podzemní vody, proto bude třeba s touto skutečností počítat a navrhnout vhodné technologie výstavby. Podrobněji v kap. D.2. Vody splaškové Pro pracovníky stavby je plánováno při práci využívání chemických WC. V případě odvádění splaškových vod z umýváren pro pracovníky, musí být vybudovány na příslušných plochách ZS bezodtoké fekální jímky, tyto vody nesmí být vypouštěny na terén nebo do vodotečí. V místech, kde nebude možné připojení na stávající kanalizační řad a vybudování septiků bude z hlediska ekologického nebo ekonomického nepřijatelné, použije se chemické transportní WC. V současné fázi přípravy, vzhledem k neznalosti počtu ploch zařízení staveniště se sociálním zázemím stavby, počtu pracovníků stavby nelze stanovit jejich vypouštěné množství. Technologické vody Ve stávajícím stavu nejsou ani v navrhovaném stavu nebudou produkovány.

B.III.3. Odpady Při realizaci stavby budou vznikat komodity, které budou zatříděny jako odpady nebo jako výzisky (hmoty určené k recyklaci nebo k dalšímu využití). Výzisky vznikající v průběhu stavby budou po kategorizaci rozděleny na použitelné a likvidovatelné. Cílem je uplatnění maximálního množství výzisku před produkcí odpadu. Odpady budou likvidovány v souladu s platnou právní normou. Množství odpadů bude stanoveno v dalším stupni projektové dokumentace. Nakládání s odpady, jejich množství a způsob využití nebo zneškodnění se budou řídit příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění a ustanoveními vyhlášek MŽP ČR č. 381 /2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů, č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a č.294/2005 Sb.o podmínkách ukládání odpadů na skládkách a jejich využívání na povrchu terénu. Za odpadové hospodářství v průběhu výstavby bude odpovědný dodavatel stavby, který bude plnit veškeré povinnosti jako původce odpadů. Z hlediska nebezpečnosti se bude jednat jak o odpady kategorie „ostatní“ (tj. bez nebezpečných vlastností), tak o odpady kategorie „nebezpečný“ (s možným výskytem některé z nebezpečných vlastností).

Nakládání s výziskem, možnosti využití nebo zneškodnění jako odpad V průběhu realizace jednotlivých stavebních objektů bude vznikat řada odpadů/výzisků. Pro určení množství jednotlivých druhů odpadů byl zpracován seznam odpadů/výzisků vycházející z plánovaných prací vztahujících se k jednotlivým stavebním objektům. Určení jednotlivých druhů odpadů a jejich množství je poněkud problematické a závisí především na technologické kázni dodavatelů stavebních prací. Je více než pravděpodobné, že množství odpadů a jejich druhová skladba budou při vlastní realizaci stavby odlišné. Tato odlišnost však nebude nikterak zásadní. Souhrnný tabelární přehled viz. tabulka na konci této kapitoly. V následujícím textu je uveden seznam odpadů, které budou vznikat v rámci realizace stavby „Zajištění průchodu severojižního kolejového diametru prostorem nového hlavního nádraží“ a rovněž je zde stručně popsán jejich vznik, podmínky nakládání s nimi a doporučený způsob odstranění či využití. Příprava staveniště bude probíhat a je projektována v rámci stavby ŽUB, jedná se např. o demolice stávajících staveb, odstranění dřevin, případně sanace kontaminovaných zemin (v prostoru stávajícího nákladového nádraží). Provádění záměru bude úzce provázáno s realizací staveb ŽUB. SUDOP BRNO s.r.o.

12



17 01 01 – Beton – kat. „O“ Vybouraný beton, včetně železobetonu, bude přednostně zpracován v zařízeních na recyklaci stavebních odpadů. Beton určený k recyklaci musí splňovat podmínky stanovené vyhláškou č. 294/2005 Sb. 17-05-03* - Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Podle dlouhodobých pozorování a geologických průzkumů je zájmové území kontaminováno (stará ekologická zátěž – viz kap. F příloha č.4. V průběhu výstavby bude průběžně přítomen sanačně geologický dohled. 17 05 04 – Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 – kat. „O“ Výkopové zeminy, které budou při stavbě vznikat a nebudou splňovat dané limity, jsou tedy ve smyslu zákona o odpadech odpadem (odpad katalogového čísla 17 05 04 – zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03, kategorie „O“, respektive 17 05 03 – zemina a kamení obsahující nebezpečné látky – kategorie „N“). Vytěžená zemina splňující charakteristiky pro materiál vhodný do náspů může být využita v rámci stavby ŽUB (násypy). Pro nakládání s tímto materiálem není třeba stanovit zvláštní podmínky. Při samotné realizaci výkopových prací je třeba sledovat, zda těžený materiál nebyl kontaminován nebezpečnými látkami. V případě zjištěné kontaminace je nutno provést analytický rozbor materiálu a následně na základě výsledku tohoto rozboru materiál zatřídit jako druh 17 05 03 a nakládat s tímto odpadem jako s odpadem nebezpečným (např. uložit na skládce nebezpečných odpadů, biodegradace). V rámci projektové dokumentace byla zpracována rešerše dříve provedených průzkumných prací, týkajících se zájmového území. Tyto informace jsou obsaženy v kapitole C.1. 20 03 01 - Směsný komunální odpad – kat. „O“ Odpad tohoto druhu bude vznikat při provozu zařízení stavenišť. Odpad lze po vytřídění znovu využitelných složek uložit na skládce ostatního odpadu. Pro nakládání s tímto odpadem není třeba stanovovat zvláštní podmínky. V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané druhy odpadů/výzisků a návrh způsobu jejich využití či zneškodnění. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly určení jednotlivých druhů odpadů a jejich množství je poněkud problematické a závisí především na technologické kázni dodavatelů stavebních prací. Je pravděpodobné, že jejich druhová skladba bude při vlastní realizaci stavby odlišná. Tato odlišnost však nebude nikterak zásadní. Tab.: Odpady/výzisky z procesu navrhované výstavby a způsob nakládání s nimi Druh odpadu, výzisku čistá výkopová zemina zemina kontaminovaná ropnými látkami zemina a kamení obsahující nebezpečné látky beton stavební a demoliční suť smýcené stromy a keře

Kód 170504 170503 170503 170101 170107 020103

kat O N N O O O

způsob nakládání uložení na terénu,stavba biodegradace skládka N recyklace štěpkování, kompostování

B.III.4. Hluk Ochranu obyvatelstva před účinky hluku upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které stanoví hygienické limity hluku. Předmětná stavba po svém dokončení nebude zdrojem hlukových emisí – jedná se o podzemní železobetonovou konstrukci. Hlukové účinky budoucí podzemní dráhy bude řešit samostatná dokumentace.

SUDOP BRNO s.r.o.

13



V období výstavby záměru bude na okolí působit hluk ze stavebních strojů a automobilů obsluhujících stavbu. Jedná se o časově omezené období a jsou navržena opatření ke zmírnění vlivů hluku během výstavby.

B.III.5. Vibrace Ochranu obyvatelstva před účinky vibrací upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., které stanoví hygienické limity vibrací. Předmětná stavba po svém dokončení nebude zdrojem vibrací – jedná se o podzemní železobetonovou konstrukci. Vibrace z provozu budoucí podzemní dráhy bude řešit samostatná dokumentace. Riziko vibrací na okolní obytnou zástavbu (v blízkosti startovací jámy) bude sníženo na minimum organizačními opatřeními během výstavby.

B.III.6. Rizika havárií Při zachování zásad bezpečnosti práce jsou s přihlédnutím k charakteru stavby rizika havárií minimální. Součástí projektové dokumentace pro územní řízení bude povodňový plán a dokumentace pro stavební povolení zahrne i podklad pro havarijní plán pro dodavatelské organizace pověřené výstavbou. Z hlediska havarijních rizik přicházejících v úvahu v průběhu realizace záměru jde zejména o ohrožení půdy a podzemní vody. Negativní dopad na půdu spojený se zvýšeným rizikem kontaminace mají v případě stavebních prací úniky PHM či ropných produktů používaných do stavební mechanizace. V případě, že k havárii dojde, je nezbytné zasažené místo sanovat a postupovat v souladu s havarijním plánem stavby. V rámci stavebních prací také často dochází ke znečištění pozemků a tím i půdy zbytky stavebních hmot. Klasickým příkladem je vyplachování mixů přivážejících betonové směsi s vodou, která je následně vypuštěna na zem v místě stavby. Tato praxe, která je samozřejmě v rozporu nejen s principy ochrany půd a vod, je stále velmi rozšířená. Bude nezbytné, aby dodavatel stavby dbal na řádné dodržování nejen technologických stavebních postupů, ale i ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Jedním z takových opatření je, že v rámci zařízení stavenišť nebudou skladovány pohonné hmoty v množství přesahujícím jednodenní potřebu. Případné uskladnění bude provedeno v odpovídajících nádobách, které budou opatřeny záchytnou vanou. V případě úniku ropných látek budou dodržovány zásady a postupy uvedené v havarijním plánu (zabránění dalšímu úniku ropných látek, sanace postižené lokality, uložení zachycených ropných produktů do vhodných nádob), neprodleně budou informovány zainteresované strany a bude zahájena sanace. Obdobně se bude postupovat i v případě požáru. Při dodržení veškerých závazných předpisů je jakékoliv riziko havárie minimální.

SUDOP BRNO s.r.o.

14



C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Záměr se nachází v JV sektoru města Brna v k.ú. Trnitá a Komárov, v rámci městské části Brno – střed a Brno-jih, v prostředí značně ovlivněném lidskou činností. Dotčené území je tvořeno extenzivně využívanými plochami různých aktivit (doprava, obchod, výroba, skladování, činnosti administrativně-správní a apod.). Převažuje zde smíšená funkce obchodu a služeb se značným zastoupením ploch pro dopravu; nejbližší obytná zástavba je situována v ulici Železniční a Plotní. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění České republiky leží posuzované území stavby v oblasti Dyjskosvratecké nivy, náležející k soustavě západních Vněkarpatských sníženin. Má charakteristický plochý reliéf o nadmořské výšce cca 198 – 201 m n. m. s velmi mírným úklonem k jihu a jihovýchodu. Orograficky náleží území podcelku Dyjsko-svratecká niva, SZ části Dyjsko-svrateckého úvalu v blízkosti jeho styku s Bobravskou a Drahanskou vrchovinou (Demek, 1987). Lokalita výstavby se nachází v severní části této morfologické jednotky. Území Dyjsko-svratecké nivy je tvořeno akumulačními nivami podél řek Svratky, Svitavy, Jihlavy a Dyje. Střední výška činí na území Dyjsko-svratecké nivy 187,5 m n.m., střední sklon pak 0°39’. Řešené území se nachází v široké levostranné aluviální nivě řeky Svratky, která se do značné míry podílela na utváření reliéfu této oblasti. Výsledkem erozivní a především akumulační činnosti řeky je poměrně rovinný a jednotvárný charakter území, který byl však výrazně pozměněn v souvislosti s výstavbou vlakového nádraží Brno – dolní v polovině 19.století. Původní terén v prostoru nádraží a přilehlého depa byl navážkami zarovnán a z důvodu ochrany před povodňovými průtoky v řece navýšen v průměru o 1,5 m na kótu cca 201,0 m n.m. Klimatické poměry Z klimatického hlediska leží lokalita v klimatické oblasti T4, tedy v teplé oblasti s následující charakteristikou: velmi dlouhé, velmi teplé a velmi suché léto, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Další údaje shrnujeme v následující tabulce. Tab.: Klimatické údaje oblasti T4 Číslo oblasti Počet letních dnů

T4 60 až 70

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

170 až 180

Počet mrazových dnů

100 až 110

Počet ledových dnů

30 až 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3 °C

Průměrná teplota v červenci

19 až 20°C

Průměrná teplota v dubnu

9 až 10°C

Průměrná teplota v říjnu

9 až 10 °C

Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více

80 až 90

Srážkový úhrn ve vegetačním období

300 až 350 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200 až 300 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

SUDOP BRNO s.r.o.

40 až 50 110 až 120 50 až 60

15



Z průměrných teplot vzduchu za období 1960 – 2005 pro danou oblast vyplývá, že průměrná roční teplota vzduchu dosahuje 9,2 °C (jedna z nejteplejších oblastí na Moravě), nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 19,2 °C, nejstudenějším naopak leden s průměrnou teplotou -2,4 °C. Z počtu mrazových dnů v zájmové oblasti (100 – 110; Quitt, 1971) vyplývá, že hloubka promrznutí dosahuje maximálně 105 cm. Dlouhodobý průměrný roční úhrn atmosférických srážek, zjištěný za stejné období ve stanici ČHMÚ, byl 551 mm, s maximem v červenci (83 mm) a minimem v březnu (23 mm). Přibližně 2/3 průměrného ročního úhrnu srážek spadnou v teplém vegetačním období (duben až září), avšak vzhledem k vysokému výparu se na doplňování zásob podzemní vody podílejí srážky spíše z chladného pololetí.

Ovzduší Statutární město Brno je vyčleněno z pohledu řízení kvality ovzduší jako samostatná oblast – Aglomerace Brno. Příčinou problematické kvality ovzduší města je soustředění průmyslu, dopravy a vysoké hustoty osídlení na poměrně malém území. V některých částech města je navíc v určitých obdobích roku kvalita ovlivněna i reliéfem terénu města, a to především v údolních nivách řek Svitavy a Svratky, které lze považovat za lokality s předpoklady k tvorbě lokálních inverzí.

Obr.: Umístění automatické měřící stanice Brno – Zvonařka

SUDOP BRNO s.r.o.

16



Zájmové území záměru se nachází na velmi urbanizovaném a dopravou silně zatíženém území městské části Brno - střed a Brno – jih (dále jen MČ). Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP č. 6 patří území městské části Brno - střed /9/ mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Důvodem zařazení je skutečnost, že na 63,2 % území MČ dochází k překročení imisního limitu pro maximální denní (24 hodinovou) zátěž prachem (PM10) a na 6,8 % území MČ dochází k překročení limitu pro průměrnou roční imisní zátěž oxidem dusičitým (NO2) /9/. Kvalitu ovzduší v území dotčeném posuzovaným záměrem je možno popsat na základě měření imisí na stanicích imisního monitoringu. Ve městě Brně se měřením kvality ovzduší zabývá jednak MMB, který má na území města rozmístěno 6 stanic, dále na území města provozují imisní stanice Český hydrometeorologický ústav a orgány Hygienické služby. S ohledem na polohu a rozsah zájmového území byla pro popis kvality ovzduší použita měřící stanice Brno – Zvonařka /10/. Umístění stanice vzhledem k zájmovému území je znázorněno na obrázku, viz výše. Z výsledků měření na výše uvedené stanici v roce 2009 vyplývá, že imisní zátěž částicemi PM10 byla v ročním průměru podlimitní, denní maximální hodnoty imisní limit překračovaly. Vyšší hodnoty byly naměřeny především v zimních měsících. Průměrné hodinové koncentrace NO2 byly na stanici Zvonařka překračovány, průměrné roční koncentrace se pohybovaly v hodnotách blízko úrovně ročního imisního limitu. Výsledky měření z automatické měřící stanice za předchozí 4 roky (2006 – 2009) jsou uvedeny v následujících tabulkách. V letech 2006-2007 nebyly dostupné údaje z měření imisí tuhých částic PM10. Pro toto období byla použita data z nejbližší další měřící stanice Brno –Masná, viz dále: Tab.: Srovnání imisí NO2 v letech 2006 - 2009 rok

max. hodinová hodnota [ug/m3]

max. denní hodnota [ug/m3]

průměrná roční hodnota [ug/m3]

2006

161,8

113,6

N/A

2007 2008 2009

244,1 149,6 247,9

96,3 77,6 93,3

41,0 35,8 35,9

Tab.: Srovnání imisí PM10 v letech 2006 - 2009 rok

max. hodinová hodnota [ug/m3]

max. denní hodnota [ug/m3]

průměrná roční hodnota [ug/m3]

2006* N/A 79 2007* N/A 147 2008 206,5 146 2009 188 152,8 * data z nejbližší další měřící stanice Brno -Masná

N/A 34,8 34,6 35,0

Ze srovnání sledovaných imisí v letech 2006 – 2009 vyplývá, že v případě průměrných ročních hodnot imisí NO2 nedocházelo k překročení imisních limitů, v případě průměrných ročních imisí PM10 taktéž ne. Z tabulek je patrné, že během zkoumaného období nedošlo k významným změnám v průměrných ročních hodnotách imisí a to i přes nárůst intenzity dopravy ve zkoumané lokalitě. Výkyvy hodinových resp. denních maxim sledovaných imisí lze vysvětlit proměnlivými meteorologickými podmínkami v místě měření (intenzita a délka slunečního svitu, vlhkost vzduchu, proudění vzduchu, apod.) a proměnlivou intenzitou dopravy.

SUDOP BRNO s.r.o.

17



Tab.: Imisní zátěž atmosférickým aerosolem PM10 [ug/m3] v roce 2009, zdroj: automatická měřící stanice Brno – Zvonařka Organizace: KMPL

Typ m.p.

Staré č. ISKO

Hodinové hodnoty

SMBRNO

Roční hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

36 MV

VoL

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99.9% Kv

98% Kv

Datum

Datum

VoM

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

37,7

35

21,49

325

92

29,2

1,85

28

Metoda Lokalita

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty

Automatizovaný měřicí program

188

~

82,1

29,4

153

61,7

68

30

44,7

29,5

OPEL

15.01.

~

179,6

99,4

10.01.

04.03.

68

95,1

90

87

BBMZA 1637 Brno-Zvonařka

56

Tab. : Imisní zátěž oxidem dusičitým NO2 [ug/m3] v roce 2009, zdroj: automatická měřící stanice Brno – Zvonařka Organizace: KMPL

Typ m.p.

Hodinové hodnoty Max.

19 MV

VoL

50% Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98% Kv

Datum

Automatizovaný měřicí program

248

141,4

2

30,2

93,3

~

CHLM

06.03.

06.03.

2

94,9

15.01.

~

Staré č. ISKO Metoda Lokalita

SMBRNO

Čtvrtletní hodnoty

Denní hodnoty 95% Kv

Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

63,1

33,3

40,1

35,4

32

36,1

35,9

15,46

354

~

72,8

86

87

90

91

32,6

1,57

4

BBMZA 1637 Brno-Zvonařka

Vysvětlivky: Kv – kvantil, MV – n tá nejvyšší hodnota v daném časovém intervalu, VoL – počet překročení limitní hodnoty, VoM – počet překročení limitní hodnoty + meze tolerance, X1q, X2q, X3q, X4q – čtvrtletní aritmetické průměry, X – roční aritmetický průměr, S – směrodatná odchylka, XG – geometrický průměr, SG – standardní geometrická odchylka, N – počet měření v roce, dv – doba trvání nejdelšího souvislého výpadku

SUDOP BRNO s.r.o.

18



Předpokládaný vývoj imisní zátěže v roce 2010 pro město Brno ukazuje rozptylová studie 2010 hodnotící předpokládanou imisní zátěž základních škodlivin ze zdrojů kategorie REZZO 1 až 4. Výsledky výpočtů pro NO2 a PM10 jsou uvedeny na následujících obrázcích (zájmové území je označeno modrým obdélníkem). /3/

Obrázek: Maximální hodinové koncentrace NO2 [ug/m3]

Obrázek: Průměrné roční koncentrace NO2 [ug/m3]

SUDOP BRNO s.r.o.

19



Obrázek: Nejvyšší průměrné denní koncentrace PM10 [ug/m3]

Obrázek: Průměrné roční koncentrace PM10 [ug/m3] Výsledky výpočtů rozptylové studie pro rok 2010 ukazují, že v zájmovém území záměru nedojde v roce 2010 k překročení stanovených ročních limitních hodnot sledovaných imisních škodlivin NO2 a PM10 . Hodnoty sledovaných škodlivin se však pohybují těsně pod prahem imisních limitů. Geologické poměry Geologicky je lokalita součástí Karpatské neogenní předhlubně na tektonicky komplikovaném styku s horninami Českého masívu v Brně. V hlubinném podloží zájmové oblasti vystupují skalní horniny metabazitové zóny brněnského masívu, paleovulkanické čediče (diabasy) - horniny brněnského masivu lze v prostoru z.ú. předpokládat v hloubce více než 30 m, pravděpodobně okolo 100 metrů pod terénem. Tato hlubinná deprese je součásti starého kaňonu říčního původu, označeného podle svého pokračování do předhlubně k jihovýchodu jako nesvačilský příkop. Příkop je vyplněn souvrstvím neogenních sedimentů, které má ve své spodní části významné zásoby artéských vod. V blízkosti zájmové oblasti je to již výše zmíněný vrt HV2 v prostoru škrobáren, který zastihl artéskou zvodeň v hloubce 66 – 140m. V hloubce 11 – 66 m je vyvinutu mocné neogenní jílové souvrství, které plní funkci dokonalého izolátoru této vydatné tzv. II. zvodně (neogenní zvodeň). SUDOP BRNO s.r.o.

20



Nejsvrchnější části geologického profilu vyplňují kvartérní souvrství společné údolní nivy řek Svitavy a Svratky v charakteristickém vývoji pro nivní oblasti. Bazální část tvoří fluviální štěrkové uloženiny (místy s vložkami písků) pleistocénního stáří, překrývající souvisle zvlněný povrch jílového neogenního souvrství. Štěrkové souvrství je na své převažující mocnosti zvodnělé (tzv. I. zvodeň). V jeho nadloží se vyskytují převážně holocenní fluviální příp. deluviofluviální hlíny. Místy, pravděpodobně v oblasti starých meandrů jsou vyvinuty polohy jílů místy s příměsí organické hmoty. V přípovrchových částech profilu se vyskytují navážky různého charakteru související se stavebními aktivitami v daném prostoru, vyvolané výstavbou železničního uzlu, komunikačních staveb i podzemních inženýrských sítí. Jejich mocnost je proměnná a kolísá i na relativně malé vzdálenosti. Větších mocností bude dosahovat pravděpodobně ve střední části, kde lze očekávat mocnosti až okolo 4 m. Větší mocnosti budou též v oblastech kde trasa kříží podzemní liniová díla (stoky). Naopak menší mocnosti cca 1- 2 m očekáváme v závěru průběhu trasy v okolí toku Ponávky (koryto zahloubeni v jílovitých hlínách). Prozkoumanost zájmové oblasti není rovnoměrná. Průzkumné akce byly především soustředěny do oblasti tzv. Rosického nádraží a průzkumy jsou též v okolí ulice Opuštěná, zde jsou však některé vrty neúplně, tj. nezasahují do předkvartérního podloží. Relativně málo průzkumných děl je v úseku trasy mezi budoucím hlavním nádražím a tokem Ponávky. V této oblasti jsou však některá vzdálenější úplná vrtná díla, která umožňují extrapolaci do oblasti trasy podzemního líniového díla. Podrobnější popis geologických poměrů je náplní samostatné přílohy „Rešerše inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů v oblasti budoucího hlavního nádraží a jeho blízkého okolí mezi ulicí Opuštěná a Dornych se zaměřením na výstavbu severojižního diametru v Brně“. Hydrogeologické poměry Posuzované území se nachází na levém břehu řeky Svratky, její tok vede ze SZ k JV a je od zájmového území vzdálena cca 300 m. Z regionálně hydrogeologického hlediska náleží lokalita k rajónům č. 164-2 – Kvartérní fluviální sedimenty v povodí Svratky a č. 224 – Neogenní sedimenty Dyjskosvrateckého úvalu (Michlíček, 1986). Výrazným antropogenním fenoménem je regulace přirozených vodních toků Svratky a Svitavy v první polovině 19. století. V zájmové oblasti jsou vyvinuty dvě zvodně. Druhá zvodeň – podzemní voda vázaná na neogenní spodnobádenská bazální klastika - je chráněna oproti antropogenním vlivům na této lokalitě nepropustnými neogenními bádenskými jíly mocnými mnoho desítek metrů. V textu není dále diskutována neboť nebude projektované dílo ovlivňovat a ani dílo nebude mít na tuto zvodeň v řešené oblasti vliv. První zvodeň - kvartérní podzemní vody mělkého oběhu bude mít na realizaci podzemního líniového díla vliv. Hladina podzemní vody I. zvodně je v zájmovém prostoru vázána na pískoštěrkové souvrství údolní nivy, její výskyt v zájmovém prostoru je spojitý. Odvodňování oblasti probíhá v generelním jižním směru (Vavříček a kol., AQUA ENVIRO s. r. o., 2008). Problematiku paleořečiště Svitavy ve vztahu ke kontaminaci I. zvodně řešil Valeš („Brno – paleořečiště Svitavy“, GEOtest Brno a. s., 1997). Hydrologické poměry Plochou záměru neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Nejbližší vodotečí je řeka Svratka vzdálená cca 300 m JZ od hranice stavby. Hydrologicky náleží řešené území k povodí řeky Svratky, č.4-15-01-153 (Svratka od Kníničského potoka po Ponávku), plocha dílčího povodí je 20,54 km2. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Území prověřovaného záměru se nachází mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Záplavové území Řešená oblast se nachází v zóně záplavového území Q100. Protipovodňová opatření staveb ŽUB (modernizace průjezdu a I. část osobního nádraží – návrh protipovodňových opatření včetně ochrany SJKD a MI) vychází z celkové koncepce návrhu SUDOP BRNO s.r.o.

21



PPO ve městě Brně. Ta byla navržená v rámci Generelu odvodnění města Brna a tato koncepce byla schválená Radou města Brna v říjnu 2008. Podle této koncepce PPO jsou navrženy na Q100 neovlivněné od řeky Svratky s převýšením + 0,30 m na úrovní hladiny dosažené při tomto průtoku. Tento průtok je bez transformačního ovlivnění nádržemi v povodí řeky Svratky (zejména Vírské nádrže) a jeho velikost je Q100 neovlivněné = 395 m3 s-1, tedy je o 115 m3 s-1vyšší než Q100 ovlivněné.= 280 m3 s-1. Návrh protipovodňové ochrany těchto staveb je navržen jako samostatný hydraulicky uzavřený celek a dá se rozdělit do dvou částí: 1. Liniová PPO zabraňující rozlivům povodňovým průtokům z toků v této oblasti 2. PPO na kanalizační síti, které zabraňují zpětnému vzdutí do kanalizační sítě a současně umožňují fungování kanalizační sítě z hlediska odlehčení vnitřních vod při srážkových epizodách v době povodní. ad 1) Je navržena tak, aby tyto stavby ochránila proti povrchovým vodám řeky Svratky na jejím levém břehu a současně zabránila zpětnému vzdutí do Svitavského náhonu. Případně částečně i proti povodňovým průtokům řeky Svitavy na jejím pravém břehu nad násypem železničního tělesa Přerovské tratě. Liniová protipovodňová opatření zde využívají tři prvky: 

zemní hráze částečně odsazené od původní břehové hrany a ty mají jako svislý těsnící prvek tenkostěnnou vibrovanou podzemní stěnu (TNPS), která prodlužuje průsakovou dráhu podzemní vody a současně umožňuje drénování do řeky podzemních vod v době mimo povodně. Pata TNPS je navržená na dané geologické podmínky na základě matematického modelu proudění podzemní vody.



železobetonové úhlové zdi ve stísněných podmínkách (obložené kamenným obkladem) a doplněné rovněž svislým těsnícím prvkem jílocementovou PS.



mobilním hrazením v místech, kde je nutné v době mimo povodně zachovat komunikační trasy, jde o přechody silnic a chodníků. Sem patří i stavidlo na Svitavském náhonu (v místě jeho zaústění do Svratky), které zabraňuje zpětnému vzdutí povodňových průtoků Svratky do náhonu. Tyto mobilní PPO také mají pod dosedacím prahem svislé těsnící prvky jako u obou předchozích typů, které jsou rovněž navrženy na základě matematického modelu proudění podzemní vody.

ad 2) Návrh ochrany na kanalizační síti zabraňuje zpětnému vzdutí povodňových průtoků do kanalizační sítě v místě jejího odlehčení do řeky a současně ochraňuje zástavbu chráněnou liniovou PPO proti vytopení dešťovými vodami v době povodně. Vlastní návrh je proveden pomoci hradidlových komor, kde dojde k uzavření odlehčovacího profilu kanalizace do řeky hradidlem. V případě nutného odlehčení jsou některé hradidlové komory navrženy jako čerpací stanice s „bypassem“. Z těchto komor se vnitřní srážkové vody v době povodně přečerpávají přes liniovou PPO do řeky. Do nově vybudované dešťové kanalizace v rámci výstavby osobního nádraží ŽUB se budou přečerpávat i podzemní prosakující vody ze SJKD. Množství prosakujících vod bude stanoveno na základě matematického modelu proudění podzemních vod vytvořeného firmou AquaEnviro, s.r.o. Nerostné suroviny V z.ú. se nenacházejí vymezená chráněná ložisková území a nejsou zde registrovány sesuvné jevy nebo svahové pohyby. Územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky Dotčené území se nenachází v území se zvláštním režimem ochrany přírody a krajiny dle zák.č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále zákon). To prakticky znamená: 

záměr nezasahuje na plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) na lokální, regionální ani nadregionální úrovni. Nejblíže území cca 300 – 500 m JZ směrem se nachází

SUDOP BRNO s.r.o.

22



funkčně vymezený regionální biokoridor sledující koryto řeky Svratky, označený jako RBK č. 1485. 

v zájmovém území se nenachází žádné zvláště chráněné území (ZCHÚ) dle § 14 zákona. Dotčené území neleží v národním parku (NP) nebo chráněné krajinné oblasti (CHKO), v dotčeném území nejsou vyhlášeny žádné národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) nebo přírodní památky (PP).



záměr nezasahuje do žádného významného krajinného prvku (VKP) dle § 6 zákona.



v zájmovém území se nenacházejí památné stromy dle § 46 zákona.



dotčené území není součástí soustavy Natura 2000 dle § 45 zákona (ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Nejblíže se nachází EVL Kohoutovice (CZ 0623807) Z směrem 3,5 km vzdušnou čarou.



dotčené území není součástí přírodního parku (PřP) dle § 12 zákona.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu Pro ochranu historického jádra města Brna, představující mimořádně hodnotný a zachovaný soubor světských a církevních staveb, dokládající vývoj městského celku od raného středověku až po současnost, byla zřízena nařízením vlády ČSR č.54/1989 Sb. Městská památková rezervace s ochranným pásmem, které bylo ustanoveno rozhodnutím Odboru kultury NVmB ze dne 6.4.1990 pod č.j. kult.402/90/sev. Záměr zasahuje do území ochranného pásma MPR Brno. Zátěže a extrémní poměry Řešené území se nachází v exponované poloze jižního centra a prochází přes stávající nádraží Brno – dolní (Rosické nádraží). Sanace ekologických zátěží v prostoru tohoto nádraží jsou řešeny v rámci stavby ŽUB. V zájmovém území a jeho okolí se nachází několik starých ekologických zátěží vyplývajících z využití území v minulosti. Podrobnější popis je proveden v kapitole C.II. Staré ekologické zátěže a kap.F v příloze č.4.

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí, které mohou být významně ovlivněny Ovzduší a klima V současné době je hlavním zdrojem znečištění v okolí záměru (vyznačeno modrým obdélníkem) automobilová doprava (kat. REZZO 4). Podíl sledovaných emisí NOx a PM10 v t/rok na celkovém znečištění ovzduší je znázorněn na následujících obrázcích /11/.

Obrázek: Vyhodnocení emisí pro část Aglomerace Brno - podíl kategorií REZZO na emisích NOx [t/tok] SUDOP BRNO s.r.o.

23



Obrázek: Vyhodnocení emisí pro část Aglomerace Brno - podíl kategorií REZZO na emisích PM10 [t/tok] Vysvětlivky: REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

velké stacionární zdroje znečišťování, zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu > 5 MW, zařízení zvlášť závažných technologických procesů střední stacionární zdroje znečišťování, zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 0,2 – 5 MW, zařízení závažných technologických procesů malé stacionární zdroje znečišťování < 0,2 MW, zařízení technologických procesů mobilní zdroje znečišťování, pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory

Výsledky výpočtů rozptylové studie pro rok 2010 ukazují, že v zájmovém území záměru nedojde v roce 2010 k překročení stanovených ročních limitních hodnot sledovaných imisních škodlivin NO2 a PM10. Zahájení realizace záměru je však uvažováno nejdříve v roce 2014, kdy budou intenzity dopravy cca o 7-8 % vyšší /4/ a není známo, zdali budou dodrženy stanovené limitní hodnoty imisí škodlivin. Lze tedy předpokládat, že v období zemních a terénních prací dojde ke zvýšení dopravní intenzity na přilehlých komunikacích v blízkosti záměru a může tak dojít v závislosti na povětrnostních podmínkách k překročení krátkodobých limitních hodnot sledovaných emisí NO2 a PM10. Voda Povrchová voda Území výstavby se nachází mimo území s vodním zdrojem. Vlastním územím výstavby neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Zpevněné plochy jsou odvodněny do stávající veřejné kanalizace ve správě společnosti Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Dotčené území se nachází v hlavním povodí řeky Svratky (č.hydrologického povodí 4-15-01 Svratka po Svitavu), dále náleží k dílčímu povodí levého břehu Svratky (hydrologické pořadí číslo 4-15-01-153 Svratka od Kníničského potoka po Ponávku, celkem 20,54 km2). Tab.: Hydrologické údaje o toku Svratky Svratka Qa Měrný profil P [km2] Hs qa Qm [m3.s-1] -1 -2 3 -1 [mm] [l.s .km ] [m .s ] Q330 Q355 Q270 Svratka - Pisárky 1 631,92 631 4,97 8,11 2,93 1,87 1,39 Svratka pod Ponávkou 1 706,71 627 4,8 8,2 2,97 1,9 1,41 P .............. plocha povodí nad profilem Qa ............. průměrný roční průtok Hs ............ průměrný roční úhrn srážek na povodí Qm ............ m-denní průtoky qa ............ průměrný roční specifický odtok

Q364 0,95 0,95

Poznámka: převzato podle Plch a kol. 1992

SUDOP BRNO s.r.o.

24



Nejbližším vodním tokem k zájmovému území, protékající v jižní oblasti plánované výstavby, je vodní tok Ponávka (hydrologické pořadí č. 4-15-01-156). Ponávka je vodním tokem IV. řádu a není v této části toku v hydraulické spojitosti s kvartérními podzemními vodami. Správcem dolního toku Ponávky jsou Brněnské vodovody a kanalizace, a.s. Plocha povodí Svratky nad sledovaným profilem Brno – Poříčí je 1637,21 km2 a průměrný průtok za období let 1960 – 2005 v uvedené profilu byl 7,32 m3.s-1. Řeka Svratka je podle vyhl. MZ ČR č. 470/2001 Sb. významným tokem v celé délce svého toku. Správcem toku Svratky je Povodí Moravy, a.s., provoz Brno - Svratka. Hydrologické údaje o toku Svratky v blízkosti zájmového území jsou uvedeny v následující tabulce. Tab.: Průměrné měsíční průtoky Q (m3. s-1) za období 1960 – 2005 Měsíc I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

průtok 6,54

8,02

14,3

14,1

8,51

6,93

5,72

4,12

3,41

3,74

4,21

7,03

7,32

Záplavové území Významným faktorem pro posuzované území je nebezpečí rozlivů řeky Svratky. Řešená oblast se nachází v zóně záplavového území. Čára inundace Q100 je znázorněna v příloze č.5. Dle informací dosahuje hladina při průtoku stoleté vody v řece Svratce v oblasti železničního viaduktu Uhelná kót 200,20 m n.m., resp. 200,89 m n.m. Nižší hodnota je podmíněna zachycením části povodňové vlny přehradami vybudovanými na řece Svratce (Vír a Brněnská přehrada), vyšší hodnota udává kótu rozlivu bez zachycení přehradami. Podrobněji je tato problematika popsána v kap. C.1. Podzemní vody, vodní zdroje Z regionálně hydrogeologického hlediska náleží lokalita k rajónům č. 164-2 – Kvartérní fluviální sedimenty v povodí Svratky a č. 224 – Neogenní sedimenty Dyjskosvrateckého úvalu. Podzemní voda je ve sledovaném území vázána na dva významné hydrogeologické kolektory – kvartérní štěrkopísky a terciérní bádenské písky. Projektovaná výstavba SJKD bude zasahovat výhradně do kvartérního kolektoru, zvodněný kolektor tvořený neogenními písky se nachází pod bádenskými jíly v hloubkách mnoho desítek metrů pod terénem (cca 50 – 70 m p.t.). Kvartérní kolektor vázaný na údolní nivu řeky Svratky je charakterizován jako spojitý a poměrně vydatný horizont podzemní vody, zvodněný v celé mocnosti říčních štěrkopísků (průměrně 4,2 m). Jedná se o mírně napjatou zvodeň, kde hladina podzemní vody po porušení méně -1 propustných jílovitopísčitých povodňových hlín s koeficientem filtrace okolo x.10-6 m.s , zpravidla vystupuje o několik desítek cm a zasahuje tak do povodňových hlín. Fluviální štěrkopísky se vyznačují dobrou průlinovou propustností charakterizovanou transmisivitou řádu x.10-4 m2.s-1, rostoucí k bázi kolektoru a koeficientem filtrace x.10-5 až x.10-3 m.s-1. Krátkodobou hydrodynamickou zkouškou na vrtu HP1, situovaném v severní části zájmového území projektovaného kolejového diametru (cca 67 m od něj), byly zjištěny tyto hydraulické parametry horninového prostředí - transmisivita 2,5.10-4 m2.s-1 a koeficient filtrace 4,9.10-5 m.s-1. Generelní směr proudění podzemních vod je k J až JJV, k řece Svratce, která kvartérní kolektor odvodňuje. Dle archivních podkladů se hladina podzemní vody na severu plánované trasy kolejového diametru nachází přibližně v hloubkách 3,0 – 4,5 m p.t., v úrovních 196,5 – 197,5 m n.m a na jihu v hloubkách 3,0 – 3,7 m p.t., v nadmořské výšce 195,0 – 196,0 m. V prostoru nádraží Brno – dolní se hladina podzemní vody vyskytuje vzhledem k větším navážkám v hloubkách až 5,0 až 6,0 m pod terénem. Úroveň hladiny podzemní vody kolísá v závislosti na klimatických podmínkách, rozkyv hladiny v průběhu roku až na výjimky nepřesahuje 1,0 m. Podzemní voda kvartérního kolektoru je po chemické stránce typu hydrogenuhličitano-síranovápenatého. Vzhledem k absenci dokonale hydrogeologicky nepropustného stropního izolátoru je její kvalita částečně ovlivněna antropogenní činností. Neogenní bádenské jíly, ležící v podloží kvartérních sedimentů, vytvářejí z hydrogeologického hlediska počevní izolátor této zvodně. V místě výskytu bádenských klastik tvoří naopak stropní izolátor neogenní zvodně. Jejich koeficient filtrace se pohybuje okolo řádu x.10-10 - x.10-12 m.s-1. Zdroje užitkové podzemní vody (studny) se nacházejí v okolí zájmového území v k.ú. Trnitá na parc.č. 963/24 (areál bývalého zahradnictví), na par.č.866/4 (čerpací stanice pohonných hmot a myčka pro autobusy) a na parc.č. 1149/23 (UXA spol. s.r.o.) SUDOP BRNO s.r.o.

25



V dotčeném území se rovněž nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Do navržené trasy SJKD částečně zasahuje v jeho jižní části bývalý vodní náhon. Geotechnická rizika V hodnoceném úseku SJKD v km cca 0,5 – 1,6 bude podzemní liniové dílo procházet ze souvrství neogenního jílu (km 0,5 – 0,85 ) do štěrkového a hlinitého (jílového) souvrství (km 0,85 – 1,01), v němž bude vybudována stanice diametru. Ve zbylém úseku bude spodní část profilu tvořena neogenním jílem. Převažující část profilu zde bude tvořit štěrkové souvrství s možností lokálního výskytu hlinitého souvrství v kalotě díla (km 1,01 – 1,6). Hloubka počvy díla se bude pohybovat převážně mezi cca 11 – 13 m od povrchu stávajícího terénu. V oblasti stanice hlavního nádraží a blízkého okolí bude hloubka díla mezi cca 8 – 11m. Severojižní diametr bude v tomto úseku budován z povrchu pod ochrannou kotvených pažících stěn, založených až do nepropustného jílového podloží. Je nutné upozornit, že pravděpodobně na větší části úseku a zejména v oblasti budoucí stanice bude nutné kotvit stěny do štěrkového souvrství neboť neogenní masív se bude nacházet převážně pod počvou díla. Při hloubení z povrchu bude největším geotechnickým rizikem ovlivnění hladiny podzemní vody vytvořením bariérového efektu, který způsobí vzdouvání hladiny podzemní vody na severní straně. Vzdouvající hladinu podzemní vody bude nutné snižovat, vhodnou metodou by zde bylo vybudování tzv. infiltračních oken v pažících stěnách, jimiž by byla podzemní voda převáděna přes prostor díla. Při odčerpávání vody z prostoru mezi pažícími stěnami je nutné uvažovat s i čištěním podzemní vody. Objem tohoto čerpání a čištění však bude mnohem menší, než u sanačního čerpání pro snížení hladiny. V budoucí etapě geotechnických prací je doporučeno přímé ověření geologické stavby a geotechnických poměrů přímo v budoucí trase díla. Taktéž je nutné ověřit hydraulické parametry kvartérní zvodně včetně stanovení jejího aktuálního znečištění. Podrobnější charakteristika je náplní samostatné přílohy „Rešerše inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů v oblasti budoucího hlavního nádraží a jeho blízkého okolí mezi ulicí Opuštěná a Dornych se zaměřením na výstavbu severojižního diametru v Brně“ (GEOtest Brno, a.s., 2010). Staré ekologické zátěže Severní část trasy SJKD je navržena v exponované poloze jižního centra mezi komunikacemi Opuštěná, Bulvár (budoucí ulice) a Rosická v těsné blízkosti ÚAN Zvonařka. Dále vede přes nádraží Brno – dolní (Rosické nádraží) a končí u ulice Dornych. Přímo v trase SJKD a jejím blízkém okolí je známo několik starých ekologických zátěží vyplývajících z využití území v minulosti. Ačkoli kontaminované oblasti byly z velké části sanovány, z prováděných postsanačních monitoringů a z nových průzkumů realizovaných v rámci projekčních prací pro novou výstavbu, jsou dodnes patrné projevy doznívajícího (vesměs tranzitního) znečištění. Dále jsou novými průzkumy zjišťovány další kontaminace horninového prostředí v blízkosti původních ekologických zátěží, související pravděpodobně s nedokonalým sanačním zásahem, který nepostihl všechny okrajové partie kontaminované zóny. Přímo v trase SJKD se jedná o starou ekologickou zátěž vázanou na úniky ropných látek z podzemních nádrží situovaných při západním okraji odstavné plochy pro autobusy při ulici Opuštěné (ve vlastnictví firmy Aupark Brno, spol. s r.o.). V oblasti nádraží Brno – dolní prochází SJKD mimo hlavní ohniska kontaminace, v trase je možné předpokládat pouze menší lokální kontaminace horninového prostředí ropnými látkami a tranzitní kontaminaci ClU. Nedaleko od trasy SJKD byly prokázány další kontaminované oblasti (ČS PHM Shell a Eurooil, Obnova – bus, s.r.o, kotelna na LTO (lehké topné oleje). Územím projektovaného SJKD prochází tranzitní pruh znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky s koncentracemi výrazně přesahujícími kritérium C MP MŽP. Podrobněji v kap. F. příloha č. 4.

SUDOP BRNO s.r.o.

26



D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Vliv na emise do ovzduší V průběhu stavebních prací budou prováděny zásahy do terénu a další stavební práce, při kterých bude docházet zejména k emisím prachových částic. Doba, po kterou bude docházet k emisím, bude závislá na organizaci stavebních prací. Koncentrace emisí prachových částic bude značně proměnná a bude závislá na vlhkosti terénu a aktuálních meteorologických podmínkách v místě záměru. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních mechanismů a vozidel obsluhujících stavbu. Současný stupeň zpracování projektu nedovoluje konečné určení dodavatele stavby a tedy ani stanovení přesného harmonogramu výstavby a nasazení jednotlivých typů strojů a zařízení. Stavební doprava bude velmi variabilní a bude závislá na aktuálním stavu prováděných stavebních prací. Lze odhadnout, že v období zemních a terénních prací dojde ke zvýšení dopravní intenzity na přilehlých komunikacích v blízkosti záměru a může tak dojít v závislosti na povětrnostních podmínkách k překročení krátkodobých limitních hodnot sledovaných emisí NO2 a PM10. Bude proto nutné zajistit, aby hlavní dopravní trasy byly směrovány pokud možno přímo na hlavní komunikační síť, s vyloučením průjezdu klidovými resp. obytnými zónami. Dále bude nutné omezit prašnost při stavebních činnostech na minimum skrápěním skrývek zeminy, pojezdových drah stavebních strojů a znečištěných komunikací v okolí záměru tam, kde je to technologicky a technicky možné. Sypké stavební materiály bude potřeba odpovídajícím způsobem zabezpečit proti unášení větrem. Stavební stroje bude nutné udržovat v přiměřené čistotě a technickém stavu odpovídajícím příslušným předpisům pro provoz vozidel na pozemních komunikacích. I přes veškerá opatření na snížení prašnosti a omezení činnosti spalovacích motorů stavebních strojů na nezbytnou dobu a při uvažovaném dočasném zvýšení dopravní intenzity může dojít v závislosti na povětrnostních podmínkách k překročení krátkodobých limitních hodnot sledovaných emisí NO2 a PM10. Předkládaný záměr představuje pouze stavební přípravu pro realizaci severojižního kolejového diametru. Proto není předmětem tohoto Oznámení budoucí ovlivnění provozem SJKD. V rámci předkládaného záměru nebude provozován žádný bodový, plošný nebo liniový zdroj znečištění ovzduší. Záměr se nebude podílet na znečišťování ovzduší města Brna.

Vliv na hlukovou situaci Hlavním zdrojem hluku v zájmovém území je silniční doprava, zejména městský okruh a dále doprava železniční – budoucí hlavní nádraží. Předmětná stavba po svém dokončení nebude zdrojem hlukových emisí – jedná se o podzemní železobetonovou konstrukci a nebude proto ke stávající hlukové situaci v území přispívat. Hlukové účinky budoucí podzemní dráhy bude řešit samostatná dokumentace. V období výstavby záměru bude na okolí působit hluk ze stavebních strojů a automobilů obsluhujících stavbu. Jedná se o období časově ohraničené a jsou navržena technická a organizační opatření k omezení hlukových účinků výstavby záměru. Dle §11 odst. (7) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. se limitní hladina hluku pro stavební činnost LAeq,s stanoví jako součet LAeq,T + Ks, kde LAeq,T je limitní hladina venkovního hluku (v tomto případě 50 dB) a Ks korekce vztahující se ke stavební činnosti: Korekce Ks je stanovena takto: posuzovaná doba 600 - 700 hod 700 - 2100 hod 2100 - 2200 hod 2200 - 600 hod SUDOP BRNO s.r.o.

korekce Ks + 10 dB + 15 dB * + 10 dB + 5 dB 27



* pro dobu kratší než 14 hodin se spočte Ks takto: Ks = 10 log [(429++t1)/t1], kde t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách. Jedná se o časově omezené období a ke zmírnění vlivů hluku během výstavby jsou navržena následující opatření: 

Veškerou stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit 65 dB). Případné požadavky na noční práce je třeba v předstihu konzultovat s orgány hygienické služby, které stanoví další podmínky.



Zvolit stroje s garantovanou nižší hlučností, dle možností umístit tyto stroje co nejdále od obytné zástavby.



Minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby.



V blízkosti obytné zástavby u startovací jámy – ul. Železniční a Plotní – během výstavby použít ke snížení hluku mobilní protihlukové stěny. Minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární zařízení stínit mobilními protihlukovými zástěnami s pohltivým povrchem (útlum cca 4 – 8 dB(A)).





Kombinovat hlukově náročné práce s pracemi o nízké hlučnosti, tj. zkrátit provoz výrazných hlukových zdrojů v jednom dni a práci rozdělit do více dnů po menších časových úsecích (Při zkrácení provozní doby mechanizmů se snižuje celková průměrná hladina hluku pro 14hodinovou pracovní dobu a zvyšuje se přípustný limit).



Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a tak mu umožnit odpovídající úpravu režimu dne.

Vliv na vibrace Předmětná stavba po svém dokončení nebude zdrojem vibrací – jedná se o podzemní železobetonovou konstrukci. Vlivy vibrací budoucí podzemní dráhy bude řešit samostatná dokumentace. V období výstavby záměru budou na okolí v časově omezeném období působit vibrace z některých stavebních postupů, např. při pažení stavebních jam.

Vliv na vodu Realizací záměru nedojde k ovlivnění odtokových poměrů nebo hydrologických charakteristik blízkých vodních toků (Ponávka, Svratka), současně nebude mít realizace záměru vliv na kvalitu povrchových vod. Vzhledem k absenci exploatovaných i záložních vodních zdrojů a ekosystémů bezprostředně vázaných na saturovanou zónu horninového prostředí nedojde stavebním záměrem k jejich znehodnocení nebo ovlivnění. V období výstavby je předpokládáno ovlivnění režimu podzemních vod. Dle doposud provedených modelových simulací výstavby objektů s 1-3 PP v prostorách jižního centra, včetně uvažované stavby SJKD vyplývá, že změna úrovně hladiny podzemní vody se bude pohybovat maximálně okolo ±0,25 m. Se změnou úrovně hladiny podzemní vody se v bezprostředním okolí stěn lokálně změní i směry proudění podzemní vody, kdy narušené zvodnělé horninové prostředí se bude chovat jako zóna se zvýšenou propustností a tedy i drenážním účinkem. Malá změna hladiny podzemní vody je dána zejména paralelním průběhem SJKD s prouděním podzemní vody a jeho zahloubením do neogenních jílů, kdy je kvartérní kolektor vystaven minimálním vlivům. Plánovanou stavbou SJKD nejsou předpokládány významné vlivy na kvalitu podzemní vody. Jejich stávající kvalita je však v současnosti místy zhoršena důsledkem doznívající kontaminace starých ekologických zátěží. Také je třeba počítat s možností ovlivnění proudění podzemní vody po realizaci záměru. K eliminaci těchto vlivů jsou navržena technická opatření. Vzhledem k tomu, že štěrkové vrstvy v podloží propouštějí významné množství vody ve směru k řece a podzemní stěny budoucí stanice SJKD trasu odtoku vod křižují, je nutné vybudovat vertikální šachty s kolektory, umožňující podtečení vod pod stanicí bez vzdutí jejich stávajících hladin. Předpokládáme, že průtočný profil o rozměrech 3 x 2 m je dostatečný, když vzdálenost šachet nepřekročí 50 m.

SUDOP BRNO s.r.o.

28



Z hlediska vlivu podzemních vod na budované konstrukce je nutné počítat s vodonepropustností železobetonových konstrukcí a slabé síranové agresivitě zvodnělého prostředí. Způsob odvodnění během výstavby Dle jednotlivých typů je možné zvolit mezi odvodněním hlubinným (snižování hladiny podzemní vody vrty) a povrchovým (snižování hladiny podzemní vody kalovými čerpadly ze dna výkopu). V místech realizace povrchového odvodnění je nutno počítat s odčerpáváním podzemní vody přes usazovací nádrže, kde dojde k odsazení nerozpuštěné jílovotopísčité frakce. Likvidace podzemních vod do recipientu – řeky Svratky není vzhledem k její minimální vzdálenosti (315 m) proveditelná. Podzemní voda bude vypouštěna do dešťové kanalizace, její vypouštění bude předem projednáno s pracovníky BVaK, a.s. Vzhledem k úsekům s potencionální kontaminací podzemních vod jsou limitní koncentrace ve vypouštěné vodě do dešťové kanalizace, resp.toku Svratky (emisní limity ve smyslu Vyhl.č.61/2003Sb.) následující: ropné látky

1 mg/l

trichlorethylen

40 g/l

tetrachlorethylén

20 g/l

cis-1,2 dichlorethylén

40 g/l

benzen

30 g/l

toluen

700 g/l

xyleny

500 g/l

V případě prokázání kontaminace budou nadlimitní koncentrace snižovány: u ropných derivátů (těžší frakce) na gravitačních odlučovačích, v případě chlorovaných derivátů ethenu na stripovacích věžích. V budoucí etapě geotechnických prací je nutné ověřit hydraulické parametry kvartérní zvodně včetně stanovení jejího aktuálního znečištění. Podrobnější charakteristika je náplní samostatné přílohy „Rešerše inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů v oblasti budoucího hlavního nádraží a jeho blízkého okolí mezi ulicí Opuštěná a Dornych se zaměřením na výstavbu severojižního diametru v Brně“ (GEOtest Brno, a.s., 2010).

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Výstavba SJKD je spojena se zásahem do horninového prostředí. Založení objektu bude realizováno do svrchních částí neogenních jílů do hloubky cca 20 m pod terén, přičemž dojde k odtěžení vrstev navážek a štěrků. Jiné přírodní zdroje nebudou výstavbou ani provozem záměru narušeny. Poškození a ztráty geologických či paleontologických památek nelze předpokládat.

Vliv na nemovité kulturní památky, archeologická a paleontologická naleziště Lokalita je situována v oblasti ochranného pásma MPR Brno, ustanoveného rozhodnutím Odboru kultury NVmB č.j. kult.402/90/sev. Za předpokladu respektování ochranných podmínek a omezení ustanovených uvedeným rozhodnutím se nepředpokládá negativní ovlivnění ochranného pásma a městské památkové rezervace. Záměrem nebude dotčen hmotný majetek mimo stavby určené k asanaci na území výstavby. Stávající dotčené inženýrské sítě budou přeloženy dle potřeby jejich funkčnosti. Jiné objekty (protiletecké kryty) nebudou dotčeny nebo nebude omezena jejich funkce. V území nejsou známy žádné architektonické a historické památky. Na zájmovou lokalitu je třeba pohlížet jako na území s předpokladem archeologických nálezů ve smyslu § 22 odst.2, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné, aby stavebník před zahájením akce uzavřel smlouvu na provedení záchranného archeologického dozoru s institucí, které přísluší provádět archeologické výzkumy. SUDOP BRNO s.r.o.

29



Vliv na půdu Záměr vyžaduje zábor ZPF v území, které je dle platné ÚPD určeno k budoucímu nezemědělskému využití - převážně jako plochy pro železniční dopravu a smíšené plochy. Zábor pozemků v řešeném území byl akceptován v rámci projednávání DÚŘ „Přestavba železničního uzlu Brno – Studie souboru staveb“ souhlasem k odnětí půdy ze ZPF, vydaném MŽP ČR č.j.19891/ENV/06 ze dne 27.4.2006. Přestože dotčená zemědělská půda je zařazena do I. třídy ochrany lze s ohledem na charakter zájmového území hodnotit zábor ZPF jako akceptovatelný. Vlivy na půdu z hlediska záboru jsou hodnoceny jako málo významné a lokální. Navržený záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.

Vliv na faunu, flóru, ekosystémy Záměr bude realizován v prostředí urbanizované městské zóny na ekologicky nestabilním území. V území stavby není registrován výskyt biotopů zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů, nelze tudíž předpokládat přímé nebo zprostředkované ohrožení populací těchto druhů. Záměrem nedojde k odstranění mimolesní zeleně. Touto problematikou včetně řešení náhradních výsadeb se zabývá projekt ŽUB. Záměr neovlivní žádné zvláště chráněné území (ZCHÚ) ani nemá vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (Natura 2000). Záměr nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Není rovněž dotčen žádný registrovaný významný krajinný prvek. Realizací záměru nedojde k zásahu do prvků územního systému ekologické stability (ÚSES).

Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Záměr se nachází v Ochranném pásmu Městské památkové rezervace Brno. Vzhledem k tomu, že v tomto území má postupně vzniknout celá nová část města (pro tento záměr je připravena projektová dokumentace, která je jednou z částí staveb Železničního uzlu Brno – Městská infrastruktura, bude přínosné, když samotná stavba severojižního kolejového diametru bude moci v budoucnu probíhat bezvýkopovou technologií. Záměrem nebude dotčen hmotný majetek mimo stavby určené k asanaci na území výstavby. Stávající dotčené inženýrské sítě budou přeloženy dle potřeby jejich funkčnosti. Jiné objekty (protiletecké kryty) nebudou dotčeny nebo nebude omezena jejich funkce. Na zájmovou lokalitu je třeba pohlížet jako na území s předpokladem archeologických nálezů ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k této skutečnosti, je nutné, aby stavebník před zahájením akce uzavřel smlouvu na provedení archeologického dozoru s institucí, které přísluší provádět archeologické výzkumy. Paleontologické nálezy (dle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) v zájmovém území nepředpokládáme.

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Rozsah negativních vlivů je vymezen rozsahem a vlastním prováděním stavby, které ovlivní jednotlivé složky životního prostředí. Dokončená stavba bude mít vliv pouze na režim proudění podzemních vod. Mezi nejvýznamnější vlivy během procesu výstavby lze zařadit vliv na kvalitu ovzduší, hlukovou situaci a podzemní a povrchové vody. Ovzduší Vliv hodnoceného záměru na kvalitu ovzduší bude spočívat v přechodném krátkodobém zvýšení imisních koncentrací znečišťujících látek vznikajících při stavební činnosti v době výstavby. Vzhledem k souběhu zamýšlené realizace záměru s realizací rozsáhlého souboru staveb „Přestavba železničního uzlu Brno“, u níž se předpokládá vyšší zatížení ovzduší znečišťujícími látkami /5/, bude vliv záměru na celkové emise ze stavební činnosti zanedbatelný. Realizovaný záměr se pak vůbec nebude podílet na znečišťování ovzduší města Brna. SUDOP BRNO s.r.o.

30



Hluk Rozsah působení hluku dokončené stavby je nulový. Během výstavby bude významněji ovlivněno cca 6 obytných domů v ulicích Plotní a Železniční. Ke snížení těchto negativních hlukových účinků jsou navržena opatření. Stavební doprava bude směrována na hlavní městské komunikace a jejich hlukový příspěvek k celkovému hluku ze silniční dopravy bude zanedbatelný. Ve stejném časovém období bude prováděna stavba Železničního uzlu Brno. Stavební rozsah této stavby je mnohem větší. Účinky této stavby jsou řešeny v příslušné dokumentaci. Podzemní a povrchové vody Záměr bude částečně realizován pod úrovní hladiny podzemní vody, v průběhu výstavby bude tedy nutné ze stavební jámy odčerpávat vodu podzemní i srážkovou. Množství čerpané vody není možné v tomto stupni dokumentace odhadnout. V případě povodňového stavu lze očekávat, že stavební jáma bude zaplavená. Stavba negativně neovlivní průběh případné povodně. Nepříznivý vliv na proudění podzemních vod dokončeného záměru – podzemní stěny se stropem - bude eliminován dostatečnou plochou otvorů ve svislých stěnách. Tyto otvory zabrání vzdutí podzemní vody na návodní straně a umožní proudění podzemní vody. Ve všech uvedených charakteristikách jsou důsledky realizace záměru vzhledem k souběžné realizaci dalších staveb v zájmovém území hodnoceny jako nízké až střední, prakticky málo významné, lokálního rozsahu. V ostatních složkách a charakteristikách životního prostředí jsou vlivy hodnoceny jako velmi nízké až nulové, objektivně neprokazatelné.

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Nepříznivé vlivy, které by svým rozsahem přesahovaly státní hranice České Republiky nejsou známy.

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů  V navazující projektové přípravě záměru je třeba zohlednit skutečnost, že řešená stavba se nachází v záplavovém území řeky Svratky (část dokumentace Povodňový plán stavby) Během výstavby je třeba dodržet následující opatření:  Při stavebních pracích je nezbytné dbát na dodržování všech zásad ochrany vod před znečišťujícími látkami. Na všech zařízeních staveniště musí být zajištěn takový způsob manipulace s pohonnými hmotami a dalšími látkami, který vyloučí možnost jejich úniku do okolního prostředí.  Při provádění stavby je nutno dodržet ochranu proti nadměrné prašnosti, hluku a vibracím, a dále dbát na dodržování všech zásad ochrany vod před znečišťujícími látkami.  Plochy po rušených zařízeních staveniště budou rekultivovány a zatravněny.  Dodavatel stavby si zajistí udělení souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy pro nakládání s nebezpečným odpadem.  Pro podrobnější zjištění stavu kontaminace zemin a podzemní vody bude třeba v navazující projektové přípravě zajistit podrobný sanačně geologický průzkum se stanovením způsobu nakládání s vytěženým materiálem dle současně platné legislativy v oblasti odpadového hospodářství (zákon 185/2001 Sb., Vyhl. 294/2005 Sb.)  Dodavatel stavby zajistí průběžný sanačně geologický dohled stavebních prací. Bude prováděno kontrolní vzorkování zemin a odčerpávaných podzemních vod.  Před zahájením odčerpávání podzemních vod při zemních pracích bude nezbytné získat vodoprávní povolení. Současně je nutné počítat i s případným předčišťováním odčerpávaných podzemních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

SUDOP BRNO s.r.o.

31



 Omezit prašnost při stavebních činnostech na minimum skrápěním skrývek drah stavebních strojů a znečištěných komunikací v okolí záměru tam, kde technicky možné.  Sypké stavební materiály bude potřeba odpovídajícím způsobem zabezpečit Stavební stroje bude nutné udržovat v přiměřené čistotě a technickém příslušným předpisům pro provoz vozidel na pozemních komunikacích

zeminy, pojezdových je to technologicky a proti unášení větrem. stavu odpovídajícím

V blízkosti obytné zástavby je třeba dodržet následující opatření:  Veškerou stavební činnost lze provádět pouze v době od 7 do 21 hod (limit 65 dB). Případné požadavky na noční práce je třeba v předstihu konzultovat s orgány hygienické služby, které stanoví další podmínky.  Zvolit stroje s garantovanou nižší hlučností, dle možností umístit tyto stroje co nejdále od obytné zástavby.  Minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné výstavby, hlučná stacionární zařízení stínit mobilními protihlukovými zástěnami s pohltivým povrchem (útlum cca 4 – 8 dB(A)).  Kombinovat hlukově náročné práce s pracemi o nízké hlučnosti, tj. zkrátit provoz výrazných hlukových zdrojů v jednom dni a práci rozdělit do více dnů po menších časových úsecích (při zkrácení provozní doby mechanizmů se snižuje celková průměrná hladina hluku pro 14-hodinovou pracovní dobu a zvyšuje se přípustný limit).  Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a tak mu umožnit odpovídající úpravu režimu dne.  Dodavatel stavby zajistí dodržení limitů hluku po dobu výstavby dle nařízení vlády č.148/2006 Sb.

D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů V případě interpretace informací z mapových podkladů, které byly převážně středních měřítek, dochází vždy k určitému zobecnění a jisté míře nepřesnosti ve vztahu k dané lokalitě. Řešené území se nachází v exponované poloze jižního centra a prochází přes nádraží Brno. V zájmovém území a jeho okolí se nachází několik starých ekologických zátěží vyplývajících z využití území v minulosti. Ačkoli kontaminované oblasti byly z velké části sanovány, z prováděných postsanačních monitoringů a z nových průzkumů realizovaných v rámci projekčních prací pro novou výstavbu jsou dodnes patrné projevy doznívajícího (vesměs tranzitního) znečištění. Dále jsou novými průzkumy zjišťovány další kontaminace horninového prostředí v blízkosti původních ekologických zátěží, související pravděpodobně s nedokonalým sanačním zásahem, který nepostihl všechny okrajové partie kontaminované zóny. Neurčitosti v předložené dokumentaci jsou spojeny s oddílem zabývajícím se odpady, které vznikají zejména při stavbě posuzovaného záměru. V době, kdy je zpracováváno oznámení, je obtížné stanovit detailně jednotlivé druhy odpadů, které budou v jednotlivých fázích procesu výstavby produkovány. Při stanovení druhů lze vycházet ze zkušeností s produkcí odpadů v rámci jiných staveb. V oznámení jsou jako podklady použity výsledky z rozptylové studie pro město Brno a ze závěrečné zprávy „Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna“. Hodnoty emisí a imisí v zájmovém území záměru jsou pro rok 2010 předpovídány na základě pravděpodobnostního modelu vývoje intenzity dopravy, spotřeby paliv a chování emitovaných škodlivin v ovzduší. Dopravní intenzity se však mohou odlišit od předpokládaných a vliv konkrétních povětrnostních podmínek v místě záměru je nepředvídatelný. Současný stupeň zpracování projektu nedovoluje konečné určení dodavatele stavby a tedy ani stanovení přesného harmonogramu výstavby a nasazení jednotlivých typů strojů a zařízení a není možné tedy přesně určit vliv záměru na kvalitu ovzduší v období výstavby.

SUDOP BRNO s.r.o.

32



E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU E.1. Nulová varianta Varianta 0 = nerealizace staveb ŽUB. V tomto případě je budoucí výstavba SJKD možná bez realizace předmětného záměru – stavební připravenosti. Výstavba kolejového diametru nebude omezena objekty nového hlavního nádraží. E.1. Varianta řešení, posuzovaný záměr Varianta 1 – navrhovaný záměr řeší koordinaci mezi stavbami ŽUB a SJKD, i když stavba SJKD bude pravděpodobně probíhat ve vzdálenějším časovém horizontu, než stavba ŽUB. V případě, že by bylo vybudováno nové hlavní nádraží bez posuzovaného průchodu, bude třeba pro budoucí stavbu SJKD hledat nové technické řešení tohoto průchodu pod železničními stavbami. V zásadě nebude možné dodatečně (po realizaci hlavního nádraží v odsunuté poloze) stavbu SJKD realizovat pod výpravní halou hlavního nádraží bez dlouhodobého a téměř úplného vyloučení železničního provozu, které však pro ŽUB nepřichází v úvahu. Proto doporučujeme z hlediska dlouhodobého urbanistického plánování města Brna i Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje tento záměr realizovat.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Příloha č. 1:

Situace vlivů stavby na životní prostředí 1 : 2 500

Příloha č. 2:

Příčný řez zastávkou diametru Hlavní nádraží

Příloha č. 3:

Inženýrsko geologická charakteristika (Rešerše, AquaEnviro s.r.o., Mgr. Pospíšil, Mgr. Vavříček, 9/2010)

Příloha č. 4:

Staré ekologické zátěže (Rešerše, AquaEnviro s.r.o., Mgr. Pospíšil, Mgr. Vavříček,9/2010) Grafická část: - Přehledná situace zjištěné kontaminace zemin a hornin v prostoru ulic Opuštěná, Plotní a Rosická - Přehledná situace zjištěné kontaminace podzemních vod v prostoru ulic Opuštěná, Plotní a Rosická

Příloha č. 5:

Záplavové území řeky Svratky (vyhlášeno v lednu 2010)

Samostatné přílohy: 1. Brno Severojižní kolejový diametr, IG a HG rešerše, Geotest Brno a.s., 9/2010

SUDOP BRNO s.r.o.

33



Vysvětlivky a seznam zkratek: BPEJ CO ClU EPZ HG CHOPAV IPO IG L Aeq,T LBC KN MPR MP MŽP NO2 Nox NS OPD PHM PHS PM10 PPO PUPFL RBK SJKD SO2 TZL ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ŽST ŽUB

bonitní půdně ekologická jednotka oxid uhelnatý chlorované uhlovodíky elektrické požární zabezpečení hydrogeologický chráněná oblast přirozené akumulace vod individuelní protihlukové opatření – výměny oken inženýrskogeologický ekvivalentní hladina akustického tlaku A lokální biocentrum katastr nemovitostí městská památková rezervace metodický pokyn Ministerstva životního prostředí oxid dusičitý oxidy dusíku napájecí stanice ochranné pásmo dráhy pohonné hmoty protihluková stěna škodlivina prach, 1-hodinová průměrná hodnota protipovodňová opatření půda určená k plnění funkce lesa regionální biokoridor severojižní kolejový diametr oxid siřičitý tuhé znečišťující látky územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněná území zemědělský půdní fond železniční stanice železniční uzel Brno

Seznam zkratek z oblasti ovzduší: CO oxid uhelnatý oxid dusičitý NO2 oxidy dusíku NOx atmosférický aerosol (polétavý prach) – velikost částic <10um PM10 oxid siřičitý SO2 TZL tuhé znečišťující látky ISKO

informační systém kvality ovzduší

REZZO 1

velké stacionární zdroje znečišťování, zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu > 5 MW, zařízení zvlášť závažných technologických procesů střední stacionární zdroje znečišťování, zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 0,2 – 5 MW, zařízení závažných technologických procesů malé stacionární zdroje znečišťování < 0,2 MW, zařízení technologických procesů mobilní zdroje znečišťování, pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory

REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4

SUDOP BRNO s.r.o.

34



Podklady pro zpracování oznámení: 1

MS AQUA ENVIRO s.r.o.

10/2010

Pospíšil O., Gillová E., Vavříček Z.: Brno - k.ú. Trnitá a Komárov. Rešerše dosavadních geologických průzkumů a syntéza archivních poznatků o hydrogeologických, sanačně geologických a inženýrskogeologických poměrech v trase výstavby SJKD mezi ulicemi Opuštěná a Plotní.

2

MS AQUA ENVIRO s.r.o.

10/2010

Vavříček Z., Pospíšil O.: Brno - k.ú. Trnitá a Komárov. Matematický model vlivu projektované výstavby SJKD mezi ulicemi Opuštěná a Plotní na hladiny podzemních vod a na okolí stávající i projektované stavby.

3

Culek M. a kol., Enigma,

1996

Biogeografické členění ČR.

4

Quitt E.

1971

Klimatické oblasti ČR.

5

PÖYRY Environment a.s.

09/2009

Generel odvodnění města Brna, část C Vodní toky -návrh koncepce PPO města Brna (Ing. Prax, Ing. Štěpánek,)

6


04/2009

Rošířená multikriteriální analýza s cílem navrhnout pořadí priorit realizace PPO města Brna.

7


11/2009

Investiční záměr : Realizace PPO města Brna - etapy XXII ,XI, VII, XXI, Odbor investic MMB 11/2009 a schválený Radou města Brna 26.4..2010 (ŽUB je etapa XI a řeší se zde jen ta část od Kšírové k trati na Přerov + podjezdy pod touto tratí a část ohrázování P.B: Svitavy nad touto tratí) -zbytek PPO ŽUB se řeší v rámci výstavby osobního nádraží)

8

Geotest Brno a.s.

9/2010

RNDr. J. Hanák a kol.: Rešerše inženýrskogeologických a hydrogeologických pokěrů v oblasti budoucího hlavního nádraží a jeho blízkého okolí mezi ulicí Opuštěná a Dornych se zaměřením na výstavbu severojižního diametru v Brně.

9

MŽP ČR

4/2010

Věstník Ministerstva životního prostředí _ Ročník XX, částka 4/2010, str. 94.

10

ČHMÚ

11

ENVIROS, s.r.o.

12

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Brno

13

INVESTprojekt NNC, s.r.o.

SUDOP BRNO s.r.o.

Český hydrometeorologický ústav, úsek ochrany ovzduší, tabelární ročenky 2005 – 2009, http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_ roc/tab_roc_CZ.html. 2009

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna – aktualizace 2009, J. Bucek, O. Hrubý, CDV Brno. Výhledové koeficienty růstu intenzity dopravy pro rok 2000 – 2030, oddělení dopravního inženýrství.

2005

Přestavba železničního uzlu Brno – studie souboru staveb – dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

35



G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Předmětem předkládaného oznámení je záměr „Přestavba železničního uzlu Brno, Zajištění průchodu Severojižního kolejového diametru prostorem nového hlavního nádraží“ Posuzovaný záměr spadá svým rozsahem dle přílohy 1 zák. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů do kategorie bodu II – záměry vyžadující zjišťovací řízení: 9.3 Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek. Příslušným orgánem v procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí je Krajský úřad Jihomoravského kraje.

Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Město Brno zahájilo provoz elektrických tramvají v roce 1900. Maximálního růstu dosahovalo Brno v 60. až 90. letech 20. století. Rozvíjelo se do nových území výstavbou satelitních obytných celků dnes dostupných prodlouženými tramvajovými radiálami s parametry tramvajové rychlodráhy. Původní záměry na dobudování sítě povrchové tramvajové rychlodráhy i v historické zástavbě města jsou v dnešních socioekonomických podmínkách nereálné a prostorově nepřijatelné. Z toho důvodu byl navržen nový prvek v systému městské hromadné dopravy, a to severojižní kolejový diametr (SJKD), který propojí severní části města (Královo Pole, Žabovřesky) s historickým jádrem, novým železničním nádražím a s výhledově budovaným "Jižním centrem". Tento diametr bude sloužit i cestujícím Jihomoravského kraje. V souvislosti s integrovaným dopravním systémem veřejné hromadné dopravy Jihomoravského kraje byla provedena a probíhá řada stavebně technických opatření, která zajistí kvalitní vazby mezi městským a regionálním systémem. Napojení severojižního diametru na regionální systém a jeho prodloužení do regionu severním a jižním směrem bude nabídkou pro obyvatele žijící v okolí města Brna. Jedná se tedy o prvek v městské hromadné dopravě města Brna, jehož význam výrazně přesáhne hranice města. Severojižní kolejový diametr bude ve svých okrajových úsecích na severu a jihu města veden povrchově, v centru města pak podpovrchově. Vlakové soupravy umožní rychlý přesun cestujících podzemním tubusem přes centrum či do centra Brna, ale také napojením na železniční tratě na povrchu značně zlepší komfort a rychlost cestování do širšího okolí. Na celé podzemní trase bude tedy zajištěn plynulý provoz bez rušivých vlivů okolní dopravy. V rámci rozvoje města má jižně od historického centra Brna vzniknout výše uvedená nová městská čtvrť "Jižní centrum", kde budou kanceláře, byty, park a nové obchody. Tato lokalita musí být komfortně dostupná hromadnou dopravou a urbanisticky napojená na stávající jádro města.

Vzhledem k tomu, že budoucí trasa SJKD bude vedena jak pod tímto novým „jižním centrem“, tak také pod nově vybudovaným osobním nádražím v nové poloze, je nutno připravit stavebně technická opatření (tj. předmět tohoto záměru) tak, aby bylo možno zabezpečit co nejlepší koordinaci veškerých stavebních prací a zároveň budoucí bezkolizní vybudování vlastní tratě SJKD pod provozovaným nádražím a dokončeným “jižním centrem“.

Řešení severojižního diametru v Brně úzce souvisí s přestavbou železničního uzlu Brno a polohou hlavního nádraží, ale z důvodu postupu výstavby je záměr řešen samostatně. Vlastní záměr je rozdělen na tři části (úseky): A – od ul. Opuštěná po stanici Hlavní nádraží, B – stanice Hlavní nádraží a C – od stanice Hlavní nádraží po startovací jámu jižním směrem. Jednotlivé úseky jsou navrženy a odděleny tak, aby mohla být výstavba provedena postupně. Prostup SJKD pod ulicí Opuštěná je řešen v rámci stavby „Městská infrastruktura“ Obecně lze říci, že stavba primárního ostění podzemní stavby má tedy připravit obestavěný prostor, který bude až následně po pokynech investora k zahájení výstavby SJKD (i za plného provozu nového hlavního nádraží), vytěžen ze startovací jámy z prostoru dřívějších Škrobáren na okraji Komárova. Dočasná konstrukce umožní bezpečnou a kvalitní vestavbu samotného tubusu. V úseku A bude vybudovaná konstrukce, která umožní průchod SJKD s minimálním dopadem na plánované nebo již částečně zrealizované stavby na povrchu, a to od stanice „Hlavní nádraží“ SUDOP BRNO s.r.o.

36



severním směrem. Před stanicí „Hlavní nádraží“ dojde z důvodu výstavby ostrovního nástupiště ve stanici k rozšíření vzdálenosti mezi osami kolejí dvojkolejné trati do dvou tubusů. Vlastní železobetonová konstrukce bude tvořena pomocí železobetonového stropu (klenby), obvodové milánské stěny, obestavěného prostoru stanice „Hlavní nádraží“, stropu této výhledové stanice a přilehlých tunelů. Umístění nástupiště diametru pod hlavním nádražím, které je označeno jako úsek B, bude možné realizovat pouze v hluboké stavební jámě, zabezpečené kotvenými podzemními stěnami. Ve stropní desce budoucího nástupiště SJKD budou připraveny prostupy, které budou využity pro následné vybudování schodišť, eskalátorů a výtahů. Tímto způsobem bude umožněn plynulý přesun cestujících ze stanice SJKD do vnitřních prostor hlavního nádraží a navazujících komerčních budov. Úsek C se nachází mezi budoucí stanicí Hlavní nádraží a ulicí Plotní. Bude vymezen také podzemními milánskými stěnami po obou stranách. Těmito stěnami a železobetonovým stropem bude zabezpečen budoucí prostor pro výstavbu tunelu kolejového diametru. Úsek bude ukončen startovací jámou, která bude ale otevřena až při zahájení prací na ražbě tunelu. V oznámení je hodnocen charakter a rozsah vlivů na obyvatelstvo, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, geologické podmínky, rostlinná a živočišná společenstva, hlukovou a dopravní situaci, kulturní a historické památky. Analýza možných vlivů vychází ze stávající situace těchto složek a faktorů přírodního a sociálního prostředí, jejichž popis je uveden v části C tohoto oznámení. Z analýzy předpokládaných vlivů stavby vyplývá, že navýšení stávající zátěže dílčích složek lze hodnotit jako nízké až střední. Výstupy do životního prostředí (ovzduší, odpadní vody, hluk) budou celkově málo významné. Nedojde k významným negativním vlivům na obyvatelstvo. Pouze v období výstavby může dojít ke zhoršení stávající situace. Ke snížení těchto vlivů jsou navržena opatření, uvedená v části D4 tohoto oznámení. Na základě údajů uvedených v předchozích kapitolách oznámení lze navrhovaný záměr označit pro dané území za únosný a přijatelný.

H. PŘÍLOHA Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru: Úřad městské části Brno-střed, odbor výstavby a územního rozvoje, stavební úřad č.j. 100073939/BUDD/STU/001 ze dne 13.9.2010 Úřad městské části Brno-jih, odbor výstavby a územního rozvoje, stavební úřad č.j. MCBJIH/07904/2010/SÚ/ZR ze dne 14.10.2010

Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 77a odst.4) písm.n) zákona 14/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Krajský úřad Jihomoravského kraje, stanovisko podle §45i zák 114/1992 Sb., č.j. S-JMK 116554/2010 OŹP/Tr ze dne 18.8.2010

SUDOP BRNO s.r.o.

37



F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Příloha č. 1: Situace vlivů stavby na životní prostředí 1 : 2 500 Příloha č. 2: Příčný řez zastávkou diametru Hlavní nádraží

SUDOP BRNO s.r.o.

38



Příloha č. 3: Inženýrsko geologická charakteristika (Rešerše, AquaEnviro s.r.o., Mgr. Pospíšil, Mgr. Vavříček, 9/2010) C.1 – Inženýrskogeologická charakteristika Inženýrskogeologický charakter zájmového území je určován vlastnostmi předkvartérního podkladu, který je v zájmovém území tvořen neogenními spodnobádenskými jíly, s vložkami nebo rozsáhlejšími polohami písků, a skladbou kvartérních uloženin – říčních štěrků, převážně písčitých a hlinitopísčitých, vyskytujících se v nadloží neogenních marinních jílů, překrytých povodňovými hlínami, s výskytem poloh silně písčitých, které místy přechází až do hlinitých písků, vytvářejících takto zpravidla přechodovou vrstvu mezi povodňovými hlínami a písčitými štěrky, a kvartérními navážkami proměnlivé mocnosti a složení. Terén zájmového území je zarovnán navážkami. Zeminy zastižené v zájmovém území je možné dle inženýrskogeologického hlediska rozlišit na několik geotechnických typů, následně pak subtypů dle následujícího přehledu: Kvartér (Q) Geotechnický typ GT1 navážky

A B C D

štěrkovité nesoudržné, různorodé hlinitopísčité hlinité až jílovité

Geotechnický typ GT2 hlíny

A B

povodňové, jílovité a prachovité povodňové, písčité

Geotechnický typ GT3 písky

A B C

hlinité jílovité různorodé

Geotechnický typ GT4 štěrky

A B

hlinitopísčité jílovitopísčité

Geotechnický typ GT5 jíly

A B C

tuhé tuhé až pevné pevné

Geotechnický typ GT6 písky

-

Neogén (N)

V rámci uvedených typů a subtypů můžeme uplatnit i podrobnější rozčlenění podle konzistence,velikosti zrn, valounů nebo úlomků a jejich procentuálního obsahu v zemině. Stejně tak navážky lze detailněji rozčlenit např. podle původu, způsobu uložení, apod. Jelikož se tato zpráva opírá o velice četný soubor archivních záznamů, které se kvalitativně i kvantitativně liší, bylo nutné jim udělit stejný, resp. podobný vypovídající ráz. Z tohoto důvodu se velmi heterogenní litologie nivy Svratky odráží do čtyř geotechnických typů, jednak z důvodu správné interpretace dat a přehlednosti výsledků. Sjednocení spočívalo ve vymezení úseků se stejným půdním profilem a petrografickou syntézou zemního profilu do výše uvedených šesti geotechnických kategorií. Při stanovení mechanických vlastností vyskytujících se hornin (kvartérních a neogenních zemin), zastižených archivními průzkumnými vrty, je využíváno rozlišení na 6 geotechnických typů, které je opatřeno podrobnějším slovním komentářem kvalitativních znaků zemin. Zjištěné geotechnické veličiny z archivních vrtů a sond jsou obsaženy v tab.C.1.1. Jednotlivé typy hornin, resp. zemin lze podrobněji kvalitativně charakterizovat takto: GT1

navážky

A

B SUDOP BRNO s.r.o.

jde většinou o drcené kamenivo v konstrukčních vrstvách vozovek a parkovišť, místy se vyskytují úlomky betonu, cihel a lomového kamene, středně ulehlé, zpravidla směs štěrku, úlomků betonu, cihel kamene a škváry s písčitou výplní, mocnost nepravidelná, středně ulehlé, 39

Zajištění průchodu SJKD prostorem nového hlavního nádraží C D GT2

hlíny

A

B

GT3

písky

A

B C

GT4

štěrky

A

B GT5

jíly

A

B

C

GT6

písky

-


převažující složka je písčitá, s obsahem jemnozrnných zemin i štěrku, mocnost kolísá, středně ulehlé, převažuje složka hlinitá až jílovitá, s příměsí štěrku, konzistence zpravidla tuhá, mocnost značně proměnlivá a nepravidelná, hlíny jílovité až prachovité, většinou hnědé barvy v různých odstínech, konzistence měkké až tuhé, mocnost výrazně kolísá, obsahují jílovité vložky – bývají šedé až tmavě šedé barvy, tuhé až pevné, hlíny písčité, hnědé barvy, konzistence tuhé až měkké, mocnost nepravidelná do 2 m, jde o přechodový typ zeminy mezi hlínami a hlinitými písky se značnou variabilitou zrnitosti většinou silně hlinité hnědé písky, vytvářející přechodnou vrstvu mezi náplavovými hlínami a říčními štěrky, mocnost kolísá, bývá nerovnoměrně vyvinuta, středně ulehlé, s významným obsahem jílovité složky, barva – zpravidla v odstínech šedé, středně zrněný, středně ulehlý, tvoří zpravidla polohy v říčních štěrcích, zejména však při povrchu tohoto souvrství, středně ulehlé,jde o písky různorodé s proměnlivým obsahem štěrkových valounů, šedé až hnědošedé, mocnost je lokálně proměnlivá, hrubé terasové štěrky písčité až hlinitopísčité, valouny různých velikostí až do 25 cm, barva převážně hnědá až šedohnědá, mocnost v intervalu 1 – 7 m, ulehlé, štěrky s významným podílem jílovité složky, středně ulehlé, ve svrchních polohách prachovité s obsahem písčité příměsi (místy i velké množství drobného štěrku), barva šedám, modro až zelenošedá, konzistence tuhá jíl šedý až modrošedý s písčitou příměsí, konzistence tuhé až pevné – odpovídá proměnlivým hloubkám nejčastěji okolo 10 – 11 m, místy drobné proplástky hlinitého písku, od hloubek cca 14 m konzistence pevné, jinak opět typický marinní jíl zvaný tégl, střídání odstínově zbarvených poloh, možný výskyt konkrecí CaCO3, písky neogenní stejnozrnné, jemno-střednězrnné, žlutošedý až modrozelený, ale i zelenošedý, středně ulehlé až ulehlé, vlhké,

Jednotlivé typy zemin jsou zatříděny ve smyslu EN ISO 14688-1,2. Pro kvantifikaci geotechnických vlastností zemin byly ve smyslu již neplatné ČSN 73 1001 užity směrné normové charakteristiky – viz tab. Souhrnná klasifikace zemin zemního tělesa. Zatřídění zemin bylo provedeno na základě archivních zpráv a jejich laboratorních zkoušek zemin, v případě poloh, které byly nedostatečně popsány byly závěry vyvozeny interpolací, resp. obdobnými kvalitativními znaky zemin.

SUDOP BRNO s.r.o.

40



Tab.: Souhrnná klasifikace zemin zemního tělesa ve smyslu ČSN EN ISO 14688 a ČSN 73 1001, doplněná o směrné normové charakteristiky

ČSN 73 1001

ISO 14688 typ

podtyp

GT1

GT2

GT3

GT4

GT5

Pozn.:

značka

název

třída symbol

konzistence / ulehlost

název





[-]

[-]



Edef

cu

u

cef

ef

Rdt

3

[kN/m ] [Mpa] [kPa] [°] [kPa] [°] [kPa]

GT1A

siGr

siltovitý štěrk

G3

G-F

stř.ulehlé

štěrk s přím.jemn.zeminy

0,25

0,83

19

80

-

-

0

33

300

GT1B

clGr

jílovitý štěrk

G4

GM

stř.ulehlé

štěrk hlinitý

0,3

0,74

18

60

-

-

4

30

250

GT1C

siSa

siltovitý písek

S4

SM

stř.ulehlé

písek hlinitý

0,3

0,74

17,5

12

-

-

4

28

175

GT1D

saSi

písčitý silt

F3

MS

tuhá

hlína písčitá

0,35

0,62

18

6

40

0

10

24

150

GT2A

saCl

písčitý jíl

F4

CS

měkká-tuhá

jíl písčitý

0,35

0,62

19,5

5

51

0

11

26

150

GT2B

saSi

písčitý silt

F3

MS

měkká-tuhá

hlína písčitá

0,35

0,62

18

6

50

0

13

24

125

GT3A

siSa

siltovitý písek

S4

SM

stř.ulehlé

písek hlinitý

0,3

0,74

19

9

-

-

6

28

175

GT3B

clSa

jílovitý písek

S5

SC

stř.ulehlé

písek jílovitý

0,35

0,6

19,5

8

-

-

10

20

150

GT3C

siSa

siltovitý písek

S3

S-F

stř.ulehlé

písek s přím.jemn.zeminy

0,3

0,74

19

11

-

-

0

30

225

GT4A

siGr

sil.tovitý štěrk

G3

G-F

ulehlé

štěrk s přím.jemn.zeminy

0,25

0,83

19

90

-

-

0

36

300

GT4B

clGr

jílovitý štěrk

G4

GM

stř.ulehlé

štěrk hlinitý

0,3

0,74

19

80

-

-

4

35

250

GT5A

siCl

siltovitý jíl

F6

CI

tuhá

jíl se stř.plast.

0,4

0,47

19

4

50

0

11

19

100

GT5B

Cl

jíl

F8

CV

tuhá-pevná

jíl s vys.plast

0,42

0,37

19,5

4

80

0

12

20

120

GT5C

Cl

jíl

F8

CV

pevná

jíl s vys.plast

0,42

0,37

19

7

100

0

20

22

160

Zatřídění bylo provedeno podle vizuálního popisu a odhadu kvalitativních znaků s použitím výsledků archivních laboratorních zkoušek Hodnoty tabulkové výpočtové únosnosti nesoudržných zemin jsou stanoveny pro základ šířky 0,5 m - podle přílohy 6 již zrušené ČSN 73 1001.

SUDOP BRNO s.r.o.

41



Agresivita podzemních vod na stavební materiály V následující tab. jsou uvedeny výsledky dosud odebraných vzorků podzemní vody na její klasifikaci ve smyslu EN 206-1.

Tab.: Klasifikace podzemních vod ve smyslu EN 206-1 uakazatel CO2 agres.

S1

V1

VJ09

VJ38

VJ39

XA1

XA2

XA3

0,00

-

1,50

0,66

≥ 15 a ≤ 40

> 40 a ≤ 100

> 100 až do nasycení

≥ 200 a ≤ 600

> 600 a ≤ 3000

> 3000 a ≤ 6000

0,69

≥ 15 a ≤ 30

> 30 a ≤ 60

> 60 a ≤ 100

7,17

≤ 6,5 a ≥ 5,5

< 5,5 a ≥ 4,5

< 4,5 a ≥ 4,0

mg/l

-

24

mg/l

318,09

+

mg/l

-

-

2+

mg/l

SO

NH4 pH Mg

ČSN EN 206-1

vrty

jednotky

72,00 66,00 200,00 170,00 0,94

1,90

1,40

7,00

7,15

7,10

7,29

69,96

51,20 19,00

50,00

170,00 ≥ 300 a ≤ 1000 > 1000 a ≤ 3000 > 3000 až do nasycení

Dle dosavadních výsledků lze zvodnělé prostředí max. klasifikovat symbolem XA1, prostředí se slabou síranovou agresivitou.

SUDOP BRNO s.r.o.

42



Příloha č. 4: Staré ekologické zátěže (Rešerše, AquaEnviro s.r.o., Mgr. Pospíšil, Mgr. Vavříček, 9/2010) Severní část trasy SJKD je navržena v exponované poloze jižního centra mezi komunikacemi Opuštěná, Bulvár a Rosická v těsné blízkosti ÚAN Zvonařka. Dále vede přes nádraží Brno – dolní (Rosické nádraží) a končí u ulice Dornych. Přímo v trase SJKD a jejím blízkém okolí je známo několik starých ekologických zátěží vyplývajících z využití území v minulosti. Ačkoli kontaminované oblasti byly z velké části sanovány, z prováděných postsanačních monitoringů a z nových průzkumů realizovaných v rámci projekčních prací pro novou výstavbu, jsou dodnes patrné projevy doznívajícího (vesměs tranzitního) znečištění. Dále jsou novými průzkumy zjišťovány další kontaminace horninového prostředí v blízkosti původních ekologických zátěží, související pravděpodobně s nedokonalým sanačním zásahem, který nepostihl všechny okrajové partie kontaminované zóny. V trase zájmového území se konkrétně jedná o starou ekologickou zátěž vázanou na úniky ropných látek z podzemních nádrží situovaných při západním okraji odstavné plochy pro autobusy. Čerpací stanice PHM pro autobusy byla v těchto místech v provozu přibližně od roku 1956, tři jednoplášťové podzemní nádrže o objemu 2 x 20 m3 a 1x 50 m3 byly uloženy v zemině bez jakýchkoli ochranných prvků (záchytné vany, indikační sondy), stáčiště bylo vybetonované a nekryté. V roce 1987 byly v těsné blízkosti stáčiště vyhloubeny průzkumné vrty HP2a a HP3a, které prokázaly kontaminaci zemin RL celé nesaturované zóny až po hladinu podzemní vody. K odstranění zásobníků PHM došlo teprve v roce 1999. Nádrže byly demontovány a odstraněny včetně podzemních rozvodů a zeminy kontaminované ropnými látkami. Vytěžené kontaminované zeminy (5034 tun) byly likvidovány na skládkách v Syrovicích a Němčicích nad Hanou, kontaminované betony (621 tun) a kontaminovaný stavební materiál (39 tun) byly uloženy na skládce v Hradčanech. Výkopy byly zavezeny inertním materiálem a byla provedena obnova pojezdových komunikací a asfaltové plochy. Sanační práce byly provedeny na ploše cca 1800 m2 (35 x 50 m; viz příloha 1) do hloubky cca 4 m p.t. V rámci inženýrsko-geologického průzkumu realizovaného pro ověření základových poměrů v místě plánovaných zárubních zdí podél ulice Opuštěná byl v srpnu 2006 vyhlouben v severní okrajové části prostoru bývalé čerpací stanice PHM pro autobusy nevystrojený vrt VJ25. Vrtné jádro až po minimální úroveň hladiny při kolísání podzemní vody (cca 5 m p.t.) vykazovalo intenzivní pach po ropných látkách, přičemž od 2,0 m p.t. byla zemina nasycena motorovou naftou (dle analýzy složení fáze ropných produktů). Obsahy NEL v zonálně odebraných vzorcích zemin dosahovaly hodnot od 2100 do 15000 mg/kg v sušině. Na hladině podzemní vody této průzkumné sondy se nacházely ropné látky ve volné fázi o mocnosti 0,2 cm. Koncem roku 2007 proběhl v prostoru odstavné plochy pro autobusy inženýrsko-geologický průzkum základových poměrů, hydrogeologický průzkum potencionálního znečištění zemin a podzemní vody, radonový průzkum a vyhodnocení bludných proudů. V sondě S2 situované rovněž v blízkosti bývalého stáčiště byla zastižena v intervalu 3,7 – 4,4 m p.t. vysoká koncentrace NEL (15000 mg/kg) a na hladině podzemní vody byly zastiženy ropné látky ve volné fázi a zjištěna koncentrace benzenu překračující kritérium B MP MŽP. Z uvedených skutečností vyplývá, že sanovaná plocha v rámci odtěžení podzemních nádrží v roce 1999 zřejmě nepostihla severní okrajové partie kontaminované zóny a zbytkové znečištění vázané na nesaturovanou zónu této oblasti je podzemní vodou dále transportováno směrem k jjv.V rámci tohoto průzkumu byla rovněž v sondě S1 v hloubce 2,0 – 2,3 m p.t. stanovena v zemině koncentrace NEL 1200 mg/kg, přesahující kritérium C MP MŽP. Na odstavné ploše pro autobusy lze znečištění zemin ropnými látkami vázané na svrchní vrstvu navážek předpokládat, a to vzhledem k dlouhodobému využití plochy pro parkování autobusů, kdy dříve nebyla tato plocha opatřena ani živičným povrchem. Kontaminace horninového prostředí a podzemní vody v prostoru odstavné plochy pro autobusy bude s největší pravděpodobností řešena již v období před zahájením výstavby SJKD. Znečištění se nachází v prostoru, ve kterém je projektována rovněž komunikace Bulvár a zasahuje do území plánované výstavby polyfunkčního centra Aupark Brno. Další potenciální oblastí kontaminace horninového prostředí a podzemních vod, přes kterou je vedena trasa SJKD, je nádraží Brno – dolní (Rosické nádraží). Na nádraží v prostoru odstavných kolejí při ulici Železniční došlo v roce 1977 k úniku ropných látek do horninového prostředí. Z odstavené vadné železniční cisterny uniklo do kolejiště 21 tun lehkého topného oleje. V místě úniku LTO a v jeho okolí bylo vyhloubeno celkem 9 hydrogeologických vrtů (P1 – P6, P8 – P10). Pouze při hladině podzemní vody vrtu P2 překročil obsah NEL výrazně kritérium C MP MŽP (zjištěná hodnota 22 mg/l). Průzkumné práce realizované v letech 2004 – 2005 na území nádraží Brno - dolní prokázaly v podzemní vodě uvedených monitorovacích vrtů kontaminaci NEL pouze nad kritériem A MP MŽP. Ve vrtu P2, situovaném nejblíže havarijního úniku LTO (cca 45 m), dosáhla koncentrace NEL pouze

SUDOP BRNO s.r.o.

43



hodnoty 0,6 mg/l (> B MP MŽP). Znečištění je patrně vázáno na mocnou polohu navážek v místě úniku bez možnosti výraznějšího tranzitu, se samovolně probíhající aerobní degradací. V polovině roku 2004 byl v souvislosti s projektovanou výstavbou objektů městské infrastruktury v území dotčeném přestavbou ŽUB uskutečněn sanačně geologický, hydrogeologický a inženýrskogeologický průzkum, v rámci něhož byl na území nádraží Brno – dolní vyhlouben vrt AE4, který je situovaný v místě trasy SJKD. Ve vrtu AE4 byly stanoveny koncentrace NEL nad limitem kriteria C MP MŽP (3,6 mg/l). Kritérium C přesáhly i koncentrace chlorovaných uhlovodíků, jejichž celkový obsah dosáhl hodnoty 410 g/l. V rámci sanačně geologického průzkumu pozemků ČD, realizovaného na přelomu roku 2004 a 2005 se koncentrace NEL v podzemní vodě vrtu AE4 pohybovala pouze nad kritériem A MP MŽP, stejně jako obsah BTEX, PCE, TCE a cis-1,2-DCE. V rámci sanačně geologického průzkumu pozemků ČD v prostoru stavby nového osobního nádraží, realizovaného v druhé polovině roku 2004 a začátkem roku 2005, bylo vyhloubeno v rizikových oblastech areálu velké množství sanačně geologických sond, které vymezily jednotlivá ohniska kontaminace a míru jejich znečištění. Tyto ohniska byla lokalizována v místech, která jsou mimo trasu SJKD. V oblasti odstavných a průjezdných kolejí nádraží Brno - dolní, přes které je vedena trasa SJKD byl, mimo oblasti výhybek, předpokládán pouze nízký stupeň ekologické zátěže ve formě lokální kontaminace svrchní vrstvy zemní pláně. V tomto prostoru nebyl řešen žádný havarijní únik látek, v tomto území dochází pouze k úkapům ropných látek do štěrkového lože kolejiště především z hnacích vozidel. Dalšími pravděpodobnými kontaminanty jsou v prostoru kolejište PAU (z impregnace dřevěných pražců) a kovy Cu, Zn (z otěrů brzd a trolejí). V odebraných vzorcích zemin z prostoru kolejiště nebylo dosaženo hodnoty kritéria C MP MŽP a dokonce kritérium B MP MŽP bylo překročeno pouze vyjímečně. Znečištění svrchní polohy zemní pláně NEL nad > C MP MŽP lze však vzhledem ke způsobu a dlouhodobosti využití nádraží bodově očekávat. Jiný typ potenciálních kontaminantů nebyl v zeminách pod štěrkovým ložem kolejiště prokázán. Ekologicky nejrizikovějšími místy v ploše kolejiště nádraží Brno – dolní jsou výhybky, které jsou intenzivně ošetřovány mazadly. Zeminy v místě výhybek jsou znečištěny ropnými látkami. Pod štěrkovým ložem kolejiště v místě výhybek je nutné očekávat kontaminaci zemní pláně NEL > C MP MŽP především v hloubce 0,0 – 0,5 m, případně i do hloubky 1m. V roce 2005 byla v území projektované výstavby osobního vlakového nádraží v odsunuté poloze vypracována Analýza rizika, ve které byl detailně definován rozsah kontaminace nesaturované i saturované zóny zájmového území. V prostoru nádraží, v trase SJKD, jako nezávažnější kontaminace bylo označeno znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky. Tato kontaminace byla označena za tranzitní, jejíž ohnisko se nenachází v prostoru nádraží, ale severně od něj v prostoru bývalé Mototechny (dnes součást OSC Galerie Vaňkovka). Vzhledem k ukončené sanaci tohoto ohniska se předpokládá pokles koncentrací ClU v zájmovém území. V roce 2008 byl zpracován doplňkový sanačně geologický průzkum, kterým byla potvrzena výrazná kontaminace zemin na území nádraží Brno – dolní ropnými látkami v jednotlivých ohniscích znečištění. Znečištění kolejiště bylo označeno jako lokální s hloubkovým dosahem 1 m. Významnější kontaminace zemin jinými polutanty zjištěna nebyla. V roce 2009 byla pro oblast výstavby I. části nového osobního nádraží v k.ú. Trnitá na základě doplňkového průzkumu znečištění zemin a podzemních vod aktualizována analýza rizika, s cílem definovat v souladu s platnou legislativou rizikové expoziční cesty zjištěné kontaminace a po kalkulaci zdravotních a ekologických rizik aktualizovat cílové parametry sanačních prací. V závěru analýzy je konstatováno, že zeminy jsou v řešeném území dominantně kontaminovány ropnými uhlovodíky charkteru olejů, místy i motorové nafty. Pouze bodově bylo zjištěno znečištění zemin chlorovanými uhlovodíky. Podzemní voda je v zájmovém území lokálně znečištěna ropnými uhlovodíky v prostoru DKV Brno – dolní, přítomnost volné fáze ropných látek na hladině podzemní vody nebyla průzkumem prokázána, lze ji však téměř s jistotou očekávat pod podlahou olejárny, v jejímž okolí probíhal v roce 1996 zkušební sanační zásah pro odstranění kontaminace ropných látek z podzemních vod. Přes zájmové území také prochází kontaminační mrak ClE, s již odstraněným ohniskem znečištění. Kromě znečištění zemin a podzemních vod NEL, případně ClE a omezeně sloučeninami skupiny BTEX, nebyly v řešeném území zjištěny v horninovém prostředí vyšší koncentrace dalších organických či anorganických kontaminantů. Průzkumem byl prokázán transport kontaminace nesaturovanou zónou pouze do blízkého okolí ohnisek znečištění, ovlivnění podzemní vody je v zájmovém území pouze lokální. Vliv kontaminace na povrchovou vodu řeky Svratky nebyl prokázán. Po zhodnocení rizik byly pro polutanty zjištěné na lokalitě ve vysokých koncentracích navrženy nové cílové parametry nápravných opatření pro dekontaminaci nesaturované zóny v prostoru projektované výstavby nového osobního nádraží a doporučen postup těchto opatření. Na základě nově zpracované Aktualizace analýzy rizika Česká inspekce životního prostředí vydala stanovisko (ČIŽP/47/OOV/0900784.010/09/BVS), ve kterém souhlasí s navrženými cílovými SUDOP BRNO s.r.o.

44



limity pro ropné látky v zemině a podzemní vodě. Navržené limity pro další kontaminanty v zeminách budou sloužit jako signální limity. V oblasti nádraží Brno – dolní je projektována výstavba nového osobního vlakového nádraží v odsunuté poloze, v rámci které je plánována rozsáhlá sanace horninového prostředí kontaminovaného ropnými látkami. Sanační práce v tomto území budou řešeny již při výstavbě nového nádraží a nebude nutné je řešit v rámci výstavby kolejového diametru. Mimo to, že trasa SJKD prochází přímo přes uvedené ekologicky rizikové oblasti odstavné plochy pro autobusy a nádraží Brno – dolní, v jejím okolí byly v minulosti i současnými průzkumy prokázány další kontaminované oblasti. Západně od SJKD v jejím severním úseku, mezi čerpacími stanicemi PHM Shell a Eurooil se na základě prováděných průzkumu nachází kontaminace zemin v zóně kolísání hladiny podzemní vody (v hloubce 2,5 – 4,0 m p.t.). Znečištění má tranzitní charakter, jeho původ má souvislost s dřívějším únikem ropných látek při přečerpávání PHM v prostoru současné ČS PHM Shell (dřívější provoz Benziny), přičemž ohnisko kontaminace již bylo odstraněno. Vzhledem k tomu, že kontaminace je tranzitního charakteru, lze očekávat, že v tomto hloubkovém intervalu budou zeminy i podzemní vody znečištěny pod komunikací Opuštěná v úseku širokém cca 60 m. Vzhledem k proudění podzemní vody podzemních vod jjv. směrem by mohla být stavba SJKD touto kontaminací ovlivněna. Následující zmiňované kontaminované oblasti leží východně cca 60 - 100 m od plánované výstavby SJKD: Mezi Opuštěnou a Rosickou je situován areál Obnova – bus, s.r.o., kde byla sanačně geologickým průzkumem ve svrchních částech horninového prostředí zjištěna lokální kontaminace horninového prostředí ropnými látkami. Nejvyšší koncentrace byly detekovány v prostoru opravárenské haly s montážní jámou, kde byla zastižena kontaminace zemin až 17 000 mg/kg. V tomto prostoru byla navržena sanace odtěžením zemin do hloubky 1,5 m. Další lokální kontaminace horninového prostředí ropnými látkami byla prokázána v areálu bývalého zahradnictví Importflora v blízkosti kotelny na LTO (lehké topné oleje), která byla vybudována v roce 1970 a sloužila k vytápění skleníků. Její součástí byly i dvě podzemní nádrže na ropné látky. Zde byla hlavní zóna znečištění vázaná na zónu kolísání hladiny podzemní vody v hloubce 2,5 – 3,5 m pod terénem.V průzkumných vrtech AE7 a AE8 byla na hladině podzemní vody změřena volná fáze ropných derivátů o mocnosti 0,5 cm, což odpovídá předpokladu, že znečištění způsobené provozem nádrží na LTO je podzemní vodou rozvlečené do blízkého okolí. Vzhledem k přítomnosti volné fáze ropných látek na hladině podzemní vody a výskytu hladiny podzemní vody mělce pod terénem bylo doporučeno sanační práce v rámci budování nových objektů městské infrastruktury realizovat formou odtěžení kontaminovaných zemin v téměř celé zkoumané ploše, a to do hloubky cca 3,5 m p.t (Pospíšil 2007). Trasa SJKD je navržena v území, ve kterém prochází tranzitní pruh znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky s koncentracemi těchto látek, výrazně přesahujícími kritérium C MP MŽP. Kontaminační pruh je pravidleně monitorován v severní části SJKD cca 150 m východně od trasy SJKD, směrem k ulici Rosické se trasa SJKD přiklání k tranzitnímu pruhu kontaminace.V oblasti nádraží Brno – Dolní (v jeho jižní části) a při ulici Železniční prochází kontaminační pruh přes plánovanou trasu SJDK. I v severním úseku trasy SJKD hrozí riziko, že při zakládání objektu dojde ke změně směru proudění podzemní vody a k „natažení“ kontaminace do stavební jámy. Kontaminovaný pruh ClU proudí do zájmového území od areálu OSC Galerie Vaňkovka, kde dochází ke spojení více tranzitních pruhů kontaminace podzemních vod ClE. Významná tranzitní kontaminace do zájmového území proudí od severu, její zdroj však nebyl dosud lokalizován a zřejmě se nachází v historické části města, kde bylo v minulosti umístěno několik čistíren oděvů využívajících TCE. Další tranzitní kontaminace podzemních vod ClE se šíří při jihovýchodním okraji areálu OSC Galerie Vaňkovka. Zdroj této kontaminace se nacházel v areálu bývalé Vlněny, kde byla již realizována sanace. Třetí, již rovněž odstraněný zdroj kontaminace, byl vymezen v areálu Mototechny na ulici Plotní ve vnitřním skladu hořlavin. Grafické znázornění stavu kontaminace horninového prostředí a podzemních vod je uvedeno v následujících přílohách. Grafická část: 1. Přehledná situace zjištěné kontaminace zemin a hornin v prostoru ulic Opuštěná, Plotní a Rosická 2. Přehledná situace zjištěné kontaminace podzemních vod v prostoru ulic Opuštěná, Plotní a Rosická SUDOP BRNO s.r.o.

45



Příloha č. 5: Záplavové území řeky Svratky – neovlivněno akumulačním prostorem přehrady Brněnské a Vírské (vyhlášeno v lednu 2010)

SUDOP BRNO s.r.o.

46

Oznámení záměru stavby

Recommend Documents