Č. 128 - 4/2012 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE... Ü Jaké to je být v kůži kan-
torů jsme si vyzkoušeli ve Dni na ruby. Múžete si ho připomenout na str. 2
Ü Ve škole se stále něco
děje, a tak se vracíme k vánoční dílničce na str. 8 Na elektrické křeslo tentokrát usedla vládkyně Eurestu Helena Žďánská na str. 2 Ü Festival Jeden svět je za námi, zhodnocení a trochu statistiky hledejte na str. 4
Ü
Ü Finanční poradci pomá-
hají lidem, a že je to zajímavé a poučné, se dozvíte na str. 5 Ü Píší nám bývalí studenti, Martina Votočková o prokrastinaci a Michal Klacík o střední škole svého srdce na str. 5 + 6 Šesťáci navštívili turnovské muzeum. Žáci VI. A navštívili ve středu 21. března Muzeum Českého ráje v Turnově. V rámci dějepisné exkurze si prohlédli expozici archeologie, která soustřeďuje nálezy hmotných památek období pravěku v oblasti Pojizeří. Hledali odpovědi na otázky, které byly součástí pracovního listu. Následně prošli i ostatní stálé expozice, z nichž je zaujala především mineralogie a geologie. V galerii obdivovali monumentální plátno malíře Mikoláše Alše o rozměrech 10x8,5 m, zachycující bitvu českého lidu proti saským hordám pod Hrubou Skálou. Na závěr se žáci seznámili s Kamenářským domem (viz foto M. Přikryla). Jde o repliku domu č. p. 19 z počátku 18. století, který stál v Turnově na rohu dnešního Havlíčkova náměstí. Vznikl tak objekt, který nabízí ukázku zlatnictví a šperkařství. V přízemí domu se konají různé tvůrčí dílny, 1. patro funguje jako studovna s expozicí Český ráj J. V. Scheybala. MP
Oslavme naše učitele Ano, oslavme je důstojně a s obdivem, neboť jestli si někdo nejen v den narození J. A. Komenského a právě v této době zaslouží úctu a uznání – jsou to učitelé. Chtěl bych v úvodu obrátit vaši pozornost na mé tvrzení, proč právě v této době, neboť vyhlášená stávková pohotovost pracovníků ve školství, celonárodní petice k novému financování regionálního školství, záměr nového zákona o vysokých školách, snížení rozpočtu ministerstva školství o 4 miliardy, problémy s čerpáním finančních prostředků z EU a v neposlední řadě se stále vedou debaty o optimalizace sítí škol nejen v našem kraji – to vše nepřináší tolik potřebný klid do práce našich učitelů. Právě naopak. Učitelovy profesní povinnosti totiž přesahují hranice vzdělávání a výchovy. Učitel má většinou za povinnost, podle druhu a stupně vzdělávání, doprovázet žáky na školních výletech a školních kurzech, dohlížet na chodbách, v jídelnách a jiných prostorách školního zařízení, pomáhat s organizací školy, účastnit se a připravovat evropské projekty, komunikovat s rodiči o problémech jejich
Ü Nezapomněli jsme ani
na rodinu, na níž přináší názory žáků anketa na str. 7 ... a ještě zajímavosti v pravidelných rubrikách si přečtete v celých novinách.
Ü
dětí a snažit se je řešit, a tak bych mohl pokračovat dál. Z neúplného výčtu činností pedagogů je patrné, že učitel není jen pouhým zprostředkovatelem informací, ale osobností, která na sebe bere velkou odpovědnost za výchovu a vzdělávání budoucích generací. Tak, jak ze své dlouholeté praxe kolegyně a kolegy znám, tak i přes současnou nepřízeň a někdy i nepochopení jsou odhodláni zhostit se svých úkolů na ně kladených se ctí a pokorou. Jsme jedním z těch menších ve struktuře evropských národů. Naší silnou stránkou nebude nikdy velikost objemu toho, co budeme světu nabízet. Musí to být především kvalita naší práce a náš příslovečný důvtip, kterým často překvapujeme. Máme zkušenosti, jak lze přežít i doby zlé. Pracujme proto tak, abychom nebyli naší zemi a i Evropě na obtíž, ale ku prospěchu. S přáním všeho dobrého a s díky za vaši obětavou a záslužnou práci mé zamyšlení ke Dni učitelů končím. Mgr. Stanislav Pěnička, předseda Výboru pro výchovu, vzdělávání, zaměstnanost a sport LK
Jarní úvodník
ELEKTRICKÉ KØESLO
Velikonoce jsou za námi a čtvrtletí nám už šlape na paty. Jak jste si užili Velikonoce? Asi jste doma ozdobili o něco méně kraslic než loni vzhledem k markantnímu nárůstu ceny vajec, ale věřím, že vám to neubralo na svěží jarní náladě a že jste si Velikonoce užili, jak se sluší a patří. A jestli jste se na Škaredou středu podívali do zrcadla, snad z toho nemáte moc velké obavy. Blíží se k nám čtvrtletí, a to znamená jediné: rychle vytáhnout známky na co nejlepší úroveň. A taky ještě jedna věc náš čeká a nemine. Pro někoho jsou ta dvě slova doslova noční můrou. Třídní schůzky. Přeji vám (i sobě), ať zvládnete své chování vůči učitelům i spolužákům do „třídňáků“ vypilovat, ať se za nás rodiče nemusí stydět. A deváťákům přeji, ať se jim při přijímačkách neklepou moc ruce. M. Moudrá, 8.A
Ze školního parlamentu
Ve školním parlamentu jsme připravili Den naruby (viz strana 3), který se opět docela vydařil, a nyní probíhá projekt podle programu Unicef – adoptuj si panenku. Doufám, že se celá škola zapojí jak v akci sběru papíru, tak ve sbírce. M. Moudrá, 8.A
Jednou větou... l Na konci ledna navštívila 8.A Liberec, kde se zúčastnila projektu „Jak chutná prales“. Zkušený tým žákům prezentoval spoustu zajímavostí, které se týkají pralesa. Celá akce byla velmi zdařilá a všem se líbila. Štěpánka Vrbová, 8.A l Dne 14. března se sedmá třída vydala do jabloneckého divadla, kde zhlédla vystoupení tří zpěváků, kteří zazpívali nejznámější hity z muzikálů – Drákula, Pomáda, Hrabě Monte Christo, Žebrácká opera a Bídníci. Celé vystoupení trvalo 85 minut, bylo zajímavé a všichni se zaujetím poslouchali známé písně. Na závěr se s námi zpěváci rozloučili a po krátkém rozchodu jsme odjeli vlakem směr Tanvald. Z. Pešatová, 7.A l Dne 4. dubna, poslední den před velikonočními prázdninami, proběhlo v naší školní družině Velikonoční koledování. Jednotlivě i společně jsme si s dětmi zarecitovali známé velikonoční koledy a zároveň chlapci s pomlázkou „trochu“ vyšlehali naše dívky (aby nám neuschly a byly zdravé). Všichni přítomní nakonec od paní vychovatelky dostali velikonoční koledu, takže si na své přišli i „stydlíni“, kterým se moc do koledování nechtělo. Jana Rutkovská, vychovatelka ŠD
Na elektrické křeslo jsme tentokrát posadili vedoucí Eurestu paní Helenu Žďánskou (na fotografii JD s žáky šumburské školy). Jak jste se k této práci dostala, jak dlouho ji vykonáváte, jaké vzdělání je na toto místo požadováno? Původně jsem chtěla být kominicí, protože jsem byla dítko neposedné, měla jsem ráda výšky a hlavně jsem se věnovala sportovní gymnastice. Bohužel holky nebrali. Když jsem se rozhodovala o svém budoucím povolání, zbylo na mě pouze místo kuchařky. Šla jsem se tedy učit kuchařkou, i když jsem k tomu neměla žádný vztah. Nakonec se mi to povolání zalíbilo, a tak jsem pokračovala v dálkovém studiu na Hotelové škole v Poděbradech. Hned po vyučení jsem pracovala na vaší škole jako vedoucí školní jídelny a v této funkci jsem dodnes, což je pětatřicet let. Od roku 1994 jsem vedoucí ŠR Eurest. Tato funkce je hlavně manažerská. Kdo připravuje jídelníček a podle jakých hledisek? Jídelníček připravuje šéfkuchař ve spolupráci s vedoucí podle vyhlášky o školním stravování, kde je stanoveno mnoho kritérií, která musí dodržovat všechny školní jídelny v republice. Kolik jídel se denně vaří v Eurestu? Denně vaříme 550 – 600 jídel. Jaký máte vztah ke gastronomii?
Hana Palmová, 4. A
O gastronomii se pochopitelně zajímám, ráda vařím, ale ještě raději jím. Jak je personál ve vaší kuchyni spokojen se svými strávníky, hlavně s žáky a studenty, co byste jim vytkli? Vařit pro děti je velmi příjemné, jsou to vděční strávníci. Líbí se mi jejich bezprostřednost a upřímnost, což je pro nás velice inspirující. Byli bychom rádi, aby jim u nás chutnalo. Které jídlo patří mezi nejoblíbenější, a o které není přílišný zájem, přestože patří mezi zdravá jídla? Vaří se oblíbeného jídla větší množství? Nejoblíbenější jsou špagety a omáčky na jakýkoliv způsob, smažená jídla, buchtičky s krémem, ale i jídla se špenátem. Méně oblíbená jsou jídla zeleninová, ale už zaznamenáváme zlepšení. Samozřejmě se oblíbených jídel vaří větší množství. Po letech praxe už dokážeme odhadnout, o která jídla bude větší zájem. Není vám někdy otravné tolika dětem a studentům dokola říkat: “Není zač“, a popřát jim dobrou chuť? Pozdrav a přání dobré chuti nám problém nedělá. Žáci a studenti se možná naučí zdravit a děkovat, a to je naším cílem. Opakování je matka moudrosti. Patří to ke kultuře stravování. Tím dáváme najevo, že své strávníky považujeme za hosty. Jak relaxujete? Bydlím v rodinném domku se zahradou, tak mám k relaxaci mnoho příležitostí. Ráda jezdím na výlety, na dovolenou k moři a nepohrdnu ani adrenalinovým zážitkem, jako třeba seskok padákem. Myslíte, že vás tato práce bude bavit až do důchodu? Tato práce mě bavila, baví a vždycky bavit bude. Za rozhovor děkuje RR
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Den naruby aneb škola vzhůru nohama legraci. Chtěl bych poděkovat paní učitelce Myslivcové, že jsem to za ni mohl „vzít“. Filip Kotlár: „Učil jsem přírodopis. Připravil jsem se na látku o plodech. Zpočátku mě neposlouchali, ale pak se utišili a bylo to „dobrý“. Martin Pulo: „Učil jsem za paní učitelku Pěničkovou pracovní činnosti. Pod mým vedením jsme ostříhali keře, zametli pozemek školy. Všichni byli „v pohodě“ a dostali jedničku. J Osmáci: Daniela Hozdová: „Sama za sebe můžu říct, že to není nic jednoduchého. Učila jsem základy ekologie a příprava na hodinu byla docela složitá. Učitel si musí na každou hodinu připravit nějaké téma a řeč, aby zaujal žáky a hlavně to, aby po deseti minutách měl stále co mluvit. Není to jen o tom, že si něco vyhledá na internetu, aniž by věděl, o co jde, ale také musí odpovídat na otázky žáků. Učitel si musí sjednat pořádek ve třídě, kde na sebe všichni povykují a nedávají pozor, což není zrovna příjemné. Učitel by měl chodit do třídy rád, a ne vždy, když tam jde, se bát, co žáci vyvedou. Určitě bych nechtěla být učitelkou, ale jsem moc ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet. Žáci byli docela hodní, protože jsme měli ve třídě naši paní učitelku třídní. Hodina se mi líbila, byla jsem celkem nervózní, ale zvládla jsem to! Učitelům teď můžu vzkázat, že jim jejich práci nezávidím. Žáci sedmičky, osmičky a L.M.
Při příležitosti Dne učitelů, kterým si připomínáme narození vynikajícího českého pedagoga, kartografa a zakladatele moderní pedagogiky, hlavního představitele kultury 17. století Jana Amose Komenského, se již poněkolikáté odehrál na naší škole Den naruby. Žáci byli učiteli a učitelé žáky. Cože? Ano, dárek, který přichystal školní parlament pro své pedagogy, aby si mohli alespoň jednou v roce „dát nohy na stůl“ a vrátit se do bezstarostného dětství. My učitelé jsme si svou roli náležitě užívali, ale co děti? Jak se cítily na „druhém břehu“? Za žáky zde máme několik postřehů: J Deváťáci: Učitelé si zavzpomínali na svá nebylo by na škodu, kdyby se to dodržovalo dětská léta a usedli do školních lavic. Naše každý rok.“ třída 9.A, odučila 5 hodin. 1. hodinu jsme Jakub Fajfr: „Učil jsem český jazyk. Moc se měli matematiku, kterou odučil Lukáš mi to líbilo, jenom bych nemohl být učitel, Nehilla a František Pavlišta. Paní učitelka nedokázal bych dát někomu pětku, připaDolenská se i trochu zapojila do matematic- dalo by mi to divný. Líbí se mi vžít se na tu kých her, které nám „noví kantoři“ připra- hodinu do role učitele, i když je to někdy vili. Další hodiny byli taky „fajn“. Myslím, hodně náročné, když si z vás ostatní dělají že se nám ten den líbil všem, a užili jsme si to! Pro některé byla ovšem role učitele těžká, zato učitelům role žáka nedělala žádný problém. Doufám, že si tento den zopakujeme i příští rok. Moc se na to těšíme. Zdeňka Pulová, 9.A J Páťáci: I my, žáci 5. ročníku, jsme se také do výuky zapojili. Měli jsme strach, že nám to nevyjde, ale na poslední chvíli se nám to podařilo zajistit. První hodinu odučila Nikola Horvátová. Byl to přírodopis za paní učitelku E. Ježkovou. Druhou hodinu vyučoval Leoš Kohout matematiku za paní učitelku O. Dolenskou. Dále to byla dvouhodina výtvarné výchovy a tam se vystřídali dva kluci, Martin Gojda a Marian Tatár. Zastoupili pana učitele Martina Přikryla. A poslední hodinu češtiny za paní učitelku Š. Kozákovou vyučovala Marie Balogová. Moc se nám to líbilo. Příští rok se připravíme ještě lépe. N. Horvátová, N. Pulová, 5.A J Sedmáci: Zdena Pešatová: „Zastupovala jsem paní „Zimo, zimo, táhni pryč!“. Jaro nás potěšilo a na místní poměry přišlo nezvykle brzy. My mu učitelku Danielu Janáčkovou, která u nás rádi pomohli zbytky zimy vyhnat. Tato akce, spojená s vynášením symbolu zimy Morany (Moreny učí anglický jazyk. Na začátek hodiny jsem či Mařeny – záleží na místních zvycích), se má konat na Smrtnou neděli, my si ale Moranu ve si připravila malý testík ze slovíček. Všichni škole vyrobili o dva dny dříve. Sláma, vyfouklá vejce, klacky, zbytky látek – to vše nám posloužilo sice protestovali, ale nakonec to všichni při výrobě figuriny, kterou jsme pak za „skandování“ lidových říkadel spojených s koncem zimy napsali. Abych je příliš neunavila, tak jsem vyprovodili k řece Desné. Tam jsme Moranu odstrojili a poslali po vodě pryč. Teď držíme jaru na posledních deset minut vymyslela hru palce, aby už zimu nemuselo pouštět zpět a my mohli šály a čepice nechat zamčené ve skříni. Simon says, aby si nemysleli, že jsem nějaká Šumburačky, foto JD zlá učitelka. Tento den se mi velice líbil a
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
STUDENTSKÉ LISTY Festival Jeden svět 2012 v režii Vteamu
Ve dnech 2. až 4. dubna probíhal v Tanvaldě již 6. ročník festivalu Jeden svět. Jako každý rok se organizace ujala studentská společnost 3. ročníku (Vteam - viz foto nahoře). My jsme se na jeho pořádání podíleli i minulý rok, proto jsme v určitých funkcích měli jasno. Samozřejmě moderátoři museli všechny filmy zhlédnout a připravit se na debaty. Letošním heslem byly nepokoje, protesty a revolta. První den začal školní projekcí. Film Kdo zabil Natašu byl komplexním svědectvím o umlčování disidentů, novinářů a lidskoprávních aktivistů v současném Rusku a Čečensku. Druhý film Nedáme se umlčet, dotočený v létě 2011, nabízí ucelený pohled na průběh revolucí ve třech různých zemích a ukazuje až překvapivě velké množství shodných rysů mezi jednotlivými protesty. Tyto filmy byly
určené pro střední školy. V 16 hodin bylo slavnostní zahájení ve vestibulu kina a doprovodný program: ochutnávky jídel, hudební vystoupení, představení studentských projektů, výstava fotografií z Gruzie. Od 18 hodin jsme promítali film pro veřejnost Láska v hrobě. Odehrává se na německém evangelickém hřbitově v Praze, kde si našla útočiště početná skupina bezdomovců. Mezi nimi i věční snoubenci Jana a Jan. Bezdomovecký pár si zařizuje „startovací byt“ mezi urnami ve staré hrobce. Poté následovala debata s panem Richardem Piskorem, což je bývalý bezdomovec. Druhý den ráno jsme opakovali pondělní školní projekci, pouze s výměnou filmů. Veřejná projekce začala v 18 hodin filmem Není úniku. Je to snímek, který prostřednictvím rozhovorů s demonstranty, Helmutem a
Kdo jiný?
Andreou Petríkovou, Pavlínou Kracíkovou, Hanou Vedralovou a Lukášem Herrmannem. Chystáme projekce dokumentárních filmů s různou problematikou od rasismu a drog až po celosvětové konflikty. Termín první projekce ještě není znám, ale doufáme, že bude co nejdřív. Také doufáme, že se dostaví co nejvíce studentů! Ale zpět ke srazu… Po zhlédnutí prezentací jsme se vydali konečně najíst! Všichni měli hlad a tak jsme si narvali pupky. Po jídle jsme se rozprchli a vyrazili jsme do kina Světozor a zhlédli zde film Ilegální máma, který byl o mongolských přistěhovalcích do různých států Evropy. V neděli ráno jsme se vydali opět do kina Světozor na další film. Pak proběhlo dojemné rozloučení a my jsme se vydali poněkud ve spěchu na metro a hurá domů… Myslím si, že tento víkend byl velice povedený. Získali jsme zde spoustu nových zkušeností a trošku jsme se „rozkoukali“, jak to chodí na nových školách, a také jsme se seznámili s novými lidmi. Lukáš Herrmann , II. r. OA
Ve dnech 9. až 11. března se v Praze konal sraz týmů „Kdo jiný?“ Srazu se zúčastnily tři týmy – dva týmy si vybraly problematiku šikany a jeden chudobu v Africe. Další tým, který jel do Prahy, byl ze 3. ročníku a to byla studentská společnost Vteam. Po příjezdu do Prahy jsme se ubytovali a jeli jsme do „Trick baru“, kde jsme zhlédli prezentace našich i ostatních týmů „Kdo jiný?“ Některé byly povedené, některé méně. V sobotu jsme zhlédli zbytek prezentací, které se v pátek k večeru nestihly… Odpoledne jsme vyrazili do Galerie Hollar a nasprejovali jsme si trička různými slogany, které si týmy vymyslely. Náš slogan byl: Nebojíme se projevit a co vy? Poté jsme vyrazili do Goetheo Institutu a zde jsme zhlédli prezentace v angličtině od týmů ze zahraničí. Zde se také zrodil nápad založit na naší škole filmový klub, který byl založen opravdu nedávno, a to studenty Petrem Králem, Tomášem Kaprasem,
jeho rodinou i nenáviděným Karlem přibližuje napjatou situaci na obou stranách „barikády“, průběh davové hysterie maloměšťácky založených obyvatel a nepřímo se zamýšlí nad limity lidské tolerance. Debatérem byl vězeňský psycholog. A je tu středa, poslední den našeho snažení. Jako vždy je tento den věnován mladším dětem, projekce jsou spojeny s hrami. Zde jsme se vyřádili jak my, tak i děti, všem se to moc líbilo. Po projekcích nás čekalo už jen uklízení. Všichni jsme byli unavení, ale energii nám dodával pocit, že jsme svým snažením udělali radost hodně lidem a že se nám filmový festival vydařil. Závěrem bych chtěla poděkovat našim učitelkám Mgr. Martině Staffenové, Ing. Zdeňce Juklové a samozřejmě panu Hamplovi a promítači, bez kterých bychom byli bezradní. Denča III. ročník Festival v číslech: Během tří dnů bylo promítnuto 15 filmů a několik sociálních spotů. Filmy doplnilo 6 debat se 7 odborníky a 2 interaktivní programy s 8 soutěžními disciplínami. Projekce navštívilo 709 žáků a studentů v doprovodu 45 učitelů ze 7 škol. Dvě veřejné projekce zhlédlo 41 platících diváků a 6 osob (seniorů a zdravotně postižených) mělo vstup zdarma. Role dobrovolníků se zhostilo 25 studentů 3. ročníku obchodní akademie. Do přípravy se zapojilo 5 učitelek. Doprovodný program osvěžila studentská kapela o 6 členech. Návštěvníci mohli ochutnat jídla z 9 zemí světa, obdivovat 18 černobílých fotografií z Gruzie, seznámit se s výsledky práce tří studentských týmů v rámci projektu Kdo jiný? Všem, kteří festival podpořili, ať jako diváci, nebo jako organizátoři, děkují dvě koordinátorky - Zdeňka Juklová a Martina Staffenová a jejich tým. ZJ
Příběhy bezpráví Nejlepší cesta, jak porozumět nejnovějším dějinám. Projekt, který zajišťuje organizace Člověk v tísni, má již svoji tradici. Minulý rok se této události účastnila skupinka studentů letošního 3. ročníku, kteří světu „odvyprávěli“ příběh pana Trejbala. O co se jedná, nemusím vysvětlovat, protože nám cestičku prošlapali loňští předchůdci. Do projektu se zapojila s neuvěřitelným zápalem a nasazením pětice studentů 1. ročníku. Aby získali povědomí, jak postupovat v práci s pamětníkem, účastnili se někteří víkendového workshopu v Praze. Díky tomu získali jasnou představu o tom, jak mají svou práci vést. Práce na prezentaci osobnosti, která zažila hrůzy a pocity bezpráví, jsou v plném proudu, doufejme, že se nám podaří vyprávění naší pamětnice vylíčit stejně zajímavě a poutavě, jako paní Hana KrskováDvořáková. Informace o finální podobě a zkušenostech z tohoto projektu přineseme v závěrečném letošním čísle. L.M.
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
STUDENTSKÉ LISTY Ze studenta finančním poradcem Jak je na "vysoké"
Většina lidí se naší práci směje a stojí si za tím, že lidi okrádáme. Bohužel to, že si přečte pár článků s negativním odkazem na naši práci, opravdu nestačí. A právě o naší práci, finančním poradenství, je tento článek. Náš tým se skládá z několika mladých studentů a společně pod vedením jednoho zkušeného manažera jménem Ondřej Masopust pracujeme pro společnost Fincentrum, a.s. Já sám jsem se sem dostal díky svému dobrému kamarádovi, dnes už senior poradci Filipu Slavíkovi, kterému jsem nesmírně vděčný za tuto příležitost. Už teď sbírám zkušenosti a v budoucnu je chci uplatnit i v praxi. V krátkosti bych něco zmínil o společnosti Fincentrum. Byla založena v roce 2000, od roku 2002 vyhlašuje ocenění Banka roku. Jeden ze zakladatelů společnosti stál u zrodu internetové odnože Mafra, www.idnes.cz. Fincetrum patří mezi nejlepší poradenské společnosti! Jen pro zajímavost, společnost čítá k dnešnímu dni na tisíc dvě stě aktivních finančních poradců u nás a v sousedním Slovensku a obrat za rok 2010 činil více jak 850 mil. Kč. A co je vlastně účelem naší práce? Čím se zabýváme? Od roku 2002 je finanční poradenství největší divizí Fincentra. Stovky osobních finančních poradců analyzují
Na exkurzi u aut
Návštěva mladoboleslavské škodovky vždy patřila k nejzajímavějším exkurzím, které OA pořádá. Hned po příjezdu nám padl za oběť historický automobil, do kterého byl malý přístup a náležitě jsme toho využili (viz foto). Návrat do dětských let vyvolal nechápavé pohledy personálu muzea. Hlavně, že je sranda. Když jsme si dostatečně vyhráli, byly nám rozdány stanice, aby každý slyšel výklad průvodkyně. Ve výrobě nebylo slyšet vlastního slova. Krabičky se tedy hodily. Vlastní exkurze velice zaujala i netechnicky založené jedince. Od nakouknutí do logistiky firmy po konečné leštění vozidel. Vše mají dopředu naplánované a připravené. Opravdu to tam lítá. V podstatě je to město ve městě s teplárnou, železnicí a mnohým dalším. Tato exkurze opravdu stála za to. P. Král, I. ročník OA
potřeby klientů, připravují a realizují finanční plány a poskytují následnou péči. Což znamená, že poradce z volných finančních prostředků klienta může například zabezpečit celou rodinu nebo i uložit nějaké peníze pro důchod. Během naší práce se však dále vzděláváme a školíme prostřednictvím kurzů, které pro nás Fincetrum připravuje. Kurzy probíhají jak v Liberci, tak i v Tanvaldě na naší škole, kde probíhají každé pondělí. Tímto bychom chtěli poděkovat ředitelství Masarykovy základní školy a Obchodní akademie za poskytnuté prostory pro školení. Věřím, že se spolupráce s naší školou bude nadále příjemně rozvíjet a z nás nakonec budou kvalitní finanční experti! Jakub Pěnička, 3. ročník Junior poradce, Fincentrum, a.s.
Vzpomínky na "lyžák" V prvních řádcích podobných článků se obvykle zmiňuje kde, kdy a jak. Tyto informace stejně nikoho nezajímají, i samotní účastníci je brzy vypustí ze svých hlaviček. Naproti tomu zážitky, které posbírali, si budou mnozí připomínat i v dalších letech. Ke zmínění se toho najde dost, ale musím brát ohledy na naše nepříliš tolerantní "bosse". Mezi zajímavosti, které nikoho nepohorší, určitě patří vlek. Upřímně mě nadchl! Už proto, že se nacházel v bezprostřední blízkosti hotelu, což je úžasné. Sami si vzpomeňte, jak dupete v přeskáčích od auta (vlaku, busu) k turniketům. Bolí, že?! PS: Snowboardy jsou lepší!!! Dalším ohromným plusem byly fronty. Žádné tam nebyly. Po náročném dni se šiknul výtah, jenž neklapal vždy, jak by měl. Zaseknutí v mezipatře na patnáct minut, to nebylo příliš vtipné. Oproti tomu setkání s přírodou nám přineslo úsměv na tvářích. Holt krávy v cestě budí respekt. Všichni přežili a ti, kteří se zájezdu nezúčastnili, můžou pouze litovat. Tolik legrace se skvělým kolektivem je k nezaplacení. P. Král, I. ročník OA
Zeptali jsme se Martiny Votočkové, naší bývalé úspěšné šéfredaktorky, jak se jí daří na vysoké škole. Mezi studenty středních i vysokých škol se šíří zákeřná nemoc! Že jste o tom neslyšeli? Určitě ano, možná už trpíte jejími příznaky a ani si to neuvědomujete... Její bacily poletují celoročně, až na dvouměsíční období v létě; většinou ulpí na pokožce, a tak si nemoc nosíme všude s sebou. Lék neexistuje, bojovat s ní lze jen pevnou vůlí a odhodláním. Ti, co s chorobou bojují, se nazývají prokrastinátoři. Dobře, omlouvám se, jistě jste poznali, že to nemyslím úplně vážně. Nejedná se o nemoc, ale vlastně obyčejnou lenost. Ale název prokrastinátoři jsem si nevymyslela! Dle výkladového slovníku zní definice prokrastinace takto: „Výrazná a chronická tendence odkládat plnění povinností a úkolů na pozdější dobu, rizikový fenomén pro duševní zdraví.“ Prakticky to vypadá tak, že většinu povinností se dozvíte hned na začátku semestru a máte několik měsíců na jejich splnění. Lenoši hodí rovnou nohy na stůl a je jim zatěžko vůbec chodit do školy. Odolnější plní aspoň dílčí úkoly, ale naprostá většina studentů nechává věci jako semestrální práce a učení se na zkoušky až na poslední chvíli. Výsledek u mé studující osoby po prvním zkouškovém období? Infarktové situace, deprese, skálopevné rozhodnutí, že vysoká pro mě není, naprostý pocit z neschopnosti, atd. Nakonec stačilo jen pár sobot nespat a pár neděl probdít, a nakonec jsem vše zdárně splnila a jsem v letňáku. Tedy, až na jeden předmět, kdy na poslední termín zkoušky z něj jsem zaspala. Hups. Slíbila jsem si, že už nebudu prokrastinátor a začnu lépe, s předstihem, nebudu místo úkolů brouzdat po internetu a termíny budu plnit včas! A vám radím, vyhněte se bacilu prokrastinace, nenakažte se jí, jen vás zbytečně brzdí v rozletu! Martina
Jak to vidí Péťa… Facebook. Fenomén dnešní doby. Proč? Protože pro lidi je sdílení informací mnohem jednodušší, beze strachu a studu. Není problém zasednout ke klávesnici a strávit tam hodiny projížděním fotek, obrázků, komentářů či zjišťováním, kdo se s kým dal do vztahu! Ať už z nejrůznějších důvodů, ale přeci nás tyto informace zajímají. Třeba se bojíme, že bychom dostali kopačky hned po prvním kontaktu. Tak si ji/ho přidáme do přátel. Nahlédneme do profilu, zkoukneme a olajkujeme fotky. Po splnění kritérií začíná psaní a toto je místo pro sraby. Když jsi srab a vydáš se cestou digitální, tak přicházíš o mnoho! Nevíš, jak se tváří, zda-li se opravdu směje, a tak dále... Proč radši nezvolit reálnou konverzaci?! Zastavení a prohození pár vět na ulici, chodbě, ve vlaku, zanechá nějaký dojem. To spíš máme šanci, aby si nás zapamatoval/a, popřípadě navázal/a další kontakt. Hlavu vzhůru, vypnout PC a hurá ven. Čerstvý vzduch, čistá mysl. A hlavně u kompu akorát pupek naroste, a ten nikdo nechce. Petr Král, I. ročník OA
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
Jak to jde mimo rodné hnízdo aneb pohled jinam Žáci naší bývalé devítky se již druhým rokem mimo zdi Masarykovy ZŠ a OA Tanvald a věnují studiu svého vysněného povolání. Většina z nás se pilně snaží dosáhnout svého cíle, a proto dělá značné ústupky ve svém životním stylu. Když nám říkají, že se naše povaha značně změnila, mluví pravdu, protože se jedná o holý fakt, který nelze vyvrátit ani popřít, protože se změní úplně každý, kdo odcestuje mimo rodné místo. Musí tak učinit, protože se od něj očekávají jiné způsoby. Když nevyhoví, tak se neujme. Jak snadné a jednoduché, že? Bohužel obměna jistě nepřináší růže oběma stranám, a tak se nám žákům během pár prvních dní vytratí veškeré dřívější běžné radovánky, na něž jsme si za ta léta polehávání zvykli. Ano, polehávání! Tím neútočím na způsob výuky, avšak pouze na pravidlo, které určuje, že jsou střední školy náročnější než základní, a proto se jim musí věnovat daleko více volného času. V takové chvíli přestává existovat tlustá zeď mezi školou a koníčkem. Vždyť my sami si vybíráme své vyšší studium dle toho, zda nás dokáže zabavit. Každý nový zájem na střední škole silně navazuje na ni samotnou. Udám osobní příklad, který sice odradí většinu mladých studentů, avšak nejlépe znázorní mou myšlenku. Student střední průmyslové školy studující informační technologie (nepohledný shrbený „ajťák“, co každým dnem i nocí sleduje obrazovku počítače a pojídá kuřecí žebírka – abychom si trochu objasnili, o kom je řeč) se neustále učí matematiku, protože se domnívá, že se s ní potká často. Následně jej vyberou do reprezentativního matematického družstva, a tak svá odpoledne stráví ve třídě plné extrémně těžkých příkladů čekajících na spočítání. Pokud jej profesorka zahrne primitivními grafy goniometrických funkcí a listinou parabol v absolutní hodnotě, tak se odhodlá vstoupit do kroužku programování v C# (čti.: sí šárp, případné dotazy pokládej nejbližšímu učiteli informatiky, jemuž se předně omlouvám, a nebo navštiv tetičku Wikipedii), protože tento druh zájmu se silně upíná k budoucí profesi programátora (jo, to je ten týpek, díky kterému se dostanete na Facebook). Následně se však rozhodne psát pro externí magazíny o počítačových hrách, protože ho to jednoduše baví. Tento tah mu však sníží čas na ostatní aktivity včetně školy, protože šéfredaktoři umějí někdy pořádně pocuchat redaktorovy nervy před uzávěrkou odevzdávání článků. Následně si pak vezme do hlavy, že by se sebou měl něco udělat, a proto vstává o dvě hodiny dříve než všichni ostatní, aby ukojil svou touhu po sportu ranním běháním. Když si chce odpočinout o víkendu v klidu domova, nemůže. Táhne s sebou své problémy i tam, kde jej provázejí při relaxaci. De facto nelze, aby se zastavil, protože by značně poklesl
v očích ostatních, což by dnes představovalo vyřčení ortelu smrti. Pokud si mí mladí a nebo zkušení a moudří čtenáři myslíte, že se pisatel těchto řádků dočista zbláznil, vypráví lacinou pohádku, hyperbolickým nadhledem straší nebo pouze patří ke školou posedlým maniakům, kteří zůstanou nadosmrti nepochopeni pro svou absurditu a bezmyšlenkovité potápění každodenních radostí života, mýlíte se. Pouze rozvíjí to, co jej baví, i když se nepochybně čertí nad mořem času, které mu ubírá nemilosrdně škola a tamější učitelé. Pořád to zní moc „intošsky“ co? Je mi to jasné. Shrnouc předchozí řádky vám tedy dím (hmm... pardon říkám), že na střední škole končí veškerá zábava. Nikdo nikoho ke studiu nenutí a záleží pouze na studentovi, jak přistoupí k látce. Ve většině případů (jako u mě) se škola stane zároveň i koníčkem – dělám, co mě baví a co mě bavit bude a o čemž jsem přesvědčen, že mě bavit nepřestane. Někdy to bohužel nevyjde a žáci studují z donucení nebo z faktu, že neměli jinou možnost, což se potom v budoucnu poukazuje jako smutné a špatné. Na střední škole však nekončí veškeré radovánky, ale pouze se pozmění. Aby to vše nevypadalo tak tragicky a nebáli jste se budoucího pokračování na jiných školách, tak demonstruji, jak se tedy bavím já. Na co mám čas a co zvládám. Není nic lepšího než si vzít sbírku z matematiky a začít počí... Je, omlouvám se. Člověku někdy slova ujíždějí sama od sebe. Tedy vážně. Daleko častěji využívám volné večery k zábavě, která mě dokáže odpoutat od každodenních povinností. Krom elegantních tanečních lekcí využiji uvolňujících terapíí i o víkendových živějších akcích (tak jinak: „kalím na diskoškách do ranního zakokrhání“). Hlavu od zbytečných starostí také skvěle pročistím sportováním a totiž běháním, které mi sice je vyčítáno (protože ubírám své spolubydlící o drahocenný spánek, který tolik potřebují po víkendových flámech), avšak dokáže mi pozoruhodně odlehčit od tíhy starostí. Pokud se najde trocha času, tak četba knižních děl známých autorů mi také nedělá potíže, i když se jedná už o mírně zavrhovanou zábavu v dnešních časech, čehož lituji, protože dokáže příjemně rozvíjet osobnost člověka. Pokud se ručičky hodinek ještě neustále líně pohybují, tak vytahuji své žonglovací pomůcky, a tak hned hodiny plynou rychleji.
Michaela Králová, 4. A
Zájmy se však váží ke každému člověku zvlášť, a proto mé nudné mohou jednoduše vystřídat vaše chytlavé. Básník se snažil říci, že pokud člověka opravdu baví jedna činnost, tak si na ni čas najde vždy. Abych zde nehovořil neustále o sobě, tak posílám pozdrav celému učitelskému sboru Masarykovy ZŠ a popřípadě i OA, na který si neustále živě vzpomínám a nechci uvěřit, že se s nimi již denně nesetkávám, třebaže před dvěma lety se jednalo o běžnou záležitost. I když na mě časem zapomenete, čemuž se nedá vyhnout, tak si můžete být jisti, že já nezapomenu a myslím, že na skvělé lidi se jednoduše zapomenout nedá. Taktéž mávám na obchodní akademii, kde se nachází hrstka mých bývalých spolužáků, jež považuji za jedinečné. Doufám, že se v obou případech brzy shledáme. Post scriptum: Pořád dělají v baru ty skvělé párky v rohlíku? Michal Klacik, Vyšší odborná a střední průmyslová škola, Jičín, I2A
HOROSKOP Beran. Jste unavení, podráždění a nespokojení. Aby do vašich dnů mohlo proniknout víc tepla a sluníčka, začněte pravidelně cvičit. Býk. Do března vám hvězdy příliš nepřály, ale nejhorší období roku máte za sebou a odteď už bude jen lépe. Užívejte život plnými doušky, ale nezapomeňte, že se blíží konec školního roku. Blíženci. Že je na dovolenou příliš brzy? Ale vůbec ne. Můžete si už teď promyslet, jak naložíte s prázdninovými dny. Rak. Udělejte průvan v šatníku a vyházejte nejen zimní věci, ale i oblečení, které jste celý rok neměli na sobě. Lev. Ukliďte si svůj pokoj, pořiďte si originální doplňky, hned se budete cítit lépe. Panna. Odpočinete si, nasbíráte nové zkušenosti a inspirace a získáte nadhled, který vám teď trochu chybí. Váhy. Využijte jarních dnů a choďte sami na dlouhé procházky do přírody, učení vám pak půjde samo. Štír. Vyjděte si s rodiči do cukrárny, na fotbal a kamarádku vytáhněte do kina. Užijete si to vy i oni. Střelec. Největší požitek v tomto období vám přinese voňavá lázeň a návštěva kadeřnice, popřípadě kosmetičky. Kozoroh. Naučte se meditovat, kupte si duchovní knihu nebo alespoň romantický román. Jaro totiž přeje probuzení vaší fantasie, na kterou občas trochu zapomínáte. Vodnář. Máte dar urovnat jakékoli rodinné rozepře a krize, když přijde jaro. Jste přímo hojivý balzám pro vztahy a nedělá vám potíže uklidnit jakoukoli situaci. Ryby. V hlavě se vám honí geniální myšlenky a právě teď je čas podělit se o ně i s ostatními, přišel jarní čas a vám se vše bude dařit. Denisa Šepsová, III. r. OA
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
Naše anketa, tentokrát na téma rodina, manželství a rodičovství Už jste se zamýšleli nad pojmem rodina? Je to společenská jednotka, jež zahrnuje vztahy mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi v užším nebo širším smyslu a jejíž členové si navzájem poskytují morální a materiální pomoc a starají se jeden o druhého. Zajímalo nás, co si o tom myslí žáci 8. a 9. ročníku, a proto jsme jim položili několik otázek. Proč se lidé berou? 83% žáků odpovědělo, že se mají rádi a chtějí utužit svůj vztah. • Protože se mají rádi, chtějí začít nový život a žít spolu. • Chtějí mít sex a děti. • Mají se rádi, ale nemusí se brát předčasně. Měli by se lépe poznat a ne hned svatba, aby se za měsíc rozvedli. • Pro peníze a z lásky. • Protože se milujou a chtějí být spolu a mít rodinu. A chtějí, aby všichni věděli, že patří k sobě. • Protože se mají rádi a chtěli spolu strávit zbytek života – a nebo za určitých okolností – například těhotenství. • Protože jsou blbí (nebo se vezmou kvůli majetku a pak se rozvedou) Je svatba důležitá? 67% žáků se domnívá, že svatba důležitá není, 10% si myslí, že je, a ostatní si myslí, že jak pro koho. • Ne, když se dva mají rádi, tak jim to vydrží i bez svatby. • Je, mají hodně peněz. • Ne, je to jen úřední listina. • Ne, milujou se, i když se neoženili a mají děti. • Když se dva lidi mají rádi, nepotřebujou na to žádnej papír. • Já si myslím, že ano, aby někdo nepodváděl. • Každý člověk má na to jiný názor. Někdo říká, že lásku nemusí stvrzovat prstýnky, někdo, že je to posílí. Jsou lidé v manželství spokojenější? 44% žáků si myslí, že ne, 33% tvrdí jak kdy, 10% píše, že ano, ostatní neví. • Já si myslím, že po svatbě jde vše z kopce. Na druhou stranu je dobře, že jsou pořád spolu. • Jak to mám vědět, jenom ňáký, ale když se rozvedou, tak se hádaj o byt atd. • Asi jo, ale jak jsou spolu, hádají se a hledají nové přátele. • Ano i ne, záleží na druhu manželů. • Ne, možná první měsíc si to užívají, ale jinak je to stejné. • Ne, protože musí být spolu a musí si být věrní. • Jak kteří, protože někdo žije rád jen tak, a je volnější, jako ženatý si toho tolik nemůže dovolit. • Podle dětí. Kdy by se lidé měli brát? 40% žáků si myslí, že záleží na tom, jak jsou na tento krok připraveni, 17% se domnívá, že rozhodující jsou finance, 17% podle toho, kdy se jim chce, 13% tvrdí, že kolem dvaceti let a ostatní se nevyjádřili.
• Myslím, že by se měli brát v době, kdy se na svazek cítí. • Podle toho, kdy chtěj, je to jejich věc. • Když má chlap prachy. • Mohli by se vzít po delším vztahu. • Až budou prachy na kraviny (byt, auto…) Může manželství vydržet, když je jeden z partnerů výrazně starší? 63% žáků se domnívá, že ano, věk nerozhoduje, 17% si myslí, že ne, 10% neví a zbytek si myslí, že jak u koho. • Myslím, že by měla být stejná věková kategorie. • Mně osobně by nevadilo mít staršího partnera, pokud by mě mohl dobře finančně zabezpečit. Starší partner by mohl mít víc peněz než mladší. • Nemyslím, protože staršího to přestane dřív bavit. • Věk je jen číslo. • Jo, když se maj rádi. • Ano, moji rodiče jsou od sebe deset let a klape jim to. • Myslím, že ne, protože každý přemýšlí úplně jinak. • Důležitý je respekt a peníze. Kolik je ideální počet dětí? Většina (63%) myslí, že ideální počet jsou dvě děti, 13% dvě až tři, 13% jedno až dvě, 7% dvě až čtyři, 3,5% jedno. Největším důvodem jsou finance. • Dvě, není dobré mít jedináčka. • Na víc než na dvě bych neměla. • Jen dvě, není s nimi tolik starostí. • Finančně asi jedno, ale pro děti je lepší, když jsou dvě. Kdy by měla mít žena první dítě? 30% žáků si myslí, že kolem dvaceti let, 17% kolem třiceti, 17% mezi 20 až 25 lety, 10% po kariéře, 10% až budou partneři připraveni, a to nejen finančně, 7% mezi 30 až 40 lety a zbytek po studiích nebo až budou prostě chtít. • Po ukončení studií a taky si musí užít života (35 - 40). • Ve 30 až 40 – to je nejvyšší čas! • Když je člověk finančně zabezpečený, má byt a je na to připraven. Proč je tolik rozvedených manželství? 63% tvrdí, že důvodem je podvádění, přestávají se mít rádi a nerozumějí si, 13% si myslí, že se vzali unáhleně, 10% (chlapců) ví s určitostí, že konečně dostali rozum a zbytek neví. • To je blbá otázka, já nevím. • Děvkaří s jinejma. • Protože už nechtěj mít sex a jdou za lepším. • Protože se berou brzy, moc se neznají a moc nad tím nepřemýšlejí. • V dnešní době je velkým HITEM – milenec – milenka. • Dostali rozum nebo už dostatečně zbohatli. • Protože se podváděj! Víte, co je předmanželská smlouva? Je důležitá? 66% žáků neví, co je předmanželská smlouva,
z toho 7% se domnívá, že je důležitá, 23% ví, co to je a považuje ji za důležitou, a 10% ví, co je to, ale nepovažuje smlouvu za důležitou. • Je důležitá, kdyby se člověk rozvedl, tak by se vše rozdělilo půl na půl. • Je to smlouva kvůli rozvodu, rozhoduje se o tom, kdo co dostane, důležitá není. • Ne – když to nevím, tak asi nemůžu vědět, jestli je to důležitý! • Majetná smlouva. Když jeden z partnerů zemře nebo se rozvede, je užitečná. • Myslím, že je to dobrá věc, každý si ujedná, co je jeho. • Nevím, nepotřebuju to vědět, je to zbytečný! • Nevím a ani mě to nezajímá. Zpracováno v hodinách tvůrčího psaní
TVŮRČÍ OKÉNKO Den matek Jaro, slunce krásně svítí na loukách je plno kvítí. Mamince je natrháme ke Dni matek jí je dáme. Tulipány jí přinesu a k tomu dám sladkou pusu. Tereza Bujárková, 6.A Jarní nálada Sedí štěně na zápraží a sluníčko do něj praží, kvočna kuřátka si v řádce vodí po malé zahrádce. Všechna malá zvířátka vidí jarní svět, bledulky a sněženky – ty jsou samý květ. Tak to v světě lidi chodí lenochod tu nepochodí. Sára Zuzánková, 6.A Radostné jaro V březnu jaro začne nám, proto si dneska zazpívám. Kytky začnou klíčit všem, brzy na prázdniny odjedem. Radost z toho velkou mám o jaru si ráda povídám. Kristina Rejsková, 6.A Jaro s námi dělá divy Jaro, to má každý rád je náš nejlepší kamarád stromy raší, slunce svítí na louce je plno kvítí. Ptáčci pějí píseň svou, ta je celá o nás dvou. Děti na louce si hrají maminky jim zazpívají. Večer těžko nacházím polohu poněvadž nadšením usnout nemohu. Denisa Balogová, 6.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
* MÓDNÍ POLICIE * MÓDNÍ POLICIE *
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO SKŘÍTKA KULIFERDY Ahoj všichni! Jak se máte? Já skvěle. Nejdřív bych se chtěl pochvalně vyjádřit o akci, kterou na návrh Kačky Karbanové z IX.A připravuje školní parlament. Je to program Unicef – adoptuj si panenku – panenku, kterou vyrobili lidé z Afriky. To je akce, kterou obdivuji. Já bych si taky rád objednal takovou panenku. Hrál bych si s ní a hřálo by mě u srdíčka, že jsem ji koupil pro dobrou věc. Tak to jste teda zabodovali! Ale musím taky říci, že jsou na škole věci, se kterými nejsem spokojen. Například každý čtvrtek probíhá ve škole sběr starého papíru, ale těch, co ho přinášejí, je strašně málo. A ještě horší situace je v šatnách. Jedná se o pár „nenechavců“, kteří se snaží otevřít skříňky, které jim nepatří, a pak vyhazovat obsah skříněk kolem dokola. Takže tam vidím rozházené bačkory, části oděvů a další věci. A víte, co mě vadí úplně nejvíc? Že stále část žáků nechápe, co patří do pojmu SLUŠNÉ CHOVÁNÍ. Ale já si myslím, že se to těm přidrzlíkům stejně jednou vrátí a oni „spláčou nad výdělkem“. Tak se mějte, zdraví vás Kuliferda
Módní policie si tentokrát došlápnula na Mgr. Karolínu Blažejovou (viz foto LB). Jakou úlohu sehrává ve vašem životě móda? Kdybych řekla, že žádnou, tak bych lhala. Pravdou je, že módu příliš neřeším. Důležité je, abych se cítila pohodlně. Ráda se podívám na hezky upraveného člověka, ale nutně nemusí následovat poslední módní trendy. Méně je někdy více, takže střídmost a přirozenost je pravidlo číslo jedna. Kolik jste schopná utratit za oblečení? To je různé. Záleží na tom, co člověk zrovna kupuje. Pokud se mi něco opravdu líbí, tak si šetřím nebo přeju k Vánocům. Ale náročná opravdu nejsem. Naštěstí jsou i jiné věci, za které se dá utrácet. A ty nejcennější a nejkrásnější jsou kupodivu stále zadarmo. Co vás ovlivňuje při výběru oblečení? Barva, praktičnost, pohodlnost, cena a samozřejmě mi musí padnout do oka. Najdete jednoznačnou odpověď na otázku: Jaká je vaše nejoblíbenější značka oblečení a parfému? Jednoduchá odpověď. Nemám nejoblíbenější značku. Nakupujete ráda sama nebo s doprovodem? Doprovod je skvělý z ryze z praktických důvodů, jako například k nošení tašek nebo placení. Jinak nákup ráda zvládám sama. Za rozhovor děkuje RR
Jak jsme o Vánocích hráli divadlo - Projekt 6. A Tiskařský šotek si zařádil a nám v minulém čísle vypadla včas dodaná zpráva o projektu, který se našim žákům velice podařil. Přestože vánoční čas je dávno pryč, stojí za to si článek dívek ze 6.A přečíst: Určitě si všichni ještě vzpomínáte na předvánoční čas. Naše třída 6.A v té době připravovala projekt. Samozřejmě nám s ním pomáhala paní učitelka Josífková (na snímku s šumburskými žáky). Hráli jsme pohádky z knihy Ježíšek vypráví o vánočních tradicích, kterou napsal František Ber. V této knížce bylo hodně pohádek, ale paní učitelka vybrala čtyři: Ježíškovo vyprávění začíná, Kouzla Štědrého večera, Skořápky mají pravdu a Čarovnou hladinu. Premiéru jsme měli 20. 12. 2011. Pohádky byly určeny pro 1. stupeň na čp. 416 i pro děti na Šumburku. Připravovali jsme se od konce října. Kostýmy jsme si sehnali sami, kulisy jsme si vyrobili při hodinách výtvarné výchovy s paní učitelkou Rutkovskou. Abychom trochu zaujali děti, zpívali jsme vánoční koledy, které jsme cvičili při hudební výchově s paní učitelkou Pěničkovou. Protože někteří z nás hráli více rolí, museli jsme se převlékat, v tom nám pomáhaly studentky OA Týna Nováková a Míša Samková jako garderobiérky. Kdybychom náhodou zapomněli text, měli jsme nápovědu - Míšu Moudrou a Štěpánku Vrbovou z 8.A. Kulisy
přenášeli Míra Poláček a Honza Slavíček z 9.A. Ze začátku se nám to zdálo složité, ale nakonec jsme všechno zvládli a děkujeme paní učitelce Josífkové za trpělivost. Dětem se představení líbilo a někteří z nás zazářili:
možná, že je někdy v budoucnu uvidíme na prknech, která znamenají svět. Terka Bujárková, Lucka Gojdová a Gábina Kroupová
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
Velikonoční dílničky Nějak to uteklo a místo Vánoc jsme tu měli Velikonoce a s nimi spojené zvyky. Ty jsme si připomněli v našich tradičních dílničkách. Žáčci si mohli vybrat: Pletení pomlázky – v čistě pánské společnosti vznikala díla z osmi proutků, někteří chlapci se je hned snažili testovat na prchajících slečnách. Zdobení kraslic různými technikami – děti své výrobky zdobily voskem, drátkováním, pomocí inkoustu a zmizíku, korálků… Vznikly věnečky z břízy, skořápek a řeřichy. Motýlci - tady chyběla jen rozkvetlá louka… Pestrobarevní motýlci (vyrobení z drátků, dřívka a punčoch) vypadali jako živí, jen usednout na květ. Perníčky v květináči - tady to vonělo! Pekly a zdobily se perníčky určené coby dekorace na zapíchnutí do misky s naklíčeným osením. Ne všechny dobroty byly ale odneseny domů. Mnozí nevydrželi a část dobrot skončila v žaludku. Šumburačky
���������������������������� ����������������������
������������������������������������� ������������������� ����������������� ��������������������
Daniela Jarolímková, 4. A
�������������������� ������������������������
SPORTOVNÍ SLOUPEK
�������������������������
Nazdárek sportovci, mám pro vás výsledky naší školní sportovní soutěže. Jak jste si vedli v člunkovém běhu? 1. Jakub Fajfr 5b. 1. Simona Konárková 5b. 2. Jan Slavíček 4b. 2. Štěpánka Vrbová 3b. 3. Jan Zelinka 3b. 3. Zdena Pešatová 3b. Celkové hodnocení: Chlapci: 1. Jakub Fajfr 12b. 2. David Bendík, Lukáš Kerhart 9b. 3. Filip Kotlár, Jan Zelinka, Jakub Lála 8b. Dívky: 1. Zdena Pešatová 22b. 2. Anna Skřivánková, Dominika Pulová, Štěpánka Vrbová, Simona Konárková 10b. 3. Kateřina Karbanová 7b. Tak to by byly výsledky naší soutěže. Snažte se, pořadí se dá ještě změnit! Jak si užíváte jaro? Doufám, že jezdíte na kole nebo jen tak jdete ven s kamarády alespoň na hodinu. Tak ZDAREC, sportovci. Polášek Martin, IX.A
��������������������������
��������������������� ���������������������� ������������������� ���������������������� ������������������������ ������������������� ������������������������� ����������������������������� �������������������������
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
FENOMÉN POČÍTAČ Star Wars: the Old Republic Star Wars: the Old Republic je MMORPG ze světa Star Wars (Hvězdných Válek), konkrétně ze starší republikové doby. Autory této hry jsou Bioware a LucasArts. Je to jedna z největších děl firmy Bioware. Je tu na výběr mnoho postav a asi se to bude rozšiřovat pomocí aktualizace. Například rytíř Jedi (Jedi knight), moje oblíbená postava. Od začátku hry je rozhodování, za které poneseme následky. Všechna rozhodnutí budou mít své následky, které hluboce ovlivní vývoj naší postavy. Za některé své volby budete odměňováni xp (body), které vás přikloní ke Světlé či Temné straně Síly a tím vám zpřístupní určité bonusy. V jiných případech to ovlivní, jak na vás budou dané skupiny či postavy pohlížet a komunikovat s vámi. Můžete si koupit za různé poplatky další vylepšení do hry nebo pro postavu, například barva meče, oblečení atd. Máte i svoji vesmírnou loď, můžete cestovat a je to i váš domov. Jako u postavy i zde lze různě vylepšovat (treba interiér). Každá postava má svůj příběh, který můžete svým rozhodnutím ovlivnit. Cestou za plněním úkolů potkáte nejen ostatní hráče, ale i NPC společníky, kteří vám budou pomáhat. Je tu i možnost prolítávat Galaxii a plnit další mise. Podle mě je to dobře udělaná Star Wars hra skoro po všech stránkách, ale má to i svoje mínus, to by i jinak nebylo možné. Skoro každý měsíc musíte platit různé poplatky, buď za super aktualizace, nebo za ostatní věci ve hře.Tak neváhejte a kupte si jí. Hra stojí od 600 Kč do 790 Kč. Martin Polášek, IX.A
Dominik Smrčka, 2 A
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ**SOUTĚŽ*SOUTĚŽ Je tu čtvrté kolo! Počet soutěžících se poněkud snížil. Pokud jste vynechali jedno kolo, nevadí, všechno ještě můžete dohnat. Odpovědi jsou bodovány, jednotlivá kola se sčítají a na závěr čekají úspěšné soutěžící odměny. Podepsané odpovědi odevzdávejte (do týdne) paní učitelce Josífkové.
Správné odpovědi z minulého kola 1. Čmuch je bambule na čepici. 2. V Bahních se říká dolní části Světlé. 3. Svatý Valentýn byl kněz, který přes zákaz císaře oddával mladé páry. Byl za to popraven. 4. Únor bílý pole sílí. Na Hromnice o hodinu více. Na svatého Řehoře led plave do moře. 5. Masopust je karnevalové období od Tří králů do Popeleční středy. Po něm následuje předvelikonoční půst. 6. Popeleční středa je prvním dnem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi. Tučný čtvrtek - týden před Popeleční středou, kdy se konaly zabíjačky. 7. Den učitelů se slaví 28. 3., kdy se narodil J. A. Komenský, Učitel národů. 8. 15. 3. 1939 obsadila německá armáda zbytek Čech a Moravy, byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava. 9. Romea a Julii napsal W. Shakespeare. Další tragedie: Othello, Hamlet... 10. Jiří Raška byl náš vynikající skokan na Školní noviny. Vydává Masarykova škola v Tanvaldě. Šéfredaktorka Štěpánka Vrbová. Šéfredaktor Stud. listů Petr Král, I. r. OA Sazba Jana Daníčková, tisk SATO Tanvald. Náklad 500 kusů.
lyžích. Na ZOH v Grenoblu získal zlatou a stříbrnou medaili (1968).
Výsledky 3. kola
1. - 36b. - M. Mikeš 6.A 2.-4. - 31b. - E. Ullmannová, L. Gojdová, T. Bujárková - 6.A 5. - 22b. - D. Pulová 7.A 6. - 13b. - A. Kučerová 7.A 7. - 11b. - A. Ackermann 7.A 8.-10. - 10b. - M. Pulo, F. Kotlár, L. Kerhart 7.A 11.-12 - 9b. V. Rychtárech, J. Fajfr 7.A 13.-14. - 6b. - J. Lála, L. Kubíček 6.A 15 - 4b. - P. Oeser 6.A
Výsledky po třech kolech 1. - 92 b. - M. Mikeš 6.A 2. - 91 b. - E. Ullmannová 6.A 3.-4. - 78 b. - T. Bujárková, L. Gojdová 6.A 5. - 68 b. - D. Pulová 7.A 6. - 54 b. - J. Fajfr 7.A 7. - 48 b. - J.Novotný 6.A 8. - 42 b. - A. Ackermann 7.A 9. - 36 b. - N. Turnová 8.A 10. - 34 b. A. Patrmann 8.A 11.-13. - 33 b. - L. Patrmann 8.A, M. Polášek 9.A, V. Rychtárech 7.A 14. - 32 b. - M. Král 8.A 15. - 27 b. - J. Lála 6.A 16.-17. - 25 b - L. Kubíček 6.A, A. Skřivánková 8.A
18.-20. - 24 b. - M. Moudrá, Konárková 8.A 21. - 22 b. - P. Oeser 6.A 22. - 17 b - S. Zuzánková 6.A 23. - 16 b. - A. Kučerová 7.A 24. - 15 b. - K. Kozáková 8.A 25. - 14 b. - D. Hozdová 8.A 26. - 27. - 13 b. - A. Kučerová 7.A, H. Ceéová 6.A 28. - 12 b. - Z. Pešatová 7.A 29. - 35. - 10 b. - M. Pulo, F. Kotlár, L. Kerhart 7.A, J. Votruba 6.A, Diana, Piječek 8.A 36. - 9b. - R. Rondoš 8.A 37. - 7b. - T. Kohout 7.A
Otázky pro 4. kolo
1. Kde v okolí Šumburku se nachází Sluneční chata? 2. Co dostanete, když vám někdo dá "pokroutky"? 3. Kdo byl svatý Jiří, co víš o jeho životě? 4. Uveď tři pranostiky na duben. 5. Co všechno se slaví na 1. května ? 6. Co začalo 5. 5. 1945 v Praze? 7. Které noci se říká filipojakubská, čím je zvláštní? 8. Kdy se slaví Den matek? 9. Co jsou Svatodušní svátky, kdy se slaví? 10. “Byl pozdní večer - první máj večerní máj - byl lásky čas“... Z které básně je daný úryvek, urči i autora.
