Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy odbor stavební Jungmannova 29 111 21 Praha 1
V Praze dne 6. ledna 2009 K č.j.: S-MHMP 387742/2008/OST S-MHMP 387758/2008/OST
Účastník řízení (odvolatel): Jméno................................................................. Příjmení.............................................................. datum nar. ......................................................... bytem................................................................. ........................................................................... majitel /spolumajitel/ nemovitosti: ........................................................................... ........................................................................... v Praze 9, Běchovicích II.
Odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hl.m. Prahy, odbor stavební ze dne 8.12.2008 č.j.: S-MHMP 387742/2008/OST S-MHMP 387758/2008/OST
1. / 6
I. Územním rozhodnutím ze dne 8.12. 2008 pod. čj.: S-MHMP 387742/2008/OST a S-MHMP 387758/2008/OST, Magistrát hl. m. Prahy, odbor stavební, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), na základě opatření Ministerstva pro místní rozvoj č.j. 21173/2007-83/K-1130/07 ze dne 6.6.2007, pro stavbu nazvanou „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice - dálnice D1“, vydal k návrhu Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, Praha 4, IČ 65993390, zastoupeného společností DIPO spol. s r.o., Legerova 14, Praha 2, IČ 63677075, I. podle § 79 odst. 1 a § 92 odst. 1 stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Silniční okruh kolem Prahy, stavba 511 Běchovice – dálnice D1“, (dále jen SOKP 511) na pozemcích v kat. území Běchovice, Dubeč, Hájek, Uhříněves, Královice, Nedvězí u Říčan, Kolovraty v Praze a na pozemcích v kat. území Říčany u Prahy, Kuří u Říčan, Nupaky ve Středočeském kraji (specifikace pozemků dotčených stavbou je přílohou tohoto rozhodnutí), a současně vydal II. podle § 83 a § 92 odst. 1 stavebního zákona rozhodnutí o ochranném hlukovém pásmu podél shora uvedené stavby SOKP 511 na pozemcích v kat. území Dolní Počernice, Běchovice, Dubeč, Hájek, Uhříněves, Královice, Nedvězí u Říčan, Kolovraty v Praze a na pozemcích v kat. území Říčany u Prahy, Kuří u Říčan, Nupaky, Jažlovice, Modletice U Dobřejovic, Dobřejovice, Čestlice ve Středočeském kraji. Uvedené rozhodnutí bylo odvolateli doručeno veřejnou vyhláškou. Odvolatel je účastníkem řízení ve smyslu ust. § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, neboť je majitelem /spolumajitelem/ nemovitosti dotčené ochranným hlukovým pásmem. Odvolatel s vydaným územním rozhodnutím zásadně nesouhlasí a podává tímto proti němu v celé výrokové části v zákonné lhůtě odvolání, které odůvodňuje takto:
II. Vydané územní rozhodnutí je v zásadním rozporu s mnoha právními předpisy včetně předpisů ústavní síly, neboť: Rozhodnutí umisťuje stavbu do blízkosti Městské části Praha - Běchovice; konkrétně do těsné blízkosti obytné čtvrti, zvané Běchovice II (Nová Dubeč). Přes veškerá plánovaná protihluková opatření (valy, zdi, zalesnění) nedokáže žadatel, Ředitelství silnic a dálnic ČR, vypracovat projekt tak, aby zrealizovaná stavba 511 dodržela
2. / 6
ZÁKONEM stanovené hygienické limity hluku (dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). Ve smyslu ust. § 30 z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je žadatel (coby vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace) povinen zajistit, aby hluk z provozu této komunikace nepřekračoval hygienické limity, upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo též zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. Z tohoto ustanovení existují pouze dvě zákonné výjimky, a to: Dočasná výjimka pro provozování nadlimitního zdroje hluku dle § 31 odst 1. z. 258/2000 Sb. Ta se však týká jen dočasného provozu již existujícícho zdroje hluku, nikoliv nové silnice. Druhá výjimka je dle § 31 odst 2 a 3 téhož zákona a týká se výhradně provozu nadlimitního hluku na veřejných mezinárodních letištích, zajišťujících ročně více než 50 000 startů nebo přistání a na vojenských letištích. Tato letiště mají speciální úpravu, jež jim umožňuje hlukové limity překročit a pro bezprostřední okolí letiště je pak nutno navrhnout ochranné hlukové pásmo (dále OHP), v němž provozovatel letiště na vlastní náklady provede taková protihluková opatření na tamních budovách, po nichž budou dodrženy alespoň vnitřní hygienické limity hluku. Pokud se to u některých budov v takovém OHP nepodaří zajistit, může dokonce správní úřad zahájit řízení o změně v užívání takových staveb nebo i o jejich odstranění! Jsem přesvědčen o tom, že v našem případě není možné stanovit ochranné hlukové pásmo podle § 31 odst. 2 a 3 zákona o ochraně veřejného zdraví, protože zde nejde o letiště a nelze ani vydat časově omezenou výjimku podle § 31 odst.1 zákona o ochraně veřejného zdraví, protože nejde o případ, kdy by zdroj hluku již existoval a zjistilo se, že překračuje stanovené limity. Povinnost ŘSD ČR, zajistit dodržení zákonných hygienických limitů hluku v naší obytné čtvrti, je tedy zákonem daná a nelze ji obejít žádným způsobem, tedy ani za pomoci § 83 a § 86 stavebního zákona, jež k tomu použil stavební úřad. Kdyby pouze na základě stavebního zákona (§ 86 odst. 5) bylo možno umístit jakoukoliv stavbu překračující limity stanovené právními předpisy (stačilo by jen zřídit k ní ochranné pásmo), potom by všechny předpisy týkající se ochrany životního prostředí (včetně ustanovení Listiny základních práv a svobod a včetně stanovení hlukových a jiných emisních limitů) ztratily zcela smysl. Do českého právního řádu byl navíc nedávno pojmut obsah Směrnice Evropských společenství č. 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí, jež přinesla zákonnou povinnost strategického Hlukového mapování a vytváření pravidelných Akčních plánů pro snižování hlukové zátěže. ŘSD ČR a stejně tak stavební úřad a Hygienická stanice hl. města Prahy nerespektují již značnou současnou hlukovou zátěž v Běchovicích II a naprosto v rozporu se záměry výše zmíněné závazné Směrnice ES navrhují vyhlásit v Běchovicích II Ochranné hlukové pásmo, jež má trvale zlegalizovat překročené hygienické limity hluku na území této čtvrti a výrazně omezit vlastnická práva majitelů nemovitostí. Jsem přesvědčen o tom, že rozhodnutí o vyhlášení ochranného hlukového pásma je v této situaci pouze účelovým obcházením zákonů, zejména zákona o veřejném zdraví. Zájmy významné stavby byly příslušnými orgány povýšeny nad zájmy občanů a jejich základních lidských i vlastnických práv.
3. / 6
Stavební úřad pro život v ochranném hlukovém pásmu stanovil tyto podmínky (str. 14 územního rozhodnutí): 1) Hranice ochranného hlukového pásma vymezuje prostor podél komunikací SOKP po obou stranách komunikace promítnutím vypočtené limitní izofony 50 dB pro noc ve výšce 6 m nad terénem, ve kterém jsou překročeny povolené hygienické limity vlivem provozu navrhované stavby SOKP v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. 2) V hlukovém pásmu je z důvodu ochrany veřejného zdraví zakázána nová výstavba zdravotnických a školských objektů, bytových domů. 3) Umístění nových staveb RD v ochranném hlukovém pásmu je možné pouze tehdy, jestliže bude zajištěno ve venkovním chráněném prostoru stavby RD splnění hygienických limitů akustického tlaku A dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 4) Umístění nových staveb s pobytovými místnostmi v ochranném hlukovém pásmu je možné pouze tehdy, jestliže bude zajištěno ve vnitřním chráněném prostoru pobytových místností splnění hygienických limitů akustického tlaku A dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Což jinými slovy znamená například: Hlukové limity ve venkovním chráněném prostoru staveb (= prostor do 2 metrů okolo rodinného domku) SMÍ BÝT PŘEKROČENY! ... ŘSD ČR to bude mít trvale povoleno! Ale když si já budu chtít pak v takovém místě na vlastním pozemku postavit nový rodinný domek, tak mi to nikdo nepovolí, protože dle odst. 3) budu povinen zajistit, aby ve venkovním chráněném prostoru stavby byly hlukové limity DODRŽENY! Což bude nereálné splnit, tudíž se zde nepostaví už nic a stávající obyvatelé této pěkné čtvrti budou mít laskavě dovoleno dožít v prostoru s nadlimitním hlukem. Takové pásmo tedy není z hlediska mne jako občana pásmem ochranným, nýbrž pásmem silně diskriminačním! Nejenže mám díky němu snášet výrazně zhoršené životní prostředí, ale navíc mi jsou značně omezována vlastnická práva. Právo na ochranu před nadměrným hlukem je součástí práva na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny základních práv a svobod , dále jen LZPS), dále je součástí práva na ochranu výkonu vlastnického práva (čl. 11 LZPS), práva na ochranu soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 LZPS) a práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 LZPS). Dále: Občanský zákoník (OZ) v § 127 odst. 1 uvádí: „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi ...“ Hluk překračující veřejnoprávní hygienické limity je rozhodně hlukem nepřiměřeným poměrům, ve smyslu shora citovaného ustanovení OZ a nikdo nemá právo mne jím zatěžovat, natož pak dokonce s povolením úřadů. Hygienické limity hluku, stanovené nařízením vlády č. 148/2006 Sb. jsou nastaveny jako mezní hodnoty, kdy lidské zdraví ještě není vystaveno škodlivým vlivům a tyto nesmí být překračovány.
4. / 6
Nadměrným hlukem jsou tedy ohrožena moje zákonem chráněná práva: - právo vlastnické - konkrétně právo na užívání vlastnictví k účelům bydlení, odpočinku, rekreace; rovněž pak klesá tržní hodnota nemovitoti, což je výrazný zásah do vlastnického práva - právo na ochranu osobnosti Osobnost člověka je chráněna řadou právních předpisů, včetně předpisů mezinárodních a předpisů ústavní síly. Dle čl. 10 odst. 2 LZPS má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Podle čl. 31 Listiny má každý právo na ochranu zdraví. Právo na příznivé životní prostředí je v čl. 35 Listiny. Tato práva jsou provedena i § 11 občanského zákoníku (OZ), dle nějž má každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Právo na ochranu soukromí zahrnuje i ochranu před vnějším neoprávněným zasahováním jiných subjektů do soukromé sféry fyzické osoby, které nepříznivě ovlivňuje rozvoj fyzické a psychické integrity její osobnosti. Z čehož plyne, že cit. ustanovením §11 OZ je chráněno také právo fyzických osob na nerušené a bezpečné bydlení v prostorech, k jejichž užívání k tomuto účelu jsou tyto osoby oprávněny. Ze shora uvedeného vyplývá, že umístění stavby tak, že nedodrží zákonem stanovené hygienické limity hluku, je v rozporu s citovanými zákonnými ustanoveními na ochranu občanských práv a rovněž je v zásadním rozporu s ustanoveními zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a s jeho prováděcími předpisy. K vydání Ochranného hlukového pásma není právní důvod, takto vyhlášené ochranné hlukové pásmo obchází § 30 z. č. 258/2000 Sb a mimoto svým zásahem do práv občanů je v rozporu s týmiž citovanými zákonnými ustanoveními jako rozhodnutí o umístění stavby. A jestliže Hygienická stanice hl. m. Prahy vydala k takovému rozhodnutí souhlasné závazné stanovisko, tak jde z její strany o NEZÁKONNÉ závazné stanovisko, neboť Hygienická stanice hl. m. Parhy musí respektovat právní úpravu a chránit zájmy, k jejichž ochraně je povolána! Není možné aby zákonné limity hluku zcela pominula a vydala souhlasné závazné stanovisko pro stavbu, která je bude evidentně překračovat, čímž dojde ke zřejmému ohrožení veřejného zdraví. Není možné, aby bylo vydáno územní rozhodnutí (případně následně stavební povolení) na stavbu, která po provedení nebude splňovat stanovené hygienické limity hluku.
III. Podle údajů Světové zdravotnické organizace dlouhodobá expozice hlukem nad 55 dB znamená vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Nadměrný hluk je chronickým stresorem, vede k poruchám spánku, zvyšuje rizika kardiovaskulárních onemocnění a onemocnění imunitního systému. Zhoršuje pracovní a studijní výkon, působí negativně na mezilidskou komunikaci, nepříznivě ovlivňuje sociální chování a lidé si na něj nezvykají ani po několika letech jeho působení. 5. / 6
S ohledem na vše výše uvedené, žádám o zrušení napadaného územního rozhodnutí v celé výrokové části. Žádám, aby na území MČ Praha Běchovice byly dodrženy zákonné hygienické hlukové limity a pokud to žadatel o umístění stavby nemůže garantovat, tak nechť je vyvoláno řízení o změně územního plánu Hlavního města Prahy. Stavba SOKP 511 a zejména její začátek MÚK Dubeč jsou naplánovány územním plánem do přílišné blízkosti Běchovic II, přestože v okolních polích je dostatek prostoru a stavba posunutá dále od naší obytné čtvrti by mohla jistě splnit hygienické hlukové limity a současně by neohrozila druhou nejbližší MČ Dubeč. Není vinou obyvatel Běchovic II, že stavba byla nevhodně územně naplánována a že projekt nedokáže zajistit splnění zákonných hygienických požadavků. Jako občan Běchovic II a majitel zdejší nemovitosti žádám zajistit nerušený výkon všech mých osobnostních i vlastnických práv a žádám, aby tato práva byla řádně chráněna i všemi příslušnými orgány státní správy.
Podpis
6. / 6