Optimalizace nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Optimalizace nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje

Diplomová práce

Autor:

Miroslav Očenášek finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, Csc.

Duben 2011

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech 28. 4.2011

Miroslav Očenášek

Poděkování: Velice děkuji doc. Ing. Františku Pavelkovi, Csc.

za pomoc, cenné připomínky

a konzultace, které mi poskytl během vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval JUDr. Jiřímu Hrádkovi za právní a odborné konzultace v oblasti zadávání veřejných zakázek a Ing. Dagmar Divišové a Ing. Petru Klíčkovi za poskytování ekonomických dat a informací z nákladového účetnictví Karlovarského kraje.

ANOTACE Práce řeší otázku, zda je možné při současném stavu legislativy a při známé situaci na trhu s elektrickou energií v České republice optimalizovat náklady na elektrickou energii v rozpočtu Karlovarského kraje resp. vyššího samosprávného celku a jeho organizací, formou efektivnějšího nákupu silové elektrické energie. Práce obsahuje analýzu trhu s elektrickou energií v České republice a analýzu nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje a jeho organizací za období let 2008 - 2009. Provedená analýza nákladů je pak základem pro rozklad možných variant optimalizace těchto nákladů z ekonomického a účetního hlediska. Výsledkem práce je konkrétní vyčíslení možné finanční úspory Karlovarského kraje a specifikace způsobů jak těchto úspor dosáhnout. V tomto smyslu se práce, na základě výsledků analýzy a efektivity možné optimalizace nákladů, detailněji zaměřuje na využití synergického efektu při procesu centrálního nákupu silové elektrické energie. Vzhledem k charakteru Karlovarského kraje jako veřejného subjektu přenesené státní správy a krajské samosprávy je centrální nákup elektrické energie v závěru práce zhodnocen z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek.

Klíčová slova Analýza, elektrická energie, náklady, Karlovarský kraj, optimalizace, veřejná zakázka.

ANNOTATION The thesis is to find out, whether the optimization of the electricity costs in the Karlovy Vary Region budget or rather the budget of the higher-level territorial administrative unit and its organizations is feasible, providing the existing legislative conditions and a known situation in the electricity market in the Czech Republic. The thesis includes the analysis of the electricity market in the Czech Republic and the analysis of the electricity costs spent by the Karlovy Vary Region and its organizations through the years 2008-2009. The cost analysis represents the ground for the potential cost optimization variants from both the economic and accounting view. The thesis results in the concrete quantification of the potential money savings in the Karlovy Vary Region budget and specification of the ways how to reach it. In this sense, based on the analysis results and on the effectiveness of the possible cost optimization, the thesis is focused on the application of the synergic effect in the process of centrally purchased electricity. In relation to the status of the Karlovy Vary Region as a public subject executing state administration and self-government, the central purchase of electricity is summed up at the end of the thesis with respect to the Public Contracts Act.

Keywords Analysis, electrical power, costs, Karlovy Vary Region, optimalization, public order.

OBSAH 8

ÚVOD 1.

LEGISLATIVA NA ČESKÉM ENERGETICKÉM TRHU

9

1.1.

Přehled energetické legislativy v ČR

9

1.2.

Oblasti upravované energetickým zákonem

9

1.3.

Oblasti upravované pravidly trhu s elektřinou

10

2.

SPECIFIKA TRHU S ELEKTŘINOU

11

2.1.

Skladba ceny za elektřinu

12

2.2.

Fungování trhu s elektřinou

20

2.3.

Základní formy trhů

22

2.4.

Subjekty na trhu s elektřinou

22

2.5.

Možnosti nákupu elektřiny na liberalizovaném trhu

23

2.6.

PXE - Pražská energetická burza

26

2.7.

Komoditní burza Kladno

29

3.

MOŽNOSTI CHOVÁNÍ ODBĚRATELE Z VEŘEJNÉHO SEKTORU NA TRHU S ELEKTŘINOU

30

3.1.

Proces změny dodavatele elektřiny

30

3.2.

Přínosy a rizika změny dodavatele elektřiny

32

3.3.

Práva a povinnosti odběratele a dodavatele elektřiny

34

4.

OBCHODNÍCI S ENERGIÍ A KARLOVARSKÝ KRAJ

37

4.1.

Obchodníci s elektřinou

37

4.2.

Obchodníci s elektřinou v Karlovarském kraji

39

4.3.

Karlovarský kraj – stručná charakteristika VÚC

40

4.4.

Karlovarský kraj – náklady na elektřinu

41

5.

FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KARLOVARSKÉHO KRAJE NA ELEKTŘINU

42

5.1.

Základní analýza dat

42

5.2.

Výchozí hypotéza pro analýzu

44

5.3.

Náklady organizací Karlovarského kraje na elektřinu

46

5.4.

Rozbor nákladů na elektřinu u organizací Karlovarského kraje

47

5.5.

Použité vzorce pro výpočet

49

5.6.

Zjištěná struktura nákladů

50

5.7.

Shrnutí výsledků

52

6

6.

VARIANTY ŘEŠENÍ OPTIMALIZACE

53

6.1.

Změna charakteru odběru

54

6.2.

Individuální výběrové řízení na dodávku silové elektřiny

54

6.3.

Centrální nákup silové elektické energie

55

7.

EKONOMICKÁ, ÚČETNÍ A DAŇOVÁ ANALÝZA ŘEŠENÍ

57

7.1.

Analýza ekonomického přínosu projektu centrálního nákupu elektřiny pro Karlovarský kraj

57

7.2.

Studie účetního řešení

61

7.3.

Studie daňových aspektů

62

8.

APLIKACE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH PŘI ŘEŠENÍ OPTIMALIZACE NÁKLADŮ NA ELEKTRICKOU ENERGII

63

8.1.

Úvod do problematiky veřejných zakázek a vymezení základních pojmů

63

8.2.

Nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu

65

8.3.

Formy zadávání veřejných zakázek v ČR

65

8.4.

Možné typy zadávacího řízení

67

8.5.

Zadávání veřejných zakázek pomocí elektronické aukce

70

8.6.

Možné varianty řešení zadávacího řízení centrálního nákupu pro Karlovarský kraj

73

8.7.

SWOT analýza variant řešení zadávacího řízení

74

8.8.

Organizace zadávacího řízení

75

ZÁVĚR

80

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

85

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

87

SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT

87

SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ

88

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK

88

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ

89

SEZNAM PŘÍLOH

89

7

ÚVOD Předkládaná práce „Optimalizace nákladů na elektrickou energii Karlovarského kraje“ je vypracována na základě otázky, zda je možné při současném stavu legislativy a při známé situaci na trhu s elektrickou energií optimalizovat náklady na elektrickou energii v rozpočtu vyššího samosprávného celku a jeho organizací formou efektivnějšího nákupu silové elektrické energie. Elektrická energie neboli elektřina je fyzikálně definována jako souhrn elektrostatických a elektrodynamických jevů a jako výrobní komodita a vzácný statek je obchodována na trzích. Cílem práce je provést analýzu trhu s elektřinou v České republice (dále jen „ČR“), analýzu nákladů na elektřinu Karlovarského kraje a navrhnout a vyčíslit varianty optimalizace těchto nákladů. Výsledkem práce je tedy vyčíslení možné finanční úspory při nákupu silové elektrické energie a specifikace způsobů jak těchto úspor dosáhnout. V tomto smyslu se práce detailněji zaměřuje na využití synergického efektu při procesu centrálního nákupu silové elektrické energie. Práce dále podrobně popisuje tvorbu cen elektřiny, situaci na trhu s elektřinou v ČR a možné chování odběratele z veřejného sektoru na tomto trhu. Následně rovněž zkoumá uvedenou problematiku z ekonomického a účetního hlediska a vzhledem k pozici Karlovarského kraje jako subjektu veřejné správy zejména z pohledu zákona o veřejných zakázkách. Závěry a doporučení uvedené v této práci lze efektivně aplikovat ve veřejném sektoru resp. u územních celků, které jsou zřizovateli dalších organizací, jako základ metodiky pro efektivní nákup elektřiny a rozhodování vedoucí k dosažení úspor veřejných rozpočtů. Předpokladem provedení nákladové analýzy bylo zkoumání finančních a technických dat, jejichž předmětem je dodávka elektřiny pro organizace Karlovarského kraje. Výsledkem tohoto zkoumání je pak přehled základních údajů, které jsou klíčové pro zjištění optimalizace nákladů formou nákupu silové elektřiny. Část dat pro analýzu byla získána z centrálního účetnictví Karlovarského kraje, část z analýzy celkové energetické spotřeby Karlovarského kraje a část z přímého (osobního) šetření u organizací Karlovarského kraje.

8

1. LEGISLATIVA NA ČESKÉM ENERGETICKÉM TRHU 1.1.

PŘEHLED ENERGETICKÉ LEGISLATIVY V ČR

Přehled právních předpisů uvedený v této kapitole se týká pouze regulace vztahů na trhu s elektřinou. Související vazby, jako např. hospodaření s energií, teplárenství, plynem, vydávání licencí, podklady pro regulaci apod. zde nejsou obsaženy, neboť se základní myšlenkou optimalizace nákladů na elektřinu přímo nesouvisí.

Základní pravidla pro regulaci vztahů jednotlivých subjektů na energetických trzích definuje energetický zákon1. Na energetický zákon navazují prováděcí předpisy vydané ve formě vyhlášky Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (dále jen „MPO“) a Energetickým regulačním úřadem2 (dále jen „ERÚ“).

1.2.

OBLASTI UPRAVOVANÉ ENERGETICKÝM ZÁKONEM

Energetický zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

Energetický zákon má 3 části: a) Obecná část (hlava I.) zejména definuje pojmy, způsob udělování licencí na definované činnosti a práva a práva povinnosti MPO, ERÚ a operátora trhu s elektřinou, a) zvláštní část (hlava II.) se týká elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství a definuje práva a povinnost jednotlivých účastníků trhu a vazeb mezi nimi, b) poslední část (hlavy III. až V.) stanoví správní delikty, určuje roli Státní energetické inspekce a deklaruje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.

1

ČR Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2 Energetický regulační úřad [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: <www.eru.cz>.

9

1.3.

OBLASTI UPRAVOVANÉ PRAVIDLY TRHU S ELEKTŘINOU

Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou3, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění specifikuje zejména následující oblasti: a) Registraci účastníků trhu s elektřinou a registraci údajů ze smluv, b) odchylky účastníků trhu, jejich přiřazování, vyhodnocování a zúčtování, c) typy smluvních vztahů na trhu s elektřinou, d) pravidla přístupu do soustavy, e) pravidla pro přeshraniční přenos elektřiny, f) principy fungování organizovaného trhu s elektřinou, g) pravidla pro nasazování a vyhodnocování podpůrných služeb, h) pravidla pro předávání naměřených údajů o výrobě a spotřebě elektřiny, i) způsob použití a nasazování typových diagramů dodávek, j) principy při změně dodavatele elektřiny, k) principy dodávky v režimu dodavatele poslední instance, l) pravidla pro vyúčtování dodávky elektřiny.

3

ČR Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění

10

2. SPECIFIKA TRHU S ELEKTŘINOU ELEKTŘINOU Trh s elektřinou je specifický zejména v oblasti tvorby konečné ceny za energii a organizací trhu. trhu V této kapitole kapitole je představeno představeno fungování trhu, základní formy trhů, trhů subjekty na trhu s elektřinou, organizace trhu s elektřinou a tvorba ceny elektřiny včetně stručného popisu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby. výroby Český trh s elektřinou je od roku 2006 plně liberalizován pro všechny zákazníky. zákazníky Každý odběratel si může zvolit svého dodavatele. V našem regionu docházelo v průběhu let 2005 2009 k hospodářskému růstu a tím i k růstu poptávky po elektrické energii. Zvýšená 2005-2009 poptávka a dožívání stávajícího výrobního zařízení vyvolává potřebu výstavby nových výrobních kapacit. Tato situace v konečném důsledku zvyšuje tlak na růst cen elektřiny. elektřiny Cena za elektřinu byla podle požadavků energetického energetického zákona rozdělena na regulované platby za dopravu elektřiny elektrickou sítí a platby za vlastní odebranou elektřinu (tzv. silovou elektřinu). Výše regulovaných plateb je každoročně stanovována na návrh regulovaných subjektů rozhodnutím ERÚ, E cena ena silové elektřiny je určována situací na trhu s elektřinou.

Vazby mezi jednotlivými činnostmi a subjekty na trhu s ohledem na fyzické dodávky jsou ukázány na následujícím obrázku.

Schéma č. 1 – Poskytované služby lužby v rámci dodávky elektřiny

Zdroj: vlastní návrh služeb v rámci dodávky elektřiny

11

Na liberalizovaném trhu s elektřinou je výsledná cena dodávky elektřiny pro odběratele složena z regulovaných částí celkové ceny - zejména činností přirozeně monopolního charakteru,

tj.

všech

činností

spojených

s

dopravou

elektřiny

od

výrobce

či distributora prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy ke konečnému zákazníkovi, a dále se zajištěním stability elektroenergetického systému a rozvodů z technického i obchodního hlediska. Druhou podstatnou částí výsledné ceny elektrické je neregulovaná cena silové elektřiny, kterou pro jednotlivé kategorie odběratelů stanovují samotní dodavatelé (výrobci a obchodníci).

2.1.

SKLADBA CENY ZA ELEKTŘINU

Na českém liberalizovaném trhu s elektřinou je tato cena tvořena dvěma základními složkami: a) Cenou silové elektřiny - neregulovaná složka, b) cenou služeb – regulovaná složka ceny.

Regulovaná složka, která obsahuje další složky ceny: a) Cenu operátora trhu, b) příspěvek na obnovitelné zdroje energie, c) příspěvek na decentrální výrobu, d) cenu systémové služby, e) cenu za použití ČEPS4, f) cenu distribuce.

Součástí ceny u koncového zákazníka je pak i daň z elektřiny a DPH.

4

ČEPS [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: .

12

Graf č. 1 - Podíl jednotlivých složek ceny v ceně elektřiny 2011

Zdroj: Nazeleno.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Složení ceny elektřiny. z WWW: .

Dostupné

Výše podílu regulované složky celkové ceny za elektřinu v roce 2011 činí 56,3 %. Podíl samostatné silové elektřiny v celkových nákladech v roce 2009 činil 43,7 %.

2.1.1. Cena za silovou elektřinu – neregulovaná cena Cena silové elektřiny je základní složkou ceny. Jedná se o cenu výrobců, která má zajistit krytí nákladů výrobce a přiměřenou výnosnost investic. Tato cena by měla být minimalizována působením konkurence mezi dodavateli.

Cenu produktů silové elektřiny tvoří dvě části: a) Pevná cena za měsíc – její výše se liší dle produktové řady, b) cena za odebranou MWh, která se u některých produktů dělí na cenu v nízkém tarifu (NT) a vysokém tarifu (VT).

Vysoký a nízký tarif jsou dvě různé ceny za odebranou elektřinu, které se uplatňují u takzvaných dvoutarifových produktů. Nízký tarif je zvýhodněná cena platná vždy po určitou dobu dne – veškerá elektřina, kterou v tuto dobu spotřebujete, je účtována nižší cenou. Dvoutarifové produkty jsou výhodné pro odběratele, kteří využívají energeticky náročné spotřebiče, jako je akumulační nebo přímotopné vytápění a ohřev vody. V případě jednotarifového produktu existuje jedna cena za odebranou elektřinu.

13

Cena silové elektřiny je ovlivněna: a) Charakterem odběru - odběrovým diagramem – skutečný diagram odběratele je obchodníkem oceněn individuálně dle jednotlivých produktů elektřiny obchodovaných na trhu, b) velikostí ročního odběru elektřiny – velký odběratel je pro dodavatele zajímavější než menší odběratel, c) schopností regulace odběru elektřiny – schopnost odběratele operativně řídit velikost svého odběru může být v ceně zohledněna, d) stabilitou odběru – převzetí zodpovědnosti za odchylku obchodník promítne do ceny silové elektřiny – ve výši tarifu, oceněním a stanovením tolerančního pásma apod.

2.1.2. Regulované složky ceny elektřiny Cena služeb zahrnuje cenu přenosu, cenu distribuce, systémových služeb, cenu síťových služeb, podporu obnovitelných zdrojů, podporu kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „KVET“), poplatek operátorovi trhu s elektřinou (dále jen „OTE“). Tato cena je regulována ERÚ tak, aby odrážela oprávněné náklady a přinášela přiměřenou výnosnost investic poskytovatelům služeb.

Obrázek č. 1 - Působnost distribučních společností

Zdroj: TRUSTENERGY.cz: [online]. 2009. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

14

Tyto složky ceny elektřiny jsou každoročně stanovovány na návrh regulovaných subjektů ERÚ a zahrnují následující položky.

2.1.2.1. Cena za distribuci elektřiny Rozvod elektřiny k jednotlivým zákazníkům zahrnuje měsíční plat za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem. Jde o částku, která pokrývá fixní náklady provozovatele energetické distribuční soustavy. Platí se ve stálé měsíční výši bez ohledu na to, kolik elektřiny zákazník odebere.

Tabulka č. 1 - Vývoj ceny za distribuci Cena za distribuci Kč za MWh 2007

2008

2009

2010

2011

1861 Kč

1835 Kč

1981 Kč

2002 Kč

2127 Kč

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

Graf č. 2 - Vývoj ceny za distribuci v Kč za MWh Vývoj ceny za distribuci Kč/MWh 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600

Cena

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

2.1.2.2. Cena za dopravenou MWh elektřiny Jedná se o cenu za použití přenosové sítě. Ta se opět může dělit na cenu ve vysokém (VT) a nízkém tarifu (NT).

Tabulka č. 2 - Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh 2002

2003

17,45 Kč 15,61 Kč

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

13,41 Kč

20,13 Kč

21,13 Kč

28,08 Kč

41,25 Kč

49,56 Kč

55,01 Kč

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

15

Graf č. 3 - Vývoj ceny za použití přenosové sítě Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh

60 40 20

cena

0 rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

2.1.2.3. Cena systémových služeb Pokrývá náklady provozovatele energetické přenosové soustavy na nákup tzv. podpůrných služeb od jednotlivých výrobců elektřiny. Tyto služby si lze představit jako nutnou pohotovost elektráren, které pracují jako záložní zdroje pro případ výpadku ve výrobě nebo náhlého zvýšení spotřeby elektřiny. Pro rok 2009 byla určena cena 141,01 Kč za MWh pro rok 2010 cena 153,65 Kč za MWh.

Tabulka č. 3 - Vývoj ceny systémových služeb v Kč za MWh Cena systémových služeb v Kč za MWh 2002

2003

2004

157 Kč

159 Kč

172 Kč

2005

2006

2007

2008

2009

2010

172,8 Kč 156,28 Kč 147,15 Kč 147,81 Kč 141,01 Kč 155,4 Kč

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

Graf č. 4 - Vývoj cena systémových služeb v Kč za MWh Vývoj ceny systémových služeb Kč/MWh 200 150 100 cena

50 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

16

2009

2010

2.1.2.4. Cena za činnost zúčtování operátora trhu (OTE) Tato cena pokrývá náklady společnosti OTE, která zajišťuje mimo jiné zpracování bilance nabídek a poptávek na dodávku elektřiny, nebo zúčtování odchylek. Pro činnosti operátora trhu s elektřinou platí pro rok 2009-2010 pevná cena 4,75 Kč za MWh.

Tabulka č. 4 - Vývoj ceny OTE v Kč za MWh Vývoj ceny ze zúčtovaných odchylek OTE v Kč za MWh 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

4,1 Kč

4,1 Kč

4,1 Kč

4,63 Kč

4,63 Kč

4,63 Kč

4,75 Kč

4,75 Kč

4,75 Kč

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

Graf č. 5 - Vývoj ceny OTE v Kč za MWh vývoj ceny OTE 4.8 4.6 4.4 4.2 4 3.8 3.6

cena

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

2.1.2.5. Daň z elektřiny Od

roku

2008

je

součást

ceny

elektřiny

nově

stanovená

spotřební

daň5

z elektřiny. Daň z elektřiny je jedna z nově zavedených tzv. ekologických daní vyplývajících z našich závazků vůči EU. Daň odvádí dodavatel elektřiny Celní správě hromadně za všechny své zákazníky. Sazba daně je pro všechny jednotná a činí 28,30 Kč za MWh.

5

ČR Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů v platném znění

17

2.1.2.6. Cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) a kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). V souvislosti se vstupem do EU se ČR zavázala podporovat výrobu elektřiny s ohledem na ekologický přínos. Výrobní náklady u těchto zdrojů jsou vyšší, proto jsou pokrývány z tohoto poplatku. Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů je pro rok 2010 stanovena ve výši 166,34 Kč za MWh a v roce 2011 370,- Kč za MWh.

Tabulka č. 5 - Vývoj ceny na podporu OZE a KVET Cena na podporu výkupu elektřiny OZE a KVET v Kč za MWh 2002

2003

2004

8,72 Kč 19,04 Kč 41,51 Kč

2005

2006

2007

2008

39,45 Kč

28,26 Kč

34,13 Kč

40,75 Kč

2009

2010

2011

52,18 Kč 166,34 Kč 370 Kč

Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

Graf č. 6 - Vývoj ceny na podporu OZE a KVET Vývoje ceny OZE a KVET 400 300 200 cena

100 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ceníky ČEZ 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 viz příloha č. 2

Aktuální ceny regulovaných služeb jsou uvedeny v Cenových rozhodnutích ERÚ6.

Na cenu elektřiny má vliv několik faktorů. Mezi nejvýznamnější patří nabídka a poptávka na trhu elektřinou, cena elektřiny v zahraničí, ceny komodit a cena emisních povolenek. Cena elektřiny v zahraničí má na cenu silové elektřiny v ČR vliv z důvodu propojení soustav mezi jednotlivými státy. Ceny emisních povolenek mají významný vliv na pohyby cen elektřiny na energetické burze. Energetické a průmyslové firmy dostávají v současnosti emisní povolenky zdarma. Od roku 2013 se začne v Evropské unii uplatňovat energetickoklimatický balíček. Emisní povolenky nebudou zdarma, ale budou se prodávat v aukcích.

6

Energetický regulační úřad [online]. 2011. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

18

2.1.3. Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované

výroby Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů7 umožňuje dvě možnosti podpory OZE. První z nich je povinný výkup za ceny určené ERÚ, druhá možnost je prodej na volném trhu a získání tzv. zeleného bonusu neboli příspěvku k ceně elektřiny. Tyto možnosti nelze kombinovat.

2.1.3.1. Podpora OZE formou výkupní ceny V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny z daného zdroje. Výkupní ceny byly nastaveny tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk.

2.1.3.2. Podpora OZE formou zelených bonusů Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít

sám

svého

odběratele

elektřiny.

V

případě,

že

si

výrobce

elektřiny

z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu o původu elektřiny zelené bonusy.

Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie taktéž zohledňují výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy OZE. Výše zeleného bonusu v Kč za MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí ERÚ.

7

ČR Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

19

2.2.

FUNGOVÁNÍ TRHU S ELEKTŘINOU

Současný trh s elektřinou přešel od kampaňovitého prodeje ke kontinuálnímu obchodování. Základními charakteristikami současného trhu je: a) Kontinuální obchodování, b) funkční spotový trh, c) trvalá likvidita, d) transparentní obchodní místa – Pražská energetická burza, e) aukce přeshraničních kapacit a podpůrných služeb. Standardní produkty obchodované na Pražské energetické burze8: a) Roční produkty pásmo/špička (BL/PL = Base Load / Peak Load), b) čtvrtletní produkty pásmo/špička (BL/PL = Base Load / Peak Load), c) měsíční produkty pásmo/špička (BL/PL = Base Load / Peak Load).

Přínos rozvinutého trhu s elektřinou pro koncového zákazníka: a) Nákup elektřiny v průběhu roku na požadovaná období, b) možnost zajištění ceny elektřiny v příznivém okamžiku (cena, plánování), c) možnost nákupu silové elektřiny na více let dopředu s pevně stanovenou cenou.

Velkoobchodní trh s elektřinou – charakteristika systému: a) Z pohledu finančního sektoru je elektřina zařazena do koše oblíbených energetických komodit, b) roste vliv spekulativních obchodů, c) existuje časový nesoulad mezi zájmem výroby prodat a zájmem spotřeby koupit, d) ceny energetických komodit (ropy, uhlí a zemní plyn) jsou v čase spojité, cenu elektřiny tvoří ceny spotové a forwardové, rozdíl v ceně spotové a forwardové je tvořen časovou hodnotou peněz.

8

Pražská energetická burza [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: <www.pxe.cz>. 20

Ceny energetických komodit jsou v čase spojité a cena elektřiny „kopíruje“ cenu energetických komodit na světových trzích.

Graf č. 7 - závislost cen elektřiny na cenách ropy

Zdroj: www.kurzy.cz9,10

9

www.kurzy.cz : ROPA BREND [online]. 2011. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: http://graf.kurzy.cz/grafykomodit/komodity_derivaty_ceny.php?c=6&k=38&oddate=21.4.2010&dodate=20. 4.2011&w=380&curr=USD>. 10 http://Www.kurzy.cz: ELEKTŘINA [online]. 2011. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

21

2.3.

ZÁKLADNÍ FORMY TRHŮ

Základní formy trhů s elektřinou jsou: a) Volný trh – OTC Market (Over-the-Counter) - v ČR funguje od prosince 2004, působí zde 5 brokerů. b) Burzovní trh – Exchange Market – Pražská Energetická Burza (PXE), v ČR spuštěno obchodování od 17. 7.2007. c) Komoditní trh – Českomoravská komoditní burza Kladno11. d) Spotřebitelský trh – trh konečných zákazníků.

2.4.

SUBJEKTY NA TRHU S ELEKTŘINOU

Účastníky trhu s elektřinou jsou: a) Výrobci elektřiny, b) provozovatel přenosové soustavy, c) provozovatelé distribučních soustav, d) operátor trhu, e) obchodníci s elektřinou, f) zákazníci.

Pro účely organizace trhu s elektřinou se koneční zákazníci dělí do následujících kategorií: a) Odběratel kategorie A - odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV, b) odběratel kategorie B - odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně, c) odběratel kategorie C - odběratel, který není odběratelem kategorie A, B nebo D.

11

Českomoravská komoditní burza Kladno [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. cmkbk.cz. Dostupné z WWW: <www.cmkbk.cz>.

22

2.5.

MOŽNOSTI NÁKUPU ELEKTŘINY NA LIBERALIZOVANÉM TRHU

Pravidla trhu s elektřinou definují následující způsoby, jakými se uskutečňuje obchodování s elektřinou: a) Prostřednictvím účasti na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou, b) prostřednictvím dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou, c) prostřednictvím účasti na vyrovnávacím trhu s regulační energií, d) prostřednictvím účasti na trhu s podpůrnými službami. Obchodování na burzovních platformách lze považovat za dvoustranný obchod, protože jde o obchod mezi dvěma účastníky trhu s elektřinou, z nichž jedním je burza. Do dvoustranných obchodů lze zahrnout i obchodování s elektřinou přes hranice. V dalším textu jsou více rozebrány první dvě možnosti. Druhé dvě jsou určeny spíše pro výrobce elektřiny. Schéma č. 2 - Způsob obchodování v EUR/1MWh

Zdroj: Energetická burza Praha - PXE [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

23

2.5.1. Organizovaný krátkodobý trh Organizovaným krátkodobým trhem s elektřinou je trh s elektřinou organizovaný OTE.

Organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se skládá z: a) Organizovaného blokového trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na jednotlivé obchodní bloky, b) organizovaného denního trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na následující obchodní den, c) organizovaného vnitrodenního trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na následující časový úsek uvnitř obchodního dne. Účastníci krátkodobého trhu mohou předkládat nabídky na prodej a poptávky na nákup elektřiny. Poptávka předložená účastníkem krátkodobého trhu znamená závazek, že poptávané množství elektřiny pro danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu odebere z elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k uspokojení této předkládané poptávky. Nabídka předložená účastníkem krátkodobého trhu znamená závazek, že nabízené množství elektřiny pro danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu dodá do elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k uspokojení této předkládané nabídky. Výsledkem obchodů je stanovení sjednaných dodávek, odběrů a cen. Obrázek č. 2 - Příklad výsledků krátkodobý - denní trh - OTE dne 21. 4. 2011

Zdroj: OTE, a.s.12

12

OTE, a.s. - denní trh [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

24

2.5.2. Dvoustranné obchody Dvoustrannými obchody jsou obchody s fyzickou dodávkou elektřiny registrované u OTE kromě obchodů uzavřených na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou nebo vyrovnávacím trhu s regulační energií. Jak již bylo zmíněno, dvoustranné obchody lze realizovat i jako přeshraniční.

Mimo výše uvedeného organizovaného trhu pořádaného OTE se elektřina dá nakoupit či prodat na následujících platformách: a) Energetická burza Praha při Burze cenných papírů Praha. b) Slovenská burzovní platforma + přeshraniční profil SK-CZ. c) Lipská energetická burza + přeshraniční profil DE-CZ. d) Rakouská Burza s elektřinou + přeshraniční profil AT-CZ.

Obchody na Energetické burze Praha se řídí dle burzovních pravidel, která definují pravidla obchodování13 a burzovním řád14, který definuje standardy pro komoditní kontrakty.

Tabulka č. 6 - Množství elektřiny zobchodované prostřednictvím dvoustranných smluv Týden

Množství (MWh)

52.2010 634 706,004 01.2011 2 429 421,657 02.2011 2 405 018,506 03.2011 2 444 992,299 04.2011 2 539 977,121 05.2011 2 497 530,233 06.2011 2 451 086,800 07.2011 2 481 906,940 08.2011 2 478 230,201 09.2011 2 369 238,068 10.2011 2 327 277,760 11.2011 2 306 743,633 Zdroj: OTE [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

13

PXE - pravidla a předpisy [online]. 21.4.2011 . 14

[cit.

2011-04-21].

Dostupné

z

WWW:

PXE - Burzovní řád [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

25

2.6.

PXE - PRAŽSKÁ ENERGETICKÁ BURZA

Energetická burza Praha (dále jen „PXE“) byla založena jako obchodní platforma určená pro obchodování s elektřinou v ČR. V době před založením PXE byla cena elektřiny do značné míry předurčena výsledkem aukce, kterou každoročně pořádala společnost ČEZ. Koncoví zákazníci tak neměli žádné informace z nezávislých zdrojů o vývoji cen elektřiny. PXE si stanovila za cíl vytvořit transparentní trh s elektřinou a nastavit vhodné struktury pravidel a podmínek obchodování pro jeho účastníky. O ceně tak nyní rozhoduje vztah aktuální veřejně známé nabídky a poptávky, čímž je zajištěno dlouhodobé dosahování férových cen elektřiny. PXE v jejím úsilí pomáhají odborníci z řady společností a vládních institucí, kteří se na činnosti podílejí prostřednictvím výborů. Inspirací pro vznik PXE a systém cenotvorby byly v Evropě již fungující energetické burzy. Díky komplexní nabídce produktů a služeb se stala PXE pro účastníky obchodování standardizovaným trhem jak z pohledu velikosti, tak i likvidity. Pro širokou veřejnost přináší PXE možnost sledování cenových pohybů elektřiny na denní bázi. 2.6.1. Základní charakteristika obchodů na PXE V současné době je na PXE nabízena dodávka silové elektřiny tzv. Base Load na léta 2011, 2012 a 2013, dále jsou obchodovány tzv. Peak Load Futures a spot kontrakty na fyzické dodání elektřiny. Obrázek č. 3 - Obchody uzavírané v systému PXE

Zdroj: PXE [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. .

26

Dostupné

z

WWW:

2.6.1.1. Dodávka silové elektřiny – Base Load Předmětem kontraktu silové elektřiny – Base Load je dodávka elektřiny s konstantní hodnotou hodinového výkonu 1 MW ve všech hodinách všech dnů dodávkového období. Kontrakt nezahrnuje cenu dopravy elektřiny. Velikost kontraktu se rovná součinu počtu dodacích dnů v daném dodávkovém období a množství denně dodávané elektřiny. Měnou obchodování je EUR.

2.6.1.2. Peak Load Futures Futures Předmětem obchodování jsou i tzv. Peak Load Futures s různou délkou dodacího období Jedná se o standardizovaný komoditní termínový kontrakt s fyzickým dodáním v termínu měsíců, čtvrtletí nebo let. Předmětem kontraktu je dodávka elektřiny s konstantní hodnotou hodinového výkonu 1 MW v čase od 08:00 8:00 do 20:00 ve dnech od pondělí do pátku daného dodávkového období bez ohledu na státní svátky, resp. dny pracovního volna. Kontrakt nezahrnuje cenu dopravy elektřiny. Měnou obchodování je EUR.

Graf č. 8 - Czech peak Load Futures - leden 2011 - objem obchodu a kurz

Zdroj: PXE [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. 2011 21]. . .

27

Dostupné

z

WWW:

2.6.1.3. Spot kontrakty na fyzické dodání elektřiny Jedná se o standardizovaný komoditní kontrakt s promptním fyzickým dodáním. Předmětem kontraktu je hodinová dodávka elektřiny o výkonu 1 MW. Pro Czech Peak Load Day se jedná o dodávku v čase od 08:00 do 20:00 ve dnech od pondělí do pátku daného dodávkového období bez ohledu na státní svátky, resp. dny pracovního volna. Velikost kontraktu se rovná součinu počtu dodacích hodin v daném dodávkovém období a množství hodinově dodávané elektřiny a měnou obchodování je EUR. 2.6.2. Obchodování na burze Obchodování probíhá prostřednictvím Automatizovaného obchodního systému AOS. Tento systém umožňuje elektronické zpracování objednávek a instrukcí.

Burzovním obchodem je obchod, jehož předmětem je koupě nebo prodej příslušného produktu a na jehož podstatných náležitostech se osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody dohodly.

V následující tabulce je uvedena roční bilance obchodů na PXE (rok 2009).

Tabulka č. 7 - roční bilance obchodů na PXE – 2009

Zdroj: PXE [online]. 2009. 21. 4.2011 [cit. 2011-04-21]. .

28

Dostupné

z

WWW:

2.7.

KOMODITNÍ BURZA KLADNO

Energetické komodity jsou obecně obchodovatelné na burzách. V ČR probíhá obchodování s komoditami i v rámci Českomoravské komoditní burzy Kladno se sídlem nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno. Konkrétně s energetickými komoditami, jako je silová elektřina, se potom obchoduje na burzovním trhu Komoditní burzy Kladno nazvaném Komoditní energetická burza Kladno.

2.7.1. Základní charakteristika obchodů na Komoditní burze Na energetické burze se obchoduje se silovou elektřinou v rámci sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen „SSDE“). Obchodní komoditou je silová elektřina, fyzicky dodávaná do odběrných míst oprávněného zákazníka (odběratele) na území České republiky, spolu s převzetím závazku odběratele odebrat elektřinu z elektrizační soustavy a s přenesením odpovědnosti za odchylku na držitele licence na obchod s elektřinou (dodavatele) podle energetického zákona a navazujících prováděcích předpisů v platném znění, včetně zajištění distribuce elektřiny a systémových služeb.

Obchodování silové elektřiny v rámci SSDE je na vedlejším trhu Komoditní burzy Kladno realizováno na elektronickém parketu. Na tuto komoditu lze vyhlašovat pouze poptávkové aukce, a to s klesající cenou (buď s uvedením vyvolávací ceny, nebo bez ní), anebo poptávkové aukce s rostoucí cenou.

Tabulka č. 8 - Zobchodované množství elektřiny - burza Kladno - Březen 2011

Zdroj: ČMKBK [online]. 21. 4.2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné .

29

z

WWW:

3. MOŽNOSTI CHOVÁNÍ ODBĚRATELE Z VEŘEJNÉHO SEKTORU NA TRHU S ELEKTŘINOU Na trhu s elektřinou v ČR má konečný zákazník právo uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s jakýmkoliv dodavatelem. Dodavatelé se označují také jako obchodníci resp. držitelé licence na obchod elektřinou. Vlastní dodávku elektřiny zajišťuje územně příslušný distributor, tedy ten, v jehož regionu je zákazník připojen k elektrizační soustavě. Nákup elektřiny realizují dodavatelé buď přímo od výrobců, nebo prostřednictvím energetické burzy.

Trh s elektřinou je vysoce rozvinutý a zákazník má možnost při znalosti velikosti a průběhu svého odběru vybírat z řady produktů nabízených obchodníky. Je možno uzavírat smlouvy na dobu určitou i neurčitou, s fixní cenou silové elektřiny na jeden nebo více let. Na trhu jsou i produkty, které cenu silové elektřiny indexují k měsíčním či kvartálním cenám Base-Load na energetické burze.

Odběratel z veřejného sektoru ale nemůže uskutečnit nákup elektřiny na Energetické burze – PXE v Praze. Odběratel z veřejného sektoru není licencovaný obchodník s elektřinou a na burze obchodují pouze licencovaní obchodníci. Subjekt veřejného sektoru musí vždy nakoupit od obchodníka, který má licenci, a to prostřednictvím přímého obchodu, aukce, výběrového řízení nebo nákupu na Energetické burze v Kladně za splnění podmínky nákupu minimálně 0,5 MWh/měsíc.

Výběrovým řízením s přesně definovanými požadavky zákazníka lze dosáhnout významných úspor v nákladech na silovou elektřinu. 3.1.

PROCES ZMĚNY DODAVATELE ELEKTŘINY

Od 1. 1.2006 mají všichni odběratelé a tedy i odběratelé z veřejného sektoru elektřiny možnost volby svého dodavatele elektřiny a tím tedy možnost ovlivnit podstatnou část svých nákladů na odběr této energie. Výsledná cena dodávky elektřiny se skládá z několika složek, z nichž některé jsou regulované ERÚ. Neregulovanou složkou ceny je tzv. cena silové elektřiny. Tato cena je na otevřeném trhu předmětem smluvních vztahů. Výše ceny silové elektřiny závisí na 30

nabídce obchodníků a výrobců elektřiny a zákazník si může mezi konkurenčními nabídkami vybrat. Před změnou dodavatele by však měl zákazník důkladně zvážit dostupné nabídky na trhu s elektřinou. Při hodnocení nabídek by měla být zvažována nejen výše nabízené ceny elektřiny, ale také konkrétní podmínky dodávek elektřiny a v neposlední řadě také spolehlivost a zkušenosti dodavatele elektřiny (tj. obchodníka nebo výrobce elektřiny). Dle energetického zákona je změna dodavatele bezplatná. Pokud si zákazník vybere jiného dodavatele a dohodne se s ním na budoucích dodávkách elektřiny, je důležité zvolit si správně datum, od kterého nový dodavatel zahájí dodávky elektřiny. Změna dodavatele je proces, který nelze uskutečnit ze dne na den, protože vyžaduje provedení řady činností ještě před datem uskutečnění této změny. Nejpozdější termíny zajištění všech činností je proto vhodné stanovit a sledovat pomocí počtu dnů (pracovních nebo kalendářních) zbývajících do dne zahájení dodávek zákazníkovi novým dodavatelem. Zákazník by měl v dostatečném časovém předstihu požádat o ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem, a to nejpozději v termínu dohodnutém ve smlouvě nebo uvedeném v obchodních podmínkách tohoto dodavatele. Pokud zákazník provádí změnu dodavatele poprvé a nemá dosud uzavřenu smlouvu o připojení, měl by požádat příslušného distributora, k jehož soustavě je odběrné místo tohoto zákazníka připojeno, o uzavření takové smlouvy. Žádost o uzavření smlouvy o připojení musí zákazník distributorovi předložit nejpozději 17 pracovních dnů před datem, od kterého má být zahájena dodávka elektřiny novým dodavatelem. Žádost musí obsahovat všechny potřebné údaje a náležitosti. Následně distributor uzavře se zákazníkem písemnou smlouvu o připojení. Uzavření této smlouvy není podmínkou pro dokončení procesu změny dodavatele (tj. smlouva může být uzavřena např. i v době, kdy již zákazníkovi dodává elektřinu nový dodavatel). Na základě žádosti o uzavření smlouvy o připojení distributor zaregistruje údaje o zákazníkovi (resp. jeho odběrném místě) v systému OTE, což je nezbytné pro evidenci budoucích obchodů tohoto zákazníka. V neposlední řadě si musí zákazník smluvně zajistit dodávku elektřiny od nového dodavatele. To lze buď smlouvou o sdružených službách dodávek elektřiny, nebo smlouvou o dodávce elektřiny s dodavatelem a současně smlouvou o distribuci s provozovatelem distribuční soustavy, do níž je odběrné místo připojeno. Smlouva o dodávce elektřiny, resp. smlouva o sdružených službách, musí být uzavřena nejpozději 17 pracovních dnů před datem, od kterého má být zahájena dodávka elektřiny novým 31

dodavatelem. Při uzavírání smlouvy je důležité uvést veškeré náležitosti stanovené platnou legislativou. Chybějící či nesprávné údaje mohou celý proces změny dodavatele prodloužit. Uzavřením příslušných smluv se pro zákazníka z hlediska zajištění činností spojených se změnou dodavatele celý proces uzavírá. Ve zbývajícím čase mezi uzavřením smlouvy a dnem, kdy nový dodavatel začne dodávat elektřinu konečnému zákazníkovi, jsou ostatními

účastníky

trhu

s

elektřinou

prováděny

další

úkony

technického

a administrativního charakteru, které jsou se změnou dodavatele spojené. V případě úspěšně provedené změny dodavatele nový dodavatel zahájí dodávku elektřiny konečnému zákazníkovi ve smluvně stanoveném termínu.

Výše uvedený postup je nejjednodušší možnou variantou mechanismu změny dodavatele. 3.2.

PŘÍNOSY A RIZIKA ZMĚNY DODAVATELE ELEKTŘINY

3.2.1. Přínosy změny dodavatele Změna dodavatele se zpravidla děje ze dvou důvodů. Prvním z nich je snaha o snížení ceny dodávky elektřiny, druhou je nespokojenost s dodavatelem (jednání – vystupování, smluvní podmínky apod.). První důvod převažuje, protože téměř všichni dříve monopolní dodavatelé v daném regionu již pod vlivem konkurence změnili své obchodní podmínky a způsoby komunikace se zákazníky natolik, že dnes to je spíše ojedinělé. Mohou pochopitelně být případy, kdy odběrateli vysloveně nevyhovují některá smluvní ustanovení, ale to je věcí dohody obou stran. Drtivá většina odběratelů se tedy při změně svého dodavatele snaží snížit svoji cenu. Nejmenší význam to má u tzv. hromadně obsluhovaných zákazníků typu domácností nebo malých odběratelů z nízkého napětí. Zde je nepravděpodobná individuální cena, která by se lišila od ceníků pro hromadně obsluhované zákazníky. Podstatně lepší je případ, kdy se dají agregovat odběrové diagramy do jednoho a ten poptat. Na rozdíl od jiných komodit je ale málo pravděpodobné získat lepší cenu v případě, že odběratel sečte diagramy, které jsou prakticky totožné. Cena, jak již bylo uvedeno výše, se neodvíjí jen od množství, ale také od tvaru odběrového diagramu. Převažující odběr v nočních hodinách či v letních měsících dává možnosti lepší ceny. Rovněž vyrovnaný odběr po celý den vykazuje lepší cenu než převažující odběr v době denní časové špičky. 32

V každém případě má ale smysl sečíst všechny odběrové diagramy a ty poptat na cenu u jednotlivých obchodníků v rámci výběrového řízení. Každý obchodník má jiné portfolio svých odběratelů, tedy jiný součtový diagram, a může mu poptávaný diagram lépe zapadnout do portfolia (např. mu mírně vyrovná diagram) a je pak schopen dát lepší cenu. V dnešních dnech má změna dodavatele ještě jeden rozměr. Z důvodu relativně snížené poptávky panuje na trhu nízká cena elektřiny oproti stejnému období předcházejícího roku. Tedy snížení ceny je prakticky zaručené, ale výška úspor bude záviset na tvaru odběrového diagramu a na panující ceně v době vyhlášení výběrového řízení. Podle předběžných odhadů by měla úspora ceny silové elektřiny dosahovat minimálně 15 %.

3.2.2. Možná rizika změny dodavatele Změna dodavatele může představovat následující rizika:

3.2.2.1. Riziko nedodávky od obchodníka Elektřina je velmi specifická komodita, která je přepravována vedeními, ať již jsou uzavřeny příslušné smlouvy či nejsou. To je velmi odlišené od jiných neenergetických komodit a výrobků. V případě platně uzavřené smlouvy na distribuci elektřiny je riziko fyzického nedodání elektřiny minimální a omezuje se pouze na tzv. mimořádné stavy. Větší riziko hrozí od obchodníka, který je vystaven na rozdíl od distribučních služeb konkurenčnímu prostředí a může se dostat do finančních potíží. Pokud obchodník ztratí licenci na obchod s elektřinou, jsou o tom zákazníci informováni a nastupuje institut dodavatele poslední instance.

3.2.2.2. Riziko krachu obchodníka V roce 2010 zkrachoval největší dodavatel elektřiny na domácím trhu, společnost Moravia Energo. To mohlo vzhledem k mediální „hysterii“ odradit mnoho odběratelů od změny dodavatele, nebo v lepším případě k vyloučení menších obchodníků. Riziko krachu obchodníka lze minimalizovat při jeho výběru tím, že se určí jako kvalifikační kritérium minimální velikost odběru v předcházejícím období, prokázání ekonomické a finanční stability, což vyloučí rizikové, ekonomicky nestabilní dodavatele.

33

3.2.2.3. Riziko zadržení peněz za distribuci V několika případech již v minulosti menší obchodníci s elektřinou zadrželi platby určené provozovateli distribuční soustavy, které podle smlouvy o sdružených službách již zaplatil odběratel za distribuci a s ní spojené regulované poplatky. Provozovatel distribuční soustavy následně pohrozil odpojením odběratele. U velkých obchodníků je toto riziko minimální a téměř se nevyskytuje. Toto riziko lze snížit prověřením referencí vybíraných obchodníků, případně doporučením od subjektů, které sledují trh s elektřinou, nebo od jiných odběratelů.

3.2.2.4. Riziko neférového jednání obchodníka ERÚ na svých stránkách varoval před neférovými praktikami některých obchodníků15. Ti se ale zaměřují především na domácnosti. Snížení rizika lze dosáhnout definováním kvalifikačního kritéria v zadávací dokumentaci např. určení minimálního množství dodané elektřiny, které několikanásobně překročí za poslední období množství odebírané elektřiny.

3.2.2.5. Riziko ukončení smlouvy a neuzavření nové Toto riziko je spojené se špatným načasováním. To může nastat nevhodně realizovanými procesy u zadavatele a případně procesní chybou spojenou se zákonem o veřejných zakázkách, kdy některý z odmítnutých uchazečů podá odvolání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Smlouvy budou již ve výpovědních lhůtách, nebo se nedodrží doba nutná pro potvrzení pokračování dodávky podle stávající smlouvy a nová smlouva nebude uzavřena.

3.3.

PRÁVA

A

POVINNOSTI

ODBĚRATELE

A

DODAVATELE

ELEKTŘINY Účastníci trhu s elektřinou s právem regulovaného přístupu k přenosové a distribuční soustavě nesou zodpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování, nebo mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.

Účastníci trhu s elektřinou mají dle energetického zákona celou řadu práv a povinností níže je uveden výčet těch nejdůležitějších. 15

ERU - ochrana zákazníka [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: .

34

3.3.1. Práva zákazníka Zákazník má mimo jiné právo na: a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení, b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na obchod s elektřinou, na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud má pro dodávku elektřiny uzavřenu smlouvu o přenosu nebo distribuci elektřiny, c) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

3.3.2. Povinnosti zákazníka Zákazník je mimo jiné povinen: a) řídit se pokyny technického dispečinku a pravidly provozování soustavy, b) umožnit instalaci měřícího zařízení provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, c) umožnit přístup k měřícímu zařízení provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení v řádném stavu, e) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou, f) podílet se dle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu, g) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá elektrická zařízení tak, aby odpovídala těmto změnám, h) zaregistrovat se u operátora trhu s elektřinou před uskutečněním dodávky elektřiny od jiného obchodníka s elektřinou.

3.3.3. Práva obchodníka Obchodník s elektřinou má právo: a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny, b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu nebo na obchod s elektřinou a prodávat ji jiným účastníkům trhu,

35

c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu, d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném odběru.

3.3.4. Povinnosti obchodníka Obchodník s elektřinou je povinen: a) řídit se pravidly provozování přenosové nebo distribuční soustavy, b) předávat operátorovi trhu s elektřinou údaje ze smluv o dodávce elektřiny a další nezbytné informace, c) nabízet zákazníkům spravedlivý a nediskriminující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu, d) upozornit zákazníky nejpozději dva měsíce předem na záměr změnit smluvní podmínky, e) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a služeb, f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance, g) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny, h) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, i) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze.

36

4. OBCHODNÍCI S ENERGIÍ A KARLOVARSKÝ KRAJ 4.1.

OBCHODNÍCI S ELEKTŘINOU

Dle §3 odst. 3 energetického zákona16 mohou podnikat v energetických odvětvích na území České republiky pouze fyzické či právnické osoby na základě licence udělené ERÚ. Licence se neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání.

Existuje několik možností, jak může subjekt působit na trhu s elektřinou v ČR. V závislosti na tom, jaké činnosti chce subjekt provádět, existují následující dvě základní možnosti: a) Subjekt je pouze registrovaným účastníkem trhu (RÚT), b) subjekt je subjektem zúčtování (SZ).

4.1.1. Registrovaný účastník trhu Registrovaným účastníkem trhu se stane subjekt na základě podání žádosti o registraci účastníka trhu. Příslušný formulář žádosti je k dispozici na webových stránkách OTE. Jako RÚT může subjekt uzavřít smlouvu o předávání údajů (pokud je provozovatelem distribuční soustavy), smlouvu o zúčtování regulační energie (pokud je poskytovatelem regulační energie), smlouvu o přístupu do informačního systému OTE (pokud je držitelem licence na obchod) nebo se stát účastníkem vyrovnávacího trhu s regulační energií.

4.1.2. Subjekt zúčtování Aby mohl subjekt získat status subjektu zúčtování, musí se v prvním kroku stát registrovaným účastníkem trhu. Statut subjekt zúčtování obdrží účastník trhu od OTE na základě uzavření smlouvy o zúčtování odchylek. Veškeré formuláře a žádosti jsou k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách OTE17.

16

ČR Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon

17

OTE - dokumentace [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

37

K 1. 01. 2011 je na ERU registrováno 312 licencovaných18 obchodníků s elektřinou.

Seznam subjektů, kterým byla vydána licence na obchod s elektřinou, je zveřejněn a pravidelně aktualizován na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu v sekci Licence – informace o držitelích na ERU - licence [online]. 21. 4. 2011 [cit. 201104-21]. Dostupné z WWW: ..

Ne všichni tito držitelé licence na obchod s elektřinou však aktivně působí na trhu nebo nedodávají celému segmentu zákazníků.

4.1.3. Nejvýznamnější obchodníci na trhu s elektřinou v ČR Nejvýznamnější obchodníci na trhu s elektřinou jsou: a) ČEZ

www.cez.cz

b) EON

www.eon.cz

c) Pražská energetika

www.pre.cz

d) BICORN

www.bicorn.cz

e) Centropol

www.centropol.cz

f) United Energy Trading

www.uet.cz

g) Lumen Energy

www.lumen-energy.cz

h) Lumius

www.lumius.cz

i) Akcenta

energy.akcenta.eu

j) Česká Energie

www.ceskaenergie.cz

k) Bohemia Energy

www.bohemiaenergy.cz

Zdroj: Počet odběrných míst [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. OTE, a.s. Dostupné z WWW: .

18

ERU - licence [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: .

38

Obrázek č. 4 – podíly na trhu s lektanou v ČR rok 2009

Zdroj: CIA News.cz [online]. 21. 4. 2011 [cit. .

4.2.

2011-04-21].

Dostupné

z

WWW:

OBCHODNÍCI S ELEKTŘINOU V KARLOVARSKÉM KRAJI

V Karlovarském kraji působí zejména tito obchodníci s elektřinou: a) ČEZ b) EON c) Pražská energetika d) BICORN e) Centropol f) RWE

Distributorem elektřiny v roce 2010 je v Karlovarském kraji monopolně dceřiná společnost ČEZ, a.s. společnost ČEZ distribuce, s.r.o.19

19

ČEZ distribuce, s.r.o [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: <www.cezdistribuce.cz>.

39

4.3.

KARLOVARSKÝ KRAJ – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VÚC

Karlovarský kraj vznikl v souladu s ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních správních celků20 (VÚC). Kraj a jeho orgány vymezuje zákon o krajích21, který nabyl účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v listopadu 2000, respektive dnem 1. ledna 2001. Kraj je definován jako územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném v souladu s potřebami kraje. Kraj je veřejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj v samostatné působnosti pečuje ve svém územním obvodu v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Orgány kraje jsou povinny záměry rozvoje kraje vždy konzultovat s příslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají.

Obrázek č. 5 - Karlovarský kraj

Zdroj: Karlovarský kraj [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

Karlovarský kraj, který je vymezen územím současných okresů Karlovy Vary, Sokolov a Cheb, je druhým nejmenším krajem v ČR. Karlovarský kraj zaujímá přibližně 4,2 % rozlohy ČR, žijí v něm zhruba 3 % obyvatel ČR, má podstatně vyšší podíl městského 20 21

ČR Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních správních celků ČR Zákon 129/2000 Sb., o krajích

40

obyvatelstva (82,2 %) než je celostátní průměr, pro velkou část jeho území je typický vyšší počet malých obcí. V Karlovarském kraji je celkem 132 obcí (z toho 28 měst).

Kraj je spravován v rozsahu stanoveném zákonem o krajích Zastupitelstvem kraje, které má v Karlovarském kraji 45 členů. Dalšími orgány kraje jsou Rada kraje, hejtman kraje a Krajský úřad. Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Jako své iniciativní a kontrolní orgány zřizuje Zastupitelstvo výbory a Rada kraje komise. Kraj může k plnění svých úkolů zakládat právnické osoby a organizační složky (organizace).

Karlovarský kraj k 1. 1. 2011 zřizuje 68 příspěvkových organizací z toho 41 školských zařízení zejména středních škol a učilišť, 3 zdravotnická zařízení, 12 organizací v oblasti sociální péče, 8 organizací v oblasti kultury, 2 organizace v oblasti regionálního rozvoje a 2 organizace oblasti dopravy.

Dále je Karlovarský kraj 100 % vlastníkem těchto obchodních organizací: Karlovarská krajská nemocnice a.s. Krajská správa a údržba silnic a.s. Letiště Karlovy vary s.r.o.

Zdroj: Karlovarský kraj [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: .

4.4.

KARLOVARSKÝ KRAJ – NÁKLADY NA ELEKTŘINU

Na základě dotazu jsem obdržel informaci o výši nákladů na elektřinu příspěvkových organizací Karlovarského kraje za rok 2007, 2008 a 2009 viz příloha č. 1.

Tabulka č. 9 - Celkové náklady na elektřinu u příspěvkových organizací Karlovarského kraje 2 007 Náklady na elektřinu

2 008

28 557 337 Kč

2 009

33 311 315 Kč

35 198 274 Kč

Náklady na elektřinu bez DPH 23 997 762 Kč 27 992 702 Kč Zdroj: Sdělení ekonomického odboru Karlovarského kraje – viz příloha č. 1

29 578 382 Kč

Celkové náklady obsahují veškeré náklady na distribuci, silovou energii a daně. 41

5. FINANČNÍ ANALÝZA NÁKLADŮ KARLOVARSKÉHO KRAJE NA ELEKTŘINU Finanční analýzu nákladů Karlovarského kraje na elektřinu jsem vypracoval s cílem zjistit samostatnou

výši

nákladů

kraje

na

čistou

silovou

elektřinu

a ostatních nákladů na distribuci za účelem zjištění možné finanční úspory při nákupu silové elektřiny na liberalizovaném trhu. Zjištění nákladů na silovou elektřinu je základním předpokladem pro řešení a vyhodnocení optimalizace těchto nákladů formou centrálního nákupu.

Finanční analýzu jsem vypracoval pomocí těchto údajů: a) Celkové a dílčí náklady Karlovarského kraje na elektřinu za roky 2007 – 2008 – 2009 viz příloha č. 1., příloha č. 6, b) ceníky ČEZ za roky 2007 – 2008 – 2009 – 2010 viz příloha č. 2, c) zjištěný počet a druh odběrných míst resp. distribuční sazba viz příloha č. 3, d) kontingenční výpočtová tabulka viz příloha č. 4.

5.1.

ZÁKLADNÍ ANALÝZA DAT

Základním ověřením vstupních údajů bylo zjištěno následující: a) V letech 2007 – 2009 byl výhradním dodavatelem elektrickou energie v organizacích kraje ČEZ. b) Celkem bylo zjištěno 251 odběrných míst elektřiny v následující struktuře: Graf č. 9 - struktura odběrové distribuční sazby v organizacích kraje Struktrura odběrové distribuční sazby v organizacích kraje 10, 4%

13, 5% 8, 3% 12, 5%

B C01

52, 21%

C02 C03 C25

10, 4%

C26 146, 58%

Zdroj: vlastní graf – vstupní data viz příloha č. 3

42

C45

c) Ceníkové ceny ČEZ a jejich meziroční index.

Tabulka č. 10 - Rozbor cen ČEZ - ceny za distribuci a silové elektřiny – rok 2007 až 2011 – pro sazbu C02d – 3x25A

Distribuční paušál pro tarif C02d 3x25A (dle příkonu)

2007

2008

2009

117 Kč

115 Kč

125 Kč

2010

2011

125 Kč

134 Kč

DP index 2007

-1,71 %

6,84 %

6,84 %

14,53 %

DPS index meziroční

98,29 %

108,70 %

100,00 %

107,20 %

147,15 Kč 147,81 Kč 141,01 Kč

155,4 Kč

155,4 Kč

Systémové služby (za MWh) SS index 2007

0,45 %

-4,17 %

5,61 %

5,61 %

SS index meziroční

100,45 %

95,40 %

110,20 %

100,00 %

34,13 Kč 40,75 Kč 52,18 Kč 166,34 Kč

370 Kč

Podpora výkupu energie (za MWh) PV index 2007

19,40 %

52,89 %

387,37 %

PV index meziroční

119,40 %

128,05 %

318,78 %

222,44 %

4,75 Kč

4,75 Kč

4,75 Kč

4,75 Kč

4,63 Kč

Cena OTE (za MWh)

984,09 %

OTE index 2007

2,59 %

2,59 %

2,59 %

2,59 %

OTE index meziroční

102,59 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

1835 Kč

1981 Kč

2002 Kč

2127 Kč

1861 Kč

Distribuční sazba (1MWh) DS index 2007

-1,40 %

6,45 %

7,58 %

14,29 %

DS index meziroční

98,60 %

107,96 %

101,06 %

106,24 %

40 Kč

40 Kč

45 Kč

45 Kč

45 Kč

PC index 2007

0,00 %

12,50 %

12,50 %

12,50 %

PC index meziroční

100,00 %

112,50 %

100,00 %

100,00 %

1608 Kč 1847 Kč 2030 Kč

1712 Kč

1671 Kč

Pevná cena za měsíc

Cena silové energie pro tarif C01,C02,C03 (za MWh) CSE index 2007

14,86 %

26,24 %

6,47 %

3,92 %

CSE index meziroční

114,86 %

109,91 %

84,33 %

97,61 %

Regulované platby

Silová elektřina

Zdroj: vlastní tabulka – vstupní data ceníky ČEZ viz příloha č. 2

Graf č. 10 - Vývoj cen ČEZ 2007 - 2011 Vývoj cen ČEZ - 2007 - 2011 2500 2000

distribuční paušál pro tarif C02d 3x25A (dle příkonu)

1500

podpora výkupu energie (za MWh)

1000

Cena silové energie pro tarif C01,C02,C03 (za MWh)

500

Distribuční sazba (1MWh)

0 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: vlastní graf – vstupní data ceníky ČEZ viz příloha č. 2

43

5.2.

VÝCHOZÍ HYPOTÉZA PRO ANALÝZU

Zjištění nákladů na silovou elektřinu je základním předpokladem pro řešení a vyhodnocení optimalizace těchto nákladů formou centrálního nákupu.

K dispozici mám pouze celkové náklady na elektřinu u příspěvkových organizací Karlovarského kraje (kromě obchodních organizací) a strukturu odběrných míst.

Tabulka č. 11- Celkové náklady na elektřinu u organizací kraje 2 007 Náklady na Elektřinu

2 008

28 557 337 Kč

2 009

33 311 315 Kč

35 198 274 Kč

Náklady bez DPH 23 997 762 Kč 27 992 702 Kč Zdroj: Sdělení ekonomického odboru Karlovarského kraje – viz příloha č. 1

29 578 382 Kč

Bylo zjištěno, viz graf č. 10, že cca 60 % odběrných míst má sazbu C02D. Lze tedy předpokládat odchylku ve výši maximálně 40 % způsobenou jinou distribuční paušální sazbou.

Budu tedy předpokládat, že všechna odběrná místa (tj. 251 odběrných míst) má distribuční sazbu C02 s velikostí jističe 3x25A a celkovou velikost spotřeby 10 MWh.

Použiji vzorec pro zjištění poměru mezi silovou elektřinu a cenou za distribuci.

Vzorec č. 1 - zjištění poměru mezi cenou za silovou elektřinu a cenou za distribuci

Celkové náklady na elektřinu (bez DPH) = paušální cena za distribuci (C02 – 3x25A) + Cena za distribuci za 10 MWh + Cena za silovou elektřinu za 10MWh.

Výpočtem dle uvedeného vzorce a dat z tabulky č. 10 v cenách roku 2009 lze zjistit poměr mezi silovou elektřinou a cenou za distribuci.

44

Tabulka č. 12 - Výpočet nákladů na elektřinu v roce 2009 - při sazbě C02d – 3x25A a spotřebě 10MWh Distribuční sazba

=12x981

19810,0 Kč

37,52 %

Distribuční paušál

=12x125

1500,0 Kč

2,84 %

Systémové služby

=10x155,4

1410,0 Kč

2,67 %

Podpora výkupu

=10x166,34

521,8 Kč

0,99 %

OTE

=10x4,75

47,5 Kč

0,09 %

pevná cena

=12x45

540,0 Kč

1,02 %

Daň z energie

=10x28,30

283,0 Kč

0,54 %

Silová elektřina

=10x1712

20300,0 Kč

38,45 %

DPH

x 19 %

8384,6 Kč 52796,9 Kč

15,88 %

Celkem za 10 MWh

Zdroj: vlastní výpočet

Výpočtem lze zjistit, že silová elektřina tvoří 38 % celkové ceny za elektřinu. Tento výsledek bude základem hypotézy, kterou budu ověřovat dále.

Graf č. 11 - Struktura ceny za 10MWh elektřiny v roce 2009 - sazba C02d Struktura ceny za 10 MWh el.energie v roce 2009 - sazba C02d DPH, 16%

distr.sazba distr.sazba, 37%

distr.paušál systémové služby podpora výkupu OTE pevná cena daň z energie

silová ee, 38%

distr.paušál systémové služby daň z energie

pevná cena

OTE

silová ee DPH

podpora výkupu

Zdroj: vlastní graf – vstupní data z tabulky č.12

Z grafu je patrné že, cena silové energie tvoří při odběru 10 MWh v roce 2009 při použité sazbě C02d 38 % celkové ceny a regulované sazby pak 46 % celkové ceny Významný poměr je výše DPH, která se na celkových nákladech podílí 16 % z ceny.

Výše uvedená struktura a poměr nákladů v ceně za elektřinu je výchozí hypotézou pro kalkulaci nákladů na elektřinu organizací kraje. 45

5.3.

NÁKLADY

ORGANIZACÍ

KARLOVARSKÉHO

KRAJE

NA

ELEKTŘINU Z centrálního účetnictví kraje, které analyticky vede náklady na elektřinu organizací kraje, kraje bylo zjištěno následující. Celkové náklady na elektřinu u 68 organizací: organizací

Tabulka č. 13- Celkové náklady na elektřinu u organizací kraje 2 007 Náklady na Elektřinu

2 008

28 557 337 Kč

2 009

33 311 315 Kč

35 198 274 Kč

Náklady bez DPH 23 997 762 Kč 27 992 702 Kč Zdroj: Sdělení ekonomického odboru Karlovarského kraje – viz příloha č. 1

29 578 382 Kč

Celkové náklady na elektřinu obsahují veškeré náklady na distribuci, silovou energii a daně.

Dílčí náklady na elektřinu organizací kraje jsou uvedeny v příloze č. 6.

Cílem analýzy nákladů je rozbor celkových nákladů a vyčíslení samostatných nákladů na silovou energii, distribuci a daně.

Graf č. 12 - Celkové náklady na elektřinu u organizací kraje Celkové náklady náklady organizací kraje na EE

40,000,000 Kč 35,000,000 Kč 30,000,000 Kč 25,000,000 Kč 20,000,000 Kč 15,000,000 Kč 10,000,000 Kč 5,000,000 Kč 0 Kč 2,007 náklady na EE

2,008

2,009

náklady bez DPH

Zdroj: Sdělení ekonomického odboru Karlovarského kraje – viz příloha č. 1

46

5.4.

ROZBOR

NÁKLADŮ

NA

ELEKTŘINU

ORGANIZACÍ

KARLOVARSKÉHO KRAJE Cílem analýzy nákladů je rozbor celkových nákladů a vyčíslení samostatných nákladů na silovou energii, distribuci a daně. Resp. zjisti výši nákladů na silovou elektřinu z částky celkových nákladů na elektřinu.

Jak již bylo výše uvedeno celková cena elektřiny je složena z několika částí viz graf č. 11. Cílem rozboru je tedy vyčíslit částku za silovou energii.

V případě použití hypotézy z tabulky č. 12 a grafu č. 13 by náklady na elektřinu Karlovarského kraje měly být dle úvodní hypotézy následující:

Tabulka č. 14 - odhadované náklady na silovou elektřinu Celkové náklady na elektřinu Silová elektřina Zdroj: vlastní výpočet

2 009 35 198 274 Kč 13 375 344 Kč

38 %

Velikost nákladů na silovou elektřinu by se měla v nákladech na celkovou elektřinu v roce 2009 teoreticky blížit 38 % což je cca 13 375 344 Kč. Tedy za předpokladu, že všechna odběrná místa Karlovarského kraje měla v roce 2009 distribuční sazbu C02 a instalovaný příkon na vstupu 3x25A.

Předpoklad velikosti nákladů na silovou elektřinu se pokusím ověřit a matematicky zpřesnit zjištěním přesného počtu odběrných míst, distribučních sazeb a struktury instalovaného příkonu (jističů).

Z toho pohledu bylo nutné zjistit další vstupní údaje pro přesnější rozbor nákladů.

A to zejména: a) Počet odběrných míst příspěvkových organizací. b) Počet a struktura odběrných míst. c) Počet a struktura distribučních sazeb.

47

Výše uvedené údaje byly zjištěny dotazováním na organizacích kraje. Výsledky průzkumu jsou uvedeny v příloze č. 3. Celkem bylo zjištěno 251 odběrných míst elektřiny v následující struktuře:

Tabulka č. 15 - Struktura odběrové distribuční sazby v organizacích kraje Struktrura odběrové distribuční sazby v organiuacích kraje 13, 5%

8, 3%

10, 4%

12, 5%

B C01

52, 21%

C02 C03 C25 C26

10, 4%

C45 146, 58%

Zdroj: vlastní graf – vstupní data viz příloha č. 3

Nejčastěji zastoupeným tarifem je sazba pro odběr C02d – 3x25A

Na základě zjištěných dat, a za předpokladu stále struktury odběrných míst a neměnných distribučních sazeb roku zjištěných v roce 2008, byla pomocí kontingenční výpočtové tabulky a pomocných výpočtů určena struktura nákladů na elektřinu u organizací kraje. Základním vstupními proměnnými pro výpočet byly použity údaje z ceníku ČEZ resp. základní cena pro rok 2007, indexy změny cen (viz tabulka č. 10), dále počet odběrných míst s danou distribuční sazbou a celkové náklady snížené o daň z elektřiny a DPH.

Cílem výpočtu je zjistit výši měsíčních paušálů a poměr nákladů na silovou elektřinu a distribuci elektřiny při spotřebě 1 kWh a tato zjištění následně aplikovat na celkové náklady. Výsledkem bude matematicky upřesněný odhad nákladů na silovou elektřinu z celkových nákladů. 48

5.5.

POUŽITÉ VZORCE PRO VÝPOČET:

Vzorec č. 2- zjištění poměru mezi cenou za silovou elektřinu a cenou za distribuci Celkové náklady na elektřinu (bez DPH) = měsíční paušální cena za distribuci elektřiny + + (Cena za distribuci + Cena za silovou elektřinu)x počet MWh

Prvním krokem je zjištění výše měsíčních paušálů a poměr ceny za distribuci a ceny silové elektřiny u spotřebované 1 kWh a z tohoto vztahu následně vyjádřit podíl platby za silovou elektřinu.

Vzorec č. 3- měsíční paušální platby Měsíční paušální platby
∑    . šá é   č  č   čů  í ě

Druhým krokem je zjištění poměru nákladů na silovou elektřinu a distribuci elektřiny při spotřebě 1 kWh. (Cena za distribuci + Cena za silovou elektřinu)x počet MWh

Vzorec č. 4- měsíční platby za distribuci Platby za distribuci =
∑    .  é   č     í ž  č   čů  í ě

Vzorec č. 5 - měsíční platby za silovou elektřinu Platby za silovou elektřinu
∑    é   č   čů  í ě

Vážená průměrná cena za 1kWh silové elektřiny = Platba za silovou elektřinu / 251 / 1000 Vážená průměrná cena za 1kWh distribuce elektřiny = Platba za distribuci / 251 / 1000

Vzorec č. 5 – vážená průměrná celková cena elektřiny Vážená průměrná celková cena elektřiny = Vážená průměrná cena za 1kWh silové elektřiny + Vážená průměrná cena za 1kWh distribuce elektřiny

Uvedené ceny resp. poměr nákladů silové elektřiny a distribuce elektřiny v 1kWh lze vyjádřit procentuálně a výsledky aplikovat na celkové náklady. 49

5.6.

ZJIŠTĚNÁ STRUKTURA NÁKLADŮ

Z provedených výpočtů bylo zjištěno:

5.6.1. Výše paušálních nákladů na elektřinu

Tabulka č. 16 - Výše paušálních nákladů na elektřinu v organizacích kraje 2 007 Paušální výdaje v celkových nákladech na elektřinu Podíl na celkových nákladech

2 008

2 009

2 753 004 Kč

2 707 922 Kč

2 947 944 Kč

10 %

8%

8%

Zdroj: vlastní výpočet

5.6.2. Poměr silové elektřiny a distribuce při spotřebě 1 kWh

Tabulka č. 17 - poměr silové elektřiny a distribuce při spotřebě 1 kWh 2007 Celková Cena 1kWh POMĚR DISTRIBUCE průměrná cena 1 kWh POMĚR SILOVÉ ELEKTŘINY průměrná cena 1 kWh

2008

2009

3,19 Kč

3,43 Kč

3,85 Kč

47,15 %

43,51 %

44,64 %

1,51 Kč

1,49 Kč

1,72 Kč

52,85 %

56,49 %

55,36 %

1,69 Kč

1,94 Kč

2,13 Kč

Zdroj: vlastní výpočet

5.6.3. Objem celkových nákladů na spotřebu 1MWh

Tabulka č. 18 - Objem celkových nákladů za spotřebu 1MWh 2007

2008

2009

Celkové náklady na elektřinu

28 557 337 Kč

33 311 315 Kč

35 198 274 Kč

Náklady bez DPH

23 997 762 Kč

27 992 702 Kč

29 578 382 Kč

2 753 004 Kč

2 707 922 Kč

294 7944

21 244 758 Kč

25 284 780 Kč

26 630 438 Kč

Z toho celkové paušální výdaje Z TOHO CELKOVÉ NÁKLADY NA 1 MWh Zdroj: vlastní výpočet

50

5.6.4. Zjištění nákladů na silovou elektřinu

Tabulka č. 19 - Velikost nákladů na silovou elektřinu v organizacích kraje 2007

2008

2009

Celkové náklady na MWh

21 244 758 Kč

25 284 780 Kč

26 630 438 Kč

Z TOHO CELKOVÉ NÁKLADY NA DISTRIBUCI

10 016 707 Kč

11 000 251 Kč

11 888 030 Kč

47,15 %

43,51 %

44,64 %

11 228 051 Kč

14 284 529 Kč

14 74 2408 Kč

52,85%

56,49%

55,36%

Poměr k celkovým nákladům Z TOHO CELKOVÉ NÁKLADY NA SILOVOU ELEKTŘINU

Poměr k celkovým nákladům

Zdroj: vlastní výpočet

5.6.5. Zjištění výše celkových nákladů na distribuci

Tabulka č. 20 - Velikost celkových nákladů na distribuci elektřiny v organizacích kraje Celkové paušální výdaje Celkové náklady na distribuci (MWh) DISTRIBUCE CELKEM Zdroj: vlastní výpočet

2007 2 753 004 Kč

2008 2 707 922 Kč

2009 2 947 944 Kč

10 016 707 Kč

11 000 251 Kč

11 888 030 Kč

12 769 711 Kč

13 708 173 Kč

14 835 973 Kč

5.6.6. Zjištění celkové spotřeby v MWh

Tabulka č. 21 - Velikost celkové spotřeby organizací kraje v MWh Celkové náklady na silovou elektřinu

2007 11 228 051 Kč

2008 14 284 529 Kč

2009 14 742 408 Kč

1,69 Kč

1,94 Kč

2,13 Kč

6644 MWh

7363 MWh

6921 MWh

Průměrná cena 1 kWh CELKOVÁ SPOTŘEBA V MWH Zdroj: vlastní výpočet

51

5.7.

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

Lze konstatovat následující výsledky: a) Výše celkových paušálních nákladů na distribuci v roce 2009 činila 2,947 milionu Kč. b) Poměr silové elektřiny a distribuce na 1 MWh je 47:53. c) Výše celkových nákladů na silovou elektřinu v roce 2009 činila 14,742 milionu Kč. d) Výše nákladů silové elektřiny v celkových nákladech na elektřinu činí 40 %. e) Výše celkových nákladů na distribuci v roce 2009 činila 14,835 milionu Kč. f) Průměrná cena silové elektřiny v roce 2009 činila 2130 Kč za MWh. g) Spotřeba kraje v roce 2009 činila 6921 MWh. h) Hypotéza byla výpočtem zpřesněna o 3,9 % což činí 0,573 milionu Kč.

Tabulka č. 22 - Velikost poměru nákladů na silovou elektřinu v celkových nákladech 2007

2008

CELKOVÉ NÁKLADY NA ELEKTRINU

28 557 337 Kč

33 311 315 Kč

35 198 274 Kč

CELKOVÉ NÁKLADY NA SILOVOU E.

11 228 051 Kč

14 284 529 Kč

14 742 408 Kč

39,32 %

42,88 %

41,88 %

Poměr v nákladech Zdroj: vlastní výpočet

2009

Na začátku byla uvedena hypotéza nákladů na elektřinu v ceníkových cenách ČEZ 2009, spotřebě 10 MWh, a distribuční sazbě C02 (3x25A) = Lze konstatovat, že hypotéza byla výpočtem zpřesněna o 3,9 %.

Tabulka č. 23 - Srovnání úvodní hypotézy a vypočtených nákladů na silovou elektřinu 2 009 výpočet

2009 hypotéza

Celkové náklady na elektřinu

35 198 274 Kč

35 198 274 Kč

Náklady na silovou elektřinu

14 742 408 Kč

13 375 344 Kč

41,88 %

38,00 %

Poměr nákladů Zdroj: vlastní výpočet

52

6. VARIANTY ŘEŠENÍ OPRIMALIZACE Možné varianty řešení optimalizace nákladů Po zvážení stávajícího stavu a všech dostupných alternativ je možné konstatovat, že jsou možné tři základní směry, kterými lze dosáhnout snížení celkových nákladů za nákup elektřiny v rámci všech organizací Karlovarského kraje.

a)

Optimalizace odběrů elektřiny dle charakteru připojení.

b)

Individuální výběrové řízení na dodávku elektřiny (každá organizace zvlášť).

c)

Centrální nákup elektřiny - sdružení všech organizací a 1 výběrové řízení.

Tato práce se zaměří z důvodu očekávané maximální úspory převážně na množstevní nákup elektřiny – tedy realizaci centrálního nákupu těchto komodit v rámci Karlovarského kraje.

Schéma č. 3 - Možné směry optimalizace nákladů

Množstevní nákup silové elektřiny formou centrální nákupu

Optimalizace nákladů na elektřinu

Individuální výběrové řízení na dodávku silové elektřiny

Optimalizace odběrů elektřiny dle charakteru připojení

Zdroj: vlastní schéma možných směrů optimalizace nákladů

53

6.1.

ZMĚNA CHARAKTERU ODBĚRU

První možností jak trvale snížit výši celkových nákladů Karlovarského kraje na nákup elektřiny pro krajské organizace je optimalizace charakteru odběru u jednotlivých odběrných míst. Toto opatření spočívá v detailním prověření jednotlivých odběrných míst z hlediska potřebnosti nasmlouvané výše odběrů, charakteru jističů apod. a týká se jen odběrů v kategorii C u elektřiny.

Z provedené analýzy plyne, že paušální poplatky spojené s charakterem odběru resp. velikostí jističe činí v roce 2009 cca 8 % celkových nákladů. Při předpokladu dosažení 5% úspory formou optimalizace odběrných míst je úspora ve výši cca 150 000,- Kč vůči administrativní náročnosti zanedbatelná a neefektivní.

Tabulka č. 24 - Výše paušálních nákladů na elektřinu v organizacích kraje Rok

2 007

Paušální výdaje

2 008

2 009

2 753 004 Kč

2 707 922 Kč

2 947 944 Kč

10%

8%

8%

Podíl na celkových nákladech Zdroj: vlastní výpočet

Optimalizací odběrných míst se rozumí změna velikosti distribučních sazeb za instalovaný příkon resp. snížení velikosti vstupních jističů případně změna sazby. Tomuto kroku by však musel předcházet energetický audit, který by vyhodnotil optimální potřeby organizací. 6.2. INDIVIDUÁLNÍ

VÝBĚROVÉ

ŘÍZENÍ

NA

DODÁVKU

SILOVÉ

ELEKTŘINY Druhou možností je realizovat jednotlivé výběrové řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách22 na dodavatele silové elektřiny v řádném výběrovém řízení na každé organizaci zvlášť. Díky tomuto kroku získá daná organizace možnost optimalizovat náklady spojené se spotřebou elektřiny díky pravděpodobnému snížení ceny nakupovaných komodit. Je však třeba zdůraznit, že tato úspora bude pouze zanedbatelná v komparaci s centrálním nákupem těchto komodit pro všechny organizace Karlovarského kraje.

22

ČR Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

54

Schéma č. 4 - Grafické znázornění individuálního nákupu komodity

Karlovarský kraj dotace

dodavatel komodity výběrové řízení

Příspěvkové organizace

komodita

Zdroj: vlastní schéma

Lze očekávat úsporu v řádu 5 – 10 %. Což v celkovém finančním objemu z pohledu kraje činí cca 0,7 – 1,5 milionu Kč.

6.3.

CENTRÁLNÍ NÁKUP SILOVÉ ELEKTŘINY

Nejefektivnějším řešením se jeví varianta množstevního nákupu silové elektřiny pro příspěvkové organizace Karlovarského kraje formou centrálního nákupu elektřiny.

Pro kalkulaci optimalizace nákladů lze vycházet z finanční analýzy nákladů roku 2009.

Tedy nákup 6922 MWh v ceně lepší než 2.130,- Kč za MWh.

Formou množstevního nákupu lze docílit až cca 20% úsporu při nákupu silové elektřiny.

Průměrná cena Base-load na burze PXE k 2. 2.2011 činila cca 55 euro za MWh což je cca 1375,- Kč za MWh.

Lze tedy konstatovat, že potenciál pro úsporu je při této variantě značný. V ideálním případě lze dosáhnout úspory až 755,- Kč na MWh.

V peněžním objemu cca 5,2 milionu Kč ročně!

55

Kraj má v zásadě dva způsoby jak zrealizovat tento záměr, které jsou popsány dále:

a) Buď zprostředkuje tento centrální nákup silové elektřiny pro organizace Karlovarského kraje tzn. bude pověřen jednotlivými organizacemi Karlovarského kraje k realizaci výběrového řízení pro všechny organizace na základě plné moci respektive podepsané smlouvy (tímto způsobem dojde k naplnění podstaty centrálního nákupu),

Schéma č. 5 - Grafické znázornění centrálního nákupu – zprostředkování centrálního nákupu

Karlovarský kraj

dodavatel komodity

plná moc komodita

příspěvkové organizace Zdroj: vlastní schéma

b) nebo nakoupí danou komoditu sám a následně dodá tuto komoditu jím spravovaným organizacím ke spotřebě.

Schéma č. 6 - Grafické znázornění centrálního nákupu – forma centrálního nákupu komodity

Karlovarský kraj

dodavatel komodity komodita

komodita příspěvkové organizace Zdroj: vlastní schéma

Obě varianty centrálního nákupu jsou v práci podrobně rozebrány dále.

56

7. EKONOMICKÁ,

ÚČETNÍ

A

DAŇOVÁ

ANALÝZA

ŘEŠENÍ Na základě výše specifikovaných variant lze konstatovat, že největší potenciál úspor lze dosáhnout pomocí centrálního nákupu silové elektřiny v rámci celého Karlovarského kraje a jeho organizací.

Ekonomická, účetní a daňová část záměru centrálního nákupu silové elektřiny v rámci Karlovarského kraje má za cíl vymezit základní aspekty optimalizace nákladů na elektřinu v rámci Karlovarského kraje v následujících oblastech:

Definování finančního a účetního mechanismu realizace centrálního nákupu elektřiny a možných variant řešení: a) Dopady v oblasti účetnictví, b) dopady v oblasti přímých a nepřímých daní.

Cílem práce v oblasti ekonomické, účetní a daňové je při maximálním možném zohlednění specifických podmínek Karlovarského Kraje vyjádřit názor na reálnost, proveditelnost a racionalitu systému optimalizace nákladů formou centrálního nákupu silové elektřiny. 7.1.

ANALÝZA

EKONOMICKÉHO

PŘÍNOSU

PROJEKTU

CENTRÁLNÍHO NÁKUPU ELEKTŘINY PRO KARLOVARSKÝ KRAJ Na základě dostupných informací se lze domnívat, že možnost úspory prostředků cestou centrálního nákupu daných komodit se bude pohybovat v rozmezí 5 – 20 % celkových nákladů Karlovarského kraje oproti roku 2009 respektive 2010 v závislosti na zvoleném způsobu realizace, což vzhledem k celkovým nákladům na spotřeby silové elektřiny v rámci Karlovarského kraje a vzhledem k přepokládanému růstu cen je položka velmi významná.

Zásadní otázkou je, jak reálně sledovat přidanou hodnotu, ke které by mělo dojít díky realizaci centrálního nákupu elektřiny v rámci Karlovarského kraje v komparaci se stávajícím systémem nákupu těchto komodit jednotlivými odběrateli v rámci organizací Karlovarského kraje, aniž by došlo k dalším významným dodatečným nákladům. 57

Jako jednoduchou a efektivní metodu doporučuji každoročně vyhodnotit celkovou sumu spotřebované energie a průměrnou cenu za jednotku dodané komodity. Tyto výsledky se následně dají komparativně srovnat s výstupy výše uvedené Finanční analýzy nákladů Karlovarského kraje na elektřinu, která mapuje tato data za roky 2009, 2008 a 2007. Karlovarský kraj tak získá nezpochybnitelnou komparaci těchto dat a současně může přesně zjistit a finančně vyjádřit celkovou míru úspory, které bude dosaženo díky optimalizaci nákladů formou centrálního nákupu elektřiny. Tímto způsobem Karlovarský kraj také může zavést poměrně jednoduchý systém energetického managementu a využít této dlouhodobé statistiky k motivování jednotlivých ředitelů svých zřizovaných organizací, a tak dosáhne vytvoření dlouhodobě udržitelného manažerského nástroje pro kontrolu spotřeby ve svých zřizovaných organizacích. Na základě výstupů z této dlouhodobé statistiky (nutné je ovšem odborně připravit podklady pro celkové vyhodnocení a zohlednit také provoz těchto zařízení, kde může docházet ke změnám) se dají tito jednotliví ředitelé pozitivně či negativně motivovat k tomu, aby hospodárně nakládali se spotřebou silové elektřiny ve svých organizacích. 7.1.1. Stručné vyhodnocení současného stavu V současné době jsou smlouvy s dodavateli elektřiny uzavřeny s jednotlivými příspěvkovými organizacemi v rámci Karlovarského kraje individuálně. Domnívám se, že vzhledem k velikosti nasmlouvaného množství a charakteru odběru jednotlivých odběrových míst, není možné dosáhnout stejné úrovně ceny jako při realizaci centrálního nákupu elektřiny pro organizace Karlovarského kraje, jak je rozebráno dále.

Vzhledem k tomu, že všechny příspěvkové organizace si zajišťují dodávky elektřiny jednotlivými smlouvami, není možné v tuto chvíli uplatnit pozitivní efekt množstevního nákupu dané komodity, který v optimalizaci nákladů hraje klíčovou roli.

V důsledku výše zmíněných skutečností se lze domnívat, že správně nastavené výběrové řízení na centrální dodávku elektřiny pro krajské organizace by přineslo bezpochyby významnou finanční úsporu v celkových nákladech.

58

7.1.2. Ekonomické úspory a možnosti jejich dosažení a sledování Jednoznačným motivem realizace navrhované optimalizace nákladů je ekonomická úspora, které je možné prokazatelně dosáhnout. V této souvislosti je vhodné popsat, z čeho se skládá výsledná cena dodávek elektřiny a jakým způsobem je tato cena stanovena.

Na liberalizovaném trhu s elektřinou je výsledná cena dodávky elektřiny pro odběratele složena z regulovaných částí celkové ceny - zejména činností přirozeně monopolního charakteru, tj. všech činností spojených s dopravou elektřiny od výrobce, či distributora prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy ke konečnému zákazníkovi, a dále se zajištěním stability elektroenergetického systému a rozvodů z technického i obchodního hlediska. Druhou podstatnou částí výsledné ceny elektrické je neregulovaná cena silové elektřiny, kterou pro jednotlivé kategorie odběratelů stanovují samotní dodavatelé (výrobci a obchodníci).

Cena silové elektřiny nemůže být z důvodu liberalizace trhu s elektřinou v rámci Evropské unie Energetickým regulačním úřadem již regulována a její výše je závislá nejen na situaci na domácím trhu (struktura zdrojů, budoucí spotřeba atd.), ale také z důvodu propojení soustav na působení vnějších tržních vlivů, tj. poptávce a ceně elektřiny v okolních zemích. Tuto cenu určují sami výrobci nebo obchodníci na základě svých nákladů na výrobu, obchodních strategií a reálných možností uplatnit se na trhu.

7.1.3. Možnosti realizace nákupu silové elektřiny z hlediska finančních a

účetních mechanismů se zaměřením na využití centrálního nákupu elektřiny v rámci Karlovarského kraje V rámci realizace centrálního nákupu elektřiny pro organizace ve správě Karlovarského kraje připadají v úvahu v současné době dvě možnosti řešení finančních a účetních mechanizmů.

3.2.2.6. Centrální nákup silové elektřiny od centrálního dodavatele za podmínek existence dosavadního systému příspěvků na činnost; Tato varianta řešení spočívá ve výběru centrálního dodavatele pro dodávky elektřiny pro organizace ve správě Karlovarského kraje, přičemž nakupujícím by stejně jako doposud byly jednotlivé organizace ve správě Karlovarského kraje. Realizací centrálního nákupu 59

může v tomto případě pověřit vedení Krajského třetí osobu – tedy expertní poradenskou firmu, nebo může toto výběrové řízení zrealizovat ve vlastní režii. Realizace tohoto výběrového řízení je věc mimořádně technicky a odborně náročná.

3.2.2.7. Centrální nákup silové elektřiny a jejich distribuce odběratelům formou nepeněžního příspěvku na činnost bez přímého pohybu finančních prostředků. Tato varianta se jeví jako velmi racionální a úsporná a to nejen z výše uvedených důvodů a výhod hromadného nákupu silové elektřiny a výsledných úspor kvůli poklesu cen nákupů, ale především z důvodů nízkých vedlejších nákladů, počínaje personálním zabezpečením a odpovídajících mzdových nákladů a konče náklady na převody peněžních prostředků. Zásadní v této souvislosti je vytvoření možnosti realizace nepeněžních příspěvků a jejich kvantifikace. Důležitým předpokladem v této souvislosti je vyjádření dodávek silové elektřiny v peněžních jednotkách, to znamená, že by se příspěvky na spotřebu silové elektřiny chovaly jako běžné peněžní dotace (příspěvky) bez realizace skutečných plateb. Tím by došlo ke značným úsporám. Vyhodnocování spotřeby by bylo rovněž v konečném důsledku prováděno v peněžním vyjádření.

7.1.4. Vedlejší

dopady variant finančních a účetních mechanismů

centrálního nákupu elektřiny zejména s ohledem na možný vznik negativních druhotných efektů Zásadní otázkou v tomto případě je, jak zajistit zachování přístupu řádných hospodářů ze strany managementu jednotlivých zřízených příspěvkových organizací v situaci, kdy již nebude realizován nákup silové elektřiny přímo konkrétní příspěvkovou organizací, ale prostřednictvím nákupu a distribuce daných komodit ve formě nepeněžních dotací (příspěvků) ze strany Karlovarského kraje.

Vzniká tedy nebezpečí nehospodárnosti a tím snížení efektu úspor, kterých bude nepochybně dosaženo v rámci centrálního nákupu. K eliminaci tohoto negativního efektu je možné zavést samostatný systém motivačních faktorů, které povedou k zachování hospodárnosti, což pozitivně ovlivní přístup k hospodárnosti ze strany managementu. V této souvislosti se nabízejí následující řešení:

60

a) Prémiový systém manažerů vázaný na úspory energie. Negativem tohoto řešení jsou další náklady, které zatíží systém centrálního nákupu ve formě zvýšených mzdových nákladů. Pozitivním efektem bude snaha managementu o úspory. Je možné rovněž prohloubit pohyblivou částku mzdy v návaznosti na požadované úspory silové elektřiny. b) Systém sankcí za překročení stanovených limitů. Výhodou je maximální úspora bez dodatečného vynaložení prostředků. Jako velmi výhodné se jeví spojení obou výše uvedených řešení zejména na možnosti dané právě pohyblivou částí mzdy. c) Zahrnutí kriteria úspor silové elektřiny do systému personálního hodnocení ředitelů, které má vliv na jejich další kariérní růst.

Prémiový systém i případné sankce je možné zapracovat do soustavy odměňování i kriterií hodnocení ředitelů, případně směrnic pro personální práci.

7.2.

STUDIE ÚČETNÍHO ŘEŠENÍ

Základním předpokladem je soulad současné účetní evidence s vyhláškou 410/2009 Sb.,23 dále tzv. druhovém členění, tzn., že náklady jsou členěny podle druhu (materiál, energie, služby, opravy, osobní náklady atd.), nikoliv podle účelu, na jaký byly vynaloženy – tzv. účelové členění.

Základním předpokladem je, aby účetní evidence byla vedena řádně ve všech organizacích. Kromě toho doporučuji zavést evidenci spotřeby daných energetických komodit v rámci stávajícího centrálního účetního systému Karlovarského kraje.

V návaznosti na výše uvedené bude zásadním požadavkem zavedení jednoduchého a jednotného systému controllingu, jehož součástí bude reporting přístupný pověřeným orgánům Karlovarského kraje.

23

ČR Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, jež nahrazuje vyhlášku č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

61

To předpokládá: a) sjednotit současnou účetní evidenci a doplnit ji o účelové členění nákladů a výnosů se zaměřením na spotřebu silové elektřiny a vydat zásadní jednotící účetní normativ v rámci kraje, b) vytvořit datový sklad přístupný všem oprávněným účastníkům, kde budou zároveň uchována data o nákladech na energie podle původního systému nákupu a zajištěn systém trvalých komparací včetně grafického vyjádření vývoje po jednotlivých obdobích a porovnání s minulými obdobími, c) definovat požadavky na jednotný reporting, d) zajistit softwarovou podporu pro tento systém na všech stupních – velmi dobře by se dal použít i standardní softwarový packet MS Office.

7.3.

STUDIE DAŇOVÝCH ASPEKTŮ

V rámci práce jsem posoudil nejrůznější daňové aspekty a to jak z pohledu přímých, tak nepřímých daní. Navrhovaný systém optimalizace nákladů formou centrálního nákupu, dle mého názoru nenaráží na problémy v oblasti zvýšení daňové zátěže v žádném směru.

62

8. APLIKACE ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH PŘI ŘEŠENÍ OPTIMALIZACE NÁKLADŮ NA ELEKTŘINU V této kapitole je rozebrána problematika zadávání veřejných zakázek na dodávky silové elektřiny pro příspěvkové organizace zřízené a financované Karlovarským krajem resp. je zde popsáno řešení realizace centrálního nákupu z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek24 (dále jen ZVZ). Navržené řešení může být aplikováno na kterémkoliv orgánu či instituci veřejné správy.

Nejprve je stručnou formou podán úvod do problematiky veřejných zakázek a vymezeny základní pojmy. V další části je pak popsán institut centralizovaného způsobu zadávání veřejných zakázek. V závěru jsou uvedeny varianty zadávacích řízení vhodných pro výběr dodavatele silové elektřiny, SWOT analýza a doporučené řešení.

Cílem rozboru zadávání veřejných zakázek je nalezení modelu výběru dodavatele elektřiny, který bude plně v souladu s příslušnými právními předpisy a současně povede k úspoře finančních prostředků Karlovarského kraje.

8.1.

ÚVOD DO PROBLEMATIKY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

ZVZ upravuje předepsaný postup vedoucí k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Hlavním důvodem právní úpravy ZVZ je zajištění hospodárnosti vynakládání (veřejných) prostředků zadavatelů. ZVZ dále klade důraz na vytvoření soutěžního prostředí mezi dodavateli a nediskriminační a transparentní výběr nejvhodnější nabídky (§ 6 ZVZ). Povinnost Karlovarského kraje, případně krajem zřízených příspěvkových organizací, postupovat při nákupu elektřiny dle pravidel zakotvených v ZVZ je dána tehdy, pokud jsou splněny definiční znaky veřejné zakázky, veřejnou zakázku zadává subjekt, který je zadavatelem a nejedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu.

24

ČR Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

63

8.1.1. Pojem veřejné zakázky V souladu s § 7 odst. 1 ZVZ je za veřejnou zakázku považovaná zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Nákup elektřiny je třeba ve smyslu výše uvedené definice obsažené v § 7 ZVZ považovat za veřejnou zakázku. Typově se jedná o veřejnou zakázku na dodávky ve smyslu § 8 ZVZ, neboť jejím předmětem je pořízení (koupě) věcí movitých čili zboží. Elektřina i zemní plyn jsou totiž v právním smyslu věcí (tzv. ovladatelné přírodní síly sloužící potřebám lidí).

8.1.2. Veřejný zadavatel Pokud má mít daná zakázka charakter veřejné zakázky, musí ji zadávat zadavatel. Definice zadavatelů veřejné zakázky je obsažena v § 2 ZVZ. ZVZ přitom rozlišuje mezi tzv. veřejným zadavatelem, dotovaným zadavatelem a sektorovým zadavatelem. V souladu s § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ je veřejným zadavatelem rovněž územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

8.1.3. Územním samosprávným celkem je obec, kraj a hlavní město

Praha. Na základě výše uvedeného je nepochybné, že jak Karlovarský kraj tak jím zřízené příspěvkové organizace (školy, zařízení sociálních služeb, nemocnice, organizace údržby silnic) spadají pod pojem veřejného zadavatele. Veřejným zadavatelem je přitom kraj jako územní samosprávný celek, nikoliv jeho orgány. Zadavatel se proto při všech právních úkonech učiněných v souvislosti s postupem podle ZVZ musí označovat jako kraje a nikoliv jako orgánu kraje (veřejným zadavatelem není např. krajský úřad).

64

8.2.

NADLIMITNÍ A PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

ZVZ rozděluje veřejné zakázky podle jejich předpokládané hodnoty na nadlimitní a podlimitní a na veřejné zakázky malého rozsahu. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je definována v § 13 ZVZ.

V souladu s výše uvedeným lze veřejné zakázky na dodávky dělit na: a) Veřejné zakázky malého rozsahu – finanční interval od 0,- Kč do 2 000 000,- Kč. b) podlimitní veřejné zakázky – finanční interval od 2 000 000,- Kč do 4 997 000,- Kč, c) nadlimitní veřejné zakázky – finanční interval nad 4 997 000,- Kč.

V předmětném případě bude Karlovarský kraj volit z druhů zadávacích řízení stanovených zákonem pro zadávání nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky. Nejpravděpodobnější je přitom realizace nadlimitní veřejné zakázky. V případě, že Karlovarský kraj bude plnit úlohu centrálního zadavatele pro své příspěvkové organizace (viz dále), musí být hodnota veřejné zakázky stanovena jako součet hodnot všech dílčích veřejných zakázek, jejichž zadání bude centrální zadavatel zabezpečovat. U dodávek elektřiny či zemního plynu se bude konkrétně jednat o součet předpokládaných hodnot (cen) zakázek (dodávek dané komodity) pro všechny příspěvkové organizace zřízené a financované krajem za dané období.

8.3.

FORMY ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR

Veřejné zakázky se zadávají v ČR třemi způsoby: a) Decentralizovaným způsobem, b) centralizovaným způsobem, c) smíšeným způsobem. 8.3.1. Decentralizovaný způsob Decentralizovaný způsob zadávání veřejných zakázek je postaven na principu, že za zadávací řízení a uzavření smluv na předměty veřejných zakázek jsou zodpovědní jednotliví zadavatelé, a to každý samostatně. Výhodou tohoto přístupu je možnost lepšího přizpůsobení

podmínek

dodávky

zboží

potřebám

jednotlivého

zadavatele.

Decentralizovaný způsob zadání je v současné době využíván i Karlovarským krajem, 65

neboť k nákupu energií dochází samostatně ze strany kraje a ze strany jednotlivých příspěvkových organizací zřízených a financovaných krajem. 8.3.2. Centralizovaný způsob Centralizovaný způsob znamená, že veřejný zadavatel, v našem případě kraj, reprezentuje kolektivní zájmy více zadavatelů veřejných zakázek, např. shora uvedených škol, zařízení sociální péče či zdravotnických zařízení na území kraje a zadává pro ně veřejné zakázky. V obecné rovině lze uvést, že institut centrálního zadavatele umožňuje zadavatelům pořizovat zboží, služby a stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sami museli provést zadávací řízení. Centrální zadávání lze stručně definovat jako přenesení odpovědnosti za zadávací řízení k veřejné zakázce a za veškerou administraci zadávacího řízení na centrálního zadavatele.

Centrální zadavatel a jeho funkce jsou definovány v § 3 ZVZ.

Dle § 3 ZVZ může být centrálním zadavatelem pouze veřejný zadavatel (viz definice veřejného zadavatele v § 2 ZVZ ). Centralizované zadávání se tak může uskutečňovat na všech úrovních veřejné správy – tedy od ústředních správních orgánů až po samosprávné celky, tj. kraje, obce, etc.

Institut centrálního zadavatele umožní příspěvkovým organizacím pořizovat energii prostřednictvím Karlovarského kraje jako centrálního zadavatele, aniž by samy musely realizovat jednotlivá zadávací řízení.

8.3.3. Smíšený způsob Smíšený způsob využívá nástroje zadávání veřejných zakázek na bázi centralizace (rámcové dohody, národní nákupčí skupiny, regionální a místní skupiny pro veřejné zakázky, specializované agentury na jednu či více oblastí poskytování služeb nebo zboží) při zachování decentralizovaného přístupu.

66

8.4.

MOŽNÉ TYPY ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

Při centralizovaném zadávání veřejné zakázky na dodávky elektřiny Karlovarským krajem se bude předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepochybně pohybovat ve výši přesahující limit stanovený pro nadlimitní veřejné zakázky. Z tohoto důvodu bude nezbytné postupovat v rámci některého druhu zadávacího řízení stanoveného v ZVZ pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek.

ZVZ v § 21 odst. 1 rozlišuje tyto druhy zadávacích řízení: a) Otevřené řízení (§ 27 ZVZ), b) užší řízení (§ 28 ZVZ), c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29 ZVZ), d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 ZVZ), e) soutěžní dialog (§ 35 ZVZ), f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 ZVZ).

Ze všech výše uvedených druhů zadávacích řízení, splňují zákonem stanovené podmínky pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek na dodávky elektřiny pouze dva druhy, a to otevřené řízení a užší řízení. Ostatní druhy zadávacích řízení jsou specifické pro určité situace zadávání veřejných zakázek, které se však v obecné rovině na předmětný případ nevztahují.

Oba druhy zadávacího řízení, tj. otevřené řízení a užší řízení jsou určeny neomezenému počtu dodavatelů, kteří mohou mít zájem o plnění veřejné zakázky. S ohledem na povinnou publikaci úkonů o zahájení zadávacího řízení v elektronickém informačním systému Evropské unie TED25 se pak o veřejnou zakázku vedle tuzemských dodavatelů mohou ucházet i zahraniční dodavatelé. To platí pro oba uvedené druhy řízení.

25

BusinessInfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Evropská databáze veřejných zakázek TED. Dostupné z WWW: .

67

8.4.1. Otevřené řízení Otevřené řízení je upraveno v § 27 ZVZ. Jelikož otevřené řízení představuje v praxi nejběžněji používaný druh zadávacího řízení, je možné jej obecně považovat za nejprověřenější druh zadávacího řízení. Existuje k němu rovněž bohatá rozhodovací praxe ÚOHS26 a soudů.

Obecně lze jako nevýhodu tohoto druhu zadávacího řízení uvést riziko obdržení většího počtu nabídek, které bude zadavatel (resp. hodnotící komise) muset posoudit a hodnotit, tj. větší administrativní náročnost zadávacího řízení. Počet uchazečů o veřejnou zakázku navíc v otevřeném řízení není možné žádným způsobem omezit. V některých případech tak může hrozit riziko, že nejvýhodnější nabídku podá uchazeč, který není dostatečně finančně stabilní pro dlouhodobější plnění veřejné zakázky. Naopak výhodou tohoto řízení je jeho velká transparentnost a kratší trvání v porovnání s užším řízením. V průměru taktéž zadavatelé v otevřeném řízení dosahují nižší nabídkové ceny než např. v řízení užším. Lhůta pro podání nabídek nesmí být u nadlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení kratší než 52 dnů. Nabídky musí, mimo jiné, obsahovat především doklady prokazující kvalifikaci a nabídkovou cenu. Zadavatel, resp. zadavatelem jmenovaná komise, následně při otevírání obálek zkontroluje úplnost nabídky. Dále posoudí, zda uchazeči splnili kvalifikaci a zda nabídky splnily zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Nabídky, které nebyly komisí vyřazeny, jsou následně hodnoceny dle příslušných hodnotících kritérií stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách.

Jako hodnotící kritéria může zadavatel v užším řízení dle § 78 odst. 1 ZVZ stanovit: a) Ekonomickou výhodnost nabídky nebo, b) nejnižší nabídkovou cenu.

8.4.2. Užší řízení Užší řízení (§ 28 ZVZ) je rovněž druh zadávacího řízení dle ZVZ, v rámci kterého se o veřejnou zakázku může ucházet kterýkoli dodavatel. Výraz „užší“ zde neznamená omezení přístupu uchazečů k řízení, ale je vyjádřením dvoukolovosti (dvoufázovosti) řízení. Ve druhé fázi užšího řízení jsou potom k podání nabídky vyzýváni jen ti dodavatelé, kteří 26

UOHS [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Dostupné z WWW: .

68

v

první

fázi

prokázali

splnění

kvalifikace,

či

případně

jen

určitý

okruh

„nejkvalifikovanějších“ dodavatelů. V první fázi užšího řízení dojde k předběžné selekci uchazečů dle jejich kvalifikace. Pokud některý ze zájemců nesplní byť jediné kvalifikační kritérium, bude zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení. K postoupení do druhé fáze je totiž nutné splnit všechny kvalifikační předpoklady. Pro postup do druhé fáze, tzv. užšího řízení, přitom může stačit prosté splnění kvalifikace. To znamená, že každý zájemce, který prokáže splnění minimální požadované hodnoty všech kvalifikačních předpokladů, se automaticky kvalifikuje pro účast na druhé fázi. Dle § 61 odst. 3 ZVZ však zadavatel má i možnost, aby okruh zájemců, kteří budou vyzvání k účasti v užším řízení, omezil. Toto ustanovení umožňuje stanovit v oznámení o zahájení zadávacího řízení maximální počet zájemců, kteří postoupí do druhé fáze. I když tedy všichni zájemci splní kvalifikační předpoklady v plném rozsahu, do druhé fáze postoupí jen jejich předem stanovený počet.

Výběr uchazečů, kteří postoupí do druhé fáze (užšího řízení) může zadavatel učinit pomocí jednoho z následujících dvou prostředků: a) Los, b) posouzení míry splnění kvalifikace (při současném dodržení podmínek uvedených v § 61 odst. 2 ZVZ).

Ve druhé fázi užšího řízení bude následně vybíráno mezi nabídkami uchazečů, kteří svou kvalifikaci již prokázali, a jsou proto v zásadě dodavateli způsobilými zakázku splnit. U takových uchazečů lze důvodně očekávat, že budou dodávky energií plnit kvalitně a jde již „jen“ o to, za jakých podmínek. V této druhé fázi již přímo dochází k posuzování a hodnocení nabídek na základě zadávacích podmínek a stanovených hodnotících kritérií.

Mezi výhody užšího řízení patří zejména možnost zadavatele limitovat počet nabídek, které budou posuzovány a hodnoceny, a to prostřednictvím omezení počtu zájemců dle předem deklarovaného objektivního kritéria. Nespornou obecnou výhodou užšího řízení je rovněž možnost zadavatele zahájit zadávací řízení již v okamžiku, kdy není zcela zpracována zadávací dokumentace, neboť prostor pro její přípravu zadavateli zbývá v období od oznámení užšího řízení do okamžiku odeslání výzvy k podání nabídek kvalifikovaným zájemcům. Ve vztahu k zadávacím řízením k veřejným zakázkám, které 69

jsou dlouhodobějšího charakteru (jako je například nákup energií) má užší řízení dále tu výhodu, že umožňuje, aby zadavatel eliminoval z účasti ve druhé fázi (v užším řízení) ty zájemce, kteří nejsou dostatečně ekonomicky spolehliví.

K nevýhodám tohoto druhu užšího řízení patří delší doba jeho trvání a také riziko podávání opravných prostředků již v první fázi užšího řízení. Vztaženo ke způsobu zadávání předmětné veřejné zakázky centrálním způsobem, lze jednotlivé fáze užšího řízení shrnout následovně: Po uzavření smluv o centrálním zadávání centrální zadavatel oznámí v informačním systému o veřejných zakázkách neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. Zájemci podají žádosti o účast a prokáží kvalifikaci. Vzhledem k tomu, že zpracovatel studie předpokládá, že se v případě centrálního zadání veřejných zakázek na nákup energií bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, lhůta pro doručení žádosti o účast v tomto zadávacím řízení nesmí být kratší než 37 dnů.

Po ukončení lhůty pro účast v zadávacím řízení zadavatel posoudí splnění kvalifikace jednotlivými zájemci. Následně vyzve ty, kteří kvalifikaci splnili a nebyli vyloučeni z další účasti v zadávacím řízení, příp. vyzve omezený počet zájemců (min. pět) k podání nabídky. Lhůta pro podání nabídky nesmí být v tomto případě kratší než 40 dnů. Na závěr dojde k hodnocení nabídek.

Dominantním hodnotícím kritériem by měla být i v tomto případě zejména nejnižší nabídková cena.

8.5.

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK POMOCÍ ELEKTRONICKÉ AUKCE

Elektronická aukce je specifický proces sloužící k hodnocení nabídek. V jeho rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující uchazečům o veřejnou zakázku předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně zadavateli umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických 70

metod jejich hodnocení. Institut elektronické aukce může v plném rozsahu využít i centrální zadavatel. Relevantní právní úprava je obsažená v § 96 a násl. ZVZ.

Cílem elektronické aukce je umožnit zadavateli v závěrečné fázi zadávacího řízení dosáhnout finanční úspory, a to transparentním způsobem a při využití nástrojů, jež jsou zcela nezávislé na personálním zabezpečení zadávacího řízení ze strany zadavatele. Elektronická aukce je tedy institutem, který není samostatným zadávacím řízením, ale je naopak nadstavbou a částí procesu v rámci standardního zadávacího řízení, kterou může zadavatel aplikovat v závěrečné fázi zadávacího řízení. Pokud se tedy zadavatel rozhodne elektronickou aukci použít, stává se aukce nástrojem pro hodnocení nabídek. Výsledek elektronické aukce je podkladem pro rozhodnutí hodnotící komise, resp. zadavatele, o výběru nejvhodnější nabídky. Předpokladem využití elektronické aukce je uveřejnění informace o jejím použití v oznámení o zahájení zadávacího řízení či výzvě k podání nabídek.

V souladu s § 96 odst. 4 ZVZ musí zadavatel při využití elektronické aukce v zadávacích podmínkách uvést alespoň: a) Hodnotící kritéria, která lze vyjádřit v číslech a jejichž hodnoty budou předmětem elektronické aukce, b) případná omezení nových hodnot nabídek uchazečů odpovídajících hodnotícím kritériím podle písmene a), které budou uchazeči předkládat v průběhu elektronické aukce (dále jen „aukční hodnota“), c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty, d) informace týkající se postupu při elektronické aukci, e) podmínky, za kterých budou uchazeči oprávněni v rámci elektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá podání aukčních hodnot, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné a f) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci.

71

8.5.1. Požadavky na elektronický nástroj ZVZ zrovnoprávňuje elektronické zadávání veřejných zakázek s klasickým postupem založeným na listinných dokumentech. Aby však nedocházelo k narušení základních principů ZVZ (transparentnost, rovné zacházení a nediskriminace), bylo do zákona zapracováno atestační schéma pro elektronické nástroje. Elektronickou aukci tak může realizovat pouze zadavatel, který disponuje zaručeným elektronickým podpisem. Právo k používání elektronického podpisu musí mít fyzická osoba, která bude jménem zadavatele nebo za zadavatele provádět úkony v rámci zadávacího řízení. Dalším zákonným požadavkem k provedení elektronické aukce je vlastnictví elektronického nástroje. Elektronickým nástrojem se přitom rozumí software, který splňuje všechny požadavky dle ZVZ. 8.5.2. Stručný popis elektronické aukce

Zadavatel vyhlásí zadávací řízení na příslušném formuláři Informačního systému o veřejných zakázkách27, kde specifikuje nejen podmínky elektronické aukce, ale zároveň i minimální požadavky na technické vybavení uchazeče, tj. např. na které internetové adrese bude aukce probíhat, jaký bude způsob přihlášení uchazeče do prostředí zadavatele a jaký bude proces identifikace či autorizace uchazečů. Kritéria hodnocení mohou být pouze číselně vyjádřitelná (kritéria, které nelze číselně vyjádřit, budou pouze běžně vyhodnocena a v elektronické aukci se stanou neměnnými konstantami). Před zahájením elektronické aukce je zadavatel povinen provést posouzení a hodnocení nabídek a pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 ZVZ (dále jen „předběžné hodnocení“). Po předběžném hodnocení zadavatel vyzve všechny uchazeče, kteří nebyli v rámci předběžného hodnocení vyloučeni, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce. Výzva musí být zaslána uchazečům elektronickými prostředky. Výzva zadavatele musí obsahovat veškeré informace nezbytné pro individuální připojení k elektronickým nástrojům použitým pro provedení elektronické aukce, datum a čas zahájení elektronické aukce. Pokud byly tyto informace uvedeny již v zadávacích podmínkách, postačí ve výzvě uvést odkaz na zadávací podmínky. 27

Informační systém o veřejných zakázkách [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: .

72

Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než 2 pracovní dny po odeslání všech výzev. Elektronická aukce se může skládat z jednotlivých časových období (dále jen „aukční kola“). O délce aukčních kol a dalších podrobnostech o jednotlivých aukčních kolech je zadavatel povinen informovat uchazeče ve výzvě. Po celou dobu elektronické aukce je zadavatel povinen uchazeči sdělit informaci o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Zadavatel je oprávněn uchazečům kdykoli v průběhu elektronické aukce oznámit počet účastníků v příslušném aukčním kole. Zadavatel však nesmí uveřejnit totožnost účastníků elektronické aukce v průběhu kterékoli její fáze. Uchazeč je oprávněn požadovat na zadavateli informace týkající se aukčních hodnot podaných ostatními uchazeči, pokud toto právo zadavatel připustil v zadávacích podmínkách či ve výzvě. Zadavatel je oprávněn ukončit elektronickou aukci: a) V předem stanovený den a hodinu, b) jestliže neobdrží žádné nové aukční hodnoty, které by splňovaly požadavky na minimální rozdíly pro jednotlivá podání; v takovém případě může zadavatel ve výzvě uvést též dobu, která musí uplynout od přijetí posledního podání s novou aukční hodnotou předtím, než elektronickou aukci ukončí, c) nebo byl-li vyčerpán počet aukčních kol, stanovený ve výzvě.

8.6.

MOŽNÉ

VARIANTY

ŘEŠENÍ

ZADÁVACÍHO

ŘÍZENÍ

CENTRÁLNÍHO NÁKUPU PRO KARLOVARSKÝ KRAJ Pro zadávací řízení centrálního nákupu navrhuji tyto 4 varianty:

a) VARIANTA 1 - Centrální zadání veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení. b) VARIANTA 2 - Centrální zadání veřejné zakázky v užším (dvoufázovém) zadávacím řízení. c) VARIANTA 3 - Centrální zadání veřejné zakázky v otevřeném či užším zadávacím řízení za pomoci elektronické aukce. d) VARIANTA 4 - Stávající stav – kombinace podlimitních výběrových řízení a zakázek malého rozsahu (dle reálného odběru komodit).

73

8.7.

SWOT ANALÝZA VARIANT ŘEŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

Tabulka č. 25 - SWOT analýza variant řešení zadávacího řízení

VARIANTA 4

VARIANTA 3

VARIANTA 2

VARIANTA 1

Varianty

Výhody


Soulad se ZVZ
Transparentnost
Menší prostor pro podávání námitek
Úspora při nákupu komodit
Soulad se ZVZ
Transparentnost
Možnost omezení počtu kvalifikovaných uchazečů
Možnost definování další technických služeb např. odchylka odběru
Vlastní smluvní dokumentace
Soulad se zákonem ZVZ
Efektivní hodnocení podaných nabídek
Transparentnost


Administrativně nenáročné z pozice kraje

Nevýhody

Příležitosti

Hrozby


Administrativně náročné z pozice kraje
Časově náročné
Nutné hodnotit velké množství nabídek
Administrativně náročné z pozice kraje
Větší časové nároky s ohledem na „dvoukolovost“ řízení
Menší úspora při nákupu komodit
Větší prostor pro podání námitek


Získání celkově výhodné nabídky
Široký výběr z velkého počtu nabídek
Získání vysoce způsobilého smluvního partnera
Dosažení celkově vhodné nabídky
Hodnocení menšího počtu nabídek


Administrativně náročné z pozice kraje
Nároky na „elektronizaci“ procesu
Široký prostor pro podání námitek
nemožnost definování další technických parametrů kontraktů

Nejnižší úspora za nákup komodit


Dosažení celkově vhodné nabídky


Potíže technického charakteru
Nebylo doposud posuzováno ÚOHS – tedy neexistují precedenty


Nízké náklady spojené s výběrem


Riziko porušení ZVZ
Odpovědnost na straně managementu zřízených organizací

Zdroj: vlastní návrh

74


Nutnost vyhodnocovat velké množství i méně způsobilých nabídek
Malý prostor pro výběr mezi nabídkami

8.8.

ORGANIZACE ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

8.8.1. Varianta I – Organizace otevřeného zadávací řízení Celý postup je proveden v souladu s ZVZ. Postup: a) Zpracování statutu centrálního zadavatele (zajištění uzavření smluv o společném postupu při centrálním zadávání s jednotlivými zadavateli (např. příspěvkovými organizacemi,

zřízenými

budoucím

centrálním

zadavatelem

a

obchodními

organizacemi s majetkovým vkladem budoucího centrálního zadavatele). b) Sběr dat a podkladů pro zpracování auditu aktuálního stavu spotřeby energií ze všech odběrných míst zadavatele (centrálního zadavatele). c) Zpracování auditu aktuálního stavu spotřeby energií ve všech odběrných místech zadavatele (centrálního zadavatele). d) Zajištění podpisu smluv o připojení pro organizace Karlovarského kraje. e) Zajištění výpovědí stávajících smluv na dodávky elektřiny k určitému datu. Je ovšem nutné vzít do úvahy, že některé smlouvy mají výpovědní lhůtu závislou na charakteru produktu (např. smlouvy společnosti CENTROPOL). f) Zpracování specifikace pro zadávací dokumentaci a oznámení veřejné zakázky. g) V souladu se zněním ZVZ je nutno provést veškeré úkony spojené s procesem veřejné zakázky v předepsaných lhůtách a v souladu se zněním ZVZ. Jedná se především o poskytování zadávací dokumentace zájemcům, přijímání obálek s dokumenty prokazujícími splnění kvalifikačních podmínek a s nabídkami uchazečů. h) Ustanovení komise pro posouzení kvalifikace a posouzení nabídek uchazečů, zpracování všech dokumentů o průběhu a výsledcích jednání, doporučení zadavateli k případnému vyloučení uchazečů nesplňujících kvalifikační předpoklady, doporučení zadavateli těch uchazečů, kteří splnili zadávací podmínky. i) Zpracování výsledků z podaných nabídek, které splnily zadávací podmínky. j) Doporučení zadavateli uchazeče, který podal nejvhodnější nabídku. k) Kontrola parametrů nabídky a uzavření smlouvy na dodávku elektřiny s vítězem zadávacího řízení.

Výše uvedený postup poskytuje dostatečný prostor pro vysoutěžení výhodné ceny pro zadavatele. Téměř jistě dojde k razantnímu snížení celkových nákladů Karlovarského kraje na nákup těchto komodit pro zřizované organizace Karlovarského kraje. Nevýhodou je 75

poměrně dlouhý časový úsek mezi zadáním výběrového řízení, odevzdáním nabídek a konečným výběrem dodavatele, ale v komparaci s popisovanou variantou č. II jde o kratší časový úsek. V tomto mezičase může cena energií (především elektřiny) na burze razantně stoupnout, nebo poklesnout. Toto riziko si obchodník promítne do ceny. Další vliv na cenu budou mít zadávací podmínky zadavatele.

8.8.2. Varianta II - Organizace užšího (dvoukolové) zadávacího řízení Celý postup je proveden v souladu s ZVZ. Postup: a) Zpracování statutu centrálního zadavatele (zajištění uzavření smluv o společném postupu při centrálním zadávání s jednotlivými zadavateli (např. příspěvkovými organizacemi,

zřízenými

budoucím

centrálním

zadavatelem

a

obchodními

organizacemi s majetkovým vkladem budoucího centrálního zadavatele). b) Sběr dat a podkladů pro zpracování auditu aktuálního stavu spotřeby energií ze všech odběrných míst zadavatele (centrálního zadavatele). c) Zpracování auditu aktuálního stavu spotřeby energií ve všech odběrných místech zadavatele (centrálního zadavatele). d) Zajištění podpisu smluv o připojení pro organizace Karlovarského kraje. e) Zajištění výpovědí stávajících smluv na dodávky elektřiny k určitému datu. Je ovšem nutné vzít do úvahy, že některé smlouvy mají výpovědní lhůtu závislou na charakteru produktu (např. smlouvy společnosti CENTROPOL). f) Zpracování specifikace pro zadávací dokumentaci a oznámení veřejné zakázky. g) V souladu se zněním ZVZ je nutno provést veškeré úkony spojené s procesem veřejné zakázky v předepsaných lhůtách a v souladu se zněním ZVZ. Jedná se především o poskytování zadávací dokumentace zájemcům, přijímání obálek s dokumenty prokazujícími splnění kvalifikačních podmínek a s nabídkami uchazečů. h) Ustanovení komise pro posouzení kvalifikace, zpracování všech dokumentů o průběhu a výsledcích jednání, doporučení zadavateli k případnému vyloučení uchazečů nesplňujících kvalifikační předpoklady, doporučení zadavateli těch uchazečů, kteří splnili zadávací podmínky. i) Ustanovení komise pro hodnocení nabídek, zpracování všech dokumentů o průběhu a výsledcích jednání, zpracování výsledků z podaných nabídek, které splnily zadávací podmínky. 76

j) Doporučení zadavateli uchazeče, který podal nejvhodnější nabídku. k) Kontrola parametrů nabídky a uzavření smlouvy na dodávku elektřiny s vítězem zadávacího řízení. Výše uvedený postup poskytuje dostatečný prostor pro vysoutěžení výhodné ceny pro zadavatele. Téměř jistě dojde k razantnímu snížení celkových nákladů Karlovarského kraje na nákup těchto komodit pro zřizované organizace Karlovarského kraje. Nevýhodou je poměrně dlouhý časový úsek mezi zadáním výběrového řízení, odevzdáním nabídek a konečným výběrem dodavatele. V tomto mezičase může cena energií (především elektřiny) na burze razantně stoupnout, nebo poklesnout. Toto riziko si obchodník promítne do ceny. Další vliv na cenu budou mít zadávací podmínky zadavatele.

8.8.3. Varianta III - Organizace Elektronická aukce V dnešní době se stále více setkáváme s výběrovými řízeními na bázi elektronických aukcí. Jedná se o elektronickou formu výběrového řízení formou vzdáleného přístupu účastníků k aukční síni přes Internet. Nezbytně nutnou podmínkou pro vyhlášení výběrového řízení je definice zadávacích a volitelných podmínek. Zadávací podmínky jsou množstevní, kvalitativní, platební, časové a ostatní podmínky, které definuje zadavatel a jejichž splnění je ze strany budoucího zájemce o dodávku energií předpokladem pro jeho účast ve výběrovém řízení. Volitelné podmínky jsou jiné než cenové podmínky, které jsou předem definovány zadavatelem. Postup při přípravě a organizaci výběrového řízení elektronickou aukcí: a) Zpracování statutu centrálního zadavatele (zajištění uzavření smluv o společném postupu při centrálním zadávání s jednotlivými zadavateli (např. příspěvkovými organizacemi,

zřízenými

budoucím

centrálním

zadavatelem

a

obchodními

organizacemi s majetkovým vkladem budoucího centrálního zadavatele). b) Sběr dat a podkladů pro zpracování auditu aktuálního stavu spotřeby energií ze všech odběrných míst zadavatele (centrálního zadavatele). c) Zpracování auditu aktuálního stavu spotřeby energií ve všech odběrných místech zadavatele (centrálního zadavatele). d) Zajištění podpisu smluv o připojení pro organizace Karlovarského kraje. e) Zajištění výpovědí stávajících smluv na dodávky elektřiny k určitému datu. Je ovšem nutné vzít do úvahy, že některé smlouvy mají výpovědní lhůtu závislou na charakteru produktu (např. smlouvy společnosti CENTROPOL). 77

f) Zpracování specifikace pro zadávací dokumentaci a oznámení veřejné zakázky. g) V souladu se zněním ZVZ je nutno provést veškeré úkony spojené s procesem veřejné zakázky v předepsaných lhůtách a v souladu se zněním ZVZ. Jedná se především o poskytování zadávací dokumentace zájemcům, přijímání obálek s dokumenty prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů zájemců. h) Ustanovení komise pro posouzení kvalifikace, zpracování všech dokumentů o průběhu a výsledcích jednání, doporučení zadavateli k případnému vyloučení zájemců nesplňujících kvalifikační podmínky, doporučení zadavateli těch zájemců, kteří splnili zadávací podmínky. i) Výzva zájemců k účasti na elektronické aukci. j) Průběh elektronické aukce. k) Doporučení zadavateli uchazeče, který podal nejvhodnější nabídku. l) Kontrola parametrů nabídky a uzavření smlouvy na dodávku elektřiny s vítězem elektronické aukce. Proces nákupu energií prostřednictvím elektronického výběrového řízení musí splňovat všechny náležitosti dané ZVZ. Princip elektronického výběrového řízení je transparentní, účastníci při samotném elektronickém řízení reagují na dynamicky se měnící cenové nabídky. Elektronické výběrové řízení v podmínkách státní správy neumožňuje zrychlení procesu, neboť zákon striktně diktuje lhůty pro jednotlivé části procesu výběrového řízení, ale umožňuje on-line dynamické porovnání nabídek. Tím se zlepší cenové parametry nabídky, a to o 2 až 12 % oproti výběrovému řízení vedeném klasickou obálkovou metodou. Tuto lze jednoznačně doporučit z důvodu dosažení nejvýhodnější ceny.

Nevýhodou tohoto systému je skutečnost, že ne všechny společnosti akceptují výzvu na účast v elektronickém výběrovém řízení a je velmi problematické aplikovat veškeré podmínky veřejného výběrového řízení na tento způsob výběru dodavatele elektřiny. Tento typ výběrového řízení je časově náročnější než způsob popsaný v rámci varianty I.

78

8.8.4. Varianta IV - Zachování stávajícího stavu Každá příspěvková organizace si nákup energie řeší individuálně. V případě, že zůstane zachován stávající systém, nebude ze strany organizací Karlovarského kraje naplněna povinnost péče řádného hospodáře a nebudou napraveny nedostatky zjištěné při sběru dat o odběrech energií. Jedná se především o odstranění úplného nedostatku smluvního krytí na dodávky elektřiny a subjekty nebudou provádět pravidelná výběrová řízení na dodavatele energií s cílem dosažení výhodných cen. Odběratelé v kategorii „C“ budou odebírat energie v ceníkových cenách stávajících dodavatelů, odběratelé v kategorii „B“ budou dostávat každý rok nabídku na dodávku energií od stávajících dodavatelů, kterou bez výběrového řízení nebudou schopni posoudit z hlediska její výhodnosti.

79

ZÁVĚR Cílem práce bylo provést analýzu trhu s elektřinou v ČR, analýzu nákladů na elektřinu Karlovarského kraje a navrhnout a vyčíslit varianty optimalizace těchto nákladů. Tento cíl práce byl splněn. Analýza trhu s elektřinou v ČR je uvedena v kapitole 2, 3 a 4. Analýza nákladů na elektřinu Karlovarského kraje podrobných výsledků pak v kapitole 5. Vyčíslení možných úspor a varianty optimalizace nákladů v kapitole 6.

Z analýzy nákladů na elektřinu vyplývá následující závěr:

VÝSLEDKY ANALÝZY NÁKLADŮ NA ELEKTŘINU KARLOVARSKÉHO KRAJE Ze známých celkových nákladů na elektřinu byla matematickými postupy zjištěna výše nákladů na silovou energii a distribuci elektřiny a celková spotřeba v MWh. Spotřeba kraje v roce 2009 činila 6921 MWh. Výše nákladů silové elektřiny v celkových nákladech na elektřinu činí 40 %.

Dále byly z analýzy zjištěny tyto výsledky: a) Výše celkových paušálních nákladů na distribuci v roce 2009 činila 2,947 milionu Kč. b) Poměr silové elektřiny a distribuce na 1MWh je 47:53. c) Výše celkových nákladů na silovou elektřinu v roce 2009 činila 14,742 milionu Kč. d) Výše nákladů silové elektřiny v celkových nákladech na elektřinu činí 40 %. e) Výše celkových nákladů na distribuci v roce 2009 činila 14,835 milionu Kč. f) Průměrná cena silové elektřiny v roce 2009 činila 2130 Kč za MWh.

Úvodní hypotéza pro výpočet nákladů na silovou elektřinu, která vycházela z předpokladu celkové spotřeby 10 MWh a distribuční sazbě C02 (3x25A) na všech odběrných místech byla výpočtem a analýzou dat zpřesněna o 3,9%.

Tabulka č. 26- Srovnání úvodní hypotézy a vypočtených nákladů na silovou elektřinu 2 009 výpočet 2009 hypotéza Celkové náklady na elektřinu

35 198 274 Kč

35 198 274 Kč

Náklady na silovou elektřinu

14 742 408 Kč

13 375 344 Kč

41,88 %

38,00 %

Poměr nákladů Zdroj: vlastní výpočet

80

Na základě určených nákladů na silovou elektřinu bylo možné určit a vyhodnotit možné varianty optimalizace nákladů.

VARIANTY

OPTIMALIZACE NÁKLADŮ NA ELEKTŘINU

KARLOVARSKÉHO

KRAJE

Po zvážení stávajícího stavu a všech dostupných alternativ je možné konstatovat, že jsou možné tři základní směry, kterými lze dosáhnout snížení celkových nákladů za nákup elektřiny v rámci všech organizací Karlovarského kraje. a) Optimalizace odběrů elektřiny dle charakteru připojení (změna sazby) b) Individuální výběrové řízení na dodávku elektřiny (každá organizace zvlášť) c) Centrální nákup elektřiny (sdružení všech organizací a 1 výběrové řízení)

Schéma č. 7 - Možné směry optimalizace nákladů

Množstevní nákup silové elektřiny formou centrální nákupu

Optimalizace nákladů na elektřinu

Optimalizace odběrů elektřiny dle charakteru připojení

Individuální výběrové řízení na dodávku silové elektřiny Zdroj: vlastní schéma

81

Z důvodu očekávané maximální úspory při variantě množstevního nákupu elektřiny – tedy realizaci centrálního nákupu těchto komodit v rámci Karlovarského kraje, rozebírala práce v dalších kapitolách (daňové a účetní dopady, zákon o veřejných zakázkách) právě variantu množstevního nákupu.

VYČÍSLENÍ MOŽNÝCH ÚSPOR Varianta - Změna charakteru odběru Z provedené analýzy plyne, že paušální poplatky spojené s charakterem odběru resp. velikostí jističe činí v roce 2009 cca 8% celkových nákladů.

Tabulka č. 27 - Výše paušálních nákladů na elektřinu v organizacích kraje 2 007

Paušální výdaje Úspora 5%

2 008

2 009

2 753 004 Kč

2 707 922 Kč

2 947 944 Kč

137 000 Kč

135 000 Kč

147 000 Kč

Zdroj: vlastní výpočet

Optimalizací odběrných míst se rozumí změna velikosti distribučních sazeb za instalovaný příkon resp. snížení velikosti vstupních jističů případně změna sazby. Tomuto kroku by však musel předcházet energetický audit, který by vyhodnotil optimální potřeby organizací.

Při předpokladu dosažení max. 5% - 10% úspory formou optimalizace odběrných míst je úspora ve výši cca 150 000 – 300 000 Kč ročně vůči administrativní náročnosti zanedbatelná.

3.2.2.8. Varianta - Individuální výběrové řízení na dodávku silové elektřiny Druhou možností je realizovat jednotlivé výběrové řízení v souladu se ZVZ na dodavatele silové elektřiny v řádném výběrovém řízení na každé organizaci zvlášť. Díky tomuto kroku získá daná organizace možnost optimalizovat náklady spojené se spotřebou elektřiny díky pravděpodobnému snížení ceny nakupovaných komodit. Lze očekávat úsporu v řádu 5 – 10% nákladů na silovou elektřinu. Což

v celkovém

finančním

objemu

cca 0,7 – 1,5 milionu Kč ročně.

82

z pohledu

kraje

činí

úsporu

Je však třeba zdůraznit, že tato úspora bude pouze zanedbatelná v komparaci s centrálním nákupem těchto komodit pro všechny organizace Karlovarského kraje.

Varianta - Centrální nákup silové elektřiny Nejefektivnějším řešením se jeví varianta množstevního nákupu silové elektřiny pro příspěvkové organizace Karlovarského kraje formou centrálního nákupu elektřiny.

Pro kalkulaci optimalizace nákladů lze vycházet z finanční analýzy nákladů roku 2009. Tedy zajistit nákup 6922 MWh v ceně lepší než 2130 Kč za MWh. Prostým srovnáním s průměrnou cenou na burze lze docílit úsporu až cca 60 %.

Průměrná cena elektřiny v Base-load na burze PXE k 20. 2.2011 činila cca 55 euro za MWh což je cca 1375,- Kč za MWh.

Lze tedy konstatovat, že potenciál pro úsporu je při této variantě značný. V ideálním případě lze dosáhnout úspory až 755,- Kč na MWh. V peněžním objemu úspora ve výši cca 5,2mil. Kč ročně!

Tato výše úspory již může akceptovat zvýšené administrativní náklady na vyúčtování a realizaci výběrového řízení. Tabulka č. 28 - Shrnutí variant dosažení možných úspor Varianta optimalizace nákladů

Očekávaná úspora

Změna charakteru odběru Individuální výběrové řízení Centrální nákup

300 000 Kč ročně 1 500 000 Kč ročně 5 200 000 Kč ročně

Zdroj: vlastní výpočet

83

DOPORUČENÍ: a) Pro Karlovarský kraj má smysl optimalizovat své náklady na elektřinu – potenciál pro získání úspory je velmi vysoký. b) Karlovarský kraj může efektivně docílit vysoké úspory realizací množstevního nákupu silové elektřiny formou centrálního zadání. c) Na základě SWOT analýzy vyhodnocení ZVZ doporučuji v případě Karlovarského kraje použít variantu –„Centrální zadání veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení“. d) V případě realizace centrálního zadání na množstevní nákup silové elektřiny doporučuji z důvodu očekávaného růstu ceny elektřiny uzavřít tendr na dobu delší než 2 roky (fixace ceny). e) Obdobnou výši úspor lze očekávat i centrálního nákupu zemního plynu a tepla.

Práce prokázala, že řešení optimalizace nákladů na elektrickou energii je ekonomicky zajímavý a složitý problém, který vyžaduje provedení podrobné analýzy a detailní rozbor trhu s elektřinou. Uváděné výsledky, postupy a doporučení uváděné v této práci dokazují, že synergický efekt u optimalizace nákladů na elektřinu provedený formou centralizovaného zadávacího řízené je pro Karlovarský kraj více než efektivní a může přinést významné finanční úspory.

Základní myšlenka, která je rozvedená v této diplomové práci, a která řeší optimalizaci nákladů na elektřinu formou centralizovaného zadávacího řízení, není doposud odborně zpracována a uváděna v žádné odborné literatuře. Z tohoto důvodu může v budoucnu dojít k určitým odlišnostem u řešení a konstatování uváděných v této práci a obsahem odborných publikací. Ze stejného důvodu mi dále uvedená použitá literatura poskytla pouze základní rámec a vodítka při řešení zadání této diplomové práce. 84

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace: 1. JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a EU. [s.l.]: Nakladatelství C. H. Beck, 2007. 600 s. ISBN 80-7179-575-9. 2. MÁČE, Miroslav. Finanční analýza obchodních a státních organizací. [s.l.]: Grada, 2010. 156 s. ISBN 80-247-1558-9. 3. MOCKOVČIAKOVÁ, Alena; MORÁVEK, Zdeněk; PROKŮPKOVÁ, Danuše. MERITUM Příspěvkové organizace 2010. [s.l.]: Aspi, 2010. 348 s. ISBN 978-80-7357533-5. 4. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. [s.l.]: Aspi, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. 5. PLEVNÝ , Miroslav; ŽIŽKA, Miroslav. Modelování a optimalizace v manažerském rozhodování. [s.l.]: Západočeská univerzita, 2010 (1. vydání). 298 s. ISBN 978-807043-933-3. 6. POPESKO, Boris. Moderní metody řízení nákladů. [s.l.]: GRADA, 2009. 233 s. ISBN 9788024729749. 7. ŘEZNÍK, Jiří. Ekonomická analýza příležitostí. [s.l.]: Montanex, 2007. 196 s. ISBN 8085780-87-9. 8. STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací, zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností s příklady z praxe 2011. [s.l.]: ANAG, 2011. 248 s. ISBN 978-80-7263-658-7 9. SYNEK, Miloslav; KUBÁLKOVÁ, Markéta; KOPKÁNĚ, Heřman. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. [s.l.]: Nakladatelství C.H.BECK, 2009. 320 s. ISBN 978-80-7400-154-3. 10.

ÚZ č. 822 - Veřejné zakázky, Koncesní předpisy - úplná znění předpisů. [s.l.]: Sagit,

2010. 144 s. EAN9788072086795.

85

Elektronické zdroje: 1. Českomoravská komoditní burza kladno [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: <www.cmkbk.cz>. 2. Český statistický úřad: Statistická ročenka 2009 [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 3. ČEZ, a.s. [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: <www.cez.cz >. 4. Energetické informační centrum [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: <www.energetik.cz>. 5. Energetický regulační úřad [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: <www.eru.cz >. 6. Karlovarský kraj [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: <www.krkarlovarsky.cz>. 7. Mojeenergie.cz

[online].

2011

[cit.

2011-04-27].

Dostupné

z

WWW:

. 8. Operátor trhu s elektřinou OTE,a.s. [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: <www.ote-cr.cz >. 9. Pražská energetická burza [online]. 21.4.2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: <www.pxe.cz>.

Zákony a vyhlášky: 1. ČR Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích v platném znění 2. ČR Zákon č.137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění 3. ČR Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 4. ČR Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou 5. ČR Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, jež nahrazuje vyhlášku č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

86

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČEPS

- Česká přenosová soustava

ČR

- Česká republika

ERÚ

- Energetický regulační úřad

EU

- Evropská unie

KVET

- Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

NT

- Nízký tarif

MPO

- Ministerstvo průmyslu a obchodu

OTE

- Operátor trhu s elektřinou

OZE

- Obnovitelné zdroje energie

PXE

- Pražská energetická burza

SSDE

- Silová elektřina v rámci sdružených služeb dodávky elektřiny

SZ

- Subjekt zúčtování

RÚT

- Registrovaný účastník trhu

UHOS

- Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

VT

- Vysoký tarif

VÚC

- Vyšší územní celek

ZVZ

- Zákon č.137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění

SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT Schéma č. 1 – Poskytované služby v rámci dodávky elektřiny

11

Schéma č. 2 - Způsob obchodování v EUR/1MWh

23

Schéma č. 3 - Možné směry optimalizace nákladů

53

Schéma č. 4 - Grafické znázornění individuálního nákupu komodity

55

Schéma č.5 - Grafické znázornění centrálního nákupu – zprostředkování centrálního nákupu

56

Schéma č. 6 - Grafické znázornění centrálního nákupu – forma centrálního nákupu komodity

56

Schéma č. 7 - Možné směry optimalizace nákladů

81

87

SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ Graf č. 1 - Podíl jednotlivých složek ceny v ceně elektřiny 2011

13

Graf č. 2 - Vývoj ceny za distribuci v Kč za MWh

15

Graf č. 3 - Vývoj ceny za použití přenosové sítě

16

Graf č. 4 - Vývoj cena systémových služeb v Kč za MWh

16

Graf č. 5 - Vývoj ceny OTE v Kč za MWh

17

Graf č. 6 - Vývoj ceny na podporu OZE a KVET

18

Graf č. 7 - závislost cen elektřiny na cenách ropy

21

Graf č. 8 - Czech peak Load Futures - leden 2011 - objem obchodu a kurz

27

Graf č. 9 - struktura odběrové distribuční sazby v organizacích kraje

42

Graf č. 10 - Vývoj cen ČEZ 2007 - 2011

43

Graf č. 11 - Struktura ceny za 10MWh elektřiny v roce 2009 - sazba C02d

45

Graf č. 12 - Celkové náklady na elektřinu u organizací kraje

46

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK Tabulka č. 1 - Vývoj ceny za distribuci

15

Tabulka č. 2 - Vývoj ceny za použití přenosové sítě v Kč za MWh

15

Tabulka č. 3 - Vývoj ceny systémových služeb v Kč za MWh

16

Tabulka č. 4 - Vývoj ceny OTE v Kč za MWh

17

Tabulka č. 5 - Vývoj ceny na podporu OZE a KVET

18

Tabulka č. 6 - Množství elektřiny zobchodované prostřednictvím dvoustranných smluv 25 Tabulka č. 7 - roční bilance obchodů na PXE – 2009

28

Tabulka č. 8 - Zobchodované množství elektřiny - burza Kladno - Březen 2011

29

Tabulka č. 9 - Celkové náklady na elektřinu u příspěvkových organizací Karlovarského kraje Tabulka č. 10 -

41 Rozbor cen ČEZ - ceny za distribuci a silové elektřiny – rok 2007 až

2011 – pro sazbu C02d – 3x25A

43

Tabulka č. 11- Celkové náklady na elektřinu u organizací kraje

44

Tabulka č. 12 -

Výpočet nákladů na elektřinu v roce 2009 - při sazbě C02d – 3x25A a

spotřebě 10MWh

45

Tabulka č. 13- Celkové náklady na elektřinu u organizací kraje

46

Tabulka č. 14 - odhadované náklady na silovou elektřinu

47

88

Tabulka č. 15 - Struktura odběrové distribuční sazby v organizacích kraje

48

Tabulka č. 16 - Výše paušálních nákladů na elektřinu v organizacích kraje

50

Tabulka č. 17 - poměr silové elektřiny a distribuce při spotřebě 1 kWh

50

Tabulka č. 18 - Objem celkových nákladů za spotřebu 1MWh

50

Tabulka č. 19 - Velikost nákladů na silovou elektřinu v organizacích kraje

51

Tabulka č. 20 - Velikost celkových nákladů na distribuci elektřiny v organizacích kraje 51 Tabulka č. 21 - Velikost celkové spotřeby organizací kraje v MWh

51

Tabulka č. 22 - Velikost poměru nákladů na silovou elektřinu v celkových nákladech

52

Tabulka č. 23 - Srovnání úvodní hypotézy a vypočtených nákladů na silovou elektřinu

52

Tabulka č. 24 - Výše paušálních nákladů na elektřinu v organizacích kraje

54

Tabulka č. 25 - SWOT analýza variant řešení zadávacího řízení

74

Tabulka č. 26- Srovnání úvodní hypotézy a vypočtených nákladů na silovou elektřinu

80

Tabulka č. 27 - Výše paušálních nákladů na elektřinu v organizacích kraje

82

Tabulka č. 28 - Shrnutí variant dosažení možných úspor

83

SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 - Působnost distribučních společností

14

Obrázek č. 2 - Příklad výsledků krátkodobý - denní trh - OTE dne 21.4.2011

24

Obrázek č. 3 - Obchody uzavírané v systému PXE

26

Obrázek č. 4 – podíly na trhu s lektanou v ČR rok 2009

39

Obrázek č. 5 - Karlovarský kraj

40

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Sdělení ekonomického odboru Karlovarského kraje Příloha č. 2 - Ceníky ČEZ za roky 2007 – 2008 – 2009 – 2010 – 2011 Příloha č. 3 - Počet a druh odběrných míst u organizací Karlovarského kraje Příloha č. 4 - Výpočtová tabulka Příloha č. 5 – Příspěvkové organizace Karlovarského kraje Příloha č. 6 – Dílčí náklady na elektřinu organizací Karlovarského kraje

89

Příloha č. 1 List č. 1 Sdělení ekonomického odboru Karlovarského kraje

Příloha č. 2 List č. 1 Ceníky ČEZ za roky 2007 – 2008 – 2009 – 2010

Příloha č. 2 List č. 2 Ceníky ČEZ za roky 2007 – 2008 – 2009 – 2010

Příloha č. 3 List č. 1 Počet a druh odběrných míst u organizací Karlovarského kraje

Struktura odběrných míst B Celkem B C01d

8 1x10A

1

1x15A

1

3x145A

1

3x25A

5

3x50A

2

3x60A

1

3x80A Celkem z C01d C02d

1 12

1x20A

3

1x25A

6

3x100A

8

3x120A

2

3x125A

2

3x145A

2

3x15A

1

3x160A

2

3x16A

2

3x170A

1

3x200A

2

3x20A

3

3x21A

2

3x250A

1

3x25A

48

3x28A

1

3x32A

6

3x33A

1

3x35A

2

3x36A

1

3x37A

1

3x40A

16

3x50A

18

3x57A

1

3x60A

1

3x63A

1

3x80A

10

3x86A Celkem z C02d C03d

8

2 146

3x100A

1

3x125A

2

Příloha č. 3 List č.2 Počet a druh odběrných míst u organizací Karlovarského kraje 3x160A

1

3x200A

1

3x250A

1

3x50A

1

3x63A

1

3x80A

1

3x86A

1

Celkem z C03d C25d

10 3x100A

6

3x120A

2

3x125A

1

3x150A

1

3x160A

4

3x200A

3

3x20A

1

3x250A

1

3x25A

3

3x32A

3

3x40A

1

3x50A

10

3x60A

2

3x63A

11

3x75A

1

3x80A Celkem z C25d C26d

3x125A

1

3x160A

2

3x200A

2

3x250A

2

3x315A

2

3x63A Celkem z C26d C45d

2 52

1 10

3x125A

1

3x160A

2

3x20A

1

3x250A

1

3x25A

4

3x37A

1

3x60A

1

3x63A

2

Celkem z C45d

13

Celkový součet

251

Příloha č. 4 List č. 1 Výpočtová tabulka OM

Distribuční paušál 2007 index

0

2008 98,29%

ostatní služby MWh

distribuční sazba MWh 2009

2007

108,70% index

2008 98,6

2009

2007

107,9 ceník

2008 ceník

silová EE MWh

2009 ceník

2007 index

2008

2009

114,80%

109,90%

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

9

9

10

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

1

9

9

10

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

1

144

142

154

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

5

29

29

31

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

2

57

56

61

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

1

72

71

77

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

1

90

88

96

2289

2257

2435

193

198

327

1847

2120

2330

3

72

71

77

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

6

36

35

38

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

8

450

442

481

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

450

442

481

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

450

442

481

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

576

566

615

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

58

57

62

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

576

566

615

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

8

12

2

72

71

77

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

576

566

615

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

696

684

744

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

3

72

71

77

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

90

88

96

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

936

920

1000

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

48

90

88

96

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

115

113

123

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

6

144

142

154

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

144

142

154

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

144

142

154

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

144

142

154

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

144

142

154

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

16

180

177

192

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

18

227

223

243

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

227

223

243

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

227

223

243

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

288

283

308

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

10

360

354

385

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

2

360

354

385

1836

1810

1953

193

198

327

1847

2120

2330

1

5250

5160

5609

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330 2330

2

6720

6605

7180

880

867

936

193

198

327

1847

2120

146

Příloha č. 4 List č. 2 Výpočtová tabulka 1

6720

6605

7180

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

1

8400

8256

8975

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

1

10500

10320

11218

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

1

2100

2064

2244

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

1

3360

3303

3590

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

1

4200

4128

4487

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

1

4200

4128

4487

880

867

936

193

198

327

1847

2120

2330

10 6

930

914

994

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

2

1163

1143

1243

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

1163

1143

1243

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

1488

1463

1590

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

4

1488

1463

1590

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

3

1860

1828

1987

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

186

183

199

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

2325

2285

2484

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

3

233

229

249

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

3

298

293

318

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

465

457

497

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

10

586

576

626

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

2

586

576

626

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

11

744

731

795

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

744

731

795

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

2

930

914

994

332

328

354

193

198

327

1455

1670

1835

1

3450

3391

3686

220

217

234

193

198

327

1455

1670

1835

2

4416

4340

4718

220

217

234

193

198

327

1455

1670

1835

2

5520

5426

5898

220

217

234

193

198

327

1455

1670

1835

2

6900

6782

7372

220

217

234

193

198

327

1455

1670

1835

2

8694

8545

9289

220

217

234

193

198

327

1455

1670

1835

1

2208

2170

2359

220

217

234

193

198

327

1455

1670

1835

5280

5190

5641

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

52

10 1 2

660

649

705

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

1

8250

8109

8814

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

1

1056

1038

1128

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

4

1320

1297

1410

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

1

2079

2043

2221

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

1

2640

2595

2821

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

2

2079

2043

2221

32

32

34

193

198

327

1789

2054

2257

13

251

Příloha č. 4 List č. 4 Výpočtová tabulka

OM

Roční paušál 2007 2008 588 586 588 586 2208 2178 4140 4110 2328 2305 1344 1329 1560 1542

2009 655 655 2386 4559 2542 1463 1694

1 1 1 5 2 1 1 12 3 4032 3988 4389 6 5472 5428 6009 8 47040 46301 50475 2 11760 11575 12619 2 11760 11575 12619 2 14784 14548 15850 1 1176 1164 1284 2 14784 14548 15850 2 2688 2658 2926 1 7392 7274 7925 2 17664 17378 18927 3 4032 3988 4389 2 3120 3083 3388 1 11712 11520 12540 48 1 1860 1836 2014 6 13248 13071 14317 1 2208 2178 2386 2 4416 4357 4772 1 2208 2178 2386 1 2208 2178 2386 16 42240 41649 45564 18 57672 56834 62106 1 3204 3157 3450 1 3204 3157 3450 1 3936 3877 4232 10 48000 47261 51555 2 9600 9452 10311 146 1 63480 62403 67850 2 162240 159482 173394 1 81120 79741 86697 1 101280 99556 108236 1 126480 124325 135160 1 25680 25249 27464

Distrubce na 1 MWh 2007 2008 2009 2510 2483 2790 2510 2483 2790 2510 2483 2790 12551 12414 13948 5020 4966 5579 2510 2483 2790 2510 2483 2790 6172 12344 16458 4115 4115 4115 2057 4115 4115 2057 4115 6172 4115 2057

6109 12217 16290 4072 4072 4072 2036 4072 4072 2036 4072 6109 4072 2036

6923 13846 18462 4615 4615 4615 2308 4615 4615 2308 4615 6923 4615 2308

2007 1847 1847 1847 9235 3694 1847 1847 0 5541 11082 14776 3694 3694 3694 1847 3694 3694 1847 3694 5541 3694 1847

2057 12344 2057 4115 2057 2057 32916 37031 2057 2057 2057 20573 4115

2036 12217 2036 4072 2036 2036 32579 36651 2036 2036 2036 20362 4072

2308 13846 2308 4615 2308 2308 36924 41539 2308 2308 2308 23077 4615

1847 11082 1847 3694 1847 1847 29552 33246 1847 1847 1847 18470 3694

1101 2203 1101 1101 1101 1101

1094 2187 1094 1094 1094 1094

1291 2582 1291 1291 1291 1291

1847 3694 1847 1847 1847 1847

silová EE MWh 2008 2120 2120 2120 10602 4241 2120 2120 0 6361 12722 16963 4241 4241 4241 2120 4241 4241 2120 4241 6361 4241 2120 2120 12722 2120 4241 2120 2120 33926 38166 2120 2120 2120 21204 4241 2120 4241 2120 2120 2120 2120

2009 2330 2330 2330 11651 4661 2330 2330 0 6991 13982 18642 4661 4661 4661 2330 4661 4661 2330 4661 6991 4661 2330 2330 13982 2330 4661 2330 2330 37284 41945 2330 2330 2330 23303 4661 0 2330 4661 2330 2330 2330 2330

Příloha č. 4 List č. 5 Výpočtová tabulka

1 1 1 10 6 2 1 1 4 3 1 1 3 3 1 10 2 11 1 2 52 1 2 2 2 2 1 10 1 2 1 1 4 1 1 2 13

251

40800 50880 50880

40111 50018 50018

43618 54388 54388

1101 1101 1101

1094 1094 1094

1291 1291 1291

1847 1847 1847

2120 2120 2120

2330 2330 2330

69840 28872 14436 18336 73344 68400 2712 28380 9828 12168 6060 75120 15024 103488 9408 23280

68695 28395 14197 18031 72123 67255 2674 27903 9685 11985 5965 73918 14784 101809 9255 22898

74781 30902 15451 19618 78470 73161 2925 30349 10582 13082 6502 80531 16106 110867 10079 24927

3324 1108 554 554 2216 1662 554 554 1662 1662 554 5541 1108 6095 554 1108

3324 1108 554 554 2216 1662 554 554 1662 1662 554 5540 1108 6094 554 1108

4251 1417 709 709 2834 2126 709 709 2126 2126 709 7085 1417 7794 709 1417

8728 2909 1455 1455 5818 4364 1455 1455 4364 4364 1455 14546 2909 16001 1455 2909

10019 3340 1670 1670 6680 5010 1670 1670 5010 5010 1670 16699 3340 18369 1670 3340

11011 3670 1835 1835 7341 5506 1835 1835 5506 5506 1835 18352 3670 20187 1835 3670

41880 106944 133440 166560 209616 26976

41172 105132 131175 163728 206048 26523

44772 114315 142623 178009 224011 28849

442 883 883 883 883 442

443 886 886 886 886 443

589 1178 1178 1178 1178 589

1455 2909 2909 2909 2909 1455

1670 3340 3340 3340 3340 1670

1835 3670 3670 3670 3670 1835

63840 16800 99480 13152 65280 25428 32160 50856

62757 16529 97787 12935 64197 25001 31618 50003

68235 18004 106313 14079 69855 27195 34387 54390

254 508 254 254 1015 254 254 508

258 516 258 258 1032 258 258 516

389 778 389 389 1556 389 389 778

1789 3578 1789 1789 7157 1789 1789 3578

2054 4108 2054 2054 8216 2054 2054 4108

2257 4515 2257 2257 9029 2257 2257 4515

Příloha č. 5 List č. 1 Příspěvkové organizace Karlovarského kraje IC 00074268 00074276 00076988 00077119 00077135 00077291 00077461 00077526 00369021 00377945 00520055 00574384 00574660 00669709 00669725 00669733 00669831 47723378 47723386 47723394 47723416 47723424 47723441 47723459 49742086 49753771 49753789 49753843 49754050 49766929 49767194 49767208 49767216 49767267 63553597 63553619 63553660 63554453 63554488 63555123 63555573 66362725 66362768

69979821

Název Galerie 4 - galerie fotografie Krajské muzeum Cheb Domov mládeže KARLOVY VARY Hotelová škola MARIÁNSKÉ LÁZNĚ SPŠ keramická KARLOVY VARY Střední zemědělská škola DALOVICE ISŠ zemědělsko-manažerská, OU a U CHEB SOŠ, SOU, OU a PrŠ NEJDEK Galerie výtvarného umění v Chebu Domov mládeže MARIÁNSKÉ LÁZNĚ SOU stravování a služeb KARLOVY VARY SOŠ logistických služeb a SOU DALOVICE Záchranná a dopravní zdravotní služba Karlovy Vary Střední zdravotnická škola a VZdŠ, KARLOVY VARY SOU stavební, OU a U, KARLOVY VARY Střední zdravotnická škola CHEB SOU zemědělské, OU a U, TOUŽIM Dětský domov AŠ Gymnázium CHEB Gymnázium MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Gymnázium, SOŠ a SOU textilní AŠ Dětský domov MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Dětský domov PLESNÁ Dětský domov CHEB Odborné učiliště a Praktická škola HORNÍ SLAVKOV Gymnázium OSTROV SPgŠ a Gymnázium KARLOVY VARY Pedagogicko-psychologická poradna KARLOVY VARY Střední lesnická škola ŽLUTICE ISŠ technická a ekonomická SOKOLOV Gymnázium SOKOLOV Obchodní akademie CHODOV Střední průmyslová škola LOKET Dětský domov HORNÍ SLAVKOV OA a VOŠ cestovního ruchu KARLOVY VARY Dům dětí a mládeže KARLOVY VARY Dětský domov OSTROV ZUŠ Josefa Labitzkého BEČOV NAD TEPLOU Základní umělecká škola ŽLUTICE Základní umělecká škola NOVÁ ROLE ZUŠ Antonína Dvořáka KARLOVY VARY Speciální školy KARLOVY VARY Galerie umění Karlovy Vary Léčebna dlouhodobě nemocných Nejdek

Příloha č. 5 List č. 2 Příspěvkové organizace Karlovarského kraje

70832641 70839000 70844275 70845417 70845425 70845441 70846529 70945624 70945632 70966206 71175130 71175199 71175202 71175211 71175229 71175237 71175245 71175253 71175296 71175326 71175334 73700720 75059151

Okresní ústav sociálních služeb v Sokolově Zvláštní škola a pomocná škola OSTROV Pedagogicko-psychologická poradna SOKOLOV První české gymnázium KARLOVY VARY Střední průmyslová škola OSTROV Dětský domov KARLOVY VARY Pedagogicko-psychologická poradna CHEB ZŠ a MŠ při dětské léčebně KARLOVY VARY Zvláštní škola ŽLUTICE Krajská knihovna Karlovy Vary Dětský domov v Aši (pro děti do 3 let) Domov důchodců v Perninku Domov důchodců v Hranicích Domov důchodců v Chebu Domov důchodců v Nejdku Domov-penzion pro důchodce v Lázních Kynžvart Domov-penzion pro důchodce "SKALKA" v Chebu Domov-penzion pro důchodce "SPÁLENIŠTĚ" v Chebu ÚSP pro mentálně postižené v Mariánské ÚSP pro mentálně postižené v Mnichově ÚSP pro mentálně postižené v Radošově Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, příspěvková organizace Střední škola živnostenská Sokolov

Celkem 68 příspěvkových organizací

Příloha č. 6 List č. 1 Dílčí náklady na elektřinu organizací Karlovarského kraje ICO 73700720 47723378 71175130 49767267 47723459 70845441 47723424 63553660 47723441 71175202 71175211 71175229 71175199 76988 377945 71175245 71175253 71175237 63553619 74268 66362768 369021 47723386 47723394 49753771 49767194 47723416 77119 49766929 77461 70966206 74276 69979821 63553597 49767208 49742086 70832641 70846529 49753843 70844275 70845417 574384

Název Agentura projektového a dotačního managementu Dětský domov AŠ Dětský domov v Aši (pro děti do 3 let) Dětský domov HORNÍ SLAVKOV Dětský domov CHEB Dětský domov KARLOVY VARY Dětský domov MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Dětský domov OSTROV Dětský domov PLESNÁ Domov důchodců v Hranicích Domov důchodců v Chebu Domov důchodců v Nejdku Domov důchodců v Perninku Domov mládeže KARLOVY VARY Domov mládeže MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Domov-penzion pro důchodce "SKALKA" v Chebu Domov-penzion pro důchodce "SPÁLENIŠTĚ" v Chebu Domov-penzion pro důchodce v Lázních Kynžvart Dům dětí a mládeže KARLOVY VARY Galerie 4 - galerie fotografie Galerie umění Karlovy Vary Galerie výtvarného umění v Chebu Gymnázium CHEB Gymnázium MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Gymnázium OSTROV Gymnázium SOKOLOV Gymnázium, SOŠ a SOU textilní AŠ Hotelová škola MARIÁNSKÉ LÁZNĚ ISŠ technická a ekonomická SOKOLOV ISŠ zemědělsko-manažerská, OU a U CHEB Krajská knihovna Karlovy Vary Krajské muzeum Cheb Léčebna dlouhodobě nemocných Nejdek OA a VOŠ cestovního ruchu KARLOVY VARY Obchodní akademie CHODOV Odborné učiliště a Praktická škola HORNÍ SLAVKOV Okresní ústav sociálních služeb v Sokolově Pedagogicko-psychologická poradna CHEB Pedagogicko-psychologická poradna KARLOVY VARY Pedagogicko-psychologická poradna SOKOLOV První české gymnázium KARLOVY VARY SOŠ logistických služeb a SOU DALOVICE

2 007 49 972 160 570 972 585 188 759 105 390 168 966 103 886 152 582 214 954 376 263 52 217 1 864 736 35 705 645 227 673 960 133 410

2 008 67 807 240 157 974 424 237 453 192 955 195 717 107 591 176 553 172 842 397 348 451 807 2 163 473 42 044 576 157 734 703 264 297

2 009 60 205 226 952 1 022 991 222 232 112 809 206 827 116 965 227 479 354 165 465 349 473 893 2 133 959 501 985 693 946 797 044 106 887

193 565 156 309 58 622 17 268 302 334 173 354 570 759 317 475 279 705 367 320 648 960 763 678 1 046 625 1 639 121 1 240 139 1 777 908 468 060 463 483 105 756

251 505 230 176 198 712 25 632 399 324 218 658 554 448 357 190 412 621 545 023 120 788 857 775 1 090 654 1 625 890 1 270 317 2 141 913 447 985 454 902 99 251

390 093 286 258 180 632 19 937 356 731 190 937 596 641 409 611 216 771 589 637 267 734 882 659 1 372 475 1 912 982 1 242 894 2 574 515 607 601 349 615 131 927

112 651 871 444 7 028

124 305 1 301 818 6 283

129 934 318 078 8 870

19 844 43 119 537 754 155 705

19 844 49 783 559 083 162 864

19 844 41 554 511 845 193 532

Příloha č. 6 List č. 2 Dílčí náklady na elektřinu organizací Karlovarského kraje

77526 669725 520055 669831 66362725 49753789 77135 49754050 49767216 70845425 75059151 669709 669733 77291 71175296 71175326 71175334 574660 63555123 63554488 70945624 63555573 63554453 70839000 70945632 CELKEM

SOŠ, SOU, OU a PrŠ NEJDEK SOU stavební, OU a U, KARLOVY VARY SOU stravování a služeb KARLOVY VARY SOU zemědělské, OU a U, TOUŽIM Speciální školy KARLOVY VARY SPgŠ a Gymnázium KARLOVY VARY SPŠ keramická KARLOVY VARY Střední lesnická škola ŽLUTICE Střední průmyslová škola LOKET Střední průmyslová škola OSTROV Střední škola živnostenská Sokolov Střední zdravotnická škola a VZdŠ, KARLOVY VARY Střední zdravotnická škola CHEB Střední zemědělská škola DALOVICE ÚSP pro mentálně postižené v Mariánské ÚSP pro mentálně postižené v Mnichově ÚSP pro mentálně postižené v Radošově Záchranná a dopravní zdravotní služba Karlovy Vary Základní umělecká škola NOVÁ ROLE Základní umělecká škola ŽLUTICE ZŠ a MŠ při dětské léčebně KARLOVY VARY ZUŠ Antonína Dvořáka KARLOVY VARY ZUŠ Josefa Labitzkého BEČOV NAD TEPLOU Zvláštní škola a pomocná škola OSTROV Zvláštní škola ŽLUTICE

559 927 559 560 337 970 314 021 57 803 280 841 341 066 377 873 513 561 969 853 491 986

308 776 389 498 505 037 331 233 164 678 224 032 539 338 395 050 389 016 1 038 370 1 905 300

317 283 414 900 558 042 349 198 167 589 286 299 523 149 411 750 572 513 1 001 538 2 215 915

242 013 243 903 350 518 1 605 153 492 437 820 577 1 477 540 17 438 8 653 23 572 115 124 12 760 76 223 29 797 28 557 337

240 220 208 997 341 980 1 740 521 620 950 1 345 705 1 738 477 15 321 8 390 27 696 192 754 16 504 75 689 25 711 33 311 315

306 371 242 764 309 021 1 782 494 638 071 1 350 709 1 861 851 16 432 14 563 27 696 166 288 18 316 90 507 28 020 35 198 274