Optimální dieta. Jan Kwašniewski Marek Chyliński. 11. května OCR & Typo (ConTEXt) Jarda Houska

Optimální dieta Jan Kwašniewski Marek Chyliński 11. května 2011

OCR & Typo (ConTEXt) Jarda Houska

1

Obsah 1

Předmluvy autorů

5

2

Slovo nakladatele

8

3

Interview – řeka s dr. Janem Kwašniewským Pochod podle azimutu Proč vlastně tuky? „Arkádie“ Historie hříchu (prvotního) Zlatá zásada poměru — Čili vzorec života Šarlatáni a kejklíři Proti „proudu“ Odkud se berou nemoci? Homo sapiens na pastvišti A teď pojďme ke stolu Být zdravý a krásný Rozumní spojte se Varování Polsku Vysvětlující poznámky dr. Jana Kwašniewského

10 10 23 28 33 39 45 51 56 63 71 82 88 97 113

4

Optimální výživa a některé nemoci Buergerova nemoc Bechtěrevova nemoc Roztroušená skleróza Progresivní polyartritida Cukrovka I. typu Cirhóza jater Neurastenie Ateroskleróza Nemoci zažívacího traktu Obezita Vředová nemoc

116 116 119 121 124 129 131 134 137 144 147 155

2

Degenerativní onemocnění Infekční nemoci Glaukom a lupenka Migréna Hypertenze Nemoci srdce Bronchiální astma Cukrovka II. typu

156 159 161 163 164 169 172 173

5

Výživa ve specifických fyziologických stavech Výživa těhotných žen Výživa kojenců Výživa dětí Potraviny doporučované při optimální výživě člověka Potraviny nevhodné při optimální výživě člověka

178 179 180 182 182 183

6

Předpisy na jídla připravená v souladu se zásadami optimální diety Pokrmy z vajec, tvarohu a sýra Pokrmy ze sýra Pokrmy z masa Pokrmy z vepřového masa Pokrmy ze skopového masa Pokrmy z hovězího masa Pokrmy z telecího masa Pokrmy z drůbežího masa Pokrmy z ryb Polévky Moučníky

185 186 209 215 217 225 226 231 239 248 252 259

7

Příkladový jídelníček na první 2 týdny optimálního stravování

267

8

Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků

280

9

Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků některých českých zpracovatelů masa

292

3

10

Kniha „zázraků“ Dopisy pacientů dr. Janu Kwašniewskému

4

297 314

1. Předmluvy autorů Je tomu právě 10 let, co jsem se v Cedzyně pod Kielcami seznámil s doktorem Kwašniewským Při jednom reportérském putování jsem se dostal do motelu skrytého v borovicovém lese, kde chtěl lékař z Ciechocinka stvořit pro lidi druhý ráj, neboli „Arkádii“. Veden jistou nedůvěrou vyptával jsem se pacientů, často nevyléčitelně nemocných, zda se nebojí svěřit své zdraví, a někdy i život, do rukou člověka, který je chce léčit vejci a vepřovým kolenem. V Polsku řádila krize divotvůrců, zázračných léčitelů a bioenergoterapeutů bylo všude dost a dost, zpočátku jsem takto pohlížel i na autora „Tučného života“. Po návratu jsem o Kwašniewském napsal první reportáž, která vyvolala velký zájem čtenářů. Setkávali jsme se co pár let. Často jsem přemýšlel o ohromné činorodosti a přesvědčení autora optimální diety, že lidé nakonec musí pochopil, že jim navrhuje rozumnou možnost zbavit se nemocí a utrpení. V jednom okamžiku se objevit nápad napsat tuto knihu. Již dříve jsem doktorovi nabídl cyklus fejetonů v deníku „Dziennik Zachodni“, ve kterých by mohl popularizovat své poznatky. To, co se dělo v pátek a v pondělí v redakci DZ je těžké popsat. Každý druhý telefon se týkal optimální diety. A právě tito lidé, často zoufale potřebující a hledající pomoc, způsobili, že vznikla tato kniha. Odjel jsem do Ciechocinka. Naše dlouhé rozhovory však probíhaly jinde. V zapadlé vesničce, kde má doktor Kwašniewski svou letní „rezidenci“ hliněnou chalupu s úžasnou atmosférou vhodnou pro přemýšlení. Ohromné vědomosti, logika a důslednost tohoto člověka by nikdy nebyly zaznamenány na papíře, kdyby nedošlo ke šťastné shodě několika okolnosti. Pochopil jsem, že si ten člověk zasluhuje tuto knihu, zasluhuje si pochopení a pokus o shrnutí jeho celoživotního díla neboli zásad optimální diety. A o to jsme se pokusili. Dějiny lidského myšlení a veškerého pokroku jsou plny příkladů bezduchosti, výsměchu, zlovolnosti, závisti, příkladů podlého chování k „nepokorným“ stavějícím se proti vžitým pravdám. V této knize bohužel tyto příklady najdete. Velké vědecké objevy obvykle musely čekat na všeobecné uznání a pochopení 50 let. Což bude třeba čekat tak dlouho, až se potvrdí, že Kwašniewského dieta neškodí, a naopak může pomoci a tím změnit život?

5

MAREK CHYLIŃSKI

6

Mé články a odpovědi na dotazy nemocných i „zdravých“, uveřejňované od dubna v deníku „Dziennik Zachodni“, vzbudily obrovský zájem. Dostával jsem a dostávám tisíce dopisů a telefonátů s prosbami o pomoc při znovu získání zdraví, o sdělení návodu na dlouhý, zdravý a šťastný život bez aterosklerózy, rakoviny a jiných nemocí, bez stařecké sešlosti. Čtenáři, ne náhodou právě ze Slezska, dokázali hodně pochopit. Chtějí vědět více. Proto jsme s redaktorem Markem Chylińským připravili v krátké době tuto knihu k tisku. Nachází se v ní hodně vědomostí, které se mi podařilo shromáždit. Pomocí mnoha vynikajících lidí se mi podařilo dokázat, že optimální výživa nikomu neškodí a skoro každému pomáhá. Je etiologickou léčbou „lidských nemocí“. V jednom Platonově dialogu jsem našel následující větu: „Nemocní povídají, že není nic příjemnějšího než zdraví, ale před chorobou nevěděli, že zdraví je věc nejpříjemnější.“ Velmi mnoho nyní nemocných lidí může zase nabýt zdraví, zlepšení mohou očekávat téměř všichni. Pro ty, kteří se zbaví nemocí, se život stane nejpříjemnějším, pro ostatní mnohem příjemnějším. Ale to ještě není všechno. Stejně důležité, a možná i důležitější, jsou pozitivní změny v činnosti mozku, ke kterým dochází. Osvícený Staszic napsal: „Příroda je plna radosti, štěstí a veselí pro divochy, pro ještě nemyslící děli a pro člověka rozumem již osvíceného.“ Optimální výživa neproměňuje moderního člověka v divocha, nezpůsobuje rovněž jeho zdětinštění. Proměňuje ho v člověka rozumem již osvíceného. Nepíši v této knize o všem, co znám. Lidé momentálně nejsou schopni pochopit a přijmout pravdy, o kterých ani nevědí, že existují. Je na to ještě příliš brzy. Po delší době používání optimální výživy sami pochopí, že bylo ještě příliš brzy o těchto věcech psát. Optimální výživa není pro vybrané nebo bohaté, nemusí být drahá. Při rozumném nákupu potravin může být levnější než obvyklá výživa. Předkládám Vám knihu, díky níž nejčastěji vyslovovaná přání: zdraví, štěstí, spokojenosti, dlouhého života, klidného stáří, ba i peněz se stanou reálnými. Neboť tato kniha se opírá o vědomosti. JAN KWAŠNIEWSKI

7

2. Slovo nakladatele Díky tomu, že jsem pracoval jako novinář v ostravském obdeníku pro polskou národnostní menšinu v ČR „Glos Ludu“, ve kterém jsem publikoval rozhovory s lékaři různých specializací, vyslechl jsem v ordinacích hodně informací o nemocech, jejich příčinách, prevenci a metodách léčení. Byl jsem překvapen, jaké obrovské diagnosticko-terapeutické možnosti má moderní lékařství. Mnohokrát však mé nadšení zchladil spolubesedník poznámkou, že vůči té či oné nemoci jsou zatím lékaři bezmocní a jediné, co mohou pacientům nabídnout, je symptomatické léčení. O celkovém vyléčení, o etiologické léčbě, nemůže být ani řeči. Proč je tomu tak? A musí tomu tak být? Tyto otázky mi stále ležely v hlavě. Až najednou – na podzim roku 1997 – se mi do rukou dostaly dvě knihy, které mi na ně nabízely odpověď. První knihu „Tluste życie“ (Tučný život) napsali Jan a Tomasz Kwašniewští a druhá kniha, autorů Jana Kwašniewského a Marka Chylińského, se jmenovala „Dieta optymalna“ (Optimální dieta). Pozorně jsem si přečetl tyto polské bestsellery let 1996 a 1997 a pak jsem na sobě vyzkoušel zásady výživy doporučované dr. Kwašniewským. Výsledek pokusu potvrdil pravdivost autorova tvrzení, o čemž jsem ho neprodleně informoval. Požádal jsem dr. Kwašniewského o souhlas s vydáním českého překladu „Optimální diety“, neboť s jeho převratnými úvahami a objevy potvrzenými v praxi by se – podle mého názoru – měli seznámit lidé i za hranicemi Polska. Dr. Jan Kwašniewski mi odpověděl mimo jiné (text dopisu byl uveřejněn i v katovickém deníku „Dziennik Zachodni“ dne 28. 11. 1997): „Myslím, že kniha ,Optimální dieta` může být bez překážek vydána v jazyce českém. (. . .) Čeští lékaři jsou stejní jako polští a stejní jako v kterékoli jiné zemi. Celý lidský rod je zdegenerovaný a zbavený rozumu, takže ani lékaři na tom nejsou lépe. Dokud existují nemoci, je zdravotnictví nemocné. Dokud je zdravotnictví nemocné, musí existovat nemoci. Etiologické léčení nemocí je nutno začít od léčení zdravotnictví. Etiologickým léčením zdravotnictví je optimální výživa samých lékařů. Mění rychlým a pozitivním způsobem činnost lidského mozku tak, aby člověk byl schopen vědět a přestal věřil nebo mít názory. V Polsku se už mnoho lékařů živí optimálně, někteří tuto metodu a selektivní proudy používají v praxi.

8

Optimální výživa je etiologickým léčením lidských nemocí. Je přitom tak levná, že nic nestojí. Při obratném nákupu potravin mnozí z těch, kteří se začali živit optimálně, vydávají méně nebo mnohem méně peněz na jídlo, než vydávali předtím. Veškeré reformy zdravotnictví jsou jen zdánlivé a nemohou přinést užitek ani zdravotníkům, ani nemocným. Je to stále jen mlácení prázdné slámy. Je třeba radikálně zmenšit výdaje na zdravotní péči a zlepšit účinnost léčby nemocných. Není třeba žádných peněz, ba právě naopak. Jen vyléčení diabetiků v Polsku – a jejich zde asi 1,1 milionu – přinese takové úspory, že za jejich polovinu by bylo možno značně zvýšit platy v celém zdravotnictví.“ S dr. Janem Kwašniewským jsem se setkal v Katovicích. Ve své pracovně nás přijal šéfredaktor deníku „Dziennik Zachodni“ Marek Chyliński, který je spoluautorem „Optimální diety“. Výsledkem našeho rozhovoru byl mimo jiné i souhlas obou pánů s vydáním jejich knihy v českém jazyce. Uvědomuji si, že kniha „Optimální dieta“ může vyvolat různé reakce čtenářů – nadšení, lhostejnost nebo i nevraživost. Přesto jsem přesvědčen, že je mou povinností – když už mám tu možnost – zpřístupnit občanům České republiky informace, které jim, budou-li chtít, umožní jiným způsobem, a přitom přirozenými, pečovat o své zdraví. Věřím, že kniha zaujme tzv. „nevyléčitelně nemocné osoby“ i ty, kteří marně bojují s nadváhou. Jsem si jist, že nenechá lhostejným nikoho, kdo se do ní začte. Doporučuji ji tedy každému, kdo se dal přesvědčit, že otylost, cukrovka, progresivní polyartritida, ateroskleróza, neurózy, roztroušená skleróza, Buergerova nemoc, cirhóza jater, Bechtěrevova nemoc a jiné zdravotní problémy, mimo jiné také civilizační nemoci, jsou nevyléčitelné. Možná, že každý Čtenář nezmění ihned svůj názor a své stravovací záliby. Bude stačit, když jen začne pochybovat o oficiálních „kánonech“ lékařské vědy a o účinnosti diety, kterou mu doporučují lékaři. To ho totiž může povzbudit k tomu, aby na sobě vyzkoušel jídla připravená podle receptů objevitele optimální diety. A pak už bude blízko – a to mu přeji z celého srdce – ZDRAVÍ! KAZIMÍR SANTARIUS

9

Pochod podle azimutu

3. Interview – řeka s dr. Janem Kwašniewským Pochod podle azimutu • Vy tvrdíte, že vědění je pramenem dokonalého života, ale mohou z něj čerpat pouze ti, kteří mají zdravou mozkovou činnost. Tomu, kdo se neživí optimálním způsobem, se nedostává vědění, jeho život je tedy chaotický, nahodilý a nesmyslný. Nikdo nedokáže překročit ten začarovaný kruh existující už pár tisíc let? Lidský rod potřebuje vědění, pravdu a moudrost. Většina lidí, ani ti nejvzdělanější, nemá ponětí, že existuje způsob výživy, při kterém je činnost mozku správná, to znamená, že člověk přestane věřit a mít názory a řídí se jen věděním. Nepoužívá slov „myslím“, „usuzuji“, „podle mého názoru“, „zdá se mi“, říká prostě: „vím“. Tak zvaný prvotní hřích připravil o rozum všechny lidi bez výjimek. Lidský život se zkrátil, došlo k patologickým změnám ve stavbě těla. Objevily se poruchy činnosti mozku a lidé nedokáží odlišit dobro od zla. Aby je bylo možno odlišil, je třeba vědět, že existuje model výživy dodávající mozku zdravou výživu a ten je třeba použít. • Patologické změny, o kterých mluvíte, je tedy možno odvrátit, lidi je možno změnit v rozumné živočichy? Ano, protože prvotní hřích nezpůsobil příliš velké změny v lidských genech. Zatím se plány tělesné stavby člověka zakódované v genech příliš neliší od genetických plánů našich prarodičů. Prvotní hřích spočíval v nedodržení zásad výživy, které člověk dostal od bohů, počínaje tím nešťastným jablkem, symbolem potraviny pro člověka nejškodlivější, dokonale zvoleným na základě exaktní vědy nedostupné současným lidem. A přesto můžeme změnit způsob výživy během jednoho dne. Rozvoj základních věd nyní umožňuje znovu vytvořit model výživy, který bohové stanovili pro lidi. Vyřazuje z výživy potraviny, které způsobují nepříznivé biologické změny v organizmu. Kdybychom se však zeptali tisíce lidí, co jim chybí, nikdo neodpoví, že mu chybí rozum. Nemůže odpovědět, neboť si neuvědomuje, že příčina bolestí, nemocí, strachu i agrese spočívá v chybné

10


činnosti mozku, kterou může změnit pouze správná výživa. Kdysi, před mnoha tisíci lety, žili výjimečně inteligentní lidé. Například autoři Bible. • Bibli ovšem není možno správně pochopit, pokud mozek nepracuje, jak by měl? A právě proto je třeba se živit stejně jako ti, kteří napsali nejmoudřejší ze všech knih. Je třeba použít dietu izraelských kaplanů neboli optimální výživu. „Když první lidé přestali být poslušní rad bohů, ztratili dokonalost. Nakonec se jim jejich potomci začali podobat – byli nedokonalí. V důsledku toho se všichni rodí jako nedokonalí, musí být nemocní a musí stárnout. Neposlušnost božských rad otevřela brány lidskému šílenství. Proto jsou dějiny lidstva poznamenány utrpením, smutkem, strachem, nemocemi a smrtí“ – říká žalm. Všechny „hříchy“, kterých se lidstvo dopouštělo ve své psané i nepsané historii a kterých se dopouští i nyní, jsou důsledkem biologických změn v lidském organizmu, přesněji řečeno změn ve stavbě, zásobování energií a v činnosti mozku. • Znalců Bible je hodně. Miliony lidí četly tu knihu a nikdo z ní nevyčetl to, co vy? Sedmkrát Bible vzpomíná a opakuje bez speciálního zašifrování „předpis na život: veškerý tuk. játra, ledviny a trochu masa z lopatky“. Ne z kýty! Dobrý řezník dokázal vypreparovat celou mízní soustavu, ve které se hromadily hormony pohlavní a steroidní. Kněží si přece nemohli dovolit konzumovat hormony. Prorok Izaiáš však praví: „Pastýřskou stravu budeš jíst.“ Pastýřská strava vede k dobré funkci mozku, ale to je příliš málo: je třeba se ještě učit. Čemu? To je právě ono! Rozlišil dobro od zla, což je v hebrejštině synonymem pojmu „vědět všechno“. Tyto dvě podmínky se vzájemně popírají, neboť „syn pastýře“, který jde na studia, vždycky změní způsob výživy, což zabrání nalezení klíče k veškerému poznání. • Vy, pokud snad ještě nemáte klíč, určitě máte už formu, ze které jej bude možno odlít. Přiblížil jste se k tajemství poznání. Přerušil jste prokletý kruh, který od věků zabíjí lidstvo? Byla to šťastná shoda několika okolností v mém životě, snad jisté rozumové vlastnosti, snaha o věcnou syntetizaci, zvídavost. Jeden z mých pacientů, vyléčený z nemoci dosud nevyléčitelné (roztroušené sklerózy), po 4 letech optimální výživy napsal mimo jiné: „Vrátila se mi víra v zázraky. Ano, prosím, bez přehánění, už to, že jste přišel na tu dietu, je zázrak a druhý zázrak je, že jsem o Vás uslyšel.“

11


Opravdu, samo vypracování optimální diety je zázrak, který neměl práva se stát. Vždyť, abych mohl tu dietu stanovit, musel jsem se předem po patřičně dlouhou dobu živit optimálním způsobem, abych mohl potom vyřešit tisíce problémů optimálním způsobem a utřídit nabyté poznatky. Pak bylo nutno poznatky ověřit na sobě samém, na rodině, na nemocných, najít významného člověka, který by dokázal pochopit důležitost problému, a to bylo nejtěžší získat finanční prostředky na provedení výzkumů, provést výzkum se zvířaty, provést výzkum s nemocnými lidmi, ukázat, že optimální výživa nemůže uškodit, dokázat, že pomáhá v každém případě mnohem účinněji, než dosud používané metody, získané výsledky ověřit na velkých skupinách nemocných lidí, pozorovat je po dobu několika let, popsal vliv optimální výživy na činnost lidského mozku. Všechno jsem to musel udělal téměř sám, s nevelkou pomocí nemnoha příznivců, věnovat na tento účel neustále značnou část svých příjmů, pracovat přes stále se množící překážky, v atmosféře urážek, osočování, nenávisti ze strany těch velmi početných, kterým byla svěřena odpovědnost za zdraví národa a kteří tento národ dovedli až k biologické katastrofě, která následně způsobila zruinování ekonomiky. Pamatuji si z dob studia fyzikální a chemická cvičení. Veškeré problémy jsem řešil od konce, ale výsledek byl obvykle správný! Kdysi nás odvezli do lesa a přikázali nám pochodovat podle azimutu. Každá skupina dostala mapu a měla pochodovat. Nelíbily se mi klikatiny, znázorňující směr: jednou na jihovýchod, pak na jih a zase na západ. . . Po několika minutách jsem si načrtl vlastní azimut: cestu zkratkou! Dovoluje ušetřit spoustu času a energie a, co je důležitější, rychleji se dostat k cíli. Tři sta kroků vpravo, osm set vlevo, tři sta vpřed, tři sta vzad, motání se do kolečka – to není nic pro mne. • Kdysi mi telefonoval váš spolužák z dob studia na Vojenské lékařské akademii. Potvrdil to, o čem teď mluvíte. Naznačoval však, že vaše zvídavost, názorová nekompromisnost, bílé bylo pro vás vždy bílým a černé bylo vždy černým, mohly být příčinou určitého osamocení, společenské izolace. Ten lékař mi přímo řekl: „Dobře vím, že to co navrhuje Kwašniewski je správné, ale osobně bych se to nikdy neodvážil říci. Nátlak společnosti, obava, že si znepřátelím vlivné lidi, by pro mne byly příliš silné.“ Hned po studiích jsem se dostal do vojenské jednotky v Braniewu. Byla tam dost divná situace: na jedné straně předpisy, které jsem jako lékař musel dodržovat, a na druhé vztahy, které panovaly mezi vedoucími kádry. Brzy

12


jsem se přesvědčil, že o všem rozhodují nepsané zákony: v případě provinění dokonce stříhali vojákům hlavy dohola. To byla šedesátá léta, dnes by jistě k podobné situaci nemohlo dojít. Tak dochází ke konfliktům se šéfy. Rozhodli o mém přeložení do Ciechocinka. Dostal jsem se do vojenského sanatoria. Všiml jsem si, že někteří kolegové přistupují k lázeňské léčbě stejně jako k léčbě lůžkové, například v nemocnici. Neurolog aplikuje pilulky a injekce, internista nebo kardiolog píše stovky předpisů, lékárna pracuje na plné obrátky a stav nemocných se nelepší. Naopak, přijíždějí do Ciechocinka stále nemocnější. Jak pomoci těmto lidem? Na studiích bylo všechno velmi prosté. Máme nemoc, máme diagnózu, máme terapii a lék, většina z nás také takto léčila. Přijíždí pacient s Buergerovou nemocí. Aplikuji obklady a léky, čas od času kontroluji sílu svalů a klaudikaci. Nic se nelepší. Tvářím se optimisticky. Progresivní polyartritida – totéž. Nějaké pokusy poléčit nemoc a pacient trpí a trpí. Zamýšlím se nad tím, co se děje. Buď nevyhovuje terapie nebo léky, přemýšlím o různých příčinách nemocí i o tom, proč je léčení neúspěšné. Hodně se učím. Specializace I. a II. stupně z fyziatrie a balneoklimatologie, protože jsem chtěl léčit celého člověka. Už tenkrát jsem přemýšlel o využití elektrického pole při léčení některých onemocnění, zamýšlel jsem se nad užitečností přírodních zdrojů jako je rašelina, slané lázně, vodoléčba. Věděl jsem, že k nemocnému nemůžeme přistupovat jako k automobilu v opravně: někdo si vezme na starost motor, jiný elektrický systém a někdo další karoserii. Organizmus je celek, je třeba i při léčení se k němu chovat jako k celku. A odvaha. . . Věděl jsem, že mi nesmí chybět. • Jak se stalo, že při hledání příčin nemocí jste nahlédl do. . . kuchyně? Protože jsem pracoval ve vojenském sanatoriu a celý den trávil mezi pacienty, musel jsem jim samozřejmě nahlížet i do talíře. V té době mi bylo doporučeno, abych se zabýval dietou a vlastně jejími několika druhy, které se používaly v sanatoriích. V armádě už je to tak, že se podřízenému řekne: „Budete dietetikem.“ A hotovo. Tak jsem se stal dietetikem, aniž bych o tom měl sebemenší ponětí, protože mne vaření nijak zvlášť nezajímalo. Ale protože jsem dostal příkaz, rozhodl jsem se vzít to vážně. Celé hodiny jsem trávil sčítáním bílkovin, tuků. sacharidů a kalorií. Zpočátku se mi to všechno pletlo v hlavě. Na jídelním lístku bylo každý den několik druhů jídel. Mrkev, petržel, brambory, mouka, ovocný rosol, zákusek – složení každého jídla jsem musel znát nazpaměť. Tenkrát nebyly ani počítače ani kalkulačky, všechno jsem musel

13


počítat na papíru. Dřina! Abych si ulehčil práci, rozhodl jsem se naučit přesné chemické složení všech potravin. Zkuste se dnes zeptat dietetiků na podrobné složení potravin. Nevědí. Neztrácel jsem čas. Nejdůležitější bylo pak nalézt klíč pro seřazení potravin z hlediska užitečnosti pro člověka. Odmítl jsem rozdělení podle kalorické hodnoty, nehodilo se mi ani rozdělení z hlediska tří hlavních komponentů. Jednoho dne mne napadlo, že jediným rozumným řešením je objevení poměru. Vzal jsem si za vzor techniku, kde se počítá s energií, doplňky a náhradními díly. Podařilo se mi uspořádat potraviny podle tohoto klíče. Všiml jsem si, že jsou potraviny živočišného původu a v malém množství i rostlinného, které obsahují bílkoviny a tuky. Tyto potraviny jsem oddělil. Začal jsem dělat druhý seznam – potravin, které obsahují bílkovin rostlinného původu a sacharidy. Třetí seznam jsem už neměl, protože v přírodě se neobjevují potraviny obsahující zároveň bílkoviny, tuky a sacharidy. Závěr se sám nabízel: kdyby Příroda předvídala, že se nějaké zvíře může živit bílkovinami, tuky a sacharidy zároveň, stvořila by takové potraviny! Neudělala to, vyloučila tedy možnost živil se přirozenými pokrmy obsahujícími tyto tři složky. Bílkoviny a tuky obsahují hlavně potraviny živočišného původu: mléko, sýry, maso a několik málo potravin rostlinného původu: mandle, vlašské ořechy, lískové oříšky, strouhaný kokos, slunečnicová jádra. Začal jsem důkladně analyzovat složení těchto potravin. Ukázalo se, že se téměř neliší od složení potravin živočišného původu. Ať už bude člověk konzumovat bůček nebo ořechy, výsledek je stejný – dodá svému organizmu nejhodnotnější palivo! • A lékaři naopak varují před konzumací tučného bůčku a doporučují jíst ořechy! Takových nesrovnalostí je mnoho. Například varují před konzumací slepicích vajec. . . Z biochemického hlediska bůček a ořechy jsou stejné. Nechceme-li ovšem hovořit o chuti nebo vůni. Ale to se nedá ani změřit, ani spočítat. • Vím, že jste svá pozorování týkající se způsobu stravování nejdříve ověřoval na své rodině. Připomíná mi to lékařské blázny, kteří, když neměli k dispozici pokusná zvířata, experimentovali na sobě. Ve skutečnosti v tom nebylo žádné riziko. Už tenkrát jsem věděl, že není nic horšího než dosavadní způsob stravování, musel jsem tedy co nejdříve něco změnit. Začal jsem u těch nejbližších, vždyť člověk se snaží oddálit nejprve nebezpečí od těch, které miluje nejvíce. A jim opravdu hrozilo velké nebezpečí. Manželka byla vážně nemocná. Měla mnoho chorob, mimo jiné i revmatismus a migrénu. Přestože byla mladá, měla zdeformované klouby na prstech, měla

14


potíže při chůzi do schodů. Syn na tom byl také špatně. Měl zkažené mléčné zuby, neustále trpěl záněty ústní dutiny. Dnes je mu 35 let a nemá ani jeden zkažený zub. A tak tomu už bude napořád, až do pozdního věku. Manželka zeštíhlela, pleť má hladkou, zmizely bolesti hlavy, začala běhat a na bolesti kloubů už ani nepomyslí. . . Já jsem naběhal mnoho kilometrů, hrál jsem kopanou s chlapci na ulici. Všiml jsem si, že máme zcela jiné psychofyzické reakce. • Kdy jste objevil, že důvodem nesprávné činnosti lidského organizmu je nevhodná výživa? Veškerá dění v přírodě i v životě člověka jsou spojením příčiny a následku, nemůže být například nemoc „sama o sobě“, musí existovat biologické příčiny, které mění člověka dobrého na darebáka a zlého na obráceného hříšníka. Určitě jde o faktory prostředí, které můžeme měnit. Jen je třeba vědět, jak. Poznání těchto faktorů a důsledků jejich působení by umožnilo rozumné působení na příčiny jevů, doufám, že pro dobro lidstva Člověk byl „stvořen“ pro dlouhý, zdravý a moudrý život pod podmínkou, že bude dodržovat „návod k použití“ svého organizmu, který dostal od bohů. Správný vzrůst, stavba a fungování organizmu jsou možné pouze při zajištění systematického zásobování stavebním materiálem nejvyšší jakosti, nejvýhřevnějším, nejlépe spalným a vždy jednotným palivem a miliony složek potřebných pro zdravý a dlouhý život. Všechny tyto složky musí mít nejvyšší biologickou hodnotu a vyskytovat se ve vzájemném poměru přizpůsobeném potřebám organizmu. Úroveň biologických věd je velmi nízká. Spočívá v popisování jevů a ne v objevování zákonů jejich vývoje. Pavlov učil, že „není třeba popisovat jevy, nýbrž objevovat zákony jejich vývoje. Z popisování nevzniká věda.“ Získané výsledky jsou interpretovány rozumem učenců, deformovaným následkem prvotního hříchu. Sami lidé, kteří se věnují vědě, nedokáží poznat svou ignoranci. Teprve člověk, který stojí mimo a jehož rozum je dokonalejší, může správně popsat stav základních věd v biologii. • Jednou jste kritizoval nízkotučnou dietu používanou mimo jiné i v sanatoriích. Napsal jste přímo: „Nízkokalorická strava oslabuje lidský organizmus.“ Dietu, o které mluvíte, vypracoval profesor Aleksandrow. Když jsem zpozoroval, že stav pacientů živených zeleninou, džemy, jablíčky a kasičkami se přes četné terapeutické zákroky nelepší a nemocní si neustále stěžují, že je jim zima (v pokojích jsme museli udržovat teplotu až 35 stupňů!), už jsem věděl,

15


v čem spočívá záhada stavu jejich zdraví. Ti, kteří byli živeni více kaloricky, se rychleji zotavovali, stav jejich končetin se zlepšoval po fyzikálních zákrocích. Všiml jsem si, že tentýž zákrok použitý při stejné nemoci má u různých lidí různé výsledky. Diadynamik, masáž a rašelina mohly pomoci při prokrvení tkání, ale mohly působit také zcela obráceně – mohly plenit neprivilegované tkáně. Takové orgány jako mozek, srdce a játra si obstarají výživu za každých podmínek, samozřejmě na úkor jiných částí těla. • V ciechocinském sanatoriu nedocházelo k mezním situacím. Lidé byli samozřejmě nemocní, ale neumírali kvůli špatné dietě. Opravdu, skutečná dramata se odehrávala v nemocnicích. Tam triumfovala tupost. Pamatuji si na jednu situaci před několika lety, kdy jsem byl na tříměsíční stáži ve Varšavě. Dostal jsem se do jedné kliniky, kde se mimo jiné prováděly operace cév. Jednoho dne mne zaujal pacient s Buergrovou nemocí, který měl za sebou už 27 operací. Měl amputované obě nohy, levou ruku, na pravé mu zbyly dva prsty, aby mohl držet cigaretu. Strašný pohled. „Pane doktore, zachraňte ho, jestli to dokážete“ – obrátil se na mne jeden docent. „Co navrhujete?“ – zeptal se profesor, přednosta oddělení, ve kterém se nemocný „léčil“ více než pět let. „Tuky a bílkoviny“ – odpověděl jsem. „S bílkovinami souhlasím, ale s tuky ne“ – slyšel jsem. Na vlastní pěst jsem toho člověka začal přikrmovat. Nosil jsem mu smetanu, sýry, maso, uzeniny. A on jedl a jedl. Za tři týdny se při vizitě u lůžka nemocného profesor zeptá: „Máte bolesti?“ a on odpovídá: „Ne.“ „24 ampulky dolarganu“, naordinoval profesor. „Pacient nesmí trpět“ – dodal. Dolagran je velmi silný prostředek s narkotickým účinkem. Co to znamená pro těžce nemocného člověka, který už pět let dostává léky utišující bolest, si může každý domyslet. Do té doby bral nemocný 12 ampulek, teď měl brát jednou tolik. Za několik týdnů se ze 24 ampulek stalo 48. „Přednosta přikázal, abychom nemocnému neomezovali množství dolagranu“ – uslyšel jsem na oddělení. Za dva týdny nemocný zemřel. Zeptal jsem se proč, když pět let nezvyšovali pacientovi množství tohoto prostředku, se náhle rozhodli aplikovat mu smrtonosnou dávku. Řekli mi: „Kdyby ten člověk přežil, byla by to prohra pro celou naši kliniku. Co bychom dělali?“ Přesto vám musím říci, že ti lékaři byli velmi slušní lidé. Ale „slušnost“ má také jisté hranice. Ten profesor se obětavě věnoval pacientům, dokázal stát při operaci 10 hodin, ale ten nemocný neměl právo přežít. To je velmi smutné. Vím, že se vám to může zdát neskutečné.

16


• U vás v Ciechocinku však dosahujete čím dál tím překvapivějších výsledků. Nemocní se rychle uzdravují, ukazuje se, že optimální výživu můžeme používat jako panaceum na většinu nemocí současné doby. Zdá se, že odvěká touha lidstva je skromně realizována daleko od velkých léčebných středisek. . . Stále myslím na to, jak sdělit své vědomosti těm, kteří rozhodují o zdraví národa. Pomáhat nemocným, ulehčovat trpícím – myslel jsem, že je to má povinnost. Takže Vědecká rada při ministerstvu zdravotnictví, kdo by mohl být kompetentnější? Přijíždím na schůzku, vysvětluji, přesvědčuji, objasňuji a nakonec říkám jednou větou: existuje možnost značného zlepšení zdraví národa. Ale pan tajemník Rady, nyní profesor s mnoha tituly, vůbec neposlouchá, co mu říkám. Jako když hrách na stěnu háže, mlčí. Naznačuji, že může zřídit středisko, ve kterém bude možno ověřit účinnost mnou navrhovaných metod etiologického léčení většiny nemocí. Souhlasí. Mám sepsat patřičný návrh, po nějaké době se dovídám, že mu vůbec nezáleží na zdraví lidí, nýbrž jen na tom, abych se stal šéfem nějakého střediska. • Abych pravdu řekl, nedivím se odpovědi toho ctihodného grémia. Důležitá instituce, nadutá byrokracie a náhle jim nějaký obyčejný doktůrek navrhuje zřízení střediska, quasinemocnice, kde bude léčit většinu nemocí plnotučnou smetanou a vepřovým kolenem. . . Povinností těch lidí bylo pochopit! Vždyť už tenkrát jsem dosáhl přesvědčivých výsledků, byl jsem připraven jim okamžitě uvést důležité a věcné argumenty z oblasti biochemie. Pokud pochybovali o mých vědomostech, měli to dokázat. • A to ještě není konec vašich půtek s „lidmi jinak smýšlejícími“. Později jste se věnoval dietě vojenských letců, jejichž organizmy byly v té době bezohledně ničeny. V sedmdesátých letech byl odborný tisk plný zpráv o otřesné psychofyzické kondici polských pilotů. 90 procent z nich mělo nadváhu, 90 procent reagovalo na stres přejídáním, měli aterosklerózu, hlavně srdeční a mozkovou. Tyto nemoci nevznikly následkem trávení jistého počtu hodin ve vzduchu, protože britští nebo kanadští letci těmito chorobami netrpěli. • Když jste objevil, že je to společenská skupina s nejvíce zničeným organizmem nejen v armádě, ale i v celém národě, co následovalo? Několika lidem jsem položil otázku, zda může člověku létání zvýšit hladinu cholesterolu? Kdyby generální štáb, ministr zdravotnictví a šéf armádního

17


zdravotnictví dokázali odpovědět na tuto nejprostší z prostých otázek, nedošlo by k nesmyslům při výběru odtučňovací kúry pro letce, které končily skoro vždy přírůstkem váhy. Jednoho dne přijel do Ciechocinka jistý generál, zástupce velitele leteckých vojsk. Dal jsem se s ním do řeči a ptám se ho: „Proč tak ničíte ty lidi a používáte nejhorší způsob výživy?“ Generál se zamyslil a říká, že už hodně dávno se tím zabývají lékaři a vědci a až dosud nenalezli příčinu toho jevu. „Brzy bude vědecká konference, zvu vás na ni“ – řekl. Přijíždím do Varšavy, poslouchám, co říkají odborníci a vidím něco hrozného. Oni ničemu nerozumějí! Hlásím se o slovo a ptám se, zda vědí, proč se u nosičů v pařížské Tržnici, nosících na bedrech maso neobjevují ani nemoci páteře, ani polyartritida, ani revmatismus, zatímco ostatní nosiči nemocemi trpí. „Vážení pánové, u nosičů totiž všechno záleží na tom, co nosí na zádech“ – končím svou řeč k překvapení celého sálu. Myslíte, že někdo z těch vážených vědců pochopil, o co jde? Nulová reakce, naprosto žádné pochopení. Rozhodl jsem se napsat Wojciechu Jaruzelskému, který byl tenkrát ministrem obrany. Informuji ho, že armáda je na tom špatně, že to, co navrhují ti, kteří mají dbát o její zdraví, skončí katastrofou, že pokud jsou různé názory, bylo by třeba provést výzkum. Brzy dostanu odpověď, tentokrát od plukovníka Janiszewského, že nejvyšší vědecké autority v zemi nesdílejí můj názor. A co jiného jsem mohl čekat? Věděl jsem, co říkali Goethe, Kant, Sedlak, Vanini. „Autority“ jsou hlavní příčinou toho, že lidstvo přešlapuje na místě. Co to znamená „autorita“? Copak člověku, kterého vybrali do úřadu, tím pádem přibude rozumu? V Krylovově bajce jsem našel takový veršík: „Čím někdo v úřadě výše bude, rozumu mu od toho nepřibude.“ Jestli je lidstvo nemocné, zdegenerované, jestli je smýšlení patologické, pak strká na úřady jedince bez jakýchkoliv předpokladů pro řídící činnost. A takoví lidé by měli správně posuzovat věci? • Tedy každý, kdo neměl stejný názor jako vy, byl hlupák? Nehodnotíte příliš přísně své protivníky? Velmi zřídka a náhodně jsem se setkal s lidmi velmi rozumnými, lidmi vzdělanými, myslícími podobně jako autoři Bible. Dokázali objevit a zapsat mnoho důležitých pravd, které nemohly být pochopeny jejich současníky. Tak profesor Julian Aleksandrowicz patřící k těm výjimkám píše: „Veškeré problémy společenské a ekonomické, jakož i zdravotní, jsou zapříčiněny funkčními poruchami myšlení a jednám způsobenými změnami ve struktuře a fungování lidských mozků a tyto změny jsou způsobeny ekologickými faktory.“ Počátkem roku

18


1974 jsem měl to štěstí setkat se v Krakově s prof. Aleksandrowiczem. Měsíc před tím jsem předložil premiérovi Piotru Jaroszewiczovi můj „Program zlepšení výživy národa“. V Krakově jsem o něm měl hovořit v Polské akademii věd. Konečně se objevila šance udělat něco konkrétního. Oznámil jsem svým vojenským nadřízeným, že jsem dostal pozvání od místopředsedy Světové organizace vědy, abych přednesl přednášku o optimální výživě. Zamítnutí. Ukazuje se, že sám ředitel Zdravotnické služby polské armády telefonoval, aby „zabránili za každou cenu Kwašniewskému jet do Krakova“. Ti lidé se prostě cítili ohrožení. Uvědomili si, že celá jejich věda nestojí ani za zlámanou grešli, a protože měli moc, snadno mi mohli vyrazit zbraň z ruky. • Vy jste se nevzdal, ačkoliv nedůvěra k autoritám, veškerým institucím, a úřadům zůstala ve vás navždy. Ano. Věděl jsem, že mám-li něčeho dosáhnout, musím sáhnou co nejvýše, a proto ten nápad s Jaroszewiczem. Dostávám se k němu a překvapeně zjišťuji, že ten člověk chápe, o čem je řeč. Brzy nato zařizuje zahájení programu výzkumu na zvířatech pod vedením prof. Stanisława Bergera. • Vy jste už dříve dělal pokusy na zvířatech, takže jste se neobával o výsledek. . . Choval jsem tři skupiny krys. Každá z nich dostávala jiný druh výživy. Pozoroval jsem ta zvířata a výsledky výzkumů jsem pečlivě zaznamenával. Berger přece vědecky dokázal, že zvířata živená optimální dietou mají mozky větší v jednom pokolení o 8 procent (ve srovnání s kontrolní skupinou) a schopnost učení o 40 procent větší než ty, které byly živeny jiným způsobem. Nepřekvapilo mne to, sám jsem si všiml, že krysy s optimální dietou jsou silné, vytrvalé, odolné proti jedům. Prováděli jsme pokusy, při kterých jsme krysám přivazovali k ocasům závaží. Házeli jsme je do vody a se stopkami v rukou jsme měřili čas, po který se udržely na hladině. Ty optimálně živené byly vytrvalejší. Plavaly mnohem déle. Později, když bylo nutno pokusy přerušit, uspávali jsme zvířata éterem vstřikovaným do kelímků. Jen pro zajímavost dodám, že množství jedu určené pro krysy živené podle optimálního modelu bylo nutno zněkolikanásobit. . . Berger navíc dokázal, že množství aktivních sloučenin fosforu (které jsou hlavním zdrojem energie mozků myslících lidí) je u „mých“ krys největší. • Krysy tedy byly chytřejší a silnější. . . A co lidé? Za jakou dobu se zlepší činnost jejich mozku?

19


U dospělých a zdravých lidí se rozumová činnost oprostí od následků prvotního hříchu po 3-6 měsících od okamžiku přechodu na optimální výživu. U lidí s pokročilou aterosklerózou mozkových tepen k tomu samozřejmě dojde později – po 6-12 měsících. • Jiná část téhož programu prokázala vynikající antisklerotické účinky optimální výživy. Výzkumný tým se skládal z několika desítek lidí. Z toho jen profesorů bylo jedenáct. Jednalo se o prokázání, zda Kwašniewského dieta může být nápomocná při léčbě aterosklerotického zúžení věnčitých tepen, nemoci, o které se poslední dobou hodně mluví v souvislosti s ruským státníkem Borisem Jelcinem. Já jsem velmi dobře věděl, že místo strašně drahých a velmi riskantních bypassů a jiných kardiochirurgických zákroků by stačilo nemocným patřičně změnit stravu a vyzdravěli by, ale bylo nutno o tom přesvědčit jiné. Kolektiv vedený profesorem Henrykem Rafalským z Lodže prokázal, že u všech 60 mužů, živených podle mých doporučení, nastalo subjektivní zlepšení a objektivní u 90-ti procentní většiny. Ukázalo se tedy, že dieta nízkosacharidová nikomu neškodí, ba právě naopak mnoha lidem pomáhá. Přes velmi negativní postoj mnoha vědců k tomuto předmětu výzkumu, se v závěrečné zprávě tato fakta musela objevit. Bylo to v roce 1980. Vím, že z té pokusné skupiny většina pacientů zůstala při tomto způsobu výživy. Profesor Rafalski, který mi nedávno telefonoval, řekl, že všichni jsou na živu, i když uplynulo už 16 let. Těm lidem hrozily přinejmenším těžké operace.

20

Žádné nepříznivé změny nenastaly Lodž, 16. 10. 1987 Spolupráce našeho Institutu výživy člověka s doktorem Janem Kwašniewským trvá již více než 10 let. Vznikla v době, kdy tehdejší ministr zdravotnictví a sociální péče jmenoval speciální komisi pro zhodnoceni výsledku výzkumu prováděného J. Kwašniewským. Stal jsem se členem této komise, které předsedal prof. dr. J. Aleksandrowicz. Od té doby byl J. Kwašniewski s námi ve stálém kontaktu, mimo jiné se aktivně (referáty) zúčastňoval seminářů, konajících se na naší katedře a na s námi spolupracující I. klinice interních nemoci naší vysoké školy. Aktivně se zapojil při zpracováni meritorických, metodických a organizačních principů vědeckého výzkumu nazv. „Vliv nizkosacharidové diety na zdravotní stav. výživu a přeměnu lipidu a dusíku v organizmu“ realizovaného v rámci resortního programu MZSP „Optimalizace výživy obyvatelstva“ a koordinovaného Institutem potravin a stravování ve Varšavě. Je třeba dodat, že pojem „nízkosacharidová dieta“ odpovídá pojmu „optimální dieta“, používanému J. Kwašniewským. Počáteční výzkum, prováděný na pokusných zvířatech prokázal, že nízkosacharidová dieta podstatně snižuje hladinu cholesterolu a jiných lipidů v krvi. Následný výzkum už byl prováděn na dospělých mužích, trpících nemocem i krevního oběhu v úzké spolupráci s I. klinikou interních nemoci a Ústavem laboratorní diagnostiky institutu patologie naší vysoké školy. Prokázal, že nízkosacharidová dieta, aplikovaná po dobu 6 měsíců způsobila značné sníženi tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a dále: a) nezpůsobila postižitelně nepříznivé změny zdravotního stavu (hodnoceného na základě komplexního laboratorního a klinického vyšetření), b) způsobila postižitelné příznivé změny zdravotního stavu mužů, kteří byli předmětem výzkumu. Mezi ně počítáme mimo jiné (kromě snížení tělesné hmotnosti) • • • •

zlepšeni fyzické kondice zlepšeni výkonnosti krevního oběhu zmírnění projevů nemoci věnčitých tepen zlepšeni funkce dýchacího ústrojí.

21


V průběhu 6 měsíců dodržování diety se neobjevily u zkoumaných mužů projevy ketózy, hypercholesterolemie nebo hyperurikemie, které jsou hlavními výhradami vůči používáni nízkosacharidové diety. Je třeba dodat, že před námi výzkumy vlivu „optimální“ diety provedl na krysách kolektiv vědců vedený prof. dr. S. Bergerem (SGGW), který prokázal mimo jiné i pozitivní vliv této diety na funkci centrální nervové soustavy (mozku) u krys. Výše uvedená fakta jsou důkazem rozsáhlých vědomosti dr. J. Kwašniewského v oblasti vědy o výživě a dovednosti jejich využití v praxi.

rof. dr. Henryk Rafalski. Katedra Hygieny Lékařské akademie Lodž

22

Proč vlastně tuky?

Proč vlastně tuky? • Jak došlo k vytvoření modelu správné výživy člověka neboli vaší slavné zásady poměru? Předpoklad, že všechny zákony platné ve fyzice a chemii platí rovněž pro živé organizmy, byl nejdůležitější. Začal jsem přemýšlet o všech složkách lidské potravy. Bílkoviny? Bílkoviny jsou život. Ale jsou různé bílkoviny. Nejlepší? Nejlepší jsou ve vaječných žloutcích. Takže vejce! Symbol života a rozvoje. Energie? Nejlepší energie, nejlepší palivo je v tucích! To bylo jasné. Přesněji řečeno, ta energie je shromážděná v mastných kyselinách s dlouhými řetězci. Jestliže v nějakém palivu připadá na atom uhlíku značné množství atomů vodíku, toto palivo má vynikající kalorické vlastnosti. Samozřejmě to nemohou být stejné uhlovodíky jako v benzínu nebo technických plynech, neboť aby člověk mohl spalovat tyto řetězce, musí obsahovat skupinu COOH. Čím je delší tukový řetězec, na který připadá skupina COOH, tím je palivo lepší. Pokud není tuk nasycen vodíkem, dobrého paliva je méně. Zvýšíme-li molekulovou váhu nenasycených tuků hydrogenací jen o 1 %, můžeme očekávat, že energetická hodnota vzroste až o 18 %! Byl jsem přesvědčen, že způsob mého uvažování je správný, přesto jsem se obával reakce některých lidí, neboť tyto elementární pravdy byly až dosud považovány mezi lékaři za zcela nepřijatelné. Začal jsem v literatuře hledat informace o cholesterolu v krvi a příčinách aterosklerózy. Čtu tam, že „volné nasycené mastné kyseliny způsobují větší vzrůst hladiny cholesterolu než triacyglyceroly“. Co jsou to triacyglyceroly? To jsou tytéž volné masné kyseliny, jen spojené s glycerolem, který je palivem horší jakosti. Další zjištění: „Triacyglyceroly zvyšují více hladinu cholesterolu než diglyceridy a diglyceridy více než monoglyceridy.“ Tedy čím glycerolu je více (monoglyceridy), tím je palivo horší. • Pro mnoho lidí je to čistá alchymie a obyčejného člověka naprosto nezajímají změny, které se odehrávají v buňkách. Důležitý je výsledek. Ti, které to nezajímá, mohou přeskočit těchto pár řádků, chtěl bych však dokončit vysvětlování procesů, které vedou k příznivým nebo škodlivým změnám v našich organizmech. Nenasycené tuky jsou součástí mateřského mléka. Je jich tam 0,4 %. Nikdo nepopře, že mateřské mléko představuje ideální výživu, co se týká biochemického složení. V něm právě na jeden gram bílkoviny

23


připadá více než 3 až 11 g tuku. Z toho jasně vyplývá – pokud příroda naplánovala tak malé množství této látky v tomto úžasném pokrmu, měli bychom to respektovat, Místo toho se lidem namlouvá, že rostlinné tuky obsahující mastné kyseliny s mnoha nenasycenými vazbami, které v mateřském mléku nejsou, jsou zdravé. Obrovský omyl – v organizmech reagují vázáním kyslíku. Což má za následek vznik peroxidů, superoxidů a různých jedovatých sloučenin, stárnutí tkání způsobující mechanická poškození, onemocnění rakovinou. Kdysi byl učiněn pokus založený na nahrazení tuků nasycených tuky nenasycenými. Co se ukázalo? Nemocní, kteří dostávali stejné množství nenasycených tuků, onemocněli rakovinou třikrát, čtyřikrát až pětkrát častěji. Je nám jasné z čeho. Vždyť peroxidy, o kterých jsem hovořil, vyvolávají v organizmu záněty, chorobné změny, celé tkáně i celé orgány doslova degenerují. Týká se to jen vícesytných nenasycených mastných kyselin, které nejsou v másle, ale jsou v rostlinných tucích. To ještě není všechno. V organizmech živených vícesytnými nenasycenými kyselinami vznikne sloučenina zvaná aldehyd malonový, hrozné svinstvo. Vznikají také technické plyny jako etan a pentan, vylučované organizmem bránícím se před otrávením. Ale zároveň s nimi vylučujeme vodík – nejlepší palivo pro buňky, jako v technice. Nemůžeme tak nerozumně plýtvat energií. • Shrneme-li to, jaké tuky jsou pro člověka nejlepší? Takové, které jsou nejlepší po stránce chemické. Nejlepší jsou tedy tuky, které mají nejvyšší procento spalovaných komponentů, neboli takové, ve kterých skupina COOH připadá na nejdelší řetězec mastné kyseliny. V mastných kyselinách s krátkými řetězci může být těchto komponentů 30 – 40 %, s nejdelšími více než 90 %. Mastná kyselina s dlouhým řetězcem, nasycená plně vodíkem, dává po spálení asi 10 Kal/g, neboli tolik jako benzín. Tuk je o to lepším „palivem“, oč více vodíku připadá na každý gram uhlíku a oč má více spalovaných komponentů. Po stránce chemické jsou nejlepší mastné kyseliny s dlouhými řetězci plně nasycené vodíkem neboli tuky tuhé, hlavně živočišného původu. Pouze tuky s délkou řetězce větší než 10 atomů uhlíku jsou bez přetváření vhodné k využití našimi buňkami a tkáněmi. Bezprostředně jsou vstřebávány do krve a nemusí být zpracovávány a upravovány v játrech, jako horší tuky (s kratšími řetězci) nebo všechny jiné složky obsažené v požité a strávené potravě. Nasycené tuky s dlouhými řetězci jsou nejlepším lékem pro nemocné na játra. Chemicky i fakticky jsou mastné kyseliny s dlouhými řetězci nejlepším „palivem“ pro náš organizmus.

24


• Teď byste mohl, prosím, ještě jednou vyjmenovat nejhorší tuky. Odjakživa hovořím a píši o obrovské škodlivosti vícesytných nenasycených tuků pro náš organizmus. Čím méně nasycené (vodíkem) jsou mastné kyseliny, tím jsou horším „palivem“. Je třeba na to myslet při nákupu tuků. Margaríny se vyrábějí z nenasycených tuků vháněním do nich vodíku. Katalyzátorem jsou ionty kovů, které v margarínu zůstanou. Nejsou vůči organizmu neutrální. Mimo to, vodík, který se dostál do nenasyceného tuku při výrobě margarínu, se nespojuje s uhlíkem v takové pozici jako v přirozeném tuku. Polovina vodíku se spojuje v tzv. pozici cis a polovina v trans. V přirozených tucích se veškerý vodík nachází v pozici cis. Nutnost „utilizace“ vodíku spojeného v pozici trans (jako v margarínu) je velkou zátěží pro organizmus a není neutrální vůči našemu zdraví. Nejlepší jsou tuky živočišného původu a sice tuky tuhé, požívané v přirozených živočišných tkáních. Slanina bude vždy lepší než sádlo, vepřový lalok lepší než losos nebo úhoř. Samozřejmě při optimální výživě. Při nesprávné výživě může sádlo nadělat méně škod než slanina. Nebudou to škody přímé, ale nepřímé. Nebudou způsobeny přímo tukem, ale hlavně sacharidy požívanými zároveň s tuky. Biologickou (a zároveň faktickou) hodnotu tuků, netvoří jen dlouhé řetězce mastných kyselin plně hydrogenovaných, nýbrž i přítomnost milionů složek, které se vyskytují v nejlepších přirozených „tučných“ potravinách živočišného původu. Proč má člověk sám vytvářet tyto sloučeniny, může-li je obdržet v potravě? Nejlepší pro člověka jsou tuky, tuky obsažené ve žloutku slepicích vajec. V křepelčích vajíčkách jsou stejně hodnotné, ale mnohem dražší. Faktická hodnota tuků ve žloutku pro náš organizmus, jak dokazují vědecká bádání, je 4 krát vyšší než biologická hodnota tuku v másle nebo ve smetaně a značně větší než biologická (neboli faktická) hodnota všech ostatních tuků. Ze všech tuků je pro člověka nejškodlivější kukuřičný tuk, protože 5 let po infarktu přežívá nejméně lidí používajících kukuřičný olej jako tuk. Pupálkový olej prozkoumán dosud nebyl, nebyl tenkrát ještě módní, ale může být ještě horší. • Za jak dlouho organizmus přivykne jinému druhu energie? Dost brzy. Organizmus si prostě vytvoří enzymy pro spalování tuků a likviduje ty, které jsou přizpůsobeny ke spalování sacharidů. V žádném případě nesmíme míchal palivo, tzn. dva zdroje energie: tuky a sacharidy a musíme přesně dodržovat správný poměr mezi nimi.

25


• Už víme, že tuky musí být pro člověka jediným významným zdrojem energie, ale mimo energie dodávají organizmu i tak důležité složky jako enzymy, vitamíny a minerály. Ne všechny tuky. Jen v živočišných tucích se nacházejí všechny potřebné složky pro jejich spalování, neboli enzymy, vitamíny a minerály v optimálním množství a poměru. Tuky vznikají v organizmu zvířat pomocí stejných enzymů, vitamínů a minerálů, pomocí nichž jsou spalovány. Jíme-li tuky živočišného původu, dostáváme nejen koncentrovanou energii, ale i všechny složky potřebné k získání této energie, které doprovázejí tuky v patřičném množství a poměru. Spalování tuku v organizmu je velmi snadné a energeticky málo náročné. • Při výběru tuků se musíme řídit jejich hodnotou biologickou a kalorickou nebo máme mít na paměti ještě jiné složky? Už jsme hovořili o tom, že při jejich hodnocení se nestačí řídit jen jejich kalorickou hodnotou, i když je to velmi důležitý ukazatel, ale i jejich biologickou hodnotou. Biologická hodnota tuků označuje přítomnost enzymů, vitamínů, minerálních látek a mnoha jiných biologicky důležitých komponentů. Kalorická hodnota tuků je však důležitá. Lepší jsou ty tuky, které při stejné váze dodávají po spálení více energie. Organizmus získává užitečnou energii hlavně spalováním vodíku. Uhlík je málo významným zdrojem energie. Při spalování tuků v organizmu vzniká energie a teplo. Energie je zužitkována na chemické (životní) procesy v organizmu. Teplo umožňuje udržovat náležitou tělesnou teplotu. Větší spalování vodíku organizmem znamená menší spotřebu kyslíku. Když spalujeme více uhlíku, potřeba kyslíku vzrůstá. U organizmu současného člověka je schopnost maximálního výkonu omezena hlavně nedostatkem kyslíku. • Co s rostlinnými tuky, máme je úplně vyloučit ze stravy? Tuky rostlinného původu mohou tvořit určité procento z celkového množství požívaných tuků. Nejlepší jsou rostlinné tuky obsažené v potravinách, které se jedí syrové: vlašské ořechy, lískové oříšky, mandle, olivy, slunečnicové semeno, strouhaný kokos. Tuky obsažené v potravinách, které se nejedí syrové (řepka, kukuřice, pupálka, lněné semínko) a obsahují více podvojných vazeb (jsou méně nasycené), bychom konzumovat neměli. Vždycky je lepší margarín (ztužený tuk, obsahující více vodíku) než olej, ze kterého byl vyroben. Tuky dlouho setrvávají v zažívacím traktu, což je velmi užitečné. Zažívací trakt slouží k tomu, aby pomalu dodával „stavební materiál“ a energii. Při výběru tuku

26


ke konzumaci, zvláště v prvním období optimální diety, je nutno používat tabulky na konci knihy. Při sestavování jídelníčku a přípravě jídel je třeba dbát na tuky, které jsou obsaženy v potravinách, ze kterých jídlo připravujeme.

27

„Arkádie“ • Už párkrát se zdálo, že se Jan Kwašniewski už už stane slavným. Nejdříve, když váš projekt zaujal premiéra, potom, když se konečně potvrdilo, že optimální výživa může pomoci v etiologickém léčení mnoha nemocí. A nakonec, když jste se stal televizní hvězdou programu „Hra o milion“, ve kterém jste milionům lidí mohl odhalit tajemství svých objevů. Pokaždé chybělo k dokonalému úspěchu jen málo. . . Zřejmě to tak mělo být. Nikomu nic nevyčítám. Je mnoho předpokladů k tomu, aby snad ještě v tomto století „k údivu všech národů světa z Polska vyšla naděje pro trpící lidstvo“. • Po těch vystoupeních v televizi jste se stal známou osobností. Sice výraz „Kwašniewského dieta“ vyvolával u některých lidí ironické úsměvy, ale tehdy se poprvé objevila šance otevřít středisko, ve kterém byste mohl na velké skupině lidí ověřit účinnost optimální diety. Ve skutečnosti jsem měl takovou příležitost už dříve. Když jsem v Ciechocinku vedl středisko, ve kterém jsem léčil nemocné dietou a selektivními proudy, přijíždělo tam denně 800 – 1000 lidí! Taxikáři dodnes vzpomínají na ty zlaté časy. Lidé se za mnou sjížděli z celého Polska, začali se objevovat i nemocní z ciziny. Polovina soukromých ubytoven v Ciechocinku byla obsazena mými pacienty. Každý, kdo se vracel, si odvážel pokyny pro další život, které předával jiným. Cukrovku, aterosklerózu, Buergerovu nemoc, neurózy jsem léčil jako na běžícím páse. Lidé nemohli uvěřit, že je to tak jednoduché. Samozřejmě to brzy začalo jistým lidem vadit. Všechno fungovalo bez byrokracie, bez papírování, zato dokonale. Není divu, že někteří profesionálně zainteresovaní lidé se cítili ohroženi. Musel jsem rezignovat. • A tehdy jste se rozhodl zkusit to na svém rodném Kielecku. Mělo to být splacení jistého dluhu vděčnosti vůči té zemi Bohem i lidmi zapomenuté. Kieleckou bídu, o které se dnes mluví v celém Polsku, jsem měl příležitost poznat na vlastní kůži jako dítě. Mizerná, jalová půda, nedostatky ve výživě trvající už po mnoho pokolení, to všechno přece známe z popisů Żeromského. Rozhodl jsem se těm lidem nějak pomoci. Jako lékař znám jen jeden způsob, když se tedy u mne přihlásila na tu dobu velmi pružná „Agrotechnika“ (někteří říkají, že to byla první kapitalistická firma v socialismu), měl jsem jen jednu

28

„Arkádie“

podmínku – „Arkádie“ bude někde v okolí Kielců, aby tam mí krajané měli blízko. Na jaře roku 1987 jsme našli takový motel v Cedzyně u Kielců a rozhodli jsme se tam začít ještě jednou. • To ale byla klinika. . . Vy jako vedoucí, váš syn jako zástupce pro administrativní záležitosti, dvě sestry, půl účetní, kousek patra, které se v turistické sezóně proměnilo v obyčejný motel. A stačilo to. Lidé čekali celé měsíce, aby za mnou mohli přijet. Pacienti přijížděli z Velké Británie, Skandinávie, Ruska, Německa. Lidé nemohli uvěřit, že je možno žít jinak, ale k tomu je třeba změnit dlouholeté návyky. Některým to šlo snadněji, jiným obtížněji, příklad těch, kteří jednoho dne přestali jíst cukr, škrob, ovoce, působil. Uzdravovali se přímo před očima. I když tenkrát člověk, který vynakládal značnou sumu na pobyt v takové quasinemocnici, byl náročný a nedůvěřivý. Ale reklamace jsme neměli. Pokaždé došlo ke zlepšení. Byl konec osmdesátých let. Na obzoru se však už objevoval pan Balcerowicz a jeho reforma. V lednu 1990 se ceny v hotelu zdesetinásobí, lidé jsou tak „oškubáni“ o peníze, že nikdo nemá čas pomyslet na své zdraví. Přesto nějak dávám dohromady další turnusy a tak přežíváme do jara. Chtěl jsem za každou cenu dokončit pozorování působení selektivních proudů a optimální výživy při léčení některých nemocí. Sbírám zkušenosti, hromadím statistické údaje, už nemám sebemenších pochyb, že moje metody jsou účinné. Vyléčil jsem 1670 lidí! Popsal jsem průběh nemoci každého pacienta, pokroky v léčení, seznam postupně vynechávaných léků, uskutečněných procedur. Lidé odjížděli zdravější a šťastnější. • Pamětní kniha „Arkádie“ se zápisy pacientů by mohla být nazvána Knihou zázraků. . . Žádné zázraky se nekonaly, jen někomu zvenčí by to tak mohlo připadat. Věděl jsem, které faktory vyvolávají nemoci, tak jsem je prostě odstranil. Na konci každého turnusu jsem žádal pacienty, aby mi dali vědět, kdyby se stav jejich zdraví zhoršil, kdyby například někdo onemocněl rakovinou. Do dnešního dne jsem žádnou takovou zprávu nedostal, ti lidé jsou prostě zdraví. Pamatuji si z té doby případ pana M., podnikatele z Ustky, z posledního turnusu v „Arkádii“. Přivezli ho na invalidním vozíku. Měl mozkovou aterosklerózu, takže se střídavě smál nebo plakal, trpěl na nedostatečný krevní oběh, byl po těžké mozkové příhodě, jeho srdce bylo velmi opotřebované. Ten člověk má teď 72 let, cestuje po celém světě, nedávno jsem dostal od něho pohled. Píše, že plave 10 hodin denně v Rudém moři. . .

29

„Arkádie“

• Případů podobných příběhu pana M. jsou desítky. Jen z okruhu mých známých bych jich mohl jmenovat více než deset. Udivující (možná ten výraz není příliš vhodný?) je zvláště příběh mladého lékaře, třicátníka, kardiochirurga 7. Katovic, který onemocněl na roztroušenou sklerózu. Bylo to strašné pro něj i jeho rodinu. Rychle postupující nemoc, opakující se ataky a medicína zcela bezmocná. Jsem s tím člověkem ve stálém kontaktu. Je plný sil, pracuje a možná už zapomněl, že byl někdy nemocný. Podařilo se nám naštěstí zachytil nemoc v počátečním stadiu, kdy ještě nedošlo k nenapravitelným poškozením, ačkoliv všechny znaky choroby se už projevily a magnetické ozvy v mozku vykázaly nepochybně změny. Navíc si ten člověk plně uvědomoval, co se stane, když přestane dodržovat zásady výživy, které jsem mu předepsal. • S tím lékařem jsem několikrát hovořil. K vyzkoušení vaší diety ho přemlouvala přítelkyně jeho matky, která se sama takto vyléčila z četných nemocí. Řekla: „Nemůže ti to uškodit. Zkus to.“ Nemocný lékař se tedy rozhodl vám důvěřovat, ostatně neměl na vybranou, protože profesor, slavný neurolog, mu řekl, když se seznámil s výsledky vyšetření: „Neplač, synku.“ Ale potom doktor P. začal studovat tlusté svazky biochemie a objevil, že to, co říká Kwašniewski, odpovídá nejnovějším poznatkům vědy. Vzpomínám si na jeho nadšení pro vás a vaši teorii. Přestože jsem ho varoval, aby mezi kolegy příliš nemluvil o svých názorech na mou dietu, ten lékař se rozhodl nezůstat lhostejný k bolesti a utrpení, které ho obklopují. Přemluvil několik kolegů, kteří mimo jiné bojovali s nadváhou, přesvědčil pro optimální dietu i svou ženu, také lékařku, nakonec s mým souhlasem založil v Katovicích středisko, které nazval „Arkádie II“. O roztroušené skleróze vím hodně a také vím, že organické změny v tomto případě v centrální nervové soustavě jsou nezvratné, ale podstatné je, že je možno zastavit devastaci organizmu, kterou způsobuje tato nemoc, snažit se zabránit, aby lidé, které odsuzuje k těžké invaliditě, trpěli. • Možná o tom nevíte, ale ten lékař navštívil i jinou známou osobnost se stejnou specialializací jako ten, který nad ním kdysi udělal kříž. Řekl mu: „Podívejte se, prosím, pane profesore, já žiji, funguji, nejsou další ataky, pohybuji rukou, normálně vidím.“ „Divím se, že nejste na vozíku, pane doktore“ řekla ta autorita. . .

30

„Arkádie“

P. profesor Włodzimierz Sedlak kdysi řekl, že úpadek veškerých autorit se musí odrazit i ve vědě a dodal: „Věda se stala učenou mrtvolou myšlení, ke které usedli zkušení hráči. Kdyby byla vydána encyklopedie ignorance autorit uznávaných v dějinách vědy, skládala by se z mnoha tlustých dílů. Vědce už nic nezaujme. Jsou jako voli přežvykující klidně potravu na ohrazené louce.“ • Nešetříte autority. A oni mne ušetřili?

31

Nesetkal jsem se s dietou stejně účinnou Lodž 26. 05. 1994 Jsem doktorem biochemie, pracoval jsem v Ústavu výživy člověka při katedře hygieny lékařské akademie v Lodži. Spolupráce Ústavu výživy člověka s dr. Janem Kwašniewským trvá již skoro 20 let. Na jejím počátku stojí vznik speciální komise pro hodnocení výsledků výzkumu prováděného Janem Kwašniewským, která byla zřízena ministrem zdravotnictví a sociální péče a ministrem vědy a vysokých škol na pokyn tehdejšího premiéra Piotra Jaroszewicze. Počáteční výzkum, prováděný na pokusných zvířatech, prokázal, že nízkosacharidová dieta snižuje významně hladinu cholesterolu a jiných lipidů v krvi. Zvířata dostávala bílkoviny hlavně živočišného původu (slepičí vejce a tvaroh – pečené) v množství 20 % v přepočtu na kalorickou hodnotu, tuky jen živočišného původu (máslo, sádlo po 50 % – pečené) v množství asi 70 % v přepočtu na kalorickou hodnotu, sacharidy v podobě škrobu (pšeničná mouka) – pečené, v množství 10 % v přepočtu na kalorickou hodnotu. Pokus prokázal, že v dietě s nízkým obsahem sacharidů mají smažené tuky živočišného původu, hlavně nasycené, u zvířat antisklerotické účinky. (. . .) Je nutno dodat, že před námi výzkum vlivu „optimální diety“ prováděl na krysách kolektiv pod vedením prof. Stanisława Bergera (SGGW), který mj. prokázal pozitivní vliv této diety na váhu mozku a funkci centrální nervové soustavy (mozku) u krys. Výše uvedená fakta prokazují vysokou úroveň vědomostí dr. Janu Kwašniewského v oblasti vědy o výživě a jeho schopnosti praktického využití. Ve své vědecké praxi a v dostupné domácí i zahraniční literatuře jsem se nesetkal s popisem diety nebo jiné léčebné metody s podobným účinkem při léčbě různých nemocí. Dr. biochemie Włodzimierz Ponotnarenko, Lodž

32

Historie hříchu (prvotního)

Historie hříchu (prvotního) • je možné, aby si člověk, který se řídí jen smysly, vybíral jen takovou potravu, která je pro jeho organizmus nejlepší? Aby neškodil sám sobě? Proč kráva nesežere ovci nebo zajíce? Odpověď je jednoduchá. Ovce nebo zajíc jí nechutnají. Proč vlk nežere brambory, obilí, trávu nebo jablka? Odpověď je úplně stejná. Tyto potraviny vlku nechutnají. Jsou pro něj nejedlé. Ti, kteří jsou požíráni, stejně jako ti, kteří je požírají se při výběru potravy řídí hlavně chutí a možnostmi získání potravy. Potrava, která je pro organizmus těchto zvířat nejvhodnější, je pro ně také nejchutnější a konzumují ji jako první. Tyto mechanismy, společné pro všechny živé bytosti, naprosto nefungují u člověka. Co se týká výběru potravy, je mezi člověkem a ostatními živočichy jeden obrovský rozdíl. Všechna zvířata se živí syrovou stravou. Člověk mění chuť potravy tím, že ji přetváří. Jen z tohoto rozdílu vyplývají všechny negativní následky, objevující se pouze u lidí. Bez přetváření potravy prvními lidmi, beze změn její chuti a vlastností, nejenže by neexistoval tzv. prvotní hřích, ale neexistoval by ani člověk, který sám sebe nazývá člověkem rozumným. Mám-li přímo odpovědět na vaši otázku, podle mého názoru člověk není a dlouho ještě nebude schopen sám rozlišovat jídlo dobré od špatného. • A co když příkazy a zákazy byly bohům přisouzeny „kastou rozumných“? Fascinující je, jak mohl Stvořitel znát trichinózu a vzteklinu. . . Bohové, kteří stvořili člověka, vůbec nevěřili, ale věděli. Jestliže věděli, dokázali udělal rozumně naprogramovaný pokus. Noeho Bůh trichinózu neznal. Mojžíšův Bůh znal všechna zvířata přenášející trichinózu a všechna bez výjimky vyloučil z lidské potravy. Znal také vzteklinu a snažil se lidi před ní chránit: zakázal jíst jakákoliv uhynulá zvířata a zvláště ta, která byla šelmami poraněna nebo zabita. Mojžíšův Bůh nevěděl, zda chlorella, kterou nalezl na Zemi a prozkoumal, může tvořit potravu potřebnou člověku – z vody, minerálů a světla. Světla, které nezbytně nemusí být sluneční. • A bohové učinili pokus. . . A dělali jej tak, jak se dnes provádí výzkum označovaný jako vědecký. Vybrali skupinu geneticky homogenní (měli stejná kritéria výběru, jaká používá věda pro pokusy na zvířatech). Židé, kteří pocházeli z Jakuba a jeho synů a nemísili se s Egypťany a kteří během 500 let pobytu v Egyptu sami sebe

33


proměnili v „lidský dobytek“ – otroky, byli k tomu pokusu nejvhodnější. Bylo nutno je izolovat. Nejlépe se k tomu hodila poušť, kde bylo získání potravy velmi ztíženo. Židé dostali stroj na výrobu potravy. Stroj byl nebezpečný. Obsahoval malý jaderný reaktor na výrobu světla, stálé teploty na pěstování chlorelly a ochlazování velké číše (mísy), což umožňovalo získávání vody ze vzduchu – jak bylo psáno v knize Zohar. Mojžíš, Aaron a jeho synové byli podrobně proškoleni v obsluze stroje a seznámeni s předpisy, jak bychom dnes řekli, BHP. Byli vybaveni obleky chránícími je před zářením. V Bibli jsou popsány čelné případy nemoci z ozáření těch, kteří nedodržovali předpisy BHP, stroj si prohlíželi a dotýkali se jej. Pokus bylo třeba provádět nejméně po dvě pokolení. Proto Mojžíš vodil Židy 40 let po poušti. Na poušti se Židé živili pouze manou, která byla přesně přidělována – ómer (asi 4 litry) na rodinu a den. Den před čištěním a naplňováním stroje vytvářeli dvojitou porci jiné many, kterou bylo možno přechovávat do druhého dne. Bible se nezmiňuje o tom, že kněží nejedli manu, ale bylo tomu tak. Válečníci ji rovněž nejedli, protože by nemohli být kvalitními bojovníky, takže 10 mohlo zahnat až 100 nepřátelských válečníků a 500 zahnalo až 10 tisíc. To bylo tajemství. Do Země zaslíbené Židé vešli s národním mozkem vynikajících kvalit (kaplani), s nejlepší armádou na světě a s početným a poslušným národem. Je mana pro člověka vhodná? „Ta mana udělala z našich otců berany, které kdo chtěl, jak chtěl i kam chtěl – hnal. Lépe hlady zdechnout, než žrát tu žlutou mouku“, píše se v knihách. Pokus ukázal, že mana není vhodná ani pro bohy, ani pro lidi. Prostý organizmus, jako je chlorella, nemůže vytvářet všechny složky potřebné pro organizmus lidský nebo božský. To se dalo předpokládat i bez pokusu. • Pane doktore, nemoci decimovaly lidstvo bez ohledu na způsob výživy. Tyfus, mor, chřipka, neštovice, tuberkulóza a teď AIDS. Prst boží nebo jistý druh samoregulace, kterou čas od času nechá působit Matka Příroda? Stanisław Staszic napsal: „I mor jste způsobili“, měl na mysli vládnoucí elitu. Kdy vznikaly epidemie? Po ničivých válkách, v letech neúrody. Za hladem vždy kráčel mor. Příčinou šíření nakažlivých nemocí je nepříznivá změna ve výživě velké čisti populace. Posty měly stejný účinek. Proč máme nejvíce

34


epidemií nemocí z nachlazení a chřipky před Vánocemi a Velikonocemi? Snižuje se odolnost. V koncentračních táborech se odolnost snížila do té míry, že stačilo škrábnutí a do rány se dostala gangréna. Z popisů secesní války v Americe je známo, že vojáci držení jako zajatci v nepřátelských táborech umírali na gangrénu po pouhém udeření přezkou opasku. Člověk správně živený je velmi odolný proti jakékoliv nemoci. Existuje ještě jedna příčina degenerace člověka jako živočišného druhu a jeho menší odolnosti. Člověk se totiž proti všem zákonům přírody začal neuvěřitelným tempem rozmnožovat. Muselo to vést k těmto důsledkům. Kdyby se hmyz rozmnožoval podobně nekontrolovatelným způsobem, za rok by na zeměkouli nebylo místa. Ve zdravém druhu existuje nepsaná zásada: dva rodiče – dvě děti. • Stvořitel velmi důkladně vyprojektoval své dílo – člověka. Vybavil ho dokonale fungujícími smysly, pohybovými a vnitřními orgány. Nezapomněl na sebemenší detaily, např. na odolnost. Zapomněl mu dát instrukční lekci k obsluze vlastního organizmu? Ta lekce se uskutečnila, jenže potom se dostavila řada velmi podivných událostí, které vedly k tomu, že lidem se v hlavách všechno popletlo. Bůh naprogramoval člověka a celou přírodu tak, že je rozdělil na dvě skupiny: na požírače a požírané. Pro požírané je pastvina, pro požírače vše ostatní. Avšak člověk, kterému se v hlavě všechno pomíchalo, pomíchal vše i ve svém hrnečku. Tuky, bílkoviny, sacharidy. Bylo mu jedno, co jí a v jakém poměru. Rozvoj a úpadek veškerých civilizací to jasně dosvědčují. Liška, která bude žrát brambory, uhyne nebo degeneruje. Stejně dopadne i člověk, který zhřeší proti přirozenému řádu. Hrozí mu vymření. • Mluvíme o „aktu stvoření“, o „prvotním hříchu“, o Bohu. Rozhovor se začíná dotýkat otázek víry a náboženství. Lidstvo trpí nemocemi bez ohledu na víru bez ohledu na to, jakého Boha uctívá. Pane doktore! Mluvil jsem o tom, že Stvořitel „vyprojektoval člověka“ a tím jsem měl na mysli jistou nepsanou úmluvu, kterou se řídí i vynikající znalci Darwinovy teorie. Jak přesné termíny jste užil! Člověk i přes to, co tvrdí věda, byl stvořen a přesné popisy této události máme k dispozici. Pocházíme z jedné matky nebo více sester a událo se to asi před 170 tisíci lety. Odkud to víme? Z analýzy genetického materiálu, který nám byl předán předky, přesněji řečeno předkyněmi,

35


protože geny, o kterých hovoříme, jsou předávány pouze ženami v mitochondriích. Genetický materiál se pomalu mění a je možno vypočítat, jak se změní za tisíc, deset tisíc, sto tisíc let. . . • Asi vám vadí výraz „opočlověk“ a evoluční teorie podle vás patří na smetiště. Již před 20 miliony let začali obývat Zemi podivní tvorové, mezi nimi rovněž opice. Neandertálec je jedna z těch skoroopic. V evoluční teorii opravdu nechybí jen jeden článek řetězu, je tam plno mezer. Je přece známo, že některá sídliště na Zemi obývali střídavě neandertálec a člověk. Existují důkazy. Kniha Genesis vedle člověka vyjmenovává bytosti, které Sumerové nazývali melosi neboli nelidé, důkazem jejich existence je biblický příběh Kaina, který zabil svého bratra. • Takže bohové stvořili lidi jako svůj obraz a podle své podoby darujíce jim život bezpečný, bez chorob, dlouhověkost čili ráj na Zemi. Bohové stvořili lidi pomocí vlastního genetického materiálu, aby jim umožnili zdravý rozvoj, zdravý život, zdravý rozum, předali jim způsob získávání o mnoho lepší potravy, než jaké se může zmocnit nejsilnější a nejhbitější z dravců. Naši předkové se měli živit potravou určenou pouze dravcům, ale značně lepší. Pouze šelmy a člověk mají špičáky, rovněž stavba trávicí soustavy je v obou případech stejná. Bohové darovali člověku oheň. Syrová potrava, pro člověka jedlá, se stává mnohem lepší, když je upravena pomocí ohně. Člověk, živící se tím co tygr, jí přitom mnohem lépe. Díky tomu, že člověk získal oheň, objevila se nová kvalita a tato nová kvalita se musela projevit způsobem, se kterým se nesetkáme u jiných živočišných druhů. Byla to možnost zachovat patřičně velký mozek, nedopustit jeho zmenšení a dodávat vhodné zdroje energie, podmiňující jeho zdravou Činnost. Následkem prvotního hříchu se objem mozku postupně zmenšoval a nyní je o 0,6 litru menší než u předků člověka a rozumová činnost se stala už navždy patologickou. Objem mozku současného člověka, nejmenší ve středověku, po několik století systematicky pomalu vzrůstá. • Podle vašich představ bohové vytvářejí lidi jako svůj obraz a podle své podoby za prvé proto, že jimi chtějí manipulovat a za druhé proto, že chtějí postavit Boží království na Zemi. Proč neingerovali, jestliže lidé, kteří přece mají daleko k dokonalosti, nevyhovovali jejich požadavkům?

36


Cílem bohů bylo zanechat na Zemi inteligentní bytosti, které by mohly vybudovat rozumnou civilizaci na vysoké technické úrovni a s rozvinutou vědou, která pomůže bohům rozšířit život a rozum ve vesmíru, všude tam, kde je to možné. Bohové na Zemi několikrát ingerovali. Naposledy zakročili v době Mojžíšově. Židovským vědcům znovu předali nejvhodnější model výživy a úplně jiné modely výživy pro ostatní skupiny obyvatel, v době pastevectví totiž nejlepší strava mohla stačit jen pro hrstku lidí, pro vědce, pro mozek celého kmene. V Bibli se na několika místech uvádí složení diety pro rabíny a jejich rodiny. Měli jíst hlavně nejlepší tuk mladých, zdravých a vhodně krmených zvířat, potom játra, ledviny a kousek masa z té části zvířecího těla, ve které se shromažďuje nejvíce aktivních sloučenin fosforu, které jsou nositeli čisté energie, šlo totiž o vytvoření „kasty moudrých“. • Naši předkové, kteří se živili prostými pokrmy, obvykle homogenními, mnohem méně často onemocněli na rakovinu, nemívali stres, pobývali v čistém prostředí, přesto byla průměrná délka jejich života mnohem kratší než dnes. Kdysi jsem velmi pečlivě zkoumal tento problém, který mi také vrtal hlavou. Dostala se mi do rukou obsáhlá Rossetova kniha, ve které popisuje výzkum týkající se procesu stárnutí obyvatelstva. Porovnával průměrnou délku života „slavných mužů“ v I. století našeho letopočtu v Římě a na počátku XX. století v Evropě. Výsledky mne překvapily. Ve starověkém Římě žili „slavní mužové“ déle než v novověké Evropě. Před dvěma tisíci let se však neprováděly operace slepého střeva, žaludku, prostaty, neprůchodnosti střev. Ve starověku si nedokázali poradit s neštovicemi nebo morem. A přesto ti lidé žili déle než my. Proč? Dokázali si vybírat lepší pokrmy a odmítat horší. Pokud někteří lékaři uvádějíce příklady pokroku v medicíně tvrdí, že průměrná délka života ve středověku byla 20 – 22 let, říkají pravdu. Ale zároveň zapomínají dodat, že umíralo osm set z tisíce narozených dětí, což dramaticky snižovalo průměrný věk. Nějaký Thomas Parr však se dostavil na dvůr anglického krále ve věku 150 let, o tom existují nezvratné důkazy. A onen Thomas, „patřičně krmený a napájený“, brzy zemřel, nemohl totiž přežít poté, co změnil své stravovací návyky. Královský lékař, který provedl pitvu, nenalezl ani nejmenší stopu po ateroskleróze. Žeberní chrupavky starce nebyly vůbec zvápenatělé, ačkoliv u člověka stárnou nejdříve. Vyplývalo z toho jednoznačně, že u Parra probíhal proces stárnutí pomaleji než u ostatních lidí.

37

• Zrekapitulujme tedy. Následkem prvotního hříchu nedovede člověk rozlišovat dobro a zlo, neboli vybírat si dobré potraviny a odmítat špatné. Bohové několikrát intervenují, když jejich nepříliš rozumní synové něco zpackají, ale k tomu, aby smazali následky prvotního hříchu, se nemohou odhodlat a podle nich to lidé musí udělat sami. V obsahu biblických příběhů, opomíjených, nesrozumitelných a zavrhovaných, je ukryt klíč umožňující vyřešení problémů pro lidi nejdůležitějších. Tento klíč je nedostupný pro rozum dnešního člověka. Největší překážkou pro počátek budování božího království na Zemi je to, že se neví, že dnešní lidé stále nedokáží rozlišit dobro a zlo. Všeobecně nedokonalá rozumová činnost lidí znemožňuje nalezení prvotní (hlavní) příčiny zla, znemožňuje její odstranění, které teprve by mohlo vytvořit biologický základ pro pochopení, ve kterých biblických textech se skrývá nezbytný klíč. Rozum autorů prvních textů (hlavně od Sumerů po Abrahama) i autorů Bible, kteří z těchto textů čerpali, byl mnohem dokonalejší než dnešních lidí. Jejich vědění zůstává hluboce ukryto až do doby, kdy na Zemi budou podmínky, aby se mohli objevit lidé (nebo jen jeden člověk), s rozumem schopným rozlišit dobro a zlo a znající všechno, co je pro lidi nejdůležitější. Autoři Bible věděli, že jednou takové podmínky vzniknou a takový člověk se objeví. Judaisté si tím jsou jisti. • Lidé se v ušlechtilé touze po poznání vzepřou vůli bohů a utrhnou jablko ze stromu poznání. A kvůli tomuto „nevinnému“ gestu budou trpět celá pokolení lidstva. A co když se lidem ráj omrzel a oni zatoužili po změně? V knize Genesis je zakódována zpráva, že lidé rozlišovali dobro a zlo (jako Bůh nebo bohové) pouze do té doby, dokud přesně dodržovali boží příkazy a nejedli potravu, která má obdobné chemické složení jako biblické jablko. Ta potrava, kterou Bůh lidem nedovolil jíst (a kterou bez použití ohně jíst nemohli), zavedená jimi samými do jídelníčku, přivodila prvotní hřích, zba-

38

Zlatá zásada poměru — Čili vzorec života

vila lidský mozek (chemicky) schopnosti rozlišit dobro a zlo a uzavřela lidem přístup k vědění i pravdě a moudrosti.

Zlatá zásada poměru — Čili vzorec života • Základní zásadou optimální výživy je zachování poměru mezi mezi bílkovinou, tukem a sacharidy. „Vzorec života“, jehož jste autorem, se zapisuje: 1 : 2,5-3,5 : 0,3-0,5. První složkou je bílkovina, druhou tuk a třetí sacharidy. O poměru nejvhodnějším pro člověka jsem poprvé podrobněji napsal v roce 1972 v týdeníku „Perspektywy“. Věděl jsem, že téměř všechny nemoci, které člověka postihnou, mají příčinu v nezachovávání správného poměru mezi zdroji energie. Jiným zdrojem energie je poháněná raketa a jiným lokomotiva, není možno obě paliva zaměnit. Organizmy zvířat i lidí jsou stavěny tak, aby využívaly palivo jednoho druhu, organizmy býložravců dostávají jako téměř jediný zdroj energie sacharidy (neživí se přece tuky) a masožravci neboli dravá zvířata nežerou žádnou potravu obsahující sacharidy, neboť hlavním zdrojem jejich energie jsou tuky obsažené v potravě, vytvářené z vlastních bílkovin nebo bílkovin obsažených v potravě. Poruší-li kdokoliv svatou zásadu poměru, musí počítat s onemocněním Buergerovou chorobou, roztroušenou sklerózou, progresivní polyartritidou, hyperfunkcí štítné žlázy, cukrovkou typu I, sklerodermií, hypertenzí, hypertrofickou kardiomyopatií nebo některými novotvary. Zeptáte se, proč člověk, který onemocněl jednou z výše jmenovaných chorob, nedostane zároveň aterosklerózu nebo migrénu. Je tomu tak proto, že u lidí trpících aterosklerózou, hypofunkcí štítné žlázy, pružnikovou hypertenzí, jaterními kamínky, degenerací kloubů, dnou, trombózou, embóliemi a infarkty nebo mrtvicemi způsobenými aterosklerózou, je jiný poměr mezi hlavními složkami výživy než u nemocných, kteří zároveň trpí neurastenií i vředovou chorobou, neboť příčinou každé z těchto nemocí je rozdílná výživa. Můj vzorec výživy, jako biochemicky nejlepší pro lidský organizmus, umožňuje zbavil se většiny těchto chorob, • Poměr v optimální dietě se může měnit. Závisí totiž na stavu organizmu, na nemocech, kterými trpí, na věku. Během prvních 3–4 týdnů používání optimální diety, kdy se organizmus přizpůsobuje novému způsobu výživy, má zásadní význam vhodné a individuální

39


stanovení poměru. Například otylé osoby je nutno přivést k tomu, aby začaly spalovat vlastní zásoby tuku, v první fázi je tedy nutno dodávat organizmu více bílkovin a méně tuku. Po uvedení bílkovinné bilance do rovnováhy, při které množství spotřebovaných a vyloučených bílkovin bude stejné, zmenšuje se spotřeba kalorií a poměr v dietě je možno uvést ideálním vzorcem 3:1 – tři díly tuku na jeden díl bílkovin. • Jak dlouho se organizmus přizpůsobuje novému způsobu výživy? Čtyři týdny u mladších osob a 2 – 3 měsíce u osob starších. V té době začíná organizmus stavět „stroje“ na spalování nového druhu energie, naše tkáně si zvykají na nové, mnohem kaloričtější palivo. V celém organizmu dochází ke změnám, ale ta „revoluce“ nebolí a často si jí vůbec nevšimneme. • Skoro každý, kdo přešel na optimální dietu, si uvědomuje, že množství spotřebované potravy se zmenšilo. Člověk nemívá hlad přesto, že jí objemově málo a méně často, 2–3krát denně. Autoři některých diet jsou však přesvědčeni, že čím více práce má naše trávicí soustava, tím lépe. Nutí nás cpát se otrubami klíčky, ovesnými vločkami a syrovou zeleninou. Plinius pozoroval už dávno, že je vhodné snížit množství toho, co by náš žaludek jakkoli zatěžovalo. Jde tedy o to, aby potraviny, které konzumujeme, pocházely z posledních článků pokrmového řetězce, aby byly maximálně koncentrované a maximálně strávené mimo organizmus. Příklady z techniky mohou sloužil jako vhodná ilustrace této téze. Proč spotřebovávat 30 litrů benzínu, když můžeme spotřebovat 3 krát méně vodíku? Kdyby bylo uhlí tak dobré jako nafta, byli bychom světovou velmocí, ale není, takže na dobývání uhlí musíme doplácet, zatímco arabští šejkové se topí v petrodolarech. Moje vědomosti se opírají o exaktní vědy, neodvážil bych se přemlouvat lidi k něčemu, co by bylo proti přírodním zákonitostem. • Existují osoby „odolné“ proti optimální výživě, lidé, kterým vzorec výživy neodpovídá nebo dokonce škodí? Znám případ pacientky, která trpěla nedostatečnou činností ledvin. Někdo z jejího okolí ji přesvědčil o vhodnosti mé diety. Aniž by se se mnou poradila, aniž by získala přesnější pokyny, začala se živit podle návodu „z druhé ruky“. Jak jsem se později dozvěděl, musela ta paní přerušit optimální výživu, protože se cítila stále hůř a hůř. Analyzoval jsem tento případ. Nemocné ledviny znamenají vždy větší množství močoviny a kreatininu, a v tomto případě se

40


organizmu nemají dodávat další bílkoviny. Nemocná však začala obohacováním své diety bílkovinami, neboť ty jí „vyhovovaly více než tuky“. Udělala chybu. Játra nebyla schopna vypořádat se s galimatyášem, který nadělala ve svém organizmu. • Tento příklad dokazuje, že pustíme-li se do léčení na vlastní pěst pomocí optimální diety, můžeme při některých nemocech dojít k opačným výsledkům, než jsme očekávali. Člověk, který chce dobře zacházet se svým organizmem, musí mít základní vědomostí: o jeho fungování. Nesmí nikdy jednat naslepo, podle instinktu, ani podle toho, co mu někdo poradí. Lidé však nerozumějí základním problémům metabolických procesů, pletou si základní pojmy. Říkají například: „Cukr je samozřejmě nezdravý, ale zato med. . . Med je zázračný!“ Hloupost! Med se téměř ničím neliší od cukru. Jak je možno někomu bránit: v konzumaci cukru a zároveň mu doporučovat jíst med? I s takovými „odbornými“ radami jsem se setkal. • Stává se, že někdo po dlouhé době zanechá optimální výživy? To se stává jen sporadicky. Z mého pozorovaní vyplývá, že každá stá osoba po nějaké době dietní stravy zanechá. Nejčastější příčiny jsou vnější – změna prostředí, odjezd na delší dobu, často do zahraničí, léčení v ústavu. Ale například z 55 nemocných, které jsem před několika lety začal léčit na Buergerovu chorobu, do dneška nikdo nezanechal optimální výživy. Dobře si uvědomují, že návrat ke starým návykům by nutně znamenal bolest a utrpení. Dietu přestanou dodržovat ti, kterým nic není a kteří ji drželi ze zvědavosti nebo pro zlepšení sebevědomí, a protože jejich organizmy zatím neprotestují, spořádají klidně cokoliv. Někdy lidé zanechají diety na nátlak svého okolí, často nejbližší rodiny, která se nedokáže smířit s „jinakostí“ jednoho ze členů domácnosti. To je obrovská škoda, protože přece každý má právo rozhodovat o svém zdraví. • Poměr v optimální dietě, to je také otázka výběru jednotlivých součástí výživy podle nemoci, kterou člověk trpí. Jinak řečeno k regeneraci vnitřních orgánů je nutno dodávat organizmu materiály, ze kterých jsou postaveny. Přesně tak. Když má někdo nemocná játra, měl by jíst smažená játra, ten, kdo trpí nemocemi kloubů, by měl organizmu dodávat chrupavky, šlachy a povázky. Při roztroušené skleróze bude nutno jíst například mozeček. Krátce řečeno: je nutno dodržovat nejen biochemický poměr B : T : S, neboli poměr

41


bílkovin, tuků a sacharidů, ale také druh a stavbu živočišné tkáně, kterou konzumujeme.

42

Jiná možnost nebyla Na podzim roku 1993 jsem si na sobě povšiml velmi podivných příznaků. Začaly mi trnout nohy a pak se dostavilo podvojné vidění. Cítil jsem se strašně. Stěny kolem mne „plavaly“, nebyl jsem schopen se soustředit, téměř úplně jsem přestal chodit. Dostal jsem se na kliniku, zjistili vertigo, točila se mi hlava. . . Byl jsem si jist, že v mé hlavě děje něco velmi nedobrého. Představoval jsem si nádor, pak jsem si vzpomněl na RS. Jel jsem do nemocnice v obci Miedzylesie u Varšavy. Magnetická rezonance se nemohla mýlit – čelná pole demielinizace. Rozsudek: roztroušená skleróza. Co říci? Že se mi zhroutil celý svět, že mne čekal jen invalidní vozík nebo berle? Měsíc těžké deprese. Nevyléčitelná nemoc. . . Steroidy, kterými jsem se krmil, na mne měly neblahý vliv. Cítil jsem se čím dál, tím hůř. Věděl jsem, že můj mozek vypadá jako prožraný od molů. Profesoři, bioenergoterapeut, chytal jsem se každé možnosti. Nakonec paní Barbara, která se již několik let živí podle doporučeni Kwašniewského, řekla: „Podívej, uškodit li to nemůže. Zkus tak jíst.“ Jel jsem do Ciechocinka a říkám Kwašniewskému že pracuji na kardiochirurgii, že rezonance potvrdila RS, že se cítím čím dál, tím hůř. „Jestli můžete, zachraňte mne“, řekl jsem. Hovořili jsme 5 hodin. Dostal jsem knihu. „Budete-li chtít, můžete se podle ní řídit. Když ne, vyhoďte ji“, řekl lékař. Mám ji dodnes. Dal jsem ji vázat, mám ji stále u sebe. Sotva se mi podařilo dojet domů, akutní ataka nemoci trvala už delší dobu. Rehabilitace nebyla k ničemu. Ruka mi neslouží, nedokáži dotknout se špičky vlastního nosu, nevím, kde mám kapsu, prsty jsou necitelné. Sol-Medrol, 3 gramy! Potom syndrom vysazení steroidů. Nízký tlak a mravenčení v rukou. Co jsem to za chirurga bez ruky? Za půl roku zmizely téměř všechny příznaky. Zůstalo jen lehké mravenčení v lokti. Zhubl jsem o 20 kilogramů. Teď míjí třetí rok a já jsem zdravý, moment, opravdu zdravý? Pracuji úplně normálně, dokonce nebývám ani nachlazený, nemám nové ataky. Ten, kdo se setkal s RS ví, jaký strašný průběh má ta nemoc. Je to jako nakloněná rovina, stále horší a horší. Paní profesorka mi nedávno řekla: „Ta dieta podmiňuje dočasnou úlevu“, to znamená období mezi ataky. A no, je to pravda, organické změny jsou nezvratné, centrální nervová soustava se neregeneruje, roztroušená skleróza je nevyléčitelná a Kwašniewski to také všechno

43


ví, ale dobře je, jak je a jsem mu za to vděčný. Nemoc se mi nevrací, i když o mém zdraví někteří pochybuji. Já jsem opravdu jinou možnost neměl Dr. lékařských věd Aleksander Pietrzycki, „Arkádie II“ Katovice

44

Šarlatáni a kejklíři

Šarlatáni a kejklíři • Třeba ta Kwašniewského dieta působí podobně, jako když hledíme do očí Kašpirovskému prostřednictvím televizní obrazovky, držíme se za ruce při hromadných bioenergoterapeutických seancích, přikládáme ruce na hlavu. A možná se jedná o hromadnou sugesci nebo něco podobného? Vždy v podobných situacích povídám: protože ministr zdravotnictví je odpovědný za zdraví celého národa, jeho povinností je využít všech dostupných možností, jak toto zdraví zlepšit. V Hypokratově přísaze, kterou skládá každý lékař, je taková pěkná věta: „Nikdy nebudu bez ověření vystupovat proti žádné nové léčebné metodě.“ Kolikrát se mi ta slova připomněla, když jsem chtěl zpopularizovat moje selektivní proudy! Mnozí neměli ponětí, oč vlastně jde, mnozí byli proti, takže to vlastně nebyli lékaři. Ale, abych řekl pravdu, nedivím se svým kolegům. Vždyť od jisté doby jsou výdělky ve zdravotnictví velmi špatné a lékaři, možná i z toho důvodu, nemohou zlepšit svůj způsob stravování. Nejen to, mnoho z nich využívá možnosti stravovat se v nemocnici. A všichni víme, co tam servírují: trochu džemu, nízkotučný tvaroh, brambory, suchý chléb. Při takové Výživě nemůže být ani řeči o zlepšení činnosti lidského mozku. Nemohu těm lidem nic vyčítat. A nejhůře se živí ti, kdo pracují v základním výzkumu. Jsou nejchudší, jejich způsob stravování je tedy nejhorší. V jakém stavu je v Polsku základní výzkum, každý vidí. Problém je tom, že od té doby, co se stala populární antisklerotická, nízkokalorická a nízkotučná dieta, která účinně vyplavuje olej a zbytky rozumu z lidských hlav, vědci, kteří přišli o zbytek soudnosti, nakonec sami konstatovali, že doby velkých objevitelů jsou za námi. • Ve Slezsku se v podobných případech říkávalo: „Ledabyle jíš, ledabyle mluvíš.“ Je to velmi moudré úsloví. . . • Vraťme se však ke bioenergoterapeutům. Nemůžete popřít, že léčitelé a nekonvenční medicína bývají často jedinou záchranou pro lidi, nad kterými už lékaři udělali kříž. Ostatně sám profesor Aleksandrowicz kdysi řekl, že zdraví je příliš cenné, než abychom je svěřili lékařům. To asi není jen sebeironie? Profesor Aleksandrowicz také řekl, že nejsou nevyléčitelně nemocní, že jen naše vědění je omezené. Ještě jednou opakuji: zjistěte, kolika nemocným a

45


při kterých nemocech určité metody pomohly. Je třeba se také přesvědčit, zda následky působení metody mají trvalý charakter. Budeme-li znát odpověď na otázky, můžeme se rozhodnout, které metody nám vyhovují. Dovolte mi ilustrovat to, o čem mluvíme, úryvkem dopisu, který jsem dostal dnes ráno. Pisatel trpí vředovým zánětem tlustého střeva. A zde máte rady bioenergoterapeutů a léčitelů. . . „Pane doktore, škrtněte, prosím jídlo a zákroky, které nedoporučujete (Colitis ulcerosa chronica): 1. Jíst slunečnicová a dýňová semena 2. Ricinové obklady na pravou stranu břicha (játra, žlučník, slepé střevo) 3. Byliny na neurózu, vředy žaludku a tlustého střeva 4. Pšeničné otruby 5. Petrolej 6. Pivní droždí 7. Vitamíny B complex, vitamín C forte 8. Rybí tuk (lžička denně) 9. Pšeničné klíčky 10. Šťáva z mrkve, červené řepy, brambor, celeru, zelí 11. Med 12. Ráno vypít litr teplé vody 13. Olivový olej na noc (lžička, zbavuje tělo jedů) 14. Koupele ve vodě, do které jsme přidali ovesnou slámu 15. Choroš bílý a černý z našich lesů 16. Bikom – proudy, které vytahují nemocná místa, mění je na zdravá a zase je vracejí do organizmu. Procedura trvá asi 30 min. (Měl jsem 12 procedur) 17. Masáže chodidel – receptorů všech orgánů včetně nemocných 18. BSM přikládání obou rukou na temeno hlavy (30 min.) 19. Cvičení mysli metodou Silvy, Reiky 20. Spaní na vodní žíle a geopatické mřížce – příčina mé nemoci 21. Každodenní dechová cvičení a gymnastika, ráno horních končetin, večer dolních. Chůze jako kočka, medvěd dle Edgara Cayce z Ameriky 22. Pít šťávu z hovězího masa 23. Jíst tři druhy zeleniny, která roste na povrchu a jeden, který roste pod zemí 24. Pít červené víno s vaječným žloutkem

46


25. Vařit čínské polévky (8 hod.), dbát přitom na postupné přidávám přísad 4 elementů: voda, oheň, země, kov. 26. Pít aloe s vínem 27. Pít svou ranní moč 3 král denně 28. Jednodenní posty co 21 dní 29. Kaše pohankové a ječmenné 30. TP1 a TT2 (stopové prvky) doktora Podbielského (Międzyrzecze Wielkopolskie) 31. Mniši Bonifratři z Lodži (byliny) 32. Mumio – pryskyřice z tibetských skal.“ Ten člověk ještě dodal, že jeho kyvadélko mu ukazuje, že já mu mohu pomoci. Nu což, před kyvadélkem i já musím kapitulovat. . . Ale všimněte si, prosím, jak všechny ty hlouposti popletly lidem hlavy. To je přímo hrozné. • Pane doktore, seznam „magie a tajného učení“, který jste právě citoval, může svědčit jen o jednom: konvenční a tradiční lékařská věda, s celým klinickým a výzkumným zázemím, se všemi štáby vědců v laboratořích, s moderním farmaceutickým průmyslem, s dokonalými diagnostickými metodami, není schopna vyléčit mnoho chorob, a proto pacienti volky nevolky musí věnovat svou důvěru alternativním metodám. Všímejte si, prosím, jaké jsou výsledky léčení v okruhu vašich známých, mezi členy vaší rodiny. Vždyť lidé, kteří se léčí v nemocnicích, v sanatoriích nebo ambulatoriích, se nikdy odtud nevracejí vyléčeni. Nemoci se vracejí. Není to jinak možné, protože lidé nemění své stravovací návyky. Nu což, medicína. . . Jsou nemoci, které je schopna účinně léčit, naprosto o tom nepochybuji, ale proč je léčit, když správný model výživy eliminuje většinu nemocí. No, dobře, předpokládejme tedy, že organizmus byl napaden bakteriemi, došlo k infekci, takže lékař většinou předepíše antibiotika. Ale co se děje?! Některé viry a bakterie se stanou odolné proti používaným antibiotikům. Problém je tedy v tom, že se lékařská věda snaží vypořádat s následky, aniž by odstraňovala příčiny nemocí. Člověk však nemá šanci v souboji s Přírodou. Ve Spojených státech je zaznamenáván snižující se počet infarktů, nemocí z vysokého tlaku a cévních nemocí. Je to důsledek objevu nějakého zázračného léku proti těmto nemocem nebo je to zásluhou existence dokonale vybavených nemocnic a klinik? Ne. Je to výsledek zlepšení výživy v Americe. Po hrozných návycích posledních 50

47


let, Američanům konečně svitlo a začali se racionálněji živit, velmi výrazně například omezili konzumaci cukru. Již před 20 lety se ve Spojených státech snědlo denně průměrně 280 gramů sacharidů, zatímco v Polsku ve stejné době to bylo 650 gramů. • Lidé se však snaží vypátrat příčinu svých nemocí. Již několik let je hrozně módní tzv. „zdravá výživa“. Zelenina a ovoce, pocházející z ekologických hospodářství, z biodynamických polí, z oblastí nezasažených průmyslovými emisemi mají způsobit, že unikneme jedům a tím budeme zdravější. Ta „zdravá“ výživa je zdravá jen v přesvědčení těch, kteří na ni vydělávají mnohem více, než na normálních potravinách. Jaký je v tom rozdíl, sníme-li jablko ze sadu chemicky postřikovaného nebo červavé jablko z jabloně rostoucí za stodolou? Chemické složení těchto jablek je stejné a také nadělá stejné škody. Je možno „zdravým způsobem“ produkovat hašiš, kokain, morfin, tabák nebo jiné jedy, například cukr, ale když je známo, že cukr nadělá nejvíce škod, nač mluvit o zdravé výživě. Je to balamucení lidí a náhradní problém, vyplývající z nevědomosti. • Do Cedzyny pod Kielcami, když jste vedl „Arkádii“, za vámi přicházeli těžce nemocní, zcela vyčerpaní lidé. Zkoušeli všechno možné, aby se uzdravili, léčili se na nejlepších klinikách i v zapadlých vesnicích u bylinkářů. Někteří byli v beznadějném stavu. Člověk musí být velmi odvážný, aby vzal něčí život do svých rukou. Nebál jste se prohry? Otevřeně řečeno, ti lidé přišli za vámi, protože jim nikdo nedokázal pomoci. Nikdy jsem nikoho neposlal domů, nemohl bych to udělat. Vy jste v Cedzyně byl, mluvil jste s pacienty, takže víte, že mi důvěřovali, věřili, že jim dokáži pomoci a já jsem je nemohl zklamat. Jistě, přicházeli i lidé v téměř kritickém stavu, ale ani v jednom případě se nestalo, že bych zahájil léčbu, přestože bych věděl, že nemohu pomoci. Celá léčba vlastně spočívala v tom, že jsem učil ty lidi zacházet se svým organizmem, v některých případech jsem pomáhal léčebnému procesu selektivními proudy a periodicky opakovaným vyšetřením. Dělali jsme například rozbor krve nebo kontrolu sedimentace, kde bylo vidět zlepšení jako na dlani. Takže čeho bych se měl obávat? Nezneužíval jsem přece důvěry těch lidí, nedělal jsem to pro peníze ani pro slávu. • A kdyby se vám něco nepodařilo. . .

48


Nebudil jsem v nikom klamné naděje, nedával jsem sliby, které nebyly podloženy mými vědomostmi. Přicházel ke mně například pacient trpící cukrovkou. Tradiční lékařská věda je schopná mu akorát nabídnout neúprosnou dietu a inzulin do konce života, který ostatně bude také kratší. Říkám mu, že jestli bude jíst jako doposud, nikdy se z cukrovky nevyléčí, říkám v čem spočívá podstata optimální výživy a on se ptá, kdy bude zdravý. Odpovídám, že to může trvat od několika týdnů do několika měsíců, protože všechno záleží na množství léků, které až dosud bral, a na celkovém stavu organizmu. I v tomto případě jsem byl přesvědčen, že mohu tomu člověku pomoci. A pomáhal jsem. Těch lidi byly už tisíce. • Od okamžiku, kdy lidé pochopili, že tradiční lékařská věda, byť na velmi vysoké úrovni, nedokáže úplně vyléčit některé nemoci, obrovskou kariéru, mimo působení bioenergetiků a léčitelů, udělaly různé paraléky, které jsou v lékárnách k dostání bez receptů. Švédské byliny, klášterní lektvary, výtažky z aloe, desítky nejrůznějších přípravků „na všechno“ jdou na dračku. Ty preparáty jsou užitečné, ale hlavně pro jejich producenty. Ti na nich vydělávají hromadu peněz, protože náklady jsou malé a zisky obrovské. Copak v lidském organizmu jsou švédské byliny? Z jakého důvodu ledy člověk vpravuje do svého organizmu takové látky? Účinek těchto zázračných prostředků spočívá hlavně v lidské víře v jejich zázračný účinek. • Vždycky mne zarážela nechuť oficiálního lékařství k lidem pomáhajícím nemocným způsobem, který neakceptuje, nicméně opravdu pomáhajících. Případy vyléčení během bioenergoterapeutických seancí jsou prokázány. V Americe se například léčí bolest akupunkturou a akupresurou, u nás nemocného nacpáváme tabletami. Ještě jednou opakuji, povinností ministra zdravotnictví je nechat provádět důkladná prověřování různých léčebných metod a z nich vybrat nejúčinnější. Je třeba vzít sto osob trpících Buergerovou nemocí, astmatem, cukrovkou nebo hypertenzí a pozorovat například půl roku pokroky v léčení. Ať se jedná o přikládání rukou na temeno, pití tibetské pryskyřice, dívání se Kašpirovskému do očí, to je jedno. Pouze účinnost se hodnotí. Bude-li to účinné, začneme příští rok podávat tibetskou pryskyřici nebo aloe v mateřských školách a povinně i v nemocnicích. Ale musí to být ověřeno tak, jako byla svého času ověřena optimální výživa.

49


• Lidem, kterým vzali naději, musí stačit takové preparáty jako „kočičí dráp“, „zlato indiánské kouzelnice“ nebo „tibetská pryskyřice“. Nemocí, podle lékařů „nevyléčitelných“, jsem vyléčil stovky, protože jsem znal příčinu těchto nemoci. Jak může někomu pomoci i nejzázračnější lék, když nezná, a tedy nedokáže odstranit, příčinu zla, které vzniklo v organizmu. Každá nemoc je velmi drahá. Výlohy platí jak pacient, tak i celá společnost. Hlavní je léčit co nejúčinněji, nejlepší by bylo vůbec nepřipustit vznik nemoci. Lidé, kteří šetří, například na jídle, aby si mohli koupit pryskyřici z Tibetu, jsou téměř odsouzeni, už jim nic nepomůže. • Vždyť rodiny, které se zařizují, šetří hlavně v kuchyni. . . Co je to šetřit? Šetřit znamená moudře vydávat peníze. Na vlastním zdraví se nesmí šetřit. Jestli člověk šetří na zdraví, bude pak muset šetřit na všem. Bude-li nemocen, bude v práci méně výkonný nebo nebude pracovat vůbec, takže bude mít méně peněz. Půjde dříve do penze a zkrátí tak své produktivní období.

50

Proti „proudu“ • Byl jste jedním z pionýrů použití selektivních proudů, které dokáží stimulovat sympatický a parasympatický systém člověka. Na konci šedesátých let jsem dostal dva drahé přístroje, které se daly využít k léčení selektivními proudy. Byla to absolutní novinka, nikdo tomu nerozuměl, nikdo nevěděl při jakých nemocech a jakým způsobem tato zařízení používat. Začal jsem se o proudy zajímat, číst, experimentovat. Už jsem věděl, že některé druhy proudů jsou schopny stimulací parasympatického systému způsobit rozšíření tepen. Bylo to velmi důležité při nemocech jako ateroskleróza, Buergerova nemoc, Reynaudova nemoc, paréza, mrtvice atd. A navíc pozitivní změny vyvolané působením elektrického pole jsou trvalé, jak předpokládal už jejich vynálezce, rakouský fyziolog, který v první polovině padesátých let popsal jejich druhy a nastínil možnosti terapeutického využití. V té době pobýval v Ciechocinku jistý plukovník trpící vážným onemocněním cév dolních končetin. „Zachraňte mne, pane doktore, vždyť mi uřežou nohy“ – prosil. Rozhodl jsem se vyzkoušet proudy. Výsledky překonaly má nejsmělejší očekávání. Za tři týdny ten důstojník, který nepatřil už mezi nejmladší, dokázal jít ve sněhu z Ciechocinka do Nieszawy a vrátit se samostatně nazpět. Za půl roku se umístil na prvním místě ve své kategorii v běhu na pět kilometrů. Po 12 měsících ho prohlížím a – po nemoci ani stopy. Arteriografie neukazuje žádné změny! Samozřejmě, že to nebylo jen těmi proudy – nakonec jsem poradil starému vojákovi také jak a co má jíst. Poslechl mne. • Popište, prosím, mechanismus působení selektivních proudů na lidský organizmus. Bohužel je nutno nejdříve říci pár slov na úvod. Při pátrání po účinnějších léčebných metodách mne zaujaly práce E. Henssage z let 1951 – 1956, týkající se selektivních proudů, zvláště proudů působících na vegetativní nervový systém. V jednom ciechocinském sanatoriu, kde jsem pracoval na vedlejší úvazek, jsem uviděl primitivní aparát (galvanostimuiátor), který umožňoval získáni parametrů některých proudů, mimo jiné i parametrů proudů tzv. „elektrického spánku“ a parametrů proudů stimulujících parasympatický systém.

51

Proti „proudu“

Koncem 60. let asi 30 – 40 procent pacientů v ciechocinských sanatoriích, mimo dalších nemocí, trpělo neurastenií. Je to nemoc značně omezující pracovní výkon, kvalitu práce a také působí značné zhoršení kvality života člověka. Způsobuje velké ekonomické ztráty. Zkoušel jsem léčil neurastenii „elektrickým spánkem“ – bez zjevných výsledků. Věděl jsem, že prvotní příčinou neurastenie je převaha sympatického systému v centrálním nervovém systému. Předpokládal jsem, že stimulace parasympatického systému pomocí proudů teoreticky může mít pozitivní vliv na nemocné. Měla by zmenšit nebo odstranil převahu sympatického systému, což by mohlo způsobit zlepšení, popřípadě vyléčení nemoci. První pokusy působil selektivními proudy stimulujícími sympatický systém na centrální nervový systém (podle zásad použitých v „elektrickém spánku“) přinesly překvapivě pozitivní efekty. Příznaky neurastenie převážně mizely nebo značně slábly. V každém případě se dostavovaly pozitivní výsledky. V následujících letech byly tyto výsledky potvrzeny na případech stovek a tisíců nemocných neurastenií. V každém případě se dostavovaly projevy svědčící o značném snížení převahy sympatického systému, potvrzené důkladnými a objektivními vyšetřeními činnosti vegetativního nervového systému. Proud pro Člověka zcela bezpečný, je proud o intenzitě do 10 mA. Kvůli bezpečnosti pacientů, kterým jsem aplikoval proud na centrální nervový systém, jsem dal vyrobit dodatečné vnější pojistky, které by reagovaly poškozením při intenzitě vyšší než 10 mA. Selektivní proudy působící na centrální nervový systém, byly aplikovány za použití těchto pojistek. Ani v jednom případě jsem se při aplikaci proudů na centrální nervový systém nesetkal s tím, že by působily na pacienta škodlivě nebo nepříjemně. • Číňané už od pradávna věděli, že většina nemocí pramení z poruch vegetativního systému. Poruchy činnosti yang a yin je možno buď léčit akupunkturou nebo, jak jste objevil, proudy. Lékařská věda ve staré Číně považovala poruchy v činnosti yang (sympatický systém) a yin (parasympatický systém) za hlavní příčinu nemocí a aplikace akupunktury a obdobných technik ovlivňujících atypicky vegetativní systém často i dnes přinášejí dobré výsledky. Avšak specifické stimulace sympatického nebo parasympatického systému, podle doporučení lékaře, působí pozitivně v každém případě, protože v každém případě vyvolávají významné změny činnosti vegetativního systému. Bylo zjištěno, že odstranění poruch činnosti vegetativního systému pomoci proudů stimulujících parasympatický systém (PS)

52

Proti „proudu“

nebo proudů stimulujících sympatický systém (S) je dokonalé, levné, úplně neškodné pro nemocného a také léčebné výsledky jsou trvalé. Zjistil jsem, že selektivní proudy je možno dávkovat. Proudy PS a S působí opačně, takže eventuální „předávkování“ jedním z proudů můžeme odstranit několika zákroky pomocí proudu opačného působení. • Čínská fyzioterapie tedy nepomáhá všem. A co proudy? Žádná z léčebných metod opírajících se o staré čínské lékařství, ani žádná jiná léčebná metoda používaná ve fyzioterapii nepůsobí pozitivně ve všech případech. Vždy po sérii procedur u některých nemocných následuje zlepšení, u jiných ke zlepšení nedojde a u několika se stav zhorší. Musí tomu tak být, protože každý organizmus je jiný. jinak reaguje na tytéž procedury. Všechny druhy energií, kterými působíme na lidský organizmus, včetně energie používané při léčebných fyzikálních procedurách, samy o sobě neúčinkují. Všechny jsou organizmem přeměňovány na elektromagnetické vlny, tato přeměna však nemusí vždy pozitivně působil na zdravotní stav nemocného. Narušení vegetativního systému určitým druhem atypické energie nevede vždy k upravení činnosti tohoto systému, dokonce může ještě silněji narušit jeho činnost a následkem toho způsobit zhoršení příznaků nemoci. Výsledky získané různými léčebnými metodami (různými druhy energie) jsou obvykle dočasné a procedury je nutno opakovat. Selektivní proudy působící na vegetativní systém nemají tyto vady. Prakticky působí jako elektromagnetická pole, která mají pro každý z těchto proudů jasně stanovené vlastnosti. • Profesor Sedlak zjistil, že elektromagnetické vlny jsou univerzální formou energie, která reguluje a řídí činnost buněk, tkání, orgánů, systémů orgánů i celého organizmu. Je možné, aby poruchy magnetických polí vedly k rozvoji nemoci? Prvotní činitelé, způsobující vznik nemoci, vždy působí i jisté poruchy činnosti vegetativního systému, neboli poruchy vytváření elektromagnetických polí specifických pro zdravý organizmus. Tyto poruchy jsou nejen příznaky nemoci, často příznaky, které vyplývají z těchto poruch, jsou bezprostřední příčinou zdravotních potíží typických pro určitou nemoc. Upravit poruchy činnosti vegetativního systému neboli poruchy elektromagnetických polí, je možno pomocí selektivních proudů. Vytvoření rovnováhy mezi systémem sympatickým a parasympatickým odstraňuje u nemocného příznaky spjaté s převahou jednoho z těchto systémů, které doprovázejí určitou

53

Proti „proudu“

chorobu, a působením zpětné vazby může ovlivňovat metabolismus nemocného orgánu a tím odstranit samu nemoc. U nemocí považovaných za funkční (např. neurastenie, migréna, vředová nemoc „čistá“, tj. bez sklerotických změn, nemoc věnčitých tepen), bez pokročilých organických změn, k vyléčení v podstatě dochází jen pomocí selektivních proudů. U mnoha jiných nemocí dochází skoro pokaždé k viditelnému zlepšení zdravotního stavu, zřetelnějšímu a trvalejšímu než pomocí ostatních léčebných metod. • Působení selektivních proudů jste si ověřil také v „Arkádii“. Pro potřeby „Arkádie“ jsem zakoupil 8 přístrojů. V Akademii pobývalo na dvoutýdenních nebo delších turnusech více než 1650 nemocných trpících různými nemocemi. Šest přístrojů pracovalo nepřetržitě více než 10 hodin denně. Každý nemocný byl denně vystavován maximálně čtyřikrát působení selektivních proudů, průměrně připadalo na jednoho nemocného 2,6 procedur denně. Po 28 letech používání selektivních proudů mám právo prohlásit, že tato metoda je bezpečná, levná a použitelná při léčbě mnoha nemocí a že výsledky jejich použití jsou mnohem lepší než u jiných metod. Tyto výsledky jsou často trvalé. • Existují však nemoci, na které proudy neúčinkují. Výjimkou je Parkinsonova nemoc, při které jsou efekty nepatrné. Je to pochopitelné, neboť příčinou Parkinsonovy nemoci jsou organické změny v mozku mající za následek celkovou převahu parasympatického systému, která při této nemoci způsobuje hlavní potíže. Naproti tomu při tzv. sklerotickém parkinsonismu, způsobeném nadměrnou, převážně centrální převahou parasympatického systému, aplikace proudů stimulujících sympatikus na centrální nervový systém způsobuje, protože musí způsobovat, mizení nebo zmenšení potíží.

54

Ten člověk má pravdu! Když jsem si uvědomila, že to, k čemu jsem dospěla po důkladných studiích v oblasti alergologie a poznatky doktora Jana Kwašniewkého do sebe začínají zapadal jako dva puzzle, osvítilo mne poznáni. Ten člověk má pravdu! Četla jsem skoro všechny jeho články v deníku „Dzienník Zachodni“, netrpělivě jsem očekávala každý následující a nikdy jsem se nesetkala s něčím, co by bylo v rozporu s tím, s čím jsem se seznámila v lékařské praxi i teorii, která je v léto oblasti velmi solidní. Brostoffovy práce, dokazující že vznik alergické rýmy, astmatu, padoucnice, vyrážek nebo bolesti hlavy závisí na požitém jídle (u každého člověka na jiném) a publikace Helen Krause to potvrzují Vyšetřeni ALCAT, spolu s dobře stanovenou anamnézou, také umožňuje vyléčeni těchto chorob. Ten náš chlebíček vezdejší bývá často příčinou prudkých zánětů v trávicí soustavě, bolestí kloubů, svalových bolesti a jiných potíží. Mám ověřeno na velké skupině nemocných, že po sněžení chleba se u každého z nich dostavuji bolesti kloubů už po 12 hodinách, v případě, že se pokrm dostane do rotace, to znamená, že nebude konzumován častěji než každé 4 dny. Co nadělám, všichni nejsou stejného názoru jako já. Moc bych si přála poznat doktora Kwašniewského, mám stovky otázek, na které mi jistě muže odpovědět.

Doktorka lékařských věd Ewa Bednarczyková – Wiloszková, Katovice

55

Odkud se berou nemoci?

Odkud se berou nemoci? • Každá etapa mezi „pastvištěm“, „koníkem“ a „stolem“ má vlastní nemoci, všechno záleží na způsobu výživy. A způsob výživy záleží na příjmech nebo na místě zaujímaném ve společenské hierarchii. Je to náhoda, že první po válce onemocněli vředovou nemocí důstojníci UB (StB) a esenbáci? Vždyť měli přece snadný přitup k masu a tukům. Ke náhodou se vředová nemoc začala rozšiřovat mezi horníky, potom mezi jinými představiteli pracujících a nejpozději mezi učiteli. Dosaď se soudilo, že příčinou vředové nemoci byl například nervózní způsob života. Není to pravda. Těžko bychom našli nervóznější způsob života, než vládl v hitlerovských koncentračních táborech, ale jejich vězni netrpěli na vředy. Celá tato „záhada“ spočívá v tom, že lidský organizmus mající dva na sobě závislé systémy – parasympatický a sympatický – se přizpůsobuje jejich vlivům, místní převaha parasympatického systému v žaludku vede k jiné látkové přeměně. Když převažuje sympatický systém, jsou sacharidy spalovány v hexosovém cyklu a nikdy například nevznikne překyselení. Naopak, když získá převahu parasympatický systém a sacharidy jsou přetvářeny v pentózovém cyklu, vzniká škodlivý oxid uhličitý, který je ve vodě rozpustný a dává kyselinu uhličitou, která reaguje s kuchyňskou solí a vzniká kyselina solná a uhličitan sodný. Pokud se teď zeptáme, co je příčinou vředové nemoci, odpověď musí znít: Je jí místní vytváření oxidu uhličitého a příčinou nadměrného vytváření tohoto oxidu je nadměrné množství glukózy, přetvářené v žaludku v pentózovém cyklu. Takže složení diety všechno určuje. • Setkal jsem se s lékaři, kteří uznávali, že optimální výživu je možno brát jako jeden ze způsobů etiologické léčby nemocí, ale i oni poukazovali na nemoci, při kterých nepomůže ani sebelepší dieta. Bývá tomu tak v případě nezvratných změn, při kterých poškozené orgány nemají schopnost regenerace. Nechci zde uvádět žádné příklady, protože nesmíme lidem nikdy brát naději, ale zdůrazňuji – optimální výživou nemoc nezaklínáme, jestli ji můžeme zlikvidovat, likvidujeme ji nebo ji přinutíme ustoupit, a jestli už je pozdě, ani Kwašniewski nikomu nepomůže. Neprodávám zázraky, jsem lékař, mou povinností je pomáhat lidem, jak je to jen možné.

56


• Do „Arkádie“ přicházeli i lidé nevyléčitelně nemocní a vy jste jim pomáhal. Vyjmenujte, prosím, nemoci, u kterých jste si jist, že je optimální dieta etiologicky léčí. Zmíním se jen o případech, kterých byly stovky a které jsem léčil. O jiných, u kterých se jedná o mé dostatečně nepotvrzené domněnky, nebudu hovořit. Takže optimální dieta léčí: Buergerovu nemoc, polyartritidu, Bechtěrevovu nemoc, Reynaudův syndrom, hypertrofickou kardiomyopatii, chorobu věnčitých tepen, vysoký tlak, neurastenii, cukrovku typu I (závislou na inzulinu) a typu II, aterosklerózu, degenerativní nemoc kloubů, nemoci trávicí soustavy, nedostatečnou činnost srdečního svalu, lupénku. dnu. alergické nemoci, roztroušenou sklerózu, amyotrofickou laterální sklerózu. U posledně jmenované nemoci optimální výživa zastaví postup nemoci a v každém případě způsobí zlepšení zdravotního stavu. (Podrobně o nemocech čti v kapitole „Optimální výživa a některé nemoci“, str. 116.) • Za vámi přichází mnoho nemocných na novotvary. Může optimální výživa zastavit proces rozvoje rakoviny? Setkal jsem se s mnoha případy rakoviny v různých stádiích. Problém spočívá v tom, že je to nemoc, za kterou se lidé velmi stydí, proto v těchto případech nedisponuji statistikou vyléčených, jako u jiných nemocí. Jsou také výjimky a mám například popis vyléčené rakoviny plic se zasažením srdce. Všechny změny ustoupily, chorobně změněné tkáně zvláčněly a od té doby ten člověk přežil už 8 let. No a co? Vždyť víme, čím se živí novotvary – sacharidy, které naše tkáně nepotřebují. Pastýři nemají rakovinu. • A lidé živící se optimálně? Neznám případ, že by některá osoba živící se takto, onemocněla rakovinou. Počet rakovinných onemocnění, se kterými jsem se setkal, je však příliš malý na to, abych mohl činil závěry, co se týká účinnosti léčení této nemoci. Takový výzkum jsem dělal u jiných nemocí a myslím, že by se mi ve spolupráci s onkology podařilo potvrdit fakt etiologického působení optimální výživy na novotvarové nemoci. • A jak je to s odolností organizmu vůči nakažlivým nemocem, stresu, únavě? Začnu nakažlivými nemocemi. Věda objevila řadu virů a bakterií vyvolávajících určité nemoci. Ale když pořizovali jejich seznam, zjistilo se, že mnoho vědců připouští, že musí existovat nějaká vyšší příčina toho, že v jednom organizmu virus nemoc vyvolá a v jiném ne. Jeden vědec, aby to dokázal, dokonce

57


vypil vodu s vypěstovanými bakteriemi tyfu. A tyfem neonemocněl! Kdyby tedy jedinou příčinou nakažlivých nemocí byly viry nebo bakterie, všechno lidstvo by už dávno vymřelo. Dokonce i během velkých epidemií ve středověku neonemocněli všichni a mnoho z těch, kteří onemocněli, přežilo invazi bacilů. Existují lidé, kteří žádnou nakažlivou nemocí neonemocní, a kdyby se z těchto faktů udělaly správné závěry, problém nakažlivých nemocí by mohl být vyřešen. Co se týká stresu, všichni, kteří se začali živit optimálně, si všimli, že jejich psychická odolnost silně vzrostla, nepoddávají se tak snadno problémům, mají značnou dávku vitálních sil, které jim umožňují myslet pozitivně a najít východisko z každé situace, třebas i kritické. Nikdy se nezhroutí. • Lidé živící se optimálně potřebují méně spánku, takže jsou odolnější, nepoddávají se únavě, jsou aktivní. Někdy musím cestovat mnoho hodin autem. V noci, i když jedu mnoho hodin, nepociťuji únavu. Mohu udělat sto dřepů a nezadýchám se. Kdysi jsem naběhal mnoho kilometrů, musel jsem nějak vybít nahromaděnou energii. Je samozřejmé, že člověku nikdy nechybí kyslík, protože „jezdí“ na lepší palivo (vodík). Když tedy optimální výživa způsobuje větší odolnost proti únavě, nepotřebuje člověk tolik hodin odpočinku. Já spím asi 6-7 hodin a moje žena ještě méně. • Konzumace většího množství potravin živočišného původu může vést ke zvýšení hladiny kyseliny močové v krevním séru. No výborně, čím více, tím lépe, tím je vyšší inteligence. Byla zjištěna závislost mezi zvýšenou hladinou kyseliny močové a příslušností k vyšším vrstvám společnosti. Během amerického výzkumu se ukázalo, že nejvyšší hladinu této kyseliny mají profesoři vysokých škol, kteří dosáhli významných vědeckých úspěchů, o něco nižší měli přednášející na akademiích. Proč studenti s vynikajícími studijními výsledky měli vyšší hladinu kyseliny močové než průměrní studenti, ať si každý sám odpoví. • Ti, kteří najdou správnou odpověď, by měli co nejdříve nahlédnout do vašeho jídelníčku a moudrost i bohatství se pak samy dostaví. Lidé, kteří zaujímají vedoucí postavení ve službách, průmyslu a obchodu, neboli ti, jejíchž pracovní aktivita je vysoká a mají proto i vyšší příjmy, mají také nadprůměrně vysokou hladinu kyseliny močové. A proč mají vyšší hladinu kyseliny močové? Odpověď je zřejmá: lépe jedí. • Někteří spojují hladinu kyseliny močové v krvi s onemocněním dnou.

58


Kyselina močová není bezprostředně spjata se dnou. Může být nízká hladina kyseliny a záchvaty dny a naopak. Pouze 2 % lidí s vyšší hladinou kyseliny močové onemocní dnou a jsou to lidé, kteří mají jistou biochemickou poruchu periferních tkání vystavených nižším teplotám. Uši, prsty rukou i nohou, přímo lam se tkáň patologicky mění a dochází ke hromadění kyseliny močové. Optimální výživa přivede zakrátko celý organizmus do rovnováhy, takže hladina kyseliny močové pak může být libovolná a člověk dnou neonemocní. Pamatuji si, že v roce 1974 mne požádali o lékařskou konzultaci u jistého vysoce postaveného úředníka. Ten náměstek ministra měl strašně oteklé nohy, do práce ho vozili na invalidním vozíku, vůbec nemohl samostatně chodit. Diagnóza byla jasná – kyselina močová. Připravil jsem pro něj jídelníček, za měsíc běhal, chodil po schodech, byl z něj zdravý člověk. • Lidé trpí kameny – jaterními, žlučovými, ledvinovými. I ony pocházejí z nesprávné výživy? Samozřejmě. Když organizmus nedostane stavební materiál pro tvoření kamenů, nevytvoří je a naopak. • Ale hovoří se o genetické náchylnosti ke tvorbě kamenů. Dědí se kuchyně, to znamená způsob výživy, jisté kulinární návyky! Pokud matka měla ledvinové kameny a dcera se učila vařit po jejím boku, je vysoce pravděpodobné, že i ona podědí sklon k tvorbě kamenů po matce. Optimální výživa už po 3 – 4 týdnech vede k rozpouštění ledvinových a jaterních kamenů. • Nezkoušel jste doporučit optimální výživu sportovcům? Zkoušel, bodejť ne. V Polsku je jedno z předních fotbalových mužstev, jehož hráčům jsem kdysi doporučil vhodný způsob výživy. Jsou bojovní, vytrvalí, obvykle dávají branky v druhém poločase zápasu, když jejich protivníci už ochabují. A ještě jedna důležitá věc – oni vůbec nemívají svalové křeče a ke zranění dochází méně často než u jiných hráčů. • Ekologové i lékaři soudí, že mnoho nemocí je způsobováno znečištěním životního prostředí. Opravdu stav životního prostředí rozhoduje o zdraví a nemoci? Kdyby tomu tak bylo ve skutečnosti, musela by být průměrná délka života ve Slezsku mnohem kratší než je ve skutečnosti, protože voda, půda i vzduch jsou tak zde otrávené jako nikde jinde v Polsku. A přesto i zde se lidé dožívají vysokého věku. Svědčí to o tom, že ekologické činitele nemají rozhodující význam. Setkal jsem se s americkými pracemi, jejichž autoři tvrdí, že délka života, zdravotní stav, produktivita práce nezáleží ani na prostředí, kde se žije,

59


ani na kouření, ani na druhu práce, záleží pouze na příjmech. Dieta amerických boháčů obsahuje co nejvíce živočišného tuku, bílkovin, vápníku a vitamínů. Už jsem zde hovořil o pokusech na krysách, které jsem dělal společně se synem. Poslední kapitolou tohoto výzkumu bylo pozorování odolnosti jednotlivých skupin na chemickou otravu, v tomto případě éter. Krysy s optimální výživou žily při stejné dávce éteru více než 5 krát déle! Organizmus se dokáže dokonale bránit, ale musí mít čím, musí mít patřičné enzymy, patřičnou energii. Játra jsou s to neutralizovat hodně jedovatých látek, ale musí být zdravá, nemohou mít jinou nesmyslnou práci, např. měnit tuky na cholesterol. • To je ono. Cholesterol, o kterém se hodně hovoří. Toto slovo vyvolává strach. Oprávněně? Nejnižší hladinu cholesterolu mají pastýři – Hunzové, Masájové, Abcházci a také mí pacienti po několika letech optimální výživy. Průměrné množství činí 110-120 miligramů! Pokud se opravdu někdo trápí vysokou hladinou cholesterolu ve své krvi, recept je prostý. Ostatně „nepřítel“ cholesterol je přirozená složka organizmu ze skupiny steroidů. Musíme si uvědomit, že přehnaný boj s ním hrozí ztrátou zdraví. Vědecké výzkumy prováděné v mnoha střediscích Evropy a USA dokazují, že značné snížení hladiny cholesterolu může vést k agresivnímu chování a dokonce i k sebevraždám. Musím upozornit na publikaci R. E. Morgana z roku 1993, který zjistil, že nízká hladina cholesterolu může u mužů po 70. roku života vyvolávat deprese. Willard Faulkner z Vanderbilt University v Nashville tvrdí, že „velmi nízká hladina cholesterolu u pacienta dlouhodobě nemocného bývá často signálem blížící se smrti“. K podobnému přesvědčení dospělo mnoho vědců z různých středisek. Např. ve Francii – na základě výzkumu skupiny 111 žen od 60 do 97 let bylo: zjištěno, že nejdéle žily osoby s vysokou koncentrací cholesterolu. Zajímavé výsledky uveřejnili vědci z univerzity v Heidelbergu. Zkoumali hladinu cholesterolu u 3700 lidí přijatých na kardiologickou kliniku. Výsledky byly šokující. Ukázalo se, že až 32 % nemocných s velmi nízkou hladinou cholesterolu zemřelo. V ostatních skupinách smrtelnost dosahovala 7,3 %. Zdá se, že dotaz M. F. Olivera: „Je snižování cholesterolu vždy bezpečné?“, přichází v pravý čas. Jedině potvrzuje, že lidé s nízkou hladinou cholesterolu méně často umírají na nemoci věnčitých tepen, ale častěji onemocní na novotvary.

60


• Francouzský L'Express nedávno napsal, že jsme svědky revoluce, jejímž cílem je svržení absolutní diktatury cholesterolu. Skupina příznivců moderních názorů, v čele s profesorem Marianem Apfelbaumem z nemocnice Bichat, je přesvědčena, že molekuly této lipidové sloučeniny, kterým se připisuje veškeré zlo, zdaleka nejsou nepřítelem člověka číslo jedna. Začínají se objevovat dokonce důkazy: z výzkumů profesora Bernarda Florette z nemocnice Saint Perine v Paříži vyplývá, že ukazatel úmrtnosti u jeho pacientů starších šedesáti let, kteří měli koncentraci cholesterolu kolem 1,54 gramů na litr, je pětkrát (!) vyšší než u pacientů ve stejném věku s koncentrací cholesterolu 2,6 a dokonce 3,4 gramy na litr. Výsledky těchto výzkumů publikoval britský „LANCET“. Jaký je váš komentář k těmto překvapujícím objevům, které popírají dosavadní názory na cholesterol? Jsou dva případy, kdy je nízký cholesterol v krvi. Když játra nemusí tvořit velké množství cholesterolu a když jej vůbec nemohou vyrábět. První případ se týká pastýřů a lidí živících se optimální dietou rok a déle. Druhý případ nastane, když život člověka už dohasíná, a játra nemohou syntetizovat cholesterol, který mnoho tkání očekává, např. steroidové hormony, izolátory v buňkách atd. Cholesterol je potřebný na několik desítek různých syntéz a už to, že se vytváří, znamená, že je potřebný. Cholesterolu se nemusím bát. Polská norma předpokládá od 50 – 65 mg/proc. dobrého cholesterolu HDL. Při optimální výživě, kdy můžeme pozorovat rychlé mizení aterosklerotických změn, může cholesterol vzrůst až nad 100 mg/proc. Nejvyšší, se kterým jsem se u mých pacientů setkal, dosahoval 170 mg/proc., přičemž není důležité, jaká je celková hladina cholesterolu. Na Krétě mají lidé více než 500 a netrpí aterosklerózou. Ale oni chodí do práce s lahví olivového oleje, to je dobrý tuk. Hodnotu oleje znal už Alexandr Makedonský (Aristotelův žák), kterému delfští kněží sdělili, že olej dali lidem bohové jako prostředek proti únavě. Vytvářejí-li játra hodně cholesterolu, znamená to, že jej ze stejného důvodu mohou v nadměrném množství vytvářet také jiné tkáně, včetně endotelu tepen. Ale nemusí. Lékaři zatím předepisují nemocným léky na snížení hladiny cholesterolu působící hlavně na játra, která jsou nucena je neutralizovat a nemohou proto řádně plnit své funkce a vytvářet cholesterol. Tak se léčí cholesterol, a ne ateroskleróza. Nejstarším a nejběžnějším lékem proti cholesterolu je clofibrat. Objevil jsem více než deset

61


vědeckých pojednání dokazujících, že clofibrat vyvolává u nemocných rakovinu. Boj s cholesterolem jako takovým připomíná zápas s nepřítelem, kterého vůbec nemusíme porazit, můžeme se s ním spřátelit. • Měl byste však varovat všechny příznivce vaší diety , že v případě, že ji přestanou dodržovat, hladina cholesterolu náhle vzroste, prý až trojnásobně. Rozumný člověk nezanechá něčeho, co je dobré pro jeho organizmus, ale musím přiznat, že je to pravda. Náhlá změna složek výživy může takovou reakci vyvolat. Mně se to také kdysi stalo. Byl jsem ve Švédsku a tam prostě nebylo co jíst. Zapáchající máslo, podezřelá vejce, libové uzené s. . . ananasem. Jak ti lidé tak mohou jíst! Cítil jsem se strašně. Totéž vám řekne každý, kdo dodržuje optimální dietu. Jakmile třebas i neúmyslně zhřeší, onemocní. Za prohřešky proti svému organizmu je třeba platit. • Všeobecně známý je. tzv. „francouzský paradox“. Jeho podstata tkví v tom, že Francouzi, ač jedí hodně tučných sýrů, tučné maso, krvavé bifteky, místo margarínu máslo, jídlo zapíjejí červeným vínem, mnohem méně trpí srdečními nemocemi než Američané, kteří si z boje proti cholesterolu udělali málem národní náboženství. Je dokázáno, že např. Gaskoňci, kteří mají rádi tučné (mimo jiné slavné paštiky z husích jater), umírají na srdce čtyřikrát méně často než vesničané z amerického Středozápadu. Připomněl jste červené víno. Někteří tvrdí, že hlavně díky sloučeninám, které obsahuje, Francouzi méně často trpí na cévní a srdeční nemoci, ale já vám říkám, že červené víno hlavně způsobuje, že člověk má chuť sníst něco tučného. Francouzům chutná zrovna víno! Tak ať je pijí a nemění své stravovací návyky. • Francouzům tedy neškodí tučná strava, a nejen to, je dokázáno, že jsou po Japoncích národem nejlépe chráněným proti chorobám věnčitých cév. Ve Francii je počet úmrtí na tuto nemoc třikrát nižší než v USA, kde posedlost cholesterolem trvá od chvíle, kdy Ancel Keys objevil „zákon“, ve kterém se hovořilo o tom, že hasiči v jeho rodné Minnesotě jedli více tuku než Zulové v Africe, a proto měli více cholesterolu v krvi a tedy častěji onemocněli nemocemi věnčitých cév. Proč se nikdo nepokusil vyvodit z toho závěr, že tuky samy o sobě nemohou být příčinou aterosklerózy, nemohou škodit? Existuje ještě mnoho očividných pravd, které současné lékařství popírá. Takový stav bude asi trvat ještě nějakou dobu. Jen aby to nebylo příliš dlouho.

62

Homo sapiens na pastvišti • Vegetariáni považují vaši dietu skoro za rouhání, urážku Přírody, vy jim nic nezůstáváte dlužen tvrzením, že těm, kteří nejedí maso, se jen zdá, že žijí. Proč? Každá dieta založená na rostlinné stravě je umělá. Dokonce i japonská dieta, kterou považuji za jedinou rozumnou alternativu optimální výživy, je umělá, protože organizmus při ni získává mnoho energie ze sacharidů a bílkovinu z ryb. Příroda dokazuje, že tento způsob výživy není přirozený. Který hroch, například, se nejdříve nají trávy a pak jde chytat ryby? • Ale Japonci jsou štíhlí, zdraví, dlouhověcí, v práci vysoce výkonní, disciplinovaní, přestože jedí převážné sacharidy (rostlinného původu) a bílkoviny, bílkoviny právě z ryb. Bohužel ani japonská dieta, spočívající na konzumaci 3,2 g sacharidů a 0,65 g tuku na každý gram bílkoviny, nechrání před všemi nemocemi, např. před novotvary. Neboť japonská dieta nemůže stoprocentně pokrýt potřeby tkání, zvláště slabě prokrvených. Krvácení do mozku, tak časté u Japonců, vzniká z kornatění mozkových cév, přičemž toto kornatění naprosto nemá nic společného s aterosklerózou, neboť u Japonců sacharidy obsažené v potravě jsou spalovány pomocí velkého množství bílkovin, vitamínů a minerálů, které dodávají ryby, zvláště treska, která je bez tuku. Nejsou tedy přeměňované na tuky a cholesterol. Při spalování živočišných tuků není třeba tak velkého množství bílkovin, vitaminů a minerálů. • Japonská dieta je lepší než vegetariánská? To se nedá ani srovnat. Japonci se vyhýbají tukům, neboť vědí, že paliva se nemají mísit. Pro ty, kteří by se chtěli živit po japonsku, jsou na konci knihy tabulky. Musí si však uvědomit, kolik stoji bílkoviny (nemusí být z ryb), které budou muset dudat svému organizmu, no a samozřejmé je nutno pamatovat na mléčné výrobky, ze kterých jsou povoleny jen nízkotučný tvaroh a mléko o obsahu tuku nepřesahujicím 10–15 g/litr. Nedodržováni těchto zásad může vést k rychle postupující ateroskleróze. • Mnozí vegetariáni jsou lidé štíhlí, vysportovaní, zdraví, netrpící aterosklerózou, srdečními chorobami. Možná „pastviště“, jak říkáte tomuto způsobu výživy, není tak docela špatné? Ještě jednou budu citovat Bedřicha Engelse, který napsal: „Obilí, které bylo z počátku pěstováno jako píce pro dobytek, se brzy stalo lidskou stravou.

63

Homo sapiens na pastvišti

A tak byl vynalezen lidský dobytek, otroci.“ Tento vynález se dosud jeví jako nejtrvalejší, zároveň však pro člověka nejškodlivější. Každý člověk, který se živí stravou vyrobenou z obili, musí být a také vždy je otrokem, jeho myšlení je myšlením otroka, i kdyby snad zaujímal nejvýznamnější místo ve vědě, ekonomice nebo politice. Všechny války, nemoci, všechna neštěstí trápící lidstvo už po tisíce let, jsou následkem toho prokletého „vynálezu“. • Copak může způsob výživy ovlivňovat lidské chování, reakce, reflexy? Ano. Je jisté, že ti, kteří jsou pastvišti blíže, například vegetariáni, reagují jako typičtí býložravci. Mají stavy úzkosti způsobené převažujícím sympatickým systémem, neustále se něčeho bojí, cítí se ohroženi. Člověk, který se živí optimálně, se chová úplně jinak. • A agrese? Dravci jsou agresivní, vy však tvrdíte, že „optimální člověk“ bude mírumilovný, bude se vyhýbat válkám. „Jen moudrý je dobrý, jen hloupý je zlý“ (Platon). Budou-li lidé moudří, třebas i bez vyššího vzdělání, zaručuji vám, že se budou snažit vyhnout agresi a konfliktům. Nač by jim byly? • Tvrdíte, že pro zdraví člověka je nezbytně nutné, aby se nacházel na konci pokrmového řetězce, navíc musí disponovat způsobem na zlepšení biologické hodnoty pokrmů. Z tohoto důvodu je tedy nutno vyloučit za prvé rostlinnou stravu a za druhé potravu nezpracovanou, syrovou. V Bibli je napsáno: „Každý živý a pohybující se živočich vám bude za pokrm.“ Teprve potom byla z potravy vyloučena zvířata přenášející například trichinózu. Člověk si sám vybral rostlinnou stravu: „Protože sis sám vybral, budeš jíst polní byliny a kvůli tobě bude země prokleta.“ Pastýř Ábel nemohl jednat proti členu svého vlastního rodu, rolník Kain to však mohl udělat a udělal to. Známe to z biblického příběhu. • V Knize zrodu Genesis se Bůh obrací k lidem: „Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. I veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co plazi se po zemi, v čem je živá duše, dal jsem pokrm.“ (Gen. č. I v. 28 – 30). Takže rostlinná strava přece byla určena pro lidi. Je problém to tak vyjádřit. Už tenkrát byla zvířata býlo- i masožravá. Jak tvrdili Sumerové, člověk byl stvořen proto, aby sloužil bohům, neboli musel

64


mít vlastnosti otroka (byl býložravec?). Vědci zjistili, že před 110 tisíci lety na území dnešní Jižní Afriky lidé dobývali zlato. K čemu jim tenkrát bylo? Bohům naopak se mohlo hodit. Například ke konstrukci elektronických systémů, které využívali pro spojení s jinými sférami. V Bibli je jasně psáno: „Mé je stříbro, mé je zlato, řekl Pán Zástupů.“ Takže člověk se nejprve mohl živit rostlinami, ale potom sáhl po morku kostí a vejcích. Do doby než se věnoval pastevectví a získal příslušné množství tuku z mléka svého dobytku. • Člověk se mohl odsoudit ke smrtelnosti a nemocem tím, že porušil boží zákaz („Ze stromu poznání dobrého i zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti“), nebo, jak tvrdíte vy, degeneraci z nejedlé stravy. Zajímavé jednak je. že Bůh nezakázal lidem jíst zeleninu, po potopě přímo jim to přikázal řka: „Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm, jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. Jen maso oživené krví nesmíte jíst.“ Nadinterpretace. Tenkrát přece žádná zelenina nebyla. Je to určitý symbol. Stejně jako když egyptští kněží zakazovali lidem zabíjet kočky nebo krokodýly, protože byli užiteční, stejně se zakazovalo jíst „zeleninu“. Zelenina se nepěstovala, takže lidé hledali různé hlízy, to znamená, že je běžně nejedli. Egypťané uchovali miliony mumií proto, aby bylo možno znovu obnovit život na Zemi, kdyby lidé zhloupli natolik, že by zničili lidský rod. A proč se dali mumifikovat faraóni? Proto, aby je někdy mohli oživit, věřili, že budou moci jednou vstát z mrtvých, že budou moci být znovu stvořeni na základě jejich vlastního genetického materiálu. • Kristus, Ovidius, Leonardo da Vinci, Platon, Pythagoras, Gándhí, Plutarchos, Terturianus, Tomáš Akvinský a mnoho dalších velikánů byli vegetariány (dnes aspoň se tak domníváme). Když se už tak rád odvoláváte na několik myslitelů, kteří znovu získali správnou činnost mozku, co řeknete o těchto lidech, kterým jistě nemůžeme vytknout nedostatek rozumu. Když už jmenujete tolik slavných mužů, přidejte k nim i vegetariána Adolfa Hitlera, který měl ve věku 50 let tak silnou Parkinsonovu chorobu, že měl levou ruku téměř bezvládnou. Ale zamysleme se nad tím, co je to vegetariánství. Protože lidé neznali a neznají chemické složení potravy, zdá se jim, že jsou vegetariány. Když se člověk živí hlavně sýrem, máslem a smetanou, vejci a ořechy jako Gándhí nebo sní kilo nebo dvě kila zeleniny, která je značné objemnější než např. ořechy nebo vejce, tak se jen jemu zdá, že je vegetarián,

65


v podstatě je to jinak. Deset deka husího sádla je totéž jako 1,5 kg brambor Nechme stranou fakt, že dieta založená jen na rostlinné stravě je velmi drahá, uvědomme si však, že organizmu nemůže dodával potřebné složky, např. aminokyseliny. • Paní Maria Grodecka, velká popularizátorka vegetariánství tvrdí, že člověk je přírodou uzpůsoben k tomu, aby jedl rostliny a konzumace masa je nevhodná mj. z hlediska ekologie a zemědělství. K tomu, aby plně pokryl potřeby svého organizmu pouze zeleninou, musel by člověk jist od 20 kg žampionů až po více než 50 kg květáku! Obsah žaludku člověka je však asi 1,5 litru (vepře 5-6 l, ovce více než 10 l a krávy 150 l), takže býložravci mají mnohem větší žaludky než ostatní živočichové. Všežraví, např. vepři, mají také větší žaludky, člověk má dokonce menší žaludek než dravci, protože má jíst maso smažené. Člověk je dravec a má špičáky, jeho zuby jsou však typicky lidské a nezměnily se během posledních 40 tisíc let. nepodobají se však ani zubům dravců ani býložravců. Čím lepší je strava, tím kratší je tenké střevo Střevo člověka je dlouhé 4-4,5 m, velkého psa 7 m, vepře 16-20 m a ovce více než 40 m! A zde máme odpověď. Orgány se přizpůsobují stravě! • A což bílkovina sóje, tak módní poslední dobou, organizmem prý nejlépe asimilovaná a obsahující značné množství aminokyselin, ani ta nedokáže maso nahradit? Je to opravdu jedno z nejlepších krmiv, ale pro zvířata. Ale pro člověka je horší než jakákoli potrava živočišného původu. Ti, kteří se chtějí sójou živit, ať se živí, je to jejich věc. • Souhlasím. Někteří z nás si vybrali „pastviště“, jiní „korýtko“ a jen nemnozí usedli ke „stolu“. Vysvětlete, prosím, v čem spočívá škodlivost rostlinné stravy po stránce biochemické. Problém spočívá v tom, že lidé mění své stravovací záliby a velmi často se nedá určit, na kterém místě cesty mezi „pastvištěm“ a „korýtkem“ se určitá osoba nachází. Když člověk postupně zvyšuje spotřebu potravin živočišného původu, zvyšuje se v potravě obsah lepších bílkovin neboli bílkovin živočišného původu, zvyšuje se spotřeba tuků, hlavně živočišných, snižuje se spotřeba složených sacharidů, ale naopak vzrůstá spotřeba jednoduchých sacharidů, těch, které jsou nejškodlivější. Se snížením spotřeby kuchyňské soli se snižuje základní látková výměna a zmenšuje se množství „sněžených“ kalorií. Podle toho, na kterém místě cesty z pastviště ke korýtku se člověk nachází, neboli jaký je

66


u něj poměr mezi bílkovinou, tukem a sacharidy, taková je činnost jeho vegetativního systému, takové jsou funkční poruchy jeho organizmu, takové jsou i jeho nemoci. • Lidská společenství mění své dietetické návyky. V „chudých“ létech se zaměřují na rostlinnou stravu, když se jim daří lépe. jedí více masa a tuků. Každá větší válka způsobuje, že se 80-90 procent lidí živí „pastvištním“ způsobem, následkem toho některé nemoci ustupují a jiné se objevují. Když se strava stává chudší objevují se autoagresivní nemoci – Buergerova a Bechtěrejevova nemoc, polyartritida, roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza, neurastenie a některé leukemie, mnoho nemocí přenášených bakteriemi a viry. Z toho vyplývá, že „pastvištní“ výživa je příčinou, mimo mnoha těžkých nemocí, také nadměrného vytváření katecholaminů a zároveň omezení vytváření růstového hormonu hypofýzy nebo steroidních hormonů. • „Pastvištní“ výživa jedny nemoci eliminuje a zároveň jiné uspíší? Je to tak. Ateroskleróza kdysi nebyla příliš častou nemocí, například na venkově, naopak Buergrově nemoci se říkalo „polská nemoc“. Připomínám, že v době, kdy se ujal tento název, spotřeba brambor na jednoho obyvatele na území dnešního Polska činila 2,5 t ročně. Všichni si pamatujeme ty reymontovské „zemáky“, které byly na jídelničku polské vesnice. V katolickém Irsku byla spotřeba brambor ještě vyšší a dosahovala 5 t ročně. Proč musely desítky tisíc Irů emigrovat do Ameriky? Snadná odpověď – kvůli bídě. • Proč, podle vašeho názoru, je tak důležitá kulturní a civilizační podmíněnost zdraví a nemoci? Člověk má dojem, že pro vás jsou tyto faktory důležitější než procesy odehrávající se v buňkách a tkáních, neboli to, co v laboratořích zkoumají vědecké týmy. Nejprve byly pro mne po dlouhá léta nejdůležitější základní vědy, hlavně biochemie. Pokud byste sledoval mé zájmy z dob, kdy jsem začal vypracovávat základy optimální výživy, zjistil byste, že jsem nezačal studiem historie lidstva, filozofie, dějin civilizace. To přišlo až později, když jsem při hledání historických souvislostí nahlédl do knih klasiků, i do dějin lidstva. Když jsem si uvědomil, že přece někde musí být shromážděna moudrost celého lidstva, chtěl jsem ji vy hledat a poznat. Něco jiného je, že kdyby představy klasiků byly reálné, byl by už dávno ráj na Zemi. • Kdo z lékařů a vědců učinil nejvíc pro lidstvo? Které objevy v lékařství byly podle vašeho názoru nejdůležitější?

67


To je bohužel ještě otázka budoucnosti. Největší objevy jsou ještě před námi. Antibiotika, utišující prostředky, bypassy, transplantace srdce, to je samozřejmě pokrok, ale pokrok při správné výživě nepotřebný. • Říkáte: když je někdo bohatý, jeho strava je tučná a sladká, může tedy onemocnět na otylost bohatých a navíc dostat nemoc věnčitých cév. Stavět hypotézy na tomto základě může být nebezpečné. Bohatí lidé mají rychlá auta, častěji umírají při nehodách. Dívají se na barevnou televizi, která škodí zraku. Cožpak z toho můžete vyvozovat, že bohatství zkracuje život a kazí zrak, protože za prvé je možno zahynout při nehodě a za druhé si zkazit oči? Já nejsem autorem zákona hovořícího o tom, že zdravotní stav a nemoci nezáleží na společenském postavení, druhu práce, kouření nebo klimatu, záleží jedině na příjmech. Před několika lety jsem objevil jistou americkou práci, ze které vyplývalo to, o čem právě hovoříme. Bohatí jedí více masa, vajec, sýrů a másla, chudí jedí pečivo, cukr, makarony a méně pokrmů živočišného původu. Autoři té práce z toho učinili závěr: strava, která nejvíce prodlužuje život a je nejzdravější, obsahuje nejvíce živočišných tuků, bílkovin, vápníku a vitamínů. A pokud někteří boháči přidávají ke své stravě sacharidy, je to jejich věc a musí počítat s rizikem Bohatství obvykle život nezkracuje, spíše naopak, zato chudoba vždy zkracuje život. • Co si myslíte o tom, že někteří vědci tvrdí, že způsob reakce na jednotlivé diety záleží na vzájemném působení několika desítek genů, které řídí metabolické proměny cholesterolu? Pokud by se taková teorie potvrdila, znamenalo by to, že všichni nemusí správně reagovat na optimální dietu. Někomu může uškodit. Všechny procesy v metabolismu člověka jsou přímo nebo nepřímo řízeny substráty, neboli tím, co člověk jí, jeho stravou. Geny představují jen stavební plán a pokud někdo má jen „stavební plán“, nemá ještě stavbu. Genotyp je obsažen ve spermatu a v buňce vajíčka. Geny jsou jen alternativní stavební plány lidského organizmu. Je lepší být bohatým a zdravým než chudým a nemocným. Kdyby naši profesoři měli dostatečné výdělky, činnost jejich mozku by se zlepšila. Mnoho mých pacientů jsou dnes velmi zámožní lidé, kdysi byli těžce nemocí a chudí. A co se týká reakce na optimální dietu, právě ona je nejlépe přizpůsobena genetické a biologické stavbě člověka.

68

Hledání argumentů Všichni jsme nějakým způsobem zkaženi vědou a vědomostmi, proto je pro mnoho lékařů tak obtížné uvěřit, že Kwašniewského dieta neškodí a mnohým pomáhá. Lékařství není matematika a je obtížné dokázat ve všeobecně přijatelných a měřitelných kategoriích, že vysokotučná výživa může etiologicky vyléčit mnoho nemocí. Argumentem pro biochemika bude fakt, že při této dietě mají lidé nejnižší potřebu energie, což je dokázáno. Z lékařského hlediska je třeba uznat, že tato dieta pomáhá při mnoha nemocech všeobecné považovaných za nevyléčitelné, které sice klasická medicína léčí, ale trvale vyléčit nedokáže. Toto zjištění svědčí o bezradnosti lékařské vědy. A z tohoto důvodu jsem se rozhodl věnoval se důkladně optimální výživě. Při své lékařské praxi v „Arkádii II“ jsem se setkal s případy cukrovky II. typu a hypertenze. Mohu říci, že výsledky jsou přímo udivující, účinnost optimální výživy je nesporná. U pacientů s neurologickými nemocemi, např. roztroušenou sklerózou, konstatujeme v každém případě zlepšení subjektivní. V „Arkádii II“ máme prozatím k dispozici příliš malé množství zobjektivizovaných informací o těchto nemocech a nestačí nám pouze tvrzeni pacienta: „Cítím se lépe.“ Neurolog – skeptik řekne, že ataky v případě RS se po určité době opakují a nemoc možná momentálně „spí“ a že se také stávají případy spontánního zmizení příznaků nemoci, Ateroskleróza – tady už je značná úspěšnost. Nedokrevnost při optimální výživě a aplikaci proudů SP rychle ustupuje. Podobným způsobem dovedeme bojovat s otylostí, velký údiv pacientů přitom vyvolává fakl, že není nutno hladovět a úbytek váhy je systematický a trvalý. Já samozřejmě také dodržuji Kwašnieivského dietu, Pozoruji na sobě celou řadu pozitivních změn. Pracuji od 5. hod. ranní do 21. hod. večer. Spím kratší dobu, jsem velmi aktivní, při větší fyzické námaze nepociťuji žádné bolesti ve svalech. Krevní obraz mám přímo vzorný. Tvrdí se, že protiskierotické ukazatele by měly vypadat takto: cholesterol do 200 mg/proc., HDL – vyšší než 35, LDL:HDL nižší než 2. Zde jsou mé výsledky: cholesterol 140, HDL 75. LDL 80, LDL:HDL 1, triacylglyceroly 70-90. Pokud někdo myslí, že tučná strava může být aterogenní, možná ho přesvědčí můj příklad. Všeobecně se soudí, že omezení spotřeby tuků povede ke zmenšení aterogenní frakce lipoproteinů (spojení bílkovin s tuky v krevním séru). Z mého pozorování však vyplývá, že s cholesterolem je možno nejúčinněji bojovat pomocí vysokotučné diety.

69


Dr. Arkadiusz Kuno, Těšín

70

A teď pojďme ke stolu

A teď pojďme ke stolu • Nechválíte polské zvyky při stolování. Tvrdíte, že jsme nedbalí – sníme cokoliv a jakkoliv. Strava je připravována nerozumně, zato na jídlo mrháme časem. Nehodnotíte rodáky příliš přísně? Jedna poznámka na začátek. Z mých pozorování vyplývá, že styl jídla většiny rodáků se nehodí ke stolování. Prosím, aby se teď nikdo neurážel, ale musím říci přáno: chování většiny z nás, co se týká výživy, odpovídá. . . korytu. Ano, ano, prosím. Připomeňte si s jakou hltavostí se někdy vrháte na jídlo, připomeňte si tisíce kalorií, které spolykáte úplně nesmyslně na rodinných oslavách a o svátcích, připomeňte si problémy s trávením, vzpomeňte si na okamžiky nezkrotného obžerství. Copak se tak má člověk chovat při jídle? Neznám nikoho, kdo by při optimální výživě snědl více, než potřebuje jeho organizmus. Při jídle, při správném způsobu výživy, nemůže být špatně z přejezení, protože se nikdo nepřejídá. Neumět se chovat při jídle je neslušné – být nenasytným, hltavým, žravým. Ale ten, kdo si sedá ke stolu z vlastni vůle, nemusí se vůbec kontrolovat, omezovat svou chuť k jídlu, hlad. Uspokojování potřeb při jídle spočívá ve sněžení co možná nejmenšího množství nejkoncentrovanější stravy. • Pochopil jsem, že jste rezervoval „stůl“ pouze pro lidi živící se optimálním způsobem. Znepřátelíte si mnoho opravdových labužníků, kteří mají k jídlu přímo nábožný vztah, celebrují je, při jídle vyřizují obchodní záležitosti, tráví volný čas. A vy je posíláte ke korytu?! Podívejte se, prosím, na poslední dobou tak módní rauty, koktaily a recepce. Na mísách jsou různé dobroty, barevně ladící, přímo pohádka, hostům až oči lezou z důlků. Někdo dá pokyn k jídlu. Společnost se vrhne na občerstvení. Láduje si na talířek, co jí přijde pod ruku. Trochu šunčičky, rybičku, salátek, hrozen vína, zákuseček, čokoládový bonbon. Kdo by se staral o svůj žaludek? „Racionální výživa? To není pro mne, teď se musím nacpat.“ Hrůza! Hotové barbarství. Místo těch vybraných, jistě dokonale konzervovaných, ochucených, přibarvených jídel by stačilo sníst dvě vajíčka, osminku másla, zapít smetanou a člověk by zůstal člověkem. • Pochybuji, že se vám podaří vyhnat lidi od stolu, který pro ně není jen obyčejným kusem nábytku, ale důležitým prvkem existence. Minimálně již po několik století se u stolu neuspokojuje jen základní fyziologická potřeba jakou je jídlo, je to něco více. Věděli o tom už staří Římané. Jejich hostiny jsou zvěčněny v literatuře, na obrazech.

71


No právě. Jídlo je stejná fyziologická činnost jako každá jiná. Čím se liší? Které zvíře tak slavnostně požívá potravu? Člověk, který není hladový, nebude hodovat po celé hodiny, využije toho času mnohem užitečněji. • Člověk se liší od zvířete tím, že má vědomí. To není tak nepatrný rozdíl. „Sytý hladovému nevěří.“ „Hladový na chléb myslí.“ Proč, podle vás, byla vymyšlena ta přísloví? Opakuji – pro člověka se zdravou funkcí mozku sám akt jídla není něčím výjimečným, něčím, co by si zasluhovalo speciální pozornost. • Jak je třeba jíst? Dietetici i lékaři doporučují, aby se jedlo v klidu, aby se nešetřilo časem na jídlo a aby se každé sousto řádné rozžvýkalo. Samozřejmě jíst optimálně! Zpočátku se jí jinak, protože organizmus musí vynaložit mnoho energie, musí přetvořit bílkoviny. Ozývají se v něm ještě staré zvyky. Ale časem to mizí. Člověk se navždy rozloučí s pocitem hladu. Nikdy neusedá ke stolu, protože je hladový, neexistuje žádné vrhání se na jídlo, hltavost, obžerství. Člověk živící se optimálně úplně změní své chování u stolu Pro něj prodlužování doby jídla, konverzace při jídle nejsou příjemné Jiná věc je, že pro člověka, který se každý den dosyta nají, nebude tato činnost sváteční, nebude k ni přistupoval tak slavnostně. • Doporučujete co možná nejprostší jídlo, jste nepřítelem vybraných pochoutek, na jejichž přípravu se promarní spousta času, ale přece kuchyně je jeden z důležitých prvků národních zvyklostí, je to důležitý činitel spojující rodinu. Rodina, která bude zdravá a šťastná, nepotřebuje, aby ji spojovalo jídlo. • Když si sedáme ke stolu, měli bychom pamatovat na to, aby se nemísila paliva, neboli dbát na to, aby našemu organizmu byla dodávána energie jen z jednoho zdroje, z tuků. „Tučné čili zdravé“, toto heslo obrací vzhůru nohama celou současnou dietetiku. Neexistuje žádná alternativa, jen tuky? Za prvé heslo „tučné čili zdravé“ staví dietetiku na nohy a dělá tuto vědu příznivě nakloněnou a užitečnou člověku. Za druhé alternativa existuje, je jí bílkovina, ale v našich podmínkách by bylo nesmyslné vytvářet asijský model, který je jakoby vyšší etapou na cestě ke správné výživě. Já navrhuji cestu přímo k cíli. A když už mluvíme o Japoncích, jsou jediný národ, pokud je mi známo, který, přestože se neživí optimálním způsobem, nemísí paliva a díky tomu je poměrné zdravý. V polských poměrech nemusíme jíst 90 kg ryb na

72


jednoho obyvatele, ale můžeme vyrobit 20–30 kg tvarohu a 300 vajec, což sice nenahradí těch 90 kg ryb, ale dodá hodnotnější bílkovinu. • Proč vlastně vejce? Chemické složení vajec a vysoká biologická hodnota bílkovin v nich obsažených způsobují, že v nich musíme vidět potravinu nejvyšší jakosti. Vždyť právě vejce, hlavně jeho žloutek, obsahuje značné množství protisklerotických faktorů nenasycených mastných kyselin, síry, cholinu, jódu, vitamínů a minerálů. Všechny tyto protisklerotické faktory se však stávají aterogenní, pokud je bude konzumovat člověk, který nedokáže zachovávat správné poměry mezi hlavními složkami své stravy. Takže vejce, která pro některé lidi budou základem výživy, zdrojem energie, vitamínů a jiných důležitých složek, pro jiné lidi mohou být nebezpečné. • Pro koho konkrétně jsou vejce nebezpečná? Ten, kdo čerpá 35 – 50 procent energie ze sacharidů (v přepočtu na kalorickou hodnotu) musí počítat s tím, že větší spotřeba vajec způsobí, že bude více sacharidů přeměněno na cholesterol a tuky. Důležitým činitelem je rovněž reakce na stres. Například muži, kteří na rozčilení reaguji přejídáním, by si měli uvědomit, že se ateroskleróza u nich projeví o 10 let dříve než u jiných mužů. Stručně řečeno – pro člověka živícího se optimálně, by vejce měla být nejdůležitější potravinou, jiným lidem doporučuji opatrnost. • Na stole máme už vejce, co teď máme podávat? Sýry a hustou smetanu. Nezapomeňme, že kupujeme-li mléko, kupujeme přibližně 90 procent vody, nač ta marnotratnost? Takže mléčné výrobky. Velmi dobré jsou sýry smetanové, eidamské i tavené, ale všechny jsou, bohužel, příliš málo tučné pro lidský organizmus, takže se náš stůl neobejde bez dalšího tuku. Pamatujme si, že sýry jsou vhodné, ale je třeba je doplňovat smetanou, majonézou nebo máslem, popřípadě různými pomazánkami s vejci. • Myslím, že některým už z toho naskočila husí kůže. ale pokračujme. Předkrm už máme, teď je čas na pečeni. Maso je méně hodnotnou potravinou než vejce a sýry, ale měli bychom je jíst a v žádném případě bychom se ho neměli vzdávat. Dospělému člověku by mělo stačit 10 – 20 dkg masa na den. Tak, jako se nemůžeme spokojit jen s vejci a sýrem, nemůžeme nechal na stole jen maso a masné výrobky. Z masa totiž lidský organizmus nemůže dobře a levně stavět takové orgány jako mozek, játra, ledviny, zažívací trakt. Při nákupu masa je nutno se řídit znalostmi jeho výživné hodnoty. Zvířecích svalů člověk příliš mnoho nepotřebuje, zato

73


jiné orgány ano, protože nemocí svalů je poměrně málo, jiných nemocí je však hojnost. Je třeba vědět, že nejhodnotnější není maso, které nám nejvíce chutná, ale to, které po stránce chemické nejvíce odpovídá složení našeho těla, zvláště orgánů intenzívně pracujících a rychle měnících svou bílkovinu. • Takže vnitřnosti, mozeček, a co ještě? Chrupavky, pojivovou tkáň, vepřové kůže. Degenerativní nemoci kloubů by byly vzácností, kdyby řezníci při zpracování masa a masných výrobků tak důsledně neodstraňovali všechny chrupavky, blány, šlachy, povázky, pojivové tkáně, tedy to, co je všeobecně považováno za nejedlé. Tuk z kostí je pro lidskou výživu jedním z nejlepších tuků a je velmi levný, vždyť kolik stojí kosti? • Chcete říci, že polévka z kostí bude lepší než z masa na polévku? Hovězí vývar z kostí, zvláště morkových, by měl být základem pro všechny polévky, víme, že chytří Švýcaři vydělávají hromadu peněz za přípravek zvaný Rumalon, který není nic jiného než koncentrovaný výtažek z telecích kostí a chrupavek, účinný při léčbě degenerativních nemocí. Nač brát tabletky nebo dostávat injekce, když můžeme jíst přirozené potraviny? • Když je morek tak skvělý, proč ho jíme málo? Už Galén napsal, že morek je pro člověka potravou přírodou nejdokonaleji přizpůsobenou. V tak zvaném ráji, na Východoafrické výšině, neboli tam, kde byli lidé stvořeni, všechny morkové kosti byly rozbíjeny. Vykopávky to jasně dokazují. Ani lev, ani hyena přes obrovskou sílu svých čelisti nejsou schopni rozkousat stehenní kost buvola. Takže to mohl udělat jen člověk pomocí primitivního nástroje nebo kamene. Pralidé to věděli, my tomu nechceme věřit. Pravě proto jsou morkové kosti dnes tak levné. Prozatím! Dokud lidé nepoznají jejich hodnotu. Jedna stehenní kost buvola je výborným obědem pro dvě osoby. • Dokonce i lidé živící se optimálně nejedí morek každý den. Dávají přednost masu. Ale jaké maso si vybrat – vařené, pečené, smažené, uzené nebo grilované? Samozřejmě nejlepší způsob zpracování a natrávení masa je smažení. Panuje všeobecný názor, že smažené maso škodí játrům, ale škodí jen těm lidem, kteří si nedokáží vybrat vhodnou dietu. Jejich játra přeměňují více sacharidů na cholesterol a tuky, zbytečně pracují, opotřebovávají se a bolí. Šetřeme náš organizmus, nejezme proto syrové maso, například tatarské bifteky. Maso musí

74


být dozrálé a natrávené. Můžeme je proto uchovávat krátkou dobu v mléku nebo octě, můžeme je marinovat nebo nakládat. • Uzeniny? Doporučuji všechny druhy tlačenek: bílé, černé i jazýčkové a také všechno, co je ve střívku: paštiky, játrový salám, jitrnice, jelita nejsou špatná, ale nesmíme zapomínat, že obsahují 10-12 procent sacharidů, takže kvůli zachování správného poměru musí být opékaná na větším množství slaniny nebo bůčku. • Všeobecně se soudí, že nejhodnotnější jsou libové uzeniny šunka, uzená vepřová, svíčková, suché a polosuché salámy. Tyto potraviny nejsou ani tak nejhodnotnější, jako nejdražší, a my, když sedáme ke stolu, bychom se měli řídit také cenou jídla. Když říkám, že člověk živící se optimálně může dnes měsíčně dávat necelých 100 zlotých (asi 1 000 Kč pozn. P. J.), samozřejmě nemohu tvrdit, že má jíst svíčkovou. Při nákupu masa se řiďme biologickou hodnotou a koncentrací hlavních součástí výživy v potravině (velmi nám mohou pomoci tabulky nacházející se v poslední části této knihy). Chuť a vzhled uzeniny by pro nás neměly být určující. Všiml jsem si, že lidé, kteří se živí optimálně, si za nějakou dobu začnou tak nějak přirozeně vybírat potraviny, které jsou pro ně nejhodnotnější. Tvrdí, že bůček, paštika a tlačenka chutnají skvěle. • Dietetici na celém světě doporučují konzumaci drůbežího masa, protože je lihovější a navíc neobsahuje cholesterol. Drůbeží maso je příliš libové! Pokud někomu, kdo se chce živit optimálně, chutná kuřecí maso, ať je jí, ale musí pamatovat na to, že v tomto případě je nutno doplnit tuk vzhledem k bílkovině, takže například kuřecí plátky musí být nadívané slaninou nebo bůčkem. Někomu se to může zdát nesmyslné, proto je třeba se hned rozhodnout pro maso vepřové, hovězí nebo skopové. • Zdrojem výborné bílkoviny jsou ryby. Ale ryby nejsou levné, právě naopak. A kromě toho je lidský organizmus úplně jinak stavěný než rybí. Jedna ze zásad optimální výživy je přece dodávání z potravy těch složek, ze kterých je postaveno naše tělo. Ryby jsou dobré pro ty, kteří svou dietu založili na jedné hlavní složce, kterou je bílkovina, například pro Japonce. Jelikož v optimální výživě jsou hlavním zdrojem energie tuky, můžeme ryby zcela vyloučit ze svého jídelníčku, mimoto také proto, že některé druhy ryb obsahují nepatrné množství tuku. Treska, okoun, štika a candát jsou téměř bez tuku, losos, úhoř, kapr a sleď mají méně tuku než vepřové maso. Kdybychom chtěli vypočítat, kolik stojí kilogram dobrého tuku, který

75


získáme například z kapra a kostního morku, ukázalo by se, že je třeba až 8 kg kapřího masa, abychom dodali organizmu tolik tuku, kolik je ve 35 dkg morku. Ryby jsou mnohokrát dražší, protože obsahují mnoho odpadů, vody a málohodnotných komponentů. • Na stole už máme hodně jídel, ale dost monotónních. A kde je zelenina a ovoce, sladkosti a dezerty se už ani neodvážím připomenout. Zelenina, která se pěstuje za pomoci ochranných prostředků a umělých hnojiv, se hlavně skládá z otrávené vody. Sloučeniny dusíku, které se dostávají do našeho organizmu mohou být velmi nebezpečné. Ti, kdo jedí velké množství zeleniny a ovoce, například lidé na Západě, nejsou vůbec zdravější než ti ostatní, i oni trpí většinou civilizačními nemocemi. Naše vnitřní orgány nejsou vůbec přizpůsobeny trávení většího množství rostlinné stravy, tj. ovoce a zeleniny, naopak přemíra takové potravy zbytečně zatěžuje žaludek a trávicí trakt. Všimněte si, prosím, že vegetariáni jsou často otylí a jejich tělo je skoro vždy velmi slabé. Z hlediska složení jejich diety je to zcela pochopitelné. Odkud mají čerpat sílu, když se živí hlavně vodou a cukrem? Mimo to, dřeň zeleniny a ovoce se ničím nepodobá tkáním našeho těla. • Ovoce a zelenina jsou však nenahraditelným zdrojem vitamínů. Opravdu nenahraditelným? Vitamíny byly objeveny hlavně proto, že lidé živící se rostlinnou stravou měli nedostatek vitamínů. . . Veškerá zelenina a ovoce dohromady nedokáží dodávat organizmu nejdůležitější složky výživy. Z mých dlouholetých výzkumů vyplývá, že lidé živící se optimálně a nejedící vůbec ovoce a zeleninu mají dostatek vitamínů, které potřebuje jejich organizmus, včetně vitamínu C, který je opravdu pro organizmus nezbytný, nemusí však pocházet z jablek nebo citrusů. Jablka a hrušky jsou pro člověka nejhorší, protože obsahují nejvíce sacharidů na jeden gram bílkoviny. Když už si vybíráme náš optimální oběd, objednejme si ještě talířek zelených fazolek, které si hojně polijeme rozpuštěným máslem. Zpestří nám to dietu a snad i částečně nahradí hrách a fazole těm, kdo mají v oblibě luštěniny. Hrachu a fazoli bychom se měli vyhýbat. • Bez zeleniny si můžeme představit polský oběd, ale bez brambor ne. Mnoho lidí se nemůže přinutit dodržovat vaši dietu, protože přísně zakazujete jíst chléb a brambory, neboli dvě nedůležitější složky našeho jídelníčku. Ve 100 gramech brambor je pouze 1,5 gramu bílkovin špatné jakosti a 15 gramů sacharidů. Hrozný poměr! Pokud někdo nemůže bez brambor žít, ať si

76


vezme několik malých, pokrájí je a udělá si hranolky na loji nebo sádle. Časem i těch pár hranolků přestane chutnat. Sladkosti jsou vyloučeny. Měli bychom mít na paměti onu svatou zásadu nepřekročit množství 50 gramů sacharidů na den. Pokud chce někdo nutně sníst krajíček chleba, v pořádku, ať to udělá, má někdo chuť na dva brambory, i to je možné. Nějaké ovoce? Prosím, stejně jako kousek čokolády nebo nějaký dezert. Ale stále je třeba počítat, počítat a počítat 50 gramů! Protože cukr je bílá smrt a nadělal už lidem větší škody než alkohol, tabák a drogy dohromady. V zemích, kde se zvyšuje výroba a spotřeba cukru, zhoršuje se biologická kondice společnosti a obráceně. Bohaté země snižují spotřebu cukru. • Švýcaři, které nám tak často dáváte za vzor, se krmí čokoládou jako málokdo. Jedí jí několikanásobně více než my, Poláci. Čokoláda – to je také tuk a pokud je s ořechy, je to už úplně v pořádku. Ořechy, přesto, že jsou rostlinného původu, mají velkou výživnou hodnotu a jsou v optimální výživě doporučovány, protože dodávají tělu bílkovinu a hodnotný tuk. A navíc, mají takový poměr mezi složkami, jaký vyžaduje optimální dieta. • Kdysi jste navrhoval, aby se vykácely jabloňové sady a na jejich místě se vsadilo lískoví. Nemusí se kácet stromy v sadech. V Polsku je dost neobdělané půdy, kde by rostly lísky. Místo aby se dovážely vagóny a lodě plné banánů, paprik, pomerančů a hroznového vína, bylo by lépe nakoupit v cizině dobré vlašské ořechy. Nebudeme přivážet vodu a cukr, ale bílkoviny a tuky. • Co bychom měli pít? Čaj, kávu. vodu? Kávu, čaj, jistě, co komu chutná, jenom nesladit. Vodu samozřejmě také, ale z vodovodu nebo ze studny, žádnou minerální nebo stolní vodu, to je hrozný podvod. Lidé říkají, že nemají peníze na „tučný život“, ale na vodu v plastikových láhvích mají. . . Po staletí pil člověk jen povrchovou vodu, protože neměl přístup k podzemním zásobám, to je výmysl, že podzemní voda je lepší, hodnotnější. Ujišťuji vás, že správná výživa plně pokrývá potřeby organizmu co se týká minerálu, solí, stopových prvků a vitamínů, žádné minerální vody nejsou potřebné. Žízeň přece nejlépe uhasí čistá voda, k jídlu můžeme pít podle chuti čaj černý nebo bylinkový. Slazené limonády, kokakolu bychom vůbec neměli pít. Napadá mne, jak moc bylo třeba obalamutit lidi, aby začali pít ten šmejd. Člověk přece není udělán z kokakoly, z vody ano. Pivo? V malém množství může být. • Sůl, koření. . .

77


Měli bychom se soli vyhýbat. Všeobecně se soudí, že je velmi škodlivá, že zvyšuje tlak, ale to není pravda. Pokus, který udělali ve Spojených státech a při kterém kontrolní skupině zvýšili dávku soli, dokázal, že tato sloučenina krevní tlak nezvyšuje. Samozřejmě, hypertenze a konzumace soli jsou navzájem spojeny hlavní příčinou – nesprávným modelem diety. Lékaři odhalili tuto souvislost a konstatovali, že našli příčinu, a to byl mylný závěr. Optimální výživa zajišťuje organizmu minerální soli v optimálním množství a poměru. Pouze potraviny rostlinného původu je třeba přisolovat. Tak člověk, který začíná s optimální dietou zpočátku ještě jídlo přisoluje, ale později přestane pociťovat tuto potřebu. Je typické, že potraviny, které jsou pro nás dost slané, jiní považují za nedosolené. Přísady? Možno používat všechny, které neobsahují cukr. Nejvhodnější je používat hotové zeleninové a bylinkové přísady. Je dovoleno používat hořčici, jíst kvašené i nakládané okurky, houby v octě, klikev k masu, výbornou přísadou je majonéza. • Alkohol? Je pro lidi. Můžeme si dovolit pivo, i když po nějaké době prostě přestane chutnat, sklenka přírodního vína nebo koňaku také ještě nikomu neuškodila. Nasycený člověk je spokojený, má dobrou náladu a nemusí si ji zlepšovat alkoholem. Většina mých pacientů, hlavně muži, vypijí každý den malou dávku alkoholu, nejčastěji je to tzv. drink po západu slunce. Vědecké práce dokazují příznivé působení malých dávek alkoholu na lidský organizmus, já osobně nacházím určitou analogii mezi spotřebou soli a alkoholu. Správný model výživy vylučuje fyziologické faktory vedoucí ke konzumaci jak soli, tak alkoholu. Pamatujme si, že alkohol je pro organizmus velmi dobrý a neškodný lék. Ale klid, prosím vás. . . Myslím například dávky kolem 4 gramů, to znamená náprstek čistého alkoholu. • Jak? Čistého?! Koncentrace není důležitá, může to být větší množství slabé višňovky, sklenice piva nebo troška lihu. Je zajímavé, že pro lidi živící se tučnou stravou ani nejsilnější alkohol není příliš ostrý. Za války sovětští vojáci, hlavně ti ze slavných sibiřských divizí, zapíjeli slaninu čistým lihem. Celá záhada spočívá ve zvýšené odolnosti sliznic. • Cigarety? Nejste nesmiřitelný nepřítel tabáku. Samo kouření je proti zdravému rozumu. Proč kouříme? Někdo to vysvětluje stresem, rozčilením, zlozvykem. Ale člověk živící se optimálně není rozčilený

78


ani stresovaný, zbavuje se vášní, včetně nikotinové. Říká se, že kouření omezuje chuť k jídlu. Je to pravda. U lidí, kteří nejedí kvůli stresu, kouření opravdu snižuje chuť k jídlu a tím omezuje množství spotřebovaných kalorií, ale zároveň také ovlivňuje chuťové záliby. Kuřáci dávají přednost sladkým nápojům, sladkostem a rádi se napijí alkoholu. Když přestanou kouřit, jejich chuť k jídlu vzroste, dochází k neuvědomělým změnám ve výběru potravin a váhovému přírůstku. • Náš stůl je už skoro plný. Tak, dobrou chuť, pane doktore. Mimochodem, co je to vlastně chuť? Chuť je relativní pojem, mimo jiné závisí na způsobu výživy. Když šli Slimák a Jendrek na statek, povídali si o tajemných limónech, které jeden z nich ochutnal, a až mu pusa zkřivila, jak to bylo kyselé. Neboť „každej má svý chutě, vůl má rád trávu a prase kopřivy“, shrnul úvahy o chuti Slimák. (B. Prus „Na přední stráži“, pozn. P. J.) A člověk? Pokud si zvykne přijímat nejlepší bílkovinu a nejlepší tuk přesně v takovém množství, jaké potřebuje náš organizmus a obsahující navíc vitamíny a minerály, neměl by mít pochybnosti o tom, jaké menu si vybrat. • Jaké množství máme jíst? To je organizmem regulováno zcela dokonale, nechme to na něm, nedělejme nic násilím. Někdy trvá i několik dní, než si člověk zvykne, obvykle, když nedodržuje přesně stanovené zásady. Během několika měsíců se stabilizuje správná, nízká tělesná váha, člověk nikdy neztloustne, nebude se jeden den přejídat a druhý postit, bude jíst stále stejně. • Kolikrát denně se má jíst? Nejčastěji jíme dvě jídla denně, ale je možno samozřejmě jíst ráno, kolem poledne a k večeru, znám však lidi, kteří jedí pouze jednou denně. Můj syn se tak živí už mnoho let, protože dodá-li svému organizmu zásobu tuku, může jej kdykoli využít. „Za tři dny jsem přestal pociťovat hlad a už nikdy jsem nebyl hladový“ – tak většinou hovoří všichni, kteří přecházejí na optimální dietu. • Stravovací návyky jsou odlišné v různých částech Polska. Co si myslíte o slezské kuchyni? Je hrozná, a proto je ve Slezsku tolik otylých žen. Z pokolení na pokolení se dědí kuchyně z matky na dceru, což nadělá mnoho škod. Není možno beztrestně jíst všechny ty noky, makaróny, karbanátky s houskou, omáčky zahuštěné moukou. To je jeden z nejhorších způsobů výživy.

79


• Kolik lidí v Polsku může každý den „usedat ke stolu“, neboli živit se optimálním způsobem? Dnes už u stolu sedí několik tisíc lidí. Jeden můj pacient, byznysmen z Ustky, přesvědčil skoro 400 lidí, aby se živili optimálně. Ti, kdo ho znali dříve a pamatovali si, v jakém stavu byl, když se dostal ke mně, se nenechali dlouho přemlouvat. Byla to lidská troska, ostatně to kdysi popsal v polemickém dopise týdeníku „Wprost“, ve kterém už po několikáté někdo zdůvodňoval škodlivost konzumace nadměrného množství nasycených tuků. Myslím, že každý, kdo se živí tímto způsobem, je kvalitou svého života, svým vzhledem, svým stálým zdravím nejlepším důkazem správnosti optimální výživy. To na lidi působí. Ve Slezsku, na pobřeží Baltského moře, v Kielcích, všude tam, kam jsem se dostal se svými názory, mám nejvíce přívrženců. • Z mého téměř desetiletého pozorování lidí živících se optimálně usuzuji, že nejčastěji si vaše doporučení berou k srdci ti, kdo trpěli nevyléčitelnými nemocemi: rakovinou, roztroušenou sklerózou, byli po výronu krve do mozku, měli žaludeční vředy. Druzí, kteří chtěli zhubnout a žádnými většími potížemi netrpí, po nějaké době optimální diety zanechávají. Zříci se chleba, ovoce, brambor, sladkostí se mnohým lidem zdá obtížné. . . Ti, kteří radikálně změnili svou výživu a dietu dodržují, po nějaké době přestanou mít chuť na potraviny, které jste jmenoval. I mně se někdy stane, že bezděky utrhnu jablko v mém sadě, kousek ukousnu a vyplivnu, protože mi prostě nechutná. Je to stejné se sladkostmi, chlebem, medem. Rozumný člověk tyto potraviny odmítá, protože ví, že mu škodí. • Kolik kalorií denně by měl spotřebovat dospělý člověk? Kolik chce. Nikdy se nemají počítat kalorie. Není možno se zmýlit. Příroda to sama reguluje u všech živočišných druhů živících se správným způsobem. Známe-li způsob výživy vhodný pro člověka, přejídáni i posty pro nás přestanou existovat. • Kolik bílkovin a energie je v optimální výživě třeba? To je individuální. Každý člověk je jiný. Potřeba bílkovin a energie závisí na různých činitelích, na klimatu, druhu práce, nadmořské výšce, věku dané osoby. Předem není možno říci, že člověk potřebuje tolik a tolik bílkovin, tolik a tolik energie. Organizmus sám správně určí tuto potřebu.

80


• Setkal jste se už někdy s tím, že by někdo živící se optimálně, přibral na váze, i když trpěl otylostí? Jinými slovy, vaše dieta působí na všechny osob trpící nadváhou? Takový případ neexistuje. Stávalo se, že někomu přibylo 2 – 3 kg svalstva, ale pokožka omládla, svaly ztuhly. Tak tomu bývá například u sportovců. • Proč jste kdysi řekl, že optimální výživa mění člověka v. . . Člověka? Ten druhý „člověk“ se píše s velkým začátečním písmenem. . . Člověk takový, jaký je, se všemi svými nedostatky, se mění v Člověka rozumného homo sapiens.

81

Být zdravý a krásný • „Pokud je vůbec možné, aby byli lidé lepší a moudřejší, myslím, že jen v lékařství prostředek k tomu nutno hledati“ – řekl Descartes. Lidé chtějí být lepši a moudřejší, ale také chtějí být zdravější a žít déle, můžete jim to zaručit? Může být pro někoho příliš pozdě začít s Kwašniewského dietou? V jakém věku může dítě optimálně jíst? Začněme od konce. Obecně by dítě mělo být odstavené od prsu co nejpozději, P. Sedlak byl kojen do svých pěti let! Pro takového člověka je přechod na vysokotučnou dietu přirozenou, fyziologickou etapou rozvoje osobnosti. Ostatně přejít na optimální stravu je možno mnohem dříve. Proč by dvouleté dítě mělo odmítat smetanu, máslo nebo vejce? Takový drobek nedostane chuť na bonbóny, dokonce mu ani nebudou chutnat. Mateřské mléko je přesnou kopií optimální diety, vědci se aspoň shodují v tom, že je nic nedokáže nahradit. Na každý grain bílkoviny v mateřském mléku v Polsku připadá 5,14 g tuku a 7 g cukru. Zdá se, že cukru je příliš mnoho, ale je třeba vědět, co se s tím cukrem děje. Organizmus dítěte totiž z tohoto cukru spaluje pouze 1,5 g, zbytek je přeměněn na tuk. Kdyby se matka živila optimálně, nemuselo by dítě stavět celou továrnu přeměňující cukr na tuk. Dítě, které nezvykneme na špatné pokrmy, bude například odmítat slazené potraviny a místo nich si vybere třeba tučný sýr. Jsem velmi rád, že nikdo už nepochybuje o blahodárném vlivu kojení na vyvíjející se organizmus. V minulosti na to byly různé názory. Vzájemná spojitost přirozené potravy a odolnosti proti některým nemocem byla bezesporu prokázána. Někteří lidé byli udiveni objevem, že v tepnách amerických vojáků, kteří padli ve Vietnamu a kteří byli kojeni v prvním roce života, nebyly objeveny stopy po ateroskleróze! Mne samého to příliš nepřekvapuje. Žádný člověk, živící se přirozeně a nemísící složky, nemůže trpět aterosklerózou. • A co když matka nemá mléko? Neměla by rodit děti. Pro dobro lidského druhu. • To je kruté, co říkáte. Příroda je krutá. Matka, která nedokáže, odkojit své děti. . . • Nepokračujte, prosím! Přesto se pokusím vás přesvědčit. Použil jste slovo „kruté“. Zbavit matku práva mít děti by bylo kruté, kdyby na to neexistoval lék. Každá žena se může svobodně rozhodnout, měla by tedy vědět, že pokud chce mít zdravé dítě,

82

Být zdravý a krásný

které bude schopna sama odkojit, musí se živit způsobem nejvhodnějším pro ni, nejvhodnějším i pro dítě, které bylo počato. • Jste nepřítelem kosmetických výrobků. Jste přesvědčen, že většina z nich je zcela zbytečná pro člověka živícího se optimálně. Pokud se někdo nutně potřebuje mazat drahým krémem, používat toniky, clerasily atd., může to dělat. Ale proč? Člověk dodávající systematicky svému organizmu všechny součásti výživy, vitamíny a minerály nemusí dodatečně svou pokožku vyživovat. Pleť je neobyčejně hladká, bez chorobných změn, vyrážek, skvrn. Mnoho mých pacientů pozoruje dokonce, že se jim vyhladily staré jizvy. Hormonální potíže nejsou, nejsou tedy ani změny na kůži. Dámy bych chtěl upozornit na jednu maličkost. Často, když připravujete kousek masa na oběd, pečlivě odkrajujete veškerý tuk, večer si pokryjete tvář silnou vrstvou mastného krému a zapomenete, že tuk dobře proniká do kůže. Výživa kůží však není nejlepší. Žaludkem je to lepší a mnohem levnější. . . • Vaše paní, pane doktore, může být živou reklamou na optimální výživu, vypadá velmi mladě, je stále v pohodě, usměvavá, přímo čiší energií. . . Jak jsem už říkal, manželka byla kdysi velmi nemocná a kvůli ní jsem vypracoval zásady nového způsobu výživy. Oba máme stále dobrou náladu, nikdy se nehádáme, žertujeme, nebýváme unaveni. Ve všech manželských párech, které se takto živí, vládne ideální soulad. Naši sousedé ve vesnici, kde máme chatu, přešli na optimální dietu před patnácti lety. Jsou zdraví, práce v hospodářství je neunavuje, postavili si pěkný dům, hospodář je velmi úspěšný v chovu dobytka. Když veze vepříky do výkupny, všichni se diví, že jeho zvířata jsou tak statná, i když odchov na jeho statečku trvá mnohem kratší dobu než jinde. Ten člověk pochopil, že potřebuje-li on dobrou výživu, ani zvířata nesmí ošidit o vydatné krmivo. Používá koncentráty s vysokým obsahem bílkovin a dosahuje skvělých výsledků. Jsou to prostí lidé, ale přál bych mnoha našim řídícím pracovníkům, aby měli tolik zdravého rozumu a takový přístup k práci a k hospodaření, jako mají oni. • Profesor Aleksandrowicz, známý propagátor užívání dolomitu, tvrdil, že hořčík, který je v něm obsažen, zjemňuje chování lidí. Dosud jsem však neslyšel, že by tuk uklidňoval. Organizmus neprotestuje, když dostane všechno, co potřebuje. Pokud se zklidňují orgány, zklidňuje se celý organizmus, člověk se častěji usmívá, je plný pohody a vlídný, stres snáší bez problémů, vyhýbá se konfliktům, neprovokuje

83


svým chováním okolí. Čím je to způsobeno? Tím, že jeho vegetativní systém je v rovnováze, ani sympatický ani parasympatický systém nepřevažuje. • Jste schopen poznat podle vzhledu dané osoby, jakým způsobem se živí? Zařadil jsem lidi do třech skupin, které se liší poměrem jednotlivých složek potravy. Jinými slovy, zjistil jsem, že skladba diety předurčuje nemoci, kterými lidé onemocní. Do skupiny I patří lidé s tzv. protisklerotickým syndromem, kteří spotřebují velké množství bílkovin rostlinného původu a sacharidů a u nichž asi 20-25 % energie pochází z rostlinných tuků. Skupinu II tvoří lidé s aterosklerotickým syndromem, neboli ti, kteří spotřebují mnoho bílkovin živočišného původu, mnoho sacharidů a také dost tuků. Nakonec skupina III – nemocní se syndromem tzv. otylosti chudobných, ti, kteří spotřebují příliš málo bílkovin vzhledem k energetickým složkám, příliš málo tuků a příliš mnoho sacharidů zbavených hodnotných prvků. V každé z těchto skupin najdeme jedince charakteristického typu. Ti s protisklerotickým syndromem jsou obvykle vyhublí, jejich organizmy jsou vyčerpané a jednotlivé orgány jejich těla jsou zbaveny nejlepší energie. Otylí se syndromem otylosti bohatých i otylosti chudých se od sebe příliš neliší, jejich těla prostě pokrývá silná vrstva tukové tkáně, kvůli ateroskleróze trpí na nedokrevnost, rychle se unaví a jejich tělesná kondice je špatná. • Mnoho lidí bojujících léta s nadváhou se rozhodlo pro optimální výživu, protože se chtěli zbavit přebytečných kilogramů. Při optimální dietě se ustaluje náležitá tělesná váha. Jakým způsobem? Skoro každý lékař nebo dietetik řekne: může za to tuk. A to není pravda! Z tuku není možno organicky ztloustnout. Tuková tkáň neobsahuje enzym kinasy glycerolu, který je nezbytný při ukládání tuků. Snadno se však ztloustne ze sacharidů, které člověk začne přetvářet na tuky a ukládat. Čím více sacharidů organizmus přeměňuje na tuky, tím rychleji přibírá na váze. • Zavedl jste pojmy „otylost chudobných“ a „otylost bohatých“. Ačkoli je každá z nich způsobená jinými činiteli a jiným složením diety, výsledek je stejný. Ale přece existuje něco takového, jako je sklon ke tloušťce. Nebudu to dokládat příklady, kdy dvě osoby, spotřebující naprosto stejné množství kalorií, vypadají každá jinak, ale musíte přiznat, že látková přeměna není u všech stejná. Sklon ke tloušťce je mýtus, něco takového se v přírodě neobjevuje. Existuje samozřejmě mnoho dodatečných činitelů (mimo diety) podporujících vznik

84


otylosti, nemají však žádný vliv na organizmus, který nedostává určité množství sacharidů v potravě. Co se týká metabolismu, opravdu se může lišit u různých osob, ale rozhodující je typ výživy, ne metabolismus. • Kolik kilogramů měsíčně je možno ztratit pří optimální dietě? To záleží na druhu otylosti, kterou člověk trpěl. Například lidé, kteří přestanou jíst pod vlivem stresu a ti, u kterých stres neovlivňuje množství a jakost stravy, mohou zeštíhlet až o 6 kg měsíčné, až do doby, než získají odpovídající nízkou váhu. • Shodit pár kilo a léčit otylost jsou dvě různé věci. Samozřejmě. Při léčení otylosti musíme změnit svou stravu, zvýšit poměr bílkoviny vzhledem k tuku. Dokud se nezačne ztrácet na váze, je nutno udržovat poměr: 1 g bílkoviny na 1,5 až 2 g tuku. • Existují však i lidé, kteří při optimální dietě nezhubnou ani o gram. Jejich váha může být odpovídající nebo působí jistý mechanismus spojený s hladinou lipoproteinové lipázy. Osoby, které reagují na stres přejídáním, mají velmi nízkou hladinu lipázy, jež by po zavedení optimální výživy měla vzrůst a rychle by se měl dostavit úbytek nadbytečných kilogramů. Stává se však, že u některých lidí uvolňování tuku z tukové tkáně je ztíženo, když se nezvyšuje úroveň enzymu tzv. lipázy. Pozoroval jsem, že někdo znovu získává schopnost vytvářet lipázu a začne hubnout. Jiným lidem by se měla lipáza zavést uměle. • Víte, jak to udělat? Miliony lidí na celém světě se nemohou na sebe podívat do zrcadla a každý den bojují s nadváhou. Stojí to ohromné peníze, vydělávají na tom producenti preparátů, které prý mají napomáhat procesu hubnutí. Někdy se podaří dokonce ztratit pár kilo, pak se ale vše „normalizuje“. Dieta bohatá na tuky však příbírání na váze nezpůsobuje a případy. kdy lidé nedokáží spalovat vlastní tuk, ačkoli jsou vzácné, dokáži účinně vyléčit. Je však třeba najít producenta enzymu nezbytně nutného při léčbě některých druhů otylosti. Lipoproteinovou lipázu je možno vyrobit, tak jako jiné preparáty, ze zvířecích buněk. To je příležitost, jak vydělat miliony dolarů, protože ti lidé by dali všechno za to, aby trvale zhubli, což jim nikdo nemůže zaručit. • Ten enzym je něco jako klíč k vlastním tukovým zásobám. Váš návrh je paklíč, který by mohl nahradit ztracený klíč. I tak se tomu dá říci. Momentálně se takové enzymy ještě nevyrábějí, existují však už selektivní proudy, které povzbuzováním sympatického systému dokáží přinutit zakončení sympatických nervů v tukové tkáni vytvářet noradrenalin

85


přímo na místě v tukové tkáni. A právě noradrenanin může být dalším „paklíčem“ k vlastním tukovým vrstvám, které se uvolní do krve v podobě mastných kyselin. Tak je možno hubnout i bez „klíče“ neboli bez lipoproteinové lipázy v organizmu. • A co tělesná námaha? Všechny diety doporučují pohyb podporující proces dosažení správné váhy. Nutit otylé lidi, kteří mají často problémy při chůzi do schodů, provádět intenzivní tělesná cvičení je nelidské a nejčastěji vede k tomu, že Člověk zanechá diety i odtučňování, protože je to pro něj nepříjemné. U lidí, kteří se nevhodně stravují, může tělesná námaha: vést k urychlení aterosklerotických procesů. Výzkumy prováděné na skupině mladých a zdravých lidí prokázaly, že po námaze fibrinolitická aktivita krve je nižší! Znamená to, že tito lidé budou náchylní ke vzniku koronárních chorob, aterosklerózy a trombů A kolik sportovců v nejlepším věku umírá na srdce? Cyklisté, veslaři, boxeři? • Lidé živící se optimálně by však neměli zanechat pohybu? Naopak. Pozorujeme, že tělesná námaha se pro ně stala vnitřní potřebou. Dokonce i starší lidé s potěšením běhají a cvičí. • Vrátím se ještě k odtučňovacím metodám. Skoro všichni tlouštíci říkají, že málo jedí a že vlastně jejich tloustnutí není ničím zdůvodněno. Netloustnou samozřejmě ze vzduchu, ale někdy se přece stává, že člověk s přísnou dietou stráví měsíc v nemocnici a nemůže zhubnout ani o gram. Jak byste vysvětlil takový případ? Buňky se mohou přizpůsobovat ke spalování tuku, ale jsou k tomu potřebné bílkoviny, energie, jisté vitamíny a stopové prvky. Ty ovšem ve výživě opírající se o sacharidy chybí. Proto mne neudivuje, když někdo při nemocniční nízkotučné dietě nedokáže zhubnout. Proč? Je to jednoduché. Organizmus spaluje místo tuku vlastní bílkovinu, kterou z více než 50 % přetváří na glukózu a z ní čerpá energii. Nemocný nehubne a přestože spaluje bílkovinu, efekty nejsou vidět hlavně proto, že bílkovina váže vodu, takže váha těla se nemění. • Takový model výživy může mít, mimo otylosti, ještě horší následky. Máte pravdu. U nemocného se často objeví deformace kloubů, kolísání krevního tlaku, žlučové kameny, nezřídka novotvary. Když lidské buňky dostanou tu nejlepší bílkovinu a to nejlepší palivo neboli nasycené tuky, vitamíny a mikročástice nutné k jejich spalování, výsledek je zaručen. Organizmus se prostě přeorientuje ze spalování sacharidů na spalování tuků.

86

Lék se našel v rodné zemi Obyvatel Astley Road, Zygmunt Augustyniak, jel do Polska navštívit příbuzné, a tam se dozvěděl o doktoru Janu Kwašniewském. Dnes říká: „Léčebná metoda doktora Kwašniewského je založena na dietě a elektrických proudech. Vrátil jsem se domů před 12 dny a od té doby nepociťuji bolest v rameni, přestal mne trápit žaludek, zmizely křečové žíly na levém chodidle.“ 62-letý Augustyniak navštívil svou sestru bydlící ve Štětině. Během jeho pobytu se jeho zdravotní problémy zhoršily. Sestra mu doporučila, aby navštívil dr. Kwašniewského v Kielcích. Tenkrát příliš nevěřil podobnými léčebným metodám. Bolest však stále sílila a Augustyniak se rozhodl to risknout. Výsledky předčily nejsmělejší očekávání. Bolest byla předtím nesnesitelná. Teď se situace zřetelně změnila. Křečové žíly na chodidle téměř zmizely, rameno je v pořádku a konečně jsem mohl vyhodit tablety proti žaludečním problémům. Chtěl bych, aby všichni nemocní věděli, že mají naději na vyléčení pomocí metody dr. Kwašniewského. Já sám jsem tomu zpočátku nevěřil, dnes i můj lékař je výsledkem udiven. Zygmunt Augustyniak doufá, že zboření berlínské zdi umožní většímu počtu lidí ze Západu využít pomoci doktora Kwašniewského. „Guardian“ (Velká Británie), 4. 1. 1990

87

Rozumní spojte se

Rozumní spojte se • Dovedete ohodnotit intelektuální potenciál člověka podle jeho tloušťky a vzrůstu. Tvrdíte, že štíhlí a nepříliš vysocí lidé mají největší intelektuální predispozice. Nechci dokazovat, že se mýlíte, protože vysokých a obtloustlých vědeckých géniů i vynikajících státníků bylo hodně, ale stále přemýšlím, odkud se bere toto vaše přesvědčení. Ujišťuji vás, že mnohem více lidí moudrých a s velkými vědomostmi bylo střední postavy, nízké váhy, zato obsah jejich mozkovny byl hodně nadprůměrný. • Když mluvíte o myslících lidech, máte jistě na mysli mudrce starověké – i hrstku těch, kteří žili v minulém století a také pár současných. Profesor Julian Aleksandrowicz, Erich Fromm, P. profesor Włodzimierz Sedlak, Jerzy Giedroyc. Proč tito tak moudří lidé nevyřešili problémy lidstva? Odpověď je prostá – teprve teď je úroveň základních věd dostatečně vysoká, takže je možno jasně a přesně odpověděl na všechny problémy trápící lidstvo, včetně základních otázek týkajících se zdraví a nemoci. • Kdy dojde k obratu, kdy lidstvo konečně pochopí, že cesta k životu ve zdraví, štěstí, bez agrese a válek vede žaludkem, přesněji řečeno vaší dietou? Mnoho předpovědí spojuje konec druhého millennia s přelomem, momentem, kdy se začne budovat na Zemi Boží království. Odkud například jistý mnich v XI. století věděl, že církev bude mít 111 papežů, pak nastane konec křesťanské éry. A nejen to, on znal charakteristické rysy pontifikátu každého z nich a také to, že jako poslední usedne na Petrův trůn člověk černé pleti. Máme teď 109. papeže. . . Přikláním se k tomuto datu také proto, že vím, že někteří skuteční proroci opírali své předpovědi ne o vlastní intuici, ale o božská sdělení. • Chcete naznačit, že měli schopnosti dorozumívat se s Bohem? Vím to. Avicena uměl přijímat božské informace, podobně jako Sokrates. Ten starověký mudrc hovořil dokonce o situaci, při které mohlo dojít ke spojeni s Bohem: „K ránu se můžeš nejvíce pravdy dotýkat.“ Bible informuje o čtyřech druzích spojení s Bohem, mimo jiné radiem. Druhé přikázání: „Nevezmeš jména Božího nadarmo“ se toho vlastně týká. P. profesor Sedlak napočítal 37 božských zásahů do svého života. Uvažme: co ho přinutilo opustil Ćmielów

88

Rozumní spojte se

31. srpna 1939, těsně před hitlerovským útokem? A podobných příkladu bylo v jeho životě velmi mnoho. Ptal se a dostával odpovědi. • A vy se také dorozumíváte s Bohem? Promiňte, ale to bude jediná otázka, na kterou vám neodpovím. • Ale stejně jste myslel na sebe, když jste v jedněch novinách citoval Knihu Kazatelovu: „Starodávnou moudrost zkoumat bude moudrý i proroky bude studovat. Vypravování dávných mužů bude uchovávat a nejjemnější podrobnosti příběhu rázem pochopí. Tajemství příběhu bude zkoumat i jinotaji se bude zabývat. Vytrvá-li, zanechá po sobě slávu větší než tisíce jiných a když spočine, k užitku mu to bude.“ Nedostatek vědění uzavírá současníkům cestu k pravdě, protože pravda je, podle Platóna, shoda věci s naším věděním o ní. • Jediný neomylný? Mnohokrát jsem vzpomínal, že se občas v dějinách objevili myslící lidé. Bohužel jich, bylo nemnoho, takže čtenář této knihy si snadno zapamatuje jejich jména. • Nevěřím, že by jen těch pár lidí, které uvádíte, mělo patent na rozum. V historii najdeme jména stovek osvícených a moudrých mužů, kteří se zasloužili o pokrok lidstva a civilizace. Kdyby vědění starověkých lidí, získané od Boha a skryté v Bibli bylo nalezeno, pochopeno a prakticky využito, už dávno by bylo na Zemi Boží království. Nebyly by nemoci, utrpení, hlad, bída, bohatí, chudí, zbraně, války, terorismus, narkomanie, alkoholismus, zločiny, ženy by nerodily děti v bolestech, nemrhalo by se ohromnými sumami peněz na zbrojení, na zbraně hromadného ničení, z nichž nepatrná část může smést s naší planety celý lidský rod. Nezbytnou podmínkou k poznání jsou však biologické předpoklady k tomu a rozvoj základních věd. Zdá se, že tato druhá podmínka už je splněna. • Když jste hledal spojence k dílu obnovy lidského rodu, obracel jste se na mnoho vlivných osob a institucí. Svou knihu „Optimální výživa“ jste poslal na počátku devadesátých let papeži. S velkým znepokojením jsem sledoval informace o zdravotním stavu papeže Jana Pavla II. Jeho tělesná kondice se při nejmenším od poloviny roku 1992 začala velmi zhoršovat. Velké ohrožení života Svatého otce představuje ateroskleróza mozkových tepen, jejíž důsledkem je i tzv. aterosklerotický parkinsonismus, jehož projevy jsou zřetelně vidět. Několikrát jsem psal papeži do

89

Rozumní spojte se

Vatikánu, ve snaze pomoci mu, aby mohl žít a pracovat co nejdéle a v co nejlepší psychofyzické kondici. Na podzim roku 1992 velký stoupenec mé diety, jistý Švéd, připravoval mou cestu ke Svatému otci, abych ho mohl seznámit se svými poznatky. Upozorňoval mne však, že ve Stolici sv. Petra jsou lidé, kteří dost účinně brání „toku informací“. Měl jsem do měsíce dostat osobní pozvání, bohužel jsem dodnes nedostal žádnou odpověď, k audienci nedošlo. Zdravotní stav papeže není dobrý a my ztrácíme čas, místo abychom zachraňovali jeho zdraví a život. • Abych řekl pravdu, nedivím se, že jste z Vatikánu nedostal odpověď. Chcete smazat následky prvotního hříchu, k tomu je však kompetentní jen církev. Optimální výživa odstraňuje pouze biologické následky prvotního hříchu. Křest svatý, jak učí církev, odstraňuje následky duchovní, není tu tedy žádný rozpor. Naopak, myslím si, že katolická církev, hlavně papež – Polák by mohl začít budovat předpověděné Boží království na Zemi. Jsem připraven dát k dispozici všechno své vědění, výsledek práce celého mého života. P. Sedlak napsal: „Čeká nás buď renesance lidství nebo velká záhuba“ – myslím, že v této chvíli jsme blíže tomu druhému. Zbraně atomové, termonukleární, chemické. Je jen otázkou času, kdy nastane pohroma, která smete všechno. • Obnovenými lidmi by měli být ti, které jste přesvědčil o správnosti svého modelu výživy. V Polsku by to byla dost silná nátlaková skupina. V prosinci 1987 vznikl dokonce Výbor Akademie, zdraví „Arkádie“, který chtěl založil nadaci pro podporu vědy a propagaci optimální výživy, lidé se však nakonec vrátili domů a nebylo z toho nic. Myslím, že po více než půlročním cyklu mých článků v katovickém deníku „Dziennik Zachodni“, na který se obrátily i jiné redakce se žádostí o poskytnutí fejetonu z cyklu „Tučný život“, příznivců mi přibylo. Svědčí o tom stovky dopisů přicházejících na mou domácí adresu v Ciechocinku. Některé dny jsem zavalen korespondencí, ale mohu vás ujistit, že nikdy nenechám žádný dopis bez odpovědi. Nanejvýš se pacient musí vyzbrojit trpělivosti a trochu počkat. • Odpovídáte každému individuálně nebo používáte určité schéma, vložit do obálky xerokopii a je to. . . Jistá doporučení týkající se výživy se nemění, ale některé zásady je nutno přizpůsobit druhu onemocnění, věku nemocného, stavu jeho organizmu. Proto se snažím odpovídat pokud možno vyčerpávajícím způsobem, podrobně popsat

90

Rozumní spojte se

má doporučení a vyhnout se odborné lékařské terminologii, nejde přece o to, abych před nemocnými předváděl svou moudrost, ale abych je vyléčil. • Nemocní často korespondenci nevěří, nasednou do vlaku nebo auta a objeví se v Ciechocinku. Stává se to, ale případy vyžadující osobní návštěvu, konzultaci a vyšetření na místě jsou sporadické. Vždycky říkám: „Místo utrácení peněz za cestu, nakupte si dobré potraviny a načněte s dietou ode dneška, neztrácejte čas.“ • Počítáte s tím, že jednou ti. kteří znovu získali zdravou činnost mozku a zapomněli na nemoci, zkrátka stali se jinými lidmi, vám to všechno, co jste pro ně udělal, oplatí? Ti lidé si mne váží, protože se stali znovu lidmi a to mi stačí. • Vím, že se nestaráte o pozemské statky ani o tituly. Přesto zopakuji to, o čem se v lékařském světě mluví dost často. Jestli Kwašniewski dokáže, že jeho dieta je remedium na všechny nemoci, Nobelovu cenu za mediánu má jistou. Už na počátku sedmdesátých let mi profesor Szczygiel sliboval více než jen tuto cenu. když dokáži, že moje dieta pomáhá lidem. Řekl jsem mu: „Nechte si tu odměnu a mně udělejte jen výzkum, který černé na bílém dokáže, že je to nejlepší způsob etiologické léčby většiny nemocí.“ Dva roky předtím jsem otevřeně hovořil o škodlivosti konzumace margarínu. Kdo mne tenkrát poslouchal? Dnes mnoho lidí tvrdí, že margarín je zdravý a nechali by se pro to rozkrájet, i když je to úplná hloupost. • V poslední době už není taková jednomyslnost. Hovoří se o tom, že jeho chemické a tepelné zpracování způsobuje vznik sloučenin, které mohou být rakovinotvorné. Na totéž jsem přišel před čtvrtstoletím, můžete si to ověřit v mých publikacích z té doby. • Je tedy možné, aby současní lidé přestali mít názory a aby se jejich rozumová činnost stala zdravou? Mnohokrát jsem si ověřil, že nejen je to možné, ale skoro jisté. Několik desítek Lidí v Polsku a malé skupiny lidí z mnoha jiných zemí při optimální výživě nejen znovu získali zdraví v míře, která se ještě dala znovu získat, ale také získali zdravou činnost mozku. Proč je o nich tak málo slyšet? Proč neovlivňují naši ekonomiku, náš život, když vědí více než jiní? Co z toho, že vědí, když ostatní nevědí, nevědí, že nevědí a vědět nemohou.

91

Rozumní spojte se

Optimální výživa způsobuje vyobcování lidí a pokud nepostupují obezřetně, jsou šikanováni. Protože o tom vědí, a někteří ve snaze pomoci jiným si uškodili, obvykle se nesnaží napravit to, co napravit nelze. Přesto skoro všichni, kteří mi píší, mají podle svých slov snahu se zorganizovat a být aktivními v organizaci, jejímž cílem bude uvést rozumným, etiologickým způsobem do Pořádku život lidí, zastavit degradaci Země a napravit, co se ještě napravit dá, z toho, co nerozumní lidé šíleně se ženoucí do svého sebezničení dokázali dosud zničit. Nejbližší našim záměrům je program Strany zelených, která v Polsku činí zatím první krůčky. Zelení chtějí dobro pro všechny, ale bez poznání nemohou toto „dobro“ realizovat. Komunisti také chtěli dobro pro všechny, ale bez poznání a ještě k tomu s nezdravým „světovým názorem“ mohli vybudovat na světě jen peklo. Zelení se liší od ostatních tím, že nechrání zájmy malých skupin lidí, jako to dělají ostatní strany nebo sdružení, ale jako hlavní cil svého programu si stanoví dobro života na Zemi. Takový cíl si zasluhuje podporu a je realizovatelný pomocí vědomostí, které jsem shromáždil a pomocí lidí, které jsem mnoho let k těmto cílům připravoval. Situace v Polsku je špatná už více než 300 let. Lidé, kteří vládnou dnes, nejsou o nic moudřejší než jejích předchůdci. Vždyť pocházejí z téhož zdegenerovaného národa a také oni byli vybráni na základě negativní selekce. Všechny pokusy o nápravu Polska jsou marné, vždy drahé, obvykle škodlivé, nepostihují příčiny zla, nemohou se zdařit ne pro zlou vůli vládnoucí vrstvy, ale pro nedostatek vědomostí. Až dosud tomu nemohlo být jinak. • Následkem diety pro rabíny, kterou dostali od Nejvyššího, jsou opravdu ony neobyčejné rozumové schopnosti „lidu Izraele“, o kterých tak rád hovoříte? Mojžíšův Bůh, který nechtěl zanechat lidem své jméno, sdělil izraelským vědcům neobyčejně důležitou zprávu: při výživě člověka není možno zároveň konzumovat tuk i cukr (sacharidy). • Vybraný národ měl pohánět civilizaci kupředu. Riskantní tvrzení. . . Jaké praktické následky měla pro lidstvo dieta pro rabíny, kterou Mojžíšovi předal jeho Bůh? Byly to následky rozhodující pro další rozvoj lidstva. Téměř veškerý technický a technologický pokrok, téměř veškerý pokrok v základních vědách, ale také křesťanství a komunismus jsou následky této diety. Nobelovy ceny v mnoha odvětvích vědy dostávají hlavně vědci pocházející z rodin rabínů.

92

Rozumní spojte se

Proč nám bohové nyní nechtějí pomoci a jen naši Zem pozoruji? Nechtějí nám pomoci minimálně ze dvou důvodů. Za prvé – nyní by neměli s kým hovořit, protože lidé ještě nezbavili své mozky následků prvotního hříchu a nejsou schopni vést dialog s bohy a chápat je. Za druhé – vědí, že lidé dokáží tento problém brzy vyřešit a správně předpokládají, vycházejíce z předpokladu, že lidský rod, který se sám dokáže osvobodit od následků prvotního hříchu, bude mít zcela jinou pozici při příštích kontaktech s bohy. Můžeme být bohům vděčni za jejich chování v této záležitosti. Udělali velmi mnoho pro to, abychom byli schopni ten problém vyřešit. Vědí, že brzy budeme schopni sami len problém vyřešit. Od dob Einsteina víme, že čas je relativní pojem, a to bylo dokázáno i pokusy. Bohové to vědí už velmi dlouho, znají nejen minulost, ale i budoucnost. Existuje vyvolený národ, který dokázal uchovat a předat potomstvu zapomenuté vědění Sumerů (sumerská část Bible – po Abrahama), obohatit toto vědění, nasměrovat lidstvo k rozvoji techniky. Existuje vyvolený národ, který dokázal stvořit pro nevelkou část svých představitelů podmínky pro poměrně zdravou činnost mozku. Samozřejmě i oni se dopouštějí chyb, protože nedodržují – vždy a všichni – dietu, kterou sestavil Mojžíšův Bůh pro rabíny a jejich rodiny, objevilo se také mnoho nových potravin, které bibličtí zákonodárci nemohli předvídat. Velká část moudrosti rabínů je dosud tajná a není jiným přístupná, ale z jejich vědomostí mělo lidstvo větší užitek, než z vědomostí získaných a shromážděných zbytkem lidstva. Oni stále čekají na Mesiáše. Jejich mravenčí práce, ne vždy bezchybná a vykonávaná po celá tisíciletí, vytvořila biologické základy pro to, aby se objevil člověk, který dokáže pomocí svých vědomostí rozumně a etiologicky uspořádat život lidí. Ohlašovaný Mesiáš se možná brzy objeví. • Dnešní dietetici by možná stravu rabínů, která je plná purinů a cholesterolu, hodnotili jako vražednou. Vždyť 6 gramů tuku na 1 gram bílkoviny a půl gramu sacharidů se i vám zdá nepřijatelným množstvím. Izraelští kněží neměli ani aterosklerózu, ani dnu, ani jiné dnešní nemoci. Kdyby vaječné žloutky, zvířecí vnitřnosti a nasycené tuky byly opravdu příčinou aterosklerózy, jak se to lidem k jejich velké škodě namlouvá, zvířata neživící se vejci, máslem a jinými tuky by nemohla aterosklerózou onemocnět, přesto však. . .

93

Rozumní spojte se

• Přesto však tepny afrických slonů, kteří se živí pouze rostlinnou stravou, vykazují takové sklerotické změny, jako kdyby celý život jedli jen vejce a slaninu. No právě! Při organizovaném odstřelu ugandských slonů vědci, kteří prováděli pitvu těchto obrovských zvířat nevycházeli z údivu nad tím, jak jsou jejich aorty a věnčité tepny zničeny. Závěr je velmi jednoduchý – příčina aterosklerózy spočívá v něčem jiném. • Vraťme se ale k izraelským kaplanům. O své zájmy se dobře postarali, protože si zabezpečili monopol na tuk a neposlušnost trestali smrtí. Když někdo neuposlechl zákazu kněží, byl nemilosrdně zbaven života. „Do konce našich dnů, ve všech našich pokoleních žádný tuk jíst nebudete, protože všechen tuk patří Hospodinu“ – čti: kněžím – je napsáno v Bibli. Kněží měli monopol na moudrost, dokonce ani sluha kněze nesměl sníst zbytky, ani host. Otrok musel zůstat otrokem, když ho odstrčili od Hospodinova stolu a přikázali mu jíst manu a chléb vezdejší. • Z vašich slov vyplývá, že existuje jeden vybraný národ, který má navíc moudré duchovní vůdce, kteří už po staletí disponují správným modelem výživy. Ale rabíni doporučují připravovat jídla košer. Optimální dieta košer?! Zní to poněkud divně. Žádný národ (kromě Židů) nekonzumuje dnes potravu čistou, připravenou ve vhodných podmínkách a složenou ze vhodných komponentů. Oni dokonale věděli, jak se vyhnout otravě potravinami nebo zkažení potravy chemickými prostředky. Je jedno, zda se tomu říká „košer“ nebo nějak jinak. Například razítko vrchního rabína na vodce košer je otázkou dohody a víry. Co se týká alkoholu, je slovo „košer“ úplný nesmysl. Ale lidé to kupují a rabíni se radují, protože každá prodaná láhev přináší čistý zisk. • Takže ve srovnání s mnoha jinými národy jsme my, Poláci, beznadějní, degenerovaní a odkázaní na mizernou existenci. Naše mozky špatně fungují a modely jednání, kterými se řídíme v tom, čemu říkáme život, za nic nestojí. Je to tak špatné? Je to špatné. Velmi špatné a neříkám to proto, abych vyvolal všeobecný úlek a hrůzu. Samozřejmě jsou národy, které jsou na tom ještě hůře než my. Afghánistán, Indie. . . Vezměme si to, co se u nás děje v oblasti spojů. Proč mají takový úspěch mobilní telefony, přenos zpráv satelitem, rádiové stanice a radary? Toto všechno dělá ohromný nepořádek v našem mikroprostoru. To

94

Rozumní spojte se

je strašné, co jsme si způsobili díky nerozumným investicím do oblasti spojů. Všechna ta zařízení narušují životní procesy na naší planetě. Život je energetický Proces, je to určitá elektromagnetická bilance. Elektromagnetické pozadí Země vzrostlo během posledních několika desetiletí 200 000 krát! Neumíme si představit, jakému nebezpečí vystavujeme své organizmy. V Polsku jsme bohužel začali kopírovat všechny chyby Západu. • Rozsahem svých vědomostí a jejich renesančním charakterem udivujete dokonce i své odpůrce. Nad knihami lékařské literatur, ale i nad historickými a filozofickými díly jste trávil celé dny. Jak v dnešním „moři informací“ oddělit zrno od plev, jak se vyhnout pseudovědě, věcem podružným, neoriginálním, nijak neobohacujícím naše vědění? Když jsem kdysi vysedával v univerzitní knihovně v Toruni, požádal jsem o Staszicův „Lidský rod“ – nejúžasnější knihu, kterou kdy nějaký Polák napsal. Přinesli mi to dílo a já jsem ke svému překvapení zjistil, že knihu přede mnou nikdo nečetli Některé stránky nebyly rozřezány, bylo vidět, že ji ještě nikdo neotevřel. Nejdříve jsem nemohl uvěřit, že na univerzitě, v tak velkém středisku vědy, by se nenašel ani jeden čtenář této knihy. Později mi bylo všechno jasné. Mimo několika málo lidí, kteří se filozofií zabývali profesionálně, nikdo nečetl díla takových titánů myšlení jako Aristoteles, Avicena, Hérodot nebo Plinius. Ale právě tam jsou perličky lidského rozumu. • Starověké texty byly přece po staletí pečlivě střeženy. Jen málokdo k nim měl přístup a kdo se příliš přiblížil k pramenu poznání, někdy toho velmi litoval. Hořely knihovny, mnoho skvělých děl podlehlo zkáze. Nejvíce vzácné starověké literatury bylo spáleno inkvizicí na hranicích. To, co nestrávil oheň v Alexandrijské knihovně, co nezmizelo v Konstantinopolu, to pohltil dým středověku. Tak byl zničen výsledek rozumové práce celých pokolení a dnes musí člověk na všechno znovu přijít. Egyptští kněží věděli, odkud se berou nemoci a Hérodot to popsal. Mayští kněží se vyznali skvěle v astronomii. Řekové položili základy moderní kultury i způsobu, jak vykonával politickou moc. Oni to všechno věděli mnohem dříve, než si myslíme. Na základě skoupých informací a sporadických pozorování dokázali vyvodit správné závěry. Jsou dvě možnosti – buď měli mozky mnohem dokonalejší, než máme my dnes, anebo získali přesné instrukce zvenčí.

95

Rozumní spojte se

• Odkud se mezi lékaři bere takové nepřátelství vůči vaši teorii? Jaká je zdravotní kondice naší společnosti každý přece vidí, takže. . . Opakuji – lékař nesmí bez ověření odmítnout žádnou léčebnou metodu, která může člověku pomoci. Každý z nás, když skládal Hipokratovu přísahu, sliboval věrnost této zásadě. Zdá se, že někteří mí kolegové na to zapomněli. Teď povím něco pro ně velmi nepříjemného. Pokud po více než třicet let většina lékařů odmítala mé znalosti, mé zkušenosti, tisíce podle nich „beznadějných“ případů, znamená to, že v Polsku nemáme lékaře, protože nedodržují-li svatou zásadu, na kterou přísahali, nejsou hodni si říkat lékaři. • O závisti vůči velkým učencům, o hlouposti světa, o výsměchu, kterého se jim dostalo, bychom mohli mluvit do nekonečna. Vesalia, geniálního anatoma, který je vlastně tvůrcem moderní anatomie, začali pronásledovat, když se odvážil říci, že Galénova anatomie není anatomií člověka nýbrž zvířat. Semmel-Weiss zešílel následkem šikanování, kterému byl vystaven. . . Vysmívali se mu, smáli se jeho bakteriím, popírali jejich existenci. Dnes si už posměváčky a pronásledovatele nikdo nepamatuje, o „otcích medicíny“ se však mluví s největší úctou. Je to pro mne určitá útěcha, i když, abych řekl pravdu, dávno už jsem imunní proti maloduchosti, zlomyslnosti, zlovolnosti a podlosti. Listera poplivali za to, že „vymyslil“ antisepsi, Wels spáchal sebevraždu, Morton a Jackson zemřeli v ústavech pro choromyslné. Geniálnímu Williamu Harweyovi, který vypracoval teorii krevního oběhu, říkali Circulator – ne však proto, aby ho uctili, ale kvůli slovní hříčce – „kroužení – šarlatánství“.

96

Varování Polsku • Vy jste nemilosrdným kritikem politického života v Polsku. Více než 200 různých stran, různé varianty odborových organizací, různé jiné organizace, různé nerozumné programy činnosti, obrovské výdaje společnosti na tuto činnost, která může národu přinést jen škody, obrana vlastních zájmů, které jsou vždy v rozporu se zájmy národa, stávky, protesty, blokády silnic, obsazování budov, nerozumné a velmi drahé volby nejlepšího, kterého není z koho vybrat a v takovém stavu rozumové činnosti, že je vždy nutno vybrat toho nejhoršího – což to nesvědčí o úplném úpadku politických mravů? K tomu se připojuje nejkratší průměrná délka lidského života v Evropě, nejkratší produktivní věk, nejhorší zdravotní stav, nejhorší jakost výrobků, nízká produktivita práce. Vláda dopustila, aby vznikly 2 miliony nezaměstnaných, kteří by měli něco vytvářet, při tom nejen neomezuje počet lidí, kteří svou prací způsobují národu jen škody, ale jejich počet ještě zvyšuje. Po zavedení výjimečného stavu, tehdejší Sejm pod hrozbou pušek intenzivně pracoval a v krátké době schválil mnoho balíčků zákonů, které podle „uvážení“ tehdejší vládnoucí garnitury měly uzdravit naši ekonomiku. Víme, jaké to přineslo výsledky. Současná vláda jedná stejně a v mnoha věcech dokonce ještě hůře. Když je třeba zachraňovat národ, zabývá se korunou na hlavě orla, likvidací pomníků a stavěním nových, zavádí nové zákony a usnesení, které nemohou nic změnit. Kołłątaj napsal: „Sotva se najde větší důkaz anarchie, než nestálost a proměnlivost občanského zákoníku.“ Zákoník ve Švýcarsku se téměř nemění. Je dobrý. U nás jsou špatné zákony nahrazovány ještě horšími. • Z vašich slov je cítit zatrpklost. Neuznáváte autority, podceňujete vzdělání a vědomosti druhých. Vaše kategorické soudy vám nerozmnoží přátele. Bohužel je to pravda. Moudrost obsažená poselství vědců daleké minulosti není přístupná současným lidem, proto celé „vzdělání“ dnešních lidí spočívá na víře a názorech těch, jejichž mozková činnost v minulosti byla nebo nyní je podobná činnosti vzdělaných lidí. Proto současné vzdělání musí lidi ohlupovat. Dnes platí, že čím má člověk vyšší vzdělání, tím je ohloupenější a tím je jeho působení ve společnosti škodlivější. Tolstoj tvrdil, že lidé obracející se ke „krásnu“, se odvracejí od dobra. Obdobnou úvahu pronesl Staszic, když. poznamenal, že v dobách největší hlouposti se nejvíce rýmovalo. Od pradávna

97

Varování Polsku

musí být pro národ krásné to, co se zdá být krásné vládnoucím vrstvám, nejvíce zdegenerovaným, protože dosud se takoví lidé nejhorlivěji drali k moci a nejčastěji vládnou Národy by neměly dávat moc lidem, u nichž jejich nynější způsob výživy bude mít pro tyto národy nejškodlivější následky a kteří jsou proto charakterizováni nejpatologičtější činností mozku i jistými biologickými znaky, podle nichž je možno je rozpoznat. Nejškodlivější způsob výživy a také pro národ nejškodlivější mozkovou činnost mají lidé, kteří na stres reagují obžerstvím. Většinou mají také jistou nadváhu, větší sklerózu mozkových tepen a dříve než ostatní. Někteří bystří pozorovatelé života dokázali popsat psychofyzické znaky těchto lidí, podle kterých je možno je rozeznat. Maxim Gorkij je viděl takto: „Nejprohnanějšími nepřáteli lidu, kteří jej vždy nejkrutějším způsobem podváděli, tyli lidé otylí a malí, se zarudlými tvářemi, ničemní, chtiví, mazaní a krutí. . . Ti otylí malí lidé jsou nejjedovatější hmyz trýznící lid.“ George Orwell je popsal následujícími způsobem: „Bylo až s podivem, jak se jistý typ štěnic rozmnožoval v ministerstvech: malí, podsadití muži, velmi brzy obtloustlí, krátkonozí, se hbitými hmyzími pohyby a odulými obličeji s malinkýma očkama. A právě takový typ prosperoval pod vedením strany.“ Erich Maria Remarque zdůraznil existenci takových lidí v armádě: „Ostatně je směšné, že neštěstí světa mají tak často na svědomí malí lidé, jsou mnohem energičtější a méně ochotni ke smíru než lidé urostlí. Vždycky jsem se vyhýbal přidělení do oddílů s malými veliteli roty, jsou to obvykle nejhorší psi.“ Takovými lidmi v historii, kteří způsobili národům velké škody, byli Marx, Napoleon, Franco, Stalin, Beria i mnoho dalších a také nesčetné „štěnice“, které si přibírali za pomocníky. Neznamená to, že tyto lidi je nutno jednou provždy eliminovat z řídících funkcí. Je třeba jim dát možnost volby a předal patřičné vědomosti. Jestli je dokáží využil a začnou se živit optimálním způsobem, brzy jejich mozek začne zdravě pracovat a tehdy budou moci zastávat vysoké funkce, samozřejmě pouze tehdy, budou-li sami chtít. V národě, který chce být zdravým národem, není možno svěřovat rozhodující funkce; lidem s nevyvinutou centrální nervovou soustavou. Nevyvinutý mozek musí špatně fungovat. • Když je někdo tlustý, nesmí se mu dovolit vládnout. To je trochu směšný zákon, podobný vašemu slavnému návrhu, aby se kandidáti na premiéra trkali hlavami jako kozli. . .

98

Varování Polsku

Veškeré volby jsou dnes nákladnou hloupostí, která vždy přivádí k moci výběr nejhorších individuí schopných říkat voličům to, co chtějí slyšet, protože to odpovídá jejich rozumové činnosti. Od roku 1976 výběr lidí pro rozhodující funkce byl zvláště patologický. Po roce 1981 už nebylo možno dávat moc horším, protože byla svěřována těm nejhorším. Tenkrát jsem napsal napůl žertem napůl vážně, že neumíme-li vybrat na místo premiéra aspoň průměrného občana s rozumem aspoň selským, protože naše kritéria výběru lidí jsou zvláště patologická, určeme premiéra podle jistých biologických znaků. Navrhoval jsem, aby se kandidáti na premiéra tak dlouho trkali hlavami, až by zvítězil ten s nejtvrdší hlavou. Svůj návrh jsem zdůvodnil následovně: Hérodot si všiml velkých rozdílů v tvrdosti lebečních kostí padlých egyptských vojáků ve srovnání s vojáky hnanými do bojů Peršany. V té době v Egyptě vládli učenci, kteří dokonale uměli připravovat lidi po stránce biologické pro různá povolání, včetně povolání vojáka. Lebky Peršanů byly velmi křehké a na jednoho zabitého egyptského vojáka připadalo několik padlých Peršanů. Mimo to člověk živící se lépe než ostatní má větší mozek, lépe chráněný proti následkům úrazů, takže premiérem by se měl stál člověk s největším a nejlépe chráněným mozkem. Můj článek samozřejmě nevyšel, ale novináři ho znali a komentovali mezi sebou, vyšla o tom poznámka v „Politice“. • Jak má tedy vypadat to ideální Polsko? Nejlepším řešením pro lidstvo bude Kantem ohlašovaná „Občanská společnost“. Avšak kvůli ní, kdyby lidé byli dost rozumní, aby ji nalezli a dost moudří, aby se dobrovolně podřídili jejímu řádu, je navíc zapotřebí, aby existoval kosmopolilický celek, tzn. systém všech států, které jsou ohrožovány vzájemným působením na sebe. Protože takový systém chybí a také kvůli překážkám, které kladou dokonce i možnosti takového projektu ambice, touha po moci a chtivost zvláště těch, kteří mají v rukou moc, válka je nevyhnutelná. Moudrý aténský zákonodárce Perikles, který jako jeden z mála vládců měl právo napsat: „Dal jsem lidu životní jistotu“, věděl, že národům vládnou nejčastěji nejhorší lidé. Napsal: „Neboť pro ty, kteří vládnou, kterým se daří dobře a kteří mají možnost volby, je válka největším šílenstvím.“ Skoro všechny války začínali největší šílenci, kterým se dařilo dobře, měli moc a měli možnost volby. Společnost řídící se přirozeným zákonem, s vysokou morálkou a všeobecnou láskou všech ke všem popsal bystrý pozorovatel, Polák Benedykt Dybowski.

99

Varování Polsku

Tato společnost se živila velmi jednostranně, pouze masem a medvědím tukem, ale neexistovala společnost zdravější, s vyšší dlouhověkostí a morálkou, než před více než 100 lety Dybowským popsaní Kamčatčané. My máme mnohem větší technické možnosti, mnohem bohatší zemi, máme vědomosti umožňující nám lepší výživu, než byla výživa tehdejších Kamčatčanů. Můžeme se živit mnohem lépe než pastýři proslulí svým zdravím a dlouhověkosti a po krátké době můžeme dosáhnout lepších výsledků, než ty, které byly objeveny u těchto lidí. Mé propozice pro náš národ i jiné národy se kryjí s Kantovými návrhy. Rozdíl je v tom, že já vím, jak těch cílů dosáhnout. • Polský národ, který tak nemilosrdně kritizujete, má, podle vašeho názoru, přesto jisté predispozice k tomu, aby plnil důležitou historickou roli. Už dávno je známo, že existují dva vyvolené národy. Jeden, izraelský, měl za úkol zachovat vědění Sumerů, obohatit je a vytvořit materiální základ pro rozvoj rozumné civilizace na vysoké technické úrovni. Druhým vyvoleným národem má být polský národ. U něj má začít biologická obnova celého lidstva. V další etapě, kterou ostatně už budeme moci začít realizovat, je třeba etiologicky zvládnout problém stárnutí lidí a, aspoň do doby konečné obnovy lidstva, snažit se stárnutí zpomalovat a život prodlužovat. Stefan Żeromski předpovídal: „Za 50 let bude lékařská věda ukazovat cestu lidským masám, pozvedne je a obrodí svět.“ Żeromski neomylně určil dobu, kdy se objeví vědění, které umožní vyplnění jeho předpovědi, nepředvídal jen hloupost mocipánů a tak zvaných učenců, pro jejichž rozum je toto vědění nadále nedostupné. Existují také „proroctví“, že právě od Polska má začít předpověděné budování Božího království, že v Polsku se zrodí vědění nezbytně potřebné pro praktickou realizaci tohoto velkého cíle. Zde jsou některá z těchto „proroctví“: „K údivu všech národů světa z Polska vzejde naděje zmučeného lidstva“, „Spolu se zmrtvýchvstáním polského národa přestanou války“, „Varšava středem stane se světa“, „Vašemu jazyku se budou učit na celém světě.“ • Polská strava je považována za nejhorší na světě, i když, jak dosvědčují příklady z historie, v dobách, kdy jsme jedli lépe, byl náš stát silný a mocný. Na počátku sedmdesátých let byl pokus o zlepšení národního jídelníčku.

100

Varování Polsku

Když Gierek začínal „přerušenou dekádu“, stěžoval si, že denně nepřichází do práce 200 tisíc lidí a když ji neslavně končil, každý den odcházelo z práce 2,4 milionu lidí. Značně vzrostl počet onemocnění civilizačními nemocemi, velmi se snížila kvalita i produktivita práce. Zvláště rychlá degenerace našeho národa nastala v druhé polovině 70. let a byla největší na Slezsku. Co lidem nabídl Gierek? Kokakolu, fronty před řeznictvím a dluhy. • Za jedno byste mu mohl být vděčný – zavedl cukr na příděl. . . Kdyby věděl, co činí, mohl by toho dokonce i využít, důvody toho rozhodnutí byly však zcela jiné. V roce 1974 byl vypracován a zaveden tzv. „Plán zlepšení výživy národa“, který předpokládal dosažení nejškodlivějších ukazatelů spotřeby potravin v roce 1980. Tyto ukazatele byly dosaženy podle plánu v roce 1980. Povinností ministra spravedlnosti bylo zjistit, kdo vypracoval ten nešťastný plán a zda byl při tom veden jen hloupostí nebo to bylo účelové jednání. Nixonův výrok z roku 1971, který publikovala „Trybuna Ludu“, že nyní pro svobodný svět „nejlepší komunista bude tlustý komunista“ a následné řízení potravinového hospodářství v Polsku (krmivo, brojlery, velké jatky, chladírenství vody a jiné aktivity) svědčí o vědomém jednání jistých lidí. Předpokládal jsem škodlivé následky zavedení tohoto plánu a jeho realizace. Vysvětloval jsem tehdejšímu premiérovi Piotru Jaroszewiczovi škodlivost tohoto plánu, ale on, ačkoliv měl velké porozumění pro mé návrhy, měl ruce svázané názory „expertů“ s tituly. • Tvrdíte, že jedním z nejdůležitějších projevů ukazujících biologickou hodnotu národa je věk dospívání dětí a přesným ukazatelem tohoto procesu je věk, kdy se u děvčat objeví první menstruace. Čím je biologická hodnota národa nižší, tím dříve se u dívek objevuje první menstruace. Biologická hodnota obyvatel Anglie začala stoupat od dob Jindřicha VIII. a byla nejvyšší kolem roku 1830. Pozitivní změny ve výrobě a spotřebě potravin přinesly značný vzrůst biologické hodnoty lidí v této zemi, díky čemuž vzniklo a rozvíjelo se Britské impérium. Proč vzniklo Britské impérium a ne nějaké jiné? Vyšší příčinou byla specifická úroveň degenerace elit v Anglii a její následky. Bystrý pozorovatel (z rodu rabínů) Bedřich Engels o tom napsal: „Na štěstí pro Anglii dávní feudální baroni se skoro úplné vyvraždili ve válkách Bílé a Červené Růže. Jejich nástupci znali dokonale cenu peněz, vyhnali pachtýře z půdy a nahradili je kravami a ovcemi. Ukázalo se,

101

Varování Polsku

že jeden pastýř vytváří potravu pro několik lidí, a sice potravu zcela jiného druhu.“ První příčinou vzniku impéria byla samovolná likvidace nejzdegenerovanějších a pro národ nejškodlivějších feudálů v Anglii. Všechno ostatní jsou už jen následky. Následkem vzrůstu biologické hodnoty lidí bylo postupné prodlužování věku dospívání. Nejpozději dívky dospívaly kolem roku 1830. K první menstruaci docházelo průměrně kolem 21 roku života a v bohatých rodinách ještě později. V roce 1850 dosahovala průměrná roční spotřeba cukru na obyvatele 12,5 kg. Ve druhé polovině XIX. století. „Anglie se postupně zmezinárodňuje v jídle a pití. . . což přinese konec ostrovní rozdílnosti“ – napsal Bedřich Engels. Byly to negativní změny a způsobily postupné snižování biologické hodnoty národa, jedním z projevů pak bylo uspíšení dospívání dívek o 4 – 6 měsíců na každé desetiletí. V roce 1946 se průměrný věk při první menstruaci zastavil na 14 letech a 6 měsících, od té doby se téměř nezměnil. • Často citujete výrok Giulia Cezare Vanini, že „osudy národů záleží na jejich zvyklostech a zvyklosti záleží na způsobu výživy, na národních jídlech, na šťávách čerpaných ze země.“ Uveďte, prosím, příklady. Polsko získalo nezávislost po první světové válce ne proto, že se náš národ stal moudřejším, zdravějším a pracovitějším, nýbrž proto, že elita dobyvačných sousedů zdegenerovala na úroveň naší šlechty z dob saských. Speciálně se to týkalo ruské elity. Naše další smutná historie až do dnešní doby je spíše důsledkem naší hlouposti, než důsledkem vlivu ostatních. Dalším výjimečným jevem, vedle unie Polska s Litvou, byl vznik Švýcarské federaci Již před 2 tisíci lety sám velký Cézar, když pozoroval volby v alpské vesničce, řekl, že by byl raději prvním v té vesničce než druhým v Římě. Švýcaři zažili poslední válku v roce 1286. Byla vítězná. Od té doby si nehrají na válku, dokázali si uchovat svou nezávislost bez válek, žijí z vlastní práce a, ve značné míře, z hlouposti jiných národů. Obyvatelé Alp jsou přece Němci, Italové, Francouzi a Rakušané. Rozdílné jazyky nebyly překážkou pro vytvoření státu lidí podobně se živících a jen z tohoto důvodu majících podobnou rozumovou činnost a podobné zvyky. Švýcaři, hlavně jejich elita, nemohli zdegenerovat pod určitou nebezpečnou úroveň, protože země, kterou obývají, to nedovoluje. Mají jen asi 10 % orné půdy, zato mají velmi kvalitní pastviště. Masově se rozvinul chov mléčných krav, vepřového dobytka a drůbeže, výroba másla, smetany, sýrů, vepřového masa a vajec. Naše historie v posledních staletích

102

Varování Polsku

není tak smutná proto, že je špatná naše poloha v Evropě. Poloha Švýcarska je tak „špatná“ jako naše, ale Švýcaři vždy věděli, komu z nebezpečných sousedů (a kolik) zaplatit, koho zlikvidovat, aby si udrželi svou nezávislost. Naše země je, ve srovnání se švýcarskou, velmi bohatá. Příklady unií Polska s Litvou nebo Švýcarské federace dokazují, že se lidé vždy rádi spojují do velkých státních organizací, když se jejich strava náhodou stane podobnou a když se z tohoto důvodu stane podobnou i jejich rozumová činnost. • Velmi rád ilustrujete své téže o správné výživě a správné rozumové činnosti historickými procesy a událostmi. Například vznik impérií. . . Když se snižuje biologická hodnota národů, dělí se lidé na stále se zmenšující státní organizace. Již více než 15 let biologická hodnota obyvatel západní Evropy (i USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu) pomalu a systematicky roste a to je jediná příčina sjednocování Evropy do jednoho státního organizmu. Biologická hodnota národů SNS i bývalých tzv. lidově-demokratických států se snižuje (s výjimkou Čechů, Maďarů a obyvatel bývalé NDR, kde se už nesnižuje, ale ještě neroste) a má za následek separatistické tendence způsobující další snižování biologické hodnoty lidí. Dávno jsem předpovídal, že postupné snižování biologické hodnoty lidí v SSSR povede v té zemi k biologické a hospodářské katastrofě. Mé dopisy Brežněvovi a Gorbačovovi byly pokusem zabránit těm škodlivým trendům, jejichž důsledky i našemu národu musely přinést, a také přinesly, velké škody. V dopisech Brežněvovi a Gorbačovovi jsem předpověděl vypuknutí velké krize v roce 1991Ve feudální Evropě změny ve způsobu stravování elit (půsty), dovedně vynucené církví, způsobily rychlé a značné snížení biologické hodnoty lidí, což vedlo k rozpadu národních států na stále se zmenšující feudální struktury. Naše západní sousedy sjednotil do národního státu teprve Bismarck. • Jedním z mála polských panovníků, kterých si vážíte, je král Kazimír Veliký. Sjednocování polských zemí zahájené Vladislavem I. Lokýtkem, bylo upevněno Kazimírem III. správně nazvaným Velikým. Kazimír III. byl schopen řídit se podle rad moudrých rádců – rabínů. Začal hlavní příčinou – zlepšením potravinového hospodářství, i proto se mu říká král sedláků. Změny v produkci potravin spočívaly v rychlém a značném rozvoji chovu mléčného dobytka, bílkoviny vyrobené navíc (sýry, mléko) byly určeny na krmení pro vepře a „nesčetná hejna drůbeže“. Hradby několika desítek hradů a mnoha měst byly

103

Varování Polsku

stmelovány vaječnými bílky. Ale zbývaly žloutky, které byly prodávány za velmi nízkou cenu všem zájemcům. A stačilo, aby obyčejný člověk po dobu několika týdnů jedl mnoho žloutků a jeho biologická hodnota v krátké době značně vzrostla a on sám se stal mnohem moudřejším a obratnějším kupcem, řemeslníkem, chovatelem dobytka nebo vojákem. Důsledkem náhlého vzrůstu biologické hodnoty lidí v Polsku byl rychlý hospodářský rozvoj země, všeobecné zbohatnutí a velmi nízký přirozený přírůstek obyvatelstva. Kazimír nevedl války, kromě nezbytné obrany před nájezdy Tatarů. Bojoval mnohem úspěšněji pomocí peněz. Věděl, že každá válka je pro národ velmi škodlivá. Žel pro národ jsou nejcennější životy mladých mužů, kterými se nesmí mrhat ve válkách třebas vítězných. • Kdy začal úpadek Polska a Poláků? Za dob Kazimíra Velikého biologická hodnota Litevců byla značně vyšší než biologická hodnota Poláků. Jednali s našimi předky jako s dobytkem, který je možno beztrestně dřít z kůže. A dělali to pravidelně. Za vysokou biologickou hodnotu Litevci vděčili své kuchyni, která byla lepší než tehdejší polská kuchyně. Díky reformám potravinového hospodářství Kazimíra Velikého se způsob výživy obou národů stal stejný. Důsledkem toho byla tehdejší unie Polska s Litvou – jev zřídka se v historii vyskytující. Reformy Kazimíra Velikého stačily až do doby Zikmunda Augusta. Měli jsme za sebou už svůj zlatý věk bez válek, s dobrým zdravotním stavem lidí, s všeobecným bohatstvím, bez inkvizice, bez náboženského pronásledování, bez cenzury, dobu, kdy se v Polsku usazovali nejhodnotnější lidé z mnoha zemí, kteří zde nacházeli mír, toleranci a důstojný, zámožný život a zároveň obohacovali svým genetickým potenciálem biologickou hodnotu našeho národa. Když jsme jednou měli svůj zlatý věk, můžeme ho mít i nyní Může to být stálý zlatý věk, protože máme mnohem větší technické možnosti, víme, jak to udělat, víme, jak rychle zvýšit biologickou hodnotu národa. Důsledkem nízké biologické hodnoty lidí v Polsku je také nízká produktivita práce a nízká jakost vytvářeného majetku. Na konci 70. let jeden pracovník zaměstnaný v japonském automobilovém průmyslu vytvářel ročně 14 dobrých aut, zatímco v Polsku nemohl vyrobit ani jeden polonez nebo FSO. Příčiny značného snížení biologické hodnoty lidí v Polsku v následujícím období byly stejné, jako ty, které ve středověku způsobily biologické zničení a degradaci elity. Biologická hodnota našeho národa byla nejnižší v období

104

Varování Polsku

saském a dodnes vzrostla jen nepatrně, hlavně díky působení Staszice a tzv. pozitivistů. Jejich reformám překáželi a dodnes; překážejí: Mickiewicz, Slowacki, Sienkiewicz a několik dalších, jak si všiml a napsal jedeni z největších duchů současnosti – Aleksander Bocheński. • Nemáte žádné slitování s polskou tradicí, copak je až tak zle? Bylo velmi zle a je velmi zle, protože všechny osoby a instituce odpovědné za moudrou přípravu mladého pokolení na život v dospělosti dělají to, a jen to, co je pro mladé lidi nejškodlivější. Děti by měly být vzdělávány pouze osobami s nejlépe fungující mozkovou činností, dobrými a příznivě nakloněnými jiným lidem. Takoví lidé u nás nejsou. Antistenes z Atén správně tvrdil, že „Státy umírají tehdy, když nedokáží (ti, kteří vládnou) rozlišit špatné lidi od dobrých.“ Od smrti Zikmunda Augusta to náš stát a ti, kdož vládnou, nedokáží. Diogenés ze Sinope napsal, že „neštěstí vzniká jen z nedostatku rozumu“. Již několik set let v našem národě vůbec není rozum. Když se objeví lidé myslící a někdy i vědoucí: Staszic, Dybowski, Aleksandrowicz, Sedlak, jsou vysmíváni, pronásledováni a kdysi byli i upalováni na hranicích. Jejich vědění nemohou rozumět ani takzvaní vědci ani ti, co vládnou. V komunistických a v tzv. lidově-demokratických zemích ke zničení takových Udí byli často využíváni „učení“ psychiatři. V Polsku rovněž. Lvovský biskup nedal souhlas s pohřbením Dybowského na hřbitově. Ještě dobře, že velitel Lvovského vojenského okruhu měl polního kuráta, který musel plnit rozkazy svých nadřízených. Na jeho rozkaz byl tedy Dybowski na hřbitově pohřben. Dybowski, člen vlády, vynikající lékař a vědec, člověk neobyčejně dobrý a šlechetný, významný vědec, který posunul světovou vědu vpřed, a to v několika odvětvích, který se i ve vyhnanství dokázal věnovat védě, měl mnoho žáku, příznivců, ale i „učených“ nepřátel. Jeho poznatky a úvahy jsou v mnoha oblastech stále aktuální. Mládež se učí všemu možnému, ne však tomu, co pro ni samu i pro národ může být užitečné. V Polsku do určité doby nebyli básníci. Když začalo Polsko upadat, začali se objevovat básníci. • Polská romantická tradice je drahá srdci každého Poláka. . . Ti, kteří jsou považováni za největší bardy, se objevili v období nejhlubšího úpadku našeho národa: Mickiewicz, Slowacki, Norwid nebo Baczyński. „Pánové v Polsku byli prostopášní, lehkomyslní, chtiví a marnotratní, pyšní a ničemní, zákony pošlapali a všem nemravnostem se věnovali“ – napsal Staszic. Stejně vypadaly vládnoucí vrstvy v období mezi válkami, za komunistů, stejně

105

Varování Polsku

je tomu i dnes. Neboť lidé v Polsku musí stále dávat moc nad sebou lidem se stejnými vlastnostmi, jaké měli šlechtici ve starém Polsku. „Veršotepectví v těch časech plných tlachání, galantnosti a pověr všude kvetlo“ znovu Staszic. A dále: „Nemocí druhy. . . početnější než v přírodě, zvrácený řád síly, zdraví, rozumu a hlouposti.“ Nikdy v naší historii nebyla degenerace našeho národa tak hluboká, jako je dnes. Nikdy nebylo tolik nemocí, tak zvrácený řád síly, zdraví, rozumu a hlouposti. Nikdy Wokulski (čti: Boleslaw Prus) neviděl otylého sedláka nebo selku. V Haliči před více než 100 lety bylo mezi rekruty do rakouské armády 8 – 11 % neschopných služby. Častá byla tuberkulóza, mladíky s plochýma nohama do armády nebrali. Lékaři prohlížející brance si všimli velmi zajímavého a vědou dosud nevysvětlitelného jevu. Když rostla tělesná váha a výška branců z rolnických rodin, snižovala se tělesná váha a výška synů kupců a bohatých řemeslníků. Když byli zase v jiných letech „urostlejší“ synové kupců a řemeslníků, synové rohlíků byli nižší postavy a vážili méně. Příčinou těchto jevů byly dočasné změny ve výrobě a spotřebě potravin. Tato spotřeba byla rozdílná u rozdílných společenských tříd. Koncem 30. let byl udělán soupis všech nemocných na zhoubné nádory v tehdejším Polsku. Napočítali jich více než 5000 (pět tisíc), počet obyvatel byl stejný jako dnes. Pět tisíc v celém Polsku! Kdyby soudobá lékařská věda byla na téže úrovni jako koncem 30. let v Polsku, nemocných na novotvary (všech) by nemělo být více než pět tisíc. Jen jednoho dne v některých televizních programech zveřejnili následující informace: většina dětí má vadné držení těla, skoro všechny plochou nohu. podle lékařské komise z Chelmže pouze 10 % branců je zcela zdrávo. Závěry si může udělat každý. I zamyslet se. • Co je tedy třeba udělat, aby bylo Polsko zachráněno? Pro rychlé, levné a pokud možno značné zlepšení biologické hodnoty našeho národa je třeba, podle Aristotelových slov, začít od určení prvotní a hlavní příčiny toho, co způsobilo celý řetěz příčin a následků. Poznání činitelů rozhodujících všeobecně o životě na zemi a speciálně o životě člověka. První příčinou všeho je hlavně Slunce. Z jeho energie vznikl veškerý život, vznikl Zemní plyn, ropa a mnoho kapalin využívaných člověkem už od dávných časů.

106

Varování Polsku

Sluneční energie je stále vázána na Zemi díky rostlinám. Díky dalším článkům potravinových řetězců ve vodě a na souši je zušlechťována a koncentrována. Ve své nejzušlechtěnější koncentrované podobě by měla tvořit hlavní výživu člověka. Z naší země, při rozumném postupu, můžeme mít po krátké době nadbytek hodnotné potravy. Dokázali to Sumerové nebo Egypťané, dokázali to i Poláci po reformách v potravinovém hospodářství, které uskutečnil Kazimír Veliký. Lidé nikdy o této věci nebyli informováni (snad jen učenci ve starém Egyptě nebo Kýros Veliký – zakladatel perské říše) a nejsou informováni ani dnes. O osudech národů rozhodovala hlavně náhoda. Náhodné a příznivé změny ve výrobě potravin byly jednou z příčin vzniku římského i britského impéria. Nepříznivé změny ve výrobě potravin byly, doposud příčinou úpadku všech civilizací, považovaných za veliké. Byly jedinou příčinou; úpadku Polska. Aristoteles napsal: „Každý, kdo se zamýšlí nad uměním vládnout lidem, dojde k závěru, že osud impérií závisí na vzdělání mládeže.“ Nejrozumnější polský premiér – Jan Zamoyski – napsal: „Republika bude taková, jak se mládež vychová.“ Výchova zahrnuje hlavně péči o matku, nejvhodnější výživu a také výuku tomu, co se učit má. Velká část naší mládeže: se nemůže vzdělávat, i když je vzdělavatelná. Před několika lety prováděli ve Slezsku průzkum mezi „po stránce fyzické dobře vyvinutými“ šestnáctiletými dívkami. Až u 70 % z nich byl rozumový rozvoj značně podprůměrný a rozhodné špatný. I tato děvčata jsou vzdělavatelná, ale je nemožné je vzdělat. Není žádná šance, že by mohly porodit a vychovat biologicky hodnotné dítě. Kde nic není, ani smrt nebere. Prázdná hlava se nenaplní, když se dokonce ani neví, zda je nutno ji naplnit, aby se stalo dobře. Stvoření nového života, aniž by byly splněny výše uvedené podmínky, je vždy velkým: přestupkem vůči (vlastnímu) dítěti a vůči národu. To je třeba vědět. V dobrých biologických; podmínkách se lidé rozmnožují pomalu, mají málo dělí, ale jsou to děti hodnotné po stránce biologické. V období pastevectví „rodina se nerozmnožovala tak rychle jako dobytek, ale lidský dobytek, otroci, se rozmnožovali tak dobře jako dobytek“ – napsal. Bedřich Engels. Věděl, co píše. Byli a jsou lidé a organizace, kterým záleží na tom, aby ostatní byli nemocní, omezení, aby žili krátce, aby produkovali co nejvíce dětí chudých duchem, tichých a pokorných, které je možno odřít i z kůže a neprotestují. „Mučedníci dávají lidem špatný příklad“ – napsal David Russell. V Bibli je psáno úplně

107

Varování Polsku

něco jiného o tom, jaký by měl být člověk, který chce být oblíbencem Boha. „Neboť nikoho Pán nemiluje jako toho, který moudře žije.“ Od doby, kdy se naši předkové dopustili tak zvaného prvotního hříchu, moudří lidé už prakticky neexistovali. Nanejvýš vědoucí, kteří věděli, co je to moudrost. Takovými lidmi byli Šalamoun, P. St. Staszic i P. prof. Włodzimierz Sedlak, takovými lidmi byli autoři Bible. Šedesát let se Sedlak denně modlil k Bohu, aby mu dal moudrost, protože věděl, nebo téměř věděl, co je to moudrost. Jeho definice moudrosti: „Moudrostí se zdá být umění hry na logice přírody“ – je téměř dokonalá. Příroda je vždy logická. Vždy je příčina a vždy je následek. Nic se neděje bez příčiny. Má definice moudrosti je následující: Moudrost je znalost příčin věcí. Je možno ještě dodat – příčin pro člověka nejzávažnějších a závažných. Když jsem se zeptal Sedlaka, autora biotroniky, který přece byl jedním z největších vědců na světě, zda se mu podařilo dosáhnout moudrosti, odpověděl: „Ještě trochu chybí, ale málo. Stále doufám.“ Může být současný člověk moudrý? Může být každý současný člověk moudrý? Co dělat, aby člověk dosáhl moudrosti? Kolik času je třeba, aby dokázal odmítat zlo a vybíral dobro, čili znal příčiny věcí, čili splňoval kritéria moudrého člověka? Pro velkou část lidí jo získání zdravé rozumové činnosti možné, čili dosažení moudrosti je možné. Nezáleží přitom na vzdělání. Otec mého přítele, kterému je více než 96 let, stále tělesně pracuje .1 již několik let se živí optimálně, řekl kdysi o mé knize Optimální výživa: „Je to nejmoudřejší kniha, kterou jsem kdy četl, a četl jsem hodně. Bohužel vím, že vědění v ní obsažené nebudou mod využít ani učenci ani politici. Velká škoda. A snad v budoucnosti budou schopni?“ Snad. • Kdysi jste přirovnával, jako Aristoteles, lidský organizmus ke státním strukturám. Není takové srovnání příliš riskantní? Aristoteles si všiml, že zvířecí organizmus je možno přirovnat k dobře řízenému státu Takovým dobře řízeným státem může být i organizmus každého člověka. Všechny národy vytvářejí při organizování své státnosti tytéž struktury, které se nacházejí v těle zvířete nebo člověka. Je samozřejmé, že národy vážněji nemocné na těle i na duchu vytvářejí zdegenerovanější státní struktury. Podívejme se zblízka na tyto struktury a stanovme si podmínky nezbytné pro správnou činnost organizmu nebo státu.

108

Varování Polsku

Jednotlivé orgány a systémy v organizmu odpovídají následujícím strukturám vytvářeným v každém státě: zažívací trakt – to je potravinové hospodářství v širokém pojetí; smyslové orgány – to jsou odběratelé informací, obvodové nervy to jsou spoje; srdce a krevní oběh – doprava; játra – průmysl; svaly – dělnická třída; podvěsek mozkový, brzlík, nadledvinky, slinivka, štítná žláza, šišinka – technická inteligence, tvůrci informačních systémů, organizátoři výroby, kyselina ribonukleinová a desoxyribonukleinová – radiové vysílače a přijímače, obranný systém – armáda, protitkáňové protilátky, které jsou mobilizovány do boje se strukturami vlastního organizmu – policie, vojsko ministerstva vnitra, vězeňská služba, soudnictví, komise pro přestupky; vlasy, nalakované nehty, řasy – umění a kultura; mozek – vláda složená z obyvatel se zdravou rozumovou činností vybavených věděním. • Jistý ministr polské vlády kdysi řekl, že „vláda se sama uživí“. Mozek, jak se zdá, je také privilegovaný orgán? Je jasné, že pro organizmus je nejdůležitější mozek a pro stát vláda. Jejich úkolem je zajistit pokrytí potřeb všech tkání a orgánů (profesních skupin) týkajících se stavebního materiálu, náhradních dílů, energie a dalších komponentů, aby každá buňka i orgán (jednotlivec nebo profesní skupina) měly vždy všechno, co potřebují pro co nejlepší plnění své funkce. Dobro celého organizmu (státu) je vždy na prvním místě. Mozek (vláda) má za úkol udržet organizmus (stát) ve zdravém stavu, předvídat nebezpečí a vyhnout se mu. Prvořadým úkolem všech buněk, orgánů (jednotlivců a profesních skupin) je práce pro dobro celého organizmu (státu). Tak by to mělo být, ale tak to není; od dob prvotního hříchu se žádnému národu nepodařilo vytvořit zdravou státní strukturu, protože biologické příčiny to neumožňovaly a prozatím ani neumožňují. Mozek (vláda) by měl vědět, na čem závisí zdraví a dobrý stav organizmu (národa), měl by znát potřeby všech buněk, tkání a orgánů (jednotlivců a profesních skupin), měl by zajistit pokrytí těchto potřeb optimálním způsobem, podmiňujícím jejich bezchybnou práci bez nadměrné zátěže a bez otravování vnitřního prostředí v organizmu nebo životního prostředí ve státě, měl by shromáždit rezervy pro případ eventuálního, dočasného nedostatku potravy. Aby mohl mozek (vláda) dobře plnit své úkoly, nejdříve musí sám zajistit pokrytí vlastních potřeb, způsobem podmiňujícím vlastní zdravou činnost. Musí vědět, že to musí udělat, musí vědět, jak to udělat. Ve staroindické knize Bhagawad-gita, napsané před více než 5 tisíci lety, možná dokonce před 50 tisíci lety (domněnka amerických vědců) a obsahující mnoha informací, které si lidé

109

Varování Polsku

určitě nemohli vymyslet a které určitě dostali od bohů, je napsáno že „části těla pracují pro spokojenost celého těla. Končetiny těla nepracují pro vlastní uspokojení, ale pro spokojenost celku.“ Pokud mozek (vláda) dokáže zajistit pokrytí potřeb všech buněk (lidí) na úrovni alespoň dostatečné, organizmus funguje správně, ale platí za to rychlejším stárnutím. Pokud je zásobování nedostatečné, a hlavně pokud neodpovídá potřebám organizmu, následky jsou neblahé. Jak nyní vypadá situace našeho národa ve srovnání se strukturou organizmu? Odpověď je zřejmá. Dokud náš stát bude muset udržovat kteroukoli strukturu, o které jsme se zmiňovali, dotud bude náš stát státem nemocným, řízeným novotvarem. • Jako renesanční myslitel, zabývající se nejen zdravím lidské duše a těla, ale i kondicí celých národů, jste připravil projekt přestavby polského hospodářství. Jaká je „strategie pro Polsko“ Jana Kwašniewského? Člověk potřebuje ke zdravému, dlouhému a hodnotnému životu bílkovinu a tuk s vysokou biologickou hodnotou, podávané v přesně určeném poměru v jakostní koncentrované potravě obsahující 2 miliony všech zbývajících složek rovněž v optimálním množství a poměru. Je tedy třeba produkoval z každého hektaru, při minimálních energetických nákladech, maximální množství bílkoviny a tuku. Podrobný potravinový program vyžaduje samostatné zpracování. Zde předkládáme pouze všeobecné zásady. Je třeba: 1. Jako hlavní strategický cíl rozvinout chov mléčného dobytka, výrobu másla, velmi husté smetany a sýrů. 2. Rozvinout produkci vepřového masa a využít k tomu částečně bílkovinu, sacharidy a minerály z mléka. 3. Rozvinout chov nosnic a produkci vajec. 4. Maximálně přiblížit zpracovatelský průmysl výrobci. Odebírat od něj pouze výrobky: trvanlivé, zdokonalené, koncentrované. 5. Rozvinout ta odvětví rostlinné výroby, která dávají přímo hodnotnou bílkovinu a tuk, využitelné při výživě člověka. 6. Rozvinout produkci sóje – pouze ke krmení. 7. Rozvinout chov koz a produkci trvanlivých výrobků z kozího mléka. 8. V některých oblastech rozvinout chov hus a jejich výkrm.

110

Varování Polsku

• Ve vaší makroekonomické teorii není místo pro cukrovary, ovocné sady, produkci zeleniny. Samozřejmě že ne! Je třeba přestat produkovat hovězí maso, brojlery, cukr, slazené ovocné výrobky a slazené nápoje, značně omezil produkci nejškodlivějšího ovoce: jablek, hrušek. Je třeba přestal pěstovat obilniny za potravinářským účelem, téměř úplně zastavit výrobu brambor za potravinářským účelem, řepku pěstovat pouze na krmení, zastavit pěstování ve skleníku vůbec a zvláště pěstování skleníkových květin. Z chladíren je třeba vyhodit všechny potraviny obsahující jisté procento vody. Je třeba určit, jak vysoké procenta bílkovin a tuku má obsahovat potravina, kterou bude. možno uchovávat v chladírnách, • A Polsko se samo vyživí? Nyní sbíráme z celého území státu asi 400 milionů tun tak zvané biomasy. Výlohy společnosti na získání této biomasy a její přetváření jsou enormně vysoké. V důsledku toho do produkce potravin vkládáme více energie, než z nich získáváme. Bez větších nákladů můžeme získat z naší země ještě přes 100 milionů tun biomasy. Takové množství energie, dovedně využité a přetvořené, vystačí pro optimální výživu lidí o celkové hmotnosti 5 milionů tun, to je více než 100 milionů osob. Takové máme možnosti. Nadvýroba dobrých potravin, která se brzy objeví, bude ještě na nějakou dobu dobrým exportním zbožím. Za dobré potraviny dostaneme všechny potřebné suroviny. Výroba energie by se měla opírat o jadernou energii, tak jak to udělaly moudřejší a bohatší národy, než jsme my: Švýcarsko. Belgie, Holandsko, Francie, Anglie, Německo, Japonsko. Je třeba koupit bezpečnou technologii a na stavbu a práci v elektrárnách poslal lidi nejhodnotnější po stránce biologické, přiměřeně živené a finančně ohodnocené. Takové lidi můžeme mít za několik měsíců. Uhlí by se nemělo spalovat. Může se v budoucnu hodit ke zpracování. Dopravu je třeba přeorientovat na motory elektrické, vodíkové a plynové.

Ciechocimk – Katovice – říjen 1996 Rozhovor uskutečnil Marek Chyliński

111

Seznámil jsem se s prací dr. Jana Kwašniewského nazvanou „Vliv výživy na biologický a kulturní vývoj člověka“ která významně obohacuje literaturu zabývající se vědeckými zásadami výživy. Autor disponuje bohatým materiálem z oblasti kulturních podmínek zdraví a nemoci, závisejících na způsobu výživy převládajícím v duněn historickém období. Myšlenky; které uvádí dr. J. Kwašniewski, nacházejí vědecké zdůvodnění hlavně v oblasti prevence civilizačních nemocí a mají také velký praktický význam. Skutečnost, že v obtížných podmínkách – vzdálen od vědeckých středisek – vytvořil dr. J. Kwašniewski originální koncepce, mne vede k tomu, abych – bez ohledu na jejich konečné ověření – vyjádřil přesvědčení, že jeho výzkumy si zasluhují podporu.

ologické kliniky IMW AMM prof. dr. Julian Aleksandrowicz Krakov

112

Vysvětlující poznámky dr. Jana Kwašniewského

Vysvětlující poznámky dr. Jana Kwašniewského Selektivní proudy Jsou praktickým využitím teoretických prací rakouského vědce E. Hennsage z let 1951-56. Popsal parametry proudů působících specificky a selektivně na sympatický a parasympatický systém, na svěrač močového měchýře, na hladké svalstvo střev aj. Při léčbě byly proudy využívány tak, jak jsme uvedli výše. Selektivní proudy se od jiných fyzikálních metod léčby liší mnoha příznivými vlastnostmi. Všechny druhy energie působící na lidský organizmus se mění na elektromagnetické vlny a pouze v této podobě jsou využívány k řízení životních procesů organizmu. Řízení těchto procesů je čistě elektromagnetické, jak krásně zdůvodnil prof. Sedlak. Při každé nemoci se objevují poruchy činnosti vegetativního systému čili elektromagnetických polí. Budeme-li působit na nemoci porušená elektromagnetická pole právě „zdravými“ elektromagnetickými poli, můžeme ovlivnit i sám průběh nemoci. Selektivní proudy působící na vegetativní systém je možno dávkovat. Všechny jiné činitele působící na lidský organizmus působí následovně: pomůže, nepomůže, uškodí, nepůsobí totiž specificky. Po sérii aplikací selektivních proudů na vegetativní systém jejich působení přetrvává ještě několik let, někdy i více než 20 let. Akupunktura také využívá působení na vegetativní systém (na elektromagnetická pole), ale nejedná se o specifické působení. Organizmus může reagovat pozitivně, může nereagovat vůbec, může reagovat negativně, což se stává u více než deseti procent nemocných léčených „jehlami“. Výsledky léčení akupunkturou a jinými fyzikálními prostředky, pokud jsou příznivé, jsou krátkodobé, nesplňují totiž základní podmínku určenou a popsanou prof. Sedlakem Zásady léčení selektivními proudy jsem stanovil v letech 1968-74. V Akademii zdraví „Arkádie“, kterou jsem vedl v letech 1987 – 90, etiologickou léčbou byla optimální výživa, jedinou doplňující léčebnou metodou byly selektivní

113


proudy. Množství užívaných léků bylo možno omezit na 7 % množství, které předtím pacienti užívali. Nemoci, které jsou doprovázeny místní nebo celkovou převahou sympatického systému, jsou léčeny proudy povzbuzujícími parasympatický systém – např. neurastenie, nemoc věnčitých tepen, Buergerova nemoc, parézy a paralýzy po mozkové mrtvici a mnoho dalších. Nemoci doprovázené převahou parasympatického systému jsou účinně léčeny proudy povzbuzujícími sympatický systém např. migréna, vředová nemoc, spastická zácpa, parkinsonismus a mnoho dalších. Prvotním činitelem, rozhodujícím o životě a jeho kvalitě, je metabolizmus vyplývající z jakosti potravy. Při způsobu výživy vhodném pro člověka je metabolizmus zdravý, „radiové vysílače a přijímače“ obsažené v každé buňce jsou správně postavené a pouze tehdy jimi generovaná magnetická pole jsou „zdravá“ člověk není nemocen. Při každém jiném způsobu výživy jsou „vysílače“ postaveny a napájeny nesprávně, elektromagnetická pole, která generují jsou „nezdravá“ a člověk musí onemocnět. Optimální výživa je etiologickou léčbou „nezdravých vysílačů“ a „přijímačů“, tj. nezdravých polí jimi generovaných čili nemocí. Selektivní proudy působí jako elektromagnetická pole. Pří jejich dovedném použití působí téměř v každém případě příznivě. Zvláště příznivě působí ve spojeni s optimálním způsobem výživy. V Polsku a několika dalších zemích působí již více než deset „Arkádií“, kde vyškolení lékaři nemocným doporučují optimální výživu a aplikují léčbu selektivními proudy. A jelikož obě metody jsou mnohem účinnější než všechny ostatní dosud používané léčebné metody, jediným problémem těchto zařízení je přemíra pacientů.

Pater profesor Włodzimierz Sedlak P. prof. Włodzimierz Sedlak (*1911–†1993) byl člověk neobyčejní moudrý a vzácně oduševnělý. Byl to ten, který VĚDĚL. V r. 1935 ukončil seminář a po mnoho let pracoval jako učitel. V r. 1949 ukončil studia jako magistr antropologie, v následujícím roce ukončil studia pedagogiky, fyziky a chemie. V r. 1951 získal doktorát, v r. 1966 byl habilitován

114


a od r. 1967 vedl na Lubelské katolické univerzitě katedru teoretické biologie, kterou sám založil. Jako vědec byl velmi všestranný. Zabýval se paleontologií, paleobiofyzikou a dokonce nejstaršími metodami tavení železa. Jeho životním dílem je bioelektronika, která vysvětluje podstatu života člověka, podstatu jeho vědomí a duše. Život je světlo a duše má elektromagnetický charakter, duše nikdy nemizí – to jsou zjištění člověka s výjimečnými schopnostmi syntézy a všestrannými vědomostmi z oblastí biologických věd, opírajících se o nejsolidněji základy, tj. základní vědy – fyziku a chemii. „Moudrostí se zdá být umění hry na logice přírody“ – to je Sedlaková definice moudrosti. Je lepši než platónská nebo biblická. Jiné, zasluhující pozornost, prozatím nejsou. Příroda je vždy logická, následek má vždy svou příčinu. Moudrost je znalost příčin věd, vědění je znalost věcí. Člověk disponující aspoň věděním se už nedopouští chyb, to věděl Sokrates. A pravda je zase shoda věci s věděním. Lidstvo dosud nedisponuje věděním a „moudří jsou pouze; bohové“, jak tvrdil Pythagoras. Takže pravda je pro lidský rozum stále nedostupná. Např. samo vědění by umožnilo vyléčit všechny (nebo téměř všechny) nemocné cukrovkou a nedopustilo by nová onemocnění. Takže dokud lidé jsou nemocní, nedisponují věděním, dokud se nezmocní vědění, jsou nemocní. Sedlaková moudrost se neobjevila náhodou. Takové případy neexistují. Její příčinou bylo to, že Sedlak byl 5 let živen mateřským mlékem a v následujících letech jedl velké množství kachní krve. Díky tomu měřil 153 cm a vážil 44 kg. „Nejím tolik jako jiní kněží“ – říkal mi Sedlak a při společném stravování jedl hlavně potraviny živočišného původu, pro chléb a potraviny rostlinného původu „už nebylo místa“. „Proč mi vědci nechtějí rozumět?“ – ptal se mne Sedlak. Odpověděl jsem, že prostě nemohou. Sedlak byl ve vědě mnohem dál než jeho současníci. Zvyšování počtu lidí živících se optimální povede k tomu, že se začnou vyskytovat lidé, jejichž rozum bude s to pochopit a v praxi využít Sedlakovy objevy. Pochopením těchto objevů a jejich praktickým využitím získá lidstvo velmi mnoho. Stihne-li to udělat.

115

Buergerova nemoc

4. Optimální výživa a některé nemoci Buergerova nemoc Jedná se o autoagresivní nemoc způsobenou nesprávným složením diety. Před 100 lety byla nazývána polskou nemocí, vzhledem k tomu, že se velmi často vyskytovala v našich zemích. Tam, kde se vyskytuje Buergerova nemoc, nemůže být ateroskleróza. Buergerovu nemoc počítáme mezi tzv. nemoci protisklerotické. Je to typická nemoc způsobená „pastvištní“ stravou. Hlavním zdrojem energie u těchto nemocných jsou sacharidy spalované v hexosovém cyklu, volné mastné kyseliny však jsou spalovány v době stresu privilegovanými orgány jako např. mozek a srdce. Toto složení diety je příčinou nadměrného spalování sacharidů a zvýšené produkce hormonů zmenšujících průsvit tepen jako je adrenalin, či noradrenalin. Buňky tepenných stěn nemohou žít při takovém zásobování, které dostávají. Nejhůř prokrvené jsou periferní tkáně chodidla, bérce a dlaně. Tyto buňky se bouří a znečišťují organizmus produkty metabolismu, které by se správně měly na místě zužitkovat. Nemohou to udělat, protože nemají tolik energie, kolik je třeba a chybí jim bílkovina, ze které by mohly vyrobit potřebné enzymy (mechanizmy). Ke spalování cukru (glukózy) je třeba hořčík. Organizmus nemocného spaluje větší množství cukru a k tomu potřebuje větší množství hořčíku. Hladina hořčíku u těchto nemocných je 3× vyšší než u zdravých lidí. U všech „pastvištních“ nemocí je patrná hypermagneziemie, tzn. zvýšená hladina hořčíku ve tkáních i krevním séru. Organizmus přijímá z potravy tolik minerálů a takové, které potřebuje, jestli je spotřeba hořčíku vysoká, znamená to, že organizmus spaluje hodně sacharidů v hexosovém cyklu, typickém pro býložravce a otroky, při kterém syntéza (výroba) cholesterolu je 300× menší než při přeměně glukózy v pentózovém cyklu. Proto se u těchto nemocných ateroskleróza nevyskytuje. Ale nemocnému je jedno, proč nemůže chodit. Bolí ho plosky nohou, tvoří se vředy na prstech, nebo prsty usychají, mumifikují a nemocný křičí po nocích bolestmi.

116

Buergerova nemoc

Nedávno byl v televizi promítán film o našem bývalém rekordmanu v plavání, nemocném Buergerovou nemocí. Měl silné bolesti v noze. Stál ve dne i v noci, protože vestoje měl menší bolesti. Nemohl jíst, ale 2 litry velmi sladkého kompotu vypíjel jedním douškem. Profesor, který vystupoval v tomto filmu řekl, že není úplně jasné, proč se tato nemoc u některých lidí objevuje a u jiných ne, že je to osud a že nevíme, kterého člověka postihne. V této době jsem už znal příčinu Buergerovy nemoci a vyléčil jsem z této nemoci mnoho nemocných, ale pomoci jsem mu nemohl, díky lékařům. Kouření má u Buergerovy nemoci na nemocné velmi neblahý vliv, podobně jako u nemocných na všechny ostatní „pastvištní“ nemoci neboli tzv. protisklerotické systémy, protože u těchto nemocných se projevuje celková i místní převaha sympatiku, kouření tuto převahu zvyšuje a má nepříznivý vliv na složení diety u těchto nemocných, dochází k zužování i tak už zúžených tepen. Cigarety v dávce větší než 40 denně působí opačně. Působí ochrnutí sympatického systému, což vede ke zvýšení vlivu parasympatiku, následkem čehož dochází k rozšíření tepen a zmenšení bolesti. Neznamená to však, že nemocný s Buergerovou nemocí by měl kouřit více než 40 cigaret denně. Nemocný s Buergerovou nemocí se špatně živí. Cigarety jsou drahé, když dá za cigarety více peněz, musí koupit levnější jídlo a levnější jídlo je „pastvištní“, které je příčinou nemoci. Organizmus je schopen zlepšit zásobování některých tkání na úkor jiných. Musí mít ale z čeho brát. Když nemá z čeho brát, žádné léky ani procedury nebo velké množství vykouřených cigaret nemohou nemocnému pomoci. V Buergerově nemoci se neobjevují zánětlivé změny uzavírající mozkové tepny, protože mozkové tepny se nezužují vlivem převahy sympatického systému: adrenalinu a noradrenalinu. Zdravotní stav nemocného Buergerovou nemocí se během nemocničního léčení zhoršuje. Často nemocný přichází do nemocnice „po svých“ a vrací se domů bez nohy nebo nohou. Dieta v nemocnici je „pastvištní“ a musí zhoršovat průběh nemoci. Navíc stres, způsobený pobytem v nemocnici, způsobuje nechutenství a změny ve výživě stav zhoršují. Návštěvy pak přinášejí květiny, které přímo neškodí, ale přinášejí také kompoty, sladkosti, bonboniéry, ovocné šťávy a ovoce. Tyto potraviny však už pacientovi škodí. V „Arkádii“ bylo hospitalizováno 53 nemocných na Buergerovu nemoc, z toho 10 žen. Průměrný věk nemocných činil 34 roky (od 21 do 47 let) s průměrnou délkou onemocnění 10,2 roku (od 6 měsíců do 21 roků). Nemocné s nepříliš pokročilou nemocí jsem se snažil nepřijímat, protože počet lůžek byl omezený a

117

Buergerova nemoc

kromě toho se mohli vyléčit doma. Po amputaci končetin bylo 15, po sympatektomiích (od 1 do 4) bylo 37 pacientů. Sympatektomie je operační zákrok spočívající v protnutí sympatického systému, toho systému, který zužuje cévy. Po této operaci se nezvětšuje přísun krve do nohy nebo ruky. Mění se jen její distribuce. Kůže je teplejší až horká a svaly se stávají ještě více nedokrvené. Často po tomto zákroku dochází ke zhoršení potíží a končetinu je nutno amputovat. Někdy po operaci, častěji po 3-4 operacích, dochází ke zlepšení stavu. Obecně lze říci, že častěji se provádí sympatektomie pro jednu dolní končetinu, někdy obě dolní končetiny. Když je třeba, provádí se sympatektomie pro obě horní končetiny. Kůže sympatektomovaných končetin je teplejší a nemocný začíná ztrácet větší množství tepla. Aby se mohla tato ztráta vyrovnávat, je třeba vytvářet větší množství tepla. Aby se zvětšilo množství tepla musí nemocný nejen více jíst, ale musí jíst jinak. To „jinak“ znamená přejít z diety, která je příčinou Buergerovy nemoci na dietu „korýtkovou“, při které se Buergerova nemoc nevyskytuje. Na celkový počet 53 nemocných se vyskytovalo značné množství kožních vředů prstů, plosek nohou, bérců a pooperačních pahýlů u 41 případů, klidové bolesti u 36 nemocných. U Buergerovy nemoci jsou bolesti značně intenzivní a často je třeba aplikovat analgetika narkotické řady. U 53 nemocných, kteří by teoreticky měli mít 106 zdravých dolních končetin, jsme mohli zátěžové testy provést na 29 dolních končetinách. Ostatních 77 dolních končetin bylo nezpůsobilých k provedení testu. Buď se nevyskytovaly, nebo byly pokryté vředy do té míry, že nebylo možno zkoušku vykonat. U nemocných byly aplikovány selektivní proudy SP na dolní končetiny a podle potřeby i na horní končetiny. Etiologickým léčením byla optimální výživa. Výsledky byly následující: Klidové bolesti, vyskytující se u 36 nemocných, vymizely u 25 během 1 až 12 dní, v průměru po 7 dnech. U ostatních se zmenšily natolik, že nemuseli užívat léky proti bolestem. Během pobytu u nás se vředy vyhojily u 5 pacientů a u ostatních se začaly hojit. Rychle mizely otoky, cyanosa a pigmentace kůže. Chůze s bolestmi byla možná jen u 20 pacientů. Jen u těchto pacientů bylo možno měřit vzdálenost v metrech, kterou byli s to ujít do okamžiku, než jim bolest zabránila v další chůzi (klaudikace). Z těchto 20 nemocných u 8 projevy klaudikace vymizely, u 12 se tato vzdálenost prodloužila v průměru o 1100 %, a to během 12 dnů. Svalová síla dolních končetin se zvětšila o 55 % a krevní zásobení dolních končetin se zvětšilo o 240 %.

118

Maximálním podrážděním nervů rozšiřujících cévy je možno u zdravého člověka zvýšit průtok o 500 %. U nemocných je zlepšení prokrvení selektivními proudy o 50 % menší, ale i tak se tento efekt nedá získat jinými dostupnými léčebnými metodami. „Kdybych věděl, že existuje nějaký doktor Kwašniewski, měl bych obě nohy a žil bych jako člověk“ – napsal nemocný vyléčený z Buergerovy nemoci. Ministři zdravotnictví i vědecká rada při ministerstvu zdravotnictví už dávno o tom věděli, ale nemocným o tom neřekli. Téměř bez výjimek. Každý nemocný, který byl v „Arkádii“ s Buergerovou nemocí, byl z této nemoci vyléčen. Jenom jim nedorostly amputované končetiny nebo prsty. Byly vyléčeny stovky lidí trpících touto nemocí. Recidívy se neobjevily. Všechny vředy se vyhojily po několika měsících, nejpozději po 20 měsících. Nedávno jsem potkal nemocného, který byl u mne v „Arkádii“ v prosinci 1987. Měl 7 prstů u nohou mumifikovaných – prsty byly černé a mrtvé. Po několika měsících si sám doma amputoval žiletkou prsty, některé odpadly samy. Za 9 měsíců byl zdráv a je zdráv dodnes. Buergerova nemoc je stále strašnou nemocí, která vede k invaliditě a k předčasné smrti, způsobuje ukrutné bolesti a mění život nemocného v peklo. Děje se tak stále, i když každý další ministr zdravotnictví včetně současného, mnoho profesorů i lékařů dávno vědí, že tak už být nemusí. Když někdo neví, má se učit a rozhodně se nesmí nepokusit

Bechtěrevova nemoc jedná se o autoagresivní nemoc, která způsobuje zánět meziobratlových kloubů s následkem znehybnění celé páteře. Je to nemoc „pastvištní“ způsobená určitou nesprávnou výživou. Způsobuje kruté bolesti kloubů i celé páteře, deformace páteře i jiných kloubů, deformaci postavy a znehybnění páteře. Je příčinou invalidity a pracovní neschopnosti. Počet nemocných touto nemocí narůstá po každé válce. Týká se hlavně mužů a může se objevit u dospívajících. Nemoc je progresivní, léčení málo úspěšné často neúčinné. Významně zhoršuje kvalitu života. U této nemoci je etiologickou léčbou optimální výživa. Ke zlepšení zdravotního stavu přispívá použití selektivních proudů PS, které rozšiřují tepny, zlepšují přísun náhradních dílů do tkání, přísun energie a kyslíku.

119

Bechtěrevova nemoc

U pacientů s Bechtěrevovou nemocí chorobné změny a potíže s nimi spojené ustupují, dá se říci, rychleji než u nemocných na jiné kolagenózy, tzn. nemoci pojivové tkáně. Je mnoho faktorů, které napomáhají vzniku různých kolagenóz, ale tyto faktory působí škodlivě jen u lidí, kteří se živí určitou, nesprávně složenou dietou. Eskymáci v Grónsku nemívali progresivní polyartritidu ani Bechtěrevovu nemoc, i když jsou vystaveni chladu a vlhku. Tyto nemoci se nevyskytují ani u pastevců. Více než polovina nemocných s kolagenózou jsou nemocní progresivní polyartritidou. Jiné nemoci z této skupiny: Bechtěrevova nemoc, lupus erytematodes, polyarteritis nodoa, sklerodermie, dermatomyositidy, a jiné vzácnější nemoci z této skupiny mizí stejně rychle po zavedení optimální Výživy jako progresivní polyartritida. I u těchto nemocí nutno zvýšit konzumaci živočišných produktů, které obsahují větší množství pojivové tkáně. V „Arkádii“ bylo 24 nemocných s Bechtěrevovou nemocí, z toho 20 mužů a 4 ženy ve věku od 22-56 let. Průměrný věk 36,8 roků. Průměrný věk, kdy se nemoc vyskytla, byl 24 let od 12-54 let a průměrná doba trvání nemoci 12,8 let (2-21 let) to znamená, že u většiny nemocných byla v pokročilém stavu. Výsledky byly následovně: bolesti kloubů a páteře zcela vymizely u 11 nemocných, u 4 pacientů vymizely nebo se podstatně zlepšily bolesti kloubů nebo páteře a u 7 pacientů došlo k výraznějšímu zlepšení bolesti kloubů i páteře. Malé zlepšení jsme pozorovali u krajně vyčerpaného nemocného s amyloidózou, hypertenzí a nedostatečnou funkcí ledvin. U tohoto nemocného se SE (sedimentace erytrocytů) zmenšila o 5 (ze 120 na 115/hod.). Nemocná ve věku 52 let, 18 let trpící Bechtěrevovou nemocí, 4 roky nechodící, po 4 měsících optimální výživy doma přijela samostatně v celkově dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici. Při přijetí průměrná SE byla 68,3 (od 6 do 126) a již po 12 dnech poklesla v průměru o 38,3 (od 0-115), toto snížení je v průměru 44 %. Byla ordinována jen optimální výživa a selektivní proudy na páteř. Nebyla aplikována žádná cvičení. Na cvičení bylo ještě příliš brzo. I bez cvičení se pohyblivost páteře značně zvětšila. Byla měřena vzdálenost špiček prstů od podlahy v předklonu bez ohýbání kolen. Vzdálenost mezi prostředníkem a podlahou byla průměrně 45,5 cm a za 12 dnů jenom 23,3 cm. Skoro všichni nemocní z této skupiny získali dobrou fyzickou kondici a zapomněli, že někdy trpěli údajně nevyléčitelnou nemocí.

120

Jsou tělesná cvičení vhodná pro nemocné s polyartritidou nebo ne? Je třeba vědět, kdy konkrétnímu nemocnému tělesná cvičení přinesou užitek a kterému nemocnému mohou uškodit. Pokud to nevíme, tak raději neraďme vůbec. V koncentračních táborech bylo často používáno tělocviku k rychlejšímu vyčerpání vězňů. Nemocní s kolagenózou se neživí o mnoho lépe než vězni v koncentračních táborech. Tělesná cvičení jim převážně škodí. Vždy jsou škodlivá, když je vysoká SE. Méně škodí, když SE je pod 30/hod. Jsou užitečná, když SE je pod 15/hod. a nemocný se optimálně stravuje. Z toho vyplývá, že za 1-2 měsíce od zavedení optimální výživy lze postupně začít s fyzickou zátěží a postupně zátěž zvětšovat. Cvičíme jen tehdy, když nemáme bolestí.

Roztroušená skleróza Jedná se o autoagresivní onemocnění způsobené výlučně určitou nesprávnou skladba diety. Patří do skupiny protisklerotických nemocí, je typickou nemocí „chudého pastviště“. Nevyskytuje se v Indii, vzácně se vyskytuje u Indů, kteří emigrovali do Anglie, kdežto; u jejich dětí je výskyt stejný jako u rozených Angličanů. V Indii se nelze tak špatně živit, aby bylo možno onemocnět roztroušenou sklerózou, ale v Anglii lze. V Polsku také. V chudých zemích není výživy tak mnoho a tak špatné, aby se nervový systém musel bouřit a organizmus jej pak musel ničit. V bohatých zemích je takové potravy hodně. Chorobné změny se vyskytují v mozku, malém mozku a v míše. Nejčastěji nemoc začíná poruchou zraku. Každý člověk, zvláště mladý, u kterého se vyskytnou přechodné poruchy zraku, si musí uvědomit, že se může jednat o počátek RS (roztroušené sklerózy). Zvlášť na to musí pamatovat lékař – hlavně oční lékař. Nemoc postupuje velmi často v atakách, vede skoro vždy k invaliditě a předčasné smrti. Dosud patří mezi nevyléčitelné nemoci. Mnohé i různorodé léky používané v léčbě RS prakticky nepomáhají, často jsou pro organizmus škodlivé. Některé jsou velmi drahé. Nemocní na RS nebývají posíláni do lázní, protože procedury jim škodí. Pracoval jsem v Ciechocinku a takto nemocné jsem příliš často nevídával. Pamatuji si rok 1978. Tehdy mi přinesli na nosítkách děvče, které už bylo 2 roky nemocné. Navštívila do té doby několik nemocnic a klinik, přesto nemoc rychle postupovala. Ruce byly nefunkční a několik měsíců už nechodila. Říkala: „Já vím, že jsem nevyléčitelné nemocná a žádné léčení mi

121

Roztroušená skleróza

už nepomůže.“ Podařilo se mi ji přesvědčit, a také její matku, že se vyplatí zkusit další léčení. Po zavedení optimální výživy se její zdravotní stav rychle zlepšoval, za 3 týdny začala chodil a za 7 měsíců již byla zdravá. Za 2 roky se vdala, porodila 3 zdravé děti a je zdravá dodnes. V dalších letech takto nemocných lidí stále přibývalo. Může se každý nemocný na RS vyléčit? Bohužel ne. Je to nemoc nervového systému. Chorobné změny v nervovém systému nemohou zmizet, pokud jsou tyto změny značné. U nemocných po CMP (cévní mozkové příhodě) dochází často k úplné paralýze pravostranných nebo levostranných končetin, která se časem změní na parézu, jež se může postupně zmenšovat a může také vymizet úplně. Ze stejného principu dochází k ústupu změn v nervovém systému, které byly způsobeny RS. Zvláště v začátku onemocnění buňky, které nepracují, nejsou ještě zničeny, jen neplní svoji funkci. Když zlepšíme jejich zásobování „náhradními díly“ a energií, velmi často dochází k obnově jejich funkce a tím k ústupu nebo zmenšování příznaků. Nemocní s RS mají značně sníženou odolnost vůči infekčním nemocem. Některými studiemi bylo potvrzeno, že výskyt virových i bakteriálních nemocí je u nich až 90 krát častější. Co může získat nemocný s RS zavedením optimální výživy? Může: 1. Vyléčit se, což bývá často, pokud nemoc netrvá příliš dlouho. Někdy lze vyléčit i pokročilou nemoc trvající i 5 let. 2. Vždy může získal to, že se pokračování nemoci zastaví. 3. Vždy se projevuje zlepšování fyzické kondice a ústup příznaků nemoci v menším nebo větším rozsahu. 4. Při trvalé optimální výživě prakticky nedochází k novým atakám nemoci. 5. Po několika měsících dochází ke zvýšení odolnosti proti všem infekcím: katary, chřipky, nachlazení, opary nebo angíny se prakticky nevyskytují. Optimální výživa je etiologickou léčbou v léčení RS. U nemocných bývají tepny rukou a zvláště nohou značně zúženy. Končetiny jsou chladné. Velmi dobrých a rychlých výsledků lze docílit při současné aplikaci selektivních proudů (PS – povzbuzujících parasympatikus) na končetiny za účelem rozšíření těchto tepen a zlepšení prokrvení. Již po několika procedurách se ruce a nohy oteplují a zlepšuje se svalová síla. Při optimální výživě obyčejně vystačíme s jednorázovou léčbou PS proudy. Někdy je třeba procedury za rok nebo za 2 roky opakovat.

122

Roztroušená skleróza

Ústup nemoci je někdy velmi rychlý. Na první turnus do „Arkádie“ přijel 26letý pacient M. A. ze Zabrza, který měl 7 let RS. Přetrvávaly poruchy zraku a postižení funkce horních a dolních končetin. Chůze byla pomalá a s berlemi obtížná. Přijel 2. listopadu 1987 a už 9. listopadu byla chůze značně lepší, s 1 vycházkovou holí, od 10. listopadu chodil bez opory a od 12. listopadu chodil tančit a hrál stolní tenis. Po 2 měsících pobytu doma vymizely poruchy zraku i ostatní příznaky nemoci. Současný stav – zdráv. Ne u všech nemocných bylo zlepšení tak velké a pokračovalo tak rychle. V „Arkádii“ se léčilo na RS 212 nemocných z toho 131 žen a 81 mužů. Průměrný věk žen byl 36 let (18-63 let), průměrný věk, ve kterém onemocněly – 28,5 roků (10-57 let) a průměrná doba trvání nemoci byla 7,5 roků (1-23 let). U všech se vyskytovalo funkční postižení dolních končetin nebo ochrnutí. Studené nohy u 128, poruchy zraku u 98, postižení funkce horních končetin 86, poruchy rovnováhy u 56, potíže s močením u 14, poruchy řeči u 4. Přidružené nemoci: neurastenie 29, inkontinence moče 26, obezita 22, dále se vyskytovaly ojedinělé případy lupenky, migrény a vředové nemoci. Tzv. civilizační nemoci se nevyskytovaly. Průměrný věk nemocných mužů byl 37,5 let (22-55), průměrný věk, kdy onemocněli – 25,4 roků (16–46 let), průměrná doba trvání nemoci 12,1 roků (1–32 let). Všichni měli postiženy funkce dolních končetin až ochrnutí, studené nohy u 75, postižení funkce dolních končetin u 53, poruchy zraku u 52 – poruchy rovnováhy u 28, poruchy polykání u 4, poruchy řeči u 1, potíže s močením u 13, obezita u 11, neurastenie u 9, vředová nemoc u 4, hypertenze u 4 a po 1 případu lupenky, brucelózy, nemoci věnčitých tepen, astmatu a migrény. Nemocní, kteří nemohli být přijati, protože nebyli mobilní, začali s optimální výživou doma a když už byli schopni pohybu, docházeli k elektroléčbě. Nemocný, který 2 roky nechodil, přijel po roce dodržování optimální výživy, chodil bez pomoci s výrazným zlepšením. Jiný přijel již po 3 měsících. U všech nemocných vymizel pocit chladu v končetinách. Při oscilometrickém vyšetření bérců bylo zlepšení indexu o 1,68. Zlepšovalo se funkční postižení, patrný byl ústup poruch zraku a rovnováhy. Nemocní s neurastenií byli vyléčeni optimální výživou a selektivními proudy aplikovanými na CNS. U inkontinence moče byly používány proudy SVU dráždící močový měchýř a vyléčeno bylo 20 žen a 4 muži a k výraznému zlepšení došlo u 6 žen a 5 mužů. Bolesti spojené s degenerativním onemocněním páteře, které se vyskytovaly u 28 nemocných vymizely u 22 a zlepšily se u 6. Během 12 dnů se zlepšila svalová sila dolních

123

končetin, měřená už popsanou metodou, u všech průměrně o 68 % (od 20 % do 180 %), tj. více než u nemocných aterosklerózou nebo Buergerovou nemocí. Obézní nemocní ztratili 3,4 kg hmotnosti (2-8 kg), nemocní příliš vyhublí, někdy se silně zničeným organizmem, přibírali na váze průměrně 2,6 kg (1–5 kg). Během 2 týdnů lze jenom zpomalit průběh nemoci nebo dosáhnout menšího nebo většího zlepšení. U nemocných, kteří se živili optimálně již doma, docházelo k výraznějšímu zlepšení během 2 let. Nikdo z obézních nemocných na KS nereagoval na stresy přejídáním – reakcí, která se vyskytuje u nemocných na obezitu „bohatých“ a je způsobena nepříznivý poměrem tuků a sacharidů v potravě. Amyotrofická laterální skleróza – jedná se o strašnou nemoc, naštěstí ne příliš častou, která usmrcuje nemocného průměrně za dva roky od onemocnění. Patří mezi autoagresi nemoci, podobá se RS, ale chorobné změny jsou lokalizované do center a motorický drah, což vede k rychlé atrofii skoro všech svalů, k poruchám řeči a polykání, až k ochrnutí dýchacích svalů. V „Arkádii“ se léčilo 15 nemocných s ALS. Svalové atrofie se vyskytovaly u 12, chlad končetiny u 11, poruchy chůze u 11, úplná plegie rukou u 4, plegie nohou u 3, poruchy řeči u 8, poruchy polykání u 8, rovnováhy u 6 a poruchy svěrače u 3. U všech nemocných došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu i kondice, v průměru většímu, než u nemocných s RS. UPOZORNĚNÍ: Nemocným s RS a ALS je třeba dávat mozeček a míchu, a to hlavně v prvních týdnech. Stačí kolem 150 g denně, později míň. Není tomu dávno, co v USA nemocným na RS začali podávat „mozečkové salámky“ s dobrými výsledky. Možná i v Polsku se objeví potraviny, které urychlí ústup mnoha nemocí. Kdyby se v Polsku takové potraviny nemohly objevit, určitě se objeví v jiných zemích a Polák bude jako obvykle „hloupý před škodou i po škodě“.

Progresivní polyartritida jedná se o autoagresivní nemoc, jejíž příčinou je určitý nesprávný model výživy. Jedná se o velmi těžké onemocnění, které často vede k invaliditě a také velmi často ke značnému stupni tělesného postižení. Bylo stanoveno asi 10 druhů této nemoci, mezi nimi je i juvenilní forma nemoci, tzv. Still-Chaufardova. Akutní

124

Progresivní polyartritida

forma může vést v krátké době ke smrti nemocného. Léčení je velmi drahé a léky málo účinné, působící různě na různé pacienty. Někde dojde k ústupu nemoci (zlato) a někdy stejné léky vedou k poškození organizmu. Dosud je tato nemoc léčena symptomatologicky. Etiologickou léčbou je optimální výživa, protože hlavní příčinou všech autoagresivních nemocí je nesprávná výživa. Léčení optimální výživou je vždy účinné. Vždy dochází ke zlepšení zdravotního stavu, zlepšuje se fyzická zdatnost postiženého a klesá SE. Zmenšují se nebo mizí bolesti. Ve většině případů dochází k vyléčení a to bez návratu nemoci. V r. 1970 se dostalo ke mně 7leté dítě se Stillovou nemocí, kterou trpělo od svých 3 let. Dítě bylo 4 roky, s přestávkami, hospitalizováno v různých nemocnicích a klinikách a její (byla to holčička) zdravotní stav se stále zhoršoval. Rodiče tvrdili, že tentokrát už byla propuštěna domů „k úmrtí“. Neměla žádnou šanci na další život. Ubohá, vyplašená bytost se strnulou šíjí, skloněnou hlavou, deformovaným hrudníčkem, žabím bříškem, ručičkami a nožičkami jako zápalky, s enormně zduřelými a deformovanými klouby rukou i ostatními klouby (ramenními, loketními, kolenními), ztuhlými kyčelními klouby, opičí páteří a postavičkou. Takto deformované dítě v důsledku nemoci jsem ještě neviděl. Dítě nemělo žádnou naději na život, SE byla 130/hod. Holčička byla důvěřivá, trpělivá a hodná, dovolila, aby ji bylo možno odebrat krev k vyšetření SE. Do mé pracovny vstoupila Wanda Werminská. Řekl jsem: „Paní profesorko, prosím vás, podívejte se na toto dítě.“ Vtom se dítě proměnilo ve vystrašené zvířátko, rozplakalo se a začalo se strachy celé chvět. Pojem „profesor“ spojovala s ještě větší bolestí a utrpením po trýznivých zkušenostech z pobytu v četných nemocnicích a klinikách. Byla to dcera hajného bydlícího u Visly. Za měsíc jsem ji navštívil. Zastihl jsem ji, když jedla tvaroh se špekem. Již za měsíc vymizely bolesti a SE poklesla ze 130/hod. před měsícem na 42/hod. Za 1/2 roku byla již SE 2/hod.! Zajel jsem k profesorovi na kliniku, ze které byla malá propuštěna domů „k úmrtí“. Informoval jsem ho o výsledcích, kterých jsem docílil u malé holčičky i u jiných nemocných s PPA. Řekl jsem: „Co vám brání, abyste si to ověřil a možná budete moci účinně pomoci těm zbytečně nemocným dětem, budete je moci zachránit před nemohoucností a invaliditou.“ Profesor měl minimálně 30 kg nadváhy a tupý výraz ve tváři. Cítil se ohrožen tím, že jeho metody jsou málo účinné nebo přímo neúčinné. Nesouhlasil se spoluprací se mnou, stejně jako s ní nesouhlasilo mnoho jiných profesorů a docentů, ke kterým jsem se

125


obracel s nabídkou spolupráce při účinné léčbě různých nemocí. Věděl jsem, že to nemohou pochopit, ale byl jsem a jsem lékařem. Musel jsem to zkusit. Co když se to podaří? Nepodařilo se. Nemohlo se podařit. Za 9 let dítě přijelo do Ciechocinka s rodiči, aby se mohlo ukázat a pochválit. Byla z ní hezká, zdravá dívka. Skoro všechny kloubní změny úplně vymizely. Deformace páteře a Postavy rovněž. Přetrvávala jen dislokace čéšky, která byla korigována operací. Optimální výživa je etiologickou léčbou progresivní polyartritidy. Ten, kdo se tak živí by měl změnil v názvu slovo progresivní na regresivní. Počet nemocných s PPA roste mezi nejchudšími a jen výjimečně se s ní setkáváme u bohatých. V USA počet nemocných s PPA je minimální ti bílých, bohatých protestantů, bydlících ve velkých domech v příměstských čtvrtích. Obyvatelé bydlící v centra města (chudobnější) jsou častěji nemocní. Byl pozorován častější výskyt PPA u černochů než u bílých obyvatel a nejvíce těchto nemocných se vyskytovalo mezi indiány v rezervacích. Produkce hormonů v organizmu je řízena substráty, čili jídlem. Při „korýtkové“ výživě množství a druhy hormonů jsou jiné než při výživě „pastvištní“. Perorální antikoncepční prostředky působí podobně jako hormony nadměrně produkované při „korýtkové“ výživě PPA je nemoc, která je způsobena „pastvištní“ výživou. Když takto živenému člověku podáváme hormony, které se v nadbytku vyskytují při „korýtkové“ výživě, metabolismus tohoto člověka se vlivem hormonů změní tak, jako by se živil „korýtkově“. Tyto hormony si rovněž vynucují změnu diety nemocného, která se děje bez vědomí nemocného i – lékaře. Vlivem kortikoidů, které jsou už dávno používány v „léčení“ PPA se zdravotní stav zlepšuje, sedimentace klesá a často se tloustne. Kouření u nemocných s PPA posiluje převahu jejich sympatického systému, zužuje periferní tepny, zhoršuje prokrvení periferních tkání a má vliv na změny v dietě směrem k dietě více pastvištní', důsledkem toho je urychleni postupu nemoci. Takto působí cigarety v dávce dráždící sympatický systém, což je množství asi 1015 cigaret denně. U kuřáků, kteří kouří 40 a více cigaret denně nebo 25 cigaret, ale nepravidelně, dochází k sympatolytickému efektu s následnou převahou parasympatického systému. V tomto případě má kouření kladný vliv na nemocné s PPA. Nemocní s PPA kouří skoro vždy v dávce dráždící sympatický systém Neznamená to však. že nemocný s PPA by měl kouřit více

126


než 40 cigaret denně. Jeho organizmus je oslabený a nemá rezervy. Kladný výsledek by mohl být minimální vzhledem ke škodám způsobeným kouřením nebo by se nemusel vůbec dostavit. Etiologická léčba spočívá v zavedení optimální výživy. Samozřejmě, je třeba jíst jinak. Je třeba podstatně zvýšit příjem kolagenu v potravě: chrupavky, huspeniny, vepřové nožky, vepřové uši, dršťky, plíčka a – vaječné žloutky. Je nutno konzumovat husté vývary, nejlépe hovězí. Maso je třeba vařit velmi dlouho, aby bylo měkké. Aby i fascie (povázky, lidově blány) byly velmi měkké. Totéž platí o chrupavkách. Dobré jsou tlačenky (krvavé i nekrvavé). Krvavé urychlují mizení anemie, tak často se vyskytující u nemocných s PPA. Nutno pamatovat na konzumaci většího množství tuků: másla, smetany, loje, špeku, bůčku a vepřových kůží. Vepřové kůže je nejlépe konzumovat v bigosu. Sníst vždy tolik, kolik chceme. Neměli bychom omezovat množství jídla, ale rovněž bychom se neměli k jídlu nutit. SE by měla klesat o 40 % během 14 dnů. Bolesti kloubů mizí nejčastěji během několika dnů. Léky nutno omezit a po čase je přestat užívat. Urychlení léčby nemoci velmi napomáhá použiti proudů PS, které dráždí parasympatický systém. Při PPA jsou ruce a nohy studené. Krev se k nim dostává velmi obtížně, 1 Sama optimální výživa vede ke zmenšení převahy sympatického systému a tím také ke zlepšení prokrvení tkání, ale až po určité době. Změna výživy na výživu optimální vede k náhlému zlepšení zásobování celého organizmu, ale podobně jako v každé společnosti, i zde se vyskytují sobě rovni a rovnější. Privilegované orgány nejdříve těží ze zlepšeného zásobováni, intenzivně se regenerují, na což spotřebovávají hodně energie. V počátečním období chybí „náhradní díly“ a energie ve tkáních, které jsou slabě vyživované a musí tedy počkat, až na ně přijde řada. Aby nemusely čekat dlouho, přidáváme k dietě více těch potravin, které se svým chemickým složením podobají chemickému složení postižených tkaní. Ze začátku je nutno přidávat více bílkoviny. Na 1 g bílkoviny dáváme 2 g tuku. Při poklesu SE pod 30/hod. zvyšujeme množství tuku na 4-5 g na 1 g bílkoviny. Když je převaha sympatického systému celková, nemocným s PPA aplikujeme selektivní proudy PS na CNS. aby se urychlilo odstraněni této převahy. Proudy PS aplikujeme rovněž na periferní tkáně, horní a dolní končetiny, později na páteř, pro rychlé odstranění tepenných spasmů a tím urychlené zlepšení prokrvení. Obvykle vystačíme

127

s jednorázovou aplikací. Působí více než rok a potíže spojené s PPA by během této doby měly vymizet. Měly by ustoupit nebo zcela vymizet deformace kloubů způsobené nemocí. Může se každý nemocný z této nemoci vyléčit? Více než 90 % nemocných se mohou vyléčit. Jsou ale výjimky. Při pokročilých deformacích a kontrakturách je nutná operační léčba. Je však třeba počkat, až SE klesne pod 10-20/hod. Velmi často při PPA dochází k hypertrofii a chorobným změnám synoviální blány, Je nutno ji pak odstranit pomocí operace. Pokud takovéto změny jsou v 1-2 kloubech, je třeba je operovat. Když se takové změny vyskytují ve větším počtu kloubů, bývají s tím potíže a zklidněné projevy PPA se mohou udržovat. V prvních 2 letech působení „Arkádie“ bylo 234 nemocných s PPA. Z toho 213 žen a 11 mužů. U nemocných se nemoc projevila ve 2 až 64 letech života – v průměru ve věku 40,3 let. Nejčastější přidruženou chorobou byla neurastenie a inkontinence moče (jen ti žen). Sporadicky se vyskytly případy hypertenze ICHS, vředové nemoci, migrény, aterosklerózy dolních končetin (3 nemocní), ovšem pouze u nemocných, kteří byli delší dobu léčeni steroidními hormony. Mezi pacienty, kteří nebyli léčeni hormony se vyskytovaly ojedinělé případy sklerodermie, inoperabilního karcinomu, lupus erytematodes, roztroušené mozkomíšní sklerózy, amyotrofické laterální sklerózy, Raynaudova syndromu – neboli nemocí, které patří ke skupině nemocí výlučně „pastvištních“. Dosáhli jsme následujících výsledků: 44 osoby vyléčené z neurastenie, 38 osob (jen žen) z močové inkontinence – nemocné byly léčeny proudy SVU. Byli vyléčeni nemocní s hypertenzí, migrénou a vředovou nemocí. Nemocní s PPA, kteří byli vyhublí, přibrali na váze 1-5 kg během 12 dnů. Nemocní s obezitou ztratili v této době na váze v průměru 3,7 kg. Od prvního dne pobytu byly u 190 pacientů vysazeny všechny léky. U ostatních se množství přijímaných léků zmenšilo 17×. Během pobytu vymizely bolesti kloubů ti 88 nemocných, výrazné ustoupily ti 132 nemocných a nezmenšily se u 4 nemocných, i když i u nich došlo k poklesu SE. První den pobytu pacientů byla průměrná SE 54,9 hod. (od 2 do 149 za hodinu). 12. den pobytu byla SE v průměru 31,7 (od (0-113). Průměrný pokles SE činil 23,1. tj. více než 42 %. U všech vymizel pocit chladu, mizely otoky, kontraktury, deformace kloubů, trofické změny na kůži, hojily se bércové vředy, rychle a výrazně docházelo ke zlepšení psychofyzické zdatnosti pacientů.

128

Cukrovka I. typu

Z celkového počtu 234 pacientů jenom 2 nahlásili zhoršení zdravotního stavu při pobytu doma, způsobené zanecháním optimální výživy.

Cukrovka I. typu Cukrovka I. typu je nazývána cukrovkou mladistvých nebo cukrovkou závislou na inzulínu. Cukrovkou I. typu trpí v Polsku asi 100 tisíc lidi. Jedná se většinou o mladé lidi. Starší nebývají nemocní. Ti. jak známo, vymírají dříve. Cukrovka 1. typu zkracuje život průměrně asi o 30 %, významně zhoršuje kvalitu života. Stojí společnost velmi mnoho, více než cukrovka II. typu. Mezi zvířaty žijícími v přírodním prostředí, býložravci i masožravá, se cukrovku nevyskytuje. Cukrovkou onemocní ti představitelé druhu, kteří z nevědomosti (člověk) nebo vlivem člověka (psi, dobytek) jsou živeni produkty určenými pro býložravce a skladba jejich stravy je pak ještě horší než u býložravců. Cukrovka I. typu se nevyskytuje u Eskymáků. Masajů. Hunzů, pastevců v Jakutsku, Abcházii, Gruzii a Bulharsku. Příčinou cukrovky I. typu je cukr, neboli dieta, ve které na 1 g bílkoviny připadá až mnohonásobně více sacharidů než v přírodní potravě býložravců. Ke spalování sacharidů je třeba hodně bílkoviny, vitamínů, hořčíku a jiných stopových prvků, které se vůbec nevyskytují v cukru, slazených nápojích, medu, škrobu. Je jich velmi málo v potravinách rostlinného původu, ve kterých na 1 g bílkoviny připadá více než 10 g sacharidů. Dieta, ve které je příliš málo bílkoviny, nutí organizmus ke konzumaci většího množství jídla, aby získal větší množství bílkoviny, vitamínů, minerálů, ale tím i k příjmu většího množství sacharidů. V takové dietě chybí bílkovina nutná ke spalování sacharidů. Organizmus se s tím vyrovnává tak, že část sacharidů přeměňuje na tuky a tím šetří bílkovinu, vitamíny a hořčík. Ke spalování sacharidů, k jejich přeměně na tuk, cholesterol nebo něco jiného, je nutný inzulín. Příčinou tvorby inzulínu je cukr. Když dieta neobsahuje sacharidy, tvorba inzulínu u člověka je minimální. Hlavně na skladbě diety a také na celé řadě jiných faktorů záleží, jakým způsobem budou přeměňovány dodávané sacharidy. Na tom pak závisí, kolik sacharidů je v dietě třeba k vytvoření 1 jednotky inzulínu. Může to být 6, 10, 15 g cukru na 1 jednotku inzulínu.

129

Cukrovka I. typu

Organizmus nechce cukr. Musí se před nim bránit. U cukrovky I. typu se brání hlavně tím, že ničí beta buňky slinivky břišní, které vytvářejí inzulín. Zničené buňky už nemohou inzulín vytvářet. Několik měsíců před onemocněním jsou u všech budoucích nemocných v krvi protilátky proti beta buňkám pankreatu. Když je podstatná část buněk zničená, organizmus přestává ničit zbylé buňky. Proto v době onemocnění lze protilátky proti beta buňkám pankreatu zjistil u 30–70 % nemocných. Lidský organizmus nikdy nezničí všechny beta buňky. Ponechává jich tolik, kolik jich potřebuje, ale pro jiné důležité přeměny a ne ke spalování cukru. Inzulín je potřebný k mnohým přeměnám v organizmu, přičemž jeho podíl na spalování nebo přeměnách glukózy není nejdůležitější. Odstranění celé slinivky břišní u predátorů (člověk, kočka, pes, liška, sova a jiní dravci) vede k těžkým poruchám v organizmu a k rychlému úmrtí. A přece predátoři požívají minimální množství sacharidů. Odstranění slinivky u býložravců: kozy, ovce, králíka, krávy a také opice (!!!) způsobuje minimální změny v látkové přeměně a býložravci i opice mohou žít bez slinivky velmi dlouho. Člověk a predátoři bez slinivky žít nemohou. Inzulín je pro člověka i ostatní dravce více nepostradatelný než pro býložravce a opice. Predátoři, hlavně draví ptáci, mají větší mozek. Jsou inteligentnější než býložravci nebo ptáci živící se zrním a také žijí mnohem děle. Člověk svou anatomickou skladbou, biochemií a dějinami je typickým predátorem. Je superdravcem, od počátku naučeným, jakým způsobem má nejhodnotnější potravu živočišného původu „vylepšit“ pomocí ohně. Člověk nemohl mít společné předky s opicemi, protože nemůže žít bez slinivky a opice mohou. Není také odolný vůči spavé nemoci, proti které jsou opice odolné. Opice, převážně býložravé z nutnosti, to znamená tehdy, když nemohou získat potravu živočišného původu nebo když se ji za několik pokolení odnaučily jíst, stavbou svého těla více připomínají dravce než člověka. Zvláště paviáni. Mají typický chrup jako dravci, ale dravci nejsou. Lidský chrup se vůbec nepodobá chrupu dravců nebo býložravců. Je chrupem čistě lidským. Takový byl chrup našich předků a takový je i náš. S tím rozdílem, že naši předkové neměli zubní kazy ani nepřicházeli o zuby v důsledku parodontózy. Stomatologové neexistovali, protože je nikdo nepotřeboval. V nejbližších letech, při budování „Božího království na Zemi“, jak bylo předpověděno, budou ještě potřební, ale po jeho dobudování už jich nebude třeba, stejně jako diabetologů.

130

Zbylé betabuňky pankreatu (5-15 %) dál vytvářejí inzulín, ale v množství daleko menším, než kolik by bylo třeba při tak velkém množství přijímaných sacharidů. Toto množství bude dostatečné tehdy, když příjem sacharidů v dietě zmenšíme na takovou úroveň, aby množství inzulínu produkovaného ve zbylých betabuňkách slinivky břišní bylo odpovídající. U cukrovky I. typu hladina glukózy v krvi stoupá, protože tkáně ji nechtějí a nepotřebují. Brání se před glukózou jako příslovečný ďábel před svěcenou vodou. Glukóza je vylučována moči a její hladina v krvi stoupá. Nemocný hubne, protože spaluje vlastní tukové rezervy, k čemuž inzulín není nutný. Organizmus produkuje ketolátky v množství převyšujícím možnosti jejich spalování v organizmu. Dochází k překyselení organizmu. Připojují se těžké poruchy v látkové výměně a nemocný bez podání inzulínu musí v krátké době zemřít. Pacienti s cukrovkou I. typu nejčastěji umírají na nedostatečnou funkci ledvin, způsobenou hlavně změnami v drobných tepénkách ledvin. Tyto změny jsou způsobeny cukrovkou a výsledek je stejný jako u aterosklerózy. Všechny dosud doporučované diety při „léčení“ cukrovky obsahují příliš mnoho cukru na to, aby množství inzulínu vyráběného ve zbylých funkčních betabuňkách slinivky břišní bylo dostačující. Je nutno podával inzulín injekčně. Na mnoha faktorech závisí, zda je třeba inzulínu podávat více či méně. Někdy stačí jedna injekce denně a někdy je třeba dodávat inzulín několikrát denně. Organizmus nechce cukr, nechce ani podávaný inzulín. Brání se, jak může. Vytváří protilátky proti inzulínu a ničí jej. Inzulíny s dlouhodobým účinkem působí slaběji, protože jsou rozkládány. Je třeba zvyšovat dávky inzulínu na 100 a někdy i 200 jednotek denně a – nadále mít cukrovku. Čečenci nechtějí Rusy (cukr) a nechtějí také jejich armádu (inzulín). Brání se tak, jak se brání organizmus nemocného cukrovkou před cukrem a před inzulínem. Jediným východiskem je přerušit válku. Když nebude cukr, inzulín nebude nutný a nebude ani cukrovka.

Cirhóza jater Nejčastější příčinou cirhózy jater, vyskytující se hlavně u dětí, vzácněji u dospělých, je infekční hepatitida způsobená viry. S viry vyvolávajícími infekční žloutenku se setkává každý člověk, a to mnohokrát v různých obdobích svého života. Vyskytuje se několik virů vyvolávajících žloutenku. Některé jsou

131

Cirhóza jater

přenášeny potravinovou cestou a jiné se dostávají do organizmu při odběrech nebo při transfuzích krve. Žloutenkou onemocní jen někteří z těch, kteří se s virem setkali. Onemocní jen ti, u kterých odolnost organizmu je nejmenší. A nejmenší odolnost mají lidé při dietě „chudého pastviště“. Faktickou příčinou nemoci je špatná výživa, která způsobuje snížení odolnosti organizmu a jenom v takovém organizmu může virus způsobit onemocnění. Proč jedni onemocní a druzí ne? Žloutenkou onemocní každoročně mnoho lidí, ale cirhóza jater se rozvine jen u některých lidi, kteří překonali žloutenku. Hlavní příčinou vzniku cirhózy jater u těchto nemocných je zvláště špatný způsob výživy pacientů se žloutenkou, který se používá v nemocnicích. Nedávno se objevila zpráva v polské odborné literatuře (z LA v Bialystoku) o prospěšném vlivu diety bohaté na tuky na zdravotní stav nemocných s akutní infekční hepatitidou. Játra postižená virem musí být co nejvíce šetřena. Játra nejvíce šetří tuky obsahující nasycené mastné kyseliny s dlouhými řetězci. Jenom ony se vyhýbají játrům, protože prostřednictvím lymfatických cest přecházejí přímo do krve. Příjem bílkoviny by měl být omezen a přijímaná bílkovina by měla být biologicky nejhodnotnější. Přílišné množství bílkovin značně zatěžuje játra. Játra nemají ráda cukry (sacharidy), které musí měnit na tuky a cholesterol. Dieta doporučovaná nemocným s virovou hepatitidou obsahuje příliš mnoho bílkovin, málo tuků a hodně sacharidů, to znamená že tato dieta nejvíce zatěžuje játra. „Kdo tak hrozně programuje náš mozek?“ – ptal se P. prof. Włodzimierz Sedlak. Pokud základní vědy dojdou k závěru, že je něco pro Člověka špatné, ihned je to doporučováno nemocným jako nejlepší. Pokud zjistí, že něco je pro organizmus nejlepší, pak je to ihned nemocným zakazováno. Lidský mozek byl dobře zkonstruován a naprogramován těmi, kteří člověka vytvořili. „To lidé způsobili, že se člověk stal nemocným a nešťastným“ – napsal moudrý Stanisław Staszic. Člověk měl dokonce šanci na „věčný život“, a to zde na Zemi. Ztratil rozum a tím ztratil všechno. Emanuel Kant napsal: „Velice mylná je představa, že si příroda vybrala člověka jako svého oblíbence a chovala se k němu laskavěji než k všem zvířatům, naopak. . . Navíc nerozumnost jeho vlastních přirozených sklonů přivádí na něj trápení vymyšlená jím samým a další, která mu přináší jeho vlastní rod, útlak, moc, barbarství válek aul, mu způsobuji četná neštěstí a k tomu se ještě sám snaží, seč může, zničit sám sebe.“

132

Cirhóza jater

Mnoho let se konají sbírky na transplantace jater. Ty jsou prováděny hlavně v zahraničí a stojí mnoho peněz (kolem 1 miliardy starých zlotých za 1 operaci). Po operaci člověk nadále není zdráv a žije celkem krátce. Za peníze určené na transplantaci jater, které tak utíkají ze země a ochuzují národ, lze vyléčit stovky nemocných na cirhózu jater a zamezit vzniku cirhózy jater u několika tisíc dětí se žloutenkou, přičemž by tyto peníze zůstaly v našem státě. V lednu r. 1990 se mi ozvala sestra nemocného, který v nemocnici umíral na těžkou venostatickou cirhózu. V současné době tato nemoc je nevyléčitelná. I kdyby byla provedena transplantace, nemocné srdce by nová játra zničilo velmi rychle. Kdyby byla provedena transplantace srdce, nemocná játra by zničila velmi rychle toto nové srdce. Jedině současná transplantace jater a srdce by mohla nemocnému prodloužit život. Řekl jsem jí: mohu vám sdělit způsob správné výživy, který by měl vašemu bratrovi pomoci. Rozhodnout se musíte sama. Dne 2. září 1992 byl uveřejněn rozhovor s nemocným a jeho sestrou v týdeníku „Kujawy i Pomorze“. Uvádíme podstatnou část tohoto rozhovoru. Nemocný: „Vejce, smetanu a pečené maso jsem nesměl jíst. Na nízkotučný tvaroh, zeleninu a telecí jsem vůbec neměl chuť“ – poznamená pan Piwoński. – „Když jsem cokoliv snědl, ihned jsem zvracel.“ Sestra: „To, co doporučil dr. Kwašniewski, bylo přesně pravým opakem doporučení státních lékařů“ – říká paní Niwińská. – „Začala jsem léčbu vejci smaženými na bůčku. Postupně jsem zvyšovala dávky, přidávala jsem ražničí, vepřové smažené na sádle, tučné mléko a smetanu. Během týdne zvracení přestalo. Bratr dostával chuť k jídlu. Den ode dne se cítil silnější. Po několika měsících vymizely příznaky cirhózy jater: otoky a voda z pohrudniční dutiny.“ Bratr: „Po několika měsících výživy jsem byl čilejší, fyzicky zdatnější, mohu řídit auto, neunavují mne procházky lesem. Během hospitalizace jsem vážil 95 kg, nyní 74 kg. Tolik jsem měl vody v organizmu. Nikdy nemívám hlad“ – dodává pan Zenon. Sestra: „V březnu t. r. – po 14 měsících takové stravy – jsme navštívili kliniku. Lékaři konstatovali, že zdravotní stav je dobrý.“ Redaktor: „A co nyní říkají všichni ti lékaři, kteří dříve nad panem Zenonem lámali hůl? Přece vidí výrazné zlepšení jeho zdravotního stavu?“ Sestra: „Chtěla jsem s nimi diskutovat, chtěla jsem jim říci o výživě, která uzdravila bratra, ale oni mne vůbec nechtěli poslouchat. Jsem pobouřena tím, že lékaři neberou na vědomí jiné metody než ty, které sami používají. Nyní

133

se už nepokouším nikoho přesvědčovat o tom, že taková strava je nejenom zdravější, ale také mnohem levnější. . .“ Nemocného jsem viděl asi za měsíc. Byl ještě v těžkém stavu. Měl fibrilaci síní, hladina bilirubinu kolem 20 mg % (norma je do 1 mg %), albumin v krvi jenom 0,8 g/litr (norma je 32-45 g/litr). (V převedení na SI jednotky u nás platné: 20 mg % je 342 mikromolů/litr. norma ti nás je do 20 mikromolů na litr. – pozn. překl.) Každý lékař ví, co to znamená. Pacient musel celou dobu sedět, když si lehl, projevoval se otok mozku a voda v pohrudniční dutině. Fibrilace síní vymizela spontánně během 3 měsíců. Hladina albuminu v krvi dosáhla normy až v prosinci, tzn. za 11 měsíců. Tím zcela vymizela voda v břišní dutině, otoky, podstatně se zmenšila játra. Zdravotní stav nemocného byl natolik dobrý, že za 14 měsíců výživy optimální dietou vycestoval na měsíc do zahraničí – autem Většina nemocných s cirhózou jater se může z této nemoci poměrně rychle vyléčit. Je však třeba mnoho věděl. Je třeba pod vedením lékaře provádět laboratorní vyšetření krve a sledovat změny, ke kterým zde dochází.

Neurastenie Počet onemocnění neurózou narůstá ve všech věkových skupinách. Vyskytuje se velmi často u dětí a mládeže. 90 % nemocných v sanatoriích udává potíže způsobené neurózou a u 30 % je neuróza základním onemocněním. Léčba neuróz je dlouhodobá, nákladná a málo účinná. Neurózy bývají příčinou trvalé invalidity, navíc omezují produktivitu práce, zhoršují její kvalitu a značně sužují nemocné. Platíme za to všichni velmi mnoho. Neurastenie je neurózou, se kterou se nejvíce setkáváme v zemích s obdobným způsobem stravování jako v Polsku. Příčinou nemoci je přetrvávající stres, který způsobuje změny ve výživě směrem k výživě „pastvištní“. Většina lidí, když se něčím trápí, nemůže jíst. Pokud se doba stresu prodlužuje, dochází k zafixování změn, které stres vyvolal, a nemocný se začíná stravoval jinak než předtím. Tehdy už je člověk nemocný na neurastenii. Neurastenie nejčastěji vzniká u lidí, kteří se vlivem stresu zdržují jídla. Méně často u lidí, u kterých stres nemá vliv na množství a kvalitu potravy. U lidí, kteří na stres reagují žravostí, se neurastenie vyskytuje vzácněji. Častěji však v pozdějším věku, když už je vyvinutá skleróza

134

Neurastenie

mozkových tepen. Nejčastějšími příznaky neurastenie jsou: nespavost, noční můry, fóbie, plačlivost, zvýšená potivost, bušem srdce, bolesti u srdce, suchost v ústech, únava po nočním odpočinku, stálý pocit únavy, nutkavé myšlenky, bolesti hlavy hlavně po ránu, přecitlivělost na náhlé zvukové podněty, třes rukou a nemocnými udávané „vnitřní chvění“. Bezprostřední příčinou neurastenie je nadměrná produkce katecholaminů (adrenalin a noradrenalin) způsobená převahou sympatického systému. Velmi důležitý vliv má i složení diety, která nutí organizmus ke spalování glukózy v hexosovém cyklu v době klidu. V době stresu pak ke spalování volných mastných kyselin. Tak reagují na stres všichni býložravci, otroci a neurastenici. Dravci reagují úplně jinak. Přetrvávající stres mobilizuje jejich organizmy a připravuje je k maximálnímu výkonu, až tohoto výkonu bude třeba. Podobně je tomu u lidí. Vynikající vojevůdci o tom věděli a dovedli toho využít. Armáda připravená Mojžíšem byla nejlepší armádou. Jak se říká v Bibli: devět izraelských bojovníků mohlo pronásledovat sto jiných a pět set bojovníků dalších deset tisíc. Důležité není množství, ale kvalita. Nedávná válka v perském zálivu to plně potvrdila. O faktorech které pomáhají dobře připravil bojovníky nebo sportovce věděli kněží z Delf, Kýros, Alexandr Makedónský nebo Jan III. Sobieski. Sobieski 9. listopadu 1673 stál pod Chocimem s menší armádou, než byla turecká armáda uzavřená v pevnosti. První útok byl odražen. Po celou noc z 10. na 11. listopadu udržoval vojáky v bojové pohotovosti a tím nutil protivníka ke zvýšené pozornosti. Bylo chladno a pršelo. Sobieski čekal. Prodlužující se doba stresu způsobila u Turků snížení bojeschopnosti jejich vojsk, zatím co u Poláků tomu bylo opačně. „Turci jsou citlivější na chlad, déšť a nečas než Poláci. Nyní je Čas zaútočit“ – napsal Sobieski o výpravě na Chocim. Útok Poláků posílených dlouhodobým stresem na oslabené Turky způsobil porážku turecké armády. Během 20 minut padlo 10 tisíc janičárů. Podobně je tomu i ve sportu. Když je v nějakém národě v určité době způsob výživy nakloněn tomu, že se objeví lidský materiál schopný dosahovat dobrých výsledků v určitém sportovním odvětví, objeví se i dobří sportovci. Když tyto podmínky nejsou, pak i sportovní výsledky jsou průměrné nebo podprůměrné. V zápase s Legií trenér Widzewa na otázku novináře (položenou v době, kdy Legie dala gól), co soudí o dalším průběhu zápasu, odpověděl: „Je to velmi dobré. Tento gól vyvolá sportovní zlost hráčů.“ A také vyvolal. Způsob výživy fotbalistů Widzewa je lepší. Síly jim nedojdou. Hrají až do konce. Většinu

135

Neurastenie

gólů dává Widzew v druhé polovině zápasu, a to už několik let. Současný běžný způsob výživy není nakloněn tomu, aby se objevili lidé s dispozicemi pro fotbal. Zde nepomůže ani Górski ani Piechniczek. Z vrány nelze orla udělat. Je lepší být krkavec než vrána. Před 25 lety jsem napsal ve „Sportovci“, jak je třeba živit sportovce, aby mohli dosahovat nejlepších výsledků. Byli by odolní na pohmožděniny, měli by rychlejší reflexy, nejlíp by hráli v nejdůležitějších zápasech a jejich sportovní kariéra by trvala dlouho. Nikdo to nepochopil. Nejblíže pochopení byl Jacek Gmoch. Neurastenie je příčinou velkých ztrát v národním důchodu způsobených nízkou produktivitou práce a její velmi nízkou kvalitou. Případ popsaný válečným zločincem Rudolfem Hessem potvrzuje, jak velmi se zmenšuje produktivita práce nemocného neurastenií. Ve 20. letech byl uvězněn za politickou vraždu. Ve vězení pracoval a normu snadno plnil během několika hodin. Onemocněl neurastenií. V památníku popisuje všechny příznaky neurastenie, které se u něj vyskytly. Píše: „Přesto, že jsem usilovně pracoval, normu jsem už neplnil.“ Z neurastenie se vyléčil v nemocnici díky lepší stravě – jak napsal. Život nemocných s neurastenií je velmi ztížený. Tito lidé nemohou mít potěšeni ze života. Konzumují mnoho léků – převážně bez účinku. Člověk se přece léky neživí. Při optimální výživě nemoc za 3 týdny až 2-3 měsíce ustupuje. Vyšší příčinou nemoci je převaha sympatického systému v centrálním nervovém systému i na periferii. Tuto převahu lze rychle odstranit, když budou současně aplikovány selektivní proudy PS – podněcující parasympatický systém. Léčení pomůže po dobu jednoho roku až několika let. Setkal jsem se s nemocnými, kteří se vyléčili selektivními proudy bez změny své výživy. Po dobu 6,10, dokonce až 16 let od doby léčení selektivními proudy byli zdraví, bez neurastenie. Selektivní proudy pomáhají v každém případě. Nejlepší je spojení optimální výživy se selektivními proudy. Tehdy projevy nemoci mizí velmi rychle a vyléčení je trvalé. Jednoduchým testem určujícím stupeň převahy sympatiku při neurastenií a zmenšování této převahy během léčení (tím i ústupu nemoci) je zkoumání množství sekrece slin. Vložíme mezi zuby a líce kousek předem zvážené buničiny a po 2 minutách ji vyjmeme a opět zvážíme. To pomůže zjistit, jaké bylo množství vytvořených slin. Zkouška se opakuje po léčení selektivními proudy. Po 15 procedurách selektivními proudy množství slin stoupalo o 58 %. Ostatní

136

příznaky neurastenie ustupují nebo se výrazně zmenšují. Ustupuje-li vlivem léčby selektivními proudy převaha sympatiku, způsobuje změnu metabolismu, což ovlivní složení diety u člověka a vyléčení v tomto případě bývá trvalé.

Ateroskleróza Již samo slovo znamená pro současného člověka zlý osud, fátum, který dříve nebo později poznamená skoro všechny lidi. Převládá mínění, že před aterosklerózou neexistuje obrana, že z aterosklerózy se nelze vyléčit, že jenom můžeme (a to ne vždy) zpomalovat postup nemoci, že můžeme pomocí různých prostředků, drahého léčení, chirurgických zákroků jedině zmírnil její dopad na člověka. Skutečnost je ale jiná. Ateroskleróza je lidskou nemocí. Aterosklerotické změny byly zjištěny ještě u některých (dlouhověkých) papoušků nebo u afrických slonů. Papoušci se živí hlavně semeny, která obsahují bílkovinu, tuk a sacharidy v různém poměru. Sloni se živí hlavně trávou. Vejce a tuky nejedí. . . Bylo objeveno mnoho tzv. rizikových faktorů, které jsou častěji pozorovány u lidí nemocných sklerózou. Žádný z těchto dosud poznaných rizikových faktorů není příčinou aterosklerózy. Větší počet těchto faktorů jsou jenom symptomy nemoci a ne její příčina. Ateroskleróza se může vyskytovat v každém věku. Setkáváme se s ní už u plodů, u dětí v každém věku. přičemž se nemusí vyskytovat u nejstarších lidí. Před 25 lety jsem napsal: „Aby člověk mohl vůbec onemocnět aterosklerózou must být natolik špatně živen, aby sacharidy byly hlavním zdrojem energie pro buňky tepen a z druhé strany natolik dobře, aby sacharidy byly přeměňovány v pentózovém cyklu.“ Všechny jiné faktory, které urychlují nebo zpomalují rozvoj aterosklerózy působí cestou zvyšování nebo snižování množství glukózy přeměňované v pentózovém cyklu v buňkách tepen. Prakticky jenom tímto způsobem působí všechny rizikové faktory. Bezprostřední příčinou aterosklerózy jsou sacharidy a zvláště fruktóza čili cukr z medu, ovoce a cukr vyráběný v cukrovarech. K výrobě cholesterolu je nepostradatelný mechanismus. Je jím NADPH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát). Bez tohoto enzymu (mechanismu) není možná syntéza cholesterolu v buňkách tepen.

137

Ateroskleróza

Tento mechanismus vzniká v organizmu během 3 různých reakci. Ale v množství a v místě významném pro vznik aterosklerózy vzniká výlučně z glukózy přeměňované v pentózovém cyklu. Závěr je jednoduchý: bez glukózy v potravě, bez jejího spalování (přeměně) v pentózovém cyklu vznik cholesterolu není možný a tím není možný ani vývoj aterosklerózy. Nedostatek sacharidů v dietě vede k lomu, že je organizmus nemůže dodat do buněk tepen, protože nemůže dodávat něco, co nemá. Při malém množství sacharidů skleróza vzniknout nemůže. Při velmi vysokém množství sacharidů v potravě skleróza také nevzniká, protože sacharidy musí být spalovány jako uhlí v kamnech. Mohou být přeměňovány v buňkách tepen jen tehdy, když je výživa kaloricky bohatá, když je ve výživě málo bílkoviny nebo bílkovina je horší kvality (afričtí sloni v době sucha nebo lidi nemocní obezitou „chudých“), při nedostatku určitých vitamínů a minerálních látek potřebných ke spalování sacharidů nebo při nadbytku jiných vitamínů a minerálních látek potřebných k přeměně glukózy v pentózovém cyklu, při užívaní léků nebo hormonů, které mají vliv na zvýšení množství glukózy přeměňované v buňkách tepen v pentózovém cyklu. Co dělat, aby nebyla ateroskleróza? Totéž, co je třeba dělat v technice, aby nevznikal koks. Bez uhlí není koks, bez sacharidů není cholesterol. V technice, místo energie z uhlí, musíme užívat energii elektrickou (z elektráren atomových, vodních nebo větrných) ale i vodíku, tekutých paliv a plynu. V tomto případě nebudeme mít v technice koks. Abychom určitě neonemocněli aterosklerózou a aby bylo možné se z aterosklerózy vyléčit, musíme omezit konzumaci sacharidů na určitou bezpečnou hladinu a místo sacharidů dodávat organizmu „elektrickou energii“ (vysoko energetické sloučeniny fosforu) a tuky. Pokud možno tuky nejlepší. Nejlepší tuky jsou volné mastné kyseliny maximálně nasycené vodíkem a s dlouhými řetězci, které obsahují navíc všechny vitamíny, minerály a enzymy potřebné ke spalování tuků. Všechny tyto složky musí být konzumovány v optimálním množství a poměrech. Tyto podmínky nemůže dodržet žádná továrna. Ani továrna na margarín ani továrna vyrábějící různé výživy, vitamíny, minerální látky nebo dětskou výživu. Tyto podmínky splňují jenom tuky obsažené ve vaječném žloutku, morku, misie, smetaně, bůčku, slanině, tučném sýru nebo tučném mase. Přestože se tak obecně soudí, nemáme omezovat cholesterol v potravě. Rostlinná potrava neobsahuje cholesterol, ale lidé, kteří se živí rostlinnými produkty mají aterosklerózu. Cholesterol je vyráběn jejich organizmem. Podle skladby

138

Ateroskleróza

diety může organizmus člověka vytvořit během dne několikrát až několik desítek krát více cholesterolu, než přijímá v potravě, cholesterol obsažený v jídle tedy nemá žádný význam při výskytu sklerózy. Množství cholesterolu přijímaného v potravě nemá žádný vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Z toho vyplývá, že pokud při vyšetření krve zjišťujeme vysokou hladinu cholesterolu, znamená to, že organizmus vytváří příliš mnoho cholesterolu. Když se tento cholesterol vytváří v buňkách tepenné výstelky, vzniká ateroskleróza. Vládne všeobecné přesvědčení, že příčinou aterosklerózy jsou tuky, zvláště nasycené a obsažené hlavně ve žloutcích slepičích vajec a másle. Je to mylné přesvědčení. Hlavním hormonem urychlujícím vznik a vývoj aterosklerózy je inzulín. Příčinou inzulínu je glukóza (sacharidy) přijímaná v potravě. Vývoj aterosklerózy urychluje růstový hormon hypofýzy, hormony kůry nadledvinek, hypofunkce štítné žlázy a také mnoho léků všeobecně užívaných. Nelze určit, zda např. 10 g sacharidů si vynutí na organizmu vyrobení 1 jednotky inzulínu nebo zda je k tomu třeba 8 nebo 15 g sacharidů. Každý člověk má jinou látkovou přeměnu a potřebuje jiné množství glukózy k tomu, aby organizmus vyrobil 1 jednotku inzulínu. Čím více sacharidů spotřebuje člověk, tím více musí vyrobit inzulínu. Inzulín je u člověka jedním z hlavních rakovinotvorných faktorů. Ale příčinou inzulínu je cukr. Z toho vyplývá, že příčinou inzulínu a většiny zhoubných nádorů jsou sacharidy. Z hlediska biochemie nejlepším výživným produktem pro dítě je vejce a pro dospělého žloutek. Žloutek obsahuje mnoho protisklerotických faktorů (cholin, jód, síru a ostatní), ale skoro u všech vyšetření provedených u lidí zjišťujeme, že právě žloutek nejvíce zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi. Jak je možné, že to, co je nejlepší, u většiny lidí způsobuje největší škody? Lékaři a vědci to nedovedou pochopit. U některých vyšetření tuky z vaječných žloutků zvyšovaly hladiny cholesterolu v krvi u lidí až 4,5× více než kterékoliv jiné tuky. Nelze se divit, že při takových výsledcích byly vaječné žloutky prohlášeny za nejškodlivější pro člověka a proto: „1 vejce na týden“, doporučují lékaři. Já už 30 let jím 6 žloutků denně a nijak mi to neublížilo. Naopak. Moji pacienti jedí několik let 5–12 žloutků denně a jsou zdraví. Není mi známo, že by někdo z desítek tisíc lidí v Polsku i jiných zemích, kteří se živí optimální výživou mnoho let, onemocněl rakovinou. Je to samozřejmé. Buňky lidského

139

Ateroskleróza

těla je možno mnoho let pěstovat ve vaječném žloutku, ale rakovinné buňky hynou ve žloutku po několika hodinách. Buňky lidského těla nepotřebují cukr k životu. Rakovinné buňky musí mít cukr. Cukr je špatný a zbytečný, protože ve vejci není obsažen ani ve žloutku ani v bílku. Proč způsobuje vaječný žloutek největší vzestup hladiny cholesterolu u člověka? Právě proto, že je nejlepší. Po konzumaci stejného množství žloutků (na 1 kg hmotnosti těla) vzestup hladiny cholesterolu může být větší nebo menší, k vzestupu cholesterolu vůbec nemusí dojít, naopak hladina cholesterolu se může rychle a výrazně snížit. Nejlepší tuky (ze žloutku) nejvíce omezují množství sacharidů přeměňovaných na tuky a cholesterol i nejvíce zvyšují množství sacharidů přeměňovaných na tuky a cholesterol. Žloutky mohou nejvíce zvyšovat množství sacharidů přeměňovaných na tuky a cholesterol jen tehdy, když člověk tyto sacharidy konzumuje. Pokud jich sní málo, organizmus nemá co přeměňovat na tuky a cholesterol, ateroskleróza nemůže tedy vzniknout. Pokud už se objevila, musí ustupovat. Napoleon se zeptal během inspekce jedné tvrze velitele, proč nebyl uvítán dělovou salvou. Velitel odpověděl, že z několika důvodů. „Za prvé nemáme děla“ – řekl. Nato Napoleon odvětil: „Ostatní důvody už nemusíte vyjmenovávat. Ten první úplně stačí.“ Všechny rizikové faktory, které mají vliv na vznik aterosklerózy, to jsou ty ostatní důvody, o kterých Napoleon už nechtěl slyšet. Stačil mu ten první důvod. Žádný z ostatních rizikových faktorů nemá podstatný vliv na vývoj aterosklerózy, když dieta neobsahuje potřebné množství sacharidů nutných k jejímu vzniku – neboli když nejsou děla. Aby naše tkáně a orgány nemusely bojovat mezi sebou i s celým organizmem a organizmus s nimi (Buergerova nemoc, Bechtěrevova nemoc, cukrovka I. typu, progresivní polyartritida, lupenka, astma a jiné alergické nemoci i ateroskleróza), nepřisunujme jim děla. Dodávejme jim traktory. Nechceme-li být nemocni rakovinou čili Francouzskou revolucí nebo revolucí bolševickou, nedodávejme našim buňkám a tkáním děla – sacharidy. Medicína neumí zamezit vzniku aterosklerózy, neumí ji ani etiologicky léčit. Snaží se jen „léčit“ hladinu cholesterolu v krvi, důsledkem toho jsou vždy značné škody pro nemocného. Není třeba léčit cholesterol nebo triacylglyceroly. Aterosklerózu je třeba léčit etiologicky. Nejchudší lidé v nejubožejších zemích mají nízkou hladinu cholesterolu a triacylglycerolů v krvi. Nemají aterosklerózu, ale jejich průměrný

140

Ateroskleróza

věk nepřekračuje 35 let života. Všechny diety doporučující kalorické omezování jsou špatné. Přesto všechny diety doporučované dosud k prevenci a léčbě obezity a aterosklerózy obsahují větší či menši omezování příjmu kalorií, s výjimkou optimální výživy. Napsal jsem, že příčinou aterosklerózy jsou sacharidy konzumované ve „středním“ množství. Předpokládejme, že člověk konzumuje 400 g sacharidů na den. Z tohoto množství může např. spálit 200 g a 200 g přeměnit na tuky a cholesterol. Kolik sacharidů spálí a kolik jich přemění, záleží na množství souběžně konzumovaných tuků, na jejich biologické a kalorické hodnotě. Při stejném množství tuku jsou tuky s největší biologickou hodnotou tak dobrým zdrojem energie, že organizmus nemusí spalovat glukózu ve větším množství, a proto může ji přeměňovat na tuky a cholesterol. Když to provádí v buňkách tepenné výstelky vzniká ateroskleróza. Ne z tuku. Vždy ze sacharidů. Z celkového množství sacharidů může např. spálit 50 g a až 350 g přeměnit na tuk a cholesterol. Kojenec, který je živen mateřským mlékem, na 100 g maltózy (mléčného cukru) až 90 g přeměňuje na nik a cholesterol, ale hlavně na tuk. U kojených dětí nemůže vzniknout ateroskleróza. Ani v Polsku. Ale u kojenců živených kravským mlékem ateroskleróza vzniknout musí. Proč nemůže vzniknout ateroskleróza u kojených dětí? Protože tuky jsou prakticky jediným zdrojem energie u dětí. V USA dostává organizmus kojence v mateřském mléce 5,7 % energie v bílkovině, 90,6 % v tuku a jenom 3,7 % v sacharidech. V nejlepším mléce, t.j. nejtučnějším, množství energie z bílkoviny představuje 2,9 %, z tuků 95,1 % a ze sacharidů pouze 2 %. V nejméně hodnotném mléce (např. Pákistán, Indie) množství energie z bílkovin představuje 13,9 %, z tuku 79 % a ze sacharidů 7,1 %. Nejhorší způsob výživy byl v USA v létech 1949-1955. Ateroskleróza, infarkty myocardu, krvácení do mozku, hypertenze, cukrovka a obezita se vyskytovaly daleko častěji a průměrná délka života byla rovněž kratší. U padlých amerických vojáků v Koreji byla ateroskleróza všeobecným jevem, přičemž u více než 30 % z nich bylo zúžení průsvitu věnčitých tepen větší než 50 %. U britských vojáků, kteří umírali v Koreji, byla četnost případů aterosklerózy ještě větší. Ale u padlých vojáků, kteří byli v dětství kojeni mateřským mlékem rok a déle, se ateroskleróza vůbec nevyskytovala.

141

Ateroskleróza

Je možné, aby mateřské mléko podávané dítěti 1 rok a více mohlo uchránit před vznikem aterosklerózy v dospělosti? Bezprostředně ne, ale zprostředkovaně ano. Když je dítě krmeno mateřským mlékem dostatečně dlouho (ve starém Egyptu více než 3 roky) jeho organizmus se metabolicky přizpůsobuje skladbě mateřského mléka. Jedním z důležitých faktorů ovlivňujících vznik aterosklerózy je nízká mechanická odolnost endotelu – buněk vystýlajících vnitřní povrch tepen. Ta je příčinou jejich častého mechanického poškození. K opravě těchto poškození putují k poškozenému místu buňky hladkých svalů ze střední vrstvy. Mezotel je podstatně lépe zásoben stavebním materiálem, kyslíkem a energií než endotel. V novém prostředí se buňky hladkých svalů setkávají s nedostatkem kyslíku a energie. Musí si s tím ale nějak poradit. Při špatné výživě nejslaběji prokrvené tkáně dostávají nejhorší „palivo“ – glukózu. Ke spalování nejhoršího paliva – glukózy – je třeba daleko více kyslíku. Ale kyslík chybí. Takové buňky si pomáhají tím způsobem, že přeměňují sacharidy na tuky. čímž získávají větší množství kyslíku. Dále tyto tuky přeměňují na cholesterol a získávají tak větší množství vodíku. Tento vodík spalovaný s kyslíkem dodává potřebnou energii k „opravě“ poškozeného endotelu. V těchto buňkách se ale hromadí cholesterol jako odpad. Tak vzniká ateroskleróza. Příčinou nízké odolnosti buněk endotelu tepen je určitá nesprávná výživa. V chlebu, zelenině, bramborách, v jablkách i jiných potravinách rostlinného původu nejsou hodnotné „náhradní díly“ pro orgány a tkáně člověka. Při špatné výživě dostávají nejhorší „náhradní díly“ a nejhorší zdroje energie tkáně, zásadně nejhůř vyživované. K takovým tkáním patří endotel tepen. Snadno lze zabít králíka, ale obtížněji kočku. Pokud se člověk živí stejně jako králík, ať neočekává, že bude zdráv, odolný vůči úrazům a pohmožděninám. Před léty nejhůře živení lidé v Polsku měli značně oslabenou mechanickou odolnost tkání, nesměli hrát fotbal nebo volejbal. Mohli hrát jenom karty. Všeobecně trpěli degenerativním onemocněním kloubů a páteře i otylostí. Aterosklerózu měli o 10 let dříve než ostatní muži. Ateroskleróza u nich postupovala zvláště rychle a týkala se hlavně věnech tepen a tepen mozkových. 90 % z nich reagovalo na stres žravostí. Ztráty v důsledku takové výživy vojenských pilotů, protože o nich je řeč, byly ohromné. Mnoho leteckých katastrof, mnoho mrtvých pilotů i rozbitých letadel. To je následek nevhodné výživy. Současná medicína uvádí jako důležité rizikové faktory v rozvoji aterosklerózy otylost cukrovku, hypertenzi, primární hyperlipidemii, kouření, nedostatek

142

Ateroskleróza

minerálních látek ve výživě, zvláště hořčíku, nadbytek vitamínu D a vápníku. První 4 faktory určitě nejsou příčinou aterosklerózy, ale jsou způsobeny určitou společnou vyšší příčinou. Blesk při bouřce není přece příčinou deště, kouření tabáku působí na různé lidi různě. Podle množství vykouřených cigaret během dne a skladby diety kouření může ale nemusí urychlit vývoj aterosklerózy anebo může působit přímo protiskleroticky. To neznamená, že bychom měli kouřit. Ale je třeba znát celou pravdu na toto téma, abychom mohli někomu radit. Cigarety v dávce, která ochromuje sympatický systém (denně 40 cigaret a více), podstatně urychlují rozvoj aterosklerózy v tepnách věnčitých a mozkových. Cigarety v dávce, která povzbuzuje sympatický systém (10-15 cigaret denně) teoreticky působí protiskleroticky. Pacienti trpící nemocemi zahrnovanými do skupiny nemocí protisklerotických mají také převahu sympatického systému. Cigarety v malých dávkách tuto převahu zvětšují, zintenzivňují projevy nemoci, ale neurychlují aterosklerózu, zvláště aterosklerózu koronárních a mozkových tepen. Přetěžování končetin nejčastěji urychluje rozvoj aterosklerózy dolních končetin. Více než 90 % nemocných aterosklerózou dolních končetin dlouhodobě přetěžovalo své nohy, K dnešnímu dni jsem z aterosklerózy dolních končetin vyléčil několik tisíc mužů a žen. Z aterosklerózy horních končetin také. Ústup příznaků nemoci nebo značná úleva se projevila u všech nemocných, které jsem léčil. Dosud neexistovala léčebná metoda na aterosklerózu dolních končetin, která by způsobovala u všech tak výrazné zlepšení v tak krátké době. A to bez jakékoli škody pro organizmus. Takové výsledky mohou být jenom při léčbě odstraňující příčinu nemoci. Optimální výživa je takovou léčbou. Selektivní proudy významně urychlují ústup příznaků nemoci. Selektivní proudy rychle rozšiřují tepny: již po 2-3 procedurách jsou nohy teplejší. Optimální výživa dodává výrazně lepši palivo pro tepny a svaly. Ke spalování lepšího paliva je třeba méně kyslíku. Snížení poptávky na kyslík, zlepšení jakosti „paliv“, zlepšeni zásobování „náhradními díly“, rozšíření tepen v průměru o 200 % způsobuje tak rychlý ústup příznaků nemoci, jakého jsem dosahoval v „Arkádii“. Po zavedení optimální výživy následuje vyléčení nejen z aterosklerózy. Současně ustupují i jiné nemoci. Podle soudobé medicíny dosahování podobných výsledků není možné. Nuže – je třeba to ověřit. Jedna z největších autorit ve vědě před 100 lety řekla, že stroje těžší než vzduch nikdy nebudou moci létat. Brzy se ukázalo, že mohou.

143

Nyní se může ukázat, že lidé vůbec nemusí být nemocní a pokud jsou, mohou se vyléčit etiologicky. Bezbolestně a levně. Nejčastějšími komplikacemi aterosklerózy jsou trombózy a mozková krvácení způsobující parézy až ochrnutí poloviny těla (pravé nebo levé), srdeční infarkty z trombózy nebo ucpání věnčitých tepen, neprůchodnost břišní aorty, stehenních a podkolenních tepen způsobujících spontánní bolesti dolních končetin, bolesti při chůzi, vředy na prstech, chodidlech, bércích, suchou nebo vlhkou gangrénu prstů, chodidel a bérců. Může se vyskytnout nedostatečná funkce ledvin způsobená aterosklerózou, gangréna střevních kliček způsobena trombózou nebo jiným uzávěrem. U pokročilé aterosklerózy se tvoří na cévních stěnách tzv. ateromatózní pláty, které se mohou odtrhnout a unášené krevním proudem mohou ucpat menší tepnu v mozku, srdci, končetinách nebo jiných orgánech. V místě odtržení plátu vzniká trombus, který může způsobit neprůchodnost tepny. Takto způsobené komplikace aterosklerózy bývají akutní s intenzivními příznaky (kruté bolesti) často s dramatickými konci. Nebe předvídat kdy a ve kterém orgánu se objeví náhlé zúžení tepny nebo její uzávěr. A jak tyto záležitosti vypadají po zavedení optimální výživy? Léčil jsem několik tisíc lidí s pokročilou aterosklerózou mozkových tepen (po CMP), věnčitých tepen (po infarktu), tepen dolních končetin (amputace, cévní operace, sympatektomie). Optimální výživa chrání před trombózou, ale nemůže ihned vyléčit aterosklerózu. K tomu je třeba dostatek času. Setkal jsem se s 11 případy akutní neprůchodnosti tepny v prvních týdnech optimální výživy z toho 4 byly mozkové a 7 v dolních končetinách. Žádný případ neskončil tragicky. Je to pochopitelné, protože při optimální výživě má organizmus k dispozici nejlepší zdroje energie s nejlepším palivem, které může směrovat do tkáně ohrožené nedokrvením. Při této výživě má organizmus ohromné regenerační možnosti a rychle dokáže opravit poškozenou tkáň, zprůchodnit ucpanou tepnu, odstranit následky nedokrvení.

Nemoci zažívacího traktu Z více než 1650 nemocných s různými nemocemi kteří se léčili v Akademii zdraví „Arkádie“ v letech 1978-1990, o něco více než 43 % si stěžovalo na potíže se zažívacím traktem. Byli to nemocní s vředovou nemocí žaludku a dvanácterníku nebo žlučovými kameny, chronickým zánětem žlučníku a žlučových cest,

144

Nemoci zažívacího traktu

zánětlivými stavy střev, ulcerosní kolitídou, cirhózou jater a jinými nemocemi. Nemocní přijížděli v pondělí. Od prvního dne byla zavedena typická optimální výživa podle 14denního jídelního lístku. Při společném stravování nelze nikdy tak dobře jíst jako doma. Různé nemoci vyžadují různorodou výživu. Dávky některých potravin je nutno zvýšil v dietě u nemocných s roztroušenou sklerózou, jiných u nemocných s progresivní polyartritidou a ještě jiných u nemocných, u kterých jsou poruchy v různých tkáních nebo orgánech. Změny v dosavadním způsobu výživy byly po zavedení optimální výživy výraznější u pacientů s nemocemi, kterým říkáme „pastvištní“ a menši u pacientů s nemocemi, které jsme nazvali „korýtkové“. Ale v obou skupinách se jednalo o značnou změnu. Každá velká změna ve výživě způsobuje poruchy v činnosti zažívacího traktu. Tylo poruchy se řidčeji vyskytují první den vánočních svátků, ale častěji první den velikonočních svátků neboť lento svátek následuje po delším půstu. Lidé nyní už nedodržují půst, tak přísně jako kdysi, proto i nemocných „z přejedení“ bývá ve svátky, které následují po půstu, méně. U více než 1650 nemocných léčených v „Arkádii“, kteří se náhle začali živit optimální dietou, se první den vyskytly nevelké poruchy zažívacího traktu jenom u 37 osob. U šesti se udržovaly ještě další den, ale třetí den už nebyly žádné poruchy zažívacího traktu. Po přechodu na optimální výživu nejčastěji ustupují nemoci a potíže zažívacího traktu proto, že zažívací trakt je soustavou orgánů, které hlavně mohou těžit z dobrodiní optimální výživy. Poruchy zažívacího traktu přetrvávaly u jedné nemocné po celou dobu pobytu, byly něco menší než ty, se kterými přijela, ale byly. Řekl jsem jí, že příčinou musí být paraziti nebo jiné organické změny a po návratu domů bude nutno upřesnit příčinu potíží. Oznámila mi, že byly u ní nalezeny polypy ve střevě, které byly odstraněny pomocí operace, a tím došlo k vyléčení. U jiné nemocné se vyskytly silné bolesti břicha. Byla to lékařka – stomatoložka. Tyto bolesti se u ni během 20 let často opakovaly, navštívila za tu dobu mnoho klinik a mnoho profesorů. K žádné úlevě nedošlo. V případě záchvatu bolesti ji byly aplikovány typické léky – spasmolytika a analgetika, které nikdy nepomáhaly. Nepomohly ani po jejich aplikaci v „Arkádii“. Po delší rozmluvě a podrobné analýze příznaků se ukázalo, že trpí břišní migrénou. Nemoc byla rychle vyléčena selektivními proudy S, dráždícími sympatický systém a k návratu nemocí nedošlo. Proč nebyla tato nemoc diagnostikována před 20 lety?

145

Většina nemocných přebývajících v „Arkádii“ byla mnohokrát léčena v různých nemocnicích a na klinikách. Měli s sebou chorobopisy. Diagnózy byly stanoveny. Ale velmi často netrpěli těmi nemocemi, které u nich byly diagnostikovány a na které byli neúčinně léčeni. Buergerova nemoc byla zaměňována s roztroušenou mozkovou sklerózou a naopak, i nejčastěji byla zaměňována amyotrofická laterální skleróza s roztroušenou sklerózou. Takových i jiných omylů bylo hodně. Někdo nedávno řekl, že dosud nejlepším diagnostickým přístrojem je lékařův mozek, který dokáže myslet. Nejrychleji se uzdravovali nemocní s vředovou chorobou. Překyselení žaludku a bolesti mizely po 1-2 dnech a už se nikdy neopakovaly. Nedávno bylo prokázáno, že žaludeční vředy se mohou hojit velmi rychle, po několika hodinách nebo několika desítkách hodin, dieta bez sacharidů znemožňuje během několika hodin jejich spalování v žaludku v pentózovém cyklu, znemožňuje tedy nadměrné vytváření oxidu uhličitého, tím i nadměrné vytváření kyseliny uhličité a následkem toho i nadměrnou tvorbu kyseliny solné. Selektivní proudy působí velmi rychle. Efekty jsou patrné již po 2–3 procedurách. U vředové nemoci se vyskytuje místní převaha parasympatiku v žaludku. Aplikujeme proudy S, dráždící sympatikus. Z vředové nemoci žaludku je možno se vyléčit, když zvýšíme obsah kvalitnějšího tuku v potravě, což posune nemocného blíže ke „stolu“ a tam už člověk nebývá nemocný. Při výživě pacientů s vředovou nemocí se již dávno používalo dietu bohatou na tuky. Byla to tzv. Sippyho dieta. Základem byla konzumace do 0,5 l 30% smetany během 24 hod. Takové množství smetany představuje až 150 g nejhodnotnějšího tuku. Bez ohledu na to, co nemocný ještě navíc sní, je tuk základním zdrojem energie. Pak se už na vředovou nemoc nestoná. V Polsku před léty byla Sippyho dieta používána. V polské odborné literatuře se ukázaly 2 vědecké práce na toto téma. V první práci autoři poukazovali na řidší výskyt aterosklerózy u pacientů, u kterých vředová nemoc byla mnoho let léčena touto dietou (smetanou) a v druhé práci pozorovali autoři ústup sklerotických změn u pacientů s mnohaletou léčbou Sippyho dietou. Tato dieta není dietou optimální, ale velmi se jí přibližuje, a to natolik, že chrání před aterosklerózou a způsobuje její ústup. Optimální výživa způsobuje totéž, ale mnohem rychleji. Optimální výživou se neléčí žádná nemoc, ale odstraněním příčiny se člověk nemocný mění ve zdravého člověka. Je možné vyléčení i těžké

146

Obezita

venostatické cirhózy jater. U několika nemocných z „Arkádie“ byla předem diagnostikována cirhóza venostatická, žlučová, alkoholická. Všichni dietu dobře snášeli a jaterní potíže ustoupily.

Obezita Běžné chápání obezity a názory na ni jsou nesprávné a jako takové budou tak dlouho mezi lidmi rozšířené, pokud budou existovat lidé s nadváhou a otylí. Žádný člověk nechce být otylý, ale musí jím být, protože neví, jak má postupovat, aby byl štíhlý. Otylost je největším neštěstím pro člověka. Otylý člověk musí být nemocný a činnost jeho mysli je patologická. Oproti vžitým názorům obezita jako taková není příčinou žádné nemoci. Obezita a určité nemoci mají jednu společnou příčinu vyšší. Není pravda, že člověk příliš mnoho jí, a proto je tlustý. Každý jí tolik, kolik potřebuje. To, že obézní člověk jí více, než potřebuje, má také svou vyšší příčinu. Tou příčinou je určitý poměr mezi bílkovinou, tukem a sacharidy v dietě. Otylost „chudých“ – je typ otylosti, který se vyskytuje nejčastěji, zvláště u nemajetných lidí. Hlavní příčinou této obezity je nápadně nízký obsah bílkoviny v dietě v poměru k sacharidům. Z celozrnného chleba nelze ztloustnout. Ale už z chleba z mouky „očištěné“ od hodnotnějších komponentů se tloustne. Když k potravě založené na obilí a bramborách přidáme ještě potraviny obsahující jenom sacharidy, takové jako cukr, škrob, ovocné šťávy, džemy, datle, fíky nebo jablka, pak na 1 g bílkoviny bude připadat podstatně více sacharidů, než obsahuje tráva nebo jiné potraviny rostlinného původu, jako je zelenina, hrách nebo fazole. Ke spalování cukru (sacharidů) organizmus potřebuje hodně bílkoviny, hodně určitých vitamínů a minerálů. Tyto složky se nevyskytují v cukru, medu, škrobu nebo kokakole. V těchto produktech není bílkovina. Bez bílkoviny nemůže být spalován cukr. V obilných zrnech je jenom takové množství bílkovin, vitamínů a minerálů, které stačí ke spalování sacharidů obsažených v tom obilí. Prakticky veškerý tuk nahromaděný v těle otylého pochází ze sacharidů. Tito lidé převážně trpí degenerativním onemocněním kloubů, křečovými žilami, aterosklerózou (přestože nejedí tuky), pajizevkami, žlučníkovými kameny, hypertenzí, nemocemi věnčitých tepen, nedostatečností krevního oběhu a mnoha jinými nemocemi. Charakteristickým rysem chování těchto lidí je typická

147

Obezita

reakce na stres: po rozčilení jedí stejně jako předtím, to znamená, že u nich stres nemá vliv na množství nebo kvalitu jídla. Objevují se u nich poruchy v tvorbě mnoha enzymů a hormonů. Produkují příliš mnoho růstového hormonu v hypofýze nebo hormonů nadledvinek. Je-li organizmus v období růstu, vzniká následkem toho nadměrný růst, rychlejší dospívání, patologická stavba těla (např. dlouhé nohy a ruce) i stálý mazotok spojený se sníženou odolností na stafylokoky, což je příčinou akné, tak často se vyskytujícího u naší mládeže. Před cukrem (sacharidy) se organizmus brání různými způsoby. Přeměňuje sacharidy na tuk a ten ukládá. Spálit tento tuk nemůže, protože není ke spalování tuku přizpůsoben. Přeměňuje sacharidy na cholesterol, poněvadž tímto způsobem vyrábí kyslík, který chybí zvláště ve tkáních nejhůř prokrvených, nejhůř zásobovaných energií a kyslíkem. Nyní by pozorného čtenáře mělo napadnout: je-li cholesterol vyráběn ze sacharidů v těch mých tkáních, ve kterých chybí kyslík, je-li v mých tepnách vyráběn cholesterol, protože v nich chybí kyslík, mohl bych se živit natolik dobře, aby kyslík v mých tepnách nechyběl a cholesterol v nich nebyl vytvářen. Neměl bych aterosklerózu a možná bych se mohl vyléčit i z aterosklerózy. Zdravá stěna aorty a stěny věnčitých tepen neobsahují hořčík, to znamená, že v buňkách těchto tepen se sacharidy určitě nespalují, ani nejsou přeměňovány na tuky nebo cholesterol. Ve zdravých tepnách člověka je hladina cholesterolu v buňkách nulová. Tak by to mělo být. Není pravda, že cholesterol z pokrmu nebo vyskytující se v krvi, se u člověka ukládá v buňkách stěn tepen. Cholesterol vpravovaný do organizmu různým způsobem a značený radioizotopy, nikdy nebyl nalezen v buňkách tepen člověka. Bylo ale prokázáno, že označená glukóza podávaná samostatně nebo ještě lépe s inzulínem, byla nalezena v buňkách tepen po hodině podání, ne však jako glukóza, ale jako cholesterol (!) vyrobený z glukózy. Dalším způsobem, kterým se organizmus brání proti konzumaci sacharidů, je cukrovka 1. typu. Nikdo nikdy nebyl, ani nebude, nemocen na „tukovku“. Na cukrovku jenom v Polsku je nemocných 1 milión lidí. Příroda je vždy logická. Nikdy neporušuje vlastní zákony. Žádný řidič nevyleje benzin a nenahradí jej uhlím s vodou. Nikdy náš organizmus nevyloučí tuk a neponechá si cukr (sacharidy). Čím více sacharidů zkonzumuje, tím více inzulínu jeho slinivka vytváří. Organizmus se brání před sacharidy, jak umí. Vytvoří protilátky proti

148

Obezita

buňkám slinivky produkující inzulín a zničí je. Tak je tomu u člověka v každém případě cukrovky I. typu. Když je zničených 85-96 organizmus už zbytek těchto buněk neničí. Prakticky u každého člověka slinivka vytváří inzulín, ale u nemocných na cukrovku jej vytváří velmi málo v poměru ke spotřebovaným sacharidům. V krvi se zvyšuje hladina glukózy, ta je vylučována z organizmu močí, někdy i ve velkém množství. Naše tkáně nechtějí glukózu. Nechtějí ji, když cukrovku máme, ani když ji nemáme. Při normální hladině různého „paliva“ v krvi zdravého člověka naše tkáně nejdříve využívají nejkvalitnější „palivo“ a naposled nejhorší. Nejraději si všechny lidské tkáně vybírají ketolátky – 2-3× rychleji než mastné kyseliny, potom volné mastné kyseliny – 40× rychleji než glukózu. Má-li dostatečné vědomosti a možnosti zjišťování hladiny glukózy v krvi, může se člověk nemocný cukrovkou I. typu léčit doma sám. U většiny nemocných by byla nutná krátká hospitalizace, vzniknou-li nemocnice, které léčí příčinu nemoci. Obézní trpící „otylostí chudých“ ztrácejí na váze při zavedení optimální výživy asi 6 kg měsíčně, až dosáhnou přiměřeně nízkou váhu. Když přestanou hubnout, musí podle věku, druhu práce a tělesné aktivity zvýšit obsah tuků v dietě na 4-6 g na 1 g bílkoviny. „Otylost bohatých“ – tento typ obezity se vyskytoval vzácněji mezi lidmi, ale její účinek na lidstvo byl nejhroznější. Způsobuje nejpatologičtější a nejškodlivější činnost mysli člověka. A protože se tato obezita týkala hlavně vládců, důsledky pro národy byly vždy tragické. V Pohádkách tisíce a jedné noci bylo o tomto typu otylosti napsáno: „Mudrci říkají, že ten, který má tlusté tělo, má i hrubou duši, má daleko k rozumu a je mu blízká hloupost.“ Tento typ obezity se vyskytoval mezi magnáty a polskou šlechtou v saských dobách. Před několika tisíci lety sumerský písař bědoval nad svým synem, který „se stal velkým, tlustým a mocným“, a proto ho čeká úpadek. „Neobracel jsi pozornost k tomu, co je hodno člověka“ – napsal. To byl také důvod úpadku sumerské civilizace, která nám dala více než kterákoli jiná civilizace. Lidé se správným úsudkem, čili autoři Bible, dokázali dokonce neomylně předvídat tragické následky, které čekají každý národ, když se takový typ obezity objeví u vládců. Napsali toto: „Určitě zhloupla knížata sóánská, zhloupla rada moudrých rádců faraóna. . . Ztoustli, lesknou se a jiné ve zlostech převyšují. . . Proto

149

Obezita

i nájemníci jeho . . . jsou jako tučná telata, ale i oni. . . spolu utečou, nemají šanci, neboř jejich hodiny jsou sečteny. . .“ A neomylné „proroctví“ autorů Bible týkající se Egypta: „Zbloudí Egypt ve všem, co učiní, jako bloudí opilí.“ Egypt bloudí ve všem, co učiní už více než 2300 let a musí bloudit i nadále. Náš národ ze stejných důvodů bloudí už několik set let, jako bloudí opilý, ve všem, co učiní. Soudí se, že velkou roli v obezitě hrají genetické faktory. Že se vyskytují tzv. primární hyperlipidemie, které jsou podmíněny geneticky. Hlavním faktorem, který je dědičný, je kuchyně, způsob stravování, specifická látková přeměna přizpůsobená vlastní dietě. Kuchyně nebo jistý způsob výživy se dědí hlavně prostřednictvím žen zhotovujících jídlo v rodině, podle vzoru, který si přinesly z vlastního domu. Neexistují 2 lidé na světě, kteří by se živili stejně. Podobný, až velmi podobný způsob výživy, byl používán u mužů – bojovníků ve starověké Spartě. Bojovníci se živili stejnou stravou. Každý člen rodiny se živí jinak. Každý voják jí jinak. Při společném stravování, a také v rodině, jsou určité potraviny každému přidělovány, např. řízek, párek, vejce. Menší člověk jí tyto potraviny s menším množstvím jiných, nepřidělovaných potravin. Jeden si nedává cukr do kávy nebo čaje, jiný si dá 1 lžičku cukru a další třeba 4 lžičky. Větší a těžší sní stejné množství přídělů, ale sní i větší množství ostatních potravin. Jeden sní ke snídani krajíček chleba, jiný sní takových krajíčků 6. Jedí skoro stejně, ale poměry mezi bílkovinou, tukem a sacharidy v jejich dietě se budou značně lišit. A jiné poměry mají také na člověka jiné účinky. Dokonce jsou-li tyto poměry u dvou lidí téměř stejné, ostatní činitelé prostředí mají značný vliv na to, zda organizmus přemění na tuk větší nebo menší množství požitých sacharidů. Když pracujeme v chladném prostředí, musí organizmus spálit více sacharidů, v teplém prostředí jich spaluje méně a větší množství přeměňuje na tuk. Když je ve vodě, kterou pijeme, příliš málo minerálů potřebných ke spalování cukru (měkká voda), musí mnohem více sacharidů přeměnit na tuk a cholesterol, protože při těchto přeměnách je spotřeba minerálů menší. Když běháme, musí spálit více sacharidů, když sedíme před televizorem, více jich přeměňuje na tuk a cholesterol. Pojedeme-li na dovolenou do vysokých hor, bude muset vyrábět z glukózy více kyslíku a také více cholesterolu.

150

Obezita

Před více než deseti lety jsem v jednom ze sanatorií našel 14,5 % žen, které reagovaly na stres žravostí a pouze 3,8 % mužů. Všichni muži byli obézní, rovněž všechny ženy. Muži byli převážně ředitelé různých podniků a předsedové družstev, ženy pracovaly jako prodavačky v obchodech s masem a uzeninami nebo v bufetech. V jedné z profesionálních skupin, u nichž příprava na povolání stojí společnost sto až tisíc krát více než v jiných profesích, množství pacientů obézních a s nadváhou překračovalo 80 %, na stres 90 % z nich reagovalo žravostí, aterosklerózou onemocněli o 10 let dříve než jiní muži, byli posíláni na „odtučňovací kúry“ do hor, kde při intenzivní tělesné námaze a kaloricky omezené dietě přibírali na váze během tří týdnů více než 3 kg. V této profesní skupině tomu tak bylo už před 27 lety. Lidé, kteří na stres reagují žravostí a pod vlivem stresu tloustnou, po přechodu na optimální dietu ztrácejí na váze různým tempem. Většině z nich enzym uvolňující mastné kyseliny ze „zásob“ buď chybí nebo se vyskytuje v nedostatečném množství. V většiny probíhá snížení váhy stejně jako u jiných obézních, u ostatních pomaleji. Existuje také velká skupina lidí, ve které se vyskytuje obezita menší a méně často. Tito lidé při stresu přestávají jíst a hubnou. Když se období stresu prodlužuje, jedí méně než dříve, vybírají si jiné potraviny, obvykle horší, po nějaké době jedí jako v období stresu a brzy onemocní neurastenií. Lidé, kteří na stres reagují tím, že se zdrží jídla, po přechodu na optimální výživu ztrácejí na váze měsíčně v průměru 6 kg. Je mnoho metod a způsobů jak zhubnout, ale obézních je stále více. Co říká věda o těchto metodách? 1. Každé omezení množství jídla výrazně urychluje stárnutí organizmu a zvláště tepen. 2. U nemocných léčených dietou obsahující 1200–1500 kcal, se při fyzické zátěži často objevovalo chylózní sérum – množství tuku se po léčbě obezity ještě zvyšovalo. 3. Nízkokalorické diety nejsou při léčbě obezity účinné. 4. Léčení obezity hladovkou je úplně neúčinné. Výsledek je vzdálený – úplné fiasko. 5. Diety s nízkým obsahem tuků způsobují zvýšení hladiny lipidů, depresi a celkové oslabení.

151

Obezita

6. Hladovky vyvolávají apatii, snižují mravní cítění, snižují intelektuální schopnosti a způsobují asociální a egoistické postoje, po zanechání hladovky se otupění mysli zlepšuje. 7. Izotopovými vyšetřeními bylo prokázáno, že hladovka, močopudné léky a léky ze štítné žlázy způsobují úbytek vody a tělní hmoty s minimálním úbytkem nebo bez úbytku tuku. Oproti všeobecnému mínění není úbytek váhy u obézních vůbec proporcionální ke kalorickému omezení. Výpočty, kolik kalorií ztrácí člověk během pochodu, běhu nebo plavání, nejsou pravdivé. Podle skladby diety se mechanická účinnost našich organizmů různí. Jeden ztrácí při stejné námaze 1000 kcal, druhý jenom 500. Kalorie nemají stejnou hodnotu. Kdyby tomu tak bylo, rakety do vesmíru by byly vystřelovány pomocí uhelného prachu a ne pomocí vodíku. Již v r. 1954 angličtí autoři (Keswick a Pavan) prokázali, že úbytek váhy je úměrný k nedostatku kalorií v dietě, jen když poměr jejich hlavních výživných složek (bílkovina, tuk, sacharidy) je stejný. Dodáváme-li stejné množství kalorií, rychlost úbytku na váze je nejvyšší při dietě bohaté na tuky. Je možno proto spotřebovat více kalorií a hubnout nebo méně kalorií a přibírat. Titíž vědci dokázali, že obézní, kteří přibírali na váze při 2000 kcal obyčejné smíšené diety, hubli, když nabídka kalorií byla zvýšena na 2600 kcal při dietě bohaté na tuky. Vědecký výzkum prokázal, že dieta bohatá na tuky nemůže způsobovat otylost, nemoci srdce a cév, způsobuje nízký tlak, nízkou hladinu cholesterolu bez výskytu onemocnění aterosklerózou a obezitou, značně vysokou tělesnou zdatnost nepatrně se zmenšující s věkem, znemožňuje onemocnění cukrovkou, obezitou a nemocemi kloubů. Obezita je velmi škodlivá pro samotné obézní, ještě více však poškozuje národy a celé lidstvo. V kapitalistických zemích, hlavně v USA, chtějí přijímat do práce jen lidi hubené, protože s obézními jsou problémy. Častěji jsou nemocní a hůř pracují. Joe Girard, autor několika knížek, který dokázal, že je nejlépe na světě schopen prodávat sám sebe a díky tomu i auta, a před několika lety byl nejlepším prodejcem aut na světě, píše, jak velkou překážkou v každé práci je obezita. V knize „Jak účinně prodávat sám sebe“ napsal: „V Oral Roberts University je závazná zásada, kterou musí každý student respektovat. . . Udržuj váhu nebo

152

Obezita

padej. Toto pravidlo je přísné, ale správné. Žádný ze studentů ORU nemůže vážit více, než by odpovídalo jeho výšce. Každému je nabídnuta možnost zbavit se nadváhy, ale pokud této možnosti nevyužije, odchází ze školy.“ Dobrá škola, která připravuje odborníky pro vysoké funkce, si nemůže dovolit (v kapitalismu) učit obézní, protože je ani nemůže dobře naučit, ani nebudou při své práci (vždy špatné) zvyšovat prestiž školy, kterou ukončili. Byl pozván, aby přednášel na této škole, protože byl štíhlý. Psal: „Kdybych měl tuto příležitost před lety bez ohledu na mé dosažené výsledky, pochybuji, že bych byl k přednášce pozván. Proč? Z důvodu obalu, byl jsem tenkrát tlusťoch. A tlouštík nemá šanci důstojně reprezentovat sám sebe.“ Není co dodat, ale bylo by dobré se nad tím zamyslet Každý může dosáhnout nízké hmotnosti těla bez omezení množství potravy a bez pocitu hladu. Nyní lze toho dosáhnout poměrně levně. Při této příležitosti se každý může etiologicky vyléčit z mnoha nemocí, kterými trpí. Může zvýšit své příjmy zlepšením své výkonnosti i kvality práce. Může získat daleko více volného času (na myšlení), protože dosavadní práci může vykonat v polovičním čase. Navíc ji provede líp, přestane se „lopotit nadarmo“, jak praví Bible. Pokud se sám nechce zapojit do řízení věcí veřejných na místní nebo na nejvyšší úrovni, nesmí volit otylé. Jedině kdyby zhubli. A nejdůležitější je, že se stane Člověkem. Svobodným Člověkem. Člověk se ničeho nebojí, ale nikdy netluče hlavou do zdi. Rozhoduje se pro takové úkoly, které mají naději na uskutečnění. Nikoho nepoučuje, nepřemlouvá, pouze v případě, že o to bude požádán. „Nedávej dobré rady zlým, protože jistě jen zlem se ti odvděčí“ – píše se v Bibli. Je nutno zavést ihned optimální výživu bez jakékoli přechodné doby. Podle stupně obezity, při větší tlouštce a při současně se vyskytujících nemocech způsobených stejnou vyšší příčinou je nutné v prvním období konzumovat na 1 g bílkoviny 2-3 g tuku a do 0,5 g sacharidů. Kalorie není nutno počítat. Počítat je třeba jen peníze na jídlo. V Akademii zdraví „Arkádie“ byla optimální výživa zaváděna hned první den. Značná část pacientů měla různé potíže (i nemoci) zažívacího traktu. Bolesti břicha po jídle se vyskytovaly velmi zřídka, a to jen při prvních jídlech. Podle přidružených nemocí je nutno odpovědně vybírat skladbu konzumované bílkoviny tak, aby se tyto bílkoviny co nejvíce přibližovaly chemické skladbě nemocných tkání našeho organizmu.

153

Obezita

Nejlepší bílkoviny jsou ve vaječném žloutku. Obsahují všechny potřebné složky k obnovení a přestavbě všech tkání našeho organizmu. U obézních se nejčastěji vyskytují degenerativní onemocnění kloubů, poškození plotének, chrupavek, fascií a vazů, „odvápnění“ kostí. Vyskytují se ne proto, že jíme málo vápníku nebo fosforu (u degenerativních onemocnění se nevyskytují poruchy v hladině a hospodaření vápníkem a fosforem), ale protože jíme velmi málo kolagenu. Kosti jsou vystavěny z bílkoviny. Všechna odvápnění kostí jsou sekundární záležitostí. U degenerativního onemocnění je nutno konzumovat více kolagenu: vepřové a telecí nožky, extrakty z kostí, vepřové hlavy, chrupavky, vepřovou kůži. Typická optimální dieta obsahuje hodně kolagenu, ale u nemocí kloubů dosahujeme lepších výsledků, když se příjem kolagenu zvýší. U nemocných chronickou progresivní polyartritidou při optimální výživě jsem v „Arkádu“ dosahoval snížení SE (sedimentace erytrocytů) u všech pacientů v průměru o 42 %. To znamená, že měl-li pacient v prvním dnu SE 100/hod., za 12 dní měl procent jenom 58/hod. V r. 1987 vyrobil bývalý ministr Brzostowski pro mé pacienty v Dębici na zkoušku tlačenku značně obohacenou kolagenem. Tuto tlačenku jsem předepisoval denně nemocným s progresivní polyartritidou v jednom turnusu a SE poklesla u všech průměrně o 59 %. Nemusíme mít obavy, že při značném úbytku váhy bude kůže vypadat stará, svraštělá a bude „viset“ na břiše. Naopak. Pleť se stává krásnou a kůže se sama „zmenšuje“. V lednu 1996 jsem se v Poznani setkal s mými pacienty, mezi které přišel i jeden pacient „Arkádie“. V r. 1987 vážil 155 kg a byl těžce nemocen. V lednu 1996 vážil 75 kg, byl štíhlý, měl výbornou pleť, byl zdravý, fyzicky a rozumově zdatný, mrštný, pracoval, a to ve věku . . . 80 let. Je-li váhový úbytek příliš pozvolný, což bývá u otylých reagujících na stres žravostí, je nutno prodloužit dobu mezi jídly. Snídaně v 7-8 hod., obědovečeře v 16-17 hod. Později event. jenom tekutiny – hlavně bez cukru. Když člověk ráno vstane bez pocitu hladu, znamená to, že během spánku dává do pohybu vlastní tuky a že hubne. Hodně obézních lidí trpí žlučovými kameny. Po zavedení optimální výživy jsou lito nemocní bez potíží, pokud jsou kameny ve žlučníku velké. Problémy se mohou objevit po 3-5 týdnech, kdy se rozpouštěním kameny zmenší natolik, že se mohou dostat do žlučovodů, mohou zneprůchodnit žlučovod, zamezit odtoku žluče a způsobit záchvat bolesti. Nestává se to často, ale stát se to může. Z mnoha tisíc pacientů jsem se s tím setkal jenom u 9. U 8 z nich stačily

154

spasmolytika a analgetika a jenom u 1 byla nutná operace. Na tuto možnost je třeba pamatovat, je třeba být na ni připraven a s operací nespěchat. Podobně rychle se rozpouštějí ledvinové kaménky. Nemocní začínají po 3-4 týdnech močit písek a pak následuje vyléčení. Při optimální výživě se žlučové nebo ledvinové kameny vyskytovat nemohou, jen při špatné výživě člověka. K doplnění předcházející části je nutno vysvětlit problém primárních hyperlipidemií. Je jich 5 hlavních. Údajně jsou podmíněny geneticky. Podrobné výzkumy prokázaly, že všechny primární hyperlipidemie se vyskytují výlučně u lidí, u kterých se v dietě vyskytují sacharidy v úzkém pásmu, v rozmezí 35-40 % v přepočtu na kalorickou hodnotu. Žádné geny nedonutí člověka, aby snědl přesně tolik sacharidů a byl nemocen primární hyperlipidemií. U primárních hyperlipidemií umírají muži ve velmi mladém věku hlavně z příčin infarktu myocardu. Nepřežívají 45. rok života. Ale předkové těchto lidí žili mnohem déle – od 62 do 81 let v mužské linii. Žili mnohem déle a nebyli by žili, kdyby byla lato vada přenášena geneticky v mužské linii. Optimální výživa léčí primární hyperlipidemie odstraněním příčiny nemoci.

Vředová nemoc Nejdříve a nejčastěji používaným lékem u vředové choroby byl atropin, lék s parasympatolytickým účinkem. Léky s podobným působením jsou používány i nadále. Bohužel každý lék působí krátkou dobu a neví, že má působit jenom na žaludek. Působí vždy na celý organizmus, což organizmu není vždy na prospěch. Neexistují léky, působící na vegetativní systém, které by působily jen tam, kde je třeba, jejichž působení by bylo rovnoměrné a neměnilo se rychle podle koncentrace rychle se měnící. Kdyby byly objeveny léky působící na vegetativní systém jen tam, kde je jejich účinek potřebný, bylo by to vynikající. Ale takové léky nejsou, nebyly a nebudou. Léky nejsou, ale způsob léčení existuje. Místní převahu parasympatiku v žaludku je možno trvale odstranil pomocí selektivních proudů S, tzn. takových, které dráždí sympatický systém. Selektivní proudy je možno dávkovat. Způsobí-li proudy S příliš velký útlum převahy parasympatiku v žaludku, lze tuto

155

převahu zvětšit tak, aby mezi oběma systémy zavládla rovnováha a kyseliny v žaludku by bylo tolik, kolik je třeba. K tomuto účelu se používají proudy PS dráždící parasympatikus. Optimální výživa je etiologickým léčením vředové nemoci. K vyléčení dochází rychle a trvale. Selektivní proudy pomáhají po dobu jednoho roku, někdy i několika let. Tuto léčbu lze opakovat.

Degenerativní onemocnění Degenerativní nemoci se vyskytují daleko dříve, než příznaky koronárního onemocnění nebo aterosklerózy. Tyto příznaky předcházejí onemocnění koronární nedostatečností u mužů o několik let a u žen o deset a více let. Příčinou nemoci je určitá nesprávná výživa. Pojivová tkáň se vyskytuje v každém orgánu a kolagen představuje jednu třetinu celkové bílkoviny v organizmu. Kosti nejsou stavěny pouze z vápníku nebo fosforu. Hlavní složkou kostí je bílkovina, příčinou nemoci jsou změny v bílkovinách. Tyto změny jsou způsobeny tím, že v potravě chybí bílkoviny s podobným chemickým složením jako jsou bílkoviny v kostech. Určitě nemůžeme „opravit“ poškozené klouby chlebem, kokakolou, jablky, cukrem, medem, pudinkem nebo zeleninou. Jestli se jimi člověk živí, pak nekonzumuje ty potraviny, které in měl – chrupavky, vazy a povázky. Nejí-li to, co by měl, pak v organizmu nutně musí chybět složky potřebné ke stavbě a „opravám“ kloubů, kostí i ostatní pojivové tkáně. Chybí také kvalitní energie. Samotný stavební materiál nestačí ke stavbě domu. I k jeho opravě je třeba energie. Nejvíce lidí trpí degenerativním onemocněním kloubů, které je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v Polsku. Jeho společenské náklady jsou největší ve srovnání s ostatními nemocemi. U nemocných s pokročilým degenerativním onemocněním se v 90 % objevuje zvýšení krevního tlaku, všeobecně se vyskytuje obezita, častými nemocemi jsou cukrovka II. typu, jaterní kameny, křečové žíly, lupenka atd. Příčinou všech těchto nemocí je nesprávná výživa. Lze se z této nemoci vyléčit? Samozřejmě. Naštěstí chrupavky a kosti nemají nervy, proto nebolí. Bolestivé jsou periost, vazy, povázky a ostatní součásti pojivové tkáně, a ty je možno „opravit“.

156

Degenerativní onemocnění

Často se stává, že rentgenové vyšetření ukazuje značné změny kloubů končetin nebo páteře a nemocný nemá žádné potíže. Někdy je to opačně. Mnohé i různorodé zákroky používané v „léčení“ degenerativního onemocnění působí hlavně zlepšením prokrvení (výživy) tkání, na které jsou aplikovány. Stejná procedura použitá u nemocného se stejnou nemocí může přinést úlevu nebo nemusí dojít k žádnému zlepšení nebo může také poškodit. Zlepšení prokrvení (zásobování) na jednom místě musí způsobit zhoršení prokrvení (zásobování) na jiném místě. Beze změny způsobu výživy tomu nemůže být jinak. Avšak po zavedení optimální výživy skoro všechny procedury zlepšující prokrvení působí u degenerativní nemoci blahodárně. Při rozsáhlých degenerativních změnách je nutno jíst více vaječných žloutků, kostního morku, hustých vývarů, telecích a vepřových nožek, chrupavek, drštěk a tlačenek. Musíme dodat nadbytek „náhradních dílů“ a energie orgánům nejvíce postiženým, a to i takových, kterých se „nezmocní“ mozek (neboli vláda) nebo jiné tkáně, které jsou přednostně zásobovány. Ústup bolesti, otoků a deformací kostí a kloubů bude pak velmi rychlý. A vede k vyléčení degenerativního onemocnění jen sama typická optimální výživa? Ovšemže ano, ale trvá to trochu déle. Z náhlého a blahodárného zlepšení zásobování v organizmu (jako ve společnosti) v první řadě nejprve těží ty tkáně a orgány (profesní skupiny a spolky), které mají prostředky k zachycení nejlepších zdrojů energie. Nejlepších náhradních dílů. To, co je nejlepší pro pojivovou tkáň, zdaleka není nejlepší pro mozek a opačně. Mozek se vždy uživí pod podmínkou, že dbá o ty, kteří jej zásobují. Bohužel mozek nesprávně vyživovaného člověka se chová tak jako každá vláda v chudé a hloupé zemi. Nestará se o ty, kteří jej zásobují ani o ty, kteří vyrábějí „náhradní díly“ a energii. V takovém případě vzniká ateroskleróza, která končí mozkovou příhodou, krvácením, způsobeném trombózou nebo embolií. Obecně říkáme, že člověka ranila mrtvice. Člověk při tom často umírá, nebo se stává invalidou přikovaným k invalidnímu vozíku, chodí po světě s hůlkou, vláčí nohu, má pokrčenou, studenou a nefunkční ruku, někdy nemůže mluvit, skoro vždy jeho mysl podléhá značné degradaci. K největší dochází u těch nemocných, kteří předtím trpěli hypertenzí, po krvácení do mozku mají krevní tlak velmi nízký. Menší je u těch, u kterých krevní tlak po krvácení klesá minimálně.

157

Degenerativní onemocnění

Převážně si nemocní vybírají takové metody léčení své nemoci, které jim nemohou pomoci, ale ve které věří. Proto je tolik léčitelů, kteří dobře prosperují, a v důsledku toho je náš národ čím dál víc nemocný. A přece, kdyby mocní měli trochu zdravého rozumu, nebylo by těžké prověřit používané metody léčení. Vzít skupiny nemocných s nižnými nemocemi, zeptat se jich, jak se hodlají léčit, zjistit zdravotní stav a za půl roku vyšetření opakovat. Tehdy bude možné určil, které metody léčby u určité nemoci pomáhají, a které škodí. Přece přesně tímto způsobem člověk postupuje ve všech oblastech své činnosti. Neměl by takto postupovat ve vztahu k sobě samému? Častou léčebnou metodou při léčení degenerativního onemocnění jsou různé cviky. Je-li nějaký kloub bolestivý, vždy to znamená, že tímto způsobem informuje organizmus: nechej mě v klidu. Je možno takový kloub násilně cvičit, bez ohledu na zhoršování bolesti při pohybech? Výsledky budou různé, ale dobrých výsledků bude minimální množství. Pohyb zlepšuje prokrvení. Pohyb ale urychluje progresi nemoci. Ve stati o vojenských pilotech jsem napsal, že u nosičů, při různých výzkumech, se degenerativní onemocnění vyskytuje v 98-100 %, ale vůbec se nevyskytuje u nosičů, kteří nosí maso ve vlhku a chladu. Eskymáci netrpí na degenerativní onemocnění kloubů, ani pastevci. Ani vy nemusíte být tímto onemocněním postiženi. Jak je to s těmi cviky? Každý pohyb je pro člověka užitečný jenom tehdy, pokud vyplývá z vnitřní potřeby organizmu. Vynucený pohyb velmi často škodí. Nejen kloubům. Po zavedení optimální výživy je třeba začít se pohybovat tehdy, když bolesti kloubů vymizí nebo výrazně ustoupí. Optimální výživa rychle a výrazně zmenšuje u člověka citlivost na bolest. K tomu dochází po několika dnech. U Buergerovy nemoci silné klidové bolesti mizí již po 7 dnech. Při značné hypertenzi, nedostatečnosti krevního oběhu, je možno začít s cvičením po ústupu projevů těchto nemoci, to je za několik týdnů. Jak se máme pohybovat? Tak, aby to bylo příjemné. Závisí to na věku, váze, charakteru nemoci nebo nemoci. Procházky a chůze jsou skoro vždy dobré. U změn kyčelních kloubů bude blahodárně působit jízda na kole. Když se naše tělesná zdatnost zlepší natolik, že budeme moci běhat – běhejme! Dobrý je švédský tělocvik. Když nemáme možnost plavat nebo běhat, vždy můžeme dělat dřepy. Začít od 10-20 a postupně zvyšovat dávku na 100 i více. Je to cvik velmi užitečný pro naše srdce. Při optimální výživě je užitečný i pro klouby nohou: Při varixech bérců jsou prospěšné střídavé stoje na špičkách a celých ploskách nohou, i zde postupně zvyšujeme četnost cviků.

158

Napsal jsem již, že každý se může vyléčit z degenerativní nemoci, žít bez bolesti a být zdatný. Ale vždy jsou výjimky. Při úplném zničení kloubních chrupavek, kdy kloubní štěrbina zaniká a kosi se tře při pohybech o kosti, změny už ustoupit nemohou. Týká se to hlavně kyčelních a kolenních kloubů. Ale jiné změny ustupují. Rychle ustupují a zmenšují deformace kloubů rukou, loketních kloubů a jiných kloubů. Často se mne pacienti ptají, za jak dlouho se nemocný člověk s degenerativním onemocněním může cítit zdráv? To záleží na věku, váze, charakteru práce a pokročilosti stadia nemoci. Degenerativní onemocnění je hlavním rizikovým faktorem v onemocnění koronárních tepen. Vyskytuje se skoro u všech nemocných s koronárním onemocněním. Předchází tuto onemocnění o několik let. Když zjistíš projevy degenerativního onemocnění, můžeš si být jist, že po létech onemocníš nemocí věnčitých tepen. Vyleč se z degenerativní nemoci a budeš zároveň vědět, že ICHS a infarkt myokardu tě neohrozí. Samozřejmě jen tehdy, když se budeš živit optimálně. Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří po vyléčení měli nízkou SE (sedimentaci erytrocytů) a nejen to, ale často SE byla nulová. Nikde v literatuře není popisována nulová SE. Je dobrá nebo špatná? Je velmi dobrá. V látkách odpovědných za SE jsou látky přímo odpovědno za stárnutí člověka. SE stoupá u bdí s nemocemi způsobujícími rychlé stárnutí, jako progresivní polyartritida, Bechtěrevova nemoc, značná část nádorů a tzv. kolagenózy. Čím méně je těchto látek v organizmu, tím lépe. Když je SE nulová, je to nejlepší.

Infekční nemoci Napsal jsem již, že příčinou všech nemocí jsou „potraviny, které jíme“ nebo, podle prof. Juliana Alexandrowicze, „patologická struktura či patologická činnost lidských mozků způsobená ekologickými faktory“. Kdo měl pravdu? Pravdu měli egypští kněží, poněvadž příčinou patologických činností a patologické struktury lidských mozků, které se obecně vyskytují mezi lidmi od doby tzv. prvotního hříchu, je špatná strava. A co infekční nemoci? Přece jsou známy viry a bakterie, které jsou původci určitých nemocí. Jeden z vědců minulého století byl toho názoru, že viry a bakterie nejsou hlavní příčinou infekčních nemocí a že musí existovat nějaká vyšší příčina. Tvrdil, že příčinou infekčních nemocí jsou jiné faktory a výskyt určitého choroboplodného zárodku je projevem nemoci, a ne její příčinou.

159

Infekční nemoci

Kdyby faktickou příčinou infekčních nemocí byly určité viry nebo bakterie, celé lidstvo, by už dávno několikrát vymřelo. Během žádné epidemie neonemocněli všichni, také ne všichni, kteří onemocněli, umírali. Takže stačí najít skutečné příčiny, které způsobují, že někteří lidé neonemocní žádnými infekčními nemocemi (např. Hunzové), vyvodit z toho závěry a aplikovat je v praxi na všechny a problém s infekčními nemocemi včetně HIV bude etiologicky vyřešen. Moji pacienti v mnoha případech uváděli nenávratné vymizení oparu, který se po mnoho let u nich opakoval při nachlazení, přehřátí, únavě nebo psychickém stresu. Po zavedení optimální výživy přestali churavět. Herpetický virus se podobá viru HIV. Optimální výživa by měla pomoci organizmu zdolat virus u nositele a zamezit tak onemocnění na AIDS. Nemohl jsem si to sám ověřit. Jiní, kterým údajně záleží na boji s virem HIV, si to ověřit nechtěli. Je to samozřejmé. Kdo si bude podřezávat větev, na které sedí? V r. 1910 byla v USA na prvním místě v příčinách úmrtí tuberkulóza. V r. 1946 byla už na 8. místě. V této době neexistovaly ještě žádné léky proti původci nemoci, ani nebyly používány, a klimatická léčba byla stejná v r. 1946 jako v r. 1910. Tuberkulóza se stává v Polsku opět problémem. Je příčina tohoto stavu stále nepochopitelná, jak pro vládu, tak i pro vědce? Stačí nemocné dobře nakrmit a rychle se uzdraví. Stačí v Polsku etiologicky vyléčit nemocné cukrovkou (a je jich více než milión) a každý pracující i důchodce může dostat přidáno 100 nových zlotých měsíčně a ještě zbude. Vnímavost k infekčním nemocem se projevila mezi lidmi teprve po radikálních změnách stravy, neboli po tom, co naši předkové zhřešili tzv. prvotním hříchem. Bůh (nebo bohové), když stvořil lidi, vybavil je takovými obrannými mechanizmy proti infekcím, že jejich organizmy už při vstupu choroboplodného zárodku do těla byly schopny ihned zabít každý tento zárodek. Lidé byli „stvořeni“ ve východní Africe, kde je stále teplo a kde oděv byl zbytečný. První rodiče byli nazí a nepůsobilo jim to žádné problémy ani ohrožení zdraví nebo života. Situace se změnila, když člověk začal jíst potraviny, které nebyly určeny k výživě lidí, a tím došlo k výraznému oslabení obranyschopnosti organizmu. Tam, kde člověk byl „stvořen“, se vždy vyskytovala moucha tse-tse. Býložravci, šelmy a také opice, se kterými máme údajně společného předka, jsou nositeli choroboplodných zárodků spavé nemoci, přičemž sami neonemocní. Jsou odolní, protože po mnoho miliónů let soužití s mouchou tse-tse se vyvinula rovnováha mezi choroboplodným zárodkem a jeho nositelem. Mezi

160

zebrami se bacilonosičství vyskytuje nejméně – kolem 10 %, protože pásovité zbarvení chrání před mouchou tse-tse. Zebry nejhůře snášejí tuto infekci, koně a dobytek hynou. Koně a zebry se dostali do Afriky z jižní Ameriky po pevnině před více než 2 miliony let. Je to krátká doba na to, aby se zebry staly zcela odolné proti této nemoci. Člověk nemá žádnou, ani stopovou odolnost vůči choroboplodnému zárodku africké spavé nemoci. To vylučuje tvrzení, že jsme měli společného předka s lidoopy. Což všichni lidé štípnutí mouchou tse-tse onemocněli spavou nemocí? Ukazuje se, že ne. Dobře živení Evropané spavou nemocí neonemocní. Proč při „tvoření“ Člověka Bůh (nebo bohové) neučinili člověka geneticky odolným vůči této nemoci? Neudělali to, protože to nebylo nutné. Člověk byl odolný vůči všem infekcím. Skoro všichni lidé v Polsku přečetli „Pouští a pralesem“ Henryka Sienkiewicze, kdy Stas šel nemocné Nell pro chinin do tábora bílého cestovatele a našel u něj jednoho bílého člověka s gangrénou, jednoho zdravého černouška jménem Nasibu a několik desítek černochů se spavou nemocí, kteří všichni zemřeli. Stas se ptal cestovatele, zda bílí neonemocní, a ten mu odpověděl, že ne. Ale neonemocněl ani černoušek Nasibu. Kuchtil totiž pro sebe i svého pána tak dobře, že ani on sám, ani jeho pán neonemocněli spavou nemocí. Když první lidé zhřešili tzv. prvotním hříchem, odolnost vůči infekčním nemocem se narušila. Nahota ohrožovala zdraví i život. Bůh se pokoušel ochránit lidi před mouchou tse-tse, ale už to nebylo možné. „Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je“ – je napsáno v Knize zrodu. Nač Adam a jeho žena potřebovali oblečení, když ve východní Africe bylo teplo a když v mnohem chladnějších zemích domorodci běhali nazí. Domorodci v Austrálii, na Novém Zélandě, v Jižní Americe, kde bývá chladněji než v Africe, nejsou oblečeni. Šaty nepotřebují. V těchto zemích se moucha tse-tse nevyskytuje. Člověka vyhnala z ráje moucha tse-tse. Použití cherubínů a ohnivého meče ke střežení cesty do Ráje (Bible) nebylo třeba. Stačila moucha tse-tse.

Glaukom a lupenka Glaukom (zelený zákal) je hrozivá nemoc, často vedoucí k oslepnutí. Vyšší příčinou tohoto onemocnění je místní převaha sympatického systému v oku, která vede k vzestupu nitroočního tlaku a ztížení odtoku nitrooční tekutiny.

161

Glaukom a lupenka

Konzervativní léčení je založeno na podávání léků dráždících parasympatický systém, což omezuje převahu sympatického systému. Zmenší se nitrooční tlak a zlepší se odtok nitrooční tekutiny. Nejčastěji používaným lékem je Pilocarpin. Je aplikován do spojivkového vaku v kapkách. Toto léčení je symptomatické a má mnoho závad. Nemocný musí stále pamatovat na pravidelné kapání do oka. Koncentrace účinné látky v kapkách se mění, bezprostředně po nakapání do oka je koncentrace léčivé látky příliš velká, později se zmenšuje, což neblaze působí na sítnici oka. Převahu sympatického systému v očích lze trvale odstranit selektivními proudy PS použitými místně na oči. Tato léčba je zcela bezpečná a pacienta neobtěžuje. Proudy PS ve spojení s optimální výživou glaukom trvale vyléčí a zamezí ztrátě zraku. Samotně proudy pomáhají po dobu 1 roku až několika let. Podle potřeby lze léčení opakovat za rok nebo za několik let. Lupenka (psoriáza) patří mezi autoagresivní nemoci. Její příčinou je určitý nesprávný způsob výživy. V Japonsku se lupenka nevyskytovala. Začala se tam objevovat před několika lety, když se bohatí Japonci začali poevropšťovat v jídle i pití. Je to nemoc značně obtížná pro pacienty a někdy vede i k trvalé invaliditě. Změny charakteristické pro lupenku se objevují nejčastěji v těch místech na kůži, kde je kůže hůře vyživována (prokrvená) než ostatní kožní plochy. Bývá to v okolí loketních a kolenních kloubů a jiných kloubů, kde se kůže při pohybech napíná a proto je hůř vyživována. Dlouhodobé udržování horních končetin v ohnutí (při práci) zhoršuje výživu kůže v oblasti loktů a při sedavém zaměstnání jsou dlouhodobě ohnuta kolena a kůže na přední ploše kolena je podvyživená. Kůže na vlasaté části hlavy je často postižena chorobnými změnami zvláště u lidí, kteří častěji užívají svůj mozek. Tehdy mozek vylepšuje svoji výživu mj. na úkor kůže vlasaté části hlavy, což podporuje vznik lupenky. Zlepšení výživy kůže rychle vede k mizení psoriatických změn v těch místech, kde k takovému zlepšení výživy došlo. Použití proudů PS na určité oblasti těla vede k rychlému a významnému zlepšení výživy všech tkání včetně kůže v místech působení proudu. Když např. použijeme PS proudy u nemocného s ICHS k rychlému odstranění převahy sympatického systému v srdci při rozložení elektrod dlaň-dlaň, proudy působí na ruce, srdce, tkáně i kůži v dosahu účinku proudu. Má li pacient s ICHS nebo poruchami srdečního rytmu současně lupenku po celém těle a je léčen PS proudy, dochází k rychlému ústupu psoriatrických změn na horních končetinách a horní části trupu.

162

Na zbylé kožní ploše k ústupu psoriatrických změn nedojde, pokud nezměníme dietu. Optimální výživa je etiologickým léčením lupenky. Člověk má 4-8 kg kůže, která patří mezi podvyživené tkáně. Při nevhodné výživě je kůže vyživována hůř než tkáně přednostně zásobované. Části kůže, které jsou nejhůř vyživovány, se bouří a organizmus, jako každý stát, místo aby odstranil příčinu nepokojů a dal kůži (lidem) to, co potřebuje (potřebují), vytváří rezervy k tvorbě protilátek proti bouřící se kůži, stát zvyšuje náklady na soudy, policii, vězení a pod. Když budou všechny tkáně dobře zásobeny, nebudou se bouřit. Organizmus bude zdráv a všechny tkáně budou pracovat pro dobro celého organizmu. Je třeba dodat organizmu to, z čeho je zhotoven, dát mu nejlepší zdroje energie, dodat ostatní složky, pokud možno ne však jako suroviny, ale jako hotové mechanizmy, dodržet poměr mezi náhradními díly a energií. To je všechno. Je to tak jednoduché, že jednodušší to už být nemůže. Při lupence se kůže bouří a organizmus s ní bojuje. Stačí přece zlepšit výživu kůže, aby byla odstraněna příčina nemoci. Kůže potřebuje náhradní díly. V chlebu, zelenině, v klíčcích tyto náhradní díly nejsou. Slupka na jablku nebo švestce je přece úplně jiná než naše kůže. Je tak složité to pochopil? Bohužel pro lidi je to nepochopitelné. Je to jednoduché a samozřejmé pro ty, kteří se už optimálně stravují dostatečně dlouho. Nejlepšími „náhradními díly“ pro lidskou kůži jsou vepřové kůže. Prostě je třeba je jíst. Je nutno jíst i více kolagenu: telecí a vepřové nožky, hlavy nebo italskou tlačenku. Když během dlouhodobé nemoci škody v některých oblastech kůže nejsou příliš velké, lze lupenku vyléčit.

Migréna V USA migrénou trpí více než 20 miliónů lidí, v Polsku několik set tisíc. Abychom mohli onemocnět migrénou, je třeba se stravovat určitým způsobem. Již v dávných dobách se migréna všeobecně vyskytovala u bohatých lidí, zvláště žen. Rolníci a jejich ženy migrénu nemívali. Protože nemohli. Vyšší příčinou migrény je místní převaha parasympatického systému tepny nebo tepen v oblasti hlavy. Vyskytuje se i břišní migréna hlavně u dětí. Nejnebezpečnější je zraková migréna, která může vést k celkovému postižení zraku.

163

Často se tato migréna vyskytuje v jednom oku, ale zároveň s neurastenií, která je způsobená převahou sympatického systému. Léky používané v léčbě migrény zesilují projevy neurastenie a naopak léky používané v léčbě neurastenie ze skupiny léků snižujících převahu sympatického systému nebo povzbuzujících parasympatikus zesilují ataky migrény. Jak léčit tyto 2 nemoci s protichůdnými mechanismy vzniku? Omezením jídla živočišného původu lze způsobit ústup migrény, ale projevy neurastenie nutně zesílí. Optimální výživa je etiologickou léčbou obou těchto nemocí. Selektivní proudy S mohou vyléčit migrénu a proudy PS mohou vyléčit neurastenii. Co se stane, když nevíme, jakého charakteru jsou bolesti hlavy? Zda jsou způsobeny zúžením tepen, jako u neurastenie, nebo jejich rozšířením, jako u migrény. V určení diagnózy a pak i v léčení, nám pomohou selektivní proudy. Když u nemocného s neurastenií a nejasnou příčinou bolesti hlavy použijeme proud PS, které působí migrénový záchvat během prvního nebo nejpozději druhého sezení poznáme, že místní bolest hlavy je způsobená migrénou. Vyléčíme ji, když místně použijeme proudy S.

Hypertenze V přírodě je vždy příčina a následek. Žádná nemoc nemůže vzniknout samovolně. Ani hypertenze (vysoký tlak). Přesvědčení, že nějaká nemoc může vzniknout samovolně, je chybné. Na dotaz carské kanceláře gubernátorovi, proč tolik funkcí svěřuje Polákům, kteří jsou deportováni na Sibiř, gubernátor odpověděl, že Poláci mají „schopnost sebevzdělání“ a proto nejlíp dokážou plnit úkoly jim svěřené. Schopnost sebevzdělání Poláků, kteří skončili na Sibiři, nestačila k udržení polské státnosti. Více než 90 % Poláků v době dělení Polska žádné schopnosti nemělo. Několik procent vlastenců, kteří se nespokojili s rozpadem svého státu – to bylo příliš málo. To právě oni byli určeni k deportaci na Sibiř, kde se lišili od ostatních „schopnostmi sebevzdělání“. Sebevzdělávací schopnost Poláků, kteří byli deportováni na Sibiř, měla také svoji vlastní příčinu. Hypertenze ji má rovněž. Bezprostřední příčinou hypertenze je mozek. Jako každá vláda v chudé zemi, i mozek člověka jistým způsobem špatně vyživovaného, se dožaduje zlepšení svého zásobování na úkor

164

Hypertenze

celého organizmu. Hypertenze je proto způsobena jistou nesprávnou skladbou diety, ale jenom tehdy, může-li organizmus přesunout určitou část energie na zvýšení krevního tlaku, výkonnější a rychlejší práci srdce, zúžení periferních tepen. Když organizmus takovou energii nemůže dodat, krevní tlak je nízký. Nízký krevní tlak se vyskytuje ve 2 případech: a) když organizmus není schopen tento tlak zvednout, b) když krevní tlak zvedat nepotřebuje. Nejlépe, když organizmus nepotřebuje křenu tlak zvedat, když zásobování všech tkání probíhá při nízkém TK a dostatečné činnosti srdce. Organizmus nemusí zvedat krevní tlak, pokud člověk přijímá bílkoviny (náhradní díly) s nejvyšší biologickou hodnotou a přitom dodává komplexně dle možnosti nejlepší „paliva“ a zdroje energie lepší, než nejlepší paliva. Max Bürger (jiný než ten. po kterém je pojmenována Buergerova nemoc) naměřil nejnižší TK u mužů ve veku 85-90 let. Tak vysokého Věku se současný člověk nemůže dožít, aniž by přijímal větší množství tuků. Přijímá-li hodně tuků, má nízký tlak a dlouho žije. Hlad prakticky znemožňuje rozvoj aterosklerózy, ale způsobuje předčasné stárnutí tepen, zvláště mozkových, které nemají nic společného se sklerózou. Ti, kteří přežili blokádu Leningradu, když už se mohli najíst dosyta, prakticky všichni měli hypertenzi. Onemocněli, protože mozek začal plenit organizmus, který už měl rezervu energie potřebnou ke zvýšení krevního tlaku. Předčasně zestárlé mozkové tepny nebyly schopny vydržet zátěž při hypertenzi, daleko častěji praskaly s následným krvácením do mozku. Totéž se stávalo i u bývalých vězňů koncentračních táborů, rovněž měli hypertenzi a jejich mozkové tepny nevydržely zvýšení krevního tlaku a praskaly. Mozek nemocných s kolísavou hypertenzi si vynucuje nadměrnou tvorbu katecholaminů (adrenalinu a noradrenalinu), které způsobují spasmy ve tkáních a orgánech organizmu, ale nepůsobí na mozkové tepny. Celá lidská hlava spolu s mozkem je zásobována krví pomocí 4 tepen. Vlivem katecholaminů se mozkové tepny nezužují, ale zužují se ostatní tepny hlavy. V tom spočívá příčina častých bolesti hlavy u těchto lidí, ale nikdy příčina migrény. Abychom mohli onemocnět migrénou musíme se jinak stravovat. Méně „pastvištním“ a více „korýtkovým“ způsobem. V léčbě hypertenze se odedávna používají léky ze skupiny resepinu, způsobující ochrnutí sympatického systému, které snižují krevní tlak, ale urychlují aterosklerózu. Když je nemocný léčen několik let pomocí sympatolytik, v pozdějším věku musí mít hypertenzi na podkladě aterosklerózy. V té době už má byt, nábytek, odrostlé děti a může věnovat více peněz na potraviny a taková

165

Hypertenze

výživa dodatečně vede k aterosklerotickým změnám v tepnách různých orgánů, ale ne všech. Se sklerózou se nesetkáváme v plicních tepnách (s výjimkou ojedinělých případů plicní hypertenze), v tepnách jazyka, drobných tepénkách srdce, velmi vzácně se vyskytuje ateroskleróza v tepénkách míchy. Všeobecně se soudí, že příčinou hypertenze je sůl, je to chyba. Proč člověk hodně solí? Protože má sůl rád. A proč ji má rád? Protože jeho výživa vyžaduje daleko větší množství soli než to, které přijímá v potravě. Při optimální výživě člověk vůbec nemusí přidávat do potravy sůl. Všechny soli se vyskytují v jeho stravě v optimálním množství a poměrech. Člověk, který přejde na optimální výživu, může v počátečním období potravu přisolovat. Později přestává přisolovat. Lidé, kteří se optimálně živí, se stěžují, že skoro všechny uzeniny v Polsku jsou přesolené. Čím horší je složení diety, tím více lidé solí. Vůbec to neznamená, že mají častěji zvýšený krevní tlak. Během I. a II. světové války spotřeba soli několikanásobné vzrostla a hypertenze se nevyskytovala. V Americe byl proveden pokus. Studentům a dobrovolníkům zvýšili 4 násobně příjem soli a na krevní tlak to nemělo žádný vliv. Hypertenze a zvýšený příjem soli mají společnou vyšší příčinu. Když je tato příčina eliminována, samotná sůl krevní tlak nezvedá. Potkanům, kteří byli živeni chovnou dietou a dietou optimální, byla podávána k pití destilovaná voda a zvlášť 5 % roztok ciechocinské soli (tato sůl obsahuje kromě soli NaCl spoustu prvků podobného složení jako je složení krevního séra člověka nebo bylo složení mořské soli v době vzniku života). Ani člověk ani potkan nemohou pít destilovanou vodu, protože dochází k těžkým poruchám v organizmu a často ke smrti. Voda, kterou pijí lidé nebo potkani, může být měkká (obsahující méně minerálních látek) nebo voda tvrdá (která jich obsahuje více). V uvedeném pokusu měli potkani stejný přístup jak k vodě destilované, tak i k roztoku ciechocinské soli. Pili tolik, kolik potřebovali. Ukázalo se, že potkani krmení chovnou dietou, pili o 68 % více roztoku ciechocinské soli než potkani živení optimálně. Destilovaná voda jim vůbec nevadila, pokud mohli popíjet solný roztok. Chovná dieta obsahuje několikrát více popela (minerálních solí) než optimální dieta. Čím horší je složení diety, tím více chemických reakcí musí proběhnout v organizmu a tím větší je poptávka po kuchyňské soli a jiných makro a mikroelementů vyskytujících se v ciechocinské soli, přesněji tzv. ciechocinském bahnu, které obsahuje skoro všechny chemické prvky.

166

Hypertenze

Příčinou hypertenze je určitý způsob výživy. Změny tohoto způsobu ve spojení s farmakologickou léčbou postupně mění kolísavou hypertenzi na hypertenzi ustálenou, pružníkovou. Většina léků používaných při léčbě působí prostřednictvím tlumení sympatického systému, což vede ke zmenšené tvorbě katecholaminů (adrenalinu a noradrenalinu) a jiných aktivních látek, ke zvýšené produkci hormonů kůry nadledvinek, které samy o sobě urychlují rozvoj aterosklerózy, způsobují hypertenzi, zvětšení krevní srážlivosti. infarkty a centrální mozkové příhody na podkladě trombózy. Při sympatolytické léčbě se zmenšuje spalování glukózy v hexosovém cyklu, zmenšuje se přívod volných mastných kyselin z tukové tkáně (tloustne se) a jejich spalování, zvyšuje se množství glukózy přeměňované v pentózovém cyklu na tuky a cholesterol, zvětšuje se syntéza triacylglycerolů ze sacharidů (triacylglyceroly jsou mastné kyseliny spojené s glycerolem) a spalování těchto kyselin. Podobným způsobem působí všechny léky a faktory prostředí blokující sympatický systém a dráždící parasympatický systém: betablokátory (Trimepranol apod.), perorální antikoncepční prostředky, srdeční glykosidy (Lanatosid, Digoxin), steroidní hormony (Prednison, Dexamethason a další), nadbytek vápníku a vitamínu 1), nedostatek hořčíku a vitamínu B1, cigarety v dávce větší než 40 kusů denně a nebo 20 kusů při nepravidelném kouření, nedostatek kyslíku (vysoké hory, plicní nemoci), teplo, omezení tělesné námahy, dlouhé přestávky v jídle. Všechny tyto faktory mění kolísavou hypertenzi na hypertenzi pružníkovou a urychlují rozvoj aterosklerózy. Všechny tyto faktory zvětšují krevní srážlivost a jsou příčinou trombóz věnčitých nebo mozkových tepen. Etiologickou léčbou kolísavé a pružníkové hypertenze je optimální výživa. K poklesu TK k normálním hodnotám u nemocných s kolísavou hypertenzí dochází během 2 dnů a u hypertenzí aterosklerotických (pružníkových) klesá krevní tlak po několika dnech a během delší doby dochází k vyléčení pružníkové hypertenze a také aterosklerózy. V Akademii zdraví „Arkádie“ pobývalo ve dvoutýdenních turnusech 175 osob s hypertenzí, jejich průměrný věk byl 64,2 roky (od 25 do 82 let), hypertenzí trpěli v průměru 8,8 let (1-36 let). 152 nemocných užívalo léky na snížení tlaku pravidelně, ostatní nepravidelně. Od prvního dne byly vysazeny všechny léky u 143 nemocných (82 %), po 2-6 dnech byly léky vysazeny u dalších 10 (6 %) a ostatní nemocní užívali léky v poloviční dávce. Při přijetí byl průměrný krevní tlak 203,5/99,8 mm Hg (od 160/100 –260/140), za 11 až 12 dní byl průměrný krevní tlak 138,4/78,8 (od

167

Hypertenze

105/60 do 190/90). Během pobytu se systolický tlak snížil v průměru o 65,1 mm Hg tj. o 32 %. Průměrný diastolický tlak se snížil o 21 mm Hg tj. o 21 %. 150 osob opustilo léčebnu s tlakem nižším než 150/80 a všichni byli bez léků. Po CMP (od 1-3 příhod) bylo 118 pacientů z toho 15 mělo hypertenzi. Po přijetí průměrný krevní tlak byl u nich 193/111 (od 160-120-240/140 a za i 1-12 dní klesl v průměru na 146/84 (od 110/70 do 190/90). Proč to všechno říkám? Říkám to proto, aby každý nemocný s hypertenzí věděl, za jak dlouho by se měl vyléčit z kolísavé hypertenze a za jakou dobu z hypertenze pružníkové. Je možno vyléčit kolísavou hypertenzi za 2 dny? Zjišťujeme, že ano. Optimální výživa velmi rychle zlepšuje dodávku energie pro mozek, rychle tlumí převahu sympatického systému a produkci látek zvyšujících krevní tlak – adrenalinu a noradrenalinu. Při pokusech provedených v USA bylo dokázáno, že dieta bohatá na tuky již po 48 hodinách způsobovala pokles hladiny noradrenalinu v krevním séru o 59 %, pokles metabolitů z přeměny katecholaminu v moči o 41 %, pokles systolického i diastolického tlaku při stejném množství soli v potravě. Hypertenze je způsobená hlavně nadměrnou produkcí katecholaminů (adrenalinu i noradrenalinu). Protože jsem věděl, že dieta s bohatým obsahem tuků způsobuje rychlý pokles krevního tlaku, mohl jsem bez obavy vysadit všechny léky u méně závažných stavů nemocných s hypertenzí jak kolísavou, tak i pružníkovou. Nemocní s kolísavou hypertenzí mají prakticky za 2 dny normální krevní tlak, po několika dnech – nízký. Při optimální výživě nemůže dojít k návratu nemoci. Sympatolytika působí aterogenně. Jsou to často používané deriváty reserpinu, které nejenže urychlují aterosklerózu, ale také zvyšuji četnost onemocnění rakovinou prsu (v různých studiích jsou udávány různé výsledky. Jedni udávají výskyt rakoviny prsu u žen léčených reserpinem 2× častěji, jiní 3× a ještě jiní 3,9× častěji než u žen, které tento lék nebraly). Cigarety v malé dávce chrání před rakovinou prsu. Znamenají takové výsledky léčby hypertenze, že se nemáme léčit? Ti, kteří se chtějí léčit, mohou se léčit nadále (jedná se o klasickou léčbu hypertenze). Ale ti, kteří se chtějí rychle vyléčit z hypertenze mohou se z léto nemoci vyléčit definitivně. Etiologickou léčbou hypertenze je optimální výživa. Psal jsem již, že nejhorší způsob výživy člověka byl v USA v létech 1948-1954. Tehdy bylo nejvíce nemocných s hypertenzi, s infarkty, s CMP i jinými civilizačními nemocemi. Po několika letech se průměrná skladba stravy občanů

168

USA vzdalovala od „korýtka“ směrem ke „stolu“. V USA se každým rokem zvyšovala konzumace živočišných tuků a snižovala se konzumace sacharidů. V r. 1972 přesáhlo v USA množství energie z tuků v běžné stravě 50 % a v r. 1978 se přiblížilo 60 %. Jaké to mělo důsledky? Od konce 60. let byl zaznamenán v USA prudký pokles počtu úmrtí na infarkty a CMP. V létech 1970-1979 počet nemocných trpících hypertenzí v USA poklesl o 70 %, nemocných s infarktem o 20 % a CMP o 60 % příčina není známa. Nejhorší způsob výživy v Polsku se objevoval v r. 1978, ale jenom u lidí s vyššími příjmy (více než 36 tisíc ročně). V této době měli rolníci spotřebu jídla takovou, jako byla průměrná spotřeba v Polsku v r. 1958. Rolnici měli na cestě ke „korýtku“ zpoždění o 20 let. Později výrazně zrychlili krok. Pokles počtu nemocných hypertenzi, četnosti infarktů a CMP byl zaznamenán ve všech bohatých zemích. Nejdříve ve Francii, USA, Švýcarsku a Anglii.

Nemoci srdce Naše srdce je ideální pumpou, která někdy pracuje více než 100 let. Dokáže se samo neustále regenerovat. V jeho práci neexistují přestávky. Energii může získávat z různých zdrojů. Zdravé srdce je velmi malé a využívá nejkvalitnější zdroje energie. Nutnost získávat energii z méně hodnotných zdrojů vede ke stavbě různorodých technologických linek v buňkách srdečního svalu. Tyto linky jsou stavěny hlavně z bílkovin s příměsí nevelkého množství vitamínů a stopových prvků. Zaujímají značný objem ve svalových buňkách, což vede k hypertrofii srdečního svalu a postižení jeho funkce. Když srdce využívá méně vydatné zdroje energie, vznikají určitá srdeční onemocnění. Čím horší palivo může organizmus srdci dodat, tím se stává srdce méně výkonné. Můžeme zmenšit váhu srdce a současně zlepšit jeho výkonnost, když budeme používat u zvířat nejlepší výživu? Můžeme. Při optimální výživě měli potkani po třech týdnech hmotnost srdce v průměru 1 g na 1 kg hmotnosti potkana, při výživě jako mají letci, 3,4 g na 1 kg hmotnosti a při chovné výživě 3,7 g v přepočtu na 1 kg hmotnosti. V dobách, kdy se biologická hodnota našeho národa po poslední válce začala přechodně zvyšovat, srdce menší, než byl průměr, jsme pozorovali u 91 ze 100 vynikajících sportovců. Bylo to v dobách, kdy polská lehká atletika zaujímala významné místo ve světě a kdy se objevovali lidé schopní hrát fotbal na vysoké úrovni. Tzv. sportovní srdce, velké, které se vyskytovalo u několika, vždy

169

Nemoci srdce

horších sportovců, jim nikdy nedovolilo dosahoval lepších výsledků. Ti také nejdříve zanechávali aktivního sportování. Může člověk, který má hypertrofické, nevýkonné a slabé srdce, své srdce zmenšit a vyléčit se z nedostatečnosti krevního oběhu a dokonce běhat? Je to stejné jako v uvedeném pokusu na zvířatech, ale vyžaduje to delší čas. Co pohání srdce? Záleží na člověku. Žijeme jenom jednou. Můžeme žít dlouho nebo krátce. Můžeme mít infarkt nebo ne. Záleží na tom, jaké zdroje energie může našemu srdci dodat náš organizmus. Pečujeme o vlastní auto. pečujme také o vlastní srdce. Ze známých „paliv“ jsou pro srdce nejlepší nasycené mastné kyseliny s nejdelším řetězcem a nejhorší nenasycené mastné kyseliny s krátkými řetězci Byla zhotovena suspenze z jednotlivých buněk srdečního svalu potkana. Tyto buňky tepaly v samostatném rytmu. Nejdéle buňky tepaly, když byly do živného roztoku přidány nasycené mastné kyseliny s nejdelšími řetězci. Teoreticky nejlepším palivem (i když ne nejlepším zdrojem energie) jsou nasycené mastné kyseliny s dlouhými řetězci. Nejhorším jsou nenasycené kyseliny s krátkými řetězci. Bylo ale prokázáno, že tuky z krevního séra prodlužovaly práci buněk daleko více, než když byl použit živný roztok s obsahem nasycených mastných kyselin s dlouhými řetězci. Tuky v krvi obsahují zřejmě daleko lepší zdroje energie než nejlepší „paliva“ (mastné kyseliny) a právě tyto sloučeniny jsou nejlepším zdrojem energie u potkanů. I u člověka jsou nejlepším zdrojem energie. Tyto nejlepší zdroje energie, obsažené v krevních lipidech, ještě nejsou nejlepší ani jediné. Mozek a srdce člověka získávají nejlepší zdroje energie jiným způsobem, který věda ještě nezná. A med (glukóza, fruktóza) je dobrý na srdce? Není. Srdeční sval potkana není schopen spalovat sacharidy. Potkani ale nikdy nemohou tak špatně jíst jako současný člověk. Když do živného roztoku, ve kterém se nacházely buňky potkaního srdce, byla přidána glukóza, skoro ihned přestaly tepat i když nepřestaly dýchat V 50–60 letech nejčastěji příčinou úmrtí na srdce u děti i dospělých byly získané srdeční vady po proběhlé streptokokové infekci (angíny, spála a jiné infekční nemoci), Ne všechny děti a ne všichni dospělí po překonání streptokokové infekce onemocněli revmatizmem, který „olizuje klouby a hryže srdce“. Tyto srdeční vady se tehdy neoperovaly. Příčinou revmatických nemoci a srdečních vad způsobených revmatismem byla určitá skladba diety, při které pojivová tkáň kloubů i srdečních chlopní měla stejné antigenové složení, jež

170

bylo antigenové podobné streptokokovému toxinu. Infekce (streptokokový toxin) je jenom rozbuškou. Později sám organizmus ničí vlastní pojivovou tkáň i srdeční chlopně. Jiní lidé, jinak živení, kteří měli odlišnou antigenovou skladbu srdečních chlopní a pojivové tkáně neonemocněli revmatismem ani po mnohých angínách. Volné nasycené mastné kyseliny s dlouhými řetězci jsou nejlepším „palivem“ pro srdce, ale ne nejlepším zdrojem energie. Když je srdce Člověka nuceno spalovat je ve větším množství, onemocní koronární nemoci (ICHS). Když srdce získává energii (v nevelkém množství) z přeměny pirohroznové kyseliny na kyselinu mléčnou, také onemocní koronární nemocí. Když srdce přeměňuje glukózu na tuky a cholesterol, vzniká srdeční nedostatečnost Když je srdce nuceno spalovat glukózu v hexosovém cyklu, zvětšuje se a člověk onemocní hypertrofickou kardiomyopatií, která vede k brzkému úmrtí. Optimální výživa rychle léčí hypertrofickou kardiomyopatii a nemocný nemusí dostat transplantací nové srdce, které by stejně promarnil, když by se nadále živil stejně. Co se stává s nemocnými trpícími na ischemickou chorobu srdeční a srdeční nedostatečnost po zavedeni optimální výživy? Velmi rychle se uzdravují. V Akademii zdraví bylo 233 nemocných na ICHS (z nich 62 osoby po infarktech) z toho 111 mužů a 122 žen. Zdravotní stav většiny pacientů byl vážný, často velmi vážný. 93 % soustavně užívalo různé léky až 45-60 tablet denně. Za 12-13 dní vymizely příznaky srdeční nedostatečnosti u 206 nemocných a u zbylých 27 se podstatně zmírnily. Srdeční nedostatečností trpělo 128 pacientů. Ve stejné době příznaky srdeční nedostatečnosti vymizely u 113 pacientů a výrazné ustoupily u 15 pacientů. V době hospitalizace byly léky podávány, ale v podstatně sníženém množství. Z 293 nemocných na srdce byly aplikovány léky 85 nemocným ve výrazně menších dávkách. Podle shora uvedených údajů si každý nemocný s ischemickou chorobou srdeční nebo nedostatečností krevního oběhu bude moci sám ohodnotit, za jak dlouho by měly u něho ustoupit tyto nemoci. U mladých ustupují rychleji, u starších pomaleji. Nikdy

171

se nevrátí, pokud (kdysi) nemocný a nyní po krátké době zdravý člověk, bude dodržovat dietu.

Bronchiální astma Jedná se o nemoc, jejíž vyšší příčinou je místní převaha parasympatického systému. V tomto případě v plících. V léčbě astmatických záchvatů bylo odedávna používáno adrenalinu, léku, který je nadměrně produkován v organizmu při převaze sympatického systému. Také byly používány léky tlumící převahu parasympatického systému, nejčastěji atropin. Jsem přesvědčen, že vy, kteří zbytečně trpíte astmatem, se budete chtít jednou provždy vyléčit z této nemoci. Optimální výživa je etiologickou léčbou bronchiálního astmatu. K vyléčení dochází velmi rychle při astmatu bez komplikací a o něco pomaleji při astmatu s komplikacemi. Soudí se, že příčinou astmatu a jiných alergických nemocí jsou určité alergeny: peří, prach, roztoči, kočičí srst, pyl a některé pokrmy. Takovéto přesvědčení je chybné. S alergeny se setkávají všichni, ale nemocní jsou jen někteří. Aby člověk mohl onemocnět astmatem musí být v organizmu nějaká chyba, která se nevyskytuje u lidí, kteří astmatem neonemocní. Příčinou této vady (defektu) je určitý model výživy, který si vynucuje převahu parasympatického systému v dýchacím ústroji. Lze astma vyléčit? Skoro vždy a vyléčení je trvalé. V „Arkádii“ bylo 41 nemocných s astmatem ve věku od 14-67 let, kteří byli v průměru 13 let nemocní (3-37 let). U nemocných byla zavedena optimální výživa a selektivní proudy S dráždící sympatický systém v plících, působící podobně jako adrenalin. Výsledky byly následovně: vyléčení za 2-3 dny –14 nemocných, za 7-12 dnů – 10 nemocných, celkem vyléčených 24 tj. 59 %. Významně se zlepšil zdravotní stav u zbylých 17 nemocných (41 %), s vysazením všech léků u 12-ti pacientů a podstatným omezením u 5 pacientů. Stav všech nemocných se zlepšil a doléčili se doma za 4 měsíce při dodržování optimální diety. Lze astma vyléčil za 2-3 dny a to navždy? Je to možné, pokud se

172

Cukrovka II. typu

optimálně živíme a používáme proudy S. Jen výživou také lze astma vyléčit, ale potrvá to něco déle.

Cukrovka II. typu cukrovka (diabetes mellitus) II. typu je lidskou nemocí. Žádné ze zvířat se nemůže živit tak, jako nemocní s cukrovkou. Není to možné. S cukrovkou se setkáváme ještě u morčat a pejsků. U morčat, která jsou z šetrnosti krmena krmivem s malým obsahem bílkovin, a u tlustých domácích pejsků, kteří nežerou syrové maso, ale chutná jim nejvíce čokoláda, bonbóny, dorty, cukrovinky a dokonce jablka. Příčinou cukrovky I. a II. typu, jak nám říká sám název nemoci, je cukr. Ten cukr, který je obsažen v medu, jablkách, ovocných šťávách, škrobu, rýži, chlebu, houskách a cukrovinkách. Obranný mechanismus proti cukru, který nechtějí naše tkáně a orgány, je jiný u cukrovky I. typu („pastvištní“ živeni) než u cukrovky II. typu – výživy „korýtkové“, ale výsledek je stejný. Cukrovka II. typu je zahrnována mezi rizikové faktory u ischemické nemoci srdeční, u obezity a aterosklerózy, ale fakticky se o žádný rizikový faktor nejedni Je to příznak (nemoc) způsobená společnou vyšší příčinou. Tak jako dým není příčinou ohně, tak ani cukrovka není příčinou jiných nemocí. Odhaduje se, že v Polsku je cukrovkou II. typu nemocných 900 tisíc lidí. Cena léčení, cena menší produktivity práce diabetiků, cena zkráceného života diabetiků (cukrovka II. typu zkracuje život v průměru o 25 %) a ostatní náklady jsou ohromné a platíme je všichni. Odhaduje se, že cukrovka stála Poláky asi 400 miliard zlotých v době, kdy průměrná mzda byla menší než 10 tisíc zlotých (!). Člověk, v jehož dietě se vyskytují sacharidy a tuky ve stejném poměru v přepočtu na kalorickou hodnotu (např. 45 % energie z tuků a 45 % energie ze sacharidů), se podobá řidiči auta, který polovinu energie získává z benzinu (tuky) a další polovinu doplní uhlím a vodou (sacharidy). Za těchto podmínek žádný organizmus nevyloučí tuk ani řidič nevyleje benzin a nebude se snažit jet autem poháněným uhlím a vodou (sacharidy). Bude jezdit méně, ale jenom na benzin, část uhlí by mohl přeměnit na benzin a zbytek jednoduše vyhodí.

173

Cukrovka II. typu

Nemocní cukrovkou II. typu přeměňují glukózu a tuky na cholesterol, přičemž získávají kyslík a vodík. Samotná tkáň produkuje kyslík z glukózy. Proto právě tkáně diabetika, ale také tkáně nemocného aterosklerózou a obezitou, odolávají nedostatku kyslíku během delší doby, než je tomu u zdravých lidí. Žádný člověk není nemocný „tukovkou“. Cukrovku mají mnozí. Dosud používané léčebné metody u cukrovky vlastně nejsou léčebnými metodami. Tyto metody ovlivňují jen zvýšení hladiny cukru v krvi. ale cukrovku neléčí. Člověk se proto musí léčit, aby se vyléčil a byl zdráv. Dosud používané léčebné metody nemohou cukrovku vyléčit. Cukrovka I. typu patří mezi nemoci „chudého pastviště“ a již jsme o ní hovořili, neboť patří ke skupině nemocí protisklerotických. Cukrovku I. a II. typu lze vyléčit skoro vždy. Při léčení cukrovky II. typu je třeba mít velké znalosti a vědět, jak postupovat. Při léčení cukrovky I. typu je třela vědět daleko více. Proto lze cukrovku II. typu léčit a vyléčil doma, kdežto při cukrovce I. typu by nemocný měl být léčen v nemocnici, zvláště v prvních dvou týdnech. Především by se v nemocnici mělo léčit dítě. Dosud žádná nemocnice neléčí cukrovku I. typu etiologicky tak, aby byla vyléčena. Obracel jsem se na mnohé profesory a lékaře s návrhem léčení a vyléčení cukrovky. Dosud bezúspěšně. Když někdo „ví“, že se cukrovka nedá vyléčit, nelze ho přesvědčil, že se dá. „Neexistují nevyléčitelné nemoci, nedostačující jsou jenom naše znalosti“ – napsal prof. Julian Aleksandrowicz. Měl pravdu. A netýká se to jen cukrovky. Cukrovku II. typu lze léčit hladem (koncentrační tábory), významným omezením spotřeby tuků a jako náhradu za ně užívat sacharidy (rovněž koncentrační tábory), přidáním tuků nejméně biologicky a kaloricky hodnotných, neboli tuků z mnoha nenasycenými vazbami (pupálkový, kukuřičný, sójový olej), tuků, které neobsahují enzymy a vitamíny nutné k jejich spalování a které se vyskytují ve zvířecích tucích. Každá z těchto metod značně zkracuje život člověka a významně degraduje lidskou mysl. Pomocí těchto metod nelze cukrovku vyléčit, ale naopak lze daleko častěji onemocněl rakovinou. Cukrovka II. typu je „léčena“ nejčastěji perorálně antidiabetiky, které vynucují zvýšenou tvorbu inzulínu ve slinivce. Při dosavadní výživě a zvýšené tvorbě inzulínu vlivem léků dochází k rychlému rozvoji aterosklerózy. Inzulín, jak víme, významněji urychluje přeměnu glukózy v pentózovém cyklu než v hexosovém cyklu. Závěr: perorální Iéky používané při léčení cukrovky II. typu významně urychlují rozvoj aterosklerózy.

174

Cukrovka II. typu

Etiologické léčení cukrovky II. typu je založeno na 10násobném zmenšení příjmu sacharidů a jejich nahrazení tuky. Musí to být tuky s největší kalorickou hodnotou, tj. plně nasycené vodíkem. Nejlépe v podobě volných mastných kyselin s dlouhými řetězci. Musí to být tuky s největší biologickou hodnotou (vaječný žloutek, kostní morek, lůj, špek, máslo a smetana). Tato léčba je bezpečná, vždy účinná, může být použita v domácí léčbě a vyléčení nastává prakticky u každého během 3 týdnů až 3 měsíců, zřídka během delší doby. Někdo zvídavý se může zeptat: „Kdybych ihned 10× omezil příjem sacharidů, další den bych už neměl mít cukrovku. Proč musím čekat na vyléčení několik týdnů až měsíců?“ Na to můžeme odpovědět následovně: Náhlé zavedení optimální výživy nutí organizmus k přestavbě, k odstranění z buněk enzymů (zbytečných mechanizmů), které se stanou nepotřebné a k výstavbě nových. Enzymy používané ke spalování cukru a k jeho přeměně na tuky a cholesterol se stávají nepotřebnými. Organizmus je spaluje. Jsou vystavěny i bílkovin. Více než polovina hmotnosti těchto enzymů je přeměňována na glukózu. Stává se, že cukni jíme málo, ale vyrábíme ho značné množství. Ovšem jen po určitou dobu. Nejvíce cukru ze zbytečných enzymů organizmus vyrábí v prvním týdnu. V dalším týdnu už méně a přestává po 3 týdnech u mladých a po 3 měsících u starších pacientů s těžkou aterosklerózou Po tomto teoretickém úvodu, když se naučíme to, o čem jsem psal výše a když si zajistíme možnost častějšího vyšetření hladiny cukru v krvi (glykemie), je třeba: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Během jednoho týdne zavést optimální výživu v celém rozsahu Nemocný, který bere 3 tabletky denně může je ihned vynechat. Nemocný, který užívá 4 a více tablet denně, zmenší jejich počet o 50 Nemocní, kteří užívají inzulín v dávce 15-20 j/den musí ihned zmenšit dávku inzulínu v průměru o polovinu. Inzulín aplikovat 1× denně, nejlépe ráno. Musí to být inzulín působící delší dobu a ne krátkodobé. Vyšetřovat hladinu glukózy v krvi. Nepřipustit, aby glykemie poklesla pod 100 mg % (5,5 mmol/l) a nestoupla nad 200 mg % (11 mmol/l), přičemž patřičně korigujeme dávku léku. Při glykemii menší než 140 mg % (7,7 mmol/l) na lačno zmenšit dávku léků o dalších 50 % a postupně léky vysadil.

175

Cukrovka II. typu

Uvedené schéma je orientační. Při omezování nebo vysazování tabletek nebo inzulínu je nutno se řídit hladinou glukózy v krvi. Po zavedeni optimální výživy nebývají velké výkyvy v hladině glukózy v krvi během dne. Kromě prvních dnů není nutno často kontrolovat hladinu cukru v krvi. Vylučování glukózy do moči ustupuje rychleji než pokles její hladiny v krvi. U části pacientů se mohou vyskytoval v moči tzv. ketolálky. Množství se označuje křížky (nebo číslicemi) od 1-4. Při jednom nebo dvou křížcích nemusíme mít starosti Při 3-4 křížcích je nutno dietu korigovat. Ketolátek se nemusíme bát. U lidí, kteří se živí dietou bohatou na tuky, tyto látky jsou vyráběny jako „palivo“, lepší než volné mastné kyseliny. Spotřebovává je mozek, srdce a jiné prvořadé orgány. Není nutno ustoupit od optimální výživy, je třeba ji jen přizpůsobit. Ketolátky se obvykle vyskytnou mezi 6-10 dnem po změně diety. Při léčebných hladovkách se také objevují v moči ketolátky a není důvod k přerušení hladovky. Během 6. dne hladovky množství energie z tuků je kolem 85 %, z bílkovin 13 % a ze sacharidů jen 2 % 6. a 7. den hladovky se hladovějící cítí nejlépe, protože v té době jeho organizmus spaluje při optimální dietě o něco více bílkovin. Později se stav zhoršuje. Při optimální výživě se překyselení vyskytuje méně často než při hladovce. Přechodně vznikající ketolátky jsou velmi dobrým zdrojem energie pro mnohé tkáně, ale možnost jejich spalováni je omezena. Člověk může v klidu spalovat kolem 2,5 g tuku na 1 kg hmotnosti těla bez vylučování ketolátek močí. Proto také u člověka vážícího 70 kg spalování 175 g tuku (jak vlastního, tak i přijímaného v potravě) nezpůsobuje vylučování ketolátek močí. Je třeba sledovat, zvláště mezi 6-10 dnem, zda se v moči ketolátky objeví a v jakém množství (na kolik křížků). Bude-li hodnota na 3-4 křížcích, je třeba zmenšit příjem tuků v potravě (vlastní tuk se rychleji spaluje), méně jíst, přijímat tuky s největší biologickou hodnotou, omezit fyzickou aktivitu, pobývat v teple. Přechodně jíst potraviny, které alkalizují, jako je vaječný žloutek, smetana nebo zelenina a omezit potraviny okyselující organizmus jako maso, ryby, vnitřnosti a ořechy. Lze také mírně zvýšit příjem sacharidů na 50-60 g za den. U člověka vážícího 70 kg konzumace 50 g sacharidů na den zamezuje vzniku ketolátek. Pozor: při těžké insuficienci (nedostatečné činnosti) ledvin s vysokou hladinou močoviny a kreatininu v krvi mohou nastat určité zdravotní potíže. Zavedení optimální výživy způsobuje intenzivnější spalování bílkovin, vedoucí k vzestupu močoviny a kreatininu v' krvi, což může způsobit nedostatečnou

176

Cukrovka II. typu

činnost ledvin. Je třeba postupovat s rozvahou, podstatně omezil příjem bílkovin v dietě a pro jistotu zajít do nemocnice (se svou stravou) na interní nebo nefrologické oddělení, pokud najdete lékaře, který s tím bude souhlasit. To bude největší problém.

177

5. Výživa ve specifických fyziologických stavech Z obecného pohledu se v nynější době lidé živí méně nebo více, ale vždy špatně. Menší odchylky od principů optimální výživy způsobují menší negativní následky, lepší zdraví, delší život, vyšší životní úroveň. K zemím, kde výživa je poměrně dobrá, patří Švýcarsko, Nový Zéland, Austrálie. Kanada, USA. Holandsko. Takové země jako Čína. Indie, Pákistán a většina afrických zemí jsou charakteristické tím, že jejich strava se nejvíce liší od optimální výživy. Proto je v těchto zemích negativní vliv takové výživy největší: urychlené dospívání mládeže, kratší život, mnohé nemoci, nízká produktivita práce, málo efektivní mysl, nouze. Každý člověk se jinak živí a to „jinak“ znamená něco jiného pro Holanďana nebo pro Inda. I v Polsku se různí lidé živí různě. I když mají stejné příjmy a na jídlo věnují stejné množství peněz, kupují různé potraviny a důsledkem toho je, že se jinak živi. Člověk nejraději kupuje a jí takové potraviny, ve kterých se živiny vyskytují v poměru nejvíce přiblíženém k poměru, kterému je jeho organizmus aktuálně přizpůsoben. Přizpůsobení organizmu určitému poměru mezi bílkovinou, tuky a sacharidy v dietě si vynucuje (nejčastěji podvědomé) konzumaci takových potravin, které se z tohoto hlediska nejvíce blíží momentálním potřebám organizmu. Optimální výživa není lék. Je to schéma správného zásobování organizmu všemi složkami potřebnými k životu. Nemocní lidé, kteří se odhodlají k takovému způsobu výživy, se velmi rychle uzdravují bez ohledu na druh onemocnění. Děje se tak proto, že dieta neléčí nemoci stejným způsobem jako tableta nebo injekce, ale léčení se zakládá na tom, že organizmu jsou dodávány nejhodnotnější složky výživy jako vysokohodnotné bílkoviny a tuky, přičemž našemu organizmu je přenechán úkol směrovat je tam, kde je jich nejvíce třeba. Takže tato metoda nejdříve léčí nemoc a potom vede k rychlému hubnutí otylých osob, současně posiluje životní energii a odolnost organizmu. Takto je třeba chápat léčebnou funkci optimální výživy, kterou doporučujeme.

178

Výživa těhotných žen

Výživa těhotných žen U každého zdravého druhu zvířat je zachována rovnováha mezi množstvím požívané potravy a početností druhu. Je dokázáno, že když se sníží množství potravy, ptáci a predátoři se přechodně přestávají rozmnožovat. Některé druhy divoké zvěře se nerozmnožují v podmínkách, které hodnotí jako nevhodné pro život a rozvoj svého potomstva. Proto lze tak obtížně rozmnožovat divoká zvířata v zajetí, např. v zoologických zahradách. Tyto mechanismy působí skoro neomylně u všech zdravých druhů, ale selhávají u druhu nemocných nebo degenerovaných. Bohužel selhávají i u člověka. Dokonce se zde setkáváme s opačným jevem: když se množství potravy v určitých skupinách obyvatel snižuje nebo se zhoršuje její kvalita, zvyšuje se úměrně k tomu přirozený přírůstek v této skupině. Nejbohatší země, ve kterých se lidé poměrně dobře živí, mají nízký přírůstek obyvatelstva, kdežto nejchudší země mají přírůstek obrovský. Budoucí rodiče by měli dobře uvážit, ještě než přivedou na svět novou bytost, zda jejich zaměstnání a materiální podmínky (jak nynější, tak předpokládané v budoucnu) zaručují, že budou moci svým dětem zajistit zdravý vývoj a důstojný život. Bezstarostně rodit děti s nadějí, že „nějak bude“, je neodpovědné vůči vlastním dětem i vůči celému národu. Růst výroby kvalitních potravin musí výrazně předcházet přirozenému přírůstku obyvatel, aby mohlo být dobře. Již delší dobu přirozený přírůstek v Polsku významně předchází růstu výroby potravin, a to potravin ne nejkvalitnějších, a proto je v Polsku tak, jak je, to znamená zle. Těhotenství je fyziologický stav, který by neměl způsobovat problémy v organizmu těhotné ženy. Protože je nutno pečoval o zdraví matky, o zdraví a biologickou hodnotu dítěte, výživa těhotné ženy by měla být zvláště dobrá. Základem výživy by mělo být vejce, máslo, tučná smetana doplněná sýrem, masem a zvláště vnitřnostmi nebo uzeninami z vnitřností s přídavkem chrupavek a vepřových kůží. V druhé polovině těhotenství by jídlo mělo být méně objemné a častější. Žena by během těhotenství neměla přibírat na váze více, než činí hmotnost plodu a plodové vody. Neměla by se cítit špatně, neměla by zvracet, neměla by trpět bolestmi hlavy a neměly by se ji kazit zuby. Těhotná žena, která se živí delší dobu optimální výživou, může jíst tolik a takových potravin, na které má chuť. Obyčejně 4-3 týdny před porodem těhotná zvýší příjem sacharidů. Je to fyziologický jev, který má u plodu vytvořil

179

mechanizmy, které mu dovolí bezpečně překonat hypoxii (nedostatek kyslíku) v období kolem porodu, ke které vždy při porodu dochází. Plod musí mít materiál, energii a čas na přípravu enzymů potřebných k vytváření kyslíku ze sacharidů. Bezprostředně před porodem se ve tkáních plodů zvyšuje obsah glykogenu 3-10× podle složení matčiny výživy. Plod, který je připraven správnou výživou matky, je schopen vytvořit během krátké doby ze 100 g glykogenu 381 kyslíku přeměnou glykogenu na cholesterol. Takové množství kyslíku mu umožní bezpečné překonání kyslíkového dluhu během porodu. Po porodu se cholesterol rychle vyloučí kůží kojence a jeho zažívacím traktem.

Výživa kojenců Výživa kojící matky se neliší od obecných zásad optimální výživy. Bílkovina musí být nejkvalitnější a množství tuku v poměru k bílkovině musí být zvýšeno. Mléko dobře živené matky je nejlepší výživou kojence. Kojenec musí být vyživován hlavně mateřským mlékem po dobu minimálně 1 roku. Biologická hodnota bílkoviny v mateřském mléce je velmi vysoká a její skladba je přizpůsobena potřebě organizmu dítěte. Optimální složení mateřského mléka neznáme, protože nebyly prováděny rozbory složení mateřského mléka u žen, které se živí optimální výživou. V současné době připadá na 1 g bílkoviny v mateřském mléce 3,1-11 g tuků. Můžeme se domnívat, že při optimální výživě bude obsah tuku v mléce vyšší na úkor sacharidů. Musí dojít k určitému snížení obsahu bílkoviny. Takové mléko by mělo brzdit růst, výstavbu těla a vyspívání kojence a úměrně tomu prodlužovat život jedince o 6 – 8 let za každý rok opoždění vývoje a dospívání dítěte. Dítě se rodí se zásobou železa, která vystačí po dobu několika měsíců. Potom je hladina železa v mateřském mléce příliš nízká vzhledem k potřebám organizmu dítěte. Železo, obsažené v živinách rostlinného původu, je resorbováno organizmem dítěte v množství, které organizmus potřebuje. Proto taky od 3 nebo 4. měsíce života dítěte musíme kojení doplňovat nevelkým množstvím živin živočišného původu, nejlépe vaječným žloutkem rozetřeným s máslem nebo tučnou smetanou a postupně zavádíme do výživy ostatní potraviny patřící k optimální výživě. Dítě nemáme nutit do jídla. Ať jí tehdy, kdy má k tomu chuť a v takovém množství, které chce samo sníst. Matka by měla mít stále mléko, měla by sama krmit své dítě, protože mateřské mléko nelze ničím nahradit. Dnes mnohé

180

Výživa kojenců

matky buď nemají mléko nebo nechtějí kojit vlastní děti. Jsou to jevy znepokojující a ohrožující děti a jejich zdraví v budoucnu. Matka by se musela velmi špatně vyživovat, aby neměla mléko a nechtěla kojit vlastní dítě. Bohaté třídy v různých národech i v různých obdobích vymyslely instituci „kojných“. Vesnické ženy, které se živily hlavně obilím, bramborami a zelím měly dostatečné množství potravy, protože taková prostá výživa byla lepší, než obvyklá strava žen z vyšších sfér. Brzy bylo vidět, že kojná živená „dobře“, podle představ a možností privilegovaných vrstev, rychle ztrácela mléko a bylo nutno hledat jinou. Kvůli nedostatku mateřského mléka bývá kojenec, někdy hned po porodu, vyživován uměle. K umělé výživě se používá kravské mléko v různých směsích. Složení mléka různých savců se liší, je přizpůsobeno potřebám zvířecího potomka. Mateřské mléko se značně liší od mléka zvířat. V přepočtu na kalorickou hodnotu mateřské mléko obsahuje jen 7-8 % bílkoviny. Kravské mléko není vhodné pro dítě a nelze je ani dostatečně přizpůsobit potřebám dítěte. Kravské mléko je určené potomkovi býložravce, který rychle roste. Optimální výživa vylučuje ty živiny, kterými se živí býložravci, doporučuje a považuje za správné, aby dítě rostlo pomalu. Kravské mléko, jak plnotučné, tak i tzv. přímo od krávy, nemůže ve výživě kojence nahradit mateřské mléko. Jeho složení se liší od průměrného složení mateřského mléka. Obsahuje příliš mnoho bílkovin nižší biologické hodnoty (90 % tvoří kazein), příliš málo tuků, poměr mezi vápníkem a fosforem je nevýhodný, nejlepší nejsou ani poměry mezi vitamíny a jinými složkami. Příliš malý obsah železa neuspokojuje potřeby kojence. Toto složení lze do určitého stupně zlepšit přidáním žloutku k plnotučnému kravskému mléku a 3× zvýšit množství tuku přidáním čerstvého másla nebo smetany, abychom dosáhli poměru 4 g tuku na 1 g bílkoviny. Nyní si ukážeme, jak lze prakticky vypočítat složení směsi pro kojence. 100 g kravského plnotučného mléka, které se prodává v obchodě, obsahuje 3 g bílkovin a asi 3 g tuků. Jestli do 100 g takového mléka přidáme 1 žloutek (vážící asi 25 g), obohatíme mléko o 4 g bílkovin a 8 g tuků. Směs bude tedy obsahovat 7 g bílkovin (3 g z mléka a 4 g ze žloutku) a 11 g tuků (3 g z mléka a 8 g ze žloutku). K získání správného poměru B:T jako v mateřském mléce. t. j. 1:4, je nutno ještě k této směsi přidat 18-20 g másla nebo 60 g 30 % smetany. Nelze však, jak se to děje nyní, přidávat do mléka cukr nebo kasičky. Sacharidy ve výživě kojence musí nutně vést k jeho nedostatečnému vývoji a

181

dítě bude málo odolné k mnohým nemocem. Bylo pozorováno, že časná ateroskleróza se vyskytuje hlavně u těch dětí, které byly hojně živeny kravským mlékem, protože při výživě za určitých podmínek je mléko velmi aterogenní. Kromě mléka, bez ohledu na jeho konzistenci, musí kojenec dostávat něco k pití. Nejlepší je čistá, převařená a vychlazená voda. Můžeme k ní přidat nevelké množství neslazené, přírodní ovocné šťávy. Můžeme také dávat pít slabší odvary heřmánku nebo kopru, ale tyto odvary nemají takový význam jako při tradiční výživě, protože kojenec živený optimálně, nemívá zástavy větrů a stolice nebo jakékoliv bolesti bříška.

Výživa dětí V nynější době se velmi často jevy nebo věci škodlivé považují za užitečné a naopak. Většina lidí považuje za velmi pozitivní, že děti rostou rychle, hodně váží a mládež je „zdatná“, to znamená vysoká, mohutná a s vyvinutými svaly. Většina pediatrů a rodičů považuje rychle rostoucí a dříve dospívající děti za důvod k hrdosti. Nevědí, že dítě by mělo být malé a hubené a mělo by co nejpozději dospívat, protože to ho předurčuje k dlouhému životu. Výživa dítěte v předškolním věku se v podstatě neliší od principů optimální výživy. Snídaně by měly být dostatečně bohaté a hodnotné. Do školy by si mělo vzít kousek koláče nebo obložený rohlík s máslem a kouskem uzeniny. Dítě by mělo mít vždy přístup k neslazenému nápoji a mělo by pít, kolik chce. V žádném případě by to neměla být limonáda nebo kokakola. Nejlepší je čistá, převařená voda nebo voda sycená kysličníkem uhličitým.

Potraviny doporučované při optimální výživě člověka 1. 2. 3. 4. 5.

Všechny druhy sýrů. Mnoho vajec, více než 4 denně, Vnitřnosti, huspeniny z masa, chrupavky, tučné masové vývary. Každé maso, nejlépe tučné, vepřové. Všechny uzeniny – nejlépe tlačenky, játrový salám, paštiky. Kroupové jelito obsahuje asi 10 % cukru, tedy 200 g jelita = 20 g cukru.

182

6. Ryby, ryby v konzervě. 7. Drůbež, nejlépe tučná husa nebo kachna. 8. Mnoho tuku: máslo, sádlo, slanina, husí sádlo, slunečnicový olej, olivový olej, dobrý margarín. Tuky živočišného původu jsou mnohem lepší než tuky rostlinného původu 9. Mléko nebo smetana do 0,5 l/den = asi 20 g cukru 10. Veškerá zelenina, žampiony, houby do 300 g/den = asi 10 g cukru. 11. Jeden brambor (hranolky na sádle nebo loji) = asi 10 g 12. Je třeba pít více tekutin – samozřejmě bez cukru. 13. Ořechy, slunečnicová semena, majonéza, koření, káva, čaj nebo lépe neslazené ovocné šťávy – 2-3 lžíce na sklenici horké nebo studené vody.

Potraviny nevhodné při optimální výživě člověka 1. Cukr, sladkosti. 2. Med. 3. Ovoce čerstvé a zavařené: džemy a kompoty. Ovoce málo sladké: angrešt, rybíz, maliny, ostružiny, lesní a zahradní jahody mohou být po určitou dobu konzumovány místo zeleniny a brambor nebo místo mléka v množství do 300 g/den. Z ovoce mají nejméně vhodné složení jablka. Mají relativní hodnotu je 8× nižší než ovesné vločky, 4× nižší než brambory a 2,5× nižší než banány. Když byla psána Bible, neexistovaly potraviny horší než jablka. Proto bylo právě jablko tenkrát považováno za symbol potraviny pro člověka nejškodlivější. 4. Rýže a kaše. 5. Chléb a pečivo. 6. Moučníky, noky, moučné výrobky. 7. Brambory. 8. Bramborová moučka, pudink, ovocný rosol. 9. Hrách, fazole (fazolové lusky je možno považovat za zeleninu). 10. Slazené tekutiny.

183

Potraviny nevhodné při optimální výživě člověka

11. Jiné potraviny rostlinného původu. 12. Sůl podle chuti, až se časem úplně přestane přisolovat, protože pří optimální výživě jsou všechny minerální složky zastoupeny v potravinách v optimálním množství a poměrech.

Poznámka: Při optimální výživě je nejnižší potřeba bílkovin a energie ze všech druhů diet. U dospělého člověka nepřekračuje 50 g bílkovin a 2000 kcal/den, při plném pokrytí potřeb organizmu a při možnosti konzumace potravní v neomezeném množství, Na 1 g bílkoviny musí v dietě připadat více než 2,5 g tuku a ne více než 0,8 g sacharidů (cukru) denně.

184

6. Předpisy na jídla připravená v souladu se zásadami optimální diety Jistým problémem při dodržování optimální diety je nedostatek kuchařských předpisů na jídla, jež odpovídají jejím zásadám. I když se organizmus vůbec nedožaduje zpestření pokrmů, protože nejlépe funguje, když jejich složení je stejné. Podívejme se na říši zvířat: šelmy po celý život jedí pouze maso ulovených zvířat a pijí vodu. Nejedí nic jiného, pokud člověk do jejich jídelníčku nezasahuje. Býložravá zvířata jedí výhradně po celý život bylinné krmivo a nedonutíme je, aby snědla maso nebo tuk. Člověk by také mohl jíst pouze dvě nebo tři jídla s optimálním složením, avšak naše kulinářské zvyklosti, po léta zakořeněné v naší psychice, vyžadují od nás zpestření stravování a tomu je třeba vyjít vstříc. Proto je tato kapitola složena z předpisů na různé pokrmy a výrobky. Dvoutýdenní jídelníček ukazuje, jak můžeme z pokrmů sestavit denní jídla: snídaně, obědy a večeře. V každodenním životě budeme raději připravovat jednoduché pokrmy, které vyžadují málo energie a času. Člověk, který dodržuje optimální dietu, s postupem času velký význam jídlu nepřisuzuje. Není třeba ztrácet čas přípravou vybraných jídel. Člověk, který je vždy najedený, nehledá v jídle potěšení. Jí-li každodenně způsobem, který je pro jeho organizmus nejlepší, nemůže jíst lépe ve sváteční dny. Při přípravě pokrmů a výběru jídel můžeme využít vlastní zkušenosti i každou kuchařskou knížku. Vybíráme jen ty pokrmy, jež neobsahují sacharidy nebo jich obsahují velice málo a v nichž je vysoký obsah tuku. Nejvíce problémů, zejména v počátečním období, vyplývá z nutnosti přestat jíst chléb a pečivo. Tak jsme si zvykli na to, že jíme pečivo, že si nedovedeme představit, že je možno sníst bez chleba míchaná vejce se slaninou, pečený bůček nebo olejovky. Tyto výhrady se objevují pouze na začátku. Po krátké době nám chléb a pečivo přestávají chutnat. Vycházíme však vstříc těmto zvykům, proto jako první uvádíme předpis na placičky z tvarohu a vajíček s malým množstvím mouky, smažené na sádle. Když vychladnou a ztuhnou, můžeme je používat namísto chleba. Obdobně děláme „náhradní“ knedlíky.

185

Pokrmy z vajec, tvarohu a sýra

Pro ty, kterým se v počátečním období může stýskat po sladkostech, uvádíme předpisy na dorty a krémy. Jsou výborné a odpovídají požadavkům diety. Můžeme je jíst do sytosti. Nakonec vysvětlení: ve všech předpisech na pokrmy a také v dvoutýdenním jídelníčku chápeme pod pojmem „plnotučné mléko“ mléko s obsahem nejméně 3,2 % tuku, „šlehačkou“ rozumíme smetanu s obsahem 30 % tuku a „plnotučný tvaroh“ je tvaroh s obsahem nejméně 9 % tuku. Když jsme nuceni pro přípravu pokrmu použít mléčné výrobky s menším obsahem tuku, je třeba tento nedostatek doplnit tím, že do pokrmu přidáme máslo.

Pokrmy z vajec, tvarohu a sýra V optimálním stravování by měla být vejce základní potravinou. Můžeme je připravovat na různé způsoby. Vždy je připravujeme s přídavkem tuku. Vejce naměkko, natvrdo, míchaná, omelety, sázená vejce – to jsou jednoduché, obecně známé pokrmy. Do míchaných nebo sázených vajec přidáme tolik tuku, kolik sázená vejce mohou vstřebat, a když tuk zůstane na pánvi, můžeme jím pokrm polít. Míchaná vejce na slanině, bůčku, másle nebo omeleta na másle obsahují na 1 g bílku cca 2,5-3,5 g tuku. Tolik, kolik potřebuje náš organizmus. K vaječným pokrmům můžeme použít veškeré koření a přísady: křen. petrželovou nať, papriku, majonézu, salát, kečup, citronovou šťávu, pepř, v počátečním období také sůl.

1. Placky z vajec a tvarohu • 50 dkg plnotučného tvarohu, 1 kg vajec (cca 17 kusů), 10 dkg polohrubé mouky (5 plochých polévkových lžic), cca 25 dkg vepřového sádla B

T

S

214 g 397 g 73 g 1 2 0,35 4890; 1 kus – 163 kcal

186


Tvaroh utřeme nebo umeleme na masovém strojku, důkladně rozmícháme s vajíčky a moukou. Na pánvi ohřejeme velké množství sádla, hmotu pokládáme na horký tuk a tvarujeme kulaté placičky. Smažíme po obou stranách. Z tohoto množství obdržíme cca 30 placiček vážících celkem cca 1,5 kg. 1 placička váží proto cca 5 dkg. Můžeme je uchovávat v lednici až 7 dnů a používat místo pečiva. Tyto placičky nakrájené na proužky nahradí nudle. Nakrájené na proužky a usmažené na másle nebo sádle nahradí bramborové hranolky, brambory a knedlíky.

2. Knedlíky z vajec a tvarohu • 25 dkg plnotučného tvarohu, 40 dkg vajec (cca 8 kusů), 10 dkg polohrubé mouky (5 plochých polévkových lžic) B

112 g 1

T

84 g 0,8 1470 kcal

S

73 g 0,7

Připravíme hmotu jako na placky ve výše uvedeném předpise. Čajovou lžičkou vkládáme do vařící vody úhledné knedlíčky. V počátečním období diety můžeme vodu ochutit solí. Vaříme cca 5 minut na malém ohni. Při jídle je třeba knedlíky polít velkým množstvím luku. Jsou velice chutné teplé s rozpuštěným máslem, trochou strouhanky a skořicí. Mohou být základním jídlem, mohou také být vhodným doplňkem ke každému masu. Můžeme je uchovávat v ledničce. Můžeme je ohřívat lak, že je na chvilku ponoříme do vařící vody. Usmažené na pánvi na másle jsou velmi chutné. Obsahuje-li tvaroh málo luku, drolí se a knedlíky se mohou při vaření rozpadávat. V tomto případě je třeba přidat více mouky, cca 15 dkg.

3. Mléčná polévka s vejci • 250 ml plnotučného mléka (sklenice), 2 vejce, 5 dkg másla

187


B

T

20 g 1

60 g 3 670 kcal

S

10 g 0,5

Rozmíchaná vejce vlijeme do vařícího mléka, přidáme máslo. Množství mléka, vajec a másla může být menší nebo větší, zachováme však uvedené poměry.

4. Vejce s paštikou • Čtyři natvrdo uvařená vejce, 15 dkg vepřové paštiky, 5 dkg majonézy (2 lžíce), sůl, pepř; pro ozdobu jídla – rajče, 2 švestky naložené v octě, zelený salát. B

40 g 1

T

100 g 2,5 1060 kcal

S

10 g 0,25

Paštiku utřeme s majonézou, ochutíme solí a pepřem. Vejce oloupeme, překrojíme napůl, na každou půlku naložíme ozdobu z paštiky, vejce uložíme na mísu obloženou salátovými listy, ozdobíme kousky rajčete a švestek. K vajíčkům s paštikou můžeme podávat tvarohové vaječné placičky (předpis 1) s máslem.

5. Vejce s pečenou slepicí • 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg pečené slepice, 10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg šlehačky (2 lžíce), několik mandlí, pepř, trochu citronové šťávy, petrželová nať, (sůl), kečup

188


B

40 g 1

T

150 g 3,5 1400 kcal

S

–g –

Vejce oloupeme, odřízneme špičky a vyloupneme žloutky. Slepičí maso nasekáme nadrobno, přidáme drobně nasekanou petrželovou nať a kečup, dochutíme, promícháme. Hmotou plníme bílky, postavíme svisle na mísu. Mandle spaříme, oloupeme, nasekáme, smícháme s majonézou a žloutky prolisovanými sítkem, dochutíme. Touto omáčkou polejeme připravená vejce.

6. Vejce s ředkvičkou v majonéze • 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg ředkviček, 10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg šlehačky, pepř, polévkové koření, pažitka B

25 g 1

T

105 g 4 1100 kcal

S

5g 0,2

Ředkvičky omyjme a nastrouháme na hrubém struhadle. Přidáme k nim 1/2 lžíce drobně nasekané pažitky, majonézu, šlehačku a několik kapek polévkového koření. Ochutíme pepřem, promícháme. Vejce překrojíme napůl, uložíme na mísu rozpůlenou částí dolů a polejeme připravenou omáčkou.

7. Vejce s tvrdým sýrem • 4 natvrdo uvařená vejce, 15 dkg tvrdého sýra, 5 dkg sterilovaného hrášku (3 lžíce), 10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg šlehačky, kopr, (sůl), pepř, zelený salát

189


B

62 g 1

T

145 g 2,4 1600 kcal

S

10 g 0,15

Vejce oloupeme, překrojíme napůl, položíme rozpůlenou částí dolů na mísu obloženou listy zeleného salátu. Sýr nakrájíme na kostičky, smícháme s hráškem, majonézou a šlehačkou, popř. ochutíme solí a pepřem, promícháme. Vejce polejeme omáčkou a posypeme nasekaným koprem.

8. Obložená vejce se šunkou • 4 natvrdo uvařená vejce, 8 plátků uzené šunky (cca 20 dkg ), 10 dkg sterilovaného hrášku (5 lžic), 10 dkg majonézy (4 lžíce), několik sušených hub, 1 cibule, lžička sádla na usmažení cibule, 2 švestky naložené v octě, malá sterilovaná okurka, rajče, petrželová nať, sůl, pepř B

73 g 1

T

190 g 2,6 1900 kcal

S

20 g 0,3

Houby omyjeme, namočíme a uvaříme. Drobně nasekanou cibuli usmažíme na sádle. Vejce oloupeme, překrojíme napůl, vyjmeme žloutky, umeleme je spolu s houbami, smícháme s dušenou cibulí a dochutíme solí a pepřem. Hmotou plníme bílky. Rajče omyjeme, spaříme, oloupeme ze slupky, nahrubo nasekáme, smícháme s hráškem, drobně nasekanou petrželovou natí, majonézou a okurkou nakrájenou na kostičky. Promícháme. Na mísu rozložíme porce salátu, na každou dáme půlku vajíčka obloženou plátkem šunky. Polejeme majonézou, ozdobíme půlkami švestek a posypeme nasekanou petrželovou natí.

190


9. Vejce plněná slanečky • 4 natvrdo uvařená vejce, 5 dkg filé ze slanečků, 5 dkg šlehačky, pažitka, sterilovaná paprika, sterilovaný hrášek, pepř, zelený salát B

32 g 1

T

42 g 1,3 570 kcal

S

12 g 0,3

Vejce oloupeme, podélně rozpůlíme, vyj me ne žloutky. Žloutky utřeme, přidáme k nim nadrobno nasekaná filé ze slanečků, šlehačku a nasekanou pažitku. Ochutíme, promícháme. Hmotou plníme bílky, položíme je na mísu obloženou salátovými listy, ozdobíme paprikou a hráškem.

10. Vejce plněná játry • 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg vepřových jater, 1 malá cibule, sádlo, malé rajče, pepř, petrželová nať, zelený salát B

41 g 1

T

75 g 1,85 850 kcal

S

4g 0,1

Játra nakrájíme na tenké plátky, usmažíme na sádle, přidáme nasekanou cibuli a dusíme. Vejce oloupíme, podélně překrojíme napůl, vyjmeme žloutky. Žloutky umeleme spolu s dušenými játry a cibulí, ochutíme, promícháme. Hmotou plníme vrchovatě bílky, ukládáme je na mísu obložené listy zeleného salátu, ozdobíme rajčetem a posypeme nasekanou petrželovou natí.

11. Vejce zapečená se žampiony • 8 vajec, 30 dkg žampionů, 10 dkg tvrdého sýra, 5 dkg másla, 10 dkg šunky nebo šunkového salámu, kečup, petrželová nať, pepř

191


B

92 g 1

T

146 g 1,6 1770 kcal

S

18 g 0,2

Na tento pokrm jsou vhodná pouze velmi čerstvá vejce. Rozbíjíme je postupně do šálku a opatrně vlijeme do vařící vody, lehce okyselené octem a osolené. Žloutek by měl zůstat uvnitř bílku. Vaříme 3-4 minuty. Vyjmeme cedníkem a vodu necháme okapat. Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme, usmažíme na másle, smícháme s nasekanou petrželovou natí a drobně nasekanou šunkou. Ochutíme, promícháme. Na zapékací mísu rozložíme 8 porcí žampionů, na každou porci uložíme vajíčko, celé polejeme kečupem, posypeme pepřem a nastrouhaným sýrem. Zapečeme. Podáváme na míse, na které se zapékaly.

12. Vejce plněná drůbežími játry • 8 natvrdo uvařených vajec, 10 dkg drůbežích jater, 10 dkg sádla, 2 dkg tvrdého sýra, lžíce kečupu, pepř, strouhanka B

68 g 1

T

150 g 2,2 1800 kcal

S

10 g 0,1

Játra nakrájíme, usmažíme na sádle. Vejce neloupáme, ale silným úderem těžkého nože překrojíme spolu se skořápkou podélně napůl. Opatrně je vyjmeme ze skořápek a dáváme pozor, abychom skořápky nepoškodili. Vejce umeleme spolu s játry, smícháme se strouhaným sýrem a kečupem. Ochutíme a promícháme. Plníme hmotou půlky skořápek, posypeme strouhankou. Položíme rozpůlenou částí na rozpálený tuk a osmahneme do růžová. Podáváme horké.

192


13. Zapékaná vejce ve smetanové omáčce • Osm natvrdo uvařených vajec, 10 dkg másla, 25 dkg šlehačky, 2 syrová vejce, 5 dkg polohrubé mouky, 2 dkg tvrdého sýra, strouhanka, petrželová nať B

70 g 1

T

220 g 3,1 2500 kcal

S

40 g 0,6

Rozpustíme 7 dkg másla, přidáme mouku, zamícháme a odstavíme, rozmícháme se smetanou a povaříme, sejmeme z plotny, přidáme syrové žloutky, ale nevaříme, žloutky by se svařily. Vejce oloupáme, ze dvou vyjmeme žloutky, ostatní vejce a dva bílky drobně nasekáme, smícháme s rozetřeným sýrem a připravenou smetanovou omáčkou. Vaječnou hmotu vložíme do ohnivzdorné nádoby, odložené žloutky prolisujeme sítkem nad povrchem hmoty, abychom ji žloutky rovnoměrně posypali, pak pokapeme rozpuštěným máslem s do růžová osmaženou strouhankou a dáme zapéci na 20 minut do horké trouby. Pokrm podáváme ve stejné nádobě, ve které se zapékal. Posypeme jej drobně nasekanou petrželovou natí. Můžeme jej ozdobit kolečky rajčete, ředkvičkou a lístkem salátu.

14. Vejce plněná brynzou • 8 natvrdo uvařených vajec, 10 dkg brynzy (příp. plnotučného tvarohu), 5 dkg másla, lžíce šlehačky, malá cibulka, 1 malá sterilovaná okurka, pepř, strouhanka B

60 g 1

T

105 g 1,7 1200 kcal

193

S

12 g 0,2


Vejce oloupáme, podélně přepůlíme spolu se skořápkou, dáváme pozor, abychom nepoškodili skořápky. Vejce opatrně vyndáme ze skořápek, drobně nasekáme nebo umeleme na strojku, přidáme k nim rozetřenou brynzu se smetanou (příp. dobře rozetřený tvaroh), nasekanou cibulku a okurku. Hmotu promícháme a plníme jí vaječné skořápky Povrch posypeme strouhankou. Usmažíme na horkém luku do růžová.

15. Míchaná vejce s cibulí • 4 vejce. 2 cibule. lžíce mléka nebo vody, máslo, pepř, (sůl) B

22 g 1

T

38 g 1,8 454 kcal

S

6g 0,35

Cibuli oloupeme, nakrájíme na kolečka, osmažíme na másle. Vejce rozbijeme, smícháme s mlékem a kořením, vylijeme na cibuli a pomalu smažíme za stálého míchání.

16. Míchaná vejce s tvrdým sýrem • 4 vejce, 5 dkg tvrdého sýra, 5 dkg másla, petrželová nať. špetka nastrouhaného muškátového oříšku, lžíce mléka nebo vody B

35 g 1

T

75 g 2,15 820 kcal

S

–g –

Rozbijeme vejce, rozmícháme s mlékem, strouhaným sýrem, nasekanou petrželovou natí. kořením. Smažíme na másle, stále mícháme.

194


17. Míchaná vejce se salámem • 4 vejce, 10 dkg salámu, 5 dkg másla B

35 g 1

T

85 g 2,4 920 kcal

S

–g –

Salám oloupeme, nakrájíme na kostičky, osmahneme na másle. Vejce rozbijeme, rozmícháme, nalijeme na salám, pomalu smažíme za stálého míchání.

18. Míchaná vejce s česnekem • 4 vejce. 5 dkg másla, stroužek česneku, malý kalíšek bílého přírodního vína. špetka nastrouhaného muškátového oříšku B

23 g 1

T

62 g 2,7 660 kcal

S

–g –

Česnek oloupeme, nasekáme, osmahneme na másle. Vejce rozbijeme, promícháme s vínem a strouhaným muškátovým oříškem, přilijeme k česneku, pomalu smažíme za stálého míchání.

19. Míchaná vejce s drůbežími játry • 4 vejce, 10 dkg drůbežích jater, 5 dkg másla, několik mandlí, kalíšek bílého přírodního vína, (sůl), pepř

195


B

43 g 1

T

76 g 1,8 780 kcal

S

–g –

Mandle spaříme, oloupeme, nasekáme. Játra nakrájíme, usmažíme Vejce rozbijeme, promícháme s vínem, přilijeme k játrům, pomalu smažíme za stálého míchání. Posypeme mandlemi.

20. Míchaná vejce s telecí ledvinou a žampiony • 8 vajec, 10 dkg másla, I telecí ledvina (cca 15 dkg ), 10 dkg žampionů, 2 lžíce šlehačky, (sůl), pepř B

73 g 1

T

130 g 1,8 1500 kcal

S

5g 0,07

Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky a usmažíme na části másla. Ledvinu důkladně omyjeme, vymačkáme vodu, nakrájíme na kostičky a usmažíme na zbylém másle. K ledvině přidáme žampiony a promícháme. Vejce rozbijeme, rozmícháme se šlehačkou a kořením. Přilijeme k ledvině se žampiony, zamícháme, pomalu smažíme za stálého míchání.

21. Míchaná vejce s vepřovým masem • 8 vajec, 10 dkg másla, 15 dkg vepřového masa, 1 malá cibule, (sůl), pepř, pár kapek omáčky chilli

196


B

66 g 1

T

165 g 2,5 1750 kcal

S

–g –

Maso umeleme na strojku. Osmahneme na nakrájené cibuli, přidáme trochu vody a dusíme do měkká. Vejce rozbijeme, rozmícháme, přilijeme k masu, přidáme koření a omáčku chilli, vše promícháme, pomalu smažíme, mícháme.

22. Sázená vejce • 8 vajec, 3 dkg másla, (sůl), pepř B

46 g 1

T

67 g 1,4 775 kcal

S

–g –

Na pánvi ohřejeme máslo, opatrně rozbijeme vejce, poprášíme pepřem, po příp. solí, pomalu smažíme, až se bílek srazí. Žloutek by měl zůstat syrový. Sázená vejce obvykle absorbují mnohem méně (1/3) tuku než míchaná vejce. Proto vyžadují větší přídavek tuku při jídle. Nejlépe, když je jíme s plackou tlustě pomazanou máslem (předp. 1).

23. Sázená vejce na smetaně • 8 vajec, 3 dkg másla, 20 dkg šlehačky, 5 dkg tvrdého sýra, pepř, (sůl) B

60 g 1

T

140 g 2,3 1500 kcal

197

S

4g 0,07


Na pánvi ohřejeme máslo, přilejeme šlehačku. Pak opatrně vlijeme vejce, poprášíme pepřem a strouhaným sýrem (případně solí). Vaříme na smetaně, na mírném ohni, až se bílek srazí.

24. Sázená vejce na bůčku • 8 vajec, 8 plátků uzeného bůčku (cca 20 dkg ), pepř B

70 g 1

T

136 g 2 1500 kcal

S

–g –

Bůček nakrájíme na plátky, každý plátek osmahneme na pánvi po obou stranách do růžová. Na každý plátek rozbijeme vejce, poprášíme pepřem. Pánev dáme do horké trouby a pečeme, až se bílek srazí. Takto můžeme udělat sázená vejce na anglické slanině nebo na tučné šunce. Při přípravě sázených vajec na šunce, zejména libové, je nutno přidat máslo k osmahnutí šunky.

25. Sázená vejce se žampiony • 8 vajec, 5 dkg másla, 20 dkg žampionů, 5 dkg šunky, 5 dkg tvrdého sýra, pepř, (sůl), petrželová nať B

70 g 1

T

115 g 1,6 1320 kcal

S

7g 0,1

Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky. Šunku nakrájíme na proužky a usmažíme na másle spolu se žampiony. Přidáme nasekanou petrželovou

198


nať, promícháme. Rozporcujeme do ohnivzdorných mističek, do každé vklepneme vejce, poprášíme pepřem a posypeme strouhaným sýrem. Zapečeme v horké troubě, až se srazí bílek.

26. Sázená vejce s vepřovým masem • 8 vajec, 5 dkg sádla, 20 dkg vepřového masa bez kosti, 5 dkg kečupu, 1 malá cibule, několik mandlí, stroužek česneku, pepř, (sůl) B

90 g 1

T

180 g 2 2000 kcal

S

–g –

Mandle spaříme, oloupeme, nasekáme. Cibuli jemně nakrájíme. Maso umeleme na strojku. Cibuli osmahneme na sádle, přidáme mleté maso, ještě osmahneme, podlijeme vodou a udusíme. Na konci dušení přidáme k masu kečup, nasekané mandle a nasekaný česnek. Ohnivzdorné mističky vymažeme sádlem, rozložíme do nich rovným dílem dušené maso, do každé opatrně vklepneme vejce, poprášíme je na povrchu pepřem. Vložíme do horké trouby a zapečeme, až se srazí bílek.

27. Sázená vejce s drůbežími játry • 8 vajec, 5 dkg sádla, 20 dkg drůbežích jater, 10 dkg sterilovaného hrášku (6 lžic), 10 dkg vlašských ořechů (po nasekání 5 lžic), pepř, (sůl) B

90 g 1

T

130 g 1,45 1640 kcal

199

S

9g 0,1


Játra nakrájíme, usmažíme na sádle, ochutíme pepřem, popříp. solí. Ohnivzdorné mističky vymažeme sádlem, do každé dáme trochu jater a vklepneme vejce. Na povrchu Poprášíme pepřem, posypeme zeleným sterilovaným hráškem, okapaným z nálevu a ořechy drobně nasekanými nebo nastrouhanými na drobném struhadle. Pečeme v horké troubě, až se srazí bílek.

28. Sázená vejce na sardinkách • 8 vajec, 5 dkg sádla, plechovka sardinek v oleji (cca 20 dkg ), 20 dkg žampionů, 5 dkg tvrdého sýra, pepř. (sůl), špetka kari koření B

100 g 1

T

150 g 1,5 1800 kcal

S

10 g 0,1

Žampiony očistíme, omyjeme, drobně nakrájíme, usmažíme na části sádla, ochutíme pepřem a kari kořením. Sardinky rozmačkáme vidličkou a smícháme s olejem, aby celý olej byl absorbován hmotou. Ohnivzdorné mističky vymažeme zbytkem sádla, naplníme je smaženými žampiony, na ně rozbijeme vejce a na povrchu rozložíme sardinky. Posypeme strouhaným sýrem. Zapečeme v horké troubě, až se bílek srazí.

29. Litevská sázená vejce • 8 vajec, 5 dkg sádla, 5 dkg sušených hub, 20 dkg šunky, 20 dkg šlehačky, lžíce rajského protlaku, pepř, (sůl) B

110 g 1

T

220 g 2 2300 kcal

200

S

20 g 0,2


Houby omyjeme, namočíme, uvaříme v malém množství vody, vodu odpaříme do malého objemu. Houby umeleme se šunkou, smícháme s vývarem z hub, smetanou a rajským protlakem. Ochutíme solí a pepřem. Ohnivzdorné mističky vymažeme sádlem. Rozložíme na ně rovnoměrně směs šunky a hub. do každé vklepneme vejce. Zapečeme v horké troubě až se srazí bílek.

30. Přírodní omeleta • 2 vejce. 5 dkg másla, lžička dobrého, domácího džemu co nejméně sladkého B

12 g 1

T

51 g 4,3 520 kcal

S

6g 0,5

Vejce rozbijeme a oddělíme žloutky od bílku. Žloutky utřeme, bílky ušleháme na tuhou pěnu, kterou smícháme se žloutky, vlijeme na pánev na rozehřáté máslo. Smažíme na malém ohni po obou stranách. Usmaženou omeletu přeložíme z pánve na ohřátý talíř a pokapeme horkým máslem zbylým na pánvi. Omeletu můžeme pomazat lžičkou džemu.

31. Omeleta se žampiony • 2 vejce, 5 dkg másla, 10 dkg žampionů, petrželová nať, pepř, (sůl) B

14 g 1

T

51 g 3,6 520 kcal

S

4g 0,3

Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky, usmažíme na másle, promícháme s nasekanou petrželovou natí, ochutíme pepřem a popř. solí. Na omeletu připravenou

201


stejně jako v předpise 30 naklademe žampiony, svineme lopatičkou kraje omelety dovnitř nebo ji přeložíme napůl, položíme na ohřátý talíř a pokapeme zbytkem másla z pánve. Podáváme ihned, horkou.

32. Omeleta se šunkou • 2 vejce, 1 natvrdo uvařené vejce, 5 dkg másla, 10 dkg šunky, 5 dkg tvarohu, petrželová nať, pepř, (sůl) B

43 g 1

T

102 g 2,4 1100 kcal

S

–g –

Vejce, šunku a sýr umeleme a rozmícháme, přidáme nasekanou petrželovou nať, ochutíme pepřem a popř. solí. Připravíme omeletu jako v předp. 30. Když je usmažená, rozložíme na jedné půlce připravenou náplň ve stejnoměrné vrstvě, podebereme druhou půlku lopatičkou a omeletu složíme napůl. Pánev přikryjeme pokličkou a na malém ohni držíme omeletu ještě chvilku, aby se náplň dobře prohřála. Můžeme omeletu také dát na několik minut do horké trouby. Omeletu přeložíme na ohřátý talíř a pokapeme zbytkem másla z pánve.

33. Omeleta s mozečkem • 2 vejce, 5 dkg másla, 10 dkg telecího nebo vepřového mozečku, pepř, (sůl) B

21 g 1

T

58 g 2,8 61O kcal

202

S

–g –


Mozeček omyjeme, odstraníme blány, zalijeme vařící, mírně osolenou vodou s přídavkem octa, vaříme cca 5 minut. Vyndáme dírkovanou naběračkou, necháme vodu okapat, přepasírujeme sítkem. Vejce rozbijeme, rozmícháme s mozečkem na stejnoměrnou hmotu, ochutíme solí a pepřem. Hmotu vylejeme na pánev na rozehřáté máslo a pomalu smažíme. Když je omeleta zespod usmažená a na povrchu je ještě rosolovitá, svineme lopatičkou oba kraje omelety dovnitř a vložíme do horké trouby na 5 minut. Omeletu přeložíme na ohřátý talíř a pokapeme rozpuštěným máslem z pánve.

34. Omeleta s játry • 2 vejce. 5 dkg másla, 10 dkg telecích nebo vepřových jater. 1 malá cibule, pepř, (sůl) B

30 g 1

T

56 g 1,9 640 kcal

S

–g –

Játra zbavíme blan, omyjeme, nakrájíme na proužky, osmahneme na části másla. Na konci smažení přidáme nadrobno nasekanou cibuli, pepř a dusíme pod pokličkou. Na zbytku másla připravíme omeletu jako v předp. 30. Navrstvíme na ni horká dušená játra. Svineme lopatičkou oba okraje dovnitř, přeložíme ji na ohřátý talíř a pokapeme zbytkem másla z pánve.

35. Omeleta s párky a bůčkem • 2 vejce, 5 dkg másla, 5 dkg párků (1 kus), 5 dkg uzeného bůčku, 5 dkg tvrdého sýra, pepř, (sůl)

203


B

34 g 1

T

98 g 3 1070 kcal

S

–g –

Párky oloupeme, nakrájíme na kolečka. Bůček nakrájíme na kostičky, přidáme párky a spolu osmahneme na části másla. Připravíme omeletu jako v předp. 30. Když se zespod usmaží, naložíme náplň, svineme lopatičkou oba kraje dovnitř, vložíme do ohnivzdorné mísy, posypeme strouhaným sýrem, zapečeme. Podáváme na míse, ve které se zapékala.

36. Varšavská omeleta • 2 vejce, 5 dkg másla, 5 dkg kompotovaných broskví, 5 dkg masa z pečené slepice, 5 dkg šlehačky, 5 dkg vlašských ořechů B

26 g 1

T

95 g 3,7 1200 kcal

S

7g 0,2

Ořechy spaříme, oloupeme ze slupky, nasekáme. Broskve a slepičí maso nakrájíme na kostičky, smícháme se šlehačkou a ořechy. Hmotu přeložíme na část rozehřátého másla a dusíme cca 5 minut, mícháme. Připravíme omeletu jako v předp. 30. Když bude zespod usmažená, naložíme horkou náplň, svineme oba kraje lopatičkou dovnitř a ihned podáváme. Pokapeme zbytkem másla z pánve.

37. Omeleta s ovocem • 2 vejce, 5 dkg másla, 10 dkg libovolného ovoce (jahody, lesní jahody, maliny, borůvky), lžička cukru

204


B

13 g 1

T

51 g 4 570 kcal

S

12 g 0,9

Ovoce omyjme, necháme okapat, posypeme cukrem. Připravíme omeletu jako v předp.

30. Když se usmaží zespod, naložíme ovoce, svineme lopatičkou oba kraje dovnitř a dáme ještě na 5 minut zapéci do horké trouby, aby se ovoce zahřálo. Omeletu přeložíme na ohřátý talíř, pokapeme zbytkem másla z pánve.

38. Omeleta s višněmi • 2 vejce, 5 dkg másla, 15 dkg višní, lžička cukru, 10 dkg šlehačky, 2 žloutky, 5 dkg mandlí B

33 g 1

T

124 g 3,8 1300 kcal

S

15 g 0,5

Mandle spaříme, oloupeme ze slupky, nasekáme. Višně omyjeme, vypeckujeme a umixujeme. Přidáme k nim I lžičku cukru, nasekané mandle, promícháme, přeložíme do rendlíku a ohříváme cca 5 minut za stálého míchání. Žloutky dobře utřeme, přiléváme k nim pomalu horkou šlehačku a současně je šleháme metličkou. Nádobu se žloutky a šlehačkou dáme do hrnku s horkou vodou a šleháme, až je hmota hustá. Usmažíme omeletu jako v předp. 30- Když je zespod usmažená, naložíme višňovou náplň a lopatičkou svineme oba kraje dovnitř. Omeletu přeložíme na

205


ohřátý talíř, pokapeme zbylým máslem z pánve a polejeme horkou omáčkou ze žloutků a smetany. Podáváme ihned horkou.

39. Vaječný salát se žampiony • 4 natvrdo uvařená vejce, 25 dkg žampionů, 10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová nať, několik kapek citrónové šťávy, několik kapek polévkového koření, pepř, (sůl) B

33 g 1

T

92 g 2,8 1020 kcal

S

9 g 0,25

Žampiony očistíme, omyjeme, zalijeme horkou, osolenou vodou, vaříme 5 minul (vývar můžeme použít pro žampionovou polévku). Žampiony nakrájíme na plátky, přidáme k nim na kostičky nakrájená vejce, pepř (popř. sůl) a promícháme. Salát přeložíme do salátové mísy. Do majonézy přimícháme citronovou šťávu a polévkové koření. Salát polejeme majonézou a posypeme drobně nakrájenou petrželovou natí.

40. Vaječný salát se sterilovaným hráškem • 4 natvrdo uvařená vejce, 15 dkg sterilovaného hrášku (6 lžic), 1 malé rajče, 10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová nať, pepř, (sůl) B

30 g 1

T

92 g 3 1020 kcal

S

12 g 0,4

Rajče omyjeme, nakrájíme na kostičky, smícháme s hráškem, vejci nakrájenými na kostičky a nasekanou petrželovou natí. Ochutíme, naporcujeme a polejeme majonézou.

206


41. Vaječný salát s párky • 4 natvrdo uvařená vejce, 30 dkg párků (6 kusů), 10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová nať. pepř, (sůl) B

60 g 1

T

S

164 g 2,7 1730 kcal

–g –

Párky oloupeme, nakrájíme na tenká rozpůlená kolečka. Vejce nakrájíme na kostičky. Smícháme s párky a částí majonézy, ochutíme pepřem, popř. solí. Přeložíme salát do salátové mísy a polejeme zbylou majonézou. Posypeme drobně nakrájenou petrželovou natí.

42. Vaječný salát s uzenou rybou • 4 natvrdo uvařená vejce, 10 dkg majonézy (4 lžíce), 15 dkg uzené ryby bez kůže a kostí, 1 malá čerstvá okurka, pepř, (sůl) B

55 g 1

T

112 g 2 1240 kcal

S

2g 0,04

Okurku oloupíme, nakrájíme na kostičky. Vejce také nakrájíme na kostičky, rybu rozporcujeme na drobné dílky. Všechno smícháme, do salátu přidáme koření a majonézu a promícháme.

43. Vaječný salát se žampiony a rajčetem • 4 natvrdo uvařená vejce, 1 nevelké rajče, 15 dkg žampionů, 3 dkg másla, 5 dkg šunky, 10 dkg majonézy (4 lžíce), petrželová nať, pepř, (sůl)

207


B

37 g 1

T

137 g 3,4 1430 kcal

S

11 g 0,3

Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky, usmažíme na másle a zchladíme. Rajče spaříme, oloupeme ze slupky, nakrájíme na kostičky. Vejce a šunku také nakrájíme na kostičky. Smícháme všechno s majonézou, posypeme drobné nakrájenou petrželovou natí.

44. Vaječný salát s uzenáčem a hovězím masem • 4 natvrdo uvařená vejce, 15 dkg vařeného hovězího masa, 15 dkg uzenáče, 10 dkg sterilovaného hrášku (4 lžíce), 10 dkg majonézy (4 lžíce), 4 dkg šlehačky, petrželová nať, pepř, (sůl) B

92 g 1

T

160 g 1,7 1800 kcal

S

9g 0,1

Uzenáče stáhneme z kůže a vykostíme, maso rozdělíme na malé kousky. Vejce a hovězí maso nakrájíme na kostičky. Všechno smícháme, přidáme hrášek, majonézu, šlehačku a petrželovou nať. Ochutíme pepřem, popř. solí a promícháme.

45. Japonský vaječný salát • 4 natvrdo uvařená vejce, 20 dkg žampionů, 10 dkg filé ze slanečků, 5 dkg mandlí, 10 dkg majonézy (4 lžíce), 5 dkg másla, pepř, (sůl)

208

B

67 g 1

T

175 g 2,6 1800 kcal

S

7g 0,1

Mandle spaříme, oloupeme a nasekáme. Žampiony očistíme, omyjeme, nakrájíme na plátky, usmažíme na másle. Vejce a slanečky nakrájíme na kostičky. Všechny složky salátu smícháme, ochutíme a promícháme s majonézou.

Pokrmy ze sýra Tvaroh, tvrdé a tavené sýry mohou úspěšně nahradit maso. Když přidáme vejce, jejich výživná hodnota maso převyšuje. Mohou tvořit základ mnoha pomazánek, jimiž můžeme mazat placky (předp. 1), které jíme k snídani nebo k večeři.

46. Měkký tvaroh • 1 l sladkého plnotučného mléka, 2 lžíce citrónové šťávy B

31 g 1

T

36 g 1,2 600 kcal

S

10 g 0,3

Mléko zahříváme na teplotu 37'C, přidáme k němu citronovou šťávu, zamícháme, přikryjeme a necháme v teplém místě. Za 2-3 hodiny mléko pomalu ohříváme na teplotu 50-55 "C. Když se mléčná bílkovina srazí, tzn. když se tvaroh oddělí od syrovátky, odstavíme a necháme vychladnout. Slijeme jemně na husté síto nebo do lněného pytlíku a necháme tekutinu pomalu okapat.

209

Pokrmy ze sýra

47. Měkký tvaroh s ředkvičkami • 20 dkg plnotučného tvarohu, 1 malá čerstvá okurka, 4-5 ředkviček, kopr, 10 dkg šlehačky, petrželová nať B

40 g 1

T

48 g 1,2 616 kcal

S

6g 0,15

Okurku oloupeme a nakrájíme na kostičky, ředkvičky nakrájíme na tenké plátky, kopr a petrželovou nať jemně nasekáme. Tvaroh utřeme se šlehačkou, přidáme nakrájenou zeleninu a promícháme. Nesolíme.

48. Pomazánka z tvrdého sýra a játrové paštiky • 20 dkg tvrdého sýra, 3 žloutky, 10 dkg másla, 15 dkg játrové paštiky, 3 dkg hořčice (lžička) B

80 g 1

T

205 g 2,5 2300 kcal

S

–g –

Sýr nastrouháme na jemném struhadle, přidáme do něj uvařené, prolisované žloutky, 15 dkg játrové paštiky, máslo a hořčici. Rozetřeme na hladkou hmotu.

49. Tvarohová pomazánka s uzenou rybou • 20 dkg plnotučného tvarohu, 20 dkg uzenáče nebo jiné uzené ryby, 3 vejce uvařená natvrdo, 15 dkg šlehačky

210

Pokrmy ze sýra

B

82 g 1

T

106 g 1,3 1240 kcal

S

–g –

Rybu stáhneme z kůže, vykostíme, umeleme na strojku spolu s tvarohem a vejci uvařenými natvrdo. Přidáme šlehačku a zamícháme.

50. Tvarohová pomazánka s rybí paštikou • 20 dkg plnotučného tvarohu, 20 dkg rybí paštiky, 15 dkg šlehačky B

85 g 1

T

97 g 1,1 1260 kcal

S

–g –

Tvaroh a paštiku umeleme na strojku a utřeme se šlehačkou na hladkou pomazánku.

51. Tvarohová pomazánka s ořechy • 20 dkg plnotučného tvarohu, 10 dkg šlehačky, 10 dkg loupaných vlašských nebo lískových ořechů B

47 g 1

T

92 g 2 1050 kcal

S

–g –

Tvaroh umeleme na strojku, utřeme v míse se šlehačkou. Ořechy umeleme nebo jemně nasekáme, přidáme k rozetřenému tvarohu a promícháme.

211

Pokrmy ze sýra

52. Pikantní pomazánka • 20 dkg taveného sýra ementál, 10 dkg plesnivého sýra niva, 10 dkg másla, 2 natvrdo uvařená vejce, petrželová nať, pepř B

72 g 1

T

153 g 2,1 1700 kcal

S

–g –

Sýr utřeme s máslem, přimícháme nadrobno nasekaná vejce, pepř a nasekanou petrželovou nať.

53. Sýrové homolky • 20 dkg tvrdého sýra, 40 dkg plnotučného tvarohu, 10 dkg másla, špetka drceného kmínu B

90 g 1

T

S

163 g –g 1,8 – cca 2000 kcal

Tvrdý sýr nastrouháme, tvaroh umeleme. Sýry smícháme, přidáme máslo, kmín a důkladně utřeme. Rukama navlhčenýma vodou formujeme z hmoty sýrové homolky, položíme je na prkénko a necháme usušit několik dnů na vzdušném místě.

54. Smažený sýr • 50 dkg tvrdého sýra, 2 vejce, strouhanka na obalení, cca 20 dkg sádla na smažení

212

Pokrmy ze sýra

B

86 g 1

T

281 g 3,4 2978 kcal

S

15 g 0,2

Sýr nakrájíme na plátky tlusté 3-5 mm a pak na obdélníky o straně 6-7 cm. Každý sýrový obdélník máčíme v rozšlehaných vejcích a strouhance. Smažíme ve větším množství sádla. Podáváme horké, polité tukem z pánve. Smažený sýr můžeme zpestřit, když na něj položíme různé doplňky, např. zbytky různého masa, vařeného, pečeného nebo smaženého, usmažené na másle s cibulí, žampiony dušené na másle, salámy, opečená kolečka salámu a pod. Můžeme také k němu podávat bramborové hranolky a malé množství zeleniny z vývaru, kterou usmažíme na másle.

55. Sýrové „brambůrky“ • 10 dkg brynzy, 10 dkg sýru niva, 10 dkg plnotučného tvarohu, 2 vejce, špetka pepře, drceného kmínu a muškátového oříšku, lžička hladké mouky, strouhanka, 25 dkg sádla na smažení B

66 g 1

T

150 g 2,3 1870 kcal

S

32 g 0,5

Brynzu, sýr a tvaroh umeleme, přidáme vejce, mouku a koření a rozmícháme na jednotnou hmotu. Na talířek nasypeme strouhanku, nabíráme lžičkou sýrovou hmotu, obalíme ve strouhance a tvarujeme v rukách kuličky velikosti vlašského ořechu. V hlubokém rendlíku rozpustíme sádlo a na horké dáváme sýrové kuličky. Během smažení rostou, neměly by se dotýkat, proto jich nedáváme mnoho. Když se zbarví do zlatohněda, vyjmeme je z tuku. Při smažení do nich vsákne cca 10 dkg tuku. Mohou být doplňkem k boršči nebo je používáme jako ''brambory" k některým masitým pokrmům.

213

56. Sýrový nákyp • 15 dkg tvrdého sýra, 10 dkg másla, 3 vejce, pepř, (sůl) B

50 g 1

T

134 g 2,5 1430 kcal

S

–g –

Sýr nastrouháme na jemném struhadle, utřeme se žloutky a máslem, přidáme ušlehanou tuhou pěnu z bílků, lehce rozmícháme. Formu vymazanou máslem naplníme hmotou, pečeme v horké troubě cca 20 min. Po upečení nákyp vyklopíme. Podáváme horký.

57. Sýrový nákyp se šunkou a žampiony • 30 dkg tvrdého sýra, 10 dkg másla, 200 ml plnotučného mléka (necelá sklenice), 5 dkg hladké mouky (2 lžíce), 6 vajec, 20 dkg šunky, 20 dkg žampionů, špetka kyseliny citrónové B

170 g 1

T

256 g 1,5 3150 kcal

S

44 g 0,25

Rozpustíme máslo, přidáme mouku, uděláme bílou jíšku, zředíme mlékem a za stálého míchání necháme projít varem. Ochutíme kyselinou citronovou. Do omáčky vmícháme jeden po druhém 6 žloutků. Když se omáčka spojí se žloutky, zchladíme ji a opatrně vmícháme tuhou pěnu ušlehanou z 6 bílků. Formu vymažeme máslem, naložíme do ní půlku připravené hmoty a dáme do horké trouby. Když hmota ztuhne, vyjmeme ji z trouby, posypeme nastrouhaným

214

Pokrmy z masa

tvrdým sýrem, jemně nakrájenou šunkou a žampiony dušenými na másle. Na tuto náplň naložíme zbylou část hmoty a zapečeme v troubě.

Pokrmy z masa Dozrávání masa Snažme se nejíst syrové a příliš čerstvé maso. Maso by mělo být zralé, křehké a natrávené. Dobrým způsobem, jak maso nechat dozrát, může být jeho uložení na pár dnů do kyselého mléka. Větší množství masa nakládáme.

58. Dozrávání masa v kyselém mléce Takto ukládáme telecí a hovězí maso. Maso je třeba opláchnout, vymačkat vodu, odstranit blány a nadbytečný tuk, uložit těsně do kameninového hrnce nebo smaltované neotlučené nádoby, zalít syrovým mlékem a nechat v chladném místě. Když mléko kysne, konzervuje na krátkou dobu maso, chrání je proti zkažení a způsobuje jeho dozrávání. V kyselém mléce můžeme maso uchovávat 5 dnů. Takové maso je po upečení velice křehké. Místo mléka můžeme maso zalít syrovátkou nebo podmáslím.

59. Octový nálev (na 1 kg masa) • 1/4 sklenice 6% octu, 0,5 l vody, 1 cibule střední velikosti (cca 5 dkg ), 2-3 bobkové listy, 6 kuliček nového koření Svaříme vodu s cibulí nakrájenou na kolečka a přísadami, sejmeme z ohně, přidáme ocet a necháme zchladit. Maso uložíme do kameninového hrnce nebo mísy přizpůsobené velikostí, zalijeme studeným lákem, obložíme kolečky cibule a odložíme do chladné místnosti na 2-4 dny v létě a 5-7 dnů v zimě. V octovém nálevu uchováváme zvěřinu, skopové, hovězí a koňské maso.

215

60. Nálev k nakládání (na 10 kg masa) • 20 dkg soli, 1 dkg ledku, 5 dkg cukru, 10 bobkových listů, 20 kuliček nového koření, 10 hřebíčků, 4 lžičky koriandru, 2 lžičky rozmarýnu, 2 1 vody Větší množství masa, zejména vepřového, můžeme, zvláště v zimním období, nakládat. K nakládám je nejvhodnější použít dubové sudy. Takové sudy i s víkem můžeme ještě někdy koupit na trhu. Sud je třeba před použitím důkladně umýt a vypařit vařící vodou. Nemáme-li sud, můžeme použít k nakládání jakýkoli větší hrnec, kameninový nebo smaltovaný (neotlučený), mísu nebo malý dřevěný džber. Maso vykostíme, opláchneme, vymačkáme vodu (koleno můžeme naložit s kostí). Nové koření, hřebíček a koriandr umeleme v mlýnku na pepř, bobkový list jemně rozdrobme. Přísady rozmícháme se solí, ledkem a cukrem a rozdělíme je na 2 části. Polovinu přísad vetřeme do masa, vtíráme je důkladně z každé strany. Kousky masa uložíme těsně do nádoby na nakládání, přitlačíme víčkem, zatížíme umytým a spařeným kamenem a necháme l dny v pokojové teplotě. Za 2 dny druhou polovinu přísad smícháme s převařenou .1 zchlazenou vodou, zalijeme maso a odneseme je do chladného sklepa. V zimním období, když je teplota vzduchu -4 až +7 "C, můžeme maso v nálevu uchovávat na balkóně. Během nakládání by maso mělo být vždy přikryto tekutinou. V nálevu může být uchováváno 2-3 týdny, v zimě mnohem déle. Postupně vyndáváme kousky masa z nálevu a používáme je. Je-li pro nás příliš slané, je třeba je před přípravou namočit na 2-3 hodiny do studené vody. Koleno nebo nakládanou šunku vaříme ve větším množství vody. Můžeme nakládat také tučné maso, včetně bůčku a slaniny. Nakládané maso je možno dodatečně udit.

61. Nálev ze zeleniny a oleje (na 10 kg masa) • 30 dkg mrkve, 30 dkg kořenové petržele, 30 dkg celeru, 50 dkg cibule, 0,3 1 oleje. 2 dkg cukru, 2-3 bobkové listy, několik kuliček nového koření, 20 dkg soli Zeleninu omyjeme, jemně nakrájíme nebo nastrouháme na struhadle s velkými otvory. Listy rozdrolíme, nové koření rozdrtíme. Smícháme zeleninu a přísady se solí, cukrem a olejem. Hněteme je pak rukou, až pustí šťávu. Maso natřeme zeleninou ze všech stran, přeložíme do kameninového hrnce, obložíme

216

Pokrmy z vepřového masa

zbytkem zeleniny s olejem, solí a šťávou Odneseme je na 3-4 dny do sklepa Mělo by stát v teplotě nižší než 7 ◦ C.

Pokrmy z vepřového masa Nejlepší a nejlevnější maso pro optimální stravováni je vepřové. Vepřové maso, zejména ze starých kusů, je nejlépe naložit, maso z mladých zvířat dozrává rychleji. Vepřové kosti jsou poměrně lehké a tenké. Vývary z nich jsou tučné, ale málo vydatné. Hodí se na zelnou polévku, na kyselou polévku z chlebového kvásku, boršč nebo zeleninovou polévku. Jemné kosti, chrupavky a vepřové kůže jsou vhodné na huspeniny. Vepřové kůže jsou zvláště doporučovány nemocným trpícím kožními onemocněními: sklerodermií, lupénkou a také nemocným s křečovými žilami, bércovými vředy, kornatěním tepen, vředovitostí při Buergerově nemoci, aterosklerózou tepen končetin, vředovitostí při křečových žilách a Raynaudovou nemocí. Zlepšují stav kůže, proto by je měli jíst lidé, kteří si přejí mít krásnou pokožku. Vepřové huspeniny z hlavy, nožek, kolen a vepřových kůží jsou doporučovány také nemocným s degeneračním onemocněním kloubů, progresivní polyartritidou, periatritidou pojivové tkáně, zlomeninami kostí, trofickými změnami pokožky a Bechtěrevovou nemocí. Množství snědených huspenin a kůží nemusí být velké a nemusíme je jíst denně. U nemocných v počátečním období léčby by spotřeba těchto výrobků měla být větší, aby organizmus měl určitý přebytek složek, jež se zvláště dobře hodí k regeneraci poškozené tkáně. Kůže patří ke tkáni slabě prokrvené. Veškeré omezení stravy co do množství a její nevhodná kvalita způsobují rychlejší stárnutí pokožky, než je tomu u tkáně organizmem lépe zásobované. Je zřejmé, že v ovoci, zelenině nebo chlebu nejsou komponenty potřebné k výživě lidské kůže, k její regeneraci. U hladovějících lidí (např. v koncentračních táborech, ve skupinách vystavovaných dlouhodobým půstům) stravujících se hlavně rostlinnými výrobky je stárnutí kůže zvláště rychlé a kožní onemocnění se objevují mnohem častěji,

62. Vařené nakládané koleno Nakládané koleno vaříme ve vodě bez jakýchkoli přísad nebo přichucení. Vaříme je dlouho, až je maso velice měkké a blány a šlachy jsou rozmáčené vodou.

217


Nenakládané koleno vaříme déle než nakládané, k vaření přidáváme zeleninu bez zelí, cibuli, trochu koriandru, několik kuliček nového koření a bobkový list. Vývar z kolena používáme pro přípravu polévky, např. bílého boršče nebo kyselé polévky z chlebového kvásku. Koleno jíme horké, s křenem, kečupem nebo hořčicí. Bez chleba! Vařené koleno obsahuje na 1 g bílkoviny 1,2 až 1,6 g tuku.

63. Vařená nakládaná šunka Šunku nakládáme 3 týdny. V zimním období a ve sklepě ji můžeme nakládat značně déle. Šunku můžeme nakládal v celku nebo ji rozdělíme na dobře tvarované díly a snažíme se během bourání a vykosťování masa nekrájet napříč vlákny, ale rozdělit maso podél blan, které obalují svaly. Obdržíme tak dobře tvarované kousky šunky, obalené ze všech stran blánami. Nakládaná vařená šunka chutná jak horká, tak za studena. Vaříme-li šunku v celku, musíme uvařit vodu v kotli vhodné velikosti, šunku vložit do vařící vody kůží k základně kotle. Vaříme pomalu 2-5 hodin, podle velikosti šunky, a počítáme průměrně 1 hodinu vaření na 1 kg masa. Je-li voda příliš slaná, její část odlijeme a nahradíme vařící vodou. Šunka je uvařená, když maso odpadá od kosti (u šunky vařené s kostí) nebo když ostrouhaný kolíček pronikne snadno do masa. Po uvaření zchladíme šunku ve vývaru, pak vyjmeme, osušíme a skladujeme na chladném místě. Uvařenou šunku můžeme potom zapéci. Uložíme ji na pekáč, polijeme na povrchu horkým sádlem a dáme na 15-20 minut zapéci ve velmi horké troubě, aby kůrčička na povrchu vyschla a zčervenala. Rozporcovanou šunku vaříme stejně. Aby držela požadovaný tvar, můžeme ji omotat provázkem.

64. Pečená nakládaná šunka Před pečením můžeme nakládanou šunku vyudit nebo ji upéci nevyuzenou. Po vyjmutí z nálevu je třeba ji před pečením namočit do studené vody na 1-2 dny, to závisí na její velikosti. Pak ji musíme otřít a osušit. Z žitné mouky s vodou (pro šunku vážící 5 kg je třeba 2-2,5 kg žitné mouky) uhněteme dosti tuhé těsto, vyválíme z něho placku a těstem šunku olepíme. Pečeme v horké

218


troubě cca 3 hodiny. Před koncem pečení zkontrolujeme ostrouhaným dřívkem, zda je šunka měkká. Ostré dřívko by mělo proniknout do masa. Po zchladnutí sejmeme z šunky těsto a použijeme jako krmivo pro drůbež nebo prasata.

65. Vařené vepřové žebírko • 1 kg žebírka, 30 dkg zeleniny, 1 středně velká cibule, několik kuliček nového koření, bobkový list, sůl B

117 g 1

T

217 g 1,9 2470 kcal

S

12 g 0,1

Žebírko opláchneme, rozporcujeme, zalijeme vařící vodou, krátce povaříme. K poloměkkému žebírku přidáme očištěnou zeleninu a koření a uvaříme do měkká. Vývar použijeme pro přípravu polévky.

66. Bigos • 1 kg kysaného nebo čerstvého zelí, nebo jednoho i druhého, půl na půl, 1,5 kg různého druhu libovolného masa: vepřovou a hovězí pečeni, pečenou kachnu, salám nakrájený na kolečka nebo na kostičky, vařenou šunku, zvěřinu apod. spolu se šťávou z masa, 20 dkg sádla, 10 dkg sušených hub, 2 velké cibule, 10 sušených švestek, sklenici červeného přírodního vína, 2-3 lžíce rajského protlaku, a – používáme-li jen čerstvé sladké zelí – 4 kyselá jablka. B

200 g 1

T

606 g 1,5-3 6740 kcal

219

S

78 g 0,35


Čerstvé zelí nakrájíme, spaříme vařící vodou, uvaříme v malém množství vody. Před ukončením vaření přidáme oloupaná a nakrájená jablka. Vymačkáme přebytečnou šťávu z kyselého zelí, je-li moc kyselé, propláchneme je studenou vodou a vymačkáme. Uvaříme v malém množství vody se lžící sádla. Houby uvaříme samostatně, nakrájíme na tenké proužky a s vývarem přidáme k zelí. Pak všechno maso nakrájíme na hrubé kostky, salám na kolečka, přidáme k zelí a promícháme. Cibuli nakrájíme a na zbytku sádla osmahneme do růžová. Sušené švestky namočíme na 2-3 hodiny, vypeckujeme a nakrájíme na proužky. Všechny složky přidáme do bigosu, pak přidáme pepř, víno a rajský protlak. Promícháme, dáme na plotnu a vaříme ještě cca 40 minut, často mícháme, až vznikne tmavá, mazlavá hmota. Bigos můžeme ohřívat. Ohřívaný je ještě chutnější. Jíme bez chleba. Můžeme k němu jíst jako přílohu bramborové hranolky nebo vaječné tvarohové placky. Uvaříme-li bigosu více, můžeme část zmrazit. Množství tuku v bigosu je závislé na tučnosti přidaného masa.

67. Vepřové plátky po maďarsku • 1 kg vepřového masa s kostí, 10 dkg sádla, sklenice šlehačky, mletá paprika, plochá lžíce mouky, 1 cibule, 1 stroužek česneku, lžíce rajského protlaku, (sůl) B

140 g 1

T

420 g 3 3400 kcal

S

14 g 0,1

Maso nakrájíme na plátky, naklepeme a tvarujeme kulaté plátky. Poprášíme paprikou a moukou (popř. osolíme), osmahneme do růžová z obou stran na rozpáleném sádle přeložíme do hrnce. Na luku zbylém po smažení do růžová osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme maso, podlijeme trochou horké vody a maso pomalu dusíme do měkká. Šlehačka rozmícháme s rajským protlakem a zbytkem mouky, přilijeme k masu, zamícháme a povaříme. Před podáváním přidáme prolisovaný česnek.

220


68. Vepřové ražničí • 50 dkg nakládaného vepřového masa bez kostí (kotleta, krkovička nebo šunka), 50 dkg nakládaného uzeného bučku, cibule, popř. koření B

130 g 1

T

320 g 23 3400 kcal

S

12 g 0,1

Maso a bůček nakrájíme na plátky tlusté 1 cm a pak na čtverečky o straně cca 3 cm Na jehly pro ražničí nabodáváme postupné kousky masa, bůčku a tenká kolečka cibule Maso můžeme poprášit pepřem, bílým pepřem, vegetou nebo jiným kořením a mletou paprikou. I když lidem zvyklým stravovat se optimálně ražničí nejvíce chutná bez koření. Pečeme na rožni, na dřevěném uhlí, připraveném ze dřeva listnatých stromů, cca 30 minut, často obracíme. Úroveň rožně, která je proměnlivá, přizpůsobíme intenzitě tepla vyzařovaného uhlím. Během smažení ražničí vytéká z. bůčku trochu tuku a kape na uhlí. Když se tuk spaluje (bez ohně), vytváří dým, který zlepšuje chuť ražničí. Můžeme také připravit ražničí na elektrickém rožni, v krajním případě ho usmažit na pánvi, v hluboké vrstvě sádla, avšak tím bohužel ztrácí na chuti. Ražničí podáváme horké na jehle, bez příloh.

69. Vepřové ledvinky v omáčce • 1 kg vepřových ledvinek, 10 dkg sádla, 1 cibule průměrné velikosti, plochá lžíce mouky, pepř, nové koření, bobkový list. ocet, (sůl) B

160 g 1

T

145 g 0,9 2060 kcal

221

S

12 g 0,08


Ledvinky opláchneme, nakrájíme na hrubá kolečka, povaříme ve vařící vodě. scedíme. Na pánvi rozpálíme sádlo, vložíme povařené ledvinky, osmahneme, přeložíme do hrnce, přidáme polovinu nakrájené cibule, podlijeme malým množstvím vývaru, dusíme pod pokličkou. Zbytek cibule také nakrájíme, osmahneme do růžová na sádle zbylém po smažení ledvinek, přidáme mouku, osmahneme do růžová, zředíme zchlazeným vývarem z ledvinek, přidáme pepř. nové koření a bobkový list (popř. osolíme). Omáčku povaříme, prolisujeme sítem. Maso přelijeme omáčkou a spolu podusíme.

70. Mozeček na topinkách • 20 dkg vepřového mozečku, lžíce octa. 5 dkg másla. 8 vaječných tvarohových placek (předp. 1), 10 dkg pikantního tvrdého sýra, 1 malá cibule, pepř B

95 g 1

T

190 g 2 2 150 kcal

S

18 g 0,2

Mozeček omyjeme, povaříme ve vodě s přídavkem octa, odstraníme blány, nasekáme. Nakrájenou cibuli osmahneme na másle do růžová, přidáme k ní mozeček, osmahneme, opepříme. Mozeček naložíme vrchovatě na placky, posypeme strouhaným tvrdým sýrem, položíme na pekáč a zapečeme v troubě. Podáváme horké.

71. Huspenina z nožek • 2 vepřové (nebo telecí) nožky. 30 dkg libového vepřového (nebo telecího) masa. zelenina bez zelí, 1 cibule, pepř. bobkový list. nové koření, 3 stroužky česneku, (sůl)

222


B

120 g 1

T

S

80-150 g –g 0,5-1,3 – cca 1310 kcal

Cibuli rozkrájíme na půlky a opečeme na plotně. Očistíme nožky, důkladně je omyjeme, nasekáme a spaříme vařící vodou. Zalijeme je studenou vodou a vaříme cca 1,5 hodiny na mírném ohni. Pak přidáme maso, vaříme další hodinu a na konec přidáme očištěnou zeleninu, cibuli opečenou na plotně a přísady. Vaříme do měkká, aby maso téměř odpadávalo od kosti. Vyjmeme zeleninu. Maso vyjmeme také, vykostíme, nakrájíme na malé kousky. Vývar ochutíme pepřem, prolisovaným česnekem, popřípadě sob'. Maso rozdělíme rovnoměrně do mističek (pro ozdobu můžeme na dno položit kolečka mrkve z vývaru, příp. kolečka vajec uvařených natvrdo), zalijeme vývarem, zchladíme. Podáváme za studena s octem, majonézou nebo kolečkem citronu. Porci huspeniny můžeme krišně vyklopit, když mističku ponoříme na chvíli do horké vody. Huspeninu můžeme také vylít na pekáč a naporcovat na obdélníky.

72. Vepřová paštika • 1 kg vepřových jater. 1 kg vepřového masa. 25 dkg vepřového laloku, několik sušených hub. 2 suché housky (10 dkg ), 5 vajec, 10 dkg slaniny, pepř. bobkový list, (sůl) B

375 g 1

T

622 g 1,7 7500 kcal

S

80 g 0,2

Houby umyjeme, namočíme. Játra opláchneme, vložíme na několik minut do vařící vody, vyjmeme. Ve stejné vodě uvaříme maso, lalok a houby spolu s přísadami. Po uvaření masa by mělo zůstat málo šťávy. Namočíme do ní housky. Všechny složky umeleme dvakrát nebo třikrát na strojku s jemnou mřížkou, hmotu smícháme s vejci, ochutíme pepřem, popř. solí.

223

Dno a strany pekáče obložíme tenkými plátky slaniny, vložíme masovou hmotu, přitlačíme, vyrovnáme povrch lžíci omočenou v teplé vodě. Paštiku upečeme v troubě a necháme vychladnout. Když dobře vychladne a ztuhne, dáme na okamžik pekáč na plotnu, paštiku Pak snadno z pekáče vyjmeme. Paštiku můžeme jíst s majonézou, tatarskou omáčkou nebo hořčicí.

73. Vepřová paštika se zaječím nebo králičím masem • 50 dkg vepřového masa bez kosti, 25 dkg slaniny, zaječí nebo králičí přední část, zaječí nebo králičí vnitřnosti (játra, ledviny, srdce, plíčky) nebo 20 dkg vepřových jater, suchá houska (5 dkg ), 3 vejce, 1 cibule střední velikosti, bobkový list, nové koření, sádlo na vymazání formy B

280 g 1

T

380 g 1,4 4700 kcal

S

40 g 0,15

Vepřové, zaječí resp. králičí maso a 15 dkg slaniny udusíme na mírném ohni s přísadami, šťávu během dušení odpařujeme tak, aby jí bylo málo. Zaječí maso vykostíme, housku namočíme do šťávy. Maso, housku a slaninu umeleme dvakrát nebo třikrát na strojku s jemnou mřížkou. Přidáme vejce, pepř, (sůl), a hmotu promícháme. Pekáč vymažeme sádlem, obložíme plátky slaniny, vložíme masovou hmotu, přitlačíme lžící máčenou v teplé vodě, vyrovnáme povrch. Pečeme, v troubě, necháme zchladnout. Když paštika dobře vychladne, na okamžik dáme pekáč na plotnu, abychom paštiku snadno vyňali z pekáče. Na paštiky můžeme používat různé druhy masa: starou drůbež, vepřovou hlavu, hovězí polévkové maso, veškeré vnitřnosti. Složení paštiky se může lišit podle použitých komponentů. Můžeme připravit paštiky z ryb, telecího nebo koňského masa, zvěřiny, drůbeže. Můžeme udělat paštiky tučnější nebo méně

224

Pokrmy ze skopového masa

tučné, s přídavkem chrupavek nebo vepřových kůží. Avšak vždy, bez ohledu na to, z čeho ji připravíme, musí obsahovat játra a vejce.

Pokrmy ze skopového masa Nejlepší je skopové maso ze zvířat starých 2-3 roky. Má živě červenou barvu a tuk je bílý a tvrdý. Mladé skopové maso se hodí k přípravě smažených a pečených pokrmů. Maso starších zvířat je červené a našedlé. Hodí se hlavně na jídla dušená, vařená nebo připravená z mletého masa. Skopové maso dozrává dlouho. Je třeba je zalévat kyselým mlékem (předp. 58), nálevem z octa (předp. 59) nebo nálevem ze zeleniny a oleje (předp. 61).

74. Skopový biftek na anglický způsob • 1,5 kg skopového masa ze hřbetu nebo kýty, 5 dkg slaniny, 5 dkg másla, nálev ze zeleniny a oleje dle předp. 61 na 1,5 kg masa B

227 g 1

T

310 g 1,3 3700 kcal

S

–g –

Maso opláchneme, vykostíme, naložíme do nálevu dle předp. 6l, odložíme na chladné místo na 1-2 dny. Po léto době maso vyjmeme z nálevu, napříč vlákny nakrájíme na bifteky, každý naklepeme paličkou, tvarujeme nožem, poprášíme pepřem. Slaninu nakrájíme na plátky, mírně osmahneme do růžova. Bifteky smažíme na rozpáleném sádle, vyškvařeném ze slaniny, po obou stranách je osmahneme do růžová, ale úplně neprosmažujeme, aby uvnitř zůstaly růžové. Ke konci smažení přidáme máslo. Podáváme okamžitě po usmažení, s plátky do růžová usmažené slaniny položené na biftecích a polité máslem. Jako přílohu můžeme podávat bramborové hranolky nebo tvarohové vaječné knedlíky (viz předp. 2).

225

75. Dušené skopové na divoko • 1,5 kg skopového masa z kýty nebo hřbetu, sklenice červeného přírodního vína, 10 zrnek jalovce, polévková zelenina bez zelí, 10 dkg slaniny, 25 dkg šlehačky, plochá lžíce mouky, pepř, bobkový list, (sůl), octový nálev (dle předp. 59) B

236 g 1

T

285 g 1,6 4520 kcal

S

25 g 0,1

Maso vložíme do studeného octového nálevu, přidáme víno. Uchováváme je 3-5 dnů na chladném místě. Po této době maso vyjmeme z nálevu, osušíme, prošpikujeme proužky slaniny, natřeme rozdrceným jalovcem, popř. i solí. Zeleninu očistíme, omyjeme, jemně nakrájíme. Seškvaříme slaninu, škvarky vyndáme. Na pánvi na silně rozpáleném tuku osmažíme maso ze všech stran do růžová. Přeložíme do vhodného hrnce podle velikosti kousku masa. Do tuku zbylého po smažení masa přidáme nakrájenou zeleninu a za stálého míchání ji osmahneme do růžová. Tuk spolu se zeleninou, bobkovým listem a cibulí z nálevu vložíme k masu, podlijeme vodou a dusíme pod pokličkou. Během dušení maso obracíme, podle potřeby podléváme trochou vody. Měkké maso vyjmeme, šťávu prolisujeme, zahustíme šlehačkou rozmíchanou s moukou a povaříme. Maso nakrájíme na tenké plátky napříč vlákny, položíme na mísu a polejeme omáčkou. Podáváme samostatně nebo s tvarohovými vaječnými knedlíky.

Pokrmy z hovězího masa Pro spotřebu nejlepší je hovězí maso z mladých zvířat. Má růžověčervenou barvu, je jadrné a šťavnaté. Maso ze starších zvířat je tmavě červené, někdy višňově hnědé. Je prorostlé tmavě žlutými blánami, méně jadrné, „řídké“. Vepřový lůj je hodnotný tuk. Nejhodnotnější je morek. Vývary z morkových kostí jsou tučné, z kloubových kostí jsou hutnější a obsahují mnoho mazlavých látek. Hodnotné jsou také vývary z hovězích blan a šlach. Hovězí maso musíme

226

Pokrmy z hovězího masa

vařil déle než vepřové, vývary z kostí, blan a šlach se vaří dokonce velmi dlouho. Také dozrávání hovězího masa trvá dlouho, má však zásadní význam pro jeho chuť a stravitelnost. Dobrou službu při přípravě pokrmů z hovězího masa, a také z jiných druhů masa a kostí, jež vyžadují dlouhodobou přípravu, poskytuje tlakový hrnec. Doba vaření se v tlakovém hrnci zkracuje průměrně o 2/3.

76. Varšavské dršťky • 2 kg hovězích drštěk, 30 dkg polévkové zeleniny bez zelí, 1 kg hovězích kloubových a morkových kostí, 10 dkg másla, 3 dkg mouky, zázvor, pepř, majoránka, muškátový oříšek, strouhanka, zelená petrželová nať, (sůl) B

346 g 1

T

227 g 0,8 3570 kcal

S

40 g 0,1

Dršťky pečlivě očistíme, důkladně a mnohokrát propereme v teple vodě. Zalijeme studenou vodou, povaříme, scedíme, propláchneme. Zalijeme čerstvou vařiči vodou, přidáme kosti a vaříme 3-4 hodiny do měkká. Zeleninu očistíme, nakrájíme a uvaříme v malém množství vody s přídavkem másla. Dršťky scedíme, nakrájíme na tenké proužky. Vývar z drštěk odpaříme do objemu cca 1 I. Rozpustíme polovinu másla, nasypeme mouku a osmahneme do růžová. Vyjmeme morek z vyvařených kostí, utřeme, přidáme do jíšky, promícháme. Jíšku zředíme vývarem, povaříme. Do vývaru vložíme nakrájené dršťky, přidáme dušenou zeleninou, přísady, povaříme. Dršťky by měly být velice měkké a měly by jen lehce plavat v omáčce. Zbytek másla osmahneme se strouhankou. Dršťky podáváme v mističkách, každou porci polejeme máslem se strouhankou a posypeme nakrájenou petrželovou natí. Podáváme horké, s tvarohovými vaječnými placičkami. Taková jídla, jako jsou dršťky, guláš a bigos, můžeme připravit ve větším množství, po zchladnutí je uložíme do mikrotenových sáčků v porcích přizpůsobených potřebám domácích strávníků a zmrazíme.

227


77. Hovězí vývar • 1 kg hovězího masa s kostí (žebro), 50 dkg zeleniny se zelím, 1 cibule, bobkový list, nové koření, pepř, petrželová nať, (sůl) B

15 g 1

T

80 g 5 800 kcal

S

5g 0,3

Maso opláchneme, přesekneme napříč žebry, zalijeme vařící vodou, vaříme na mírném ohni. Na konec vaření přidáme očištěnou zeleninu, cibuli osmaženou na kuchyňské plotní, přísady a pomalu vaříme do měkká. Maso vyjmeme z vývaru, rozdělíme spolu s žebry na porce, uvařenou mrkev nakrájíme na kolečka. Do vývaru můžeme zavařil kapání: I vejce rozmícháme s 1 plochou lžičkou mouky (můžeme také bez mouky) a nalijeme tenkým pramínkem na jednu odebranou porci vývaru. Povaříme. Vývar na talíři posypeme nasekanou petrželovou natí a položíme na vrch 2-3 kolečka mrkve z vývaru. Maso z vývaru použijeme pro přípravu druhého chodu. Můžeme je polít křenovou omáčkou nebo jinou ostrou nebo kyselou omáčkou.

78. Anglický biftek • 50 dkg hovězí svíčkové. 5 dkg sádla, 5 dkg másla, (sůl) B

129 g 1

T

137 g 1,1 1740 kcal

S

–g –

Svíčkovou nakrájíme napříč na dvoucentimetrové plátky. Každý díl naklepeme a tvarujeme kulaté bifteky. Na pánvi rozpálíme sádlo, bifteky smažíme krátce na silném ohni po obou stranách do růžová, ale úplně neprosmažujeme. Na konec smažení přidáme máslo.

228


Bifteky dáme stranou na pánev a na tuku usmažíme sázená vejce, jedno na každou porci. Na každý biftek položíme sázené vejce, polejeme zbylým tukem z pánve a položíme malou hrudku másla. Podáváme s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými placičkami, nakrájenými na proužky a osmaženými do růžová na másle.

79. Boeuf Stroganov • 1 kg hovězí svíčkové, pepř, 10 dkg sádla na smažení: na omáčku: 5 dkg másla, 3 dkg mouky. 1 středně velká cibule. 5 dkg sušených hub, sklenice vývaru, lžíce rajského protlaku, paprika, (sůl) B

220 g 1

T

197 g 0,9 2940 kcal

S

53 g 0,25

Houby umyjeme, namočíme, uvaříme, nakrájíme na tenké proužky. Rozškvaříme máslo, přidáme nasekanou cibuli, osmahneme do růžová, přidáme mouku, zamícháme a osmahneme. Jíšku zředíme vývarem z hub, přidáme houby a rajský protlak, povaříme, přidáme mletou papriku, popřípadě sůl. Maso nakrájíme na hranolky- nebo na kostičky se stranou cca 1,5 cm, krátce osmahneme i rozpáleném sádle, neprosmažujeme. Maso přeložíme do omáčky a ještě na chvíli spolu dusíme. Podáváme horké, s bramborovými hranolky nebo s tvarohovými vaječnými plackami usmaženými na másle.

80. Hovězí guláš • 1 kg hovězího masa (kližky – může mít blány a šlachy apod.), 50 dkg vepřového masa, lžíce gulášového koření, lžíce vegety, vepřová nožka, kůže ze slaniny (cca 10 dkg ), sklenice šlehačky, 2-3 lžíce rajského protlaku. 10 dkg sádla

229


B

300 g 1

T

450 g 1,5 530 kcal

S

13 g 0,05

Hovězí maso nakrájíme na kousky, na polovině sádla osmahneme na silném ohni ze všech stran, přeložíme do rendlíku, podlijeme vodou a dusíme pod pokličkou. Vepřové maso nakrájíme na kostičky, také osmahneme na zbylém sádle, přidáme k hovězímu masu a dále spolu dusíme. Houby umyjeme, namočíme, uvaříme v malém množství vody, nakrájíme na proužky, přidáme spolu s vývarem k masu. Vepřovou nožku a kůže uvaříme do měkká v malém množství vody. Měkké kůže nakrájíme na kostičky, maso z nožky vykostíme a také nakrásně, přidáme do guláše spolu s vývarem. Přidáme také přísady a společně dusíme ještě '0 15 minut, až je maso měkké. Na konec dušení vlijeme šlehačku rozmíchanou s rajským Protlakem, promícháme, povaříme. Guláš nesolíme, protože gulášové koření a vegeta obsahují sůl. Guláš podáváme horký s tvarohovými vaječnými knedlíky. Množství tuku v pokrmu je různé, protože závisí na tučnosti masa, které použijeme pro přípravu jídla.

81. Římská sekaná pečené • 1 kg hovězího masa s kostí, 50 dkg vepřového masa s kostí, 1 cibule průměrné velikosti, 3 vejce, suchá houska (5 dkg ), lžíce strouhanky, pepř. 10 dkg sádla, (sůl) B

240 g 1

T

370 g 1,5 4400 kcal

S

60 g 0,25

Housku namočíme do vody a vymačkáme. Cibuli nakrájíme, udusíme na části sádla. Maso vykostíme, umeleme na strojku spolu s houskou a cibulí, přidáme

230

pepř, vejce, příp. sůl a promícháme. Hmotu přeložíme na vál posypaný strouhankou, tvarujeme tlustý váleček. Zbytek sádla rozškvaříme v podlouhlém pekáči, do tuku vložíme maso a dáme do trouby. Během pečení maso často podléváme tukem. Římskou sekanou můžeme jíst za studena i horkou. Horkou ji podáváme nakrájenou na porce, jako příloha jsou bramborové hranolky, tvarohové vaječné knedlíky, popřípadě zelené fazolové lusky s máslem. Po zchlazení sekanou krájíme na tenké plátky jako salám. Můžeme přidal majonézu, tatarskou omáčku, křen, houby v octovém nálevu.

Pokrmy z telecího masa Telecí je maso, které pochází z 6-8 týdenních telat krmených mlčkem. Telecí tuk je jemný, chutný, velice hodnotný. Vývary z telecích kostí jsou vysoce hodnotné, nejsou však tučné. Jsou vhodné zejména pro nemluvňata a lidi trpící kloubovými nemocemi. Hodí se zvláště na jemné polévky. Z telecích kostí, zejména kloubových, jež obsahují hodně klihu, můžeme připravit huspeniny, které tuhnou bez přídavku želatiny. Telecí maso rychle dozrává. Na ochranu proti zkažení telecí maso nesolíme, protože sůl mění barvu telecího masa. Krátkou dobu ho můžeme uchovávat v mléce, v hadříku pokapaném octem nebo v čerstvých, čistě omytých kopřivách. Telecí maso je libové, proto v jídlech z telecího převažují bílkoviny nad tukem. Tyto pokrmy mají příliš málo tuku vzhledem k potřebám optimální diety, proto je vždy třeba steaky, řízky, smažená játra apod. polévat tukem z pánve zbylým po smažení, a také telecí pokrmy při jídle podávat s polévkou nebo moučníkem s velkou převahou tuku nad bílkovinami.

82. Telecí dršťky • 1,5 kg telecích drštěk, 25 dkg zeleniny bez zelí, 5 dkg másla, plochá lžíce mouky, majoránka, pepř, (sůl)

231

Pokrmy z telecího masa

B

240 g 1

T

75 g 0,3 1800 kcal

S

34 g 0,15

Dršťky pečlivě omyjeme, opereme několikrát v teplé vodě, zalijeme studenou vodu. povaříme, scedíme. Zeleninu opláchneme, očistíme, zalijeme vařící vodou, uvaříme vývar a zeleninu vyjmeme. Dršťky nakrájíme na proužky a uvaříme v zeleninovém vývaru. Z másla a mouky uděláme jíšku, zředíme ji vývarem z drštěk, přilijeme k dršťkám, ochutíme kořením, přidáme nakrájenou vařenou zeleninu, zamícháme, povaříme. Telecí dršťky jsou vhodné zejména pro lidi nemocné chronickým onemocněním trávicího systému, žaludku a střev a onemocněními kloubů.

83. Zadělávané telecí maso • 1,5 kg telecího hrudí nebo krkovičky, 20 dkg zeleniny, 5 dkg másla, 3 dkg mouky, 2 žloutky, petrželová nať, (sůl) B

230 g 1

T

150 g 0,7 2500 kcal

S

32 g 0,15

Zeleninu očistíme, omyjeme, zalijeme studenou vodou (1,51), povaříme. Maso vložíme do zeleninového vývaru, vaříme na mírném ohni. Na konec vaření můžeme osolit. Uvařeně maso a zeleninu vyjmeme, vývar odpaříme na 0,5 I objemu. Máslo utřeme s moukou, zalijeme částí vývaru, zamícháme, vlijeme do vývaru, povaříme. Maso vykostíme, nakrájíme na hrubší plátky, vložíme do omáčky a povaříme. Horké přeložíme na mísu, do omáčky vmícháme syrové žloutky a maso polejeme. Podáváme s knedlíky z tvarohu a vajec.

232


84. Nakládaná telecí šunka vařená nebo pečená • 1 telecí kýta bez kosti (cca 5 kg ), 10 dkg soli, 5 g Iedku, plochá lžíce cukru, 1 lžička koriandru, 1 lžíce jalovcových bobulí, 5 hřebíčků, 10 kuliček nového koření, 2 bobkové listy, 4 stroužky česneku, 1 lžička tymiánu B

800 g 1

T

150 g 0,2 7250 kcal

S

–g –

Všechny přísady umeleme nebo rozdrtíme, smícháme se solí, cukrem a ledkem. Polovinou nálevu natřeme maso, uložíme je těsně do kameninové mísy, přitlačíme prkénkem, zatížíme kamenem a necháme v pokojové teplotě 2 dny. Uvaříme 1 1 vody, rozpustíme v ní zbylé přísady, zalijeme maso a uložíme na chladném místě na 3-4 týdny. Maso vyjmeme z nálevu, osušíme, uvaříme nebo upečeme. Chceme-li šunku uvařit, musíme ji naklepat paličkou, těsně svinout a silně obvázat provázkem. Vložíme ji do vařící vody a vaříme na slabém ohni 1,5-2 hodiny. Vyložíme na vát. přitlačíme prkénkem, zatížíme kamenem a necháme zchladnout. Šunku můžeme také upéci v troubě. Přeložíme ji na pekáč na rozpálené sádlo a při pečení často poléváme vypečenou šťávou. Vypečená šťáva a tuk jsou vhodné pro smažení placiček. Můžeme ji také přidat ke guláši nebo bigosu.

85. Karbanátky z telecího masa • 1 kg telecího masa bez kosti, 40 dkg vepřového masa bez kosti, suchá houska (5 dkg ), 5 dkg másla, 5 dkg sádla, 2 vejce, I žloutek, strouhanka na obalování (cca 3 dkg )

233


B

260 g 1

T

335 g 1,3 4180 kcal

S

50 g 0,2

Maso na karbanátky může obsahovat šlachy, blány, trochu tuku. Nejlépe se hodí masové odřezky, telecí anebo vepřové maso po vy koštování. Po umletí je hněteme rukou jako těsto, až je mazlavé. Housku namočíme, vymačkáme, umeleme, Máslo rozetřeme a třeme dále s 1 žloutkem a 2 vejci, pak s houskou. Utřenou hmotu smícháme s mletým masem a ještě jednou důkladně prohněteme. Máčíme ruce v teplé vodě a formujeme malé karbanátky, obalujeme je ve strouhance a smažíme na sádle na pánvi z obou stran. Podáváme s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky a příp. se sezónním zeleninovým salátem.

86. Telecí kotleta • 1,5 telecího masa bez kosti, 2 dkg mouky (lžíce), 10 dkg másla, 5 dkg sádla, (sůl) B

307 g 1

T

257 g 0,8 3620 kcal

S

15 g 0,05

Maso nakrájíme napříč vlákny na plátky, každý naklepeme paličkou a formujeme nožem v dobře tvarovaný oválný řízek. Řízky poprášíme moukou a smažíme na sádle z obou stran do růžová. Dosmažíme na menším ohni. Na konec smažení přidáme máslo. Podáváme horké, polejeme tukem ze smažení. Můžeme podávat se sázeným vejcem, bramborovými hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky, rajčatovým nebo okurkovým salátem, zelenými fazolovými lusky s máslem.

234


87. Smažená telecí játra • 1 kg telecích jater, 2 vejce, 5 dkg mouky, strouhanka na obalování, 10 dkg sádla, pepř, (sůl) B

206 g 1

T

159 g 0,8 2755 kcal

S

73 g 0,3

Játra opláchneme, nakrájíme napříč na tenké, plátky. Každý plátek postupně obalujeme v mouce, ponoříme do rozšlehaných vajec a obalujeme ve strouhance. Klademe na rozpálené sádlo, smažíme po obou stranách, příp. osolíme až po usmažení. Podáváme s bramborovými hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky, salátem ze sezónní zeleniny. Knedlíky hojně polejeme rozpuštěným máslem. Játra také polejeme tukem, abychom celý tuk použitý ke smažení současně s nimi snědli v pokrmu.

88. Dušené telecí ledvinky • 1,5 kg telecích ledvinek, 10 dkg sádla, 1 velká cibule, 20 dkg husté šlehačky, pepř, sůl B

246 g 1

T

228 g 0,9 3130 kcal

S

–g –

Ledvinky spolu s tukem, který je obaluje, několikrát opláchneme a vymačkáme. Zalijeme malým množstvím vařící vody a povaříme 5 minut. Vyjmeme a nakrájíme na kolečka. Nakrájené ledvinky osmahneme na rozpáleném sádle, přeložíme do rendlíku, přidáme tuk ze smažení a jemně nakrájenou cibuli, podlijeme malým množstvím vody, opepříme a dusíme na mírném ohni

235


pod pokličkou do měkká. K měkkým ledvinkám přilijeme šlehačku, zamícháme, povaříme. Po udušení příp, osolíme. Podáváme s bramborovými hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky, salátem z čerstvé sezónní zeleniny. Poměr bílkovin k tuku v tomto pokrmu se může lišit, protože závisí na množství tuku, který obaluje ledvinky.

89. Telecí paprikáš • 1,5 kg telecího masa bez kosti, 3 dkg mouky, 10 dkg sádla, 1 cibule průměrné velikosti (cca 10 dkg ), 25 dkg šlehačky, 5 dkg mleté papriky (cca 5 plochých lžiček), 2 stroužky česneku, (sůl) B

317 g 1

T

300 g 0,95 4080 kcal

S

22 g 0,07

Maso nakrájíme na hrubé kostičky, poprášíme moukou. Na sádle rozpáleném na pánvi usmažíme nakrájenou cibuli, vložíme do ní maso a na silném ohni osmahneme ze všech stran. Přeložíme maso do rendlíku, vlijeme tuk spolu s cibulí osmaženou do růžová, přidáme papriku, podlejeme malým množstvím vařící vody, přikryjeme a na volném ohni dusíme do měkká. Když je maso měkké, omáčku zahustíme smetanou rozmíchanou s moukou a prolisovaným česnekem. Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky a vařenou zeleninou politou máslem.

90. Telecí plátky plněné slaninou • 1.5 kg telecího masa bez kosti, 20 dkg slaniny, 10 dkg sádla, 1 cibule průměrné velikosti, lžička mleté papriky, 2 stroužky česneku, 3 dkg mouky

236


B

310 g 1

T

392 g 1,2 4890 kcal

S

22 g 0,07

Maso nakrájíme na tenké plátky napříč vlákny, naklepeme paličkou. Každý plátek potřeme lisovaným česnekem. Slaninu nakrájíme na tenké plátky velikosti masových plátků. Plátek slaniny pokládáme na maso, posypeme ho paprikou (popř. solí), svineme těsně do ruličky, ovážeme nití nebo sepneme párátkem. Každý plátek poprášíme moukou, rychle osmahneme na rozpáleném tuku ze všech stran a přeložíme do rendlíku. Nakrájenou cibuli osmahneme do růžová na luku zbylém po smažení, tuk s cibulí vlijeme k masu, přidáme zbytek papriky, podlejeme trochou vařící vody a dusíme do měkká pod pokličkou. Po udušení odstraníme niti z masa, plátky uložíme na mísu a polejeme omáčkou z dušení. Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky, vařeným květákem nebo zelenými fazolovými lusky s máslem.

91. Plněné telecí hrudí • 1 kg telecího hrudí, suchá houska (5 dkg ), 5 dkg másla, 5 vejce, lžíce strouhanky, 10 dkg sádla, 5 lžic sekaného kopru, pepř, muškátový oříšek, (sůl) B

175 g 1

T

210 g 1,3 2925 kcal

S

52 g 0,3

Maso opláchneme. Rozdělíme vrstvy masa a ostrým nožem uvolníme podélně žebra, stáhneme z nich maso, žebra vylámeme v kloubech, páteř na několika místech nasekáme a získáme tak masovou „kapsu“ pro naplnění. Housku namočíme v mléce nebo ve vodě, vymačkáme. Žloutky oddělíme od bílků. Rozetřeme máslo, třeme dále a přidáváme po 1 žloutku. Pak přidáme

237


vymačkanou housku, přísady, sekaný kopr a strouhanku. Promícháme. Na konec přidáme tuhou pěnu ušlehanou ze 3 bílků a náplň zamícháme. Hrudí naplníme nádivkou a otvor zašijeme bílou nití. Na pekáči rozpustíme sádlo, vložíme maso, polejeme je tukem, dáme do trouby, pečeme do měkká a během pečení poléváme šťávou. Maso nakrájíme napříč na díly spolu s kostí, uložíme na mísu, polejeme šťávou. Podáváme s bramborovými hranolky, tvarohovými vaječnými knedlíky a salátem ze sezónní zeleniny.

92. Telecí roláda plněná šunkou • 1,5 kg telecího masa bez kosti z kýty nebo ramínka, stroužek česneku, (sůl); na náplň: 30 dkg šunky, 5 dkg slaniny, suchá houska (5 dkg ), 1 cibule střední velikosti, 10 dkg sádla, 1 vejce, pepř, (sůl) B

300 g 1

T

380 g 1,25 4740 kcal

S

30 g 0,1

Nejdříve si připravíme náplň na roládu. Cibuli udusíme na sádle, housku namočíme ve vodě nebo v mléce a vymačkáme. Umeleme na strojku šunku, slaninu, housku a cibuli. Do hmoty přidáme vejce, pepř, popř. sůl, důkladně promícháme. Maso rozklepeme paličkou na tenký plát ve tvaru obdélníku. Natřeme ho lisovaným česnekem (popř. smíchaným se solí). Na maso položíme náplň a rozmažeme ji po povrchu rovnoměrnou vrstvou. Opatrně zvedneme delší stranu obdélníku a svineme těsně do rolády, provážeme provázkem jako uzeninu. Na pánvičce nebo na pekáči osmahneme maso na silném ohni ze všech stran, pak dáme do trouby, podléváme Šťávou, pečeme do měkká. Když se šťáva během pečení vypařuje, kropíme vodou. Po upečení sejmeme provázek a maso nakrájíme na plátky. Podáváme s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky a salátem ze sezónní zeleniny, porce poléváme vypečenou šťávou. Můžeme také jíst za studena, místo uzeniny.

238

93. Huspenina z telecích nožek • 1,5 kg telecích nožek, 1 kg řídkých telecích kostí, zelenina bez zelí, 1 cibule střední velikosti, 2 bobkové listy, několik kuliček nového koření, lžíce octa, lžíce rajského protlaku, (sůl) B

225 g 1

T

80 g 0,3 1450 kcal

S

–g –

Nožky očistíme, důkladně umyjeme, nasekáme. Přidáme nasekané kosti, vlijeme 1.5 litru studené vody, vaříme pod pokličkou cca 4 hodiny na slabém ohni. Na konec vaření přidáme očištěnou zeleninu a koření, dovaříme. Vývar scedíme. Odpaříme ho nebo doplníme horkou vodou, abychom získali 1 litr vývaru. Přidáme ocet, rajský protlak, promícháme. Maso vykostíme, nakrájíme, naporcujeme do mističek, zalijeme huspeninou a necháme vychladnout. Pro ozdobu můžeme na dno mističek položit kolečka mrkve z. vývaru, několik zelených hrášků nebo dílek vejce uvařeného natvrdo. Huspeninu můžeme také použít pro zalévání telecího masa (telecí šunka, vařený jazyk, paštika apod.). Porce masa nakrájeného na krásně tvarované kousky uložíme na salátovou mísu. Každou porci obložíme kouskem vejce a kolečky zeleniny z vývaru. Každou porci zalijeme lžící tuhnoucí huspeniny. Když ztuhne, znovu ji polejeme tuhnoucí huspeninou. Zbylou huspeninu můžeme trochu ohřát, a když začne tuhnout, polejeme jí maso tak, aby huspenina ještě jednou polila celou porci a trochu se slila na mísu. Necháme zchladnout. Podáváme s plackami tlustě pomazanými máslem.

Pokrmy z drůbežího masa Drůbež po zabití, oškubání peří a vykuchání je třeba nechat 2-4 dny v chladném, vzdušném místě, aby maso zkřehlo. Po zabití musíme drůbež ihned oškubat, začínáme z hřbetové strany a škubeme peří od ocasu k hlavě. Po oškubání peří odsekneme nožky a hlavu, tělo opálíme nad lihovým plamenem nebo nad plynem, otřeme hadříkem. Na stůl

239

Pokrmy z drůbežího masa

uložíme tři vrstvy papíru a položíme na něj maso. Přeřízneme kůži podél krku, uvolníme a vytáhneme průdušnici a jícen, odřízneme je nízko u volete, vyjmeme vole. Následně nařízneme břišní dutinu podélně od hradní kosti k řiti, vyjmeme vnitřnosti na papír, vyřízneme je spolu s řití. Vytáhneme játra, opatrně z nich vyřízneme žluč, od vnitřností také oddělíme žaludek, srdce a ledviny. Odstraníme tuk ze střev, zbytek vnitřností zabalíme do první vrstvy papíru a vyhodíme. Žaludek přeřízneme napříč, očistíme ho z jeho obsahu a současně stáhneme ztvrdlou blánu, kterou je žaludek vystlán uvnitř. Z tlapek odstraníme pazoury, spaříme je, sundáme z nich kůži, kterou stáhneme svrchu dolů. Odpady zabalíme do druhé vrstvy papíru a vyhodíme. Od těla odřízneme křídla a krk, spolu s nožkami a vnitřnostmi odložíme na chladné místo. Můžeme je použít na vývar pro přípravu drůbeží polévky nebo pro jiné pokrmy. Papír z třetí vrstvy zmačkáme a naplníme jím tělo. Odložíme na chladné místo na 2-3 dny, aby zkřehlo.

94. Pečené kuře • 1 kuře vážící cca 1,5 kg, lžíce sádla, lžíce másla, (sůl), špetka mleté papriky B

296 g 1

T

100 g 0,3 1890 kcal

S

–g –

Kuře před pečením opláchneme, lehce osolíme vně i zevnitř. Odložíme na 2-3 hodiny. Pak je tvarujeme k pečení. Kůži z krku natáhneme na hřbet, přitlačíme křidýlka ke stranám a prošijeme silnou nití obě křídla. Přeložíme niť pod hřbet, propíchneme kůži z krku a zavážeme oba konce nitě. Stehýnka pozvedneme nahoru, jehlu vpíchneme do spodní části stehna, provlečeme koncem hrudní kosti, druhým stehnem, pak zakončením trupu, provlékneme pod hřbetem a přivážeme ke křidýlkům. Účelem takového „sešití“ drůbeže před pečením je ochrana proti zbytečnému vysušení masa během pečení. Sádlo a máslo rozpustíme, smícháme dohromady. Odlejeme lžíci tuku, vsypeme papriku, zamícháme. Kuře pomažeme tukem s paprikou. Zbytek tuku

240


vlijeme na pekáč, uložíme kuře a pečeme dozlatova. Během pečení často podléváme tukem z pekáče, aby jím maso dobře nasáklo. Upečené kuře rozporcujeme a každou porci hojně polejeme tukem a vypečenou šťávou. K pečení kuřete můžeme použít různá koření: kmín, česnek, zázvor, petrželovou nať apod. Díky jim se mění jeho chuť. Před pečením můžeme kuře naplnit nádivkou. Na nádivku existuje mnoho předpisů. Níže uvádíme dva z nich, protože jsou v souladu se zásadami optimálního stravování.

95. Nádivka do kuřete z šunky a jater • 15 dkg (sklenice) odřezků z pečené nebo vařené šunky, 10 dkg drůbežích jater, 10 dkg žampionů, 1 vejce, plochá lžíce strouhanky, lžíce nasekané petrželové natě, 2 lžíce másla, pepř (sůl) B

64 g 1

T

102 g 1,7 1270 kcal

S

20 g 0,3

Játra a šunku nasekáme na kaši. Jemně nasekáme žampiony a usmažíme na másle. Všechny složky nádivky smícháme, opepříme, resp. osolíme a zpracujeme na jednotnou hmotu. Hmotou plníme břišní dutinu kuřete. Otvor zašijeme bílou nití, aby nádivka nevytekla během pečení.

96. Nádivka do kuřete z telecího masa a jater • 30 dkg telecího masa bez kosti (může být horší kvality, odřezky), 2 kuřecí játra, 10 dkg slaniny, 3 vejce, kůra z půlky citronu, špetka zázvoru, 3 kuličky nového koření, bobkový list, lžíce strouhanky, lžíce sádla, 3 lžíce másla, pepř, (sůl)

241


B

106 g 1

T

233 g 2,3 2560 kcal

S

20 g 0,2

Telecí maso, játra a slaninu osmažíme na sádle, podléváme vodou, přidáme bobkový list, nové koření, trochu pepře a dusíme pod pokličkou na mírném ohni do měkká. Lehce vychladlé maso spolu se šťávou umeleme na strojku. V míse rozetřeme máslo se žloutky (přidáváme po jednom) a pak přidáme citrónovou kúru, zázvor, resp ochutíme solí. Rozetřenou hmotu smícháme s umletým masem a strouhankou a nakonec s tuhou pěnou ze 3 bílku. Nádivkou plníme kuře.

97. Kuře na smetaně • 1 kuře vážící cca 1 kg, 10 dkg másla, 40 dkg šlehačky, špetka muškátového oříšku, pepř, sůl, sušené mleté listy šalvěje. B

155 g 1

T

223 g 1,3 2620 kcal

S

–g –

Kuře očistíme, omyjeme, nakrájíme na části. Rozpustíme máslo, vložíme do něho rozmělněné listy šalvěje a porce kuřete osmažíme v másle se šalvěji. Podlejeme malým množstvím vody nebo vývaru, udusíme do měkká. Nepodléváme mnoho vodou, abychom na konec dušení měli málo šťávy. Vlijeme šlehačku, ochutíme muškátovým oříškem. Podávíme horké s tvarohovými vaječnými knedlíky.

98. Slepičí vývar • I tučná slepice, 25 dkg zeleniny se zelím, 2-3 sušené houby, nové koření, bobkový list, 1 cibule, sekaná petrželová nať, (sůl), 4 vejce

242


B

167 g 1

T

214 g 1,3 2380 kcal

S

15 g 0,1

Po oškubání slepici odložíme na 2-3 dny, aby maso zkřehlo (viz: Pokrmy z drůbeže). Zkřehlou slepici namočíme na 2 hodiny, naporcujeme ji a vložíme do studené vody tak, aby byla celá ponořená ve vodě, a pomalu vaříme. Půl hodiny před dovařením vložíme do vývaru očištěnou zeleninu, houby, rozdrcené koření a cibuli připečenou na plotně. Dovaříme pod pokličkou. Vývar scedíme. Do hrníčku vklepneme vejce, důkladně rozmícháme a vylijeme na vařící vývar tenkým pramenem, jako kapání. Ohříváme dále až bude všechno kapání ve vývaru a vývar jednou projde varem. Na hluboké talíře rozložíme porce slepice, nalijeme vývar spolu s vaječným kapáním, ke každé porci přidáme 1/2 lžičky nasekané mrkve a petržele z vývaru a špetku nasekané petrželové natě. Je to jednoduché jídlo, které může být obědem o jednom chodu. Můžeme také podával samotný vývar a maso osmažíme do růžová na pánvi na másle a podáváme jako druhý chod – hojně polité máslem ze smažení.

99. Zadělávaná slepice nebo kuře • 1 slepice nebo 2 kuřata, 20 dkg zeleniny bez zelí. 1 cibule, bobkový list, několik kuliček nového koření, (sůl): na omáčku: 10 dkg másla nebo slepičího luku, 3 dkg mouky, 3 žloutky, petrželová nať. zelenina z vývaru B

160 g 1

T

207 g 1,3 3308 kcal

S

35 g 0,2

Uvaříme slepičí vývar dle předp. 98. s tím. že slepici zalijeme menším množstvím vody, abychom po uvaření získali jen cca 0,5 Utru vývaru.

243


Připravíme omáčku: slepičí tuk nebo máslo utřeme s moukou, zředíme vychlazeným vývarem, uvaříme. Mrkev a petržel z vývaru jemně nasekáme, přidáme do omáčky Porce slepice vložíme do omáčky, ohřejeme. Před podáním omáčku smícháme se syrovými žloutky. Po přidání žloutků již nevaříme. Podáváme horké s tvarohovými vaječnými knedlíky, květákem nebo zelenými fazolovými lusky politými rozpuštěným máslem.

100. Slepičí nebo kuřecí paprikáš • 1 slepice nebo 2 kuřata, 5 dkg sádla nebo slepičího tuku. 1 cibule, lžíce mleté papriky, 25 dkg (sklenice) šlehačky, plochá lžíce mouky, (sůl) B

150 g 1

T

317 g 2,1 3240 kcal

S

16 g 0,1

Zkřehlou slepici namočíme do vody na 2 hodiny, vyjmeme z vody. naporcujeme, lehce osolíme. Na pánvi rozškvaříme tuk, porce masa osmahneme do růžová, přeložíme do hrnce, posypeme hojně paprikou, přidáme jemně nakrájenou cibuli a tuk ze smažení Podlejeme vodou, dusíme pomalu do měkká. Měkké maso vyjmeme, omáčku zahustíme smetanou smíchanou s moukou, porce masa vložíme zpátky, necháme projít varem. Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky. Můžeme přidat menší porci květáku, zelených fazolek nebo růžičkové kapusty uvařené ve vodě, hojně polité horkým máslem. Obsah tuku v pokrmu je závislý na míře tučnosti kuřete nebo slepice.

101. Pečená kachna na divoko • 1 tučná kachna, 1 cibule, nové koření, bobkový list, 5 dkg slaniny, 0,5 I vývaru z kachních drůbek, sklenice šlehačky, plochá lžíce mouky, špetka zázvoru, špetka muškátového oříšku

244


B

150 g 1

T

310 g 2,1 3205 kcal

S

16 g 0,1

Kachnu vykucháme a naložíme do octového nálevu (viz předp. 59) na 2-3 dny Vyjmeme z nálevu, sešijeme k pečení obdobně jako kuře (viz předp. 94). uložíme na pekáč přiměřené velikosti. Seškvaříme slaninu, vyjmeme škvarky, polejeme kachnu tukem, dáme do trouby a upečeme hodně do růžová. Ke konci pečení přidáme cibuli z nálevu, nové koření, bobkový list a dopečeme kachnu do měkká se šťávou a cibulí. Kachnu vyjmeme, naporcujeme. Omáčku prolisujeme, zavaříme, zahustíme šlehačkou smíchanou s moukou, zázvorem a strouhaným muškátovým oříškem. Do omáčky vložíme porce kachny, hodně prohřejeme. Podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky, kachnu a knedlíky hojně poléváme omáčkou.

102. Kachna na citronech • 1 tučná kachna, 4 citrony, lžíce octa, lžička cukru, sklenice vývaru, 50 ml vodky, lžička bramborové moučky, 1 mrkev střední velikosti, 5 malých cibulek, 100 ml koňaku, lžíce oleje, pepř, (sůl) B

140 g 1

T

207 g 1,4 2310 kcal

S

50 g 0,3

Křehkou kachnu naporcujeme, natřeme soli, posypeme pepřem a odložíme na 2-3 hodiny. Pak maso osmahneme na pánvi na oleji. Přeložíme do rendlíku, přidáme mrkev i cibuli nakrájenou na kolečka, dusíme na volném ohni a podléváme vývarem Měkké maso vyjmeme z omáčky. Tři citrony oloupeme, každý překrojíme na -i dílky, přidáme k omáčce. Vlijeme také koňak a zbylý vývar, vaříme několik minut. Lžičku cukru osmahneme

245


na karamel, zředíme lžící octa, přidáme k omáčce. Bramborovou moučku smícháme se studeným vývarem, ochutíme solí, povaříme. Vlijeme vodku. Omáčku ochutíme pepřem, popř. solí. Kůru z čtvrtého citronu nastrouháme na struhadle, citron nakrájíme příčně na kolečka. Porce kachny uložíme na mísu, polejeme omáčkou, posypeme strouhanou citrónovou kúrou, obložíme kolečky čerstvého citronu. Podáváme horké, s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky.

103. Pečená kachna s paštikovou nádivkou • I tučná kachna, vrchovatá lžíce sádla, vrchovatá lžíce másla, pepř, (sůl); na nádivku: 20 dkg telecího masa (mohou být odřezky), 10 dkg slaniny, kachní játra nebo 15 dkg vepřových jater, lžíce másla, cibule průměrné velikosti, 2 vejce, lžíce strouhanky, špetka muškátového oříšku, pepř. (sůl) B

213 g 1

T

440 g 2 4620 kcal

S

20 g 0,1

Nasekanou cibuli osmahneme na másle (má zůstal bílá) a spolu s masem, slaninou a játry umeleme na strojku. Do hmoty přidáme vejce, strouhanku a koření a dobře zpracujeme na kyprou nádivku. Kachnu naplníme nádivkou, sešijeme otvor; připravíme k pečení a pečeme stejně jako kuře v předp. 94. Kachna by měla křehnout 2-3 dny.

104. Husa na polský způsob • 1 tučná husa vážící cca 3 kg, 25 dkg zeleniny , 1 cibule, sůl. majoránka, muškátový oříšek, 5 dkg másla nebo husího tuku, 2 žloutky, 3 dkg mouky

246


B

350 g 1

T

1040 g 3 10885 kcal

S

22 g 0,07

Křehkou husu namočíme do studené vody na 3 hodiny, vyjmeme, naporcujeme, zalijeme 1,5 l vařící vody, osolíme a vaříme na malém ohni. Půl hodiny před koncem vaření přidáme očištěnou zeleninu. Vaříme do měkká. Vývaru by mělo být cca 11. Máme-li ho více, odpaříme ho do tohoto objemu. Připravíme bílou jíšku z tuku a mouky, zředíme ji vývarem z husy, omáčku dochutíme majoránkou a muškátovým oříškem. Porce masa vložíme do omáčky, necháme projít varem. Před podáním vmícháme do omáčky syrové žloutky, již nevaříme. Podáváme horké s tvarohovými vaječnými knedlíky. Obsah tuku v jídle závisí na tučnosti husy.

105. Pečená plněná husa • 1 tučná husa vážící cca 3 kg. na náplň: 2 suché housky (10 dkg ), 10 dkg slaniny, 10 dkg husího sádla nebo másla, 3 vejce, husí játra, muškátový oříšek, petrželová nať, zelený kopr, kmín, majoránka, lžíce strouhanky, pepř, (sůl) B

400 g 1

T

1184 g 3 12700 kcal

S

75 g 0,2

Zkřehlou husu máčíme ve vodě 2 hodiny, vyjmeme, osolíme, odložíme na 2-3 hodiny. Housku namočíme ve vodě nebo mléce, vymačkáme. Petrželovou nať a kopr nasekáme. Housku a játra umeleme na strojku. Žloutky oddělíme od bílků. Husí sádlo nebo máslo třeme se žloutky, přidáme umletá játra s houskou, nasekanou petrželovou nať, kopr a koření, osolíme, promícháme. Z bílků ušleháme tuhou pěnu, smícháme s hmotou, během míchání přisypeme strouhanku.

247

Husu naplníme nádivkou a sešijeme ji jako kuře (viz předp. 94). Po povrchu posypeme husu majoránkou nebo kmínem. Slaninu nakrájíme na tenké plátky, obložíme husu slaninou, ovážeme tlustou bílou nití, aby slanina nemohla odpadnout během pečení. Pekáč s husou dáme do trouby a pečeme. Podléváme šťávou nebo vodou, když se šťáva odpaří. Jakmile se husa zbarví do růžová, přikryjeme pekáč druhou částí a dopečeme na slabším ohni. Měkkou husu naporcujeme, uložíme na míse a polejeme šťávou. Podáváme s bramborovými hranolky nebo tvarohovými vaječnými knedlíky. Plněnou husu můžeme také jíst za studena místo uzeniny. S obdobnou nádivkou a stejným způsobem můžeme upéci slepici nebo krocana. Krocan nebo krůta vyžadují pouze odstranění tvrdých, zkostnatělých šlach z nohou, protože jinak by bylo maso ze stehen tvrdé. Výše uvedené předpisy na drůbeží pokrmy nezahrnují zdaleka všechny možnosti, jsou jen příkladem. Můžeme použít každou kuchařskou knížku, ve které jsou uvedeny, musíme však vždy vybírat ty předpisy, které udávají přípravu drůbeže bez sacharidů (kaše, rýže, knedlíky) a s co možná největším množstvím tuku.

Pokrmy z ryb Rybí maso je v podstatě libové a maso některých ryb je dokonce velmi libové. K nejtučnějším rybám patří úhoř a losos, nejlibovější ryby jsou treska, štika, candát, platýs (viz tabulka I a II). Ryby, jak jsme již řekli v obecné čisti, nejsou nejvíce doporučovaným jídlem v optimálním stravování. Protože však jsou občas ryby snadno dostupné, můžeme je jíst, vždy je však musíme obohatit tukem, např. polévat rozpuštěným máslem a také je pro vyrovnání chybějícího tuku podávat při jídle s polévkou nebo moučníky s velikou převahou tuku nad bílkovinami, např. 14.

106. Vařená treska s máslem • 1 kg vykuchané tresky bez hlavy, 10 dkg másla, 4 vejce vařená natvrdo, petrželová nať; na zeleninový vývar: petržel, mrkev, celer, cibule, bobkový list, nové koření

248

Pokrmy z ryb

B

188 g 1

T

106 g 0,6 1700 kcal

S

–g –

Uvaříme zeleninový vývar, scedíme, osolíme. Tresku stáhneme z kůže, očistíme břišní dutinu z blan, rybu pokapeme octem. Odložíme na půl hodiny. Rybu nakrájíme na řezy, vložíme do vařícího vývaru a vaříme na mírném ohni cca 20 min. Chceme-li rybu podávat v celku jako ozdobu na míse, musíme ji vařit celou ve speciální nádobě na vaření ryb. Vařenou rybu vyjmeme, necháme odkapat, uložíme na mísu. Posypeme nasekanými vejci a petrželovou natí, polejeme rozpuštěným máslem. Podáváme s bramborovými hranolky. Obdobně můžeme připravit štiku nebo kapra.

107. Plněná štika • 1,25 kg štiky, 10 dkg másla, suchá houska (5 dkg ), 1 vejce, pepř, sůl, bobkový list, nové koření, zelenina bez zelí B

147 g 1

T

92 g 0,6 1560 kcal

S

26 g 0,2

Rybu zbavíme hlavy, vykucháme, stáhneme z kůže, rozdělíme na filé. Zeleninu očistíme, přidáme hlavu, kosti a uvaříme vývar, který scedíme a osolíme. Cibuli drobně nakrájíme, osmahneme na másle, nesmažíme do růžová. Housky namočíme ve vodě nebo mléce, vytlačíme. Umeleme maso, housku a cibuli, přidáme vejce a koření, zaděláme kyprou hmotu. Navlhčíme lněnou utěrku, pomažeme ji máslem, naložíme připravenou hmotu, zformujeme váleček, zavineme do utěrky, ovážeme jako uzeninu a vložíme do vařícího vývaru. Vaříme na mírném ohni cca 1 hodinu. Roládu necháme ve vývaru zchladnout, vyjmeme, opatrně odvineme utěrku, řežeme odspodu nožem, abychom neroztrhali

249

Pokrmy z ryb

povrch, krájíme na šikmé plátky. Podáváme s bramborovými hranolky a křenem.

108. Kapr v šedé omáčce po polsku • 1,25 kg živého kapra, zelenina bez zelí; na omáčku: 10 dkg másla, 3 dkg mouky, rybí krev, kalíšek červeného přírodního vína, 5 dkg perníku, kyselina citrónová, 2 dkg cukru, 3 dkg rozinek, 3 dkg mandlí, (sůl) B

120 g 1

T

125 g 1 2050 kcal

S

85 g 0,7

Zabijeme rybu, chytíme krev, přidáme do krve lžičku octa. Rybu očistíme ze šupin, vykucháme, opláchneme, osolíme a před přípravou na hodinu odložíme. Ze zeleniny uvaříme cca 1 litr vývaru, scedíme. Do vařícího vývaru vložíme rybu (celou nebo rozdělenou na řezy), vaříme na silném ohni cca 20 min. Rybu vyjmeme, vývar scedíme, odpaříme na cca 0.5 1. Rozpustíme máslo, přidáme mouku, osmahneme do růžová. Jíšku zředíme vínem a rybím vývarem, přidáme promíchanou krev a rozdrobený perník, omáčku necháme projít varem a prolisujeme. Z cukru uděláme hnědý karamel, přidáme do omáčky. Osolíme a přidáme kyselinu citrónovou. Rozinky a mandle spaříme, madle oloupeme, nasekáme. Uvařenou rybu vložíme do omáčky, přidáme mandle a rozinky, ohřejeme, podáváme s tvarohovými vaječnými knedlíky.

109. Smažená ryba • 1 kg vykuchané ryby bez hlavy, 4 dkg mouky, 3 vejce, 5 dkg strouhanky, 7 dkg sádla

250

Pokrmy z ryb

B

100 g 1

T

105 g 1 1700 kcal

S

50 g 0,5

Očištěnou rybu naporcujeme, osolíme. Rybu obalujeme postupně v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance, smažíme na rozpáleném sádle na silném ohni, dosmažíme na mírném ohni. Podáváme s bramborovými hranolky a salátem z čerstvé zeleniny. Takto můžeme smažit každou rybu. Porce poléváme horkým sádlem z pánve.

110. Štika na židovský způsob • 1 kg štiky, 50 dkg cibule, 2 lžíce strouhanky, 1 lžíce strouhaného křenu, 1 bílek; na vývar: petržel, mrkev, kousek celeru, pór, malá cibule, bobkový list, nové koření, pepř, (sůl) B

120 g 1

T

3g 0 800 kcal

S

60 g 1,5

Štiku očistíme, odřízneme hlavu, a aniž bychom rozřízli břicho, otvorem u hlavy vyjmeme vnitřnosti, rybu uvnitř opláchneme. Nakrájíme příčně na řezy široké cca 2 cm. Z každé porce opatrně vyřízneme ostrým nožem maso, abychom nepoškodili kůži. Vykostíme, maso velmi jemně nasekáme, přidáme 25 dkg jemně nasekané cibule, 2 lžíce strouhanky, nastrouhaný křen a syrový bílek. Hmotu vypracujeme a vložíme těsně do štičí kůže, tvarujeme porce do původního tvaru. Zeleninu očistíme, zalijeme vodou, přidáme očištěnou štičí hlavu, ploutve, ocas a kosti, uvaříme silný vývar, scedíme. Nadívané porce uložíme do nízkého hrnce, zalijeme vývarem, resp. osolíme a uvaříme na slabém ohni. Vaříme cca 1 hodinu. Necháme ve vývaru zchladnout. Porce opatrné vyjmeme cedníkem, uložíme na servírovací mísu, ozdobíme kolečkem mrkve z vývaru, větévkou petrželové

251

natě nebo dílkem natvrdo uvařeného vejce. K vývaru přidáme želatinu a když huspenina začne tuhnout, nalijeme ji na rybu tak, aby na porci zůstala a trochu se slila na mísu. Dáme vychladnout do ledničky. Podáváme za studena. Je to netučné jídlo, určené osobám, které používají japonský model stravování.

111. Pečená ryba s bůčkem • 1 kg libovolné ryby, 40 dkg uzeného bůčku, 10 dkg cibule, 1 stroužek česneku, 1/2 sklenice červeného přírodního vína, petrželová nať, pepř, (sůl) B

147 g 1

T

215 g 1,4 2400 kcal

S

–g –

Rybu očistíme, kůži stáhneme. Česnek utřeme se solí, natřeme vnitřek ryby. Cibuli nasekáme, poprášíme pepřem a solí, vložíme ji dovnitř ryby, okraje břicha sepneme nebo sešijeme. Bůček nakrájíme na plátky. Polovinou bůčku vyložíme dno pekáče, zbylými plátky pokryjeme rybu uloženou na pekáči. Dáme do rozpálené trouby a pečeme dozlatova. Upečenou rybu polejeme vínem, pekáč přikryjme a necháme ještě několik minut v troubě. Rybu přeložíme na servírovací mísu, položíme na ni plátky bůčku usmažené dozlatova, polejeme vypečenou šťávou a posypeme nasekanou petrželovou natí. Podáváme horké s bramborovými hranolky a salátem z čerstvé zeleniny nebo za studena.

Polévky Když se přizpůsobíme optimální dietě, polévky rádi nejíme. Energetické požadavky nejsou velké a nejraději jíme jídla objemově malá, avšak s velikou koncentrací složek. Polévky bychom měli jíst v malém množství, zahuštěné, silné, obohacené žloutky nebo šlehačkou. V polévkách můžeme propašovat hodně tuku, kterého je v jiných pokrmech pro naše potřeby někdy málo.

252

Polévky

Připravujeme silné vývary, obohacené 2-3 žloutky na osobu, tučné. Všechny masité polévky bychom měli připravit na zahuštěném výtažku z kostí a masa a na výtažku ze zeleniny. Do vývaru, rajské polévky nebo houbové polévky přidáváme místo nudlí tvarohové vaječné placičky nakrájené na proužky nebo kapání ze samých vajíček. Obyčejně jíme obědy o jednom chodu. Dobrá polévka stačí na celý oběd. Způsoby přípravy polévek jsou obecné známé a nemusíme se o nich zmiňovat. Jako příklad uvádíme několik předpisů na polévky, abychom si uvědomili, jak je třeba pro potřeby optimální diety přizpůsobit předpisy na polévky z různých kuchařských knih.

112. Cibulová polévka • 5-6 cibulí, 20 dkg sádla, 1 sklenice hustého, silného vývaru, 6 žloutek, pepř, (sůl) B

35 g 1

T

280 g 8 2750 kcal

S

30 g 0,9

Oloupanou a nasekanou cibuli osmahneme do růžová na sádle, zalijeme litrem vařící vody, uvaříme na měkko, prolisujeme. Žloutky zředíme vývarem, mícháme a vlijeme do prolisované polévky, ohřejeme a již nevaříme. Ochutíme pepřem, popř. solí. Můžeme podávat s tvarohovými vaječnými knedlíky, avšak přídavek knedlíků zvětší objem bílkovin a zmenší množství tuku připadající na 1 g bílkovin.

113. Celerová polévka • 3 celery, 15 dkg másla, 5 žloutků, 25 dkg šlehačky, 15 dkg brambor

253

Polévky

B

32 g 1

T

240 g 8 2460 kcal

S

40 g 1,1

Celery umyjeme a oloupeme, vložíme je celé do vařící vody, necháme projít varem, scedíme, zalijeme studenou vodou. Celery nakrájíme na drobno, vložíme do hrnku, přidáme máslo, vlijeme 2 1 vody, přidáme brambory nakrájené na plátky, vaříme cca 1/2 hodiny. Zahustíme šlehačkou a žloutky.

114. Celerová polévky se žloutky • 4 sklenice silného vývaru z masa, kostí a zeleniny, 50 dkg celeru, 1 cibule, 8 žloutků, petrželová nať B

80 g 1

T

164 g 2 1950 kcal

S

30 g 0,3

Ve vývaru uvaříme na měkko cibuli a celer, prolisujeme je sítem, vložíme zpátky do vývaru, povaříme. Po sejmutí z ohně rozšleháme žloutky, zalijeme je prolisovaným zeleninovým vývarem a zamícháme. Již nevaříme. Podáváme v šálcích, posypané trochou nasekané petrželové natě. Kalorická hodnota a obsah hlavních výživných složek mohou být jiné, než je uvedeno výše, protože závisejí na tučnosti vývaru.

115. Pórková polévka se žloutky • 4 sklenice silného vývaru z masa, kostí a zeleniny, 50 dkg pórku (jen bílé části), 8 žloutků, špetka kyseliny citrónové, (sůl)

254

Polévky

B

80 g 1

T

164 g 2 1950 kcal

S

30 g 0,3

.Na polévku použijeme jen bílé části pórku. Zalijeme je nevelkým množstvím vývaru, uvaříme, prolisujeme. Žloutky rozšleháme, zředíme horkým vývarem, zamícháme, smícháme s pórkovým protlakem, okyselíme kyselinou citronovou, popř. osolíme. Ohřejeme, ale již nevaříme.

116. Pórková nebo celerová polévka se smetanou • 4 sklenice silného masového a zeleninového vývaru, 50 dkg pórku (jen bílé části) nebo celeru, 0,5 I šlehačky, koření B

63 g 1

T

250 g 4 2850 kcal

S

30 g 0,5

Polévku připravíme obdobně jako polévku se žloutky (předp. 114 a 115), ale místo žloutků ji zahustíme hustou šlehačkou.

117. Kuřecí dršťky • 1 kuře vážící cca 1 kg, zelenina bez zelí, 15 dkg másla, 1 cibule, 4 žloutky, bobkový list, pepř, (sůl) B

160 g 1

T

176 g 1,1 2300 kcal

255

S

16 g 0,1

Polévky

Uvaříme vývar z kuřete a poloviny zeleniny. Kuře vyjmeme, maso nakrájíme na proužky. Druhou část zeleniny nakrájíme na proužky a udusíme na másle. Do vývaru vložíme udušenou zeleninu a nakrájené maso, povaříme, zahustíme žloutky.

118. Bílý boršč se salámem a bůčkem • 4 sklenice vývaru z kostí a zeleniny s cibulí, 25 dkg salámu, 25 dkg uzeného bůčku, 10 dkg slaniny, 25 dkg šlehačky, 0,5 I žitného nebo ovesného kvásku na polévku, stroužek česneku, pepř, majoránka, 6 natvrdo uvařených vajec, (sůl) B

110 g 1

T

380 g 3,5 4200 kcal

S

80 g 0,7

Salám nakrájíme na kolečka, bůček na kostičky, zalijeme vývarem a vaříme 10 minut. Přilijeme kvásek, česnek rozetřený se solí, koření, povaříme, zahustíme šlehačkou. Slaninu nakrájenou na kostičky osmahneme na pánvi do růžová, vložíme spolu s tukem k boršči. Vejce nakrájíme na čtvrtky. Na každý talíř položíme 6 čtvrtek, zalijeme horkým borščem. Polévku podáváme samostatně nebo s tvarohovými vaječnými placičkami místo pečiva. Boršč může být plnohodnotným obědem.

119. Červený boršč • 30 dkg hovězího masa bez kosti, 30 dkg vepřových uzených žebírek nebo jiné uzeniny, 50 dkg červené řepy, 10 dkg másla, 5 dkg rajského protlaku, zelenina se zelím, 3 cibule průměrné velikosti, sklenice šlehačky, pepř, bobkový list, vinný ocet, (sůl), petrželová nať

256

Polévky

B

106 g 1

T

340 g 3,2 3700 kcal

S

50 g 0,5

Hovězí maso zalijeme vařící vodou (1,5 1) a vaříme 1 hodinu. Pak přidáme uzené maso a maso i uzeninu uvaříme do měkká. Vyjmeme z vývaru. Mrkev, petržel a cibuli nakrájíme na kostičky a udusíme na polovině másla, červenou řepu oloupeme, nastrouháme na struhadle s velkými oky, udusíme na zbytku másla. Udušenou zeleninu a řepu vložíme do velkého hrnce, zalijeme masovým vývarem, přikryjeme a vaříme na malém ohni. Za 15 minut přidáme jemně nakrájené zelí a zeleninu vaříme do měkká. Na konec vaření přidáme bobkový list a rajský protlak. Maso a uzeninu z vývaru nakrájíme na kostičky a přidáme k boršči. Zahustíme jej šlehačkou, ochutíme vinným octem, pepřem, popř. osolíme. Každou porci boršče posypeme špetkou sekané petrželové nati. Podáváme s taštičkami plněnými masem.

120. Rajská polévka • 4 sklenice silného vývaru z kostí, masa a zeleniny, 5 dkg másla, 30 dkg šlehačky, stroužek česneku, 50 dkg rajčat nebo 2 vrchovaté lžíce rajského protlaku, pepř, (sůl), petrželová nať nebo kopr B

34 g 1

T

230 g 7 2340 kcal

S

24 g 0,6

Uvaříme vývar z kosti, masa a zeleniny. K vývaru přidáme rajský protlak, česnek rozetřený se solí a pepř. Povaříme, zahustíme šlehačkou a přidáme máslo, když se rozpustí na povrchu polévky, poprášíme jej špetkou papriky, oka na polévce tím získají pěknou oranžovou barvu. Každou porci polévky posypeme nasekanou petrželovou natí nebo koprem.

257

Polévky

V sezóně, když k přípravě polévky používáme čerstvá rajčata, nakrájíme je, udusíme na misie (cibuli můžeme podusit s rajčaty a nepřidávat ji k vývaru), prolisujeme sítem a přidáme protlak k vývaru. Jsou-li rajčata velmi zralá a tmavě červená, můžeme je bez dušení prolisovat syrová k vývaru a polévku jen prohřát, bez vaření. Rajskou polévku krémovou podáváme samostatně, můžeme do ni také zavařit kapání z jednoho vajíčka.

121. Kmínová polévka • 4 sklenice silného vývaru z kostí, masa a zeleniny, 5 dkg másla, 2 dkg kmínu, 4 žloutky, 4 vejce B

59 g 1

T

174 g 2,9 1802 kcal

S

–g –

Svaříme vývar z kostí, masa a zeleniny, scedíme. Kmín osmahneme na másle do růžová, vložíme spolu s máslem do vývaru, povaříme. Polévku zahustíme žloutky. Vejce umícháme, vlijeme do vařící polévky jako kapáni.

122. Hrachová polévka • 1 kg kostí, 30 dkg uzeného bůčku, 30 dkg salámu, 10 dkg suchého hrachu, stroužek česneku, majoránka, pepř B

90 g 1

T

230 g 2,6 2800 kcal

S

60 g 0,7

Hrách opláchneme, zalijeme studenou vodu a ponecháme v ní 24 hodiny. Uvaříme do měkká ve stejné vodě, v které se močil. Vypaří-li se voda během vaření,

258

zaléváme hrách vařící vodou (nikdy ne studenou, protože tvrdne). Z kostí, salámu a bůčku uvaříme vývar, scedíme. Hrách prolisujeme sítem. K vývaru přidáme hrachový protlak, prolisovaný česnek, majoránku a salám a bůček nakrájené na kostičky. Polévku povaříme.

Moučníky 123. Ořechový dort • 25 dkg loupaných vlašských ořechů, 6 vajec, 2 lžíce cukru (cca 3 dkg ), 2 lžíce nastrouhaných suchých piškotů, 2 ploché lžičky prášku do pečiva, 2 dkg másla; na krém: 50 dkg másla, 10 žloutků, 5 dkg kakaa nebo 3 dkg rozpustné kávy (Nescafé nebo Inka), 2 lžíce mletého cukru (cca 3 dkg ), 2 lžíce rumu, koňaku nebo jiného aromatického alkoholu B

132 g 1

T

700 g 5,3 7200 kcal

S

92 g 0,7

Ořechy umeleme. Vejce rozbijeme a oddělíme žloutky od bílků. Žloutky třeme s cukrem, přidáme k nim mleté ořechy, nastrouhané piškoty a prášek do pečiva. Bílky ušleháme na tuhou pěnu, přidáme je k ořechové hmotě, lehce promícháme. Dortovou formu vymažeme máslem, vložíme do ní hmotu a pečeme v předehřáté troubě 45-60 minut. Po vychladnutí vyjmeme a dvěma řezy rozkrojíme příčně piškot na 3 díly. Připravíme krém. Do rendlíku dáme žloutky (bílky z vajec nám zůstanou, můžeme je použít pro přípravu jiných jídel), přisypeme k nim cukr, dáme rendlík do nádoby s horkou vodou a za stálého zahřívání Šleháme žloutky až do zhoustnutí. Hustou pěnu ze žloutků sejmeme z plotny a necháme vychladnout. Máslo s kakaem nebo kávou utřeme na pěnu. K máslu přidáváme po částech vychlazené žloutky a za stálého tření přidáme také alkohol.

259

Moučníky

Ořechový korpus pomažeme hmotou, rovně složíme, pomažeme hmotou povrch a strany dortu; můžeme jej ozdobit nastříkáním. Povrch dortu posypeme kokosem, dáme do ledničky zchladit. Krém můžeme připravit a podávat zvlášť, jako samostatný moučník. Porce krému můžeme na povrchu ozdobit kokosem, sušeným mlékem nebo na ně položit půlky ořechů. Kousek dortu nebo porce krému je dobrým moučníkem po méně tučném obědě. S větším množstvím cukru není dort chutný.

124. Makový dort • 25 dkg máku, 15 dkg másla, 10 vajec a 3 žloutky, 3 lžíce cukru (cca 4 dkg ), 10 dkg loupaných lískových nebo vlašských ořechů, 10 dkg rozinek, 2 dkg strouhanky (2 lžíce); na krém: 50 dkg másla, 10 žloutků, 1 pomeranč, lžíce čisté vodky, pomerančová esence, lžíce nasekané pomerančové kůry smažené v cukru B

185 g 1

T

860 g 5 9500 kcal

S

130 g 0,7

Mák zalijeme vařící vodou, sejmeme nečistoty plovoucí na povrchu, vaříme cca 30 minut, necháme okapat na sítě. Mák i ořechy umeleme. Máslo třeme s cukrem na bílou pěnu, pak za stálého tření přidáváme postupně po jednom 13 žloutků. Do hmoty přidáme umletý mák s ořechy, rozinky a strouhanku. Promícháme. Na konec přidáme tuhou pěnu ušlehanou z 10 bílků. Pěnu lehce vmícháme do těsta a vložíme do dortové formy vymazané máslem. Pečeme v dobře předehřáté troubě 40-60 minut. Vyjmeme, necháme vychladnout, dvakrát překrojíme na 3 části. Krém připravíme obdobně jako na ořechový dort, místo kávy nebo kakaa přidáme do hmoty pomerančovou esenci, nastrouhanou pomerančovou kůru (jen vrchní vrstvu). Na konec přidáme jemně nasekanou pomerančovou kůru usmaženou v cukru a vodku. Do krému se proto již nepřidává cukr. Po přidání kůrky krém již netřeme, jen promícháme s kůrkou.

260

Moučníky

Makové části korpusu pomažeme krémem, složíme rovně, pomažeme krémem povrch a boky dortu. Na povrchu uložíme na krém tenké plátky příčně nakrájené pomerančové kůry. Dáme do ledničky vychladit. Obdobně jako v případě kakaového krému použitého v minulém předpisu, také pomerančový krém můžeme připravit jako samostatný moučník. K ozdobení porcí můžeme použít tenké plátky pomeranče (nebo jeden dílek) anebo povrch poprášíme špetkou kakaa nebo mleté kávy.

125. Vídeňský tvarohový koláč • 1 kg plnotučného tvarohu, 50 dkg másla, 17 vajec, 8 žloutků, 10 dkg cukru, 5 dkg bramborové moučky (2 lžíce), 10 dkg mandlí, 5 dkg rozinek, mandlová nebo vanilková esence B

340 g 1

T

750 g 2,2 9000 kcal

S

150 g 0,45

Tvaroh umeleme na strojku nebo prolisujeme sítem. Máslo vyjmeme dříve z ledničky, aby bylo měkké, vložíme do šlehače, přidáme cukr, utřeme na krém a za stálého tření přidáváme po jednom 25 žloutků. Když máslo se žloutky utvoří hladkou hmotu, přidáváme po malých porcích tvaroh, stále třeme, a na konec přidáme bramborovou moučku. Mandle a rozinky spaříme, mandle oloupeme ze slupky a nasekáme. Ovoce přidáme do tvarohové hmoty, promícháme, přidáme aromatickou esenci. Ušleháme tuhou pěnu ze 17 bílků, jemně vmícháme do hmoty. Podlouhlé formy vymažeme máslem a vysypeme strouhankou. Tvarohovou hmotu dáme do forem. Pečeme cca 45 minut. Během pečení by se měl koláč „vařit“ v másle. Pro tvarohový koláč musíme použít těsné formy, aby máslo nevytékalo. Pro náš koláč nemůžeme použít dortovou formu, protože má štěrbinu ve dně. Tvarohový koláč necháme vychladnout ve formách, aby během chladnutí těsto pohltilo celé máslo. Studený vyklopíme. I Koláč s takovým složením je trvanlivým výrobkem a můžeme ho dlouho skladovat v lednici. Je velice chutný a děti jej rády jedí. Můžeme jej podávat jako moučník, ale větší

261

Moučníky

kousek může být plnohodnotným pokrmem k snídani nebo večeři. Pro zvýšení obsahu tuku a zlepšení chutě jej můžeme pomazat máslem nebo polít hustou plnotučnou šlehačkou.

126. Vařený tvarohový koláč • 1 kg plnotučného tvarohu, 25 dkg másla, 20 vajec, 4 dkg cukru (2 lžíce), 5 dkg rozinek, 10 dkg mandlí, 1 sáček vanilkového nebo smetanového pudinku B

315 g 1

T

455 g 1,4 5800 kcal

S

115 g 0,35

Máslo rozpustíme v hrnci, přidáme tvaroh umletý na strojku. Rozbijeme celá vejce, hmotu promícháme. Postavíme na malý oheň (na ohnivzdornou plotýnku) a za stálého míchání zahříváme. V okamžiku, když se tvaroh začne vařit, přidáme po troškách pudinkový prášek a zamícháme. Když hmota začne houstnout, přidáme nasekané ovoce (spařené rozinky a spařené mandle, oloupané a nasekané), promícháme, vylejeme do forem, necháme vychladnout. Tento tvarohový koláč, obdobně jako předešlý, můžeme jíst s máslem nebo politý hustou šlehačkou.

127. Moučník (pro nemocné) V knize Lučiny Ćwierciakiewiczové s názvem „Jediné praktické předpisy. . .“ vydané v roce 1885 se nachází 333 různých přepisů na jídla a nápoje, z nichž je většina pro člověka škodlivá. Pro nemocné je v této knize pouze jediné jídlo. Na str. 324 (pol. 88) nacházíme předpis na „Mandlový moučník bez cukni a mouky (pro nemocné)“. Suroviny na tento moučník jsou následující: libra mandlí, půl libry mladého másla a 15 vajec.

262

Moučníky

Lepší než mandle jsou vlašské ořechy, jsou přitom levnější. Suroviny na ořechový moučník jsou: 50 dkg loupaných vlašských ořechů, 25 dkg másla i 1 kg (průměrně 17 kusů) vajec, 2 dkg strouhanky B

187 g 1

T

598 g 3,2 6495 kcal

S

15 g 0,08

Ořechy umeleme na strojku, máslo ohřejeme, aby změklo, třeme ve šlehači a postupně přidáváme 1 žloutek a 1 lžíci ořechů. Do utřené hmoty vmícháme tuhou pěnu ušlehanou z 15 bílků. Formu vymažeme hojně máslem, vysypeme přesetou strouhankou a vložíme ořechovou hmotu. Pečeme ve středně vyhřáté troubě (160-180 ◦ C) 40-60 minut. Tento moučník je prakticky bez sacharidů. Můžeme k němu přidat až 10 dkg cukru nebo: • • • • • •

rozinek 15,5 dkg sušených švestek 23,0 dkg datlí 16,0 dkg fíků 19,0 dkg pomerančové kůrky v cukru 20,0 dkg nebo ze všeho trochu v množství 18-20 dkg.

Moučník je chutný, trvanlivý, můžeme ho dlouho uschovávat v ledničce, můžeme ho nakrájet a vysušit jako „suchary“. Z tohoto moučníku se rychle hubne.

128. Křupky místo božích milostí • 2 vejce a 2 žloutky, 2 lžičky hladké mouky, špetka muškátového oříšku, sádlo na smažení

263

Moučníky

B

23 g 1

T

146 g 6 1320 kcal

S

15 g 0,6

Uvedené suroviny utřeme na hladkou, jednotnou hmotu, nešleháme na pěnu. V hlubokém hrníčku o průměru cca 10 cm rozpálíme tolik sádla, aby ho bylo alespoň 5 cm. Na rozpálený tuk lijeme těsto kolem stran rendlíku, pak napříč kruhem, vícekrát, tvoříme jakoby pavučinu, až rychle zapékající se nitky těsta utvoří azurovou kompaktní placičku. Když se křupka usmaží z jedné strany, otočíme ji opatrně vidličkou, aby se upekla z obou stran do růžová a zlatová. Z uvedeného množství získáme cca 16 křupek.

129. Kokosky Mnoho pacientů, kteří chtějí být rychle zdraví, jí samé vaječné žloutky. Je to dobře. Co však máme udělal s bílky? Nemůžeme je vyhodit, protože potravinami již ze zásady nesmíme plýtvat. Můžeme z nich připravit vysokokalorické a hodnotné placičky. Potřebujeme: • 50 dkg slepičích bílků, 10 dkg strouhaného kokosu, 25 dkg výběrového másla B

64 g 1

T

176 g 2,75 2678 kcal

S

–g –

Bílky ušleháme na pěnu, vmícháme strouhaný kokos, pokládáme lžičkou na pánev s rozehřátým máslem, smažíme po obou stranách. Získáme hodnotný pokrm, nejchutnější za tepla, koncentrovaný, velice vhodný pro děti. Je to jídlo, jež neobsahuje cukr, můžeme proto k němu sníst 1-2 lžíce džemu.

264

Moučníky

130. Maková bábovka • 1/2 sklenice máku, 25 dkg másla, 1/2 sklenice mouky, 1 lžíce cukru, 2 lžičky kypřícího prášku do pečiva, esence, sušené ovoce, 8 bílků B

10 g 1

T

35 g 3,5 2900 kcal

S

12 g 1,2

Mák, mouku a máslo uvaříme, přidáme kypřící prášek a cukr, po zchladnutí i ušlehanou bílkovou pěnu a vše promícháme. Pak vlijeme do formy – pečeme cca 50 min.

131. Zmrzlina Zmrzlina, v současné době všeobecně dostupná, se pro lidskou spotřebu nehodí. Je téměř vždy škodlivá. Můžeme si sami připravil hodnotnou zmrzlinu a ušetříme si hodně času i peněz – s užitkem pro zdraví. Zde je předpis na smetanovou zmrzlinu: 1 litr 36 % šlehačky, 10 žloutků, 10 dkg cukru B

42 g 1

T

424 g 10 4498 kcal

S

105 g 2,5

Je to vysoce kalorický výrobek, s nízkým obsahem bílkovin. 100 g této zmrzliny obsahuje 385 kcal a pouze 8 g cukru. Dává hodně energie a rychle odtučňuje. Žloutky ušleháme s cukrem a pomalu přidáváme šlehačku, dáme na slabý oheň a stále mícháme, až hmoty v hrnci přibývá. Snažíme se ji nevařit. Vychladíme, naléváme do kelímků od smetany nebo kefíru, dáme do mrazničky. Na základě smetanové zmrzliny můžeme připravit zmrzlinu kávovou, kakaovou a také ovocnou (malinovou, citronovou, pomerančovou, ananasovou,

265

Moučníky

meruňkovou). Nesnižujeme množství cukni, je-li zmrzlina připravena s přídavkem čerstvého nebo mraženého ovoce. Snižujeme je, připravujeme-li ji z povidel nebo slazených ovocných výrobků. V nejtučnějším mateřském mléku máme na 1 g bílkovin až 11 g tuku, proto poměr bílkovin K tukům ve zmrzlině není příliš velký. V případě nízkotučných obědů můžeme tuk doplnit právě zmrzlinou.

266

7. Příkladový jídelníček na první 2 týdny optimálního stravování Níže uvedený jídelniček se opírá o jídelníček používaný v Akademii zdraví „Arkádie“. Je tedy vyzkoušen na pacientech, kteří v „Arkádii“ prošli dvoutýdenními turnusy výuky optimálního stravování, z nichž si přinesli mnoho užitečného pro zdraví. Pozorný čtenář si všimne, že se tento jídelníček trochu liší od dříve uvedených norem. Obsahuje více kalorií a více bílkovin vzhledem k tuku Rozdíly jsou záměrné. Většina hostů „Arkádie“ byli lidé těžce nemocní, převážně otylí. V počátečním období jejich vyčerpané organizmy potřebovaly více kalorií a více kvalitních bílkovin. Nepotřebovali však tolik tuku, protože při takovém stravování začali rychle spalovat vlastní tuk a ztráceli na váze. Během 14 denního pobytu ztráceli na váze průměrně 3,5 kg (1 až 14 kg). Ve stejné době a při stejné dietě vyhublí nemocní přibírali na váze průměrně 2,6 kg (1 až 5 kg). Zpočátku se jejich organizmus přizpůsoboval optimálnímu stravování a prošel zásadní přestavbou, což u starších lidi trvá jeden až tři měsíce, a když po návratu z „Arkádie“ domů pokračovali v optimálním stravování, potřeby bílkovin a energie se u těchto lidí snižovaly o 25 až 40 %. Po dosažení rovnováhy bílkovinné bilance, kdy množství přijímané a vylučované bílkoviny je stejné, spotřebováváme méně kalorií a musíme zvýšit množství tuku na více než 3 g na 1 g bílkovin.

1. DEN Snídaně: vařená šunka. 2 placky, máslo, kakao plnotučného mléka 200 ml kakao 5g B 2 placky 100 g 22 g másla 30 g 1 šunky 70 g

267

T

60,6 g 2,8 702 kcal

S

l6,6 g 0,7

Oběd: vývar se dvěma žloutky, pečená vepřová krkovička, zasmažená mrkev, hranolky, ovocná šťáva s vodou 1. vývaru 200 ml 2 žloutky cca 50 g krkovičky 110 g hranolků 100 g mrkve 100 g B T S másla 20 g 34,5 g 93 g 27 g 2 lžíce ovocné šťávy 1 2,7 0,8 na sklenici vody 1040 kcal Večeře: mléčná polévka plnotučného mléka 2 vejce másla

B

250 g 100 g 50 g

19 g 1

T

59 g 3,1 680 kcal

S

11 g 0,6

Hodnota všech 3 jídel: BTS 75,5 g, 212,6 g, 54,6 g; 1 : 2,8 : 0,7; 2422 kcal.

2. DEN Snídaně: míchaná vejce ze 2 vajec na bůčku, 2 placky, máslo, čaj s citronem 2 vejce

100 g

uzeného bůčku

50 g

sádla

10 g

2 placky

100 g

másla

30 g

B

32,3 g 1

tenké kolečko citronu

T

103,8 g 3,2 1010 kcal

S

5g 0,15

Oběd: celerový krém, smažená vepřová kotleta, kyselá okurka, hranolky, ovocná šťáva s vodou

1

V horkém ročním období můžeme pít šťávu se studenou, převařenou vodou, se sodovkou nebo minerální vodou, v chladném ročním období s horkou vodou jako kompot.

268

polévky vepřové kotlety sádla na smažení 1 kyselá okurka hranolků 1/2 vejce na obalování 2 lžíce ovocné šťávy na sklenici horké vody

200 g 110 g 20 g cca 100 g 100 g cca 25 g

B

25 g 1

T

71 g 2,8 884 kcal

S

35 g 1,4

Večeře: huspenina z vepřových nožek, 2 placky, máslo, čaj B T S huspeniny 200 g 2 placky másla

51 g 1

100 g 30 g

85 g 1,8 960 kcal

5g 0,1

Hodnota všech 3 jídel: BTS 108,3 g, 259,8 g, 45 g; 1 : 2,5 : 0,4; 2854 kcal.

3. DEN Snídaně: játrová tlačenka, játrovka, 2 placky, máslo, čaj s citronem játrovky 50 g B T S játrové tlačenky 50 g 28 g 84 g 5g 2 placky 100 g 1 3 0,2 másla 20 g 980 kcal Oběd: vývar se dvěma žloutky, vepřová játra sauté, smažená na sádle, hranolky, salát z kysaného zelí, minerální voda bez omezení

269

vývaru 2 žloutky vepřových jater sádla na smažení hranolků zelný salát minerální voda

200 g 50 g 150 g 20 g 100 g 100 g

B

30,3 g 1

T

48,5 g 1,3 805 kcal

Večeře: italská tlačenka, 2 placky, máslo, čaj s citronem italské tlačenky 100 g B T 2 placky 100 g 25 g 75 g másla 30 g 1 3 tenké kolečko citronu 762 kcal

S

20,0 g 0,7

S

5g 0,2

Hodnota všech 3 jídel: BTS 83,3 g, 207,5 g, 30 g; : 2,8 : 0,3; 2547 kcal.

4. DEN Snídaně: játrová nebo tmavá tlačenka. 2 placky, máslo, čaj s citronem tlačenky 100 g B T S 2 placky 100 g 27,2 g 82,3 g 5g másla 30 g 1 3 0,2 tenké kolečko citronu 878 kcal Oběd: žampiónová polévka na vývaru se smetanou, ražničí z krkovičky a bůčku, vařených fazolových lusků s máslem, ovocná šťáva s vodou

270

polévky krkovičky uzeného bůčku cibule k ražničí fazolových lusků máslo k luskům sádla na smažení ražničí 2 lžíce ovocné šťávy na sklenici vody

200 g 150 g 50 g 50 g 100 g 20 g 20 g

B

30 g 1

T

131 g 4,3 1140 kcal

Večeře: vepřová paštika, 2 placky. máslo, čaj s citronem paštiky 100 g B T 2 plucky 100 g 25,6 g 84,6 g máslo 30 g 1 3,3 tenké kolečku citronu 854 kcal

S

15 g 0,5

S

5g 0,2

Hodnota všech 3 jídel: BTS 82,8 g, 297,9 g, 25 g; 1 : 3,6 : 0,4; 2972 kcal.

5. DEN Snídaně: míchaná vejce ze 2 vajec na másle, 2 placky, máslo, horké mléko 2 vejce 100 g másla k míchaným 20 g vejcím B T S 2 placky 100 g 22,2 g 86,4 g 14,6 g másla k plackám 30 g 1 3,9 0,65 plnotučného mléka 200 g 967 kcal Oběd: pórková polévka se žloutky, smažený kapr obalovaný ve vejci a strouhance, hranolky, mrkvový salát, šlehačka s jahodami, ovocná šťáva s vodou

271

polévky kapra 1/2 vejce na obalování cca strouhanky mrkvového salátu hranolků jahod 30% šlehačky másla na smažení 2 lžíce ovocně šťávy na sklenici horké vody

200 g 300 g 25 g 20 g 100 g 100 g 50 g 130 g 20 g

B

40 g 1

125 g 3,1 1500 kcal

Večeře: vídeňský tvarohový koláč, čaj s citronem B 17 g 1

koláče 100 g tenké kolečko citronu

T

T

40 g 2,3 373 kcal

S

40 g 1

S

8g 0,5


6. DEN Snídaně: játrovka, 2 placky, máslo, čaj s citronem játrovky 100 g B T 2 placky 100 g 27,5 g 84,8 g másla 30 g 1 3,1 tenké kolečko citronu 986 kcal

S

5g 0,2

Oběd: bílý boršč se smetanou a salámem, bůčkem a vejcem natvrdo

272

vývaru na boršč salámu uzeného bůčku slaniny 30% šlehačky 1 vejce natvrdo boršče (kvásku)

300 ml 50 g 50 g 20 g 50 g 50 g 50 g

B

23 g 1

T

85 g 3,7 805 kcal

S

7g 0,3

Večeře: huspenina z vepřových nožek, 2 placky, máslo, ocet k ochucení huspeniny, čaj s citronem huspeniny 200 g B T S 2 placky 100 g 51,3 g 85,2 g 5g másla 30 g 1 1,6 0,1 tenké kolečko citronu 994 kcal Hodnota všech 3 jídel: BTS 101,8 g, 255 g, 17 g; 1 : 3,1 : 0,8; 2840 kcal.

7. DEN Snídaně: 2 sázená vejce na bůčku, 2 placky, máslo, čaj 2 vejce cca 100 g B T uzeného bůčku 50 g 25,6 g 62,4 g 2 placky 100 g 1 2,4 másla 30 g 688 kcal

S

5g 0,2

Oběd: rajská polévka, drůbeží játra smažená na sádle, 2 placky nakrájené na hranolky a usmažené na másle, salát z kysaného zelí. ovocná šťáva s vodou

273

rajské polévky drůbežích jater sádla na smažení placky másla na smažení kysaného zelí 2 lžíce ovocné šťávy na sklenici vody

200 g 150 g 20 g 100 g 20 g 100 g

B

40 g 1

T

116 g 3 1340 kcal

S

14 g 0,32

Večeře: vepřový prejt (jitrnice) smažený na bůčku, 2 placky, máslo, čaj prejtu 150 g B T S uzeného bůčku 50 g 39 g 90,4 g 23,2 g 2 placky 100 g 1 2,4 0,6 másla 30 g 1067 kcal Hodnota všech 3 jídel: BTS 104,6 g, 268,8 g, 42,2 g; 1 : 2,6 : 0,3; 3095 kcal.

8. DEN Snídaně: přírodní omeleta ze 3 vajec na másle s kyselým džemem, čaj B T S 3 vejce 150 g másla džemu (lžička)

17,2 g 1

100 g 10 g

92,7 g 5,4 982 kcal

6g 0,3

Oběd: hovězí guláš s tvarohovými vaječnými knedlíky, ovocná šťáva s horkou vodou guláše 250 g B T S knedlíků 100 g 50 g 68 g 20 g 2 lžíce ovocné šťávy 1 1,4 0,4 na sklenici vody 1030 kcal Večeře: bigos se 2 plackami, čaj s citronem

274

B

bigosu 200 g 2 placky 100 g tenké kolečko citronu

34 g 1

T

87,6 g 2,5 1002 kcal

S

12,8 g 0,4


9. DEN Snídaně: 2 vejce s paštikou a majonézou, 2 placky, máslo, 2 vejce s paštikou 175 g majonézy 25 g B T 2 placky 100 g 34 g 103 g másla 30 g 1 3 tenké kolečko citronu 1080 kcal

čaj s citronem

S

10 g 0,3

Oběd: kmínová polévka, vepřové koleno, hranolky, křen, ovocná šťáva s vodou kmínové polévky 200 g vepřového kolena 300 g hranolků 100 g B T S křenu cca 20 g 50 g 96 g 15 g 2 lžíce ovocné šťávy 1 2 0,3 na sklenici vody 1162 kcal Večeře: makový dort s krémem, čaj s citronem B 18,5 g 1

dortu 200 g tenké kolečko citronu

T

86 g 5 950 kcal

S

13 g 0,7

Hodnota všech 3 jídel: BTS 102,5 g, 285 g, 38 g; 1 : 2,8 : 0,4; 3192 kcal.

10. DEN Snídaně: vaječný salát s uzenou rybou a majonézou, 2 placky, máslo, čaj s citronem

275

salátu s majonézou 250 g 2 placky 100 g másla 30 g tenké kolečko citronu

B

41,5 g 1

T

108 g 2,6 1172 kcal

S

6g 0,15

Oběd: červený boršč s taštičkou plněnou masem, dušené žebírko, hranolky, salát z kysaného zelí, ovocná šťáva s vodou boršče 200 g taštička k boršči 50 g žebírka 150 g hranolků 100 g kysaného zelí 100 g B T S sádla k žebírku 20 g 35,6 g 122 g 23 g 2 lžíce ovocné šťávy 1 3,4 0,6 na sklenici vody 1336 kcal Večeře: vařený tvarohový koláč, čaj s citronem B 31,5 g 1

koláče 250 g tenké kolečko citronu

T

45,5 g 1,4 580 kcal

S

11,5 g 0,35


11. DEN Snídaně: omeleta s jahodami, čaj 2 vejce 100 g másla 50 g jahod 100 g cukru 4g

B

13 g 1

T

51 g 4 570 kcal

S

12 g 0,9

Oběd: celerová polévka se smetanou, pečená husa, hranolky, kyselá okurka, ovocná šťáva s vodou

276

polévky husy hranolků malá okurka 2 lžíce ovocné šťávy na sklenici vody

200 g 200 g 100 g 50 g

B

30 g 1

T

115 g 3,8 1260 kcal

Večeře: varšavské dršťky, 2 placky, máslo, čaj s citronem drštěk 250 g B T 2 placky 100 g 48,6 g 74 g másla 30 g 1 1,6 tenké kolečko citronu 909 kcal

S

21 g 0,6

S

9g 0,2

Hodnota všech 3 jídel: BTS 91,6 g, 240 g, 42 g; 1 : 2,7 : 0,4; 2739 kcal.

12. DEN Snídaně: pomazánka z tvrdého sýra a játrovky. 2 placky, máslo čaj s citronem pomazánky 100 g B T S 2 placky 100 g 30 g 93 g 5g másla 30 g 1 3,1 0,2 tenké kolečko citronu 1012 kcal Oběd: maďarské vepřové plátky s tvarohovými vaječnými knedlíky, ovocná šťáva s vodou plátků s omáčkou 300 g B T S knedlíků 100 g 48 g 97 g 20,8 g 2 lžíce ovocné šťávy 1 2 0,4 na sklenici vody 1180 kcal Večeře: šlehačka s malinami, čaj B T S 30% šlehačky malin

7g 1

200 g 100 g

277

60 g 8,5 646 kcal

10,2 g 1,3

Hodnota všech 3 jídel: BTS 85 g, 250 g, 36 g; 1 : 3 : 0,4; 2838 kcal.

13. DEN Snídaně: salám smažený s cibulí, 2 placky, máslo, čaj salámu 100 g 2 placky 100 B T másla 30 g 30 g 79 g cibule 30 g 1 2,8 sádla na smažení 10 g 878 kcal

S

7g 0,4

Oběd: hrachová polévka, smažené žebírko, hranolky, salát z kysaného zelí, ovocná šťáva s vodou polévky 200 g žebírka 150 g hranolků 100 g zelného salátu 100 g B T S sádla na smažení 10 g 37 g 100 g 40 g 2 lžíce ovocné šťávy 1 2,9 1 na sklenici vody 1284 kcal Večeře: měkký tvaroh se smetanou, ryba v oleji z konzervy, 2 placky, máslo, čaj plnotučného tvarohu 50 g 30 % šlehačky 20 g B T S ryby včetně oleje 50 g 30 g 76 g 5g 2 placky 100 g 1 2,5 0,6 másla 30 g 847 kcal Hodnota všech 3 jídel: BTS 97 g, 255 g, 52 g; 1 : 2,6 : 0,5; 3009 kcal.

14. DEN Snídaně: tlačenka z jazyků, tvrdý sýr, 2 placky, máslo, kakao

278

tlačenky tvrdého sýra 2 placky másla plnotučného mléka kakaa

70 g 50 g 100 g 20 g 200 g 5g

B

32 g 1

T

92 g 3 1204 kcal

S

16 g 0,5

Oběd: kuřecí paprikáš s tvarohovými vaječnými knedlíky, vařené fazolové lusky s máslem, minerální voda bez omezení kuřete s omáčkou cca 250 g (čtvrtka) B T S knedlíků 100 g 62 g 56 g 25 g fazolových lusků 100 g 1 0,5 0,4 másla k luskům 20 g 773 kcal Večeře: vaječný salát salátu 2 placky másla tenké kolečko citronu

s uzenou rybou, 2 placky, máslo, čaj s citronem 300 g B T S 100 g 33 g 107 g 7g 30 g 1

3,2 1172 kcal

0,2

Hodnota všech 3 jídel: BTS 127 g, 255 g, 48 g; 1 : 2 : 0,5; 3149 kcal.

279

8. Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků Tabulka I. Potraviny I. skupiny obsahující hlavně bílkoviny a trochu tuků (0 až 0,5 g v poměru k bílkovinám) prakticky bez sacharidů Potravina (100 g) Želatina Vaječný bílek Treska (filé) Uzená treska Candát Štika Platýs Krevety Okoun Netučný tvaroh Kuchaný zajíc Kuchaná koroptev Kuchaný bažant Hovězí plíčky Kančí šunka Syrové ústřice Koňské maso (průměrně) Telecí maso (kýta)

kcal 343 36 69 56 43 47 29 34 50 104 83 92 91 77 93 50 79 92

280

Bílkoviny B 83,6 10,8 16,5 13,3 10,4 11,0 6,7 7,2 11,3 21,2 18,4 19,9 18,7 15,8 18,4 10,2 15,1 17,2

Tuky T – – 0,3 0,3 0,2 0,3 0,2 0,3 0,5 1,2 0,9 1,2 1,6 1,5 2,0 0,9 1,8 2,4

Potravina (100 g) Hovězí dršťky Kuchané libové kuře Kuchaná divoká kachna Hovězí játra Uzená svíčková vepřová Syrová vepřová svíčková Vařený pstruh Kuchaná libová slepice Telecí jazyk Cejn Pečené kuře Pečená perlička Pečená krůta Dušený králík Kapr Halibut Okouník Vepřová játra Telecí játra Vepřové srdce Vepřové ledvinky Telecí a hovězí nožky Pečený bažant Konzervovaný losos Vaření krabi Hovězí maso (roštěnec) Kuchaná krůta

kcal 84 75 101 128 133 112 133 77 91 61 189 210 196 180 49 89 70 124 132 110 108 95 213 137 130 123 116

281

Bílkoviny B 16,0 14,2 19,1 19,1 24,5 20,1 22,3 12,8 14,7 9,7 29,6 32,5 30,2 26,6 7,7 13,6 10,6 19,1 18,4 16,4 16,0 14,6 30,8 19,7 19,2 17,4 15,9

Tuky T 2,2 2,0 2,6 3,1 3,9 3,5 4,5 2,9 3,6 2,5 7,3 8,2 7,7 7,7 2,0 3,8 3,1 4,7 4,8 4,7 4,5 4,1 9,3 6,0 5,4 5,9 5,7

Potravina (100 g) Kuchaný králík Telecí maso (průměrně) Uzený losos Rybí paštika

kcal 123 117 167 192

Bílkoviny B 16,6 15,2 16,8 22,4

Tuky T 6,3 9,2 8,0 11,4

Tabulka II. Potraviny II. skupiny obsahující bílkoviny a tuky (0,5 až 1,5 g v poměru k 1 g bílkoviny) prakticky bez sacharidů. Potravina (100 g) Tučný tvaroh Telecí maso (ramínko) Varšavské dršťky Vepřový šunkový salám Kuchané tučné kuře Makrela Mořský pstruh Sleď Baltský šprot Uzenáč Eidamský sýr Losos Telecí mozeček Sumec Uzená makrela Slaneček

kcal 168 129 115 154 122 112 108 87 78 136 282 129 99 98 153 93

282

Bílkoviny B 17,9 14,9 12,2 17,2 12,7 11,7 11,2 8,8 7,9 13,7 25,8 12,7 9,4 9,2 14,3 8,5

Tuky T 9,2 7,7 6,6 9,5 7,9 7,2 7,0 5,8 5,2 9,0 17,9 8,7 6,8 6,8 10,7 6,6

Potravina (100 g) Pečená husa Vejce Vejce v prášku celá Vepřové nožky Sleď v rajčatové omáčce Sušené maso Uzený šprot Brynza (sýr z kravského a ovčího mléka) Tučný tavený sýr Tučný tylžický sýr Skopové maso (kýta) Pečená kachna Hovězí jazyk Hovězí maso (hrudí) Sýr čedar Koleno Sardinky v oleji Syrová šunka Krakovský salám Krakovský suchý salám Plísňový sýr (rokpol) Ryba v oleji (konzerva) Vepřové ramínko Kuchaná tučná slepice Uzený úhoř Vepřová krkovička

kcal 323 140 575 168 170 590 144 282

Bílkoviny B 28,8 11,4 46,8 14,0 13,7 45,1 11,5 21,8

Tuky T 22,4 10,2 42,0 12,4 12,8 43,5 10,9 20,8

238 318 196 313 176 204 382 194 302 214 224 352 354 237 228 202 231 221

18,4 24,0 15,1 22,8 13,0 14,8 27,1 13,7 20,6 14,4 15,0 23,2 22,6 14,4 14,1 12,2 13,7 13,2

17,5 23,9 15,1 23,6 13,8 16,1 29,3 15,5 24,4 17,4 18,2 28,8 29,3 19,9 19,2 17,0 19,3 18,7

283

Potravina (100 g) Makrela v oleji Myslivecký salám Vařená šunka Mortadela Turistická konzerva Sleď v oleji (konzerva) Sleď ve vlastní šťávě (konzerva)

kcal 260 395 389 220 276 344 214

Bílkoviny B 15,5 23,3 23,0 13,0 15,9 19,7 12,2

Tuky T 22,2 33,5 33,0 18,7 23,6 29,4 18,3

Tabulka III. Potraviny III. skupiny obsahující bílkoviny a hodně tuků (1,5 až 3,0 g v poměru k 1 g bílkovin) prakticky bez sacharidů Potravina (100 g) Tlačenka z vnitřností Skopové maso (průměrně) Krakovský salám Vepřové konzervy Smažený šprot Játrová paštika Obyčejný salám Kuchaná husa Vepřové maso (průměrně) Žebírko Vaječný žloutek Syrový úhoř

kcal 278 231 333 286 444 307 258 221 289 241 355 197

284

Bílkoviny B 15,3 12,5 18,0 15,5 22,3 15,3 13,0 10,7 13,6 11,3 16,3 8,9

Tuky T 24,1 20,1 29,0 24,9 37,9 27,3 23,0 19,8 26,1 21,7 31,9 17,9

Potravina (100 g) Jalovcový salám Italská tlačenka Točený salám Uzený bůček Párkový salám Tmavá tlačenka Litevský salám Paštika Játrový salám Tučná vařená šunka Hořké mandle Syrový bůček Krmená kuchaná husa Vepřová hlava

kcal 401 288 260 597 297 326 344 302 347 429 598 405 337 263

Bílkoviny B 18,0 12,8 11,3 24,6 12,5 13,2 13,7 11,6 13,3 15,9 20,5 14,0 11,3 8,6

Tuky T 36,5 26,3 23,9 53,4 27,6 30,3 32,1 28,4 32,6 40,6 53,5 37,4 32,4 25,4

Tabulka IV. Potraviny IV. skupiny obsahující bílkoviny a tuky (více než 3 g v poměru k 1 g bílkovin) prakticky bez sacharidů Potravina (100 g) Uzené šproty v oleji (konzerva) Paštika z rybích jater Vepřové žebírko se zelím Uzený bůček 12% smetana

kcal 338

Bílkoviny B 10,8

Tuky T 32,8

408 210 477 140

12,9 5,2 12,7 3,0

39,6 19,1 47,3 12,0

285

Potravina (100 g) Loupané vlašské ořechy Loupané lískové ořechy Vějířový lalok Strouhaný kokos 30% šlehačka Hovězí morek Majonéza Čerstvá slanina Lůj Máslo Margarín Olivový olej Rafinovaný olej Ceres Škvařené vepřové sádlo Škvařené husí sádlo

kcal 632 694 576 628 290 822 666 763 924 748 738 896 900 900 921 980

Bílkoviny B 13,6 14,4 6,7 6,6 2,0 3,2 2,1 2,3 0,9 0,6 – – – – – –

Tuky T 58,0 65,8 61,0 62,0 30,0 89,9 71,5 83,7 99,0 82,5 82,0 99,0 100,0 100,0 99,0 100,0

Tabulka V. Potraviny V. skupiny rostlinného původu prakticky bez tuků, obsahující malé množství bílkovin s nízkou biologickou hodnotou, malé množství sacharidů a mnoho vody, zbytečně zatěžující zažívací trakt; můžeme je jíst v rozumném množství bez zásadních škod pro organizmus - jako chuťové přídavky Potravina kcal Bílkoviny Sacharidy (100 g) B S Špenát 19 1,9 2,2 Sušené borůvky 342 29,0 4,0 Žampiony 31 2,6 3,5

286

Potravina (100 g) Růžičková kapusta Zelený bob Chřest Květák Zelený hrášek Kyselé okurky Kysané zelí Fazolové fušky Kuřátka (houby) Čerstvé okurky Česnek Ředkvička Červená řepa Cibule Paprika Rajčata Brukev

kcal 44 37 16 17 44 12 20 38 23 11 123 14 35 33 27 27 35

Bílkoviny B 3,6 3,0 1,3 1,3 3,6 0,7 1,1 2,2 1,0 0,5 5,6 0,5 M 1,2 0,9 0,8 1,1

Sacharidy S 6,6 5,9 2,5 2,7 7,5 1,9 3,4 6,9 3,8 2,1 24,8 2,3 7,1 6,1 5,3 4,8 7,1

Tabulka VI. Potraviny VI. skupiny rostlinného původu bez tuků. obsahující hlavně vodu, malé množství bílkovin s nízkou biologickou hodnotou, poměrně mnoho sacharidů; pro člověka na optimální dietě v podstatě nejedlé; můžeme je jíst v malém množství z chuťových důvodů a jako zdroj sacharidů Potravina kcal Bílkoviny Sacharidy (100 g) B S Angrešt 17 1,1 3,4 Rybíz 22 1,2 4,8

287

Potravina (100 g) Ostružiny Citrónová šťáva Maliny Meloun Citrusy Sušené meruňky Mrkev Jahody Pomeranče Meruňky Brambory Sušené fíky Ryngle Broskve Jedlé kaštany Švestky (průměrně) Sušené švestky Banány Třešně Ananas Hrozny Datle Jablka Hrušky Rozinky Jablečná šťáva Jahodový džem

kcal 30 7 29 23 22 183 23 26 35 28 66 247 48 37 172 38 161 77 47 46 62 248 46 41 247 38 204

288

Bílkoviny B 1,3 0,3 0,9 0,8 0,6 4,8 0,7 0,6 0,8 0,6 1,3 3,6 0,8 0,6 2,3 0,6 2,4 1,1 0,6 0,5 0,6 2,0 0,3 0,2 1,1 0,1 0,6

Sacharidy S 6,4 1,6 5,6 5,2 5,3 43,4 5,4 6,2 8,5 6,7 14,9 52,9 11,8 9,1 36,6 9,6 40,3 19,2 11,9 JJ,6 15,8 63,9 12,0 10,6 63,4 9,3 64,6

Potravina (100 g) Marmeláda Bramborová mouka Včelí med Oranžáda Coca-cola Cukr

kcal 240 339 288 394

Bílkoviny B 0,5 0,6 0,4 -

Sacharidy S 5 8,6 83,9 76,4 105,0 3

Tabulka VII Potraviny VII. skupiny rostlinného původu obsahující velmi málu tuků 4, bílkoviny s nízkou biologickou hodnotou a velmi mnoho sacharidů; pro optimální dietu nevhodné, měly by být základním energetickým zdrojem pro lidi na japonské dietě. Potravina kcal Bílkoviny Sacharidy (100 g) B S Hrách 349 23,8 60,2 Fazole 346 21,4 61,2 4vaječné nudle 376 14,2 70,8 Ovesné vločky 391 13,0 67,8 Pohánka 349 12,3 69,2 Grahamový chléb 240 7,9 48,5 Nudle 368 12,1 74,6 Jáhly 354 10,6 71,4 Pšeničná houska 250 6,9 52,6

4

Obilné výrobky obsahují malé množství tuků: 0,7 % rýže až 2,9 % jáhly. Jedině oves má cca 7,5 % tuků, proto oves, bereme-li na zřetel nejvyšší poměr bílkovin k sacharidům v ovsu ve srovnání s jiným obilím, je jedním z nejlepších krmiv pro býložravá zvířata. Nejhorším krmivem je z tohoto hlediska žito a rýže.

289

Potravina (100 g) Strouhanka Výběrová mouka Hrubá mouka Čajové pečivo (sušenky) Dětská krupička Chléb Chrupavý chléb Ječná kaše Chléb pumprnikl Žitný chléb Rýže Žitná mouka

kcal 374 350 346 413 353 249 372 347 290 240 349 348

Bílkoviny B 9,9 9,7 8,8 8,6 8,8 5,9 8,2 7,4 5,9 4,5 6,7 6,4

Sacharidy S 76,4 74,4 75,2 73,8 76,6 53,1 79,8 74,6 61,8 52,6 78,9 76,7

Tabulka VIII.

Potraviny VIII. skupiny obsahující všechny hlavní výživné složky můžeme jíst v nevelkém množství, omezeném obsahem sacharidů. Potravina kcal Bílkoviny Tuky Sacharid (100 g) B T S Sója 442 34,9 18,1 34,8 Tučná sójová mouka 449 35,9 20,6 29,9 Kakao 459 23,6 20,2 45,7 Mák 542 19,5 40,8 24,3 Čokoláda 559 6,0 33,4 58,7

Tabulka IX. Složení některých druhů mléka

290

Potravina (100 g) Klisny Krávy (normalizováno na 2 % tuku) Velbloudice Ovce Kravské práškové mléko plnotučné Krávy (průměrné) Laně Kozy Prasnice Indické buvolice Velryby

kcal 49 48

Bílkoviny B 2,7 3,1

Tuky T 1,6 2,0

Sacharid S 6,1 4,4

67 90 489

4,0 5,5 25,8

3,1 53 25,7

5,6 4,6 38,5

65 152 68 132 105 381

3,3 9,3 3,3 6,1 4,1 10,6

3,7 10,5 4,1 9,6 7,5 36,6

4,8 4,3 4,7 4,6 4,7 2,1

291

9. Tabulky výživných hodnot potravinářských výrobků některých českých zpracovatelů masa Řeznictví se v minulosti řadilo vždy k nejdůležitějším řemeslům v každé osadě a městě, neboť zásobovalo obec hlavní potravinou – masem. První doloženou zprávu o řeznících v Ostravě najdeme v darovací listině olomouckého biskupa Mikuláše z r. 1396, kterou udělil svému sestřenci Šimonu Grymovi ostravské fojtství, k němuž náležely rovněž i dvě masné lávky. Tyto lávky bývaly v ulici za radnicí a teprve až v r. 1839 dostaly své místo na náměstí. Řeznický cech byl v Ostravě založen v r. 1550. Teprve však až po objevení uhlí v Polské Ostravě v r. 1796 a zejména v souvislosti se založením Vítkovických železáren v r. 1830 se řeznické řemeslo stává jedním z nejlépe prosperujících ostravských řemesel. V r. 1920 vzniká v Ostravě spolek řezníků a uzenářů pro Moravskou Ostravu a okolí. V r. 1930 bylo při sčítání podniků podchyceno na území Čech a Moravy přibližně 20 tisíc závodů, z nichž 95 % mělo jednoho až pět zaměstnanců. Po 2. světové válce vzniká v r. 1948 národní podnik Masna se sídlem v Praze, v r. 1950 podnik Ostravská masna a v r. 1951 národní podnik Ostravský průmysl masný, který se stává monopolním zpracovatelem v oblasti porážení jatečných zvířat. Další zpracování masa, tj. bourání a masnou výrobu provozovalo také spotřební družstvo Budoucnost Ostrava. Základní závod v Ostravě měl v té době 12 provozoven. Prudký rozvoj strojírenského a chemického průmyslu v Ostravsko-karvinské aglomeraci si v 50- letech vyžádal i modernizaci a koncentraci potravinářského průmyslu. Proto bylo rozhodnuto o vybudování Potravinářských závodů Martinov, jejichž součástí byl i masokombinát. Zahájení jeho provozu bylo v r. 1963, do plného provozu byl uveden v r. 1967.

292

Významnou událostí v životě masokombinátu byla privatizace a vznik akciové společnosti Masokombinát Martinov 1. 5. 1992. Ve své hlavní činnosti se zabývá jatečnictvím a výrobou výrobků z masa. Část obratu společnosti se realizuje ve vlastní obchodní síti. Export tvoří 3 % objemu produkce a doplňuje strukturu prodeje. Objemem výroby se řadí Masokombinát Martinov mezi největší subjekty působící v oboru zpracování masa v rámci České republiky s podílem na trhu ve výši 7 %. Dosavadní vývoj společnosti jak po stránce technické, tak po stránce technologické, vytvořil podmínky pro intenzifikaci všech výrobních postupů tak, aby organizace zajišťovala neustále zvyšování produktivity práce, zvyšování hygienické úrovně výroby a zajišťování technických podmínek pro neustálé zvyšování jakosti zpracované suroviny. Masokombinát Martinov v době od roku 1990-1997 investoval do obnovy podniku okolo 700 mil. Kč. Jednalo se zejména o výměnu celého technologického zařízení jatek. Byla instalována moderní porážecí linka hovězího dobytka dánské firmy Stork. Současná porážková kapacita jatek je 150 kusů skotu a 1200 prasat za směnu. Veškerá manipulace s masem od jatek až po expedici a přepravu k odběratelům je uskutečněna zásadně při dodržování chladírenského řetězce. Veškerá surovina z jatek přichází do bourárny, kde dochází k rozbourání vepřových půlek a hovězích čtvrtí na nových bourárenských linkách a pomocí dalších moderních zařízení. Celá bourárna je klimatizovaná a surovina je po úpravě tříděna jednak pro potřeby masné výroby a také pro distribuci do obchodní sítě vč. masa určeného pro balení. Na bourárně je denně zpracováno 120 tun masa. Kolem 10 % je určeno k obměně rezerv v mraženém stavu ve vlastních mrazírnách. Tyto mrazírny byly rovněž zcela obnovené, došlo zde k výměně celého technologického zařízení chlazení a mražení a rovněž i technologie skladování masa. Teploty ve skladech se udržují na hodnotách minus 23 ◦ C. V masné výrobě je denně vyráběno v průměru 70 tun výrobků, z tohoto objemu více než 50 % je před distribucí zabaleno. Balírny masa jsou dnes vybaveny moderním balícím zařízením na vysoké technické a hygienické úrovni. Vyráběný sortiment Masokombinátu Martinov dnes zahrnuje 137 druhů masa a drobů v rozličné úpravě a 170 druhů masných výrobků, včetně delikates. V tomto bohatém sortimentu jsou zastoupeny všechny 4 skupiny podle poměru obsahu bílkoviny v tuku.

293

Například do skupiny I. s poměrem bílkoviny k tuku 0,0 až 0,5 patří výrobky : Šunka Linie, Uzená šunka, Šunka ve fólii, Drůbeží šunka, Lázeňská šunka, Pečínkový závin, Uzené vepř. filé, ale také i libová Tlačenka Speciál. Do skupiny II. s poměrem bílkoviny k tuku 0,5 až 1,5 patří například : Bobrovická klobása, Martinovské drůbeží párky, Šunkový salám a rovněž jelítka, Játrová cihla, tlačenky, Šunkáček, Ondrášek, hovězí a vepřové ve vlastní šťávě a další. Do skupiny III. s obsahem bílkovin a tuků v poměru 1,5 až 3,0 patří například : Špekáčky, Jemné párky, Martinovské párky, Kabanos, Martinovský polský salám, Turistický salám, Herkules, Paprikáš, Beskyd, Permoník, různé klobásy, Slezské jaternice, Luncheon Meat Pork, Bůčkový závin, Kladenská pečené. Do IV. skupiny s obsahem bílkovin a tuků v poměru větším než 1 : 3 je zařazen například Čajový salám. Maso a masné výrobky jsou distribuovány a rozváženy výhradně v chladírenských vozidlech. Za tímto účelem byl obnoven celý vozový park a akciová společnost v současné době používá vozidel Iveco. Denní výroba masných výrobků a opracovaných mas dodávaných do obchodní sítě činí 120 tun. V současné době pracuje v a. s. celkem 1060 zaměstnanců. Významnou událostí a završením dlouhodobého úsilí, je získání certifikátu dle ISO 9002, který akciové společnosti Masokombinátu Martinov udělila firma Lloyd's Register Quality Assurance London. Všechny provozy jsou pod stálým státním veterinárním dozorem. Provozy jatky, bourárna a mrazírna byly v měsíci lednu 1998 prověřeny veterinární správou České republiky a na základě splnění všech požadavků dle přepisů F,U byly v květnu roku 1998 příslušnou komisí EU certifikovány. Rozbor vybraného výrobního sortimentu Masokombinátu Martinov a. s.

Tabulka I. — 0 až 0,5 g Potravina (100 g) Šunka Linie

kcal 105,411

294

Bílkoviny B 17,08

Tuky T 4,1

Potravina (100 g) Lázeňská šunka Martinovský šunkový salám

kcal 120,550 117,480


Tuky T 5,7 5,4

Bílkoviny B 16,17 17,18 16,5S

Tuky T 11,8 22,2 21,6

Bílkoviny B 14,23 11,88 12,87

Tuky T 25,6 33,3 35,2

Bílkoviny B 9,33

Tuky T 49,4

Tabulka II. — 0,5 až 1,5 g Potravina (100 g) Šunkáček Martinovské drůbeží párky Šunková pěna

kcal 171,25 268,41 260,27

Tabulka III. — 1,5 až 3 g Potravina (100 g) Martinovské párky Gothajský salám Špekáčky

kcal 287,63 347,46 368,24

Tabulka IV. — nad 3 g Potravina (100 g) Čajový salám

kcal 482,01

295

Rozbor vybraného výrobního sortimentu firmy StonAl spol. s r. o. Stonava Potravina (100 g) Vepřová plet polotovar Vepřová krkovice – polotovar Vepřový bok – polotovar Karbanátky – polotovar Sekaná pečené – polotovar Anglická slanina Uzená slanina Vepřová tlačenka Pečená panenská svíčková Špekáčky Karvinské klobásy Fryštátský salám Stonavský salám

kcal 212 245


Tuky T 16,9 21,3

391 149 163 391 758 245 404 372 454 335 306

11,8 14,2 18,1 11,8 3,4 14,6 16,8 11,5 13,6 14,8 17,9

39,5 35,0 37,3 39,5 82,6 21,9 37,1 36,0 45,1 30,8 26,4

296

10. Kniha „zázraků“

Záznamy pacientů Akademie zdraví „Arkádie“ Ciechocinek – Cedzyna u Kiele 1987-198 Ciechocinek 18.12. 1987 Dnes jsem přijela, abych informovala pana doktora o událostech, jež hraničí se zázraky. Léčila jsem se v „Arkádii“ a po návratu domů jsem zavedla dietu pro celou mou rodinu. Zde jsou výsledky: matka je 38 let nemocná na progresivní polyartritidu, 12 let byla upoutána na lůžko a nepostavila se na nohy, po 14 dnech používání diety začala hybnost hlezeních kloubů, prsty u nohou se staly pohyblivé a chodidla začala stavěl celou plochou na podlaze. Včera – 17. 12. 1987 – se postavila na nohy, samozřejmě jsme ji drželi pod paží, ale postavila se na vlastni nohy!!! Mému manželovi přestaly mrznout nohy, začal ho opět těšit život, přestal také kulhat na jednu nohu. Všem se zásadně zlepšila pokožka, stále se na sebe usmíváme a jsme plní radosti. Krystyna Karczewská Ciechocinek 21.12. 1987 Jako výbuch hvězdy supernovy, tak ses Ty, úžasný pane doktore, objevil v mém životě. Životě plném fyzického a psychického utrpení vyvolaného strašlivou Buergerovou nemoci. Objevil ses ve chvíli pochybnosti – ve chvíli, kdy jsem neměl naději na zlepšení mého zdravotního stavu, když mi nedávali žádnou šanci na záchranu nohy a přesvědčovali mne, abych souhlasil s její amputací. Když jsem používal optimální dietu, již po dvou týdnech jsem nepotřeboval užívat žádné prostředky proti bolesti a na spaní. Konečně jsem se mohl pořádně vyspat. A jak je spánek úžasný, může pochopit jen ten, kdo mnoho let nemůže kvůli svému utrpení spát. Zhruba za měsíc se mi začal hojil kožní defekt po amputaci levého chodidla, velký jako pěst, který se nechtěl hojit od doby amputace, to je od roku 1984. V prosinci 1987 jsem přijel do „Arkádie“, abych podstoupil

297

procedury. Tady jsem se ještě více utvrdil v přesvědčení, že Vámi používaná metoda dává konkrétní výsledky i v léčbě Buergerovy nemoci, protože se můj celkový zdravotní stav značné zlepšil. Do značné míry ustoupily bolesti nohou, vyskytující se během chůze, což se potvrdilo při dalekých, pro mne, procházkách (půlhodinové procházky mi nedělaly žádné těžkosti). Opouštěl jsem „Arkádii“ s velikým optimizmem, věřím, že se uzdravím. Děkuji Ti, skvěly člověče, za to, že přes mnohé potíže jsi dosáhl vzniku Akademie zdraví, díky čemu jsem mohl zde přebývat a uniknout mnohému utrpení. Děkuji skvělým, milým spolupracovníkům, kteří skálopevně stojí při Tobě a dávají nám nemocným tolik radosti a naděje. Prosím všechny psychicky zhroucené a pochybující o účinnosti působeni metody doktora Kwašniewského, uvěřte mu, jako jsem mu uvěřil já a dejte si šanci na lepší zítřek. Je třeba zde říci: doktor Kwašniewski je vaším nejlepším zítřkem. Žijte 100 let, pane doktore! S velkou úctou Aleksander Szymański, Varšava Ciechocinek 6. 1. 88. V roce 1987, v lednu, jsem pocítil takovou náhlou bolest v dolní končetině, že jsem nebyl schopen udělat pár kroků. Přihlásil jsem se tehdy k cévnímu chirurgovi, který mne poslal do nemocnice. Tam jsem byl léčen kapačkami, ve kterých mi po 3 měsíce dávali Polokain a Sadamin. Bez výsledku. Nakonec bylo rozhodnuto o amputaci končetiny, s čímž jsem souhlasil, protože jsem neviděl východisko. Bolestí jsem v noci nespal a svíjel jsem se jako červ. Krátce před amputací přišla do nemocnice manželka, která mi řekla, abych počkal s rozhodnutím o operaci, protože v televizi dávali program „Hra o milion“, ve kterém vystupoval lékař, který léčil aterosklerózu. Požádal jsem primáře o propuštění z nemocnice a ihned jsem kontaktoval dr. Kwašniewského, který souhlasil s mým příjezdem do Ciechocinka. Po vyšetření mi doporučil dietu, kterou jsem přijal skepticky. Tuto dietu jsem dodržoval po dobu jednoho měsíce a teprve pak jsem uvěřil v její účinnosti, protože bolesti ustoupily a mohl jsem klidně spát. Za dva měsíce jsem dobře chodil. Protože jsem se cítil dobře, začal jsem pojídat chléb a brambory, což způsobilo návrat nemoci. Tehdy jsem se zhroutil a přestal jsem všemu věřit, byl jsem přesvědčen, že mi není pomoci. Náhle jsem obdržel dopis od pana dr. Kwašniewského s informací, že dne 2. 11. 1987 začíná prováděl procedury. Po příjezdu jsem řekl panu doktorovi, že jsem se cítil velice dobře, a náhle se nemoc začíná vracet. Pan doktor ihned

298

řekl, že jsem se prohřešil jídlem. Bohužel, byla to pravda. Po cca týdenním pobytu jsem se cítil natolik dobře, že jsem jel domů vlakem. Zpátky z Toruně jsem přijel na kole. Po ukončení léčby 14. 11. 1987 jsem se již 23. 11. 1987 vrátil do práce, o které jsem před léčením up dr. Kwašniewského nemohl nikdy ani snít. Doktor Kwašniewski je Zdraví. Jerzy Poptawski, Toruň 16. 1. 88 V několika větách bych chtěl přiblížit průběh mého léčení. Přibližně v polovině května se mi velice rychle zhoršila Buergerova nemoc. Postupně jsem cítil nekrózu konečků prstů nejprve levé, pak pravé ruky. Chirurg, u kterého jsem se léčil, mi při každé návštěvě nabízel léčbu v nemocnici a amputaci zasažených částí těla. V prosinci nastoupila nekróza druhého prstu pravé nohy a další nabídka amputace prstu. Nikdy jsem nevěřil, že se najde způsob vyléčení mé nemoci, a teď se ukázalo, že je tomu jinak. Dnes po 12 dnech léčení se cítím výborně. Mám normální tep, rány se začaly krásně hojit, ale především mi již nehrozí nemocnice. Srdečně děkuji panu Kwašniewskému a celému personálu za trpělivost a účinnost léčení. S úctou Stefan Ryduchowski, Solec Kujawski 17. 1. 88 Ve věku 22 let jsem onemocněl Bechtěrevovou nemocí. Nemoc postupovala rychlým tempem. Dnes mi je 40 let a posledních 5 let jsem neprožil den, ve kterém bych necítil značné bolesti páteře a bederních kloubu. Vstávání z postele nebo židle mi působilo opravdová muka, během noci jsem se stále budil bolestí. Přijel jsem do „Arkádie“ s SE 30/62, při předklonu mi chybělo 35 cm k podlaze. Používal jsem selektivní proudy a dodržoval přísně optimální dietu, po čtyřech dnech ustoupily veškeré bolesti a SE klesla na 13. Začal jsem normálně spál. Již třetí den hrají stolní tenis a pohyb mi nezpůsobuje žádné potíže. Dnes odjíždím domů a mám SE 5, při předklonu mi schází k podlaze jen 10 cm. Po 18 letech jsem se během 14 dnů vrátil do společnosti jako skoro vyléčený s plnou vírou v úplné vyléčeni a vyrovnání. (Mám k tomu dobré důvody. Soudím, že je to v mém případě událost světového měřítka, od prvního dne pobytu jsem

299

odložil všechny léky.) Přeji dr. Kwašniewskému, aby se našli moudří rozhodující činitelé a aby takových instituci vzniklo v Polsku více, pak nebude pracovní úsilí lékaře zmařeno a nemocným se vrátí zdraví, do společnosti se vrátí lidé plnohodnotní a výkonní v profesionální práci. S velikou úctou a obdivem k lékaři a jeho metodám. Ryszard Józefowicz, Bydgoszcz 17.1. 88 Nyní je mi 26 let. PPA jsem onemocněl jako 3letě dítě. Od té doby jsem mnohokrát pobýval v různých nemocnicích a sanatoriích. Bohužel zákroky, pomocí nichž se mne snažili léčil, nepřinesly významné výsledky. Poslední dobou jsem se vzdal jakéhokoliv léčení, nepočítám-li cvičení a léky tišící bolesti, bez nichž bych se mohl pohybovat jen s obtížemi. Pochopil jsem. že lékařská věda je bezmocná a že v mém případě je tomu stejně. Dnes, když odjíždím z Ciechocinka, prostě věřím a jsem hluboce přesvědčen o správnosti metody dr. Kwašniewského. Ve velké míře ustoupily bolesti, nepoužívám léky, klouby již nejsou tak ztuhlé jako dříve, cítím se tak lehce a vůbec, chce se mi žít! A přece uběhly pouze dva týdny. Co bude za měsíc? Za rok? Nakonec řeknu jen, že nikdy se nemáme psychicky zhroutit a máme postupovat v souladu se zásadou: „Chceš být zdráv, podřiď se nařízením dr. Kwašniewského“. Šťastný a vděčný, všem za všechno. Wojciech Appelt, Inowrocław Mám 23 let. Od 19 let trpím Buergerovou nemocí. Jsem po sympatektomii, půl roku chodím o berlích, mám amputovaný palec levé nohy, chodidlo se stalo tmavě modré, provedli mi zprůchodnění tepny, což bohužel nepřineslo zlepšení. Po 7 dnech pobytu v „Arkádii“ jsem začal chodit bez berlí, další dny jsou stále lepší, chodím bez bolesti, hraji tenis, mohu normálně spát, mám chuť k jídlu jako nikdy předtím. Vrátil jsem se k normálnímu životu. Srdečně děkuji doktoru Janu Kwašniewskému, zasluhuje všechny vavříny, které existuji na světě. Pro mne je to skvělý lékař, který zpracovat recept na zdraví a delší život lidi. Zdař Bůh, pane doktore. Włodzimierz Tylczyński z Pecna 28. 1. 88

300

Do Akademie zdraví jsme se dostali po televizním pořadu. Přijela jsem s manželem s dvouletou ALS (amyotrofickou laterální sklerózou), u které ani lékaři neurologové v Polsku, ani v zahraničí nedávali naději na vyléčení, naopak, naději na žívot nepřesahující dva roky. V okamžiku příjezdu do Akademie manžel měl nepohyblivé nohy, ruce, hlavu svěšenou dolů a nefunkční celý jícen, včetně zániku jazyka, znetvořenou řeč. Tak velká byla ztráta nervů a svalů. Za tři týdny pobytu nemocnému narostly ztracené svaly, zejména u páteře, ruce se vrátily k normálnímu tvaru – síla od ramene k zápěstí (pohyby), neobjevuje se dáveni, všechno polyká, řeč je srozumitelnější. Dolní končetiny nemocný rozhýbal i páteř se posílila, což je citelně poznat při chůzi. Všeobecné zlepšeni zdravotního stavu je velice zřejmé. . . Návštěvou v Akademii jsem si částečně vyléčila svá nemocná játra a migrénu, která mne trápila mnoho let, a určitě jsem prodloužila život mému manželovi. Nejsem schopna vyjádřit slovy vděčnost k panu doktorovi a celému mladému, milému personálu. Upřímné díky za naději a přivedení nemocného mezi lidi s nimiž se počítá. S úctou vděční pacienti Teresa a Jan Bieńkovi Přijela jsem do Ciechocinka dne 18. 1. 88 se silným zánětlivým stavem progresivní polyartritidy, SE-137. Úplné nepohyblivé ruce a nohy, silné bolesti páteře a všech kloubů. Po 2 týdenním pobytu SE klesla na 50 a bolesti ustoupily. Tak účinná se ukázala být optimální dieta a selektivní proudy. Poprvé jsem při vizitě uslyšela slova naděje na rychle vyléčení což se splnilo za 14 dnů. Jsem šťastná, že jsem mezi uzdravenými lidmi, za což velice děkuji dr. Kwašniewskému a personálu, protože metoda takového léčení zasluhuje široké popularizace. Maria Gniadková. Nowy Sącz 30. 1. 88 Do „Arkádie“ jsem přijela 18. 1. 88 s astmatem. Byla jsem nemocná 21 let. Díky doktoru Kwašniewskému jsem již za tři dny vynechala všechny léky, které jsem stále užívala. V současné době hodně kouřím a vůbec nepociťuji, že jsem kdysi měla průdušky zasažené astmatem. Ztratily se bolesti nohou a páteře. Děkuji dr. Kwašniewskému za to, že se mi vrací zdraví a jsem plná radosti, že mě už nebudou trápit nemoci, s nimiž se tak těžce žije.

301

Vděčná pacientka H. Wasiaková ze Sochaczewa 30. 1. 88 Srdečné díky panu dr. Janu Kwašniewskému za navrácení do světa zdravých a plnohodnotných lidi, díky zázračné optimální dietě. Osm let jsem v zimě nevycházela z domova – nefunkční nohy, bolesti a strach, že upadnu. Po 7 dnech strávených na léčeni, jsem vstupovala sama bez drženi do jídelny (1. poschodí), sama jsem chodila do města, na nákupy, k holiči, na koncert. Nebolí mě žaludek, cítím se velice dobře, moje lokty se mohou směle opírat o stůl, což bylo do té doby nemožné. Jsem velice šťastná, že se mi vrací zdraví, protože dosud mi reumatologové nedávali žádnou naději na uzdravení Doporučovali mi, abych si nemoc „oblíbila“. Vděčná, plná radosti, pacientka Jadwiga Tkaczová 6. 2. 88 Je mi 37 let. Trpím Buergerovou nemoci. Měl jsem mnohočetné vředy levé nohy. V listopadu jsem se dostal k doktoru Kwašniewskému a získal naději na vyléčení. Jsem nemocný již 10 tet a neměl jsem naději na vyléčeni. Lékaři z Kliniky srdce a cév v Poznani rozhodli, že nohu lze pouze amputovat. Po dvou týdnech pobytu v Akademii zdraví „Arkádie“ jsem se postavil na vlastni nohy. Dnes, po třech měsících používáni diety, se vředy částečně zhojily a bolesti ustoupily téměř úplně. Jsem vděčný doktoru Kwašniewskému za léčení, protože to, co již bylo téměř ztracené, čili mé zdraví, jsem začal získávat zpět. Za všechno panu doktoru Kwašniewskému srdečně děkuji. Stefan Szczukowski, Inowrocław Je mi 35 let. 10 let trpím roztroušenou sklerózou. Léčení u významných specialistů nepřineslo očekávané výsledky. Stále se zhoršující zdravotní stav mě přivedl k tomu, že jsem vlekl pravou nohu a nebylo možno udělat normální krok. Do Arkádie jsem se přihlásil 2. února 1988, byla to pro mne poslední šance k návratu ke zdraví vzhledem k pasivnímu postoji medicíny. Dr. Kwašniewski

302

mne přijal velice srdečně a ujistil, že proces postupu nemoci bude zastaven a další léčení doma přinese také zlepšení. Byl jsem mile překvapen, když jsem 6. den pobytu zjistil první projevy zlepšení. Noha, kterou jsem zatím vlekl, teď mohla udělat první normální kroky. Další dny přinesly nové změny. Nyní jsem schopen zvednout nohu lak vysoko, že chodidlo sahá k okennímu parapetu. Mám za sebou teprve 10 dnů kúry. Je škoda, že učení dr. Kwašniewského není rozšířeno, ale naopak potíráno. Je to Judym 20. století. Bogdan Kotvalski. Świecie 15. 1. 88 Má nemoc je ateroskleróza dolních končetin. Arteriografie ukázala neprůchodnost aorty ve výši 7. bederního obratle, neprůchodnost pánevních tepen. Dokázal jsem projít 150 m, pak nastaly pronikavé bolesti svalů a nutnost odpočinout si, opět cca 150 m, znovu bolest, odpočinek. Jediným východiskem byla operační výměna postižených cév, bez záruky zásadního zlepšení, bez operace na celý život zmrzačeného člověka, a to nepříliš dlouhý – tak 2 roky. Tak to bylo prohlášeno v nemocnici v Koszalině a na klinikách ve Vratislavi a Štětině A Ciechocinek. . . Po čtyřech dnech jsem se odvážil na procházku do centra města. Byla to obrovská radost! Podařilo se. I když pomalým krokem, nemusel jsem odpočívat. Škoda, že tak málo nemocných může využít dobrodiní, jakým je pobyt na léčení v Ciechocinku. O kolik by bylo méně bolesti, slz, hoře. Slovíčko děkuji nevyjádří, co cítím, pane doktore, k Vám a Vašemu velice milému personálu/ Naše řeč nezná vhodné slovo. Škoda. Jak nemnoho lidí může pomoci tak mnohým!!! Józef Sawicki, Szczecinek 15. 2. 88 14 let jsem byla nemocná průduškovým astmatem, léčila jsem se v nemocnici, stále užívala léky, brala injekce, Berotec, bez větších výsledků, po pobytu na klinice p. Kwašniewského jsem však úplně zdravá, dusnost ustoupila po třech dnech. Slastná a vděčná panu dr. Kwašniewskému. Urszula Wittkeová, Sarbinovo. Pošta Paczkovo u Poznaně

303

14 let trpím aterosklerózou, Měla jsem vředy na levé noze, nyní se defekty hojí. Před příjezdem jsem meta zasaženou břišní tepnu a v pravé i levé noze nebyl cítit tep. Momentálně klidové bolesti pominuly, v pravé se projevila stopa (oscilometrické vyšetření). Cítím se dobře. Léčení u pana doktora Kwašniewského mi vrátilo radost ze života – za což srdečně děkuji. Vděčná Mgr. Lucyna Warmiejuková, Krakov 28. 2. 88 Prodělal jsem infarkt. Mám aterosklerózu dolních končetin. Třicet pět let trpím polyartritidou, zároveň mám velikou nadváhu. Mnoho let jsem zkoušela různé odtučňovácí diety v sanatoriu, doma, pomocí hypnózy v Lékařském družstvu. Vůbec jsem nezhubla. Používala jsem denně mnoho léků doporučovaných lékaři. Den ode dne jsem se cítila hůř. Dolní končetiny jsem měla velice oteklé. Momentálně jsem deset dnů v Akademii zdraví „Arkádie“ u p. doktora Jana Kwašniewského. Nepoužívám léky. Pomocí optimální diety a selektivních proudů používaných p. doktorem nastalo zlepšení srdeční výkonnosti, ustoupily bolesti věnčitých cév, došlo ke zlepšení prokrvení dolních končetin, značnému zmenšení otoků, poklesu váhy o 3,5 kg, snížení tlaku z 170/100 na 120/60. Pan doktor Jan Kwašniewski mi vrátil víru v účinnost léčení, chuť do života. Neumím vyjádřit slovy mou obrovskou vděčnost p. doktoru a celému personálu. Maria Mentlewiczová, Varšava 4. 3. 88 Léčil jsem se na bolesti hlavy u různých lékařů více než 20 let. Bezvýsledně. Po 3 dnech procedur a diety používané dr. Janem Kwašniewským bolesti ustoupily. Třásl jsem se strachem z návratu bolestí, ty se už však neopakovaly. Také silně pokročilá ateroskleróza v nohou do značné míry ustoupila. Síla nohou dvojnásobně vzrostla. Odjíždím z „Arkádie“ spokojený, šťastný, s chutí do života. Vděčím za to panu doktoru Janu Kwašniewskému a jeho personálu. S velkou úctou Ryszard Nykiś, Čenstochová Léčil jsem se na aterosklerózu v období od 21. 2. – 4. 3. 88. Léčil jsem se v místě bydliště, na Ciechanovsku, u místních lékařů. Přes opravdovou snahu nebyly žádné výsledky, naopak – nemoc sílila. V Ciechocinku však po tak krátké

304

době léčení nastalo značné zlepšení: přestalo kulhání, došlo k nárůstu síly svalů o 40 %, ke zlepšení prokrvení dolních končetin o více než 300 %, ke zhojení vředu na palci. Nedovedu vyjádřit slovy vděčnost doktoru a celému personálu. S výrazy vděčnosti Edmund Gontorek, Mlock 4. 3. 88 Přihlásila jsem se k panu doktoru Kwašniewskému v lednu. Můj manžel byl velice nemocný. Léčil se od roku 1978 s diagnózou lupenka, při které se na dolních končetinách tvořily hnisavé puchýře a slézaly nehty (nemohl chodit). Poté, co pan doktor aplikoval optimální dietu, stav mého manžela se zásadně změnil, kůže se zhojila do té míry, že manžel může chodit. Cítí se dobře, je veselejší a chce se mu žít. Velice vděčná manželka Stanisława Lipińského. Daniela Lipińská, Toruň 7. 3. 88 Za tři týdny po léčení ve Středisku pana doktora Kwašniewského jsem přijel, abych vyjádřil úctu a srdečné díky za vyléčení astmatu touto nádhernou terapií – optimální dietou a proudy. Po pěti týdnech používáni optimální diety se cítím výborně – kouřím 4 krát méně cigaret, kterých jsem se nedovedl vzdát, a vůbec mne to k nim netáhne. Za vyléčení vděčím Vám, Velikému Člověku, doktore. Romuald Toruň, Lodž Ciechocinek, 9. 3. 88 Po 2 měsících léčení optimální dietou doma se manželovi úplně snížil obsah cukru v krvi a moči. Cukrovkou trpěl od roku 1981. Touto cestou chci poděkovat za zlepšení zdraví, Juliana Warzochová, Olsztyn 12. 3. 88 Už pět let jsem nemocný na roztroušenou sklerózu, Marně jsem navštěvoval neurologické kliniky a mnohé bioterapeuty, bez výsledku. Pohyby v dolních končetinách jsem měl velice omezené. S obtížemi jsem došel v „Arkádii“ na

305

místo, kde jsem byl ubytován. Po pobytu a léčení optimální dietou se pohyby v končetinách zlepšily a dělal jsem procházky do 2 km. Jsem velmi vděčný panu doktoru Kwašniewskému. Odjíždím velice spokojený. Wiesław Szczepański, Inowrocłav 12. 3. 88 Jsem nemocen na tuhnoucí zánět kloubů páteře se zánětem drobných kloubů. Po léčení optimální dietou a selektivními proudy mi přestaly bolesti páteře a bolesti pravého hlezeního kloubu. Procházky byly stále vzdálenější, cítil jsem přitom menší únavu. Zvýšila se mi pohyblivost krčního úseku. Ubral jsem na váze po 12 dnech kúry 3 kg. Jsem velice spokojený s pobytem a upřímně děkuji personálu a doktoru Kwašniewskému. Janusz Balbierz. Knuróiw Trpím kornatěním tepen a Parkinsonovou nemocí. V okamžiku příjezdu do Akademie zdraví „Arkádie“ nebyl hmotný tep na periferii a oscilometrický ukazatel činil 0, nohy byly studené. Po třinácti dnech pobytu se mi vrátila teplota nohou, objevil se tep na periferii a oscilometrický ukazatel činil 3, zmizel také šum v hlavě a neuróza. Kazimierz Łaniecki, Hnězno 13. 3. 88 Prošla jsem léčením v péči p. dr. Kwašniewského, měla jsem degeneraci kloubů a páteře, nemohla jsem ujít více než půl km. Nemoc věnčitých tepen s progresivním kornatěním tepen mi ztěžovala dýchání a bolesti v okolí srdce mi ztěžovaly život, navíc jsem vážila 100 kg. V současně době se po 14 dnech cítím dobře, váha se snížila na 94 kg, srdeční bolesti ustoupily, nohy získaly obratnost, dovedu nyní jít na 4kilometrovou procházku a nepociťuji únavu, necítím žádnou dušnost, získala jsem chuť do života. Všechno díky zde užívané dietě, která obsahuje mnoho tuku, v čemž mi kdysi bránili jiní lékaři a způsobili mi velkou křivdu a mnoho zbytečných onemocnění. Je mi 63 let, cítím se velice dobře, za což srdečně děkuji p. doktoru Kwašniewskému a jeho personálu, kteří citlivě a s velkým pochopením pomáhají těžce nemocným. Myslím, že by mělo

306

existovat více takových léčebných středisek, společnost by byla určitě zdravější. Ještě jednou děkuji milému p. dr. Kwašniewskému, ať pro lidi žije co nejdéle. Jasiewiczová, Koniecpol 13. 3. 88 Je mi 85 let. Po 13 dnech pobytu v Akademii zdrávi se mi zlepšily nohy a ztratil jsem na váze 8 kg, přestože jsem nikdy v této době necítil hlad, vždy jsem byl najezený. Navíc se mi zlepšil zrak. Antoni Staszczyk. Bogucice, obec Zadzin 13. 3. 88 Během 13 dnů jsem ztratila 8 kg na váze, vždy jsem byla najedená. Zlepšila se mi síla svalů v nohou, zmizely bolesti rukou, srdce. Cílím se lépe. Byla jsem po dvou angínách, po používáni antibiotik a zůstala mi tíha na prsou. Po uplynutí 6 dnů pobytu v „Arkadii“ zmizelo všechno a cítím se celkově velice dobře. Je mi 34 let. Jsem velice vděčná p. dr. Kwašniewskému za tak veliké zlepšení mého zdraví. Protože poslední dobou, přestože jsem se léčila ve Varšavě u různých lékařů, nebyly žádné pokroky, naopak, nemoc pokračovala pořád dál. Stále vice jsem ztrácela síly potřebné k práci, protože bydlím na vesnici a je třeba velice těžce pracovat, což jsem bohužel nemohla. Teď, když se cítím přímo úžasně, budu mít sílu k práci a radost ze života, což nebylo poslední dobou možné. Soudím, že takoví lékaři, jako je dr. Kwašniewski, by měli mít umožněno vše, co je potřebně k rozvoji takových zařízení, jako to, které řídí p. doktor. Alina Zalewská. vesnice Gorki, pošta Przesmyki 13. 08. 88 O tom. že doktor Jan Kwašniewski léčí mnohá onemocnění, jsem se dozvěděla od známé, jejíž syn měl vážně nemocnou nohu (ateroskleróza) a výsledky léčení byly velice příznivé. Věděla jsem o tom a přijela jsem do Akademie zdraví„Arkádie“ v Ciechocinku s velkou naději a vírou v to, že se mi také dostane pomoci, kterou jsem tak velice potřebovala. Mnoho let trpím kornatěním žil a tromby v pravé noze. Když jsem byla před 5 lety dva měsíce v nemocnici, dostávala jsem tabletky a injekce, jež vedly k nepatrnému zlepšeni pravé nohy.

307

Ke konci pobytu lékař zjistil, že nemoc je tak pokročilá, že není naděje na vyléčení nohy. Operaci nebylo možno provézt z důvodu zvápenatělé cévy a jedině, co mi zbylo, bylo chránit nohu proti úderům, náhlým pohybům a přetěžováni. Musela jsem si také zvyknout na to, že může dojít ke stavu, ve kterém bude nutná amputace nohy nebo se předtím může uvolnit embolie přímo ohrožující život. Bolesti, otoky, oteklé nohy byly tak časté, že jsem se s tím musela smířit a žít poměrně normálně přes velkou psychickou a fyzickou zátěž. Avšak dva měsíce před příjezdem do Akademie zdraví bolestivost nemoci byla tak velká, že vedla k téměř úplné rezignaci. Došlo k silným otokům obou nohou (nijak jsem se toho nemohla zbavit), bolestem kříže a oslabení. Po prvních dnech léčeni u dr. Kwašniewského tylo potíže začaly postupně mizet až ke značnému opadnutí otoků na pravé noze, úplného na levé, už nevím, co jsou to bolesti v kříži a cítím se skvěle. Zpočátku jsem se trochu obávala tukové diety a usuzovala, že může přinést opačné výsledky místo očekávaných. Naštěstí jsem se mýlila, protože jsem byla stále sytá a mezi jídly se mi vůbec nechtělo jíst. Dodatečný důkaz správnosti používání tukové diety je pokles tělesné váhy o 7 kg (při velké nadváze). Její další používáni doma mohou přinést další efekty. Optimální stravováni a selektivní proudy přinášející zlepšení mého zdraví způsobily, že se s důvěrou a nadějí dívám do budoucna. Za to vše vděčím dr. Kwašniewskému a jeho úžasnému personálu. Přeji jim mnoho uspokojení z vykonávané práce a jejich pacientům skvěle výsledky léčení. Vděčná a šťastná Božena Czyżová, Poznaň 17.3. 88 Byla jsem 15 let nemocná Buergerovou nemoci dlaně, léčila jsem se u mnoha lékařů, bez výsledku. V září jsem se přihlásila do Akademie zdraví. Začala jsem používat dietu doporučenou dr. Kwašniewským. Během tohoto období, od září do dnešního dne, se každým dnem cítím lépe, zmizely bolesti rukou. Do dnešního dne zmizely všechny rány, které jsem měla na obou dlaních. V této chvíli mohu, díky doktorovi, provádět všechny činnosti v kuchyni, což do září minulého roku nebylo možné. Jsem šťastná a vděčná doktorovi za mé vyléčení. K. Pakulská. Włocławek 26. 3. 88

308

Sedm let jsem byla nemocná na tuhnoucí zánět kloubů páteře (Morbus Bechterejevi). Mluvím o tom v minulém čase, protože teď zjišťuji, že budu zdravá. Po léčebném pobytu u dr. Kwašniewského zjišťuji veliké zlepšení. Úplně ustoupily bolesti páteře, zejména bederních kloubů. Chůze mi způsobuje radost, krok je pružnější, zmizela ranní ztuhlost. S radostí se budím a vstávám odpočinutá. A co je nejdůležitější – nemám „rohlíkovilé“ držení těla. Jsem téměř úplně vzpřímená. Můj hrudník, jenž byl zablokován, se stal pohyblivější. Tolik toho je za 2 týdny léčení. Má touha a přání je, aby nikdo nepřekážel p. dr. Kwašniewskému, aby mu bylo dovoleno rozvíjet jeho zařízení. Maria Czarnecká, Obromino 27. 3. 88 Pět let trpím revmatismem, nemoc pokračovala velice rychle. Byly zničeny drobné klouby na rukou. Nemoc mi ostatně zasáhla všechny klouby (dokonce i čelistní). Podrobila jsem se všemu možnému léčení v nemocnicích a sanatoriích – vše zklamalo. Nepomohly ani operace. Můj život se proměnil v peklo – bolest, slabost, jiné projevy a stále bližší představa invalidity – další život ztrácel smysl. K p. doktoru Janu Kwašniewskému jsem přijela ve velmi těžkém stavu. Bolesti kolenních a bederních kloubů mi nedovolily chodit. Měla jsem poruchy činnosti srdce, jater a žaludku. Narušená byla také hormonální rovnováha. Po několika dnech mne přestaly bolet klouby, i mému žaludku a játrům se ulevilo. Vstoupily do mne vitální síly, a co je nejvíce udivující, objevily se příznaky, nasvědčující tomu, že jsem nadáte ženou, ačkoliv lékaři soudili, že jsem již babičkou. Stěží mohu popsat radost, veliké štěstí a vděčnost. Budu zdravá! Toužím z celého srdce poděkovat p. doktoru a jeho věrným spolupracovníkům za péči a záchranu před invaliditou. Teresa Gubańská, Poznaň 27. 3. 88 V roce 1986 jsem onemocněla progresivní polyartritidou. Ležela jsem v nemocnici několik měsíců. Naděje na vyléčení byla minimální, stav byl kritický. Byla jsem léčena blokádami, zlatem, Voltarenem, Encortonem a jinými velice silnými léky. Ještě v roce 1987 jsem se několikrát vracela do nemocnice, aby se zlepšil můj zdravotní stav. Bolesti všech kloubů, jež sílily s každým dnem,

309

způsobily, že jsem začala velice hubnout, přestala jsem jíst. Ledviny téměř nefungovaly, močila jsem jednou za dva dny, objevily se silné bolesti jater (tymolová zkouška 7,5) a žaludku. Jednoho dne z rozhovoru mé nejbližší rodiny (soudili, že spím) jsem se dozvěděla, že lékaři revmatologové prohlásili, že budu žít ještě 3-4 měsíce. Nemusím zde popisovat tragédii, kterou jsem prožila. Mám dva syny, kteří vyžadují mou péči. Ztratila jsem chuť do života. Neměla jsem žádnou naději. Tuto životní naději mi vrátil pan dr. Jan Kwašniewski, ke kterému jsem přišla dne 14. 3. 1988. Dnes po 13 dnech pobytu zjišťují, že výsledky mé léčby jsou velice dobré. Jsem šťastná, že jsem se sem dostala. Ledviny, játra, žaludek začaly normálně pracovat. S vděčností děkuji panu dr. Janu Kwašniewskému za jeho pomoc, srdečnost a dobrotu – za vše, co pro mne učinil. Vrátil mi chuť do života. Karolina Chrzanowská, Gdaňsk-Oliwa (Poznámka: paní Chrzanowská se vrátila do zaměstnání.) 31. 3. 88 Přihlásil jsem se u pana doktora Kwašniewského 17. 2. 88 s Buergerovou nemocí. Po amputaci pravé nohy a oboustranné sympatektomii. Nemoc postupovala dál. Měl jsem problém projít 100 m pomocí francouzských holí. Potom jsem musel nejméně dvakrát odpočívat. Po přechodu na dietu od 20. února do konce března jsem již odložil berle a mohl jsem projít 500 m bez odpočinku. Přestaly mne trápit noční bolesti, což mi dovolilo prospat celou noc. V tomto období jsem ztratil 12 kg a cítím se mnohem lépe. Zygmunt Stelmach, Sosnowiec Asi před 15 léty jsem navštívil dr. Kwašniewského kvůli velké nadváze. Měřil jsem 175 cm a vážil kolem 120 kg. Když jsem se podřídil doporučením p. doktora, moje váha začala rychlým tempem klesal. První měsíc klesla o cca 8 kg a stejně tomu bylo během dalších tří měsíců. Za půl roku váha klesla na 90 kg a udržuje se tak dodnes. Během těchto 15 let jsem ani jednou nebyl nemocen. Nadále se vhodně stravuji. Je mi 48 let a cítím se velice dobře, nemám žádné potíže. Jsem velmi vděčný p. dr. Kwašniewskému za pomoc, kterou mi poskytl. Tadeusz Rzuchowski, Toruň

310

9. 4. 88 K panu doktoru Kwašniewskému jsem přijel se značnými lupénkovými změnami a se zjištěnou aterosklerózou. Po absolvování dvoutýdenního léčení dietou dr. Kwašniewského bolesti kloubů a páteře téměř ustoupily a lupénkové změny do značné míry mizí. SE se snížila z 28 na 4. Přeji panu doktorovi, aby si jeho metoda léčení získala ještě větší ohlas a aby ji mohlo používat ještě více nemocných. Děkuji, Boguslaw Janiszyn, Štětin 9. 4. 88 K panu doktoru Kwašniewskému jsem se přihlásila 9. 1. 88 se žádostí o pomoc pro mého manžela. Je 12 let nemocný na roztroušenou sklerózu (SM). Manžela jsem nemohla opustit, protože je upoután na lůžko. Díky dietě dr. Kwašniewského se můj manžel cítí mnohem lépe. Ležel ochrnutý, velice vyhublý, objevily se mu nějaké skvrny na obličeji a těle, cítil se velice špatně, když jsem trochu větrala. Musela jsem volat pohotovost, protože se tak špatně cítil. Momentálně se cítí lépe, je veselejší, zmizely ty tmavé skvrny z jeho těla a mohu ho vyvézt na balkón. Chtěla bych za to velice poděkovat, což tímto činím, Czesława Gargalová, Kłodzko 9. 4. 88 Je mi 34 let. Před 10 lety se u mne projevily první příznaky roztroušené sklerózy. Projevily se dvojitými viděním, pak mi zeslábly nohy, zhoršila se řeč a zeslábla pravá ruka. Léčil jsem se dvakrát v nemocnici a u bylinkářů, přijímal jsem stopové prvky. Všechna léčení nepřinesla ani zastavení nemoci. Po optimálním stravování doporučovaném dr. Kwašniewským mé nohy zesílily, díky tomu mohu více chodit než před dvěma týdny, zmizely poruchy řeči a zlepšila se všeobecná zručnost i zručnost pravé ruky. Současně se snížila tělesná váha o 3 kg. Odjíždím z „Arkádie“ naplněn optimizmem, že při tomto způsobu výživy dojde k trvalému zlepšení. Děkuji dr. Kwašniewskému a personálu „Arkádie“ za zlepšení mého zdraví. Wojciech Zieliński, Poznaň 11. 4. 88

311

Přijel jsem na kliniku p. dr. Kwašniewského po mozkové mrtvici, s arterosklerózou. Když jsem prošel 150 m, bolesti dolních končetin mi znemožňovali další chůzi. Kromě toho 2 roky trpím lupenkou hlavy. Po pobytu v „Arkádii“ trasa, kterou zdolávám bez bolestí nohou, činí 1,5-2 km. Lupenka zmizela. Těžko vyjádřit slovy mou vděčnost dr. Kwašniewskému. Už se mi chce žít. Stokrát děkuji. Bogumil Nowakowski. Kielce 11. 4. 88 Přijel jsem na kliniku se silnými bolestmi dolních končetin a žaludku. Po pobytu (11 dnů) ustoupily bolesti dolních končetin, počátečních 14 zdvihů se na konci turnusu změnilo ve 40, aniž bych pocítil bolest. Také žaludek mne přestal bolet. Vyjadřuji hlubokou vděčnost p. dr. Kwašniewskému za mé vyléčení a přeji všechno nejlepší. Tadeusz Pasternak 11. 4. 88 Přijela jsem do Ciechocinka 28. 3. 88 nemocná na progresivní polyartritidu. Jsem nemocná 12 let. SE se několik let udržovala na trojčíselné úrovni. Za dva týdny klesla na 17. Úplně ustoupily bolesti páteře. Vrátila se pohyblivost nohou a rukou. Vyjadřuji své uznáni panu doktoru Kwašniewskému za obětavou péči o ty nemocné, kterým medicína nedokáže pomoci. Veškeré vyšší orgány prosím o povolení a ne narušováni práce pana doktora pro dobro lidi, kterým osud ublížil. Přeji Vám další úspěchy v práci, které jste se obětoval. S úctou k celému Vašemu kolektivu spolupracovníků Anna Pietrzyková, Kazimierza Wielka 21. 4. 88 Trpěl jsem 15 let aterosklerózou a 4 roky cukrovkou. O lékaři Janu Kwašniewském jsem se dověděl z televize, proto jsem 9. prosince přijel k doktoru Kwašniewskému. Když jsem lékaři řekl o své nemoci, dal mi předpis, jak se mám stravovat a předepsat 15 procedur. Jsem z Konina a denně jsem na procedury dojížděl. Před doktorem Kwašniewským jsem se léčil ve Vroclavi na klinice, kde mi chtěli amputovat obě nohy, s čímž jsem nesouhlasil. Chodil jsem

312

několik metrů. Cukrovka ustoupila úplně. Mám 85 mg cukru v krvi a tabletky na cukrovku neberu od února. Když jsem se odhlásil z diabetické poradny, lékař mi doporučil navštívit psychiatra. Srdečně děkuji lékaři Kwašniewskému za mé vyléčeni z aterosklerózy. Jan Sobański. Konin 24. 4. 88 Buergerovou nemoci jsem trpěla 2 roky. Od listopadu se projevovaly klidové bolesti. Má chůze byla omezena na několik kroků. Po léčení ve zdejším středisku se cítím velice dobře. Třetího dne ustoupily klidové bolesti a vzdálenost, kterou mohu projít, se značně prodloužila. Mohu již chodit bez omezení. Vřed vyskytující se na palci se velice krásně začíná hojit. Velmi si vážím doktora Kwašniewského a jeho léčebné metody, kterou se snaží propagoval v celé společnosti, S úctou Halina Hengová 25. 4. 88 Je mi 50 let a jsem stále nemocná. 5 let jsem neustále ležela v nemocnici kvůli nedostatečné činnosti krevního oběhu a ateroskleróze. Můj zdravotní stav se rychle zhoršoval, pociťovala jsem stále veliké bolesti za hradní kostí a kvůli problémům s nohama jsem přestávala chodit. Po pobytu v „Arkádadii“ jsem odjížděla úplně jako znovuzrozená. Bolesti za hrudní kosti zmizely úplně, chodím velice dobře, nic mne netrápí A doufám, že „Arkádie“ bude nadáte existovat a další, kteří trpí, budou tak šťastni a uzdraveni jako já. Alicja Okrojová, Pawlikowice Pobývala jsem na léčení u doktora Kwašniewského v únoru. Je mi 46 let, 12 let trpím cukrovkou a 10 let jsem na inzulínu. Kromě toho trpím průduškovým astmatem, mívala jsem migrény. Po léčeni ustoupilo astma, dolní končetiny jsou mnohem lepší, neboli a také nemají vředy. Migrény úplně zmizely, inzulínu jsem brala 48 jednotek, nyní beru 20 jednotek a myslím si, že po delší době nebudu inzulín užívat vůbec. Cítím se dobře a jsem se zdejším pobytem velice spokojená a šťastná a nejvíce jsem vděčná panu doktorovi. Pořád jsem brala

313

Dopisy pacientů dr. Janu Kwašniewskému

léky na dolní končetiny a na astma. Momentálně neberu žádné léky kromě inzulínu. Vděčná a spokojená pacientka Kazimiera Browarská, Gostynin (Přijela jsem sem, abych to panu doktorovi řekla a poděkovala mu za svůj dobrý zdravotní stav.)

Dopisy pacientů dr. Janu Kwašniewskému Varšava, 18. 5. 86 V říjnu minulého roku jsem byla v rekreačním středisku CRS a tam jste Vy, pane doktore, řídil mé léčení. Měla jsem půl roku trvající bolesti pravé ruky a ztuhnutí prstů, v důsledku změn i krčním úseku páteře. Na konec léčení jste měl pohovor se mnou a s mou kamarádkou na téma racionálního stravovaní. To, co jste řekl se natolik neshodovalo s tím, co jsem celá léta považovala za zcela jisté, že jsem – musím se přiznat – brala s velkou rezervou to, co jsem slyšela. Čím déle jsem však o tom přemýšlela, tím více mne udivovala logika a důslednost Vašich argumentů. Po návratu domů jsem se proto rozhodla pro jednoměsíční stravovací experiment podle Vašich doporučení. Tak to začalo. Nyní je tomu už pul roku, co se stravuji podle Vašich rad a protože jsem Vám nesmírně vděčná, cítím povinnost informovat Vás o výsledcích. Ztratily se veškeré bolesti rukou, úplně zmizelo ztuhnutí. Bolesti v páteři téměř ustaly. Zeštíhlela jsem o 3 kg; nikdy v životě jsem nejedla tolik tuků jako teď, a přesto, nebo určitě právě proto, jsem dosáhla váhy 53 kg při výšce 152 cm. Cítím se výborně, tzn. mám mnoho energie, chuti do práce lépe spím a jsem celkově klidnější. Léta jsem trpěla občasnou nespavosti, teď spím asi kratší dobu, a přesto jsem vyspaná. Poprvé za celá léta mi na jaře nekrvácejí dásně, a kdysi jsem trpěla těmito potížemi, přestože jsem jedla mnoho citrónů, jablek, pomerančů atd. Zpočátku jsem měla chuť na sladkosti. Teď, když jednorázově sním větší dávku cukru, cítím se špatně, mám jaterní potíže. Nemusím ani psát, jak jsem Vám velice zavázána a vděčná. Srdečně Vás zdraví S. P., Varšava

314


Ustka, 9. 2. 88 V roce 1984 jsem měl těžkou mrtvici s pravostranným ochrnutím. Přes používání velkých dávek léků, masáží, cvičeni, procedur a doporučované – jako proti ateroskleróze – diety, několik dalších let jsem se cílil špatně. A cholesterol byl vždy vyšší než 400 mg. Stále jsem měl zvýšený krevní tlak, závratě, žaludeční nevolnosti a zvracení. Byl jsem na invalidním vozíku. Pravá ruka byla stále chladná a lehce sevřená, rukou ani prsty jsem nemohl pohybovat, noha byla studená a bezvládná jako kláda. Řeč byla nevýrazná a obličej zkřivený. K tomu špatný psychický stav, obavy, srdeční bolesti. Kvůli močení jsem vstával v noci 56 krát, což, jak mi řekl lékař, byl projev těžké nedostatečné činnosti krevního oběhu. Nechtěl jsem již dál žít. Sbíral jsem léky na spaní, abych se otrávil. Jedl jsem málo a vážil jsem 74 kg při výšce 160 cm. Náhodou jsem se dozvěděl o Akademii zdraví „Arkádie“ v Ciechocinku a zázrakem jsem se dostal na poslední jednotýdenní turnus v Ciechocinku. Bylo to koncem dubna 1988 roku. Po přechodu na dietu dr. Kwašniewského jsem již za 3 dny necítil hlad a do dnešního dne jsem ho již nikdy nepociťoval. Můj zdravotní slav, výkonnost a sebevědomí se rychle začaly zlepšovat. Po půl roce diety jsem snížil váhu o 12 kg a tato váha se udržuje nadále. V době pobytu v „Arkádii“ jsem byl léčen selektivními proudy. Tyto procedury byly používány na ochrnutou ruku a nohu. Již po čtvrté proceduře byla ruka teplá a prsty se narovnaly. Noha také byla teplá, ustoupila zsinalost a otok, stále lépe jsem mohl chodil. Teprve od té doby vím, jak by měl žít člověk, a teprve od té doby žiji jako člověk. Longin Majzner Sosnowiec, 18. 9. 93 Srdečně děkuji za vyčerpávající a rychlou odpověď! Dojala mne. Rozplakal jsem se jako dítě. Nikdo v mém životě mi tak rychlým a precizním způsobem neřekl pravdu o mé nemoci. Obdivuji Vás. Na vašich bedrech je celé Polsko. Je mi 48 let, nekouřil jsem ani jsem nepil. Pocházím z chudé, slušné rodiny. Narodil jsem se u Vilninsu. Máma pochází z rodiny Mickiewiczů. Prosím Vás. pane doktore, zachraňte mne. Podle Bible vyléčit alespoň jednoho člověka je velikým darem od Boha, a což teprve stovky, tisíce lidí, jak to děláte Vy. Ne z povinnosti, ne z příkazu, ale z dobré vůle sloužit lidem, kteří se celá staletí

315


špatně stravuji. Mám výčitky svědomí, že jsem Vás, pane doktore, nenašel dříve. Je to vina medicíny a lékařů. Diagnóza – nevyléčitelná nemoc! Světové autority! S úctou J. P. 3. 4. 95 Vážený pojte doktore. Popíši v bodech změny, které proběhly v mém organizmu od doby, kdy jsem se začala stravovat optimálním způsobem. 1. Pokles váhy o 10 kg (v listopadu 75 kg – v březnu 65 kg, měřím 170 cm), věk 37 let. 2. Zlepšeni krevního obrazu (v listopadu 3,8 mil, v březnu 4,5 mil. červených krvinek), automaticky vyšší hemoglobin. 3. Nemám žádné bolesti nervových kořínků, kloubů, svalů, krčních obratlů – kdysi běžné. 4. Znormalizoval se nízký tlak, před dietou pokles na 80/40 mmHg – nyní se nesnižuje pod 100 a průměr činí 110/60 mmHg. 5. Vstoupily všechny bolesti a potíže zažívacího traktu: žaludku, lenost tlustého střeva, říhání, pálení žáhy – které se celkem často objevovaly před dietou. 6. Vymizelo zahlenění a zčervenání hrdla při sebemenším zhoršení počasí. 7. Znormalizovala se stolice. 8. Ustoupila alergie (před dietou jsem byla alergická např. na růžový olej, šťávu z kyselého zelí, nyní se mohu běžně stýkat s těmito látkami, kontaktní alergie se neobjevuje). 9. Neobjevuje se špatný pach těla, čili člověk téměř vůbec „nepáchne“. 10. Zlepšilo se usuzovaní, pokud jde o rozumovou stránku. 11. Zlepšila se odvaha v každodenním životě. 12. Větší odolnost proti stresům. 13. Jizvy, které mám již 15 let (po operacích) začínají být pomalu hladké a mizí, místa zjizvení uvnitř těla jsou citlivá na dotek – předtím jakoby nebyla moje. 14. Rychlý reflex, mírnější stavy nervozity. 15. Zlepšení hladkosti pokožky, pokožka ani vlasy se nemastí. 16. Nevyskytuje se předmenstruační napětí, cyklus se znormalizoval.

316


Je to zatím jen pár věcí, kterých jsem si všimla, ze kterých mám velikou radost a věřím, že se objeví další, protože nemíním zanechat tohoto „životního modelu“, a dovolím si příště zase telefonicky s Vámi pohovořit, protože z rozhovorů čerpám energii, jež mi velice pomáhá v dosti monotónním každodenním životě. Svou vděčnost za tyto všechny body vyjádřím velice banálním, ale tryskajícím ze srdce DĚKUJI! Srdečně zdravím, s učtou BEATA Podruhé narozený Jsem již několik let nemocen chronickou nemocí věnčitých tepen. V roce 1994 jsem se ocitl v nemocnici. Po částečném vyléčení jsem se vrátil domů a obdržel nemocniční doporučení, užíval tabletky a žádná námaha. V roce 1995 v květnu a červnu jsem byl opět v nemocnicích, ale zdravotní stav se nezlepšil, naopak se zhoršil. V září 1995 roku jsem přišel k doktoru J. Kwašniewskému do Ciechocinka s veškerými nemocničními a laboratorními výsledky. Pan J. Kwašniewski řekl. že existuje ještě záchrana s podmínkou, že budu používat optimální dietu. Odborní hematologové v specialistické poradně v Lodži mi dali doporučeni do Centrální nemocnice v Miedzylesi ve Varšavě na koronarografii. Přes veškerá vyšetření se můj stav pořád zhoršoval. Používal jsem optimální stravování a užíval i předepsané tablety. Dr. Kwašniewski řekl, že za tři měsíce užívání této diety by měly ustoupit bolesti a měl bych přestat užívat tabletky. V dubnu 1996 roku mi určili termín nástupu do nemocnice ve Varšavě na koronarografii. Situace se zlepšila natolik, že vyšetření již nebyla potřebná. V květnu roku 1996 bolesti ustoupily, přestal jsem užívat všechny tabletky a zatím se cítím dobře, mohu chodit a provádět veškeré práce, necítím žádné bolesti. Jezdím do specialistické kardiologické poradny v Lodži, kde jsou velice spokojeni s tím, že se mi vrátilo zdraví. Bohužel, lékaři nevědí proč, počítají s tím, že mi pomohly tabletky. Jsem nesmírně vděčný panu dr. J. Kwašniewskému z Ciechocinku. Díky němu jsem se podruhé narodil. Nabízím veškeré informace o mé nemoci. Moje žena se již 8 let léčila na vysoký tlak, krvácela do mozku v důsledku hypertenze. V nemocnici ležela měsíc v roce 1990. Po odchodu z nemocnice se pět měsíců cítila lépe, pak měla znovu silné bolesti hlavy v důsledku vracejícího se vysokého tlaku. Následovalo další léčeni v lékařské poradně, dávali jí tablety atd. To vše bylo momentální

317

a dočasné uklidnění, opakovaly se bolesti hlavy, slabost atd. Po zahájení diety pana doktora Kwašniewského během jednoho měsíce zhubla o 4 kg, během dvou měsíců ztratila 8 kg. Na případné dotazy ochotně odpovíme. M. Stęień

318

Optimální dieta. Jan Kwašniewski Marek Chyliński. 11. května OCR & Typo (ConTEXt) Jarda Houska

Recommend Documents