OZNÁMENÍ KONCEPCE. Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje

Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail: [email protected], http://www.rceia.cz

Název zakázky: Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje Číslo zakázky: 21518 Objednatel: Fite a.s.

OZNÁMENÍ KONCEPCE Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje dle §10c, přílohy č. 7 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Zkontroloval a schválil: Ing. Vladimír Rimmel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93 prodlouženo rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2586/ENV/11 ze dne 23.2. 2011

Ostrava, červen 2015

Výtisk č.

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje oznámení koncepce

OBSAH A.

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI .................................................................................................................. 4 1. NÁZEV ORGANIZACE ....................................................................................................................................... 4 2. IČ 4 3. SÍDLO (BYDLIŠTĚ) ........................................................................................................................................... 4 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, PRACOVIŠTĚ, TELEFON A E-MAIL STATUTÁRNÍHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE .................. 4

B.

ÚDAJE O KONCEPCI ............................................................................................................................... 4 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

C.

NÁZEV ....................................................................................................................................................... 4 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ (OSNOVA)............................................................................................................... 5 CHARAKTER .............................................................................................................................................. 7 ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ .............................................................................................................. 7 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ....................................................................................... 7 HLAVNÍ CÍLE .............................................................................................................................................. 8 PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ............................................................................................... 9 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY ......................................................................................................................................... 9 PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ ................................................................................................... 11 NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ................................................................................................................................. 11 ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ ............................................................................................................................ 11

ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ............................................................................................................. 11 1. 2. 3. 4.

VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................................ 11 VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY ... 12 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................. 13 STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ......................................................... 21

D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................................................................................................. 23 E.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .............................................................................................................................. 24 VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY....................................... 24 MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE ............... 24 DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .................................................................................................................................................... 24 4. STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY, POKUD JE VYŽADOVÁNO PODLE §45I ZÁKONA Č. 114/1992 SB., V PLATNÉM ZNĚNÍ ............................................................................................................................. 24 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................................... 25 1. 2. 3.

2


SEZNAM ZKRATEK

CO CO2 ČHMÚ ČOV ČR EIA EVL CHKO CHOPAV KO MŽP ČR NOx OK

ORP OZE PAU POH PM10 PM2,5 REZZO

oxid uhelnatý oxid uhličitý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Česká republika posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod komunální odpad Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku Olomoucký kraj

SEA SO2 TZL VKP VOC ŽP

obec s rozšířenou působností obnovitelné zdroje energie polycyklické aromatické uhlovodíky Plán odpadového hospodářství suspendované částice suspendované částice Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví oxid siřičitý tuhé znečišťující látky významný krajinný prvek těkavé organické látky životní prostředí

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Administrativní členění Olomouckého kraje.......................................................... 12 Obrázek 2: Produkce komunálních odpadů ze systém obce a od ostatních původců (t/rok) ... 18 Obrázek 3: Vývoj produkce komunálních odpadů v systému obce a od ostatních původců s ohledem na nejvýznamnější skupiny odpadu ........................................................................ 19

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Celková produkce odpadů v tis.tunách za rok v Olomouckém kraji ..................... 18 Tabulka 2: Podíl materiálového a energetického využití odpadů v % z celkové produkce odpadů ...................................................................................................................................... 19 Tabulka 3: Přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle § 45i............................................ 24

3


A. Údaje o předkladateli 1. Název organizace Olomoucký kraj 2. IČ 60609460 3. Sídlo (bydliště) Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc 4. Jméno, příjmení, pracoviště, telefon a e-mail statutárního zástupce předkladatele Ing. Jiří Rozbořil hejtman Olomouckého kraje Olomoucký kraj Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc email: [email protected] Kontaktní osoba předkladatele: Ing. Petr Březina Tel.: 585 508 647 email: [email protected]

B. Údaje o koncepci 1. Název Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje (dále také jen „Plán odpadového hospodářství“, „Plán“ nebo „POH OK“).

4


2. Obsahové zaměření (osnova) Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje je základním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství na území Olomouckého kraje. Plán stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Olomouckého kraje a bude zpracován v souladu s § 41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) a bude zpracován v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Bude obsahovat úvod, analytickou, závaznou a směrnou část. Obsah jednotlivých částí POH OK bude přibližně následující: 1.

2.

Úvod •

Všeobecné údaje – základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH OK, stručná územní charakteristika kraje, geografické a klimatické údaje, demografické údaje.

•

Odpovědné orgány – orgány kraje odpovědné za zpracování a plnění POH OK.

Analytická část

Analytická část POH OK bude obsahovat vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, zejména:

3.

•

výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání;

•

vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů;

•

vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání s odpady, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti;

•

podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

Závazná část

Závazná část Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje bude obsahovat konkrétní cíle a konkrétní opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: •

předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností;

•

nakládání s komunálními odpady;

•

nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech;

•

nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými;

5


•

nakládání s odpady z obalů;

•

využívání odpadů;

•

snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené;

•

vytváření integrovaného systému nakládání s odpady;

•

plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k zákonu o odpadech ve smyslu následujících bodů:

1. Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů. 2. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje. 3. Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu). 4. Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik. 5. Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008, o integrované prevenci a omezování znečištění. 6. Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008, o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů. 7. Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004. 8. Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech). 4.

Směrná část

Směrná část POH OK bude minimálně obsahovat: •

výčet nástrojů pro splnění cílů POH OK;

•

kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH OK zpracován

•

kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů;

6


•

záměry na předpokládanou potřebu zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

3. Charakter Plán odpadového hospodářství OK je koncepční materiál s krajskou působností. Stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Olomouckého kraje. POH OK se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmena a) až j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tento dokument je nástrojem pro řízení a realizaci dlouhodobé strategie rozvoje odpadového hospodářství v Olomouckém kraji, v oblasti nakládání s odpady a je zpracován na dobu 10 let tj. období 2015 až 2024. Závaznou část Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje schvaluje zastupitelstvo Olomouckého kraje, vyhlašuje se obecně závaznou vyhláškou Olomouckého kraje a následně se zveřejňuje ve Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje.

4. Zdůvodnění potřeby pořízení Povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství je uložena zákonem o odpadech a směrnicí o odpadech (směrnice EPR 2008/98/ES). POH OK se zpracovává za účelem: •

vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů;

•

vytváření podmínek pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a v souladu s hierarchií nakládání s odpady;

•

dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí o odpadech a dalších relevantních předpisů v oblasti odpadového hospodářství;

•

nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství na území Olomouckého kraje.

5. Základní principy a postupy (etapy) řešení POH je zpracováván pro oblast odpadového hospodářství pro následující desetileté období. Strategie a priority dalšího rozvoje odpadového hospodářství jsou dány zákonnými normami (zákon o odpadech a nařízení vlády o POH ČR) a praktickými potřebami na území Olomouckého kraje. Hlavní priority odpadového hospodářství OK pro období 2015-2024: •

Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů.

•

Opětovné použití výrobků s ukončenou životností.

7


•

Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionech.

•

Zásadní omezení skládkování na území Olomouckého kraje.

•

Vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady v Olomouckém kraji.

•

Energetické využívání odpadů, komunálních odpadů, zejména směsného komunálního odpadu.

•

Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí a vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost.

•

Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství na území Olomouckého kraje.

Práce na POH Olomouckého kraje budou realizovány dle jednotlivých dílčích částí: Analytická část – zjišťování, analyzování a hodnocení současného stavu odpadového hospodářství v Olomouckém kraji Závazná část - stanovení cílů, zásad a opatření pro dosažení cílu POH OK Směrná část – popis systému řízení rozvoje odpadového hospodářství OK Zpracování POH OK bude realizováno dle následujícího harmonogramu: a) Získání závěru zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí k POH OK podle § 10d zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů – 17. července 2015 b) Zpracování návrhu části analytické, závazné a směrné POH OK a jeho předání Objednateli k projednání dle § 43 odst. 8 zákona o odpadech. – 30.6. 2015 c) Zpracování části analytické, závazné a směrné POH OK, včetně předložení návrhu POH OK Ministerstvu životního prostředí ke zjištění, že návrh POH obsahuje náležitosti stanovené zákonem o odpadech a že je v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky. – 8. srpna 2015 d) Získání souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí k POH OK podle § 10g zákona – cca polovina října 2015

6. Hlavní cíle Plán odpadového hospodářství je podkladem pro koncepční činnosti uskutečňované na území kraje a pro zpracování navazujících plánů odpadového hospodářství obcí. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství je závazným podkladem pro rozhodování a jiné činnosti příslušných správních úřadů – krajů v oblasti odpadového hospodářství. Konkrétní cíle pro Olomoucký kraj budou stanoveny v POH OK. POH OK musí obsahovat opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro následující činnosti: •

Předcházet vzniku odpadů opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů.

8


•

Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (např. energetické využití) a na posledním místě odstranění („bezpečné odstranění“), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí.

•

Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny.

•

Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu.

•

Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů.

•

Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů.

•

U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním.

•

Při uplatňování hierarchie reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí.

•

Při uplatňování hierarchie zohlednit zásadu proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti.

•

Při uplatňování hierarchie zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady.

udržitelnosti

včetně

technické

7. Přehled uvažovaných variant řešení Návrh Plánu odpadového hospodářství OK bude vycházet ze schválených koncepčních materiálů Olomouckého kraje a současně musí být souladu s závaznou částí POH České republiky. S ohledem na stávající koncepční materiály v oblasti nakládání s odpady bude Plán odpadového hospodářství OK zpracován v jedné variantě.

8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Pro účely SEA hodnocení budou využity relevantní dokumenty na národní a mezinárodní úrovni. •

Plán odpadového hospodářství ČR

•

Program předcházení vzniku odpadů ČR,

•

Politika druhotných surovin ČR,

•

Aktualizovaná Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR

•

Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020,

•

Strategie Evropa 2020 9


•

Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571),

•

Národní program reforem České republiky 2014

•

Státní energetická koncepce České republiky

•

Politika územního rozvoje České republiky

•

Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020

•

Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů,

•

Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR,

•

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky

•

7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU),

•

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR,

•

Strategický rámec udržitelného rozvoje,

•

Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů

•

Ekoinovační akční plán EU

•

Iniciativa v oblasti surovin (KOM(

Plán odpadového hospodářství bude mít vazby s následujícími koncepčními a rozvojovými dokumenty Olomouckého kraje: •

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, 2003

•

Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje za rok 2013

•

Studie možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu v Olomouckém kraji, 2010

•

Studie proveditelnosti – Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Olomouckém kraji včetně možnosti energetického využití zbytkových směsných komunálních odpadů

•

Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem v Olomouckém kraji, 2009

•

Zásady územní rozvoje Olomouckého kraje, 2011

•

Územně analytické podklady Olomouckého kraje, 2013

•

Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, 2011

•

Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomoucký kraj, 2012

•

Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace Olomoucký kraj, 2008

•

Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Olomouckého kraje, 2004

•

Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje

•

Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje, 2009

•

Plán dílčího povodí Horní Odry

10


Protože cíle a zásady POH OK budou koordinovány s koncepčními a rozvojovými dokumenty Olomouckého kraje, nelze na úrovni stávajících podkladů očekávat při naplňování cílů POH OK nárůst negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Případné kumulativní vlivy na ŽP a veřejné zdraví s jinými záměry (koncepcemi) budou rozpracovány v další fázi procesu SEA.

9. Předpokládaný termín dokončení Rámcový termín dokončení procesu SEA je v období říjen/listopad 2015. Následně bude Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje předložen Radě Olomouckého kraje a následně Zastupitelstvu Olomouckého kraje ke schválení. Po schválení bude závazná část POH OK vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Olomouckého kraje a následně zveřejněna ve Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje. Předpokládaný termín účinnosti nového Plánu odpadového hospodářství OK je od 1.3.2016.

10. Návrhové období Plán odpadového hospodářství OK je připravován pro období 2016 – 2025 tj. na 10 let.

11. Způsob schvalování Plán odpadového hospodářství musí být schválen Zastupitelstvem Olomouckého kraje. Závazná část POH OK bude vydána formou obecně závazné vyhlášky dle § 43 odst. 10 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech.

C. Údaje o dotčeném území 1. Vymezení dotčeného území Plán odpadového hospodářství je zpracováván pro celé území Olomouckého kraje. Olomoucký kraj leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník).

11

Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje oznámení koncepce Obrázek 1 Administrativní členění Olomouckého kraje

2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Na území kraje jsou vymezeny okresy: •

Olomouc

•

Přerov

•

Prostějov

•

Šumperk

•

Jeseník

Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s

12


pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: •

Hranice

•

Konice

•

Lipník nad Bečvou

•

Litovel

•

Mohelnice

•

Šternberk

•

Uničov

•

Zábřeh

V Olomouckém kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 30 obcí. Koncepcí mohou být ovlivněny všechny obce nacházející se v Olomouckém kraji.

3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí Popis stavu životního prostředí v dotčeném území vychází z veřejně dostupných podkladů a dat. Primárně je zaměřen zejména na ty složky a témata životního prostředí, respektive sektory, kde lze předpokládat možné vazby a dopady POH OK. Ovzduší

Z hlediska kvality ovzduší lze území kraje rozdělit na dvě zcela odlišné oblasti. Stav ovzduší na severu regionu, tedy ve vyšších polohách Jeseníků, lze považovat za velmi dobrý. Ovšem i v této oblasti se již lidé potýkají se smogem (např. město Jeseník). Odlišná situace panuje v jižní části kraje, kde jsou situována největší města. Kromě základních znečišťujících látek (SO2, NOx, CO) se zde na zhoršené kvalitě ovzduší podílí také zvýšená koncentrace polétavého prachu, resp. suspendovaných částic (PM10 - prachové částice o velikosti do 10 µm). Jejich zvýšené koncentrace a překračování limitů vznikají jako důsledek koncentrace větších měst a značného zemědělského využití půdy především v Hornomoravském úvalu. Z hlediska zdravotních dopadů je rozhodující znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi (PM10 a zejména PM2,5) a na ně vázanými perzistentními organickými polutanty (POP), zejména polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Významný podíl na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi mají sekundární částice vznikající z prekurzorů v ovzduší, za které jsou považovány NOx, SO2, NH3 a VOC. V rámci oblasti je dlouhodobě zhoršená situace zejména ve městě Přerov. Se znečištěním ovzduší se místní obyvatelé potýkají nejen v důsledku stacionárních zdrojů (např. Teplárna Přerov či výroby anorganických chemických produktů PRECHEZA, a. s.), ale i díky intenzivní dopravě. Také se zde projevuje vliv přenosu škodlivých látek z Ostravské aglomerace, a to především při zesílení severovýchodního proudění vzduchu. Ne příliš dobrá

13


kvalita ovzduší panuje rovněž v oblasti měst Olomouc a Prostějov. Zbylá část regionu vykazuje průměrné hodnoty měrných emisí a kvalitu ovzduší lze hodnotit jako dobrou. Emise ze spalovacích procesů v podobě oxidů dusíku a oxidu siřičitého mají negativní vliv na ekosystémy, ať už přímým poškozováním vegetace či v podobě kritických zátěží v důsledku acidifikace půd. V celkových emisích produkovaných na území kraje převažují emise z průmyslového sektoru, kde mají výrazně vyšší podíl v případě TZL a CO na emisích z REZZO1 než emise VOC a SO2. Průkazným klesajícím trendem se od roku 2001 vyznačovaly všechny hodnocené znečišťující látky s výjimkou TZL. K relativně největšímu snížení emisí došlo v případě oxidu uhelnatého a od roku 2007 také VOC. Emise oxidů dusíku a oxidu siřičitého klesají plynule, bez většího kolísání. V případě tuhých znečišťujících látek je dosavadní pokles emisí velmi mírný a z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší nevýznamný. Pokles byl vyvolán relativně nejvíce změnami v průmyslovém sektoru (REZZO1 a REZZO2), emise z dopravy a individuálního vytápění domácností se významně nezměnily. Průmysl se dominantně podílel také na poklesu emisí SO2. Snížení emisí oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a těkavých organických látek bylo způsobeno poklesem v dopravě, velikost emisí těchto látek z jiných typů zdrojů se významně nezměnila. Z hlediska emisní situace lze stále za prioritní látku považovat tuhé znečišťující látky, zejména s ohledem na dosavadní stagnaci velikosti emisí a doprovodné zdravotně významné znečištění na povrchu částic v podobě především polycyklických aromatických uhlovodíků, včetně benzo(a)pyrenu. Pro látky, které překračují imisní limity, lze na základě porovnání pětiletého průměru imisních koncentrací za období let 2007 - 2013 s pětiletým průměrem za období let 2009 2013 konstatovat následující celkové trendy vývoje znečištění: imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 stagnují (změna průměrných ročních koncentrací je neprůkazná - o cca 1% ročně), imisní koncentrace suspendovaných částic PM2,5 mírně rostou (v průměru na ploše zóny o cca 3 až 4% ročně), imisní koncentrace benzo(a)pyrenu dramaticky narůstají (nárůst o cca 20% až 23% ročně). Změny klimatu

Z hlediska klimatu a jeho změn je relevantní zejména problematika emisí skleníkových plynů. Od roku 1994 je na úrovni ČR trend snižování emisí skleníkových plynů trvalý a případné fluktuace jsou způsobeny, např. rozdílnými teplotami v zimních obdobích, meziročními změnami HDP či mírou implementace přijímaných opatření. Znatelný je pokles emisí v sektoru energetiky (stacionární spalování) a v sektoru zemědělství, naopak dlouhodobě narůstají emise z dopravy. K poklesu emisí dochází ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních sektorech (bydlení, instituce a služby).

14


Vzhledem k tomu, že do roku 2011 poklesly celkové emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 34,76 % (včetně LULUCF1), respektive o 31,91 % (bez LULUCF), lze s vysokou pravděpodobností předpokládat úspěšné dosažení národního emisního cíle pro první kontrolní období Kjótského protokolu (2008 – 2012). Pozitivně se projevuje trend klesajícího podílu tuhých paliv a nárůst podílu zemního plynu. Pozitivní vliv lze také připsat energetickým úsporám (nové výrobní technologie, lepší spotřebiče, zateplování budov, apod.). Obdobnou situaci lze konstatovat i pro území Olomouckého kraje. V období 2001 – 2011 poklesly emise oxidu uhličitého o 44,4 %, tj. o 19 783 t. Voda

Olomouckým krajem prochází hlavní evropské rozvodí a jeho území náleží ke dvěma úmořím. Řekami povodí Dunaje je odvodňováno do Černého moře, řekami povodí Odry do Baltského moře. Hlavním vodním tokem kraje je řeka Morava pramenící na svahu Kralického Sněžníku. Má řadu přítoků, z nichž největším je Bečva vlévající se do Moravy jižně od Tovačova. Morava patří k úmoří Černého moře, které odvodňuje 83 % rozlohy kraje. K úmoří Baltského moře patří vodní toky na Jesenicku, které náleží do povodí Kladské Nisy a dále v severozápadní části kraje pramenný a horní tok Odry. V Olomouckém kraji jsou z hlediska hydrologického během roku na většině toků silně rozkolísané průtoky. Vyskytují se zde velmi nízké průtoky, ale i povodně způsobující značné škody. Ty se stávají stále větším problémem zvláště v jarním období (oblasti řeky Moravy v úseku od Litovle přes Olomouc až po soutok s Bečvou, a také podél toku Bečvy). Situace vzniká zejména kvůli intenzivnímu zemědělskému využití krajiny, která necitlivými zásahy ztratila retenční schopnosti, tj. schopnost pojmout či pozdržet dostatečné množství vody. Obdobně, jako na celém území republiky, se i v Olomouckém kraji kvalita povrchových vod dlouhodobě zlepšuje. K tomu přispívá i vysoká úroveň a rozšiřování kanalizační sítě s napojením na čistírny odpadních vod v regionu. Z celkového počtu 642 056 obyvatel Olomouckého kraje je na veřejnou kanalizaci napojeno 63 % obyvatel a na ČOV 61 % obyvatel. Mezi nejméně znečištěné vodní toky regionu patří řeka Branná, Desná či Krupá. Právě v těchto horských oblastech se nacházejí rovněž významné zdroje pitné vody, a proto zde byly vyhlášeny 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV Kvartér řeky Moravy, CHOPAV Jeseníky a CHOPAV Žamberk-Králíky), u kterých se v dané oblasti zakazuje vypouštění nečištěných odpadních vod. Mezi úseky řek, které jsou hodnocené jako znečištěné či dokonce silně znečištěné, patří řeka Morava v okolí Olomouce. V zemědělsky intenzivně obhospodařované a obyvatelstvem hustě osídlené oblasti měst Prostějov a Přerov jsou rovněž jako znečištěné klasifikovány řeky Bečva a Valová. Půda a horninové prostředí

1

LULUCF je zkratkou z anglického „land use, land use change and forestry“, tj. „využívání krajiny, změny ve využívání krajiny a lesnictví“, což je jeden ze sektorů, kde jsou sledovány emise skleníkových plynů

15


Region lze zařadit do Hercynského systému (celá severní, západní a východní část Olomouckého kraje), ale i do systému Alpsko-himalájského (jižní okraj a centrální část Olomouckého kraje). Při členění na provincie se jedná o Českou vysočinu a Západní Karpaty. Mezi geomorfologické celky s nejvyšší plochou v celé zóně patří Hornomoravský úval, Nízký a Hrubý Jeseník, Zábřežská či Hanušovická vrchovina a rovněž Rychlebské hory. Území se nachází na rozhraní mezi starší Českou vysočinou (většina území Olomouckého kraje) a mladším pohořím Západních Karpat. V centrální části území leží vněkarpatské sníženiny vyplněné čtvrtohorními usazeninami (hlíny, spraše, štěrky), větší část území je však kopcovitá, tvořená pahorkatinami a pohořími. Z hlediska ložiskové geologie se nejedná o příliš bohaté území. Hospodářský význam má především těžba stavebních surovin. Olomoucký kraj zaujímá 1. místo v ČR v těžbě stavebního kamene (těží se např. v Hrabůvce, Výklekách, Hrubé Vodě, aj.). Těžba vápence má v kraji dvě hlavní střediska, a to v Hranicích na Moravě a u Vitošova. Ložiska cihlářských surovin spolu s navazující výrobou cihel se nachází v Jezernici a Hranicích na Moravě. Na území kraje se nachází také poslední těžené ložisko grafitu v ČR, a to ve Velkém Vrbně. V kraji se též nachází některé rudy (zlatonosné, polymetalické, měděné), jejichž minulá těžba zanechala stopy v podobě poddolovaných území (Severní Jesenicko, Hrubý a Nízký Jeseník, Šternbersko). Olomoucký kraj disponuje velmi bohatým zemědělským fondem, orná půda činí zhruba 40 % území kraje (stupeň zornění, tedy podíl orné půdy na celkové zemědělské půdě činí 74,0 % a přesahuje tak průměr ČR 70,8 %). Většina půdy přitom patří do I. a II. třídy ochrany. Niva řeky Moravy, Uničovsko, Prostějovsko, tedy „Haná“, je celorepublikově významnou zemědělskou oblastí. Cca 36 % plochy kraje tvoří zalesněné území, především v Jeseníkách a v dalších výše položených okrajových částech regionu, významný je také dochovaný lužní les na středním toku Moravy – CHKO Litovelské Pomoraví. Obecným problémem je nárůst požadavků na využívání kvalitních půd pro hospodářský „rozvoj“, přičemž je hodnota půdy (neobnovitelného zdroje) neadekvátně oceněna. To je zejména situace v okolí Olomouce a dalších měst, ale i ve volné krajině (nárůst plochy fotovoltaických elektráren, apod.). Zejména v zemědělsky intenzivně využívaných partiích Olomouckého kraje je problémem také větrná a vodní eroze vyplývající z nedostatečné ekologické stability zemědělské krajiny. Na celém území se rovněž lze setkat s lokálními problémy s vodní erozí způsobené extrémními srážkovými úhrny. Lesy

Lesy pokrývají 36% Olomouckého kraje. Lesy mají příznivý vliv na klima a ovzduší (zadržování a pomalé uvolňování vody, ochlazování v letních měsících, odčerpávání CO2 a produkce kyslíku, zachytávání prachových částic a znečišťujících látek apod.), protierozní funkci, význam pro biodiverzitu, zdraví a rekreaci obyvatel. Z hlediska kvality ovzduší jsou negativně ovlivňovány zejména acidifikací, kterou způsobují oxidy síry a dusíku a amoniak, eutrofizací, tedy nadměrným ukládáním živin, zejména vlivem oxidů dusíku a amoniaku, a ozónem, který poškozuje vegetaci. Většina lesů v území jsou hospodářské, nicméně poměrně vysoký je i podíl lesů zvláštního určení a ochranných. Co do druhového složení převládá smrk, nicméně podíl listnatých stromů je poměrně vysoký. Významný je například dochovaný rozsáhlý lužní les na středním toku Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví. 16


Na venkovských lokalitách, kde jsou posuzovány limity koncentrací znečišťujících látek ve vztahu k ekosystémům, k jejich překračování nedochází. Zdravotní stav lesů je relativně dobrý ve srovnání se zbytkem ČR, většina lesů je v nejnižším pásmu ohrožení imisemi. Negativní vliv znečištění ovzduší však nelze zcela pominout, lokálně jsou významnější a navíc dochází ke kumulaci s dalšími faktory, jako je nevhodná druhová a věková skladba, klimatické jevy (sucho, mráz, vítr, sníh, apod.), škůdci, houbové choroby, okusy zvěří, apod. Příroda a krajina

Fauna, flóra: Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně dubohabřiny, ve vyšších polohách bučiny. V okolí vodních toků jsou přirozenou vegetací jilmové doubravy a jaseniny a na rašeliništích podmáčené smrčiny. Nejcennějším území z hlediska fauny a flóry jsou Hrubý Jeseník, Oderské vrchy s vojenským újezdem Libavá. Z hlediska migrací velkých savců je významná především oblast Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor na severu nebo migrační trasy z Beskyd do Jeseníků. Migračními překážkami jsou zejména dálnice a rychlostní silnice a intenzivně využívaná území s hustým osídlením. Krajina: Na severu území jsou převážně zalesněná pohoří Hrubý Jeseník a Rychlebské hory, směrem ke Králickému Sněžníku navazuje mozaika lesů, luk a pastvin. Centrální část podél řeky Moravy je převážně nížinná, intenzivně zemědělsky využívaná s četnými sídly. Lesy převažují i v Oderských vrších východně od Olomouce, Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Morava, která prochází celým územím od severu k jihu, s četnými průtočnými i slepými rameny a přítoky, např. Desnou, Moravskou Sázavou a Bečvou. V nivě řeky je také nejvíce rybníků a dalších vodních ploch. Souvislejší nefragmentovaná krajina (dle polygonů ÚAT) je především v oblasti Jeseníků a Oderských Vrchů. Převážně fragmentované je intenzivně využívané území podél řeky Moravy, kde jsou největší města. Fragmentace krajiny je způsobena především velkými dopravními stavbami a hustým osídlením. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, dále může orgán ochrany přírody a krajiny zaregistrovat další části krajiny. V území je registrována celá řada VKP, zejména parky, aleje, mokřady, apod. Významné krajinné prvky je možné využívat jen tak, aby nedocházelo k jejich poškození. V zájmovém území jsou vymezeny všechny úrovně územního systému ekologické stability, tedy nadregionální, regionální a lokální, zahrnuje především zachovalejší lesy, vodní toky a jejich okolí a větší i menší plochy zeleně. ZCHÚ, Natura 2000: Na území Olomouckého kraje se nachází dvě velkoplošná zvláště chráněná území (CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Jeseníky, které zasahuje rovněž do Moravskoslezského kraje) a 165 maloplošných zvláště chráněných území. Jednotlivé členění je následující: v kategorii národní přírodní památka (11), přírodní památka (92), přírodní rezervace (49) a národní přírodní rezervace (11). Smluvně chráněným územím je Libavá ve stejnojmenném vojenském újezdu. Dále je zde 71 evropsky významných lokalit náležejících do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a 4 ptačí oblasti (Litovelské Pomoraví, Králický Sněžník, Jeseníky a Libavá). Polovinu maloplošných zvláště chráněných území tvoří biotopy/lokality horské zahrnující nejvyšší horské partie, které jsou mozaikou přirozeného bezlesí nad horní hranicí lesa, různých geomorfologických útvarů, horských lesů, otevřených vrchovišť, apod. Druhou polovinu pak představují lokality lesní, tedy lesní společenstva od lužních lesů podél řek přes dubohabřiny k bučinám, vodní a mokřadní lokality.

17


Na území Olomouckého kraje bylo vyhlášeno dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny celkem 6 přírodních parků (Březná, Kladecko, Sovinecko, Terezské údolí, Údolí Bystřice, Velký Kosíř) k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které nejsou chráněny jako zvláště chráněné území. Odpady

Vývoj produkce odpadů má v Olomouckém kraji vzrůstající tendenci, kterou dokumentuje tabulka níže. Je možné sledovat neustálý oscilační vývoj v nárůstu a poklesu produkce komunálních odpadů. Tabulka 1: Celková produkce odpadů v tis.tunách za rok v Olomouckém kraji

rok

všechny odpady

nebezpečné odpady

ostatní odpady

komunální odpady

2005

1417,33

55,85

1361,48

228,44

2006

1690,04

52,24

1637,8

266,2

2007

1991,03

61,39

1929,64

245,77

2008

1839,51

89,91

1749,59

302,48

2009

1400,61

81,46

1319,15

294,13

2010

1627,96

64,69

1563,27

293,84

2011

1623,62

75,4

1542,77

311,4

2012

1838,73

99,52

1739,22

293,21

Komunální odpady Z hlediska produkce odpadu původem ze systému obcí jsou nejvýznamnější směsný komunální odpad a objemný odpad, který tvoří okolo 74% celkového komunálního odpadu včetně vytříděných obalů v rámci systému obcí a 79-81% komunálních odpadů ze systému obcí, včetně vytříděných obalů v rámci systému obcí. Vývoj produkce komunálních odpadů ze systému obce a od ostatních původců je znázorněn níže. Obrázek 2: Produkce komunálních odpadů ze systém obce a od ostatních původců (t/rok)

Z grafu vyplývá, že produkce komunálních odpadů včetně odděleného sběru ze systému obcí, meziročně roste o 1-4%. Vývoj produkce komunálních odpadů od ostatních původců

18


(živnosti, firmy) byl v období 2009 a 2010 ovlivněn poklesem především odděleného sběru využitelných odpadů, jak je patrno níže. Obrázek 3: Vývoj produkce komunálních odpadů v systému obce a od ostatních původců s ohledem na nejvýznamnější skupiny odpadu

Olomoucký kraj patří v posledních několika letech k nejlepším krajům z hlediska míry třídění a následného využití recyklovatelných složek KO (především papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton) a také se zvyšuje množství separovaného biologicky rozložitelného odpadu. Převládajícím způsobem sběru papíru, plastů a skla je donáškový způsob s využitím různých typů kontejnerů. Komodita sklo je pouze sbírána prostřednictvím kontejnerů. Plasty jsou takto sbírány v 82 % obcí (92 % obyvatel kraje), papír v 73 % obcí (90 % obyvatel kraje). V současné době je na území obcí Olomouckého kraje umístěno celkem 15,5 tis. sběrných nádob na využitelné složky komunálních odpadů. Zvyšuje se také množství využití všech odpadů, ať už energetické nebo materiálové. Tabulka 2: Podíl materiálového a energetického využití odpadů v % z celkové produkce odpadů

Podíl využívání produkovaných odpadů je znatelný i v úbytku odpadu ukládaného na skládky, v němž stále převažuje komunální odpad. Ten vykazuje v posledních letech s několika výkyvy stálý pokles formy likvidace odpadu. V případě spalování se jedná v rámci Olomouckého kraje o zanedbatelný podíl v nakládání s odpady. Nejvíce se tímto způsobem

19


likvidují nebezpečné odpady. Tento způsob odstraňování odpadů bude pravděpodobně v průběhu nadcházejících let zvyšovat své zastoupení. K hlavním cílům kraje patří další snižování množství sládkovaných komunálních odpadů ve prospěch zvýšení jejich materiálového a energetického využívání. Odpady související s ochranou ovzduší v energetice S provozem energetických zařízení souvisí produkce sádrovce, popela ložového/strusky a popela úletového. Uvedené vedlejší produkty se částečně stávají odpadem a z větší části výrobkem k dalšímu využití. Na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli provedeného v rámci procesu SEA PNP ČR lze odhadnout, že v současné době (rok 2013) vzniká cca 897 000 t/rok odpadů a cca 10 887 000 t/rok výrobků, tedy celkem necelých 12 mil. tun/rok. Politika druhotných surovin ČR uvádí pro vedlejší energetické produkty za rok 2012 odhad 13 mil. tun. Vzhledem k celkové produkci odpadů v ČR se jedná o velmi významné množství, je proto nezbytné u těchto produktů prosazovat co nejvyšší stupeň materiálového využití. V rámci Olomouckého kraje vzniká na velkých energetických zdrojích především popel úletový cca 89 100 t/rok, popel ložový 33 100 t/rok, v menším množství vzniká vápenec, dolomit a sádrovec. Z výše uvedeného je cca 6 800 t/rok výrobků a cca 115 400 t/rok odpadů. Všechny výše uvedené výstupy jsou zároveň vedeny jako odpad, jedná se o cca 74 170 t/rok, odpady nejsou certifikovány jako výrobky. Odpady související s ochranou ovzduší v ostatních průmyslových odvětvích Odpady, jejichž produkce souvisí s ochranou ovzduší, jsou především odprašky z čištění spalin a odpadní vzdušiny. Lze očekávat, že do budoucna přetrvá stávající trend, kdy narůstá jejich množství v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů a s tím související zvyšování účinnosti odprášení. Odpady z průmyslu jsou pro Olomoucký kraj nevýznamné, resp. v porovnání s jinými kraji ČR mnohem méně významné. Obecně lze do budoucna v návaznosti na pokračující zpřísňování emisních limitů očekávat rostoucí trend množství odprašků, které je rizikem z hlediska zvýšení produkce odpadů. Případné navýšení množství průmyslových odprašků bude vhodné kompenzovat rozvojem technologií umožňujících zvýšit podíl materiálového využití těchto produktů, toto riziko je však pro region nevýznamné. Odpady související s ochranou ovzduší v oblasti individuálního vytápění domácností Nejvíce popelovin vzniká v domácnostech ze spalování uhlí, popel z biomasy ovlivňuje celkovou bilanci několikanásobně méně. Na území Olomouckého kraje je 45 % bytů vytápěno plynem, pevná paliva (uhlí, koks, dřevo) využívá 17 % a 28 % bytů je vytápěno z kotelny mimo dům. Plyn je na území kraje zaveden do 74 % bytů. V současné době dochází k významnému snižování počtu domácností vytápěných pevnými palivy, produkce popelovin se však snižuje postupně vlivem postupné modernizace (zvyšování účinnosti) zdrojů vytápění na pevná paliva. Tento trend bude urychlen blížícím se termínem povinného používání kotlů vyšších emisních tříd od roku 2018. Hluk

Společně s dopady narůstající intenzity dopravy v oblasti znečištění ovzduší (ať už samotná produkce emisí nebo sekundární znečištění prachem) se projevuje i nárůst hlukové zátěže 20


obyvatel. Jednou z příčin nárůstu hluku z dopravy je nevyhovující kvalita a nedostatečná kapacita komunikací a chybějící obchvaty měst a obcí. Hluk z průmyslové činnosti je ve srovnání s hlukem z dopravy méně významný. K této situaci přispívá zejména nárůst intenzity silniční dopravy. I přes občasné meziroční poklesy je významný setrvalý trend nárůstu. Množství osob a zboží, přepraveného po silnici převyšuje až 4x objem přepravy po železnici. Nejhorší situace jsou okolí významných silničních komunikací a velkých měst (Olomouc, Přerov, Prostějov, apod.)

4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Níže je uveden přehled hlavních problémů životního prostředí na úrovni Olomouckého kraje. Stav životního prostředí se za posledních 20 let výrazně zlepšil, stále však není zcela vyhovující a představuje v některých oblastech zhoršenou situaci pro lidské zdraví a ekosystémy (především okolí větších měst), kde však žije větší část obyvatel kraje. Hlavní rizika pro udržení, respektive další zlepšování stavu životního prostředí představují také změny v krajině související s rozvojem sídel (rozšiřování zástavby, změny funkčního využití území) a rozvíjející se silniční infrastrukturou, nárůstem intenzity dopravy, intenzivními způsoby hospodaření v krajině a v neposlední řadě spotřební chování domácností a jednotlivců. Přestože byly vynaloženy obrovské investice do životního prostředí a zdraví obyvatel se zlepšuje, stále ještě nelze zdraví Čechů srovnat se zdravím obyvatel starých států Evropské unie. Nebezpečně přibývají chronická onemocnění, kterými jsou např. alergie včetně astmatu, cukrovka, chronická onemocnění dýchacích cest. Vliv prostředí na vznik těchto onemocnění nemusí vždy být evidentní, průběh nemocí, včetně ukončení života, však např. znečištění ovzduší, chemické látky, klimatické externality významně ovlivňují. Na zhoršení kvality života a pohody člověka se podepisuje hluk zejména ve městech, přítomnost obtěžujících chemických látek a špatné a vyrušující osvětlení měst. Nadmíra betonu a tmavých ploch ve městech, snižování území, které může zadržet vodu, hlavně v intravilánech, vytváří nedýchatelné prostředí v letních měsících, kdy koncentrace ozonu a působení tropických veder aktuálně zvyšují úmrtnost. Velmi významný vliv na zdraví má způsob života obyvatel velmi často spojený s profesí a vzděláním. Kvalita zdraví a pohody vzrůstá s příjmem (ekonomickou aktivitou) a se vzděláním. Podrobněji jsou problémy životního prostředí a zdraví rozvedeny následovně: 1) Kvalita ovzduší •

překročení imisních limitů stanovených pro nejvyšší suspendovaných částic PM10 - oblast Hornomoravského úvalu;

•

překročení imisních limitů stanovených pro průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM2,5 - města v Moravské bráně (Přerov, Hranice n. Mor.) a Hornomoravském úvalu, tj. v dosahu významného příspěvku dálkového transportu z aglomerace Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek; přibližně na úrovni limitu se pohybují koncentrace v dalších lokalitách (např. Prostějov, Olomouc, Šumperk, Litovel, Uničov, Mohelnice);

21

denní

koncentrace


•

překročení imisních limitů stanovených pro průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu - podobné oblasti jako v případě nejvyšších denních koncentrací suspendovaných částic PM10, avšak s tím rozdílem, že v oblasti Hornomoravského úvalu se jedná o nespojité oblasti; oproti suspendovaným částicím PM10 (města a menší obce s individuálním vytápěním domácností pevnými palivy);

•

vysoké množství emisí tuhých znečišťujících látek z lokálních topenišť na tuhá paliva (návrat k tuhým palivům jako zdroje tepla v obcích s plynofikací) a z mobilních zdrojů;

•

lze předpokládat nárůst emisí tuhých znečišťujících látek ze silniční dopravy (vychází ze stávajícího emisního trendu dle emisní bilance ČHMÚ);

2) Kvalita vody •

úseky významných toků, které jsou hodnocené jako znečištěné nebo silně znečištěné (řeka Morava okolo Olomouce, řeky Bečva a Valová u Prostějova a Přerova);

•

eutrofizace vodních toků a nádrží;

•

problémem jakosti vod jsou také léčiva, která se dostávají volně do kanalizací a nejsou nijak odbourávána;

•

přetrvávající špatné přírodní podmínky na řekách, které jsou stále v mnoha částech nevhodně upraveny;

•

dochází k variabilitě srážek, extrémním situacím (sucha, povodně) jako důsledek změny klimatu;

•

kvalita odpadních vod omezuje, resp. vymezuje také použití čistírenských kalů jako druhotné suroviny či tuhá alternativní paliva;

•

rozsáhlá zranitelná oblast zahrnuje především zemědělskou činnost části Hané;

3) Příroda a krajina •

zrychlující se nárůst urbanizovaného území a zastavěných ploch;

•

nevhodná druhová a prostorová skladba velké části lesů, uniformní hospodaření a upuštění od tradičních způsobů hospodaření v lesích;

•

fragmentace a nízká průchodnost krajiny v důsledku realizace liniových staveb a scelování zemědělských pozemků, oplocování rozsáhlejších pozemků;

•

rozsáhlá území jsou zaplavovaná;

•

nízká retenční schopnost krajiny, nevhodné využívání údolních niv, odvodnění mokřadů;

•

regulace a fragmentace vodních toků;

•

trvalý pokles odolnosti ekosystémů z důvodu změn ve využívání krajiny i změny klimatu;

•

rostoucí vlivy lidské činnosti na krajinu (urbanizace, intenzivní zemědělství, rekreace atd.);

•

některá ORP vykazují nižší lesnatost a absenci krajinné zeleně;

•

sílicí tlaky na využívání OZE (biomasa, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny), naproti tomu tlaky proti využívání OZE např. změna daňové politiky; 22


•

narušování krajinného rázu výraznými stavbami;

•

těžba surovin.

4) Půda, horninové prostředí a stav lesů •

zábory zemědělské půdy pro jiné účely (výstavby, liniové stavby apod.);

•

úbytek nejkvalitnějších půd pro hospodářský „rozvoj“, nevyužívání zastavěných opuštěných areálů, nově zastavěné plochy jsou využívány neadekvátně (fotovoltaické elektrárny);

•

vytěžené oblasti a poddolovaná území – nutná stabilizace krajiny;

•

rozvoj těžby stavebních materiálů – negativní dopad na životní prostředí;

•

přetrvávající znečištění a degradace půd;

•

přetrvávající významný podíl lesních porostů s nevyváženou druhovou, věkovou a prostorovou skladbou;

•

z hlediska dalšího vývoje lze předpokládat sílící tlak na využívání lesní biomasy jako obnovitelného zdroje energie a nadměrné odebírání biomasy z lesů pro energetické účely.

5) Zdravotní stav obyvatelstva •

expozice obyvatel aktuálním vysokým koncentracím částic PM10 a PM2,5, NO2 a ozónu, zejména v průmyslových oblastech, v dosahu energetických zdrojů a dopravně zatížených městech;

•

dlouhodobá expozice obyvatel prioritnímu znečištění benzo(a)pyrenem, který je jedním z pro člověka karcinogenních polyaromatických uhlovodíků;

•

ukazatele zdravotního stavu, které jsou horší v porovnání se starými zeměmi EU a významné regionální rozdíly v ČR související se strukturou výroby, vzděláním, tlakem znečištění a životním stylem;

•

značný podíl obyvatel exponovaných hlukem z liniových zdrojů.

D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území Vyhodnocení vlivů Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje na životní prostředí a veřejné zdraví bude předmětem dalšího postupu procesu SEA. S ohledem na hlavní priority a cíle Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje (předcházení vzniku odpadů, upřednostnění vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady, odklon odpadů od skládkování, zlepšení nakládání s nebezpečným odpadem a další) lze předpokládat, že POH OK nebude mít významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Všechny očekávané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví vyvolané naplňováním posuzované koncepce Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje pro období 20162025 budou vyhodnoceny dle požadavku Přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění

23


pozdějších předpisů (hodnocení SEA) a dle požadavků zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000).

E. Doplňující údaje 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky Vzhledem k působnosti koncepce a jejímu zaměření se nepředpokládají vlivy přesahující hranice České republiky.

2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Není součástí oznámení.

3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Nejsou uvedeny.

4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Níže uvedená tabulka poskytuje přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zda-li lze vyloučit významný vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo územní celistvost území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Tučně jsou zvýrazněno stanovisko, v něhož orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv. Vzhledem k tomu, že Správa CHKO Litovelské Pomoraví svým stanoviskem vliv nevyloučila, bude POH OK podroben hodnocení důsledků koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Toto hodnocení bude součástí procesu SEA Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje na životní prostředí a veřejné zdraví. Stanoviska orgánů ochrany přírody jsou uvedeny v příloze tohoto oznámení.

Tabulka 3: Přehled stanovisek orgánů ochrany přírody dle § 45i

1. 2. 3. 4.

Orgán ochrany přírody AOPK – SCHKO Litovelské Pomoraví KÚ Olomouckého kraje MŽP – OVSS Olomouc Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá

24

Stanovisko dle § 45i Nevyloučen vliv na Natura 2000 Vyloučen vliv na Natura 2000 Vyloučen vliv na Natura 2000 Vyloučen vliv na Natura 2000


Přílohy Příloha 1:

Stanoviska orgánů ochrany přírody k možným vlivům návrhu koncepce na lokality soustavy Natura 2000

Datum zpracování oznámení koncepce 12. června 2015

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob, které se podílely na zpracování oznámení koncepce Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Rimmel, Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel. 596 114 440 osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93 prodlouženo rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2586/ENV/11 ze dne 23.2. 2011 Řešitelský tým: Ing. Jitka Kaslová, RC EIA s.r.o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel. 596 114 440 Ing. Petra Bestová, RC EIA s.r.o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel. 596 114 469 Ing. Radim Seibert, RC EIA s.r.o., Chelčického 4, 702 00, Ostrava, tel. 596 114 440

PODPIS OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE V Ostravě, dne ………….

……………..................................................... Ing. Vladimír Rimmel jednatel

25


Informační zdroje: [1] Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje na období 2015 – 2024, 2015 [2] Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR, Program zlepšování kvality ovzduší zóna CZ07 – Střední Morava, oznámení SEA, Integra Consulting s.r.o. a Regionální centrum EIA s.r.o., 2015 [3] Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje na období 2015 – 2020, oznámení SEA, GHC regio s.r.o., 2015 [4] Zákony, vyhlášky, opatření a předpisy související s ochranou životního prostředí v ČR [5] http://geoportal.cenia.cz [6] http://drusop.nature.cz [7] http://www.kr-olomoucky.cz/

26

OZNÁMENÍ KONCEPCE. Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje

Recommend Documents