OSLAVA SE VYDAØILA. Kvalitní bìžecké stopy Vedení Národního parku, které

21/97

21. listopadu 1997

SOU a OU Sušice se pøedstavují

Za kolik nakoupíme zjistíte na titulní stranì.

zpestøily dámské krejèové pøehlídkou vlastních modelù a kadeønice pøedvedením úèasù ve stylu „house party“. Sem se pøišli podívat i žáci Základní školy a Zvláštní školy v Kašperských Horách. Se zájmem si poslechli informace o uèilišti, které byly sdìleny v prùbìhu módní pøehlídky. Den otevøených dveøí je pøipraven na 28. listopad. Zájemci o studium si mohou, zároveò se svými rodièi a výchovnými poradci, prohlédnout školu i pracovištì odborného výcviku pøi plném provozu. Pro návštìvníky této akce pøipraví dámské krejèové módní pøehlídku. Informace o Støedním odborném uèilišti a Odborném uèilišti v Sušici jsou podávány také na tøídních schùzkách žákù devátých tøíd pøímo na jednotlivých školách. Zájemci o studium v nìkterém z uvedených oborù mohou kdykoliv navštívit uèilištì. Pracovníci školy se jim budou vìnovat a ochotnì odpoví na všechny jejich dotazy. Mgr. MARIE HOZMANOVÁ

Po stopách Mórice Beòovského se vydává tøíèlenná expedice z našeho okresu. Ètìte na stranì 3. Na stranì 6 od zemìtøesení k povodním. V Sušici opìt hrají mistrovský hokej. Strana 8.

Vìøte, nevìøte, ale je to už padesát let, co v našem mìstì máme vlastní dechovku. Ano, je to samozøejmì Solovaèka, o jejíchž osudech jsme již psali. Jubilejní oslavy vyvrcholily v sobotu 8. 11. kdy se v sále Sokolovny sešli všichni pøíznivci dechovky, aby blahopøáli, tleskali a hlavnì poslouchali, zpívali a tanèili. Mezi hosty jsme uvítali delegaci z partnerského švýcarského mìsta Uetendorf – zástupkyni starosty a zástupce tajemníka a také èleny mìstské kapely. S blahopøáním pøišel i sušický starosta Karel Janda a jeho zástupkynì MUDr. Jaroslava Prajerová. K pøíjemné atmosféøe veèera pøispìli svým vystoupením i bývalí zpìváci a zpìvaèky orchestru a redaktor plzeòského rozhlasu Josef Pospíšil, který celý koncert moderoval a spolu s partnerkou pøedvedli své harmonikáøské umìní. Po skonèení koncertu všichni rádi ještì posedìli, zatanèili si a jen neradi se o pùlnoci louèili. Všechny, kteøí máte Solovaèku rádi, chceme informovat, že pro vás pøipravujeme další pøíjemná posezení a že se znovu s dechovkou v Sokolovnì sejdete. K blahopøání k významnému jubileu se pøipojují i Sušické noviny a všichni pøejeme Solovaèce, aby jí to dál dobøe hrálo k radosti jejích posluchaèùm. – sz –

Opìt výprodej knih

Mìstská knihovna v Sušici uspoøádá opìt po roce výprodej vyøazených knih – opotøebovaných, zastaralých nebo tìch, které nebyly déle než 10 let pùjèeny. Tentokrát se prodej uskuteèní ve vestibulu budovy knihovny Na vršku 60 (bývalá interna u høbitova) od støedy do pátku 26. – 28. 11. 1997 vždy od 8 do 17 hodin. Pøijïte se podívat i Vy – tøeba zrovna objevíte knihu, která chybí ve Vaší knihovnì, nebo takovou, která Vám byla pøed lety milá.

Za kolik nakoupíme… VXSHUPDUNHW 0$1$

SRWUDYLQ\ 8 =DKUDGQtN

SRWUDYLQ\ *5$ 1 È 7

=. ' QiP

V Wt

REFKRG 8 0RW OtN

SRWUDYLQ\ 3 ,. ( â

PØEÈTÌTE SI…

OSLAVA SE VYDAØILA

Den otevøených dveøí Støední odborné uèilištì a Odborné uèilištì v Sušici (Poštovní ul. 9/I) seznamuje v tomto období širokou veøejnost s nabídkou nìkterých oborù pro pøíští školní rok. Pro žáky 9. tøíd základní školy nabízí obory zedník, elektromechanik pro rozvodná zaøízení, instalatér, truhláø pro døevìné konstrukce, malíø pro stavební výrobu, kadeøník – kadeønice a krejèová pro dámské odìvy. Pro žáky 9. tøíd zvláštní školy budou otevøeny uèební obory zednické práce, malíøské, lakýrnické a natìraèské práce a šití odìvù. Prostøednictvím Úøadu práce mohou získat na této škole kvalifikaci pomocného zedníka, malíøe, instalatéra, truhláøe a šièky odìvù i žáci, kteøí vyjdou z nižších rèníkù základní nebo zvláštní školy. Zpùsoby sdìlování informací o škole jsou rozmanité. Napøíklad ve ètvrtek 6. øíjna navštívili uèilištì žáci Zvláštní školy v Sušici, prohlédli si budovu, ve které bude probíhat teoretická výuka a navštívili i pracovištì odborného výcviku. Program bálu ÈSŽ v Kašperských Horách 8. øíjna

Cena 4,80 Kè

Kvalitní bìžecké stopy

Vedení Národního parku, které každoroènì poskytovalo obcím, starajícím se o bìžecké stopy, finanèní pøíspìvky na jejich údržbu nemá dosud jasno v tom, zda letos nìjaké peníze poskytne. Není jich nazbyt a hlavnì to není povinností Národního parku – starat se o tyto aktivity. Ovšem obecní úøady to nezaskoèí a mají již pro tento rok vyèlenìny z rozpoètù èástky potøebné

k tìmto úpravám. Je totiž nasnadì, že pokud nebudou poskytova t v zimním, turisticky atraktivním, období dostateènì upravené a kvalitní sjezdovky i bìžecké stopy, ztratí návštìvníci o jejich využívání zájem a tím samozøejmì poklesne i pøíliv penìz do obecních pokladen. Prášily se letos postarají o devadesát kilometrù bìžeckých tratí a Železná Ruda zajistí úpravu šedesáti kilometrù stop. –as–

PDQGO H

R tã N\

SUiã NRYp

FXN U

þ RN RO DGY

 EDO

EDO 

N DN DR

PRXþ ND

NDOHQGi

N RO HN F H ILJXUN\ N J

Oznámení dárcùm krve

Místní spolek Èeského èerveného køíže v Sušici oznamuje všem dárcùm krve, že plánované odbìry probìhnou v úterý 9. prosince v Penzionu v Sušici ve stanoveném èase – od 1400 do 1700 hodin.

å HOp SRO RPiþ HQp

P iV OR,

Kompletní kulturní pøehled najdete na stranì 12.

Pøipravte si krásné Vánoce Ne všichni musí pøed Vánocemi propadnout nákupní horeèce, aby dostali to, co se jim líbí, co je neotøelé a vkusné (což bývá málokdy). Jsou tací, kteøí dávají pøednost stromeèku ozdobenému slamìnými figurkami, nebo využívají pøírodních darù k výzdobì na vánoèní svátky. Mìstské kulturní støedisko pro všechny šikovné ženy i dívky pøipravilo na pondìlí 8. prosince pracovní semináø „Tradièní vánoèní zvykoslovné pøedmìty“, který povede paní Sieberová z Klatov. K výrobì ozdob a ozdobných pøedmìtù si zájemci pøinesou jablíèka, oøechy, køížaly, špejle, ostrý nùž. Dobrý nápad, šikovné ruce a potìšení oka i duše je tu! –as–

ã XQN D GXãHQi UXP W X] HP VN ê  NJ

OLW UX

                                                        

                                                        

KR Ni                        

                                  

      

                                  

                  

                                                        

                        

            

                      

Kaleidoskop

strana 2

Muzeum Šumavy v roce 1997

L

etošní sezóna byla v Muzeu Šumavy velmi pestrá. Od poèátku roku do konce øíjna mohli návštìvníci zhlédnout celkem 14 výstav, které pro nì zamìstnanci muzea pøipravili. Rozsahem, pøipravami i množstvím vystavených exponátù byla stìžejní výstavou expozice „Skláøský pøíbìh ze Šumavy“, zpøístupnìná od èevna do konce øíjna v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Výstava byla zamìøena na produkci šumavských skláren v Lenoøe, Adolfovì a Vimperku a navazovala na pøedchozí výstavy vìnované historii a produkci skláren v Klášterském Mlýnì, Annínì, v jižních Èechách aj. Záštitu nad výstavou pøevzal pøedseda senátu ÈR Petr Pithart a také ji sám zahájil. Exponáty pro tuto výstavu byly zapùjèeny z nìkolika muzeí Kalendáø kulturních a spoleèenských poøadù – Sokolovna z Èech (Liberec, Jablonec, Nový Bor, Praha, Prachatice) i z MoraVážení ètenáøi, dnes vám pøinášíme pøehled pøipravovaných kulturních a spoleèenských akcí, které se budou do kon- vy (Brno). Dobøe pokraèovala i spoluce letošního roku konat v prostorách sušické Sokolovny. Mùžete si tedy již nyní podle svého zájmu i èasových možností vybrat. Podrobné informace o jednotlivých poøadech, pøedprodeji vstupenek apod. bu- práce s místními školami. Svìdèí o tom již tøetí roèník výstavy „Bademe tak jako dosud pravidelnì pøinášet v kulturních rubrikách SN. revný svìt“, poøádaný ve spolupráci se ZUŠ Sušice, opakovaná pátek 21. 11. 1700 loutkové divadlo 00 (a velmi kvalitní) výstava výtvar19 kurz taneèní a spoleèenské výchovy 00 ných prací dìtí ze Zvláštní školy sobota 22. 11. 20 maturitní ples – gymnázium 30 v Sušici a výstava ZŠ Masarykopondìlí 24. 11. 19 pøedvánoèní koncert 30 va, která zahrnovala výtvarné práètvrtek 27.11. 18 pøednáška biotronika Tomáše Pfeifera 00 ce žákù souèasných i minulých. pátek 28. 11. 17 loutkové divadlo Práce se školami se neomezila jen 1900 kurz taneèní a spoleèenské výchovy na Sušici – obdobnou výstavu sobota 29. 11. 2000 Rybáøská taneèní zábava støeda 3. 12. 1930 divadelní pøedstavení Médea – pøedplatné ètvrtek 4. 12. 1930 Veèer poezie pátek 5. 12. 1700 loutkové divadlo 00 19 závìreèný vìneèek kurzu taneèní a spoleèenské výchovy 00 sobota 6. 12. 20 maturitní ples – SOUz 00 nedìle 7. 12. 14 dìtská pøedvánoèní diskotéka 00 pondìlí 8.12. 18 pøednáška s praktickými ukázkami Tradièní vánoèní zvykoslovné pøedmìty 00 pátek 12. 12. 20 maturitní ples – gymnázium sobota 13. 12. 800 IV. roèník kadeønické soutìže s mezinárodní úèastí – SOU a OU Sušice Veøejnost je vítána! støeda 17. 12. 1930 zábavný poøad – Josef Náhlovský ètvrtek 18. 12. 1500 vánoèní besídka taneèní školy Mìstského kulturního støediska v Sušici

Knihovna bude opìt na radnici

Od zaèátku nového roku by mìla být otevøena knihovna v Kašperských Horách, kde v souèasnosti probíhá podrobná inventarizace. Nové uspoøádání knih, vyøazení starých a mnoho další práce je nutno stihnout do zaèátku nového roku, aby ètenáøi našli v budovì radnice, kde je knihovna umístìna, pìkný kulturní koutek. Rozsáhlou rekonstrukci, kterou radnice procházela, hradilo ze svých prostøedkù jednak mìsto a také pomohla dotace, která èinila zhruba polovinu nákladù. O knihovnu na Kašperských Horách je zájem ze stran škol i veøejnosti – místní knihovnici chodí napøíklad obìtavì pomáhat nejen èlenky Svazu žen, ale i ostatní obèané mìsta. –as–

jsme uspoøádali spolu se Zvláštní školou v Kašperských Horách v jarních mìsících a v menším mìøítku mohly své výtvarné nadání pøedstavit v muzeu také dìti v Železné Rudì. Na tyto výstavy se dìti pøipravují již nìkolik mìsícù pøedem a pod vedením svých uèitelù si je také instalují. Muzeum, které pro nì bývá mnohdy jen strnulou a nezáživnou institucí, se tak stává místem, kde mohou ukázat svým rodièùm, známým a nakonec i celé øadì návštìvníkù své nadání, schopnosti i fantazii. Mezi úspìšné lze zaøadit také výstavy „Mexické masky“, poøádanou s Náprstkovým muzeem v Praze. Tato výstava navázala na loòskou – „Objevování starého Egypta“. Spolupráce s Náprstkovým muzeem je velmi dobrá a uvažujeme o uspoøádání další podobné výstavy v pøíštím roce. Vycházíme z toho, že muzeum by se ve své výstavní èinnosti nemìlo omezovat jen na region, ale pøiblížit i jiná témata a jiné oblasti evropské i mimoevropské kultury. Také s mìstem jsme byli v úzkém kontaktu pøi uspoøádání dalších výstav – jedna byla vìnovaná soutìži na zpracování územního plánu mìsta Sušice a druhá se snažila pøiblížit kulturní a spoleèenské kontakty s partnerským švýcarským mìstem Uetendorf a byla poøádaná v rámci dnù švýcarské

kultury na okrese Klatovy. Tyto dvì výstavy byly urèeny pøedevším místním návštìvníkùm, ale výstava o územním plánu zaujala i nìkteré mimosušické návštìvníky. Velkou pøíležitostí prezentovat se na veøejnosti byl druhý roèník veletrhù muzeí ÈR v kvìtnu letošního roku v Tøebíèi. S podporou Okresního úøadu i všech zainteresovaných institucí Muzeum Šumavy organizaènì zajišovalo spoleènou prezentaci všech muzeí na okrese Klatovy. Na veletrhu se tento zpùsob prezentace setkal s pøíznivým ohlasem nejen u návštìvníkù, ale i u dalších vystavovatelù. Také jsme byli jednoznaènì hodnoceni jako stánek, který nabízel nejvìtší množství informací a propagaèního materiálu. Mimo vlastní èinnost se muzeum výraznì organizaènì (to pøedevším) i finanènì podílí také na poøádání koncertního cyklu v Kašperských Horách. V prùbìhu letošního roku se jednalo zatím o více než patnáct koncertù. Závìrem lze øíci, že návštìvníci všech výstav i dalších akcí poøádaných muzeem odcházejí spokojeni a také pøedbìžné výsledky letošní návštìvnosti ve všech tøech muzeích svìdèí o tom, že výstavy i stálé expozice muzea jsou pøitažlivé po stále vìtší okruh návštìvníkù ve všech vìkových kategoriích. –zø–

Modrý sloup se zatím neotevøe

Nová služebna v Hartmanicích Ne všichni obèané Hartmanic (pøedevším starší) byli spokojeni s tím, že s jakoukoliv žádostí o vydání, opis nebo potvrzení musejí jezdit do Sušice, nebo do Klatov. Všichni víme, že nìkdy se stane, že se taková žádost vyøizuje nìkolikrát, a tak se cesty opakují a nejsou zrovna zpestøením všedních dní. Policie ÈR vyšla vstøíc obyvatelùm Hartmanic a v budovì mateøské školy zøídila svoji služebnu. Úøední hodiny pro veøejnost jsou v pondìlí a ve støedu od 15 do 17 hodin. –as–

O otevøení pøechodu Modrý sloup – Bøezník poblíž Modravy usilovaly sousedící obce z obou stran hranice. Jejich požadavky se však setkávají s nesouhlasem ze strany Národního parku Šumava. Klatovský okresní úøad bude pokraèovat v jednáních s nìmeckým zemským okresním úøadem v Grafenau a doufá, že spolu s národním parkem nalezne øešení. Plánovaný pøechod leží v první ochranné zónì a proto je jeho otevøení komplikované. Okolí je podmáèené a vybudovat kvalitní cesty je technicky i finanènì nároèné. Pokud by se celá akce zdaøila, nový hranièní pøechod bude zprovoznìn nejdøíve v roce 1999. Také zatím není jasné, kdo bude hradit náklady spojené s jeho realizací. –as–

Výstava dìtských prací u pøíležitosti výroèí 70. let od založení školy T.G.Masaryka.

Žlutá ponorka Radia Šumava

T

akový název nesla akce poøádaná touto soukromou stanicí, která byla zamìøena na pøímé oslovení posluchaèù a konala se symbolicky – jak jinak než v «ponorce» U Barona. Vstupenky, tedy palubní lístky, jste si mohli zakoupit v pátek 7. listopadu odpoledne na námìstí, kde byla ve 14 hodin pøipravena soutìž pro dìti s maskotem stanice – medvìdem. Dìti si jako upomínku na odpoledne odnášely rùzné reklamní pøedmìty Radia Šumava. Veèer se v diskotéce U Barona netrhly dveøe. Nacpáno bylo k prasknutí a všichni pøítomní èekali, co se vlastnì z celé show vyvine. Prùvodcem i konferenciérem veèera byl moderátor Radia Šumava Radek Nakládal spolu s D. J. Tomem Todorovem, který se celý veèer staral o audiozážitky. Nejen že se tanèilo – ono se také soutìžnì tanèilo! Hned tøi soutìže byly pro pøítomné pøipraveny (tanec se svázanýma nohama byl

v provedení nìkterých návštìvníkù celkem hororovou záležitostí). Když soutìž – tak ceny! Nìkdo si pochutnal na lahvi sektu , jiný mohl využít odvozu zdarma (Taxi Hulda). Také pùlnoèní smyslné erotické pøekvapení všichni oèekávali s neskrývanou zvìdavostí. Vydaøilo se. Aby nebyl nadílce konec, o pùlnoci se losovaly vstupenky – opìt o ceny. Tøi šastní si odnesli sluchátka, lístky na koncert skupiny Wanastovi Vjeci, nebo mohli strávit noc v podniku s výraznou slevou. Proè zrovna „Žlutá ponorka“? Je to totiž název jedné z nejúspìšnìjších písní skupiny Beatles – a pøedevším tuhle „oldies“ muziku 50. – 70. let hraje Radio Šumava. Podle slov moderátora Radka Nakládala by se mìla Žlutá ponorka „vynoøovat“ znovu a znovu. Samozøejmì nyní v jiných mìstech, ale po celém západoèeském kraji. V souèasnosti uvažují poøadatelé o Klatovech, kam by se mohli

posluchaèi pøijít pobavit koncem listopadu – zaèátkem prosince. Rádio Šumava jste mohli dva roky poslouchat na 95,2 FM, novì si jej mùžete naladit na 91,8 FM. Za vstøícnost a sponzorství dìkují poøadatelé Mìstu Sušice, OD Perla, Night clubu Vimperk, restaurantu U Barona, firmìTaxi Hulda a reklamní agentuøe Gabriel. –as–

Soutìž kadeøníkù

Øeditelství SOU a OU Sušice srdeènì zve na 4. roèník soutìže uènic a uèòù oboru kadeøník – kadeønice. Toto klání s mezinárodní úèastí se uskuteèní v sobotu 13. prosince 1997 od 14.00 hodin ve velkém sále Sokolovny v Sušici. Soutìžní odpoledne zpestøí bohatý kulturní program a módní pøehlídka modelù uènic oboru dámská krejèová a výrobkù uèòù dalších oborù. –av–

Obèanùm z radnice

Zasedání mìstské rady v Sušici 30. zasedání se konalo 3. 11. 1997 1) Rada se zabývala vyhodnocením zkušebních mimoøádných trhù na sušickém námìstí – doporuèeno pøipravit zmìnu tržního øádu a dát do souladu s vyhláškou o místních poplatcích – pøipraví odbor HPO a MP. Trhy se budou konat 2× mìsíènì ve všední den a 1× mìsíènì v nedìli. Nájemce bude zvolen dle èlenìní a druhu sortimentu. 2) Rada projednala a doporuèila zrušení provozu mateøské školy 2, Nádražní ul. Bude doøešeno na zasedání mìstského zastupitelstva 26. 11. 1997.

3) Rada projednala prodeje a pronájmy a schválené doporuèila zastupitelstvu. 4) Bytová agenda: – mìstská rada schválila kritéria pro výbìr žadatelù na realizaci pùdní vestavby; – rada vzala na vìdomí pøidìlení vojenského bytu MO p. Josefu Válovi – 4+1 I. kategorie, ul. 5. kvìtna 718; – rada schválila výmìnu bytu mezi paní J. Smržovou, Sušice 978/II – 1+1 I. kat. a paní M. Doktorovou, Bechynì 910 – 1+1 I. kat. – rada schválila pøidìlení

uvolnìného bytu pro potøeby právnické osoby pro TJ Sušice na dobu urèitou za obvyklých podmínek. 5) Rada schválila komisi pro výbìrové øízení na vedoucího VPS. 6) Rada projednala žádost kapely Solovaèka na její zøízení jako mìstské kapely. Žadateli doporuèeno vytvoøit samostatné zájmové sdružení obèanù. Mìsto Sušice nehodlá zøizovat mìstskou kapelu. Probìhnou další jednání. 7) Rada se zabývala plynofikací mìsta. MUDr. PRAJEROVÁ, zástupce starosty

Tøíèlenná expedice z Klatov na Madagaskar

Stopami Mórice Beòovského

T

øíèlenné expedice po stopách Beòovského pøi jeho pobytu na Madagaskaru se úèastní Jan Kavale (známý fotograf a znalec Šumavy), Jiøí Vlèek (ornitolog, zabývá se výzkumem a kroužkováním ptákù, kompletní ochranou ptaèích druhù na Klatovsku) a Jindøich Fürbacher (kameraman, vìnuje se videosnímkùm o pøírodì a jejich mapováním). Cílem expedice je zdokumentovat souèasný stav pøírody Madagaskaru – jak ovlivòuje civilizace pùvodní pøírodu, nafilmování ohrožených druhù ptákù, navázání turistických kontaktù pro èeské cestovní kanceláøe. Jejich cílem není dovoz rostlin ani živoèichù do Evropy. Jaké plyne z výsledkù expedice využití? Bude vytvoøen dokumentární film o pøírodì a spoleènosti ostrova, sestavena fotografická putovní výstava a cyklus

èlánkù pro tisk. Budeme si moci pøeèíst publikaci o Madagaskaru oèima Èecha, èleny expedice pozvat na pøednášky, rozhovory a besedy (Èeský rozhlas, televize).

na výzkumu a ochranì fauny i v zahranièí. V neposlední øadì shromažïují finanèní prostøedky na záchranu ohrožených živoèišných druhù. Výprava do tak vzdálených konèin je nemyslitelná bez dostateèného množství finanèních prostøedkù, na které vlastní zdroje èlenù expedice nestaèí. Proto pøivítají jakoukoliv pomoc od tìch, kterým stav pøírody a jejích pùvodních obyvatel není lhostejný. (Veterinární klinika, Voøíškova 167, 339 01 Klatovy, telefon a Èinnost èlefax: 0186/244 00; bankovní sponù výpravy jení: Èeská spoøitelna Klatovy, è. není ani naú. 2396853 – 358/0800) hodilá ani Sponzorùm mohou nabídindividuálnout propagaci firmy na videoní. Jako èlenofilmech a další prezentaci na vé sdružení Nat u r i s výstavách a ve sdìlovacích proprovádìjí mimo jiné dokumentaè- støedcích. ní a osvìtovou èinnost, podílejí se –as–

Povolené výkopové práce Firma SPOJMONT – od 27. 10. do 27. 11. 1997 – RUPS 3. etapa, v ulicích Pod vinièkami, Osvobození, Na palouku, V rybníèkách, 5. kvìtna, Stupkova, U kaplièky, V lukách; firma GASPO Klatovy – od 4. 11. do 10. 12. 1997 – rýha pro plynovod; v ulicích Havlíèkova, Americké armády; Martin Kopp, Sušice 1052/II – výkopové práce, Dlouhoveská 72 – plynová pøípojka od 30. 11. do 1. 12. 1997; Vìra Marešová, Kašp. Hory 216 – zábor v ulici Hluboká, stavební materiál – od 10. 11. do 30. 11. 1997.

P

nutým a na svùj vìk pozoruhodnì vyspìlým povedením Mazurky H. Wieniawského a Rumunskými tanci B. Bartóka.V celostátní soutìži základních umìleckých škol získala 1. místo a z mezinárodní houslové soutìže v Ústí nad Orlicí si odnesla Èestné uznání. Stylovì èistou a prùzraènou hrou se vyznaèovalo provedení Mozartovy sonáty Es dur v podání tøináctiletého pianisty Jana Ambrože. Virtuozním mistrovstvím zazáøil navíc v technicky obtížné Toccatì K. Slavického. Je nositelem 1. ceny v soutìži Prag Junior a 3. místo obdržel v mezinárodní klavírní soutìži v Ústí nad Labem. Èeká jej úèast na mezinárodní soutìži K. Czerného. Výjimeèné nadání a nástrojovou vyspìlost prokázal také jedenáctiletý houslista Josef Špaèek v obdivuhodnì zralém a muzikantsky šavnatém provedení Andaluské romance P. de Sarasate a v technicky oslnivém Ïábelském tanci J. Hubaye. Získal 1. místo v celostátní soutìži ZUŠ a 3. místo v mezinárodní Kociánovì soutìži v Ústí nad Orlicí. Jemným a lyrickým tónem se prezentovala patnáctiletá houslistka Doubravka Vokáèová v èásti houslového koncertu G dur W. A. Mozarta. Jediným úèinkujícím „odjinud“ byl desetiletý violoncellista Ivan Vokáè, žák prof. O. Kavale z plzeòské konzervatoøe. Svojí hrou nijak nevyboèil z vysoké interpretaèní laky ostatních úèinkujících. Všichni úèinkující hráli zpamìti a lze oprávnìnì pøedpokládat,

že s pøibývajícími lety jejich umìlecké mistrovství ještì poroste. Mezi obìma koncerty poskytl pan Prantl následující rozhovor: Pane Prantle, jaké byly vaše hudební zaèátky a jak probíhal vᚠdalší hudební vývoj? „Mou první uèitelkou houslí zde v Sušici byla paní Marta Cittová. Ještì bìhem studia na kromìøížské konzervatoøi, kterou jsem absolvoval u profesora Václava Snítila, jsem jako jeden z nejmladších houslistù nastoupil do Èeské filharmonie. Zde jsem se vypracoval na místo zástupce koncertního mistra. Kromì toho jsem pùsobil jako koncertní mistr v Pražském komorním orchestru bez dirigenta. V dobì normalizace jsem musel jako nestraník z obou tìles odejít a cesta k další umìlecké èinnosti mi byla z politických dùvodù uzavøena. Manželka na tom byla stejnì. Protože odmítla stranickou školu, nevzali ji jako asistentku na AMU. Proto jsme v roce 1980 uvítali možnost odejít do Singapuru, kde se nám nabízela možnost umìlecké èinnosti. Vedle Singapuru jsem pùsobil také jako profesor na Hudební akademii v Hongkongu. Spolu s manželkou jsme se uplatnili i jako sólisté a pedagogové. V roce 1993 jsme se vrátili zpìt do vlasti. V souèasné dobì kromì pedagogické èinnosti jsem umìleckým vedoucím Smyècového komorního orchestru ÈF a koncertním mistrem Symfonického orchestru Èeského rozhlasu. Moje žena vystupuje jako sólistka a ko-

Veøejné bruslení Rozpis veøejného bruslení od 21. 11. do 6. 12. 1997: 21. 11. 22. 11. 23. 11. 24. 11. 25. 11. 26. 11. 27. 11. 28. 11. 29. 11. 30. 11. 1. 12. 2. 12. 3. 12. 4. 12. 5. 12. 6. 12.

15 - 17 hod. 14 - 16 hod. 1345 - 1545 hod. ——————— 1430 - 1630 hod. ——————— 1415 - 1615 hod. 15 - 17 hod. hokej. utkání TH Sušice - Zaboøí, zaèátek 1630 hod. 14 - 16 hod. ——————— 1430 - 1630 hod. ——————— 1430 - 1630 hod. 15 - 17 hod. hokej. utkání TJ Sušice - Radomyšl, zaèátek 1630 hod.

Lyžaøská škola pøijímá pøihlášky Také v letošním roce funguje Lyžaøská škola SKI Clubu Sušice, jejíž výuka bude probíhat na Modravì v lyžaøském areálu (chata, 2 vleky + 1 dìtský, bìžecké stopy). Výcvik se uskuteèní v termínu – Vánoce 97 a leden až únor 98 (6 lekcí do odjetí o víkendech). Lyžaøské školy se mohou zúèastnit jednak žáci pøihlášení do školy, dospìlí i pøíchozí pøímo na Modravì u chaty od 930 hodin. Dopravu zajistí zvláštní autobusy VLŠ – odjez v 800 hodin od gymnázia, návrat do 1700 hodin. Jaká je náplò výuky? Nauèit se základùm lyžování, bezpeènému pohybu na snìhu a v horách, zábava na zdravém vzduchu (závody). Zájemci se mohou pøihlašovat v CK Tempo Tours Sušice a tam také zaplatit poplatky. Ty èiní: 900 Kè – zahrnuje výuku lyžování v družstvech pod vedením instruktora, dopravu autobusem, zá-

Koncert žákù Pavla Prantla a Martiny Maixnerové

o více jak dvacetileté ne dobrovolné pøestávce se vrátil sušický rodák houslový virtuos Mgr. Pavel Prantl se svou ženou klavírní virtuoskou Martinou Maixnerovou na sušickou hudební scénu. Naposledy vystoupila tato vzácná manželská i umìlecká dvojice ve Smetanovì sále v r. 1976 a pak nastalo dlouhé období jejich pobytu daleko za hranicemi vlasti. Pavel Prantl a Martina Maixnerová nejsou jen mistøi svých nástrojù se skvìlou hudební kariérou, ale i vynikající pedagogové. Sušická hudební veøejnost se o tom mohla pøesvìdèit na koncertu žákù obou umìlcù 31. øíjna 1997. Vystoupení mladých hudebníkù, z nichž vìtšina dosud neodrostla dìtskému vìku, mìlo formu poledního výchovného koncertu pro žáky sušického gymnázia a následného veèerního koncertu pro veøejnost ve Smetanovì sále gymnázia. Úèinkující jsou žáky a adepty Osmiletého specializovaného gymnázia v Praze 3 se zamìøením na studium hudby. K pøijetí na školu se vyžaduje talentová zkouška, která je velice pøísná a v podmínkách velké konkurence je studium na škole vyhrazeno jen tìm nejlepším. Studijní podmínky jsou zde velmi nároèné, protože vedle bìžného gymnaziálního studia musí žáci ještì nìkolik hodin cvièit na nástroj. Vìtšina úèinkujících jsou nositeli významných ocenìní z domácích i zahranièních soutìží. Osmiletá houslistka Barborka Koláøová zaujala bezpeènì zvlád-

strana 3

repetitorka na zmínìné škole, kde rovnìž uèí.“ Jaký je tedy stav hudebního školství v Singapuru? „Hudební školství v našem smyslu tam neexistuje a ani mnì se ho nepodaøilo uskuteènit. Státní instituce jsou na tento požadavek hluché a tak veškeré hudební vyuèování se dìje soukromì. Chce–li absolvent hudebních kurzù získat úøední aprobaci k veøejné èinnosti, musí si pro ni zajet do Austrálie. Pøesto svou èinnost v Singapuru pokládám za úspìšnou. Polovinu symfonického tamního orchestru tvoøili moji žáci. Spolu s mojí ženou se nám podaøilo uvést ve známost i souèasné èeské skladatele. Na Štìdrý den jsme dosáhli zaøazení èeských koled a èásti Rybovy mše do singapurského rozhlasu.“ Na co ze svých školních let tady v Sušici si vzpomínáte nejradìji? „Na rùzné nezbednosti. Jednou jsme se vsadili o nanuka, že moje housle budou hrát i po vykoupání v kašnì na námìstí. A skuteènì hrály. Vzpomínám na hodiny literatury pana uèitele Jana Jáši, který mi otevíral dveøe do literárního svìta. A na pana profesora Procházku, který mì angažoval do studentského orchestru, s nímž jsme získali 1. cenu na soutìži STM v Bratislavì. Vzpomínám na kùr kostela sv. Václava, kde jsem už od svých deseti let hrál Rybovu mši.“ Dìkuji za rozhovor. JIØÍ KOLÁØ

kladní pojištìní, vleky, chatu, správní poplatky; 690 Kè – bez dopravy; 150 Kè – pro pøíchozí za 1 lekci (bez dopravy); 50 Kè – doprava autobusem Sušice – Modrava a zpìt v pøípadì volných míst v autobuse. Podmínkou úèasti v lyžaøské škole je vlastní sjezdová výstroj (seøízení bude provedeno pøedem nebo na 1. lekci SKI Servisem Sušice nebo kdekoliv jinde; lyžaøský servis bude bìhem kurzu zajištìn v místì konání). Pøi první lekci je nutno pøedložit doklad o zaplacení kurzovného a potvrzení o seøízení. Pro úèastníky školy je také zajištìna pøevlékárna a úschovna v chatì klubu. Schùzka s rodièi pøihlášených dìtí se uskuteèní 18. prosince (ètvrtek) v 1600 hodin v hotelu Svatobor. Nìkterá upozornìní poøadatelù: – poøadatel si vyhrazuje právo volby termínù podle klimatických

a snìhových podmínek – termín lekce pro jednotlivé skupiny bude oznamován žákùm na svahu a ve vývìsce – odøeknutí lekce i ostatní informace ve vývìsce klubu (námìstí prodejna Knihy), nebo pøímo pøed odjezdem – poøadatel vrátí školné pøi neúèasti žáka pouze pøi dlouhodobé nemoci (lékaøské potvrzení) tj. pøi zameškání minimálnì 3 lekcí – školné se vrací po ukonèení školy. Bližší informace o lyžaøské škole se mùžete doèíst ve vývìsní skøíòce klubu, nebo vám je zodpoví: Mgr. Josef Køivanec – tel. 52 42 64; Ing. Zbynìk Pokorný – tel. 52 86 96; Josef Rendl – tel. 52 31 66. Nezapomeòte si s sebou pøibalit dobrou náladu, chu nìco se nauèit a kázeò v zájmu vlastního zdraví. Jen tak si mùžete užívat radovánek na snìhu –as–

Nová generace kuchyòských zaøízení

Vaøí kuchaø Hradní stráže Odborný semináø na téma „Práce s konvektomatem“ poøádá poboèka AKC ÈR Šumava v kulturním domì Družba Klatovy. Ve dnech 9. – 10. prosince pøedstaví a prakticky pøedvedou práci s konvektomatem ALba Clima Plus Combi, pod vedením lektora pana Davida Trubky, kuchaøe firmy Kronen Praha (praxe v SRN a nìkolika špièkových provozech v Praze, kuchaø Hradní stráže). Ve dvou dnech probìhnou ètyøi semináøe, z nichž každý bude ukonèen

degustací výrobkù – slibují tedy nejen rozšíøení odbornosti, ale i gastronomický zážitek. Souèástí semináøù bude také prodejní výstava firmy NO–KE– TA (hotelové sklo, barmanské náèiní, porcelán) a dále výstava gastronomického zaøízení firmy Kronen Praha. Odborný semináø pomáhají zajistit pan Oldøich Pitra (šéfkuchaø hotelu Srní), žáci integrované støední školy obor kuchaø – èíšník v Klatovech. –as–

Spoleèenská kronika

strana 4

Opuštìné hroby Jiøí Doubravický

Vzpomínka Dne 20. listopadu uplynul rok, co nás navždy opustil nᚠmilovaný manžel, tatínek a dìdeèek,

pan KAREL MALÝ ze Sušice. Vzpomínají a všem za vzpomínku dìkují manželka a dìti s rodinami. Nechci být mezi tìmi na které se myslí, ale mezi tìmi na které se nezapomíná. 20. listopadu vzpomeneme prvního smutného výroèí, kdy bez slùvka rozlouèení od nás navždy odešel nᚠmilý tatínek, dìdeèek a pradìdeèek

bøíška hrobù se slehla hladem po modlitbì

schýlených k zemi patinou nápisù setøelých

bøíška pøepásaná rubášem osiøelých trávníkù kam se pøichází po zarostlém chodníèku

hlína kdysi mozoly navršená kropìnkou vysvìcená

bøíška s heraldikou dìravých køížù

pan JINDØICH WIMMER ze Sušice. Za tichou vzpomínku tìch, kteøí vzpomenou s námi, dìkují dìti a vnouèata s rodinami.

teï sedlina opuštìnosti schránka ostatkù zapomenutých

Úmrtí

17. 10. 1997 18. 10. 1997 21. 10. 1997 23. 10. 1997 28. 10. 1997 28. 10. 1997 29. 10. 1997 31. 10. 1997 1. 11. 1997 1. 11. 1997 2. 11. 1997

Jiøí Schmied (1945), Sušice 91/I Anna Žifèáková (1932), Kašperské Hory 242 Anna Schmiedová (1930), Sušice 91/I Aloisie Kadlecová (1911), Františkova Ves 19 Jaroslav Maxa (1922), Sušice 1125/II Jaroslav Kroupa (1921), Sušice 893/II Antonie Pøerostová (1917), Zavlekov 24 Josef Turek (1942), Veøechov 35 Jarmila Kubišová (1910), Sušice 87/II Josef Šmat (1925), Èímice 96 Karel Vinter (1933), Budìtice 45

23. 10. 1997 28. 10. 1997 29. 10. 1997 2. 11. 1997 3. 11. 1997 6. 11. 1997

Kamil Kopp Kolinec 279 Lucie Koláøová Sušice 1159/II Adéla Pancová Paèejov, èást Valešice 32 Rudolf Mráèek Sobìšice 76 Jan Øimnáè Kašperské Hory 2 Petra Podlešáková Sušice 1110/II

Narození

Pro volnou chvíli…

















   

























Divoký skalní sráz nad údolím Vltavy 4 km západnì od Vyššího Brodu se jmenuje… (viz tajenku). Je to jedna z nejznámìjších a nejnavštìvovanìjších pøírodních rezervací v jižních Èechách. Legenda: 1 – domotat 2 – hra se zpìvy 3 – ráz krajiny 4 – jídlo 5 – kalamita 6 – uèedník 7 – èást pokoje 8 – lesní šelma 9 – umìlá hmota (obec.) 10 – èást vozu 11 – peníz (dìtsky) 12 – spadati

8) Louis Pasteur proslul jako: a) objevitel viru vztekliny b) mikrobiolog c) spisovatel c) lodní šroub 1) Pøemysl II. Otakar byl: 5) Stefan Zweig emigroval v roce 9) Jindøich Plachta – vlastním a) moravský markrabí jménem: 1938 do: b) èeský kníže a) Jindøich Šolle a) Polska c) øímský král b) Jindøich Plachý 2) Vilém Pøibyl se proslavil jako: b) Anglie c) Jindøich Novák c) Ruska a) sólista Janáèkova divadla 10) Edgar Allan Poe je autorem 6) Kim Ir –Sen byl: b) veterináø díla: a) vietnamský taneèník c) jazykozpytec a) Jára a divadlo b) èínský malíø 3) Marie Pujmanová byla: b) Jana a stínidlo c) korejský politik a) èeská malíøka 7) Eliška Krásnohorská je c) Jáma a kyvadlo b) spisovatelka, prozaièka autorkou díla: c) oèní lékaøka a) Ze Šumavy 4) Josef Ressel vynalezl: b) Na Šumavì a) kotvu c) O Šumavì b) kompas

KDO BYLI?

Správné odpovìdi: 1a, 2a, 3b, 4c, 5b, 6c, 7a, 8b, 9a, 10c.

Doplòovaèka

Milí luštitelé! Pokud vyluštíte tajenku 2. èásti osmého kola naší soutìže a spolu s pøedešlou tajenkou nám ji zašlete na korespondenèním lístku nejpozdìji do 28. listopadu, hrajete s námi o velký vánoèní dárkový balíèek. (Pùvodnì plánovaná cena od firmy TS.INFO Autopùjèovna bohužel odpadá.) Hodnì štìstí !!!

Køížovka

Z historie

strana 5

Nad kronikou mìsta Sušice ZAÈÁTEK ZIMY – ADVENT

Dùm èp. 40 - Muzeum Šumavy - 11. díl

Mgr. Zdeòka Øezníèková V minulém èlánku jsme si ve struènosti pøipomenuli øeditele Muzea Šumavy prof. Vladimíra Holého (1958 – 1970). Po nìm

nastoupila RNDr. Drahomíra Krátká (1971 – 1980). V letech 1980 – 1990 byla øeditelkou Irena Kratochvílová, dále PhDr. Vladimír Horpeniak (1990 – 1992) a Marie Kubalíková (1992 – 1994). 1. bøezna 1994 nastoupila Mgr. Zdeòka Øezníèková, souèasná øeditelka Muzea Šumavy. Muzeum Šumavy v Sušici tvoøí komplex s muzeem kašperskohorským a železnorudským již od roku 1967. Budova muzea v Kašperských Horách byla po dobu nìkolika let nákladnì pøestavìna a od roku 1980 opìt slouží veøejnosti. Od roku 1979 pracuje pøi MŠ Klub pøátel Muzea Šumavy, jehož program je velice pestrý (besedy, pøednášky, tematické zájezdy, exkurze a klubové veèery). Muzeum Šumavy je dnes ne-

dílnou souèástí mìstské a regionální kultury, nabízí mnoho zajímavých expozic, poøádá výstavy, koncerty hudební i pìvecké. Výsledky aktivní èinnosti jsou patrny v každém roce. Pøed deseti lety novì vybudovaná expozice sušického sirkaøství, pøedìlána a pøemístìna expozice vìnovaná Karlu Klostermannovi. Doplnìna expozice šumavského skláøství. Opravena støecha budovy, fikce narušeného zdiva mìstského opevnìní a èásteènì doplnìna, pøedìlána expozice archeologie. V pøíštím roce bude obnovena fasáda celého objektu. Pan uèitel Josef Holík, zakladatel sušického muzea (1880), o jehož hrob od roku 1967 peèuje mìsto Sušice, by mìl dnes zcela urèitì dùvod k radosti a spokojenosti. VÁCLAV CHOVÍT, kronikáø

Brzy nám zaène nejkrásnìjší období zimy! Èas, na který se tìší dospìlí, ale hlavnì dìti. Pøijde èas vánoèní. A právì doba oèekávání zimních svátkù byla našimi pøedky nazvána advent. Bylo to období po ukonèení rolnických prací, po svátcích Kateøiny a Ondøeje, poèínající první nedìlí po 30. listopadu. Advent trval až do 6. ledna, do Tøí králù. Byla to doba pùstu, nebo sv. Kateøina zavírala muzikanty do komína; doba pøáství, draní peøí, ale také Vánoc a oslav narození Spasitele. Podle døívìjších zvykù již první adventní noc, to je z 30. listopadu na 1. prosince, mìla podobnou kouzelnou moc jako noc štìdroveèerní. Mládež lila olovo, pøekrajovala jablka a házela støevícem. Tady na Šumavì byl hodnì rozšíøen obyèej stoupání na postel. Dívka vstoupila obìma nohama na postel a odøíkala modlitbu ke sv. Ondøejovi. Stalo–li se tak pøesnì o púlnoci, dozvìdìla se, kdo bude jejím manželem. Prvním adventním významnìjším svátkem bylo sv. Barbory, to je 4. prosince. I dnes je èásteènì dodržovaný, bohužel na úkor pøírody. Je krásný zvyk utrhnout si tøešòové Barborky, ale nemìli bychom to s množstvím pøehánìt. Na to, abych uvìøila, že rozkvete–li mi „Barborka“ za oknem, do roka se vdám, mi staèí tøi vìtvièky. Málokdo ale také

ví, že po vesnicích døíve chodívaly opravdové Barborky. Podle vyprávìní, v pøedveèer svátku sv. Barbory, sestoupí z nebe Barborky. Jsou to dívky v bílém, s kvìtinovým vìneèkem na hlavì. Pøes oblièej mívaly zèesány dlouhé vlasy nebo závoj, aby je nikdo nepoznal. Jedny mìly metly na neposluchy, druhé košíèky s pamlsky pro hodné dìti. Chodily po vesnici ve skupinkách, zpívaly píseò o sv. Barboøe a metlièkami pohánìly zlobivé dìti a mumlaly: „Modli se, modli se.“ To již bývalo všude bílo, nebo na Šumavì pøijíždìl Martin na bílém koni vèas. V chalupách bývala malièká okénka a aby do svìtnice netáhlo, utìsòovala se mechem. Do toho se zamíchaly smrkové, šípkové nebo trnkové vìtvièky a o Vánocích se pøidaly postavièky z Betlémù. Dìlávala to i moje babièka – moc se mi to líbilo. Pøidávala k tomu ještì svíèièky a pár pohádek, ale vzpomínám si na to, bohužel, již jen velmi matnì. V tu dobu a vlastnì i po celou zimu se jedlo velice zdravì. Snad bychom si mohli vzít pøíklad, vždy Vánoce nejsou svátky obžerství, ale lásky a rozzáøených oèí dìtí. Napøíklad mléko, které hospodynì nespotøebovala, ukládala ve zvláštních soudcích, kde zkvasilo na hustou kaši. Té se øíkalo heømel a vaøila se z ní oblí-

bená polévka, podobné chuti a složení, jako je dnešní kyselka. Jedlo se domácí máslo, podmáslí, tvaroh i sýry. Strava žádné rodiny se neobešla bez kysaného zelí, do kterého se pøidávala drobnìjší jablka jako pochoutka. Ze sušeného ovoce se vaøila „muzika“, nebo drcenými sušenými hruškami (takzvanou „pracharandou“) se sypala „šustka“, dnešní škubánky – nebo vdolky. Základním sladidlem byl med, vynikající na jáhlové èi pohankové kaši, drùbež snášela vejce a ze lnu se lisoval olej na peèení – nebylo–li zrovna sádlo. Ale i my mùžeme ochutnat nìco ze starých receptù: Staroèeské pivo: Celé dvì hodiny se vaøí 9 l vody, 1 kg chmele, 20 dkg cukru, 10 dkg melty a hrst praženého žita. Po vychladnutí pøidáme asi 2 dkg droždí. Ráno scedíme a plníme do lahví. Èesnekový sýr: 40 dkg mìkkého tvarohu, 8 dkg másla, 4 cibule, 2 stroužky èesneku, 1 lžièka pálivé papriky, 1/16 l mléka. Prolijeme, smícháme a v plátìném pytlíku poøádnì zatížíme mezi dvìma prkénky – lisujeme asi 4 dny. Klechtmy: Na 10 vajec 1 l vody, lžièka drceného kmínu, papriky, 1/2 dl octa. Horká, natvrdo uvaøená oloupaná vejce marinujeme v tomto nálevu 24 hodin. Dobrou chu! MARIE BUBENÍKOVÁ

Stalo se v Sušici 20. listopadu 1895 Nádvoøí muzea v roce 1978

ÈTENÍ NA POKRAÈOVÁNÍ Bohumil Jelínek - Pøíhody psa Argusa Pan Jarábek se ze zamìstnání vracíval domù okolo poledních hodin, takže mìl na svého koníèka èasu habadìj. Sotva pøišel, jeho první kroky vedly k Argusovi, aby se s ním nejprve pomazlil.Teprve potom se najedl a šel se psem na každodenní pravidelnou procházku. Pro oba to byla neuvìøitelnì tvrdá, odborná a nervy vyèerpávající práce. Nebylo žádným tajemstvím, že pan Jarábek mìl eminentní zájem svého psa podle platného zkušebního øádu cviky nauèit. Jako blízký soused jsem samozøejmì musel záhy vypozorovat, kdy soused se svým psem chodíval ven. Vídával jsem ho s ním na loukách, polích, potkal jsem je v lese, cvièil ho v parcích u øeky a v neposlední øadì také na silnicích a to i za plného provozu. Jednoho nedìlního rána, byl jsem pøekvapen opravdu nenadálou skuteèností, která se za normálních okolností nenechala pøehlédnout. Hledìl jsem udivenì na nìkolik místních obèanù, jak se svými psy ve spoleènosti pna Jarábka kamsi kráèeli. K mému údivu vedl pan Jarábek všechny k velké louce, na které ponejvíce svého psa drezuroval. Takto všechny pohromadì, vidìl jsem je v krátkém èasovém rozmezí ještì nìkolikrát. Byli to

milovníci nìmých ètyønohých pøátel èlovìka a nebylo jistì žádných pochyb o tom, že Jarábkùv koníèek pøístup ke psùm je bezesporu upoutal a inspiroval natolik, že se domluvili a rozhodli chodit s ním také své psy cvièit. Jako pøíznivce sportu mì tato atraktivní èinnost nesmírnì zajímala, proto pokud mi to èas dovolil, chodíval jsem rád pana Jarábka a jeho nové kolegy pøi jejich zajímavé práci pozorovat. Jako zkušený kynolog jim radil, aby jako adepti kynologie nezapomínali v poèátcích výcviku uèit své psy všechny cviky od tìch nejzákladnìjších prvkù. V prvé øadì to znamenalo pøedevším nauèit psa pøivyknout na obojek s vodítkem, cviky poslušnosti jako jeho pøivolání, ukáznìnou chùzí u levé nohy, na povel si s ní sednou, lehnout si i vstát. Jsou to pøedevším cviky, pøi kterých se musejí se svými psy neustále otáèet na všechny svìtové strany a to jak na místì, tak i za pochodu. Pozdìji za klidu také tento cvik na vìtší vzdálenost. Pohled na nì mi pøipomínal pouový kolotoè. Postupem èasu pro aktéry a jejich psy nových cvikù stále pøibývalo. V souèasné dobì povádìli již se psy práce pachové, aportování a hledání ztracených pøedmìtù, rozlišování osob.

Velice èasto býval jsem ve spoleènosti pana Jarábka, dlouho jsme hovoøili o všem možném, ale nikdy nezapomnìl využít pøíležitosti dávat mi rady a zasvìcovat mne do tajù svého koníèka – kynologie. (pokraèování pøíštì)

(SVATOBOR, ÈASOPIS VÌNOVANÝ ZÁJMÙM V POŠUMAVÍ, PRO POUÈENÍ A ZÁBAVU) Zprávy místní a z venkova Rozhledna na Svatoboru. Dne 25. øíjna t. r. byla p. Václavu Rud. Mirvaldovi, theoreticko – praktickému autorovanému mistru zednickému v Sušici, okrašlujícím spolkem spolu s turistickým klubem, zastoupeným též v Sušici, stavba rozhledny na skále ve Svatoboøe u Sušice pøedána z volné ruky. A jak zjištìno, upravil již výše uvedený p. stavitel základy této rozhledny na skále a statnì veškeré pøípravy ku stavbì této i s látkami stavebními zøídil, tak že v brzku se rozhledna tato na obzoru Svatobora objeví. Divadlo. V nedìli dne 17. t. m. sehráli divadelní ochotníci Dìlnické besedy kus „Smùla nad smùlu“. Fraška ve 4 jednáních od Feldmana. Fügnerùv veèer poøádala tìlocvièná jednota „Sokol – Tyrš“ v Sušici, v sobotu veèer dne 16. listopadu 1895 v místnostech M욝anské besedy za hojného úèastenství všech ctitelù Sokolství. Cecilskou zábavu s bohatým a zábavným programem poøádá zpìvácký spolek „sv. Václav“ ve støedu dne 27. listopadu t. r. v sále M욝anské besedy. Zaèátek o pùl 8. hodinì veèer. Hudba p. A. Langhamra. Pøístup do zábavy mají pouze zvaní a jimi uvedení hosté. Obecní volby v Èepicích. Dne 27. øíjna provádìny u nás volby obecní v III., II. a I. sboru volièském za úèastenství nepøíliš valného. Po projití reklamaèní lhùty sešli se novì zvolení èlenové obecního výboru dne 5. listopadu v bytu posavádního starosty pana Jana Maška, aby za sebe zvolili nové pøedstavenstvo. Po uvítání jich a vysvìtlení úèelu obeslání se strany obecního starosty pøevzal pøedsednictví dle let nejstarší èlen nového výboru pan Matìj Polena. Po vysvìtlení volebního øádu obecního a povolání dvou dùvìrníkù do komise pøikroèeno k volbám. Za starostu zvolen až na jeden hlas opìtnì posavádní horlivý a uvìdomìlý starosta pan Jan Mašek. Po prohlášení tohoto výsledku ujal se novì zvolený starosta slova a promluvil ku shromáždìným: „Dìkuji Vám pøátelé za dùvìru Vaši. Jsem vìru potìšen, neb doslýchal jsem tu a tam z jisté strany co proti mnì namíøeno bylo, což trpce mne dojímalo, než výsledek dnešní volby Vaší mne plnì uspokojil a tím plnou dùvìru Vaši ke mnì prozradil. Dìkuji Vám za zvláštní tu èes a vìøte, že rád konal jsem povinnosti, jež úøad starostenský vyžaduje, dnes však není mnì možno volbu opìtnì pøijmouti. Chci nadále pracovati vždy jen pro dobro a blaho obce jako èlen obecního výboru. Zvolte ze støedu svého muže jiného, než volte tak, by postaven byl v èelo muž øádný a svìdomitý. Dìkuji Vám ještì jednou.“ Když pan Mašek vzdor všem domluvám pøítomných èlenù na resignaci setrval , pøikroèeno k volbì nové, pøi které zvolen za starostu pìti hlasy pan Josef Four, rolník v Èepicích, který pøed dvanácti lety starostenství již øídil. Za I. radního zvolen pan Jan Mašek a za II. radního pan Matìj Polena, hostinský v Èepicích. Pøejeme novému pøedstavenstvu mnoho zdaru. –pøipravila–as–

Zlatovláska

Po cestách polních i luèních Mezi keøíky tøezalky a zlatobylu Uslyšim Tvùj jen plachý smích Naèerpám z nìj domova sílu Co o Tvých vlasech jen vím Øíkají Ti doma domaèka Terka Po Šumavì pøebìhne nᚠstín Jsi pøec hodné maminky dcerka Na Dobré Vodì zavoní vùnì závinu V kostele zazní tichý zpìv Snad pro ten závin se s Pannou Marií neminu Nemám pro Tebe Terezko hnìv MILAN KOTÁL

Ètenáøi nám píší

strana 6

Za hranice všedních dní i zemí - od zemìtøesení k povodním Je veèer 17. 7. 97, SatelliteAsososca, Managua, Nicaragua. Zemì se s námi tøepe neuvìøitelnì. Pro Èecha zvláštní a neznámý pocit. Už asi pùl hodiny barák v intervalech 10 minut praská ve švech. Vždy na pár sekund. První zachvìní bylo docela nepatrné. Sedìl jsem pøed domem na zápraží a náhle cítil mírné zachvìní a zadunìní. Nepøikládal jsem tomu žádný význam, snad nìkdo v domì práskl silnì dveømi. Podruhé už to byl silný otøes s poøádným rupnutím. Pak nìkolik mírných a zase trojité silné zatøepání s hukotem a zavlnìním. Pak zase nìkolik mírných. Teï èekáme, co zase pøijde. Poprvé zažívám zemìtøesení a musím øíci: nic pøíjemného. Úplnì èlovìk cítí, jak jím projde vlna. Též je slyšet zvuk pøipomínající zahømìní, zahuèení. Co máme dìlat? Stát venku a èekat, kdy pøijde to katastrofické? Nebo nepøijde? Dùvìøovat, že ten nᚠdùm nespadne? Nemìl by, je už na to stavìn.Tato konstrukce by mìla vydržet hodnì. Døevìná konstrukce je stažená lany, vèetnì støechy. Je to pružné. Alespoò si pøestìhovávám postel, kterou jsem mìl rovnou pod oknem. Kdyby sklo ruplo, mohlo by mne zranit. Též jsem sundal zasklené mapy a obrazy, které visely okolo mne. Naše mladá paní domácí je celá vydìšená. Vìtší zemìtøesení ještì neprožila.

Vìž katedrály poškozená zemìtøesením.

Sedí jak hromádka neštìstí. Podlehla panice naší starší sousedky, která si pamatuje poslední katastrofické zemìtøesení v Managui z roku 1972. Zemìtøesení je pro jz. èást Nicaragui nìco tak bìžného, jako je pro støední Evropu d隝. Bìhem roku jsou tady stovky zemìtøesení; rùznì silná. Jednou za èas pak pøijde pìknì silné (jako u nás letošní povodnì). V tomto století, jen v hlavním mìstì Managui, byla už dvì. To poslední pak pøišlo brzo ráno (0.30 – 1.20 hodin), nebo spíše ještì 23. prosince, den pøed Štìdrým veèerem roku 1972. 75 % domù ve mìstì bylo znièeno. Pøes 11 tisíc obyvatel zahynulo a pøes 20 tisíc jich bylo zranìno. Okolo 250 000 lidí zùstalo bez pøístøeší. Zemì se posunula v tyto okamžiky o 2 až 38 cm podél nìkolika zlomù. Zemìtøesení mìlo tehdy relativnì menší sílu, jen 5,6 Richterovy stupnice a magnitu-

da povrchové vlny 6,2. Epicentrum však bylo pod mìstem. Proto byly škody tak vysoké. V tehdejší dobì za pùl miliardy dolarù. To jsou suché údaje. Ale to není všechno. O psychologickém dopadu se už tak moc nemluví.A urèitì byl a stále je. Kdo tu apokalypsu prožil a pøežil, tak se bojí následující vteøiny, minuty, dne, roku a neví. Nemá šanci vìdìt. Nejradìji by se odstìhoval, ale ono to nejde. Je k místu pøivázán zamìstnáním, pøíbuzenskými vztahy, majetkem. Zmìnit místo je finanènì nedostupné. Chtì – nechtì žije dál na sudu s prachem a bojí se. Pomalu si zvyká, ale strach je poøád schován nìkde v koutku. Vìøím, že se i dìdí. Nicargua je chudá zemì. Nemá na to, aby mu pomohla. Mírnou úlevou je poznání. Zemìtøesení je pøírodní proces, který má svoje zákonitosti. Èlovìk má šanci nìkteré tyto zákonitosti poz-

nat. Nemá šanci zemìtøesení zabránit. Poznání principu a chování zemìtøesení a znalost nejvíce postižitelných zón mu mùže jeho strach nìkde v koutku trochu zmírnit. Pokoøí se a nebude tam stavìt. Jistì jsou dùležité i nové technologie výstavby odolných staveb, ale proè situovat výstavbu do nejvíce zemìtøesných zón? Když pøijde to velké zemìtøesení, spadnou i tyto stavby. Do mysli se mi neustále vkrádají letošní katastrofické povodnì u nás. Že by také ten kousek strachu nìkde v koutku? Asi ano. Povodeò je také pøírodní proces, který dokonce svým nezodpovìdným chováním mùžeme zintenzivnit. Nemáme na to, abychom jí zabránili. Ale poznání uèinit mùžeme. Uèinili je již naši prehistoriètí pøedci. Nikdy nestavìli svá obydlí v záplavovém území. Pouèíme se i my? JIØÍ ŠEBESTA

Pøestože se na palubì ještì tanèí,

naše hospodáøství pøipomíná loï klesající ke dnu. Mnoho rùžovì lakovaných kulis se zhroutilo a øada cestujících pochopila, že nìco není v poøádku. Marné je ovšem volání, aby kapitán upravil kurs, nebo veškerá jeho moc a autorita spoèívá ve skuteènosti neuhnout ani o milimetr. Zøejmì z toho dùvodu nás èeká dopad na betonové dno poznání reality ekonomického liberalismu. Poznání, že model prosazovaný v Èechách nejsilnìjší politickou stranou od roku 1992, mnohdy bez ohledu na

KAM

názor koalièních partnerù, s sebou nenese všeobecný blahobyt. Obzvláštì ne v hospodáøsky slabých zemích, které mají z hlediska mocensko–politického druhý èi tøetí význam. Další prosazování Klausova liberalismu povede zøejmì k vybudování podobné ekonomiky jakou mùžeme pozorovat napø. v Jižní Koreji nebo v Thajsku. Ohromný ekonomický rùst tìchto zemí je vykoupen levnou námezdní silou s nízkou životní úrovní a v èele moderních, vysoce prospe-

rujících – vìtšinou zahranièních, podnikù stojí hrstka vyvolencù s velkým politickým vlivem. Vìøím, že obèané Èeské republiky koneènì procitnou z «Amerického snu» a zaènou se poohlížet po politických subjektech s Evropským programem, které mají upøímnou snahu o zaèlenìní naší zemì do Evropské unie. Jedinì tak pøestaneme být høíèkou v rukou mocných a význam naší republiky v oèích ostatních supervelmocí stoupne. PETR HLAVÁÈ

Ruiny domù po zemìtøesení z roku 1972 ještì stojí.

SPÌJEME…?

Sledujeme–li tisk, rozhlas a televizi, tak jen èteme a slyšíme stále jen o zlodìjích, pytlácích, vykradených chalupách a dalších a dalších neøestech.

Podobný osud stihl i naší dobrovolnou rybáøskou organizaci, které byly ukradeny rùzné pøedmìty, potøebné pro øádný chod organizace. Rozum zùstá-

(Ceny bez DPH)

.

vá stát nad tím, že si tito nenechavci troufnou na majetek vytvoøený dobrovolnou prací èlenù. Tito se mnohdy potýkají s nedostatkem finanèních prostøedkù, které získali z vlastních øad. Nìkdy jsou to i vandalové, nièící hráze rybníkù, a tak škody dosahují dalších desetitisícù. Jindy k tomu pøibude pytláctví, proti kterému mnohdy tìžce zasahuje rybáøská stráž. Celková situace v rybáøství není dobrá, ubývá z našich vod pstruh potoèní i další druhy ryb a pøijde doba, kdy se na nìkteré budeme dívat jen v muzeích . Objekty øádnì opravené, krášlící krajinu, budou vlivem vandalù znièeny a otráví celkové vztahy lidí tak, že o nì pøestanou mít zájem. Ke všemu pøispívá i v letošním roce nedostatek vody v øece Otavì a špatná manipulace na stávajících vodních dílech. Ale pøes všechny pøekážky se organizovaní rybáøi pustí do boje proti všem špatnostem a neøestem a vìøí, že všechno nepatøièné v naší spoleènosti bude potrestáno. Nebo jak øíká staré poøekadlo: „Boží mlýny melou pomalu, ale jistì.“ ÈRS, m. Sušice

Pod poklièkou… Poslední dobou mi známé øíkají, že recepty, které ode mne obèas uvádí Èeský rozhlas Plzeò v Hobby magazínu zkrátka nestihnou opsat. Protože v rozhlase jsou èasovì omezení a nemohou diktovat pomaleji,

domluvila jsem se s redakcí Sušických novin. Budu v tomto ètrnáctideníku mít svùj pravidelný koutek receptù, rad, starých zvykù a tøeba i pøísloví k rùzným svátkùm. Nìkteré jsou vlastní, jiné odposlechnuté, nebo jsem je kdysi kdesi opsala. Ale mohu slíbit, že recepty jsou vyzkou-

šené, rady do kuchynì taky a když vám nebude chutnat, uvaøte si nìco lepšího – naè máte zrovna chu. Budete– li mít výhrady k nìèemu, nebo se vám bude nìco líbit, ozvìte se do redakce, kde mi vaše námìty, pøipomínky a dopisy pøedají. MARIE BUBENÍKOVÁ

Kultura

Zveme vás do kina… Prolomit vlny Pøíbìhy o lásce, která byla silnìjší než život i smrt dohromady se vyprávìjí od nepamìti a jejich posluchaèi je pøijímají tím vdìènìji, èím ménì je pravdìpodobné, že by se nìco podobného mohlo pøihodit jim samým. K nejlepším dílùm tohoto druhu patøí jistì film dánského režiséra Larse von Triera, který patøí k nejpozoruhodnìjším pøedstavitelùm evropského i svìtového filmu. Mezi jeho díla patøí jak ètyødílná duchaøská parafráze Království, tak vize o jednotlivci a dìjinách Evropa (uvádìli jsme ve filmovém klubu) a naposledy právì film Prolomit vlny. Dìj filmu je jednoduchý – dívka ze skotské vísky se proti vùli rodièù zamiluje do dìlníka z naftové vìže, o jejich dlouhém odlouèení a tragickém konci. Velkým kladem filmu je zejména herecký výkon mladé Emily Watsonové, pro niž bylo natáèení první pøíležitostí pøed filmovou kamerou a cena za herecký výkon v Cannes i oscarová soška jí unikly jen o vlásek. K melodramatickému ztvárnìní filmu neodmyslitelnì patøí písnì šedesátých let ilustrované zábìry skotské krajiny. Film byl natoèen v koprodukci nìkolika zemí – Dánsko, Švédsko, Francie, Holandsko, Norsko a byl ocenìn Felixem, Césarem a Zvláštní cenou poroty v Cannes. Èeká vás velký filmový zážitek. Pozor – dvojprogram!! Mikrokosmos Hodina a ètvrt na neznámé planetì: planetì Zemi objevované v centimetrových rozmìrech. Její obyvatelé jsou fascinující stvoøení, hmyz a jiní živoèichové žijící v trávì a na vodì. Prostøedím jsou neproniknutelné pralesy trávy, kapièky vody, velké jako domy ... Je to objevování úplnì neznámého svìta, svìta jedné louky bìhem letního dne, od èasného rána, po celou noc až do úsvitu nového dne. Jediný den v tomto mikrosvìtì se rovná celému roènímu období nebo celému životu. Vynikající, zcela jedineèné filmové pøedstavení. Snímek natoèili dva biologové, kteøí se filmování a fotografování hmyzu vìnují více než dvacet let – pominuli klasickou vzdìlávací rovinu pøírodopisných dokumentárních filmù a soustøedili se na „dramata ze života hmyzu“. Unikátní zábìry pak místo nauèného komentáøe doplnili dramatickou hudbou a zvukovými detaily. Na plátnì se odehraje vše – dramatické a napínavé situace, souboje, situaèní komika, milostné pøíbìhy, letecká akrobacie a mnoho dalšího. Pøíprava a natáèení filmu trvaly nìkolik let, film byl ocenìný na MFF v Cannes ètyømi Cézary.

Protidrogová pøednáška V pondìlí 20. øíjna poøádala protidrogová organizace Dropin pøednášku. Pan Douda, jenž je èlenem Dropinu, nám nejprve odpovìdìl na nìkolik otázek a poté nám pustil video. Slyšeli jsme také dvì písnì Jana Kalouska. Je jisté, že tato pøednáška mìla být pro nás pøínosem, ale protože nic není bez chyby, lze i zde nìco vytknout. Tak napøíklad èást, ve které nám pan Duda odpovídal na naše písemné dotazy, probìhla pøíliš rychle, takže se na nìkteré otázky vùbec nedostalo. Nìkteré dotazy byly úplnì vynechány a místo nich byly èteny jiné a nepodstatné. Celá pøednáška pak vyznìla spíše komicky. Myslím si však, že jsme si také nìco odnesli a nìco nového se dozvìdìli. Ze samotného projevu jsme získali asi jen jeden nový termín, a to fetální alkoholový syndrom. Ovšem promítané video pro nás pøínosem bylo. Jistì mi dáte

za pravdu, že zpovìï èlovìka vyléèeného z drog øekne mnohem více, než vìtšina odborné literatury, zamìøené na problém narkotik. Dozvíte se, jak se ten èlovìk cítil, jak jednal, co mu droga vzala, èím mu uškodila, a to vše vás utvrzuje v názoru, že drogy nejsou øešením problémù. Nemyslím si, že by tato pøednáška nesplnila svùj úèel, ale urèitì jsem od ní oèekával víc. JAROMÍR CHALUPSKÝ, IV. A, Gymnázium Sušice

Duchovní univerzita bytí vás zve na pøednášku

Tomáše Pfeiffera

spojenou s biotronickou léèbou 27. listopadu v 18 30 hodin v Sokolovnì v Sušici (Husùv sál). Vstupné dobrovolné na úhradu sálu a náklady spojené s pøednáškou.

strana 7

Vánoèní dárek pro dìti nejkrásnìjší dìtské filmy Konec listopadu a celý prosinec jsou každý týden dva dny vìnovány promítání nejkrásnìjších hraných i kreslených filmù pro dìti. Na všechny se jistì rádi podívají i rodièe a prarodièe, protože kdo z nás by se rád nevrátil na chvíli do dìtství. Na co se tedy mùžete tìšit? 28. a 29. listopadu O perlové pannì Pohádkový pøíbìh plný tajemství, lásky a hrdinských soubojù. Rytíø Kornelius hledá svùj sen, tajemnou krásku z obrazu. 6. a 7. prosince Lady a Tramp Nestárnoucí kreslený pøíbìh Walta Disneye, který rodièe už urèitì vidìli a jejich dìti mají možnost se s ním potìšit v obnovené premiéøe. Hlavními hrdiny nejsou tentokrát lidé, ale roztomilá psí sleèna Lady a její nápadník – toulavý pes Tramp. 13. a 14. prosince 101 dalmatinù Pùvodnì kreslený a nejnovìji hraný film o lásce dalmatinky Perdy a dalmatina Ponga, jejich štìòátkách a úkladech, které jim strojí zlá Cruella. 101 živých malých i velkých dalmatinù potìší každé srdce. 20. a 21. prosince Zvoník u Matky Boží Kreslený film je inspirován støedovìkou legendou a slavným románem Victora Huga. Dojemný pøíbìh zvoníka Quasimoda zaèíná jedné zimní noci, kdy do Paøíže pøicházejí mladí manželé s nemluvnìtem. Dítì se dostane do péèe knìze v chrámu Notre Dame a pøes svùj znetvoøený zevnìjšek se stane posléze zvoníkem. Na plátnì ožívají další postavy – zlý soudce Frolo, krásná Esmeralda, zamilovaný kapitán paøížské gardy. Èerpáno z filmového mìsíèníku Cinema. – sz –

sobota 22. listopadu odjezd: 800 hod. Sušice, nábøeží pøedvánoèní nákup cena: 100 Kè Polsko - Klodsko 00 odjezd: 22 hod. (veèer 21.11.) nedìle 4. ledna 1998 Kuøátka s Dádou Sušice, nábøeží Horažïovice - Kulturní dùm cena: 295 Kè nejnovìjší dìtský poøad Dády Patrasové støeda 10. prosince Vánoce se Strahovankou uvádí odjezd: 1415 hod. Sušice, nábøeží Ivana Andrlová cena: 130 Kè (vstupenka, doprava) Klatovy - divadlo odjezd: 18 30 Sušice, nábøeží sobota 17. ledna 1998 cena: 120 Kè (vstupenka, doprava) muzikál Krysaø Praha odjezd: 1000 hod. Sušice, nábøeží sobota 13. prosince pøedvánoèní nákup cena: 640 Kè (vstupenka, doprava) Regen, Zwiesel - SRN Pøihlášky a informace o nabízených zájezdech obdržíte v kanceláøi Mìstského kulturního støediska v Sušici (Sokolovna - 1. poschodí) na tel. 0187/528686

Koncert Vysoké hudební školy v Lipsku

U

ž vžitou souèástí sušického hudebního podzimu se staly koncerty profesorù a žákù Vysoké hudební školy v Lipsku. Letošní koncert se konal 7. listopadu v pátek a to v poledních hodinách jako výchovný poøad pro žáky gymnázia a veèer ve Smetanovì sále jako veøejný koncert. Stejnì jako u pøedešlých vystoupení se koncert uskuteènil z iniciativy a za spoluúèasti prof. paní Jitky Kovaøíkové. Sušická rodaèka, dlouholetá sólistka Státní opery v Lipsku a profesorka lipské Vysoké hudební školy vychovala již mnoho vynikajících zpìvákù a zpìvaèek. Poèetná úèast dvanácti úèinkujících zajistila tentokrát pestrý a obsáhlý program z ukázek èeské a svìtové písòové a operní tvorby. Poslech mladých zpìvákù a zpìvaèek na tak vysoké umìlecké úrovni (nìkteøí ze tøídy prof. Kovaøíko-

vé) byl skuteèný požitek. Na úspìchu veèera se podíleli krásnými hlasy prof. R. Werner, prof. J. Kovaøíková, F. Kern, G. Marschall, K. Hacker, J. L. Choi, M. Pöpel, S. Reim, prof. J. Beyer a H. Kunze. V jejich brilantním podání zaznìly árie a písnì z tvorbyA. Dvoøáka, R. Schumanna, Fr. Schuberta, L. van Beethovena, G. Bizeta, J. Offenbacha, B. Smetany a J. Strausse. Nebývalou virtuozitou oslnilo pøítomné posluchaèe jediné instrumentální èíslo ukrajinského flétnisty O. Višnìvského ve fantazii na melodie z opery Carmen. K úspìchu všech úèinkujících pøispìl vynikající klavírní doprovod prof. E. Wanglera. O blízký kontakt s obecenstvem peèovala živým a zasvìceným prùvodním slovem paní prof. Jitka Kovaøíková. Bohatý program veèera a vysoká interpretaèní úroveò všech úèinkujících

pøipravily všem pøítomným krásný umìlecký zážitek. Sluší se dodat, že koncert se uskuteènil bez nároku úèinkujících na honoráø a za finanèního pøispìní Oèní optiky Sušice. Je tøeba také ocenit vstøícný postoj øeditelství Gymnázia v Sušici, které poskytlo Smetanùv sál zdarma. S programem duchovní hudby vystoupili hosté z Lipska ještì následují-

cího dne v chrámu sv. Markéty Kašperských Horách a v nedìli v kostele sv. Václava v Sušici. 13. listopadu jsme si pøipomenuli kulaté životní jubileum paní Jitky Kovaøíkové (nar. 1937). Redakce Sušických novin se pøipojuje ke gratulantùm s pøáním dobrého zdraví a dalších umìleckých i pedagogických úspìchù. JIØÍ KOLÁØ

¬ SOUKROMÁ INTENZIVNÍ VÝUKA JAZYKÙ ¬ PRO MLÁDEŽ I DOSPÌLÉ ¬¬¬ NÌMECKY ¬ ANGLICKY ¬ FRANCOUZSKY ¬¬¬ KURZY JSOU ROZDÌLENY DO TØÍ STUPÒÙ 1. Pro zaèáteèníky N-A-F (základní gramatika, bìžné dialogy) za 1 950 Kè 2. Pro støednì pokroèilé N-A-F- (dokonalá gramatika, plynulá mluva) za 2 150 Kè 3. Pro pokroèilé (pøijímací pohovor) N-A (ekonomická korespondence, literatura, pøíprava na státní zkoušku) za 2 350 Kè. - VÝUKA BUDE PROBÍHAT V PROSTORÁCH SOKOLOVNY Zaèátek semestru je 5. ledna 1998, vyuèování probíhá ve 2 lekcích týdnì v dobì od 1600 do 2000 hodin. Poèet žákù je omezen, výuka ve skupinì - max. 10 žákù. Díky dlouhodobému pobytu ve Švýcarsku a bìžnému používání uvedených jazykù Vám zaruèíme kvalitní výuku. Bližší informace + zápis na Mìstském kulturním støedisku v Sušici, tel.: 0187/ 52 86 86 (budova Sokolovny 1. patro) nejpozdìji do 12. prosince 1997, kdy se bude konat první informativní schùzka v 1600 hodin v Sokolovnì.

Sport

strana 8

Z fotbalového archivu

Lenka Urbanová poøádá v Sušici ve sportovní hale RELAX KLUBU pravidelnì každých 14 dní AEROBIK MARATON.

Svižná rytmická hudba, sestavy nejrùznìjších krokù, posilování s èinkami a pot – to je atmosféra témìø každé hodiny aerobiku.

RELAX KLUB se mùže pochlubit aerobik maratónem

Ve sportovní hale Relax klubu Sušice od jara poøádá maratóny Lenka URBANOVÁ, pro kterou se aerobik a pohyb vùbec stal nedílnou souèástí volného èasu. Lenku Urbanovou, jejíž zásluhou se každých ètrnáct dní v sobotu odpoledne takový maratón rozbíhá, jsme požádali o rozhovor. Jak dlouho vedete v Sušici aerobik? Když se pøed nìkolika lety otvírala v Sušici posilovna, zaèala jsem klukùm vypomáhat. Vìnovala jsem se samotné kondièní kulturistice, a protože v Sušici tehdy nebyla žádná pravidelná cvièení, až na obdobu Sokola, udìlala jsem si trenérskou trojku aerobiku a zaèala cvièit. Po pìti letech jsem ale z pracovních dùvodù odešla do Prahy, a tak cvièení po mnì pøevzala kamarádka. Jedinou možností cvièení pro mne tehdy zùstaly maratóny a nedìlní cvièení. Co vás pøivedlo k myšlence uspoøádat v Sušici aerobik–maratón? Ženy, které chodily pravidelnì cvièit, mì k tomu svým zpùsobem pøivedly. Navíc jsem jezdila obèas do Prahy na semináøe, které se konaly vždycky v sobotu, a tak mne napadlo zpøíjemnit si ob-

èas sobotní odpoledne cvièením. Že by se úèelnì vyplnily tøeba právì nevlídné podzimní dny, kdy se nemùže ani na kolo a ještì ani na lyže. Samozøejmì tøeba pøes léto maratón poøádám jen jeden za dva mìsíce. Je øada jiných aktivit, ženské radìji vezmou kolo, než by cvièily v hale. Pøíprava ètyøhodinového programu není urèitì nic jednoduchého. Sestavy cvikù si vymýšlíte sama? Ano, všechno si sestavuji sama, vèetnì pøípravy hudby. Maratón se skládá ze dvou stepových hodin a dvou hodin aerobních mixù. Step je nároènìjší na pozornost, proto s ním vždycky zaèínám. Pak je hodin a pùl aerobiku a posilování s èinkami, následuje opìt stepová hodina a na závìr volnìjší hodina aerobiku. Pøi stepové hodinì jednotlivé sestavy krokù nazýváte anglickými výrazy. Zacvièí si i ženy, které pøijdou cvièit poprvé? Je to pro nì pochopitelnì složitìjší, ale myslím si, že si první hodinu zvyknou a pak už problémy nemají. Step aerobik má deset základních cvikù, oznaèených anglickými názvy. Ty se pak rùznì sestavují. Když se je ženy nauèí, je pro nì pak cvièení vlastnì jed-

nodušší. Lidi, co chodí cvièit, jsou skvìlí, na maratón jich pøijde vìtšinou 20 až 30 s tím, že nejvìtší nápor je na druhou a tøetí hodinu. Dávám ženám možnost výbìru pøijít na kteroukoli hodinu. Ètyøi hodiny intenzivního cvièení dají poøádnì zabrat. Co ženám radíte, aby se druhý den mohly vùbec zvednout z postele? Sem tam se nìkdo zmíní, že ho nìco bolí. Jsou to ale spíše výjimky. Nejèastìji si ženy stìžují na ruce. To je ale fyziologicky dané, žena nemá bicepsy a tricepsy vyvinuté jako muž. Snažím se proto hodnì streèovat. Ženy se pak cítí pøíjemnì unavenì. Je to taková ta pøíjemná únava z pocitu, že nìco pro sebe udìlaly. A co aerobik a muži? V Praze není nic zvláštního, když si muž pøijde zacvièit. Navíc nìkteøí tam aerobik i vedou. V Sušici si pøišli mužský zacvièit jen tøikrát na step. Spíše jde o to, že ženský po nìm pokukují a jemu to vadí. Myslím si, že kdyby se muži nestydìli, urèitì by byl pro nì aerobik pøínosem. V posilovnì cvièí jen bicepsy, tricepsy, ale bøicho permanentnì zapomínají. Nemluvì vùbec o streèinku, který vynechávají, a pak se nemohou ani poøádnì ohnout.

Co vám osobnì aerobik pøinesl? Potøebuji pohyb ke svému životu. Pøedstava, že bych si šla po práci lehnout, je pro mne nepøedstavitelná. Nejvíc mì baví step, je nároènìjší než aerobik a èím více je cvièení nároènìjší, tím více jsem spokojená. Nezøíkám se ale ani ostatních sportù. Baví mì kondièní kulturistika, v létì jezdím na kole, v zimì pøijdou na øadu lyže. Dovolenou trávím jedinì aktivnì. Nedovedu si pøedstavit, že bych týden ležela u moøe a nic nedìlala. Øíkala jste, že teï žijete v Praze. Vìnujete se i tam aerobiku? V Praze si chodím zacvièit, chtìla jsem tam i vést hodiny aerobiku. Pøemýšlím ale o tom, že se brzy vrátím do Sušice. Takže zatím to nechávám otevøené.

Divize mužù: 14. kolo: TJ Sušice – SK Plzeò 1894 2:1 (1:0). Domácí v bojovném, ale nepøíliš divácky atraktivním zápase proti pøedposlednímu celku tabulky zaslouženì vyhráli. Za Sušici skóroval ve 23. minutì Chmátal, druhou branku domácích pøidal v 58. minutì Hrubec. Hostùm se podaøilo snížit v 68. minutì. 15. kolo: TJ Dívèice – TJ Sušice 3:1 (3:0) Divize dorostu: 14. kolo: TJ Sušice – SK Strakonice starší 0:1 (0:0). Domácí starší dorostenci uzavøeli podzimní èást divize na domácím høišti, kde tìsnì podlehli v pootavském derby Strakonicím. 14. kolo: TJ Sušice – SK Strakonice mladší 1:2 (0:1). Hosté byli v zápase lepším celkem a zaslouženì vyhráli. Na 1:1 vyrovnával v 75. minutì za Sušici Cihláø. Po skonèení podzimního kola dorostenecké divize si nováèkové ze Sušice nevedou nejlépe. Starší dorostenci pod vedením trenéra Jaroslava Staòka figurují po podzimu divizní tabulky skupiny A na 13. pøedposledním místì. Na podzim nasbírali 6 bodù, když jednou vyhráli, tøikrát remizovali a devìtkrát svým soupeøùm

podlehli pøi celkovém skóre 12:36. Nejt잚í porážku Sušice inkasovala na høišti v Pøíbrami, kde od místního celku osmkrát inkasovala. Tøi body si Sušiètí pøipsali za jedinou výhru v Roudné s místním 1. FC 2:1. Mladší dorostenci figurují v tabulce o jednu pøíèku výše než jejich starší spoluhráèi. Jsou dvanáctí se ziskem sedmi bodù, když dvakrát vyhráli, jednou remizovali a desetkrát byli poraženi pøi skóre 14:32. Sušice zvítìzila v zápase s SK Plzeò 3:1 a se Slavojem Èeský Krumlov 3:0. Oblastní pøebor žákù: Baník Støíbro – TJ Sušice starší 3:1. Sušice se ujala vedení brankou Kopala, pak ale skórovali již jen domácí. Baník Støíbro – TJ Sušice mladší 0:2. Za Sušici skórovali Šlajs a Kotrba. TJ Sušice – SK Vejprnice starší 0:3. V posledním kole a navíc na domácím høišti Sušice na svého soupeøe nestaèila. TJ Sušice – SK Vejprnice mladší 4:0. Mladší žáci TJ Sušice se, na rozdíl od svých starších spoluhráèù, rozlouèili s podzimní èástí sezóny vítìznì. Branky za nì støíleli Kotrba M., Musil, Šperl a Bartoš.

Zahájila hokejová „Extraliga pracujících“

Staøí páni zvítìzili

Prvními tøemi zápasy odstartovala minulý pátek 14. listopadu Sušická extraliga pracujících v ledním hokeji. V soutìži, která má hrací dny pondìlí, støeda, pátek, vždy od 2000 hodin a v sobotu od 930 hodin, se pøedstaví sedm týmù. Jsou to tato mužstva: Sportovní klub policie Sušice, Staøí páni Sušice, Kalovy tým, Sokol Týnec, Sušická stavební, Solo Sušice a Silnice Sušice. Soutìž se hraje systémem tøikrát 30 minut hrubého èasu, každé ze tøí kol má na programu 21 zápasù. Výsledky: Sokol Týnec – Staøí páni Sušice 1:2 (0:1, 1:1, 0:0). Z tìsného vítìzství se radovali domácí Staøí páni. Autorem obou vítìzných gólù byl Švec, za Týnec skóroval Janeèek st.

Silnice – Kalovy team Žihobce 4:2. Za vítìze støílel tøi branky Holý. Ètvrtou branku pøidal Löffelmann. Za hostující celek dal obì branky Zahálka. – dp –

Nauète své dìti lyžovat

Lyžaøská škola v Kašperských Horách poøádá šestidenní lyžaøský výcvik pro dìti od šesti do dvanácti let. Výuka probìhne v lyžaøském støedisku Lišák v Kašperských Horách v termínech 26., 28. a 30. prosince a 2., 3. a 10. ledna 1998. Cena 470 Kè vèetnì jízdného na lyžaøském vleku. Pøihláèky pøijímá E. Kintzl, tel. 0187/92 24 51.

V Sušici budou hrát mistrovský hokej Aèkoli pùvodní rozhodnutí sušických hokejistù znìlo, že v letošním roce nebudou hrát mistrovskou soutìž – okresní pøebor Strakonicka mužù, nakonec se do pøeboru pøece jen zapojili. Zároveò už sehráli i první zápas, i když ten jim nevyšel právì podle pøání. Letošní roèník okresního pøeboru mužù Strakonicka hrají stejné celky jako v loòském roèníku: Unielektro Strakonice, Kumotors Strakonice, Cehnice, Záboøí, Katovice, Pøešovice, Drahonice, Radomyšl a nechybí ani HC Horažïovice. V úvodním zápase hostili hokejisté TJ Sušice na svém

stadionu nejlepší celek loòského roèníku pøeboru Strakonicka – Kumotors. Domácí pøed zraky 150 divákù svému soupeøi podlehli 4:9. Okresní pøebor Strakonicka mužù: TJ Sušice – Kumotors Strakonice 4:9 (1:3, 2:2, 1:4). Sušice vedla už v páté minutì brankou Jùna, který bìhem pøekonal hostujícího gólmana. Hosté ale vzápìtí vyrovnali a do konce úvodní tøetiny pøidali ještì dva góly. Na zaèátku druhé tøetiny se domácím podaøilo snížit Kozlem na 2:3 a pak i vyrovnat na 3:3 brankou Jùna. Hosté ale do konce tøetiny staèili kontrovat a do šaten šli opìt

s dvoubrankovým náskokem. V poslední dvacetiminutovce se jako první radovali z gólu domácí, když na 4:5 snížil Jùn. To ale bylo všechno. Pak støíleli již jen hosté, kteøí stanovili skóre zápasu na koneèných 9:4. Zápas øídili rozhodèí Veverka a Svoboda, vylouèení 5:6. Hokejisté HC Horažïovice podlehli v úvodním zápase soutìže týmu Sokola Katovice 1:2. Hokejisté TJ Sušice se v dalším mistrovském utkání okresního pøeboru Strakonicka pøedstaví na domácím ledì 29. listopadu od 16 00 hodin, kdy hostí celek Záboøí. – dp –

V posledním kole divize skupiny A na domácím høišti porazili fotbalisté TJ Sušice Sk Plzeò 2:1. Autorem prvního gólu domácích byl Chmátal ve 23. minutì (na snímku v osobním souboji s protihráèem).

Inzerce

strana 9

strana 10

Inzerce

CompAct

R

Bohemia s.r.o.

Prodám

pánský oblek moderního støihu na štíhlou postavu 180cm vysokou. Cena dle dohody. INFORMACE na tel. 0187/526682

Prodám pánský spoleèenský oblek tmavý na výšku 170cm, zachovalý Cena dohodou. Tel. 0187/94175

Inzerce

strana 11

Kultura

strana 12

Oblastní kulturní pøehled od 21. listopadu do 5. prosince 1997 SUŠICE

Velký sál Sokolovny Základní kurz taneèní a spoleèenské výchovy

USA, pøístupný. 3. – 4. 12. (støeda – ètvrtek v 1730 ) Lotrando a Zubejda Nová èeská pohádka.

Stálá expozice – Vilma Vrbová–Kotrbová Výstava prací úèastníkù laboratoøí kreativity dle metody prof. Brunno Munari Program kina Pøednášky Umìní hrou Potrvá do 30. 11. 00 Bruno Munari – instalace Potrvá do 30. 11. Zaèátky pøedstavení, není–li uvedeno jinak, vždy ve 20 hod. Sokolovna – Husùv sál ¬ ¬ ¬ 3. – 4. 12. (støeda – ètvrtek v 2000 ) Tituly oznaèené ¬ uvádíme premiérovì. Podrobné ètvrtek 27. listopadu v 1830 hod. Hrad informace o zajímavých filmech uvádíme na str. 7. Pøednáška biotronika Tomáše Pfeiffera Relic Václav Fiala pondìlí 8. prosince v 18 00 hod. Vynikající sci–fi thriller. Potrvá do 30. 11. Tradièní vánoèní zvykoslovné pøedmìty Pøedprodej vstupenek v kinì Otava pondìlí až pátek 9 – 12 Sedmý prostor a jiné práce 21. – 22. (pátek–sobota; pouze v 1700) Lotrando a Zubejda ¬ pøednáška s praktickými ukázkami pøipravila paní Sieberováz Klatov a 13 – 16 hod., jednu hodinu pøed zaèátkem pøedstavení. Informace Filmová komedie pro celou rodinu, na námìty poDivadlo Spoleèenská zábava hádek Karla Èapka zpracoval Zdenìk Svìrák. Mìstské kulturní støedisko – 0186/22452, 22438 ÈR, 100 min., pøístupný Stálá divadelní scéna – divadlo – 0186/21261 Sokolovna – Velký sál Kulturní dùm 30 00 Katakomby Klatovy støeda 3. prosince v 19 hod. sobota 22. listopadu ve 20 hod. 23. – 24. (nedìle–pondìlí) Euripídés: Médeia Diskotéka. DJ Václav Pilc ze Strakonic. otevøeno v sobotu, v nedìli a v pondìlí 9 – 12 a 13 – 16 hod. Zlaté oko Pøipravilo divadlo Dagmar Karlovy Vary. Vstupné 20 Kè! Hranièní pøechody Na filmovém plátnì znovu ožívá nepøekonatelný agent Pøedplatné, prodej vstupenek v MKS. sobota 6. prosince ve 2000 hod. 007 James Bond, tentokrát v boji proti ruské mafii. ¬ ¬ ¬ Taneèní zábava – Medium (hard rock) Plzeò Silnièní pøechody: USA, titulky, pøístupný. Sokolovna – Husùv sál ¬ ¬ ¬ Železná Ruda – Bayer. Eisenstein provoz nepøetržitý ètvrtek 4. prosince Kino Otava Strážný – Phillipsreut provoz nepøetržitý 25. – 26. (úterý–støeda) Nezbedné povìsti nedìle 30. listopadu v 1500 hod. Stožec – Haidmühle od 1. 10. do 31. 3. 700 – 1900 hod. Zapomenuté svìtlo Úèinkuje Dana Richterová. Posezení s písnièkou aneb kavárnièka døíve narozených pro pìší, cyklisty, motocykly Bolek Polívka v hlavní roli faráøe Holého, ocenìný Pøedplatné P/3, doprodej vstupenek MKS. Oblíbený poøad s harmonikou. Vstupné 25 Kè. za svùj herecký výkon Èeským lvem 96. Železnièní pøechody: Koncerty Divadlo, zábavné poøady, koncerty Železná Ruda – Bayer. Eisenstein provoz nepøetržitý ÈR, 106 min., pøístupný. Sokolovna – Velký sál Kulturní dùm 27. – 28. (ètvrtek–pátek; jen v 1700) Turistické pøechody: úterý 2. prosince v 19 30 hod. ¬ pondìlí 24. listopadu v 1930 hod. Buèina – Finsterau od 1. 10. do 31. 3. 900 – 1700 hod. O perlové pannì Pøedvánoèní koncert Euripídés : Médeia divadelní pøedstavení Pohádkový pøíbìh plný tajemství, lásky i hrdinských soubojù Pøedprodej vstupenek v kanceláøi MKS. pro pìší, cyklisty a lyžaøe Programy pro dìti ÈR, 75 min., pøístupný. Železná Ruda – Bayer. Eisenstein od 1. 10. do 31 .3. 800 – 1800 hod. Pro dìti Dùm dìtí a mládeže pro pìší a cyklisty 27. – 28. (ètvrtek–pátek; jen v 2000) pátek 28. listopadu v 1700 hod. ¬ Sokolovna – Husùv sál Informaèní støediska NP a CHKO Šumava 00 Mocná Afrodita každý pátek v 17 hod. loutkové divadlo Hanièka a Baba Jaga Romantická komedie Woodyho Allena odborníky 21. 11. Princ Avion Uvádí loutkové divadlo Rolnièka Sušice, Nuželická 60, tel. 0187/528910, 528911 i diváky výbornì hodnocená. 28. 11. Zlatovláska otevøeno v pracovní dny 700 – 1500 hod., jinak po pøedchozí dohodì Informace USA, titulky, 95 min., pøístupný. 5. 12. Když je komu nejhùøe, Kašpárek mu pomùže Svinná Lada, 1,5 km od obce Borová Lada, tel.0339/96180 12. 12. Šípková Rùženka Pøedprodej vstupenek na všechny kulturní akce i fimová otevøeno úterý – nedìle 900 – 1530 hod. 29. (sobota) pøedstavení v kinì Otava (hlavní vchod), tel. 512237 Železná Ruda, Javorská 154, tel. 0186/97033 Stará láska nerezaví ¬ nedìle 7. prosince ve 1400 hod. pondìlí – pátek 900 – 1200 1300 – 1600 hod. otevøeno úterý – sobota 900 – 1700 hod. Úsmìvná komedie o tom, že v životì mùže být všech- Dìtská pøedvánoèní diskotéka s programem Ve stejnou dobu je otevøena pùjèovna videokazet. Støediska poskytují informace s výkladem a videoprogramem. no jinak – velká herecká pøíležitost pro hereèku a Vstupné – dìti 5,–, dospìlí 15 Kè. Mìstské muzeum – tel. 0187/512271 zpìvaèku Bette Midlerovou. Urèitì se pobavíte. Muzea, výstavy USA, titulky, 105 min., od 12 let. Foto Fišer, nám Svobody pro vyøizování vašich záležitostí Sušice 30. (nedìle) «Kino nároèného diváka» ¬ Výstava „Nicaragua I“ autor – Jiøí Šebesta Hotel Srní, tel. 99212 Prolomit vlny Mìstský úøad – tel. 526561 Tìlovýchova, sport, relaxace Pøíbìh o hlubokých a opravdových lidských citech pondìlí 7 30 – 1800 hod. Vyhøívaný bazén patøí k nejlepším snímkùm, které byly v roce 1996 Tìlocvik pro tìhotné ženy každý den 1300 – 1600 hod. støeda 7 30 – 1700 hod. v Evropì natoèeny. Budova kina 1. poschodí 730 – 1200 1300 – 1400 hod. Prodej vstupenek v recepci – dìti do 10 let 20 Kè, dospìlí 40 Kè pátek Dánsko/koprodukce, titulky 159 min., od 12 let každý ètvrtek v 1730 hod. úterý a ètvrtek nejsou úøední dny Sauna Relax klub – posilovna pondìlí až pátek 1600 – 2100 hod. Úøad práce – tel. 528983 (radnice 1. poschodí) 1. – 3. (pondìlí–støeda) ¬ Františka Procházky 119, tel. 523275 pondìlí 8 00 – 1700 hod. Fitness Mikrokosmos zacvièit v posilovnì si mùžete: pondìlí až pátek 1300 – 2100 hod. úterý 800 – 1100 hod. Planeta Zemì objevovaná v centimetrových rozmì- pondìlí – pátek 10 – 12 a 13 – 21 hod. Solarium støeda 8 00 – 1700 hod. 00 00 rech. Fascinující pøíbìhy ze života hmyzu. nedìle 17 – 21 hod. pondìlí až pátek 13 – 21 hod. pátek 800 – 1100 hod. Francie, titulky, 87 min., od 12 let. Za hodinu zaplatíte 18 Kè, Automatický kuželník ètvrtek není úøední den pøedplatné mìsíènì 210 Kè nedìle až ètvrtek 1600 – 2400 hod. Referát státní sociální podpory – tel. 526436 4. (ètvrtek) ètvrtletnì 480 Kè možnost obèerstvení, 100 Kè/hod. (budova polikliniky na námìstí – ve dvoøe) Jack v dobì provozu posilovny lze využít solárium – 1 min. 1,50 Kè. Kuleèník pondìlí 8 00 – 1700 hod. Komedie s RobinemWilliamsem v hlavní roli. Jaké to je, když Možnost pronájmu sportovní haly dle dohody. dennì 1600 – 2400 hod. støeda 8 00 – 1700 hod. díky vrozené anomálii èlovìk stárne rychleji než ostatní? pùjèování a placení v kuželnì 20 Kè/hod. pátek 8 00 – 1400 hod. Informace USA, titulky, 113 min., pøístupný. Masáže úterý a ètvrtek není úøední den pondìlí až pátek 1300 – 1600 hod. Vyøizuje se: porodné, rodièovský pøíspìvek, pøíspìMìstská knihovna, tel.526531 5. – 6. (pátek–sobota) vek pìstounské péèe, zaopatøovací pøíspìvek, pooddìlení pro dospìlé vèetnì oddìlení nauèné literatury, Kolja høebné, pøídavek na dítì, sociální pøíplatek, pøíspìèasopisy pondìlí, støeda, pátek 8 – 12 13 – 17 hod. Kdo jste ještì nevidìli, máte pøíležitost. Oscarový oddìlení pro dìti pondìlí, støeda, pátek 13 – 17 hod. vek na bydlení, pøíspìvek na dopravu èeský film Jana a Zdeòka Svìrákových. Notáø (radnice 2. patro) v období prázdnin 8 – 12 13 – 17 hod. Muzeum ÈR, 110 min., pøístupný. pondìlí 8 30 – 1200 hod. ¬ ¬ ¬ Rozhledna Svatobor, tel. 523381 Katastrální úøad – tel. 528739 (radnice – pøízemí) Stálá expozice otevøena 6. – 7. (sobota–nedìle; jen v 1700) «Pro dìti» ¬ otevøeno dennì 10 – 18 hod. 7 30 – 1700 hod. úterý – sobota 9 – 12 a 1245 – 17 hod. pondìlí Lady a Tramp 9 – 12 hod. støeda 8 00 – 1700 hod. Vstupné 5 Kè dospìlí, dìti a dùchodci 3 Kè, dìti do 6 let zdarma nedìle Klasický animovaný pøíbìh z produkceWalta Disneye – Finanèní úøad – tel. 526405, 528902, 526403 ¬ ¬ ¬ poprvé u nás uveden v r. 1974, nová generace dìtí jistì Mìstské kulturní støedisko – Sokolovna pøedpro(nemovitosti) Klostermannova ul. 629 (za bývalou divizí) uvítá obnovenou premiéru pøíbìhu dvou roztomilých psù. dej vstupenek na kulturní akce, tel. 528686 pondìlí, støeda 8 00 – 1700 hod. 30 00 Galerie U bílého jednorožce USA, dabing, 76 min. pondìlí – ètvrtek 8 – 12 a 13 – 15 hod. Pasové oddìlení Klatovy pracovištì Sušice – Policie ÈR dennì redakce SN – tel. 526682 námìstí, tel. 0186/22049 Spoleèenská zábava Dopravní inspektorát Klatovy Sokolovna – tel. 526629 od 22. listopadu do 25. ledna 1998 30 Pokladna kina otevøena od 18 hod., tel. 523360 František Skála – Bílý žebrák – objekty, fotografie pracovištì Sušice, budova Policie ÈR Dancing club Granát, nám.Svobody 9 00 – 1500 hod. Martin Polák, LukᚠJasanský – Chudáèkové boží – fotografie každé sudé úterý pátek a sobota – 2000 až 4 00 hod. úterý 25. listopadu v 1530 hod. Diskotéky – Jaroslav Hlaváè, Jiøí Hrabì ¬ ¬ ¬ Pøednáška z cyklu „Od antiky k souèasnému výtvarnému umìní“ Telefonní èísla, která bychom mìli znát: Hotel Paleèek – pátek 21. listopadu ve 2000 hod. Interpretace umìleckého díla (hudebního a výtvarného) záchranná služba 155 Muzea, výstavy Taneèní zábava se skupinou p. Brabce Pøednáší – PhDr. Jaroslav Bláha lékaøská pohotovost (poliklinika) 526431 ¬ ¬ ¬ požární ochrana 150 Muzeum Dr. Šimona Adlera Zámek Klenová Sokolovna policie 158 otevøeno støeda – nedìle 830 – 1700 hod. 00 sobota 22. listopadu ve 20 hod. mìstská policie 523250 Stálá expozice vìnovaná židovské komunitì regionu Vila manželù Kotrbových Informaèní støedisko NP Šumava nachází se maturitní ples Gymnázia Sušice 00 ve stejné budovì sobota 29. listopadu ve 20 hod. jako pravidelný ètrnáctideník vydává Mìstské Rybáøská taneèní zábava kulturní støedisko v Sušici. Øídí redakèní rada, 00 pátek 5. prosince v 19 hod. která si vyhrazuje právo vybrat k otištìní Závìreèný vìneèek kurzu taneèní a spoleèenské výchovy pøíspìvky pisatelù podle potøeb SN. Pøíspìvky sobota 6. prosince pøedstavují názory a postoje pisatelù. Adresa Kino Otava maturitní ples – SOUz Sušice redakce: MKS, T.G.M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 52 66 82. Aktuální informace o mìstì 21. – 22. 11. (pátek ve2000, sobota 1730 a 2000 hod.) na INTERNETU: www.retour.cz/mesta/susice. Odpovìdný redaktor PhDr. Ludmila Szvitková. Kurzy Ztracený svìt Grafická úprava Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 4,80 Kè. Náklad Nejnovìjší film S. Spielberga – Jurský park pokraèuje. každý pátek od 1900 hod. 3 100 výtiskù. Povoleno OÚ Klatovy pod è.j. 72/92 0340472/92.

Srní

Železná Ruda

Klatovy

Hartmanice

Horažïovice

Úøední hodiny