Otázka vstupu České republiky do Evropské unie jako důležitá součást vzdělávání

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Otázka vstupu České republiky do Evropské unie jako důležitá součást vzdělávání BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Zuzana DVOŘÁKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

PhDr. Markéta SANALLA

Znojmo, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci „Otázka vstupu České republiky do Evropské unie jako důležitá součást vzdělávání“ jsem vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Markéty Sanalla a veškerou použitou literaturu a odborné zdroje jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě dne ……..………….

………………………………… podpis autora

Poděkování:

Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Markétě Sanalla za konzultace ohledně mé bakalářské práce, za odborné vedení, příslušné návrhy a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá otázkou vstupu České republiky do Evropské unie. Práce analyzuje informovanost studentů, týkající se vstupu České republiky do Evropské unie a pracuje s tezí, že je tato otázka důležitou součástí vzdělávání na základních i středních školách. První část práce je zaměřena na teorii související se vstupem České republiky do Evropské unie. Praktická část se zabývá analýzou, jakým způsobem a jak obsáhle jsou studenti informování ve školách o povinnostech a výhodách, plynoucí z členství České republiky v Evropské unii. V práci je také vypracován návrh informační kampaně pro danou skupinu studentů, která by jejich informovanost zvýšila. Klíčová slova: Česká republika, Evropská unie, vzdělávání, základní škola, střední škola.

ABSTRAKT The bachelor thesis deals with the issue of the Czech Republic joining the European Union. The thesis analyses awareness of students regarding the Czech Republic joining the European Union and is working with the idea that the issue is an important part of education at primary and secondary schools. The first part focuses on the theory related to the Czech Republic joining the European Union. The practical part analyses how extensively students are informed by schools about the responsibilities and benefits of membership of the Czech Republic in the European Union. The work also contains a draft of an information campaign for a particular group of students that would increase their awareness.

Key words: Czech Republic, European Union, education, a primary school, a high school.

Obsah 1

ÚVOD .................................................................................................................. 8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................. 11

3

TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................... 12 3.1

Od Evropských společenství po EU ............................................................ 12

3.2

Cesta ČR do EU .......................................................................................... 17

3.3

Současná EU: diskuze o EU jako téma pro výuku ...................................... 21

3.4

EU jako důležitá součást vzdělávání ........................................................... 26

3.5

Vybrané Rámcové vzdělávací programy (RVP) a otázky výuky o evropské

integraci ................................................................................................................. 29 3.5.1

Výuka EU v RVP pro základní vzdělávání ......................................... 30

3.5.2

Výuka EU RVP pro základní vzdělávání (včetně vzdělání žáků

s lehkým mentálním postižením) ....................................................................... 32 3.5.3 3.6 4

Výuka EU v RVP pro gymnázia .......................................................... 34

Další možnosti pro výuku o evropské integraci jako výzva pro učitele ..... 36

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 38 4.1

Interpretace výsledků dotazníků pro studenty základních škol ................... 39

4.1.1 4.2

Interpretace výsledků dotazníků pro studenty středních škol ..................... 47

4.2.1 4.3

Vyhodnocení dotazníkového šetření - učitelé základních škol ............ 61

Interpretace výsledků dotazníků pro učitele středních škol ........................ 62

4.4.1 4.5

Vyhodnocení dotazníkového šetření – studenti středních škol ............ 55

Interpretace výsledků dotazníků pro učitele základních škol ..................... 56

4.3.1 4.4

Vyhodnocení dotazníkového šetření – žáci základních škol ............... 46

Vyhodnocení dotazníkového šetření - učitelé středních škol .............. 67

Návrh informační kampaně pro žáky a studenty......................................... 69

5

ZÁVĚR .............................................................................................................. 73

6

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ............................................................ 75

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 79

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 81 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 82 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 83

1 ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá Otázkou vstupu České republiky do Evropské unie a pracuje se základní tezí, že členství České republiky v Evropské unii je možné považovat za důležitou součást vzdělávání. Vybrala jsem si toto téma, abych analyzovala povědomí studentů o výuce témat týkající se Evropské unie. Především jsem se zaměřila na to, jakou formou se dnes o evropské integraci vyučuje na základních a středních školách, v jakém rozsahu, jaká forma se používá pro výuku o Evropské unii, zda jsou studenti dostatečně informováni o vstupu České republiky do Evropské unie apod. Na základě získaných dat z dotazníkového šetření, které proběhne na Znojemsku, bude navržena informační kampaň pro žáky a studenty základních a středních škol s dosažením cíle zvýšit informovanost těchto žáků a studentů. Teoretická část vystaví základní definice a pojmy na základě rešerše dostupné literatury a zdrojů, které se zabývají vznikem Evropského společenství a zahrnuje i kroky na postupné cestě, která vedla až k vniku Evropské unie. Jsou zde zmíněná důležitá jména jako je Jean Monet, vrcholový představitel francouzského komisariátu pro plán, nebo Robert Schuman, který stál u počátku evropské integrace. Také jsou zde vyobrazeny zakládající členové Evropského sdružení uhlí a oceli (ESUO) a jsou zde vytyčeny hlavní úkoly Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM). Dále je zmínka i o Jednotném evropském aktu (JEA) nebo o Římských smlouvách. Je zde také popsána Maastrichtská smlouva, která vstoupila v platnost roku 1993. Na základě Maastrichtské smlouvy vznikl i nový název “Evropská unie“. Tato kapitola se zabývá také třemi pilíři Evropské unie. Do těchto pilířů se dělí působnost Evropské unie. Další kapitola se věnuje vstupu České republiky do Evropské unie. Celá cesta začala už v roce 1992, kdy Česká republika podepsala asociační dohodu. V roce 1993 se pak uskutečnilo zasedání Evropské rady, kde se rozhodlo o rozšíření Evropské unie o asociované země. Součastně byly také stanoveny pravidla pro uchazeče do Evropské unie. Dále je zde zmínka o konání referenda týkající se toho, zda občané souhlasí se vstupem České republiky do Evropské unie, které se uskutečnilo v roce 2003. 8

V roce1996 byla formálně podaná žádost o vstup České republiky do Evropské unie a 1. května 2004 se Česká republika stala plnohodnotným členem Evropské unie. Nadále se zde věnuji Schengenskému prostoru, do kterého Česká republika vstoupila v roce 2007. Pak se v roce 2009 Česká republika ujala předsednictví v Evropské unii, které trvalo 182 dní. Posledním tématem této kapitoly, kterému se věnuji, je spokojenost Čechů s členstvím v Evropské unii. V další kapitole určitě nebude chybět i diskuze o současné Evropské unii jako téma pro výuku. Zde se budu zabývat z mého pohledu nejaktuálnějšími a velmi důležitými tématy. Věnuji se zde Nobelově ceně míru pro Evropskou unii, kterou obdržela v roce 2012. Dále je tu otázka vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých členských států, otázka HDP na obyvatele, také zde pojednávám o podpoře Evropské unie pro spolupráci zemí Evropské unie, jedná se především o zrušení hraničních kontrol. Dalším ožehavým tématem je otázka dalšího rozšiřování. Nyní má Evropská unie 28 členů a stále je ve fázi vývoje a rozšiřování. Nesmí zde chybět ani pojem migrace. Ta v Evropském společenství představovala hlavně neomezený pohyb pro jednotlivé členské státy. Otázka vstupu České republiky do Evropské unie je bezesporu důležitou součástí vzdělávání. Je to stále velmi aktuální a důležité téma, kterému by se studenti měli bezpochybně věnovat a zajímat se o něj. V textu nechybí informace o školské reformě, která představuje nové teze v obsahu a cílech vzdělávání. Školská reforma s sebou přinesla tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP), jež poskytují školám mnohem větší možnosti začlenit otázku Evropské unie do svých vzdělávacích plánů. V následující kapitole se věnuji vybraným RVP. Vybrala jsem RVP pro základní vzdělávání, pro základní vzdělávání (včetně vzdělání žáků s lehkým mentálním postižením) a pro gymnázia. Zde v jednotlivých RVP vyzdvihuji předměty, oblasti a látky, ve kterých se učí o Evropské unii a očekávané výstupy žáků. Je tu i přehledná tabulka, ve které můžeme vidět např. rámcový učební plán pro RVP ZŠ. Poslední kapitola představuje čtyři nejkvalitnější internetové portály, které se zabývají Evropskou unií a vstupem České republiky do Evropské unie. Jde o portál www.euroskop.cz, www.moderni-dejiny.cz, www.RVP.cz a www.europa.eu. Je zde stručná charakteristika těchto portálů a popis jak stránky vypadají a fungují. 9

V druhé části práce nechybí ani dotazníkové šetření, podle kterého se pokusím analyzovat jak je důležitá výuka Evropské unie, a to na základních a středních školách na Znojemsku. Na základě této analýzy se pak pokusím navrhnout přijatelnou informační kampaň pro studenty, pomocí níž by se kvalita výuky mohla zlepšit a také by se zvedl zájem studentů o informovanost o Evropské unii.

10

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem této práce je na základě zpracování informací o výuce o Evropské unii na základních a středních školách vypracovat doporučení a návrh pro další výuku. Tento cíl je splněn pomocí dotazníkového šetření. Součástí práce je také analýza daného dotazníkového šetření, které má za cíl zjistit, jakým způsobem a jak obsáhlé jsou dle vzdělávacího plánu studenti informováni o výhodách a povinnostech, plynoucí z členství České republiky v Evropské unii. Práce se soustřeďuje především na vstup České republiky do Evropské unie a to jako důležitou součást vzdělávání. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, praktickou a teoretickou část. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů souvisejících se vstupem České republiky do Evropské unie. Dalším cílem této části je vytyčení cesty České republiky do Evropské unie a diskuze o Evropské unii jako tématu pro výuku. Dílčím cílem teoretické části je především zjištění výuky o tématu. V rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání, základní vzdělávání včetně vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a pro gymnázia. Pro teoretickou část byly použity především rešeršní metody. Z metod byla použita rešerše odborné literatury, již vytvořené dotazníkové šetření a čerpání z on-line a internetových zdrojů. Cílem je pak vzájemná komparace získaných informací. Pro splnění vytyčených cílů a úkolů v praktické části je použita zejména metoda dotazovací, která je zformována do dvou dotazníků s otevřenými i uzavřenými otázkami. Další použitou metodou je metoda statického zpracování. Cílem dotazníkového šetření je zjistit povědomí studentů o vybraných otázkách této problematiky. Dalším cílem praktické části je vyhodnocení dotazníků, porovnání zjištěných dat a názorné zobrazení výsledků pomocí grafů. Dotazník byl sestaven pro studenty a učitele základních a středních škol na Znojemsku. Posledním cílem praktické části je na základě analýzy dotazníkového šetření vypracovat návrh informační kampaně pro vybranou skupinu studentů a dosáhnout tak zvýšení jejich informovanosti.

11

3 TEORETICKÁ ČÁST

3.1 Od Evropských společenství po EU

V první kapitole, která otevírá teoretickou část mé bakalářské práce, bych se ráda věnovala Evropskému společenství, protože považuji za důležité alespoň se zmínit o základních pojmech, souvisejících s mým tématem. Mám za to, že Evropské společenství a evropská integrace jsou témata, která považuji za zásadní znalost občanů České republiky a měla by být tedy i součástí výuky. V této kapitole své bakalářské práce připomenu zásadní milníky evropské integrace: přes Evropská společenství, první podpisy důležitých smluv, vznik Evropské unie a až po vstup České republiky do Evropské unie. Celý tento proces, který trval řadu let, je nedílnou součástí evropské a tedy i tuzemské historie. Aby si mohli studenti vytvořit svůj vlastní názor na EU a na evropskou integraci a na základě toho se nadále podíleli na občanském životě v EU, je třeba, aby znali pojmy s tímto spojené. Určitě bych jako příklad na začátku mé práce zdůraznila jméno Robert Schuman. Byl to francouzský ministr zahraničí, z jehož pera byla deklarace, která stála u počátku evropské integrace po druhé světové válce. Deklaraci představil 9. května 19501. V Schumanově návrhu se jednalo hlavně o udržení míru v Evropě a o přenesení této snahy do všech evropských států (König; Lacina; Přenosil, 2006, s. 30). Ráda bych dále uvedla základní definici Evropské unie. Tento pojem je určitě důležité zmínit, považuji ho za základ. Za nejvýstižnější definici Evropské unie jsem zvolila, že: “Evropská unie je ojedinělé hospodářské a politické společenství 28 evropských zemí, jejichž území tvoří dohromady velkou část evropského kontinentu„ (www.europa.eu; [online]. [cit. 2014-02-03]).

1

Později se 9. květen slaví jako “Den Evropy“.

12

V mé práci budu používat pojem evropská integrace. Základem integrace rozumím určité ucelení, sjednocení, určitý proces směřující k dosažení nebo vytvoření určitých cílů. Nyní jsme došli až k Evropské unii, která se stala výsledkem integračního procesu, který je veden myšlenkou na nové evropské uspořádání, s hlavním cílem zamezit válečným náladám mezi evropskými zeměmi a dosáhnout řešení konfliktů mírovými jednáními. Celý projekt se dostal do konkrétní podoby podepsáním smlouvy o vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (Had; Stach; Urban, 2006, s. 10). Jako další významné jméno bych uvedla, Jean Monet. Byl to vrcholný představitel francouzského komisariátu pro plán. Tehdy jako první přišel s myšlenkou, že by o uhelném průmyslu neměly rozhodovat národní státy, ale měla by o něm rozhodovat nová nadnárodní instituce (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-06]). Tento projekt byl realizován v podobě Smlouvy o založení ESUO, která byla podepsána v Paříži roku 1951 a vešla v platnost jako tzv. Pařížská dohoda „jejímž obsahem byl přenos pravomocí v oblasti výroby oceli, těžby uhlí a obchodu s uhlím a ocelí na ESUO se sídlem v Bruselu“ (Petrželová, 2011, s. 10). Největší zájem o podpis této smlouvy měly především Německo a Francie. „Tato výzva se setkala s kladnou odezvou a v roce 1951 byla podepsána Belgií, Francií, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem a Německem. Pařížská smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) pak byla ratifikovaná v červenci 1952“ (Hlavatá; Krumpholcová, 2008, s. 9).

13

Obrázek 1: Zákládající členové ESUO

Zdroj: (www.aktualne.cz; [online]. [cit. 2013-11-06])

ESUO vytvořilo právní a institucionální základ pro celní unii, jednotný evropský trh a také vytvořilo hospodářskou a měnovou unii. Evropská integrace ale pokračovala dále. O šest let později v roce 1957 v Římě2 došlo k podpisu smlouvy o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) na dobu neurčitou. Bezesporu můžeme tyto smlouvy považovat: „za základní právní a programové dokumenty evropské integrace“ (Maňák, 2000, s. 13). Tyto smlouvy přinesly změny v rozšíření hospodářské spolupráce. Hlavní úkol EHS bylo vytvoření společného trhu a EURATOM měl hlavní úkol spolupráci na poli mírového využití jaderné energie (www.novinky.cz; [online]. [cit. 2013-11-10]).

2

Římské smlouvy

- smlouvy o Evropském hospodářském společenství (EHS) a Evropského

společenství pro atomovou energii (EURATOMU). Dne 25. 3. 1957 byly podepsány Římské smlouvy, které vstoupily v platnost 1. 1. 1958. Jejím důvodem přijetí bylo založení Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii.

14

Zásadní přelom ve vývoji evropské integrace přinesla polovina osmdesátých let v podobě Jednotného evropského aktu, který představuje první rozsáhlou změnu3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. V platnost vstoupil dne 1. července 1987 (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-06]). Důvodem podepsání smlouvy byla reforma evropských institucí ohledně příprav na další rozšíření a také urychlení rozhodovacího procesu umožňující zavedení jednotného trhu. Díky přijetí JEA bylo v Radě na další oblasti rozšířeno hlasování kvalifikovanou většinou, což členským

státům

zhoršilo

možnost

uplatnit

při

hlasování

právo

veta.

(www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-06]). Pojem Evropská unie představuje celek všech členských států Evropského společenství (EHS, ESUO a EURATOM). V roce 1993 bylo pomocí Maastrichtské smlouvy vytvořeno nové označení „Evropská unie“, a to na základě budování hospodářské a měnové unii (Petrželová, 2011, s. 13). Když Evropská unie byla založena, neměla právní subjektivitu: „tj. nemohla ve vztazích samostatně a vlastním jménem vystupovat v právních vztazích, nejednalo se o mezinárodní organizaci“ (Petrželová, 2011, s. 13). Podle Maastrichtské smlouvy je cílem EU v jejích vnějších politických a bezpečnostních aktivitách prosazovat svou identitu na mezinárodní scéně, především pak prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky, společně s dlouhodobým vymezením společné obranné politiky, která by pak časem mohla směřovat ke společné obraně. Tato smlouva vychází: „z předpokladu komplexního pojetí druhého pilíře, neboť SZBP4 zahrnuje všechny otázky, které mají vztah k bezpečnosti Unie, včetně případného formulování společné obranné politiky, což by mohlo časem vést ke společné obraně (Peltrán a kolektiv, 2009, s. 90).

3

Základem Jednotného evropského aktu byla: „tzv. Bílá kniha Komise, která specifikovala souhrn

téměř 300 opatření, která měla být realizována do konce roku 1992. To však vyžadovalo také značné změny v oblasti primárního práva (proto se hovoří o revizi)“ (www.sagit.cz; [online]. [cit. 2013-1110]). 4

SZBP = Společná zahraniční a bezpečnostní politika.

15

Maastrichtská smlouva byla podepsána 7. 2. 1992 a vstoupila v platnost 1. 11. 1993. Důvodem přijetí byla přípravná opatření na zavedení Evropské měnové unie. Také zavedla nové prvky politické unie (vymezila občanství, společnou zahraniční politiku a politiku v oblasti vnitřních záležitostí). S sebou přinesla změny jako vytvoření Evropské unie a zavedení procesu spolurozhodování, pomocí kterého dostal při rozhodování větší slovo Evropský parlament. Maastrichtská smlouva také přinesla nové formy spolupráce mezi členskými státy, především v oblasti obrany, spravedlnosti a vnitřních záležitostí (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-10]). Působnost Evropské unie se dělí do tří základních oblastí politiky, tzv. pilířů5. „Tyto tři pilíře Evropské unie byly vytvořeny Smlouvou o Evropské unii. K podpisu této smlouvy došlo 7. února 1992 v holandském Maastrichtu s platností od 1. listopadu 1993. Tato smlouva si našla významné místo v oblasti historie evropské integrace. Smlouva o Evropské unii vytvořila originální a velmi jedinečnou strukturu, pomocí které Evropská unie rozšířila, do té doby převažující ekonomické vztahy mezi všemi zeměmi EU a to o oblast zahraniční, bezpečnostní a vnitřní politiky (Had; Stach; Urban, 2005, s. 9). Evropská unie po roce 2004 představuje ojedinělý novátorský projekt, který nemá v dějinách obdoby. Na základě mezinárodních smluv sjednocuje dříve rozdělený kontinent a stává se základním kamenem mírové, stabilní a demokratické Evropy. Evropská unie začala sdružovat státy, které mají svoji vlastní dlouhou historii, kulturu a tradice, spousta z nich mají celou řadu společných rysů, ale přitom se v nejrůznějších směrech tolik odlišují (Had; Stach; Urban, 2006, s. 8).

5

Tři pilíře EU: První pilíř obsahuje především společnou zemědělskou politiku, měnovou unii, celní

unii a hlavně společný trh. Dále sem spadá i Schengenský prostor, popřípadě společná politika ekologie nebo vzdělání. To vše nazýváme politiky Evropských společenství, které jsou na nadnárodní úrovni. Druhý pilíř zahrnuje zahraniční a bezpečnostní politiku. Ta spočívá v mezivládním charakteru, tj. státy zde uplatňují právo veta a přední představitelé jednotlivých členských zemí EU rozhodují (www.noniky.cz; [online]. [cit. 2013-11-06]). Třetí pilíř se zaměřuje na justici a vnitro. Zde byl společný postoj akceptován také konsensuálně a velmi důležitý vliv tu také měli všechny členské státy EU (Fiala; Pitrová, 2009, s. 131, 132).

16

Všechny členské státy EU delegovaly dobrovolně, s ohledem na uzavření mezinárodních smluv. EU dosáhla vytvoření jednotného trhu s přibližně půl miliardou spotřebitelů a ohromným potenciálem pro hospodářský růst a prosperitu. EU se vypracovala na největší světové ekonomické seskupení, a také se stala největší světovou obchodní mocností (Had; Stach; Urban, 2006, s. 8). Členské státy EU vytvořily „společně orgány, na které přenesly část své suverenity, takže rozhodnutí o určitých záležitostech společného zájmu lze přijímat demokraticky na evropské úrovni“ (Hlavatá; Krumpholcová, 2008, s. 6).

3.2 Cesta ČR do EU Asociační dohoda byla původně podepsaná už v roce 1991, ale z důvodu rozpadu federace v prosinci 1992 musela být dohoda podepsaná znovu, a to zvlášť ČR a zvlášť Slovenská republika. Potom v říjnu roku 1993 se uskutečnila první cesta ČR do EU, tehdy ČR podepsala s Evropským společenstvím tzv. Evropskou neboli asociační dohodu (König; Lacina; Přenosil, 2006, s. 335).

Hlavním cílem této

dohody bylo: „do 10 let od nabytí platnosti (od února 1995), zavést mezi ČR a EU zónu volného obchodu a navázat politický dialog mezi oběma stranami“ (König; Lacina; Přenosil, 2006, s. 335). V červnu 1993 se uskutečnilo zasedání Evropské rady v Kodani, tehdy bylo přijato rozhodnutí, že v budoucnosti se EU rozšíří o asociované země (tzn. země, s kterými byly uzavřeny tzv. asociační dohody) ze střední a východní Evropy. EU již od roku 1993 napomáhala a stále pomáhá jednotlivým asociovaným zemím v uskutečňování Kodaňských kritérií pomocí nejrůznějších programů, jde o programy jak finančního, tak i nefinančního charakteru (Plchová; Lukáš; Hradová, 2005, s. 24, 25). Součastně byly stanoveny základní pravidla, které musí uchazeč o členství dodržovat, jde o tzv. Kodaňská kritéria: 1. Politická kritéria - jde o stabilitu institucí na demokratických principech, vládu práva, lidská práva a také se jedná o akceptování, přijímání a ochranu menšin. Tyto požadavky byly vtištěné do Smlouvy o EU prostřednictvím Amsterodamské smlouvy. 2. Ekonomická kritéria – skutečnost 17

stabilního fungujícího tržního hospodářství a hlavně potenciál vypořádat se s konkurenčním tlakem a veškerými tržními silami v oblasti Unie (Veber, 2012, s. 395). 3. “Schopnost převzít závazky vyplívající z členství – země ucházející se o vstup musí být schopna převzít do své legislativy závazky spojené s fungováním vnitřního trhu, hospodářské soutěže, strukturální politiky, hospodářské a sociální soudržnosti, vnější politiky; 4. Schopnost administrativy – země ucházející se o vstup musí disponovat výkonným systémem veřejné správy i výkonným soudním systémem k efektivní praktické aplikaci acquis“ (Plchová; Lukáš; Hradová, 2005, s. 24, 25). Konání referenda o vstupu do EU proběhlo 13. a 14. června 2003. Na referendu byla občanům kladena základní otázka, zda souhlasí se vstupem ČR do EU na základě smlouvy o přistoupení ČR k EU a stali jsme se tak členským státem EU. Občané se na tuto otázku měli jasně vyjádřit a to jasným “ano“ nebo “ne“. Toto referendum bylo první a doposud jediné obecné referendum, které se v ČR uskutečnilo. Referendum mělo 55% účast, pro vstup bylo přes 77 % účastníků referenda a 23 % bylo proti. Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj ukázal největší podporu pro vstup ČR do EU (Petrželová, 2011, s. 32). Obrázek 2: Souhlasíte se vstupem ČR do EU?

Zdroj: (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-10]).

Roku 1996 ČR požádala formálně o členství v EU. Dne 23. ledna v Římě tehdejší premiér Václav Klaus předal oficiálně žádost ČR o vstup do EU. V roce 1998 se dala do pohybu přístupová jednání. Smlouvu o přistoupení v roce 2003 v Aténách 18

podepsal prezident Václav Klaus společně s ministerským předsedou Vladimírem Špidlou. Smlouva o přistoupení vstoupila v platnost 1. května 2004, toho to dne se ČR stala plnohodnotným členem EU. Společně s ČR vstoupilo do EU dalších devět států, šlo o Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Maďarsko, Kypr, Slovinsko a Maltu. EU se tohoto roku rozrostla na 25 států (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-15]). Schengenský prostor představuje: „sdružení evropských států, které se mezi sebou dohodly na společném cíli – zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích včetně letišť a přístavů, sladění vízové a azylové politiky a založení společného pátracího a informačního počítačového systému (SIS – Schengen Information Systém) na pomoc proti kriminalitě a drogám. Kontroly na vnějších hranicích (se třetími zeměmi) samozřejmě zůstaly zachovány. ČR vstoupila do Schengenského prostoru 21. prosince 2007 společně s osmi dalšími státy“ (König; Lacina; Přenosil, 2007, s. 54). Jako teprve druhý nový členský stát z Evropy, hned po Slovinsku, měla ČR možnost předsedat EU za starých pravidel platnými před Lisabonskou smlouvou a tudíž řídit Radu EU. ČR se předsednictví ujala 1. ledna 2009 a 1. července předala ČR předsednictví Švédsku. Předsednictví ČR trvalo pouhých 182 dní a program předsednictví6 byl předem pečlivě připravován (Baun; Marek, 2010, s. 151). Rada EU je: „tvořena devíti formacemi podle tématiky, kterou se zabývají. Ministerstvo vnitra bude spolu s Ministerstvem spravedlnosti předsedat Radě pro spravedlnost a vnitřní věci“ (www.mvcr.cz; [online]. [cit. 2013-11-15]).

6

Program předsednictví: Od roku 2007 společně se svým 6 - programem se také předkládá 18 -

měsíční společný program, ten je výsledným obrazem vzájemných konzultací a vyjednávání. V červnu 2008 byl na zasedání v Lucembursku oficiálně přijat program tria Francie, ČR a Švédsko a to Radou pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC). Od roku 1983 členské státy musí předložit svůj šestiměsíční program v Radě EU a obeznámit ji s ním. Program českého předsednictví předkládal český premiér Mirek Topolánek společně s vicepremiérem Alexandrem Vondrou 6. ledna 2009 v Praze (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-16]). Nejdůležitějšími prioritami českého předsednictví, které se zaměřují na tři hlavní oblasti neboli tři “E“ byly: „1. Konkurenceschopná ekonomika, 2. Energetika a změna klimatu, 3. Evropa otevřená a bezpečná“ (www.europa.cz; [online]. [cit. 2013-11-16]).

19

České předsednictví v Evropské unii bylo pro zemi i pro její politické vedení bolestivou, ale velmi vzácnou lekcí. Předsednictví je nejdůležitější a nejnáročnější poslání pocházející z členství v Evropské unii především, když ještě platila pravidla před

Lisabonskou

smlouvou.

Role

předsednictví

země

je

organizační,

administrativní, také i politická a reprezentační. Předsednictví každé země trvá pouhých šest měsíců (Baun; Marek, 2010, s. 151). Od roku 2007 probíhaly přípravy na české předsednictví v Evropské unii, které koordinoval Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti při Úřadu vlády, ten řídil vicepremiér Alexander Vondra (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-15]). Mottem českého předsednictví bylo "Evropa bez bariér“. Jednou z hlavních motivací založení

moderního

procesu

evropské

integrace

bylo

odstranění

bariér

(www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-15]). Spokojenost Čechů s členstvím v EU Pro zajímavost bych také zmínila několik údajů, co se týče spokojenosti Čechů s členstvím v EU. V roce 2008 bylo 40 % Čechů spokojeno s členstvím ČR v EU. 39 % lidí nebylo schopné se přiklonit ani k jedné variantě. A pouhých 15 % občanů dalo najevo svůj negativní pohled na členství ČR v EU. V roce 2009 zasáhla Evropu finanční krize, která stále trvá i v současnosti. I přes tyto problémy s finanční krizí zůstali Češi optimističtí. V roce 2010 už spokojenost s členství poklesla na 36 % a nespokojenost naopak vzrostla na 21 %7 (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-1116]). Spokojenost občanů v roce 2012 ubylo. Podle průzkumu agentury STEM (středisko empirických výzkumů) je pouhých 37 % občanů spokojeno s členstvím ČR v EU (ww.eurozpravy.cz; [online]. [cit. 2013-11-16]). Negativní postoj občanů k EU spočívá především v neschopnosti EU vypořádat se s vzniklými překážkami a problémy. Podle výzkumu je nyní 59 % občanů jednoznačně nespokojeno se členstvím ČR v EU a 48 % obyvatelstva se vyjádřilo, že se vůbec necítí být občany EU a 47 % to pociťují jen občas. Velmi zajímavé je i to, že tyto názory na budoucnost ČR v EU se velmi liší. 7

Tato data vyplívají z výzkumu CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění)

20

Především ti, co mají vysokoškolské vzdělání, mají důvěru v budoucnost. Úplně opačný názor pak mají občané bez maturity a pouhých 28 % z nich věří v budoucnost. Víra v lepší budoucnost také klesá přibývajícím věkem a zhoršující se životní úrovní. V konečné fázi jsou vlastně pozitivní k budoucnosti mladí lidé a ti, co jsou materiálně zajištěni (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-17]).

3.3 Současná EU: diskuze o EU jako téma pro výuku V současnosti hýbe Evropskou unii celá řada aktuálních a ožehavých témat, které je taktéž nutno začlenit do výuky tak, aby žáci a studenti měli přehled o aktuálním dění v Evropě. Některé zásadní diskuse jsem níže vybrala a uvádím je jako příklad, který budu nadále zkoumat v praktické části své bakalářské práce. Rozhodně považuji za zásadní diskusi tu, která se týká udělení Nobelovy ceny míru pro EU. Celá EU stojí na zásadách právního státu, tzn. činnost, se odvozuje od smluv, s kterými všechny členské země dobrovolně souhlasily. Všechny tyto smlouvy udávají cíle EU v mnoha směrech její činnosti (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-18]). V roce 2012 proběhla jedna z nejvýznamnějších událostí: „udělení Nobelovy ceny za mír EU za její neúnavné úsilí o zachování míru a právního státu, které vynakládá od svého založení po dvou strašlivých světových válkách 20. století“ (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-18]). Zajímavé je také podívat se na otázku vyrovnávání ekonomické úrovně8 jednotlivých členských států. EU lze zařadit jako velmi ojedinělý a prospěšný experiment ve vzniku institucí nového typu. Svoji důležitou roli odehrála v ekonomickém vývoji členských států a nyní EU přispívá svojí pomocí k optimální ekonomické úrovni všech členských států. Například se jedná o Irsko, které bylo jednou z nejchudších zemí a EU Irsku napomohla zařadit se v krátké době mezi nejbohatší země (Had; Stach; Urban, 2006, s. 12).

8

Evropská unie se: „zasloužila o zachování míru, stability a prosperity, milionům lidí pomohla zvýšit

životní úroveň a dala vzniknout společné evropské měně“ (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-1118]).

21

Další velmi významnou a důležitou diskuzí je bezpodmínečně HDP na obyvatele, u kterého je velký rozdíl mezi jednotlivými zeměmi EU. V porovnání se všemi členskými státy EU mělo nejnižší úroveň HDP na obyvatele v roce 2010 Bulharsko. Na druhém místě je Nizozemsko s dosažením o 33 % vyšší než průměr EU. Toto číslo bylo předběhnuto jen Lucemburskem, které v posledních letech má nejvyšší HDP na obyvatele. HDP Lucemburska je více než dva a půl krát vyšší než průměr EU a zároveň je šestkrát vyšší oproti Bulharsku, které se řadí mezi nejchudší země. ČR dosahuje asi 20 % pod průměr EU. (www.eurostat.cz; [online]. [cit. 2013-1127]). K diskuzi o HDP musí být určitě také zmíněno zásadní téma, a to dluh zemí z EU k HDP. V období let 2008 - 2009 se zadlužení na HDP bezvýhradně zvýšilo. Evropská komise se shodla, že za celou dobu míru v oblasti EU jde o nejvyšší významný nárůst veřejného dluhu. V roce 2008 byl v EU dluh HDP 61,5 %, po uplynutí dalšího roku se dluh HDP zvýšil na 72,6 %. Evropská komise je v této oblasti pesimistická a počítá s nárůstem dluhu HDP i v dalších letech. Pro rok 2011 se počítá s dluhem 83,7 % HDP. Špatná situace se zadlužeností EU s HDP dohání komisi i některé členské státy k myšlence využití krize k přísnějším pravidlům ohledně fungování eurozóny v členských státech EU (www.euraktiv.cz; [online]. [cit. 2013-11-27]). Podle analýz je ČR z celkového počtu členských státu na devátém místě, co se týká zadluženosti k HDP s 45,8 %. Průměr EU činí 85,3 % (www.uctovani.net; [online]. [cit. 2013-11-28]).

22

Tabulka 1: Pořadí zemí EU s nejnižším zadlužením (k 03. 10. 2013)

Pořadí

Země

Dluh k HDP

15.

Nizozemsko

71,2 %

1.

Estonsko

10,1 %

16.

Malta

72,1 %

2.

Bulharsko

18,5 %

17.

Rakousko

73,4 %

3.

Lucembursko

20,8 %

18.

Maďarsko

79,2 %

4.

Norsko

29,6 %

19.

Německo

81,9 %

5.

Rumunsko

37,8 %

20.

Španělsko

84,2 %

6.

Švédko

38,2 %

-

průměr EU

85,3 %

7.

Lotyšsko

40,7 %

21.

Kypr

85,8 %

8.

Litva

40,7 %

22.

Velká Británie

90,0 %

9.

ČR

45,8 %

23.

Francie

90,2 %

10.

Dánsko

45,8 %

24.

Island

99,0 %

11.

Slovensko

52,1 %

25.

Belgie

99,6 %

12.

Finsko

53,0 %

26.

Irsko

117,6 %

13.

Slovinsko

54,1 %

27.

Portugalsko

123,6 %

14.

Polsko

55,6 %

28.

Itálie

127,0 %

29.

Řecko

156,9 %

Zdroj: (www.uctovani.net; [online]. [cit. 2013-11-28]).

Ráda bych také zmínila, že Evropská unie podporuje spolupráci zemí EU, jde například o: „zrušení hraničních kontrol mezi zeměmi EU, lidé mohou cestovat bez omezení po větší části kontinentu. Usnadnily se také podmínky pro ty, kteří se v rámci Unie stěhují za prací. (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-19]). Evropská unie se snaží o jednotnost v rozmanitosti a ujišťuje se, zda rozhodnutí jsou přijímána co nejvíce občany. Evropská unie se v dnešní době také věnuje velkému množství otázek, které se týkají našeho každodenního života a přímo nás ovlivňují. Evropa vychází ze společných hodnot, jako jsou demokracie, svoboda a sociální spravedlnost přičemž Evropská unie tyto hodnoty zastává (Hlavatá; Krumpholcová, 2006, s. 6).

23

Možná nejvíce ožehavým tématem je otázka dalšího rozšiřování. Dne 1. července 2013 k Evropské unii přistoupilo Chorvatsko a tím Evropská unie docílila součastné podoby a počet všech členských států vzrost na 28. Toto společenství, všech 28 evropských zemí dohromady, tvoří velkou část kontinentů. Celá unie je stále ve fázi rozvoje se snahou o transparentnější a demokratičtější řídící orgány. Evropský parlament nyní získal mnohem více pravomocí, jeho poslanci jsou voleni přímo občany. Společně s ním byla také posílena i úloha parlamentů jednotlivých zemí a ty v současnosti více spolupracují s evropskými institucemi. To vše přispívá evropským občanům k tomu, aby se více mohli přímo zapojit do politického procesu (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-19]). Nelze vynechat problematiku migrantů v Evropě, která je pro studenty velice zajímavá a aktuální. V Evropské unii v součastné době žije 503 milionů obyvatel a to na rozloze 4 miliony km², to ji staví na třetí místo na světě hned za Indii a Čínu. Největší rozlohu z Evropské unie má Francie a tu nejmenší má Malta. Německo s jeho 81,7 miliony obyvatel se stalo nejlidnatější zemí Evropské unie, hned po Německu je Francie s 64,7 miliony obyvatel a třetí je Británie s 62 miliony. Co se týče nárůstu obyvatel za posledních deset let, zde vítězí Irsko s 15 % nárůstu obyvatel, tj. 4,45 milionu a ve Španělsku to je o 46,08 milionu. Česká republika měla podle Českého statistického úřadu k 30. 9. 2009 10,501 milionu obyvatel (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-19]). Pojem migrace představoval v Evropském společenství především neomezený pohyb pro jednotlivé členské státy, a to až do začátku 90. let. Tehdy, když se jednalo o migraci ze zemí, které nepatřili mezi členy Evropského společenství, byl to problém jen té členské země, které se týkal. Až od roku 1992, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva, se slibně začala budovat i společná politika zabývající se přistěhovalectvím. Ale nakonec se dostala do třetího pilíře tzv. maastrichtského chrámu, ale ten má zejména více mezivládní charakter a v žádném případě komunitární (www.euraktiv.cz; [online]. [cit. 2013-11-20]).

24

Sem tudíž spadá především: „azylová politika, systém hraničních kontrol, boj proti mezinárodní kriminalitě a spolupráci v trestních a občanskoprávních záležitostech, které se týkají cizinců. Lze tedy říci, že evropský rozměr imigrační politiky se prvotně zaměřil na kontrolu a restrikci imigrace, spíše než na její podporu či na integraci přistěhovalců do společnosti“ (www.euraktiv.cz; [online]. [cit. 2013-1120]). Migrace prospívá především chudším zemím. Migranti z chudších zemí své finance, které vydělají v cizině, posílají domů. Dále je to také díky přenosu knowhow a inovacím (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-24]). V posledních několika letech se EU zajímá hodně o spolupráci, co se týče vedení pracovní migrace, řešení konfliktů ohledně přítomnosti neregulérních migrantů či spolupráci se třetími zeměmi, aby docílila kvalitnějšího propojení migrace a rozvoje. Toto velmi rozsáhle a stále velmi aktuální téma Migrace a EU neustále kriticky sleduje: „nakolik je naplňování těchto cílů uskutečnitelné, nakolik budou zájmy jednotlivých států společné či protichůdné a nakolik se skutečně podaří sjednotit evropskou imigrační a azylovou politiku“ (www.migraceonline.cz; [online]. [cit. 2013-11-24]). Potřeba docílit lepší spolupráce se plně projevila až v roce 2011. V tento rok po tom, co se odehrálo tzv. arabské jaro (vlna migrantů, která zavalila pobřeží EU) byly prověřeny, jak moc jsou připravené hraniční země postavit se k takové to situaci. V důsledku těchto událostí s návalem přistěhovalců se docílilo k sestavení návrhů komplexního přístupu k migraci. Díky těmto návrhům Komise předložila strategickou politiku migrace a mobility. Tato politika se stala velmi výhodnou pro EU a také pro země odkud se migranti vydávají a stejně tak je to výhodné i pro samotné migranty (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-21]). Co se týče migrace a EU, tak v minulosti všechny evropské státy měli různé postoje k vedení mezinárodní migrace. Jedním z hlavních důvodů byla různorodost migračních proudů, společenských podmínek a odlišnost politických tradic a kultur jednotlivých zemí. Proto se od 80. tet EU začala zabývat o oblast migrace a azylu a toto téma se stalo důležitým předmětem integračních snah EU. Společná kontrola hranic, sjednocování azylového systému a povolení k trvalému pobytu. Toto jsou tři hlavní oblasti, kde je v EU spolupráce plně podporována a rozvinuta. (www.migraceonline.cz; [online]. [cit. 2013-11-25]). 25

V roce 2008 byl projednáván pakt o migraci všemi ministry vnitra EU. Tento pakt má za úkol: „reformovat a sjednotit pravidla týkající se migrace a azylu. Cílem je dát státům lepší nástroje k boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, ale i k získávání pracovníků ze třetích zemí, kterých se Evropě nedostává“ (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-25]). Mezi hlavní cíle paktu o migraci v EU patří zejména boj s nelegálními přistěhovalci, kterých je přibližně osm milionů. Jedná se o to, aby byli upřednostňováni ti migranti, kteří vstupují do Unie především za prací. Dalším cílem je usnadnit procedury při navrácení nelegálních přistěhovalců a posílení kontroly vnějších hranic (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 2013-11-25]). V dnešní době jsme si zajisté všichni vědomi toho, že: „každá země EU je jedinečná. S tím souvisí i to, že hrubý domácí produkt (HDP) či růst počtu obyvatel se mohou v jednotlivých zemích značně lišit. Země také různě řeší klíčové oblasti politiky, jako je třeba vzdělávání“ (www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-11-20]). EU se v součastné době velice slibně rozvíjí a do budoucna může účinně čelit výzvám globalizace a ovlivňovat světový vývoj. Z EU doposud žádný členský stát nevystoupil (Had; Stach; Urban, 2006, s. 12).

3.4 EU jako důležitá součást vzdělávání

Otázka vstupu České republiky do Evropské unie je bezesporu důležitou součástí vzdělávání, protože je to velmi aktuální a důležité téma, o kterém by měli být studenti i veřejnost informovaní, měli by mít přehled, co se v minulosti odehrálo a co se děje aktuálně. Výše jsem již zmiňovala spokojenost Čechů s členstvím v EU. Dle mého názoru ta část lidí, která je se členstvím nespokojená, tak pro ně není ani důležité, zda je toto téma důležité zahrnout do vzdělávání v ČR a v jaké míře je vymezen prostor tohoto tématu ve vzdělávání. Zásadně se prostor pro výuku tohoto tématu rozšířil po nedávno proběhlé reformě ve školství. Ta přinesla tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP), jež poskytují školám mnohem větší možnosti začlenit otázku Evropské unie do svých vzdělávacích plánů.

26

Nyní bych krátce ve své bakalářské práci shrnula kroky, které jsou známé jako tzv. školská reforma, nazývaná také jako kurikulární reforma9. Tato reforma představuje zejména nové věci v obsahu a cílech vzdělávání. Hlavním cílem reformy je především dosáhnout toho, aby žáci dokázali správně zacházet s informacemi a naučili se využívat celoživotní dovednosti a zkušenosti, které v budoucnu uplatní. Jde o tzv. klíčové kompetence, pomocí kterých by se měl zjednodušit plnohodnotný život žáků v 21. století a pomocí kterého studenti najdou uplatnění na mezinárodním trhu práce. Dalším cílem je zajisté i předávání znalostí. Bylo sestaveno i desatero školské reformy10 (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]). Školskou reformu, která již proběhla už v mnoha zemích lze definovat: „jako zásadní změnu vzdělávání i vzdělávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdělávání a efektivity výsledků vzdělávání“ (www.rvp.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]).

9

Kurikulární reforma se týká zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 Systém vzdělávacích programů, § 4 Rámcové vzdělávací programy, § 5 Školní vzdělávací programy). 10

Desatero školské reformy 1.

Všem studentům a žákům bude ve škole dobře a budou se cítit v bezpečí. Budou zde prožívat nadšení a radost z úspěchů i učení.

2.

Všem se nastolí stejná možnost předvést, v čem jsou dobří, co všechno se naučili a ukázat, co vše umí. Toto všechno se pak bude vyskytovat v hodnocení jednotlivých žáků.

3.

Důležitým předpokladem je především přimět žáky k znalostem, ale také dodat jim to správné nadšení k učení na celý život.

4.

Snaha o to, aby žáci dokázali naučit se objevovat svět v nejrůznějších souvislostech a uměli své znalosti co nejvíce uplatnit v budoucnosti.

5.

Zdokonalování jazykových dovedností pro život a pracovní uplatnění po celém světě.

6.

Dovednost žáků umět zacházet s nejrůznějšími informacemi a jejich zdroji.

7.

Žáci se postupně budou učit jak správně žít a vycházet s lidmi okolo sebe.

8.

Žáci se budou učit samostatnosti v oblasti jednání s lidmi, naučí se chovat zodpovědně a také se tak umět rozhodovat.

9.

Žáci by měli umět starat se o své zdraví i o zdraví bližních.

10. Mělo by se docílit, aby žáci dokázali zasahovat do výuky a podílet se na dění ve škole (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]).

27

Oficiální rámec školské reformy je vytvořen: „přechodem od jednotných osnov pro všechny školy k vytváření RVP podle nichž si školy tvoří své vlastní jedinečné školní vzdělávací programy (ŠVP)“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]). Jedním z důvodů nové školské reformy je také dopřát školám určitou svobodu, naučit žáky řešit problémy a připravit je pro praktický život (www.novinky.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]). Tabulka 2: Průběh reformy – vydávání RVP a přechod na výuku podle vlastních ŠVP

Schválení RVP

Školy

začínají

v

prvních

ročnících učit podle příslušných ŠVP Mateřské školy11

1. 3. 2005

1. 9. 2007

Základní školy

31. 8. 2005

1. 9. 2007 (povinně v 1. a v 6. ročníku)

Základní umělecké školy

do 31. 8. 2010

1. 9. 2012

Gymnázia

24. 7. 2007

1. 9. 2009

Dvojjazyčná gymnázia

do 31. 8. 2009

1. 9. 2009

Sportovní gymnázia

24. 7. 2007

1. 9. 2009

Ostatní střední školy (SOŠ, SOU, VOŠ) 1. etapa (61 RVP OV)

31. 8. 2007

1. 9. 2009

2. etapa (82 RVP OV)

1. 9. 2008

1. 9. 2010

3. etapa

do 31. 8. 2009

1. 9. 2011

4. etapa

do 31. 8. 2010

1. 9. 2012

Zdroj: (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]).

11

RVP byl vytvořen pro mateřské školy už v roce 2001 a měl jen vlastnosti doporučení.

28

3.5 Vybrané Rámcové vzdělávací programy (RVP) a otázky výuky o evropské integraci Podle RVP a příslušných ustanovení si všechny školy zakládají své vlastní programové dokumenty tj. ŠVP. Což znamená, že se studenti a žáci nyní vzdělávají na základě těchto nových dokumentů - ŠVP. ŠVP stanovuje znalosti a dovednosti, které je zapotřebí studenty a žáky během povinné docházky naučit. Ke dni 31. 12. 2012 RVP byly již vytvořeny pro předškolní a základní vzdělávání 12, pro základní umělecké školy a v neposlední řadě pro necelých 300 středních škol13, kam spadají i konzervatoře, jazykové školy a gymnázia14. Pro každý obor byly vytvořeny RVP a to na státní rovině (www.nuv.cz; [online]. [cit. 2013-12-03]).

12

RVP pro předškolní a základní vzdělávání: První změna nastala už v roce 2004. RVP byly řízeny

ze začátku na určených mateřských a základních školách. Toto řízení sloužilo zejména k úpravě a hodnocení, aby RVP v budoucnu byly v praxi nejlepší. Díky těmto začátečnickým RVP pak vznikali RVP i pro ostatní vzdělávací obory. Dále pak od roku 2005 mateřské a základní školy musely v daném dvouletém rozmezí vytvořit své vlastní ŠVP. Při vytváření ŠVP si většina škol stanovila svého koordinátora. Na začátku si učitelé vytvořily SWOT analýzu školy, dále na základě vlastních schopností dodělávaly obsah vzdělání a nakonec vytvářely vyhovující vyučovací plány a cesty, pomocí kterých by dosahovali na předem dané cíle. Pozvolna se tedy vytvářely ŠVP, kde učitelé využili nový pohled na vzdělání (www.rvp.cz; [online]. [cit. 2013-12-01]). 13

RVP pro střední školy: V roce 2009 skončily na středních školách osnovy a nastal převrat ve

výuce. Od 1. září 2009 se asi na polovině středních škol se studenti začali seznamovat s novými předměty a byl vytvořen zcela nový průběh vyučovacích hodin. Zbytek středních škol se přidalo k RVP během dalších dvou let. Na základě zániku školských osnov ministerstvo školství vytvořilo a uveřejnilo RVP. Každá střední škola tak byla donucena vytvořit pro jednotlivé obory své vlastní RVP, což vede k tomu, že stejné obory se budou na jednotlivých školách vyučovat úplně jinak (www.novinky.cz; [online]. [cit. 2013-12-01]). Všechny školy tak byly nuceni zařídit se podle daných RVP, což představovalo vyhotovit ŠVP a začít výuku podle nových RVP a to do dvou let od stanovení daného RVP již od 1. ročníku (www.nuv.cz; [online]. [cit. 2013-12-01]). 14

RVP pro gymnázia: Všechna gymnázia jak čtyřletá tak i víceletá gymnázia od 01. 09. 2009 najela

na nové ŠVP. Vytváření nových RVP učitelům zabralo dost času, byli přiměni, aby podstoupili různá školení a museli se postarat i o těžké papírování (www.novinky.cz; [online]. [cit. 2013-12-01]).

29

V této části bych ráda upřesnila jaký je rozdíl mezi klasickými osnovami a novými RVP. První rozdíl je tedy hlavně v tom, že původní osnovy byly shodné pro všechny školy v ČR. Osnovy vznikaly na základě určitých pravidel, podle úrovně studentů a pramenily z obecných postupů vyučovacích předmětů, které byly stanoveny v učebním plánu. Jejich základním cílem bylo přizpůsobení a vyhotovování záměrů do jakého rozsahu ho student dokázal přijmout a porozumět mu. RVP na rozdíl od osnov určuje pouze rámec požadavků a to od státu. Krajní požadavky si pak jednotlivé školy upřesní sami ve svých ŠVP (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-1201]). Hlavní rozdíl je tedy zejména v: „možnosti změny dokumentu, ale především ve způsobu jeho realizace, tj. v přístupu k žákům, jejich motivaci, v příznivé atmosféře, ve vytváření prostoru pro aktivní zapojení do výuky, pro samostatné hledání, tvoření, zkoušení atd. (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-01]). Nové RVP upřesňují hlavně všeobecné cíle vzdělávání, vymezují hlavní pravomoci směřující k vývoji osobnosti studentů, stanovují předmětové oblasti vzdělávání i s obsahy, určují rámec a důležité body pro vznik ŠVP a to včetně učebních plánů (www.nuv.cz; [online]. [cit. 2013-12-01]). Nyní se budu věnovat tomu v jakém rozsahu je zahrnuta výuka o Evropské unii v jednotlivých rámcových vzdělávacích programech. Jako první jsem pečlivě prostudovala Rámcové vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání a došla jsem k závěru, že zde výuka o Evropské unii není vůbec zahrnuta.

3.5.1 Výuka EU v RVP pro základní vzdělávání V tomto RVP se nachází místo pro výuku EU ve vzdělávacím oboru ČLOVĚK A JEHO SVĚT, v látce Místo, kde žijeme. Tato látka se vyučuje pouze na 1. stupni. V učivu je zahrnuta látka domov, škola, obec, místní a okolní krajina, regiony ČR, naše vlast, mapy a pro nás nejdůležitější Evropa a svět, kde se vyučují kontinenty, všechny evropské státy, výuka o Evropské unii a cestování (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-08]). Další vzdělávací oblast je Člověk a společnost, v níž se nachází vzdělávacím obor VÝCHOVA K OBČANSTVÍ, kde se učí o EU. Tento obor je pouze pro žáky 2. stupně (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-08]). 30

Dále bych uvedla z mého hlediska nejdůležitější očekávané výstupy žáků ve směru výuky o EU, jde tedy hlavně o to, žák: „popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování; uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-08]). V látce se pak žáci věnují přímo evropské integraci, její podstatě, významu, výhodám a v neposlední řadě EU a ČR.

Dále se pak věnují mezinárodní spolupráci, jak

ekonomické, tak i politické. Žáci se také učí o bezpečnostní spolupráci, která vzniká mezi jednotlivými státy, zde jsou rozebírané výhody této spolupráce a důležité mezinárodní organizace (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-08]). V průřezových tématech15 se nachází Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Toto téma přispívá k vývoji osobnosti žáků v úrovni vědomostí, dovedností a schopností: „rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy; rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti; rozlišuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situaci v otevřeném evropském prostoru; vede k pochopení významu Evropské unie; vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory; učí hledání a nacházení společných evropských cest“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). Tematický okruh průřezových témat, kde se učí o EU je Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Tyto tematické okruhy mají za cíl vyvolávat pozornost studentů o Evropě a světu. Také umožňuje žákům lépe poznat Evropu a svět včetně jejich prostředí, které se časem neustále mění a v kterém se lidé navzájem potkávají. Dále tyto kruhy ukazují přesný vzhled Evropy. A jako nejdůležitější je, že dovedou žáky k tomu, aby si byly vědomi propojení ohledně řešení normálních situací občanů s globálními problémy (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). 15

Průřezová témata jsou povinná pro základní vzdělávání žáků. Zvolená průřezová témata musí být na

1. i 2. stupni, nemusí být však součástí ve všech ročnících.

31

V poslední řadě je úkolem tematických okruhů umožnit žákům podílet se na vytváření svého životního pohledu do budoucna a to v rovině celého evropského prostředí (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-06]). Jako první tematický okruh průřezového tématu je Evropa a svět, druhým okruhem je „Objevujeme Evropu a svět“, kam spadá látka: „Naše vlast a Evropa; Evropské krajiny; Evropa a svět; Mezinárodní setkávání; Státní a evropské symboly; Den Evropy; Život Evropanů a styl života v evropských rodinách; Životní styl a vzdělávání mladých Evropanů“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). A poslední okruh se jmenuje „Jsme Evropané: „Evropská unie; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). Posledním průřezovým tématem je Environmentální výchova, kde se nachází tematický okruh Lidské aktivity a problémy životního prostředí. Zde se žáci učí např.: „ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.) „ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-08]).

3.5.2 Výuka EU RVP pro základní vzdělávání (včetně vzdělání žáků s lehkým mentálním postižením)

Jako první vzdělávací oblast, kde je první zmínka ve výuce o Evropské unii, je Člověk a společnost, ve vzdělávacím oboru DĚJEPIS16. A to v látce Nejnovější dějiny, v učivu – poválečný vývoj, kde se vyučuje látka: „období zápasu o demokracii, únor 1948, totalitní režim a odpor proti němu, rok 1968, nové společenské poměry v Evropě, události 1989, vznik České republiky a vstup do EU“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). V této první vzdělávací oblasti se učí o Evropské unii i ve vzdělávacím oboru VÝCHOVA K OBČANSTVÍ17, v látce Mezinárodní vztahy (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). 16

Vzdělávací obor Dějepis se vyučuje pouze na 2. stupni základních škol.

17

Vzdělávací obor Výchova k občanství se vyučuje pouze na 2. stupni základních škol.

32

Očekávané výstupy, které by měl žák splnit je: „uvést některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má ČR vztah, a vědět o výhodách spolupráce mezi státy, vědět o právech občanů ČR v rámci EU a způsobech jejich uplatňování, uvést příklady mezinárodního terorismu“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). Jedná se o učivo: „Evropská integrace – členské státy EU, postavení ČR v rámci EU, Mezinárodní spolupráce – ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy; Významné mezinárodní organizace“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]). Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda je vzdělávací obor ZEMĚPIS 18. Zde se nachází látka Regiony světa, kde se učí žáci státy EU, včetně určování a porovnávání i s polohami a rozlohami. Dále různé oblasti jako jsou např. jazykové, náboženské, sídelní apod. Také se žáci učí: „Regionální společenské a politické útvary – národní a mnohonárodnostní státy, části států, hospodářské oblasti, kraje, města. Regiony – vybrané přírodní, společenské, politické, hospodářské a environmentální problémy, možnosti jejich řešení ve vybraných regionech“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 201312-05]). V průřezových tématech se nachází Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Toto téma je rozepsáno již výše ve Výuce EU v RVP pro základní vzdělávání. Nyní bych ráda uvedla i rámcový učební plán pro výše zmíněné vzdělávací obory, kde se učí o Evropské unii, pro jasnější přehled minimálních časových dotací.

18

Vzdělávací obor Zeměpis se vyučuje pouze na 2. stupni základních škol.

33

Tabulka 3: Rámcový učební plán pro RVP ZŠ

Vzdělávací oblasti

Vzdělávací obory

1. stupeň

2. stupeň

1. – 5. Ročník

6. – 9. ročník

Minimální časová dotace Dějepis

-

8

Člověk a společnost

Výchova k občanství

-

8

Člověk a příroda

Zeměpis

-

13

P19

P

Průřezová témata

Zdroj: (www.msmt.cz [online]. [cit. 2013-12-05]).

3.5.3 Výuka EU v RVP pro gymnázia Zde je místo pro výuku EU v několika vzdělávacích oblastech. Jako první vzdělávací oblast se zde nachází Člověk a příroda, ve kterém je předmět REGIONY. V tomto předmětu je jedním z hlavních očekávaných výstupů žáka, aby dokázal najít na mapách makroregiony světa a přesně určit jejich hranice, dále pak aby žák uměl posoudit přírodní, kulturní, politické i hospodářské vlastnosti a v konci dokázal žák každé makroregiony navzájem zhodnotit (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-1207]). V učivu se pak žáci učí především: „ČR – hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě, charakteristiky obyvatelstva a sídel, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony; makroregiony světa – jádra, periferie, modelový region – modelové problémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Dalším vzdělávacím oborem, kde je místo pro výuku EU je MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT. Mezi očekávané výstupy, které žák bude znát je např.: „objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy; rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti; posoudí vliv začlenění 19

P znamená: „povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném stupni,

časovou dotaci lze čerpat z disponibilní časové dotace“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-05]).

34

státu do EU na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva; uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR; uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí; posoudí projevy“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Učivo, které se žáci učí v tomto předmětu je následující: „evropská integrace – podstata a význam; Evropská unie – význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna. Mezinárodní spolupráce – důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a společenství – RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň činnosti. Proces globalizace – příčiny, projevy, důsledky; globální problémy“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Další místo pro výuku EU se nachází ve vzdělávací oboru Člověk a svět práce v části TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA. Zde se učí ve vztahu k EU pouze o mezinárodním trhu práce, kde se učí především o pracovním trhu EU, profesní mobilitě, globalizaci pracovního trhu apod. (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Nakonec jsou tu průřezová témata, kde se o EU učí v průřezovém tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Tady se nachází prostor, pro výuku v tematickém okruhu ŽIJEME V EVROPĚ. Žáci se tu učí zejména: „geografický a geopolitický profil Evropy, evropské jazykové a kulturní okruhy; evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda, hospodářství; shody a rozdíly v životním stylu evropských zemí evropský integrační proces: historické ohlasy, vývoj po druhé světové válce, Evropská unie, společné politiky a instituce EU; Česká republika v Evropské unii, další významné evropské instituce a organizace; politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě: podstatné vývojové mezníky“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Dalším tematickým okruhem průřezových témat je VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ, kde se vyučuje zejména: „vzdělávací politika EU a její projekce do vzdělávacího systému v ČR; vzdělávací programy EU a možnosti účasti v nich; proces utváření evropského vzdělávacího prostoru a mobilita ve vzdělávání“ (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Jako předposlední průřezové téma bych 35

zařadila Multikulturní výchovu, a to tematický okruh ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŮ. Tady je pouze zmínka o EU, v souvislosti s migrací, jaké jsou postoje ČR, postoje k migrantům a k migrační politice státu v EU (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]). Poslední průřezové téma, kde najdeme místo pro výuku EU je Environmentální výchova, v oblasti ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČR. Žáci se tu učí ve vztahu k EU pouze jaká je legislativa životního prostředí a především jak se EU zapojuje do těchto legislativních opatření (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-1207]). Výuka EU v RVP pro gymnázia se sportovní přípravou, co se týče výuky Evropské unie je zcela totožná s výukou o Evropské unie u RVP pro gymnázia (www.msmt.cz; [online]. [cit. 2013-12-07]).

3.6 Další možnosti pro výuku o evropské integraci jako výzva pro učitele Současný systém výuky a především technologie, které mohou školy ve výuce používat, přináší mnoho možností, jak výuku o evropské integraci zkvalitnit. Vybrala jsem některé projekty a portály, s kterými budu pracovat v praktické části mé práce a také bych je pro výuku doporučila. Portál euroskop.cz Tento webový portál je hlavním informačním zdrojem o EU, který se nachází na internetu. Najdeme zde veškeré potřebné informace o EU a našem členství v Unii. Portál je rozdělen do několika tematických částí, od historie EU až po aktuální denní zpravodajství o EU. Najdeme tu také veškeré informace o fungování institucí EU, jednotlivých členských státech, ČR a EU, apod. Každé téma je dále členěno do několika podkapitol. Jednotlivá témata pak obsahují věcné informace o daném tématu, obrázky a příslušné odkazy. Určitě bych zde vyzdvihla výborné interaktivní mapy, kde si můžeme například prohlédnout, jak postupně přibývají jednotlivé členské státy apod. Informace se zveřejňují na základě Integrovaného informačního systému. Je zde i encyklopedie EU a nedílnou součástí tohoto webu je i Monitoring legislativy EU. Ten již od roku 2008 mapuje evropskou legislativu ve více jak dvaceti oblastech dle Lisabonské smlouvy (www.euroskop.cz; [online]. [cit. 201312-10]). 36

Portál moderni-dejiny.cz Pro poznání vývoje evropské integrace mohu doporučit tento portál, který byl zřízen především pro učitele, žáky a studenty. Tento vzdělávací portál využívá operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost, Česko - polské fórum a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Portál má na starosti Občanské sdružení PANT. Na tomto portálu najdeme přehledné rozdělení látky do několika kategorií. Začíná se vývojem České republiky od 1. světové války až po pád komunismu a vzniku jednotné Evropy. V poslední kategorii se nachází téma napříč stoletím. Nachází se zde také přehledné rozdělení jednotlivých témat, každé téma je dále rozčleněno na textové a obrázkové dokumenty, na pracovní texty, prezentace, historky pro učitele a v poslední řadě na fotogalerie a videogalerie (www.moderni-dejiny.cz; [online]. [cit. 2013-12-10]).

Metodický portál RVP.cz Tento metodický portál byl založen za účelem hlavní metodické podpory učitelům a také jako podpora při zavádění RVP ve školách. Zde mají učitelé prostor pro vzájemnou inspiraci a mohou tu dál předávat své zkušenosti ostatním učitelům. Dále zde mohou učitelé nalézt např. potřebné informace pro vytváření ŠVP, informace jak zlepšit vlastní výuku předmětů, informace o rozvoji a hodnocení hlavních kompetencí apod. Mezi další přednosti tohoto portálu je poskytnout učitelům fórum, ve kterém si učitelé mohou vyměňovat své názory a zkušenosti. Proto jsou tady vytvořeny moduly např. modul diskuze, modul články apod. Určitě bych učitelům doporučila webináře, především jeden, který mě zaujal. Tento webinář se zabývá novými výukovými lekcemi a materiály, v kterých se soustředí na aktuální a ostatní témata

zabývající

se

EU.

Webinář

je

dostupný

na

http://audiovideo.rvp.cz/video/2995/ONLINE-SETKANI-OBCANEM-VEVROPSKE-UNII.html.

Portál

je

spravován

Národním

ústavem

pro

vzdělávání, poradenským zařízením a zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a garantuje kvalitní obsah a inovovanost (www.rvp.cz; [online]. [cit. 2013-12-10]).

37

Portál europa.eu Portál europa.eu je oficiální internetová stránka EU. Na titulní straně je přehledné rozdělení do několika kapitol od informací, jak funguje EU až po různé publikace týkající se EU. Najdeme tu i důležité informace o EU pro mládež a učitele. Tato kapitola je dále rozdělena na podkapitoly pro školáky a druhá pro učitele. Zde učitelé mohou najít různé výukové materiály o EU, podle věkových kategorií žáků. Jsou zde ke stažení různé brožury, pro mladší žáky jsou tu různé výukové hry o EU, najdeme tu také spoustu výukových videí o EU, také tu jsou ke stažení celé výukové sady o EU

atd.

Tento

portál

spravuje

oddělení

komunikace

Evropské

komise

(www.europa.eu; [online]. [cit. 2013-12-10]).

4 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce je zaměřena na analýzu výzkumných otázek, spojených oblastí vzdělávacího plánu. Sledováno bude především to, jak jsou studenti informováni o výhodách a povinnostech plynoucích z členství České republiky v Evropské unii (EU). Informace byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření, na základě dvou sestavených dotazníků. První dotazník byl vypracován pro studenty a druhý pro učitele základních a středních škol. Dotazník pro studenty obsahoval jedenáct otevřených i uzavřených otázek. Byl zodpovězen 100 respondenty základních škol a 200 respondenty středních škol a gymnázií. Dotazník pro učitele měl devět uzavřených otázek a byl vyplněn 60 respondenty základních škola 100 respondenty středních škol a gymnázií. Tento dotazník byl zaměřen především pro učitele, kteří vyučují předměty zaměřené na EU. Veškeré získané informace byly vyhodnoceny a výsledky jsou vyjádřeny v grafech a k nim příslušných komentářích. Hlavním cílem dotazníků bylo zjistit, v jakém rozsahu se na školách učí o EU, jakou formou se vyučuje, v jakých předmětech se studenti učí o EU a co by studenti změnili ve výuce o EU. Oba dotazníky jsou přiloženy v příloze č. 1 a 2. Následující část je věnována vyhodnocování dotazníků. 38

4.1 Interpretace výsledků dotazníků pro studenty základních škol

Následující text má za cíl zhodnotit dotazníkové šetření zaměřené na výuku EU na základních školách. Jsou popsány v pořadí od věkové kategorie studentů, přes spokojenost s formou výuky o EU až po názory studentů, co by chtěli změnit na výuce o EU. Vyplnění dotazníku se zúčastnilo 100 žáků základních škol ve Znojmě. Dotazníky byly rozdány na dvě základní školy: 1. ZŠ Znojmo, Náměstí republiky 9 - zde bylo rozdáno 50 dotazníků. 2. ZŠ JUDr. Mareše MŠ, Znojmo, Klášterní 2 - zde bylo rozdáno 50 dotazníků. Cílem dotazníku bylo nejen zjistit, zda se na základních školách vůbec učí o EU a v jakých předmětech, ale i zda jsou studenti spokojeni s formou výuky o EU, jestli je vůbec výuka o EU alespoň trochu baví a zda jsou informace o EU získané ve škole dostačující. Graf 1: Věková kategorie studentů

Do jaké věkové kategorie spadáte? 100%

90%

50% 10% 0%

0% 12 - 15 let

16 - 19 let

20 - 23 let

0% 24 a více

Zdroj: vlastní zpracování

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 100 žáků základních škol, přičemž 90 % žáků spadá do věkové kategorie 12 až 15 let. Zbylých 10 % žáků je zahrnuto do kategorie 16 až 19 let. Do této věkové skupiny patří zřejmě žáci, kteří musejí kvůli špatnému prospěchu opakovat některý ročník základní školy. Ostatní dvě věkové kategorie patří spíše pro studenty středních škol. 39

Nyní už známe věkovou kategorii osob, které se zúčastnili dotazníkového šetření a také už víme, že se jedná pouze o výuku na základních školách. Takže zde se můžeme podívat na následující otázky.

Graf 2: Učíte se vůbec ve Vaší škole o Evropské unii?

Učí se vůbec na Vaší škole o Evropské unii? 98% 100% 50% 2%

0% ano

ne

Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka se týká, zda se vůbec učí na základních školách o EU. Na otázku odpovědělo 100 žáků, a to ano nebo ne. Z grafu jasně vyplývá, že 98 % respondentů odpovědělo ano. Tato odpověď je velmi uspokojivá a pozitivní. Pouhá 2 % žáků odpověděla ne, že se na jejich škole neučí o EU. Graf 3: Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií?

Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií? 60%

44%

50%

40% 20% 0%

0% ano

spíše ano

ne

Zdroj: vlastní zpracování

40

6%

spíše ne

Tato otázka se zaobírá, zda jsou během výuky probíraná témata, která nějak souvisí s EU. V grafu č. 3 můžeme vidět, že 44 % žáků odpovědělo ano, že jsou během výuky probíraná témata spojená s EU. Následujících 50 % odpovědělo, že spíše ano. A pouhých 6 % žáků odpovědělo spíše ne. Z grafu jasně vyplývá, že většina dotazovaných se shoduje v názoru, že se na jejich škole učí témata spojená s EU. Graf 4: V jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU?

V jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU? 60% 40%

47% 27% 23%

20% 0%

3% Zeměpis

Výchova k občanství

Dějepis

bez odpovědi

Zdroj: vlastní zpracování V dotazníku nechyběla ani otevřená otázka v jakých předmětech se vyučuje o EU. Na tuto otázku neodpověděla 3 % žáků a zbývající část dotazovaných odpověděla, že se učí o EU ve třech předmětech tj. Zeměpis, Výchova k občanství a Dějepis. S převahou odpovědělo 47 % žáků, že se učí o EU v předmětu Výchova k občanství, dalších 27 % napsalo, že se učí o EU i v Zeměpisu a zbylých 23 % odpovědělo, že se učí o EU v předmětu Dějepis.

41

Graf 5: Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie?

Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie? 58%

60% 40%

24%

20% 8%

0% ano

spíše ano

ne

10%

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování Zde se jedná o otázku uzavřenou, se čtyřmi odpovědí na výběr: ano, spíše ano, ne, spíše ne. V této otázce mohli respondenti vyjádřit svůj názor, jestli jsou spokojeni nebo naopak nespokojeni s formou výuky o EU na střední škole. Odpovědi na tuto otázku byly převážně pozitivní. Z grafu vyplývá, že 24 % odpovědělo, že jsou spokojeni s formou výuky o EU a 58 % odpovědělo spíše ano. Jsou mezi nimi i žáci, kteří nejsou spokojeni s formou výuky o EU na jejich škole, tj. 8 % žáků, kteří vyjádřili jasně najevo svůj názor, že nejsou spokojeni. A zbylých 10 % žáků odpovědělo spíše ne. Graf 6: Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii?

Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii? 40%

34%

36%

30% 22%

20% 8%

10% 0% ano

spíše ano

ne

Zdroj: vlastní zpracování 42

spíše ne

Nejvíce žáků odpovědělo, že by spíše nic nezměnili ve výuce o EU a 22 % odpovědělo, že by určitě nic neměnili na výuce o EU. Ale skoro polovina žáků je toho názoru, že by na výuce o EU něco změnili. Dalších 34 % respondentů odpovědělo jasně ano a zbývajících 8 % odpovědělo spíše ano. Odpovědi jsou vyobrazeny v grafu č. 6. Změna ve výuce o EU může být velmi dobrá. Pro žáky základních škol bych určitě doporučila navštívit metodické portály o EU (viz. teoretická část), kde jsou volně k dispozici různé hry a pomůcky, které mají pomoci ve výuce o EU, právě pro žáky základních škol. Tato forma výuky může být velmi zábavná a přínosná na získání nových informací o EU. Změny, které by žáci chtěli provést ve výuce o EU, jsou rozebrány v následující otázce.

Graf 7: Co by žáci změnili ve výuce o EU

Pokud ano, tak co byste změnili? 25%

24%

21%

20%

16%

21%

18%

15% 10% 5% 0% forma výuky

délka výuky

studijní materiály

pořádání exkurzí

bez odpovědi

Zdroj: vlastní zpracování

Tato otázka navazuje na předcházející otázku, zda by něco žáci změnili na výuce o EU. Odpovědi jsou zde velmi vyrovnané. Jak můžeme v grafu vidět, 21 % žáků na tuto otázku neopovědělo, nejspíše na základě předcházející otázky, že by nic nezměnili. Dalších 21 % žáků by změnilo formu výuku, 16 % by změnilo délku výuky, 18 % žáků se přiklání ke změně ve studijních materiálech a nejvíce studentů se shodlo s 24 %, že by více zavedli pořádání exkurzí na podporu výuky o EU. Z výsledků na tuto otázku vyplývá, že by žáci rozhodně změnili celou řadu věcí ve výuce o EU. 43

Graf 8: Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující?

Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující? 40%

40%

36%

20%

14% 10%

0% ano

spíše ano

ne

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování Odpovědi na tuto otázku byly v převaze kladné. Většina žáků je názoru, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující. Z mého pohledu je to velmi uspokojivá informace. Z 60 dotazovaných 36 % žáků odpovědělo, že jsou informace o EU získané ve škole dostačující a celých 40 % respondentů odpovědělo spíše ano. Je zde i několik procent žáků, kteří jsou názoru, že informace o EU získané ve škole nejsou dostačující a to 14 % odpovědělo, že určitě ne a zbylých 10 % odpovědělo, že spíše ne. Graf 9: Baví Vás výuka o EU?

Baví Vás výuka o EU? 46%

50% 40% 30% 20% 10%

28% 20%

6%

0% ano

spíše ano

ne spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování

44

V této otázce žáci mohli dát najevo svůj názor, jestli je vůbec výuka o EU baví. Nejvíce žáci odpovídali spíše ano, a to celých 46 % dotázaných. Dále jen 6 % dalo jasné ano, že je výuka baví. Necelá polovina žáků odpovídala i záporně, a to 28 % žáků nebaví výuka o EU a v neposlední řadě 20 % žáků spíše nebaví výuka o EU. Jak vyplývá z grafu, tak přibližně polovinu žáků výuka EU baví a druhou polovinu výuka nebaví.

Graf 10: Měli byste zájem o exkurze do institucí EU?

Měli byste zájem o exkurze do institucí EU? 80%

62%

60% 40%

26%

20% 4%

0% ano

spíše ano

ne

8%

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování

Poslední otázka je zaměřena na žáky, zda by měli zájem o exkurze do institucí EU. Zde většina dotazovaných odpověděla, že by měli rozhodně zájem o exkurze do institucí EU a to celých 62 % a 26 % by měli spíše zájem. Našlo se, ale i několik dotazovaných, co rozhodně nestojí o návštěvu institucí EU. Jedná se o pouhá 4 % a 8 % by spíše nemělo zájem.

Školy mohou pořádat exkurze do těchto institucí EU neboli do hlavních orgánů EU: Evropská rada, Rada EU, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr.

45

4.1.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření – žáci základních škol Dotazník byl sestaven pro žáky základních škol a byl tvořen jedenácti otázky, z toho první dvě otázky měly informační charakter. Jednalo se o věk respondentů, a jaký druh školy navštěvují. Následující otázky se týkaly už přímo výuky o EU. Šlo především o to, zda se na školách vůbec učí o EU, v jakých předmětech a co by žáci změnili ve výuce o EU. Z dotazníku vyplývá, že na základních školách se učí o EU a většina dotazovaných i potvrdila, že je na školách i několik předmětů, v kterých se věnují tématům spojených s EU. Co se týkalo otázky, zda jsou žáci spokojeni s formou výuky o EU, tak zde se většina žáků tj. 82 % shodla, že jsou spokojeni s formou výuky EU. V následující otázce, zda by žáci něco změnili ve výuce o EU, se žáci na základních školách shodli v názoru, že jedna polovina by něco změnila a druhá by nic nezměnila. Z navazující otázky na tu předchozí vyplývá, že by žáci nejvíce změnili ve výuce o EU zavedení exkurzí, v druhé řadě by změnili formu výuky, dále by změnili studijní materiály a v poslední řadě by změnili délku výuky. Otázka č. 9 v dotazníku se zaměřuje, zda si respondenti myslí, že jsou informace o EU získané ve škole dostačující. Žáci základních škol se na této otázce převážně shodli a to poměrem 76 %, že informace o EU, které získali ve škole, jsou dostačující. Předposlední otázka se týká, zda respondenty baví výuka o EU. Zde jsou názory žáků základních škol velmi vyrovnané, přibližně polovinu výuka baví a polovinu nebaví. V poslední otázce se opět respondenti základních škol shodují, a to že by převážná většina měla zájem o exkurze do institucí EU. I přes velmi malý vzorek respondentů, tj. dohromady 100 dotazovaných, se může z dotazníkového šetření vyvodit závěr, že stále probíhá na základních školách výuka o EU a to v uspokojivé míře. Dále že by žáci měli zájem podívat se do institucí EU a že převážná většina je spokojena s tím jak se učí o EU na jejich škole.

46

4.2 Interpretace výsledků dotazníků pro studenty středních škol

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 200 studentů středních škol a gymnázií ve Znojmě. Jak už jsem výše zmínila, tak pomocí grafů a příslušných komentářů bude následovat zhodnocení dotazníkové šetření zaměřené na výuku o EU na základních školách. A to v pořadí od věkové kategorie studentů přes spokojenost s formou výuky o EU až po názory studentů, co by chtěli změnit na výuce o EU. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 200 studentů středních škol a gymnázií ve Znojmě. Dotazníky byly rozdány na dvě střední školy: 1. SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s. r. o., Přímětická 50 - zde bylo rozdáno 100 dotazníků. 2. Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo, Náměstí Komenského 4 - zde bylo rozdáno 100 dotazníků. Cílem dotazníku bylo také zjistit, zda se na středních školách vůbec učí o EU, v jakých předmětech se o ní učí, zda jsou studenti spokojeni s formou výuky o EU, jestli je vůbec výuka o EU aspoň trochu baví a zda jsou informace o EU získané ve škole dostačující. Vyhodnocení jednotlivých otázek v dotazníku je vyobrazeno v grafech. Graf 11: Věková kategorie respondentů

Do jaké věkové kategorie spadáte? 79% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0%

17,5% 3,5%

0%

0,0% 12 - 15 let

16 - 19 let

20 - 23 let

Zdroj: vlastní zpracování 47

24 a více

Nyní v grafu č. 11 můžeme vidět, že největší zastoupení má kategorie 16 – 19 let tj. 79 % respondentů. Druhou nejvíce zastoupenou kategorií je 20 – 23 let se 17, 5 %. A v kategorii 12 – 15 let se dotazníkového šetření zúčastnilo pouze 3, 5 % respondentů. Graf 12: Škola, na které respondenti studují

Jakou školu studujete? 50%

46,5%

50% 40% 30% 20% 10%

0%

3,5%

0%

0%

0% základní

speciální základní

střední s maturitou

střední odborné

gymnázium

učiliště

Zdroj: vlastní zpracování

Zde se jedná o otázku informačního charakteru, ze které plyne, že nejvíce dotazovaných navštěvuje gymnázia, a to 50 %. Dále se dotazníkového šetření zúčastnili i studenti středních škol s maturitou zastoupeni 46,5 %. A nejmenší podíl respondentů byl zaznamenán na středních odborných školách, což je 3,5 %. Graf 13: Učí se vůbec na Vaší škole o Evropské unii?

Zdroj: vlastní zpracování 48

Na tuto otázku mohli respondenti odpovídat dvěma základními odpovědi ano – ne. V následujícím grafu můžeme vidět, že 81,5 % dotazovaných potvrdilo, že se na středních školách učí o EU. Tato výuka je na středních školách mnohem více rozšířená oproti základním školám, protože právě na středních školách se studenti připravují na přijímací řízení na vysoké školy, ve kterém jsou vyžadovány i všeobecné informace, do kterých spadá právě EU. Pouhých 18,5 % respondentů odpovědělo, že se na jejich škole neučí o EU. Z mého pohledu je tato informace mylná. Jedná se nejspíše o studenty, kteří výuce nevěnují příliš velkou pozornost a neuvědomují si, že výuka o EU může být zahrnuta v různých předmětech.

Graf 14: Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií?

Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií? 40,0%

34,5%

35,5%

30,0%

21%

20,0%

9%

10,0% 0,0% ano

spíše ano

ne

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování

Tato otázka je zaměřena na to, zda jsou během výuky na středních školách probíraná témata spojená s EU. Na otázku odpovědělo 200 respondentů a měli na výběr ze čtyř odpovědí: ano, spíše ano, ne, spíše ne. Většina odpovědí byla převážně kladného charakteru. Nejvíce odpovídali respondenti spíše ano, což dělá 35,5 %. Zde můžeme vidět, jak studenti vnímají látku během výuky, že jsou takový studenti, kteří si všímají, v jakých předmětech je zahrnuta výuka o EU. Ale našli se zde i takový jedinci, kteří studiu nevěnují plnou pozornost a vůbec si neuvědomují, že v mnoha předmětech je zahrnuta i výuka o EU.

49

Graf 15: Pokud ano, v jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU?

Pokud ano, v jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU? 39% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

22,3% 11,7% 6,4% 3,2% 4,3% 1,4% 0,7%

6%

5%

Zdroj: vlastní zpracování Stávající otázka navazuje na předešlou otázku. Zde můžeme vidět, jak studenti dávají pozor v hodinách a vnímají probíranou látku. Mnoho z dotazovaných si vůbec neuvědomuje, v jakých předmětech se vlastně učí o EU. Z dotazníků vyplývá, že se na středních školách a gymnáziích učí o EU v devíti předmětech. Jedná se o předměty: Základy společenských věd, Občanská nauka, Zeměpis, Právo, Účetnictví, Ekonomie, Anglický jazyk, Německý jazyk a Společenskovědní seminář (SVS). Nejvíce jsou si studenti jisti výukou o EU v Základech společenských věd, zde svůj postřeh vyjádřilo 39 % dotazovaných. V druhé řadě se nejvíce učí o EU v předmětu Zeměpis, tento názor zastává 22,3 % studentů. Další předmět, kde se 11,7 % studentů setkává s tématy o EU, je Občanská nauka. Našlo se zde i několik velmi všímavých studentů, kteří si uvědomují, že i v cizích jazycích se probírají témata spojená s EU. Dalších 6,4 % dotazovaných se učí o EU v Německém jazyce a 4,3 % v Anglickém jazyce. Celých 6 % odpovědělo, že se učí témata spojená s EU i v předmětu SVS. V neposlední řadě můžeme v grafu vidět, že se o EU učí v předmětu právo, tj. 0,7 % odpovědí, dále v Účetnictví, tj. 1,4 % a také v Ekonomii a zde to dělá 3,2% odpovědí. A nakonec 5% dotazovaných se k této otázce vůbec nevyjádřilo. Jedná se nejspíše o nepozornost, kterou studenti věnují při studiích. 50

Graf 16: Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie?

Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie? 60% 40%

43,5% 20%

15,5%

21%

20% 0% ano

spíše ano

ne

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování Jedná se o otázku uzavřenou se čtyřmi odpověďmi na výběr: ano, spíše ano, ne, spíše ne. V této otázce mohli studenti vyjádřit svůj názor, jestli jsou spokojeni nebo naopak nespokojeni s formou výuky EU na středních školách. Každý student je svým způsobem jedinečný a každému také vyhovuje jiná forma podání informací. Proto můžeme ve výsledcích této otázky vidět odlišné odpovědi. Z grafu č. 16 jde vidět, že 43,5 % studentů je spíše spokojena a 20 % plně spokojena. Z mého pohledu je tato informace velmi pozitivní, že alespoň tato procenta dotazovaných jsou spokojena s formou výuky EU. Našlo se tu i několik procent respondentů, kteří s formou výuky EU nejsou příliš moc spokojeni. Jde o 15,5 % dotazovaných, kteří odpověděli ne, a 21 % odpovědělo spíše ne. Graf 17: Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii?

Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii? 28,5%

27,5% 30%

23%

21%

20% 10% 0% ano

spíše ano

ne

Zdroj: vlastní zpracování 51

spíše ne

V grafu č. 17 můžeme vidět, že odpovědi na tuto otázku nejsou příliš rozdílné. Opět zde měli respondenti na výběr ze čtyř odpovědí. Nejvíce dotazovaných odpovídalo spíše ne, a to s 28,5 %. Dalších 27,5 % respondentů odpovědělo spíše ano a 21 % odpovědělo ano. Zbývajících 23 % dotazovaných odpovědělo ne. Myslím si, že změna ve výuce o EU by mohla být pro studenty velmi přínosná. Z vlastních zkušeností vím, že když je výuka nudná, suchá a často i nezáživná nebo přednášená v jedné monotónní tónině, tak i když se student snaží sebe víc, tak svoji pozornost dlouho neudrží. Co by studenti chtěli změnit ve výuce o EU, se dozvíme hned v následující otázce.

Graf 18: Pokud ano, tak co byste změnili?

Pokud ano, ta co byste změnili? 30,0%

27,6% 23,5%

21,3%

25,0%

18%

20,0% 15,0%

9,6%

10,0% 5,0% 0,0% forma výuky

délka výuky

studijní materiály

pořádání exkurzí

bez odpovědi

Zdroj: vlastní zpracování

Jak už jsem zmiňovala v předcházející otázce, zde studenti mohli vyjádřit, co by chtěli změnit ve výuce o EU. Jednoznačně můžeme vidět v grafu č. 18, že největší zájem o změnu ve výuce mají studenti v pořádání exkurzí spojené s výukou o EU. S touto odpovědí souhlasí 27,6 % dotazovaných. Dalších 23,5 % by chtěli změnit formu výuky. Pro změnu formy výuky mohou kantoři například využít metodické portály, které jsem uváděla v teoretické části mé práce. Na těchto metodických portálech jsou i dostupné různé programy zaměřené přímo na podporu výuky o EU a jsou zde ke stažení zdarma. Také jsou tu i učební materiály volně ke stažení. Nakonec 21,3 % respondentů na tuto otázku vůbec neodpovědělo, nejspíše z důvodů předešlé otázky, že by nic ve výuce o EU nic neměnili. 52

Z grafu vyplývá, že pro respondenty jsou důležité i studijní materiály, které používají pro výuku o EU. Tento názor podporuje 18 % studentů. Zbylých 9,6 % dotazovaných je nespokojena s délkou výuky a proto by ji chtěli změnit. Z této otázky tedy jasně vyplývá, že je celá řada věcí, které by studenti chtěli změnit ve výuce o EU.

Graf 19: Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující?

Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující? 29,5% 30,0%

23,5%

22%

25,0%

25%

20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% ano

spíše ano

ne

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování V této otázce se odpovědi od sebe příliš moc neliší. Respondenti zde mohli odpovídat: ano, spíše ano, ne, spíše ne. Každá škola učí o EU v různém rozsahu. Například na gymnáziích se výuce EU celkem dost věnují, protože mají v osnovách připravit studenty na další stupeň vzdělání a více se věnují všeobecným tématům, kam právě spadá výuka o EU. Na středních odborných školách se výuce o EU věnují už méně a více se soustřeďují spíše na odborné předměty patřící k daným oborům. Proto se tu mohou lišit názory na to, zda jsou informace o EU získané ve škole dostačující. Na tuto otázku odpovědělo 23,5 % respondentů a to ano, 29,5 % odpovědělo spíše ano, 22 % je toho názoru, že informace nejsou dostačující a 25 % odpovědělo spíše ne.

53

Graf 20: Baví Vás výuka o EU?

Baví Vás výuka o EU? 28,5%

28%

27%

30,0% 20,0%

16,5%

10,0% 0,0% ano

spíše ano

ne

spíše ne

Zdroj: vlastní zpracování V této otázce se mohli studenti vyjádřit, jestli je vůbec výuka o EU baví. Každý student se zaměřuje na něco trochu jiného, je tomu tak v osobním životě, tak i ve škole. Je tomu tak i u předmětů, které se ve škole učí. Některé studenty zajímá více počítání, některé věda, nebo umění a pak jsou tu i ti, které baví Společenská věda, do které spadá i naše výuka o EU. Jak je známo už spousty let, když člověka něco baví, tak tomu věnuje více spoji pozornost. Jak vyplývá z grafu tak se zde našli studenti, které výuka EU baví, ale jsou tu i ti jedinci, které tato výuka nebaví a baví je nejspíše jiné předměty. Nejvíce respondenti odpovídali spíše ano, tj. 28,5 %. Dále ne, tj. 28 %, 27 % odpovědělo spíše ne. Jak už jsem zmiňovala tak jsou zde výsledky velmi vyrovnané. Pouze u odpovědi ano procento odpovědí pokleslo na 16,5 %. Graf 21: Měli byste zájem o exkurze do institucí EU?

Měli byste zájem o exkurze do institucí EU? 49,5% 50,0% 40,0%

24,5%

30,0%

13,5%

20,0%

13%

10,0% 0,0% ano

spíše ano

ne

Zdroj: vlastní zpracování 54

spíše ne

Který student by raději nejel na školní exkurzi, než sedět celý den ve škole. Tak je tomu i s odpovědí na tuto otázku. Z grafu jasně vyplývá, že přes polovinu respondentů by měla zájem o exkurze do institucí EU. 49,5 % odpovědělo ano a 24,5 % odpovědělo spíše ano. Školy mohou pořádat exkurze do těchto institucí EU neboli do hlavních orgánů EU: Evropská rada, Rada EU, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka a Účetní dvůr, tak jak již bylo uvedeno v předchozím textu. I v této otázce se však našli dotazovaní, kteří o exkurze do institucí EU nemají zájem, tj. 13,5 % respondentů s odpovědí - ne a 13 % s odpovědí spíše ne.

4.2.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření – studenti středních škol

Tento dotazník byl sestaven pro studenty středních škol a gymnázií, přičemž obsahoval jedenáct otázek, z toho první dvě otázky měly informační charakter. Jednalo se o věk respondentů, a jaký druh školy navštěvují. Následující otázky se týkaly už přímo výuky o EU. Šlo především o to, zda se na středních školách vůbec učí o EU, v jakých předmětech a co by studenti chtěli změnit ve výuce o EU. Z dotazníkového šetření uskutečněného na středních školách vyplývá, že se učí o EU, což většina dotazovaných potvrdila. Na těchto školách je také několik předmětů, ve kterých se věnují tématům spojených s EU. Co se týká otázky, zda jsou studenti spokojeni s formou výuky o EU, tak na střeních školách se našlo až 37% studentů, kteří nejsou spokojeni s formou výuky EU. V následující otázce, zda by studenti středních škol něco změnili ve výuce o EU, by polovina něco změnila a druhá nic neměnila. Z navazující otázky na tu předchozí vyplývá, že by studenti nejvíce změnili ve výuce o EU zavedení exkurzí, v druhé řadě by změnili formu výuky, studijní materiály a v poslední řadě délku výuky. Otázka č. 9 se zaměřuje, zda si respondenti myslí, zdali jsou informace o EU získané ve škole dostačující. U studentů na středních školách je názor velmi vyrovnaný a to 53 % studentů se domnívá, že jsou dostačující informace o EU, které získávají ve škole. Zbylých 47 % studentů má opačný názor na tuto otázku. Předposlední otázka 55

se týká, zda respondenty baví výuka o EU. V této otázce jsou odpovědi studentů poměrně vyrovnané, přibližně polovinu výuka baví a polovinu nebaví. V poslední otázce se opět respondenti středních škol shodují, a to že by převážná většina měla zájem o exkurze do institucí EU. I přes poměrně zanedbatelný vzorek respondentů, tj. dohromady 200 dotazovaných, můžeme vyvodit závěr, že se na středních školách uskutečňuje výuka o EU v uspokojivé míře. Studenti by měli velký zájem podívat se do institucí EU a také převážná většina je spokojena s tím, jak se učí o EU na jejich škole.

4.3 Interpretace výsledků dotazníků pro učitele základních škol Dotazník byl zodpovězen 60 učiteli základních škol ve Znojmě. Pomocí tohoto dotazníkového šetření se pokusím objasnit, jak se učí EU na základních školách. Následující podkapitoly mají za cíl zhodnotit dotazníkového šetření zaměřené na výuku EU na základních školách, a to v pořadí od pohlaví respondentů, přes formu výuky EU až po zájem větší podpory od ministerstva školství. Dotazníky byly rozdány na tyto základní školy ve Znojmě: 1. ZŠ Znojmo, Náměstí republiky 9 - zde bylo rozdáno 20 dotazníků. 2. ZŠ JUDr. Mareše a MŠ Znojmo, Klášterní 2 - zde bylo rozdáno 15 dotazníků. 3. ZŠ Znojmo, Mládeže 3 – zde bylo rozdáno 15 dotazníků 5. ZČ Znojmo, Jubilejní park 23 – zde bylo rozdáno 10 dotazníků. Cílem dotazníku bylo také zjistit, zda si učitelé myslí, že jsou žáci dostatečně informovaní o EU, jaká používají média pro výuku a zda se na jejich škole pořádají exkurze do institucí EU apod.

56

Graf 22: Pohlaví respondentů

Jaké je vaše pohlaví? 23,3%

žena muž 76,7%

Zdroj: vlastní zpracování

Na následujícím grafu můžeme vidět jaké je zastoupení učitelů základních škol, zda více žen nebo mužů. Z grafu jasně vyplývá, že největší zastoupení z řad učitelů mají ženy s téměř 77 %. Přibližně 23 % učitelského sboru tvoří muži. Z mého pohledu je pravděpodobně rozdíl ve výuce žen nebo mužů. Jde především o jejich přístup.

Graf 23: Věková kategorie respondentů

Do jaké věkové kategorie spadáte? 6,7%

16,7% 25 - 35 let 36 - 46 let 47 - 57 let

43,3% 33,3%

58 a více

Zdroj: vlastní zpracování

Co se týče věkové kategorie, tak tady jasně převládá věkové rozmezí 47 – 57 let, jedná se o 43,3 % respondentů. Druhou nejvíce zastoupenou věkovou kategorií je skupina 36 – 46 let, to znamená přibližně 33 % respondentů. Další je nejmenší věková kategorie, tj. 25 – 35 let s necelými 17 % a učitelů ve věku 58 a více let je pouze necelých 7 %.

57

Graf 24: Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informováni o EU?

Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informovaní o EU? 2% 5,0%

25% ano spíše ano ne spíše ne 68,3%

Zdroj: vlastní zpracování

Jak jasně z grafu vyplývá, přibližně 68 % respondentů odpovědělo spíše ano a 25 % ano. Tato odpověď je velmi pozitivní, protože jsou žáci základních škol dobře informováni o EU. Přibližně pouhých 7 % respondentů si myslí, že žáci nemají dostačující informace o EU. Odpovědi na tuto otázku jsou velmi uspokojivé. Graf 25: Forma výuky o EU

Jakou formou vyučujete témata spojená s EU? 13,5% 17,6% projektové vyučování přednášky 68,9%

exkurze

Zdroj: vlastní zpracování Z grafu č. 25 je zřejmé, že nejvíce učitelů používá pro výuku o EU projektové vyučování, je to téměř 70 % dotazovaných. Druhé největší zastoupení z forem výuky o EU jsou přednášky, tuto formu používá skoro 18 % učitelů. A v neposlední řadě asi 14 % učitelů využívá exkurze pro podporu výuky EU. 58

Graf 26: Používáte nějaká média pro výuku o EU?

Používáte nějaká média pro výuku o EU? 15%

ano ne

85%

Zdroj: vlastní zpracování Zde graf jasně zobrazuje, že většina učitelů používá pro výuku o EU nějaká média, tj. 85 % a pouhých 15 % učitelů nevyužívá žádná pomocná média.

Graf 27: Jaká média se používají pro výuku o EU

Pokud ano, která média používáte? 25,9% 35,3% Tv, videa, PC hry internet knihy, časopisy, učebnice

38,8%

Zdroj: vlastní zpracování

Nyní můžeme vidět, jaká média učitele používají při výuce o EU. Nejčastěji využívají internet, který je v současné době lehce dostupný. Použití internetu potvrdilo skoro 39 % učitelů. Nakonec jsou tu média jako TV, video, PC hry, jež používá necelých 26 % učitelů. 59

Graf 28: Pořádá Vaše škola nějaké exkurze do institucí EU?

Pořádá Vaše škola nějaké exkurze do institucí EU? 31,7% ano ne 68,3%

Zdroj: vlastní zpracování Jak zde vyplývá z grafu, školy převážně vůbec nepořádají žádné exkurze do institucí EU, potvrzuje to přes 68 % učitelů. A pouze necelých 32 % pořádá exkurze do institucí EU.

Graf 29: Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství?

Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy? 13,3% 38,3%

ano spíše ano ne 41,7%

spíše ne

6,7%

Zdroj: vlastní zpracování V této otázce mohli respondenti odpovědět čtyřmi základními odpovědi, které následně vypadají takto: ano 13,3 %, spíše ano 41,7 %, ne 6,7 %, spíše ne 38,3 %. Lze konstatovat, že polovina učitelů stojí o podporu od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při výuce o EU, ale necelá polovina nemá zájem na spolupráci. 60

4.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření - učitelé základních škol Tento dotazník byl sestaven pouze pro učitele základních škol a obsahoval devět uzavřených otázek, z toho první tři otázky měly informační charakter. Jednalo se o pohlaví respondentů, jejich věk a na jaké škole učí. Následující otázky se týkaly už přímo výuky o EU. Jedná se zejména o to, zda si učitelé myslí, že jsou studenti dostatečně informovaní o EU, jakou formu výuky používají při výuce o EU, zda učitelé používají nějaká média pro podporu výuky o EU, a když ano, tak která a také zdali škola pořádá exkurze do institucí EU nebo jestli by učitelé přivítali větší podporu od ministerstva školství pro výuku o EU. Z tohoto dotazníkové šetření vyplývá, že se na základních školách učí více žen než mužů. Z toho na základních školách jde především o učitele věkové kategorie 47 – 57 let. Následující otázka se věnuje, zda si učitelé myslí, že jsou žáci dostatečně informovaní o EU. Zde se učitelé jednoznačně shodli v odpovědi spíše ano. V dotazníku byla zahrnuta i otázka zaměřená na formu výuky o EU. Zde byly v převaze odpovědi učitelů, že učí pomocí projektového vyučování. Dále pak učí formou přednášek a nakonec prostřednictvím exkurzí. V následující otázce, zda učitelé používají nějaká média pro výuku o EU, se většina učitelů shodla v názoru, že využívají různá média pro výuku. Na tuto otázku navazuje následující otázka, která média učitelé používají. Na základních školách je tomu tak, že nejvíce z médií se používá jednoznačně internet. Druhé nejpoužívanější médium je na základních školách knihy, časopisy a učebnice. Následující otázka č. 8 se věnuje pořádání školních exkurzí do institucí EU. Na základních školách se exkurze pořádají celkem málo, pouhých 32 % učitelů odpovědělo, že jejich škola pořádá nějaké exkurze do institucí EU. Poslední otázka dotazníkového šetření pro učitele základních škol je, zda by učitelé přivítali větší podporu od ministerstva školství ve výuce o EU. Na základních školách byly hlasy učitelů celkem vyrovnané a to 55 % dotazovaných odpovědělo, že by stáli o větší podporu ze strany ministerstva školství a 45 % nemá zájem o tuto podporu.

61

I přes velmi malý vzorek respondentů, tj. 60 dotazovaných ze základních škol, se může vyvodit uspokojivý závěr, že z pohledu učitelů jsou žáci dostatečně informováni o EU, že i kantoři využívají při výuce o EU různá dostupná média. Zde bych určitě navrhla učitelům základních škol, aby více pořádali pro žáky exkurze na podpory výuky o EU.

4.4 Interpretace výsledků dotazníků pro učitele středních škol Dotazník byl zodpovězen 100 učiteli středních škol a gymnázií ve Znojmě. Pomocí tohoto dotazníkového šetření se pokusím objasnit, jak se učí EU na středních školách. Následující podkapitoly mají za cíl zhodnotit dotazníkového šetření zaměřené na výuku EU na základních školách, a to v pořadí od pohlaví respondentů přes formu výuky EU až po zájem větší podpory od ministerstva školství. Dotazníky byly rozdány na tři střední školy ve Znojmě: 1. SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s. r. o., Přímětická 50 - zde bylo rozdáno 27 dotazníků. 2. Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo, Náměstí Komenského 4 - zde bylo rozdáno 35 dotazníků. 3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Znojmo, Dvořákova 19 -- zde bylo rozdáno 38 dotazníků.

Cílem dotazníku bylo také zjistit, zda si učitelé myslí, že jsou studenti dostatečně informovaní o EU, jaká používají média pro výuku, zda se na jejich škole pořádají exkurze do institucí EU apod.

62

Graf 30: Pohlaví respondentů

Jaké je Vaše pohlaví? 44% žena 56%

muž

Zdroj: vlastní zpracování Ve Znojmě na středních školách a gymnáziích učí více ženy než muži. Vzorek zastoupení žen dosáhl 56 % a mužů 44 %.

Graf 31: Věková kategorie respondentů

Do jaké věkové kategorie spadáte? 20% 32%

25 - 35 let 36 - 46 let 47 - 57 let 58 a více

23%

25%

Zdroj: vlastní zpracování Nejčastější věk učitelů, kteří učí o EU je v rozmezí 25 – 35 let, tj. 32 %. Druhou nejčastější kategorií je 36 – 46 let, tj. 25 %. Dále je to kategorie 47 – 57 let s 23 %. A zbylých 20 % jsou učitelé ve věku 58 a více.

63

Graf 32: Škola, na které učitelé vyučují

Na jaké škole učíte? 15%

0% 27%

základní speciální základní střední s maturitou střední odborné

35%

gymnázium 23%

učiliště

Zdroj: vlastní zpracování Jedná se o otázku informačního charakteru, z které vyplývá, že nejvíce dotazovaných navštěvuje gymnázia, a to s celými 35 %. Dále se dotazníkového šetření zúčastnili i studenti středních škol s maturitou tj. 27 % a středních odborných škol tj. 27 % Nejmenší podíl respondentů byl zaznamenán na učilištích, což je 15 %. Graf 33: Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informováni o EU?

Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informováni o EU? 19%

17% ano spíše ano

13%

ne spíše ne 51%

Zdroj: vlastní zpracování Polovina respondentů zastává názor, že jsou studenti dostatečně informováni o EU. Celých 51 % dotazovaných odpovědělo spíše ano a 17 % odpovědělo ano. Našlo se zde i několik respondentů, kteří si myslí, že studenti nemají dostatečné znalosti týkající se EU. A to 19 % se na tuto otázku vyjádřilo spíše ne a 13 % respondentů odpovědělo ne. 64

Graf 34: Forma výuky Evropské unie

Jakou formou vyučujete témata spojená s EU? 25,8% 38,4% projektové vyučování přednášky exkurze

35,8%

Zdroj: vlastní zpracování Nejvíce učitelů používá pro výuku o EU projektové vyučování, tj. 38,4 %. Druhé největší zastoupení z forem výuky o EU jsou přednášky, tuto formu používá 35,8 % učitelů. A v neposlední řadě využívá 25,8 % učitelů exkurze spojené s výukou EU.

Graf 35: Používáte nějaká média pro výuku o EU?

Používáte nějaká média pro výuku o EU? 34%

ano ne 66%

Zdroj: vlastní zpracování Na tuto otázku odpovědělo 100 respondentů, z toho 66 % učitelů používá nějaká média pro výuku o EU. Pouhých 34 % dotazovaných uvedlo, že nepoužívají žádná média pro výuku o EU.

65

Graf 36: Jaká média se používají pro výuku o EU

Pokud ano, tak která? 15,4%

16,9% 0%

TV, videa, PC hry internet knihy, časopisy, učebnice jiné

28,5% 39,2%

bez odpovědi

Zdroj: vlastní zpracování Nechybí zde ani otázka, která média respondenti používají pro výuku o EU. Tato otázka navazuje na předešlou otázku. Nejvíce dotazovaných se shodlo, že využívají internet jako média pro výuku o EU. Dalších 28,5 % respondentů používá knihy, časopisy a učebnice. 16,9 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo, nejspíše na základě předešlé otázky, kde odpověděli, že žádná média nepoužívají. Naopak 15,4 % dotazovaných uvedlo, že využívají médií TV, video a PC hry. Z grafu nám jasně vyplývá, že učitelé středních škol a gymnázií ve Znojmě využívá pro výuku o EU, co nejvíce dostupných médií.

Graf 37: Pořádá Vaše škola nějaké exkurze do institucí EU?

Pořádá Vše škola nějaké exkurze do institucí EU? 35% ano ne 65%

Zdroj: vlastní zpracování Exkurze jsou velmi populární jak u učitelů, tak i u studentů. Je to forma výuky, která není všední a pomáhá k získávání nových informací pomocí volnějšího přístupu. 66

Jak můžeme vidět v grafu č. 37, tak větší část respondentů potvrzuje, že jejich škola pořádá exkurze do institucí EU. Z toho 35 % učitelů také vypovědělo, že jejich školy nepořádají různé exkurze do institucí EU. Z mého pohledu tyto školy ochuzují své studenty o možnost poznání těchto institucí. Graf 38: Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství?

Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy? 19% 27%

ano spíše ano

15%

ne spíše ne 39%

Zdroj: vlastní zpracování Zde respondenti mohli vyjádřit svůj názor, zda stojí o podporu ministerstva školství ve výuce o EU. Většinová část by o tuto podporu stála. Celých 39 % dotazovaných odpovědělo spíše ano a 27 % odpovědělo přímo ano. Ani zde nechybí nezájem respondentů o podporu ve více o EU. Dalších 15 % dotazovaných by nepřivítalo podporu od ministerstva školství a 19 % odpověděli spíše ne.

4.4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření - učitelé středních škol Dotazníkové šetření obsahovalo devět uzavřených otázek, z toho první tři otázky měly informační charakter. Jednalo se o pohlaví respondentů, jejich věk a na jaké škole učí. Následující otázky se týkaly už přímo výuky o EU. Jedná se zejména o to, zda si učitelé myslí, že jsou žáci dostatečně informovaní o EU, jakou formu výuky používají při výuce o EU, zda učitelé používají nějaká média pro podporu výuky o EU, a když ano, tak která a také zdali škola pořádá exkurze do institucí EU nebo jestli by učitelé přivítali větší podporu od ministerstva školství pro výuku o EU.

67

Z dotazníku jasně vyplývá, že se na středních školách učí více žen než mužů. Z toho u učitelů na středních školách je to především věková kategorie 25 – 35 let. Na tento dotazník odpovídali respondenti ze středních škol s maturitou, středních odborných škol, gymnázií a učilišť. Následující otázka se věnuje, zda si učitelé myslí, že jsou studenti dostatečně informovaní o EU. Zde se učitelé středních škol jednoznačně shodli v odpovědi spíše ano. V dotazníku nechybí ani otázka zaměřená na formu výuky o EU. Zde se opět učitelé zastupujících škol jasně shodli ve formě projektového vyučování. V druhé řadě učitelé používají jako formu výuky přednášky a v poslední řadě jsou to exkurze. V následující otázce, zda učitelé používají nějaká média pro výuku EU, se většina učitelů shodla v názoru, že využívají různá média pro výuku. Na tuto otázku navazuje následující otázka, která média učitelé používají. Odpověď na tuto otázku zní: na středních školách se nejvíce z médií používá jednoznačně internet. Druhé nejpoužívanější médium na středních školách je TV, video, PC hry. Otázka č. 8 je zaměřená na pořádání školních exkurzí do institucí EU. Na středních školách se ve srovnání se základními školami exkurze pořádají podstatně více, což je celkem logické. Návštěva institucí EU je více ku prospěchu pro studenty středních škol než pro žáky základních škol, kde se učí o EU v mnohem menší rozsahu. Pořádání exkurzí do institucí EU je pro studenty jedna z nejoblíbenějších forem výuky, která studenty baví. Poslední otázka dotazníkového šetření pro učitele středních škol je, zda by učitelé přivítali větší podporu od ministerstva školství ve výuce o EU. Necelých 67 % pedagogů mělo zájem o větší podporu ve výuce EU a 33% nemá zájem. I přes malý vzorek respondentů, tj. 100 dotazovaných ze středních škol a gymnázií lze vyvodit uspokojivý závěr, že z pohledu učitelů jsou studenti dostatečně informováni o EU, učitelé využívají při výuce o EU různá dostupná média a že se hlavně střední školy a gymnázia snaží studentům výuku obohatit exkurzemi spojené s EU.

68

4.5 Návrh informační kampaně pro žáky a studenty Informační kampaň se jmenuje "Blíž k Evropské unii" Celá kampaň je zaměřena pro žáky a studenty základních a středních škol. Cílem této kampaně je vyvolat ve studentech větší zájem o informace o EU, o související témata se vstupem České republiky do EU a s tím spojenou i aktuální problematiku. Kampaň se také snaží studenty podnítit k otevřeným debatám a vyjádření svého názoru v oblasti, jak je důležitá výuka a informovanost o EU ve vzdělávání. Studenti zde mají i otevřený prostor v připomínkách a návrzích, jak si představují zdokonalit výuku o Evropské unii. Cílem informační kampaně “Blíž k Evropské unii“, kterou pořád SVŠE Znojmo, je především dosáhnout toho, aby sami studenti měli zájem o aktuálním dění spojené s EU a měli přehled o vývoji a základních údajích spojené se vstupem České republiky do EU. Oblasti, na které chce kampaň upozornit: 1. Základní informace o EU V této oblasti se studenti dozvědí, jak EU funguje, které země jsou členy EU, jaký je život v EU, právo v EU, podnikání v EU, fondy EU atd. 2. Vstup České republiky do EU Tato oblast má za cíl informovat žáky o přípravné fázi, kdy a jak se Česká republika připravovala vstoupit do EU, veškeré důležité smlouvy, které Česká republika podepsala, české předsednictví v EU, období 1992 – 1996, období 1996 – 2004 a veškeré informace spojené se vstupem do EU. 3. Důležitá data spojená s EU Zde budou zmíněny všechny důležité události od roku 1988 až po současnost. Jde například o datum vstupu ČR do EU, podepsání významných smluv jako je třeba Lisabonská smlouva apod. 69

4. Instituce EU – pořádání exkurzí Cílem této oblasti je studentům nabídnout různé exkurze právě do institucí EU neboli hlavních orgánů EU. Jedná se hlavně o Evropskou radu, která je tvořena nejvyššími představiteli členských států, dále Rada EU, ta členské státy zastupuje, Evropská komise, Evropský parlament, který zastupuje občany EU, Soudní dvůr EU, Evropská centrální banka a Účetní dvůr. 5. Kde se dají získat informace o EU Dobře dostupné jsou informace na metodických portálech o EU. Mezi ty nejlepší patří především oficiální stránky EU www.europa.eu, dále je to www.euroskop.cz. Na této stránce jsou všechna věcná fakta o EU a vstupu České republiky do EU i aktuální zpravodajství. Je nespočet další webových stránek o EU, které jsou k nalezení na internetu. 6. Výhody plynoucí z členství v EU Tato oblast má za cíl vyzdvihnout výhody, které Česká republika a její obyvatelé využívají z členství v EU. Těchto výhod je celá řada, jde například o zlepšení mezinárodního postavení ČR, demokratickou jistotu, zkvalitnění legislativy, zvýšení životní úrovně, volný pohyb osob, možnost studia v zahraničí, uznávání kvalifikace, možnost čerpání finančních prostředků z fondů EU nebo zlepšení životního prostředí a spousta dalších výhod. 7. Vzdělání a stáže v EU Na oficiálních stránkách o EU jsou také zdarma ke stažení různé materiály o EU, jde například o různé učebnice, mapy nebo jsou zde i různé hry a kvízy, které si studenti mohou zahrát a tak si procvičí znalosti o EU. Výhodou vstupu ČR do EU je také možnost studií v zahraničí, které umožňuje program Erasmus. Tyto studia v zahraničí jsou i finančně podporována.

70

Jak informační kampaň vlastně funguje? Ve vybraných termínech se informační tým dostaví na jednotlivé školy, kterých se tato informační kampaň týká. Nejdříve se uskuteční krátké seznámení s informačním týmem a pak proběhne asi tří hodinová přednáška o EU doprovázená promítáním různých videí. Přednáška také bude obsahovat různé týmové hry, které jsou vytvořeny na podporu výuky o EU, je tu možnost i výhry, aby byli studenti více motivováni se co nejlépe zapojit do hry. Informační tým i názorně na projekci ukáže, kde si sami studenti mohou dohledávat informace o EU, o vstupu ČR do EU nebo aktuální dění spojené s touto problematikou. Nabídne studentům i exkurze, kam se mohou podívat a představí jim jednotlivé instituce EU, které mohou navštívit.

Přednáška vždy proběhne v předem vybrané učebně a trvá přibližně tři hodiny. Během celé přednášky mají žáci a studenti neustálý prostor pro své názory, připomínky nebo dotazy. A jsou během celé přednášky neustále motivováni, aby se co nejvíce zapojili. Po přednášce se informační tým ještě zdržuje na chodbách školy, kde má postavený informační stánek, kam se studenti mohou přijít podívat, vzít si různé brožury a letáky o EU nebo o ČR. Mohou se sem přijít zeptat na různé dotazy, které je ještě třeba napadly či vyjádřit volně svůj názor. Informační tým má šest plně vyškolených a odborných členů.

71

Obrázek 3: Návrh propagačního letáku

Zdroj: vlastní zpracování

72

5 ZÁVĚR Ústředním tématem této práce je vstup ČR do EU, a to jako téma pro výuku. Cílem této práce bylo na základě zpracování informací o výuce na základních a středních školách vypracovat doporučení a návrh pro další inovace ve výuce. Tento cíl byl uskutečněn prostřednictvím dotazníkového šetření, které se uskutečnilo na základních a středních školách ve Znojmě. V teoretické části byly vysvětleny základní pojmy, související se vstupem ČR do EU, a to od Evropského společenství až po součastnou EU. Dílčí kapitola se věnovala dlouhé cestě ČR do EU. Nechybí tu i aktuální témata jako je získání Nobelovy ceny. Stěžejní část práce je věnována oblasti evropské integrace jako důležité součásti vzdělávání. Zde měla velký vliv uskutečněná reforma školství, která přinesla tzv. rámcové vzdělávací programy, jež poskytují školám mnohem větší možnosti začlenit otázku EU do svých vzdělávacích plánů. Cílem praktické části bylo na základě vyhodnocení dotazníků vytvořit analýzu, která by shrnula současný stav vzdělávání v oblasti evropské integrace a to na zvoleném vzorku škol na Znojemsku. Tento cíl byl splněn prostřednictvím analýzy výzkumných otázek, spojených oblastí vzdělávacího plánu. Na základě této analýzy, byly vytvořeny dva dotazníky zaměřené na učitele základních a středních škola a na žáky a studenty základních i středních škol. Hlavním cílem dotazníků bylo především zjistit, v jakém rozsahu se na školách učí o EU, jakou formou se vyučuje, v jakých předmětech se studenti učí o EU a co by studenti změnili ve výuce o EU. Výzkumu se zúčastnili žáci základních škol, studenti středních škol s maturitou, středních odborných škol a studenti gymnázií. Co se týče věkové kategorie tak na základních školách je to hlavně kategorie v rozmezí 12 – 15 let a na středních školách je to zejména rozmezí 16 – 19 let. Dotazníkové šetření také ukázalo, že jak žáci základních škol, tak i studenti středních škol jsou převážně spokojeni s formou výuky o EU na jejich školách. Z analýzy také vyplynulo, že jsou procenta respondentů obou škol velmi vyrovnaná v otázce, zda je vůbec baví výuka o EU. Jak na základních, tak i na středních školách je přes 50 % respondentů, které vůbec

73

nebaví výuka o EU a dalších 50 % zase baví. Také jsem pomocí dotazníků zjistila, že žáci i studenti obou škol by měli zájem o pořádání exkurzí do institucí EU. Hlavním cílem předkládané bakalářské práce bylo vytvořit návrh informační kampaně pro žáky a studenty základních i středních škol. Tato kampaň byla vytvořena, aby se ve studentech vyvolal větší zájem o informace o EU, o související témata se vstupem České republiky do EU a s tím spojenou i aktuální problematiku. Hlavním cílem této kampaně je zejména dosáhnutí toho, aby studenti měli zájem o aktuálním dění spojené s EU a měli přehled o vývoji a základních údajích spojené se vstupem České republiky do EU. Informační kampaň se nazývá “Blíž k Evropské unii“ a pořádá ji SVŠE Znojmo. Celá kampaň je zaměřená na sedm hlavních oblastí, kterými se zabývá. Jde o tyto oblasti: Základní informace o EU; Vstup České republiky do Evropské unie; Důležitá data spojená s EU; Instituce EU – pořádání exkurzí; Kde se dají získat informace o EU; Výhody plynoucí z členství v EU a Vzdělání a stáže v EU. Celá tato informační kampaň probíhá formou asi tří hodinové přednášky, která je doplněná o různé týmové hry, videa a snaží se studenty neustále podněcovat k tomu, aby se co nejvíce během přednášky zapojovali. Celou přednášku vede vyškolený informační tým, který se bude i po skončení přednášky zdržovat v prostorách školy v předem připraveném informačním stánku, pro případné dotazy studentů. Nechybí zde ani návrh informačního letáčku s potřebnými informacemi.

74

6 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Literatura FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. 1. vyd., Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 744 s. ISBN: 978-80-732-5180-2. HAD, Miroslav; STACH, Stanislav; URBAN, Luděk. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. 1. vyd., Praha: Linde, 2006. 232 s. ISBN: 978-80-7416064-6. MAREK, Dan; BAUM, Michael. Česká republika a evropská unie. 1. vyd., Brno: Barrister & Principal, 2010. 228 s. ISBN: 978-80-87029-89-3. PELTRÁM, Antonín a kol. Evropská integrace a Česká republika. 1. vyd., Praha: Grada Publishing, a. s., 2009. 144 s. ISBN: 978-80-247-2849-0. KÖNIG, Petr; LACINA, Lubor; PŘENOSIL, Jan. Učebnice evropské integrace. 1. vyd., Brno: Barrister & Principal, 2006. 404 s. ISBN: 978-80-7364-044-6. PETRŽELOVÁ, Jana. Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám na VŠ. 1. vyd., Brno: Computer Press, 2011. 104. s. ISBN: 978-80-251-3373-6. HLAVATÁ, Kateřina; KRUMPHOLCOVÁ, Eva. Evropská unie v kostce. 1. vyd., Praha: Jan Vašut s. r. o., 2008. 438 s. ISBN: 978-80-7236-665-1. VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. 3. vyd., Praha: Lidové noviny, 2012. 832 s. ISBN: 978-80-7422-183-5. PLCHOVÁ, Božena; LUKÁŠ, Zdeněk; HRADOVÁ, Markéta. Česká republika a Evropská unie (vybrané kapitoly). 2. vyd., Praha: Oeconomica, 2005. 280 s. ISBN: 80-245-0452-9.

75

Internetové zdroje Aktuálně.cz.

[online].

[cit.

2013-11-06].

Dostupné

z:

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/grafika/2013/06/27/chorvatsko-je-v-eupodivejte-se-jak-evropsky-kolos/#2

EuroZpravy.

cz.

[online].

[cit.

2013-11-16].

Dostupné

z:

http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/57093-spokojenost-cechu-s-clenstvim-v-euklesa/

Sagit.cz.

[online].

[cit.

2013-11-10].

Dostupné

z:

http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=156&typ=r&levelid=eu_113.htm Ministerstvo vnitra a České republiky. [online]. [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/role-ministerstva-vnitra-pri-ceskem-predsednictvi-vrade-evropske-unie-394512.aspx Účtování.net.

[online].

[cit.

2013-11-28].

Dostupné

z:

http://www.uctovani.net/clanek.php?t=Dluh-zemi-z-Evropske-Unie-k-HDPvizualizace-na-mape&idc=119 Účtování.net.

[online].

[cit.

2013-11-28].

Dostupné

z:

http://www.uctovani.net/clanek.php?t=Dluh-zemi-z-Evropske-Unie-k-HDPvizualizace-na-mape&idc=119

Migraceonline.cz.

[online].

[cit.

2013-11-25].

Dostupné

z:

http://www.migraceonline.cz/cz/temata/migrace-a-eu

EurActiv.cz.

[online].

[cit.

2013-11-27].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/eu-zvazuje-zprisneni-dohledu-nadverejnymi-dluhy-007457

76

EurActiv.cz.

[online].

[cit.

2013-11-27].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/analyza/neregulerni-migrace-apobyt-cizincu-a-eu Národní

ústav

pro

vzdělání.

[online].

[cit.

2013-12-03].

Dostupné

z:

http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy Metodický

portál

RVP.

[online].

[cit.

Dostupné

2013-12-06].

z:

http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kurikul%C3%A1rn%C3%A D_reforma Metodický

portál

RVP.

[online].

[cit.

Dostupné

2013-12-06].

z:

http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/K/Kurikul%C3%A1rn%C3%A D_reforma Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/harmonogram Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: file:///C:/Users/alda/Downloads/RVP_gymnazia.pdf Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: file:///C:/Users/alda/Downloads/RVP_zakladni_vzdelavani_postizeni.pdf

European

Commission

eurostat.

[online]. [cit.

2013-11-27].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/GDP_per_capita,_con sumption_per_capita_and_price_level_indices/cs

Novinky.cz.

[online].

[cit.

2013-12-06].

Dostupné

z:

http://www.novinky.cz/domaci/177199-v-zari-konci-osnovy-na-strednich-skolachnove-studenty-ceka-odlisna-vyuka.html Novinky.cz. [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://tema.novinky.cz/evropskaunie 77

Novinky.cz. [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/vedaskoly/vzdelavani/178060-na-gymnaziich-se-zacina-ucit-podle-vlastnich-svp.html Moderní dějiny [online]. [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: http://www.modernidejiny.cz/ Evropská unie [online]. [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/index_cs.htm

EUROSKOP.cz.

[online].

[cit.

2013-11-06].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Dostupné

z:

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/8884/sekce/1945-1949/

EUROSKOP.cz.

[online].

[cit.

2013-11-10].

https://www.euroskop.cz/803/sekce/vstup-cr-do-eu/

EUROSKOP.cz.

[online].

[cit.

2013-11-15].

https://www.euroskop.cz/112/sekce/ceske-predsednictvi---uvod/

EUROSKOP.cz.

[online].

[cit.

2013-11-16].

https://www.euroskop.cz/9052/sekce/jak-cesi-vnimaji-eu/

EUROSKOP.cz.

[online].

[cit.

2013-11-19].

https://www.euroskop.cz/38/15125/clanek/pocet-obyvatel-eu-prekrocil-500-milionu/

EUROSKOP.cz.

[online].

[cit.

2013-11-25].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/38/2431/clanek/ministri-vnitra-eu-schvalili-pakt-o-migraci/

78

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Věková kategorie studentů ............................................................................ 39 Graf 2: Učíte se vůbec ve Vaší škole o Evropské unii? ............................................. 40 Graf 3: Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií? .................. 40 Graf 4: V jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU? ................................ 41 Graf 5: Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie? ............................................ 42 Graf 6: Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii? ............................................. 42 Graf 7: Co by žáci změnili ve výuce o EU ................................................................ 43 Graf 8: Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující? ................ 44 Graf 9: Baví Vás výuka o EU? .................................................................................. 44 Graf 10: Měli byste zájem o exkurze do institucí EU? .............................................. 45 Graf 11: Věková kategorie respondentů .................................................................... 47 Graf 12: Škola, na které respondenti studují.............................................................. 48 Graf 13: Učí se vůbec na Vaší škole o Evropské unii? .............................................. 48 Graf 14: Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií? ................ 49 Graf 15: Pokud ano, v jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU? ............ 50 Graf 16: Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie? .......................................... 51 Graf 17: Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii? ........................................... 51 Graf 18: Pokud ano, tak co byste změnili? ................................................................ 52 Graf 19: Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující? .............. 53 Graf 20: Baví Vás výuka o EU? ................................................................................ 54 Graf 21: Měli byste zájem o exkurze do institucí EU? .............................................. 54 Graf 22: Pohlaví respondentů .................................................................................... 57 Graf 23: Věková kategorie respondentů .................................................................... 57 Graf 24: Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informováni o EU? ............................... 58 Graf 25: Forma výuky o EU ...................................................................................... 58 Graf 26: Používáte nějaká média pro výuku o EU?................................................... 59 Graf 27: Jaká média se používají pro výuku o EU .................................................... 59 Graf 28: Pořádá Vaše škola nějaké exkurze do institucí EU? ................................... 60 Graf 29: Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství? .... 60 Graf 30: Pohlaví respondentů .................................................................................... 63 Graf 31: Věková kategorie respondentů .................................................................... 63 Graf 32: Škola, na které učitelé vyučují .................................................................... 64 79

Graf 33: Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informováni o EU? ............................... 64 Graf 34: Forma výuky Evropské unie........................................................................ 65 Graf 35: Používáte nějaká média pro výuku o EU?................................................... 65 Graf 36: Jaká média se používají pro výuku o EU .................................................... 66 Graf 37: Pořádá Vaše škola nějaké exkurze do institucí EU? ................................... 66 Graf 38: Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství? .... 67

80

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Zákládající členové ESUO ...................................................................... 14 Obrázek 2: Souhlasíte se vstupem ČR do EU? .......................................................... 18 Obrázek 3: Návrh propagačního letáku ..................................................................... 72

81

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Pořadí zemí EU s nejnižším zadlužením (k 03. 10. 2013) ...................... 23 Tabulka 2: Průběh reformy – vydávání RVP a přechod na výuku podle vlastních ŠVP ................................................................................................................................... 28 Tabulka 3: Rámcový učební plán pro RVP ZŠ.......................................................... 34

82

PŘÍLOHY Příloha 1: Dotazník pro studenty základních a středních škol Příloha 2: Dotazník pro učitele základních a středních škol

83

Příloha 1: Dotazník pro studenty základních a středních škol

1. Do jaké věkové kategorie spadáte?  12 - 15 let  16 - 19 let  20 - 23 let  24 let a více 2. Jakou školu studujete?  Základní  Speciální základní  Střední s maturitou  Střední odborné  Gymnázium  Učiliště 3. Učíte se vůbec ve Vaší škole o Evropské unii?  Ano  Ne 4. Jsou během výuky probíraná témata spojená s Evropskou unií?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne 5. Pokud ano, v jakých předmětech se vyučují témata spojená s EU? ________________________________________________ 6. Jste spokojeni s formou výuky Evropské unie?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne 7. Změnili byste něco ve výuce o Evropské unii?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne 8. Pokud ano, tak co byste změnili? (max. 4 odpovědi)  Forma výuky  Délka výuky  Studijní materiály  Pořádání exkurzí 84

9. Myslíte si, že informace o EU získané ve škole jsou dostačující?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne 10. Baví Vás výuka o EU?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne 11. Měli byste zájem o exkurze do institucí EU?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne Zdroj: vlastní zpracování

85

Příloha 2: Dotazník pro učitele základních a středních škol 1. Jaké je vaše pohlaví?  Žena  Muž 2. Do jaké věkové kategorie spadáte?  25 - 35 let  36 - 46 let  47 - 57 let  58 let a více 3. Na jaké škole učíte?  Základní  Speciální základní  Střední s maturitou  Střední odborné  Gymnázium  Učiliště 4. Myslíte si, že jsou žáci dostatečně informování o Evropské unii?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne 5. Jakou formou vyučujete témata spojená s Evropskou unií? (max. 3 odpovědi)  Projektové vyučování  Přednášky  Exkurze 6. Používáte nějaké média pro výuku o Evropské unii?  Ano  Ne 7. Pokud ano, tak která? (max. 4 odpovědi)  TV, videa, PC hry  Internet  Knihy, časopisy, učebnice  Jiné: ________________________ 8. Pořádá Vaše škole nějaké exkurze do institucí EU?  Ano  Ne 9. Přivítali byste pro výuku o EU větší podporu od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy?  Ano  Spíše ano  Ne  Spíše ne Zdroj: vlastní zpracování 86