UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU
Osobnost učitele NONVERBÁLNÍ PROJEV UČITELE seminární práce - Projekt
KOVÁŘÍK Richard II. TVS M3 17.5.2003
1. Teorie problematiky nonverbální komunikace
1.1 Problém slovní a mimoslovní komunikace Hlavní prostředek lidské komunikace je bezpochyby řeč. Řeč je dovednost, které se učíme již od malička. Např.. tříletý chlapeček (podle Křivohlavého, 4, s. 18) řekne ze jeden den asi 20 000 slov, holčička až 30 000. Ale je také pravdou, že mnoho z toho, co si sdělujeme, je přenášeno jinými způsoby než jsou slova. Tento celkový okruh sdělování je nazýván mimoslovní (nonverbální) komunikace. Otázkami sociální komunikace se lidé zabývali odnepaměti. Dokladem toho jsou dějiny rétoriky. Těžištěm zájmu „klasického " pojetí rétoriky byl však řečník a jeho slovní výkon. Důraz se kladl na to kdo to říká a co říká. Ve 20. století došlo k přesunu studijního zájmu této oblasti. Současným předmětem bádání sociální komunikace je posluchač a jeho satisfakce. Dřívější jednoznačný zájem o slovo se mění hodně na zkoumání neverbálních prostředků a jejich vlivu na posluchače. Síla nonverbálních prostředků je chápána v současnosti jako velmi významný prvek řeči. Zájem o tuto oblast narůstá především v posledních 20 letech. Kromě přirozeného zájmů herců a umělců (sochařů, malířů) zajímá i pedagogy, právníky, obchodníky, managery.
1.2 Předmět mimoslovní sociální komunikace Existuje řada způsobů mimoslovního vyjádření myšlenky: 1. Výrazem obličeje 2. Oddálením 3. Dotekem 4. Gesty 5. Pohledy 6. Tónem hlasu 7. Postojem 8. Pohyby 9. Úpravou zevnějšku
Co je předmětem nonverbálního sdělování: * emoce * zájem o sblížení * vytvoření dojmu o sobě (vychází z přirozené lidské filosofie: co je krásné, je i dobré, kdo umí, je někdo, kdo je mi podobný, je dobrý - sociální posilování) * ovlivnění partnera * pravidla našeho styku (převzato z Křivohlavého, 4)
1.3 Druhy mimoslovního vyjádření
I když neexistuje izolovaný nonverbální projev a partnera v komunikaci vnímáme jako celek, pro lepší přehled je třeba pojednat o jednotlivých druzích tohoto sdělování odděleně.
1.3.1 Mimika „ Lidská tvář má velice bohatý komunikační potenciál. Je prvořadě důležitým sdělovačem emocionálních stavů. Odráží vzájemné postoje lidí, kteří spolu jednají, poskytuje zpětnou vazbu v rozhovoru. Někteří badatelé se domnívají, že z hlediska sociální komunikace je tvář vedle slova druhým nejdůležitějším sdělovacím prostředkem mezilidském styku. " M. L. Knappe Projevy mimiky nejsou typicky lidské projevy, o zkoumání zákonitostí mimiky a gestiky u zvířat se zajímalo mnoho biologů. Nejznámějším je Charles Darwin, který publikoval již v roce 1872 studii Vyjadřování emocí u zvířat. Paul Ekman konstatuje, že lidský obličej dovoluje vyjádřit až 1000 emocí. Druhy emocí vyjádřené mimikou: A) pravé a hrané B) primární emocionální mimické výrazy 1. Štěstí - neštěstí 2. Neočekávané překvapení - splněné očekávání 3. Strach a bázeň - pocit jistoty 4. Radost - smutek 5. Klid - rozčilení 6. Spokojenost - nespokojenost
7. Zájem - nezájem C) sekundární (složené) mimické výrazy Vznikají střídáním základních emocí nebo splynutím. Zvláštní druh mimických projevů nastává, jestliže jedna část obličeje vyjadřuje jinou emoci nežli druhá (Schizofrenikové, vliv LSD).
Hlavní obličejové zóny 1. Oblast čela a obočí 2. Oblast očí a víček 3. Dolní část obličeje (tváře, nos, ústa) Podle metody nazvané FAST bylo zjištěno, že emoce jsou rozloženy do celé části lidského obličeje zhruba takto: překvapení (čelo) strach (oči) smutek (oči) štěstí (nos) Čím mluví naše oči? * zaměřením pohledu * dobou výdrže * četností * sledem pohledů (na koho první) * objemem pohledů * díváním se „po očku " či přímo * pohyby očí * vráskami u kořene nosu Např. se v této souvislosti hovoří o vytváření určitých terčů tj.. místa na kterého konkrétního člověka či část jeho těla nebo oblečení se zaměřujeme. Platí také zásada, že déle se díváme na osobu, které si vážíme, na autority, na ty, ke kterým chováme úctu. Nejdelší pohledy pak věnujeme lidem, o jejichž kladný vztah stojíme a u nichž si nejsme jisti, že k nám tento kladný vztah chovají. Pohledy příjemné a nepříjemné. V případě, že pohled trvá příliš dlouho, nebo se na nás patřičná osoba nedívá, nebo se dívá málo. (Přiměřené je to v poměru asi 50%). Velkou roli tu samozřejmě hraje ten fakt, kdo je osoba, která se na nás dívá.
Rozšiřování zornic - Zornice se rozšiřují v závislosti na emocionálním stavu pozorovatele. Citově vzrušené oči mají velké zornice, vztek se projevu jejich stažením. Zajímavé je, že tento proces se nedá ovládat naší vůlí.
1.3.2 Proxemika - sdělování přiblížením a oddálením Vzdálenost mezi lidmi je měřena touto vědou horizontálně a vertikálně. A) Problematika horizontální vzdálenosti Termín "sympatická vzdálenost ", tj. vzdálenost, ve které se nám příjemně komunikuje s naším partnerem závisí na: * extroverzi a introverzi jedince * emocionálním vztahu jedinců (sympatie, nenávist) * formální pozici (nadřízeným podřízený) * kultuře, etniku (rasové předsudky...) Proxemický tanec je termín pro pohyby komunikujících partnerů, kteří mají různou sympatickou vzdálenost a snaží se podvědomě najít nějaký kompromis - je to vlastně pokus o ustálení sympatické vzdálenosti
Teritorium vychází z podobnosti teritoriálního chování zvířat. Je to oblast prostoru, kterou považujeme za svou a děláme si na ni určité právo (můj dům, zahrada, místo ve třídě). Edward T. Hall v knize The Hidden Dimension z roku 1966 definuje pojetí tzv..Osobní zóny člověka. Osobní zónou člověka se rozumí myšlená čára ohraničující prostor kolem člověka, do kterého tento člověk nerad pouští druhé lidi - vetřelce. Vniknutí do této zóny je považováno za netaktnost. Důsledky tohoto vniknutí jsou nepříjemné pocity ( někdy až panika) Na čem tyto pocity záleží: * zda vetřelec je muž či žena * zda je to dítě nebo dospělý * na osobnostní charakteristice člověka * kladné emoce
Struktura osobní zóny: 1. Intimní zóna (0 - 15/30cm) matka - dítě, milenci 2. Osobní zóna (15/30 - 45/75) manželé, limit fyzického ovládání partnera, možnost sledovat mimiku a oční zornice 3. Sociální zóna (45/75 - 1,/.20/2,10) služební styk a obchodní jednání, pocit psychického bezpečí. V našem zorném poli je celá postava partnera 4. Veřejná zóna herec na jevišti, učitel ve třídě
B) Vertikální vzdálenost Uplatňuje se při jednání matky s dítětem (v komunikaci s dítětem matka intuitivně vyrovnává vertikální vzdálenosti, tj. skloní se k dítěti nebo zdvihne dítě do náručí), uspořádání prostoru pro řečníka či učitele (osoba, která má výše oči, se stává v jednání dominantní). Shrnutí těchto výzkumů lze shrnout do konstatování, že k vyrovnané komunikaci patří i stejná hladina očí partnerů. a že ten, který je fyzicky výše má tendence k určitému nadřazení nad ostatními.
1.3.3 Haptika Doteky a podávání ruky jsou přirozené součásti lidské komunikace. Pokud je člověk zbaven možnosti dotýkat se druhého, dochází u něho k projevům tzv. taktilní deprivace (Senzorická deprivace je jevem, kdy nemáme možnost komunikovat prostřednictvím našich smyslů). Výzkumy v oblasti doteků odhalily některé zajímavé věci např. že existují určité atraktivnější části našeho těla, které jsou více dotýkány, nebo že někteří lidé jsou „dotekovější " dotýkají se více než druzí, že muži se dotýkají častěji žen, často i ženy žen, nejméně muži mužů. Dotýkání se je typickým projevem přátelství, lidé lhostejní se dotýkají méně. Soubor senzorů se zakončením v kůži je tak bohatý, že se v poslední době provádějí výzkumy o nahrazení některých ostatních smyslů těmito náhradními senzory (např.. sluch) Druhy doteků: přátelské a nepřátelské, dále se doteky dělí podle dynamiky a intenzity. Některé doteky mají i smluvený a formalizovaný charakter. Nejčastějším z nich je pozdrav. Velmi zajímavou partií je podávání ruky a jeho charakter.
1.3.4 Posturologie řeč našich postojů A) postoje jedince Máme tři základní polohy: ve stoje, vsedě a vleže (ale jiná, detailnější rozdělení uvádějí až dvacet postojů) B) postoje více jedinců se nazývají kompozice Termín posturologické echo -znamená další zajímavý jev, ke kterému při komunikaci dochází. Při jednání s partnerem můžeme pozorovat, že pokud je naše komunikace v souladu s jeho názory, dochází k podvědomému napodobování našich postojů (křížení rukou, nohou, příklon hovořících osob) Pokud s námi partner nesouhlasí, zaujímá obvykle jiné postoje a jinak nonverbálně reaguje. Stručně řečeno: “ máme rádi toho, kdo se nám podobá "
1.3.5 Gestika Je součástí kinetiky, řeči našich pohybů. Zabývá se pohyby rukou (nohou). M. Reil vyjádřil myšlenku, že gesty se dá sdělit až 700 000 sdělení. Co to jsou gesta? Pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, které doprovázejí slovní projevy nebo je zastupují (Z latiny: gero * projevovati cit, smýšlení či vlastnost). Hlavní metodou zachycování těchto pohybů je filmování nebo zápisu pohybů našich partnerů. Někteří psychologové tvrdí, že gesta mají tvořivou sílu, kterou nemají slova (např.. Zlomí mi to srdce). Co formuje podobu a četnost našich gest: * kulturní vlivy (gesta pro souhlas, nebo orientální gestické tance) * etiketa určité země (podávání ruky, pozdrav...) * etnické vlivy (italská výbušnost či švédská střídmost) Rozdělení: vědomá, nevědomá Smysl gest * vyjádření emocí * podtrhují slova a zesilují jejich význam - ilustrátory (gesta kvantity, kvantity, výčtová gesta) * vyjadřují opak výroku (nedělejte si škodu a při tom nastavuje ruku) * ukazovací gesta a příkazová gesta * gesta pro tabu * nevědomá gesta - adaptéry vyjadřují také naše rozpaky či cit nebo emoci, kterou chceme skrýt
(Jsou v rozporu s tím, co vyjadřujeme slovně) Gesta tvoří celek s dalšími projevy komunikace. Dochází k synchronizaci gest, intonace řeči, sémantickou strukturou projevu a celou oblastí paralingvistiky apod.. Nejčastější gesta: Jděte tamhle - pojďte sem - sedněte si tam Buďte zticha - zůstaňte v klidu - pojďte za mnou Je mi horko (zima) -je to blázen Svezte mne - peníze prosím - dejte mi najíst
1.3.6 Úprava zevnějšku V širším pojetí sem patří celkové prostředí, které člověka obklopuje. Je to např. kultura bydlení, úprava bytu, zahrady, prezentace typem vozu, kožichem, volbou osob, se kterými se stýkáme. V užším pojetí je to vliv oblékání, kosmetických úprav osobnosti na její vnímání partnerem v komunikaci.
2. Cíle práce Cílem této práce bude sledování činnosti učitele po dobu hodiny tělesné výchovy. Sledovat a hodnotit jednu složku komunikace – NONVERBALNI projev. Zaměřit se na formy, intenzitu, vhodnost a reakce žáků. Jednotlivé cíle byly stanoveny takto:
Sledovat: Ø Jednotlivé formy nonverbální komunikace •
Proxemika
•
Haptika
•
Posturologie
•
Kinezika
•
Gestika
•
Mimika
•
Popřípadě Zrakový kontakt ( dovolí-li to podmínky)
Ø Frekvenci užití jednotlivých forem Ø Vhodnost užití Ø Reakce žáků na jednotlivé formy Ø Celková upravenost učitele Ø Z jakým úmyslem je použita •
Záměrně
•
Bezděčně
3 Metodika práce
Metoda získávání dat: Sledování – Sledovat učitele již od příchodu do tělocvičny až po ukončení hodiny. Statistické šetření Záznamové škály jejich přesnost a podrobnost: Numerická škála doplněná popisem Frekvence užití: výskyt v absolutních číslech 1 – velmi často – 10 a více 2 – často – 7-9 3 – málo – 4-6 4 – velmi málo – 1-3 x – jev se nevyskytoval
Reakce žáků:
1 – plně odpovídající pozitivní reakce na podnět 2 – částečně odpovídající reakce na podnět 3 – neodpovídající reakce na podnět
Bezděčnost /Záměrnost: V průběhu hodiny čárkovou metodou Prezentace - procentuelní vyjádření
Intenzita:
Zaznamenání abs. čísel formou čárek v jednotlivých intenzitách 1 – velmi intenzivní Haptika – Pevné uchopení, zacloumání, popř. odstrčení Gestika – Silně rozmáchlá gesta, s výrazně určujícím prvkem Mimika – Velmi výrazný projev (úšklebky, grimasy), přehrávání Paralingvistika – Velmi zvýšený hlas spíše křik se silnou dikcí Zrakový kontakt – Upřené pohledy z očí do očí Posturologie – Silně přehnané postoje spíše divadelní pojetí Kinezika – Celkový projev spíše jako divadelní role
2 – středně intenzivní Haptika – Běžné podání ruky, poplácání po ramenou, delší kontakt malé intenzity Gestika – Běžný projev gest, soulad se sdělovanou informací
Mimika – Viditelný projev mimiky, součást běžného projevu Paralingvistika – Běžný projev mluveného slova s přiměřenou intenzitou zvyšovaní hlasu Zrakový kontakt – Krátkodobý oční kontakt, součást rozhovoru nebo jako podpora Posturologie – Vlastní postojové návyky běžné i silnější intenzity Kinezika – Přirozený projev doplňující celkově osobnost
3 – málo intenzivní Haptika – Letmé dotyky převážně bezděčné Gestika – Téměř neznatelné projevy v minimálním pohybovém rozsahu Mimika – Neznatelný projev, strnulý výraz Paralingvistika – Monotónní projev s téměř nulovou dikcí Zrakový kontakt – Letmý kontakt, spíše vyhýbavý Posturologie – Jednoduchý postoj beze změn, spíše nenápadnost Kinezika – Nenápadný projev, jakoby nechtěl být viděn
Celková upravenost: Plně odpovídající – Sportovní oděv umožňující pohyb (možnost předvedení cviku) Průměrně odpovídající – Sportovní oděv, ale nevhodně doplňky, prsteny, řetízky, náušnice Neodpovídající – nevhodný oděv + doplňky
Poznámka: x – jev se nevyskytoval
Prezentace výsledků: 1. Souhrnná tabulka Frekvence užití
Forma část hodiny
Ú
H
Z
Reakce žáků Ú
H
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z
Intenzita 1
2
3
Ú
% užití k: H
Z
Ú H Z Ú H Z
Haptika Posturologie Kinezika
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
Gestika Mimika Paralingvistika Zrakový kontakt Je dáno formou TV - Bazén
Proxemika Celková upravenost část hodiny
Plěn odpovídající Převládající forma
jednotlivec malá skupina celek
úvodní hlavní závěrečná
Ú – úvodní
S kým učitel jedná
H – Hlavní
Z - závěrečná
2. Graf z hodnot: % užití jednání učitele k jednotlivci, skupině, celku
např.:
hlav ní
jednotliv ec
malá skupina celek
HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: Gymnázium nad štolou
TŘÍDA: 2B - muži
VYUČUJÍCÍ: Kohout
POČET CVIČÍCÍCH: 13
DATUM: 26.2.03
PROSTŘEDÍ: Tělocvična s tatami
POZOROVATEL: Kovářík Richard CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Základy gymnastiky
POMUCKY: futsalový míč Čas/ dávkování Činnost žáka, poznámky (min.)
Obsah
Organizece/ metody/ činnost učitele
Gymnastika
Zadání úkolu, nechá předvést dvojicí, z dálky pozoruje a radí.
18
Cvíčí bez většího zájmu, ale to co mají.
Míčová hra
Upraví pravidla již známé hry, určí týmy a zahájí hru, píšťalkou řídí hru
18
Hrají naplno a s nasazením
Forma Haptika Posturologie Kinezika Gestika Mimika Paralingvistika Zrakový kontakt
1 3 2 2 3 2
často málo často velmi často velmi často často
1 3 4 3 4 3
Bezděčnost / záměrnost 20% / 80% 40% / 60% 30% / 70% 95% / 5% 60% / 40%
1
velmi často
4
-
Vhodnost užití Frekvence užití Reakce žáků
Proxemika
Drží si odstup
Celková upravenost
Plně odpovídající
Intenzita 2 3 1 4 2 3
HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: Gymnázium nad štolou
TŘÍDA: 1A - ženy
VYUČUJÍCÍ: Bradová
POČET CVIČÍCÍCH: 8
DATUM: 26.2.03
PROSTŘEDÍ: Herní tělocvična
POZOROVATEL: Kovářík Richard CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: volejbal
POMUCKY: volejbalové míče
Obsah
Organizece/ metody/ činnost učitele
Volejbal
Určuje techniky které se cvičí, kontroluje provádění formou soutěže motivuje k výkonům
Forma Haptika Posturologie Kinezika Gestika Mimika Paralingvistika Zrakový kontakt
Čas/ dávkování Činnost žáka, poznámky (min.)
35
Až na dvě cvičenky cvičí dívky se zájmem, znatelné zlepšování (úplné začátečnice)
3 1 2 1 3
málo často velmi často velmi často často
3 4 3 4 3
Bezděčnost / záměrnost 35% / 65% 15% / 85% 95% / 5% 10% / 90%
1
velmi často
4
-
Vhodnost užití Frekvence užití Reakce žáků
Proxemika
Drží si odstup
Celková upravenost
Plně odpovídající
Intenzita 3 1 4 2 3
Výsledky: Z průběhu vyučovací hodiny jsem pozorováním dospěl k těmto výsledkům. a) 2B – muži; učitel Kohout Proxemika – Sledování je problematické hodina TV je v tomto ohledu specifická. Při odhlédnutí od nutných stavů (dopomoc, ukázka) si drží učitel patrný odstup. Haptika – Podobné problémy při sledování. Jinak její užití bylo velmi vhodné, v rozumné míře a intenzitě. Reakce studentů byla odpovídající podnětu. Gestika – Velmi podstatná složka projevu učitele, projevující se jak intenzitou tak i frekvencí. Vhodnost byla adekvátní daným záměrům. Reakce studentů však byla pouze průměrná bez výrazných výkyvů jak kladným tak záporným směrem. Mimika – Naopak velmi nevýrazná složka projevu. Jediným projevem byl slabý úsměv. Tomu odpovídající nevýrazná reakce studentů. Paralingvistika – Vhodně a často užitý prostředek projevu s průměrně odpovídající reakcí studentů Zrakový kontakt – Vhodně zvolený prostředek s průměrnou intenzitou užití. Reakce však byly z větší části neadekvátní.
V hodině základní gymnastiky zakončené míčovou hrou byly nejčastějšími projevy gestika, mimika a zrakový kontakt. A i ostatní složky až na posturologii se objevovaly docela často. Tento rozsah je dán potřebou zvládnout skupinu studentů v situacích nastalých při gymnastice, ve které byli teprve začátečníky což vedlo k značné nesoustředěnosti. Většina projevů se však setkala se slabou nebo i dokonce negativní odezvou. Z hlediska bezděčnosti nebo záměrnosti se zde projevila snaha udržet řád hodiny, z čehož pramení většinou záměr použití té které složky nonv. komunikace.
b) 1A – ženy; učitelka Bradová Proxemika – Učitelka udržuje odstup i při neformální rozpravě na konci hodiny Haptika – Po celou dobu hodiny nedošlo k jedinému kontaktu mezi vyučující a studentkami. Gestika – Vhodně užitý projev jehož se týkal i obraný postoj, jenž znemožňoval již zmíněné dotyky. Další projevy gest však byly vhodné, a také reakce studentek byly adekvátní.
Mimika – Velmi často a vhodně užívaný prvek. Většinou bezděčně a s malou intenzitou a také bez výrazných reakcí studentek. Paralingvistika – Průměrně vhodně a málo uživané, tím je dána i pouze průměrná reakce na podnět Zrakový kontakt – Velmi často a vhodně užitý prostředek, ale i zde bez většího ohlasu.
V hodině volejbalu dívek se u učitelky projevila snaha nepůsobit přísně, a proto zvolila jako hlavní mimiku a zrakový kontakt, ale to se projevilo jen nepatrně. Většinové reakce na podnět byly neutrální někdy dokonce i lehce negativní. Z hlediska poměru intenzita daného projevu a reakce je výrazný rozdíl v gestice a to v neprospěch reakce studentek. Snaha větší intenzitou dosáhnout cíle se v podstatě minula účinkem. Zajímavým zjištěním byla absolutní absence jakéhokoliv projevu haptiky zvýrazněná obraným postojem (ruce zkřížené na prsou) a toto ještě umocňovala proxemika, kdy si učitelka držela značný odstup.
Výsledky II. Praxe HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: Gymnázium J. Heyrovského
TŘÍDA:
VYUČUJÍCÍ: p. Mtějková
POČET CVIČÍCÍCH: 7 (5-dívek 2-chlapci)
DATUM: 19.3.03
PROSTŘEDÍ: Bazén
POMUCKY: POZOROVATEL: Kovářík Richard CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Trénink kraul a delfínové vlnění Čas/ Organizece/ metody/ Obsah dávkování Činnost žáka, poznámky činnost učitele (min.) Nácvik plaveckého stylu - Kraul
zadá cvičnou technku, nasucho předvede a vysvětlí.
10
po vykonání zadaného úkolu vyčkávají ve vodě na další pokyny
Nácvik delfínového vlnění
zadá cvičnou technku, nasucho předvede a vysvětlí.
10
po vykonání zadaného úkolu vyčkávají ve vodě na další pokyny
Forma část hodiny Haptika Posturologie
Frekvence užití Ú x 2
H 2 1
Z x x
Kinezika
Reakce žáků Ú x
H 1
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z x
2
3
x
1
3
x
5% / 95% 55% / 45%
Gestika
4
x
x
1
1
x
5% / 95%
Mimika
1
2
x
2
2
x
15% / 85%
Paralingvistika
4
x
x
1
1
x
100%Z
Zrakový kontakt
3
x
x
2
1
x
100% Z
Proxemika Celková upravenost část hodiny úvodní hlavní závěrečná
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
Intenzita 1
2
3
x
x /// x / /// x
x //// x /
x //// / //// //// x // x x /
x x //// x x
/ x x /// // x /// x x // x x
Ú 0 5 95
% užití k: H 85 10 5
x
x
x x //// /// //// x x x x x
Je dáno formou TV - Bazén
Plěn odpovídající Převládající forma Gestika Zrakový kontakt x
S kým učitel jedná jednotlivec malá skupina celek
Z x x x
S kým učitel jedná (závislost na části hodiny) úvodní
jednotliv ec
hlavní
malá skupina celek
jednotliv e c malá skupina celek
Výsledky: Z průběhu vyučovací hodiny jsem pozorováním dospěl k těmto výsledkům. c) Bazén; učitelka Matějková Hodina ve své podstatě neobsahovala závěrečnou část. Proxemika – Proxemika v hodině plavání je velice limitována prostředím bazénu. V podstatě nelze určovat. Haptika – Výrazně převažují záměrné dotyky, kterými je upravována správnost držení těla. Pozitivní reakce žáků na podnět. Gestika – Na bazénu je používána jen v minimální míře neplní tolik svůj účel. Mimika – Naopak velmi nevýrazná složka projevu. Jediným projevem byl slabý úsměv. Tomu odpovídající nevýrazná reakce studentů. Paralingvistika – Vhodně doplňuje zrakový kontakt a dává mu na váze. Je to dáno i akustikou bazénu. Zrakový kontakt – V hlavní části hodiny hlavní prvek nonverbální komunikace. V tomto specifickém prostředí je nejúčinnější složkou. Reakce žáků je plně odpovídající.
Hodina na bazénu je jedno ze tří navštívených prostředí, na které jsme zavítali v průběhu praxí. Zde se nejvýrazněji projevuje členění vyučovací hodiny na jednotlivé části. Je zde výrazný rozdíl mezi úvodí a hlavní, což určuje prostředí. Závěrečnou část hodina vůbec neobsahovala, a to především z důvodů časových. V hlavní částí byla nejpoužívanější a také nejvhodnější mimika a haptika, které plnily svůj účel ostatní projevy zabíraly spíše okrajovou část a také zde nebyla vhodná odezva. Z hlediska proxemiky je zde užito celé spektrum od sociální až po intimní zónu při dopomoci nebo ukázce. V některých momentech se projevila důležitost zrakového kontaktu se žákem a to v době kdy se začínaly projevovat nedostatky v technice a dostavoval se pocit, že nic nejde, a to jako podpora.
HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: Gymnázium J. Heyrovského
TŘÍDA: Dívky
VYUČUJÍCÍ: p. Mtějková
POČET CVIČÍCÍCH: 8
DATUM: 19.3.03
PROSTŘEDÍ: Tělocvična
POZOROVATEL: Kovářík Richard POMUCKY: švihadla CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Nácvik sestavy rytmické gymnastiky Čas/ Organizece/ metody/ Obsah dávkování Činnost žáka, poznámky činnost učitele (min.) Rozcvičení lavičky
Zadá cvíčení, vysvětlí a nechá jednu žacku předcvičit
5
Postupně procházejí řadou laviček
Rytmická gymnastika
Se švihadly s epostupně prochází jednotlivé prvky sestavy, ke konci secvik návaznosti
20
Po dvojicích procvičují jenotlivé prvky
Forma část hodiny Haptika Posturologie
Frekvence užití Ú 3 1
H 4 2
Z 1 2
Kinezika
Reakce žáků Ú 1
H 2
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z x
1
1
3
1
1
2
40% / 60% 35% / 65%
Gestika
3
x
4
3
1
2
10% / 90%
Mimika
4
4
3
2
2
1
95% / 5%
Paralingvistika
4
x
x
2
1
1
70% / 30%
Zrakový kontakt
x
x
4
2
1
2
20% / 80%
úvodní hlavní závěrečná
1
2
3
Ú H Z Ú H Z
//// / / // / //
/ / //// // //// /// ////
// //// /// //// //
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
/// x /
/ / x x x x
x / // / /// // x x x x
Ú 0 5 95
% užití k: H 25 15 60
/ x
// / x x x x
Často v osobní zoně
Proxemika Celková upravenost část hodiny
Intenzita
Plěn odpovídající Převládající forma Mimika Gestika Paralingvistka
S kým učitel jedná jednotlivec malá skupina celek
Z 0 5 95
S kým učitel jedná (závislost na části hodiny) úv odní
jednotliv ec malá skupina celek
hlav ní
jednotliv ec
záv ěrečná
malá skupina celek
jednotliv ec malá skupina celek
Výsledky: d) 1A – ženy; učitelka Matějková Proxemika – Často vstupuje do osobní zóny i v době kdy není nutná dopomoc nebo předvádění. Haptika – V průběhu hodiny pouze s malou frekvencí užití naopak v závěrečné části byla intenzita velmi vysoká. Gestika – Vhodně užitý projev doplňující výklad. Reakce studentek byla adekvátní. Mimika –Často a vhodně užívaný prvek. Většinou bezděčně a s malou intenzitou avšak s pozitivní reakcí studentek. Paralingvistika – Průměrně vhodně a často užívaná, reakce studentek byly plně odpovídající. Splňovala svůj účel Zrakový kontakt – velmi často a vhodně užitý prostředek, s pozitivním ohlasem studentek. Z velké většiny byl směrován záměrně. Hodina rytmické gymnastiky obsahovala všechny tři části. Byl zde patrný dobrý vztah mezi učitelkou a studentkami, z čehož pramení v úvodní části značné užití posturologie jako metody uvolnění. V hlavní části posturologie plnila roli předvedení a nápovědy. V těchto dvou částech byly ostatní projevy spíše sporadické až na mimiku, která opět plnila roli ulehčení atmosféry. V závěrečné části byla nejvíce užita haptika jako prostředek upoutání pozornosti k vysvětlení úkolů na příští TV v důsledku již značné roztěkanosti studentek .
Výsledky III. Praxe HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: ZŠ Červený Vrch
TŘÍDA: 8a,b chlapci
VYUČUJÍCÍ: Nedoma
POČET CVIČÍCÍCH: 19
DATUM: 2.4.03
PROSTŘEDÍ: Tělocvična
POZOROVATEL: Kovářík Richard CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Trénink volejbalu
POMUCKY: Míče, sít Čas/ dávkování (min.)
Obsah
Organizece/ metody/ činnost učitele
Krátké rozcvičení
Předcvičuje, sleduje provádění, připravuje hřiště na volejbal
5
Cvičí s očividným nezájmem a odporem. Neposlouchají
Hra volejbalu 2na2 na upraveném hřišti
Zahájí činnost a obcházi jednotlivá hřiště a opravuje chyby ve hře a provední
30
Jen velmi pomalu a nepřesně se zapojují do činnosti. Zjevný nezájem.
Forma část hodiny
Frekvence užití Ú
H
Z
Reakce žáků Ú
H
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z
Haptika
x
x
x
x
x
x
x
Posturologie
3
2
3
2
3
3
80% / 20%
2
3
2
Kinezika Gestika
1
1
2
2
3
2
5% / 95%
Mimika
3
2
3
3
3
3
90% / 10%
Paralingvistika
2
1
1
2
2
1
100%Z
Zrakový kontakt
3
3
2
3
3
2
15% / 85%
Proxemika Celková upravenost část hodiny úvodní hlavní závěrečná
Činnost žáka, poznámky
Intenzita 1
2
3
Ú H Z Ú H Z
x x x
x x x /// //// //
x x x / /// ///
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
//// /// //// //// // //
//// / //// / //// // //// //// /// //// //// / / ///
// ////
/ //// / //// //// /// //// //
/// ///
// /// //// ////
Většinou odstup - Při vysvětlování v osob. Zoně
Plně odpovídající Převládající forma Gestika Gestika Paralingvistika
S kým učitel jedná jednotlivec malá skupina celek
Ú 5 5 90
% užití k: H 15 35 50
Z 0 20 80
S kým učitel jedná (závislost na části hodiny) úv odní
jednotliv ec
hlav ní
jednotliv ec
malá skupina
malá skupina
celek
celek
záv ěrečná
jednotliv ec
malá skupina celek
Výsledky: Z průběhu vyučovací hodiny jsem pozorováním dospěl k těmto výsledkům. Tělocvična; učitel Nedoma Hodina byla ve své podstatě obrazem současného stavu projevu žáků. Proxemika – Ve velké většině hodiny byl učitel pouze v úloze pozorovatele, a tudíž ve větší vzdálenosti, pouze při vysvětlování vstupoval do sociální zóny, popřípadě do osobní. Haptika – V průběhu hodiny nedošlo k jedinému projevu této složky nonv. komunikace. Gestika – Hlavní složka nonv, komunikace. Jako jediná měla alespoň trochu šanci na úspěch v prosazení daných úkolů. Mimika – Málo používaná, v této skupině nemá šanci na úspěch. Reakce žáku většinou silně negativní odmítavá. Paralingvistika – V závěrečné části hlavní složka nonv. komunikace. Jako jediná zde plnila svůj účel Zrakový kontakt – Téměř nepoužívaná forma. Je to dáno tím, že reakce žáků je odmítavá, negativní, tudíž ve své podstatě zbytečná. Pozn.: Celkové vyznění hodiny – vypadalo to jako téměř nemožné, dovést tuto skupinu k nějakému cíly. Již od začátku velmi těžko zvládnutelná hodina - projevil se zde velmi vysoký počet studentů. Jediné dva prvky nonv. komunikace gestika a hlavně paralingvistika dokázaly alespoň z části držet hodinu v mezích. Velmi těžko prosazované úkoly vedly k již na první pohled zjevné apatii učitele projevované v minimální mimice i posturologii. Dalším důkazem byla absence haptiky a projev nervozity patrný z drobných pohybů ruky a prstů (hraní si s prsty). Tato hodina byla pro učitele velmi náročná a to především z důvodů přílišné neposlušnosti až drzosti větší skupiny studentů. Negativní reakce studentů nebyla ani tak způsobena špatně nebo nevhodně zvolenými metodami komunikace jako spíše výše uvedenými projevy studentů.
Výsledky IV. Praxe HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: ZŠ gen. F.Peřiny
TŘÍDA: 8c
VYUČUJÍCÍ: Herciková L.
POČET CVIČÍCÍCH: 15 dívky
DATUM: 16.4.03
PROSTŘEDÍ: Tělocvična
POZOROVATEL: Kovářík Richard CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Volejbal
POMUCKY: Míče sít Čas/ dávkování (min.)
Obsah
Organizece/ metody/ činnost učitele
Rozcvičení - rozklusání; rozcvička; přípravné volejbalové techniky
Předcvičuje; Doplnuje chybjejí dvojici
10
Cvičí aktivně a se zájmem
Techniky volejbalu; Hra 3x3
Zadává úkoly a ve dvojici předvádí
30
Cvičí aktivně a se zájmem je zjevná jistá dovednost
Forma část hodiny
Frekvence užití Ú
H
Z
Reakce žáků Ú
H
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z
Haptika
x
x
x
x
x
x
x
Posturologie
2
1
3
1
1
3
20% / 80%
1
1
1
Kinezika Gestika
1
1
2
1
1
1
10% / 90%
Mimika
2
1
1
1
1
1
100%B
Paralingvistika
1
2
1
1
2
2
100%Z
Zrakový kontakt Proxemika Celková upravenost část hodiny úvodní hlavní závěrečná
2
1
1
1
1
2
Činnost žáka, poznámky
60% / 40%
Intenzita 1
2
3
Ú H Z Ú H Z
x x x / ////
x x x //// // //// //// /
x x x / /// ////
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
//// //// //// // // / //// //// //// /// //// /// //// / // //// //
/ //// //// //// //// //// / //// // /// /// //// //// //// //
/ // // // /// // /// / //// /// // ///
% užití k: H 25 25 50
Z 0 10 90
Ú - odstup H - v soc. a osob. zoně Z - osob. zoně
Plně odpovídající Převládající forma Paralingvistika Gestika Paralingvistika
S kým učitel jedná jednotlivec malá skupina celek
Ú 15 30 55
S kým učitel jedná (závislost na části hodiny) úv odní
7
jednotliv ec
hlav ní
jednotliv ec
záv ěrečná
jednotliv ec
malá skupina
malá skupina
malá skupina
celek
celek
celek
Výsledky: Z průběhu vyučovací hodiny jsem pozorováním dospěl k těmto výsledkům. Tělocvična; učitelka Herciková L. Proxemika – Tím že učitelka předcvičovala a zároveň cvičila s žačkami, byla po větší část hodiny v sociální zóně žaček, občas se dostávala i do osobní zony. Haptika –Nepoužívaná složka nonverbální komunikace. Gestika – Nejdůležitější složka nonverbální komunikace hlavní části, reakce plně odpovídající ve všech částech hodiny. Mimika – Často užitá forma a to bezděčně. Udržovala přátelskou atmosféru v souladu s již vybudovanou důvěrou. Paralingvistika – Hlavní složka úvodní a závěrečné části, užita jako zvýraznění obsahové složky verbální komunikace. Zrakový kontakt – Často užitá forma převážně bezděčná, doplňovala mimiku a je v tomto případě její součástí. Reakce žaček je odpovídající podnětu a opět působí uklidňujícím dojmem. V hodině volejbalu učitelka zvolila z prvků nonv. komunikace gestiku a mimiku, které se také setkaly s kladnou reakcí studentek. Mimika z hlediska bezděčnosti a záměrnosti je hodnotitelná pouze subjektivně, ale vysledoval jsem zde vpodstatě 100% bezděčnost, což je ukazatel dobrých vztahů ve skupině. 100% záměrnost při paralingvistice je daná tím, že učitelka zvýšila hlas oravdu jen v nejnutnějších případech. V hodině se nevyskytl jediný projev haptiky a to ani v případě, kdy se učitelka aktivně účastnila hry. Veškeré projevy nonv. komunikace se setkaly v drtivé většině s kladnou odezvou.
Výsledky V. Praxe HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: ZŠ Weberova
TŘÍDA: 8b,c
VYUČUJÍCÍ: Kuldová
POČET CVIČÍCÍCH: 14
DATUM: 7.5.03
PROSTŘEDÍ: Venkovní areál s dráhou
POZOROVATEL: Kovářík Richard CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Atletika - test výkonnosti
POMUCKY: Pásmo, stopky Čas/ dávkování (min.)
Obsah
Organizece/ metody/ činnost učitele
Rozcičení
Předcvičuje a kontroluje provádění
10
Cvičí bez většího zájmu
Sprint na čas
Organizuje stary a měří čas
15
Jen některé studenky běží naplno
kontroluje odraz a měří výkon
15
Jen některé studenky běží naplno
Skok daleký - na výkon
Forma část hodiny Haptika Posturologie
Frekvence užití Ú x 2
H 3 2
Z
Reakce žáků Ú
x x
Kinezika
H
x
2
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z x
3
3
x
1
2
3
65% / 35% 60% / 40%
Gestika
1
1
x
1
1
x
15% / 85%
Mimika
3
3
x
3
2
x
80% / 20%
Paralingvistika
2
1
x
1
1
x
5% / 95%
Zrakový kontakt
3
1
x
3
2
x
50% / 50%
úvodní hlavní závěrečná
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
Intenzita 1
2
3
x
x / x //// //// x
x //// x
// /// x
x
//// /// //// //// // x //// //// / x //// //// /// x /// //// // x
x / // x /// //// // x
Ú 10 25 65
% užití k: H 20 35 45
Z x x x
x // //// x //// //// x / / x // //// //// //// // x
x
Často s sociální i osobní zóňě
Proxemika Celková upravenost část hodiny
Činnost žáka, poznámky
Průměrně odpovídající Převládající forma Gestika Paralingvistika x
S kým učitel jedná jednotlivec malá skupina celek
S kým učitel jedná (závislost na části hodiny) úv odní
jednotliv ec
malá skupina
hlav ní
7
celek
jednotliv ec malá skupina celek
Výsledky: Z průběhu vyučovací hodiny jsem pozorováním dospěl k těmto výsledkům. Hodina neobsahovala závěrečnou část. Proxemika – Proxemika se zde vztahuje ke dvěma skupinám, a to cvičící a necvičící. Vůči jedné se učitelka často nachází v osobní zóně a vůči druhé převažuje vzdálenost veřejné zóny. Haptika – Téměř nepoužívaná pouze v hlavní části jako motivace či pobýtka. Gestika – Výrazná gestikulace byla nutná v roli startéra při sprintu a také při rozcvičení. Mimika – Většinou bezděčně používaná složka formou úsměvu ve většině případů bez výraznější odezvy. Paralingvistika – Spolu s gestikou hlavní složka komunikace při startech i při skoku dalekém. Dáno prostředím. Zrakový kontakt – V hlavní části hodiny velmi výrazný prvek nonverbální komunikace. Rozsáhlé venkovní prostora jsou ale limitující pro tento druh komunikace. Ne zcela vyhovující oděv na sport (doplňky, náušnice, prsteny, řetízky) je věcí, která vyčnívala nad ostatní. Učitelka kamarádského typu používala paralingvistiku ve formě zvýšeného hlasu pouze z akustických důvodů daných rozlehlostí prostoru. Výrazná gestikulace je spojena s úkony startéra sprintu a také snahou pobídnout studentky k lepšímu výkonu. Právě gestikulace měla výrazně kladnou odezvu i mimo nutnosti přesného dodržování startovního povelu. Učitelka si také vcelku rozvrhla rovným dílem s kým jednala (jednotlivec, malá skupina, celek).
HOSPITAČNÍ ZÁZNAM VYUČOVACÍ JEDNOTKY VE ŠKOLE ŠKOLA: ZŠ Weberova
TŘÍDA: 3
VYUČUJÍCÍ: Holubová J.
POČET CVIČÍCÍCH: 15
DATUM: 7.5.03
PROSTŘEDÍ: Bazén 25m
POZOROVATEL: Kovářík Richard POMUCKY: Destičky CÍL VYUČOVACÍ JEDNOTKY: Plavání - nácvik techniky prsa Čas/ Organizece/ metody/ Obsah dávkování Činnost žáka, poznámky činnost učitele (min.) Krátké rozplavání
Zadá úkol a kontroluje provedení a dohlíží na bezpečnost
5
Individuálně plní zadaný úkol
Trénik jednotlivých prvků techniky prsa
Zadává úkoly, kontroluje provedení a jednotlivě odstraňuje chyby
25
plní úkoly se zaujetím, kladná odezva na rady a dopomoc vyučujícího
Nástup a hodnocení hodiny + instrukce k další vyuce
Klasický nástup
5
již patrná roztěkanost a nesoustředěnost
Forma část hodiny
Frekvence užití Ú
H
Z
Reakce žáků Ú
H
Bezděčnost / Část záměrnost hodiny
Z
Haptika
x
2
x
x
1
x
5% / 95%
Posturologie
3
3
2
2
2
3
60% / 40%
2
2
2
Kinezika Gestika
1
1
2
1
1
1
10% / 90%
Mimika
2
2
3
1
1
2
50% / 50%
Paralingvistika
1
1
2
1
1
2
100%Z
Zrakový kontakt
2
1
2
1
1
2
10% / 90%
Proxemika Celková upravenost část hodiny úvodní hlavní závěrečná
Intenzita 1
2
3
Ú H Z Ú H Z
x / x
x //// x / /// ////
x // x /// // ///
Ú H Z Ú H Z Ú H Z Ú H Z
//// /// // //// / //
//// / //// /// //// //// //// // //// //// //// //// // //// /
// / /// // / // /// / /// //// /// ///
% užití k: H 85 10 5
Z 5 0 95
//// //// /// ///
Je dáno formou TV - Bazén
Plně odpovídající Převládající forma Gestika Zrakový kontakt Paralingvistika
S kým učitel jedná jednotlivec malá skupina celek
Ú 0 5 95
S kým učitel jedná (závislost na části hodiny) úv odní
hlav ní
jednotliv ec
jednotliv ec
malá skupina
malá skupina
celek
celek
záv ěrečná
jednotliv ec malá skupina celek
Výsledky: Z průběhu vyučovací hodiny jsem pozorováním dospěl k těmto výsledkům Bazén; učitelka Matějková Hodina ve své podstatě neobsahovala závěrečnou část. Proxemika – Proxemika v hodině plavání je velice limitována prostředím bazénu. V podstatě nelze určovat. Pouze v době výcviku na suchu, při vysvětlování techniky, se pohybovala v osobní zóně. Haptika – Výrazně převažují záměrné dotyky kterými je upravována správnost držení těla. Pozitivní reakce žáků na podnět. Gestika – Výrazný prvek. Pro názornost a lepší pochopení. Velice kladná odezva. Mimika – Méně výrazná složka projevu. Málo úsměvu naopak častěji zamračený obličej, vedlo k negativní odezvě (malé dětí 3.třída – ve své podstatě strach). Paralingvistika – Vhodně doplňuje gestiku a dává ji na váze. Je to dáno i akustikou bazénu. Zrakový kontakt – V hlavní části hodiny jedena z hlavních složek nonverbální komunikace. Sloužil jako opora a záchytný bod pro žáky. Prvním dojmem působila pí. učitelka velice přísně, k čemuž mne vedly na první pohled patrné projevy nonv. komunikace. Ale z projevu většiny dětí se dalo vypozorovat, že tomu tak není a že jsou na tento její projev zvyklé. Mračení se, zde fungovalo jako ukazňovací prvek, který děti velice vnímavě akceptovali. Gestika a paralingvistika byly opět nejvýraznějším nositelem obsahové složky projevu, je to opět dáno podmínkami na bazénu.
5. Diskuse
Hospitace jež jsme provedli v pěti základních školách nám měli dát možnost shlédnout v praxi činnost učitele a přitom se zaměřit na stanovené problematiky jednotlivých témat. Celkem osm vyučovacích hodin je východiskem pro tuto práci. Je zde obsažena pestrá paleta typů učitelů i situací, jež jsou zkoumány. Zajímavé srovnání se může naskytnout při porovnání podle obsahu hodin TV. Nejčastěji jsme sledovali hodinu volejbalu, a to celkem třikrát. Je patrné, že projevy se liší. Je to dáno tím, zda hodinu vede učitel či učitelka a zda mají hodinu dívky či chlapci. Příklad volejbalu na ZŠ Červený vrch s panem učitelem Nedomou, který měl hodinu s chlapci, kdy ze situace vyplynulo, že v podstatě jedinou schůdnou cestou je užití přímých metod nonverbální komunikace, jako je gestika nebo paralingvistika. Naopak učitelky Hercíková a Bradová měly s děvčaty méně problémů, takže častěji užívaly jemnější složky nonv. komunikace, jako je mimika a zrakový kontakt. Ve všech třech hodinách bylo vidět, že si učitelé drží odstup od studentů, a jsou převážně ve veřejné zóně. Je to i tím, že zde nebyl patrný projev kamarádského vztahu. Gestika a paralingvistika jsou hlavními podporovately obsahové stránky verbální komunikace (Vašina; 1988), proto při pohledu na poměr mezi bezděčností a záměrností vždy výrazně převažuje záměr. Je to logické, vezmeme-li, že hodina TV je silně dinamická a samotný, prostě vyřčený obsah by s největší pravděpodobností nebyl plně postačující. Příkladem tomu jsou hodin na bazénu a ve venkovních prostorách, kde je již nutností je použít z důvodů akustických a i značných vzdáleností mezi učitelem a žáky. Samozřejmě, že toto není pravidlo např. pí. učitelka Matějková se bez větších projevů gestiky na bazéně obešla, ale je to spíše vyjímka. Jedním ze zajímavých poznatků je, že většina učitelů se vyhýbá jakýmkoli projevům haptiky, a někdy se dostanou až do obranného postoje, aby se mu vyhnuli. Dotyky, nepočítáme-li dopomoc a záchranu, se vyskytují převážně tam, kde je přátelská až téměř kamarádská atmosféra. Můj dojem je, že takto odmítavý postoj k dotykům je až v poslední době a je silně podporován mediálními případy sexuálního obtěžování a strachem učitelů z toho, aby nebyly nařčeni. Zajímavá je statistika rozčlenění převládající formy nonverbální komunikace podle částí hodiny TV. Ve většině případů v úvodní části dominuje gestika, popřípadě mimika. Je to logické, protože se očekává, že se v této části hodiny se studenti teoreticky dozví o obsahu následující hodiny, což jak již bylo zmíněno, právě gestika splňuje. Naopak v závěrečné části,
tedy pokud ji hodina vůbec obsahuje, převažuje paralingvistika. Důvodem je již velmi nízká koncentrace studentů na učitelovo sdělení, a proto si učitel vypomáhá takto. V hlavní části hodiny opět převažuje gestika, ale zde je již nutné brát ohled jednotlivá specifika daných sportů a prostředí. Srovnáním učitelů dle jejich kineziky - konkrétně podle reakce studentů vychází nejlépe pí. učitelka Herciková. Je to logické, protože kinezika je v podstatě souhrn jednotlivých pohybů gestiky, mimiky a posturologie (Vašina; 1988), a ve většině těchto složek byla paní učitelka s ohledem na reakci studentů nejlepší. Je to jisté měřítko sensitivity, která byla správně uplatněna v praxi. Při srovnáních podle toho s kým učitel jedná (jednotlivec, malá skupina, celá třída) je patrné, že v úvodní a závěrečné části převažuje jednání s celou třídou popřípadě s malou skupinou, ale téměř vůbec s jednotlivci. Zato v hlavní části se poměr téměř obrací ve prospěch jednání s jedincem nebo s malou skupinou. Je jasné, že chyby a rady udělujeme konkrétně, nikoli všeobecně. Jako složka nonverbální komunikace se uvádí i celková upravenost, v tomto případě učitele TV a s tím spojené nároky na komfort pohybu. Ve všech případech byla upravenost plně odpovídající, až na pí. učitelku Kuldovou - velké prsteny, řetízky a náušnice nejsou vhodné a mají v tomto případě roli nevhodného vzoru.
Závěrem je nutno poznamenat, že věda zabývající se nonverbální komunikací je velice složitá, protože tato komunikace je mnohonásobně pestřejší než komunikace verbální. Jemné nuance a vztahy různých metod mají vekou spoustu možností výkladů a pouze osoba zkušená se v nich bez problémů pohybuje. V celku porblematické je pak hodnotit konkrétně tělesnou výchovu, kde je v jistých momentech jen tenká linie mezi nonverbální komunikací a prostým pohybem. Jistou nevýhodu zde spařuji v tom, že na trhu není učebnice nonverbální komunikaci pro učitele tělesné výchovy. Popřípadě začlenit tuto kapitolu do běžných učebnic.
6. Závěry
Tato semestrální práce je věnovaná problematice „Nonverbální komunikace“ učitelů tělesné výchovy v hodinách školní TV. Je výsledkem hospitační činnosti na 5 základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií v Praze, kde bylo celkem navštíveno 8 hodin tělesné výchovy. Součástí práce je metodika hospitační činnosti, cíle jenž byly stanoveny před započetím hospitací, a poté jejich výsledky a hodnocení. Všechny hospitace proběhly na školách s nadprůměrnou vybaveností, co se sportovišť týče. K získání výsledků k dané problematice byla použita metoda expertního posudku na základě sledování předem stanovených složek nonverbální komunikace. I.a
Hodina základní gymnastiky chlapců vedená učitelem Kohoutem, se vesměs vyznačovala negativní reakcí studentů na jakékoliv podněty, až na vyjímku haptiky. Nejvýraznějším projevem pana učitele byla gestika, ale také bez výraznější odezvy.
I.b
Hodina volejbalu dívek vedená učitelkou Bradovou je proti ostatním hodinám děvčat vyjímečná v tom, že jejich reakce byly vesměs neutrální až negativní. Patrný zde byl odstup od žaček doplněn absencí jakéhokoliv projevu haptiky.
Od druhé hospitace jsem pracoval s pozměněnou metodikou upravenou dle rad na semináři. II.a
Bazén, trénink technik - kraul a delfínové vlnění pod vedením učitelky Matějkové. První případ specifického prostředí v hodině TV znatelně se to projevuje při sledování proxemiky. Výrazně se zde projevil účinek paralingvistiky, gestiky a zrakového kontaktu, jakožto nejvhodnějších komunikačních prostředků v tomto prostředí.
II.b
Rytmická gymnastika pod vedením učitelky Matějkové. Zde je možné porovnání různých metod použitých jedním učitelem v různých prostředích a rovněž reakce žáků na obdobné projevy se zde ukázala jako jiná než na bazénu.
III.
Volejbal chlapců - učitel Nedoma. Hodina, kde se projevil současný stav ve školství ve vztahu učitel vs. žák. Z hojně a pestře užitých metod komunikace se osvědčila pouze paralingvistika o opravdu velké intenzitě. Učitel v této hodině působil silně rezignovaně.
IV.
Volejbal dívek - učitelka Herciková. V této hodině téměř ideálně reagovaly žačky na většinu projevu nonv. komunikace. Učitelka projevovala cit v tom, jak a kdy zařadit jednotlivý prvek komunikace, a také zde byla patrná vybudovaná důvěra ve vztahu mezi ní a jejími studentkami.
V.a
Atletika test výkonnosti dívky - učitelka Kuldová. Zde jsem v jediném případě pozoroval jisté nedostatky v celkové upravenosti s ohledem na TV a to v nepatřičných doplňcích (šperky), které občas vadily v pohybu. Byla to také jedna z hodin, která postrádala závěrečnou část. Překvapením byla negativní reakce na mimiku, což v kombinaci učitelka – dívky většinou fungovalo.
V.b
Bazén, 3. třída chlapci i dívky uč. Holubová. Učitelka působila přísně a hlavně nebyla kmenovou učitelkou této skupiny, což se pravděpodobně projevilo na pozitivní reakci na většinu podnětů. Opět se projevila jako nejdůležitější v prostoru bazénu paralingvistiaka.
Závěrem je nutno podotknout, že výsledky jsou částečně ovlivněny naší přítomností na hodinách. Konkrétně, reakce studentů by byly pravděpodobně mírně odlišné, ale ne tolik aby to úplně měnilo vypovídací hodnotu.
7 Literatura:
DeVITO, J.A. Základy mezilidské komunikace. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-988-8 ERHARD, T. Mluvíme tělem. Praha : Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-511-2 HUNTEROVA, M. Učinné vyučování v kostce. Praha : Portál, 1996. ISBN 80-7178-220-3 THOMSON, P. Tajemství komunikace. Brno : J. Alman, 2001. ISBN 86-86135-16-0 JANIK, A., RADEJ, Z. Clověk uprostřed konfliktů. Praha : Avicenum, 1975 KRIVOHLAVY, J. Já a ty. Praha : Avicenum, 1977 LEVI, V. Umění jednat s lidmi. Praha : Mladá Fronta, 1985 PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, 1996. ISBN 80-7178-070-7 RYCHTECKY, A., FIALOVA, L. Didaktika školní tělesné výchovy. Praha : Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-127-7 SVOBODA, B. Pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0156-7 VASINA, L. Lidská komunikace v normě a patologii. Brno: Univerzita J.E.Purkyně, 1988