OZNÁMENÍ KONCEPCE dle § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění
„Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje 2016 - 2025“
Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem, květen 2015
OBSAH A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ……………………………………….……….………...2 B. ÚDAJE O KONCEPCI ………………………………………………………….…….…3 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Název ……………………………………………………………………………………....3 Obsahové zaměření (osnova) …………………………………………………………...3 Charakter …………………………………………………………………………………..7 Zdůvodnění potřeby pořízení …………………………………………………………….7 Základní principy a postupy (etapy) řešení …………………………………………….8 Hlavní cíle ………………………………………………………………………………….9 Přehled uvažovaných variant řešení …………………………………………………..11 Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry …………………………………………………….…11 9. Předpokládaný termín dokončení ……………………………………………………...12 10. Návrhové období ………………………………………………………………………...12 11. Způsob schvalování ………………………………………………………………….….12
C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ……………………………………………………….13 1. Vymezení dotčeného území ……………………………………………………………13 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny ………………………………………………………………….13 3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území …….………13 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území ………………….………30
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ……………...…...29 E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE …………………………………………...…………………….29 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ……..…….29 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce ………………………………………………………………………..……..….29 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví …………………………………………………………….....30 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ………………….…..….30
1
A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI
1. Název organizace: Ústecký kraj
2. IČ: 70892156
3. Sídlo: Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
4. Jméno, příjmení, bydliště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele: Ing. Monika Zeman, MBA zástupce ředitele KÚ pro výkon přenesené působnosti pověřená vedením odboru životního prostředí a zemědělství Velká Hradební 3118/48 400 01 Ústí nad Labem tel.: +420 475 657 959 e-mail:
[email protected]
2
B. ÚDAJE O KONCEPCI 1. Název: Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje 2016 – 2025 (dále též „POHÚK II“).
2. Obsahové zaměření (osnova): Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje 2016 – 2025 (POHÚK II) je základním koncepčním dokumentem kraje v oblasti odpadového hospodářství; stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady v Ústeckém kraji s cílem vytvořit podmínky pro předcházení vzniku odpadů, zavedení funkčního systému nakládání s odpady a vybudování odpovídající sítě zařízení k nakládání s odpady při plnění všech závazných ukazatelů a zákonných požadavků stanovených Plánem odpadového hospodářství České republiky, národní i evropskou legislativou. Obsah POHÚK II sestává ze čtyř hlavních částí - úvodu, analytické části, závazné části a směrné části. Úvod obsahuje shrnutí platné právní úpravy, kterou se zpracování POHÚK II řídí, dále jeho účel a obecné cíle, popis způsobu a časového postupu jeho zpracování, projednání a schválení, základní informace o jeho obsahu a struktuře, přehled použitých podkladů, datových zdrojů a metodických východisek. Analytická část shrnuje ve stručnosti přírodní, demografické a hospodářské poměry Ústeckého kraje, podrobně pak popisuje za použití dat reprezentujících období 2009 – 2013 vývoj a dosažený stav odpadového hospodářství v Ústeckém kraji - a to jak na straně produkce odpadů, tak při nakládání s nimi; zaměřuje se zejména na popis nakládání s komunálním odpadem, sítě zařízení k nakládání s odpady a prioritních odpadových toků na území Ústeckého kraje; hodnotí plnění dosavadních cílů odpadového hospodářství na území Ústeckého kraje a vymezuje kritické oblasti a problémy v této oblasti. Závazná část stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady a pro vytváření přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady v Ústeckém kraji; přitom respektuje zejména dodržování zákonem předepsané hierarchie nakládání s odpady a hodnoty ukazatelů závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky. Závazná část bude vyhlášena vyhláškou Ústeckého kraje a stane se tak obecně závazným právním předpisem. Směrná část obsahuje přehled nástrojů pro dosažení stanovených cílů a pro monitorování a hodnocení jejich plnění.
3
Tabulka 1: Obsahová osnova POHÚK II
1
ÚVOD
2 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.2.1 2.2.2.2 2.2.2.3 2.2.2.4 2.2.2.5 2.2.2.6 2.2.2.7 2.2.2.8 2.2.2.9 2.2.2.10 2.2.2.11 2.2.2.12 2.2.2.13 2.2.2.14 2.2.2.15 2.2.2.16 2.2.2.17
ANALYTICKÁ ČÁST Základní údaje o území Produkce odpadů Celková a agregovaná produkce odpadů Produkce vybraných druhů odpadů Komunální odpad a jeho složky, živnostenský odpad* Stavební a demoliční odpady Odpady z energetiky Nebezpečné odpady Obalové odpady Palivo vyrobené z odpadu a jiné odpady ze skupiny 19 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Autovraky Odpadní pneumatiky Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Odpadní oleje Zdravotnický a veterinární odpad, odpadní léčiva Odpady s obsahem PCB a odpady s obsahem POPs Odpady s obsahem azbestu Odpady s obsahem přírodních radionuklidů, radioaktivní odpady Vedlejší produkty živočišného původu, biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven Odpady železných a neželezných kovů Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Producenti a způsoby vzniku odpadů Producenti průmyslových odpadů Producenti odpadů ze skupiny 19 Obce Stručné zhodnocení informačních deficitů, nejistot a možných zkreslení v oblasti produkce odpadů Odstraňování odpadů Skládkování Spalování Úprava či skladování před odstraněním Využívání odpadů Opětovné použití Materiálové využívání (recyklace) Energetické využívání Využívání na skládkách Využívání na povrchu terénu Jiné využívání Úprava či skladování před využitím Obchodování s odpady Výkup odpadů Sběr odpadů Přeprava nebezpečných odpadů Přeshraniční a nadregionální přeprava odpadů Zařízení pro nakládání s odpady Skládky Spalovny
2.2.2.18 2.2.2.19 2.2.3 2.2.3.1 2.2.3.2 2.2.3.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.5 2.5.1 2.5.2 2.6 2.7 2.8 2.8.1 2.8.2
4
2.8.3 2.8.4 2.8.5 2.8.6 2.8.7 2.8.8 2.8.9 2.8.10 2.8.11 2.8.12 2.8.13 2.8.14 2.8.15 2.8.16 2.8.17 2.8.18 2.8.19 2.8.20 2.8.21 2.8.22 2.8.23 2.8.24 2.9 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5 2.9.6 2.9.7 2.9.8 2.9.9 2.9.10 2.9.11 2.9.12 2.9.13 2.9.14 2.9.15 2.9.16 2.9.17 2.9.18 2.9.19 2.10
2.11 2.11.1 2.11.2 2.11.3 2.11.4 2.12 2.12.1 2.12.2 2.12.3
Zařízení pro energetické využití Mechanicko-biologická úprava komunálního odpadu Solidifikační linky Čistírny komunálních odpadních vod Čistírny průmyslových odpadních vod Kompostárny Zařízení anaerobní fermentace Linky pro recyklaci stavebního odpadu Zařízení pro využitá odpadu na povrchu terénu Jiná recyklační zařízení Jiná zařízení pro využití odpadu Třídírny Sběrné dvory Systémy svozu komunálního odpadu Autovrakoviště Jiná stacionární zařízení Výkupny Mobilní zařízení ke sběru a výkupu Jiná mobilní zařízení Výrobní zařízení dle § 14 odst. 2 zákona o odpadech Zařízení pro využívání výrobků z odpadů Místa zpětného odběru Nakládání s vybranými druhy odpadů Komunální odpad a jeho složky, živnostenský odpad* Stavební a demoliční odpady Odpady z energetiky Nebezpečné odpady Obalové odpady Palivo vyrobené z odpadu a jiné odpady ze skupiny 19 Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Autovraky Odpadní pneumatiky Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Odpadní oleje Zdravotnický a veterinární odpad, odpadní léčiva Odpady s obsahem PCB a odpady s obsahem POPs Odpady s obsahem azbestu Odpady s obsahem přírodních radionuklidů, radioaktivní odpady Vedlejší produkty živočišného původu, biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven Odpady železných a neželezných kovů Výrobky s ukončenou životností a režimem zpětného odběru Stručné zhodnocení informačních deficitů, nejistot a možných zkreslení v oblasti nakládání s odpady, zejména ve vztahu k možnému nelegálnímu nakládání s odpady a nekontrolovaným tokům odpadů Ekonomické parametry a nástroje odpadového hospodářství Náklady na svoz komunálního odpadu a způsob jejich úhrady Poplatky za skládkování Náklady na 2. a 3. fázi provozu skládek, finanční rezerva Veřejná podpora Monitoring, statistika a indikátory odpadového hospodářství Monitoring odpadových toků Monitoring zařízení Vyhodnocování plnění plánu a indikátory odpadového hospodářství 5
3 3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.1.1 3.3.1.1.1 3.3.1.2 3.3.1.3 3.3.1.3.1 3.3.1.4 3.3.1.5 3.3.1.6 3.3.1.6.1 3.3.1.6.2 3.3.1.6.3 3.3.1.6.4 3.3.1.6.5 3.3.1.7 3.3.1.8 3.3.1.9 3.3.2 3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3 3.3.2.4 3.3.3 3.3.3.1
3.7 3.8 3.9 3.9.1 3.9.2 3.9.3 3.9.4
ZÁVAZNÁ ČÁST Strategické cíle a priority Zásady pro nakládání s odpady Zásady pro nakládání s vybranými druhy odpadů Prioritní odpadové toky Komunální odpady Směsný komunální odpad Živnostenské odpady Biologicky rozložitelné odpady Biologicky rozložitelné komunální odpady Stavební a demoliční odpady Nebezpečné odpady Výrobky s ukončenou životností s režimem zpětného odběru Obaly a obalové odpady Odpadní elektrická a elektronická zařízení Odpadní baterie a akumulátory Autovraky Odpadní pneumatiky Kaly z čistíren komunálních odpadních vod Odpadní oleje Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Vybrané skupiny nebezpečných odpadů Odpady a zařízení s obsahem PCB Odpady s obsahem POPs Odpady s obsahem azbestu Odpady s obsahem přírodních radionuklidů Další skupiny odpadů Vedlejší produkty živočišného původu a biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven Odpady železných a neželezných kovů Zásady pro vytváření sítě zařízení k nakládání s odpady Zásady pro rozhodování při přeshraniční přepravě, dovozu a vývozu odpadů Opatření k omezení litteringu a zajištění nakládání s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl Program předcházení vzniku odpadů Zásady pro spolupráci mezi obcemi a kraji Zásady pro zajištění datové základny, monitoring a reporting Sledované indikátory odpadového hospodářství Monitoring odpadových toků Monitoring zařízení Hodnocení plnění plánu
4 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.5
SMĚRNÁ ČÁST Veřejná finanční podpora Poplatky, finanční rezervy a zajištění Správní regulace, kontrola a dozor Datová a informační podpora Osvěta a dobrovolné iniciativy Veřejné projekty
3.3.3.2 3.4 3.5 3.6
*
U komunálního odpadu bude struktura analytické části a vymezení subtoků sledovaných v analytické části odpovídat struktuře odpovídajících kapitol POH ČR
6
3. Charakter: POHÚK II je základním koncepčním materiálem kraje s desetiletou dobou platnosti, jehož účelem je předcházet vzniku odpadů a vytvořit podmínky pro zavedení takového systému nakládání s odpady, který na území Ústeckého kraje umožní splnit v požadovaném čase závazné ukazatele Plánu odpadového hospodářství ČR. POHÚK II se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písm. a) až j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o odpadech“); analytická část se nicméně může ve zvláštních případech podrobněji zabývat rovněž některými komoditami, které mohou mezi tyto vyjmenované odpady patřit či mohou být vedlejšími produkty či výrobky, popřípadě jejich klasifikace v tomto ohledu může být sporná; takové případy budou v příslušných kapitolách analytické části konkrétně odůvodněny. Závazná část POHÚK II je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí a pro rozhodování správních úřadů, kraje a obcí v oblasti odpadového hospodářství. Z tohoto důvodu může být POHÚK II směrodatným podkladem i pro plánovací, projektové a rozhodovací činnosti původců odpadů a právnických či fyzických osob působících v oblasti nakládání s odpady. POHÚK II bude změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, například při změně právní úpravy platné v oblasti nakládání s odpady nebo při změně závazných ukazatelů Plánu odpadového hospodářství ČR. POHÚK II navazuje na Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Ústeckého kraje č. 1/2005.
4. Zdůvodnění potřeby pořízení: Povinnost zpracování krajského plánu odpadového hospodářství vyplývá ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění (dále jen zákon o odpadech). Podle § 43 odst. 6 zákona o odpadech je kraj v samostatné působnosti povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky. Protože nařízením č. 352/2014 Sb. vyhlásila vláda závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024 s účinností od 1. 1. 2015, je Ústecký kraj povinen zpracovat a schválit POHÚK II do 30. 6. 2016. Účelem POHÚK je -
vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů, vytváření podmínek pro nakládání s odpady v souladu se zákonem a s hierarchií nakládání s odpady stanovenou národní i evropskou legislativou, včetně vzniku k tomu přiměřené sítě zařízení,
7
-
dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí o odpadech a Plánem odpadového hospodářství České republiky, nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství v Ústeckém kraji.
5. Základní principy a postupy (etapy) řešení: Obsahové náležitosti POHÚK II stanoví zákon o odpadech v § 43 odst. 2, 3 a 4. Členění obsahu POHÚK II dále rámcově odpovídá struktuře Plánu odpadového hospodářství ČR, členění jeho závazné části jí pak odpovídá zcela, vyjma kapitol na regionální úrovni irelevantních. Cíle a zásady POHÚK II respektují obsah Plánu odpadového hospodářství ČR a Programu pro předcházení vzniku odpadů ČR a navazují na cíle prvního Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje. POHÚK II dále zohledňuje Program rozvoje Ústeckého kraje 2014 – 2020, Strategii udržitelného rozvoje Ústeckého kraje, potřeby odpadového hospodářství v kraji, princip dodržování hierarchie nakládání s odpady a zásadu proporcionálního ekonomického a územního rozvoje obcí i komunálních služeb.
Hlavní priority POHÚK II: Hlavní priority POHÚK II se průřezově promítají do soustavy cílů formulovaných v závazné části. Hlavními prioritami jsou: 1. Zvýšení úrovně recyklace odpadů a materiálového využití odpadů (vyjma využití odpadů na povrchu terénu). 2. Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. 3. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými odpady s důrazem na zvýšení úrovně jejich odděleného sběru a materiálového využití. 4. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností. 5. Energetické využití směsného komunálního odpadu. 6. Optimalizace kapacit a finanční zajištění 2. a 3. fáze provozu skládek. 7. Optimalizace kapacit zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu. 8. Sjednocení a lokalizace závazných pravidel pro vyvádění odpadů z právního režimu odpadů a pro odstraňování pochybností v tomto směru. 9. Vytváření podmínek pro nákladově vyrovnané a konkurenci otevřené systémy nakládání s komunálním odpadem v obcích a regionech.
8
Etapy a harmonogram řešení: Zpracování, projednání a schválení POHÚK II bude probíhat v období 01/2015 – 02/2016. Příprava POHÚK II bude probíhat zčásti souběžně s jeho strategickým posouzením. Tabulka 2: Harmonogram přípravy a zpracování POHÚK II
Termín květen 2015 červen 2015 srpen 2015 říjen 2015 listopad 2015 leden 2016 únor 2016
Výstup Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. Zajištění oprávněné osoby k vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí. Pracovní koncept POHÚK II. Předání návrhu vyhodnocení vlivu koncepce. Návrh POHÚK II. Veřejné projednání návrhu koncepce. Stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí. Zveřejnění návrhu POHÚK II. Vypořádání připomínek veřejnosti k návrhu POHÚK II. Schválení návrhu POHÚK II, vyhlášení závazné části formou obecně závazné vyhlášky.
6. Hlavní cíle: Hlavním cílem POHÚK II jakožto koncepce odpadového hospodářství v Ústeckém kraji je naplnit závazné požadavky Plánu odpadového hospodářství ČR; v podmínkách Ústeckého kraje to znamená především změnit dosud převažující způsob nakládání se směsným komunálním odpadem tak, aby jeho skládkování bylo z podstatné části nahrazeno jeho využitím, a to při zachování únosných nákladů pro obce a domácnosti. Splnění tohoto cíle je podmíněno celou řadou opatření na národní i krajské úrovni. Cíle závazné části POHÚK II jsou vymezeny ve třech úrovních – jako cíle strategické, hlavní a doplňkové. Strategické cíle jsou kompletně převzaty z Plánu odpadového hospodářství ČR. Cíle hlavní a dílčí jsou převzaty rovněž z Plánu odpadového hospodářství ČR a pro přehlednost budou proto v textu označeny vedle vlastního pořadového čísla rovněž pořadovým číslem, pod kterým jsou zařazeny v Plánu odpadového hospodářství ČR. Dílčí (a výjimečně i hlavní) cíle však mohou být v odůvodněných případech dále doplněny hlavními či doplňkovými cíli, které nemají ekvivalent v Plánu odpadového hospodářství ČR a budou tudíž specifické pro podmínky Ústeckého kraje. Tabulka 3: Hlavní cíle POHÚK II
Komunální odpad
Hlavní cíl S účinností POHÚK II zavést povinnost tříděného sběru minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů. Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50% hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako papír, plast, kov, sklo, pocházejících 9
Směsný komunální odpad
Biologicky rozložitelné komunální odpady
Stavební a demoliční odpady
Nebezpečné odpady
Obaly a obalové odpady
Odpadní elektrická a elektronická zařízení
Odpadní baterie a akumulátory Vozidla s ukončenou životností Odpadní pneumatiky Kaly z ČOV
z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadů z domácností. Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou. Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995. Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70% hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a recyklaci odpadů a jiných druhů materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, nikoliv u nebezpečných stavebních a demoličních odpadů s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04. Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů. Zvyšovat podíl materiálově využitelných nebezpečných odpadů. Zvýšit celkovou recyklaci obalů na úroveň 70% do roku 2020. Zvýšit celkové využití odpadů z obalů na úroveň 70% do roku 2020. Zvýšit recyklaci plastových obalů na úroveň 50% do roku 2020. Zvýšit recyklaci kovových obalů na úroveň 55% do roku 2020. Dosáhnout 55% celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. Dosáhnout 50% recyklace prodejních obalů určených spotřebiteli do roku 2020. Dosahovat vysoké úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení. Zajistit vysokou míru využití, recyklace a opětovného použití elektroodpadu. Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů. Dosahovat vysoké recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků). Zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních pneumatik. Dosahovat vysoké míry využití při zpracování odpadních pneumatik. Podporovat technologie využívání kalů z čistíren komunálních odpadních vod.
Odpadní oleje
Zvyšovat materiálové a energetické využívání odpadních olejů.
Odpady ze zdravotnické a veterinární péče Odpady s obsahem azbestu
Odděleně shromažďovat odpady ze zdravotnické a veterinární péče a odborně s nimi nakládat ve všech typech zdravotnických a veterinárních zařízení. Minimalizovat možné negativní účinky při nakládání s odpady s obsahem azbestu na lidské zdraví a životní prostředí. Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady na území Ústeckého kraje. Neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů lidské
Síť zařízení Přeshraniční
10
přeprava odpadů Předcházení vzniku odpadů
zdraví a životní prostředí v Ústeckém kraji. Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.
7. Přehled uvažovaných variant řešení: POHÚK II bude zpracován a předložen ke schválení v jediné variantě.
8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry: POHÚK II může mít vztah k následujícím koncepcím na národní a evropské úrovni: -
Státní politika životního prostředí 2012 – 2020, Plán odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2024, Program předcházení vzniku odpadů ČR, Politika druhotných surovin, Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 – 2020, Národní inovační strategie ČR, Národní program reforem pro rok 2013, Státní energetická koncepce, Strategický rámec udržitelného rozvoje, Politika územního rozvoje ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR, Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR, Surovinová politika v oblasti nerostných surovina a jejich zdrojů, Sdělení Evropské komise „Evropa 2020“, Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571), 7. environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU), Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699), Ekoinovační akční plán EU
POHÚK II může mít vztah k následujícím koncepcím na regionální úrovni: -
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, Program rozvoje Ústeckého kraje 2014 – 2020, Regionální inovační strategie Ústeckého kraje, Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje, Regionální inovační strategie Ústeckého kraje, Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji, Koncepce směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí Ústeckého kraje, Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, Program zlepšování kvality ovzduší Zóna CZ04 - Severozápad 11
-
Program rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje.
Případné kumulativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými koncepcemi budou předmětem hodnocení v další fázi procesu SEA.
9. Předpokládaný termín dokončení: Dokončení procesu SEA se přepokládá v listopadu 2015; projednání a schválení POHÚK II Zastupitelstvem Ústeckého kraje v únoru 2016.
10. Návrhové období: POH ÚK bude zpracován na dobu 10 let, tj. do 31. 12. 2025.
11. Způsob schvalování: Návrh POHÚK II bude v souladu se zákonem o odpadech předložen k připomínkám veřejnosti a po vypořádání připomínek bude následně projednán v Radě a schválen Zastupitelstvem Ústeckého kraje; závazná část POH ÚK bude vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Ústeckého kraje.
12
C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Vymezení dotčeného území POHÚK II je zpracován pro území Ústeckého kraje.
Obrázek 1: Základní mapa vymezeného území
2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Území Ústeckého kraje zahrnuje 7 okresů a 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působností - jedná se o města Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec. Do jejich správních obvodů přísluší celkem 354 obcí.
3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Ústecký kraj má rozlohu 5 335 m2, nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 115 m (Hřensko) – 1 225 m (úbočí Klínovce), hustota osídlení činí 154 obyvatel na km2. Lesnatost území odpovídá cca 30%, podíl zemědělské půdy cca 50 %. Fyzicko13
geografické poměry jsou velmi různorodé, území kraje sestává z několika relativně svébytných oblastí s rozdílnými přírodními poměry, rozdílnou historií osídlení a socioekonomického vývoje (Krušné hory, podkrušnohorská průmyslová oblast, venkovské oblasti s intenzivním zemědělským využitím i oblasti se zvýšenou rekreační a turistickou atraktivitou). V podkrušnohorské pánvi je soustředěno 70% celostátní těžby hnědého uhlí a 50% jeho spotřeby.
3.1 Odpady Odpadové hospodářství Ústeckého kraje je dlouhodobě ovlivněno vysokou koncentrací průmyslové výroby s dominancí průmyslové chemie, petrochemie a těžby nerostných surovin a postupnou sanací starých průmyslových zátěží; je pro něj proto charakteristická zvýšená produkce stavebních a průmyslových odpadů. Dlouhodobě vyrovnaná produkce odpadů kolem 2,7 mil. t/rok se v roce 2008 zvýšila na 3,5 mil. t při téměř dvojnásobném zvýšení množství nebezpečných odpadů. V roce 2009 sice celková produkce odpadů mírně klesla, avšak pokračoval nárůst produkce nebezpečných odpadů v souvislosti se sanacemi starých zátěží (zejména v lokalitách Tlaková plynárna a Spolchemie v Ústí nad Labem nebo Unipetrol RPA v Litvínově). Od roku 2011 již celková produkce odpadů klesá: zatímco v roce 2008 dosáhla vrcholu na úrovni 3,47 mil. tun, v roce 2013 vzniklo na území kraje 2,39 mil. tun odpadů. Vývoj od roku 2006 je zobrazen v grafu 1 vývoje produkce odpadů v Ústeckém kraji v jednotlivých letech. Graf 1: Vývoj produkce odpadů v Ústeckém kraji v letech 2006 – 2013
Vývoj produkce odpadů v Ústeckém kraji v letech 2006 - 2013 tisíce tun 3500 3000 2500
nebezpečné odpady
2000
komunální odpady
1500
ostatní odpady
1000
všechny odpady
500 0 2006
2007
2008
2009
2010
14
2011
2012
2013
Nejvýznamnější meziroční změny v produkci odpadů se zpravidla týkaly stavebních a demoličních odpadů a souvisely s průběhem velkých stavebních investic a sanačních akcí, popřípadě s likvidací povodňových škod. Relativně významný nárůst byl v posledních letech zaznamenán u odpadů pocházejících z třídíren odpadů, konkrétně v roce 2013 u odpadů kat. č. 191204 – plasty a kaučuk o 8,5 tis. tun, kat. č. 191202 – železné kovy o 7,2 tis. tun a kat. č. 191201 – papír a lepenka o necelé 3 tis. tun a kat. č. 200201 – biologicky rozložitelný odpad o necelých 5 tis. tun. Produkce komunálního odpadu je relativně konstantní a v roce 2013 dosáhla 423 tis t. Stejně tak způsoby nakládání s komunálním odpadem se již několik let téměř nemění, odpad je nejméně ze tří čtvrtin odstraňován uložením na skládce. Využitelné složky komunálního odpadu jsou především vyváženy do zahraničí, biologicky rozložitelná složka je kompostována, případně inertní odpad je využit na terénní úpravy a rekultivace skládek. Je zřejmé, že míra využívání komunálního odpadu je nízká a v tomto ohledu není plněn cíl dosud platného Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje (POHÚK I), a to i přesto, že celková míra využití veškerého odpadu dosahuje v kraji 80%. Výtěžnost tříděného sběru komunálního odpadu dosáhla po předchozím setrvalém nárůstu svého maxima v roce 2010, kdy dosáhla 40 kg/obyvatele za rok. V následujících letech výtěžnost stagnuje na úrovni zhruba 34 kg/obyvatele za rok, nicméně příslušný cíl POHÚK I je v tomto případě plněn. Graf 2: Vývoj separovaného sběru v Ústeckém kraji v období 2003 – 2013
Vývoj výtěžnosti separovaného sběru v Ústeckém kraji 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
kg/obyvatele/rok
15
2010
2011
2012
2013
Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu uloženého na skládku má od roku 2008 převážně mírně klesající tendenci a v roce 2013 dosahuje necelých 170 tis. t/rok, což více než dvojnásobně překračuje závazný cíl pro rok 2013, podle něhož mělo být sníženo množství BRKO odstraněného skládkováním na nejvýše 50% z celkového množství vzniklého v roce 1995 (graf 3). Z dosavadních hodnocení plnění POH ÚK jednoznačně vyplývá, že bez zásadní změny nakládání se směsným komunálním odpadem nelze cílů v oblasti skládkování BRKO dosáhnout. Tabulka 4: Množství BRKO uloženého na skládku v letech 2009 - 2011 Katalogové číslo a název odpadu 20 01 01 papír a lepenka 20 01 08 BRO z kuchyní a stravoven 20 01 10 oděvy 20 01 11 textilní materiály 20 01 38 dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 02 01 BRO 20 03 01 směs. komunál. odpad 20 03 02 odpad z tržišť 20 03 07 objemný odpad Celkem
množství BRKO uloženého na skládku v r. 2009 (t)
množství BRKO uloženého na skládku v r. 2010 (t)
množství BRKO uloženého na skládku v r. 2011 (t)
množství BRKO uloženého na skládku v r. 2012 (t)
množství BRKO uloženého na skládku v r. 2013 (t)
114
117
100
131
143
66
49
51
7
0
0
0
0
0
0
146
89
65
45
36
2 049
691
1 393
576
404
498
214
20
6
0
150 404
150 189
148 211
128 735
128 372
476
403
312
331
329
25 993
28 317
27 549
24 017
39 653
179 747
180 069
177 701
153 848
168 936
Graf 3: Vývoj množství BRKO ukládaných na skládky kg/obyv./rok 250
Množství skládkovaných BRKO
200
skutečné množství
150 100
cílové množství
50 0
16
Graf 4: Produkce biologicky rozložitelného a směsného komunálního odpadu v ÚK v letech 2002 – 2013 300 000,00 250 000,00 200 000,00 kat. č. 200301
150 000,00
kat. č. 200201
100 000,00 50 000,00 0,00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Tabulka 5: Produkce a nakládání s odpady Produkce a nakládání s odpady v Ústeckém kraji v roce 2011 - 2013 (tis. t) Kategorie odpadu Produkce a způsob nakládání Rok
Ostatní
Nebezpečný
2011
2012
2013
2011
2012
2013
Produkce odpadů celkem
2 687,26
2 408,16
2 229,50
197,42
278,75
155,82
Úprava nebo využití
2 253,81
2 024,06
1 826,63
78,87
102,47
74,84
542,56
367,97
369,21
14,67
5,02
8,51
0,81
0,72
0,67
16,35
15,16
15,85
Odstranění skládkováním Odstranění spalováním
Tabulka 6: Podíl využitých odpadů vztažených k produkci odpadů v Ústeckém kraji Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady vyhodnocení
[%]
[%]
[%]
[%]
2009
75,74
46,30
79,78
38,22
2010
84,03
52,86
86,82
31,70
2011
80,87
39,95
83,87
44,64
2012
79,14
36,76
84,05
31,36
2013
79,72
48,03
81,93
27,94
Tabulka 7: Podíl energeticky využitých odpadů vztažených k produkci odpadů v Ústeckém kraji Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady vyhodnocení
[%]
[%]
[%]
[%]
2009
1,57
5,11
1,08
0,03
2010
1,97
8,99
1,35
0,02
2011
2,08
10,85
1,44
0,03
2012
2,98
10,36
2,12
0,03
2013
3,16
18,63
2,07
0,00
17
Tabulka 8: Podíl odpadů odstraněných skládkováním vztažených k produkci odpadů v Ústeckém kraji Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady vyhodnocení
[%]
[%]
[%]
[%]
2009
14,63
1,95
16,38
73,84
2010
19,16
7,62
20,19
77,00
2011
16,05
7,44
16,68
73,09
2012
13,88
1,80
15,28
72,15
2013
15,83
5,46
16,56
70,21
Tabulka 9: Podíl odpadů odstraněných spalováním vztažených k produkci odpadů v Ústeckém kraji Rok Všechny odpady Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady vyhodnocení
[%]
[%]
[%]
[%]
2009
0,50
4,01
0,02
0,07
2010
0,67
7,97
0,02
0,14
2011
0,60
8,28
0,03
0,10
2012
0,59
5,44
0,03
0,07
2013
0,69
10,17
0,03
0,08
Množství využitých nebo odstraněných odpadů na území Ústeckého kraje převyšuje jeho produkci. Tato disproporce je způsobena migrací odpadů v rámci republiky. Celková míra využívání odpadů v Ústeckém kraji dosahuje cca 80%. U nebezpečných odpadů je podíl využití nižší. Celkově bylo v roce 2013 využito necelých 75 tis. t nebezpečného odpadu, odstraněno bylo pouze 24,4 tis. tun. Přímým uložením na skládku bylo odstraněno pouhých 5,5 % z celkově odstraněných nebezpečných odpadů, neboť naprostá většina nebezpečných odpadů je před uložením na skládku upravena stabilizací a solidifikací, popřípadě biodegradací, což vede ke změně jejich kategorie. Na území kraje bylo ke konci roku 2013 provozováno celkem 11 skládek komunálního odpadu o celkové disponibilní kapacitě 5 443 923 m3, 4 skládky nebezpečného odpadu o celkové disponibilní kapacitě 2 156 311 m3, 14 zařízení k využití odpadu na povrchu terénu o celkové disponibilní kapacitě 249 832 802 m3 (toto číslo nezahrnuje kapacitu dostupnou v hnědouhelných dolech). Na území kraje je dále provozována spalovna nebezpečného odpadu SITA CZ a.s. s kapacitou 16 000 tun odpadů za rok a zařízení k energetickému využití nebezpečného odpadu ve společnosti Lafarge Cement, a.s. s kapacitou 100 000 tun za rok. Dále je na území Ústeckého kraje provozováno 18 kompostáren o celkové kapacitě 266 500 t, z toho 6 slouží prakticky pouze k rekultivaci skládek. Přehled o počtu a kapacitách nejdůležitějších zařízení uvádí příloha 2. Dále na území Ústeckého kraje disponuje integrovaným povolením společnost EVO – Komořany, a.s. pro zařízení pro energetické využití odpadů s kapacitou 150 000 odpadů za rok a společnost N&S&N Consultants s.r.o. pro zařízení „Výroba bioetanolu a zpracování CO2“ s kapacitou 65 760 tun za rok.
18
V oblasti řešení starých ekologických zátěží nedochází v posledních letech k významnému pokroku. V databázi Ministerstva životního prostředí je v Ústeckém kraji evidováno celkem 490 lokalit s ekologickou zátěží. Většina z evidovaných lokalit – 368 jsou bývalé skládky komunálního odpadu, které byly někdy i částečně rekultivovány zatěsněním a ozeleněním a zpravidla nepředstavují pro své okolí žádné větší zdravotní či environmentální riziko. Pouze zlomek z nich je monitorován. Sanace kontaminovaných lokalit je převážně hrazena státem na základě smluv uzavřených s nabyvateli privatizovaných státních podniků. V Ústeckém kraji bylo uzavřeno 26 takových smluv, z toho v 11 případech bylo ukončeno plnění ke konci roku 2013 a v 15 lokalitách sanace probíhá nebo ještě nebyla zahájena.
3.2 Ovzduší Celkový úhrn emisí hlavních znečišťujících látek ze zdrojů na území Ústeckého kraje od r. 2001 klesá (vývoj zobrazuje graf 2), vyjma tuhých znečišťujících látek (TZL) a amoniaku (NH3), jejichž roční emise zůstává přibližně konstantní. Mírné meziroční odchylky v množství emisí jsou zapříčiněny především střídáním mírnějších a chladnějších zimních období, které ovlivňují velikost produkce u dominantních zdrojů v energetice. Graf 5: Emise základních znečišťujících látek do ovzduší (v tunách)
Emisní bilance základních znečišťujících látek Ústeckého kraje 9 0 000 8 0 000 7 0 000
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
6 0 000
tuny
5 0 000 4 0 000 3 0 000 2 0 000 1 0 000 00
TZL
SO2
NOx
CO
VOC
NH3
2001
5 859
7 1 609
7 2 260
3 4 461
1 8 934
3 533
2002
6 336
8 0 551
7 1 596
3 4 397
1 7 189
4 126
2003
5 824
7 1 920
7 1 242
3 2 052
1 6 929
3 393
2004
5 500
7 1 301
7 0 001
3 0 744
1 6 058
2 824
2005
5 643
7 1 971
6 9 759
2 8 256
1 5 834
2 726
2006
5 517
7 1 621
7 0 386
2 7 700
1 5 822
2 699
2007
5 746
7 6 150
6 9 897
2 9 147
1 5 545
2 388
2008
5 188
5 9 741
6 3 538
2 6 202
1 4 913
2 609
2009
4 946
6 2 360
6 2 779
2 5 616
1 4 494
3 080
2010
5 145
5 8 005
5 7 475
2 4 724
1 4 079
3 115
2011
4 825
6 2 126
5 3 389
2 2 925
1 2 896
3 133
2012
5 147
5 6 560
4 6 695
3 3 017
1 2 666
3 089
Zdroj: ČHMÚ
I přes pozitivní trend v emisích znečišťujících látek bohužel zároveň na území kraje dochází k překračování imisního limitu zejména pro PM10 a benzo(a)pyren; i přes kolísání způsobené průběhem počasí celková rozloha území s překročeným imisním limitem 19
v těchto ukazatelích spíše stagnuje nebo narůstá (tab. 4). Průměrná 24 hodinová koncentrace PM10 v období 2008 – 2012 činila 12,62 µg/m3, u B(a)P pak 2,7 ng/m3. Uvedené škodliviny nelze dobře omezovat opatřeními na velkých zdrojích znečišťování ovzduší.
Tabulka 10: Plocha území s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší (bez přízemního ozónu)
Rok
Rozloha (km2)
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
3338,33 2504,55 369,15 125,89 363,81 2884,36 3101,48 1832,93
Podíl z celkové rozlohy (%) 62,58 46,95 6,92 2,36 6,82 54,07 58,14 34,36
Počet exp. obyvatel (tis.) 669,3 757,4 552,6 294,2 512,8 752,3 750,0 673,6
Podíl exp. obyvatel (%) 81,3 90,0 58,0 32,0 61,3 90,0 90,6 81,5
3.3 Voda Území Ústeckého kraje spadá plochou 5288 km2 do povodí Labe, které ústí do Severního moře v Německu. Průměrný průtok Labe v hraničním profilu je 308 m3/s. Labe má na území Ústeckého kraje ráz nížinného toku s průměrným spadem 0,5 % a odvádí se svými přítoky vodu z 65,2 % území ČR; je rovněž důležitou vodní cestou umožňující lodní přepravu do Hamburku. Jen malé území (povodí vodního toku Mandava o velikosti 101,7 km2) se nachází v povodí Odry, která ústí do Baltského moře. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž na řece Ohři v západní části kraje. Na území kraje se každoročně odebírá přibližně 180 tis. m3 vody, přičemž množství odebírané vody má dlouhodobě klesající trend. Z tohoto množství přesahuje množství odebrané povrchové vody 80%. Pro vodárenské účely je využíváno zhruba 70% odebrané podzemní vody a 30% odebrané povrchové vody, podíl nevodárenských odběrů mírně roste. Přehled významných odběrů obsahují tabulky 11 a 12.
Tabulka 11: Nejvýznamnější odběry podzemních vod v oblasti povodí Ohře a dolního Labe
Odběr SčVK Malešov - vrty SčVK Vrutice - vrty SčVK Hřensko - vrty a studánky Čerpací stanice Obří pramen SčVK Velké Žernoseky
HG rajón
Katastr
Množství (tis. m3) 2009
2010
2011
2012
2013
Malešov u 4523 Hoštky 4523 Vrutice
3 495,4 2 532,5
3 480,4 2 362,2
3 719,9 2 474,3
3 157,3 2 254,6
2 936,2 2 414,1
4660 Hřensko
2 162,5
2079,7
2 087,7
2 343,2
2 179,1
6133 Lahošť 1180 Píšťany
1 409,9 2 069,3
1511,7 2005,9
1 847,6 1 662,8
1 318,3 1 920,6
1 318,3 1 223,1
20
- Kvartér SčVK Ostrov SčVK Holedeč SčVK Vlastislav SčVK Velké Žernoseky - Křída
ostrov u 4630 Tisé 4550 Holedeč 4611 Vlastislav
4730 Píšťany Bělá u SčVK Bělá - vrty 4630 Děčína Součet všech evidovaných odběrů podzemních vod nad 300 m3/rok v Ústeckém kraji
1 195,2 1 155,3 660,0
1227,9 1 017,1 877,0
1 240,6 1 120,6 753,9
1 146,8 1 040,2 753,9
1 155,7 1 008,0 868,0
902,9
913,9
860,2
929,6
862,0
697,3
893,3
841,5
884,6
746,1
20 018,0
21 216,3
24 251,6
24 733,1
23 536,4
Tabulka 12: Nejvýznamnější odběry povrchových vod v oblasti povodí Ohře a dolního Labe
Název a zdroj odběru
Vodní tok
Papírny Štětí - MONDI Labe LOVOCHEMIE Lovosice Labe UNIPETROL RPA, s.r.o - vodárna Dolní Jiřetín Loupnice ČEZ a.s. - elektrárna Počerady Ohře SčVK Přísečnice pro ÚV Hradiště Přísečnice SčVK Fláje pro ÚV Meziboří Flájský potok ČEZ-Tušimice Ohře ČEZ,a.s., Elektrárna Ledvice Labe Povodí Ohře - čerpací stanice Stranná Ohře Teplárna Trmice Labe Součet všech evidovaných odběrů povrchových vod nad 300 m3/rok v Ústeckém kraji
2009 26 838,0
Množství (tis. m3) 2010 2011 2012 28 315,0 27 373,0 28 182,0
2013 28 695,0
21 916,0
19 523,5
18 710,0
18 586,1
17 266,0
22 296,9
21 527,4
19 689,7
19 050,2
17 259,6
16 307,5
16 899,8
16 340,1
16 466,5
15 970,4
10 581,8
16 225,0
15 888,0
16 203,2
15 434,0
11 185,5 8 095,5
10 998,1 3 616,2
10 926,6 5 651,3
10 527,2 6 121,5
9 739,5 9 329,6
7 017,6
7 639,0
7 436,7
7 814,7
6 395,5
27 027,9 5 301,1
26 056,3 5 138,1
23 530,5 4 306,8
8 085,4 3 639,9
3 860,3 2 945,2
207 127,8 194 572,9 185 987,3 167 989,8 153 309,7
Nejvýznamnějšími producenty odpadních vod z hlediska kvantitativního jsou v Ústeckém kraji průmyslové podniky zabývající se výrobou elektrické energie a zpracováním a výrobou chemických látek a přípravků. Dalším významným producentem odpadních vod jsou čistírny městských odpadních vod. Významným zdrojem znečištění povrchových vod jsou dále vody důlní, vypouštěné z prostorů dolů při těžbě. V roce 2013 bylo do vod povrchových v Ústeckém kraji vypuštěno 184,9 mil. m3 odpadních či důlních vod, z toho komunální odpadní vody činí 40,3%, průmyslové odpadní vody 45,2 % a důlní vody 14,5%. Přehled nejvýznamnějších zdrojů komunálních a průmyslových odpadních vod obsahují tabulky 13 a 14, přehled zdrojů důlních vod tabulka 15. Produkce průmyslových odpadních vod má rovněž dlouhodobě mírně klesající tendenci, naopak množství městských odpadních vod mírně roste s postupnou kompletací kanalizační sítě. 21
Tabulka 13: Přehled nejvýznamnějších zdrojů městských odpadních vod
Název zdroje
Vodní tok
SčVK Bystřany ČOV Bystřice SčVK Ústí nad Labe Labem ČOV SčVk Litvínov ČOV Bílina SčVK Děčín ČOV Labe SčVK Údlice ČOV Chomutovka SčVK Most Chánov ČOV Bílina SčVK Varnsdorf ČOV Mandava SčVK Litoměřice ČOV Labe SčVK Louny ČOV Ohře SčVK Jirkov ČOV Ohře Součet všech evidovaných vypouštění OV z veřejných kanalizací nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok v Ústeckém kraji
2009
Množství (tis. m3) 2010 2011 2012
7 148,6
8 994,2
7 515,7
7 648,5
10 152,9
9 203,8 − 5 610,1 4 381,8
10 460,3 2 263,1 5 432,6 2 677,0
9 965,2 4 584,9 5 091,5 3 997,3
9 806,2 4 436,6 4 920,8 3 813,9
9 956,6 4 937,1 4 790,1 4 750,1
4 316,7
4 945,6
4 738,4
4 382,1
4 605,3
3 669,3
4 562,3
3 489,4
3 739,3
4 034,5
2 409,6 1 840,7 2 143,3
2 925,8 2 046,6 2 106,0
3 192,9 2 286,6 1 806,4
2 936,3 2 007,6 1 846,4
3 280,8 2 532,3 2 331,5
62 919,9
60 611,4
67 299,5
66 766,4
74 549,1
2009 26 538,0
Množství (tis. m3) 2010 2011 2012 26 996,0 24 131,0 24 976,0
2013 25 583,0
20 747,0
18 187,6
17 170,3
17 500,3
16 100,9
21 954,1 2 408,5
19 272,1 3 065,7
17 745,2 3 282,2
14 404,7 3 834,5
13 823,9 5 070,9
4 159,0
4 607,8
4 912,9
5 861,5
4 397,5
1 417,4
1 934,9
1 379,7
2 019,4
3 598,1
3 349,4
3 166,5
2 650,1
2 315,5
2 160,3
2 258,2 832,8
2 847,9 874,5
2 681,4 844,3
2 305,2 847,2
2 000,1 1 033,8
644,6
760,6
561,7
838,6
730,5
97 796,7
91 029,1
94 376,6
83 507,0
83 606,0
2013
Tabulka 14: Přehled nejvýznamnějších zdrojů průmyslových vod
Název zdroje
Vodní tok
Papírny Štětí Labe LOVOCHEMIE Labe Lovosice Unipetrol RPA Dolní Jiřetín Bílina ČEZ Počerady Počeradský potok ČEZ EPRU Pojistné nádrže Prunéřovský potok ČEZ Ledvice odkaliště Fučík Ledvický potok Teplárna Trmice Dalkia Bílina ČEZ, Elektrárna Ledvice Bílina United Energy, a.s. Hutní potok II ČEZ EPRU odkaliště Ušák Ohře Součet všech evidovaných vypouštění průmyslových vod nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok v Ústeckém kraji
22
Tabulka 15: Přehled nejvýznamnějších zdrojů důlních vod
Název zdroje
Vodní tok
Doly Bílina - ÚDV1 Emerán Bílina ÚDV1 ČSA-Jan Šverma Bílina Doly Bílina - ČS2 Libkovice Loučenský potok PKÚ sloj Kohinoor přepadový kanál + větev A Mračný potok Doly Nástup Tušimice - ČS DV3 Březno Hutná I ČS Obří pramen Bouřlivec VUAS ÚDV1 Vršany Slatinický potok Palivový kombinát Trmice - ČS DV3 Franz Josef Zalužanský potok Palivový kombinát Kateřina Zalužanský potok Doly Nástup Tušimice-přeliv Hutná I Součet všech evidovaných vypouštění důlních vod nad 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok 1 úpravna důlních vod 2 čerpací stanice 3 čerpací stanice důlních vod
2009
Množství (tis. m3) 2010 2011 2012
2013
3 240,8
4 959,4
3 787,1
3 025,8
3 763,0
2 022,0
2 302,4
2 772,5
2 588,8
3 602,4
2 598,0
2 254,2
2 703,0
1 892,6
3 015,0
989,1
2 241,0
2 507,3
2 326,2
1 641,6 1 409,9 794,4
2 028,1 1 511,7 934,8
1 336,7 1 847,6 843,1
1 506,9 1 318,3 971,9
1 621,0 1 547,2 1 355,8
1 600,0
1 572,3
1 484,9
1 272,5
1 247,1
75,9
807,0
1 044,5
883,0
986,1
28,7
694,3
552,2
15 748,8
21 802,6
22 404,9
−
−
19 614,2
918,9
26 796,5
Jakost povrchových vod Nejzatíženějšími byly menší toky v oblastech s vysokým podílem průmyslu nebo těžbou: Chomutovka, Bílina, Teplický potok, Ploučnice. Nejčistším tokem byla Kamenice ve Hřensku, kde žádný z 33 sledovaných ukazatelů nepřekročil II. třídu jakosti dle ČSN 75 7221. Arsen (As) dosáhl IV. třídy na Teplickém potoce a v Bystřici. Koncentrace odpovídající III. třídě byly detekovány u olova (Pb) v Bystřici. Organické látky byly většinou na úrovni I. třídy, ojediněle II. třídy. 1,1,2,2-tetrachlorethen v Bílině v Ústí nad Labem dosáhl III. třídy, Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) v Mandavě ve Varnsdorfu IV. třídy. Koncentrace chlorofylu dosáhly IV. třídy na Labi v úseku mezi Litoměřicemi a Schmilkou, měřen byl ale pouze na Labi a v profilu Terezín (Ohře). Halogenované organické sloučeniny (AOX) měly velmi špatné hodnocení, na 50 % profilů dosáhly V. třídy na 36 % třídy IV. Jakost podzemních vod Hodnocení jakosti podzemních vod bylo zpracováno z údajů monitoringu jakosti podzemních vod na objektech státní sítě sledování podzemních vod, kterou provozuje ČHMÚ. Do hodnocení bylo zahrnuto devět ukazatelů: chloridy (Cl-), amonné ionty 23
(NH4+), dusičnany (NO3-), sírany (SO42-), chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), meď (Cu), kadmium (Cd), olovo (Pb) a pH. Hodnocení bylo provedeno jako srovnání s referenčními (limitními) hodnotami pro podzemní vodu dle požadavků vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Měď a pH byly hodnoceny porovnáním s limity pro pitnou vodu. V dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe byla jakost podzemních vod pozorována na 124 objektech pozorovací sítě, kterou v dílčím povodí tvoří 22 pramenů, 27 mělkých vrtů a 75 hlubokých vrtů. Roční průměrné hodnoty pH byly v tomto dílčím povodí mimo limitní interval u 22 ze 124 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem a amonné ionty byly překročeny u 12 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 6 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 2 objektů. Limit pro ukazatel sírany byl překročen u 10 objektů. Limit pro ukazatel kadmium byl překročen u 4 objektů. Limit pro měď nebyl překročen na žádném z objektů. Limit pro ukazatel olovo byl překročen u 1 objektu. Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot všech analyzovaných ukazatelů je možno shrnout, že v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe bylo zjištěno 9,7 % nadlimitních vzorků u amonných iontů a relativně nízké procento nevyhovujících analýz u dusičnanů (4,8 %), avšak u síranů, fluoridů, ale například také lithia zde byly stanoveny maxima koncentrací v rámci celé ČR.
3.4 Příroda a biodiverzita Součástí území Ústeckého kraje je 1 národní park (České Švýcarsko) a 4 chráněné krajinné oblasti (České středohoří, Labské pískovce Lužické hory a Kokořínsko) a aktuálně zde ke konci roku 2013 (dle dat zapsaných v ústředním seznamu ochrany přírody) bylo vyhlášeno celkem 12 národních přírodních rezervací, 13 národních přírodních památek, 57 přírodních rezervací a 91 přírodních památek. K ochraně krajinného rázu je na území kraje vyhlášeno 7 přírodních parků. Dále je zde evidováno 439 památných stromů nebo alejí a registrováno přes 130 významných krajinných prvků, mezi které patří zejména druhově lokality s výskytem ohrožených a zvláště chráněných druhů. Na území Ústeckého kraje je dále zřízeno 5 ptačích oblastí a 108 evropsky významných lokalit.
24
Tabulka 16: Zvláště chráněná území a přírodní parky k 31. 12. 2013
Počet (ks) území v Ústeckém kraji Kategorie chráněného území
Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní rezervace Přírodní památka Přírodní parky celkem
Celková rozloha (ha)
mimo území Národních parků v celém a Chráněných kraji krajinných oblastí
mimo území Národních parků a v celém kraji Chráněných krajinných oblastí
podíl z rozlohy kraje (%)
1 4
-
7 900 132 946
-
1,48 24,92
12
5
1 402
589
0,26
13
4
117
46
0,02
57
27
3 698
3 116
0,69
91 7 185
63 7 106
3 335 57 378 206 776
2 974 57 378 64 103
0,63 10,76 -
Obrázek 3: Zvláště chráněná území a přírodní parky k 31. 12. 2013
25
Ústecký kraj patří v rámci České republiky nepochybně k územním s největší druhovou diverzitou i diverzitou stanovišť, zahrnující prakticky celé spektrum biotopů od xerotermních společenstev úzkolistých stepních trávníků rozšířených hojně v Dolnooharské tabuli, Českém středohoří, Doupovské pahorkatině a Podkrušnohoří až po horská vrchovištní rašeliniště a jiná montánní společenstva na hřebenech Krušných hor (rašelinné a klimaxové smrčiny, vysokobylinné horské nivy, horské trojštětové louky, apod.). Největší druhovou diverzitou se na území Ústeckého kraje zpravidla lokality, na kterých se v průběhu holocénu z různých důvodů nevyvinula klasická lesní vegetace, popř. kde činností člověka byla tato lesní vegetace již před mnoha stoletími či tisíciletími přeměněna v louky či pastviny, které byly nejméně do poloviny 20. století tradičním způsobem obhospodařovány. Na těchto plochách bývá soustředěn nejen nejvyšší počet různých druhů organismů, ale také velká část druhů zvláště chráněných či uvedených v příslušných červených seznamech. Mezi takové lokality patří kromě již zmíněných úzkolistých stepních trávníků, rašelinišť a horských trojštětových luk mimo jiné i širokolisté teplomilné trávníky, slaniska a písčiny. Relativně významné je nicméně i zastoupení přírodě blízkých lesů s dlouhou kontinuitou přirozeného vývoje, a to zejména ve východním Krušnohoří nebo v oblasti Džbánu.
3.5 Lesy Lesní porosty zaujímají na území Ústeckého kraje celkem 157 000 ha, což představuje cca 30% jeho výměry. Převážná část lesů se nachází v pásu Krušných hor, dále v Šluknovském výběžku a v části Českého středohoří (Litoměřicko, Lovosicko, Ústecko). Z hlediska druhové skladby převažuje smrk ztepilý (32%), borovice (11%) a modřín (8%), z listnatých dřevin dub letní a zimní (10%) a buk lesní (9%). Specifické je dosud relativně vysoké zastoupení tzv. náhradních dřevin základaných po imisní kalamitě v Krušných horách i v Českém středohoří (cca 15%). Lesní porosty na území Ústeckého kraje jsou dlouhodobě vystavovány škodám způsobeným abiotickými vlivy (graf 3). Mezi významné biotické škůdce lesních porostů patří především lýkožrout smrkový, lýkožrout menší a lýkožrout lesklý. Podstatným škůdcem se v posledních letech stávají hlodavci, kteří způsobují poškození, v některých případech i zničení celých kultur. V Krušných horách je na smrku ztepilém a smrku pichlavém sledován i zvýšený výskyt sypavky smrkové. V severovýchodní části Krušnohoří je zásadním jevem plošné odumírání smrku pichlavého, způsobené patogenní houbou kloubnatkou smrkovou. Následkem je předčasný rozpad porostů náhradních dřevin s významným podílem smrku pichlavého, které byly založeny jako přípravné a stabilizující kultury za účelem postupné obnovy lesa po imisních těžbách.
26
Graf 5: Poškození lesních porostů abiotickými vlivy
Poškození lesních porostů abiotickými vlivy 70000 60000
m3
50000 40000 30000 20000 10000 0 vítr (m3)
sníh (m3)
sucho (m3)
355
námraza (m3) 17
jiné (m3)
4668
exhalace (m3) 1210
2008
61383
2009
22089
4090
1016
1999
2073
4607
2010
32881
3270
4180
1177
157
7292
2011
18534
19634
22786
504
279
249
2012
12987
6482
3880
974
150
1767
3042
3.6 Horninové prostředí Rozsáhlá ložiska hnědého uhlí jsou soustředěna v Mostecké pánvi, která se rozkládá při úpatí Krušných hor od Ústí nad Labem až po Kadaň, v pásu dlouhém 70 kilometrů a širokém 10 – 20 kilometrů. V současné době v Mostecké pánvi těží velkolomovou kontinuální technologií společnost Severočeské doly a.s. (lom Bílina, lom Libouš), Severní energetická a.s. (lom ČSA) a Vršanská uhelná a.s. patřící do skupiny Czech Coal (lom Vršany). V roce 2013 bylo v Mostecké pánvi vyprodukováno cca 34 milionů tun hnědého uhlí, což přesahuje 80 % produkce České republiky. Vedle zásob hnědého uhlí Ústecký kraj disponuje významnými zásobami rudních, nerudních a stavebních nerostných surovin (cín-wolfram-lithiová ruda, stavební kámen, štěrkopísky, kaolín, bentonit, ložiska pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, cihlářské suroviny, vápenické a cementářské suroviny, pyroponosná hornina „český granát“). Na území Ústeckého kraje jsou soustředěna nejvýznamnější ložiska bentonitů v ČR, především v oblasti Mostecka a Chomutovska – Podbořanska (ložiska Rokle a Braňany – Černý Vrch). Ložisko pyroponosné suroviny v Podsedicích je jediným těženým ložiskem „českého granátu“ celostátního významu pro šperkařské účely. Stavební kámen „Náhrady živců“ je specifickou ostatní nerudnou surovinou, která se vyskytuje v rámci ČR pouze na území Ústeckého kraje (těžené ložisko Želenice s DP Želenice).
27
3.7 Zemědělství a půda V Ústeckém kraji je 275,5 tis. ha zemědělské půdy, což představuje 52% jeho celkové výměry. Z druhů zemědělských pozemků má největší zastoupení orná půda a trvalé travní porosty. Podíl trvalých travních porostů trvale roste na úkor orné půdy, v posledních dvaceti letech se jedná v regionálním měřítku o jednu z nejvýraznějších změn ve využívání území, zejména orná půda v horské oblasti a ve vyšších polohách Českého středohoří byla v 90. letech hromadně převáděna na trvalé travní porosty. Nejkvalitnější zemědělské půdy jsou zastoupeny v nížinných oblastech na Lounsku, Litoměřicku, a Lovosicku. V těchto oblastech převažuje plošné využití zemědělských půd pro rostlinnou výrobu. Půdy se vyznačují nejen vyšší kvalitou, ale i uceleností do půdních bloků pro efektivní hospodaření. V těchto polohách se pěstují náročnější teplomilné plodiny jako cukrovka, pšenice, ječmen, zelenina a ovoce, včetně vinné révy. Pro Ústecký kraj specifickou plodinou je chmel, pěstovaný na Žatecku, Lounsku a Úštěcku po předchozím poklesu výměry chmelnic aktuálně na výměře cca 3 800 ha.
Tabulka 17: Výměry vybraných druhů pozemků zemědělské půdy v Ústeckém kraji v období let 2002 - 2013 podle evidence Katastru nemovitostí Plocha (ha) Druh pozemku Orná půda Trvalé travní porosty
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
187088 186800 186099 185533 184428 183898 183487 183046 182497 181941 181629 181295 69079
69303
69681
70083
70931
71186
71223
71428
71835
72233
72407
72581
Ovocné sady
6434
6348
6242
6218
6178
6116
6040
6006
6020
6013
6030
6006
Zahrady
8698
8724
8754
8778
8803
8830
8870
8903
8908
8912
8913
8920
373
373
387
389
389
390
390
391
394
395
396
400
6502
6466
6453
6430
6387
6359
6356
6363
6267
6188
6115
6118
Vinice Chmelnice Zemědělská půda celkem
278174 278014 277616 277431 277116 276779 276367 276138 275921 275682 275490 275319 Zdroj: Český úřad zeměměřický a katastrální
28
4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území •
Zhoršená kvalita ovzduší - překračování imisních limitů zejména v ukazatelích PM10, benzo(a)pyren, přízemní ozón.
•
Nadměrné průmyslové zatížení řeky Bíliny a dalších toků protékajících podkrušnohorskou průmyslovou aglomerací, jejich špatný chemický a ekologický stav.
•
Vysoká výměra pozemků narušených těžbou nerostných surovin.
•
Nadměrný podíl skládkování komunálního odpadu a nedostatek kapacit k jeho využití, koncentrovaná produkce odpadů a z nich pocházejících výrobků, které jsou ukládány na povrch terénu.
•
Zhoršený zdravotní stav a narušená obnova lesa, zejména v imisní oblasti Krušných hor.
•
Pokračující úbytek biodiverzity zejména ve venkovských částech kraje, doprovázená pokračující fragmentací krajiny.
•
Nadměrný přísun živin do povrchových a podzemních vod, zejména z plošných a prostorově neohraničených zdrojů.
•
Lokální zhoršování srážkoodtokových poměrů a vodní bilance v důsledku nadměrného stavebního záboru a intenzivního obhospodařování zemědělské půdy.
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ S ohledem na hlavní priority a cíle POHÚK II (předcházení vzniku odpadů, posílení vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady zejména u odpadu komunálního a zvýšení prevence a kontroly u nakládání s nebezpečným odpadem se nepředpokládá negativní vliv POHÚK II na životní prostředí. Vyhodnocení vlivů POHÚK II na životní prostředí a veřejné zdraví bude předmětem dalšího postupu procesu SEA.
E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Nepředpokládáme žádné vlivy přesahující hranice České republiky. 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce:
29
Oznámení neobsahuje samostatné mapové a jiné dokumentace. 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví: Nejsou uvedeny. 4. Stanoviska orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění Stanoviska vydaly následující orgány ochrany přírody: -
Správa Národního parku České Švýcarsko, Pražská 52, 407 46 Krásná Lípa,
-
AOPK ČR, RP Ústecko, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice,
-
AOPK ČR, RP Ústecko, oddělení SCHKO České středohoří, Michalská 260/14, 412 01
Litoměřice, -
AOPK ČR, RP Ústecko, oddělení SCHKO Labské pískovce, Teplická 424/69, 405 02
Děčín, -
AOPK ČR, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj, Česká 149, 276 01 Mělník,
-
AOPK ČR, RP Liberecko, U Jezu 10, 461 01 Liberec,
-
AOPK ČR, RP Liberecko, oddělení SCHKO Lužické hory, Školní 12, 471 25 Jablonné
v Podještědí, -
AOPK ČR, RP SCHKO Slavkovský les, Závodu míru 725/16, 360 17 Karlovy Vary,
-
Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor výkonu státní správy IV, Školní 5335, 430 01 Chomutov,
-
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor ZPZ, U Jezu 642/2a, Liberec IV-Perštýn,
-
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor ZPZ, Zborovská 11, 150 21 Praha 5,
-
Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ZPZ, P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň,
-
Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor ZPZ, Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary,
-
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ZPZ, Velký Hradební 48, 400 01 Ústí nad Labem.
Všechna stanoviska shodně konstatují, že POHÚK II nemůže mít samostatně ani ve spojení s jinými záměry významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti (NATURA 2000).
30
Datum zpracování oznámení koncepce: 13. 5. 2015
Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), které(á) se podílely(a) na zpracování oznámení koncepce: Ing. Miloslava Čížková,
[email protected], tel. +420 475 657 164 RNDr. Tomáš Burian,
[email protected], tel. +420 475 657 160 Mgr. Jan Koch,
[email protected], tel. +420 475 657 180 Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
Podpis oprávněného zástupce předkladatele:
Ing. Monika Zeman, MBA zástupce ředitele KÚ pro výkon přenesené působnosti pověřená vedením odboru životního prostředí a zemědělství
31
Seznam zkratek POHÚK Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje POH ČR Plán odpadového hospodářství České republiky ÚK Ústecký kraj TZL tuhé znečišťující látky NH3 amoniak VOC organické látky vypouštěné do ovzduší SO2 oxid siřičitý NOx oxidy dusíku CO oxid uhelnatý
Seznam tabulek Tabulka 1: Obsahová osnova POHÚK II Tabulka 2: Harmonogram přípravy a zpracování POHÚK II Tabulka 3: Hlavní cíle POHÚK II Tabulka 4: Množství BRKO uloženého na skládku v letech 2009 - 2011 Tabulka 5: Produkce a nakládání s odpady Tabulka 6: Podíl využitých odpadů vztažených k produkci odpadů v Ústeckém kraji Tabulka 7: Podíl energeticky využitých odpadů vztažených k produkci odpadů v ÚK Tabulka 8: Podíl odpadů odstraněných skládkováním vztažených k produkci odpadů v ÚK Tabulka 9: Podíl odpadů odstraněných spalováním vztažených k produkci odpadů v ÚK Tabulka 10: Plocha území s překročenými imisními limity dle zákona o ochraně ovzduší (bez přízemního ozónu) Tabulka 11: Nejvýznamnější odběry podzemních vod v oblasti povodí Ohře a dolního Labe Tabulka 12: Nejvýznamnější odběry povrchových vod v oblasti povodí Ohře a dolního Labe Tabulka 13: Přehled nejvýznamnějších zdrojů městských odpadních vod Tabulka 14: Přehled nejvýznamnějších zdrojů průmyslových odpadních vod Tabulka 15: Přehled nejvýznamnějších zdrojů důlních vod Tabulka 16: Zvláště chráněná území a přírodní parky k 31. 12. 2013 Tabulka 17: Výměry vybraných druhů pozemků zemědělské půdy v Ústeckém kraji v období let 2002 - 2013 podle evidence Katastru nemovitostí Seznam grafů Graf 1: Vývoj produkce odpadů v ÚK v letech 2006 – 2013 (v tunách) Graf 2: Vývoj separovaného sběru v Ústeckém kraji v období 2003 – 2013 Graf 3: Vývoj množství BRKO ukládaných na skládky Graf 4: Produkce biologicky rozložitelného a směsného komunálního odpadu v ÚK v letech 2002 – 2013 Graf 5:Emise základních znečišťujících látek Ústeckého kraje (v tunách) Graf 6: Poškození lesních porostů abiotickými vlivy Seznam obrázků Obrázek 1: Základní mapa vymezeného území Obrázek 2: Zvláště chráněná území a přírodní parky k 31. 12. 2013
32
Přílohy 1. Stanoviska ke koncepci POH ÚK 2016 – 2025: - Ministerstvo životního prostředí ČR, Odbor výkonu státní správy IV, Školní 5335, 430 01 Chomutov - Krajský úřad Libereckého kraje, odbor ZPZ, U Jezu 642/2a, Liberec IV-Perštýn - Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ZPZ, P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň - Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor ZPZ, Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary - Krajský úřad Středočeského kraje, odbor ZPZ, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 - Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor ZPZ, Velký Hradební 48, 400 01 Ústí nad Labem - Správa Národního parku České Švýcarsko, Pražská 52, 407 46 Krásná Lípa - AOPK ČR, RP Ústecko, oddělení SCHKO České středohoří, Michalská 260/14, 412 01 Litoměřice - AOPK ČR, RP SCHKO Kokořínsko – Máchův kraj, Česká 149, 276 01 Mělník - AOPK ČR, RP Liberecko, U Jezu 10, 461 01 Liberec - AOPK ČR, RP SCHKO Slavkovský les, Závodu míru 725/16, 360 17 Karlovy Vary 2. Nejvýznamnější zařízení pro nakládání s odpady v ÚK
33
