Ostatní stacionární zdroje (aplikace zákona o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb.)
Seminář Zkušenosti s aplikací zákona o ochraně ovzduší v praxi 21. května 2014, Praha
Příloha č. 2 zákona • • • • • •
Kapitola č. 2 - Nakládání s odpady Kapitola č. 3 – Energetika ostatní Kapitola č. 4 – Výroba a zpracování kovů a plastů Kapitola č. 5 – Zpracování nerostných surovin Kapitola č. 6 – Chemický průmysl Kapitola č. 7 – Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl • Kapitola č. 8 – Chovy hospodářských zvířat
Příloha č. 2 zákona zařazení zdroje znečišťování ovzduší dle přílohy č. 2 provede provozovatel zdroje spolupráce s KÚ podmínky provozu pro nové technologie, ještě neprovozované v ČR stanoví MŽP
EL TPP Kompenzační opatření Provozní řád
Pojmy - stacionární zdroje stacionární zdroj - § 2 odst. e) zákona ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, která znečišťuje nebo by mohla znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů
Pojmy - ostatní stacionární zdroje pojem ostatní stacionární zdroj zavádí § 24 vyhlášky zdroje neuvedené v části třetí, páté a šesté a jsou uvedeny v příloze č. 8 vyhlášky vyjma spalovacích zdrojů (včetně spaloven odpadů) a zdrojů, které emitují těkavé organické látky a jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky
mezi ostatní stacionární zdroje tedy nepatří: spalování paliv zdroje emitující těkavé organické látky uvedené v příloze č. 5 vyhlášky
Pojmy -projektovaný výkon (kapacita) nejvyšší výkon stanovený a zaručený dodavatelem, výrobcem nebo projektantem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu za stanovených podmínek je uveden v projektové dokumentaci stavby, ve vydaných závazných stanoviscích a povoleních dle § 11 zákona nebo IP
Povinnosti ostatních stacionárních zdrojů vyplývající ze zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
1) Stanovení celkové projektované kapacity (§ 4 odst. č. 7 zákona) Pro účely stanovení celkové projektované kapacity ostatních stacionárních zdrojů se projektované kapacity ostatních stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Chovy hospodářských zvířat uvedeny pod kódem č. 8 přílohy č. 2 zákona se sčítají vždy, pokud jsou umístěny ve stejné provozovně.
2) Zjišťování úrovně znečišťování § 6 odst.1 zákona Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování: u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop, anebo, pokud je tak výslovně stanoveno v prováděcím právním předpisu nebo v povolení provozu, u znečišťující látky, pro niž má stanovenu pouze technickou podmínku provozu u stacionárního zdroje a znečišťujících látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu (jednorázové měření emisí pro ZL, pro které nejsou stanoveny specifické EL TK, PCDD, PCDF, PCB, PAU; kontinuální měření)
2) Zjišťování úrovně znečišťování příl. č. 4 zákona Jednorázové měření: Aglomerace nad 150 t aglomerátu denně pro železné rudy, nad 30 t denně pro vyjmenované neželezné rudy Nístějová pec s intenzifikací kyslíkem, kyslíkové konvertory, elektrické obloukové pece pro výrobu oceli nad 2,5 t/ hod. Slévárny železných kovů nad 20 t/den Výroba nebo tavení neželezných kovů nad 20t/den Výroba cementářského slínku nad 500t/den Kontinuální měření: Výroba vápna, cementu a magnezitu Výroba oxidu titaničitého Tam kde se dodržení EL dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu při překročení určeného hmotnostního toku
2) Zjišťování úrovně znečišťování § 6 odst. 2 a 9 zákona Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování měřením. V případě, kdy nelze, s ohledem na dostupné technické prostředky, měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování, rozhodne krajský úřad na žádost provozovatele, že pro zjištění úrovně znečišťování se namísto měření použije výpočet. Vyhláška stanoví stacionární zdroje, u kterých se použije výpočet namísto měření, dále stanoví způsob, podmínky a intervaly zjišťování úrovně znečišťování, rozsah, způsob a podmínky zaznamenávání, ověřování a vyhodnocení.
3) Vedení provozní evidence a hlášení SPE stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 vedou dle § 17 odst. 3 písm. c) provozní evidenci a ohlašují každý rok souhrnné údaje provozní evidence prostřednictvím ISPOP Náležitosti provozní evidence jsou uvedeny v příloze č. 10 Náležitosti souhrnné provozní evidence jsou uvedeny v příloze č. 11
4) Poplatky Poplatníkem poplatku za znečišťování je provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 Předmětem poplatku za znečišťování jsou znečišťující látky, které jsou vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji a pro které má provozovatel povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1písm. a).
5) Provozní řád Obsahuje soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje, včetně opatření k předcházení, ke zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijního stavu Stacionární zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona a označené ve sloupci C mají povinnost zpracovat provozní řád (§12 odst. 4 písm. d) Provozní řád je vyžadován jako součást povolení k provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) Náležitosti provozního řádu jsou uvedeny v příloze č. 12 vyhlášky
6) Kompenzace Stacionární zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona a označené ve sloupci B mají povinnost provést kompenzační opatření
Kompenzační opatření jsou vyžadována dle § 11 odst. 5
7) Rozptylové studie Stacionární zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona a označené ve sloupci A mají povinnost zpracovat rozptylovou studii (§11 odst. 9)
Zpracovávají se pro ZL, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 zákona
Povinnosti zemědělských zdrojů dle zákona Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně Provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu (§ 17 odst. 3 písm. a)) Ostatní ustanovení § 17 odst. 3 se na provozovatele zemědělských chovů nevztahují (§17 odst. 4) Povinnost zpracovávat provozní evidenci a předávat souhrnnou provozní evidenci se nevztahuje na zemědělské zdroje, nezjišťují emise, atd. Pokud celkové roční emise amoniaku překračují hodnotu 10 t je povinností provozovatele zemědělského zdroje hlásit do Integrovaného registru znečištění - IRZ
Povinnosti zemědělských zdrojů dle zákona Zpracovat provozní řád Plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje znečišťování ovzduší schválené podle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za provozní řády podle tohoto zákona.
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
Předmět úpravy Vyhláška stanovuje: Intervaly, způsob a podmínky zjišťování úrovně znečišťování Specifické emisní limity, obecné emisní limity, způsob výpočtu emisních stropů, technické podmínky provozu Způsob uplatnění kompenzačních opatření
Četnost jednorázového měření § 3 odst. 1 vyhlášky - ostatní zdroje Jednorázové měření emisí se provádí po prvním uvedení stacionárního zdroje do provozu, každé změně paliva, suroviny každém zásahu do konstrukce nebo vybavení stacionárního zdroje, který by mohl vést ke změně emisí Jednorázové měření emisí se provádí jednou ročně, kromě uvedených výjimek.
Četnost jednorázového měření § 3 odst. 2 vyhlášky Měření jedenkrát za tři roky: 2.2.1. Třídění a jiná úprava uhlí 3.8.1. Povrchová úpravu kovů a plastů s objemem lázně do 30 m3 4.1.1. Manipulace se surovinou a výrobkem při výrobě cementu a vápna 6.6. Průmyslové zpracování dřeva 6.13. Krematoria Zdroje vybavené zařízením ke snižování emisí 3.5.1. Doprava a manipulace u sléváren železných kovů 3.7.1. Doprava a manipulace při výrobě a tavení neželezných kovů 5.2.1. Výroba chloru
Četnost jednorázového měření § 3 odst. 2 vyhlášky – ostatní zdroje Měření jedenkrát za tři roky 3.4.2. Kovárny s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně 3.5.2. Žíhací a sušící pece s projektovaným tepelným výkonem od 0,3 MW do 5 MW včetně 4.2.2 Výroba skla o projekt.kapacitě tavení menší než 150 t/rok 4.2.4 Zpracování a zušlechťování skla 4.2.5. Chemické leštění skla s roční projektovanou kapacitou vyšší než 50 tun hotových výrobků
Zjišťování úrovně znečišťování výpočtem § 3 odst. 5 vyhlášky
1.3. Sanační zařízení 2.1. Rozmrazovny s přímým procesním ohřevem 3.8.3. Obrábění kovů 3.8.4. Svařování kovových materiálů 6.15. Regenerace a aktivace katalyzátoru Zdroje, které nejsou vybaveny zařízením ke snižování emisí
3.5.1. Doprava a manipulace u sléváren železných kovů 3.7.1. Doprava a manipulace při výrobě a tavení neželezných kovů 5.2.1. Výroba chloru
4.2.5. Chemické leštění skla s roční projektovanou kapacitou do 50 tun hotových výrobků včetně 5.11. Kamenolomy – povinnost uvedena ve vyhlášce
Zjišťování úrovně znečišťování § 3 odst. 6 vyhlášky • Pokud nemá stacionární zdroj pro určitou znečišťující látku stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad podle § 12 odst. 4 zákona v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a četnost jednorázového měření emisí této znečišťující látky. • Při stanovení četnosti měření se přihlédne k době a způsobu provozování stacionárního zdroje a jeho vlivu na kvalitu ovzduší.
Způsob zjišťování emisí výpočtem § 12 odst. 1 vyhlášky Bilancí technologického procesu Součinem emisního faktoru pro odpovídající skupinu stacionárních zdrojů (bude uvedeno ve Věstníku MŽP) a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny Součinem měrné výrobní emise a příslušné vztažné veličiny, pokud nelze použít způsob podle písm. a) nebo b) a je tak stanoveno v povolení provozu
Příloha č. 8 příloha č. 8 emisní vyhlášky obsahuje více než 100 základních technologií
ovlivňuje značnou část průmyslu
Příloha č. 8 Část I definuje vztažné podmínky (A, B, C) definuje přímý procesní ohřev a fléry stanovuje závazné podmínky provozu zařízení na spalování odpadních plynů (fléry) Část II stanovuje emisní limity a podmínky provozu pro vyjmenované zdroje
Příloha č. 8 – část I Vztažné podmínky pro emisní limit A – koncentrace příslušné látky při tlaku 101,325 kPa a teplotě 273,15 K (normální podmínky) v suchém plynu, někdy s udání referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu B – koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek, někdy s udání referenčního obsahu některé látky v odpadním plynu C – koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek (atmosférické podmínky)
Pojmy – fléry Zařízení pro snížení úrovně znečišťování, které pracuje jako havarijní výpust plynů do vnějšího ovzduší, při spojení technologických prostorů s vnějším ovzduším nebo při neustáleném a jinak těžce zpracovatelném přebytku plynů
Nejsou tedy považovány za stacionární zdroj znečišťování ovzduší, ale jsou brány jako technologie, které jsou součástí jiných stacionárních zdrojů (např. bioplynové stanice, vysoké pece apod.)
Příloha č. 8 – část II Vyjmenovává konkrétní technologické zdroje
Nakládání s odpady Energetika ostatní Výroba a zpracování kovů a plastů Zpracování nerostných surovin Chemický průmysl Potravinářský, dřevozpracující a ostatní průmysl Chovy hospodářských zvířat
Stanovuje specifické emisní limity a technické podmínky provozu
Nové technologie Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (EL a TPP ve vyhlášce nestanoveny) Žíhací a sušící pece (SO2, NOx, CO) Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích (TZL, NOx) Povrchové doly paliv, rud, … (technická podmínka provozu) Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů …. (EL, TPP k pachovým látkám)
Zařazení zemědělských zdrojů dle přílohy č. 2 Zdroj uvedený v příloze č. 2 zákona - určuje celková roční emise amoniaku z provozovny Součin projektované kapacity kategorie zvířat a součet dílčích emisních faktorů uvedených v metodickém pokynu Dle celkové emise amoniaku dělíme zemědělské zdroje na: Uvedené v příloze č. 2 zákona: nad 5 t včetně Neuvedené v příloze č. 2 zákona: do 5 t/rok
Výpočet emisí amoniaku pro účely zařazení zdroje Využití údajů: projektované kapacity jednotlivých stájí celkové emisní faktory, které jsou tvořeny součtem dílčích emisních faktorů Dílčí emisní faktory: pro stájové prostory – „stáj“, pro sklady exkrementů – „hnůj, podestýlka nebo kejda, trus“ pro zapravení – „zapravení do půdy, pastva“, Emisní faktory jsou uvedeny v metodickém pokynu
Stanoviska Zařízení polního hnojiště - splňuje definici stacionárního zdroje
- nevyjmenovaný stacionární zdroj (pokud není 11. 1. – 11. 9.) - stanovisko místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (pokud probíhá řízení dle stavebního zákona)
Stanoviska Provoz technologií související s provozem zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona - kód 11. Ostatní zdroje – zařazení dle hmotnostního toku - § 12 odst. 4. písm. f) – povolení provozu obsahuje závazné podmínky pro provoz technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění
Stanoviska Skladování kalů z čistíren odpadních vod - související činnosti s provozem ČOV - pokud nesouvisí s ČOV (mimo provoznu ČOV, další materiály), pak dle kategorie 11 - pokud není 11. 1. – 11. 9., pak nevyjmenovaný stacionární zdroj - obdobně ostatní skladování (např. paliva)
Stanoviska Sušárny zrnin S přímým procesním ohřevem - od jmenovitého tepelný příkonu 300 kW kód 3.1.
S nepřímým procesním ohřevem - nevyjmenovaný spalovací stacionární zdroj
Stanoviska Kód 6.5. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů jinde neuvedených Platí pro: - vstřikování plastů, extrudéry - lisování plastů - výrobu PUR pěny (těsnění v automobilovém průmyslu) - nemusí docházet k ohřevu - pokud mohou být zdrojem emisí
Stanoviska Kód 4.13. Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů jejichž celkový elektrický příkon je vyšší něž 100 kW - Platí i pro třískové obrábění (CNC, obráběcí stroje apod.) - Nevztahují se na něj emisní limity
Stanoviska Kód 2.6. a 2.7. Průmyslová vs. Komunální ČOV V případě, že je ČOV určená k čištění průmyslových i komunálních odpadních vod a svou kapacitou překračuje některou z kapacit uvedených v kódech 2.6. a 2.7. přílohy č. 2 zákona, zařadí se pod kód u kterého je daná kapacita překročena. Pokud je obtížné posoudit hlavní účel provozované ČOV a jsou zároveň překročeny obě prahové hodnoty, obecně doporučujeme zařadit ČOV pod kód 2.6, avšak záleží především na posouzení konkrétní technologie povolujícím Krajským úřadem.
Stanoviska Kód 5.12. Příprava stavebních hmot a betonu Mobilní drtící linky = stacionární zdroj vlastní provoz probíhá na určitém místě, kde jsou zprovozněny • Povolení provozu stacionárního zdroje podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona pro území celého kraje stanoveny povinnosti není potřeba RS Obdobně drtičky dřeva a recyklace živic = stacionární zdroj
Stanoviska Kód 5.12. Příprava stavebních hmot a betonu na základě zákona a vyhlášky není povinnost zjišťovat úroveň znečišťování nemusí platit poplatky zjišťování úrovně znečišťování pouze pokud je výslovně stanoveno v povolení provozu (EL)
Stanoviska Kód 5.13. Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den Spadá rovněž těžba písku z vod – přesypy, deponie, nakládka. Samotná těžba písku a štěrkopísku z vody nebude zdrojem znečišťování ovzduší – neměla by být v povolení provozu nijak zvláštně upravena. Není třeba zjišťování emisí podle § 6 a na něj navazující poplatky podle § 15.
Stanoviska Kód 7.7. Průmyslové zpracování dřeva Spotřeba od 150 m3 (výroba palet) Musí plnit podmínky dle vyhlášky 415/2012Sb. Nedefinovaný výduch - namísto měření výpočet (dotčený KÚ)
Děkuji za pozornost Mgr. Libor Cieslar Odbor ochrany ovzduší MŽP e-mail:
[email protected] tel.: 267 122 621