18. června 2015
OSLAVY VÝROČÍ CSSML 10 let Domova pro seniory 15 let Domu s pečovatelskou službou
Zpovědníček aneb vzpomínáme s našimi uživateli
Prožili jsme na jaře…
Plán akcí na letní měsíce
Střípky z naší zahrady
2
Vážení čtenáři, rok se nám pomalu, ale jistě, blíží do své poloviny a máme před sebou letní měsíce. Věříme, že nás čeká léto, jak se patří – azurově modré nebe a horké sluneční paprsky… V příznivé počasí budeme doufat hlavně ve čtvrtek 18. června, kdy nás čeká velmi významná událost – oslava 10. výročí vzniku Domova pro seniory a 15. výročí otevření Domu s pečovatelskou službou. V této souvislosti vám přineseme bilancování a úvahy pana ředitele a ve Zpovědníčku zavzpomínáme na dřívější roky s těmi uživateli, kteří byli mezi prvními obyvateli našeho Domova. Dozvíte se, jaké akce jsou plánovány na letní měsíce, kdo bude slavit narozeniny, a připomeneme si, co jsme společně zažili na jaře. Připravili jsme pro vás další část seriálu Retrospartakiáda, příspěvek od pana Procházky a nechybí ani lidové pranostiky. Podělíme se s vámi o novinky ze zahrady, připomeneme nového zvířecího obyvatele a pobavíme vás několika vtipy Příjemné počtení! Vaše redakce
3
CO SE UDÁLO, ANEB CO JSME NA JAŘE SPOLEČNĚ PROŽILI BŘEZEN 5. 3. 2015 – Vystoupení dětí ze ZŠ Letovice Spolupráce naší organizace se sdružením PaLeTa se pomalu stává tradicí, a tak tento měsíc k nám do Domova zavítaly se svým vystoupením děti ze Základní školy Letovice. Před vystoupením dětí jsme si v jídelně společně prohlédli fotografie z minulých akcí. Zavzpomínali jsme na Mikuláše a na Masopustní bál. Poté, co se děti připravily a převlékly se do kostýmů, zahrály nám krátkou pohádku „Rozum a štěstí“. Poté vyměnily kostýmy a předvedly, jak to vypadalo v pravěku. Na závěr svého vystoupení nám zazpívaly písničku, kterou se naučily v hodinách hudební výchovy. Pro nás byla písnička sice neznámá, ale s radostí jsme si ji poslechli. Na závěr celého vystoupení si děti vysloužily hlasitý potlesk a jako odměnu si odnesly malou sladkost.
4
13. 3. 2015 – Sportovní dopoledne Ani pátek 13., za okny déšť se sněhem, pošmourno a šedivo nezabránili tomu, abychom v jídelně našeho Domova neměli veselo. Od sportování nás totiž hned tak nic neodradí. Sešli jsme se v jídelně v hojném počtu, nejdříve jsme se krátce rozcvičili a poté následovalo již zmíněné „sportovní klání“. Rozdělili jsme se do 4 družstev po 6 soutěžících. Některé disciplíny byly složitější, ale všichni účastníci jimi prošli s úsměvem a nadšením. Asi nejtěžším úkolem bylo přemisťování papírků brčkem z jedné strany na druhou, to se opravdu některým nepodařilo. Zato vynikli v jiných soutěžích, třeba v házení míčků do koše, házení žetonů do obdélníku (obdoba naší nové hry „čára“) nebo stolních kuželkách. Netradiční úkol představovalo „skládání kapesníku na čas“. Tato disciplína se dařila nejen ženám, ale kupodivu i mužským účastníkům našeho sportovního dopoledne. Po ukončení soutěže všichni netrpělivě čekali na vyhlášení výsledků. Oceněno bylo nejlepší družstvo, které hrálo ve složení: pan Jánoška, pan Klávora, pan Jež, paní Němcová, paní Slezáková a paní Prudká. Sladkou odměnu si odnesli i jednotlivci s nejvíce nahranými body, kterými byli – na 1. místě paní Kuráňová, na 2. místě pan Jánoška a na 3. místě paní Ryzí. A cenu útěchy v podobě sladkého bonbonu si odnesli i všichni ostatní, kteří soutěžili a předvedli tak svého sportovního ducha.
5
27. 3. a 31. 3. 2015 – Pečení a zdobení velikonočních perníčků Pečení perníčků je v našem Domově již dlouholetou tradicí a letos poprvé jsme se rozhodli upéct si je na Velikonoce. Vykrajovátka jsme zvolili ve tvarech zajíčků, ptáčků, kytiček, vajíček a dalších jarních motivů. Těsto na pečení nám připravily velmi ochotné paní kuchařky a dovolily nám hotové perníčky upéct v kuchyni. Při tvoření, které probíhalo v jídelně, jsme si poslechli veselou dechovku a práce nám šla pěkně od ruky. Perníčky se povedly a my se následující úterý pustili v klubovně do jejich zdobení. To nám šlo krásně od ruky a každý, kdo přišel, si mohl zdobení vyzkoušet a také ochutnat hotové výrobky. Ty nejlepší kousky jsme vystavili v jídelně a na ostatních perníčcích jsme si pochutnali při našich setkáních v klubovně.
6
18. 3. 2015 - Vítání jara V letošním roce jsme vítali jaro trochu jinak, než bylo v předchozích letech zvykem. Rozhodli jsme se navázat na výbornou spolupráci s žáky deváté třídy ZŠ Letovice, která se osvědčila již v zimním období. Tentokrát za námi dorazili žáci z třídy 9. C pod vedením paní učitelky Sičové a její kolegyně. Strávili s námi netradiční hodinu výtvarné výchovy, při které nejen tvořili, ale také spolupracovali a učili se vzájemně pomáhat druhým. Školáci při společné práci také zjistili, že i senioři mají smysl pro humor. Společné odpoledne v jídelně příjemně a velmi rychle uběhlo, žáci měli dobrý pocit z toho, že mohli být užiteční a naši senioři při povídání s dětmi „omládli“. A co že jsme to vlastně vyráběli? „Květináčky“ z papíru, které si uživatelé a žáci ozdobili kresbou různých jarních motivů – sedmikrásky, zvonečky, zajíčky nebo třeba i jitrnice . Do misek jsme zaseli řeřichu a dílo bylo hotovo. Žáci Základní školy Letovice si vydávají také časopis s různými příspěvky, a protože v něm otiskli články žáků, kteří navštívili společné tvoření, dovolujeme si poskytnout i pohled z druhé strany. Níže uvedený článek napsala žákyně třídy 9. C Sára Doskočilová (uvádíme zkrácenou verzi):
7
„Dne 18. 3. 2015 jsme s paní učitelkou Sičovou, Šrámkovou a naší třídou 9. C navštívili Domov pro seniory v Letovicích. Ze začátku jsme se všichni báli, nevěděli jsme, co máme čekat. A když jsme přišli do místnosti, kde byli usazeni dědečkové a babičky u stolů, a my jsme si měli vybrat, ke komu si sedneme, tak jsme si každý s nervozitou sedli k nějakému stolu. Já s Kájou jsme si sedly ke třem paním, které byly moc milé. Než jsme začaly vyrábět velikonoční stojánek na řeřichu, tak si babičky a dědečkové společně zazpívali „jarní“ písničku, která nás všechny rozveselila. Pak jsme se tedy dali do vyrábění, „naše babičky“ si s námi povídaly. Když jsem poslouchala, jak se mezi sebou baví, jak si dělají srandu z toho, že jsou už staré, bylo to úžasné. Nikdy bych nevěřila, že staří lidé budou tak milí, vtipní a bude se s nimi tak úžasně povídat. Jsem moc ráda, že jsem tyhle babičky potkala, pořád nás jenom chválily a skvěle jsme si rozuměly. Byly jsme tam sice jen 2 hodiny, ale i přesto mi to zlepšilo náladu a najednou jsem byla mnohem šťastnější. Když jsme pak odcházely, já s Kájou se slzami v očích, babičky nám ještě dlouho mávaly. Moc ráda bych si tenhle zážitek ještě zopakovala a setkala se s těmito úžasnými lidmi.“
DUBEN 2. 4. 2015 – Velikonoční vazby z květin Práce s květinami potěší snad každou ženu, takže si troufáme říct, že vazby z květin se u nás těší velké oblibě. Květinové misky vznikají v klubovně pod dohledem Evy s Lenkou a pomocnou ruku k dílu každoročně přikládají i naše sociální pracovnice Peťa a Andrea. 8
U stolů i tentokrát zasedla řada šikovných uživatelek, které netrpělivě čekaly na pokyny k práci. Postupně jsme do misek zapíchaly různě barevné gerbery a růže, které jsme doplnily krušpánkem, nevěstiným závojem a dozdobily kočičkami. Při našem tvoření nás přišel pozdravit starosta Letovic, pan Vladimír Stejskal, aby nám popřál pěkné Velikonoce a neopomněl ani dodržet tradici v podobě „mrskání něžnějšího pohlaví“ Když byly všechny misky bohatě zaplněné, daly si uživatelky kafíčko a nechybělo ani závěrečné focení s hotovými výtvory. Květinovými vazbami jsme se v dubnu snažili navodit na chodbách a v jídelně Domova jarní atmosféru a také tyto společné prostory zkrášlit na období velikonočních svátků. Troufáme si říct, že se nám to podařilo, protože jsme z úst zaměstnanců i ostatních uživatelů slyšely jen samou chválu.
KVĚTEN 9
3. 4. 2015 – Velikonoční pomlázka s hrkáním Pátek s datem 3. dubna byl u nás ve znamení velikonoční pomlázky. Hrstka mužů, které v Domově máme, vyrazila společně se sociálními a volnočasovými pracovnicemi na jednotlivá podlaží, aby uctila tradici tzv. „mrskůtu“. Že se k uživatelům blížíme, bylo nepochybně rozpoznatelné – rachot řehtaček na náš příchod totiž jasně upozorňoval. K tomu se přidala píseň k zahánění zimy – Smrt má milá, kde jsi byla… a nechyběla ani Morana. Za vymrskání si muži odnesli různé sladkosti a od některých uživatelek dostali také nové mašle na svoje pomlázky (ty byly mimochodem ručně pletené panem Jánoškou za asistence paní Přibylové ) Možnost dodržet tradici vymrskání měli i naši uživatelé, kteří neváhali a s radostí vyšlehali sociální i volnočasové pracovnice. Všem jsme popřáli krásné Velikonoce a k potěšení rozdali velikonoční balíčky plné dobrot.
10
17. 4. 2015 – Bylinkové dopoledne Na pátek 17. dubna jsme měli domluveno vystoupení dětí z MŠ Brněnec, ovšem kvůli nenadálé situaci se program bohužel nemohl uskutečnit. Naše volnočasové pracovnice Eva a Lenka tedy vymyslely náhradní program – a protože jaro na nás dýchalo ze všech stran, rozhodly se ho děvčata přinést i do klubovny, a to v rámci bylinkového dopoledne. Po klubovně se roznesla libá vůně čerstvě natrhaných bylin. V první části dopoledne se rozběhla spontánní diskuze o poznávání různých bylinek a poté, co se uživatelky shodly na jejich názvech, poslechly si z úst Evy a Lenky další zajímavosti vázající se k jednotlivým bylinkám. Přínosné pro všechny bylo i to, že jsme si vzájemně vyměňovali vlastní zkušenosti s bylinami. Dalším bodem na programu bylinkového dopoledne byla příprava jarní pomazánky a kopřivového čaje. Ten jsme připravili tak, že jsme natrhané lístky kopřivy zalili vroucí vodou a nechali luhovat. Příprava pomazánky už byla o něco málo náročnější, pro zájemce přinášíme celý recept: 1 tvaroh, 1 pomazánkové máslo, 2 tavené sýry a bylinky – sedmikráska, fialka, bršlice – kozí noha, smetanka lékařská, popenec a medvědí česnek, které nakrájely najemno naše uživatelky. Vše se potom smíchalo a namazalo na pečivo nakrájené na kolečka. Jednohubky jsme na závěr ozdobili květem sedmikrásek a fialek, což skvěle doladilo výsledný efekt – jednohubky byly nejen velmi chutné, ale i na pohled moc pěkné. Tematické bylinkové dopoledne sklidilo úspěch a určitě si podobnou akci rádi zopakujeme. 11
24. 4. 2015 – Hudební vystoupení Páteční dopoledne nám zpříjemnili svým hudebním vystoupením studenti Vojtěch a Petra, kteří k nám z Jásinova přijeli v hezkém obytném pojízdném autě. Hned po příchodu do jídelny se muzikanti chopili svých nástrojů – Vojtěch hrál na harmoniku a Petra na housle – a začali zpívat a hrát. Písničky byly ve stylu cimbálové muziky a v rychlejším tempu, ale i tak si přítomní podupávali do rytmu a zpívali. Hudba nás skvěle rozproudila a snad nám chybělo jen vínečko… Vystupujícím jsme poděkovali velkým aplausem a sladkým dárečkem.
29. 4. 2015 – Pálení čarodějnic Ve středu 29. dubna jsme uspořádali tradiční a všemi oblíbené pálení čarodějnic. Protože počasí nebylo úplně na naší straně, posezení jsme připravili ve dvou variantách – většina uživatelů se usadila v jídelně, několik otužilců ale neváhalo obsadit stoly venku na zahradě. Krátce po 15 hod. byla 12
akce zahájena promenádou čarodějnic, kterých se před jídelnu slétlo hned několik. Uživatelé mohli obdivovat nejnovější čarodějnické oděvy, doplňky i dopravní prostředky. V tomto směru byla nejvíce trendy čarodějnice Laděnka Krásová, která přiletěla na nejnovějším modelu přibližovadla značky Luxory 911, který má mimo jiné široké využití v běžných domácnostech, kde se využívá k luxování. K rozproudění atmosféry výrazně přispěla hudba zajištěná panem Drábkem z Boskovic, který volil výborné písničky. Uživatelé neváhali pomoct se zpěvem a čarodějnice se bez ostychu rozparádily na tanečním parketu. Všichni si dle libosti mohli pochutnávat na točeném pivu, kávě nebo limonádě, k večeři pak byla podávána grilovaná klobása. V hudebních přestávkách bylo pro uživatele připraveno několik čarodějnických úkolů. Asi nejvíce se líbil hned ten první – taneční kreace s koštětem. Bylo na každém z dobrovolných účastníků, zda si na hudbu vymyslel vlastní sestavu, nebo opakoval cviky po předcvičující čarodějnici Evičce. Publikum odvážlivce podporovalo potleskem a pro každého byla připravena sladká odměna. V druhém vstupu jsme se pokusili namíchat lektvar mládí. Bylo na každém uživateli, jakého pavouka z misky do hrnce přendá a jak lektvar smíchá. Posledním úkolem byl hod příšer do klobouku. Čarodějnické úkoly uživatele pobavily a zpestřily celé odpoledne. Když po přestávce pan Drábek vybídnul čarodějnice i uživatele, aby společně vytvořili mašinku a zazpívali si „Jede jede mašinka“, jeho výzvu přijala
13
řada přítomných a vagón jsme vytvořili skutečně pěkně dlouhý! Zapojili se i uživatelé na vozíčku, z čehož jsme měli velkou radost. V takto roztančeném duchu se odpoledne chýlilo ke konci – tančilo se v páru, sólo i ve skupince a pomyslnou třešničkou na dortu byl roztančený pan ředitel, který se také nechal strhnout a předvedl pár svých kreací. Největší vytrvalci vydrželi téměř do 18 hod. a jsme moc rádi, že všichni hodnotili akci jako velmi vydařenou.
14
KVĚTEN 7. 5. 2015 – Vystoupení dětí ze ZŠ Vanovice Ke Dni matek, který vždy připadá na druhou květnovou neděli, nás přišli se svým vystoupením potěšit žáci 1. až 5. třídy Základní školy ve Vanovicích. Děti si pro naše uživatelky připravily pod vedením paní učitelky Klevetové pásmo básniček, písniček a také zahrály na hudební nástroje. Mnohé uživatelky dojalo jejich vystoupení a přání až k slzám. Děti si za své milé vystoupení zasloužily sladkou odměnu.
14. 5. 2015 – Vystoupení dětí z MŠ Třebětín Občanské sdružení PaLeTa pro nás i v měsíci květnu zajistilo návštěvu dětí. Své vystoupení si pro nás tentokrát připravily děti z Mateřské školy Třebětín. Paní učitelky i děti dorazily v dobré náladě. Potěšily nás básničkami, písničkami, tanečky a malí hudebníci také zahráli na zobcové flétničky. Všichni uživatelé měli z jejich návštěvy velkou radost a na tvářích jim zářil úsměv.
15
28. 5. 2015 – hudební vystoupení pod taktovkou pana Pečínky Po delší době jsme mezi námi přivítali pana Pečínku, jeho žáky a přátele, kteří nám přišli zpříjemnit čtvrteční odpoledne. Na panu Pečínkovi je vidět, že se hudbě věnuje opravdu s láskou, hraje se zapálením a s velkou radostí. V průběhu téměř hodinového vystoupení jsme si mohli poslechnout známé melodie z dnes populárních filmů (Harry Potter a Piráti z Karibiku), od skupiny The Beatles píseň Yesterday a nechyběla ani česká hudba např. v podobě skladby Humoreska od Antonína Dvořáka a Škoda lásky od Jaromíra Vejvody. Představení bylo velmi vydařené, všem se líbilo, byl to takový příjemný balzám na duši. Budeme se těšit na další návštěvu pana Pečínky a jeho svěřenců.
28. 5. 2015 – Turnaj v pétanque Ve čtvrtek 28. 5. 2015 se náš tým vypravil do Domova pro seniory Okružní v Brně, aby se zúčastnil základního kola krajského turnaje v pétanque pro rok 2015. Naše družstvo soutěžilo ve složení - paní Marie Kuráňová, paní Marie Rosenbergová, paní Dagmar Prudká a pan Tibor Jánoška, jako psychická podpora a doprovod jely Lenka 16
Chalupová a Petra Ječná. Premiéru, a troufáme si říci, že úspěšnou, absolvovala naše nová „soutěžní“ trička, která obdivovali i naši spoluhráči. Ráno před osmou hodinou nás vyzvedl šikovný pan řidič a bezpečně nás dovezl do Brna na ulici Okružní, kde stojí také Domov pro seniory. Zde nás vřele přivítali a usadili do jídelny, kde jsme měli připraveno bohaté občerstvení. Po přivítání od paní ředitelky jsme se dozvěděli organizační pokyny a rozlosovali jsme si čísla pro jednotlivé týmy. Poté už začala samotná hra. Turnaj probíhal ve dvou kolech, kdy každé družstvo hrálo se všemi ostatními protihráči. Po prvním kole jsme byli malinko zklamaní, ale o přestávce jsme se posilnili výborným svařáčkem a hned nám to šlo lépe . Po skončení druhého kola jsme si dali oběd a nedočkavě jsme očekávali vyhlášení výsledků. Upřímně musíme uznat, že naše umístění nás docela zaskočilo, protože v průběhu hry se projevovala ostatní družstva jako favorité a trochu nám podlamovala sebevědomí. Ale je vidět, že jsme přišli s pokorou a ta se nám vyplatila. A jak to vlastně tedy dopadlo? Tady jsou celkové výsledky turnaje: 1. místo – domov pro seniory Podpěrova, Brno 2. místo – domov pro seniory Letovice 3. místo – domov pro seniory Vychodilova, Brno 4. místo – domov pro seniory Kyjov 5. místo – domov pro seniory Sokolnice Všem hráčům, kteří nás takto výborně reprezentovali, patří velký dík a respekt před jejich výkony. Jako druhé vítězné družstvo jsme postoupili do kvalifikačního turnaje, ze kterého postoupí dva vítězné týmy na finále Morava Cup do Zlína. Toto moravské finále by se mělo konat asi v měsíci srpnu 2015. Tak uvidíme, jaké štěstí budeme mít příště.
17
Eva Slezáková Jaro – sluníčko nás láká ven. Za okny se zdá být krásně, ale zdání klame. Musíme opatrně. Svetr, kabátek a šátek proti větru - to je naše výbava do zahrady. Kdo se vypraví na obchůzku kolem altánku, může letos vidět něco navíc. Při pozornějším pozorování uvidíte vedle chodníčku pod okny kuchyně vysazené dva rybízy. Červený a černý. Červený se nám ujal krásně, černý budeme muset pravděpodobně dosadit na podzim nový. Když kousek popojdete, můžete se pokochat měsíčními jahodami v zavlažovacích truhlících. Letos možná jahůdky na mladých sazeničkách nebudou, ale za rok uvidíme! Pod okny naší kuchyně také něco přibylo. Základ broukoviště. Snad se tam některým živočichům
18
zalíbí a zabydlí se tam. To je ale příběh, do kterého nemůžeme zasahovat. Broukoviště je umístěné hned vedle květinové skalky. Z pohodlí svých balkonů, nebo při procházce, můžete sledovat na skalce už od brzkého jara kvetoucí rostlinky narcisky, primule, tulipány, růžové a bílé koberce skalniček. Později voňavé konvalinky... Od jara do podzimu se na vás vždy nějaká květinka usměje. Po konvalinkách rozkvetou lilie, posléze krásné pivoně. Prostě zahrada sama vás láká k procházce, možná někoho i k tomu se shýbnout a vytrhnout plevel, či zalít rostlinku...
V dolní části zahrady máme také jednu malou novotu. U hlavní brány jsme vysázeli deset jedliček. Pokud pěkně porostou, některé z nich budou mít tu čest být naším společným vánočním stromkem. 19
A tady něco z našeho aktivního života! Posezení s naším mazlíkem králíkem Bobešem,sázení muškátů na balkony a naše spodní květinová zahrádka
20
Že to s naším králíkem Bobkem nevypadá dobře, jsme pozorovali už několik dní. Nejedl, byl bez zájmu a nezabrala ani léčba, kterou mu naordinoval pan veterinář. Ve středu 25. března 2015 jsme zjistili, že umřel. Symbolický hrobeček jsme mu udělali u květinové zahrádky, kde můžeme zavzpomínat na 2,5 roku, které u nás strávil… Protože zkušenosti volnočasových pracovnic se zooterapií s králíkem jsou pozitivní a uživatelé mají rádi tato „mazlící“ zvířátka, neváhali jsme a pořídili dalšího mazlíčka. Králíka nám opět zajistil pan ředitel a musíme říct, že na první pohled je úplně jiný, než jaký byl Bobek. V pondělí 30. března jsme poprvé uviděli malou chlupatou černou kuličku s bílými flíčky. O jménu si rozhodli sami uživatelé a zvolili si dosti podobné tomu prvnímu – nový králík se jmenuje Bobeš a na jeho kmotru se pasovala paní Bučková, když mu byly v klubovně uspořádány křtiny. Protože u nás Bobeš již pár týdnů pobývá, stihli jsme ho už trochu poznat. Oproti Bobkovi je tedy trochu více nepořádný – jakmile se mu dá prostor k proběhnutí, okamžitě všude nadělá bobky , ale na druhé straně je úžasně mazlivý a nechá se chovat i v náručí. Má hodně rád seno a různé druhy salátů a po předchozích zkušenostech se o jeho stravování stará pouze a výhradně sociální pracovnice Andrea Knödl a o víkendech ho z připravených svačin krmí pan Bártík. Věříme, že si Bobeše oblíbíte a bude vám příjemným společníkem
21
Vystoupení dětí ze ZŠ Vísky Oslavy výročí CSSML Procházka na zámek
Vystoupení tanečního souboru Vjechétek Beseda s panem Ivo Hladilem Společné hry dětí a seniorů Sportovní dopoledne Výlet na minifarmu v Drválovicích Skupinová canis a lamoterapie v zahradě Beseda s městskou policií Boskovice Rozloučení s létem
22
paní Julie Brožková paní Dobroslava Prudilová paní Marie Kizlinková pan Arnošt Jež pan Josef Kalas paní Dagmar Lingerová paní Vlasta Hloušková paní Božena Skoupá paní Božena Hejlová paní Zdenka Václavková pan Miroslav Poláček pan Miroslav Dražil paní Ludmila Přibylová paní Dagmar Prudká pan Ing. Otakar Procházka pan Ladislav Potůček paní Olga Holková paní Růžena Maršálová
23
Z tvorby našeho uživatele, pana Jiřího Procházky:
SEN MI ŘEKL SVÉ Snům věřit?
zjevení v mém
Spíš jen
milostném poblouznění a
tvoje představa
v rozpoložení
bláhová
nesplnitelných přání, myšlenek, které se mi
Vzal jsem epilog
vzdalují
pod svou ochranu
v dálkách nekonečných.
Polibek, symbol
Jen sny zůstávají se mnou
lásky věčné
Nezbývá nic jiného než modlitbou všechno
Jak sladký je
pomíjivé zakrýt,
rudý ret váš,
připomenout si sen
neznámá paní
milosrdný, který
mých snů.
pohladí a potěší srdce poraněné a
Jak se procházíš,
zplihlé bělošedé skráně.
jak ladný krok váš, jako královny důstojný krok.
Sním o tom nejkrásnějším, jaké přání si jen vyslovit?
Kolikrát se objevuješ jako chiméra laškující 24
Centrum sociálních služeb města Letovice, příspěvková organizace
VÁS SRDEČNĚ ZVE NA OSLAVU 10. výročí vzniku Domova pro seniory a 15. výročí otevření Domu s pečovatelskou službou. Akce se uskuteční ve čtvrtek 18. června 2015 od 15:00 hod. v prostorách organizace. V rámci pořádané slavnosti bude připraven tento program: prezentace výrobků našich uživatelů výstava fotografií z příprav kalendáře na rok 2016 hudební vystoupení cimbálové muziky Majerán taneční vystoupení mažoretek občerstvení a tombola
25
Deset let uteklo jako voda… A ode mě se možná očekává zhodnocení uplynulých roků naší organizace profesionálním pohledem. Dovolím si, a snad mi prominete, že od profesionality ustoupím a napíšu pár slov o tom, jak to vnímám já osobně. 10 let je pro mě významnou číslovkou nejen z pohledu existence domova pro seniory, ale i z pohledu osobního, kdy i já 10. rokem pracuji v organizaci na pozici ředitele. Není to pro mě jen „zaměstnání“, ale práce, která mě velmi naplňuje a celý domov bez rozdílu je pro mě třetím synem. Domov desetiletým a dům s pečovatelskou službou jde právě do puberty 15-ti letého teenagera. Velkou zásluhu na tom, že se nám tu všem dobře daří a z každého kousíčku na nás dýchá domácí prostředí a pohoda, mají všichni naši zaměstnanci. Za to jim všem patří můj dík. Ale k čemu by byl odborný personál nebo špičkově vybavená organizace, bez vás – spokojených uživatelů. A já se s vámi všemi rád potkávám denně nejen na chodbách, v zahradě ale i třeba v jídelně u oběda, při společenských akcích, které pořádáme nebo při vašich narozeninách „u Vás doma“. Je pro mě nejen radostí, ale i velkou ctí, že tak významné výročí – 10 let domova a 15 let domu s pečovatelskou službou, oslavíme všichni společně 18. 6. 2015 na rozkvetlé zahradě a přivítáme mezi sebou i pozvané hosty. Jako vždy bude určitě mezi prvními gratulanty pan Vladimír Stejskal, starosta Města Letovice, které představuje zástupce zřizovatele a zároveň je i pomyslným strýcem, který drží ochrannou ruku nad oběma našimi nezletilými dětmi. 26
A co přeji našemu domovu do dalších let já? Dobré základy, na kterých se dá nadále stavět, už máme; tak proto je důležité, abychom se obklopili lidmi, kteří mají velké srdce a dokáží rozdávat radost a optimismus a pak už jen chybí zajistit dost financí na to, aby pomyslná střecha celé dílo zaštítila. A nám všem přeji hodně zdraví, ať přežijeme pubertu obou „dětí“ a já i těch vlastních doma , a prožijeme ke spokojenosti všech ještě velký kus jejich života společně. Díky zaměstnancům, uživatelům i jejich rodinám za svých 10 let prožitých společně s vámi. Ivo Kubín
Ve Zpovědníčku jsme se tentokrát výjimečně zaměřili na naše uživatele. V souvislosti s oslavami 10. výročí od založení Domova pro seniory jsme oslovili ty uživatele, kteří jsou tady od prvopočátku, tedy od roku 2005, abychom zjistili, jak na těch 10 let vzpomínají.
„Jak vzpomínáte na svoje začátky v Domově? Jak hodnotíte uplynulých 10 let? Vnímáte nějaké změny a jak se Vám tady žije?“ Paní Fabičovicová: „Když jsem sem přišla, hned se mi zde líbilo, i když mi bylo trochu smutno, ale naštěstí jsem si brzo zvykla. Od začátku jsem na stejném pokoji a moc se mi zde líbí. Společně jsem tady od začátku byla s paní 27
Tomanovou, se kterou jsme si hned padly do noty. Často na ni vzpomínám, jak jsme si rozuměly, nikdy jsme se nehádaly, vzpomínám, jaké tvořila obrázky v koření a jak nám spolu bylo dobře… Na začátku tady taky ještě nebyl altán v zahradě, ten se stavěl, tak jsem to sledovala, jak se nám to venku mění. Teď tady taky máme víc květin a dole květinovou zahrádku. Sestřičky se za tu dobu taky prostřídaly, ale vždycky si brzo zvyknu. Mám pocit, že dřív měly víc času, teď mají hodně na pilno. Taky do jídelny na jídlo nás chodilo hodně, teď už nás chodí jen málo.“ „Patříte mezi hodně aktivní uživatele, hojně se zapojujete do různých aktivit. Vnímáte nějaké proměny v nabídce a možnostech volnočasových aktivit?“ „Začínalo se malováním na kamínky se Zdeničkou, moc toho nebylo, teď jsou aktivity zábavnější a častější. Vzpomínám i na různé výlety – úplně ze začátku se moc na výlety nejezdilo, pak jednu dobu hodně a teď už zase míň. Líbí se mi, jak se chodby zkrášlují různými výrobky, že je tady hodně květin, tulipány a tak.“
Paní Pavlíčková: „Jak vzpomínáte na začátky fungování Domova?“ „Scházeli jsme se dole, jak je teď koření, se Zdeničkou Spáčilovou, vyráběly jsme kamínky, panenky, zpívalo se a povídalo. Občas přišla i nějaká sestřička na cvičení. Tam, jak je teď paní zubařka, byla taky 28
místnost na ruční práce. Tvořili jsme z papíru, chodili jsme často do parku, to jsem ještě mohla, teď už je to horší s těma vozíkama. Často jsem chodila na procházky i s paní Kuráňovou tady po okolních ulicích, prohlížet květiny, na vyhlídku… Vzpomínám, jak jsme si sami zpívávali, potom s příchodem pana Krásy jsme se setkávali na Zpívání s panem Krásou pravidelně, to bylo fajn. Už dlouho dobu taky pleteme obvazy pro malomocné, tenkrát nám k tomu pouštěli i nějaký film. Dost jsme dřív taky jezdili na výlety, pamatuji na výlet na zámek v Lysicích, to tam s námi byla sociální Míša Zlevorová. Jezdilo se třeba i do Opatovic, do Jevíčka. Sestřiček dřív víc nebylo, ale nás bylo míň. Dělali jsme si toho hodně sami, protože jsme mohli. Dokud to šlo, chodila jsem na jídlo do jídelny, vždycky se tady dobře vařilo. Jídelna je teď víc nazdobená, než bývala, i chodby jsou veselejší, děvčata Evička a Lenka jsou moc šikovný. Taky se tady stavěl ten altán v zahradě, to jsme vždycky pozorovali, jak se na tom pracuje. Teď to na zahradě vypadá pěkně, je tam hodně zeleně. Co se pak změnilo s příchodem nového pana ředitele a co člověka moc potěší, je přání a květina k narozeninám, to je hezký.“ „Vzpomenete si občas na některého z dřívějších uživatelů?“ „Na paní učitelku z Olešnice, která dělala průvodkyni, tak na ni si vzpomenu, když se jede do Olešnice. I na paní Kubínovou a Kovářovou, ty byly zlatý.“ „Bydlela jste celou dobu na jednom pokoji, nebo jste se v průběhu pobytu stěhovala?“ „Původně jsem bydlela na 3. podlaží, tehdy bylo ještě víc jednolůžkových pokojů, potom to bylo potřeba rozšířit, takže jsme jeden čas byly na pokoji dvě. Pak jsem čekala na uvolnění jednolůžkového pokoje a od té doby jsem tady na 2. podlaží.“
29
Paní Kuráňová: „Jak Vy vzpomínáte na své začátky tady v Domově?“ „Přišla jsem sem tehdy ve špatném psychickém stavu, tak to pro mě bylo takové těžké… Od začátku jsem ve 3. patře na stejném pokoji, střídají se mi jen spolubydlící a na všechny vzpomínám – byla to paní Fialová, potom chvíli paní Grundová, ale ta se potom přestěhovala, potom to byla paní Piglová, Žilková a teď mám paní Bauerovou. Dřív jsme se s ostatními scházeli na chodbě, na chodbě bývalo hodně živo a povídalo se. Oproti dřívějšku je to tady teď rozhodně hezčí a krásně vyzdobené. Obdivuji obrázky na stěnách, vzpomínám, kdo je tvořil – vlastně i ty chodby jsou historie. Vždycky tady taky nebylo tolik zvířátek – prvně byly asi rybičky, pak přibyly želvy, ale ty tady nejsou moc dlouho, tipuji tak 4 roky. Hodně jsem chodila na procházky k jezírku, dolů k potůčku a k lesíku, i do města jsem si zašla a nakoupila děvčatům, co potřebovaly.“ „Pravidelně se účastníte pořádaných aktivit v Domově, spatřujete v tomto směru nějaké rozdíly a změny?“ „Na začátku jsme bývali v dílničce v prostorách, jak je teď paní zubařka, malovaly se kamínky v koření a taky se hodně tvořilo na chodbách. Akce jsou teď oproti dřívějšku častější a jsou pěkné. Na výlety se jezdilo častěji, ale teď jsou na tom lidi hůř, tak už se tolik nejezdí. Já se zúčastňuji všeho, chodím pořád a na všechno. Teď se starám o šneky, mám z nich radost. Říkám jim kluci a často je pozoruji. Hlavně ten největší, ten ostatním pořád všechno jí. Dávám jim okurek, mrkev a salát. Taky mají rádi drbání – někde jsem četla, že když u toho bublají, tak to znamená, že se jim to líbí.“
30
ČERVEN Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína. Svatý Vít dává trávě pít. Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se.
ČERVENEC Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje. Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa. Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.
SRPEN Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Zdroj:http://www.e-pocasi.cz/pranostiky 31
díl II. III. CELOSTÁTNÍ SPARTAKIÁDA (1965) Základní údaje: 1 721 000 cvičenek a cvičenců vystoupilo na předcházejících veřejných vystoupeních. Hlavní dny připadly na 1. – 4. července 1965. Samozřejmě se konaly na Strahově, kde se předvedlo 180 000 účastníků.
Fakta, data, čísla a zajímavosti: - Strahovským vystoupením předcházelo 1 485 spartakiádních veřejných vystoupení a 424 okrskových a okresních spartakiád - celkově v hromadných skladbách vystoupilo přes 1 721 000 cvičenců, spartakiádních sportovních a turistických akcí se zúčastnilo 2 220 000 lidí - večery družby se konaly v pražské Sportovní hale pod názvem „Sportem za mír a přátelství“ za účasti 11 zahraničních delegací - na Strahově cvičila také řada pamětníků Sokola, kteří měli na svých úborech ostentativně připevněné sokolské znaky XI. všesokolského sletu z roku 1948. Přestože tehdy nácviky sledoval prezident 32
republiky Antonín Novotný, nikdo z pořadatelů je nevyzval k sejmutí tohoto odznaku. - původní sokolské šatny byly poprvé nahrazeny studentskými strahovskými kolejemi, postavenými pro ČVUT v Praze. Při jejich výstavbě došlo k narušení vodního režimu na Strahově, k velkým sesuvům petřínských svahů a zastavení provozu lanové dráhy (zastavena přímo za provozu na začátku sesuvů, když se vyhýbající se vozy lanovky začaly kývat, následně byly koleje dráhy zcela zničeny v úseku dlouhém více než 1 km).
III. celostátní spartakiáda měla novou koncepci. Vystoupení měla charakter dvou programových celků – „Zpěv míru“ (1. a 3. července) a „Vítězství patří nám“ (2. a 4. července), jednotlivé skladby se oproti předešlým letům zkrátily, vzájemně se prolínaly a navazovaly na sebe. Zrušily se Dny mládeže a Dny dospělých, finále na Strahově bylo naplánováno na 4 dny. Poznamenaly jej povodně, které v jeho předvečer vypukly v jižním Slovensku. 30. června se proto konalo mimořádné spartakiádní vystoupení, jehož výtěžek, 350 000,- Kčs, putoval na pomoc postiženým oblastem. Ohlas vzbudila skladba mladších žákyň a žáků, kteří vystoupili s červenobílými bedýnkami. Když docvičili svazarmovci, na plochu stadionu seskočili parašutiské z letadel. V tisku se zmiňoval originální nástupu armády, který se uskutečnil přímo z obrněných transportérů. Vojáci předváděli gymnastické prvky na trubkových konstrukcích, „živé“ pyramidy 33
z jejich těl měly až šest pater. Dorostenci si přinesli švédské lavičky, učňovský dorost švihadla. Ta nakonec „mimo plán“ házeli nadšení cvičenci do publika. Líbily se fialové gymnastické trikoty žen a dorostenek ve skladbě „Pohybem ke kráse“. V průběhu hlavních dnů spartakiády se stala vážná nehoda – došlo k pádu reproduktorů do davu čekajících dětských cvičenců. Čtyři děti byly na místě mrtvé, další skončily s vážnými zraněními v nemocnici.
1970 ANEB SPARTAKIÁDA, KTERÁ NEBYLA Když došlo na jaře 1968 k pokusu o obnovu samostatného Sokola, začaly se stahovat první mraky i nad IV. celostátní spartakiádou plánovanou na rok 1970. Sokolové totiž usilovali o konání svého sletu. Zároveň se vedly diskuze o stavbě nového stadionu na Maninách, protože se uvažovalo o kandidatuře Prahy pro konání olympiády 1980. Po sovětské okupaci nastala úplně nová situace. Nácvik byl rozpačitě zahájen, do škol a jednot směřovaly vinylové desky se spartakiádní hudbou. Nakonec došlo k politickému rozhodnutí celostátní spartakiádu nepořádat. Režim se obával demonstrací a statisícové davy v Praze pro něj představovaly značné riziko. Přesto se zhruba 50 000 cvičenců předvedlo na okresních tělovýchovných slavnostech, které se náhradou uskutečnily v květnu a červnu 1970. Největší ohlas vzbudili vojáci na nafukovacích trampolínách. 34
Jde tlustá paní po ulici a smutně říká: „Kéž bych byla jahoda.“ Náhodný kolemjdoucí ji zaslechne a pronese: „Týý jo, to by bylo džemu.“ Víte, proč má blondýnka na břiše brýle? Protože zjistila, že má slepé střevo. Doktor povídá: „Mám pro Vás dvě špatné zprávy. Za prvé máte rakovinu a za druhé jste sklerotickej.“ Pacient na to odpoví: „Jéé to je dobrý, aspoň že nemám rakovinu.“ Z průzkumu vyplývá, že průměrná žena by byla raději hezká než chytrá. A je to proto, že průměrný muž lépe vidí, než myslí. Ona: „Miláčku, jsem těhotná! Co chceš, aby to bylo?“ On: „Vtip.“
Pes pohodář - ten si z toho hlavu nedělá…
35
Vzpomínejme na minulost – v dobrém Žijme současností – naplno Mysleme na budoucnost – pozitivně
36
Redakční rada: Mgr. Andrea Knödl Bc. Petra Ječná, DiS. Ing. Ivo Kubín
37
