SBORNÍK MUZEA KARLOVARSKÉHO KRAJE 20 (2012)
OPUŠTĚNÁ HARTOVA CIHELNA – NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LOKALITA VÁŽEK NA CHEBSKU Pavla Tájková & Přemysl Tájek
ÚVOD V roce 2012 jsme na Chebsku prováděli mapování výskytu vážek (řád Odonata). V polích síťového mapování 5839, 5840 a 5940 a 5939 (což odpovídá zhruba oblasti Chebska, Smrčin a Františkolázeňska až po Hazlov a Skalnou) bylo navštíveno celkem 41 lokalit, z toho 37 stojatých vod. V této oblasti jsou známy občasné nálezy pocházejí od autorů P. Jiskra, D. Jäger, J. Mařík a M. Wustenhoff – z významnějších druhů byla zjištěna např. vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vážka rumělková (Sympetrum depressiusculum) – viz. obr. 1, nebo páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni) (M ařík 1999, Dolný et al. 2007, Waldhauser 2010, observando.org 2012). Nejvýznamnější údaje o výskytu vážek v této oblasti pocházejí z výjezdního semináře odonatologů (vážkařů) v roce 2006 (Honců & Roztočil 2008), kdy byl prokázán výskyt některých vzácných druhů jako jsou vážka běloústá (Leucorrhinia albifrons), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). V minulosti se však v oblasti Chebské pánve a Smrčin nikdo vážkám nevěnoval systematicky, přestože se jedná o oblast poměrně bohatou na nejrůznější vodní plochy. Můžeme zde najít velké vodní nádrže, mnoho rybníků, ale i celé rybniční soustavy, opuštěné tůně po těžební činnosti, zrašelinělá jezírka ale i bohatě meandrované řeky se slepými rameny a potoky. Při mapování vážek v roce 2012 byla objevena lokalita, která předčila všechna naše očekávání. Jedná se o dvě opuštěné tůně po těžbě jílu u bývalé Hartovy cihelny v Novém Hrozňatově. Podle doposud známých údajů jsou tůně u Hartovy cihelny nejvýznamnější lokalitou vážek v oblasti Chebské pánve a Smrčin. CHARAKTERISTIKA LOKALITY Tůně se nacházejí 250 m severozápadně od bývalé cihelny uprostřed obce Nový Hrozňatov (cca 5 km jihovýchodně od města Cheb, 50°1'55" N, 12°24'30" E, cca 453 m n. m.). K opuštění cihelny a tím pravděpodobně i ke vzniku tůní došlo podle dostupných zdrojů po roce 1989. Po těžbě jílu zde vzniklo celkem pět tůní, z nichž dvě menší ležící blíže obci byly ponechány bez hospodaření a staly se tak rájem vážek. Každá z těchto dvou tůní má rozlohu kolem tří arů a jsou tvořeny jak hlubokými místy (kolem 2,5 m), tak prosluněnými mělčinami se středně vyvinutým litorálem. Litorál je tvořen především sítinou rozkladitou (Juncus effusus), v menší míře také orobincem širokolistým (Typha latifolia), břehovou vegetaci pak tvoří vrba ušatá (Salix aurita) a bříza bělokorá (Betula pendula). Litorální zóna nezaujímá více jak 20 % z vodní plochy. Vodní makrofyta jsou na lokalitě zastoupena pouze na mělčinách podél břehů a na vodních ploškách mezi porosty sítiny rozkladité a dosahují jen malé pokryvnosti. Zaznamenám byl výskyt bublinatky jižní (Utricularia australis) a parožnatek (Chara sp.).
271
272
EDICE, MATERIÁLY, DROBNOSTI | PAVLA TÁJKOVÁ & PŘEMYSL TÁJEK
Jižní tůň (foto na zadní předsádce) je slunnější a členitější s čistou průhlednou vodou. Západní část jižní tůně má pozvolné břehy přecházející do obnažených jílovito-písčitých dosud nezarostlých mírných svahů. Východní část tůně má strmé břehy a je hlubší. Severní tůň byla v roce 2012 silně zakalená (zákal byl způsoben pravděpodobně rybami). Jižní a východní břehy tůně pozvolna přecházejí v mělčiny s porosty sítiny rozkladité a roztroušenými nálety dřevin. Severní a západní břehy jsou strmější a lemované vzrostlými dřevinami, které tůň částečně zastiňují. V obou tůních najdeme silně osluněné části, ačkoliv severní tůň je již ohrožena přílišným zastíněním rostoucími nálety dřevin. Tůně mají jílovité dno, jehož narušení způsobuje silný světlý zákal. METODIKA Lokalita byla navštívena dvakrát, ve dnech 26. 5. 2012 a 1. 8. 2012 za ideálního počasí (jasno, 22–25°C, slabý vítr) vždy na cca tři hodiny v době od 9 do 17 hodin. Vážky byly odchytávány do entomologických sítěk o poloměru 50 cm, nebo určovány vizuálně dalekohledem. Jako dokumentace nově nalezených druhů byly na lokalitě pořízeny fotografie. Průzkum byl zaměřen pouze na dospělce. K určování vážek byla použita metodika Vážky (H anel & Z ele ný 2000). Veškeré zaznamenané údaje jsou uloženy v Nálezové databázi Agentury ochrany přírody a krajiny (NDOP). Ke zhodnocení významu lokality byl použit dragonfly biotic index (DBI) upravený pro podmínky České republiky (H arabiš & Dolný 2010). Tento index využívá vážek jako enviromentálních indikátorů pro hodnocení zachovalosti sladkovodních biotopů. Ukazatel se skládá ze tří samostatně hodnocených veličin: 1) rozšíření druhu, 2) ohrožení, 3) citlivost ke změnám a přisuzuje každému druhu určitý počet „bodů“. Celkový index je pak jejich součtem. Stručně řečeno platí že čím vyšší index, tím vzácnější druh.
Obr. 1: Vážka rumělková (Sympetrum depressiusculum). Vodní nádrž Skalka u Dřenice. Foto Pavla Tájková, 15. 8. 2012.
OPUŠTĚNÁ HARTOVA CIHELNA – NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LOKALITA VÁŽEK NA CHEBSKU
VÝSLEDKY Celkem bylo na lokalitě zjištěno 25 druhů vážek. Přehled všech zaznamenaných druhů a jejich počty jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tab. 1: Seznam zaznamenaných druhů a odhad jejich počtu na lokalitě Hartova cihelna při návštěvách v roce 2012. Pro každý druh je uvedena hodnota DBI (dragonfly biotic index). 26. 5. 2012 druh
1. 8. 2012
DBI
jižní tůň
severní tůň
jižní tůň
severní tůň
šídlo velké (Aeshna grandis)
5–10
1–5
1
šídlo pestré (Aeshna mixta)
1
1
šídlo královské (Anax imperator)
1
2
10–20
5–10
0
šídlo tmavé (Anax parthenope)
1
1
3
motýlice lesklá (Calopteryx splendens)
1
0
motýlice obecná (Calopteryx virgo)
1
2
1
1
šidélko páskované (Coenagrion puella)
50–100
50–100
10–50
10–50
0
lesklice měděná (Cordulia aenea)
10–50
10–50
0
100–500
100–500
50–100
50–100
0
šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum) šidélko rudoočko (Erythroma najas)
10–50
50–100
5–10
1–5
1
šidélko větší (Ischnura elegans)
1
10–30
1
0
šídlatka tmavá (Lestes dryas)
1
5
10–50
300–500
300–500
0
šídlatka zelená (Lestes virens)
1
50–100
4
vážka běloústá (Leucorrhinia albifrons)
1
9
vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)
1
6
šídlatka páskovaná (Lestes sponsa)
vážka ploská (Libellula depressa)
10–50
10
0
vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata)
50–100
10–50
1
0
vážka černořitná (Orthetrum cancellatum)
10–50
10
1
5
0
šidélko rudé (Pyrrhosoma nymphula)
3
10
0
lesklice zelenavá (Somatochlora metallica)
1
0
vážka tmavá (Sympetrum danae)
30–50
50–100
1
vážka rumělková (Sympetrum depressiusculum)
5–10
8
vážka rudá (Sympetrum sanquineum)
50–100
50–100
0
vážka obecná (Sympetrum vulgatum)
50–100
50–100
CELKEM
0 40
273
274
EDICE, MATERIÁLY, DROBNOSTI | PAVLA TÁJKOVÁ & PŘEMYSL TÁJEK
DISKUSE Nejvýznamnějším nálezem na lokalitě je vážka běloústá (Leucorrhinia albifrons, viz obr. na zadní předsádce), která je vázána na oligotrofní až mezotrofní vody s mělkými prosluněnými břehy a zároveň také s dostatečně velkou otevřenou hladinou (D olný et al. 2007). Jde o zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený, druh červeného seznamu v kategorii kriticky ohrožený (Hanel et al. 2005) a je také zařazen do přílohy IV Směrnice rady Evropských společenství 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen Směrnice ES) známé jako Natura 2000. Populace vážky běloústé jsou v ČR povětšinou málo početné. Výskyt tohoto druhu je velice ostrůvkovitý, nálezy jsou koncentrované zejména na Českolipsko, několik stabilních lokalit je také na Jindřichohradecku. V celých západních Čechách jsou pak známy pouze tři lokality. Kromě Hartovy cihelny je známa populace vážky běloústé ze Šneckého rybníka u Skalné, kde se vyskytuje každoročně do 20 jedinců (J iskra 2012, Honců & Roztočil 2008). Necelé 2 km od Šneckého rybníka leží další zrašelinělý rybník Na Ovčárně, kde byl nalezen jeden samec tohoto vzácného druhu při mapování v letošním roce (P. Tájková & P. Tájek , nepublikovaný údaj). Další západočeská lokalita leží ve Slavkovském lese na Komářích rybnících u Krásna, kde populace vážky běloústé dosahuje několika tisíc jedinců (Blažková 2010) a patří tak mezi nejpočetnější v České republice. Nejbližší známá lokalita tohoto druhu od Hartovy cihelny je vzdálena cca 20 km leží na území sousedního Bavorska (Bayerisches landesamt für umwelt 2009). V tůni u bývalé Hartovy cihelny byl pozorován pouze jeden samec, a to v jižněji položené tůni. Jedná se tedy o čtvrtou prokázanou lokalitu v celých západních Čechách. Pro potvrzení výskytu stabilní populace jsou však žádoucí další návštěvy lokality ve vhodnou dobu, důležité je zejména ověření vývoje druhu na lokalitě, tj. nález exuvie (svlečky), popř. larvy nebo čerstvě vylíhlého dospělce. Neméně zajímavým druhem, který dokládá vysokou přírodovědnou hodnotu tůní, je vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Druh je zvláště chráněný v kategorii silně ohrožené, je uveden v červeném seznamu v kategorii zranitelné (Hanel et al. 2005) a v příloze II Směrnice ES. Vážka jasnoskvrnná je velice citlivá na zarybnění a vyžaduje přítomnost bohaté litorální a submerzní vegetace doprovázené vzrostlou zelení, která chrání okolí vody proti větru (Dolný et al. 2007). Zejména nároky na velice nízkou míru zarybnění a bohatě vyvinutý mělký litorál činí z této vážky v naší krajině poměrně vzácný druh s velice ostrůvkovitým výskytem. Největší počet lokalit pochází z Českolipska a Lužických hor, dále potom z Třeboňska, Jindřichohradecka a Českobudějovicka, několik nálezů i z Karvinska (Dolný et al. 2007). V západních Čechách je nálezů dosud poměrně málo. Zdá se však, že je tato vážka vzhledem ke svým nízkým populačním hustotám a časné aktivitě (během června) spíše přehlížená. Z Chebska a Smrčin je vážka jasnoskvrnná zatím známá ze čtyř lokalit: Šnecký rybník u Skalné (Jiskra 2012, Honců & Roztočil 2008), PP Studna u Lužné, z rybníka SZ od PR Děvín a z rybníka mezi obcemi Mýtinka a Zelený Háj (P. Tájková & P. Tájek , nepublikované údaje). Dalším významným nálezem je dle červeného seznamu (Hanel et al. 2005) kriticky ohrožená vážka rumělková (Sympetrum depressiusculum, viz obr. 1). Její výskyt na Chebsku byl dosud znám jen z vodní nádrže Skalka (observado.org 2012, Waldhauser 2010). Tento druh je mimořádně vzácný jak v ČR, aktuálně je známý výskyt na jedné lokalitě na Frýdlantsku a na několika lokalitách na severní Moravě (M. Waldhauser , ústní sdělení), tak v sousedním Bavorsku (Bayerisches landesamt für umwelt 2009). Vážka rumělková je vázána na nižší polohy, kde vyhledává stojaté vody s prosluněným mělkým litorálem a vyšší kvalitou vody. Druh je velmi tolerantní k extrémnímu kolísání teploty vody a výšky vodní hladiny, larvy přežijí promrznutí i krátkodobé vyschnutí nádrže (Dolný et. al. 2007). Dalším nálezem na této lokalitě a novinkou pro Chebsko je šídlo pestré (Aeshna mixta). Spolu s vážkou rumělkovou jsou však oba
OPUŠTĚNÁ HARTOVA CIHELNA – NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LOKALITA VÁŽEK NA CHEBSKU
tyto druhy známé v sousedním Bavorsku (Bayerisches landesamt für umwelt 2009), a tak absence informací o jejich výskytu na Chebsku spíše odráží nižší míru poznání této skupiny hmyzu v západních Čechách. Vážky jsou významným bioindikátorem kvality vodního prostředí jako biotopu. Daleko více, než celkový počet druhů na lokalitě nám o kvalitě vodního prostředí řekne hodnota DBI (dragonfly biotic index) v úpravě pro Českou republiku (Harabiš & Dolný 2010). Součtem DBI všech druhů vyskytujících se na lokalitě získáme celkovou hodnotu odonatocenózy. Například extenzivně obhospodařovaný rybník svým druhovým složením vážek dosahuje DBI v rozmezí 5–11 (H arabiš & Dolný 2010). Tůně u bývalé Hartovy cihelny dosáhly 40 DBI, což je velice vysoká hodnota zejména vezmeme-li v potaz, že byly učiněny pouze dvě návštěvy. Takto vysoký DBI vypovídá o unikátním významu těchto tůní z pohledu vážek. Dalším významným přírodním indikátorem kvality vodního prostředí jsou obojživelníci. Také ti jsou velice citliví na znečištění vody i na přerybnění, proto dnes většina z nich patří mezi vzácné a zákonem chráněné. V uplynulých letech zde bylo zjištěno celkem devět druhů, z nejvýznamnějších skokan ostronosý (Rana arvalis) (Z avadil 2008, P. Tájková & P. Tájek , vlastní pozorování), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a rosnička zelená (Hyla arborea) (M ařík 2010). ZÁVĚR Tůně u bývalé Hartovy cihelny jsou velmi významnou odonatologickou lokalitou. Byl zde zaznamenán výskyt dvou zvláště chráněných druhů vážek (vážka běloústá – Leucorrhinia albifrons a v. jasnoskvrnná – Leucorrhinia pectoralis) a dalších třech významných druhů. Celkový DBI (dragonfly biotic index) vypovídající o hodnotě biotopu je 40 bodů, což odpovídá nejcennějším lokalitám v rámci České republiky. Obě prvně jmenované vážky jsou zároveň evropsky významné druhy vyžadující monitoring a ochranu v rámci Evropského společenství. Je tedy nanejvýš žádoucí doložit vývoj obou druhů na lokalitě a zhodnotit velikost jejich populací. Z lokality u bývalé Hartovy cihelny je též doložen výskyt dalších vzácných zvláště chráněných druhů živočichů. Je tedy na místě uvažovat o územní ochraně lokality. V současné době jsou tůně ohroženy zejména zarůstání náletovými dřevinami, které způsobují zastínění tůní a zhoršují tak podmínky pro vývoj a aktivitu vodních živočichů. Dalším nebezpečím je zarybnění tůní, ať už cíleným vysazováním, tak přírodními procesy. Hrozí zejména rozmnožení dravých ryb jako je okoun, což ohrožuje larvy vážek především v době nižšího stavu vody, kdy není zatopen litorál, v kterém nacházejí larvy před rybami úkryt. Z tohoto pohledu je vhodná pravidelná kontrola stavu ryb, popř. jejich cílená redukce. PODĚKOVÁNÍ Výzkum probíhal díky finanční podpoře Českého svazu ochránců přírody z programu Ochrana biodiverzity. Poděkování patří také Martinu Waldhauserovi za předávání cenných zkušeností. LITERATURA Bayerisches landesamt für umwelt [eds] (2009): Aktueller ASK-Stand zu den einzelnen Libellenarten (2009): Quadranten-Raster – Stand: 31. 03. 2009. http://www.bund-naturschutz. de/uploads/media/ask-stand-libellen.pdf [cit. 2012-10-10]. Blažková (Tájková) P. (2010): Výsledky monitoringu vážky běloústé (Leucorrhinia albifrons) ve Slavkovském lese. – Ms. [Depon in: Správa CHKO Slavkovský les, Hlavní 504, Mariánské Lázně.]
275
276
EDICE, MATERIÁLY, DROBNOSTI | PAVLA TÁJKOVÁ & PŘEMYSL TÁJEK
Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O. & H anel L. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. – ČSOP Vlašim, 2007, 672 p. H anel L. & Z elený J. (2000): Vážky, výzkum a ochrana. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 9. – ČSOP Vlašim, 2000, 240 p. H anel L., D olný A. & Z elený J. (2005): Odonata (vážky). – In: Fak ač J., K rál D. & Š korpík M. [eds], Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí., AOPK ČR, Praha, p. 125–127. H arabiš F. & Dolný A. (2010): Využití vážek jako enviromentálních indikátorů. – In: Vážky 2010. Sborník referátů z celostátního semináře, ZO ČSOP Vlašim, p. 128–135. Honců M. & Roztočil O. (2008): Faunistické nálezy vážek (Odonata) z exkurzí IX. celostátního setkání odonatologů na Chebsku 2006 – In: Vážky 2008. Sborník referátů z celostátního semináře, ZO ČSOP Vlašim, p. 84–92. J iskra P. (2012): Katalog terénních pozorování. – Ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. On-line databáze; portal.nature.cz; [cit. 2012-10-10]. M ařík J. (1999): Výskyt páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) na dvou potocích v Ašském výběžku. A note to the occurence of the dragonfly Cordulegaster boltonii in the vicinity of the town Aš (Western Bohemia, Czech Republic) – In: Vážky 1999. Sborník referátů z mezinárodního semináře, ZO ČSOP Vlašim, p. 61–63. M ařík J. (2010): Mapování obojživelníků a plazů – vlastní pozorování, terénní šetření. – Ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. On-line databáze; portal.nature.cz; [cit. 2012-10-10]. observado . org
(2012): Dragonflies – Czech republic. –Online databáze; observado.org; [cit. 2012-10-11].
Waldhauser M. (2010): Faunistické nálezy vážek (Odonata) z ČR. – In: Vážky 2010, Sborník referátů z celostátního semináře, ZO ČSOP Vlašim, p. 59–71. Z avadil V. (2008): Katalog terénních pozorování. – Ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. On-line databáze; portal.nature.cz; [cit. 2012-10-10]. SUMMARY Abandoned brickyard Hartova cihelna – the most important locality with the occurrence of dragonflies in the Cheb region Pavla Tájková & Přemysl Tájek The article introduces the most important locality with the occurrence of dragonflies in the Cheb region. At the locality are two pools which remain here after the mining of clay for the former brickyard in Nový Hrozňatov. During two visits of the locality in 2012, there were recorded 25 dragonfly species. The most valuable is the finding of Dark Whiteface (Leucorrhinia albifrons). The level of biotic index of the locality documents the high quality of odontocoenosis as well.
