ORIENTACE -1-
ORIENTACE Základní orientace pomocí: OBLOHY A BUZOLY.
PŘÍRODY, MAPY, TURISTICKÝCH ZNAČEK, HODINEK, NOČNÍ
KDYŽ ZABLOUDÍŠ V PŘÍRODĚ: Ztratíš-li směr nebo zabloudíš v lese, hledej své stopy a vrať se po nich nazpět. Snaž se dostat na okraj lesa. To je tam, odkud prosvítá nejvíce světla, a stromy řídnou. Najdi vyvýšené místo nebo kopec, kde je rozhled, a hledej orientační bod. Dobře pozoruj okolí a dělej si své značky, abys nechodil v bludném kruhu. Krmítka pro zvěř, pokácené stromy, hromady větví nebo chrastí znamenají přítomnost lidí. Potoky, říčky, bystřiny, a řeky tě dovedou do blízkosti lidského stavení. NEZAPOMEŇ – neztrácet hlavu, nezmatkovat, nepropadat panice!!!
ORIENTAČNÍ HLEDÁNÍ SVĚTOVÝCH STRAN PODLE PŘÍRODNÍCH ÚKAZŮ SEVER = chladnější strana, méně slunce - najdeme ho ve směru hustších letokruhů na pařezu, výskytu mechu a lišejníků na stromech a kamenech, řidších větví osamělých stromů JIH = teplejší strana, více slunce - na jih směřují česla úlů, delší strana mraveniště, v poledne květy slunečnice a jižní svahy jsou více zalesněny Na VÝCHOD jsou oltáře v kostelech.
MAPA CO ZNAMENAJÍ BARVY A NĚKTERÁ ZNAČENÍ NA TURISTICKÝCH MAPÁCH o o o
zelené skvrny – ukazují hlavně plochu lesního porostu světle modrá čára – vodní toky světle modré plochy – rybníky, koupaliště apod. Obce, města apod. se podle hustoty obydlení na mapě rozlišují velikostí a sílou písma a způsobem znázornění města. Při čtení v mapě můžeme rozlišovat silnice, cesty, stezky, železnici a také pomocí dalších značek vyčíst co je, nebo není v místě, které nás zajímá.
ORIENTACE -2-
Barevné značení turistických cest nás navede na prověřené a udržované úseky (plná barva - cesta pro pěší chůzi, tečkovaná – pro cykloturisty). Základní informace o všech značkách najdeme na každé mapě, se kterou pracujeme, na zadní straně ve vysvětlivkách - legendě.
Měřítko mapy (pouze VEH): 1cm na mapě = kolik cm ve skutečnosti např. 1 : 50 000 znamená, že 1 cm na mapě odpovídá 50 000 cm ve skutečnosti, což je 500 m, tedy 0,5 km (To znamená, že čím je číslo za dvojtečkou menší, tím je mapa přesnější a obsahuje více informací.) Například: plány měst mívají měřítko 1 : 10 000 (1 cm = 100 m)
turistické mapy mívají měřítko 1 : 25 000 nebo 1 : 50 000
ORIENTACE -3-
automapy mívají nejčastěji měřítko 1 : 200 000
ORIENTACE MAPY BEZ BUZOLY (pouze VEH) nemáme-li po ruce buzolu, můžeme mapu zorientovat pomocí orientačních bodů v terénu
CO ZNAMENAJÍ BARVY A NĚKTERÁ ZNAČENÍ NA TURISTICKÝCH MAPÁCH o zelené skvrny – ukazují hlavně plochu lesního porostu o světle modrá čára – vodní toky o světle modré plochy – rybníky, koupaliště apod. Mapa má zvýrazněné zeměpisné souřadnicové sítě – zeměpisná šířka a délka. Obce, města apod. se podle hustoty obydlení na mapě rozlišují velikostí a sílou písma a způsobem znázornění města. Při čtení v mapě můžeme rozlišovat silnice, cesty, stezky, železnici a také pomocí dalších značek vyčíst co je, nebo není v místě, které nás zajímá. Barevné značení turistických cest nás navede na prověřené a udržované úseky (plná barva - cesta pro pěší chůzi, tečkovaná – pro cykloturisty).
ORIENTACE -4-
Základní informace o všech značkách najdeme na každé mapě, se kterou pracujeme, na zadní straně ve vysvětlivkách - legendě.
TURISTICKÉ ZNAČENÍ – pásová značka Turistické trasy jsou značeny jednoduchou pásovou turistickou značkou - skládá se ze tří stejně širokých pásů. Prostřední pás je tvořen vedoucí barvou a oba krajní pásy jsou upozorňovací. Barevně rozlišují zvolenou trasu. O značky se stará Klub českých turistů.
Trasa podle barvy „upozorňovacích pásů“ a) pěší značení = BÍLÁ b) lyžařské značení = ORANŽOVÁ c) cykloturistické značení = ŽLUTÁ
barevné rozlišení tras podle vedoucí barvy: ČERVENÁ MODRÁ ZELENÁ ŽLUTÁ
hlavní dálkové trasy, vedou náročnějším terénem turistická trasa s oblastním významem turistická trasa s místním významem spojovací trasy, odbočky k rekreačním objektům apod.
Při změně směru je na daném rozcestí umístněná šipka v barvě trasy, po které jdeme.
kratší okruh
naučná stezka
ORIENTACE -5-
Značky významové ukazují možnosti odbočky z trasy v maximální délce do 1 km (mohou být i se šipkou).
k zajímavému objektu
ke hradu
ke studánce nebo pramenu
k vrcholu nebo vyhlídce
konec trasy
CYKLOSTEZKY Zatímco cykloturistické trasy vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem, cyklostezky jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy.
ORIENTACE -6-
ORIENTACE POMOCÍ ručičkových HODINEK (pouze VEH) Pouze za slunečného počasí! Pozor na časový posun o 1 hod – letní čas! Malou hodinovou ručičku nasměrujeme na sluníčko a uprostřed mezi číslicí 12 a malou hodinovou ručičkou najdeme JIH na opačné straně SEVER. Půlíme vždy úhel menší než 180˚.
URČOVÁNÍ SVĚTOVÝCH STRAN POMOCÍ NOČNÍ OBLOHY Polárka je velmi výrazná hvězda na obloze. Leží několik stupňů od severního pólu (odtud její název), během roku takřka nemění své místo a její poloha je stále severním směrem. Najdeme ji, když vyhledáme souhvězdí Velkého vozu, jehož přední stěnu (ta bez oje) spojíme přímkou a tuto vzdálenost prodloužíme opticky 5 x. V konečném bodě leží Polárka, která je zároveň poslední hvězdou v oji Malého vozu.
ORIENTACE -7-
kde vychází a kam zapadá SLUNCE:
v létě zapadá na SZ
v poledne
v létě vychází na SV
kde vychází a kam směřuje MĚSÍC:
hodinu po půlnoci je na jihu ráno v 7 hod je na západě
večer v 19 hod na východě
ORIENTACE POMOCÍ BUZOLY
Popis buzoly: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
magnetická střelka (červená část směřuje stále na sever) otáčivé mezikruží s vyznačením světových stran, rozdělené na 360 stupňů pomocná šipka k zaměřování reflexní rovnoběžky v otočném mezikruží pro nastavení severu v noci měřítko pro mapu centimetrové měřítko lupa pro lepší čtení z mapy
ORIENTACE -8-
8. pomocné středové čáry k zorientování mapy 9. náměrná hrana k zorientování mapy 10. závěsná šňůrka orientování mapy s buzolou (pouze VEH): Není-li na mapě zakreslena růžice, je sever vždy na horním okraji mapy. Skutečné zorientování se provede pomocí buzoly, na které nastavíme „stupeň nula“ otáčivého mezikruží na střední čáru se šipkou. Buzolu přiložíme na mapu tak, aby pomocné čáry buzoly byly rovnoběžné se souřadnicemi na mapě. Mapou otáčíme tak dlouho, až střelka ukáže na stupeň nula. Mapa je zorientovaná. Pozor na kovové předměty v blízkosti buzoly, odchylují střelku!
AZIMUT (pouze VEH): Hodnota azimutu se udává ve stupních a měří se pomocí buzoly. Azimut je úhel, který svírá sever (magnetická střelka) se směrem pochodu.
Nastavení azimutu: Udanou hodnotu azimutu např. 80 stupňů, najdeme na otáčivém mezikruží a to pak nastavíme na střední pomocnou čáru. Otočíme buzolou tak, až se severní část magnetky kryje s nulovým stupněm. Cíl pochodu je ve směru pomocné šipky.
ORIENTACE -9-
Jak se určuje azimut Zaměřovací šipkou zamíříme na vyhlídnutý cíl. Mezikružím otáčíme tak dlouho, až tmavý konec střelky ukazuje na stupeň nula. Hodnotu azimutu odečteme u střední pomocné čáry.
S buzolou v terénu Při azimutovém závodu se na trase u stanoviště setkáte se zápisem například 184°/ 56. První číslo je úhel azimutu a druhé číslo znamená počet kroků, které v tomto směru máte ujít a najít další stanoviště. Takže si na mezikruží buzoly nastavíte 184° a v tomto směru vyšlete někoho, kdo odkrokuje 56 kroků. Kdo má buzolu, zůstává na místě a kontroluje krokujícího, naviguje ho, až dokud ten nenajde další stanoviště. Důležité – věnovat zvýšenou pozornost přesnosti měření, stejné délce a počtu kroků (1 krok = asi 75 cm). Chyba na začátku měření znamená v terénu odchýlení od správného cíle i několik metrů!
TĚŽIŠTĚ (pouze VEH) Tento způsob hledání, se používá pro tzv. tajné místo ukrytí a následné vyzvednutí utajených předmětů, tajné zprávy, pokladu a jiné. Jedná se o tzv. místo „středové“ tj. místo protnuté nejméně dvěma azimuty, proto se hledá pomocí buzoly, osob a krokování z různých míst.
ORIENTACE -10-
Příklad hledání těžiště: Stačí 3 osoby a dvě buzoly! V terénu máte bod A kde je údaj 122°. Zde se postaví osoba č. 1 s buzolou, na které si dané stupně nastaví. Dále máte bod B kde je údaj 40°. Tam bude osoba č. 2. Osoba č. 3 (dále chodec) je připravena jít ve směru nastaveného azimutu z libovolného výchozího bodu, např. A. Tedy osoba č. 1 ji v daném azimutu vede. Osoba č. 2 zatím sleduje s buzolou směr svého azimutu a čeká. V momentě, kdy se chodec dostane do zákrytu měření osoby č. 2 (stojí přesně v místě naměřeného azimutu) ji tato musí zastavit. Osoby č. 1 a 2 znovu překontrolují, zda mají správně naměřeno a vidí chodce ve svém správném úhlu. Chodec vyčkává na jejich povely na svém místě. Po překontrolování pod sebou místo označí připraveným předmětem, a tak je nalezeno těžiště.
Úspěšnost přesného určení těžiště záleží na přesnosti v měření a vzájemné spolupráci všech zúčastněných osob.
ORIENTACE -11-
NAVIGACE (GPS) GPS je přenosné elektronické zařízení, které slouží k určování polohy existují navigace turistické (mají menší display, jsou odolnější, vhodné pro výlety do přírody nebo geocaching) a autonavigace (mají větší display, nevydrží dlouho bez napájení, jsou uzpůsobené pro navigaci na silnicích) GPS většinou obsahují mapy, starší verze turistických navigací zobrazují pouze šipku a údaj o vzdálenosti cíle
turistická navigace
autonavigace
navigační přístroj zaměřuje polohu pomocí družic, které obíhají Zemi, a proto potřebuje přímý výhled na oblohu (GPSka ztrácí signál v hustém lese, v jeskyních, tunelech apod.) obvykle do přístroje zadáváme název místa, kam chce dojít/dojet, nebo jeho souřadnice, tj. zeměpisnou šířku a délku (např. studna v táboře leží na souřadnicích: 49°47'55.274"N (severní šířky), 16°3'44.186"E (východní délky)
Co je to GPS? Global Position System – celosvětový vojenský družicový polohový systém. Provozuje ho Ministerstvo obrany Spojených států amerických. Slouží k určování polohy a času kdekoliv na Zemi s přesností do deseti metrů.
