Otevřená ekonomika Pavel Janíčko
Mezinárodní obchod • • • • • • • • •
Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků a služeb k HDP Příčiny nízké míry otevřenosti: rozvinuté země – velký vnitřní trh méně rozvinuté ekonomiky - vysoké náklady a malá konkurenceschopnost na světových trzích Příčiny vysoké míry otevřenosti: rozvinuté země – vysoký podíl exportu s malým vnitřním trhem (malé otevřené ekonomiky) méně rozvinuté ekonomiky - úzká specializace – monokulturní ekonomika nově industrializované země – po překonání své ekonomické nerozvinutosti se orientují silně proexportně, často za intenzivní vládní podpory
Mezinárodní obchod Důvody mezinárodního obchodu • Každá země má odlišné výrobní podmínky oproti jiné – důvod ke specializaci v mezinárodním měřítku • - Geografická poloha • - Různé zdroje nerostného bohatství a přírodní podmínky • - Rozdílný kapitál, práce a zručnosti • - Rozdílné náklady na výrobu daného statku • Přínosy z obchodu • Pokud by se mezinárodní obchod důsledně držel principu specializace podle nákladů, ( bez zásahů autorit) došlo by k zvýšení efektivnosti výroby a ve všech zemích by byl vytvářen větší produkt než před mezinárodní specializací a došlo by ke zvýšení spotřebních možností. • Výnosy z rozsahu* • Mnohdy nestačí pouze místní trh, když se firmám vyplácí vyrábět více => lépe také expandovat do zahraničí (export
Komparativní a absolutní výhody Komparativní výhody jako hlavní důvod mezinárodního obchodu: • Absolutní výhoda Země A je schopna vyrobit určitou komoditu s nižšími náklady než země B. • Pak země A má absolutní výhodu. • Komparativní výhoda Země B dokáže vyrobit komoditu s relativně nižšími náklady. Nebo-li s nižšími náklady obětované příležitosti. Pak země B má komparativní výhodu. • Př. V tabulce jsou vyjádřeny náklady na množství pracovních hodin na výrobu jednotky produkce v zemi A a v zemi B
A
B
potravi 1 ny
3
oděvy
5
2
Komparativní a absolutní výhody • Absolutní výhoda: • Země A – je produktivnější jak ve výrobě potravin, tak ve výrobě oděvů • Ve výrobě potravin je země A 3x produktivnější než země B, ale ve výrobě oděvů je jen 2,5x produktivnější Země B má sice absolutní nevýhodu při výrobě obou produktů, ale při výrobě oděvů má komparativní výhodu.
Komparativní a absolutní výhody • • • • • • • •
Určení komparativní výhody pomocí nákladů obětované příležitosti: Země A - náklady obětované příležitosti na výrobu potravin (relativní cena potravin vyjádřená v množství oděvů ) = 0,5 jednotky oděvů - náklady obětované příležitosti na výrobu oděvů (relativní cen oděvů) = = 2 jednotky potravin Země B - náklady obětované příležitosti na výrobu potravin (relativní cena potravin vyjádřená v množství oděvů ) = 3/5 jednotky oděvů - náklady obětované příležitosti na výrobu oděvů (relativní cen oděvů) = 5/3 jednotky potravin (1,666)
Komparativní a absolutní výhody • • • • • • • • • • • •
Země B má komparativní výhodu při výrobě oděvů. Země A může směňovat vyráběné potraviny v intervalu 0,5 –3/5 jednotky oděvu Země B může směňovat vyráběné oděvy intervalu 5/3 - 2 jednotky potravin Možnost dosáhnout v zahraničí vyšší relativní ceny ve srovnáním s domácí cenou povede k tomu, že země A bude vyrábět potraviny a země B oděvy. Při jaké konkrétní mezinárodní směnné relaci bude obchod probíhat, závisí na momentální poptávce po uvedených statcích a jejich nabídce. Předpoklad: 1 jednotka potravin = 0,55 oděvu 1 jednotka oděvů = 1,8 jednotky potravin Směnná relace se odchyluje od nákladů obětované příležitosti v obou zemích Přínosy z obchodu oděvy.
Komparativní a absolutní výhody • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Přínosy obchodu: Zvýšení spotřebních možností lze vyjádřit: a) Prostřednictvím vývoje množství práce potřebného na získání určitého množství statků: Země A: před obchodem: 1+2=3 hod po obchodu 1+1,8*1 =2,8 hod. 2,8/3 = 0,93 t,j. o 6,7% méně času Země B před obchodem : 3+5=8 hod po obchodu 5*0,55 +5 = 5 +2,75 =7,75 7,75/8 =0,96875*100 = 96,875% tj o 3,125 % méně b) Prostřednictvím zvýšení hranice produkčních možností. Předpoklad: obě země mají k dispozici 300 jednotek práce Země A: před obchodem: buď 300 jednotek potravin nebo 150 jednotek oděvů Země B před obchodem. buď 100 jednotek potravin nebo 60 jednotek oděvů Obě země dohromady buď 400 jednotek potravin nebo 210 jednotek oděvů země A bude vyrábět potraviny a země B
Zahraničně obchodní politiky • Rozlišují se dvě základní koncepce zahraničně obchodní politiky • Liberalismus, kdy politika je zaměřena na odstranění překážek a omezení v obchodu • Protekcionismus - ochranářství, který se projevuje regulací obchodu a jeho omezováním • Prostředky zahraničně ekonomické politiky • - Jednostranné vlastní rozhodnutí vlády podpora vývozu či dovozu • - Dvoustranné smlouvy mezi zeměmi : Bilaterální • Multilaterální
Zahraničně obchodní politiky • • • • • • • •
Podpora vývozu : Vývozní subvence) Vývozní prémie Státní úvěry na vývoz Státní záruka na vývozy Omezení dovozu: Cla Kvantitativní omezení (licence na dovoz určitého množství) • Devizová omezení • Dovozní či vývozní moratoriu
Zahraničně obchodní politiky • DUMPINGOVÁ CENA – je nižší prodejní cena, než jsou výrobní náklady = nemožnost konkurence.
Zahraničně obchodní politiky • • • • • •
• • •
Protekcionismus ochranářské opatření proti mezinárodnímu obchodu Důvody protekcionismu Makroekonomické argumenty: (ne všechny jsou relevantní a akceptovatelné) - Dumpingové ceny - Levná pracovní síla – V rozvinutých zemích se říká že zboží je vyráběno levnou silou, (nízká produktivita, vysoký obsah lidské práce), komparativní výhoda lze obchodovat za zboží s vysokým obsahem kapitálu Clo - Některé země toto ospravedlňují zvýšením vládních příjmů Snížení deficitu obchodní bilance - aby byl vývoz větší než dovoz => mohou být odvetná opatření Ochrana nezletilých odvětví na určitou dobu pozastavit dovoz, než se odvětví stane konkurenceschopným. .
Zahraničně obchodní politiky • Protekcionismus Ochranářská opatření -mikroekonomické argumenty • Zachování národní kultury • Ochrana životního prostředí
Čistý export • Funkce čistého exportu vypadá nyní takto: NX = X0 – m.Y + v.R – tj. export mínus import (import M je indukovanou veličinou – takže ho rozepíšeme jako mezní sklon k dovozu m krát agregátní důchod Y) plus reálný devizový kurz R vyjadřující kupní sílu dotyčné měny v mezinárodním porovnání krát v koeficient citlivosti na změny reálného devizového kurzu – mezní sklon k dovozu m = kolik haléřů z každé koruny důchodu připadá na dovoz
Platební bilance (BP - balance of payment) • zachycuje rovnováhu ekonomiky vůči vnějšímu světu • PLATEBNÍ BILANCE (jako celek) JE VŽDY VYROVNANÁ – k nerovnováze dochází uvnitř jejích složek
Platební bilance - složky • Platební bilance má tyto složky: – běžný účet (BÚ) - sleduje následující bilance: • obchodní bilance (export a import zboží a služeb), bilance výnosů (z majetkových účastí domácích subjektů v zahraničí a zahraničních subjektů u nás), bilance běžných převodů (čistě finanční mezinárodní převody)
– kapitálový účet - jde zde o pohyb kapitálu. • Jedná se o půjčky, které soukromé osoby nebo vlády poskytují soukromým osobám nebo vládám v zahraničí, nebo je od nich sami získávají.
– finanční účet (FÚ) - zachycuje dovoz a vývoj kapitálu • Dovozem zahraničního kapitálu rozumíme, když zahraniční osoby nakupují česká aktiva (cenné papíry, nemovitosti) a nebo když poskytují půjčky českým osobám a nebo ukládají peníze v českých bankách • Vývozem kapitálu do zahraničí rozumíme, když české osoby nakupují v zahraničí aktiva nebo když poskytují půjčky osobám se sídlem v zahraničí, a nebo když ukládají peníze v zahraničních bankách
– rezervy (devizové) – chyby a opomenutí
Čistý export • Export je autonomní veličinou, protože to, kolik my chceme vyvézt je primárně závislé na poptávce po našem zboží a tak ve vztahu k našemu výstupu je to autonomní veličina • U dovozu jde o zápornou indukovanou veličinu, tzn. že čím větší bude domácí důchod, tím nižší bude čistý export – více se bude totiž dovážet a při jinak nezměněných okolností se snižuje náš čistý export • Kladná závislost u reálného kurzu znamená, že čím bude vyšší reálný kurz R, tím vyšší bude čistý export – zvýšení R znamená reálné znehodnocení domácí měny – z toho vyplývá, že jsou levnější vývozy ze země a dražší dovozy do země
Kapitálová mobilita Další důležitý rys modelu je mobilita kapitálu • Dokonalá kapitálová mobilita: – investoři mohou nakupovat nebo prodávat finanční aktiva bez jakýchkoliv omezení s nízkým náklady – Předpoklady: • • • •
neexistuje politické riziko měly by mít podobné daňové zatížení stabilní měnový kurs domácí úroková míra se rovná zahraniční
iD = iF
• Dokonalá kapitálová imobilita: – kapitál se nemůže vůbec mezi zeměmi pohybovat
