OTEV ENÉ PODÍLOVÉ FONDY - NÁSTROJ INVESTIC RETAILOVÉHO KLIENTA

Masarykova univerzita v Brn Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí

OTEVENÉ PODÍLOVÉ FONDY NÁSTROJ INVESTIC RETAILOVÉHO KLIENTA

Bakaláská práce

Vedoucí bakaláské práce:

Autor:

Ing. David Fuchs

Miroslav Pakosta

Brno, þerven 2002

2003.01. 16 10:33:40 +01'00' Brno

Jméno a píjmení autora:

Miroslav Pakosta

Název bakaláské práce:

Otevené podílové fondy – nástroj investic retailového klienta

Katedra:

Financí

Vedoucí bakaláské práce:

Ing. David Fuchs

Rok obhajoby:

2002

Tato bakaláská práce se zabývá jednou z variant umis"ováni volných finanþních prostedk$ drobných investor$ – do otevených podílových fond$. Fondy jsou zde struþn porovnány s ostatními možnostmi investic; práce též popisuje souþasný právní stav pi investování do fond$ v ýeské republice. Autor popisuje výhody a nevýhody investování do fond$, porovnává domácí a zahraniþní fondy, vyjmenovává jednotlivé investiþní strategie pi správ fond$. V neposlední ad jsou zachyceny kroky, které by m l drobný investor uþinit ped investováním a také místa, kde lze zakoupit podílové listy fond$.

This bachelor`s thesis presents one specimen of various variants of the allocation of the free finance resources to the open-end funds. These funds are compared with other investment opportunities; the work also describes up-to date legislation concerning these funds. Author describes advantages and disadvantages of investment to the funds, compares Czechs and foreign funds, and specifies investment strategies of the fund management in the investment companies. The thesis summarizes steps the investors should make before investing and names trade places, where the shares of the fund can be bought.

Souhlasím, aby práce byla p$jþována ke studijním úþel$m a byla citována dle platných norem.

Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci vypracoval samostatn pod vedením ing. Davida Fuchse a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brn dne 1.6.2002

Miroslav Pakosta

OBSAH Úvod............................................................................................................................................6 1

Bezpeþnost a výnosnost investic.........................................................................................8

2

Kolektivní investování a jeho formy ..................................................................................9

3

2.1

Kolektivní investování................................................................................................9

2.2

Investiþní spoleþnosti a investiþní fondy ....................................................................9

2.3

Otevené podílové fondy ..........................................................................................10

2.4

Podílový list ..............................................................................................................10

Typy otevených podílových fond$..................................................................................14 3.1

D lení dle investiþní strategie fond$ ........................................................................14

3.2

D lení dle skladby portfolia......................................................................................14

3.2.1

Otevené podílové fondy pen žního trhu..........................................................14

3.2.2

Otevené podílové fondy dluhopisové..............................................................15

3.2.3

Otevené podílové fondy smíšené.....................................................................15

3.2.4

Otevené podílové fondy akciové .....................................................................15

3.2.5

Otevené podílové fondy fond$ ........................................................................16

3.3 4

D lení dle stylu správy .............................................................................................16

Výhody a nevýhody investování do otevených podílových fond$ .................................17 4.1

Výhody investování do otevených podílových fond$ .............................................17

4.2

Nevýhody investování do otevených podílových fond$ .........................................17

5

Alokace aktiv drobných investor$ ve vybraných zemích.................................................19

6

Srovnání domácích a zahraniþních otevených podílových fond$ ...................................23

7

8

6.1

Daová pozice...........................................................................................................23

6.2

Náklady fond$ za jejich správu ................................................................................24

6.3

Zkušenosti a zázemí investiþních spoleþností ..........................................................25

Investiþní strategie fond$..................................................................................................27 7.1

Aktivní versus pasivní správa portfolia ....................................................................27

7.2

Stará versus nová ekonomika ...................................................................................27

7.3

Malé versus velké podniky .......................................................................................27

7.4

Hodnota versus r$st ..................................................................................................28

7.5

Top-Down versus Bottom-Up ..................................................................................28

Proces rozhodování o vhodnosti fondu pro retailového klienta .......................................30 8.1

Pedchozí zkušenosti s investováním .......................................................................30

8.2

Hlavní investiþní cíl ..................................................................................................30

8.3

Pedpokládaný objem investice ................................................................................31

8.4

Plánovaný investiþní horizont...................................................................................31

8.5

Referenþní m na .......................................................................................................32

8.6

Struktura ostatního majetku ......................................................................................32

8.7

Oþekávaný objem na konci investiþního horizontu..................................................33

8.8

Požadavky na þerpání výnos$...................................................................................33

8.9

Investiþní rizikový profil ..........................................................................................34

8.10

Daová pozice...........................................................................................................34

9

Komparace výkonnosti vybraných fond$ dle skladby portfolia.......................................35 9.1

Výkonnost fond$ pen žního trhu..............................................................................35

9.2

Výkonnost dluhopisových fond$ ..............................................................................36

10

Distribuþní místa podílových fond$ .............................................................................39

Záv r .........................................................................................................................................40 Seznam použité literatury a dalších pramen$ ...........................................................................44 Seznam píloh ...........................................................................................................................45

ÚVOD Každý investor m$že své doþasné volné pen žní prostedky uložit na úþty do pen žních ústav$, použít je k samostatnému podnikání nebo se podílet na podnikání jiných osob a koneþn m$že za své prostedky nakoupit cenné papíry. Pitom má na výb r dv cesty. Na první cest jde sám a spoléhá se sám na sebe, sám hledá možnosti investic, sám je hodnotí, sám své finanþní prostedky umis"uje. Sám nese všechna rizika, ale i výnosy svých rozhodnutí. Na druhé cest investor penáší rozhodnutí o investicích na rozliþné instituce. T mto institucím investor sv uje své finanþní prostedky a spoléhá se na to, že odborníci v t chto institucích budou jeho pen žní prostedky investovat efektivn ji, než by uþinil on sám, a že si zvolil tu nejlepší, nejprofesionáln jší a nejzdatn jší spoleþnost. Investor se zaazuje do kolektivu dalších investor$, vytváí s nimi spoleþné portfolio a sdílí s nimi stejné výnosy a stejná rizika.

V souþasné dob mohou obþané ýeské republiky krom dalších možností investovat do otevených podílových fond$, do uzavených podílových fond$ a do investiþních fond$. Uzavené podílové fondy a investiþní fondy pedstavují jen zlomek investic do fond$, jsou pevážn jakýmsi “zbytkem“ po první a druhé vln kupónové privatizace, která prob hla v letech 1992 - 1994 a ze zákona se do konce roku 2002 musejí transformovat na otevené podílové fondy. Tato transformace s urþitými problémy (legislativní nároky, požadavky Komise pro cenné papíry, soudní napadání valných hromad apod.) v souþasné dob probíhá.

Cílem této bakaláské práce není rozbor všech možností alokace investic drobného investora; tento rozbor by byl píliš plytký a pouze by popisoval jednotlivé možnosti. V první kapitole jsou proto jen velmi krátce nastín ny základní možnosti a jejich struþné porovnání. Cílem je rozbor jedné varianty investování pen žních prostedk$ retailových klient$, u které se b hem nejbližších let oþekává v naší zemi boulivý rozvoj, a to do segmentu otevených podílových fond$. Práce shromažuje fakta a poznatky, které by m l drobný investor znát nebo by m l být s nimi seznámen a pokud možno se t mito fakty a poznatky i ídit. Podle stavu k 31.3.2002 m$že obþan ýeské republiky investovat celkem do 489 zahraniþních otevených podílových fond$ a do 84 domácích otevených podílových fond$, spravovaných tuzemskými investiþními spoleþnostmi (z velké þásti dceinnými spoleþnostmi bank) a p$sobícími na þeském trhu. Také z tohoto hlediska si otevené podílové fondy s celou svojí šíí záb ru si

6

zaslouží samostatné pojednání. Z tohoto d$vodu jsem si zvolil práv toto téma jako téma mé bakaláské práce.

V této práci je porovnáno investování do zahraniþních otevených podílových fond$ spravovaných zahraniþními investiþními spoleþnostmi vþetn n kterých zvláštností týkajících se napíklad rozdílností v zákonech a investování do domácích otevených podílových fond$, spravovaných domácími investiþními spoleþnostmi, licencovanými þeskou Komisí pro cenné papíry a spadajícími pod jurisdikci ýeské republiky. Dále jsou zd$razn ny rozdíly mezi jednotlivými typy fond$, rozdílná rizika, rozdílné výnosy a rozdílná oþekávání spojené s investováním do jednotlivých typ$. Jednotlivé fondy mají r$zné investiþní strategie, o kterých by m l drobný investor v d t, jejich popis je uveden v kapitole 6. Na píkladu porovnání termínovaného vkladu a investice do fond$ pen žního trhu a do dluhopisového fondu (nebo" do t chto fond$ v tšinou drobný investor umís"uje svoji první investici) je nastín n základní rozdíl ve zhodnocení finaþních prostedk$ pro investora. Samozejm samotné investování do fond$ pináší také n které nevýhody oproti jiným variantám investování nebo spoení, tyto nevýhody jsou v práci podrobn rozebrány. V poslední kapitole se práce v nuje distribuþním míst$m fond$, tzn. míst$m, kde klient m$že do podílových list$ investovat, vþetn rozdílného komfortu, který investora podle typu distribuþní spoleþnosti þeká.

7

1 BEZPEýNOST A VÝNOSNOST INVESTIC Drobný klient pi umís"ování svých investic má zpravidla více možností. V tšinou se ídí úrokovu sazbou nebo výnosem z vložených prostedk$. Dalšími faktory pi rozhodování je bezpeþnost investic, jejich pojišt ní, zamýšlená délka trvání investice a v neposlední ad také dostupnost finanþních produkt$.

Tabulka þ. 1 – Bezpeþnost a výnosnost pen z Bezpeþnost a výnostnost pen z Zp$sob uložení pen z

Riziko

Výnos

Pojišt ní

Dostupnost

Stavební spoení

velmi nízké

velmi dobrý

ano

velmi špatná

Termínovaný vklad

nízké

nízký

ano

dobrá

Vkladní knížka

nízké

nízký

ano

dobrá

Hypoteþní zástavní listy

nízké

stední

ne

velmi špatná

Kapitálové živ. pojišt ní

nízké

stední

ano

velmi špatná

Pod. fond pen žního trhu

nízké

nízký/stední

ne

dobrá

Pod. fond dluhopisový

nízké

stední

ne

dobrá

Penzijní pipojišt ní

stední

stední

ne

velmi špatná

Podílový fond akciový

vysoké

vysoký

ne

dobrá

Akcie

velmi vysoké

vysoký

ne

dobrá

Pramen: Hospodáské noviny

Jak lze z uvedené tabulky vyþíst, otevené podílové fondy (dále též OPF) mají nejlepší pom r rizika a výnosu pi srovnání dostupnosti jednotlivých produkt$. Nejlepší pom r rizika a výnosu má stavební spoení, ovšem zde musíme pihlédnout k velmi špatné dostupnosti (považujeme-li za velmi špatnou dostupnost možnost uzavení pouze jedné smlouvy se státní podporou na jednoho obþana) stavebního spoení a také k žádné nebo jen velmi omezené dostupnosti vložených finanþních prostedk$ po dobu 5 let od uzavení smlouvy o stavebním spoení. Pokud obþan investuje prostednictvím podílových fond$ (dále též PF), stává se úþastníkem tzv. kolektivního investování.

8

2 KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ A JEHO FORMY 2.1 Kolektivní investování

Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož výluþným pedm tem je zákonem 248/1992 Sb. vymezené shromažování pen žních prostedk$, jejich ukládání, zcizování (prodej) majetkových hodnot, které byly nabyty tímto ukládáním, za jiné majetkové hodnoty nebo obhospodaování majetku v podílovém fondu a obhospodaování majetku investiþního nebo penzijního fondu na základ smlouvy o obhospodaování majetku investiþního nebo penzijního fondu investiþní spoleþností (dále též IS). Jiným podnikatelským þinnostem se subjekty kolektivního investování nemohou v novat.

2.2 Investiþní spoleþnosti a investiþní fondy

V ýeské republice jsou za subjekty kolektivního investování považovány investiþní spoleþnosti a investiþní fondy. Investiþní spoleþnost je finanþní institucí, jejímž posláním je zakládat investiþní fondy a zabezpeþovat jejich správu1. Oba subjekty mají výhradn formu akciové spoleþnosti, jejich základní jm ní musí þinit 20 mil. Kþ a ke vzniku potebují povolení Komise pro cenné papíry (dále též Komise). Jedná se o licencovanou podnikatelskou þinnost s pesn vymezenými pravidly spadající pod kontrolu nezávislého subjektu - banky depozitáe a souþasn orgánu státní správy - Komise pro cenné papíry. Základní rozdíl mezi výše uvedenými spoleþnostmi spoþívá v tom, že investiþní spoleþnost shromažuje pen žní prostedky vydáváním podílových list$ (dále též PL) v podílovém fondu, (podílový fond není právnickou osobou, m$že mít podobu uzaveného nebo oteveného podílového fondu). Majetek v podílovém fondu je pak investiþní spoleþnosti sv en do obhospodaování. Naopak investiþní fond shromažuje pen žní prostedky vydáváním akcií.

1

Špiþka Jií, Investiþní spoleþnosti, investiþní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, str. 10, Praha 1993.

9

2.3 Otevené podílové fondy

Otevený podílový fond zakládá investiþní spoleþnost, která bude majetek podílového fondu spravovat. Již vzniklá investiþní spoleþnost m$že zakládat stále nové a nové podílové fondy. Ke vzniku podílového fondu je zapotebí povolení Komise.

Investiþní spoleþnost vydá cenné papíry (dále též CP), které se oznaþují jako podílové listy. Jejich prodejem získává investiþní spoleþnost prostedky. Ty jsou základem podílového fondu. Kupující se koupí podílového listu sice zbavuje pen žních prostedk$, pesto dále z$stává jejich vlastníkem. Pen žní prostedky se tedy nestávají majetkem IS, ale ani podílového fondu. Fond totiž není právnickou osobou, nemá vlastní majetek. Podílový fond je pouze oznaþení souboru pen žních prostedk$ sousted ných na jednom úþtu a používaných ke kolektivnímu investování. Peníze a poté majetek, který se z nich poídí, z$stávají nadále majetkem investor$, kteí vložili do fondu peníze. Tito investoi jsou podílníci podílového fondu. Proto jsou i cenné papíry t chto fond$ oznaþované jako podílové listy, pedstavují jakoby ideální podíl jejich majitel$ na celém majetku fondu.

2.4 Podílový list

Podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo se podílet na výnosu z tohoto majetku podle statutu fondu2.

Podílový list musí obsahovat:

oznaþení investiþní spoleþnosti, která podílový list vydala a oznaþení podílového fondu

jmenovitou hodnou podílového listu

údaj o tom, zda se jedná o uzavený nebo otevený podílový fond

oznaþení, zda je podílový list vydán na doruþitele nebo na jméno a u podílového listu na jméno i jméno podílníka

2

datum vydání podílového listu.

§11 zákona þ. 248/92 o investiþních spoleþnostech a investiþních fondech ve zn ní pozd jších pedpis$

10

Podílníci nemají právo jakkoliv zasahovat do tvorby portfolia fondu a jeho ízení. Protože toto právo nemají, je hospodaení fondu kontrolováno ze strany depozitáe fondu a regulaþního orgánu.

Investiþní politika fondu je obsažena ve statutu fondu, se kterým musí mít investor možnost se seznámit ped nákupem podílového listu. Majetek podílových fond$ musí být velmi písn odd len od majetku investiþní spoleþnosti. Peníze nashromážd né ve fondech spravuje investiþní spoleþnost vlastním jménem, ale vkládá je na spoleþný úþet investor$ do cenných papír$. Pitom musí respektovat následující omezení3:

Hodnota cenných papír$ jednoho druhu vydaných stejným emitentem nesmí tvoit více než 10% majetku v podílovém fondu.

Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na státní dluhopisy, jejichž emitentem je ýeská národní banka, þlenská zem Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD) nebo centrální banka þlenské zem OECD. V t chto pípadech hodnota jedné emise dluhopis$ nesmí tvoit více než 30% majetku v podílovém fondu.

V majetku v podílovém fondu nesmí být více než 11% z celkové jmenovité hodnoty cenných papír$ jednoho druhu vydaných stejným emitentem.

Investiþní spoleþnost musí zabezpeþit, aby v majetku v podílových fondech, které obhospodauje, nebylo více než 11% z celkové jmenovité hodnoty cenných papír$ jednoho druhu, vydaných stejným emitentem.

Omezení uvedená v odstavcích 3 a 4 se nevztahují na státní dluhopisy, na dluhopisy, jejichž emitentem je ýeská národní banka, þlenská zem OECD nebo centrální banka þlenské zem OECD.

Pi uplatn ní vým nných a pedkupních práv a pi zm nách kurs$ cenných papír$, zm nách ocen ní nemovitostí a movitých v cí mohou být podíly uvedené v pedchozích odstavcích pekroþeny nejdéle na dobu šesti m síc$, b hem kterých musí být zabezpeþeno rozložení rizika podle pedchozích ustanovení. Investiþní spoleþnost je povinna neprodlen oznámit Komisi pekroþení limit$ uvedených v odstavcích 1 až 4.

3

§29 zákona þ. 248/92 o investiþních spoleþnostech a investiþních fondech ve zn ní pozd jších pedpis$

11

Vedle t chto omezení nesmí IS z majetku v podílovém fondu poskytovat úv ry ani jím ruþit za závazky tetích osob. Smí pijímat jen krátkodobé úv ry nejdéle na šest m síc$ a pijatý úv r nesmí nikdy pesáhnout 10% majetku v podílovém fondu. V žádném pípad nesmí IS použít majetek v podílovém fondu k úhrad svých závazk$, které se správou fondu nesouvisejí. Podílový fond m$že být uložen výhradn v cenných papírech obchodovaných na veejných trzích.

Rozd lování zisku podílového fondu se ídí statutem fondu. Zisk je tvoen výnosy z CP a úroky z vklad$. Náklady se správou podílového fondu nenese fond, ale nese je IS, která fond spravuje. Tyto náklady si investiþní spoleþnost hradí z odm ny za správu fondu. Tato odm na m$že þinit maximáln 2% roþního pr$m rného objemu hodnoty majetku ve fondu nebo 20% výsledku hospodaení fondu. Ke zvýšení nebo snížení tržní hodnoty majetku oteveného podílového fondu dochází v d$sledku zm ny tržní hodnoty majetku fondu (zvýšení nebo snížení), inkasa výnos$ (zvýšení) a výplaty výnos$ majitel$m fondem emitovaných cenných papír$ (snížení)4.

Podílové fondy mohou mít podobou bu uzaveného nebo oteveného fondu.

Uzavený podílový fond má pedem omezeno bu množství podílových list$, které mohou být prodány nebo má omezenou dobu prodeje podílových list$. Otevený podílový fond nemá peden omezen poþet podílových list$, které m$že vydat, ani dobu, po kterou je smí prodávat. M$že tedy emitovat stále nové a nové PL a získávat podílníky. V tomto typu fondu má však podílník d$ležité právo zp tného prodeje PL. Investiþní spoleþnost je povinna kdykoliv na požádání majitele PL odkoupit od n ho PL zp t a to za cenu, která odpovídá podílu podílníka na skuteþné hodnot majetku PF. Tato þástka m$že být snížena o srážku uvedenou ve statutu fondu. Vzhledem k tomu, že PF je ze zákona povinen kupovat veejn obchodovatelné CP, jejichž kurs je na veejných trzích b žn zveejován, plyne z povahy v ci, že skuteþnou hodnotu majetku v PF lze každým dnem pesn stanovit z veejn známých kurs$. Investiþní spoleþnost spravující OPF má povinnost nejmén jednou za týden zveejovat údaje o hodnot PL a hodnot vlastního jm ní v PF. IS je povinna zveejnit nejmén jedenkrát m síþn za období pedchozích tí m síc$ údaj o poþtu vydaných a odkoupených PL a o þástkách, za které byly PL vydány a odkoupeny.

4

Špiþka Jií, Investiþní spoleþnosti, investiþní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, str. 12, Praha 1993.

12

IS spravující OPF používá na úhradu zp tného odkoupení PL disponibilní pen žní prostedky na úþtu. Pokud se jich nedostává, musí prodávat CP z majetku fondu a z t chto prostedk$ hradit zp tné odkupování PL. Pokud dojde k masovému náporu podílník$ požadujících zp tný odprodej a pokud to ohrožuje majetkovou situaci ostatních podílník$, má IS právo pozastavit zp tné odkupování PL a to nejdéle na dobu tí m síc$. Jestliže poþet PL OPF se sníží o více než 50% v porovnání s pr$m rným stavem za poslední ti m síce, je IS povinna o této skuteþnosti neprodlen informovat Komisi a zrušit OPF, pokud Komise nerozhodne jinak.

OPF mohou zájemci koupit pedevším na primárním trhu, tj. pímo od IS prostednictvím poboþek bank, pojiš"oven, obchodník$ s CP apod, viz kapitola þ. 10.

Otevených podílových fond$ existuje n kolik typ$. T mito typy a jejich d lení se zabývá následující kapitola.

13

3 TYPY OTEVENÝCH PODÍLOVÝCH FOND# 3.1 D lení dle investiþní strategie fond$

Jedním z rozlišovacích znak$ mezi r$znými typy fond$ je typ jejich investiþní strategie. Bu je jejich cílem maximalizace b žného roþního výnosu (dividendy) nebo maximalizace r$stu hodnoty majetku fondu. První typ fondu oznaþujeme jako píjmový fond (income fund), druhý typ jako r$stový fond (growth fund). Velká þást r$stových fond$ neposkytuje v$bec žádný roþní výnos, ale vše investuje do nových cenných papír$. Tyto fondy se nazývají tezaurované. Dalším typem fondu je tzv. vyvážený fond (balanced fund). Tento typ sleduje minimalizaci rizika aniž by ob toval možnost r$stu hodnoty majetku fondu, jakož i možnosti r$stu b žných výnos$.

3.2 D lení dle skladby portfolia

PF m$žeme také rozlišovat podle hlediska, které souvisí s vlastním zam ením investiþního zájmu, neboli v cnou skladbou portfolia. Existují fondy pen žního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy, akciové fondy a také existují fondy fond$, které op t m$žeme rozlišit dle výše uvedeného rozd lení. Vedle t chto fond$ existují i jiné, nap. fondy investující do nemovitostí, derivát$ cenných papír$ apod. V zahraniþí se v poslední dob velmi rozvíjejí zastešující fondy (tzv. Umbrella funds), které pod jednou „stechou“ sousteují celou adu fond$, které se v tomto pípad oznaþují jako podfondy (subfunds) a které mají odlišné t žišt své investiþní strategie, resp. odlišné zam ení investiþních zájm$.

3.2.1 Otevené podílové fondy pen žního trhu

Za fondy pen žního trhu považujeme fondy, které investují do dluhopis$, termínovaných vklad$ a ostatních nástroj$ pen žního trhu s durací5 portfolia do jednoho roku. Z tohoto d$vodu jsou výkyvy hodnoty PL velmi nízké, nebo" jakákoliv zm na úrokových sazeb se zcela minimáln promítne do výnosu portfolia fondu. U t chto fond$ nebývají nebo jsou zcela minimální vstupní poplatky, protože výnos z držení PL bývá obvykle nízký a jen málo

5

Durací se rozumí pr$m rná doba do splatnosti aktiva.

14

pevyšuje výnos z termínovaných vklad$. Také poplatek za správu patí u t chto fond$ k t m nejnižším. Vhodný pro investory s investiþním horizontem okolo jednoho roku.

3.2.2 Otevené podílové fondy dluhopisové

Za dluhopisové fondyse považují fondy, které investují do dluhopis$, termínovaných vklad$ a ostatních nástroj$ pen žního trhu s durací portfolia nad jeden rok. Minimální investiþní horizont obligaþního fondu jsou 2 roky. Tento typ fondu poskytuje obvykle vyšší výnos než fond pen žního trhu pi mírném r$stu rizika. Vhodný pro investory s investiþním horizontem 1-5 let.

3.2.3 Otevené podílové fondy smíšené

Smíšené (balancované) fondy - fond investuje do r$zných aktiv na r$zných trzích a u kterých nejsou nebo jen zídka bývají stanoveny limity pro podíl akcií þi dluhopis$. Minimální investiþní horizont balancovaného fondu jsou 3 roky.

3.2.4 Otevené podílové fondy akciové 6

Fond trvale investuje na akciovém trhu minimáln 66 % aktiv (tj. do akcií a instrument$ nesoucích riziko akcií). Akciové fondy zahrnují i indexové a garantované fondy vázané na akciové indexy. Minimální investiþní horizont akciového fondu je 5 let. Tento typ fondu obvykle poskytuje v tší výnos ale i v tší riziko krátkodobého poklesu oproti ostatním fond$m. Proto je akciový fond vhodný pro investory s delším investiþním horizontem, kterým nevadí krátkodobé poklesy.

6

Dle metodiky Unie investiþních spoleþností ýeské republiky.

15

3.2.5 Otevené podílové fondy fond$ Fond trvale investuje minimáln 66 % aktiv6 do podílových list$ a akcií fond$. Minimální investiþní horizont fondu fond$ jsou 3 roky. Tento typ fondu investováním do r$zných fond$ v r$zné m n snižuje teritoriální a strukturální riziko.

3.3 D lení dle stylu správy

Základní þlen ní stylu správy fondu pedstavuje rozd lení na fondy aktivn a pasivn spravované (neboli indexové fondy). Zatímco cílem aktivn spravovaného fondu je pekonávat výnos trhu, pasivn spravovaný fond se tohoto cíle vzdává a naopak se zavazuje dosahovat výkonnosti shodné s výnosem trhu.

Investor má tedy na výb r široký výb r typ$ fond$. Protože však obecn existují urþité výhody a urþité nevýhody

pi investování do fond$, další kapitola se t mto d$ležitým

okolnostem v nuje.

16

4 VÝHODY A NEVÝHODY INVESTOVÁNÍ DO OTEVENÝCH PODÍLOVÝCH FOND# 4.1 Výhody investování do otevených podílových fond$ Hlavní výhodou investování do podílového fondu je snadná diverzifikace rizika7. Fondy ve svém portfoliu obvykle vlastní velké množství instrument$, þímž je výrazn snížen dopad poklesu jednoho instrumenty na hodnotu celého portfolia. Smíšené fondy diverzifikují nejen riziko spojené s individuálním cenným papírem, ale þásteþn i tržní riziko jednoho trhu, rozložením svých investic do více trh$ – akciového trhu, trhu dluhopis$ þi pen žního trhu. Navíc fond obvykle diverzifikuje i geografické riziko investováním ve více zemích (obvykle dokonce i ve více kontinentech).

Dalším argumentem pro investování prostednictvím podílových fond$ je snížení náklad$ oproti individuálnímu investování. Vyšší objemy instrument$ jsou obchodovány za menší poplatky. Navíc má podílový fond obvykle uzavenou exkluzivní smlouvu s obchodníkem s cennými papíry, která dovoluje poplatky za obchod ješt více snížit.

Posledním argumentem pro kolektivní investování je skuteþnost, že portfolio management fondu8 disponuje nejen vlastními odbornými znalostmi, ale i velkým množstvím informací z dalších zdroj$, které jsou pro individuální investory nedostupné. Na základ t chto znalostí a informací by fondy m ly pravideln dosahovat vyššího výnosu než individuální investor.

Mezi další nezanedbatelné výhody patí nap. úspora þasu individuálního investora, který nemusí sám vykonávat aktivní správu svého portfolia a zaruþená likvidita investovaných prostedk$.

4.2 Nevýhody investování do otevených podílových fond$

Hlavní nevýhodou podílových otevených fond$ jsou vysoké administrativní náklady fond$. V tšina þeských otevených podílových fond$ si úþtuje vstupní poplatek (neboli poplatek pi prodeji podílového listu) ve výši od 0% do 5%. Dále si fondy úþtují poplatek za správu, který 7 8

Diverzifikací se rozumí rozložení rizika do v tšího množství instrument$. Portfolio management fondu = správa fondu.

17

se pohybuje mezi 1% a 2%. Pokud se investor rozhodne prodat podílové listy, zaplatí obvykle poplatek za odkup ve výši od 0% do 7%9. Výše t chto poplatk$ výrazn ovlivuje celkový þistý výnos pro investora.

Další nevýhodou je nemožnost aktivního zásahu investora do (zm ny) investiþní politiky fondu, tzv. ztráta investiþní volnosti10. Pokud napíklad dojde k náhlé zm n ekonomického klimatu, individuální investor m$že reagovat snížením své expozice na akciovém trhu a zvýšením expozice na dluhopisovém trhu. Pokud však investoval do akciového podílového fondu, uvedené zm ny investiþní strategie lze dosáhnout pouze vystoupením z fondu, nebo" akciový fond nem$že investovat na trhu dluhopis$.

U n kterých fond$ m$že být nevýhodou minimální možná výše investice. Zatímco do n kterých fond$ m$že investor investovat bez omezení, do jiných fond$ musí vložit alespo minimální þástku. Ta bývá r$zná, m$že þinit 5.000,-- Kþ, ale i 100.000,-- Kþ, u zahraniþních fond$ se m$že pohybovat i v ádech milión$ korun. Fondy, které mají stanovenou hranici minimální investice, v tšinou pro další investování umožují investor$m investovat nižší þástky, než tomu bylo u první investice. N které fondy nemají omezenou výši investice, zvýhodují ale vstupními poplatky (menší hodnota poplatku v % z investované þástky) ty investory, kteí investují v tší objem finanþních prostedk$.

Po zvážení všech okolností, p$sobících pro a proti investování do fond$, se lze rozhodnout, jestli do fond$ investovat, pípadn kam své finanþní protedky umístit. Práv alokaci investic retailových klient$ v r$zných státech rozebírá další kapitola.

9

Takový vysoký poplatek obvykle bývá nastaven pi otevírání p$vodn uzaveného fondu. Má za cíl zabránit jednorázovým vysokým odliv$m majetku z fondu a tím také nap. zabránit zrušení fondu. 10 Špiþka Jií, Investiþní spoleþnosti, investiþní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, str. 68, Praha 1993.

18

5 ALOKACE AKTIV DROBNÝCH INVESTOR# VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V umíst ní aktiv jsou mezi jednotlivými zem mi sv ta znaþné rozdíly související s historií jednotlivých zemí i historií jednotlivých kapitálových trh$. Jak z tabulky v této kapitole, tak i z graf$, m$žeme vyþíst, že nejv tší d$v ru v kapitálový trh a ve fondy investující na kapitálových a finanþních trzích, mají Ameriþané, velmi oblíbené jsou podílové fondy také v Itálii. Pokud porovnáme výši investice v EUR na obyvatele, zjistíme, že nejvíce mají zainvestováno Francouzi, Švýcai a Rakušané.

Tabulka þ. 2 – Umíst ní aktiv drobných klient$ ve vybraných zemích Fondy Akcie Vklady v bankách Dluhopisy

Živ.a penz. poj.

Ostatní

USA

35%

45%

10%

10%

V. Británie

5%

18%

18%

Itálie

17%

30%

23%

20%

10%

Francie

9%

35%

23%

3%

22%

8%

N mecko

10%

9%

36%

13%

29%

3%

ýeská rep.

4%

6%

9%

55%

81%

4%

Pramen: www.fincentrum.cz

V USA se akcie a fondy se t ší nejvyšší oblib . Ameriþané s pehledem vedou i v oblib podílových fond$, kam sm uje více než tetina celkového majetku. Na bankovních úþtech se nachází pouhá desetina prostedk$.

Více než polovinu svých úspor utratí Britové za nejr$zn jší formy životního a penzijního pojišt ní, jedním z d$vod$ by mohla být skuteþnost, že státní penzijní systém je pom rn slabý a spoení na penzi je tak nezbytností.

Pekvapivé je, že kolektivní investování v Británii pitáhne pouze každou dvacátou uspoenou libru, zatímco v akciích se nachází tém p tina majetku. Londýnská burza má velmi dlouhou tradici, a proto zejm není divu, že d$v ra v akcie je pom rn vysoká. U Ital$ se navíc setkáme s pom rn vysokou oblibou dluhopis$.

19

Grafy þ. 1 – Umíst ní aktiv drobných klient$ ve vybraných zemích USA Vklady v bankách 10%

Velká Británie Ostatní 4%

Dluhopisy 10% Žvotní a penzijní pojišt ní 55%

Fondy 35% Akcie 45%

Vklady v bankách 18%

Itálie

Francie


Akcie 35%

N mecko Životní a penzijní pojišt ní 29% Dluhopisy 13%

Fondy 10%

Životní a penzijní poj. 22% Ostatní 8%

Fondy 17%

Akcie 30%

Dluhopisy 3%


Životní a penzijní pojišt ní 10%

Dluhopisy 20%

Ostatní 3%

Fondy Akcie 5% 18%

Fondy 9%

ýeská republika Akcie 9%



Životní a penzijní poj. 6% Ostatní 9% Fondy 4%


Pi pohledu na strukturu finanþního majetku N mc$ zjistíme, že ve velké oblib bankovní vklady, na kterých je uložena více než tetina celkových úspor. Je to díky tomu, že významnou þást populace tvoí obyvatelé z bývalého východního N mecka, kde se tyto vklady, stejn jako u nás, t šily historické oblib . Celkov je však možno íci, že z hlediska diverzifikace investic jsou N mci jednoznaþn na pedních místech.

Ve srovnání s vysp lými státy jsou ýeši konzervativní. Domácnosti v naší republice nedrží tém žádné akcie, v produktech kolektivního investování také nemají moc prostedk$, na pojišt ní vynakládají pibližn 6% z úspor, ale v bankách mají nejv tší þást svých prostedk$. Prvním d$vodem, proþ tomu tak je, je historie. Do konce osmdesátých let byli ýeši zvyklí své prostedky pechovávat ve spoiteln jako nejr$zn jší vkladní knížky, sporožira apod. Druhým d$vodem bude zejm pom rn vysoká oblíbenost stavebního spoení.

20

Graf þ. 2 – Výše majetku v otevených podílových fondech na jednoho obyvatele (v EUR) k IX. 200011

14000 12000 10000 8000 6000

205

193

40

ýeská republika

Polsko

2000

Maarsko

4000

Finsko

N mecko

Norsko

Špan lsko

Nizozemsko

Dánsko

Velká Británie

Itálie

Švédsko

Rakousko

Švýcarsko

Francie

0


Z grafu lze vyþíst, že nejvyšší investice na obyvatele mají Francouzi, Švýcai a Rakušané. Obþané ýeské republiky mají pr$m rn zainvestováno jen 193 euro (údaj se samozejm pohybuje také v závislosti na kursu koruny), tato „vysoká“ þástka je navíc ovlivn na investováním v kupónové privatizaci. Obecn se dá íci, že ýeši zatím do podílových fond$ neinvestují. Nicmén , jak lze z následujícího grafu vyþíst, obliba OPF pece jen stoupá.

Graf þ. 3 – Pehled vývoje vlastního jm ní v OPF þlen$ UNIS ýR v mil. Kþ. Pehled vývoje vlastního jm ní v OPF þlen$ UNIS ýR v mil. Kþ 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

OPF fondy fond$ OPF smíšené

OPF pen. trhu OPF akciové

1. Q /9 2. 7 Q /9 3. 7 Q /9 4. 7 Q /9 1. 7 Q /9 2. 8 Q /9 3. 8 Q /9 4. 8 Q /9 1. 8 Q /9 2. 9 Q /9 3. 9 Q /9 4. 9 Q /9 1. 9 Q /0 2. 0 Q /0 3. 0 Q /0 4. 0 Q /0 1. 0 Q /0 2. 1 Q /0 3. 1 Q /0 4. 1 Q /0 1. 1 Q /0 2

OPF obligaþní

Pramen: Unie investiþních spoleþností ýeské republiky 11 Nov jší

data nejsou k dispozici.

21

Nejv tší þást finanþních prostedk$ (celkem 54%) je zainvestována do fond$, v jejichž portfoliu jsou zastoupeny dluhopisy a ostatní pevn úroþená aktiva. Protože Unie investiþních spoleþností ýeské republiky má v jednotlivých typech fond$ podíl od 93,08% do 100% na celkových objemech fond$12, m$žeme následující þísla považovat za reprezentativní vzorek umíst ní investic do fond$ v ýeské republice13.

Graf þ. 4 – Pehled vlastního jm ní v OPF þlen$ UNIS ýR v % dle skladby portfolia.

Pehled vlastního jm ní v OPF þlen$ UNIS ýR v % dle skladby protfolia

OPF fondy fond$ 1% OPF smíšené 42%

OPF akciové 3%

OPF obligaþní 14%

OPF pen. trhu 40%

Pramen: Unie investiþních spoleþností ýeské republiky

Rozvrstvení investic þeských obþan$ pi investování do zahraniþních podílových fond$ není možné zjistit. Porovnáním zahraniþních a domácích fond$ se zabývá následující kapitola.

12

www.uniscr.cz Kompletní seznam investiþních spoleþností a fond$ s povolením p$sobit na území ýeské republiky – pílohy þ.1-3.

13

22

6 SROVNÁNÍ DOMÁCÍCH A ZAHRANIýNÍCH OTEVENÝCH PODÍLOVÝCH FOND# Domácí investor pi investování do OPF si m$že vybrat mezi domácími a zahraniþními podílovými fondy. Mimo b žných výkonnostních, alokaþních a jiných porovnávání, které jsou uvedeny dále v textu této práce, musí zohledovat rozdíly daové, nákladové a v neposlední ad též zkušenosti a zázemí jednotlivých investiþních spoleþností.

Tém každý druhý zahraniþní fond je zaregistrován v Lucembursku (pod pojmem zahraniþní fond jsou pro poteby této práce zahrnuty i spoleþnosti SICAV - obdoba tuzemských otevených podílových fond$). Toto velkovévodství je pro tzv. "offshore" fondy nejpopulárn jší.

6.1 Daová pozice

D$vodem, proþ polovina zahraniþních fond$ je registrována v Lucembursku, je píznivé daové podnebí. Podle souþasné právní úpravy totiž nepodléhají zisky ani píjmy fond$ v Lucembursku žádné dani, nulová da platí i pro dividendy. Fondy nicmén v$þi Lucembursku podléhají povinnosti platit da ve výši 0,06 procenta roþn z þisté hodnoty svých aktiv, v pípad fond$ pen žního trhu je sazba dan dokonce snížena na 0,01 procenta roþn . Ve fondovém ráji nezat žuje správce ani žádná da z kapitálových výnos$. Pi srovnání t chto plateb s daovou pozicí domácích investiþních spoleþností se nelze divit, že sofistikovaní institucionální investoi již delší dobu kupují pouze zahraniþní fondy. Jinak by totiž byli nuceni ke dvojímu zdan ní svých výnos$ (1 x "neviditeln " na úrovni fondu a 1 x pímo pi prodeji své pozice ve fondu). V pípad právnických osob totiž neplatí výhoda více než šestim síþní držby – tzv. "þasového testu". Investor zaplatí da z kapitálových píjm$ ve výši 15 procent. Jak je patrné z piloženého grafu, rozdíl daových sazeb domácích a zahraniþních fond$ m$že dost podstatným zp$sobem ovlivnit výnos a celkový objem majetku investora na konci investice.

23

Graf þ. 5 – Vliv daové rozdílnosti na koneþnou výši výnosu

Výnos z investice

Vliv daové rozdílnosti na koneþnou výši výnosu (Pedpoklad investice 1 mil. Kþ s výnosem 8% p.a.) 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1 rok

3 roky

5 let

10 let

Doba trvání investice Domácí fond

Lucemburský fond

6.2 Náklady fond$ za jejich správu

Odhlédneme-li od jednorázových vstupních þi výstupních poplatk$, které jsou tak þi tak pedevším nutnou daní distribuce, zjistíme, že fondy mají typicky dva druhy výdaj$. Za prvé manažerské poplatky, které jsou pímé a všeobecn oznamované, a za druhé transakþní náklady, které jsou pouze þásteþn m itelné. Jejich obtížná m itelnost je d$sledkem složení t chto náklad$ – makléské provize, poplatky trh$m a kursová rozp tí. Pro dlouhodobé investory je každopádn nejd$ležit jší vliv výše manažerských poplatk$ na budoucí hodnotu investic. Tyto poplatky se obvykle stanovují procentuáln jako roþní podíl na celkových þistých aktivech daného fondu. Zpr$m rováním výše t chto poplatk$ u n kolika desítek domácích a n kolika stovek zahraniþních, pedevším "offshore" fond$ se dostaneme k následujícím þísl$m (viz další stránka):

24

Tabulka þ. 3 – Srovnání manažerských poplatk$ domácích a zahraniþních fond$ Manažerské poplatky:

Domácí fondy

Zahraniþní fondy

Pen žního trhu – pr$m r

1,0% p.a.

0,4% p.a.

Rozp tí poplatk$

0,8% p.a. až 1,25% p.a.

0,2% p.a. až 0,6% p.a.

Dluhopisové – pr$m r

1,5% p.a.

0,8% p.a.

Rozp tí poplatk$

0,95% p.a. až 2,0% p.a.

0,4% p.a. až 1,0% p.a.

Akciové – pr$m r

1,8% p.a.

1,4% p.a.

Rozp tí poplatk$

1,5% p.a. až 2,0% p.a.

1,1% p.a. až 1,8% p.a.


Z tabulky plyne, že výše popsaná daová nevýhoda tuzemských investiþních spoleþností není vyvážena levn jší správou. To ovšem neznamená, že vyšší náklady jsou pímo úm rné vyšší kvalit a výkonnosti pi správ aktiv fondu. V jedné starší, ale stále platné studii americké Komise pro cenné papíry a burzy (The Securities & Exchange Commision – SEC), jeden ze záv r$ zní: "Fondy s nadpr$m rnými manažerskými poplatky nem ly za jinak stejných okolností vyšší výkonnost než fondy s nižšími manažerskými poplatky, nebo fondy bez t chto poplatk$14." Investoi ve fondech s vyšším poplatkem na tom byli h$e než ti, kteí investovali do fond$ s nízkými poplatky.

6.3 Zkušenosti a zázemí investiþních spoleþností

Zkušenosti jako takové jsou nezm itelnou veliþinou, stejn tak jako fakt, že analytické zázemí je zárukou budoucí vyšší výnosnosti. Urþitým vodítkem pro investory m$že být fakt, že vznikající domácí fondy zam ené na akcie a deriváty hodlají investovat pevážn prostednictvím indexových instrument$, které jsou jedním ze symptom$ pasivní investiþní strategie. Tato strategie ve své podstat neklade pílišné nároky na personální a analytické zázemí dané investiþní spoleþnosti. Samozejm by bylo možné provést historické ohodnocení výkon$ domácích a zahraniþních fond$ a porovnat jejich portfoliové výnosy. Tím by však celý problém neskonþil, nebo" by bylo také teba provést vyþíslení a porovnání podstoupeného rizika. Takový rozbor by však zcela urþit pesáhl prostor urþený této práci, nemluv o limitovaném poþtu pozorování, která nabízí stále se rozvíjející þeský kapitálový trh. Vezmeme-li v úvahu riziko správcovské spoleþnosti, je namíst konstatování, že velké 14

Pramen: www.fincentrum.cz.

25

množství zahraniþních investiþních spoleþností, jejich depozitá$ þi mateských firem nese ratingem vyjádená rizika, která jsou srovnatelná, nebo dokonce i nižší než rizika ýeské republiky.

Otázkou by mohlo být, zda-li je vhodn jší investování do fond$ "velkých" spoleþností. Ovšem v již zmiované americké studii se udává, že pozitivn medializovaná "velká" spoleþnost þi fond není zárukou budoucích nadstandardních výnos$. Bylo totiž prokázáno, že velké fondy nem ly za jinak stejných okolností lepší výkonnost, než fondy malé. Taktéž fondy sdružené s manažerskými spoleþnostmi, které m ly pod svojí kontrolou v tší hodnoty aktiv, nem ly za jinak stejných okolností lepší výkonnost než ty, které kontrolovaly menší þástky.

Krom výše uvedených specifik mají fondy rozdílné i své investiþní strategie. T mito strategiemi se zabývá další kapitola.

26

7 INVESTIýNÍ STRATEGIE FOND# Každá investiþní spoleþnost má nebo alespo by m la pro každý ze spravovaných fond$ svoji investiþní strategii. Mezi hlavní investiþní strategie m$žeme zaadit: aktivní versus pasivní správa portfolia, stará versus nová ekonomika, malé versus velké podniky, hodnota versus r$st, a tzv. Top-Down versus Bottom-Up strategie.

7.1 Aktivní versus pasivní správa portfolia

Pasivn spravované fondy mají tu výhodu, že mají pr$hlednou investiþní politiku a nižší poplatky za správu. Jejich nevýhodou je to, že nemohou portfolio aktivn pizp$sobovat aktuální situaci na trhu a vyhledávat r$stové píležitosti.

7.2 Stará versus nová ekonomika

Soub žn s volbou aktivn nebo pasivn spravovaného fondu se musí investor rozhodnout, zda investuje do podnik$ reprezentující „starou ekonomiku“ (výrobní podniky, doprava, energetika, stavebnictví), nebo do podnik$ pod hlaviþkou „nové ekonomiky“ (technologie, média, telekomunikace). Od fond$ investujících do staré ekonomiky lze oþekávat nižší riziko a nižší výkonnost, fondy investující do nové ekonomiky jsou rizikov jší a potencionáln výkonn jší.

7.3 Malé versus velké podniky

Pokud se investor rozhodne pro aktivn spravovaný fond, þeká ho další rozhodnutí – má zvolit fond investující spíše do velkých (Large Cap), stedních (Mid Cap) nebo malých (Small Cap) podnik$? Za velké firmy jsou nap. v USA považovány spoleþnosti s tržní kapitalizací vyšší než 5 mld. USD, obvykle se jedná o tzv. blue chips. Za malé podniky jsou považovány firmy s kapitalizací nižší než 1 mld. USD. Je zejmé, že velké podniky pedstavují stabiln jší zdroj píjm$ než malé podniky, a proto jsou mén rizikové a nabízí menší r$stový potenciál.

27

Podniky nové ekonomiky spadají až na výjimky (Microsoft, Yahoo, Cisco) do kategorie malých podnik$.

7.4 Hodnota versus r$st

Otázkou je, zda investovat do podnik$, které jsou „velké“, mají za sebou již n jakou historii, nebo investovat do podnik$, ze kterých se

mohou stát rychle rostoucí, perspektivní

spoleþnosti. První pístup je nazýván hodnota (Value), druhý zase r$st (Growth). Nelze obecn íci, že by jeden pístup byl rizikov jší než druhý. Growth pístup je nároþn jší na hlubší znalost fundamentální situace podniku, schopnosti jeho managementu a potencionálu trhu, na kterém tento podnik p$sobí. Value pístup je obvykle výhodn jší v období konjunktury, nebo" podniky s dobrým postavením na trhu pi r$stu ekonomiky vykáží další r$st tržeb. Naopak Growth pístup je výhodn jší v období recese, kdy r$st mohou zaznamenat jenom podniky s dobrým managementem a s dobrou strategií a které si udrží nebo zvýší své tržby r$stem svého tržního podílu.

7.5 Top-Down versus Bottom-Up

A" již fond preferuje r$st nebo hodnotu, musí si vybrat strategii výb ru toho pravého podniku. Dv základní strategie výb ru jsou: výb r shora dol$ (Top-Down) a zdola nahoru (BottomUp). Pi strategii Top-Down nejdíve portfolio manažer fondu vybere nejdíve perspektivní region, ekonomiku a odv tví, a teprve poté v tomto odv tví vyhledává konkrétní podnik, do kterého bude investovat. Pi þisté strategii Bottom-Up manažer fondu vybere konkrétní podnik bez ohledu na perspektivu celého odv tví, ekonomiky nebo regionu.

Je zejmé, že výše uvedené investiþní styly jsou urþitými extrémy, kterými nelze charakterizovat ani jeden fond. Správa portfolia je vždy kompromisem mezi t mito extrémy. To platí pedevším pro poslední dv jmenované druhy strategií – Growth versus Value a TopDown versus Bottom-Up. Rozlišení mezi Growth a Value podniky není totiž jednoznaþné – Value podnik se m$že þasem ukázat být spíše Growth a naopak. Stejn tak se pi hodnocení perspektiv podniku se nelze vyhnout hodnocení perspektiv odv tví þi regionu, a proto v tšina zastánc$ strategie Bottom-Up do svého portfolia vybírá jen ty podniky, jejichž odv tví má 28

ped sebou další r$st. Proto v tšina zahraniþních fond$ profiluje sv$j styl ve stupnici, na jejichž krajích jsou výše uvedené extrémy.

ýeské akciové a smíšené fondy informace o svém investiþním stylu bu neposkytují nebo v lepším pípad poskytují, ale v neúplné form , která je navíc pro podílníky nesrozumitelná. ýasto se pak stává, že podílníci jsou rozþarováni z vývoje fondu, který neodpovídá jejich (mylné) pedstav o investiþní strategii a stylu fondu. Zlepšení informaþní otevenosti þeských fond$ je v zájmu jak fondu, tak i podílník$, kteí dnes rozhodují na základ neúplných a mnohdy i zavád jících informací. Procesem rozhodování se zabývá následující kapitola.

29

8 PROCES ROZHODOVÁNÍ O VHODNOSTI FONDU PRO RETAILOVÉHO KLIENTA Proces rozhodování drobného klienta je procesem, kde cíl investice definuje jeho plán. Investor poskytne peníze a dostane riziko. A práv míra rizika, kterou je ochoten snést, ovlivní zisky/ztráty, které jej na konci þekají. Teprve na základ zadání si m$že investor zvolit vhodnou strategii. Toto zadání musí být realistické a bez protiklad$. Nelze napíklad ignorovat fakt, že vyššího výnosu lze dosáhnout jen za cenu vyššího rizika.

8.1 Pedchozí zkušenosti s investováním

Ten, kdo zná principy akciových trh$ a poznal jeho rizika na vlastní k$ži, m$že lépe posoudit, zda je pro n j vhodná agresivní nebo dynamická varianta než ten, kdo neví do þeho jde a jen vidí možnost vysokých zisk$ a neví za jakou cenu. Pro tohoto klienta, pokud nemá možnost se poradit s n kým, kdo tyto zkušenosti má, lze jen doporuþit ped zakoupením jakéhokoliv fondu návšt vu specializované instituce a nechat si poradit od pracovník$ instituce, kteí na základ vypln ných investiþních profil$ klienta mohou doporuþit typy fond$ vþetn koneþného umíst ní finanþních prostedk$. V každém pípad musejí oba typy investor$ zvážit n kolik d$ležitých okolností. Mezi n patí: hlavní investiþní cíl, pedpokládaný objem investice, plánovaný investiþní horizont, referenþní m na, struktura ostatního majetku, oþekávaný objem na konci investiþního horizontu, požadavky na þerpání výnos$, investiþní rizikový profil a daová pozice.

8.2 Hlavní investiþní cíl

Ped investováním je vhodné ujasnit si úþel toho, proþ odkládat spotebu (tj. investovat). Ten, kdo se chce zabezpeþit na d$chod a má ped sebou ješt n kolik desítek let pracovního života, hazarduje, pokud si zvolí strategii, která zcela ignoruje akciový trh. Naopak ten, kdo si šetí na nákup nemovitosti nebo ten, kdo je v d$chodovém v ku nebo nedlouho ped ním, by se m l vyhnout agresivní strategii, pokud se není ochoten smíit s faktem, že m$že ztratit za rok þi dva nap. 15 - 20 % investice.

30

8.3 Pedpokládaný objem investice

O þím vyšší þástce se uvažuje, tím lze lépe sestavit portfolio klienta. Nelze dobe investovat 100 tisíc Kþ a chtít þást portfolia rozložit do akcií malých japonských firem, þást do brazilských dluhopis$ a zbytek do akcií firem z perspektivních obor$ informaþních technologií. Takové požadavky lze prostednictvím fond$ uspokojit ádov od 500 tis. Kþ, protože zatím lze nakoupit specializované fondy ádov od 100 tis. Kþ. V žádném pípad však neplatí vztah þím více fond$, tím lépe. Od cca 10 specializovaných fond$ již nemá smysl 15

portfolio

dále drobit. Naopak pidáváním dalších fond$ dochází k tomu, že investor již

nemá špiþkové fondy, ale "jeden pr$m rný" fond.

8.4 Plánovaný investiþní horizont

Volba investiþního horizontu dává smysl tvrzení, že vyšší riziko pináší vyšší výnos. Jde totiž o to, že þím delší je investiþní horizont, tím menší je riziko pípadné ztráty. Ve 20. století prob hlo celkem 8 významn jších krach$ na burzách, kdy se ten, kdo m l sm$lu a investoval t sn ped krachem, nedoþkal návratu na poþáteþní hodnotu ani po p ti letech. Nejh$e mohl dopadnout investor z þerného pátku roku 1929. Musel by þekat 29,5 let, než by získal sv$j 16

kapitál zp t . Po této události, že ceny akcií klesly celkem o 83%. Proto je teba nepodléhat zjednodušeným pouþkám, že investice do akcií je již po p ti letech bez riziková. Riziko je menší, ale stále existuje. Naopak se m$že ukázat investice do akcií velmi výnosná i teba po 3 m sících. Hlavním pouþením je, že akcie jsou dlouhodob nejvýhodn jší formou uložení pen z a pokud dojde k dalšímu krachu, vytvoí se alespo nákupní píležitost. Nejlepší strategií je pak koupit co nejvíce akcií po krachu, aby se co nejrychleji vymazala ztráta z investic provedených ped krachem. Nejhorší varianta je nakoupit ped poklesem a pak v panice prodávat se ztrátou a nebýt na trhu v dob , kdy se bude op t stav t na nohy. Pouze situace, kdyby firmy pestaly produkovat zisky, by hovoila pro neinvestování na akciovém trhu.

Investiþní horizont neslouží k "pehodnocení" úsp šnosti investice. To m$že být provád no teba denn , pokud nesrovná investor nap. výnos akciového fondu s výnosem v bance bez 15 16

Teorie portfolia. M eno hodnotou indexu Dow Jones burzy v New Yorku.

31

toho, aniž by posoudil i riziko. Investiþní horizont je doba, kdy se plánuje likvidace investice, tj. prodej za úþelem spoteby našeteného a zhodnoceného majetku. Mnoho investor$ nezná základní souvislosti mezi výnosem, rizikem a horizontem. Není jednoduché sv it n kterému fondu peníze na 20 let v dob , kdy krachují banky a mnoho fond$ bylo "vytunelováno". Vybrat fond, který spravuje renomovaná a seriózní spoleþnost je klíþové. Je to však podmínka nutná, nikoliv dostaþující. Minimáln stejnou pozornost by m l investor v novat tomu, zda fond investuje do východoevropských akcií nebo nap. na pen žním trhu. Zde se totiž rozhoduje o ziscích a ztrátách.

8.5 Referenþní m na

Je zcela lhostejné, jestli investor kupuje fondy za koruny, eura þi maarský forint. Také není relevantní, zda je kurz podílového listu fondu vypoþítáván v EUR þi USD. To jediné skuteþn d$ležité je, kam fond investuje. Jestli do amerických akcií, potom investor kupuje dolary, pestože kurz podílového listu je vyhlašován nap. v Kþ nebo v EUR.

M nové riziko je jeden z nejd$ležit jších parametr$, který ovlivní celkový zisk. Investor si musí nejprve zvolit m nu, ve které ho zajímá zhodnocení. Vyd lat 5 % v Kþ nebo 2 % v EUR m$že být totéž. Pokud koruna proti euru oslabí o 3 % a investor uložil své peníze na devizový úþet v euru na úrok 2 %, potom vyd lal stejn jako ten, kdo své peníze uložil na úþet v korunách s úrokem 5 %. Totéž platí i naopak.

Pokud investora zajímá zhodnocení v korunách, ale v í více euru, m l by zvolit m nu pro optimalizaci Kþ, ale investovat do cenných papír$ v EUR. Spekuluje, že koruna oslabí a v žádném pípad neinvestuje konzervativn , i když si zvolí nap. fond n meckého pen žního trhu. Pi volb m ny je vhodné vzít v úvahu i investiþní horizont a fakt, že þasem skonþí platnost þeské koruny stejn jako zmizela n mecká marka þi italská lira a vzniklo euro.

8.6 Struktura ostatního majetku

Ten, kdo investuje vše, co má a zvolí si agresivní strategii, riskuje více než ten, kdo spekuluje jen s menší þástí svých prostedk$. Do první strategie by se nem l drobný investor poušt t; 32

bohužel již hodn obþan$ ýR se této chyby v posledním desetiletí pi uložení svých pen žních prostedk$ do družstevních záložen, bank a r$zných pochybných finanþních systém$ dopustilo.

8.7 Oþekávaný objem na konci investiþního horizontu

Ped uþin ním investiþního rozhodnutí je d$ležité ujasnit si pesn ji, jaký je požadavek na výši výnos$, a" už je to konkrétní þástka, þi pr$m rné roþní zhodnocení. Viz následující graf, který pedstavuje vývoj hodnoty investice 1 mil. Kþ pi r$zné výši zhodnocení.

Graf þ. 6 - Vývoj hodnoty investice 1 mil. Kþ pi r$zné výši zhodnocení Vývoj hodnoty investice 1 mil. Kþ pi r$zné výši zhodnocení 4 000 000

Celková þástka

3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky

5 let

6 let

7 let

8 let

9 let

10 let

Poþet let Výnos 5% p.a.

Výnos 7% p.a.

Výnos 10% p.a.

Výnos 14% p.a.

8.8 Požadavky na þerpání výnos$

Z celkové investované sumy se ve skuteþnosti m$že ukázat, že se jedná o n kolik subportfolií s r$zným horizontem. To je teba zohlednit. Typickým píkladem je také požadavek pravideln odþerpávat výnosy. Dlouhodob platí, že je výhodn jší naopak výnosy reinvestovat, protože dochází k efektu úrok$ z úrok$.

33

8.9 Investiþní rizikový profil

Volbou rizika si investor stanovuje oþekávanou roþní výkonnost. Pr$m rná roþní výkonnost akcií þiní za posledních 70 let cca 13 % v USD. To však neznamená, že v posledních 70 letech rostly akcie každý rok o 13 %. N kdy to bylo podstatn více, jindy byly akcie naopak velmi ztrátové. V delším þasovém horizontu (nap. 5 let) klesá význam okamžiku zainvestování prostedk$ a výkyvy okolo pr$m rné roþní výkonnosti pr$b žn klesají. ýím déle investice trvá, tím v tší míru rizika si m$že investor dovolit akceptovat. Z dlouhodobého hlediska je zhodnocení investice do akcií nejzajímav jší, i když podléhá vyšším tržním výkyv$m než dluhopisy a nástroje pen žního trhu.

8.10 Daová pozice

Jednotlivé investice nepodléhají stejné míe zdan ní. Nap. úrokové výnosy a dividendy 17

podléhají daové povinnosti, zatímco kurzové zisky pi spln ní tzv. þasového testu nepodléhají.

Velká þást retailových investor$ porovnává výnos termínovaných vklad$ s výnosem investic do podílových fond$, a to pevážn s výkonností fond$ pen žního trhu a dluhopisových fond$. Touto komparací se zabývá kapitola þ. 9.

17

Viz str. 23

34

9 KOMPARACE VÝKONNOSTI VYBRANÝCH FOND# DLE SKLADBY PORTFOLIA Jak již z grafu þ. 4 – Pehled vlastního jm ní v OPF þlen$ UNIS ýR v % dle skladby portfolia na stran 22 vyplývá, 54% drobných investor$ v ýR, kteí již investovali do podílových fond$, zainvestovalo do fond$ pen žního trhu nebo do dluhopisových fond$. Protože tito investoi považují zmín né fondy za náhradu termínovaných vklad$, budu se nyní v novat jejich srovnání z hlediska výkonnosti a alokace aktiv portfolia fond$.

9.1 Výkonnost fond$ pen žního trhu

Graf þ. 7 - Výkonnost fond$ pen žního trhu za m síc bezen 2002 Výkonnost fond$ pen žního trhu za m síc bezen 2002 0,35% 0,29%

0,30%

0,26%

0,25% 0,19%

0,20% 0,14%

0,15% 0,07%

0,10% 0,05% 0,00% -0,05% -0,10%

HVB LUX PORTF. USDOLLAR-CASH

JB SWISS FR. CASH

JB EURO CASH

ABN AMRO FUNDSINT.GROWTH F.EURO

SOGELUX FUND MONEY MARKET GBP

ING - CZECH MONEY MARKET CAP

-0,15% -0,20%

-0,16%


Jak m$žeme z grafu vid t, i fondy pen žního trhu mohou mít krátkodob zápornou výkonnost. Protože tyto fondy obvykle investují do bonitních (státních nebo velmi kvalitních korporátních) dluhopis$ s krátkou dobou do splatnosti, je výsledný výnos v pr$b hu jednoho m síce závislý na pohybu úrokových sazeb uvnit m nové zóny. V pípad fondu, který investuje na r$zných trzích, je jeho výkonnost ovlivn na ošetením kurzového rizika v$þi referenþní m n fondu. Pokud investor investuje pouze na velmi krátkou dobu, nap. na 35

uvedený 1 m síc, musí si od zhodnocení odpoþítat daovou povinnost, která þiní 15% z výnosu investice.

Graf þ. 8 -Výkonnost fond$ pen žního trhu za období duben 2001- bezen 2002 Výkonnost fond$ pen žního trhu za období duben 2001- bezen 2002 4,11%

4,18%

SOGELUX FUND MONEY MARKET GBP

ING - CZECH MONEY MARKET CAP

4,50% 4,00% 3,29%

3,50%

3,49%

3,74%

3,00% 2,24%

2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00%

JB SWISS FR. CASH

JB EURO CASH HVB LUX PORTF. USDOLLAR-CASH

ABN AMRO FUNDSINT.GROWTH F.EURO


Srovnáme – li výkonnost fond$ pen žního trhu v období jednoho roku (mnoha odborníky doporuþovaná maximální doba investice do tohoto typu fondu), a souþasnou úrove úrokových sazeb na termínované vklady v r$zných m nách (cca 1,5-3,5%), které navíc musíme zdanit 15% sazbou, vidíme, že investovat do fond$ pen žního trhu na dobu jednoho roku se v jakékoliv referenþní m n investora z hlediska výnosu vyplatí. Další velkou výhodou je možnost vybrat si investované peníze z fondu podle poteby investora díve, než uplyne 1 rok.

9.2 Výkonnost dluhopisových fond$

Z grafu na další stran lze vyþíst podstatn v tší rozptyl výkonností jednotlivých dluhopisových fond$. Na rozdíl od fond$ pen žního trhu má na dluhopisové fondy velký vliv i strategie investování – do jakých aktiv management fondu investuje, jestli jde o bonitní dluhopisy nebo o dluhopisy menších spoleþností nabízející v tší výnos, ale také i v tší riziko. 36

Graf þ. 9 – Výkonnost dluhopisových fond$ za m síc bezen 2002 Výkonnost dluhopisových fond$ za m síc bezen 2002 4% 3,06% 3% 1,85%

2%

UNI-GLOBAL HIGH YIELD (USD)

PARVEST EURO BOND

0,44% RAIFFEISEN EVROP. VYSOKOVÝNOS.

-0,06%

ACTIVEST LUX EMERGING BOND

-0,34% CI EURO CORPORATE BOND - REINV.

-0,64% ABN AMRO FUNDS-ASIA BOND FUND

-2%

-0,73% KBC RENTA CZECHRENTA

-1%

-0,89% CI EURO GOV. BOND REINVESTIýNÍ

0%

-2,21% EKA-DOLLARBOND REINVESTIýNÍ

1%

-3%


Zatímco fondy investující do bonitních dluhopis$ nemusejí mít b hem krátkého období v tší výchylky ve výkonnosti, investoi investující do fond$, které investují do mén bonitních dluhopis$, mohou být v tomtéž období nepíjemn pekvapeni vyšší volatilitou (pohybem) kurs$ podílových list$. Tento pohyb je dán rozdílným ohodnocováním zmín ných dluhopis$ od jednotlivých portfolio manažer$ investiþních spoleþností a také vyššími výkyvy v hospodaení spoleþností emitujících uvedené dluhopisy.

V následujícím grafu (na další stran ), mapujícím výkonnost dluhopisových fond$ b hem jednoho roku v období od dubna 2001 do bezna 2002, vidíme znaþný rozptyl výkonnosti jednotlivých fond$. Od událostí v záí 2001 (teroristické útoky v USA) došlo v USA a následn také v zemích Evropské unie ke gradaci ekonomické recese, která se následn promítla do hospodaení spoleþností, propoušt ní, neschopnosti podnik$ splácet své finanþní závazky a dále také k zániku mnoha menších spoleþností. To se ovšem (pes snižování úrokových sazeb amerického rezervního systému - FEDu a Evropské centrální banky), muselo projevit v poklesu cen dluhopis$ menších nestabilních spoleþností a tím také k poklesu cen podílových list$ podílových fond$. Naproti tomu výkonnost fond$ investujících do státních dluhopis$, bonitních dluhopis$ velkých spoleþností a také do dluhopis$ spoleþností, p$sobících mimo oblasti USA a západní Evropy, dosáhla kladných hodnot, nebo"

37

tyto fondy profitovaly práv z celosv tov se snižujících úrokových sazeb a také z „politického a hospodáského záv tí“ ostatních trh$. Graf þ. 10 -Výkonnost dluhopisových fond$ za období duben 2001 - bezen 2002 Výkonnost dluhopisových fond$ za období duben 2001 - bezen 2002 15% 10,43%

11,89%

ACTIVEST LUX EMERGING BOND

5,25%

ABN AMRO FUNDS-ASIA BOND FUND

4,41%

KBC RENTA CZECHRENTA

4,15%

PARVEST EURO BOND

2,69%

CI EURO GOV. BOND REINVESTIýNÍ

-10%

1,82% EKA-DOLLARBOND REINVESTIýNÍ

-5%

-9,75% RAIFFEISEN EVROP. VYSOKOVÝNOS.

0%

-11,43% UNI-GLOBAL HIGH YIELD (USD)

5%

CI EURO CORPORATE BOND - REINV.

10%

-15%

Pramen: Hospodáské noviny Pokud se tedy týþe otázky, zda-li investovat na termínovaný vklad nebo do fondu pen žního trhu þi do dluhopisového fondu, lze íci, že v období od 6 m síc$ do jednoho roku se investorovi vyplatí zainvestovat do fondu pen žního trhu a v kratším období na termínovaný vklad. V delším období už pipadají v úvahu jiné možnosti, než termínovaný vklad a fond pen žního trhu.

Poslední otázkou, kterou se retailový klient bude zabývat, je místo, kde m$že podílové listy „koupit.“ Distribuþními místy se zabývá poslední kapitola.

38

10 DISTRIBUýNÍ MÍSTA PODÍLOVÝCH FOND# V ýeské republice si zájemce m$že koupit podílové listy na poboþkách bank, investiþních spoleþností, spoitelen, licencovaných obchodník$ s cennými papíry, kteí se podílovými fondy zabývají a také prostednictvím r$zných poradenských spoleþností, kteí mají k tomuto podnikání licenci od Komise pro cenné papíry.

Nejlepší informace by m l zájemce dostat na poboþkách investiþních spoleþností. Užiteþné informace dostane investor i na poboþkách bank, ty ovšem v tšinou pouze zprostedkovávají prodej podílových fond$ svých dceinných investiþních spoleþností (výjimkou je ýeskoslovenská obchodní banka, ta ale zvýhoduje „své“ produkty nižšími vstupními a výstupními poplatky). Zde by m li pracovníci bank zájemci odborn poradit, který typ fondu je pro klienta, na základ jeho informací, nejvhodn jší. Obchodníci s cennými papíry obvykle jen umožní nákup podílových fond$, mají jen základní informace o t chto fondech, jejich výhodou ovšem bývá širší nabídka fond$ od r$zných spoleþností. Nezídka klienta þekají také vyšší vstupní a výstupní poplatky. Poslední možností jsou specializované poradenské spoleþnosti. Jejich nabídka je kompromisem mezi šíí nabídky a množstvím informací, které klient m$že o jednotlivých fondech obdržet. Nejv tší nevýhodou t chto spoleþností jsou jejich zam stnanci – finanþní poradci, kteí se nezídka ídí tím, co je pro poradce z hlediska provize nejvýhodn jší a ne tím, co je nejvýhodn jší z hlediska investora. Poradci v tšinou bývají pouze zaškoleni bez v tšího pov domí o souvislostech investování.

39

ZÁVR Otevené podílové fondy pedstavují velmi zajímavou možnost investování a zhodnocování volných finanþních prostedk$ drobného investora. Tím, že investor sv uje své finanþní prostedky finanþním institucím – investiþním spoleþnostem, se spoléhá na to, že odborníci v t chto institucích budou jeho pen žní prostedky investovat efektivn ji a že mu to pinese vyšší výnos pi srovnatelném nebo dokonce menším riziku, než by tomu bylo, kdyby své finanþní prostedky investoval sám.

Investor se tím zaazuje do kolektivu dalších investor$, vytváí s nimi spoleþné portfolio a sdílí s nimi stejné výnosy a stejná rizika. Pi rozhodování, do kterých fond$ investovat, by m l investor znát nebo alespo mít možnost se seznámit s urþitými záludnostmi a možná i pekvapeními, které ho mohou þekat. A to jak obecn pi investování do fond$, tak i konkrétn pi investování do jednotlivých typ$ fond$, rozdíly jsou také u jednotlivých investiþních spoleþností – správc$ otevených podílových fond$, každá investiþní spoleþnost má ke svým klient$m jiný, odlišný pístup.

Cílem této práce byl tedy rozbor r$zných fakt$ a poznatk$, které investování do fond$ pináší a které by se m l drobný investor znát a pokud možno se t mito fakty a poznatky také ídit.

Pi zpracovávání tématu práce jsem vycházel ze svých zkušeností a znalostí, které jsem naþerpal za dobu své praxe manažera správy fond$ a maklée u investiþních spoleþností a obchodník$ s cennými papíry. Zde jsem se setkával nejen s požadavky vedení investiþních spoleþností na vedení portfolia fond$, ale také s požadavky drobných klient$ na informace o fondech obecn a bohužel, nicmén pochopiteln , již s podstatn menším poþtem žádostí o informace, týkající se bližších informací o zam ení jednotlivých fond$. N kteí podílníci pi investování do fond$ ani neznají základní zvláštnosti tohoto typu investování. Pi komparaci domácích a zahraniþních podílových fond$ jsem þerpal ze svých poznatk$, které jsem nabyl jako maklé dceinné spoleþnosti Commerzbank Frankfurt, která se práv distribucí lucemburských podílových fond$ na našem trhu (a také jejich správou) zabývala.

Rád bych tedy, v záv ru své práce, shrnul výsledky, ke kterým jsem pi zpracovávání této práce dosp l a které jsou d$ležité pro pochopení principu kolektivního investování pro

40

drobného investora – retailového klienta pi jeho rozhodování, kam své finanþní prostedky umístit.

Prvním úkolem bylo porovnat pom r rizika a výnosu pi srovnání dostupnosti jednotlivých finanþních produkt$. Zde jsem došel k záv ru, že nejlepší pom r rizika a výnosu má stavební spoení. Ovšem u stavebního spoení musíme pihlédnout k velmi špatné dostupnosti stavebního spoení, nebo" obþan ýeské republiky má možnost uzavení pouze jedné smlouvy se státní podporou a také k žádné nebo jen velmi omezené dostupnosti vložených finanþních prostedk$ po dobu 5 let od uzavení smlouvy o stavebním spoení. Z tohoto d$vodu se otevené podílové fondy se svým nejlepším pom r rizika, výnosu a dostupnosti jeví jako nejvýhodn jší varianta investování do finanþních produkt$ pro drobného investora.

Dalším úkolem byl rozbor právních podmínek a dalších omezení pi fungování otevených podílových fond$ a jejich správc$ – investiþních spoleþností, vþetn porovnání rozdíl$ mezi otevenými a uzavenými podílovými fondy.

Na každého investora þeká výb r z n kolika typ$ fond$. Proto jsem se dále v práci zabýval jedním z rozlišovacích znak$ mezi r$znými typy fond$, a to investiþní strategií fondu. Bu je cílem fondu maximalizace b žného roþního výnosu (dividendy) nebo maximalizace r$stu hodnoty majetku fondu. Dalším typem fondu je tzv. vyvážený fond (balanced fund). Tento typ sleduje minimalizaci rizika aniž by ob toval možnost r$stu hodnoty majetku fondu, jakož i možnosti r$stu b žných výnos$. Dalším rozlišovacím a velmi d$ležitým znakem je v cná skladba portfolia. Existují fondy pen žního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy, akciové fondy a také existují fondy fond$, které op t m$žeme rozlišit dle výše uvedeného rozd lení. V zahraniþí (ale i u poboþek zahraniþních bank a jejich dceinných spoleþností, u domácích obchodník$ s cennými papíry) se m$žeme setkat také se „zastešujícími fondy“ (tzv. Umbrella funds), které pod jednou „stechou“ sousteují celou adu fond$, které se v tomto pípad oznaþují jako podfondy (subfunds) a které mají odlišné t žišt své investiþní strategie, resp. odlišné zam ení investiþních zájm$.

Úkolem také bylo rozebrat a porovnat výhody a nevýhody podílových fond$. Hlavní výhodou investování do podílového fondu je snadná diverzifikace rizika. Dalším argumentem pro investování prostednictvím podílových fond$ je snížení náklad$ oproti individuálnímu investování. Vyšší objemy instrument$ jsou obchodovány za menší poplatky. Posledními 41

argumenty jsou skuteþnosti, že portfolio management fondu disponuje nejen vlastními odbornými znalostmi, ale i velkým množstvím informací z dalších zdroj$, které jsou pro individuální investory nedostupné. Výhodou je také úspora þasu individuálního investora, který nemusí sám vykonávat aktivní správu svého. Hlavní nevýhodou jsou vysoké administrativní náklady fond$. Výše t chto poplatk$ výrazn ovlivuje celkový þistý výnos pro investora. Další nevýhodou je nemožnost aktivního zásahu investora do (zm ny) investiþní politiky fondu. U n kterých fond$ m$že být nevýhodou minimální možná výše investice. Ta bývá r$zná, m$že þinit 5.000,-- Kþ, ale i 100.000,-- Kþ, u zahraniþních fond$ se m$že pohybovat i v ádech milión$ korun.

Protože þeský trh je z hlediska své historie trhem specifickým, bylo mým cílem také porovnat investice v ýeské republice s trhy v zahraniþí. Nejv tší objem zainvestovaný ve fondech, mají Ameriþané, z Evropan$ Italové. U nás je ve fondech zatím jen 4% úspor a z tohoto hlediska se tudíž jeví investice do podílových fond$ jako velmi zajímavá možnost pro retailového klienta a kde se dá oþekávat v následujících letech velký „boom.“

Dalším úkolem byla komparace domácích a zahraniþních podílových fond$. Mimo b žných výkonnostních, alokaþních a jiných porovnávání, musí investor zohledovat rozdíly daové, nákladové a též zkušenosti a zázemí jednotlivých investiþních spoleþností. Porovnáním t chto údaj$ m$že investor zjistit, zda bude pro n ho výhodn jší domácí nebo zahraniþní fond.

V neposlední ad je d$ležitá investiþní strategie investiþní spoleþnosti pi správ fond$. Tyto strategie jsou podrobn popsány v 7. kapitole této práce.

Procesem rozhodování o vhodnosti fond$ pro investora se zabývám hned v následující kapitole. Proces rozhodování drobného klienta je procesem, kde cíl investice definuje jeho plán. Investor poskytne peníze a dostane riziko. A práv míra rizika, kterou je ochoten snést, ovlivní zisky/ztráty, které jej na konci investice þekají. Teprve na základ t chto cíl$ si m$že investor zvolit jemu vhodný fond.

V tšina drobných investor$ v ýR, kteí již investovali do podílových fond$, zainvestovalo do fond$ pen žního trhu nebo do dluhopisových fond$. Protože tito investoi považují zmín né fondy za náhradu termínovaných vklad$ a stabilní výkonnost pro n je velmi d$ležitá,

42

rozebral jsem v této práci také jejich srovnání z hlediska výkonnosti a alokace aktiv portfolia fond$.

Pro investora je d$ležitým faktorem také spoleþnost, pes kterou m$že do podílových fond$ investovat, vþetn komfortu, který investora podle typu distribuþní spoleþnosti þeká. V ýeské republice si zájemce m$že poídit podílové listy na poboþkách bank, investiþních spoleþností, spoitelen, licencovaných obchodník$ s cennými papíry, kteí se podílovými fondy zabývají a také prostednictvím r$zných poradenských spoleþností, kteí mají k tomuto podnikání licenci od Komise pro cenné papíry.

43

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMEN#

Literatura: 1. Liška Václav, Kolektivní investování, Praha 1997 2. Špiþka Jií, Investiþní spoleþnosti, investiþní fondy: kolektivní investování a jeho právní úprava, Praha 1993

Zákony: 1.

Zákon þ. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve zn ní pozd jších pedpis$

2.

Zákon þ. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd jších pedpis$

3.

Zákon þ. 248/1992 Sb., o investiþních spoleþnostech a investiþních fondech, ve zn ní pozd jších pedpis$

Internet: 1.

www.uniscr.cz

2.

www.fincentrum.cz

3.

www.idnes.cz

4.

www.ifondy.cz

5.

www.sec.cz

Noviny: 1.

Hospodáské noviny

44

SEZNAM PÍLOH Píloha þ. 1 – Seznam investiþních spoleþností v ýeské republice (bez spoleþností v konkurzu a v likvidaci, stav k 31.3.2002) Píloha þ. 2 – Seznam otevených podílových fond$ þeských investiþních spoleþností (stav k 31.3.2002) Píloha þ. 3 – Seznam otevených podílových fond$ zahraniþních investiþních spoleþností s povolením k p$sobení v ýeské republice (stav k 31.3.2002)

45

Píloha þ. 1 – Seznam investiþních spoleþností v ýeské republice (bez spoleþností v konkurzu a v likvidaci, stav k 31.3.2002) AKRO investiþní spoleþnost, a.s. ATLANTIK, investiþní spoleþnost, a.s. Citicorp investiþní spoleþnost, a.s. CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT investiþní spoleþnost, a.s. ýeská chmelaská investiþní spoleþnost, spol. s.r.o. ýESKO-HOLANDSKÁ INVESTIýNÍ SPOLEýNOST, a.s. ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. Generaþní investiþní spoleþnost, a.s. GUTMANN & CIE INVESTIýNÍ SPOLEýNOST, a.s. HARVARD CAPITAL and CONSULTING investiþní spoleþnost a.s. INVESCOM, a.s., investiþní spoleþnost investAGe, a.s.investiþní spoleþnost Investiþní kapitálová spoleþnost KB, a.s. Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s. Investiþní spoleþnost EXPANDIA a.s. Investiþní spoleþnost JUPITER INVEST, a.s. Investiþní spoleþnost Sportvest, a.s. Investiþní spoleþnost Union, a.s. J&T Asset Management, investiþní spoleþnost a.s. Jablonecká bižuterní investiþní spoleþnost, a.s. Liberální investiþní spoleþnost s.r.o. MAPIS, investiþní spoleþnost, a.s. Moravskoþeská investiþní spoleþnost, a.s. Newton Investment-investiþní spoleþnost a.s. OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s. Oxfordská investiþní spoleþnost, a.s. P P F investiþní spoleþnost, a.s. Patria investiþní spoleþnost, a.s. Pioneer þeská investiþní spoleþnost, a.s. Plzeská investiþní spoleþnost, a.s. PRAGOCOOP investiþní spoleþnost, s.r.o. PROSPERITA investiþní spoleþnost, a.s. První investiþní spoleþnost, a.s. Správa fond$, a.s., investiþní spoleþnost ŽB - Trust, investiþní spoleþnost, a.s.

46

Píloha þ. 2 – Seznam otevených podílových fond$ þeských investiþních spoleþností (stav k 31.3.2002) 1.IN - Stedoevropský fond, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - Akciový fond, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - Dluhopisový fond, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - Fond fond$, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - Fond pen žního trhu, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - PIF, otevený podílový fond První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - Restituþní fond, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. 1.IN - Výnosový fond, otevený PF První investiþní spoleþnosti, a.s. AKRO otevený PF energetiky, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. AKRO otevený PF kapitálových výnos$, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. AKRO otevený PF pravidelných dividend, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. AKRO otevený podílový fond þeský, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. AKRO otevený podílový fond mezinárodní akciový, AKRO investiþní spoleþnost, a.s AKRO otevený podílový fond mezinárodní balancovaný, AKRO IS, a.s. AKRO otevený podílový fond výnosový, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. BALANCOVANÝ FOND NADACÍ investiþní spoleþnosti ŽB - TRUST, IS, a.s., otevený PF CITI LIQUIDITY OTEVENÝ PODÍLOVÝ FOND, Citicorp investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB þeský dluhopisový, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s., otevený PF ýSOB þeský pen žní trh, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s., otevený PF ýSOB evropský akciový, otevený PF, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s. ýSOB nadaþní, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s., otevený podílový fond ýSOB smíšený, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s., otevený podílový fond ýSOB sv tový akciový, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s., otevený PF ýSOB výnosový, OB Invest, investiþní spoleþnost, a.s., otevený podílový fond Euro, NEWTON Investment - investiþní spoleþnost, a.s., r$stový otevený podílový Fond farmacie a biotechnologie OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. Fond globální znaþek OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. Fond korporátních dluhopis$ OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. Fond nové ekonomiky OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. Fond pen žního trhu OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. FOND PLUS, NEWTON Investment-investiþní spoleþnost, a.s., balancovaný OPF Fond ropného a energetického pr$myslu OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. Fond státních dluhopis$ OPF ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. IKS balancovaný, otevený podílový fond IKS KB, a.s. IKS dluhopisový, otevený podílový fond IKS KB, a.s.

47

IKS fond fond$, otevený podílový fond Investiþní kapitálové spoleþnosti KB,a.s. IKS fond sv tových index$, otevený PF Investiþní kapitálové spoleþnosti KB,a.s. IKS globální, otevený podílový fond Investiþní kapitálové spoleþnosti KB, a.s. IKS pen žní trh, otevený podílový fond IKS KB, a.s. IKS Plus bondový, otevený PF Investiþní kapitálové spoleþnosti KB, a.s. International, NEWTON Investment - investiþní spoleþnost, a.s., balancovaný OPF investAGe, a.s. investiþní spoleþnost AG 2000 FOND otevený podílový fond investAGe, a.s. investiþní spoleþnost AG7 FOND otevený podílový fond investAGe, a.s. investiþní spoleþnost AGb FOND otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s. - ýeský otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s. - Výnosový otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s. BONDINVEST - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s., EUROTREND - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s., GLOBALTREND FF - OPF z fond$ Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s., MERKUR - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s., SPOROBOND - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s.,SPOROINVEST - otevený PF Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s.,SPOROMIX 3 - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s.,SPOROMIX 5 - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s.,SPOROTREND - otevený podílový fond Investiþní spoleþnost ýeské spoitelny, a.s.,TRENDBOND - otevený dluhopisový PF Investiþní spoleþnost Sportvest, a.s., Sport, otevený podílový fond J&T Asset Management, IS a.s., COOP PROSPERITA - otevený PF J&T Asset Management, IS a.s., KOMENIUS - otevený podílový fond J&T Asset Management, IS a.s., PERSPEKTIVA - A globální akciový otevený PF J&T Asset Management, IS a.s., PERSPEKTIVA - S smíšený otevený podílový fond J&T Asset Management, IS a.s., VYSOýINA - otevený podílový fond J&T Asset Management, IS, a.s., PERSPEKTIVA - P otevený PF pen žního trhu Kosí, NEWTON Investment - investiþní spoleþnost, a.s., dluhopisový otevený PF Nový podílový fond - MAPIS, IS, a.s., otevený podílový fond Otevený podílový fond AKRO EUROTECH, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. Otevený podílový fond AKRO OBLIGACE, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. Otevený podílový fond AKRO SVT, AKRO investiþní spoleþnost, a.s. Otevený Podílový Fond Fond$ Partnerské Kapitálové Investiþní Spoleþnosti, a.s. PIONEER TRUST, Pioneer þeská IS, a.s. - otevený podílový fond PPF investiþní spoleþnost, a.s., otevený podílový fond SMÍŠENÝ Prad d, NEWTON Investment - investiþní spoleþnost, a.s., balancovaný otevený PF

48

PROSPERITA investiþní spoleþnost, a.s., otevený podílový fond globální R$stový OPF CitiBond Czech Fund, Citicorp investiþní spoleþnost, a.s. R$stový OPF CitiEquity Czech Fund, Citicorp investiþní spoleþnost, a.s. R$stový OPF CitiMoney Czech Crown Fund, Citicorp investiþní spoleþnost, a.s. R$stový Otevený Podílový Fond Partnerské Kapitálové Investiþní Spoleþnosti,a.s. Smíšený otevený podílový fond ýP INVEST investiþní spoleþnost, a.s. YSE Akcioná$, NEWTON Investment - investiþní spoleþnost, a.s, balancovaný OPF Živnobanka - akciový fond investiþní spoleþnosti ŽB - Trust, a.s., otevený PF Živnobanka - Interkonto, Investiþní spoleþnost ŽB-TRUST, a.s.,OPF Živnobanka - korunový balancovaný OPF, Investiþní spoleþnost ŽB-TRUST, a.s. Živnobanka - mezinárodní akciový fond investiþní spoleþnosti ŽB-Trust a.s., OPF Živnobanka - Sporokonto investiþní spoleþnost ŽB-TRUST, a.s, OPF

49

Píloha þ. 3 – Seznam otevených podílových fond$ zahraniþních investiþních spoleþností s povolením k p$sobení v ýeské republice (stav k 31.3.2002) ABN AMRO Funds - Asia Bond Fund

ABN AMRO Funds - Behavioural Finance Japan Fund

ABN AMRO Funds - Brazil Equity Fund

ABN AMRO Funds - Euro Bond Distribution Fund

ABN AMRO Funds - Euro Bond Fund

ABN AMRO Funds - Europe Bond Fund

ABN AMRO Funds - Germany Equity Fund

ABN AMRO Funds - Global Bond Fund

ABN AMRO Funds - Global Emerging Markets Bond Fund

ABN AMRO Funds - High Yield Bond Fund

ABN AMRO Funds - Interest Growth Fund Euro

ABN AMRO Funds - Italy Equity Fund

ABN AMRO Funds - Latin America Bond Fund

ABN AMRO Funds - Model Fund 1


ABN AMRO Funds - Netherlands Equity Fund

ABN AMRO Funds - Switzerland Equity Fund

ABN AMRO Funds - US Bond Fund

ABN AMRO Funds - Asian Tigers Equity Fund

ABN AMRO Funds - Behavioural Finance Europe Fund

ABN AMRO Funds - Biotech Fund

ABN AMRO Funds - Czech Republic Bond Fund

ABN AMRO Funds - Eastern Europe Equity Fund

ABN AMRO Funds - Euro Equity Fund

ABN AMRO Funds - Europe Equity Fund

ABN AMRO Funds - Europe Equity Growth Fund

ABN AMRO Funds - Global Emerging Markets Equity Fund

ABN AMRO Funds - Global Equity Fund

ABN AMRO Funds - Global Life Society Equity Fund

ABN AMRO Funds - Global Property Equity Fund

ABN AMRO Funds - Global Resources Fund

ABN AMRO Funds - Global Technology Fund

ABN AMRO Funds - Interest Growth Fund CZK

ABN AMRO Funds - Japan Equity Fund

ABN AMRO Funds - Latin America Equity Fund





ABN AMRO Funds - North America Equity Fund

ABN AMRO Funds - Pharma Fund

ABN AMRO Funds - Small Companies Europe Equity Fund

Activest BioPharma

Activest LogistikWorld

Activest Lux Emerging Bond

Activest Lux EuropaRent

Activest Lux GlobalValue

Activest Lux NewMarkets

Activest Lux Osteuropa

Activest Lux TeleGlobal

Activest Lux TrendWorld

Activest Lux WeltRent

Activest Strategie

Activest TopEuro

Activest TopWelt

All Cap Growth Fund

Balanced Fund

Capital Invest America Stock

Capital Invest Asia Stock

Capital Invest Asset Allocation Mix

Capital Invest Austria Med

Capital Invest Austria Stock

Capital Invest Biotech Stock

Capital Invest Central Europe Bond

Capital Invest Dollar Bond

Capital Invest Dollar Cash

Capital Invest Dynamic Europe Stock

Capital Invest Eastern Europe Stock

Capital Invest EINSTEIN absolut

Capital Invest EINSTEIN relativ

Capital Invest Energy Stock

Capital Invest Euro Cash

Capital Invest Euro Corporate Bond

Capital Invest Euro Government Bond

Capital Invest Euro Hedge Bond

Capital Invest Europe Stock

Capital Invest Global Bond

Capital Invest Global Stock

Capital Invest Gold Stock

Capital Invest Internet Stock

Capital Invest Latin America Stock

Capital Invest Pharma Stock

Capital Invest Select Europe Stock

Capital Invest Swiss Stock

50

Capital Invest Teleworld Stock

Capital Invest Tiger Stock

Conseq Invest Bond Fund

Conseq Invest Equity Fund

Core Equity Fund

ERSTE - SPARINVEST Biotec-Stock

ERSTE - SPARINVEST Combirent

ERSTE - SPARINVEST Danubia-Invest

ERSTE - SPARINVEST Danubia-Rent

ERSTE - SPARINVEST Dollartrend

ERSTE - SPARINVEST Eka-Bond

ERSTE - SPARINVEST Eka-Bond-Europe

ERSTE - SPARINVEST Eka-Dollar-Bond

ERSTE - SPARINVEST Eka-Dollar-Cash

ERSTE - SPARINVEST Eka-Med

ERSTE - SPARINVEST Eka-Mix

ERSTE - SPARINVEST Eka-Rent

ERSTE - SPARINVEST Europian High Yield Bond

ERSTE - SPARINVEST Eurostock

ERSTE - SPARINVEST First Austrian Emerging Bond

ERSTE - SPARINVEST Global-Equity

ERSTE - SPARINVEST Intertrend

ERSTE - SPARINVEST Japan-Stock

ERSTE - SPARINVEST Pharma-Stock

ERSTE - SPARINVEST Rendite-Plus

ERSTE - SPARINVEST Sparfonds

ERSTE - SPARINVEST Sparinvest

ERSTE - SPARINVEST Stock-America

ERSTE - SPARINVEST Techno-Stock

ERSTE - SPARINVEST Vienna-Invest

Euro Nasdaq Plus Growth Fund

Euro Nasdaq Plus Growth II Fund

Euro Reserve Fund

Euro World Growth Fund

Flexible Income Fund

Global Life Sciences Fund

Global Strategic Value Fund

Global Technology Fund

High-Yield Bond Fund

HSBC Global Investment Funds - American Opportunities

HSBC Global Investment Funds - Asian Equity

HSBC Global Investment Funds - Asian Opportunities

HSBC Global Investment Funds - European Equity

HSBC Global Investment Funds - European Index

HSBC Global Investment Funds - European Opportunities

HSBC Global Investment Funds - Global Bond

HSBC Global Investment Funds - Global Emerging Equity

HSBC Global Investment Funds - Global Emerging Markets Fixed Income

HSBC Global Investment Funds - Global Opportunities Equity

HSBC Global Investment Funds - Global Technology Equity

HSBC Global Investment Funds - Hong Kong Equity

HSBC Global Investment Funds - Japanese Equity

HSBC Global Investment Funds - Japanese Opportunities

HSBC Global Investment Funds - North American Equity

HSBC Global Investment Funds - Pan-European Equity

HSBC Global Investment Funds - Select Opportunities Equity

HSBC Global Investment Funds - Sterling Bond

HSBC Global Investment Funds - UK Equity

HSBC Global Investment Funds - UK Opportunities

HSBC Global Investment Funds - US Dollar Bond

HSBC Global Investment Funds - US Dollar Reserve

HSBC Global Investment Funds - US Index

HVB Lux Portfolio US-Dollar-Cash

ING (L) Invest Biotechnology

ING (L) Invest EMU Equity

ING (L) Invest European Equity

ING (L) Invest European Small Caps

ING (L) Invest Global Real Estate

ING (L) Invest Chemicals

ING (L) Invest IT

ING (L) Invest Japan

ING (L) Invest North America

ING (L) Invest World

ING (L) Renta Fund Dollar

ING (L) Renta Fund Euro

ING (L) Renta Fund Euromix

ING (L) Renta Fund World

ING Continuous Click Fund Eurotop 100

ING Continuous Click Fund S&P 500 USD

ING Czech Continuous Click Fund Eurostoxx 50

ING International - Czech Bond Fund

ING International - Czech Equity Fund

ING International (II) - Czech Money Market

International (non-US) Growth Fund

Julius Baer Multibond - AUSTRO BOND FUND

Julius Baer Multibond - CONVERT BOND FUND

Julius Baer Multibond - DOLLAR BOND FUND

Julius Baer Multibond - DOLLAR MEDIUM TERM BOND FUND

51

Julius Baer Multibond - EMERGING BOND FUND (Euro)

Julius Baer Multibond - EMERGING BOND FUND (USD)

Julius Baer Multibond - ERSTE BOND FUND

Julius Baer Multibond - EURO GOVERNMENT BOND FUND

Julius Baer Multibond - EURO MEDIUM TERM BOND FUND

Julius Baer Multibond - EUROPE BOND FUND

Julius Baer Multibond - EUROPE HIGH YIELD BOND FUND

Julius Baer Multibond - GLOBAL BOND FUND

Julius Baer Multibond - SPECIAL EUROPE BOND FUND

Julius Baer Multibond - SWISS BOND FUND

Julius Baer Multicash - DOLLAR CASH FUND

Julius Baer Multicash - EURO CASH FUND

Julius Baer Multicash - L STERLING CASH FUND

Julius Baer Multicash - SWISS FRANC CASH FUND

Julius Baer Multicooperation - JULIUS BAER STRATEGY BALANCED (EURO)

Julius Baer Multicooperation - JULIUS BAER STRATEGY BALANCED (CHF)

Julius Baer Multicooperation - JULIUS BAER STRATEGY CONSERVATIVE (EURO)

Julius Baer Multicooperation - JULIUS BAER STRATEGY CONSERVATIVE (CHF)

Julius Baer Multicooperation - JULIUS BAER STRATEGY GROWTH (EURO)

Julius Baer Multicooperation - JULIUS BAER STRATEGY GROWTH (CHF)

Julius Baer Multistock - ASIA MEGATREND STOCK FUND

Julius Baer Multistock - CENTRAL EUROPE MEGATREND STOCK FUND

Julius Baer Multistock - EUROLAND VALUE STOCK FUND

Julius Baer Multistock - EUROPE LEADING STOCK FUND

Julius Baer Multistock - EUROPE MEGATREND STOCK FUND

Julius Baer Multistock - EUROPE STOCK FUND

Julius Baer Multistock - GERMAN VALUE STOCK FUND

Julius Baer Multistock - GLOBAL INFOTECH STOCK FUND

Julius Baer Multistock - GLOBAL MEGATREND STOCK FUND

Julius Baer Multistock - GLOBAL NAVIGATOR STOCK FUND

Julius Baer Multistock - JAPAN LEADING STOCK FUND

Julius Baer Multistock - JAPAN NAVIGATOR STOCK FUND

Julius Baer Multistock - SPECIAL EUROPE STOCK FUND

Julius Baer Multistock - SPECIAL GERMAN STOCK FUND

Julius Baer Multistock - SPECIAL JAPAN STOCK FUND

Julius Baer Multistock - SPECIAL SWISS STOCK FUND

Julius Baer Multistock - SPECIAL US STOCK FUND

Julius Baer Multistock - SWISS STOCK FUND

Julius Baer Multistock - US LEADING STOCK FUND

Julius Baer Multistock - US NAVIGATOR STOCK FUND

KBC Bonds Capital Fund

KBC Bonds Convertibles

KBC Bonds Corporates Euro

KBC Bonds Corporates USD

KBC Bonds Emerging Markets

KBC Bonds Euro Candidates

KBC Bonds Europe

KBC Bonds High Interest

KBC Bonds Income Fund

KBC Bonds Inflation-linked Bonds

KBC Equity Fund America

KBC Equity Fund Asset Management

KBC Equity Fund Belgium

KBC Equity Fund Biotechnology

KBC Equity Fund Buyback America

KBC Equity Fund Buyback Europe

KBC Equity Fund Cyclicals

KBC Equity Fund Easdaq

KBC Equity Fund EU Candidates

KBC Equity Fund Euro Cyclicals

KBC Equity Fund Euro Finance

KBC Equity Fund Euro Technology

KBC Equity Fund Europe

KBC Equity Fund Eurozone

KBC Equity Fund Fallen Angels

KBC Equity Fund Finance

KBC Equity Fund Flanders

KBC Equity Fund Food & Beverages

KBC Equity Fund Generation Gold

KBC Equity Fund Generation Y

KBC Equity Fund Global Leaders

KBC Equity Fund Internet

KBC Equity Fund Japan

KBC Equity Fund Leisure & Tourism

KBC Equity Fund Media

KBC Equity Fund Medical Technologies

KBC Equity Fund Millenium

KBC Equity Fund Nasdaq

KBC Equity Fund New Shares

KBC Equity Fund Oil

KBC Equity Fund Pharma

KBC Equity Fund Technology

KBC Equity Fund Technology Top 20

KBC Equity Fund Telecom

KBC Equity Fund Top 30

KBC Equity Fund US Small Caps

52

KBC Equity Fund US Value

KBC Equity Fund Utilities

KBC Equity Fund Wireless

KBC Equity Fund World

KBC INDEX FUND Euroland

KBC INDEX FUND Euroland Bonds

KBC INDEX FUND Euronext

KBC INDEX FUND Europe

KBC INDEX FUND Japan

KBC INDEX FUND United States

KBC INDEX FUND World

KBC MULTI CASH CAD

KBC MULTI CASH CAD Medium

KBC MULTI CASH CSOB CZK

KBC MULTI CASH Euro

KBC MULTI CASH Euro Medium

KBC MULTI CASH USD

KBC RENTA AUD-RENTA

KBC RENTA CANARENTA

KBC RENTA CZECHRENTA

KBC RENTA DECARENTA

KBC RENTA DOLLARENTA

KBC RENTA EMURENTA

KBC RENTA EURORENTA

KBC RENTA LONG EUR

KBC RENTA MEDIUM EUR

KBC RENTA NZD-RENTA

KBC RENTA SEKARENTA

KBC RENTA SHORT EUR

KBC RENTA STERLINGRENTA

KBC RENTA SWISSRENTA

Komfort Portfolio Balanced

Komfort Portfolio Classic

Komfort Portfolio Dynamic

MFS Funds - European Bond Fund

MFS Funds - European Equity Fund

MFS Funds - European High Yield Bond Fund

MFS Funds - European Smaller Companies Fund

MFS Funds - GLOBAL Equity Fund

MFS Funds - U.S. Dollar Reserve Fund

MFS Funds - U.S. Emerging Growth Fund

MFS Funds - U.S. Equity Fund

MFS Funds - U.S. High Yield Bond Fund

MFS Funds - U.S. Research Fund

MFS Funds - U.S. Strategic Growth Fund

MFS Funds - Value Fund

PARVEST AUSTRALIA

PARVEST BALANCED (EURO)

PARVEST BALANCED (CHF)

PARVEST BALANCED (USD)

PARVEST BELGIUM

PARVEST CANADIAN DOLLAR BOND

PARVEST CONSERVATIVE (EURO)

PARVEST CONSERVATIVE (USD)

PARVEST CONTINENTAL EUROPE

PARVEST DYNAMIC (EURO)

PARVEST DYNAMIC (USD)

PARVEST EASTERN EUROPE

PARVEST EURO ADVANTAGE BOND

PARVEST EURO BOND

PARVEST EURO EQUITIES

PARVEST EURO SMALL CAP

PARVEST EUROPE

PARVEST EUROPE FINANCIALS

PARVEST EUROPE GROWTH PLUS

PARVEST EUROPE MID CAP

PARVEST EUROPE OUTSOURCING

PARVEST EUROPEAN BOND

PARVEST EUROPEAN CONVERTIBLE BOND

PARVEST EUROPEAN CORPORATE BOND

PARVEST EUROPEAN HIGH YIELD BOND

PARVEST FRANCE

PARVEST GERMANY

PARVEST GROWTH (EURO)

PARVEST GROWTH (CHF)

PARVEST GROWTH (USD)

PARVEST HOLLAND

PARVEST HORIZON 10 (EURO)



PARVEST IBERIA

PARVEST INTERNATIONAL BOND

PARVEST ITALY

PARVEST JAPAN EQUITIES

PARVEST JAPAN QUANT

PARVEST JAPAN SMALL CAP

PARVEST MEDIUM TERM EURO BOND

PARVEST NEW EUROPE

PARVEST NORTH AMERICA

PARVEST SCANDINAVIA

53

PARVEST SCANDINAVIAN BOND

PARVEST SOUTHERN EUROPE

PARVEST STERLING BOND

PARVEST SWISS FRANC BOND

PARVEST SWITZERLAND

PARVEST UK

PARVEST US DOLLAR BOND

PARVEST US SMALL CAP

PARVEST USA QUANT

PARVEST WORLD

PARVEST WORLD HEALTH

PARVEST WORLD LEADERS

PARVEST WORLD MEDIA NET

PARVEST WORLD PRESTIGE

PARVEST WORLD RESOURCES

PARVEST WORLD SPECIAL SITUATIONS

PARVEST WORLD TECHNOLOGY

PARVEST YEN BOND

Pioneer America Fund public limited company

Pioneer European Equity Fund public limited company

Pioneer Funds - America

Pioneer Funds - Core European Equity

Pioneer Funds - Euro Corporate Bond

Pioneer Funds - Euroland Equity

Pioneer Funds - European Bond

Pioneer Funds - European Small Companies

Pioneer Funds - French Equity

Pioneer Funds - Global Consumers

Pioneer Funds - Global Energy

Pioneer Funds - Global Enviromental & Ethical

Pioneer Funds - Global Equity

Pioneer Funds - Global Financials

Pioneer Funds - Global Healthcare

Pioneer Funds - Global Industrials

Pioneer Funds - Global Technology

Pioneer Funds - Global Telecoms

Pioneer Funds - International Bond

Pioneer Funds - Italian Equity

Pioneer Funds - Japanese Equity

Pioneer Funds - North American Equity

Pioneer Funds - Pan European Equity Research Portfolio

Pioneer Funds - Pioneer Mix 1





Pioneer Funds - Top European Players

Pioneer Funds - U.S. Growth

Pioneer Funds - U.S. Mid Cap Value

Pioneer Funds - U.S. Small Companies

Pioneer Funds - U.S. Value

Pioneer Global Equity Fund public limited company

Pioneer U.S. Growth Fund public limited company

Raiffeisen - Dollar Liquid

Raiffeisen - Dollar Rent

Raiffeisen - Euro Liquid

Raiffeisen - Euro Rent

Raiffeisen - Europa Aktien

Raiffeisen - Europa High Yield

Raiffeisen - Europa Wachstum

Raiffeisen - EuroVision Rent

Raiffeisen - Global Aktien

Raiffeisen - Global Mix

Raiffeisen - Global Rent

Raiffeisen - Konvergenz Aktien

Raiffeisen - Konvergenz Rent

Raiffeisen - Osteuropa Aktien

Raiffeisen - Pacific Aktien

Raiffeisen - US Aktien

SHORT TERM DOLLAR PARVEST

SHORT TERM CHF PARVEST

SHORT TERM STERLING PARVEST

Special Situation Fund

Sterling Anglo American Growth II Fund

Sterling Anglo-American Growth Fund

Sterling Asian Growth (II) Fund

Sterling Asian Growth Fund

Sterling European Growth (II) Fund

Sterling European Growth Fund

Sterling Global Titans Growth Fund

Sterling Nasdaq 100 Index Growth Fund

Sterling Nasdaq Annual Growth Fund

Sterling Nasdaq Plus Growth Fund

Sterling Nasdaq Plus Growth II Fund

Sterling Nasdaq Plus Growth III Fund

Sterling Pan European Growth (II) Fund

Sterling Pan European Growth III Fund

Sterling Pan-European Growth Fund

Sterling Top Sector Growth Fund

Sterling World Growth (II) Fund

54

Sterling World Growth Fund

Strategic Value Fund

Twenty Fund

UNI-GLOBAL "Max. 3 ans" (EURO)

UNI-GLOBAL "Max. 3 ans" (CHF)

UNI-GLOBAL "Max. 3 ans" (USD)

UNI-GLOBAL (EURO)

UNI-GLOBAL (CHF)

UNI-GLOBAL (USD)

UNI-GLOBAL European Minimum Variance Equities MV (EURO)

UNI-GLOBAL High Yield (USD)

US Dollar Anglo-American Growth Fund

US Dollar Asian Growth (II) Fund

US Dollar Asian Growth Fund

US Dollar European Growth (II) Fund

US Dollar European Growth Fund

US Dollar Global Titans Growth Fund

US Dollar Global Titans Growth II Fund

US Dollar Nasdaq 100 Index Growth Fund

US Dollar Nasdaq Annual Growth Fund

US Dollar Nasdaq Plus Growth Fund

US Dollar Nasdaq Plus Growth II Fund

US Dollar Nasdaq Plus Growth III Fund

US Dollar Pan European Growth (II) Fund

US Dollar Pan European Growth III Fund

US Dollar Pan-European Growth Fund

US Dollar Reserve Fund

US Dollar Top Sector Growth Fund

US Dollar US Performance Plus Growth Fund

US Dollar World Growth (II) Fund

US Dollar World Growth Fund

US Large Cap Growth Fund

US Short-Term Bond Fund

US Venture Fund

Volksbank-Amerika Invest

Volksbank-Corporate Bond Fund

Volksbank-Dollar Rent

Volksbank-Europa Invest

Volksbank-Europa Rentenfonds

Volksbank-Global Blue Chip Fund

Volksbank-Interbond

Volksbank-Inter-Invest

Volksbank-Pacific Invest

Von Ernst CSF Fund

Wif-Bank-Ärztefonds

World Investment Opportunities Funds - Balanced Euro

World Investment Opportunities Funds - European Equity

World Investment Opportunities Funds - Global Equity

World Investment Opportunities Funds - US Capital Growth Fund

World Investment Opportunities Funds - US Dollar International Bond

Worldwide Growth Fund

55

OTEV ENÉ PODÍLOVÉ FONDY - NÁSTROJ INVESTIC RETAILOVÉHO KLIENTA

Recommend Documents