Opravy plastù jsou tak snadné ...
US3-00
2
Obsah
Strana òvod
4
Podm’nky oprav
5
Rozdžlen’ plastó
7
Identifikace
8
Ozna‹ov‡n’ plastó
9
Ozna‹ov‡n’ vùrobkó z plastó
12
SvaÞov‡n’
13
Komponenty pro lepen’
15
Lepen’
18
Shrnut’
22
Tento u‹ebn’ a pracovn’ seäit nelze pouì’vat m’sto d’lenskŽ pÞ’ru‹ky!
3
òvod
òvod Technologie oprav d’ló automobiló z plastickùch hmot m‡ pomžrnž kr‡tkou historii. D’lensk‡ oprav‡rensk‡ praxe proto pÞin‡ä’ st‡le se opakuj’c’ ot‡zky pro‹, jak, za jakùch podm’nek a kde opravovat plastovŽ d’ly?
Se vzróstaj’c’ œrovn’ technickŽho rozvoje se v konstrukc’ch automobiló ve st‡le vžtä’ m’Þe pouì’vaj’ plastovŽ d’ly, kterŽ jsou ‹asto z konstruk‹n’ch dóvodó kombinovanŽ i s jinùmi materi‡ly. Oblast jejich pouìit’ zahrnuje pÞedevä’m nejróznžjä’ povrchovŽ d’ly karoserie a jej’ n‡stavby, kryty, panely a d’ly interiŽru. N‡róst pod’lu plastovùch d’ló v celkovŽ v‡ze vozidla nen’ zdaleka ukon‹en a vzhledem k sou‹asnŽmu trendu v leteckŽ technice lze o‹ek‡vat, ìe i v konstrukc’ch automobiló se za‹nou postupnž aplikovat plastovŽ a kompozitovŽ prvky v daleko vžtä’ m’Þe i jako nosnŽ prvky. Obecnž plat’, ìe plasty lze z dóvodu jejich fyzik‡ln’ch vlastnost’ dobÞe opravovat. V autooprav‡renstv’ väak dosud pÞetrv‡vaj’ konzervativn’ tendence a opravy plastovùch d’ló se prov‡džj’ pouze vùjme‹nž.
Nej‹astžji poäkozenùm plastovùm d’lem u automobilu jsou n‡razn’ky, kterŽ v ‹etnosti poäkozenùch plastovùch d’ló zauj’maj’ aì 75% pod’l. PÞestoìe existuj’ róznŽ moìnosti oprav, bùvaj’ i pÞi malùch poäkozen’ch tyto opravy prov‡džny tou nejpohodlnžjä’ metodou, kterou je vžtäinou vùmžna celŽho n‡razn’ku. PÞ’‹in tohoto stavu je zÞejmž v’ce, ale nejpodstatnžjä’m dóvodem je asi neznalost posledn’ho stavu ve vùvoji a aplikaci lepidel a st‡le nedokonal‡ pŽ‹e o z‡kazn’ka a jeho finan‹n’ prostÞedky. C’lem tohoto pracovn’ho seäitu tedy je, sezn‡mit pracovn’ky servisn’ s’tž s dóvody a moìnostmi oprav plastovùch d’ló a proto je nutno nejdÞ’ve kr‡tce odpovždžt na n‡sleduj’c’ 4 ot‡zky:
US3-01
4
Podm’nky oprav
1.Pro‹ opravovat?
US3-02
Opravovat poäkozenŽ plastovŽ d’ly je nutno prov‡džt v prvŽ Þadž proto, ìe oprava je z finan‹n’ch a ekologickùch dóvodó vùhodnžjä’ neì prost‡ vùmžna za novù d’l. Zmžnu tohoto stavu proti minulosti zpósobil dalä’ vùvoj pouì’vanùch lepidel, zpósob aplikace tžchto lepidel, obecnù trend ke zvyäov‡n’ cen n‡hradn’ch d’ló a v neposledn’ Þadž i n‡róst n‡kladó na recyklaci poäkozenùch plastovùch d’ló. Dóleìitùm finan‹n’m i ‹asovùm faktorem je rovnžì moìnost okamìitŽ opravy bez nutnosti m’t tento d’l na skladž nebo ‹ekat na jeho dod‡vku. V pÞ’padž menä’ho poäkozen’ n‡razn’ku nen’ tÞeba prov‡džt ani jeho kompletn’ lakov‡n’.
Technickou a cenovou œroveË oprav‡renskùch technologi’ sleduj’ pe‹livž pojiäéovny. Podle n‡kladó na opravy stanovuj’ pro jednotlivŽ vùrobce automobiló diferencovanŽ pojistnŽ. Vùäe pojistnŽho je takŽ jedn’m z faktoró, podle kterŽho se z‡kazn’k rozhoduje o koupi pÞ’sluänŽ zna‹ky automobilu. Z‡kazn’k kvalitn’, rychlou a cenovž vùhodnou opravu jistž ocen’ a zóstane svŽ zna‹ce áKODA i do budoucna vžrnù.
2.Co opravovat?
Nej‹astžji opravovanùmi plastovùmi d’ly na automobilu jsou:
- N‡razn’ky (75%) - Spoilery - Kryty a drì‡ky reflektoró - PÞedn’ mÞ’ìka - Zpžtn‡ zrc‡tka
US3-03
5
Podm’nky oprav
3.Jak opravovat?
PÞi oprav‡ch plastovùch d’ló se uplatËuj’ n‡sleduj’c’ zpósoby oprav:
- Lepen’ - SvaÞov‡n’ - Laminov‡n’ - TepelnŽ vyrovn‡n’
US3-04
Nejv’ce uì’vanùm racion‡ln’m zpósobem opravy je lepen’ a tepelnŽ vyrovn‡n’ a proto se budeme tžmito zpósoby oprav zabùvat pÞednostnž.
3.Kdy opravovat?
Pracovn’ n‡ro‹nost pÞi opravž plastovùch d’ló je z‡visl‡ pÞedevä’m na rozsahu poäkozen’ a mŽnž na pouìitŽm zpósobu opravy.
Velmi obecnž lze Þ’ci, ìe ‹as prómžrnŽ opravy velkŽho plastovŽho d’lu (n‡razn’k) lepen’m nepÞes‡hne 2 hodiny v‹etnž pÞ’pravnùch prac’ a dokon‹ovac’ch prac’ povrchovŽ œpravy.
US3-05
Obecnž plat’: ÒOpravovat, kde je to moìnŽ - vymžËovat, kde je to nezbytnŽ!Ò
6
Rozdžlen’ plastó
Rozdžlen’ plastó st‡lost, toxicitu, na moìnost prov‡džn’ povrchovŽ œpravy, barven’, lepen’, sv‡Þen’ a v neposledn’ Þadž i recyklaci ‹i likvidaci. V uplynulùch 50 letech bylo vyvinuto nepÞebernŽ mnoìstv’ plastickùch hmot, kterŽ se z‡sadnž rozdžluj’ do dvou velikùch skupin:
PlastickŽ hmoty se vyv’jej’ podle poìadavkó na jejich nejróznžjä’ fyzik‡ln’ vlastnosti tj. zejmŽna na mechanickŽ, mechanicko - tepelnŽ, tepelnž - a elektricko-izola‹n’, vùrobnž - technologickŽ, zpracovatelskŽ, podle poìadavkó na chemickou
1) Termoplasty S rostouc’ teplotou mžn’ vùraznž svŽ mechanickŽ vlastnosti, pÞech‡zej’ do plastickŽho aì tekutŽho stavu. Zpracov‡vaj’ se pÞev‡ìnž vstÞikov‡n’m do forem.
2) Termosety S rostouc’ teplotou nemžn’ vùraznž svŽ mechanickŽ vlastnosti. Zpracov‡vaj’ se pÞev‡ìnž lisov‡n’m do forem.
V nžkterùch zem’ch (napÞ. ve ávŽdsku) vstoupil jiì v platnost z‡kon, podle kterŽho je kaìdù vùrobce ‹i prodejce povinen, po ukon‹en’ ìivotnosti danŽho vùrobku, odebrat jej od kupuj’c’ho a zajistit jeho recyklaci. V‡hovù pod’l recyklovatelnùch d’ló a komponentó m‡ stoupnout u automobiló aì na 95%.
S rostouc’m pod’lem v automobilovŽ technice roste sou‹asnž i snaha väech vùrobcó co nejv’ce zredukovat po‹et pouì’vanùch druhó plastó. Dóvod je prostù: Sn’ìit vùrobn’ n‡klady a n‡klady na recyklaci.
5% -
95 %
+
US3-06 7
Identifikace
Identifikace nejbžìnžjä’ch typó termoplastó
Vzorek drì’me na okraji plamene max. 10 sek.
Vzorek po odstranžn’ z plamene zhasne
Vzorek hoÞel ìlutùm plamenem
Positivn’ reakce na Beilsein. zkouäku
Z‡pach fenolu
Vzorek po odstranžn’ z plamene hoÞ’ d‡l
Vzorek hoÞel modrùm plamenem se ìlutou äpi‹kou
Vzorek hoÞ’ modrùm plamenem
Vzorek hoÞ’ modrùm plamenem se ìlutou äpi‹kou
Vzorek se rozpouät’ a kape. Z‡pach sp‡lenŽ vlny nebo vlasó
Z‡pach formaldehydu
Vzorek se Vzorek se nerozpouät’ rozpouät’ a kape
Z‡pach vlhkosti
PVC
PVC PC PA POM PMMA PE PP PS ABS SB
PC
PA
- Polyvinylchlorid - Polykarbonat - Polyamid - Polyoxymethylen - Akryl - Polyethylen - Polypropylen - Polystyren - Akrylonitil - Butadien - Styren - òderuvzdornù polystyrŽn
POM
Z‡pach hoÞ’c’ho
PMMA
Vlo‹ky saz’. Z‡pach styrenu
Nenapad‡n Nenapad‡n ÒtetraÒ ÒtetraÒ
Plave na vodž
Hmotnost menä’ neì 0,915g
PC
Vzorek hoÞ’ ìlutùm plamenem
ABS ‰asto nepróhl.
Nepróhl.
Hmotnost vžtä’ neì 0,915g
Nezbarvuje brom. vodu
Zbarvuje brom. vodu
PP
PS
SB
US3-07 8
Ozna‹ov‡n’ plastó
K—dy (zkratky) nejbžìnžjä’ch typó plastó
Tab1 - PÞ’klady pouìit’ z‡kladn’ch polymeró (Termoplasty a Duroplasty), kterŽ se ‹asto pouì’vaj’ v automobilovŽm prómyslu
Popis
Zkratka ABS
Acrylnitrit-Butadien-Styrol Copolymerisat
EP
Epoxid
PA6
Polyamid se 6 atomy monomerovŽ mÞ’ìky
PA11
Polyamid s 11 atomy monomerovŽ mÞ’ìky
PA12
Polyamid s 12 atomy monomerovŽ mÞ’ìky
PA66
Polyamid ze 2 monomerovùch mÞ’ìek po 6 atomech u kaìdŽ
PBT
Polybutylen-tereftalat
PES
Polythersulfon
PET
Polyetylen-tereftalat
PC
Polycarbonat
PE
Polyetylen
PF
Fenol-Formaldehyd
PMMA
Polymetylmethacrylat (Akryl)
POM
Polyoxymethylen, Polyacetal
PP
Polypropylen
PPE
Polyfenyleneter
PPS
Polyfenylsulfid
PTFE
Polytetrafluoretylen
PUR
Polyuretan
PVC
Polyvinylchlorid
SAN
Styrol/ Acrylnitril-Copolymerisat
9
Ozna‹ov‡n’ plastó
Tab2 - PÞ’klady pouìit’ plnic’ch a zesilujic’ch materi‡ló, kterŽ se ‹asto pouì’vaj’ v automobilovŽm prómyslu
Popis
Zkratka GF
Skeln‡ vl‡kna
GM
Skeln‡ vata
GB
SkelnŽ kuli‹ky
T
Talkum
M
Miner‡ln’ vùztuhy
WD
DÞevn‡ dré
Tab3 - PÞ’klady pouìit’ plnic’ch a zesilujic’ch materi‡ló, kterŽ se ‹asto pouì’vaj’ v automobilovŽm prómyslu
Popis
Zkratka
10
ACM
Kopolymer z etylakrylatu
AU
Polyesteruretan-kau‹uk
BR
Butadien-kau‹uk
CSM
Chlorsulfidovanù polyetylen
CR
Chloropren-kau‹uk
EPDM
Terpolymer z ethylenu,
ECO
Copolymer z etylenoxidu (oxiran) a chlormetyloxiranu
FPM
Kau‹uk s fluorem
MVQ
Silikonkau‹uk s matyl- a vinylskupinami na polymerovŽm Þetžzci
NBR
Acrylnitril-butadien-kau‹uk
NR
Isopren-kau‹uk (pÞ’rodn’ kau‹uk)
SBR
Styrol-butadien-kau‹uk
Ozna‹ov‡n’ plastó
PÞ’klady ozna‹en’ a pouìit’ plastó na vozech áKODA:
Materi‡l
FELICIA
OCTAVIA
PP+EPDM
n‡razn’k
podbžh kola
PP+EPDM+T
pÞ. deska
n‡razn’k
PP/PE+T
obklady sloupkó, prahó
obklady sloupkó, prahó, pÞ. deska
PP/PE
pÞitahova‹e
PP ostatn’
vùplnž
vùplnž
PE
n‡drì
n‡drì
ABS
stÞ. konzola, tžleso sv’tilny, popeln’ky, ofukova‹e, vnžjä’ zrc‡tka
maska, ovl‡d‡n’ topen’, kryt ty‹e Þ’zen’, kryt el. pohonu
PA6
pÞitahova‹e, vnžj. kliky, madlo v’ka kapsy, pÞ’chytky
vnžjä’ kliky, pÞ’chytky
PA66
pÞ’chytky
pÞ’chytky, spojky kabeló
PC
stropn’ lampi‹ka, 3. brzd. svžtlo
PPO
vùztuha v’ka kapsy
PBT
ät’t pÞ’strojó, ofukova‹e, mÞ’ìka rozmrazov‡n’ lamely ofukova‹ó, kryty stžra‹ó z‡str‹ky
ASA
liäty osvžtlen’ SPZ, znaky
PC/ASA
madlo 5. dveÞ’
vnžjä’ zrc‡tka, liäta osvžtlen’ SPZ, maska, folie pÞ’strojovŽ desky
PC/ABS
zadn’ lampy
APEC
krytka v zadn’ lampž
11
Ozna‹ov‡n’ vùrobkó
PÞ’klad ozna‹en’ pÞedn’ho n‡razn’ku na voze OCTAVIA Ozna‹ov‡n’ vùrobkó z plastó je normalizov‡no. Mus’ bùt vyzna‹eno ve formž tzv. raz’tka ve kterŽm jsou uvedeny pÞedepsanŽ œdaje. Ozna‹en’ mus’ bùt na kaìdŽm plastovŽm vùrobku ‹i d’lu.
Vùznam jednotlivùch zna‹ek:
a
a) Logo zhotovitele b) ‰’slo d’lu
b c) ‰’slo vùrobce
c d) Zkratka vùrobce
d
e) K—dovŽ ozna‹en’ materi‡lu
e
f) Zemž póvodu
f US3-08 01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
96
PÞ’klad tabulky s uveden’m datumu vùroby plastovŽho d’lu.
97 98 99 00 01 02 03 04 05
US3-09
NapÞ. ozna‹en’ ¬< PP + EPDM - T20 >¬ ud‡v‡ n‡sleduj’c’: - PP - polypropylen - EPDM - modifikovanù elastomer - T20 - zesilujic’ material
12
SvaÞov‡n’
SvaÞov‡n’ plastovùch komponentó - teplùm vzduchem - ultrazvukem
US3-34 US3-35
Identifikace plastovùch komponentó
DÞ’ve neì se plastovù vùrobek svaÞ’, je tÞeba stanovit materi‡l, ze kterŽho byl vyroben tak, aby bylo zaru‹eno spojen’ dobrŽ kvality. Spojen’ móìe nastat pouze pokud z‡kladn’ a pÞ’davnù materi‡l jsou stejnŽho typu, coì znamen‡, ìe vùrobek mus’ obsahovat tytŽì pÞ’davnŽ l‡tky. - vùchoz’m bodem identifikace je tepeln‡ zkouäka, protoìe pÞiloìenŽ schema obsahuje odkazy na proveden’ ostatn’ch zkouäek - pro identifikaci nebo typovŽ ur‹en’ plastovŽho vùrobku se odÞ’zne malù kousek ‹‡sti, kter‡ se m‡ svaÞit
13
SvaÞov‡n’
SvaÞovac’ proces Abychom z’skali dobrù vùsledek svaÞov‡n’, je tÞeba d‡t pozor na nžkterŽ dóleìitŽ faktory. Jak jiì bylo uvedeno, mus’ bùt jak z‡kladn’ tak pÞ’davnù materi‡l ‹istù a odmaätžnù. D‡le je tÞeba zaostÞit svaÞovac’ vl‡kno ze 45¡ na 60¡ a to ze tÞ’ dóvodó: - aby se dal zatla‹it äpi‹atù konec vl‡kna do zahÞ‡t’m zmžklŽho z‡kladn’ho materi‡lu - aby zaostÞen’, kterŽ je nastaveno dopÞedu ve smžru svaÞov‡n’, bylo snadnŽ nastartovat, protoìe vl‡kno se bude odv’jet pÞes zaostÞen’ - aby pÞi svaÞov‡n’ dokola, z dóvodó zaostÞenŽho konce, vznikl rovnomžrn, äikmù za‹‡tek, kterù nezpósob’ problŽmy pÞi zakon‹en’ Bžhem celŽho svaÞovac’ho procesu je tÞeba d‡vat pozor na œhel hoÞen’. Je dóleìitŽ drìet äpi‹ku plamene tak, aby proud teplŽho vzduchu pÞich‡zel pÞesnž ve smžru rovnobžìnŽm se svaÞov‡n’m a v œhlu ca 45¡ mezi svaÞovac’m vl‡knem a z‡kladn’m materi‡lem. Pokud se tento postup nedodrì’, zahÞej’ se okraje svaru nerovnomžrnž. Teplotu svaÞov‡n’ je tÞeba regulovat u zdroje, nikoliv zmžnou mnoìstv’ proch‡zej’c’ho vzduchu, protoìe pÞi velkŽm mnoìstv’ vzduchu ve svaÞovac’ z—nž vznik‡ nebezpe‹’ okysli‹en’ materi‡lu, jehoì dósledkem by byl äpatnù svar. Pouì’vanŽ typy hoÞ‡kó jsou zpravidla el. zahÞ’vanŽ. Vzduch proud’ pÞes topnŽ tžleso a pÞi prostupu pÞes ìhnouc’ vl‡kna se z’sk‡ potÞebn‡ svaÞovac’ teplota (20¡ - 600¡C). Je dóleìitŽ, aby teplota svaÞov‡n’ byla vhodn‡ ke konkrŽtn’mu typu plastu.
US3-38
NžkterŽ deformace plastovùch d’ló (n‡razn’ky), kdy nedojde k naruäen’ struktury d’lu, lze opravovat tepelnùm vyrovn‡n’m - ohÞ‡t’m teplùm vzduchem nebo ve vodž a n‡slednùm uveden’m do póvodn’ho tvaru.
14
Komponenty pro lepen’ Souprava (D 007 700) pro opravy d’ló z umžlùch hmot obsahuje:
Souprava (D 007 700) - pro opravy plastó Kunststoff Plastic repa- Reparaturset Set de repa ir set ration pour plastic
D 007 70
0
D 007 700
u Ne w ne uve ne 1 Set
US3-10
2-sloìkovŽ lepidlo na plasty (D 180 KU1 A1) v 50 ml zdvojenŽ kartuäi - nan‡ä’ se na o‹istžnŽ, odmaätžnŽ a primerem oäetÞenŽ plochy
US3-11
‰isti‹ (D 195 850 A1) ve 100 ml lahvi‹ce - pro o‹istžn’ a odmaätžn’ lepenùch d’ló
US3-12 15
Komponenty pro lepen’
Primer (D 822 150 A1) - 150 ml sprej - aplikuje se na lepenŽ d’ly jako podklad pod vlastn’ lepidlo
US3-13
Zesilovac’ folie s tkaninou - vyplËuje proraìenŽ otvory
US3-14
M’s’c’ äpi‹ky - umoìËuje snadnŽ prom’sen’ komponentó lepidla a jeho nan‡äen’ - nasazuj’ se pÞ’mo na kartuäi s lepidlem - jsou ur‹eny pro jednor‡zovŽ pouìit’
US3-15 16
Komponenty pro lepen’
Stžrka - pro rozt’r‡n’ lepidla
US3-16
PlechovŽ zesilovac’ vùztuhy - pÞikl‡daj’ se kolmo k lepenŽmu spoji
US3-33
D‡vkovac’ pistole (VAS 5155) - nen’ sou‹‡st’ sady
US3-32 17
Lepen’
Plastovou ‹‡st kompletnž pÞed‹istit a dókladnž osuäit.
US3-17
OpravovanŽ m’sto o‹istit z obou stran ‹isti‹em.
US3-18
Hrany opravovanŽho m’sta zbrousit do kl’novŽho sraìen’ (1-2cm/zrnitost 120) Trhliny a praskliny se na jejich konci odvrtaj’ menä’m vrt‡kem, aby se zabr‡nilo dalä’m jejich rozäiÞov‡n’m.
US3-19
Plochy zdrsnit po obou stran‡ch (zrnitost 120).
US3-20 18
Lepen’
OpravovanŽ m’sto o‹istit z obou stran ‹isti‹em na plasty a nechat odvžtrat asi 10 min. Na odmaätžnŽ plochy jiì nesahat - pÞ’padnž znovu Þ‡dnž o‹istit.
US3-21
Oboustrannž opravovanŽ m’sto Þ‡dnž nastÞ’kat primerem a nechat min. 10 min. odvžtrat. Na takto pÞipravenŽ m’sto v ì‡dnŽm pÞ’padž nesahat .
US3-22
NanŽst lepidlo na vnitÞn’ (zadn’) ‹‡st opravovanŽho m’sta (na trhliny nalepit plechovŽ zesilovac’ vùztuhy). Vz‡jemnou polohu poäkozenùch m’st zajistit vhodnou svžrkou.
US3-23
Na vnitÞn’ stranu opravovanŽho m’sta poloìit zesilovac’ tkaninu (vžtä’ jak opravovanŽ m’sto), po celŽ ploäe tkaniny nanŽst lepidlo a hladce äpachtl’ rozetÞ’t.
US3-24 19
Lepen’
PÞi extrŽmnž velkùch trhlin‡ch/d’r‡ch, nebo pro urychlen’ se doporu‹uje vytvrdit lepidlo pomoc’ infra‹ervenŽ lampy (60¡C - 70¡C/15min).
US3-25
Na vnžjä’ (pÞedn’) stranu nanŽst lepidlo a hladce rozetÞ’t.
US3-26
Nechat vytvrdit infra‹ervenùm z‡Þen’m (60¡C - 70¡C/ 15min).
US3-27
Po ochlazen’ a vytvrzen’ lepidla, pÞebyte‹nŽ lepidlo zbrousit a vzniklù prach odstranit. VytvrzenŽ lepidlo je brousitelnŽ, móìe se vrtat a Þezat v nžm z‡vity.
US3-28 20
Lepen’
Pro lepä’ pÞilnut’ laku nastÞ’kat na pÞedn’ stranu primer. T’mto je oprava plastovŽho d’lu ukon‹ena
US3-29
Vrchn’ plochy jsou vhodnŽ k lakov‡n’ podle smžrnic opracov‡n’ od vùrobcó lakó po 1-4 hodin‡ch.
US3-30
Struktura vrchn’ch ploch móìe bùt obnovena ve smžsi se ztvrzova‹em opravnùch lakó (napÞ. D775 108 - nen’ v dod‡vce).
US3-31
21
Shrnut’ Nžkolik uìite‹nùch rad
Nesm’chanŽ lepidlo ve zdvojenŽ kartuäi vydrì’ v otevÞenŽm stavu cca 8 mžs’có. NepouìitelnŽ jsou samozÞejmž nan‡äec’ äpi‹ky, kde sm’senù pÞ’pravek vytvrdne. To je oväem nepatrnŽ mnoìstv’, kterŽ neznamen‡ podstatnou ztr‡tu nebo nehospod‡rnost. Pro dalä’ opravu se pouìije nov‡ äpi‹ka. ZejmŽna pÞed novùm pouìit’m lepidla se na zdvojenou kartuäi nenasad’ äpi‹ka, ale nejprve se sejme malù bajonetovù uz‡vžr a d‡vkovac’ pistol’ se zkus’, zda pÞi vùtlaku jdou z obou kartuä’ stejnŽ ÒhousenkyÒ a lehce, jinak je nutno jehlou oba otvory Þ‡dnž pro‹istit. Po pouìit’ se ze zdvojenŽ kartuäe äpi‹ka sejme, zahod’ se a na kartuäi se nasad’ bajonetovù uz‡vžr, kterù dobÞe tžsn’. Na kartuäi se oväem móìe nechat i äpi‹ka se zatvrdlùm pÞ’pravkem. Kartuäe se pak skladuje (zavžs’ i s pistol’) v pozici, kdy je popsan‡ äpi‹ka smžrem doló ve zhruba svislŽ poloze.
Shrnut’ a vùhled do budoucnosti Souhrnnž lze konstatovat, ìe dosud provedenŽ zkouäky prokazuj’ proveditelnost oprav a odolnost odbornž opravenùch n‡razn’kó. Ofici‡ln’ vùrobce a dodavatel systŽmu prokazuje schv‡len’ tžchto oprav certifik‡tem, vydanùm autorizovanou zkuäebnou. Certifik‡t je takŽ dóleìitou pomóckou pro znalce a pojiäéovny pÞi zjiäéov‡n’ äkod. PÞi rozhodov‡n’ o tom, zda m‡ bùt provedena oprava nebo nahrazen’ novùm d’lem, je tÞeba vìdy zvaìovat ot‡zku hospod‡rnosti. Dóleìitou roli hraje aspekt pÞimžÞenosti opravy podle st‡Þ’ vozidla.
22
Pozn‡mky
23
