OPTIMALIZACE FUNKČNÍHO STAVU MENTÁLNĚ POSTIŽENÝCH KLIENTU PSYCHOREGULAČNÍM CVIČENÍM Artašes Israeljan
Demokratické zmény ve společnosti maji svůj pozitivní vliv i na phstup k problematice socializace mentálné postižených (MPi Ve srovnáni s minulosti, kdy pečeť ..nevzdělavatelného" určovala osud M P středního a občas i lehčího stupné, za posledních nékolik let zřetelné vzrůstá snaha po maximálním zapojeni MP do normálního života a překonáni jejich izolace Jedinci středního stupné psychomotorické retardace nejsou schopni se o sebe postarat Pro né jsou zřízeny ústavy sociální péče (ÚSP). Kompenzace jejich defektu. adaptace a socializace ve vétši míře závisí na organizaci výchovně-vzdélávaciho procesu Socializace MP je dlouhotrv ajici proces, při némž postižený človék zv ládá krok za krokem prostřednictv ím výuky a výchovy nové návyky a dovednosti V důsledku toho se biologický tvor stává sociálním Bohužel. tento proces neprobíhá vždy hladce a bez problémů. U některých jedinců se během živou k prvotnímu defektu přidávají narušeni druhého řádu (díky nesprávné výchově nebo špatnému prostředí, depnvaci nebo zanedbávání), které komplikuji korekci a socializaci ještě více než pri-
márni mentální retardace (Vygotskij 1960). V případě, že se tyto druhořadé jevy, které vlastné s mentální retardaci nemají nic společného. zavčas neodstraní, pak probíhají zmény jak psychického charakteru, tak i chováni Psychický rozvoj se nejen zastavuje. ale i deformuje. Měni se samotný styl organizace vztahů postiženého s okolním světem Deformuji se veškeré aspekty psychiky senzomotonka. percepce. mentálni a emoční sféra S tím souvisí vytvořeni negativní předpojatosti, stereotypy chováni, úzkostnost, nadmémé neuropsychické napětí, uzavřenost a neochota komunikovat, špatné mezilidské vztahy. Občas tyto druhořadé úchylky a špatné dovednosti pevně zakotvi a vystupuji jako charakteristický rys osobnosti Ph řešeni těchto problémů jsou velmi vhodné psychoregulačni metody, otevirajici cestu k ovlivňováni původně neovlivnitelných funkcí organismu a podvědomí Pozitivní stránkou je vytvořeni schopnosti k samokontrole a sebepozorováni (introspekci). řízení vlastních emoci, tréninku vůle. paměti, pozornosti, k vytvořeni pružné, odolné a pohyblivé vyšši nervové čin-
nosu Psychoregulačni metody se používají ph léčeni psychosomatických poruch, fóbii, úzkostlivostí, ph výuce cizích jazyků, ph práci v extrémních podmínkách, ph prevenci zrakové únavy atd. VJechnv tyto práce se týkaly zdravých lidi Doposud se psychoregulačni cvičení neaplikuji pro mentálné postižené Naši snahou bylo doplnit tuto mezeru a pokusit se rozpracovat metodu regulace psychofyziologickeho \tavu (MRPS) pro mentálné postižené Aplikace MRPS měla za cil odstranit neuropsychicke napětí a zmírnit úzkostlivost dospělých M P klientů Pro zjišťování účinnosti metody jsme se snažili nalézt způsoby diagnostiky funkčního stavu, bezprostredné indikující pozitivní změny ve funkčním stavu MP klientů. Funkční stav determinuje možnosti člověka pro vykonávání určité činnosu. je to aktivační úroveň. zabezpečující probíhající činnost Pokles aktivační úrovně vede k asientzact a h\perakii\aci k neurotika osobnosti Ph plněni mentálního úkolu pozorujeme dva druhy aktivace, produktix-ni - na základě orientačního reflexu - a neproduktivní - spojené se vznikem obranného reflexu. V našem vý zkumu je mentálním úkolem test pozornosti Na úroveň aktivace má velký vliv vysoká individuálni úzkostnost a zvýšená reaktivita sympatického systému MP jedince. Orientační reflex je reakci pozornosti, vyvolané novým stimulem. V různých studiích se orientační reflex považuje za základní proces pozornosti, který je nezbyt-
ný pro učeni a kognitivní vývoj (Wagner - Ganiban - Cicchetti 1990. Furby 1974; Jose - Martinez-Selva - Garcia-Sanchez - Reycs 1995). Orientační reflex může být nepodmíněný a je základem bezděčné pozornosti Ihned po vzniku orientačního reflexu se automaticky zapíná pozornost záměrná, což zabezpečuje následné kontrolované rozpracováni stimulu. Stoupáni kožní vodivosti se posuzuje jako objektivní ukazatel záměrné pozornosti (Jose a kol 1995). Periodu orientačního reflexu a následné koncentrace pozornosti lze sledovat ph registraci kožné galvanického reflexu snižováni elektrického odporu kůže (tedy zvyšování její vodivosti) ph růstu emocionálního napětí. Orientační reflex stejné jako obranný reflex zvyšuje aktivační úroveň organismu Obranný reflex na irelevantní stimul (irelevantní, protože mentálni úkol nemůžeme považovat za ohrožuj id) lze vysvětlit vysokou úzkostlivosti jedince K vegetativním komponentám orientačního reflexu patrí nárůst kožní vodivosti, stabilita nebo pokles tepové frekvence, rozšířeni cév hlavy a zúžení cév rukou (Danilov a 1998) Kardiovaskulární změny jsou dobrými ukazateli výkyvů celkové aktivační hladiny, tj stupně energizace organismu (Wallace - Fehr 1970; Machač 1985) Nejčastěji bývá k tomuto účelu užívaná tepová frekvence Je metodicky nejsnazši a je možno ji registrovat telemetricky. Dynamika aktivační úrovně v kombinaci s tepovou frekvenci dovoluje rozlišeni orientačního reflexu od obranného.
Pfi orientačním reflexu je tepová frekvence stejná nebo nepatrné klesá Obranný reflex naopak způsobuje zvyšování tepové frekvence. Obranný reflex na irelevantní stimul ukazuje na vysokou úroveň úzkostlivosti, napéti subjektu a neschopnost soustředit se. Orientační a obranný reflex v našem výzkumu se vyšetřuje pomoci měřeni změn vodivosti kůže a tepové frekvence. Předpokládali jíme, že pod t litem MRPS bude obranný rrflei na irelev anlni stimul transformov án do orientálního.
METODA REGULACE PSYCHOFYZIOLOGICKEHO STAVU Teoretickým a metodologickým základem psychofýziologické regulace je vzájemná ovlivmtelnost a propojenost mezi vědomím a podvědomím, jak byla rozpracována v pracích K M Býkova (1960) a I. T Kurcina (1960) o kortikovucerálnich vzájemných v:ia:u h v organismu Úkolem metody regulace psycho fyziologického stavu (MRPS) je využiti nejen řídicích možností vědomí, ale i možností podvědomí. Důležitou součásti psychoregulace je formováni nového postoje, optimalizace funkčního stavu MP. jejich činnosti a chováni. MRPS je založena na určitém algoritmu vedoucím k formováni staxvpsychofyziologického přechodu (SPP). podobného přechodnému stavu mezi bdělosti a spánkem Tento stav je velice vhodný pro programov aní postojů nebo rituálů. V předkládaném pojetí termín postoj zahrnuje nejen uvědomované, ale i neu-
vědomované faktory, určujici pohotovost člověka reagovat určitým způsobem. Tedy jak člověk bude reagovat, hodnotit a určitou skutečnost prožívat, záleží na jeho postoji Jestliže chceme určitý postoj změnit nebo utvořit nový, je nutné „oslovit" podvědomí V bdělém stavu je to obtížné. někdy i nemožné K ovlivněni podvědomí někteří používají tréninkové metody opakováni určitých formulek v bdělém stavu (Schultz 1969). Jini pracuji se sugescemi v hypnotickém stavu, kdy je „cesta"do podvědomí více otevřena (Bechtérev 1925) V MRPS tyto dvě cesty jsou kombinované Vime. že trénink umožňuje zvýšit sugestibilitu, a proto vždy začínáme procvičováním relaxačních technik a v průběhu relaxace, je-li to možné, se snažíme vytvořit SPP Je to stav, v němž psychické fenomény (např slovo či představa) mají bezprostřední účinek na fyziologické procesy, což umožni v poměrné krátké době vytvořit zcela určitý program - postoj nebo ntuäl Rituál použitý v SSP slouží k snadnému vyvoláni relaxačního stavu. Změnu postoje a programováni rituálu lze uskutečnit prostřednictvím slovních sugesci v SPP. Slovo v tomto stavu se stává fýziologickým faktorem (Platonov 1957). Při formování SPP používáme dezaktiv ízujicího vlivu elektromasážniho strojku HV-F115. Lze využívat i jiné monotónní (audio, video, tepelné, vibrační a taktilni) podněty Tyto monotónni podněty vedou v příslušném smyslovém orgánu k pocitu únavy a k rozšíření procesu útlumu. Klient
relaxuje, uvolňuje se a dostává se do stavu dřímoty Psycholog dále verbalizuje a konstatuje to. co subjekt prožívá a pociťuje Tím utváří spojeni mezi svým slovem a pocity klienta. Na základě této zkušenosti sugestivně navozuje i další pocity. Ve SPP slovo začíná bezprostředné ovlivňovat funkční systémy Indikátorem dosaženi SPP je působeni našeho slova na periferní nervovou soustavu Může byt dosaženo pocitu lehkosti, tíže. tepla, dokonce lze dosáhnout i necitlivosti k bolesti atd Ve SPP sugestivně korigujeme nepříznivou dynamiku psychofyziologických dějů v organismu MP Touto MRPS dosahujeme stavu psychické dcsenzibilizace vůči všem exogennim faktorům mimo raport a zároveň směřujeme pozornost dovnitř, na prožíváni probíhajících pocitů. Celý proces psychoregulace je procesem řízeným psychologem, kde je cílem změna postoje. SPP je prostředkem k jeho dosaženi Samotný klid. relaxace a stav uvolněni tedy nestačí Omezime-li se jen na relaxaci, dosáhneme pouze krátkodobých výsledků Základním ovlivňujícím prostředkem psychoregulačnich metod je slow. řeč. informace Aby mělo slovo regulační účinek na funkční stav člověka, musí být vyvinuta alespoň impresivní řeč (vnímáni smyslu mluvené řeči). Aplikace psychoregulačnich technik a metod pro mentálně postižené lidi je obtížná. což je spojeno se zv láštnostmi je-
jich vyšší nervové činnosti Z těchto důvodů se v naší metodě verbální vlivy kombinuji t neverbálními Práce nasměrované na regulace psychofýziologického stavu MP dospělých sestávaji z několika fázi.
1 Seznámení a zkoumání - studie zdravotní a sociální dokumentace klienta, - bezprostřední seznamov áni s klientem, - zjišťováni aktuálních problémů chováni, emočního stavu, interpcrsonálnich vztahů (vůči personálů, sousedům, příbuzným), - zkoumáni verbálních schopnosti a slovní zásoby. - zkoumáni návyků spojených s usínáním (možnost použiti ph psychoregulaci)
2. Přípravná fáze - rozbor a vysvětlováni významu slov používaných ph psychoregulaci. - procvičováni přípravných fyzických a dechových cvičeni
3. Relaxační fáze - Stimulace horních končetin elektrickým masážním strojkem ph zavřených očich. intenzitu podřizujeme přáni klienta, aby to bylo příjemné, ale v žádném případě bolestivé. Vždy je lépe začít slabou intenzitou Je žádoucí, aby poklepáváni prstu vizuálně bylo vidět. Po šesti minutách stimulace programujeme určitý rituál, který nám pomůže ph našich následujících cvičenich snadno přejit do relaxačního stavu.
- Relaxační cvičeni. Zkoušíme rituál a pokračujeme v relaxaci podle následujícího schématu: - uvolnění svalů obličeje - ovlivňovaní rytmu dýcháni - uvolněni a pocit lehkosti v pravé ruce - uvolněni a pocit lehkosti v levé ruce - uvolněni a pocit lehkosti > pravé noze - uvolněni a pocit lehkosti v levé noze - pocit tepla v pravé ruce - pocit tepla v levé ruce - pocit tepla v pravé noze - pocit tepla v levé noze
4 Cílová fáze - Sugesce potřebných postojů a zaměřeni. V tomto stavu se nové postoje a stereotypy mohou vytvořit rychleji a zachovat se v paměti lépe než ve stavu čilosti - Upevněni naprogramovaného rituálu, diky čemuž se příště snadněji navozuje relaxační stav Dívat se na hvězdičku a počítat do pěti. což je ve své podstatě posthypnotická realizace naprogramovaného rituálu.
5 Závěrečná fáze - aktivace a výstup z relaxačního stavu - aktivace dýcháni - fáze vdechu je delši a hlubší - zbaveni pocitu ospalosti, tíhy - vyvoláváni pocitu svěžesti - otevíráni oči a pohyby rukou Psychoregulačni cvičeni jsou nahrána na CD, ale lze je používat jen později, ph automatizaci psychoregulačnich návyků.
Veškeré podrobnější informace o aplikaci metody poskytne Psychologické poradenství a diagnostika, Tilhonova 60 A, 627 00 Brno METODIKA Průzkum způsobů zjišťování účinnosti MRPS nás přivedl k rozhodnuti srovnávat dynamiku funkčního stavu MP klientů ph plněni mentálního úkolu před aplikaci MRPS a po třiceti psychoregulačnich cvičeních Dále byly zkoumány zmény kognitivních funkci pod vlivem MRPS Byly zpracovány a použity psychologické testy pozornosti a paměti (autorova vlastní úprava Bourdonova testu a autorova vlastni úprava testu paměti Luna A. R.)
Výzkumný vzorek Výzkumu se zúčastnilo 40 mentálně postižených klientů ÚSP pro mládež s celoročním pobytem Dle údajů vedoucích výchovných úseků téměř všichni účastnici různou měrou projevovali úzkostnost Mira úzkostnosti klientů však byla objektivně zjišťována prostřednictvím kožně galvanického reflexu a tepové frekvence před započetím a po aplikaci samotných cvičeni. Věkové rozpětí klientů je od 17 do SO let, z nichž je 27 mužů a 13 žen. Tabulka 1. znázorňuje procentuální rozloženi účastníků dle věku a diagnózy. Nejpočetnějši je věková skupina od 20 do 30 let 23 klientů. IQ bylo vyšetřeno pomoci Stenford - Binetové inteligenční škály (Terman-Mernll 1973). Pro porovnáni byl
také použit Ravcnův Inteligenční test IQ klientů se pohybovalo v pásmu lehke a střední mentální retardace od 35-70 U 60 % účastníků se IQ pohybovalo v pásmu 34-49, a u 40 S účastníků v pásmu 50-70 Byly vytvořeny experimentální a kontrolní skupiny, v každé po 20 klientech ÚSP Vyšetření v experimentální skupině byla provedena před započetím psychoregulačnich cvičení a po třicátém cvičeni, v kontrolní skupiné dvakrát v intervalu šesti mésicú Experimentálni skupina se v průbéhu šesti měsíců zúčastnila psychoregulačnich cv ičeni kontrolní skupina pokračovala ve svém pracovním a vzdělávacím procesu beze zmén U všech účastníků se mentální retardace kombinovala s dalšími poruchami DMO, epilepsii, poruchami chov jní a řeči (alálie. afázie) nebo autismem. V tab 1 je uvedeno rozděleni účastníků dle diagnózy. U 32 % účastníků se mentální retardace kombinovala s epilepsii a autismem
Zařízeni a procedura Pro vy šetřeni kožně galvanického reflexu se používaly: zesilovač LA7644I, 7 mm AgCL elektrody, které byly připevněny na levé ruce v zóně thenar (C6) a hypothenar (C8), polygrafický přístroj Telemetncke měřici zařízeni tepové frekvence POL AR BEAT, kontaktní gel Biogel 0.05 mol NaCl. rychlost záznamu 5 mm vteřina, lepicí pásek Vyšetřované osoby seděly na židli u stolu, na levé ruce měly upevněné elektrody, levá ruka spočívala na stole Veškerá aparatura byla
umístěna mimo zrakové pole vyšetřovaného Ve vyšetřovací místnosti bylo ticho, teplou vzduchu 21°C Na začátku byla během 5 minut zaznamenana kožní vodivost a tepová frekvence v klidovém stavu. Vyšetřující dával instrukce verbálním způsobem
Způsob kvantifikace výsledků Aktivační úroveň: Veličina aktivačního reflexu počítala úsek mezi vyšším a nižším bodem křivky po 2 až 5 vteřinách po stimulu Změna elektrického odporu kůže v AR ( H ' - H » ) x 100 ARw (Machač 1985. t. 19) Přičemž H1 - hodnou před aktivační vlnou. H' - nejnižší hodnou aktivační vlny. POZORNOST Hodnou koncentrace pozornosti byla vypočítána dle formule Q - ( M m) t, M - celkový počet symbolů, m - počet chyb; t - vynaložený čas na plněni úkolu Paméť: Vyšetřovaným osobám byla auditivnim způsobem exponována řada z 8 jednoduchých slov Jako mira výkonu sloužil počet zapamatovaných slov. To znamená. že maximální výkon po jedné prezentaci (opakování v jedné sém)-je 8 zapamatov aných slov Zapamatováni po prvních pěti prezentacích (opakováni) se týká krátkodobé paměti a poslední reprodukce
po jedné hod mé (již bez prezentace) dlouhodobé paměti Pofadi nebylo bráno v úvahu N Krátkodobá paměť množství zapamatovaných slov v průběhu S pokusů W - Dlouhodobá paměť počet slov vybavených za I hodinu Průměrné hodnoty v experimentální a kontrolní skupině byly porovnávány dle Studentova T- testu významnosti rozdílů VÝSLEDKY Úde lem výzkumu je získávání informaci o změnách kožní vodivosti, tepové frekvence, práceschopnosti. koncentrace pozornosti a schopnosti zapamatovat si pod vlivem MRPS Graf 1 znázorňuje změny, které proběhly v experimentální skupině po absolvováni 30 psychoregulačnich cvičeni
V experimentální skupině se vodivost kůže vlivem psychoregulačnich cvičeni nepatrně zvýšila (podle T - testu není rozdíl významný) z 5,8 S na 6,7 %. Největší změnu pozorujeme ve frekvenci tepu Před psychoregulačním cvičením bylo zaznamenáno zrychlení tepu při plněni mentálního úkolu o 15 pulsů Po psychoregulačnim cvičeni hodnota vzrůstu je 1 puls (p < 0.01). Zlepšil se také výsledek plnění mentálního úkolu o 28 %(p< 0,01). V kontrolní skupině poklesly hodnoty vodivosti o 27 % a tepu o 6,3 %. Práceschopnost se zlepšila jen o 0,8 %. V grafu 3 jsou uvedeny údaje o zlepšeni ukazatelů koncentrace pozornosti u klientů experimentálni skupiny V kontrolní skupině - graf 4 - tyto změny neprobíhají Změny po 6 měsících nejsou významné Graf 3 hlMfeC*
Graf I Eip* run* ntMni itupuu
li •* >' •
•
•
a
Graf 4 K«(itWv*« flaute* (tentr»kn< »a|lni| IKi U ' B H E f f i B
O
•
•
Zkouška pozornosti před a po aplikaci psychoregulačnich cvičeni ukazala na zvýšeni hodnoty koncentrace pozornosti o 21,6 % (p < 0,05). V kontrolní skupině se hodnota koncentrace pozornosti zvýšila jen o 2.3 V Hodnou dlouhodobé paméti v experimentálni skupiné se zvýšila o 40,5 % (p < 0.05) Před aplikaci metody byli klienti schopni za I hodinu po zkoušce vybavit si 4,2 slov a po aplikaci metody 5.9 slov. Hodnou krátkodobé paméti se zvýšila o 30,4% (p< 0,05). Pted aplikaci metody si klienti byli s to vybavit ihned po expozici 23 slov a po aplikaci MRPS 30 slov V kontrolní skupiné došlo k nevýraznému sniženi hodnoty dlouhodobé paméti o 2.3%. Hodnota krátkodobé paméti také nepatrné poklesla, v kontrolní skupině o 2.5 % (viz ub. 2 a 3).
Diskuse Před aplikaci MRPS reagovala většina klientů při plněni mentálního testu obranným reflexem. Vizuálně se to projevovalo neklidem, napětim. zbytečnými pohyby. mimikou, změnou hlasu do vysokých frekvenci, zvýšenou reaktivitou na poznámky, nervozitou a podrážděnosti k ostatním klientům V tomto sůvu každá maličkost (slovo, pohled, gesu) může působit jako stimul verbálni agrese Somatov egeutivně byl tento suv poznamenán zvýšením kožni vodivosti a tepové frekvence. V tomto suvu se klienti ne-
mohli dobře soustředit na plněni úkolů. Jakýkoliv menúlni úkol vyvolával neadekvátně vysokou aktivaci sympatického systému. Tento fakt byl námi hodnocen jako velmi nepříznivý pro proces socializace MP klientů U některých klientů byl tento způsob reagováni již pevné zakotven. obsahová naplň stimulu neměla žádný význam Jedinec obranným reflexem reaguje na jakýkoliv stimul, jako by mu hrozilo nebezpečí Bude-li stávajíc! stav zanedbán, lze předpokládat, že se vytvoří kompenzační mechanismy, projevující se v agresivním chováni Agresivní chováni tlumi úzkostlivost a napětí a navíc je ukový způsob chováni snadno manipulovatelný (Machač 1985) Prov edeny výzkum prokázal, že MRPS pozitivně ovlivňuje somatovegetativni a kognitivní funkce MP klientů. Pokles tepové frekvence znamená pokles neuropsychického napětí Sniženi neuropsychického napětí po aplikaci MRPS lze interpretovat jako transformaci obranného reflexu do orientačního To potvrzuje i zlepšení výsledků menUlni práceschopnosti a kognitivních funkci po MRPS Výsledky výzkumu ukazuji, že aplikace MRPS zlepšuje kognitivní funkce (pozornost a paměť). Test pozornosti prokazuje zlepšeni ukazatelů koncentrace pozornosti. Trénovaní klienti test splnili s menšími chybami a za kratší čas. Značné zlepšeni pozorujeme také ve schopnosti pamatovat si, a to jak krátkodobé, tak i dlouhodobé.
Závéry 1. Aplikace MRPS výrazné snižuje napětí spojené s plnénim mentálního úkolu. Tepová frekvence byla u trénovaných klientů po šestiměsíčnímu tréninku stabilizována U netrénovaných klientů hodnota tepové frekvence zůstala skoro stejně vysoká.
2. Aplikace MRPS výrazné zlepšuje kognitivní funkce (pozornost a paměť) 3. Rozpracovaná MRPS neni náročná z hlediska investic, nevyžaduje zvláštní personál Mohou si JI osvojit vychovatelé. kteří absolvovali výukový a výcv ikový kurz MRPS může posloužit jako prostředek psychokorekce a psychohygieny pro MP klienty.
Tab. 1: Charakteristika úěastnikú V ffc
riprrímratálai skupina
kontrolní skupina
do 20
1
1
21-29
II
13
30-39
5
3
40-49
3
3
Muři
12
15
2oy
«
5
Downú* syndrom
2
2
Ment t e l . bypenktis-it*
4
5
Epilepsie, lutismus
6
7
D i f é n
Ment ret. aut ismus
2
2
Psychopatie
2
2
Ment. ret . aUlic
1
DMO - ksadrupare/j
2
DMO. epilepsie
1
2
Inteligence IQ 50-70
9
7
IQ 34-49
II
13
•
Tab 2: t iperimcntální skupina K(.R
TEP
DO 5.79 t 2.56
15.4 * 3.97
PO 6.67 * 3.24
1.02 *
%
15.2
IJS1
93
ČAS
POZORNOST
DL PAMÉt
KR PAMÉt
29.1 * 16.9
31.1 t 12.3
4 , 2 * 1.22
2 3 * 3.6
20 J * 12.5
3 7 J * 16
5.9 * 0.S4
30 ± 2.9
21.6
40.5
30.4
21
Tab 3: kontrolní tkupina KGR DO 5.91 * 2.92
TTJ>
ČAS
POZORNOST
DL PAMÉt
KR PAMÉt
13.9*4.13
14.2 * 5,03
43.5 * 13,7
4 J * 0.56
24.2 * 2.47
43,4 * 13Jk
4.2 * 0,64
23,6 * 2.4
PO 4,34 * 1.73
13 t 4 , l (
14.1 * 4 , 7 |
*
-i)
-OJ
-27
-0.2
2.3
:.5
(KGR - kožné gahxintcký reflex) Literatura: BECHTÉREV. V M Samovnuieme i kueizm kok úceljajuiči faktor Vestmk znamj I?-18. 1925.3 1121-1HO B YKOV. K M -KURC1N.I T Kortikovisceralnaja patologija Leningrad. Medgiz 1960 DAN1LOVA. N N Psychofyziologie Moskva 1998 EPSTEIN. S Versuch einer Theone der Angs t In Birbaumer. N (ed): Neurophysilogie der Angst Munchen. Berlin. Hlen. Urban. Schwanzenberg 1973 ER1CSON. M H Healing tn Hypnosis Sew York. lr\mgation 1983 GR1MAK. L P Modehrovanie sostojanij v gipnoze Moskva 1978. GRJMAK. L P: Gipnoz i prestupnou Moskva 1997. FURBY. L: Attentwnal habituation and mental retardation A theoretical inter-
prvtation ofMA and IQ differences in problém solving Human Development. 17. 1974. s 118-138 IVANICKIJ. A M Syntéza informaci v klíčových úsecích kůry mozku Žurnál VND. Tom 47. 1997. str 209-225 ISRAEUAN. A A Voprojy prvfilaktiky običego i zntelnogo utomleni/a Promyšlennost Arménu, 8. 1986. s 40-45 IZARD. C E - TOMKINS. S S Affect and behavior Anxiety as a negative affect In Spielberger. Ch D (ed): Anxiety and behavior New York. London. Acad Press 1966 HORMANN. H - MAINKA. G - GUMMLICH. H Psvchische und phvsische Reaktion au) Gerausch verschidener subjektiver Wertigkeit Psychologische Forschung. 33. 1970. s 289-309 JOSE. M - MARTINEZ-SELVA. F - GARC1A-SANCHEZ. A - REYES. F Electrodermal Onentmg Activity in
Children with Down Syndrome American Journal on Menta! Relardation. Vol 100. No I. 1995. j 51-58 KURC1N. 1 T Kortiko-visceralnaja teorija i medicína Leningrad 1960 MACHAČ. M - MACHAČOVÁ. H HOSKOVEC. J Emoce a výkonnost Praha 1985 PAVLOV. 1 P Polnoje sobranie sočinemj Tom lil Moskva 1951 SCHVLTZ.J H Autogenní trénink Praha. SZN 1969 ŠIMONOV. P V Sozname a mozg Žurnál VND. Tom 43. 1993 s. 211-218 VYGOTSKU. L S Rozvine vysiurh psy-
chtčeskvch funkci, Moskva. 1960. s 54 WAGNER. S - GANIBAN. J - CICCHETTl. D Attention. memory. andpervepnon ui i n tunu m th Domu syndrome A revie* and commentary In CicchettiD - Beeghly. M (Ed ) Children wah Do*n syndrome A dewlopmental perspecttve Ne\v York. Camhndge Universit* Press 1990. s 147-179 HALLACE. R M - FEHR. F S Heart rate. skin resistance. and reaction tíme of mongoloid and normál children under baseline and distraction conditions Psychophysiology. 6. 1970, i. 722-731
