´ vodn´ı pˇ U redn´ aˇ ska z
Organizace a zpracov´ an´ı dat I (NDBI007)
ˇ emliˇ RNDr. Michal Z cka, Ph.D.
C´ıl pˇ redmˇ etu
• Obezn´ amit studenty se z´ aklady a specifiky pr´ ace se sekund´ arn´ı pamˇ et´ı.
• Pˇ redstavit nˇ ekter´ e specifick´ e periferie.
• Uk´ azat, ˇ ze i v informatice nen´ı svˇ et jen ˇ cernob´ıl´ y.
Zdroje: 1. Pˇ redn´ aˇ ska a cviˇ cen´ı;
ˇ emliˇ 2. Skripta (Pokorn´ y, J., Z cka, M.: Z´ aklady implementace soubor˚ u a datab´ az´ı 2. vyd´ an´ı, Praha, Karolinum 2004, ISBN 80-246-0837-5.)
3. Dalˇ s´ı literatura – seznam uveden na str´ ance pˇ redmˇ etu: http://www.ksi.mff.cuni.cz/~zemlicka/vyuka/DBI007/
Povinnosti – Z´ apoˇ cet Prim´ arnˇ e udˇ elov´ an za aktivn´ı ´ uˇ cast na cviˇ cen´ıch; studenti kombinovan´ eho studia si mohou domluvit jin´ e podm´ınky, mus´ı tak vˇ sak uˇ cinit jiˇ z na zaˇ c´ atku semestru. Cviˇ cen´ı se konaj´ı jednou za dva t´ ydny – vˇ zdy dva t´ ydny po sobˇ e je procviˇ cov´ ana tat´ aˇ z l´ atka. Nahrazovat se d´ a jen na cviˇ cen´ıch, kde se prob´ır´ a stejn´ a l´ atka. Rozˇ razen´ı do skupin je prostˇ rednictv´ım grup´ıku.
Povinnosti – Zkouˇ ska Probˇ ehne formou testu v zimn´ım zkouˇ skov´ em obdob´ı; pozdˇ eji bude jeˇ stˇ e term´ın pro opozdilce, test vˇ sak bude obt´ıˇ znˇ ejˇ s´ı – nebo naopak: sloˇ zen´ı zkouˇ sky vˇ cas znamen´ a v´ yhodu sn´ıˇ zen´ e n´ aroˇ cnosti.
Rozvrh:
9:00–10:30 10:40–12:10 12:20–13:50 14:00–15:30
Pondˇ el´ı
´ ter´ U y
Stˇ reda
S3: pˇ redn´ aˇ ska
ˇ emliˇ S8: Z cka
S8: Lokoˇ c S8: Lokoˇ c
ˇ emliˇ S8: Z cka
ˇ tvrtek C
Hierarchie pamˇ et´ı poˇ c´ıtaˇ ce V poˇ c´ıtaˇ c´ıch najdeme mnoho r˚ uzn´ ych pamˇ et´ı: + Registry − Vyrovn´ avac´ı pamˇ et’ procesoru – pamˇ et’ov´ a cache + Operaˇ cn´ı pamˇ et’ − Vyrovn´ avac´ı pamˇ et’ pro disky – diskov´ a cache + Sekund´ arn´ı pamˇ et’ (disky)
Hierarchie pamˇ et´ı poˇ c´ıtaˇ ce – pozn´ amky Na pˇ redchoz´ım obr´ azku smˇ erem vzh˚ uru roste rychlost a cena pamˇ et´ı, smˇ erem dol˚ u roste kapacita a mˇ ela by r˚ ust i doba, po kterou si pamˇ et’ uchov´ a sv˚ uj obsah. Pamˇ eti oznaˇ cen´ e + program´ ator vid´ı, pamˇ eti oznaˇ cen´ e − se nedaj´ı pˇ r´ımo vyuˇ z´ıt – jen poskytuj´ı iluzi, ˇ ze pamˇ et’ o ´ uroveˇ n n´ıˇ ze je rychlejˇ s´ı, neˇ z ve skuteˇ cnosti je.
Hierarchie pamˇ et´ı poˇ c´ıtaˇ ce – pˇ r´ıstup Nˇ ekter´ e z algoritm˚ u, kter´ e jsme byli zvykl´ı pouˇ z´ıvat na datech, co se vejdou do pamˇ eti, jsou pouˇ ziteln´ e i pro pr´ aci ve virtu´ aln´ı pamˇ eti, kter´ a tak m˚ uˇ ze b´ yt mnohan´ asobnˇ e vˇ etˇ s´ı neˇ z dostupn´ a operaˇ cn´ı pamˇ et’. V ostatn´ıch pˇ r´ıpadech je rozumnˇ ejˇ s´ı m´ıt pohyb dat mezi prim´ arn´ı a sekund´ arn´ı pamˇ et´ı co nejv´ıce pod kontrolou. T´ emˇ eˇ r vˇ se, ˇ cemu se v tomto pˇ redmˇ etu budeme vˇ enovat, spad´ a do t´ e druh´ e varianty.
Co chceme? Pr´ ace se sekund´ arn´ı pamˇ et´ı nen´ı jednoduch´ a, chceme ji proto: 1. co nejv´ıce zjednoduˇ sit 2. co nejv´ıce urychlit Bohuˇ zel tyto snahy jdou proti sobˇ e =⇒ Budou tˇ reba kompromisy
Co chceme? (2) M˚ uˇ zeme naj´ıt takov´ e pˇ r´ıpady, kdy rychlost a snadnost pouˇ zit´ı nejdou tak ostˇ re proti sobˇ e. Tyto se pokus´ıme popsat a nauˇ cit se je rozumnˇ e vyuˇ z´ıvat. Pokus´ıme se tak´ e o to, aby n´ ami vytv´ aˇ ren´ e aplikace byly dostateˇ cnˇ e efektivn´ı pˇ ri zachov´ an´ı dalˇ s´ıch dobr´ ych vlastnost´ı, kter´ e by software mˇ el m´ıt.
Zpracov´ an´ı dat ³
³³
³ ³³
³ ³³
PP
PP PP P
³³
³³
PP
PP
PP P
³ )³
q P
interpretace dat
organizace dat na vnˇ ejˇ s´ıch pamˇ etech pro efektivn´ı zpracov´ an´ı
uˇ zivatelem ?
?
techniky organizace dat
konceptu´ aln´ı model dotazovac´ı jazyky
ve formˇ e soubor˚ u PP
³
PP
PP
PP
PP
³
PP
³³
PP
q P
³³ ³³ ³ ³
³³ ³³
) ³
vrstvy struktur + zobrazen´ı mezi nimi
Troˇ ska historie Nejdˇ r´ıve se poˇ c´ıtaˇ ce pouˇ z´ıvaly k l´ am´ an´ı ˇ sifer a VT v´ ypoˇ ct˚ um −→ kr´ atk´ y vstup na zaˇ c´ atku, pak dlouh´ y v´ ypoˇ cet a kr´ atk´ y v´ ystup na konci. Kapacita pamˇ eti i m´ edi´ı rostla, cena poˇ c´ıtaˇ c˚ u ˇ sla dol˚ u, mohly b´ yt nasazov´ any i pro rutinn´ı z´ aleˇ zitosti – pro bˇ eˇ zn´ e agendy. Zpoˇ c´ atku ˇ slo pouze o pr´ aci d´ avkovou – svezla a pˇ ripravila se data, pak se poˇ c´ıtalo, tisklo a rozvezly se v´ ysledky.
D´ avkov´ e zpracov´ an´ı dat Posb´ıran´ a data ˇ iˇ C stˇ en´ı ?
Vyˇ ciˇ stˇ en´ a data Tˇ r´ıdˇ en´ı ?
Setˇ r´ıdˇ en´ a (pouˇ ziteln´ a) data Vlastn´ı zpracov´ an´ı dat ?
Interaktivn´ı zpracov´ an´ı dat
• data ze zpracov´ avaj´ı hned, jak jsou k dispozici (kaˇ zd´ y z´ aznam samostatnˇ e)
• m´ ame pˇ rehled o aktu´ aln´ım stavu
• vyˇ sˇ s´ı n´ aroky na HW (vˇ etˇ s´ı z´ atˇ eˇ z) i SW (sloˇ zitˇ ejˇ s´ı v´ yvoj)
Hardware k probr´ an´ı
Z´ akladn´ı pˇ repisovateln´ e nosiˇ ce: magnetick´ e disky, magnetick´ e p´ asky, optick´ e disky (CD, DVD, blue-ray), EEPROM (flash)
Sloˇ zen´ e nosiˇ ce: RAID, jukeboxy
Dalˇ s´ı uˇ ziteˇ cn´ e pojmy: SAN, NAS
N´ aˇ s pohled
• Jednotliv´ e nosiˇ ce pop´ıˇ seme s ohledem na vlastnosti v´ yznamn´ e pro pr´ aci se soubory.
• Vnitˇ rn´ı (operaˇ cn´ı, volatiln´ı) pamˇ et’ poˇ c´ıtaˇ ce nazveme prim´ arn´ı pamˇ et’, vnˇ ejˇ s´ı (persistentn´ı) pamˇ eti (napˇ r. magnetick´ a p´ aska, disk) pak sekund´ arn´ı pamˇ et´ı.
Magnetick´ a p´ aska • sekvenˇ cn´ı pˇ r´ıstup • buffer (vyrovn´ avac´ı pamˇ et’) – m´ısto v hlavn´ı pamˇ eti obsahuj´ıc´ı jednu str´ anku (nˇ ekdy i v´ıce) • kapacita p´ asky d´ ana hustotou z´ aznamu, velikost´ı blok˚ u B a meziblokov´ ych mezer IBG a d´ elkou p´ asky • vyuˇ zit´ı p´ asky U = B/(B + IBG )
Magnetick´ a p´ aska • umoˇ zˇ nuje sekvenˇ cn´ı ˇ cten´ı i rychl´ e pˇ rev´ıjen´ı • existuj´ı speci´ aln´ı zaˇ r´ızen´ı pro kontrolu kvality z´ aznamu • aplikace: – z´ alohov´ an´ı – proudov´ a data – vz´ acnˇ eji pˇ ristupovan´ a rozs´ ahl´ a data (spolu s optick´ ymi disky)
Dneˇ sn´ı magnetick´ e p´ asky • stojany s automaticku v´ ymˇ enou p´ asek ze z´ asobn´ıku • ”s´ alov´ a”zaˇ r´ızen´ı – kapacita des´ıtky GB aˇ z jednotky TB – pˇ renosov´ a rychlost aˇ z 400 MB/s (lepˇ s´ı neˇ z disky) • osobn´ı zaˇ r´ızen´ı – kapacita des´ıtky GB aˇ z jednotky TB – pˇ renosov´ a rychlost aˇ z 120 MB/s (asi jako disky)
Magnetick´ e p´ asky – parametry Pˇ r´ıklady syst´ em˚ u liˇ s´ıc´ıch se sv´ ymi parametry: A • kapacita 20/40/60 GB • z´ alohov´ an´ı 43,2 GB/hod • hled´ an´ı 60s B • kapacita 160 GB • rychlost ˇ cten´ı/z´ apisu 16MB/s (57,6 GB/hod) C • kapacita 800 GB • rychlost ˇ cten´ı/z´ apisu 120MB/s
Magnetick´ y disk
• m´ edium s pˇ r´ım´ ym pˇ r´ıstupem
• prvn´ı uveden´ı na trh – 1956 (IBM)
• dnes maj´ı typicky pr˚ umˇ er necel´ ych 3,5”(a jsou i menˇ s´ı – 2,5”, 1,8”, 1”, 0,8”) a kapacity v des´ıtk´ ach aˇ z stovk´ ach GB (aktu´ alnˇ e nejvˇ etˇ s´ı bˇ eˇ znˇ e dostupn´ e maj´ı 2TB)
Magnetick´ y disk – pohled z boku osa
povrchy
hlavy
parametry magnetick´ ych disk˚ u • Kapacita – dnes: stovky GB aˇ z 3TB • Ot´ aˇ cky za minutu (RPM; obvykle 3600, 4200, 5400, 7200, 10000, nebo 15000) • Pr˚ umˇ ern´ e vystaven´ı hlav (seek; 3,2–15 ms) • Rozhran´ı (PATA, SATA, SCSI, SAS, FC)
Parametry magnetick´ ych disk˚ u (2) s (seek) – pr˚ umˇ ern´ e vystaven´ı hlav z jednoho cylindru na druh´ y
r (rotational delay, latency) – ˇ cas rovn´ y polovinˇ e ot´ aˇ cky disku; pr˚ umˇ ern´ e rotaˇ cn´ı zpoˇ zdˇ en´ı
btt (block transfer time) – ˇ cas potˇ rebn´ y k pˇ renosu dat z m´ edia ˇ ci na m´ edium
N´ ahodn´ e ˇ cten´ı z disku • Nejdˇ r´ıve je nutn´ e vystavit hlavy na spr´ avn´ y cylindr (s – seek) – pokud uˇ z hlavy na dan´ em cylindru nejsou. • Pak je tˇ reba poˇ ckat, aˇ z zaˇ c´ atek dat ”dobˇ ehne”ke ˇ ctec´ı hlavˇ e (r – rotational delay) • Nakonec je moˇ zn´ e data pˇ reˇ c´ıst (btt – block transfer time)
s + r + btt
Diskov´ a pole – RAID • Redundant Array of Inexpensive Disks • Slouˇ z´ı ke zv´ yˇ sen´ı kapacity, rychlosti, nebo bezpeˇ cnosti disk˚ u. • Navenek se chov´ a jako jedin´ a diskov´ a jednotka s pozmˇ enˇ en´ ymi vlastnostmi. • Existuje cel´ a ˇ rada r˚ uzn´ ych uspoˇ r´ ad´ an´ı. Kaˇ zd´ e z nich vhodn´ e pro jinou aplikaci.
RAID 0 – schema '
?
&
$
'
%
&
A1 &
%
B2 %
&
C1
%
C2 %
&
D1 &
%
&
B1
&
$
A2 %
&
?
%
D2 %
&
%
RAID 0 – Striping • Data rozloˇ zena na v´ıce disk˚ u • Nen´ı to klasick´ y RAID – nedoch´ az´ı k redundanci • Pˇ ri v´ ypadku jedin´ eho disku m˚ uˇ zeme pˇ rij´ıt o veˇ sker´ a data • Zvyˇ suje v´ ykon jak pro ˇ cten´ı, tak pro z´ apis • Podporov´ ano i velmi levn´ ymi ˇ radiˇ ci
RAID 1 – Zrcadlen´ı '
?
&
$
'
%
&
A &
%
B %
&
C
%
C %
&
D &
%
&
B
&
$
A %
&
?
%
D %
&
%
RAID 1 – Mirroring • Disky instalov´ any ve dvojic´ıch. • Vˇ zdy se zapisuje na oba disky v p´ aru. ˇ ten´ı se ralizuje tam, kde to jde rychleji. • C • Pˇ ri v´ ypadku jedin´ eho disku jej staˇ c´ı vymˇ enit a nakop´ırovat na nˇ ej data z jeho partnera. • M˚ uˇ ze ”pˇ reˇ z´ıt”i v´ ypadek aˇ z n disk˚ u z 2n – za pˇ redpokladu, ˇ ze z kaˇ zd´ e dvojice vypadne nejv´ yˇ se jeden.
RAID 0+1, 1+0 • Kombinace princip˚ u RAID 0 a 1 pro alespoˇ n 4 disky • 0+1: stripe + mirror ... levn´ e souborov´ e syst´ emy • 1+0: mirror + stripe ... datab´ aze • podpora jiˇ z u relativnˇ e levn´ ych a jednoduch´ ych ˇ radiˇ c˚ u (0,1,0+1) – dostupn´ e na mnoha z´ akladn´ıch desk´ ach
RAID 2
• Striping po bitech s Hammingovou paritou
• VYˇ zaduje synchronizaci disk˚ u
• neprosadil se
RAID 3 • Pracuje po bitech – disky mus´ı b´ yt synchronizov´ any • Jeden z disk˚ u je vyhrazen pro paritu • Rychl´ e I/O pro sekvenˇ cn´ı data • Neum´ı z´ aroveˇ nˇ c´ıst i zapisovat • Syst´ em je odoln´ y proti selh´ an´ı jednoho disku – data je moˇ zn´ e dopoˇ c´ıtat
RAID 4 • Data jsou zapisov´ ana po bloc´ıch na jednotliv´ e disky • Jeden z disk˚ u je vyhrazen pro paritu • Rychl´ e I/O pro sekvenˇ cn´ı data • Neum´ı z´ aroveˇ nˇ c´ıst i zapisovat • Syst´ em je odoln´ y proti selh´ an´ı jednoho disku – data je moˇ zn´ e dopoˇ c´ıtat ´ zk´ • U ym hrdlem je paritn´ı disk – pomal´ y z´ apis
RAID 5 • Parita zapisov´ ana postupnˇ e na r˚ uzn´ e disky • Pouˇ ziteln´ y od 3 disk˚ u v´ yˇ se • Rozumn´ y kompromis mezi bezpeˇ cnost´ı dat, kapacitou a v´ ykonem • vyˇ zaduje sloˇ zitˇ ejˇ s´ı elektroniku (b´ yv´ a na ˇ radiˇ c´ıch s procesorem a vˇ etˇ s´ı pamˇ et´ı)
RAID 6 • Odoln´ y proti v´ ypadku aˇ z dvou disk˚ u • Zv´ yˇ sen´ a redundance • Menˇ s´ı vyuˇ zit´ı kapacity • Potˇ rebuje sloˇ zitˇ ejˇ s´ı ˇ radiˇ c • Vhodn´ e pro mission-critical aplikace
Optick´ e disky • CD, DVD, blue-ray, ... • Informace uchov´ av´ ana prostˇ rednictv´ım rozd´ıln´ e odrazivosti svˇ etla • Lisovan´ e – velk´ e s´ erie disk˚ u se stejn´ ym obsahem → velmi spolehliv´ e • Modifikovateln´ e m´ edium (R, RW, RAM) – mal´ e s´ erie + z´ alohov´ an´ı + pˇ renos dat (pouze RW a RAM)
Optick´ e disky (2) • U levn´ ych m´ edi´ı zat´ım relativnˇ e mal´ e kapacity (650MB, 4,7GB). • U m´ edi´ı s ”rozumnou kapacitou”(15GB, 25GB) zas nevyhovuje cena. • RW m´ edia nejsou urˇ cena pro velk´ y poˇ cet pˇ reps´ an´ı → prostor pro DVD-RAM. • DVD-RAM zat´ım m´ alo rozˇ s´ıˇ rena a pomˇ ernˇ e drah´ a a pomal´ a – vyuˇ z´ıv´ ana sp´ıˇ se pro multim´ edia neˇ z pro data.
Optick´ e disky (3)
• V posledn´ım roce inzerov´ ana m´ edia s dlouhou ˇ zivotnost´ı –ˇ sance pro archivaci
Jukeboxy
• P´ asky i optick´ e disky mohou m´ıt menˇ s´ı kapacitu, neˇ z je tˇ reba – poˇ zadovan´ a data jsou pak uloˇ zena na v´ıce m´ edi´ıch
• Jednoduch´ a m´ edia je moˇ zn´ e automaticky vymˇ eˇ novat (staˇ c´ı jedna ˇ ci nˇ ekolik m´ alo mechanik + v´ ymˇ enn´ y mechanismus + prostor na des´ıtky ˇ ci stovky m´ edi´ı)
Jukeboxy (2) • Poskytuj´ı obrovskou ´ uloˇ znou kapacitu s pomal´ ym pˇ r´ıstupem (sekundy)
• Vˇ etˇ sinou vyuˇ zity jako terci´ aln´ı pamˇ et’ – jsou tam ukl´ ad´ ana data, co se nepotˇ rebuj´ı pˇ r´ıliˇ sˇ casto, ale pˇ resto by mˇ ela b´ yt dostupn´ a
• Z´ alohov´ an´ı dat ze sekund´ arn´ıch pamˇ et´ı
Syst´ emy v´ ymˇ enn´ ych disk˚ u • Zaˇ r´ızen´ı umoˇ zˇ nuj´ıc´ı bezobsluˇ zn´ y pˇ r´ıstup k v´ıce CD nebo DVD disk˚ um • Nˇ ekdy vˇ cetnˇ e podpory z´ apisu • Nˇ ekolik r˚ uzn´ ych forem: – mechanika na v´ıce CD – stojan s mnoha mechanikami po jednom CD – mechanika s pˇ r´ıdavn´ ym zaˇ r´ızen´ım na v´ ymˇ enu CD (jukebox)
Parametry Jukeboxu • Aˇ z stovky CD/DVD (tj. aˇ z 5,5 TB)
• M˚ uˇ ze obsahovat i v´ıce mechanik
• Doba v´ ymˇ eny disk˚ u 2,5 – 10 s
• Nˇ ekdy i moˇ znost ot´ aˇ cet m´ edia (u oboustrann´ ych)
P´ askov´ e v´ ymˇ enn´ e syst´ emy
• Obdobnˇ e jako u CD/DVD existuj´ı i bezobsluˇ zn´ e syst´ emy s jednou ˇ ci nˇ ekolika m´ alo mechanikami a mnoha p´ askami
• Kapacita aˇ z pˇ res 10 PB
Flash pamˇ eti • Velmi rychl´ e • Drah´ e ˇ asto jen omezen´ • C y poˇ cet pˇ reps´ an´ı • Dnes bˇ eˇ znˇ e dod´ avan´ e kapacity v jednotk´ ach aˇ z des´ıtk´ ach GB (”kl´ıˇ cenky”) nebo des´ıtk´ ach aˇ z stovk´ ach GB (”SSD – solid-state disky”)
Pˇ ripojov´ an´ı vnˇ ejˇ s´ıch pamˇ et´ı
• Disky pˇ ripojov´ any vˇ etˇ sinou pˇ r´ımo (DAS – direct attached storage), nebo pˇ res s´ıt’ (NAS – network attached storage), pˇ r´ıpadnˇ e se chovaj´ı jako blokov´ a´ uloˇ ziˇ stˇ e (SAN – storage area network)
• SAN i NAS se daj´ı poˇ r´ıdit jak velk´ a, tak SOHO; pozor, nˇ ekdy je v´ ykon SOHO zaˇ r´ızen´ı velmi n´ızk´ y
Bezpeˇ cnost dat • RAID b´ yv´ a bezpeˇ cnˇ ejˇ s´ı neˇ z samotn´ e disky (s v´ yjimkou RAID 0), ale i zde m˚ uˇ ze doj´ıt ke ztr´ at´ am dat =⇒ je tˇ reba z´ alohovat, pˇ r´ıpadnˇ e vyuˇ z´ıvat dalˇ s´ı typy pamˇ et´ı (diskov´ e a p´ askov´ e jukeboxy)
• Kritick´ e syst´ emy i jejich z´ aloˇ zn´ı kopie je d˚ uleˇ zit´ e m´ıt um´ıstˇ en´ e na dostateˇ cnˇ e vzd´ alen´ ych a r˚ uzn´ ych m´ıstech (poˇ z´ ary, povodnˇ e)
Virtualizace St´ ale ˇ castˇ eji doch´ az´ı k virtualizaci server˚ u. Je proto nezbytn´ e vˇ edˇ et, zda disky, kter´ e povaˇ zujeme za nez´ avisl´ e, nejsou ve skuteˇ cnosti jen virtu´ aln´ımi zaˇ r´ızen´ımi na tomt´ eˇ z fyzick´ em zaˇ r´ızen´ı. Mohlo by to ovlivnit jak rychlost pr´ ace, tak bezpeˇ cnost dat. Nˇ ekter´ e´ ulohy z virtualizace mohou i tˇ eˇ zit – virtualizovan´ a zaˇ r´ızen´ı b´ yvaj´ı mnohdy vybavena vˇ etˇ s´ımi vyrovn´ avac´ımi pamˇ etmi, pˇ r´ıpadnˇ e zapojena tak, ˇ ze maj´ı vyˇ sˇ s´ı v´ ykon, neˇ z bˇ eˇ zn´ a zaˇ r´ızen´ı.
Vnˇ ejˇ s´ı pamˇ eti
• Mnoho druh˚ u liˇ s´ıc´ıch se rychlost´ı, dod´ avanou kapacitou i cenou
• Plat´ı, ˇ ze velk´ e kapacity b´ yvaj´ı dostupn´ e pomalu, mal´ e kapacity rychleji nebo jsou silnˇ e miniaturizov´ any
• Je moˇ zn´ e vytv´ aˇ ret kask´ ady pamˇ et´ı
Z´ aznam
Logick´ y • kolekce souvisej´ıc´ıch poloˇ zek – hodnot atribut˚ u Fyzick´ y • logick´ y z´ aznam doplnˇ en´ y o oddˇ elovaˇ ce, definice d´ elek, zar´ aˇ zky, ... • d´ elka fyzick´ eho z´ aznamu – R
Typ z´ aznamu
d´ an jm´ eny a dom´ enami atribut˚ u
Aj : dom(Aj )
A 1 : D1 , . . . , A n : Dn
Fyzick´ y a logick´ y z´ aznam Logick´ y z´ aznam – mnoˇ zina atribut˚ u Fyzick´ y z´ aznam (d´ elky R) – fyzick´ a reprezentace logick´ eho z´ aznamu na m´ ediu (m˚ uˇ ze obsahovat pomocn´ a data nav´ıc) Fyzick´ e z´ aznamy se ukl´ adaj´ı do fyzick´ ych str´ anek (blok˚ u – jejich velikost znaˇ c´ıme B) Bloky jsou minim´ aln´ı entitou pˇ ren´ aˇ senou mezi prim´ arn´ı a sekund´ arn´ı pamˇ et´ı
Blokovac´ı faktor, blokov´ an´ı Blokovac´ı faktor (b) – pomˇ er B/R Blokov´ an´ı (um´ıst’ov´ an´ı z´ aznam˚ u do blok˚ u); ˇ r´ık´ ame, ˇ ze z´ aznamy jsou: neblokovan´ e ⇐⇒ b = 1, B = R; blokovan´ e ⇐⇒ b > 1; pˇ rerostl´ e ⇐⇒ b < 1; Pro implementaci je d˚ uleˇ zit´ e, zda se R mˇ en´ı, ˇ ci nikoliv −→ budeme pˇ redpokl´ adat, ˇ ze se nemˇ en´ı.
