Opol-2006-zlom :29 Stránka 1

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 1

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 2

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 3

Přepis příspěvků z II. konference

Evropské fórum podnikání

KONKURENCE – KONVERGENCE – KOOPERACE

Praha, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 20. září 2006

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 4

KONKURENCE – KONVERGENCE – KOOPERACE Záznam příspěvků přednesených na konferenci pořádané 20. září 2006 NEWTON College, a.s. a Vzdělávacím střediskem na podporu demokracie Vytiskla tiskárna: SV, spol. s r. o., Na Louži 2a, Praha 10 Praha 2006 POLICY CENTRE FOR THE PROMOTION OF DEMOCRACY V Jámě 12 110 00 Praha 1 tel: 257 311 489 ISBN 80-903122-6-8

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 5

OBSAH

Slovo úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

7

Blok A REFLEXE ZKUŠENOSTÍ ZE ZKRÁCENÉHO PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2004–2006 . . . . . . . . . . . .

9

Blok B VYUŽITÍ STRKTURÁLNÍ POMOCI Z EU PRO ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR RŮSTU KONKURENCESCHOPNOSTI V ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 6

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 7

Slovo úvodem

Když jsme se zamýšleli nad tématem v pořadí druhého Evropského fóra podnikání, napadaly nám četné atraktivní možnosti: partnerství soukromého a veřejného sektoru v pravidlech EU, vliv implementace acquis communautaire do české legislativy na ekonomický růst a prosperitu české ekonomiky, uplatnění českých exportérů na jednotném evropském trhu, přínosy přímých investic ze zemí Evropské unie na dynamiku rozvoje české ekonomiky, možnosti proměn evropského sociálního státu. Nakonec jsme sáhli po tématu, které je vnitřně velmi kontroverzní: po politice hospodářské a sociální soudržnosti. Je symbolem solidarity mezi nejvyspělejšími a méně vyspělými zeměmi i symbolem poměrně rozsáhlých přerozdělovacích procesů probíhajících v Evropské unii. Je napadána pro byrokratické procedury, avšak i její krajní odpůrci často neváhají žádat o finanční prostředky ze strukturálních fondů. Její význam pro ekonomický růst a prosperitu české ekonomiky je patrně nižší než jiné aspekty vstupu do Evropské unie jako například přizpůsobení institucionálního a právního rámce či možnosti využití jednotného evropského trhu. Je však předmětem rozsáhlého zájmu všech, kdo mají zájem využít jí při realizaci svých záměrů, ať se již jedná o města, obce, regiony, podnikatelské subjekty, neziskové organizace či další skupiny uchazečů. S cílem nabídnout účastníkům 2. Evropského fóra podnikání možnost zamyšlení nad zkušenostmi z končícího programovacího období politiky hospodářské a sociální soudržnosti, resp. strukturální pomoci, informaci o novém programovacím období na léta 2007–2013 a o možnostech ucházet se o podporu v souladu s jednotlivými definovanými cíli a prioritami a možnost diskuse nad současným i potenciálním využitím strukturálních fondů jsme oslovili jednotlivé panelisty. Byli mezi nimi představitelé ČR v evropských politických strukturách, čeští politici – představitelé různých politických stran s různými názory na evropskou integraci, představitelé státní správy odpovědní za implementaci nového zaměření evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti v letech 2007 – 2013, vědci zabývající se profesně otázkami evropské integrace a jejího budoucího rozvoje, představitelé regionů i představitelé top managementu podnikatelských subjektů. 7

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 8

Název naší konference Konkurenceschopnost – Konvergence – Kooperace jsme odvodili od tří nových priorit strukturálních akcí. Priorita Konvergence je určena na podporu nejméně rozvinutých členských států a regionů. Priorita Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost je určena na omezený počet politických aspektů v členských státech a regionech, které se nekvalifikují pro prioritu konvergence. Priorita Evropská územní spolupráce bude realizována ve formě přeshraničních a mezinárodních programů a bude zaměřena na specifické problémy v oblastech, které jsou rozděleny národními hranicemi. Panelisté aspirovali na zodpovězení některých základních otázek: Pomůže nová evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti posílit konkurenceschopnost České republiky a jejích regionů? Přispěje k rychlejší konvergenci ČR k nejvyspělejším evropským státům? Jaké jsou nové možnosti přeshraniční spolupráce? Jaké jsou dosavadní zkušenosti s využitím zdrojů ze strukturálních fondů? Jestliže hodnotíme míru využití zdrojů celkově jako nedostačující, je chyba v kvalitě projektů, nebo v institucionálním rámci? Co pomůže zvýšit úspěšnost při podávání projektů? Nad uvedenými otázkami se zamýšleli a odpověď hledali představitelé podnikatelské sféry i municipalit, státní správy i vědeckých institucí, bank i poradenských organizací. Příspěvky jednotlivých vystupujících i příspěvky, které zazněly v rozsáhlé a velmi neformální diskusi, jsou uvedeny v předkládaném sborníku. Jeho obsah je odpovědí na otázku, do jaké míry se nám podařilo naplnit záměr, který jsme uspořádáním konference Konkurenceschopnost – Konvergence – Kooperace sledovali: podat účastníkům relevantní informace o politice hospodářské a sociální soudržnosti EU a diskutovat její základní problémy. doc. Ing. Eva Klvačová, CSc. prorektorka pro vědu a výzkum NEWTON College, a.s.

8

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 9

Blok A REFLEXE ZKUŠENOSTÍ ZE ZKRÁCENÉHO PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2004–2006

Přepis příspěvků přednesených na konferenci konané na Ministerstvu zahraničních věcí ČR Praha, 20. září 2005

Moderátor Eva Klvačová, NEWTON College, a.s.

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 10

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 11

PROGRAM KONFERENCE

Blok A REFLEXE ZKUŠENOSTÍ ZE ZKRÁCENÉHO PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ 2004–2006 Ve zkráceném, programovacím období (2004–2006) bylo v českých programech fondů EU celkově na tři roky k dispozici zhruba 80 miliard korun. Jak se nám tyto prostředky strukturální pomoci EU daří čerpat? Co vše proces úspěšného čerpání, ať již negativně či pozitivně ovlivňuje? Je alokace čerpaných prostředků skutečně efektivní z hlediska zvyšování konkurenceschopnosti a dlouhodobě udržitelného rozvoje tuzemské ekonomiky? 9:00 Doc. Ing. Eva Klvačová, Csc, prorektor pro vědu a výzkum NEWTON College, a.s. Uvítání účastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 9:05 Jaroslav Bašta, náměstek ministra zahraničních věcí Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 9:15 Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory České republiky Politika hospodářské a sociální soudržnosti pohledem českých podnikatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 9:30 PaedDr. Ivo Strejček, poslanec Evropského parlamentu Strukturální fondy EU – plýtvání a neefektivní alokace

. . . . . . . . . . 20

9:45 Ing. Zdeněk Lukáš Ph.D., pověřený vedoucí Katedry mezinárodního obchodu, Vysoká škola ekonomická v Praze Průběžné zhodnocení úspěšnosti čerpání alokovaných prostředků . . 24 10:05 mg. Petr Zahradník, vedoucí EU Office České spořitelny Kvalitativní a kvantitativní aspekty hodnocení procesu realizace projektů využívajících fondů EU: kritéria a poučení do budoucnosti . . 33 10:25 Ing. Jan Havránek, ředitel Raven Consulting, a.s. Efektivita a účinnost institucionálního rámce pro čerpání strukturálních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Přestávka na kávu 15 minut

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 12

11:00 Ing. Lubomír Rajdl, CSc., vrchní ředitel úseku Podpory a strategie Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Zkušenosti s podporou malých a středních podniků v rámci období 2004–2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 11:20 Ing. Jiří Obračaj, místopředseda dozorčí rady Asociace malých a středních podnikatelů Problémy malých a středních podniků při čerpání prostředků v období 2004–2006 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 11:40 Ing. Jaromír Valenta, starosta města Modřice Municipality a jejich zkušenosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 12:00 PhDr. Marie Pavlů, CSc., ředitelka útvaru EIC (Euro Info Centrum), Centrum pro regionální rozvoj ČR Problémy realizace projektů z evropských fondů a programů . . . . . . 61 12:20 –13:00 Panelová diskuse I. část (40 minut) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 13:00–14:00 oběd

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 13

Uvítání účastníků

Eva Klvačová Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na II. ročníku Evropského fóra podnikání, jehož pořadatelem je soukromá vysoká škola Newton College ve spolupráci se Vzdělávacím střediskem na podporu demokracie. Jsem velmi ráda, že jste přišli v tak hojném počtu. Snažili jsme se vybrat takové téma letošní konference, které by bylo konkrétní, abyste si odnesli co nejvíce poznatků a abyste zde mohli podnětně diskutovat. Mám za to, že ať je náš vztah k Evropské unii jakýkoliv, ať jsme přesvědčení europesimisté či eurooptimisté, spojuje nás jedno určité téma, a to je možnost využití strukturálních fondů; toto téma zajímá obě strany. Proro jsme jako téma stanovili politiku hospodářské a sociální soudržnosti, přesněji řečeno: konkurenceschopnost – konvergence – kooperace. Toto téma se odvíjí jak od nových priorit nového rozpočtového rámce Evropské unie na léta 2007–2013, tak od potřeby konkurenceschopnosti České republiky. Naše republika musí být schopná konkurence, aby mohla konvergovat k ekonomické úrovni nejvyspělejších evropských zemí; a aby toho mohla dosáhnout, potřebuje kooperovat. Vítám mezi námi dopolední panelisty. Jsem opravdu ráda, že naše pozvání přijal pan Jaroslav Bašta, náměstek ministra zahraničních věcí, pan Jaromír Drábek, prezident Hospodářské komory České republiky, pan doktor Strejček, poslanec Evropského parlamentu, pan ing. Lukáš, vedoucí katedry mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické v Praze, pan ing. Petr Zahradník a pan ing. Havránek, ředitel Raven Consulting. Zapomněla jsem ještě zdůraznit, že vás vítám nejen jménem svým, ale i jménem našeho rektora, pana ing. Galatíka, který má nyní jiné povinnosti a dostaví se v průběhu konference. Dovolte mi, abych předala slovo prvnímu vystupujícímu, panu náměstkovi Baštovi. Prosím, máte slovo.

13

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 14

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 15

Úvodní slovo

Jaroslav Bašta Dobré ráno, dámy a pánové. Jsem velice rád, že Ministerstvo zahraničních věcí ČR může ve svých prostorách hostit tuto konferenci, protože téma, kterým se na ní budete zabývat, je opravdu průřezové a má mnoho podob. A má také mnoho dopadů: od politických až po ekonomické. Považuji tedy za velmi dobré, že u nás na ministerstvu bude poprvé takové rozsáhlé fórum, které daný problém evropských strukturálních fondů a jejich čerpání posoudí především z praktického hlediska. Přeji vaší konferenci mnoho úspěchů při jednání a ještě jednou děkuji organizátorům za to, že si vybrali právě toto téma a uspořádali ho u nás. Děkuji.

15

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 16

BLOK A

Eva Klvačová Děkuji za úvodní slova panu náměstkovi a byla bych ráda, kdybyste se, prosím, mohl později zůčastnit naší diskuse. V tuto chvíli předám slovo panu dr. Drábkovi, aby promluvil za Hospodářskou komoru, ale nejenom za ni, na téma Politika hospodářské a sociální soudržnosti pohledem českých podnikatelů.

16

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 17

BLOK A

POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI POHLEDEM ČESKÝCH PODNIKATELŮ

Jaromír Drábek Dobré dopoledne, pane poslanče, pane náměstku, dámy a pánové. Dovolte mi, abych dnešní konferenci pozdravil jménem Hospodářské komory České republiky, a to jako organizace, která převzala záštitu nad touto konferencí. Těší mě to, protože si myslím, že konference skutečně může být a bude přínosem pro diskusi o tom, jak efektivně postupovat v následujícím období. Název konference Konkurenceschopnost – konvergence – kooperace podle mého vystihuje klíčové aspekty ekonomického rozvoje České republiky, o jejichž důležitosti rozhodně nelze pochybovat. Hospodářské komora České republiky zdůrazňuje trvale potřebu zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, neboť je to nezbytný předpoklad pro dosažení konvergenčních cílů. Přitom považujeme za nesporné, že konkurenceschopnost české ekonomiky je možné zvyšovat jedině cestou zvyšování konkurenceschopnosti českých podnikatelů a cestou jejich úspěšného uplatnění jak na společném trhu Evropské unie, tedy dnes na domácím trhu, tak i na zahraničních trzích mimo Evropskou unii. Co je nejpodstatnější podmínkou zvyšování konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů? Nejpodstatnější podmínkou je kvalitní podnikatelské prostředí. Řada z vás ví, že Hospodářská komora České republiky trvale usiluje o zlepšení podnikatelského prostředí v České republice. V rámci různých analýz, které jsme prováděli v souvislosti s přípravou koncepčních záměrů rozvoje malých a středních podniků pro období let 2007–2013, jsme nedávno například zjistili, že jsou oblasti, kde pro nás nadále přetrvávají vážné překážky rozvoje podnikání. Je to třeba oblast legislativy; ovlivňuje jak obecné podmínky podnikání, tak fiskální politiku, nebo přístup k finančním zdrojů, nebo technické a institucionální infrastruktury atd. a v neposlední řadě také využívání lidských zdrojů. Pokud máme přijmout opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, tak nutně musí mít plošný charakter a musí mít jednoznačnou oporu v kvalitní legislativě. Několik slov k překonání překážek rozvoje podnikání. Tyto překážky lze současně považovat za slabé stránky rozvoje české ekonomiky, které rozvoj jednoznačně omezují. Je bezesporu vhodné využít i cílených programů podpor. Poznatky, které vyplývají z našich analýz, vysvětlují podporu Hospodářské komory, pokud jde o pojetí koncepčních strategických dokumentů, které souvisejí s přípravou na využívání strukturální pomoci z Evropské unie. Považujeme přitom za nezbytné účelně koordinovat postup realizace prioritních os; těmi jsou zejména posilování konkurenceschopnosti, rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti, péče o životní prostředí – dostupnost a vyvážený, harmonický rozvoj území, a to proto, aby bylo docíleno potřebného synergického efektu. Je všeobecně známo, že je současně důležité zajistit 17

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 18

BLOK A racionální vyváženou alokaci prostředků do jednotlivých prioritních os a priorit, abychom dosáhli, pokud možno, co nejrychlejších a trvalých efektů z realizace konkrétních projektů. Z tohoto hlediska, z hlediska dosažení rychlých efektů, rozhodně zasluhuje zvýšenou pozornost především prioritní osa posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky, zatímco další prioritní osy – zejména rozvoj moderní konkurenceschopné společnosti, životního prostředí a dostupnosti – by měly přispět k posílení dlouhodobých účinků programové podpory. Podobně jako v uplynulém programovacím období je Hospodářská komora zapojena i do přípravy programových dokumentů pro období 2007–2013. Navazujeme přitom zejména na tradiční těsnou spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jako řídícím orgánem operačního programu Průmysl a podnikání. Tato spolupráce pro nás byla jedním ze stěžejních aspektů operačního programu pro období let 2004–2006 a zůstala jím i při tvorbě operačního programu Podnikání a inovace pro období 2007–2013. Velkou důležitost přikládáme, jak už jsem se zmínil, rozvoji a využívání lidských zdrojů. V této souvislosti úzce spolupracujeme také s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Hospodářská komora se v souladu se svým posláním a podle zákona významně angažuje nejen v oblasti prosazování zlepšení podnikatelského prostředí, ale také aktivní činností při posuzování návrhů legislativních změn. Jak víte, Hospodářská komora je už dva roky povinným připomínkovým místem v legislativním procesu; samozřejmě toho velmi aktivně využíváme. Stejnou důležitost přisuzujeme i zlepšení informovanosti podnikatelských subjektů v oblastech, které mají pro rozvoj podnikání rozhodující význam. Realizujeme ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu projekt informačních míst pro podnikatele. Tento projekt běží už tři roky a výrazně přispívá k dostupnosti informací a poznatků nezbytných pro podnikání. Vzhledem ke své komplexnosti představuje dnes, po těch třech letech fungování, těžko nahraditelnou pomoc především pro sektor malých a středních podniků. Hospodářská komora pozitivně hodnotí, že při přípravě programových dokumentů na období 2007 až 2013 došlo k posílení principu partnerství. Považujeme za důležité, aby se tento princip partnerství – charakterizovaný věcnou spoluprací řídících orgánů, operačních programů, implementačních agentur a podnikatelských reprezentací – uplatňoval i při praktické realizaci programu. Jsme připraveni – i s využitím našich dosavadních zkušeností a na základě vyhodnocení našeho potencionálu v regionálním i oborovém průřezu – přispět k úspěšné realizaci připravovaných operačních programů. Úlohu Hospodářské komory v propagaci operačních programů a v šíření informací o jejich dostupnosti a připravenosti pro podnikatelskou sféru rozhodně považujeme za obtížně zastupitelnou. Dalším bodem, který považujeme za velmi důležitý, je snižování administrativní náročnosti podnikání. To se týká samozřejmě i administrativní náročnosti realizace úkonů, které souvisejí s využíváním programové podpory v období 2007–2013. Přístupnost programů podpor je potřeba podpořit už ve fázi podávaní žádostí o podporu konkrétních projektů. Přikláníme se k názoru, že podnikatelské subjekty by v této fázi neměly být zatěžovány zbytečnými formálními požadavky, a musím říct, i na základě 18

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 19

JAROMÍR DRÁBEK zkušeností z jiných zemí, že je naprosto zřejmě řada byrokratických překážek způsobena národní úrovní. Dámy a pánové, určitě se shodneme na tom, že politika hospodářské a sociální soudržnosti a z ní vyplývající možnost využití strukturální pomoci z Evropské unie v období 2007–2013 představuje jedinečnou příležitost pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky; a je také jasné, že jde o příležitost, která se nebude opakovat. Tato skutečnost zavazuje všechny subjekty, které mohou přispět k využití této příležitosti, k maximálnímu úsilí. Jsem toho názoru, že v procesu realizace příslušných programů bude nutné věnovat pozornost nejenom otázce plného využití dostupných zdrojů – o tom se často mluví –, ale i racionálnímu výběru a podpoře projektů, které budou směřovat k zajištění dlouhodobě působících faktorů s trvalým pozitivním vlivem na ekonomický růst v dalším období. Nyní se nacházíme v období ukončení etapy průběžného vyhodnocování programových dokumentů přijatých k realizaci politiky ekonomické a sociální soudržnosti v rámci období 2004–2006 a zároveň ve fázi intenzivních prací na přípravě programové dokumentace pro nadcházející sedmileté programovací období. Z tohoto pohledu je určitě velmi účelné podělit se o poznatky a zkušenosti, které souvisejí s problematikou dosavadního využívání strukturálních fondů, a uplatnit je při dopracování programových dokumentů na další období. Program této konference je svým věcným zaměřením, výběrem přednášejících i načasováním postaven tak, že mě utvrzuje v přesvědčení, že závěry konference mohou výrazně přispět ke zkvalitnění přípravy programů podpor. Proto jsem rád přijal záštitu nad touto konferencí. Dovolte mi, abych organizátorům konference poděkoval za její přípravu, popřál úspěšný průběh a vám, účastníkům konference, popřál získání důležitých nových poznatků a impulsů pro další praktickou činnost. Zároveň mi dovolte, abych se omluvil, že tu nemohu setrvat po celou dobu konference, protože zároveň s jejím průběhem dnes zasedá představenstvo Hospodářské komory, které řídím, takže nemám na výběr, kde být. Děkuji za pozornost.

Eva Klvačová Děkuji panu prezidentu Hospodářské komory za vystoupení a moc mě mrzí, že nemůže zůstat na diskusi, protože by to bylo určitě velmi zajímavé. Teď oslovím dalšího vystupujícího, pana dr. Strejčka, poslance Evropského parlamentu, aby se ujal slova a promluvil na téma Strukturální fondy EU – plýtvání a neefektivní alokace. Tuším, že jeho pohled na politiku hospodářské a sociální soudržnosti bude odlišný od pohledu předřečníka. Snad by si ho pan dr. Drábek mohl poslechnout, má-li ještě čas.

19

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 20

BLOK A

STRUKTURÁLNÍ FONDY EU – PLÝTVÁNÍ A NEEFEKTIVNÍ ALOKACE

Ivo Strejček Děkuji, paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové; já si, pane prezidente, vůbec nejsem jistý, jestli můj projev bude pro Vás zajímavý a jestli čas, který byste měl strávit se svými kolegy, nebude lépe využit mezi nimi. Nicméně, když jsme se s paní docentkou Klvačovou setkali někdy před půlrokem na jakési debatě v Jihlavě, tak ona mě po té debatě poprosila, zda bych se nechtěl zúčastnit tohoto, již předem plánovaného setkání – a já jsem s radostí přijal. Dokonce jsem potvrdil i téma, které máte velmi správně napsáno – tedy Strukturální fondy Evropské unie, plýtvání a neefektivní alokace zdrojů. Pokusím se ve své patnáctiminutové řeči obhájit svůj názor na věc. Nevím úplně přesně, jaká je struktura posluchačů, kteří přede mnou sedí, ale jestli je zde alespoň část těch, kdo jsou aktivními producenty, aktivními daňovými poplatníky, lidmi, kteří poctivě platí daně, pak si myslím, že nebudu ten, kdo bude této konferenci sfukovat vítr z plachet. Mé jméno je Ivo Strejček, pracuji v Evropském parlamentu ve Výboru pro ekonomiku a monetární politiku a ve Výboru pro mezinárodní obchod; to jsou dva výbory, které nás pro tuto chvíli a pro tento okamžik mohou zajímat. Pokusím se obhájit zde několik tezí. Teze číslo jedna říká, že peníze z Evropské unie nejsou žádnými penězi navíc, které do české ekonomiky připlouvají, které do české ekonomiky přicházejí. Kdykoliv jedete po České republice a v autě, které je vaší kanceláří, si pustíte rádio, tak zjistíte, že v České republice v poslední době byla zvednuta obrovská vlna očekávání, že existují jakési nevyužité volné zdroje, které připlují do České republiky a které Českou republiku z nějakých důvodů zachrání. Je to každou druhou hodinu v rádiu či v televizi. Ale peníze do Evropské unie nejprve musíme odeslat. Česká republika jako členský stát je povinna přispívat do společného evropského rozpočtu. Dále jsou to peníze, na jejichž využití musíme jako daňoví poplatníci vynakládat další částky navíc na jejich administrativní zajištění. Peníze musí být administrovány; to se zpravidla, když se vyhodnocuje, zda-li Česká republika je čistým plátcem, nebo čistým příjemcem, nezapočítává, protože se to v podstatě započítat nedá, je to těžko spočítatelné. A navíc, k penězům z EU musí stát, nebo obce přidávat další peníze daňových poplatníků jako tzv. spolufinancování. Teze číslo dvě je bohužel velmi smutná; jinými slovy popisuje to, co tady řekl pan prezident Hospodářské komory. Bohužel je stále výraznější tendence od svobodného rozhodování těch, kteří zdroje vytvářejí, k byrokratickému přerozdělování. Já absolutně sdílím názor, který vyslovil dr. Drábek, že podnikání je třeba zbavovat byrokratické zátěže. Velmi souhlasím s tím, že by bylo příliš jednoduché 20

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 21

IVO STREJČEK vymlouvat se na tzv. evropskou byrokracii; byrokrat je ve své podstatě všude stejný, ve všech zemích inklinuje k témuž. Teď nemám na mysli úředníky, které stát vždy ke správě potřebuje, ale mluvím o těch, kteří produkují nejrůznější stohy nařízení. Teze číslo tři je bohužel velmi podobná tezi předchozí. Vy, kteří podnikáte, víte, že se tržní kriteria stále častěji dostávají do rozporu s úředními kriterii, nebo také politickými kriterii. Úřední či politický způsob alokace je tudíž neefektivní; to je naprosto zřejmé. Tento způsob alokace je potencionálně korupční. To je taková docela jednoduchá věta, která se jednoduše řekne, a vy mě jistě budete natahovat na kříž a budete říkat: „No tak nám dokažte, že to tak je“. A přesto, je to tak a je to způsob nespravedlivý. Jak je to tedy s Českou republikou? Když jsem hledal, zda Česká republika je čistým plátcem, nebo čistým příjemcem, tak jsem mohl čerpat pouze z dat, která jsou za rok 2004 poskytována Evropskou komisí. Evropská komise v nejbližších dnech bude zveřejňovat situační pozici za rok 2005. Pokud se teď díváte na prezentovanou tabulku Je ČR čistým plátcem nebo příjemcem? Zdroj: Evropská komise, tak se díváte na údaje za rok 2004. Pokud budu hodnotit rok 2005, tak nemohu vycházet z žádných jiných dat než z dat Ministerstva financí ČR a ze státního závěrečného účtu. Při přepočtu alokace eura na jednu osobu vidíte z prezentace, že Česká republika se za rok 2004 potácí někde na nulové hranici. Jestliže Irsko je na té škále v čistém příjmu zhruba někde na 400 eurech na osobu, pak Česká republika je v příjmu na osobu na 24 eurech. Irsko 400 euro, Česká republika 24 euro. Můžeme se ptát, zda-li metodika Evropské unie, Evropské komise, je při hodnocení čistých plátců a čistých příjemců spravedlivá. Z mého pohledu úplně spravedlivá, úplně korektní k uvedeným číslům není, protože do částek nezapočítává vlastní náklady EU, náklady na udržování vlastní administrativy, které jsou nemalé, a nezapočítává do ní tzv. vnější výdaje. Zcela aktuální vnější výdaj je například částka vynaložená na pomoc palestinské samosprávě. Uvedl jsem to zde ne proto, že bych chtěl rozvířit debatu o palestinské samosprávě, ale proto, abychom si uměli představit, co to tzv. vnější výdaje jsou. Evropská unie, Evropská komise v žádném případě nezapočítává povinný odvod České republiky do Evropské investiční banky, který je 818 milionů Kč., tedy necelá miliarda. Kdybychom ji při účtování brali v úvahu a přidali ji k administrativním nákladům, pak by se výrazně změnil údaj, který jsme za rok 2004 prezentovali, totiž že se Česká republika pohybuje někde na rozmezí mezi čistým plátcem a čistým příjemcem, a posunuli bychom se do pozice čistého plátce. Čistá pozice je pouze ze zdrojů Ministerstva financí ČR, není to tedy oficiální zdroj z Evropské komise, který – abychom dodrželi čistotu dat – bych vám tady měl nabídnout. Znovu připomínám, že teprve bude zveřejněn. Na základě zprávy státního závěrečného účtu České republiky se situace České republiky v roce 2005 ještě zhoršila, jsme v pozici 577 milionů korun neboli 2 eura na osobu. I když bychom byli čistým příjemcem tzv. evropských peněz a měl bych všude mít tzv. evropské peníze, jde o jiný pohled, protože to nejsou žádné evropské peníze, jsou to pouze české peníze alokované přes bruselské rozdělování. Administrativní náklady nesmíme pominout. Musíme s nimi počítat. Podnikáte-li, tak víte, že vás podnikání něco stojí, že musíte zaměstnávat lidi, kteří vás něco stojí, že musíte mít lidi, kteří jsou specialis21

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 22

BLOK A ty na některé záležitosti, které vaše firma potřebuje. Obce a kraje říkají: „Musíme platit řadu úředníků čistě na to, aby dolovali evropské dotace.“ Citace není přesná, ale stoprocentně potvrzuje stav, takto to říkají a cítí téměř všichni hejtmané nebo lidé, kteří se tím zabývají. V pondělí jsem byl na Krajském úřadě Vysočina na setkání, jehož se zúčastnil hejtman, rada kraje plus poslanci a senátoři – mým domácím regionem je Vysočina, tak jsem tam byl. Na zasedání, kde byla vicehejtmanka, která se zabývá regionálním rozvojem a má pod palcem evropské fondy, jsme vedli obsáhlou debatu, co stojí krajský úřad, co stojí úředníky vyjíždění, dolování, dobývání, nejednotné metodiky, učení se metodikám, administrování různých kontrol. Bohužel v Bruselu si krajské samosprávy zřizují své zástupce. Já tady řeknu další pošťuchující tezi, já jsem velkým odpůrcem této záležitosti, protože je to drahé a je to i neefektivní. Já jsem velmi zvědavý, jak to dopadne, až budou jednotlivé krajské samosprávy vyhodnocovat efektivitu a nebudou brát v úvahu to, že si dělají jakousi výkladní skříň. Pozitivně vím, že pan hejtman Bendl dnes je a včera byl v Bruselu a že tam podniká nějakou aktivitu v tomto směru za Středočeský kraj. Zřizování sídel v Bruselu je drahé, neefektivní a kraje si to platí místo toho, aby – lidově řečeno – zmáčkli stálé zastoupení České republiky, které má produkovat výkonnou, efektivní práci. Další instituce, Ministerstvo financí České republiky, zřídilo tzv. Národní fond. Ten se zabývá pouze alokací, procesem přerozdělování evropských peněz. To jsou další úředníci, kteří jsou placeni nad rámec účtu, který by mně měl ukázat, zda jsem čistým příjemcem, nebo čistým plátcem tzv. evropských peněz. Vy se jistě budete ptát i na další příklady. Mohu uvést třeba Státní zemědělský intervenční fond, který musel letos v červnu poprvé intervenovat v České republice na základě pokynů Evropské komise. Pro vás, kteří nemusíte vědět, co to Státní zemědělský intervenční fond je, tak jen zhruba: je to instituce, která vznikla z nařízení Evropské komise. Nakupuje obilí, maso, mléko, máslo. Zaměstnává 712 úředníků. To jsou samozřejmě lidé, kteří jsou placeni ne z peněz evropských, tzv. bruselských, ale z daňových peněz českých – a samozřejmě administrativní náklady činí miliardu. To oni sami deklarují. Spolufinancování je velký problém. Kdybychom si dali vedle sebe dva sloupečky, tak zjistíme, že náklady na spolufinancování jsou tvořeny zhruba jednou polovinou těch finančních prostředků, které Česká republika posílá jako příspěvek do společné evropské pokladny. Je-li to částka někde kolem 31 miliard, které posíláme do Bruselu, tak se pohybujeme podle ověřených údajů Ministerstva financí ČR někde na hranici 16 až 17 miliard, které musí stát či obce vydat na tzv. spolufinancování. To jsou další peníze, které bychom měli k uvažovaným penězům přidat. Evropská unie si poměrně dost potrpí na velmi kvalitní marketing. Víme to všichni. Když jezdíme podél silnic, podél budov, podél mostů, které se opravují z tzv. evropských peněz, je tam všude uvedeno, že tento most je opravován z peněz Evropské unie. Jsem hluboce přesvědčen, že by tam mělo být napsáno, že tento most, tato silnice byla opravena z peněz, které česká vláda odebrala daňovým poplatníkům, poslala je do Bruselu a které se pak podařilo z Bruselu získat zpět. Závěrem chci říci, že Česká republika je v Evropské unii bohužel čistým plátcem. Musíme vynakládat další miliardy na spolufinancování, administ22

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 23

IVO STREJČEK rativu, a to ani nemluvím o tzv. nefinančních nákladech. Nefinančním nákladem rozumím kilometry nervů, které musí všichni vynaložit na to, aby se protloukli jednotlivými metodikami, aby se je naučili zvládat. Metodiky se různí podle jednotlivých ministerstev, jednotlivá ministerstva posílají různé kontroly atd. To jsou pro mě nefinanční náklady, které tvoří, řekl bych, jistý koloběh. Dovolte mi, abych na závěr vám z těch, kteří tady sedíte a podařilo se vám odčerpat z Evropské unie víc, než jste na daních odvedli, pogratuloval. Očekávám, že v debatě řekněte: „Vy jste ale, pane europoslanče, jako europoslanec placený také z našich daní, tak my bychom si velmi přáli, abyste to, co tady říkáte, ve své práci obhajoval.“ Mohu vám to slíbit, protože s tímto postojem jsem v Evropském parlamentu již téměř pověstný. Děkuji za pozornost a děkuji paní předsedající za trpělivost.

Eva Klvačová Děkuji Vám za vyhraněný, kritický pohled. Než oslovím dalšího vystupujícího, nemohu si odpustit poznámku. Vztah mezi občanem a Evropskou unií, mezi národními státy a Evropskou unií není příliš odlišný od vztahu mezi občanem a národním státem, jenom se tam přidává další rozměr. Je to vztah, který lze charakterizovat jako dobývání ničím nezasloužené renty. S mnohým z toho, co jste říkal, lze souhlasit, ale nevím, jestli se dá souhlasit s tím, že by občan měl získal více, než tam vloží. Kdyby Vás to zajímalo, tak v předsálí jsou mnohé publikace, například časopis, který vydává Newton College a jehož poslední číslo je věnováno této konferenci. Ale je tam mimo jiné publikace, kterou jsme vydali ještě na Vysoké škole ekonomické; nazývá se Státní pomoc, nebo dobývání renty? Doporučuji ji Vaší pozornosti. Teď bych tedy oslovila pana ing. Lukáše, vedoucího katedry mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Prosím, máte slovo.

23

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 24

BLOK A

PRŮBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI ČERPÁNÍ ALOKOVANÝCH PROSTŘEDKŮ

Zdeněk Lukáš Děkuji paní předsedající. Dobrý den, dámy a pánové; možná se pokusím své vystoupení zrychlit, protože předcházející příspěvek zřejmě vnesl hodně otázek a bude zajímavá diskuse. Téma mého příspěvku je Průběžné hodnocení úspěšnosti čerpání alokovaných prostředků. Jedná se o to, že se velmi hodně diskutuje o tom, jestli čerpáme dostatečně, jestli prostředky vyčerpáme, či zda prostředky nevyčerpáme, a objevují se i různá čísla související s čerpáním alokací podle operačních programů. Ve svém vystoupení se nezaměřím na nějaký detailní pohled, na to, kolik se z kterého programového dokumentu vyčerpalo prostředků na to které opatření, protože si myslím, že na to zde není ani prostor, ani to není příliš účelné; a z mých dalších slov, doufám, pochopíte, proč si právě toto myslím. Zaměřím se spíše na dvě věci: zaprvé se podívám na systém sledování toho, jak dochází k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, a zadruhé se zaměřím na určité širší souvislosti spojené s tím, o čem se hovoří pouze jako o čerpání alokace příslušných programových dokumentů. Když jsem uvažoval o tom, s jakými daty v této souvislosti pracovat – protože, jak jsem uvedl na počátku, ono těch dat se objevuje celá řada a samozřejmě můžeme jít podle dat jednotlivých řídících orgánů, nebo podle toho, co se objevuje v médiích, nebo podle toho, co zveřejňuje ministerstvo financí atd. –, tak jsem se rozhodl, že upnu svoji pozornost z hlediska datové základny k jedné instituci. K instituci, která má mít na starosti koordinaci využívání prostředků ze strukturálních fondů, a to je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; je to instituce, která je zároveň i řídícím orgánem Rámce podpory Společenství. Vyjdu tedy z údajů, které jsou prezentovány touto institucí. Tato instituce každý měsíc prezentuje určitý přehled, který nazývá Průběh čerpání ze strukturálních fondů. Shodou okolností včera odpoledne byl zveřejněn i průběh čerpání do 31. srpna tohoto roku a o těchto údajích nyní budu hovořit. Před sebou vidíte v podstatě tři převzaté tabulky, které ukazují, jak čerpání probíhá. Viz tabulku 1 na str. 25. Záměrně jsem je celé převzal z uvedeného dokumentu, abych nebyl podezírán z nějaké manipulace. V horním rámci máme čerpání finančních prostředků na cíl č. 1, přičemž cíl č. 1 tak, jak potom vidíte z dalších tabulek, nebo víte, je realizován Společným regionálním operačním programem, operačním programem Průmysl a podnikání, operačním programem Infrastruktury, operačním programem Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Do srpna tohoto roku bylo z hlediska čerpání vyčerpáno 6 miliard 290,7 milionů korun. Čísla před kolonkou čerpání nám ještě ukazují schválené prostředky. Pod pojmem schválené prostředky rozumíme ty prostředky, 24

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 25

ZDENĚK LUKÁŠ Tab. 1 Vývoj realizace programů Cíle 1 v roce 2006 v mil. Kč (příspěvek Společenství) měsíc srpen

schválené prostředky

smlouvy výdaje

uskutečněné výdaje

autorizované

vyčerpáno

38 417,5

30 009,9

9 367,1

7 059

6 290,7

Cíl 1

Program

Žádáno od EK (eur)

SROP (celkem)

26 681 564,93

25,2 %

OP RLZ (ESF)

6 926 645,96

9,3 %

OP PP (ERDF)

46 872 986,23

77,1 %

OP Infrastrukrura (ERDF)

22 221 182,22

38,7 %

OP RVMZ (EAGGF)

21 108 747,65

54,3 %

370 929,27

21,9 %

OP RVMZ (FIFG) Program SROP (ERDF)

Vyčerpáno (mil. Kč) 1 526,4

SROP (ESF) Cíl 1

Poměr k alokaci 2004

OP RLZ (ESF)

Poměr k alokaci 2004 57,0 %

14,2

4,6 %

477,7

22,8 %

OP PP (ERDF)

1 636,7

95,3 %

OP Infrastrukrura (ERDF)

1 473,5

90,8 %

OP RVMZ (EAGGF)

1 146,2

104,5 %

16,0

33,5 %

OP RVMZ (FIFG)

9 556,58 mil. Kč Pramen: Průběh čerpání strukturálních fondů – srpen 2006, www.strukturální-fondy.$cz, MMR ČR

které jsou obsaženy v projektech, které byly přijaty. V kolonce Smlouvy je uveden objem prostředků, které již byly smluvně s předkladateli projektů nasmlouvány. Uskutečněné výdaje jsou ty výdaje, které již prošly platbou, nebo se objevily v žádostech o platbu od realizátorů projektů, autorizované výdaje jsou ty výdaje, které byly autorizovány příslušnými řídícími orgány. A pak již zmíněný poslední sloupec – Vyčerpáno. Tento sloupec Vyčerpáno se skládá ze dvou částí: jednak z požadavku České republiky, který jsme již adresovali Evropské komisi o proplacení části prostředků (to je opět vztaženo k 31. srpnu tohoto roku), a jednak ze zálohy, kterou Česká republika obdržela z Evropské unie v roce 2004. Když teď přejdeme od položky Vyčerpáno až dolů do třetí části tabulky, tak vidíme kolik bylo vyčerpáno podle jednotlivých operačních programů, které participují na naplňování cíle č. 1 v České republice v období let 2004–2006. 25

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 26

BLOK A A lze, pomůžeme-li si určitým dopočtem, zjistit – když vezmeme v úvahu vyčerpanou částku podle jednotlivých programů a jaký je poměr k alokaci pro rok 2004–, jaká by měla být alokace finančních prostředků na všechny operační programy dohromady pro rok 2004. Výsledkem je zhruba 9,5 miliardy korun. Abychom stoprocentně v těchto programech vyčerpali prostředky přidělené pro rok 2004, tak podle těchto dat, která jsem převzal ze zprávy Ministerstva pro místní rozvoj, bychom měli vyčerpat asi 9,5 miliardy. Tady se dostávám k prvnímu problému, protože v téže zprávě Ministerstva pro místní rozvoj se objevuje graf, kde šipkou máte naznačenou vazbu na křivku, která nám rovněž ukazuje alokaci na rok 2004. Graf

Vývoj realizace programů Cíle 1 leden 2005 – srpen 2006 vzhledem k přidělené částce pro rok 2004

50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

en or en en ten ven ec en září říjen pad inec 06 r 06 06 06 06 06 06 06 n c n n n n n o o s led ún břez dub kvě čer rven srp list pro lede ún březe dube květe erve vene srpe če č er č

2004–2006

2004

smlouvy

uskutečněné výdaje

schválené autorizováno ŘO

vyčerpáno Pramen: Průběh čerpání strukturálních fondů – srpen 2006, www.strukturální-fondy.cz, MMR ČR

Jak vidíte, tak v témže dokumentu táž instituce – jiná to ani nezpracovává – ukazuje dvě různé alokace pro tentýž rok. Kladu otázku která je správná. To je jeden z prvních problémů, které lze z těch dat, týkajících se čerpání identifikovat. Tato alokace vychází zhruba na 10 750 000 000, ale alokace, která vychází z dalších tabulek pro ten-

26

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 27

ZDENĚK LUKÁŠ týž rok, jak jsem říkal, vychází zhruba na 9,5 miliardy. Není to zanedbatelný rozdíl. Příčinu lze snadno identifikovat; nicméně myslím si, že autory dokumentů, i když usilují o jakousi přehlednost a přátelskost prezentace vůči veřejnosti, to vůbec nezbavuje požadavku, aby sami přispěli k zpřehlednění alokace. Důvod rozdílu můžeme spatřovat pravděpodobně v kursových přepočtech, které se realizují různým způsobem, které jsou u různých operačních programů pro jejich alokace různé; můžete se setkat třeba s tím, že máte kurs 31,77, řídící orgán používá 32,55, a jindy se setkáte i s 31,96 apod. Takže z toho vám pak vycházejí různá – promiňte mi ten výraz – možná hausnumera a zapříčiňuje to také rozcházení se jednotlivých alokací; a nemůžeme popřít, že se s tím samozřejmě dá tak trochu manipulovat. – Tak kolik máme vlastně vyčerpat, abychom vyčerpali? To byla první věc, která se týká dat a která ukazuje Ministerstvo pro místní rozvoj, jež je řídícím orgánem v Rámci podpory Společenství a jež prezentuje tyto výsledky veřejnosti, v určitém světle. Je zde i další věc, která se v těch zprávách objevuje a je znázorněná v převzatých tabulkách 2 a 3 na str. 28 a 29. Od ledna tohoto roku je v pravidelných měsíčních zprávách uváděn sloupec, který obsahuje požadavky, tj. objem prostředků, které jsou požadovány předkladateli nebo konečnými příjemci, tedy realizátory projektů, prostě těmi subjekty, které již předložily žádost o platbu. A dále je zde sloupec, který obsahuje objemy prostředků autorizované řídícím orgánem. Je to předposlední sloupec z pravé strany. Vcelku přirozeně by měl být rozdíl mezi těmito dvěma sloupci; ten rozdíl je – jak text správně uvádí – způsoben určitým administrativním procesem: objeví se platba, která je nějakým způsobem zaevidována, a než se platba zadministruje, než řídící orgán ověří tuto skutečnost a posvětí objem těch prostředků, tak do té doby trvá. Záměrně jsem z té zprávy, o které hovořím, vytáhl tři opatření Společného regionálního operačního programu a vidíte, že to sedí, že to opravdu tak je a že tam asi nějaký administrativní proces nastává. Teď jsem si vytáhl další operační program, je to operační program Průmysl a podnikání. Tam rozdíl není. Není rozdíl mezi těmi dvěma sloupci. Co to znamená? Byť mám toto ministerstvo v oblibě, tak to rozhodně není tím, že by vymyslelo nějaký geniální systém, jak jeden den přijmout žádost a rovnou ji autorizovat, ale je prostě tím, že je tam chyba. Ale tuto chybu měl odhalit autor této informace, této zprávy, kterou předal veřejnosti, tedy samo Ministerstvo pro místní rozvoj. Je tam nějaká systémová chyba, jinak to není možné. Ty dva sloupce prostě nemohou být stejné. Přirozeně, protože časová prodleva zde v každém případě je. A to je druhá ukázka toho, s jakými daty my máme pracovat, bavíme-li se o tom, jakým způsobem se čerpají, nebo nečerpají prostředky. Skutečně, jak jsem řekl v úvodu, nechci tady zacházet do detailů, protože kdybychom zacházeli do detailů, tak takovýchto nejasností najdeme podstatně více. Silně mi to připomíná podobnou situaci se státním rozpočtem. Chcete státní rozpočet s deficitem 80, 90 miliard, nebo snad 170 miliard? Vyberte si. Stejní úředníci připraví jakýkoli rozpočet. Položil sem si na úvod této části otázku: na co si to hrajeme? Skoro bych řekl, že na schovávanou. Ve své prezentaci zde dělám jen pár otazníků, protože skutečně uvádím údaje tak, jak jsou prezentovány veřejnosti, a já jsem se záměrně nechtěl 27

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 28

BLOK A

Celková výše požadovaných prostředků na základě přijatých žádostí o projekty (mil. Kč)

Objem prostředků z alokace na 2004–2006 schválené projekty (mil. Kč)

Prostředky z alokace na 2004–2006 kryté smlouvou (mil. Kč)

Uskutečněné výdaje z alokace na 2004–2006 (mil. Kč)

Uskutečněné výdaje z alokace na 2004–2006 Autorizované ŘO

Vyčerpané prostředky z alokace na 2004–2006 (mil. Kč)

Rozvoj informačních 2.2 a komunikačních technologií v regionech

715,4

1 412,2

766,2

547,2

192,5

115,5

88,1

Regenerace 2.3 a revitalizace vybraných měst

715,4

1 502,9

753,1

727,8

180,1

95,3

85,7

4 031,2 1 459,0 1 305,2

611,9

437,9

349,9

(Pod-)opatření

Přidělená částka 2004–2006 (mil. Kč)

Tab. 2

číslo

název

Infrastruktura 3.1 pro rozvoj lidských zdrojů

1 430,5

V tomto dokumentu je od ledna 2006 zaveden u finančních tabulek sloupec uskutečněné výdaje autorizované Řídícím orgánem. Jedná se o finanční částky žádosti o platby, jež byly zkontrolovány a tedy autorizovány řídícím orgánem (tyto žádosti jsou připraveny k odeslání na Platební jednotku). Porovnání s předchozím údajem (žádostmi o platbu předloženými KP) umožňúje sledovat náročnost administrace platby a časový úsek mezi podáním žádosti o platbu KP a jejím schválením řídícím orgánem. Hodnota autorizovaných výdajů v měsíci srpnu činila cca 7 059,0 mil Kč, což představuje cca 73,7 % alokace roku 2004 Pramen: Průběh čerpání strukturálních fondů – srpen 2006, www.strukturální-fondy.cz, MMR ČR

28

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 29

ZDENĚK LUKÁŠ

Uskutečněné výdaje KP z alokace na 2004–2006 (mil. Kč)

Uskutečněné výdaje KP z alokace na 2004–2006 (mil. Kč). Autorizované ŘO

Vyčerpané prostředky z alokace na 2004–2006

název

1.1

Prosperita

1 326,0

2 815,6 1 015,5

629,0

12,0

12,0

11,1

1.2

Reality

2 144,3

3 880,6

886,8

747,7

56,3

56,3

56,3

1.3

Školící střediska

259,0

311,0

104,2

80,6

3,6

3,6

3,6

1.4

Registr poradců

104,6

24,6

24,6

24,6

0

0

0

1.4

Czech trade

95,3

107,8

94,4

94,4

21,2

21,2

21,2

1.4

Klastry

214,4

193,1

54,0

49,2

1,6

1,6

0

Celková výše požadovaných prostředků na opatření na základě přijatých žádostí o projekty (mil. Kč)*

číslo

(pod-) Opatření/program

Prostředky z alokace 2004–2006, u nichž bylo vydáno rozhodnutí (mil. Kč)

Objem prostředků z alokace na 2004–2006 schválené projekty (mil. Kč)*

Přidělená částka zdrojů (alokace) 2004–2006 (mil. Kč)**

Tab. 3

V tomto dokumentu je od ledna 2006 zaveden u finančních tabulek sloupec uskutečněné výdaje autorizované Řídícím orgánem. Jedná se o finanční částky žádosti o platby, jež byly zkontrolovány a tedy autorizovány řídícím orgánem (tyto žádosti jsou připraveny k odeslání na Platební jednotku). Porovnání s předchozím údajem (žádostmi o platbu předloženými KP) umožňúje sledovat náročnost administrace platby a časový úsek mezi podáním žádosti o platbu KP a jejím schválením řídícím orgánem. Hodnota autorizovaných výdajů v měsíci srpnu činila cca 7 059,0 mil Kč, což představuje cca 73,7 % alokace roku 2004 Pramen: Průběh čerpání strukturálních fondů – srpen 2006, www.strukturální-fondy.cz, MMR ČR

29

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 30

BLOK A stavět do role Sherloka Holmese, který tady bude pátrat, jak to je ve skutečnosti, a bude muset šmejdit po příslušných institucích. Očekávám, že když máme koordinační instituci, že bude tato předkládat veřejnosti smysluplné přehledy, z nichž bude možné získat relevantní data, že nebudu muset sám podstupovalt kalvárii jednání a detailního zjišťování, že se nebudu muset prodírat obtížně sledovatelným souhrnem absolutních a relativních údajů. Tady není prostor, ale když si projdete materiál, který nám ministerstvo poskytuje, když se podíváte na návaznost tabulek a pospojujete si je, jak jsem se o to snažil i já, bude vám patrné, že jsou promíchávána absolutní a relativní data, takže vy musíte velmi složitě dohledávat, co je co, co se k čemu vztahuje, jaké jsou základny apod. Minimálně některé informace jsou záměrně ne zcela konsistentní. To jsem se snažil naznačit otázkou, jaká že je ta alokace, k jaké alokaci se vztahujeme z hlediska čerpání. Minimálně některá data jsou zpochybnitelná, viz příklad, který jsem rozebíral výše, že objektivně nemohou být uvažované dva sloupce tabulky totožné. Dospívám k jednomu závěru, že skutečně celková vypovídací schopnost dat, s nimiž my pracujeme, je poněkud rozostřená a neurčitá, a myslím si, jak jsem tady před chvílí naznačil, že i kdybych pracoval s daty Ministerstva financí ČR, tak bychom na tom nebyli řádově lépe, že by to bylo v zásadě to stejné. Některá data bychom ani nezískali. Vypovídací schopnost dat, která máme, je zcela jasně omezená. Když jsem se na toto téma připravoval a pracoval jsem s těmi daty, tak se mi nemohla nevkrádat na mysl právě ta slavná věta Winstona Churchilla, že věřím pouze té statistice, kterou jsem si sám zfalšoval. Myslím, že právě tento bonmot platí i pro data týkající se alokace a čerpání z alokací. Když už jsem nakousnul tu část týkající se plnění cíle číslo 1, čerpání v oblasti cíle č. 1, tj. těch hlavních programových dokumentů, tak bych se měl podívat na určité výsledky. Lze říci – bráno s jistou rezervou, protože jak jsem již řekl, ta data jsou poněkud zvláštní –, že v této chvíli, vztáhneme-li to pouze k alokaci roku 2004, máme vyčerpání u všech programů dohromady a u celého cíle číslo č. 1 přibližně 60 %; teď nehodnotím programy zvlášť, separátně, protože tam je to rozdílné. A dále lze snad říci, je to jakýsi můj odhad, že vzhledem k dosavadnímu vývoji meziměsíční dynamiky, jak čerpání narůstalo v posledních třech měsících, že by se skutečně mohlo podařit dostat se na hranici přibližně 95 % čerpání celkové alokace na rok 2004. Rozhodně nevěřím v to, že se pro cíl číslo 1 podaří vyčerpat celých 100 % prostředků. Může se to podařit u některých programů, ale u některých se to podle mého názoru nepodaří. Teď se dostávám ke druhé části svého příspěvku. V první části jsem se věnoval datům, ve druhé se chci podívat na určité souvislosti, o nichž můžeme diskutovat, nebo které pak v rámci diskuse můžeme dále rozvíjet. Byť je můj příspěvek zaměřen na alokace, což vzešlo z určité dohody s paní předsedající, tak bych chtěl na tomto místě zdůraznit, že otázka čerpání alokací je bezpochyby důležitá, ale za klíčovou otázku považuji to, jaké efekty celá realizace, celé to čerpání vůbec přinese. A zde stojíme na samém počátku, máme méně znalostí o tomto tématu než o sledování čerpání, protože projekty právě probíhají, teprve se budou 30

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 31

ZDENĚK LUKÁŠ vyhodnocovat, budou se sbírat data, budou se posuzovat z hlediska indikátorů, ukazatelů atd., jež ukáží, co projekty přinesly, nebo nepřinesly. Obávám se, že efekty budou – teď hovořím obecně o programech – do značné míry limitovány, čili možná se budeme velmi hrdě plácat po zádech a říkat: „Skoro všechno jsme vyčerpali“, ale efekty rozhodně nebudou splněny v takové míře, jak jsme očekávali, natož pak na 100 %; jejich plnění nebude odpovídat procentní míře plnění alokací. V oblasti efektů realizace vidím tři základní skupiny rizik. První se týká samotného nastavení programu. Programy, které byly připravovány na léta 2004 až 2006, byly připravovány dosti hekticky; dovolím si tvrdit, že v některých oblastech hodně pod tlakem určité politiky, určitého stylu i Evropské unie a že ne všechny věci, které byly implementovány do programů, které jsou realizovány rámci České republiky, jsou těmi ideálními věcmi, které by Česká republika skutečně potřebovala. A samozřejmě s nastavením programu souvisí i jistý problém jednak ze strany implementačních struktur, které se seznamovaly s celým systémem, a jednak ze strany předkladatelů projektů, kteří v té době byli nezkušení, scházela jim zkušenost s realizací projektů. Druhá skupina rizik je spojena s problémy u již schválený projektů. I když máme tabulky, v nichž se objevuje, kolik je nasmlouváno finančních prostředků, dovolím si tvrdit, že ne všechny tyto nasmlouvané prostředky nakonec budou realizovány; jsou situace, že někdo od projektů ustoupí, někdo nevyčerpá všechny prostředky atd. Snahu o maximalizaci čerpání, snahu vyčerpat alokaci 2004 vidím jako třetí skupinu rizik spojených s dokončením tohoto období. Jakožto člověk, který sám má možnost hodnotit některé projekty, jsem v některých hodnotitelských komisích, začínám mít pocit, že do jisté míry se kvalita předkládaných projektů snižuje. Není to samozřejmě obecný jev, ale v některých případech to platí. Nicméně je určitý tlak ty projekty přijímat zvláště tam, kde nejsou dosavadní prostředky vyčerpány a hrozilo by, že alokace nebude vyčerpána. Pak si kladu otázku, jaké budou skutečné efekty takovýchto projektů. Budou mít efekty takové, jak se od nich očekává? Podaří se naplnit jejich cíle? Nepodaří? Ještě bych chtěl nastínit tři otázky, které dále souvisejí s čerpáním a alokacemi. Doposud jsem hovořil o roku 2004, protože ten nás tíží v této chvíli nejvíce, ale je otázka, jak se nám podaří pravidlo N+2 naplnit i pro léta 2005 a 2006, protože i v té době nás budou samozřejmě provázet velice podobné problémy. Alokace se zvýšila, a tak tam hrozí rizika, o nichž jsem hovořil před chvílí; vůbec není automaticky jisté, že se nám musí podařit splnit čerpání minimálně stejně dobře jako v minulosti, že vyčerpáme prostředky minimálně ve stejné výši, jako se nám to podaří pro rok 2004. Dále, zadruhé je zde otázka nastavení celého systému pro léta 2007 až 2013. Měl jsem to štěstí, tu možnost, být u toho, když se vytvářel systém pro toto období, a tehdy jsem si říkal, že je to příliš hektické a že bychom si měli vzít všichni určité ponaučení z minula: proč jsme třeba nezačali dřív, proč se některé věci nedělaly jinak atd. Měl jsem možnost a příležitost být u vytváření toho systému před x lety a obdobnou možnost mám i nyní a musím bohužel konstatovat, že příliš ponaučení jsme si nevzali. Stejné chyby, stejné problémy, které se objevovaly v minulosti, se objevují i dnes. Je to navíc komplikováno tím, že minimálně v některých souvislos-

31

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 32

BLOK A tech nedochází k využívání stávajících funkčních implementačních struktur, hledají se nové; je snaha vytvářet nové implementační struktury, které se budou potýkat se stejnými problémy, s jakými se potýkaly stávající struktury již před x lety, kdy začínaly, a řekněme, že mnohdy úspěšně. Je zde opět snaha rozdělovat tematicky problematiku, není jasně cítit nějakou snahu po koncentraci vynakládaných prostředků. Decentralizace je příliš velká, skoro bych řekl podle zásady: hlavně aby byl každý nějak uspokojen a byl všude klid. To má za následek, že budeme rozdělovat programy, které by logicky patřily k sobě. Je tady snaha je nějakým způsobem od sebe rozdělovat a vytvářet pro ně nové implementační struktury. A třetí, poslední otázka je otázka absorpční kapacity na období 2007–2013. Tady se obávám jedné věci, totiž že se rozběhlo nějaké období – řekněme to zkrácené 4 až 6 –, do toho samozřejmě vstoupila celá řada subjektů, institucí, organizací a celá řada těch projektů, které byly předloženy není projektem na půl roku, nebo na rok. Jsou to projekty, které běží právě třeba i dva roky, a tyto projekty budou svým časovým trváním přesahovat do období 2007–2013. V kontextu navýšení prostředků v novém programovacím období – které třeba u programu, který jsem zmiňoval, u OPPP, je v podstatě desetinásobné – se obávám, zda-li se objeví skutečně dostatečná poptávka z hlediska projektů, a pokud se objeví poptávka, zda-li bude kvalitní. Firmy přece nemohou, alespoň podle mého názoru, projekty sekat jak Baťa cvičky, protože s realizací projektu je spojena řada předpokladů a úkonů. Je to investice; ta se musí nějak vrátit, musí se mi nějakým způsobem zaplatit, musí přinést určité efekty – a pak se teprve mohu pustit do nějakého dalšího projektu. To je tedy taková má obava z hlediska absorpční kapacity. Děkuji vám za vaši pozornost.

Eva Klvačová Děkuji panu ing. Lukášovi. Pěkně postupujeme od obecné filosofie ke konkrétním problémům, což mě těší. Poprosím teď pana ing. Zahradníka, aby nám něco řekl o tématu Kvalitativní a kvantitativní aspekty hodnocení procesu realizace projektů využívajících fondů EU: kriteria a poučení do budoucna.

32

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 33

BLOK A

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ASPEKTY HODNOCENÍ PROCESU REALIZACE PROJEKTŮ VYUŽÍVAJÍCÍCH FONDŮ EU: KRITÉRIA A POUČENÍ DO BUDOUCNOSTI Petr Zahradník Děkuji, paní docentko. Příjemné dopoledne, dámy a pánové. Úvodem bych rád poděkoval organizátorům za pozvání na tuto velmi zajímavou konferenci. Předtím než přikročím ke svému vystoupení, v němž se budu držet ohlášené osnovy, dovolil bych si uvést dvě poznámky. První se týká situace, když jsem viděl osnovu vystoupení pana doktora Lukáše, který prezentoval svoji prezentaci před chviličkou. Zalekl jsem se, že moje obsahová struktura se bude s tou jeho velice shodovat a že nebudu mít co říci. Ale poté, co svoje vystoupení zakončil, se relativně raduji, protože se budu věnovat tomu, co nám data, která získáváme z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, říkají. Nebudu zkoumat jejich oprávněnost; samozřejmě velmi souhlasím se slovy pana doktora Lukáše o tom, že je možné data nejenom různým způsobem interpretovat, ale že pro jednu kolonku můžeme identifikovat dvě různá data – a teď si vyberme. Druhá poznámka spočívá v tomto: I když název mého vystoupení je takový, jak uvedla paní docentka Klvačová, tak vnímám problematiku strukturální a kohezní politiky Evropské unie v daleko širším kontextu, a chtěl bych explicitně podtrhnout a poznamenat, že to, co bude obsahem mého vystoupení, já osobně paradoxně nevnímám jako nejpodstatnější či nejdůležitější efekt existence strukturální a kohezní politiky. Skutečně se domnívám, že otázka míry vyčerpání toho, co nám alokace jednotlivých programů nabízejí, je velice důležitá věc, nicméně klíčovým efektem, dlouhodobým efektem strukturální a kohezní politiky podle mého názoru skutečně je zajištění procesu reálné ekonomické konvergence, přiblížení hodnoty HDP na hlavu průměru Evropské unie, zlepšení kvalitativních i kvantitativních aspektů v oblasti trhu práce atd. Toto, myslím si, je možné z hlediska České republiky vyhodnotit až v daleko delší retrospektivě a ta nejserióznější data, která mohou vyhodnocovat efekty strukturální a kohezní politiky vůči zemím, které vstoupily do Evropské unie dříve, se týkají programovacího období 1994 až 1999, respektive dokonce i období předcházejícího. Jinými slovy myslím si, že to, k čemu nám vůbec fondy Evropské unie byly, nebo případně nebyly, můžeme určit právě z hlediska těchto fundamentálních efektů možná někdy na počátku příští dekády. Ale teď k obsahu mé dvacetiminutovky. Dovolil jsem si své vystoupení rozdělit do tří bodů, respektive do tří množin komentářů. Ta první je na první pohled obsahově velmi podobná té, kterou popsal pan doktor Lukáš. Moje klasifikace je možná trošku detailnější; záhy zmíním proč. Vedle té klasifikace, kterou se budu zabývat, bych přidal ještě jednu, která si myslím, že je rovněž důležitá. Je to jakási ex post klasifikace a vychází to i z toho, co pan doktor Lukáš ve svém vystoupení zmínil, tj. možný odklon realizace jednotlivých projektů od jejich 33

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 34

BLOK A původního záměru. To není jenom samoúčelné konstatování, ale může to vést k velmi důležitým konsekvencím v tom, že jak řešitelé projektu, tak země jako celek za toto může být následně sankcionována, čímž se procento čerpání v čase může ještě dalším způsobem zhoršit. První část je otázka diferenciace podle jednotlivých fází toho programovacího managementu nebo podle jednotlivých fází programovacího vývoje v závislosti na velikosti a na zaměření projektů. Druhá věc se týká otázky, která z těch dat, zejména v relativním vyjádření, vytane na mysli na první pohled. Je to otázka, kterou rovněž pan doktor Lukáš zmiňoval: otázka převisu, či nedostatku nabídky kvalitních projektů z hlediska jejich zaměření. Předcházím to, co budu říkat zhruba za pět minut, ale nemohu si to odpustit. Podíváme-li se obecně nejenom na objem podaných projektů, ale i na objem schválených programů, vidíme, že převis poptávky měřený vůči základní úrovni alokace je enormní, a mám pocit, že právě z toho vyplývá jedno z nejdůležitějších poučení pro příští programovací období, kterým bych se rád zabýval v závěru svého vystoupení. A právě poučení pro přípravu operačních programů – a nejenom operačních programů, ale i celého systému jakési servisní infrastruktury, která bude provádět, respektive provázet realizaci těch jednotlivých operačních programů – bych rád věnoval poslední poznámku, či poslední sadu poznámek v rámci svého vystoupení. Jak už jsem říkal, mám pocit, že různé členění na různé pohledy, resp. různé fáze schopnosti členské země participovat na procesu využívání fondů Evropské unie může být ještě trošku členitější než to, co zaznělo ve vystoupení pana doktora Lukáše. Mám pocit, že skutečně je nutné velice striktně rozlišovat jednotlivé fáze; a tyto fáze je zapotřebí rozlišovat právě v čase, kdy celý proces ještě probíhá. Jinými slovy: my stále hodnotíme poměrně výrazný mezičas, a nemáme dokonce ani pro alokaci roku 2004 jakási konečná data. Veškeré hodnocení toho, co tady v současné době děláme, je hodnocení velice předběžných vývojových trendů. Nedomnívám se, přestože dostáváme k dispozici předběžná data, že to je počin zcela beze smyslu. Mám pocit, že i na dílčích datech je možné identifikovat poměrně zásadní pozorování a zásadní poučení; je možné identifikovat a definovat klíčové objektivní veličiny pro účely analýzy. Nicméně je skutečně velice dobré, a to zejména z hlediska mediální interpretace, rozlišit mezi tím, že projektový cyklus má nějakou fázi, rozlišit mezi tím, zda peníze již byly reálně čerpány, nebo jaké výdaje, jaký objem výdajů na jednotlivé projekty byl již vynaložen, nebo případně jaký počet již předložených či schválených projektů zadává země, resp. v rámci daného regionu nebo tématického zaměření již bylo učiněno. Domnívám se, že pro tento účel může sloužit sada šesti kriterií plus jedno, které jsem zmiňoval na samém začátku. První možné kriterium je objem projektů, které žadatelé předkládají. To je ryze kvantitativní kriterium, které vůbec nevypovídá o kvalitě jednotlivých předkládaných projektů. Je to v podstatě jakási registrace primárního zájmu o to, jak jsou jednotlivé nástroje poptávány ze strany potenciálních žadatelů. Druhé kriterium již získává jistý kvalitativní obsah v podobě schválení, je to objem schválených projektů, je to jakési prvotní, respektive primární oddělení zrna od plev. Další kriteria již vyjadřují jednotlivé fáze realizace projektů; ale nevyjadřují jenom fáze realizace, nýbrž to kvalitativní a kvantitativní naplnění daty 34

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 35

PETR ZAHRADNÍK vyjadřuje i to, zda systém, který právě provází řešení těchto projektů, někde neselhává. To je patrné již při pohledu na kriterium třetí, totiž objem projektů, které jsou již kryty uzavřenou smlouvou, a pohled se dále cíleně prohlubuje v případě dalších dvou kriterií, které registrují nebo realizují počet jak již vynaložených výdajů, tak v další fázi objem již autorizovaných výdajů řídícím orgánem, který za ně odpovídá. Čtvrtým kriteriem je objem výdajů uskutečněných konečnými příjemci při realizaci schválených projektů a páté kriterium bychom mohli formulovat jako objem výdajů na projekty autorizované řídícími orgány. A šestým, konečným finálním kriteriem z hlediska úspěšnosti čerpání, je samozřejmě procento, resp. celkový objem již skutečně vyčerpaných prostředků z fondů EU. Dodal bych ještě to zbývající kriterium, které může naskočit ex post a které se vyhodnocuje v současné době pro období 1994–1999, a to je kriterium možných vratek již poskytnutých prostředků v důsledku toho, že realizované projekty nějakým způsobem nenaplňují původní schválený smysl, kdy řešitel se buď odchýlil od osnovy, nebo projekt vůbec nedokončil, a přesto v průběhu jeho realizace již nějaké prostředky získal – třeba pomocí zálohového financování v případě neziskových projektů. Mám pocit, že pro některé členské země to nebude částka úplně zanedbatelná. Jen pro ukázku jsem se podíval například na zkušenost Francie z období let 1994–99 a pro objem takto vrácených prostředků v čase tam existuje pravomoc dohledání ze strany Evropského dvora auditorů až na období deseti let. Možnost vratek prostředků v čase může činit až 3, případně 4 % celkové alokace země, takže to není úplně zanedbatelná částka. Výkladem jednotlivých kriterií na tomto místě bych auditorium nezdržoval, přešel bych o dva kroky-slidy dál a dovolil bych si zmínit určitou datovou náplň toho, co jednotlivá kriteria v současné době říkají. Kdybychom hodnotili schopnost zapojení českých subjektů do celé této politiky podle kriteria předložených projektů, tak bychom museli určitě použít jedničku, protože zájem je velmi výrazný. Z hlediska celkového objemu podaných projektů ve vztahu k alokaci na celé zkrácené programovací období dostáváme ukazatel převisu poptávky ve výši zhruba 213 % možné částky, tj. částky, která je k dispozici. Když to vztáhneme pouze na alokaci roku 2004 právě podle aktualizovaných dat ke konci srpna letošního roku, tak dostáváme dokonce částku zhruba 900 % celkové alokace. V tomto směru vynikají zejména dva operační programy: Infrastruktura a Společný regionální operační program, kde převis poptávky přesahuje 1000 %; to je ohromně výrazné poučení do budoucna. Nedomnívám se samozřejmě, že nějaký podobný převis je do budoucna možný, a to i s ohledem na navýšení celkové částky, ale mám pocit, že obecné poučení do budoucna nám říká, že cíle, resp. priority a opatření nových operačních programů by skutečně měly reagovat na přirozené pohnutky potenciálních řešitelů, aby nedocházelo k tomu, že v některých operačních programech registrujeme takto vysoký objem převisu poptávky. Problém nedostatečného zájmu potenciálních řešitelů o prostředky z fondů EU jako celku neexistuje. Daleko realističtější pohled nám nabízí kriterium schválených projektů. Porovnáme-li objem peněz na schválené projekty s nabídkou (alokací), ani zde není dílčí výsledek negativní: v současné době byly schváleny projekty činící v objemu finančních pro35

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 36

BLOK A středků zhruba 80 % celkové alokace. Dominuje opět Společný regionální operační program, jehož objem schválených projektů vůči celkové alokaci se již blíží 100 %. Pokud se díváme pouze na alokaci roku 2004, tak tam je stále převis poptávky enormní – zhruba 400 % celkové částky, která je pro rok 2004 k dispozici. V případě projektů, které jsou již kryty smlouvami, začíná míra úspěšnosti povážlivě klesat. Mám pocit, že právě na tomto místě je již možné identifikovat určité příčiny poklesu; jestliže jsme se až dosud pohybovali v řádech stovek procent, tak zejména z hlediska počtu uzavřených smluv na alokaci roku 2004 se kvapem blížíme spíše řádu okolo 50 %, resp. podle aktualizovaných údajů je to 60 % celkové alokace. Z roku 2004 je to pořád velmi výrazné číslo, ale věnujme chvilku zamyšlení nad příčinami. První příčina toho, proč je tak viditelný rozdíl mezi objemem projektů krytých smlouvami (nemluvě již o projektech podaných) a objemem projektů schválených, je skutečně objektivní: jedná se totiž o proces, který probíhá v čase, a je spousta projektů, které čekají ve frontě na schválení – a k tomu jednou dojde. Nicméně viděl bych zde ještě druhou velmi významnou příčinu, která má charakter subjektivní, a to formální a procedurální záležitosti na úrovni řídících a implementačních autorit. Možná, že jde o řadu formálních a procedurálních nedostatků na úrovni také celé koncepce řízení tohoto problému na území České republiky. Jaké jsou cesty k řešení? Domnívám se, že cesta k řešení je v maximálním možném zjednodušení, resp. univerzálnosti nástrojů té procedury, aby opravdu každý projekt nebyl posuzován v podstatě ad hoc, ale aby existoval jakýsi společný algoritmus, resp. aby se uplatnila získaná zkušenost jednotlivých schvalovatelů. Ta by vedla k tomu, že by se ze schvalovacího procesu stala jakási „masová výroba“, a nikoli výběrový butik, který je velmi časově náročný. Jde o to, aby nastalo maximální možné zkrácení čekací doby mezi schválením projektů a uzavřením smlouvy. Potom by potenciální žadatelé, resp. žadatelé, jejichž projekt je již schválen, nemuseli čelit velmi výraznému stavu nejistoty, kdy se tak skutečně stane. K tomuto stavu by měla vést řada nástrojů: personální posílení a stalibizace, osvojení si potřebných zkušeností a modelových situací tak, aby analogické případy mohly být schvalovány pružněji než dosud, atd. Číslo úspěšnosti pochopitelně klesá tím více, čím hlouběji postupujeme stále k pokročilejším a pokročilejším fázím projektového cyklu, projektového procesu. Zastavím až u veličiny skutečně vyčerpaných prostředků, u proplacených projektů. V tomto ohledu opět docházíme k závěru, že objem reálně vyčerpaných prostředků se v současné době pohybujeme lehce nad 11 %, z hlediska alokace 2004 někde na úrovni 45 %, ale registrujeme tam již velice značné rozdíly mezi jednotlivými operačními programy. Jestliže v případě operačního programu Průmysl a podnikání nebo v případě operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství můžeme tyto relativní výsledky označit v podstatě za uspokojivé, v případě zejména programového dokumentu pro Prahu pro cíl číslo 2 je za uspokojivé rozhodně označit nemůžeme. Ani pro program Rozvoj lidských zdrojů a JPD 3 z tohoto pohledu, z tohoto srovnání nevycházejí čísla vůbec lichotivě, neboť míra vyčerpaných prostředků u těchto programů se pohybuje někde mezi 2 až 14 % alokace roku 2004, a to je skutečně velmi málo. Mám pocit, že jenom částečně je možné vidět za tímto výsledkem systém zpětného financo36

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 37

PETR ZAHRADNÍK vání, a tedy ten fakt, že řada projektů – zejména těch tzv. tvrdých projektů – je stále v procesu realizace, a nedospěla tak ještě do fáze, kdy si činí nárok na to, aby byla proplacena. Domnívám se, že právě i pro tuto fázi platí subjektivní příčiny, které jsem zmiňoval výše. Jaksi nejvíce odstrašující je ta situace, kdy projekt je již několik měsíců realizován a zavřen, zkolaudován nebo úspěšně dokončen, ale žadatel, jeho řešitel, se marně domáhá proplacení a nezbývá mu, než čekat. Myslím, že právě z tohoto by mělo vyplývat určité poučení, resp. jakýsi výčet budoucích domácích úkolů, jejichž čas se poměrně krátí. Mám pocit, že tím prvním z hlediska jakéhosi deštníku, který by měl celý tento proces završovat jménem České republiky vůči Evropské komisi, je konečné schválení nebo posvěcení Národního strategického referenčního rámce Evropskou komisí. Velice traumatizující a jdoucí do finiše je záležitost kvalitní přípravy nové sady operačních programů, která v porovnání se stávajícím programovacím obdobím doznává dramatických změn jak kvalitativních, tak kvantitativních. A to změn nejenom v podobě radikálního zvýšení regionální autonomie, v podobě navrhovaných regionálních operačních programů, ale i v tom, že počet tématických operačních programů se rovněž zdvojnásobil. Dalším poučením, dalším takovým domácím úkolem by mělo být výrazné zlepšení přehlednosti a srozumitelnosti informací o fondech EU ze strany vlády; dále pak zjednodušení administrativní a procedurální náležitosti; včasné vyhlašování výzev, priorit a opatření operačních programů; dalším a nemalým úkolem je zajištění dostatečného a pružného spolufinancování; a konečně posledním, ale proto ne méně důležitým by mělo být poučení, které by vedlo k eliminaci pochybností, skandálů a podvodů. Přesto, že by se o problémech tématu, k němuž jsem zde hovořil, dalo ještě mnohé říci, nebudu už protahovat čas svého vystoupení a poděkuji vám za pozornost s tím, že se velmi těším na případné dotazy a připomínky v rámci diskuse. Děkuji.

Eva Klvačová Děkuji za konkrétní příspěvek a v neposlední řadě také za časovou ukázněnost. Poslední panelista této sekce je pan ing. Havránek, který promluví na téma Efektivita a účinnost institucionálního rámce pro čerpání strukturálních fondů v ČR. Prosím, máte slovo.

37

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 38

BLOK A

EFEKTIVITA A ÚČINNOST INSTITUCIONÁLNÍHO RÁMCE PRO ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ

Jan Havránek Dámy a pánové, dobrý den. Chtěl bych poděkovat za možnost účastnit se této konference a doufám, že můj krátký příspěvek obohatí debatu na ní. Úvodem bych chtěl uvést, že po mém vystoupení následuje přestávka a já si v žádném případě nedovolím zkrátit váš čas na kávu; budu maximálně konkrétní a rychlý. Když jsem připravoval tuto přednášku, tak jsem se bál, že zde budu největším kritikem, ale potom, co jsem slyšel od kolegů, se toho nebojím, za což vám všem děkuji. Pokusím se být nezaujatý a maximálně konkrétní. Budu přiměřeně kritický, ale pokusím se nabídnout i konkrétní řešení tak, abychom jenom nekritizovali, ale řekli, jaké jsou alternativy. Na úvod bych chtěl uvést jednu skutečnost, a to je fakt, že hodnotíme proces, který v tuto chvíli ještě dávno neskončil. Čeká nás ještě velmi dlouhý čas na to, abychom dokázali říct, zda Česká republika byla úspěšná, nebo ne. Hodnotíme pouze probíhající proces, to je třeba stále mít na paměti. Mé téma je zaměřeno na zhodnocení efektivity současného systému čerpání strukturálních fondů. Budu hodnotit systém průřezově, to znamená průřezem všemi operačními programy a celým systémem administrace. Na prvním slidu jsem nastínil obrázek implementační struktury, který je velmi složitý. Viz schema na str. 39. Přeskočím svůj komentář k současnému stavu čerpání, ale dovolím si uvést ještě jednu skutečnost, kterou podpořím argumenty kolegů; tou je demagogičnost celkové statistiky čerpání. Některé operační programy totiž už v roce 2004 a 2005 alokovaly veškeré prostředky na první výzvu a v podstatě rozdělily všechny peníze, které byly určené na příští tři roky. To znamená, že pokud se dneska poměřujeme pouze k roku 2004, tak do našich úvah vlastně zahrnujeme i projekty, které byly financovány z peněz, jež byly určeny na rok 2006. Některé operační programy mají naopak výzvy kontinuální a teprve dneska se pro ně čerpá. Z uvedeného plyne, že statistika, která se prezentuje, je podle mě velmi demagogická a účelová. Ve své přednášce, kterou jsem měl podobně jako kolega Lukáš někdy v březnu, v dubnu, jsem u programu JPD 2 a JPD 3 dokonce říkal, že současný stav čerpání je na úrovni nula; takže pokud je někde v řádech jednotek procent, tak je to poměrně velký úspěch. Pokusil jsem se definovat hlavní logické fáze čerpání dotací; vyjmenoval jsem jich pět: je to fáze programování neboli přípravy operačních programů, přípravy systémů. Další fáze je informace a identifikace dotací a projektů tak, aby každý žadatel věděl, jakou má možnost čerpat z dotací, jaká je absorpční kapacita a jakým způsobem se dozví, že výzva je aktuální. Třetí fáze je administrace procesů; to je konkrétní průběh přijímání žádostí. Hodnocení projektů a jejich implementace je čtvrtá fáze a poslední, pátá fáze je potom evaluace a audit, což je systém neustálého zlepšování procesu. Vytvořil jsem 38

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 39

JAN HAVRÁNEK Schema Operační program Rozvoj lidských zdrojů Zjednodušené schéma implementační struktury OP RLZ Řídící orgán MPSV

TA

KP opatření 2.2 a část Opatření 1.1, 1.2, 2.1, 3.3 a 4.1 MPSV-SSZ část Opatření 4.1 Czechinvest Legenda: KP MMR MPO MŠMT

Zprostředkující subjekt MŠMT Opatření: 3.1, 3.2

Zprostředkující subjekt MPSV-SSZ pro Opatření: 1.1, 1.2, 2..2, 3.3, 4.1, část 2.1

TA

KP Pro část Opatření 1.1, 1.2, 2.1, a 4.1 PÚP

KP Pro část Opatření 3.3 Kraje

Monitorovací výbor

KP Pro část Opatření 2.1 MPSV Odbor 22

KP Opatření 3.1 MŠMTskupina 2, Pedagogické centrum Praha

MŽP NROS SSZ TA PÚP

Konečný příjemce Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zprostředkující subjekt NROS Globální grant

KP Opatření 3.2 MŠMT skupina 3

KP Opatření 4.2 MPO, MŽP, MMR

Ministerstvo životního prostředí Nadace rozvoje občanské společnosti Správa služeb zaměstnanosti Technická pomoc ESF Úřad práce pověřený krajskou působností

si známkování od jedničky do pětky, kde jednička znamená, že bariéra efektivity institucionálního rámce pro čerpání strukturálních fondů je velmi malá, zatímco pětka znamená, že problém je velký, kritický a že je třeba ho vzít na zřetel. Jako první bariéru jsem označil výrazné zpoždění současného programování (stupeň nebezpečnosti 4–5). Vycházím ze skutečnosti, ze zkráceného programovacího období roku 2004–2006, kdy u některých operačních programů nastalo zpoždění až v řádu několika měsíců či jednoho roku. Zažil jsem desítky případů, kdy žadatelé, přestože bylo avizováno, že mohou projekty podávat, museli projekt odložit, a kvůli tomu ho pak nedokázali realizovat. Pokud jsem se o tom bavil s odpovědnými agenturami nebo s řídícími orgány, tak jejich argumentem bylo, že to nevadí, že se vytvoří zásobník projektů a že podnikatel klidně může počkat, že může počkat dva tři roky, dokud nebude 39

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 40

BLOK A konkrétní výzva. My jsme jim vždycky argumentovali, že podnikatel počkat nemůže, že potřebuje udělat své rozhodnutí bez ohledu na dotace, a to že je samozřejmě velký problém. Jaká k tomu dávám řešení? Proces zrychlit a maximálně zefektivnit systém dopracování programových dokumentů a jejich předjednání s EK tak, aby skutečně došlo k tomu, že operační programy budou spuštěny v prvním čtvrtletí roku 2007. Úplně upřímně se obávám, že to bude splněno jen z malé části. Dokonce si myslím, že některé výzvy budou až na konci roku 2007, resp. až na jaře roku 2008, a považuji to za velký nedostatek a velký problém. Za další bariéru jsem označil to, že alokace v rámci některých programů a jejich opatření byla naddimenzována, v jiných případech byl několikanásobný převis, což vyústilo v realokace v rámci operačních programů (stupeň nebezpečnosti 3–4). Naváži na slova kolegy Zahradníka o tom, že u některých programů je poměrně velký převis projektů, řekněme desetinásobek současné alokace, a u některých výzev se nečerpají zdaleka veškeré peníze, které jsou k rozdělení. V praxi pak dochází k tomu, že i velmi kvalitní projekty, které se předkládají v některých výzvách, jsou zamítány, a naopak velmi špatné projekty jsou akceptovány, protože není žádný jiný projekt. Při dalším programování by se mělo vzít toto v úvahu a alokace předělat tak, aby samozřejmě akcentovala absorpční kapacitu České republiky, a také by se měla umožnit flexibilnější realocace v rámci operačních programů. Uvedené bariéry se týkaly fáze programování. Nyní přistoupíme k bariérám v oblasti informací o dotacích. První bariéru vidím v tom, že informací o dotacích je až příliš mnoho, jejich kvalita a rozsah se výrazně liší v různých krajích nebo u různých subjektů implementační struktury. Chybí komplexní komunikační nástroj, není komunikační strategie strukturálních fondů (stupeň nebezpečnosti 2–3). Jenom pro informaci: my monitorujeme zhruba 400 informačních míst, na kterých se objevují informace o tom, zda je, nebo není nová výzva na dotaci. Právě před rokem bylo vyhlášeno v České republice zhruba 2500 konkrétní výzev, kdy žadatelé mohou předkládat dotace. Jsou tam národní programy, strukturální fondy a samozřejmě komunitární programy fondu Evropské unie. Dva a půl tisíce – to je několik desítek nových výzev denně. Několik desítek jich je zamítáno, resp. podle informačních zdrojů ukončeno. Nedokážu si představit žadatele, který by byl schopen toto všechno sledovat, orientovat se a získávat relevantní informace. Mým návrhem je vytvořit velmi jednoduchý systém jedněch vrat, aby se kdokoliv mohl přihlásit na jednu stránku na informační portál, kde budou informace o všech výzvách programů a dotačních financovaných titlů. Kdokoli by měl vědět, jaké jsou možnosti a jaká je aktuální výzva, do níž by mohl podávat svůj konkrétní projekt. Další bariérou je krátký časový úsek, v němž výzvy trvají (stupeň nebezpečnosti 3–4). Pokud je vyhlášena výzva, která má trvání tři týdny, a podmínkou podání žádosti o dotaci je například předložení stavebního povolení, tak pokud žadatel nevěděl o této podmínce dopředu, není v praxi schopen takový projekt připravit. Zažil jsem dokonce případy, kdy jedna výzva byla vyvěšena na internetu v červenci letošního roku s tím, že bylo oznámeno, že byla vyvěšena už v květnu. Byla vyhlášena s datem zpětně. To se stává běžně; a pak jsou samozřejmě dva týdny na předložení 40

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 41

JAN HAVRÁNEK žádosti, a pokud si stěžujete, že výzva byla vyvěšena jen dva týdny předtím, než je stanovena uzávěrka předkládání projektů, jediné vyjádření, které uslyšíte, je, že to není pravda, že už tam výzva visí od května. Opravdu se to stává velmi často a je to velký problém. Pro řešení této problémové oblasti je možné přijmout soubor opatření, který by obsahoval tato aktivity: stanovit pevné termíny výzev; výzvy vyhlašovat minimálně 1–2 měsíce předem; výzvy by měly trvat minimálně jeden měsíc; vyhlašovat kontinuální výzvy s průběžných vyhodnocováním a zveřejňováním objemu schválených prostředků a zbývající alokace. Další závažnou bariéru, kterou identifikujeme, je to, že žadatel dostává od různých implementačních agentur a řídících orgánů odlišné informace, v některých případech jsou až v rozporu (stupeň nebezpečnosti 4). Nezřídka monitorujeme v praxi závažný problém, kdy žadatel dostane na jednu otázku dvě velmi rozdílné odpovědi a přitom žádná odpověď není písemná. Jsou to pouze ústní dohody. Pokud chcete písemné vyjádření, nikdy se vám ho nedostane. Výsledkem potom je, že žadatel s takovouto informací pracuje, předkládá projekt, a ten pak může být zamítnut z formálních důvodů. A pokud se potom žadatel hájí tím, že dostal ústní informace, tak je mu řečeno, že to není relevantní. Jsou dokonce výzvy, kde je zhruba 60 či 70 % žádostí zamítnuto pro formální nedostatky. To není způsobeno tím, že by byl žadatel neschopný, ale došlo k tomu proto, že implementační agentura neposkytne kvalitní informace k tomu, aby žadatelé mohli předložit správné žádosti o dotace. Navrhujeme jednoduchou věc: vytvořit databanku častých dotazů a vypracovat k nim závazné stanovisko pro všechny instituce a orgány implementační struktury. Prostě zajistit, aby všichni věděli, jaká je odpověď na určitou konkrétní otázku, a aby tato odpověď byla závazná. Další bariéry se týkají fáze 3, tj. administrace projektů. Bariérou jsou podkladové materiály k žádosti o dotaci (stupeň nebezpečnosti 3–4). Sem patří značná administrativní náročnost žádostí o dotace, v tom navazuji na slova kolegů, která ji již zdůrazňovala. Některé projekty jsou velmi složité. Žadatelé musí vytisknout mnoho set stránek, podepsat v šesti kopiích několik tisíc stránek dokumentů, sepsat často zbytečné a nepodstatné informace. U některých dotačních programů nejsou informace (tj. osnovy, formuláře, seznamy příloh atd.) na jednom místě a žadatel je nucen obíhat více míst, někdy i po nich pátrat. Často je požadováno nepřiměřeně velké množství kopií žádosti i příloh, které není možno dodat v elektronické podobě. Pokud žadatel zjistí, jak je administrativně náročné projekt předkládat, tak mnohdy od projektu nebo od jeho předložení ustoupí, protože řekne, že na to opravdu nemá čas. Může mít také obavy z pravděpodobného vyřazení žádosti z důvodů nesplnění všech podmínek. Jako řešení této neudržitelné situace navrhujeme přijmout soubor opatření: analyzovat rozsah požadovaných informací z hlediska jejich potřebnosti a relevantnosti a na základě toho vymezit seznam nutných příloh (požadovat od žadatelů pouze ty informace, které jsou důležité a se kterými se bude následně pracovat); co nejvíce podkladových materiálů zpracovávat a na implementační agentury předávat v elektronické podobě; odstranit duplicitu v informacích o žadateli, tj. zajistit sdílení dat o žadateli (žadatel píše desetkrát stejné údaje, a přitom to nakonec všechno stejně skončí u státu. Pokud by se vytvořil jednotný systém informací o žadatelích, žadatel by mohl pouze psát konkrét-

41

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 42

BLOK A ní projekt, který má na mysli); rozšířit podporu potenciálních žadatelů prostřednictvím dotovaného poradenství pro vybranou skupinu žadatelů. (Ukazuje se, že jsou vyhlašovány národní programy v rámci Ministerstva pro místní rozvoj. Naposledy je to vyhlášená výzva v Moravskoslezském kraji, která končila před týdnem a smyslem bylo podporovat právě zpracování žádostí, zpracovávání studií proveditelnosti. Dotace byla až do výše 100 %, žadatelé samozřejmě mohli tuto agendu přenést úplně někam jinam a pomohlo jim to v rámci přípravy na další období.) Další bariérou je poměrně stále velká nezkušenost žadatelů i subjektů implementační struktury s managementem projektu, s organizací výběrových řízení a plněním podmínek vyplávajících ze smlouvy v průběhu projektu a zejména po jeho ukončení (stupň nebezpečnosti 3–4). Průměrný věk zaměstnanců implementačních agentur je velmi nízký. Tito lidé velmi často fluktuují a potom, co se naučí problematiku, odcházejí do soukromé sféry. Na jejich místo přijde nový mladý člověk, který má sice ambice, ale nemá znalosti. Potom se samozřejmě přebírá projekt, který už je dávno v běhu u žadatele, a poskytujeme informace, které nejsou pravdivé. Je to opravdu velký problém, protože fluktuace je velmi vysoká a často dochází k tomu, že implementační agentura se učí neustále pořád dokola a nečerpá ze zkušeností, které nabrala v předchozích letech. Přitom v případě nesplnění podmínek (správného vyplňování průběžných zpráv, závěrečných zpráv, plnění monitorovacích ukazatelů a jejich vykazování atd.) hrozí žadateli krácení až ztráta dotací, případně penalizace. Navrhujeme posílit procesní kapacity implementační struktury pro pomoc žadatelům, a to ne extenzivně, formou nárůstu zaměstnanců, ale kvalitativně, tj. vytvořením mechanismů a procesů, které by implementační agentuře pomohly si celý systém zefektivnit. V oblasti fáze 4, tj. v oblasti hodnocení projektů a jejich implementaci, uvádím jako první bariéru monitorovací indikátory a hodnotící kriteria. Pokud jste někdy viděli, podle čeho se vybírají projekty, tak víte, že součástí výběrových kriterií jsou různé ukazatele, které se žadatel zavazuje splnit. Mnoho těch ukazatelů často není vůbec relevantních pro ten který konkrétní projekt. Pokud souvisí monitorovací indikátor s hodnotícími kriterii (např. zvýšení pracovních míst, zvýšení obratu atd.), žadatelé často uvádějí hodnoty tak, aby dosáhli maxima bodů, aby dotaci získali, i když je jim jasné, že takové hodnoty jsou pro ně nedosažitelné. Žadatelé si někdy vůbec neuvědomují, že v praxi potom budou muset tyto ukazatele plnit, a v případě, že je nesplní, jim dotace může být krácena nebo zcela odebrána. Možná mohou dostat i stoprocentní pokutu. Proto navrhujeme to, aby se indikátory nastavovaly opravdu velmi pečlivě, aby byly maximálně relevantní (nadbytečné indikátory jsou pro žadatle příliš náročné a kladou na něj neúměrné riziko). Další bariérou, kterou v této oblasti vidíme, je systém výběru projektů, systém hodnocení projektů. Hodnotící kriteria jsou někdy nastavena tak, že určitá skupina objektivně oprávněných žadatelů je diskriminována a naopak někteří jsou preferováni, mohou žádat stále (stupeň nebezpečnosti 4–5). V zásadě dnes existují dva mechanismy: jeden je subjektivní, jeden je objektivní. Řeknu výhody a nevýhody každého z nich. U objektivního hodnocení – typickým příkladem je operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství – jsou

42

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 43

JAN HAVRÁNEK v podstatě nastaveny konkrétní otázky, na ně jsou konkrétní odpovědi „ano“, nebo „ne“. Je tam absolutně vyloučen subjektivní názor nějakého hodnotitele. Na jednu stranu je to velmi objektivní, protože si každý dokáže dopředu zjistit, jakou má šanci na čerpání a na získání dotace, na druhou stranu tento systém může diskriminovat určitou skupinu žadatelů, kteří nejsou schopni tyto podmínky splnit. Nyní navážu na již řečená slova ohledně korupce: tento systém absolutně vylučuje korupci, protože odpověď „ano“, nebo „ne“ je velmi jasná. Druhý systém je systém maximálně subjektivní; v něm se na jeden projekt vypracovávají znalecké posudky, resp. posudky hodnotitelů. K tomuto systému jsem velmi kritický. Zažil jsem případ, kdy jeden hodnotitel dal 90 bodů a druhý dal 50 bodů. Naprosto rozdílné hocení. Projekt, který dostane průměrný počet bodů, samozřejmě neprojde. Dokonce jsem zažil případ, kdy projekt dostal 95 bodů, byl vybrán jako nejlepší projekt v rámci celé výzvy, a přesto dotaci nedostal. Na odtázku „proč“ bylo odpovězeno: „na dotaci není žádný právní nárok“ – s tím nic nezmůžete. My navrhujeme, aby systém hodnocení zahrnoval jak složku objektivního hodnocení (např. finanční zdraví žadatele), tak i subjektivního hodnocení v rozmezí bodové škály. Objektivní stránka proto, aby se eliminovaly opravdu velmi špatní žadatelé, a subjektivní stránka, aby se posoudilo, jestli projekt je velmi dobrý a je přínosný pro společnost. Další bariérou, kterou jsme identifikovali, je výrazné prodlení při schvalování žádostí, podpisu smluv a jiných administrativních úkonů ze strany subjektů implementační struktury (stupeň nebezpečnosti 4). Bohužel se bavíme o prodlení nejen ve dnech, ale třeba i několika měsíců. Zažil jsem osobně případy, kdy toto prodlení bylo větší než jeden rok. A přitom pokud žadatel podá žádost a je mu avizováno, že do dvou měsíců bude projekt vybrán, a on počítá s realizací, nasmlouvá si kompletně zakázku, projektový management, připraví se na realizaci – ale pak se realizace posunuje o rok i více kvůli tomu, že není schopen dostat jakoukoliv odpověď, ani zda „ano“, ani zda „ne“. To je samozřejmě výrazný problém a vede to k tomu, že žadatelé opakovaně dotaci nečerpají, a pokud tuto zkušenost získají, tak je to často definitivně odradí od podávání dalších projektů. Zde jako řešení vidíme maximální zjednodušení koloběhu dokumentů a procesů potřebných k hodnocení a schválení žádosti, jakož i podpisu smlouvy ze strany implementační struktury (stanovit lhůty, do nichž je povinen příslušný subjekt implementační struktury zajistit podpis smlouvy nebo jiný úkon, např. vydat potvrzení o přidělení dotace). Další bariéra této fáze 4 je termín pro vyplacení samotné dotace – dochází k závažným prodlevám (stupeň nebezpečnosti 4). I když se avizuje, že ten termín je většinou do 90 dnů, máme případy, kdy ještě několik měsíců po 90 dnech stále nejsou peníze na účtu. Co žadatel může udělat? Žadatel čerpá úvěr, má naslibovány další návazné platby. Nemůže s tím dělat vůbec nic. Může psát e-maily, může psát dopisy, ale sám nemůže dělat nic; je to velký problém. Navrhujeme opravdu stanovit definitivní závazné lhůty pro faktické vyplacení dotace při splnění všech formálních podmínek. Závaznost těchto lhůt by byla zajištěna tím, že v případě jejich nedodržení, by stát nesl rizika a platil sankce za to, že tuto lhůtu porušil. Podotýkám, že se jedná o demonstrativní, nikoli úplný výčet bariér; dalo by se jich definovat obrovské množství, já jsem se pokusil uvést pouze nejdůležitější. Po tomto

43

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 44

BLOK A vysvětlení můžeme přejít k několika bariérám v oblasti páté, tj. v oblasti evaluace a auditu. Jako první uvádím informaci o nedostatečné úrovni čerpání, zejména s ohledem na splnění pravidla N+2 (způsobeno zpožděním podpisu smluv, posuny realizace ze strany úspěšných žadatelů; stupeň nebezpečnosti 3–4). Uvedu příklad: u společného operačního regionálního programu, který se velmi snaží, je problém v tom, že v tuto chvíli se velmi spěchá na to, aby se vyčerpaly peníze z roku 2004 v rámci pravidla N+2. Vzhledem k tomu, že implementační agentura a Centrum pro regionální rozvoj měly velké zpoždění, dochází dnes k velkému tlaku na žadatele; žadatelé jsou nuceni ke zrychlování projektů, jsou nuceni k rušení etap, a tak se celý problém, který stát jim připravil, přenáší na bedra žadatele. Pokud by se důsledně a důkladně dopředu komunikovalo, tak by k tomuto stavu nikdy nemohlo dojít. Řešením by mohlo být provádění podrobných analýz čerpání, aktualizované v 14denní až měsíční periodicitě, se zaměřením na problematická opatření a s akcentem na sledování a vyhodnocování plnění harmonogramů realizace projektů, podávání žádostí o platbu. Jedna z posledních bariér je špatná komunikace schválených žádostí a úspěšných projektů, příkladů nejlepší praxe a nejrizikovějších kroků v dotačním cyklu (stupeň nebezpečnosti 2). Přesto, že se vynakládají poměrně velké peníze na komunikační strategie, neprezentuje se dostatečně, jaké typy projektů procházejí. Žadatelé si třeba nedokáží uvědomit, jaké typy projektů mohou vůbec podávat. Pokud někdo nemá detailní zkušenosti s přípravou projektů a nemá zkušenosti s tím, jakým způsobem jsou psány programové dodatky a operační programy, tak nedokáže v těch textech a v cizích slovech rozpoznat, jaký projekt může předložit. Navrhujeme proto vytvořit databázi všech schválených projektů, aby všichni věděli, jaké projekty procházejí, jací žadatelé mohou být oprávněni, a toto aby sloužilo jako podklad pro další období ke zvyšování absorpční kapacity. Navrhujeme využít jak stávající komunikační kanály, tak zaměřit se i na další, např. workshopy, semináře, katalogy atd. To je velmi jednoduché řešení. Poslední, k čemu chci hovořit, je doporučení pro implementační a institucionální rámec pro období 2007 až 2013. Jsem pro, aby proběhla nějaká reforma současného implementačního systému, ale upozorňuji, že by měla být velmi citlivá, neměla by to být žádná dramatická úprava. Pokud v tuto chvíli proběhne dramatická úprava, tak se nám příjem žádostí na příští období může opozdit o jeden, možná dva roky. Myslím si, že to není v zájmu České republiky, naopak je potřeba co nejrychlejšího spuštění programů. Proto považuji za důležité velmi selektivně a velmi opatrně vybírat, jaké kroky jsme schopni učinit a jaký to bude mít konkrétní dopad. Jde o maximální urychlení dopracování programů a jejich projednání s Evropskou komisí; to vyžaduje předjednání hlavních problémových oblastí. Dneska se bavíme o tom, že nastoupilo nové politické vedení země. Prvním krokem nemůže být to, že se změní veškeré programy, protože času je velmi málo. Pokud dojde k zásadním zásahům do dlouhodobě připravovaných dokumentů, tak se nám příjem projektů zase posune o půl roku nebo o jeden rok, což poškodí nás všechny, kteří tady sedíme. Další bod, který doporučujeme, je zajistit maximální transparentnost, průhlednost ve všech fázích čerpání dotací, tj. transparentnost institucionálního rámce ve všech fázích dotačního cyklu, zejména 44

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 45

JAN HAVRÁNEK ve fázi hodnocení. A doporučujeme zaručit co největší průchodnost žádostí od podání až po vyplacení dotace. Informace, výběr projektů, hodnocení projektů, publicita, maximální transparentnost, aby všichni věděli, kdo má na co nárok a kdo dostal peníze, kdo dostal dotaci, protože opravdu všichni dostáváme dotaci z našich vlastních peněz, z našich daní. Poslední doporučovaná věc je více komunikace a spolupráce mezi odpovědnými orgány (implementačními agenturami, řídícími orgány atd.), sdílení know-how. Jsem odpůrce toho, aby implementační agentury, řídící orgány, si budovaly vlastní metodické orgány, aby všichni dělali totéž, protože pak se samozřejmě počet úředníků dramaticky zvyšuje. Nechápu, proč se na padesáti úrovních zaměstnávají lidé, kteří musí dělat stejnou práci, když metodika je jednotná. My doporučujeme, aby se systém zjednodušil, aby metodika byla společná. Děkuji za pozornost, budu účasten dnešního panelu, takže se již těším na případné otázky.

Eva Klvačová Děkuji pěkně. Položím Vám nyní jenom jedinou otázku. Myslíte si, že by žadatelé měli nést vůbec nějaká rizika?

Jan Havránek Myslím, že určitě ano. Bez toho to v žádném případě nepůjde. Musí nést rizika, která jsou schopni ovlivňovat. Nemohou nést rizika, za která neodpovídají.

Eva Klvačová Děkuji. Teď zvu všechny na kávu, sejdeme se znovu za 15 minut. *** Dámy a pánové, budeme pokračovat. Je zde druhá část dopoledního programu, druhá sekce. Slovo má pan ing. Rajdl z Českomoravské záruční a rozvojové banky. Prosím.

45

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 46

BLOK A

ZKUŠENOSTI S PODPOROU MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V RÁMCI OBDOBÍ 2004–2006

Lubomír Rajdl Dobrý den, dámy a pánové. Jsem velmi rád, že zde mohu hovořit na téma Zkušenosti s podporou malých a středních podniklů v rámci období 2004–2006, neboť je stále ještě mnoho těch, kteří, když uslyší slovo „strukturální fondy“, si s tím existenci něčeho jiného, než jsou dotace, vůbec nespojí. Prostě dotace je synonymem pro strukturální fondy v tom smyslu, jakým způsobem se ty prostředky používají. Nicméně už určitou dobu, vlastně po řadu let, jak v legislativě Evropské unie, tak v jistém nepříliš velkém rozsahu i u nás je reálná praxe používat kategorie či nástroje jiného typu, které se teď souhrnně označují jako „finanční nástroje“. Dnes bych chtěl hovořit o dvou konkrétních programech podpory, které spadají do této kategorie, ale spíš než na to „konkrétno“ – které je z mého pohledu teď, když jsme na konci roku 2006, už minulostí – bych se chtěl trošku podívat do budoucna. Když hovoříme o úvěrových programech nebo zvýhodněných úvěrech jako o způsobu, jak použít prostředky evropských fondů a zajistit určitý efekt ve smyslu realizace především investičně zaměřených podnikatelských projektů, tak je nutné na úvod říci, že samotný fakt, že v operačním programu Průmysl a podnikání se tento nástroj použil, svědčí o jisté míře odvahy příslušného resortu a bylo to spojeno i s překonáváním určité nedůvěry, protože vše, co je neznámé a nepoznané, je vždy a priori nebezpečné a podezřelé a nejjednodušší cesta, jak věci vyřešit, je nedělat je vůbec. Naštěstí toto nejjednodušší řešení nepřevládlo, a tak byla po období dvou let možnost reálně ověřit, jak tento nástroj v českých podmínkách funguje, může fungovat, jaké jsou jeho problémy a jak ho implementovat. K tomu je nutné dodat ještě jednu věc, totiž že jsme se ani neměli moc kde poučit, jak tento nástroj dělat, protože když se podíváte na legislativu Evropské unie, zejména tu připravenou, tak z toho poznáte, že Evropská komise vlastně za chodu, v průběhu programovacího období, upřesňovala své pohledy a hledala svůj postoj – a hledá ho doposud. Když se podívám buď na platnou, nebo aktuálně už připravovanou legislativu, tak v ní mohu nalézt, že EU svůj pohled hledá stále, protože nad některými ustanoveními předpisů – které sice budeme respektovat, a dokonce je i iniciativně využijeme – mi z hlediska a pohledu ekonomického zůstává rozum stát nad otázkou, proč tam jsou. Ale takové je dané prostředí, ve kterém budeme působit, a řada těch ustanovení a předpisů je nakonec pro nás jako Českou republiku přínosná, i když možná ti, kteří to navrhovali a kteří některá ustanovení předpisů formulovali, si vůbec neuvědomovali, co vlastně v reálu navrhují. Naše banka jako implementační subjekt působila a působí v současné době v mnoha rolích, a když vezmete v úvahu celou terminologii, tak uvidíte její značnou složitost; zafixované pojmy – například jako konečný příjemce, konečný uživatel apod. – v sys46

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 47

LUBOMÍR RAJDL tematice strukturálních fondů často dostávají trošku jiný nádech a jiný obsah. S tím pak je spojen problém v komunikaci, musíte třeba vysvětlovat, že úvěr není totéž co dotace, přestože často ať formálně, nebo reálně je takto někdy vnímán. Programy tak, jak jsou realizovány v současné době, mají jeden základní směr: řešit určitý problém v přístupu ke kapitálu buď pro začínají podnikatele, nebo pro ty malé s kratší historií, s objektivním handicapem; zajistit jim dostatečný úvěr. Ve svých podkladech tam ty programy připomínám, ale asi není to podstatné zde hovořit o tom, za jakých podmínek tyto podpory byly poskytovány, protože teď už v hovoru o nich mohu použít čas minulý. Viz tabulky 1–3 na str. 48. (Přehled minulých úvěrových programů). Do konce letošního roku jsou prostředky vyčerpány, s výjimkou několika „drobných“ v oblasti prostředků pro začínající podnikatele. Na jedné straně, když vezmu do úvahy, že takovým často zdůrazňovaným pojmem je „vyčerpat“, můžeme být spokojeni. Ano, mohu říct: „vyčerpali jsme“; výhoda úvěrových nástrojů je v tom, že jakmile prostředky z rozpočtové kapitoly ministerstva přijdou k nám, můžeme jako Česká republika nárokovat prostředky v Bruselu, aniž přímo k podnikatelům šla jediná koruna. To je výhoda tohoto nástroje z hlediska rychlosti odčerpávání peněz Bruselu; a v tomto smyslu tedy bych mohl říct, že je to úspěch. Neřekl bych ale, že je to úspěch veliký, protože my jsme vždycky měli snahu, aby ty programy běžely plynule, aby nevznikla taková očekávání, že jakmile se stavidla otevřou, tak to musím rychle využít, aby nebylo opodstatněné přesvědčení, že když přijdu pozdě, tak budu muset delší dobu čekat, protože po určité období nic nebude. Programy skutečně běžely až doposud plynule, ale už jsme v závěrečné fázi roku, takže přece jen řadu žadatelů orientujeme do příštího období. Nicméně taková běžná plynulost, jaké se nám podařilo dosahovat u národních programů – pominu-li ty příspěvkové –, tady v plném rozsahu dosažena nebyla. Na dalších tabulkách je vyčísleno kolik a jakých úvěrů se poskytlo, jaký byl rozsah, jaké je třeba i regionální rozložení úvěru. Viz tabulky 4 a 5 na str. 49. Poměrně zajímavá záležitost je regionální rozložení, protože ukazuje také kvalitu poradenské infrastruktury, komor, svým způsobem i bank, protože zde se zrcadlí, jak si lidé v konkrétním regionu umí pomoci, jaký mají zájem na tom, aby se evropské prostředky třeba touto formu podpory využily. Naproti tomu odvětvová hlediska jsou spíš odrazem přirozeného záběru. Viz tabulky 6 a 7 na str. 50. Je jasné, že zcela jiná odvětvová struktura bude u těch naprosto nejmenších a právě začínajících podnikatelů než u podnikatelů, kteří mají za sebou už jistou, byť kratší míru historie, a tím i zkušeností. Když bych tedy hodnotil to, co zatím uplynulé období ukázalo, tak mohu konstatovat, že se nepochybně prokázala reálná použiletnost tohoto finančního nástroje. Viz tabulky 8–9 na str. 51. Ano, zde se použil v jednom operačním programu. Technicky vzato ho lze použít i v širším programu. Ještě bych to zobecnil: kategorie nedotačních podpor nebo finančních nástrojů je použitelná v širším rozsahu, ale vyžaduje opravdu i po stránce implementační určité specifické přístupy a know-how, to už skutečně ukazují i reálné cifry. Potvrdilo se i to, že nejde jen o nástroj – na rodíl od jiných –, kde prostředky jenom nenávratně odtečou a musí se čekat na další. V příštím roce a postupně v dalších letech začneme využívat i splátky z úvěrů, které byly poskytnuty s účastí 47

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 48

BLOK A Tab. 1–3 Přehled minulých úvěrových programů START

• Bezúročný úvěr do výše 1 mil. Kč až na 6 let (pro fyzické osoby do 0,5 mil. Kč). • Pro začínající podnikatele – registrace k dani z příjmu v roce podání žádosti o podporu nebo v roce předchozím.

• Nutno absolvovat vzdělávací program „Základy podnikání“. • Zajištění bianco směnkou. • Možnost sdružování zájemců o podnikání či vstupu do obchodních společností (s výjimkou a. s.).

KREDIT

• Pro podnikatele s méně než 50 zaměstnanci. zaměřený úvěr k realizaci podnikatelského záměru (40 % lze • Investičně na vybrané provozní náklady). • 2 typy zvýhodněných úvěrů: – malý úvěr – do 2 mil. Kč, s úrokovou sazbou 4 % p. a., s dobou splatností do 6 let, bez zajištění, až do výše 90 % nákladů projektu, – standardní úvěr – do 5 mil. Kč pro podnikatele s max. 7 – letou historií, s úrokovou sazbou 4 % p. a., s dobou splatností do 6 let, bez zajištění, až do výše 80 % nákladů projektu. KREDIT – podřízené úvěry

• Podřízený úvěr – do 12 mil. Kč, k realizaci projektů s náklady až cca 30 mil. Kč. Doba splatnosti až 8 let, odklad splátek 5 let, úroková sazba 3 % p. a., do výše maximálně 50 % nákladů projektu.

• Podřízenost úvěru – úvěr se splácí až jako poslední ze všech dluhů podnikatele. • Typické řešení – ČMZRB financuje stroje a zařízení. Banka – nemovitost, zásoby. Nemovitost slouží jako zajištění úvěru.

prostředků evropských fondů, pro další podporu podnikání. Nebudou to závratné částky, nicméně nebavíme se o jednotkách milionů; ty částky budou vyšší, ale jsou, abych tak řekl, úměrné tomu, kolik prostředků do úvěrových fondů bylo v počáteční fázi vloženo. Řekl bych, že toto je ten úplně nejdůležitější závěr – a skutečně, toto období bylo obdobím učení se řadě procedur z pohledu legislativy Evropské unie a pronikáním do toho, co ještě možné je, a co už možné není. Samozřejmě nové předpisy některé věci 48

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 49

LUBOMÍR RAJDL Tab. 4 Výsledky úvěrových programů (od 1. 7. 2004 do 31. 7. 2006)

• KREDIT:

756 úvěrů za 1 537 mil. Kč z toho: malé úvěry – 428 žádostí za 515 mil. Kč standardní úvěry – 82 žádosti za 309 mil. Kč podřízené úvěry – 246 žádostí za 713 mil. Kč

• START:

733 úvěrů za 325 mil. Kč

Celkem:

1 489 úvěrů za 1 862 mil. Kč.

Tab. 5 Regionální rozložení úvěrů (od 1. 7. 2004 do 30. 6. 2006) počet

výše

oblast (ks)

(%)

(mil. Kč)

(%)

88

6,1

153,5

8,8

Jihozápad

211

14,7

297,8

17,0

Severozápad

131

9,1

155,2

8,9

Severovýchod

237

16,6

294,7

16,8

Jihovýchod

277

19,3

330,8

18,9

Střední Morava

180

12,6

244,3

13,9

Moravskoslezsko

308

21,5

276,2

15,8

1 432

100,0

1 752,5

100,0

Středočeský

ČR celkem

posunou dál. Za výrazný úspěch považuji to, že se nám podařilo díky strukturálním fondům nastartovat specifický typ úvěrového nástroje, který někteří označují za téměř nejměkčí formu kapitálu, tj. podřízené úvěry. Strukturální fondy to nastartovaly, národní prostředky to doplnily a v podstatě se dá říct, že v roce 2005 byly rozhýbány jenom tímto nástrojem v kombinaci národních a strukturálních fondů 4 miliardy korun investičních projektů u malých a středních podnikatelů. To bychom opravdu mohli považovat za pozitivní. Nicméně, když se už začnu dívat do příštího období a jakoby trošku zobecním zkušenost, která platí v jistém směru i pro dva existující úvěrové programy, tak uvidím, že strukturální fondy a jejich programy mají zatím určitý společný rys: nastavíme jednu úroveň dotace – nakonec i toho úvěru –, třeba 40, 50 procent, bez ohledu na to, jaké jsou přínosy toho projektu. Prostě řečeno, využíváme vždy všechno pouze na maximum, i když v řadě případů by i méně – tzn. menší nasazení veřejných prostředků – zajistilo stejný efekt. Konstatovali jsme, že se fakticky uplatnila pouze

49

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 50

BLOK A Tab. 6 Výsledky KREDIT dle odvětví (od 1. 7. 2004 do 30. 6. 2006) počet

výše

odvětví Průmyslová výroba

(ks)

(%)

(mil. Kč)

(%)

278

38,5

576,2

40,1

Stavební výroba

97

13,4

182,0

12,7

Obchodní činnost

160

22,2

333,7

23,2

7

1,0

17,8

1,2

89

12,3

180,5

12,6

7

1,0

8,9

0,6

Služby pro obyvatelstvo

52

7,2

102,0

7,1

Ostatní podnikání

32

4,4

36,0

2,5

722

100,0

1 437,1

100,0

Doprava vč. služeb Ubytovací služby Zdravotnictví

Celkem

Tab. 7 Výsledky START dle odvětví (od 1. 7. 2004 do 30. 6. 2006) počet

výše

odvětví Průmyslová výroba

(ks)

(%)

(mil. Kč)

(%)

137

19,3

68,4

21,7

Stavební výroba

41

5,8

17,9

5,7

Obchodní činnost

253

35,6

107,2

34,0

6

0,8

3,2

1,0

146

20,6

68,0

21,6

Zdravotnictví

21

3,0

9,8

3,1

Služby pro obyvatelstvo

64

9,0

25,0

7,9

Ostatní podnikání

42

5,9

15,9

5,0

710

100,0

315,5

100,0

Doprava vč. služeb Ubytovací služby

Celkem

jediná forma podpory, tzn. různé typy zvýhodněných úvěrů. Instrumentarium finančních podpor je širší, jak zaznamenala různá doporučení Evropské komise, včetně rozvoje záručních nástrojů apod. Tak tato rozmanitost zde chyběla, ale pro první období by to asi bylo příliš změn najednou. Zatím se dá v oblasti finančních nástrojů obecně hovořit o jisté monotematičnosti. Cítíme, že zde je potřebné hledat zlepšení pro další období, resp. reálná situace na úvěrovém trhu pro oblast malých a středních podnikatelů ukazuje, že lze ještě dále zintenzivnit komunikaci a spolupráci s bankami přesto,

50

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 51

LUBOMÍR RAJDL Tab. 8–9 Pozitivní zkušenosti z realizace – 1

• Jako jediný operační program dokázal OPPP přes počáteční nedůvěru uplatnit

návratný nástroj podpory. Již v roce 2007 budou k dispozici poměrně významné zdroje ze splátek úvěrů pro další podporu malých a středních podnikatelů.

• Byla získána praktická zkušenost s většinou

fází aplikace systému úvěrového

fondu.

• O úvěrové programy byl zájem. Kapacita je fakticky vyčerpána. Celkový rozsah

poskytnutých úvěrů se přiblíží 2 mld. Kč a náklady podpořených projektů částce přesahující 4 mld. Kč.

Pozitivní zkušenosti z realizace – 2

• OPPP nastartoval nový typ nástroje podpory – podřízený úvěr, který se poté rozšířil i do národních programů. V roce 2005 bylo poskytnuto celkem cca 1,5 mld. Kč těchto úvěrů.

•

Poskytnuté úvěry přispěly k: – zvýšení zaměstnanosti (předpoklad okolo 3 000), – zapojení žen do podnikání – 40 % začínajících podnikatelů, – rozvoji drobných podnikatelů – 70 %.

že tento prvek je, abych tak řekl, obecnou strategií a linií, kterou jakou realizátor různých podpůrných programů již volíme. Myslím si, že v budoucnosti existuje určitá poměrně reálná šance některé procesy skutečně zjednodušit, což už připravujeme. Musím ale uvést, že bohužel v jednom nebo dvou momentech budeme muset být o něco komplikovanější, přestože se nám to velmi nelíbí a považujeme to za značně neracionální. To se týká větších projektů, i když základní strategie je ve zjednodušování. Všechno, co můžeme udělat jako podporu de minimis, udělejme, protože jakmile to jde na různé typy blokových výjimek, je to u finančních nástrojů zbytečně neracionálně komplikované. Asi bych dokonce souhlasil s tím, že některá pravidla, která se týkají dotací, mají svoje racio, ale obecně u finančních nástrojů je považuji za zásadně neracionální a vyplývající z velmi teoretických představ, nikoliv z praxe. Podnikatelé si stěžují a budou si stále stěžovat – to je nikdy nekončící proces – na to, že je málo informací, méně, než by bylo potřebné. Ano i toto je záležitost, kterou chceme zlepšit, byť například v současné situaci informace zní „ano – nic není k dispozici“; a je korektní, když bude dostatečně rozšířená. Ale bohužel informace pozitivního charakteru, pokud je máme, nejsme schopni dostatečně vysílat, a to platí i pro jiné programy. Problematika informovanosti je nepochybně velmi důležitá a zásadní v momentu, kdy zdrojů je dostatek; aktuálnost takové informace je skutečně důležitá i proto, aby příjemci podpory byli schopni identifikovat lépe potenciální příležitost.

51

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 52

BLOK A Pro rok 2007–2013 bude aplikace finančních nástrojů samozřejmě záviset na zdrojích pro úvěrové programy. Reálný odhad nákladů podpořených projektů pro období 2007–2013 je minimálně 60 miliard korun. Když to porovnám s tím, že instituce Evropské unie typu Evropského investičního fondu doporučí, aby na finanční nástroje obecně bylo věnováno 5 až 15 % prostředků strukturálních fondů – protože přece jenom to jsou prostředky, které mají šanci jednak uplatnit velký pákový efekt, jednak se částečně vracet –, a když vezmu v úvahu informace, které jsou pro nás dostupné, tak si nemyslím, že v České republice dojde k radikální změně: v lepším případě budeme na půldruhém procentu. S výjimkou operačního programu Podnikání a inovace žádný z resortů neuplatňuje tyto podpory přesto, že tyto možnosti existují, a přesto, že jsme je reálně vyzkoušeli za národní peníze s pomocí úvěrové Evropské investiční banky. Je to složitější, je to komplikovanější. Pak si musím alespoň položit otázku, proč se to nechce, když efekty z toho jsou prokazatelné. V rámci zcela konkrétního programu, který skutečně systematicky usiluje o to, aby rozšířil finanční nástroje jako celek – tzn. skutečně v poměrně maximální škále, která tady existuje a která bude realizována i mimo implementační působnost třeba naší banky –, je zde potenciál pro zlepšení v podobě určitých nových forem finančních nástrojů. Ty mají jistou výhodu v poměrně značné variabilitě toho, jak ten nástroj uzpůsobit tak, aby skutečně odpovídal cíli, který ten či onen program chce v určitém období dosáhnout, a aby zabezpečoval způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s relativně co nejmenším objemem veřejných prostředků. To by měl být náš hlavní cíl. Ano, máme nějaké cíle, které chceme dosáhnout. Měli bychom hledat, jak dosáhnout požadovaného cíle s minimem prostředků, kolik to bude veřejných prostředků, které musíme ještě naprosto nezbytně vynaložit. Ovšem mnohdy se mně zdá, že uvažujeme právě obráceně. Také na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR je zveřejněn výčet toho, co jsou, řekněme, takové různé varianty na téma záruky a úvěry, které by měly kromě základní funkce – tzn. zpřístupnit nějak finanční prostředky pro realizaci projektů – vytvářet ještě skutečně motivační prvek pro dosažení některých kvalitativních cílů typu úspor energie, zvyšování zaměstnanosti apod. To vše je obsaženo i v Národně strategickém referenčním rámci. To, myslím, je ten směr, který by měl charakterizovat příští období. Doufejme, že alespoň v určitém rozsahu se naplní, protože skutečně toto všechno je o zdrojích. Buď jich bude více, nebo méně. Samozřejmě absorpční schopnost tady hraje také svoji úlohu; nicméně si myslím, že za téměř patnáct let existence jsme si dokázali vybudovat poznávací aparát na to, abychom poznali, zhruba kolik je schopen trh v daném období absorbovat. Tím bych skončil své vystoupení a uvolnil bych časový prostor pro následující přednášející. Děkuji vám za pozornost.

Eva Klvačová Děkuji pěkně. To byl pohled banky a teď bych poprosila o pohled malých a středních podniků na čerpání prostředků ve zkráceném období 2004 až 2006. Přiblíží nám ho pan ing. Obračaj z Asociace malých a středních podnikatelů. Prosím, povídejte.

52

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 53

BLOK A

PROBLÉMY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ PŘI ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ V OBDOBÍ 2004–2006

Jiří Obračaj Děkuji za slovo. Jak bylo řečeno, mé jméno je Jiří Obračaj, na dnešním jednání zastupuji Asociaci malých a středních podniků České republiky a chtěl bych tady říct pár slov na téma Problémy malých a středních podniků při čerpání prostředků ze strukturálních fondů v období 2004–2006. Dovolte mi v krátkosti představit naší institucci. Asociace malých a středních podniků sdružuje podniky, které mají méně než 250 zaměstnanců, čili od jednoho do 250 zaměstnanců. Má za cíl podílet se především na trvalém zkvalitňování podnikatelského prostředí v České republice. Jsme členy Evropské asociace malých a středních podniků, kde jsme jako jediná z později přistoupivších zemí obsadili funkci viceprezidenta. Tolik k naší Asociaci. A nyní bych si dovolil přejít k tématu, k problémům našich členů, členských organizací a vůbec malých a středních podniků při čerpání zdrojů. Mám-li hovořit o čerpání prostředků, musím začít od doby, kdy malé a střední podniky začínají, tj. musím hovořit o problémech jejich vzniku. Jak jistě všichni víte, právě při vzniku firmy prochází firma obdobím velikých rizik. Je to období, kdy firma potřebuje nejvíce pomoci. Všude je tato pomoc deklarována. Všichni hovoří o tom, že začínajícím podnikatelům se musí pomáhat. Jaká je však skutečnost? Firma ještě nezačala podnikat, ale už musí platit. Musí platit za to, že vůbec vznikla, musí zaplatit za prostory, ve kterých bude podnikat, potýká se se změtí legislativních předpisů, musí obejít řadu úřadů, kde kdejaký úředník po zakladateli něco chce, a on ani neví, kde je, a tudíž už vůbec neví, co se po něm chce; úředník to nechápe, a proto s ním taky ne zcela vhodně jedná. V tomto prostředí musí podnikatel podnikat a vytvářet hodnoty, které musí prodávat, aby uživil sebe a svou rodinu, případně zaměstnance, které musí platit a za které musí odvádět odvody státu. A to vše ještě předtím, než vydělal první korunu. Má šanci uspět? Určitě má. Může požádat o úvěr, a dokonce existuje pravděpodobnost, že jej dostane. Otázka zní: je schopen si jej vyřídit? Protože má-li mu jej vyřídit někdo, kdo to umí, musí mu zaplatit – ovšem má-li čím. Na takovou první platbu si úvěr nevezme, vždyť úvěr musí také vrátit i s úroky – a bude mít z čeho? A on musí podnikat. Když o úvěr požádá, je nejisté, dostane-li jej; jestli ne, nikdo mu náklady nevrátí. A dostane-li jej, není jisté, kdy se mu vrátí, protože po celou dobu vyřizování on už musí podnikat a prodávat. Této situace využívají firmy nebo jednotlivci, kteří půjčují peníze na nekřesťanský úrok, a tak, ironicky řečeno, začínajícím podnikatelům „pomáhají“. Myslím, že jste to všichni zažili. Proto v době, kdy začínající podnikatel úvěr vyřídí, už se o něm většinou nedá říct, že je začínající. Je to také období, kdy začínající podnikatel si řekne: „Zkusím si sáhnout na formu podpory z Evropské unie, když se tak všude o ní hovoří,“ 53

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 54

BLOK A a začne zjišťovat co a jak. V nejlepším případě najde někoho, kdo o tom už něco ví. Není vysoká pravděpodobnost, že by našel někoho, kdo tomu rozumí. Když najde opravdu odborníka, ten mu řekne, že je tam vždy podmínka dva roky existence a že za ty dva roky musí mít zisk, jinak nevyjde rating, a to se pak ani nevyplatí podávat žádost, protože tím by se ztratily body. Ale jak mohl chudák podnikatel mít alespoň ten první rok zisk, když ještě pro samé shánění peněz na podnikání ani neměl čas podnikat? A když se mu podaří toto období překlenout, může si sáhnout na strukturální fondy. Šťastný vítěz grantu vyhlásil po dlouhých peripetiích, jak se to vůbec dělá a kde všude se to zveřejňuje, výběrové řízení atd.; jedna z podmínek byla tři roky historie a reference z alespoň obdobných zakázek – a pak opět nic. Opět vyřazen ještě předtím, než začal. Nemá reference, nemá historii, nemá dva roky po sobě kladný hospodářský výsledek a nemá ani ty dva roky. To se týká zakázek na realizaci vítězných projektů Evropské unie a zejména všech státních zakázek, které bývají, bůhví proč, nejlukrativnější; a tak je vlastně začínající podnikatel odstaven od peněz. Na co by malému či začínajícímu podnikateli stejně byly, když je odstaven od větších zakázek. A tak mu nezbývá, než paběrkovat a bojovat s finančním úřadem až do úplného konce, kterým bývá příchod soudního exekutora. Takovým začátkem prošly vlastně všechny malé a střední firmy. Nebylo to ještě tak jednozačné, mnozí padli, aby opět povstali z popela poučeni. Dá se říct, že přežili? Kdo přežije toto období, má pak velikou šanci v podnikání uspět. Není to ovšem proto, že by mu nějaké fondy pomohly. Je dobrý a zaslouží si naši úctu. Je možné, že výše uvedená slova se někomu zdají být nadnesená, ale věřte, že situace je možná ještě obtížnější a spletitější, než jsem tady uvedl. A jaká bude příště? Je prý určitě v naší moci ji ovlivnit. Je tomu ale opravdu tak? Kdybychom jim opravdu pomohli, nepřekročili bychom direktivu EU, a chceme to opravdu? Možná ani není třeba pomáhat, třeba by stačilo nebránit jim v podnikání pod heslem „pomoc“. Přežil-li podnikatel tři roky, měl-li zisk a dobrý rating, nastal čas, aby zvážil svůj podnikatelský záměr, na jehož realizaci mu určitě chyběly peníze; může využít některý z předvstupních fondů Evropské unie a měl by na výběr. Zájemce měl však výběr z tak bohaté nabídky, že nevěděl „co“ a hlavně nevěděl „kdy“. A začít mohl, až když bylo odpískáno. A tak zůstal připraven. Měl všechno pro to, aby byl rychlejší, aby předběhl konkurenci, a tak čekal. Pak bylo s půlročním skluzem vyhlášeno další kolo – a on psal. On se chce zúčastnit, chce přece předběhnout konkurenci. Jestli ji nepředběhne, ona jej zničí! Ale už má půl roku skluz a další tři měsíce bude psát. Začne studovat podmínky, přitom narazí na spoustu výrazů, které už slyšel, a myslel si, že jim rozumí. Omyl. V případě fondů Evropské unie mají tyto výrazy úplně jiný význam. Musí zjistit jaký. Jedná se například o běžné slovo „náklad“. Existuje řada metodik, které byly vytvořeny proto, aby mu ulehčily práci, aby se mohl zorientovat. Časem však zjistí, že tyto metodiky mohou být pastí. Jsou univerzální, tj. platí jak pro tvrdý investiční projekt, tak pro měkký projekt neinvestiční. Pro projekt za 100 milionů i pro projekt za 1 milion. On musí podmínky a požadavky striktně dodržet, i když si logicky vzájemně odporují. Jakákoliv odchylka způsobuje ztrátu bodů. Žadatel dochází postupně k přesvědčení, že není důležitý jeho projekt, ale důležité je dodržet metodiku. Když upozorní na nelogič54

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 55

JIŘÍ OBRAČAJ nost některých vazeb v metodice i v požadavcích projektu včetně financování, dostane odpověď, že to tak vyžaduje Evropská unie. Podnikatel si tedy pomyslí své o Evropské unii a mlčí. Udělá všechno, co se mu řekne, a neptá se. Je připraven. Po vyhodnocení projektu ihned začne. Do projektu naplánoval krátký termín, aby jej konkurence nezničila, nepředběhla. Pak podal projekt a opět čekal na vyhodnocení, které přišlo za další tři měsíce. Nedostal nic. Dostal se však do ročního skluzu s investicí a konkurence jej beznadějně předběhla. Uvedu jiný příklad: Dostal. To bylo radosti, začal připravovat realizaci projektu, výběrové řízení. Napsal zadání, nechal jej schválit implementační agenturou, až do Prahy kvůli tomu jel, tam mu za tři týdny řekli, že to má špatně, že to musí napsat znova, tak to udělal. Pak, když už měl všechno pohromadě, výběrové řízení zveřejnil, při zadávání na internet zaslal žádost o zveřejnění poštou. Zhotovil harmonogram, a protože mu šlo o čas, uvedl, kdy to má být zveřejněno, přičemž datum otvírání obálek uvedl v dokumentaci pro zveřejnění. Ale inzerát byl zveřejněn o tři dny později. Nebyly tedy dodrženy předepsané termíny – a výběrové řízení bylo neplatné. Takže znova – byl-li na to ovšem čas. Chtěl-li podnikatel uskutečnit projekt sám – například v případě stavební firmy chtě-li postavit stavbu, nebo chtěla-li strojní firma vyrobit stroj –, má smůlu. On sám se výběrového řízení nemůže zúčastnit. To znamená, že stavební firma si pro sebe nemůže postavit stavbu, strojní firma nemůže vyrobit stroj, který je výsledkem jejího výzkumu, její inovace. Při výrobě tohoto stroje musí okamžitě prozradit know-how potenciální konkurenci. A co když se podniku podařilo zdárně překonat veškerá úskalí vyhlášení výběrového řízení a průběh akce začal? Žadatel každý krok dokumentoval, každý krok si nechal schválit. Na implementační agentuře byl víc než doma. Po ukončení výběrového řízení shromáždil svou část hodnoty investice a požádal o vyplacení zálohy z Phare 2000 a 2003; přes strukturální fondy to ještě šlo. Po dokončení požádal o peníze, které asi po čtvrt roce obdržel. Bylo to zpravidla buď po ukončení projektu, nebo těsně předtím, zálohy na dodávky zaplatil ze svého, konečnou fakturu zaplatil ze zálohy a doplatek dotace ve výši 20 % zbyl na zaplacení pozastávky, která se zpravidla dělala, protože byla součástí dodavatelské smlouvy. Dalo by se říci, že tento systém proplacení dotace vyhovoval. Nedocházelo zde k nadměrně velkým prodlevám placení. Dotace byla opravdu použita na finanční krytí příslušného projektu. Šlo to. Byl úspěšný, nedá se však říci, že by došlo k urychlení investice. Tak to bylo v předvstupních fondech. Fondy Evropské unie, které přišly po předvstupních fondech, které měly připravit půdu a naučit firmy vybírat dotace z Evropské unie a vychytat případné mouchy, byly zase v řadě věcí zcela jiné. Vypadla z nich možnost placení záloh. Došlo ke zjednodušení výběrového řízení. Dotace pro malé a střední podniky šlo čerpat v podstatě ze dvou směrů: SROP a Operačního programu pro podporu podnikání. Jeden malý a střední podnikatel do toho opravdu skočil rovnýma nohama. OPPP nemá žádné termíny. To je skvělá příležitost uplatnit rychlost a neztrácet čas. Mohl si svůj projekt řádně připravit. Začít mohl ihned po podání žádosti. Je sice pravda, že musí celý projekt profinancovat a teprve poté požádat o peníze, tudíž tyto peníze nepoužije na profinancování projektu. Ale on nekončí, je teprve malý a střední podnikatel, ještě poroste. Rýsují se mu daleké obzory podnikání. Použije je

55

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 56

BLOK A příště. Pouze musí dostat úvěr, a to ještě před podáním projektu musí dostat jeho příslib. Pouze banky se v počátku bouřily. S vyřizováním úvěru se podnikatel trošku zdržel a než stihl projekt podat, zjistil, že dotační titul, který chtěl obeslat, byl pro nedostatek finančních prostředků pozastaven možná na půl roku. To se dozvěděl ve stejný den jako tu skutečnost, že Česká republika je, co se týká množství peněz čerpaných z EU, na předposledním místě z nově přistoupivších zemí. Důvod? Nedostatek projektů. Bylo mu to divné. Nerozuměl tomu, avšak mlčel. Mlčel k tomu jako ke všemu, čemu nerozuměl. Měl strach, že pokud by se ozval, byl by obviněn, že je snad jediný, kdo tomu nerozumí. Vždyť je to tak jasné, že to ani není potřeba vysvětlovat. Zkusil to za tři čtvrtě roku, když byl program opět obnoven, znovu a úvěr dostal. Pokud počkal, pokud čas takto zmařený nebyl dražší než finanční dotace, kterou mohl obdržet, je to v jakémsi pořádku. Určitě však žadatele podržel přístup pracovníků implementační agentury, proti němuž nikdy nic nenamítal, naopak kvitoval jej s povděkem. To nemyslím ironicky, to myslím vážně, protože implementační agentury pokládám za nejsilnější článek v celém řetězci procesu. Jiný malý a střední podnikatel zkusil SROP opatření 1-1; přečetl si zadání a co všechno musí dodržet a jak musí být vždy přesný, nic nemůže opomenout, minuta hraje ohromnou roli. Výběrové řízení je zjednodušené, ale musí být transparentní, tzn. nemusí se zveřejňovat na centrální adrese, ale zato cokoliv chce podnikatel koupit, musí to vždy na formulářích zdůvodnit, zdůvodnit výběr toho či onoho dodavatele i v případě, že výběrové řízení vlastně dělat nemusí. Dále zjistil, že i když Natura 2000 je od něj na hony vzdálená, že v kraji jsou celkem dvě v úplně jiném prostoru, než by se on mohl vyskytovat, ale on musí mít potvrzení krajského úřadu, který následně projekt vyhodnocuje, že není umístěn v prostoru Natury 2000. To je příklad naprosto zbytečného úkonu, které jsou v průběhu předkládaných žádostí po podnikatelích vyžadovány. Možná, že se vám ta slova, která jsem tady říkal a neměl jsem možnost je zcela doložit, zdají zvláštní, snad až příliš emotivní, možná i kritická, ale chtěl jsem vám přiblížit skutečnou situaci malého a středního podnikatele, který neprožívá svoje podnikání pouze racionálně. Emoce v něm zastupují velmi výraznou roli. Chtěl jsem zdůraznit, že u něj hrají jednu z rozhodujících rolí čas a rychlost, neboť bývají rozhodujícím kamenem na vahách konkurenceschopnosti. Chtěl jsem zároveň vytipovat ta nejcitlivější místa v jeho podnikání při čerpání prostředků ze strukturálních fondů a ty porovnat s fondy předstrukturálními, které měly být pro ně poučením. Chtěl jsem poukázat na to, v čem poučením byly, v čem jen částečným a kde jsme se nepoučili vůbec; podmínky pro čerpání předstrukturálních fondů byly diametrálně jiné než u fondů strukturálních, které se navíc soustavně mění. Z uvedených skutečností lze vytipovat nejkritičtější místa čerpání prostředků Evropské unie. V první řadě je to nízká informovanost o možnostech v počátcích podnikání, strach z poradenských firem, poradců, jejich ceny. Zadruhé: vyřazení začínajícího podnikatele z naprosté většiny možností čerpání prostředků. Zatřetí: vyřazení začínajícího podnikatele z účasti na výběrových řízeních. Začtvrté: nejistota v časových horizontech vyhlašování jednotlivých titulů, či jejich nepředvídatelné pozastavení z důvodu vyčerpání finančních prostředků.

56

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 57

JIŘÍ OBRAČAJ Zapáté: informovanost o jednotlivých titulech čerpání a rozhodnutých termínech. Zašesté: jasnost a srozumitelnost jednotlivých titulů a parametrů. Vzniká dojem, že při nejasnost jsou zaobaleny do rádoby odborných frází, které umožňují celou řadu nejednotných výkladů. A nebo tyto nejasnosti vznikají právě proto? Zasedmé: profinancování projektů a jeho časová posloupnost. Zaosmé: chtěl bych tady říct jednu zásadní věc, a to že DPH v případě plátce daní není podle zákona náklad, nemůže tedy být v případě plátce daně ani uznatelným, ani neuznatelným nákladem, ani jiným. Může být nákladem pouze ve zcela specifických, výjimečných případech. DPH je průběžná položka. Zadeváté: výběrové řízení, jeho administrativa a vykazování. Je nutné sjednotit pravidla výběrových řízení a ustálit formu pro transparentnost. Změny každého půl roku přinášejí právní nejistotu a nedozírné škody. Kritickým místem je dále sjednocení názvosloví strukturálních fondů EU s českým právním řádem a zvyklostmi. A konečně bývají kritické momenty při předkládání závěrečné zprávy a žádosti o proplacení dotace. Všimněte si, že jsem neuvedl monitorovací zprávy. S tím máme zpravidla dobré zkušenosti. A dospěl jsem k závěru. Asociace malých a středních podniků navrhuje, snaží se na všechny strany apelovat, aby byl vypracován nezávislý audit toho, co opravdu vyžadují směrnice a nařízení Evropské komise, a všechno ostatní, co jsme si tam přidali my v rámci lidové tvořivosti a co je specifikem České republiky, zrušit. Tedy skutečně dělat jenom to, co je po nás požadováno. Myslím si, že toto je nejdůležitější bod vhodných opatření. Zadruhé: sjednocení a zjednodušení finančních toků a v této souvislosti zjednodušení vyhlášky Ministerstva financí č. 40 z roku 2001. Zatřetí: vyčlenit jednoznačně a zřetelně v uznatelných nákladech rozpočtu projektů náklady na administraci projektů. Začtvrté: pravidla pro vyplacení dotace upravit tak, aby příslušná dotace mohla být opravdu použita na profinancování předmětného projektu, tzn. průběžně. A konečně zapáté: vypracovat jednoznačnou metodiku pro výběrová řízení. – To, co jsem se vám tady snažil říct, jsou zkušenosti několika poradenských firem, několika našich členských firem, které jsme shronáždili v odborném týmu pro strukturální fondy, který v rámci Asociace vedu. Uvedená slova skutečně zahrnují obraz konkrétních potíží, které v této dané problematice existují. Děkuji vám za pozornost.

Eva Klvačová Je mi velmi líto, že jsem Vás „škrtila“, ale bylo to jen proto, aby se dostali ke slovu i další řečníci. Jinak Váš projev byl velmi impresivní a odpověděl mi na celou řadu otázek. Jenom ne na jednu dost zásadní: Proč se ubohý malý český podnikatel vůbec zdržuje tím, že předkládá projekty v rámci strukturálních fondů? Neměl by dělat něco užitečnějšího, třeba podnikat sám, když je ten proces pro něj tak náročný? Ale nic. K tomu se dostaneme během diskuse. Teď bych oslovila pana ing. Valentu, starostu města Modřice, aby nám přednesl svůj pohled na problematiku, tj. jak to vidí města a obce. Prosím, máte uvést téma Municipality a jejich zkušenosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů.

57

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 58

BLOK A

MUNICIPALITY A JEJICH ZKUŠENOSTI S ČERPÁNÍM PROSTŘEDKŮ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ

Jaromír Valenta Děkuji za slovo. Vážená paní prorektorko, vážení hosté, vážené kolegyně a kolegové, není nic horšího než dostat slovo v pravé poledne. Nicméně já mívám smůlu, že na mnoha podobných konferencích hovořím právě tehdy, jsem na to zvyklý, a proto se pokusím vymezený mi čas alespoň o pět minut zkrátit. Mohl bych ho zkrátit neobyčejně výrazně tím, že bych v realistickém líčení mého předřečníka vyměnil slova „malý podnikatel“ za slovo „obec“, podepsal ho a bylo by v podstatě vymalováno. Ovšem já jsem se za obce a města pokusil ve svých tezích, které jsou připojeny v materiálech z dnešní konference, o poněkud jiný přístup. A sice takový, který by problémy, o nichž zde polovědeckým nebo vědeckým způsobem v dopoledním bloku hovořili a interpretovali je předřečníci, zvláště pan dr. Strejček a pan Havránek, implementoval na obce. Sažil jsem se udělat z problémů systém, aby byly problémy algoritmizovatelné, tedy řešitelné. Asi bych se měl v úvodu představit. Jsem starostou čtyřtisícového města, které je satelitem jihomoravské metropole. Jsem šestnáct roků ve funkci, jsem v představenstvech dvou svazků obcí, které zažádaly o finanční podporu z fondu soudržnosti EU na dva projekty. Oba projekty jsou vodohospodářského charakteru. Jeden se vztahuje k oblasti čisté vody; jde o přívod nezkažené vody z regionu pana dr. Strejčka do Brna a ještě pod Brno, do oblasti nedostatku čistých vod Židlochovicka, nebo dokonce do oblasti hořkých vod Šaraticka v okrese Vyškov. Druhý projekt se zabývá problémem špinavé vody; jeho oblast začíná v Kuřimi a končí v Modřicích, jde přes velké Brno. Projekt se zabývá kanalizacemi. Ono se mluví zpravidla jen o čističkách, ale čistička bez pořádné kanalizace nebude mít v budoucnu vůbec žádný význam. Poslední kanalizační rekonstrukce v naší zemi proběhly v době, kdy bolševik nastartoval bytovou výstavbu svépomocným a družstevním způsobem. Vytáhl z lidí peníze a položily se kanály. To bylo, vážení, v padesátých a šedesátých letech minulého století. Zdůrazňuji to jenom proto, abych podtrhl, že dobré projekty zřejmě spadnou pod stůl, přijdou na řadu projekty daleko nepodstatnější, které budou mít logický rámec zpracovaný teoretický lépe, a bude záležet na tom, zda se komisař nebo úředník, který ho bude posuzovat, dobře vyspí. Po těchto úvodních slovech se vrhnu na problémy komunální politiky, protože se domnívám, že komunální sféra je dost velikým příjemcem, nebo se alespoň snaží být velikým příjemcem, těchto peněz, protože nejen pro malé podnikatele, ale pro deset milionů občanů této země vytváří infrastrukturu, aby mohli někde slušně žít. Oba projekty jsou ve fázi projednávání v Praze i Bruselu. Probíhá postupné doplňování, jehož důsledkem je časový posun realizace. V oblasti finančího plánování vlastních zdrojů 58

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 59

JAROMÍR VALENTA měst a obcí se projevuje nejistota. Je velmi obtížné v této situaci sestavovat rozpočty a rozpočtové výhledy. Na počátku problémů vidím způsob myšlení starší i střední generace, která dnes vesměs ovládá komunální i celostátní politiku. Mladší, jazykově fundovaná generace se do komunální politiky nehrne, a to hlavně z důvodů krátkého časového trvání takové existence; hmotnou zainteresovanost jsem nechal na druhé koleji. Může se říct, že komunální existence trvá čtyři roky a dost – a mezitím ztratí člověk svoje kontakty, ztratí svoji odbornost. Druhým problém je očividná opatrnost vůči Evropské unii na základě dřívějších negativních zkušeností s různými pakty. Odezvou pak je nedůvěra, až bezradnost úředníků Evropské unie vůči nám, neboť oni mají jiné zkušebnosti, nezažili to, a tak nás příliš v tomto nechápou. Dále musím uvést, že nedávná agitace pro náš vstup do Evropské unie byla nesprávně založena na planých příslibech jednosměrného toku prostředků směrem k nám. Téměř se říkalo, že Evropská unie je charitativní organizace a že okamžitě, jakmile vstoupíme, se k nám pohrnou peníze. Dnes se musíme snažit slovo „charita“ nahradit nějakým slovem systémovým, s odřenýma ušima by třeba mohl projít pojem „solidarita“. Zatím není dostatečně vytvářeno povědomí nutnosti našeho přínosu do společné Evropy. Čtvrtý problém vidím ve stavu demokracie v České republice; například bizarní povolební hrátky nemohou v žádném případě důvěru v nás posílit. Příliv cizího kapitálu do České republiky totiž není motivován politickou stabilitou, jak někdo rád uvádí v různých literaturách, ale demografickými a ekonomickými podmínkami, které však nejsou nevyčerpatelné. Pod tuto tezi se podepíšu i na kriminálce, až mě budou vyšetřovat, protože to mám podloženo tím, že mám zkušenosti z Modřic, kde je obrovská zóna CTP, to je zóna průmyslová, a je tam i veliká zóna obchodní v čele s Olympií, pohybují se nám tam denně desítky až statisíce občanů, v těchto zónách je zaměstnáno téměř deset tisíc lidí, takže vím, o čem mluvím. Jako pátý problém uvádím atomizaci sídel v ČR, která nastala po roce 1989 a která způsobuje malou schopnost vytvoření celistvého a účelného projektu. Navíc by tento projekt měl mít celostátní, respektive evropský efekt. Slučování sídel nemá a nebude mít politickou podporu, a tak jedinou cestou je vytváření svazků, někdy krkolomných, vesměs však účelových, které nemají ani tradici politickou, ani kulturní nebo jinou společenskou. I když sdružující se sídelní jednotky nemají moc společného, přesvědčujeme se, že to není na škodu věci, na škodu technické a ekonomické stránky řešení problému. Dále je zde problém v tom, že organizace městských a obecních úřadů je vesměs stále poplatná strukturám bývalých národních výborů. Schémata vertikální podřízenosti a nadřízenosti bez aplikace moderních prvků a způsobů řízení, spojená s nízkou hmotnou zainteresovaností odborníků, nevytváří předpoklady pro kvalitní zpracování jednotlivých projektů. Ani pro jejich zadání. Stejný stav je i na vyšších stupních veřejné správy, a k tomu ještě přistupuje nutnost boje s korupcí. Mně se tady hrozně líbilo, když pan ing. Havránek řekl, že formulář typu „ano – ne“ vylučuje korupci. Podepíšu se pod opačný názor. I slova „ano“ a „ne“ si korupčníci dovedou upravit ke svému prospěchu. Jako další problém bych uvedl, že projekty se často tvoří podle starých schémat, která mají dokonce oporu v přežitých, leč platných zákonech. 59

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 60

BLOK A Metodika Evropské unie je pro nás často složitá, nesrozumitelná a nelogická. S tím souvisí nedostatek solidních fundovaných firem pro zpracování projektů v komunální oblasti či nedostatek obecních prostředků k jejich zaplacení. Já jsem zatím neuvedl, na co naše projekty na čistou a špinavou vodu narazily. Narazily pochopitelně jako řada vašich projektů na to, že správcem těchto kanálů a vodovodů je soukromá firma, v našem případě bohužel firma, která má konečné zastřešení v Evropskou unií nenáviděné Francii, a to je malér. Osmým problémem je podle mého názoru to, že se mnohdy stále nedaří nastartovat evropská standardní výběrová řízení dodavatelů. Přežívají projevy klientelismu a „jánabráchismu“. To je, myslím, ve zvýšené míře především náš český problém. Zadeváté: dochází k podceňování vedlejších vazeb, jako jsou subdodávky, správcovství či povozování budoucího díla atd. A konečně, abychom měly desatero úplné, musím zmínit, že kritická nesolventnost mnohých obcí vede k použití prostředků Evropské unie na hranici legálnosti, či dokonce až za ni. Třeba kritizované cesty k čističkám odpadních vod. Osobně nemohu pochopit, proč je cesta k čističkám kriminální problém při čerpání peněz z evropských fondů, když je zřejmé, že bez přístupové cesty nemůže čistička vůbec existovat. Nicméně je tomu tak, a my se s tím musíme smířit. Závěr: Bez toho, abychom byli vzdělaní, sebevědomí a spolehliví partneři tradičním zemím Evropské unie, se budeme stále cítit ukřivdění a méněcenní. Naopak. Evropská unie musí ctít naše tradice – od zvyklostí počínaje a smluvními zákonnými vztahy konče. My to jsme, kdo vyzýváme k jednání o konsensu. Jako předseda kontrolní komise Svazu měst a obcí České republiky mohu za nás, za municipality, resp. za komunální politiky směle prohlásit, že jsme ve dne v noci k tomu jednání připraveni. Děkuji vám.

Eva Klvačová Jaksi nám přibývá emocí ve vystoupeních. Poprosila bych teď paní doktorku Pavlů o promluvu na téma Problémy realizace projektů z evropských fondů a programů. Její vystoupení, jak ji znám, bude určitě velmi racionální. Prosím.

60

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 61

BLOK A

PROBLÉMY REALIZACE PROJEKTŮ Z EVROPSKÝCH FONDŮ A PROGRAMŮ

Marie Pavlů To opravdu nemohu zaručit. Domnívala jsem se, že tato konference má mít za cíl spíš určité povzbuzení do nového programovacího období, ale když jsem zde vyslechla tolik stížností, tak si nejsem jitá, zda-li se i já obejdu bez emocí, protože tady zastupuji tu „druhou“, dnes několikrát citovanou stranu tzv. implementačních struktur. Pracuji v Centru pro regionální rozvoj, kde dělám zástupkyni ředitele, ale zároveň tady zastupuji rozvětvenou síť Euro Info Center na pomoc malým a středním podnikům, které mají v záloze také svoje programy na příští programovací období. Pro ty, kteří neznají naši agenturu, bych na úvod řekla, že plníme funkci implementační agentury pro programy předvstupní pomoci, zároveň máme funkci zprostředkujícího orgánu pro regionální programy, tzn. právě končícího programovacího období, dále zajišťujeme činnost regionálního informačního systému a také informačních systémů MONIT, a navíc podporujeme činnost Euro Info Center v České republice. Jaká je naše úloha při administraci strukturálních fondů? My jsme zprostředkující orgán. Ono se to jmenuje implementační agentura jen pro předvstupní fondy. Navazujeme na naše zkušenosti z předvstupních fondů. Když jsme si na sebe toto břímě brali, tak jsme si říkali, že to bude dobré, že máme hodně zkušeností a můžeme implementovat nové programy bez problémů. Jak už moji předřečníci naznačili – hlavně pan ing. Obračaj –, ty postupy a procesy se samozřejmě diametrálně liší. Předvstupní pomoc není totéž, co strukturální fondy. My jsme sice mohli využít obrovských zkušeností z výběrových řízení a z dalších postupů, nicméně vznikly velké problémy. Kromě Společnoho regionálního operačného programu mají naši pracovníci na stole projekty i Jednotného programového dokumentu pro cíl 2 regionu NUTS II Hl. město Praha a vlastně také pokračování Phare-přeshraniční spolupráce čili iniciativy INTERREG. Připravila jsem pro tuto konferenci také určité mapky. První ukazuje předvstupní programy z hlediska celkově uznatelných nákladů projektů v územní realizaci v letech 1994–2006. Byly jenom předvstupní přeshraniční projekty, jiných krajů se to netýkalo, ale vidíte, že některé kraje jsou lepší, některé horší, nejlepší je kraj Jihočeský a následuje kraj Severočeský. Zrovna tak je to patrné z další mapky, která zachycuje iniciativu společenství INTERREG III A ze stejných hledisek. Tady platí totéž, opět si nejlépe vedli v jižních Čechách. INTERREG se nám rozrostl, vy ho asi znáte také. Jsou tam peníze, jsou tam prostředky na to, aby se podávaly projekty. Myslím si, že je to trošku zanedbávaná oblast, která se zcela transformuje v budoucím programovacím období. A třetí mapka zachycuje Společný regionální operační program a Jednotný programový dokument pro cíl 61

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 62

BLOK A 2. Velké čerpání SROPu je patrné na Moravě, největší na Ostravsku, dále na Olomoucku a Brněnsku. V Čechách si dobře vedly severní oblasti a oblasti ve středních Čechách. Nejslabší bylo čerpání na Vysočině a ve východních Čechách. To jsem uvedla jen proto, abyste si udělali na závěr tohoto bloku představu, jak to vypadá z hlediska krajů. Centrum pro regionální rozvoj si pro čerpání už předem zajišťovalo kapacity a strukturu. Jsme ve všech regionech NUTS II. Důvody byly hlavně ty, abychom byli co nejblíže konečným příjemcům pomoci, tzn. žadatelům o projekty. S čím jsme se zavázali, že vám jako příjemcům budeme pomáhat? Zaprvé poskytujeme informace k jednotlivým výzvám, protože – jak asi máte zkušenost sami ve SROPu – se jednotlivé výzvy lišily i procedurami a postupy. S námi by měli přijít uživatelé do styku teprve od okamžiku výběru projektů, tzn. při kompletaci smluv, stanovení časového harmonogramu projektu, v průběhu realizace projektu a ve vyúčtování projektu. Když tady mluvil pan Havránek z tak renomované firmy jako je Raven Consulting, tak jsem si uvědomila, že ani on si asi není tak jistý v tom, co kdo v projektovém procesu dělá. Další slide vám ukáže, že vyhlašování kola výzvy je jednoznačně věc sekretariátu regionálních rad. Viz tabulku 1. To, že řídící orgán připravuje všechny programy to je snad jasné, takže žádná implementační agentura nepodává žádné výzvy do žádných kol. O poskytování informací se o dělíme my, tj. CRR, s dalšími institucemi, třeba se sekretariáty. Pak následuje příjem žádostí, ten probíhal taky na sekretariátech, kontrola přijatelnosti a bodování projektů dělají také sekretariáty, za rozhodnutí o výběru projektů odpovídá regionální rada a teprve v tomto okamžiku nastupujeme my jako implementační agentura. U vybraných projektů se dělaly kontroly ex ante, které měly ukázat, zda ten projekt je realizovatelný, a jednat o tom už s příjemcem, zda tam nedošlo k nějakým disproporcím mezi časovým rámcem Tab. 1 Projektový cyklus Fáze cyklu

Odpovědný subjekt

Vyhlašování kola výzvy

S-RR

Poskytování informací

S-RR, CRR

Příjem žádostí

S-RR

Kontrola přijatelnosti, bodování

S-RR

Rozhodnutí o výběru projektů

RR

Kontroly ex-ante

CRR

Rozhodnutí o účasti SR a SF + Podmínky

CRR, MMR

Realizace projektů, změny projektů

CRR

Kontroly interim

CRR

Ukončení projektů, Platby

CRR, MMR, MF

Kontroly ex-post

CRR

62

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 63

MARIE PAVLŮ a cílem projektu atd. Pak je fáze rozhodnutí o účasti státního rozpočtu a strukturálních fondů, to je vlastně ta kompletace smlouvy, kterou podepisuje ovšem MMR, v některých případech sám ministr, a dochází k realizaci projektu. Někdy, a ne zřídka, došlo k tomu, že příjemce najednou přišel na to, že potřebuje změny, ať už to bylo z jakýchkoliv důvodů. Pak nám ty projekty vrací, my musíme udělat žádost o změnu a poslat ji na řídící orgán. Fáze ukončení projektu, platby: pošle se konečná zpráva a naši pracovníci musí detailně zjistit, zda cíl projektu a to, co popíše příjemce, je v souladu. V některém případu je nutné prohrabat se šanony dvěma, v některém případu deseti, v některém i dvaceti. A to ještě stále nejsme u konce, protože všechny procesy končí ještě možnými kontrolami ex post, které – protože nemáme uzavřeno programovací období – ještě nenastaly, ale nastat mohou, a tam potom vstupuje do hry další hráč, o kterém se tady dneska vůbec nehovořilo, a to je Ministerstvo financí ČR. To je tak významným hráčem v tomto procesu, že si myslím, že je škoda, že ho tady nemáme, protože každou finanční změnu – a nejenom finanční, ale dotazy na téma uznatelné, neuznatelné atd. –, vše v konečné fázi musí vyřešit Ministerstvo financí. Jestliže pan Havránek tady tvrdil, že dostane několik odpovědí a každá je jiná a že mu to někdo nechce dát písemně, tak se nedivte, protože ten poslední, kdo může dát písemnou odpověď, je Ministerstvo financí, v některém případě řídící orgán. Popsala zde trošku, jak programovací cyklus vypadá. U realizace projektů bych se zastavila, protože tam do toho vchází – u větších projektů – i výběrové řízení. To už zde také bylo komentováno. Máme nový zákon – a zase musím zdůraznit, že předvstupní fondy měly svá pravidla, která nastavila Evropská komise a trvala na nich. V okamžiku, kdy přejdete ke strukturálním fondům, tak už vzniká problém, protože český zákon se měnil v době programovacího období a je poněkud nejasné „kdy“ a „jak“ a „co“. Nehledě na to, že se někdy objeví, že příjemce udělal tři kola v závěrečné zprávě, ale nepopíše, proč ta tři kola dělal. Je to někdy trošku problém. Dostávám se k hlavním chybám a preventivním opatřením, která jsme přijali v rámci tohoto programovacího období. A znovu jsme u informovanosti. Žadatel nezachytí výzvu. Samozřejmě existuje možnost nastartovat mnohem intenzivnější kampaň, ale podle mých zkušeností by bylo účinnější spíše průběžně informovat všechny, kdo budou mít zájem, kde informace najdou, že je v některém případě najdou na jednom, nebo na dvou místech. Potenciální žadatel použije nevhodné formáty žádosti – u daného programu je jednoznačně skutečně jediná možnost elektronická. Jestliže byl projekt neúspěšný a bylo to vinou toho, že tam není dokumentace, jednoznačně apeluji na konzultace s naší implementační agenturou nebo samozřejmě i s ostatními. A je nutné kontrolovat, všechno kontrolovat. Pokud neprošel projekt hodnocením, může to být i tím, že váš subjektivní dojem je jiný, ale často se stane, že nesouhlasí cíle projektu s cílem programu. Pokud použije žadatel část prostředků neoprávněně, tak tam jsme nastavili takové opatření, že se bude vlastně průběžně projekt kontrolovat, že se bude jednat se žadatelem, aby se eliminovaly ty nepříjemnosti, v jejichž důsledku dochází i k vracení peněz. Docela velká bolest je to, že nebyl splněn cíl projektu. Někdy je možnost to ještě v průběhu nastavit a udělat změnu, ale pokud máte ve smlouvě, že žádost

63

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 64

BLOK A o změnu se má podat 30 dnů před realizací změny, tak zase nelze přistoupit na jiné podmínky. Dostávám se k obecným problémům z realizace programů. Líbila se mi poznámka paní docentky, která se ptala, jestli žadatel je také svéprávný a odpovědný v této oblasti. Je, a myslím si, že jedna z velkých chyb je to, že se někdy žadatel neseznámí s podrobnými podmínkami toho kterého projektu nebo programu. Dochází skutečně k chybám při zadávání veřejných zakázek, nedodržují se termíny, ale bohužel nejen z naší strany, tj. těch, kteří implementujeme, ale i ze strany žadatele. Jestliže má žadatel něco předložit do tří dnů, ale předloží do dvou měsíců, nemůže očekávat, že platbu dostane v termínu. Někdy má sice měsíc na dodání několika dokumentů, on tuto možnost skutečně využije a měsíc mu to trvá, tak si uvědomte, o kolik dnů se prodlužuje realizace. Dochází k nesouladu mezi realizací a cíli, to už jsem říkala. Bývají problémy také s vyúčtováním, dochází k nesouladu mezi zprávami technickými a finančními. To, co se popisuje, někdy nesouhlasí s tím, co předloží žadatel jako dokumentaci k projektu, tzn. faktury nebo další vyúčtování. Velkým problémem je to, že jednotlivé programy mají odlišně nastavené procesy, a věřte, že problém s nesmírnou administrativní náročností není jen na straně žadatele, ale trápí i implementační agenturu. Vždyť pouze jeden pracovník pracuje na SROPu, Phare 2003, na předvstupních programech, musí každý program znát do detailu a musí neustále přebíhat od jedněch podmínek ke druhým. Jednoznačný lék do dalšího programovacího období je: sjednotit administrativní postupy. Ještě několik slov ke kapacitám. Velkým, skutečně obrovským problémem jsou lidské zdroje. Malé a střední podniky a také obce nemají lidi na to, aby to psali, a naše agentury praskají ve švech, protože jsme si vzdělali lidi – a oni nám začínají odcházet. To bylo tady řečeno a já to jenom potvrzuji; máme s tím problémy, přiznávám. Chtěla bych připomenout, že pro budoucí programovací období se chystá od příštího roku kromě všech strukturálních a dalších fondů ještě tzv. rámcový program na podporu konkurenceschopnoti a inovací, zkratka CIP. Ten má rozšířit možnosti pro malé a střední podniky, zlepšit jejich přístup k finančním prostředkům. Důraz v něm bude položen na podporu inovací a nových technologií, na snižování energetické náročnosti, zvyšování energetické účinnosti a na podporu obnovitelných zdrojů. Má v podstatě tři pilíře, ale jako ve všem zřejmě i v tomto programu dojde ke skluzu, protože předchozí program se prodlužuje o příští rok, a tento nový rámcový program by měl vejít v platnost nikoliv v roce 2007, ale až v roce 2008. Rozpočet je tam obrovský, jsou to skoro 4 miliardy eur. Na závěr bych jen řekla, že i ta síť, kterou jsem vám deklarovala na začátku, bude jedním z takových zprostředkovatelů jak informační, tak i další pomoci. Doufám, že jsem se zhostila úlohy seznámit vás s pohledem z toho „opačného břehu“ a že si teď všichni uvědomujete, že to obě strany – a to jsem nezahrnula řídící orgány – nemají lehké. Hledejme cestu do budoucna, jak to zjednodušit.

64

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 65

MARIE PAVLŮ

Eva Klvačová Děkuji. Hledání cesty bude pokračovat odpoledne. Budeme zde mít představitelé ministerstev – Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí. Záměrně jsme jejich vystoupení nechali na odpoledne, abyste nám v poledne neutekli. Teď máme třicet minut na diskusi. Prosím pány Havránka a Zahradníka, aby se vrátili ke stolu přednášejících, a prosím o první dotazy, poznámky, připomínky. A ještě prosím, abyste se vždy představili. Děkuji.

65

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 66

BLOK A

Panelová diskuse

Miroslav Kovařčík Dobrý den, moje jméno je Miroslav Kovařík a jsem ze společnosti, která se zabývá finančním poradenstvím. Moje otázka směřuje k administraci: je možné zde předváděné prezentace na dotaz či na požádání zaslat? Ne všechny jsou totiž v papírové formě. To je jedna věc.

Eva Klvačová Zkusím na toto odpovědět rovnou. Mám představu, že všechny prezentace, které získáme, bychom mohli po drobných úpravách vyvěsit na webových stránkách konference. Bude to asi nejpraktičtější způsob a každý si stáhne to, co bude chtít. Jinak řadu prezentací najdete v posledním čísle časopisu Scientia et Societas. Najdete je tady a to, co tam není, to bych vyvěsila.

Miroslav Kovařík Mám ještě jeden dotaz, který se vztahuje k tomu, co jsme zde už slyšeli. Slyšeli jsme některé názory, které jsou v akademičtější rovině, další názory jsou z praxe; ty jsou pro nás, či alespoň pro mě užitečnější. Většina předřečníků analyzovala problémy; viděli jsme, že jsou to problémy srozumitelnosti atd.. Nicméně se chci zeptat, jestli mi někdo může odpovědět, kdo, případně jaká organizace ponese odpovědnost, případně na koho se řadový žadatel o evropské peníze může obrátit v tom případě, kdy by mělo dojít k nějaké jednotné přípravě podkladů. My jsme tady chyby analyzovali – která organizace se bude zabývat tím, aby se odstranily? Kdo konkrétně, na koho se případně obrátit, na koho tlačit?

Eva Klvačová Myslím si, že o odpověď na takový dotaz je třeba se podělit. Kdo chce začít? Pan Zahradník?

Petr Zahradník Mám pocit, že nalezení jednoho jediného místa v zemi při odpovědi na Vaši otázku není možné. Není možné, podle mého názoru, i kvůli té regionalizaci regionálních operačních programů, resp. návrhu regionálních operačních programů. Potenciální žadatelé, resp. reální žadatelé, kteří budou žádat v rámci regionálních operačních programů, budou mít, řekněme, těch hlav minimálně sedm, vždycky na základě regionální 66

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 67

PANELOVÁ

DISKUSE

příslušnosti. Na druhou stranu je možné říci, že jakýmsi zastřešovatelem – tzn. finalizátorem, a koneckonců i komunikátorem s Evropskou komisí – dokumentu Národního strategického referenčního rámce pravděpodobně bude Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho ministr, pan Petr Gandalovič, takže z tohoto pohledu je asi on tím styčným bodem. Nicméně z hlediska procedurálních záležitostí jednotlivých operačních programů podle mého názoru takovéto jednotlivé místo nenajdete, a uložení knihy přání a stížností, jestli je to možné takto nazvat, bude příslušné právě těm jednotlivým operačním programům, kterých pravděpodobně bude čtyřiadvacet. Nechci vůbec soudit, nevím, jestli je chybou, nebo naopak předností to, že takové jedno místo není – ale že je to takhle rozčleněno, je prostě fakt.

Eva Klvačová To je odpověď, kterou pravděpodobně už není třeba doplňovat. Další diskutující, prosím.

David Vondrák Promluvím zde jako zástupce mediálního partnera dnešní konference, portálu BusinessInfo.cz. Měl bych otázku na pana Zahradníka, který zmiňoval vysoký převis poptávky u předkládaných projektů do SROPu. Jak se v této souvislosti díváte na zřízení těch sedmi regionálních operačních programů, na existenci Integrovaného operačního programu nad tím a na přidělené alokace? A vlastně i na priority v rámci jednotlivých ROPů. Podle mého soudu je Integrovaný operační program trošku nadbytečný, ale rád bych slyšel – jestliže IOP a všech sedm ROPů má asi necelé 3 miliardy –, jak se díváte na rozdělení financí, když ten převis podle předchozí zkušenosti tam byl mnohokrát vyšší?

Petr Zahradník Možná začnu od konce. Na to je možné se dívat jak absolutními částkami peněz, tak, řekněme, procentuálním vyjádřením. Řekněme, že součet IOPu a sedmi ROPů je ta alokace, která je určena přímo primárně na podporu regionálních projektů. V současné době alokace SROPu je řádově 31 až 32 % z celkového počtu, součet IOPu a sedmi ROPů je něco málo 20 %. Jinými slovy z hlediska celkového relativního objemu se váha projektů na čistě regionální účely snížila přibližně o deset procentních bodů. Nicméně při navýšení celkové částky samozřejmě asi platí, že se dostane na každého, nebo dostane se na hodně. Co se týče souladem mezi IOPem a ROPy, tak si myslím, že je to téma na samostatnou konferenci. Dovedu si osobně představit, že některé priority IOPu jsou řekněme životaschopné a oprávněné, ale myslím si, že jiné jsou spíše řešitelné právě na úrovni regionální. K těm druhým uvedu, prosím, skutečně čistě laické, čistě subjektivní hledisko. Myslím si, že například otázka projektu revitalizace panelových sídlišť, případně otázka zdraví a prostředí pro život je spíše řešitelná na úrovni regionů; na druhou stranu si dovedu představit, že projekty v oblasti efektiv67

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 68

BLOK A nosti veřejné správy – podpory informačních technologií ze strany, nebo ve prospěch veřejné správy – jsou jakousi horizontální politikou v oblasti cestovního ruchu, nikoliv orientovanou na konkrétní destinace, ale plošně na Českou republik jako celek, a jako takové májí z mého pohledu oprávnění existovat na nějaké centrální úrovni. Na druhou stranu o IOPu nelze říct nic jiného, než že je to velice heterogenní program, který mně, když to trošku zvulgarizuji, připadá jako ten produkt, který získali pejsek a kočička, když vařili dort. Připadá mně, že některé priority nejsou vzájemně úplně slučitelné a nevykazují ani nějakou synergii. Nevychází z toho, že prostý součet je méně než systém, ze kterého se jednotlivé prvky sestávají. Na druhou stranu se domnívám – a domnívám se to již velmi dlouho, již v době, kdy se vedla velmi obecná debata, zda regionální priority skutečně dát do rozhodování těm, kteří jsou jim nejblíže, nebo je řešit plošně z jednoho centra –, že cesta k ROPům je cesta správná. Ovšem při této cestě musíme mít na mysli vše to, co zde v průběhu konference na toto téma zaznělo, tzn. nesmíme opomenout otázku multiplikace administrativních kapacit, které s tím jsou spojeny. Řekněme, že v podstatě veškeré procesy začínají od nuly, bez nějaké výrazné předchozí zkušenosti s tím, že mají samozřejmě třeba podobou schémat. V regionech je zkušenost s tím, jak implementovat SROP. Je to téma velmi komplikované, resp. vyžadující asi hodně času na to, aby byla dána jednoznačná odpověď. Závěrem mohu říci, že osobně jsem pro, aby ROPy existovaly a pro to, že regionální priority budou v řešení nebo v rukou těch, kteří jsou těmto prioritám nejblíže. Teze číslo 2: je zřejmě zapotřebí vyladit vztah mezi IOPem a ROPy tak, aby skutečně byly eliminovány maximální možné překryvy, aby nedocházelo k řešení té samé věcné priority ve dvou programových dokumentech. A třetí věc: domnívám se, že přesto, že došlo k relativnímu snížení alokace, tak absolutní částka by měla vést k tomu, že procentuální míra převisu poptávky by neměla být tak výrazná, jak je ve stávajícím období.

Eva Klvačaová Kdo dál má zájem stát se účastníkem diskuse? Prosím.

Pan Palán Dobré odpoledne, dámy a pánové; dovolte, abych se představil: jmenuji se Palán, jsem ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Rád bych se vyjádřil k tomu, co tady bylo řečeno. Objevily se tady zcela závažné připomínky k celkové administraci strukturálních fondů v České republice. Myslím si, že jednak proto, že je ta záležitost tak závažná, a jednak proto, že jde o čerpání opravdu velkých prostředků, že bychom měli navrhnout vládě České republiky, aby ustavila projektový tým, který by se touto otázkou zabýval. Měly by být stanoveny konkrétní termíny, třeba měsíc, pro práci takového týmu s tím, že výsledky práce by byly oponovány na úrovni Evropské komise. Předpokládám, že jedině tímto způsobem by bylo možné jednak zjednodušit administrativu, jak tady velice výstižně o tom hovořil pan ředitel Jan Havránek, a jednak by bylo 68

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 69

PANELOVÁ

DISKUSE

možné odstranit rozčarování z dosavadních zkušeností s čerpáním prostředků z Evropské unie. Je to skutečně veliká pomoc, která – podle mého názoru – přichází z Evropské unie a která je nesena v ušlechtilém duchu. Já bych o této pomoci nepochyboval, ale spíš bych se k tomu postavil tímto způsobem. Děkuji vám za pozornost.

Eva Klvačová Děkuji Vám za námět; o slovo se hlásila paní v první řadě.

Marcela Příhodová Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Jsem Marcela Příhodová z odboru strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Měla bych konkrétní dotaz na pana ředitele Havránka, který je tady vlastně zástupcem největší poradenské firmy, která se možná na předpřípravě žádostí podílí nejvíc. Slyšeli jsme tady od něj určité náměty jak zlepšit určité řídící struktury, a chtěla jsem se tedy zeptat, jestli zde vystupuje z pozice částečně řídícího orgánu, z pozice navrhovatele, který uvádí jak zlepšovat implementační struktury či složky, nebo zda z pozice spodní linie uvádí spíše zkušenosti jak pomoci podnikatelům, jak nezneužívat poradenství a jak ho spíše využívat a nabízet efektivní formou, která není příliš drahá. Mě zaujala v jeho promluvě ta pasáž, která se týkala externích hodnotitelů. Jak vy jako poradenská firma můžete znát poměry bodového hodnocení tohoto implementačního procesu? To jsou vlastně skutečnosti utajené, které musí zůstávat uvnitř implementační struktury; docela by mě zajímalo, kterého operačního programu se to týká a z které implementační struktury toto uniklo.

Eva Klvačová To je zajímavá otázka.

Jan Havránek Začnu rovnou tím koncem. Podle mě by to utajené být nemělo, protože jsou to informace k projektům, které překládáme, a rozhoduje se o našich společných penězích. A pokud se nepletu, tak Operační program rozvoje lidských zdrojů tyto informace normálně zveřejňuje, takže naši žadatelé dokonce dostávají i vyjádření hodnotitelů a vědí, proč určitý projekt neprošel. Například může být napsáno jako jeden z důvodů: Tento projekt nepodpoříme, protože se jedná o projekt zpracovaný poradenskou společností. To jsou oficiální závěry, které hodnotitelé píší a které jsou veřejně dostupné. Operační program rozvoje lidských zdrojů toto zveřejňuje. A k té mé pozici: já nejsem schizofrenní, takže tady nezastupuji jednak zájmy České republiky, a jednak naše komerční zájmy. Mně se jedná o to, aby ten systém fungoval. O nic víc se mi nejedná. Pokud systém bude fungovat, tak to samozřejmě pomůže všem. Pomůže to státu, pomůže to žadatelům a pomůže to všem těm, kteří na tom participují. O nic víc se mi nejedná a ani nikdy jednat nebude. 69

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 70

BLOK A

Eva Klvačová Chcete říci, že oficiální důvod, proč nějaký projekt neprošel, bylo to, že byl zpracován poradenskou firmou?

Jan Havránek Přesně tak. To máme doložené.

Eva Klvačová Ono je otázka, jestli žadateli mělo stačit, aby si došel za tou nejdražší poradenskou firmou a získával peníze na projekt. Já si opravdu nemyslím, že by to bylo tak v pořádku. Kdo se hlásil další? Prosím.

Pan Holcman Dobrý den, Holcman z Hradce Králové. Děkuji, že příspěvky budou uveřejněny na webu. Použiji je v představenstvu naší regionální Hospodářské komory. Věřím, že se ostatní regionální Hospodářské komory k tomu přidají a že všichni budeme tlačit na to, aby zobecnění problémů bylo rozumné a byl tlak na realizaci jejich řešení. Volám také potom, aby se připojil Svaz měst a obcí v čele s europoslancem ing. Vlasákem. Myslím si, že tam mají stejné problémy. Musím zde uvést, že na vysokých školách v Irsku se učí, jak žádat o dotace z Evropské unie, tzn. ta problematika musí být strukturovaná, jednotná metodika, jednotná terminologie. Ale tady, když do toho jdete, tak všechno je zamlžené a setkáváte se s ignorancí a občas s arogancí. Sám jsem si to zkusil. A přitom to platíme ze svých daní, tedy státní správu, a konečně peníze, které dostáváme, jsou také z našich daní. To je všechno, co jsem chtěl říci.

Magda Piroutková Dobré dopoledne; moje jméno je Magda Piroutková a jsem viceprezidentkou Asociace podnikatelek a manažerek v České republice. Mluvím tady také jako autorka několika projektů, které realizujeme v rámci Asociace podnikatelek a manažerek a které jsou inovační a mezinárodní. Chtěla jsem se vás zeptat: Bude z této konference nějaký závěr, který by eventuálně šel směrem k ministrovi pro místní rozvoj? Tím myslím pana ministra Gandaloviče. Rády bychom se připojily k doporučení kolegů za malé a střední podnikání, které tady kolegové už zmiňovali, totiž že by bylo vhodné vypracovat nezávislý audit, co je potřeba podle směrnic Evropské unie pro celé tyto dotace. Vznáším tento dotaz proto, že naše největší projekty jsou mezinárodní. Máme národní i mezinárodní spolupráci v rámci jednoho programu, tam máme naše mezinárodní partnery a zjišťujeme, že jejich čerpání, které mají nejenom v rámci našich programů, je daleko jednodušší, jsou tam vyšší zálohy; a přitom se jedná o stejné programy, které jsou vyhlášeny v celé Evropské unii. Půjde z této konference nějaký dopis, kde by se daly stanovit podmínky nebo vypracovat žádost o nezávislý audit? 70

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 71

PANELOVÁ

DISKUSE

Eva Klvačová To je asi dotaz na mne. My jsme s ničím podobným nepočítali, protože jsme soukromá vysoká škola, nejsme lobbistická skupina, a myslím, že bychom se neměli stavět za zájmy některé ze skupin. Nicméně ten námět je velmi zajímavý. Když to zpracujete, tak je možné, aby to vzniklo jako námět těch, kdo tady reprezentovali malé a střední podnikání, Svaz měst a obcí a já nevím koho ještě, kdo všechno by se chtěl zúčastnit. Myslím si, že by to nemělo být tak, že to zaštiťuje Newton College jako soukromá vysoká škola, a vydávat to za stanovisko všech účastníků konference.

Magda Piroutková Jsem nejenom autorkou, ale i realizátorkou projektů a sleduji předkládání všech finančních a monitorovacích zpráv, učastním se na mezinárodní spolupráci a snad právě proto mám pocit, že v České republice jsme si nastavili ze stran implementačních agentur až k žadatelům přes všechny národní podpůrné struktury mnoho překážek, zbytečností, nereálností a neefektivnosti. Přidám se k názorům pana europoslance a všech dalších kolegů, že peníze, které se z těch programů dostávají, jsou, bohužel, neefektivní a nejdražší. Ale je to zbytečné, protože ty programy samy o sobě v konečném efektu pomáhají. Například náš projekt se jmenuje Europodnikatelka 21. století a našim podnikatelkám velice pomáhá, pro Ústecký kraj je opravdu třeba a kolegyně jsou z toho šťastné; ale my jsme zoufalé, tj. my jako realizátorky, příjemci. Je to opravdu neuvěřitelné. Stavíme se za všechny body, co tady kolegové řekli. Dá se snadno zaměnit municipalita s podnikatelem, s malým, velkým, středním – je to úplně jedno.

Eva Klvačová Já vás v mnohém chápu, možná by bylo fajn, kdybyste mi poslali třeba na webovou adresu konference vaše stanovisko. Jsme ochotni se nějakým způsobem ujmout agregace těch přístupů, to myslím, že můžeme udělat, ale myslím si, že bychom neměli být ani schopni, ani ochotni to zaštítit jménem školy.

Pan Palán Mám ještě jednu připomínku. Konference je pořádána ve spolupráci s Asociací pro svobodné podnikání, pokud to říkám dobře. Právě tato Asociace by mohla adresovat zcela seriozní výzvu vládě České republiky, aby se tyto nesystémové věci daly do pořádku, zvlášť s tím dalším programovacím obdobím, kdy vlastních programů má být poměrně velký počet; pokud nedojde ke sladění administrativy a nedojde k žádné koordinaci, tak budeme využívat vždy jen minimum. A pak mohou zaznívat takové projevy, které problematizují příspěvek Evropské unie k rozvoji České republiky. Děkuji.

Eva Klvačová Prosím o další dotaz. 71

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 72

BLOK A

Roman Haken Dobrý den, moje jméno je Roman Haken, jsem z Centra pro komunitní práci, člen rady vlády pro nestátní neziskové organizace Evropského hospodářského a sociálního výboru. Nestátní neziskové organizace analyzovaly období 2004–2006, byly přítomny procesu plánování 2007–2013 a máme souborné stanovisko, které chceme předložit vládě. Pracovali jsme na tom dokumentu zhruba rok, máme to k dispozici a budeme rádi, když se k němu další partneři, například za podnikatelský sektor, nějakým způsobem vyjádří a popřípadě přidají.

Eva Klvačová Děkuji. Předpokládám, že mi to také pošlete a také ho vyvěsíme na webových stránkách konference. Prosím, další.

Václava Gurmová Dobrý den, mám dotaz na paní předsedající. Přiznám se, že mě trošku šokovala vaše připomínka. My, firma Hatchins, jsme výrobní společnost, která je momentálně v procesu žádání jednoho z programů, a velmi mě šokovala vaše připomínka, že můžeme být potencionálně potrestáni za to, že si najmeme konzultanta. Promiňte, ale to mi přijde jako velmi nepřípadná připomínka, protože samozřejmě my jako výrobní firma s tím nemáme zkušenosti a potřebujeme nějakou konzultaci.

Eva Klvačová To jsem neřekla, to jste mě poslouchala dost špatně. Druhá věc je, že ten, kdo žádá o příspěvek odkudkoliv, kdo žádá o jakýkoliv grant, tak by měl mít alespoň základní rámcovou představu o svém podnikatelském plánu, o tom, co chce uskutečnit, a neměl by jeho jménem jenom žádat. Neměla by být jeho účast omezena na to, že zavolá poradenské firmě a řekne: „Potřebujeme nějaké peníze ze strukturálních fondů, zařiďte to, prosím, my vám zaplatíme.“ Takto filosofie hospodářské a sociální politiky a soudržnosti není stavěna. Mám vůči ní spoustu námitek a v řadě věcí bychom se asi shodly, ale základní pravidla je asi na místě ctít a respektovat. Teď jsem to řekla jasněji a, doufám, i srozumitelněji. Prosím o další otázky.

Miroslav Žirovnický Jsem z Centra rozvoje prosperity. Samozřejmě, že pravidla musíme ctít a dodržovat, ale také vyhodnocovat. My jsme tady proto, abychom našli cestu dopředu, abychom dostali do republiky ty miliardy, které jsou na hranicích, abychom se přiblížili k tomu ekonomickému bonusu, který nám ukazují Irové; ostatně i Slováci jsou před námi. Myslím si, že bychom měli posuzovat konstruktivní vystoupení pana Havránka, Zahradníka, Lukáše a Obračaje tak, že se to zformuluje – jak tady bylo řečeno, už se na tom pracujeme rok – a že by se chyby, kterých se dopustil předcházející plánovací okruh, vymazaly, vyčistily, že by se od nového plánovacího období, které se schvaluje, Národní rozvojový plán na 2007 až 2013 nastavil tak, aby to bylo řešení k lepšímu.

72

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 73

PANELOVÁ

DISKUSE

Proč se nemohou vyvodit důsledky pro viníky? Proč když jednotlivý podnikatel udělá chybu a nepřizná se mu dotace, musí vrátit dotaci, jsou mu dělány obstrukce nejenom od řídícího orgánu, ale i od platebního orgánu Ministerstva financí? Já si myslím, že platební orgán České republiky nesehrává takovou roli, jakou by měl v porovnání s ostatními státy sehrávat. Cestuji po Evropě a vím, že Slovinci jsou daleko proto, že mají svůj samostatný resort ministerstva pro tuto problematiku, který řídí žena a v němž jsou všichni bývalí důstojníci generálního štábu, kteří mají systém v krvi. Opravdu, tak to prostě je. Totéž Irové: mají systém a vyčerpají prostředky pro svou republiku do mrtě. Takže postihnout viníky. Martin Jahn velice dobře rozběhnul Operační program průmyslu a podnikání cestou CzechInvestu. Vynikající zkušenost. V důsledku stávky zemědělců se Operační program venkova a multifunkčního zemědělství posunul dopředu, protože do toho platební orgán nemůže moc vstupovat. Proč platební orgán nevstupuje do výše alokace toho, co Česká republika dává? Proč nastavuje ISPROFINy pro malého a středního podnikatele a především pro orgány municipality? Proč tam dáváme ISPROFIN, který sloužil jako vyloženě český vynález pro atomovou elektrárnu a který jsme používali před pětadvaceti lety jako makroekonomický ukazatel, jenž nyní nemá absolutně žádnou souvislost s evropským rozměrem čerpání, kde je udržitelnost, kde jsou transparentní prvky úplně jiné? Myslím si, že by se mělo z tohoto jednání dojít k nějakému společnému stanovisku. A neměli bychom se bát, paní docentko, i školu využít při této činnosti, protože asi 80 lidí, kteří jsou stejného naladění, chce ty chyby odstranit, abychom ty prostředky dostaly do České republiky. Navíc jsem národní poradce u CzechInvestu a navíc jsem poradce evropského poslance a tyto záležitosti chci taktéž prosazovat ze všech svých pozic. A ještě jednou podotýkám: velice se mi líbilo vystoupení pana Havránka. Delší dobu sleduji jeho vystoupení a nelíbí se mi konstruktivní kritika nekonstrukčního charakteru ze strany MMR, protože svým způsobem by se měli trošku chytnout za nos i oni.

Eva Klvačová Nezbývá mi než reagovat. Já mám pro strach uděláno a měla jsem pro strach uděláno vždycky, čili nejde o to, že se bych se nechtěla, nebo bála za něco se postavit, ale mým přesvědčením je, že škola je skutečně instituce pro vzdělávání a není jejím posláním za něco, nebo za někoho lobbovat. Je mi líto. Tak to není. Ale to neznamená, že celé to stanovisko nemůže být uvedeno na webových stránkách konference. Není tím řečeno, že mnohé z těch myšlenek nejsou zajímavé i pro toho, kdo si zachovává odstup. Já opravdu jenom chci zachovat to, že vysoká škola je akademická instituce a ne lobbistická organizace, a dokud tam budu, tak to lobbistická organizace nebude. Prosím, další diskutující.

Diskutující Pokud nějaké společné stanovisko vznikne a bude prezentováno na stránkách konference, tak my bychom ho samozřejmě jakožto mediální partner konference distribuovali přes naše stránky, což je centrální informační portál pro podnikatele a má zhru73

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 74

BLOK A ba 150 tisíc návštěvníků měsíčně, takže myslím si, že newsletrem portálu každotýdenně rozesílaným by se to mohlo dostat příslušným odpovědným organizacím. Děkuji.

Eva Klvačová Ano, to se dá poměrně snadno ošetřit. Další dotaz, prosím.

Petr Valek Dobrý den, zastupuji zde občanské sdružení Eurion. Pokusil bych se diskusi pootočit zpátky k nějaké věcné podstatě. Vrátil bych se k tomu, o čem se vlastně dopoledne jednalo. Měl jsem pocit, že tématem bylo upozorňování na úzká místa systému implementace strukturálních fondů v období 2004 až 2006. Pak se diskuse stočila jiným směrem, ale já bych zůstal u původní problematiky. Rád bych upozornil na fakt, že vyhodnocováním a zkoumáním těch úzkých míst se už poměrně dlouhou dobu zabývá celá řada evaluačních hodnotících projektů, které si řídící orgány u každého programu zadávají, a to, co tady dneska zaznělo, tak kupodivu už rok visí na stránkách www.strukturalni-fondy.cz, kteréžto stránky všichni známe. A existuje také evaluační projekt s označením 1.04, který se jmenuje Analýza a vyhodnocení slabých míst implementace strukturálních fondů a rizika poruch, a naprostá většina problémů a úzkých míst je tam definována. A již rok to tam opravdu visí, takže by člověk předpokládal, že tvůrci nových operačních programů, vlastně tvůrci nového systému, si vezmou z té spousty materiálů, na něž se vydala spousta milionů, určitá ponaučení, že to budou zapracovávat do těch programů. Snad se to i děje, a pokud ne, je to chyba tvůrců nového systému; to je moje připomínka. Ty vyhodnocující materiály skutečně existují, už někde přímo visí, čili jestli budou viset také na stránkách konference, nebo nebudou, není až tak příliš podstatné, protože už existují, už visí, jen se podívejme na strukturální fondy a sekci evaluace. Navíc ještě mám pocit, že Raven Consulting zpracovává nějaké aktualizované verze, případně nějaký nový dokument tohoto typu, který má přesně poukázat na ta úzká místa, takže definice slabých míst je z podstatné části již zřejmá. O nich se bavme, u nich zůstaňme. To je to, co bych rád tady sdělil, totiž odkázal bych na existující materiály, které jsou k dispozici. Děkuji.

Eva Klvačová Děkuji. Tady se hlásil další zájemce.

Jiří Šatava Mé jméno je Jiří Šatava a zastupuji akciovou společnost Profi Agro Přeštice, která připravuje projekty na výrobu obnovitelných zdrojů energie. Je to jedna z oblastí, která je strategická pro celý svět, nejen Evropu, a bohužel tady nezaznělo toto téma, ani tady nejsou představitelé, kterých by se mohlo dotýkat. Já bych požádal, jestli by bylo možné tomu věnovat pozornost, měla by to zastřešovat minimálně Hospodářská komora. Chtěl bych na to upozornit prostřednictvím organizátora, Ministerstva zahraničí 74

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 75

PANELOVÁ

DISKUSE

i paní docentky; pan prezident Hospodářské komory tady měl nechat někoho za sebe, aby to slyšel. Přikláním se k názoru kolegy ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, protože na těchto projektech spolupracujeme, a sice: jsou nevyjasněnosti právě v projektech do budoucna, pokud se týká koordinace, kdo může žádat. Když budu vyrábět bioplyn, jestli je to záležitost Ministerstva průmyslu, nebo Ministerstva zemědělství, nebo to spadá pod životní prostředí. Je potřeba, aby se včas vyjasnily kompetence jednotlivých resortů, protože v tomto směru nebylo zatím učiněno nic. Já jsem žádal už loni pana vicepremiéra Jahna, aby z pozice vicepremiéra tyto tři resorty zkoordinoval, ale bohužel máme dva roky zpoždění ve výrobě obnovitelných zdrojů, konkrétně bioethanolu. To je zatím všechno. Děkuji za pozornost.

Eva Klvačová Děkuji. Poslední dotaz, prosím

Kateřina Mikovcová-Mališová Dobrý den, moje jméno je Kateřina Mikovcová-Mališová, jsem z agentury CzechInvest a měla bych dotaz na pana poslance Strejčka. Jestli jsem tomu dobře porozuměla, tak na konci Vašeho vystoupení jste udělal poznámku, že patříte na půdě Evropského parlamentu ke kritikům případného přerozdělování. Zajímalo by mě, jak silné jsou tyto kritické hlasy a kam se podle Vašeho odhadu toto téma bude bude ubírat, nebo případně kam se ubírá? Děkuji.

Ivo Strejček To jste mi dala na závěr otázku, při níž abych věštil z křišťálové koule; ale já budu svůj odhad opírat o to, jak to v Evropském parlamentu dneska vypadá. Myslím si, že tendence k přerozdělování v rámci evropských institucí jsou velmi silné. Skoro bych řekl, že moje názory, které opírám o data a o nichž jsem přesvědčen, že jsou pravdivé, reprezentují menšinový názor. Respektuji, že moje názory, byť podložené, nemusejí všichni sdílet, obávám se ale, že tento nesouhlasný směr bude prozatím v blízké budoucnosti stále silněji zastoupen než názor můj. Vím, paní předsedající, že naše téma zde bylo věnováno strukturálním fondům, nicméně je třeba si říci, že nejde jen o nějaké technické záležitosti spojené se strukturálními fondy, ale že se pohybujeme v určitém politickém prostředí, že se pohybujeme v nějaké situaci Evropské unie, že hospodářský výkon jednotlivých členů Evropské unie je dobrý, nebo špatný, a to že bude tendence v rámci přerozdělování posilovat, nebo oslabovat. Ale to vědomě, paní docentko, velmi překračuji rámec této konference, protože to je téma na jinou konferenci, které se samozřejmě velmi rád zúčastním, budete-li ji pořádat. Děkuji.

Eva Klvačová Je to tak, i není, protože všichni jsme proti přerozdělování, pokud se nás netýká osobně. To je logika fungování státu a je to logika fungování Evropské unie, a když se 75

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 76

BLOK A podíváme na opačnou stranu zeměkoule, tak najdeme přerozdělování ve Spojených státech amerických v takové míře, že se nestačíme divit. V tuto chvíli si dovolím diskusi ukončit. Čeká nás oběd a čekají nás dvě odpolední sekce. Předám slovo panu Opoleckému, protože odpoledním moderátorem bude on. Děkuji vám za pozornost, děkuji všem panelistům.

76

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 77

Blok B REFLEXE ZKUŠENOSTÍ ZE ZKRÁCENÉHO PROGRAMOVÉHO OBDOBÍ 2004–2006

Přepis příspěvků přednesených na konferenci konané na Ministerstvu zahraničních věcí ČR Praha, 20. září 2005

Moderátor Hynek Opolecký, Vzdělávací středisko na podporu demokracie

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 78

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 79

PROGRAM KONFERENCE

Blok B VYUŽITÍ STRUKTURÁLNÍ POMOCI Z EU PRO ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR RŮSTU KONKURENCESCHOPNOSTI V ČR Česká republika bude mít v letech 2007–2013 k dispozici z fondů EU prostředky ve výši zhruba sto miliard korun ročně. Stanovila ČR ke zvýšení své konkurenceschopnosti správné národní a regionální strategie, tak aby mohla tyto prostředky náležitě, beze zbytku a efektivně využít? Je přiměřeně zabezpečena administrace nabízené pomoci i adekvátní spolufinancování ze státního rozpočtu? 14:00 Mgr. Miroslav Daněk, Odbor Rámce podpory Společenství, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Institucionální rámec pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v období 2007–2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 14:25 Ing.Veronika Kupcová, vedoucí oddělení Certifikace a akreditace, Ministerstvo financí ČR Rozložení finančních zdrojů pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v období 2007–2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 14:50 Ing. Ludovít Marcinčín, IDS Scheer, s.r.o., Praha Zavedení kontrolních systémů operačních programů – podmínka získání auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Přestávka na kávu 15 minut 15:30 Ing. Marcela Příhodová, vedoucí oddělení implementacestrukturálních fondů, MPO ČR Podpora podnikání ze strukturálních fondů pohledem Řídícího orgánu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 15:55 Ing. Radim Konečný, ředitel odboru řízení rozvojových programů, CzechInvest Nástroje podpory konkurenceschopnosti v ČR v období 2007–2013 . . 119 16:20 –16:50 Panelová diskuse II. část (30 minut) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 17:00 Závěrečná číše vína a ukončení konference neformální diskusí . . . . . . . 133

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 80

BLOK B

Hynek Opolecký Jsou dvě hodiny, je začátek odpoledního bloku. Vítám vás na odpoledním bloku. Budu vás provázet druhým blokem; možná po příspěvcích panelistů budeme mít větší prostor na případné reakce. Paní Klvačová, byť v roli moderátorky prvního bloku, jednak odpovídala na přímé dotazy, které na ni byly kladeny, a jednak se neubránila komentářům k problémům, které se jí bezprostředně dotýkaly; to je někdy správné. Půjdeme do druhého bloku, který se bude týkat spíše budoucnosti. Měl jsem možnost poslouchat první část konference, také jsem o ní konzultoval s některými lidmi a přišel jsem k názoru, že dopolední blok byl prostoupen určitou skepsí a kritikou. Teď se budeme zabývat budoucností, a to se nám bude hůř kritizovat, kritika přijde asi v roce 2009 nebo možná i trošku dřív, to se uvidí. Nynější část konference bude pravděpodobně mít spíše tvůrčí charakter. Jsou zde malé změny oproti programu, který jste dostali. Jsou to určité personální záležitosti, které otřásly trošku ministerstvem, možná ještě otřesou i jinými ministerstvy, ale já bych si přál, aby ty otřesy byly co nejmenší, protože – jak zde zaznělo i dopoledne – lidí, kteří se zabývají problematikou, jež souvisí třeba se strukturálními fondy nebo s fondy, které se týkají vás, je poměrně málo a fluktuace rozhodně věci neprospívá. Prvním, kdo bude zahajovat odpolední blok je pan Miroslav Daněk z odboru Rámce podpory Společenství na Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky. Jeho příspěvek se bude věnovat tématu Institucionální rámec pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v období 2007–2013. Prosím, máte slovo.

80

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 81

BLOK B

INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PRO ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ V OBDOBÍ 2007–2013

Miroslav Daněk Děkuji pane předsedající, dobré odpoledne, dámy a pánové. To, co jsem měl říci ve své části, se pokusím propojit s tím, co mělo být původně řečeno na začátku, a k tomu je také připravena prezentace. Já vás provedu prezentací, která je do jisté míry obecná, ale měli bychom se dostat také k těm tématům, které jsou tady definovány. Nejprve se budu zabývat tím, jak bude vypadat nová architektura politiky soudržnosti od roku 2007 do roku 2013, potažmo 2015. Jedná se v podstatě o pokračování současného cíle. Jako první je to cíl Konvergence, který bude sponzorován ze tří fondů, dva z toho jsou strukturální a do rodiny strukturálních fondů přibývá ještě Fond soudržnosti. V České republice sem spadá většina území, v podstatě celé území s výjimkou hlavního města Prahy. Je to proto, že Praha svou ekonomickou výkonností zcela jednoznačně dominuje prostoru České republiky, a pokud jde o těch 75 %, ty další součásti sdružené do regionů soudržnosti se tam zdaleka nedostanou. Pokud jde o další cíl, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, tak na něj se primárně nevztahuje Fond soudržnosti, nicméně určité aktivity Fondu soudržnosti v České republice budou v Praze realizovány. Cíl 2 v České republice jen pouze Praha. Pokud jde o iniciativy Společenství, ty oproti současnému období do budoucna nebudou dále pokračovat. Pouze jediná z nich přežije, nebude se už ovšem jmenovat Iniciativa Společenství, ale bude to standardní cíl Evropské a územní spolupráce. Podporu získá z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pokud jde o oblasti podpory, ty se příliš oproti tomu současnému období nemění. V rámci cíle Konvergence se jedná o podporu projektů k životnímu prostředí a prevenci rizik, k dopravní dostupnosti a k infrastruktuře obecně. Podpora Evropského sociálního fondu je zaměřena na oblast lidských zdrojů a podporu administrativní kapacity. A takovou relativně novou záležitostí je podpora inovace, její generace a šíření, ale ne úplně ta primární generace. Věda, základní výzkum, není součástí strukturálních fondů, až potom její dálší fáze, tj. výzkum, vývoj a transfer, které jsou zaměřeny k inovacím. Pokud jde o aktivity Fondu soudržnosti, ty se také příliš neliší od těch standardních: doprava (transevropské sítě) a životní prostředí. Novinkou je, že Fond soudržnosti může investovat v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Pokud jde o cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost, tam jsou víceméně oblasti podpory značně se překrývající. Na prvním místě musím uvést, že se jedná o inovace, ale bude intervenováno také v oblasti životního prostředí a prevence rizik, v oblasti dostupnosti a budou podnikány aktivity, které jsou v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti. Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce, tam se v podstatě okopírují aktivity, které jsou v současné době konány pod hlavičkou iniciativy INTERREG ve všech 81

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 82

BLOK B jejich větvích. O finanční perspektivě bude asi podrobněji hovořit kolegyně z Ministerstva financí. Zde bych jen uvedl, jaké prostředky připlynou do České republiky, jaké jsou celkové prostředky. Pro celou Evropskou unii na celé programovací období je to částka přesahující 300 miliard korun a pro Českou republiku je stanoven absorbční limit 3,43 %. Je třeba říci, že Česká republika do budoucna bude mít výsadní postavení v tom smyslu, že v přepočtu na hlavu dostane Česká republika ze všech členských států nejvíce. Je to dané formulací tzv. berlínské metodiky a následných operací. Vyplývá to z toho, že mezi těmi relativně chudými zeměmi je Česká republika nejbohatší. Pokud jde o rozdělení prostředků, tak ty, jak už jsem říkal, z valné většiny v České republice poplynou mimo hlavní město Prahu do oblastí cíle Konvergence. Tam poplyne více než 97 % prostředků (v celé EU 81 %). Zde musím připomenout, že Hlavní město Praha dostala před Vánocemi loňského roku ještě speciální alokaci ve výši zhruba 6 miliard korun. Celkově se ČR bude podílet na objemu cíle Regionální komkurence a zaměstnanost 1,6 % (EU 15 %) a 1,3 % (EU 2,4 %) jsou alokovány pro cíl Evropská územní spolupráce. Konkrétnější čísla, budou-li k dispozici a bude-li čas, může doplnit kolegyně. Na dalším slidu je celkový objem financí, který byl spočítán na částku blížící se téměř 800 miliardám korun za celé období. Z toho tedy na Strukturální fondy 516,4 miliard a na Fond soudržnosti 258,2 miliardy Kč. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že Česká republika si na tyto peníze sáhne pouze v případě, že doplní své spolufinancování minimálně ve výši 15 %. Ministerstvo financí dle poslední dohody bude plédovat za to, aby tyto finance plynuly do systému z veřejných zdrojů. Pokud bude vyšší domácí spolufinancování, bude to dáno dalšími faktory, například různou mírou veřejné podpory v různých oblastech podpory. Kdybych shrnul celkovou částku, tak ta se v jakési krajní variantě může blížit až jednomu bilionu korun. Každopádně ročně platí to, co je uvedeno v pozvánce na tuto konferenci, totiž že z evropských zdrojů budeme moci čerpat zhruba částku kolem 100 miliard korun. Ovšem budeme moci čerpat pouze podmíněně, a to za předpokladu, že tyto peníze budou řádně realizovány, tj. budou-li na ně podány projekty, budou-li tyto projekty řádně věcně zpracovány, řádně potom administrativně vyřešeny, pokud potečou řádně finanční prostředky mezi Českou republikou a žadatelem a také, na druhé straně, mezi Evropskou unií a Českou republikou. Na dalším slidu vidíte návrh nové právní architektury. Viz schema 1 na str. 83. V současné době znáte nařízení 1260, které je charakterizováno jako obecné. Do budoucna bude fungovat nařízení, které už je schváleno pod číslem 1083 z letošního roku. Bude doprovozeno třemi nařízeními pro každý jednotlivý fond: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Potom je tam taková zvláštní záležitost: nařízení zakládající Evropské seskupení pro územní spolupráci; pod tímto systémem je zatím dokončováno pouze jedno jediné – zase na rozdíl od současné doby – implementační nařízení, které bude pod jednu hlavičku sdružovat těch asi čtyři nebo pět nařízení, které v současné době se jako implementační chovají, např. jedno ke kontrolám, k monitorování apod. To bude shrnuto pod jednou jedinou hlavičkou. V pravé části slidu je potom vidět, jakým způsobem došlo postupně ke schválení této legislativy. Stalo se tak zhruba kolem poloviny letošního roku, aktuálně už

82

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 83

MIROSLAV DANĚK Schema 1 Návrh nové právní architektury

Rada: jednomyslně EP: souhlas

Obecné nařízení pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudružnosti

Rada QMV (kvalifikovaná většina) EP: spolurozhodování

Nařízení ERDF Nařízení ESF Nařízení Fondu soudržnosti Nařízení zakládající Evropské seskupení pro územní spolupráci (EGTC) Prováděcí nařízení Komise Informování, propagace, finanční kontrola a finanční opravy

jsou tato nařízení, vyjma toho posledně uváděného implementačního, na světě. Číslo 1083 je obecné, ale důležité. Na dalším slidu je systém programových dokumentů pro následující období. Viz schema 2 na str. 84. Česká republika bude vycházet z klíčového evropského dokumentu, který se jmenuje Strategické obecné zásady Společenství a který vymezuje určité mantinely pro konání v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Česká republika zpracovala v průběhu roku 2005 Národní rozvojový plán, který byl potom vzat vládou na vědomí v únoru letošního roku, a dále pokračovaly práce na dokumentu, který je definován nařízeními a který se jmenuje Národní strategický referenční rámec. Pod tímto Národním strategickým rámcem bude fungovat systém operačních programů, kterých je v současné době 24. Některé z nich řídí Česká republika přímo, některých je subjektem atd. Pokud jde o reformu implementačního systému, tady bych vyzvednul několik klíčových pojmů: například prohloubené partnerství mezi Českou republikou a Evropskou komisí nebo – na druhé straně směrem dovnitř do republiky – prohloubené partnerství mezi centrálními orgány státní správy a partnery nejrůznějšího druhu. Tady bych chtěl jenom vypíchnout, že klíčovými partnery se pro další období stávají regiony soudržnosti, jejich regionální rady, protože ony budou řídícími orgány regionálních operačních programů. K principu spolufinancování atd.: předpokládám, že kolegyně z Ministerstva financí se bude více věnovat systému kontrol. Evropská komise do určité míry odstupuje od striktního systému kontrol a některé tyto aktivity nechává na úrovni národního státu. Pokud jde o Národní strate-

83

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 84

BLOK B Schema 2 Programové dokumenty pro období 2007–2013

1

Strategické obecné zásady Společenství Rámcový strategický dokument pro politiku soudržnosti; navrhuje Komise, přijímá Rada a schvaluje Evropský parlament

2

Národní rozvojový plán tvoří členský stát při použití principu partnerství

3

Národní strategický referenční rámec Rámcová rozvojová strategie na úrovni státu základ pro sektorové (tematické) a regionální programy; navrhuje členský stát při použití principu partnerství; předmět vyjednávání s Komisí

4

Strategie hospodářského růstu Úřad vlády

Operační programy jeden program na fond a členský stát nebo region NUTS II, popis souhrnných priorit, řízení a finanční zdroje; nakonec o něm rozhoduje Komise

gický referenční rámec, k tomu velice stručná informace: byl vládou vzat na vědomí na začátku června letošního roku. Definuje priority České republiky pro čerpání. Pohybuje se v oblasti globálního cíle a čtyř cílů strategických. O Národním strategickém referenčním rámci se zatím vyjednávalo s Evropskou komisí v průběhu tří kol neformálního vyjednávání, z nichž první proběhlo na podzim loňského roku a dvě v průběhu letošního jara, koncem března a v polovině měsíce května. Pokud jde o reakci Evropské komise na tento dokument, tu očekáváme právě v těchto hodinách. Zatím ještě nepřišla, ale jakmile se dostane k nám na ministerstvo, tak s ní samozřejmě seznámíme všechny partnery, rozešleme ji a budeme se snažit, aby tato věc byla veřejná; kdybychom ji sami veřejnou učinit nechtěli, máme spoustu partnerů, kteří by to udělali za nás, tzn. že bude na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR, na stránkách strukturálních fondů. Pokud jde o předkládání tohoto dokumentu v oficiální verzi Evropské komise, nyní budou probíhat negociace mezi Českou republikou a Evropskou komisí. Počítáme, že první kolo bychom mohli stihnout ještě v průběhu druhé dekády měsíce října. Předpokládáme, že ještě před koncem letošního roku by tento dokument mohl být předložen oficiálně Evropské komisi. Zatím ten čas nenastal, a to z jednoho procesního důvodu, protože stále ještě nejsou schváleny ony obecné strategické zásady Společenství. A přitom to je okamžik, od něhož dále mohou členské státy předkládat své národní strategické referenční rámce a operační programy. Operační programy nemohou být předloženy Evropské komisi dříve, než Národní strategický referenční rámec; klíčový bod – okamžik předložení operačního programu Evropské komisi – se rovná okamžiku způsobilosti výdajů. Od tohoto okamžiku lze

84

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 85

MIROSLAV DANĚK čerpat. Tady je třeba uvést na pravou míru to, že se nemusí čekat na definitivní schválení operačního programu Evropskou komisí; toto tvrzení se nedávno objevilo v našich periodikách. Globální cíl není třeba příliš důkladně rozebírat. Definuje Českou republiku na konci programovacího období jako republiku konkurenceschopnou, kde se bude zdravě podnikat a zdravě žít. Tady asi nemá cenu konkrétně rozebírat jednotlivé části. Velmi obecně mohu říci, že je v globálním cíli jedna část prorůstá jeho složky a ta druhá je vyrovnává tak, jak bývá podle ekonomických a regionálně rozvojových koncepcí nakládáno s teoriemi regionálního rozvoje. Teď uvádím onen systém strategických cílů Národního strategického referenčního rámce, o kterém jsem hovořil. Viz schema 3 na str. 86 a schema 4 na str. 87. Pod globálním cílem vidíte čtyři cíle strategické, které se potom rozpadají do systému hlavních priorit. To, co je ve spodní části druhého slidu, je jakási báze, infrastruktura v oblasti dopravy a životního prostředí. Vidíte tam dva sloupy, které stojí po krajích. Na levé straně je to záležitost Evropského sociálního fondu, jakási sociální podpora, po pravé straně je pilíř, který by se mohl nazvat regionální, uprostřed stojí konkurenceschopná česká společnost a výsledkem působení těchto čtyř bloků by měla být konkurenceschopná Česká republika rozvíjející se na základě a zásadách udržitelného rozvoje. Další slide uvádí důležitý aspekt, totiž finanční pohled. Tady je systém operačních programů rozdělený tak, jak je definován oněmi prioritami, které jsme viděli na slidu předcházejícím. Nahoře jsou deklarovány ony infrastrukturní záležitosti souhrnně zhruba na 42 %, z toho operační program Životní prostředí 20 % a operační program Doprava lehce nad 20 %. Následuje oblast podpory konkurenceschopnosti, tedy dva operační programy: operační program Podnikání a inovace (11 %) a operační program Výzkum a vývoj pro inovace (8 %), dohromady zhruba jedna pětina, tedy 20 %. Dále je zde intervence Evropského sociálního fondu celkově 17 %, z toho 10 % je alokováno pro operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a zhruba 7 % pro operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Dvojřádka ve spodní části slidu představuje ony regionální intervence, celkem skoro 21 %, z toho Integrovaný operační program 7,5 % a ROPy, kterou jsou tady vyjádřeny jako jeden konglomerát přes 13 %. Zbývá 1 % na Národní operační program pro technickou pomoc. Některým novinkám pro přípravu projektů se budu věnovat za chvíli, nyní věnujte pozornost slidu, na němž je harmonogram; ten si dovolím nějakým způsobem zjednodušit a přetlumočit. Viz tabulku 1 na str. 88. Na světě jsou už zhruba z konce měsíce července ony legislativní záležitosti, které jsou klíčové pro dokončení operačních programů. Čekáme na jednu událost, která by měla nastat 6. října, totiž ono zveřejnění Strategických obecných zásad Společenství,. To se rovná okamžiku, kdy je možno předložit Národně strategický referenční rámec ČR a operační programy Evropské komisi. Jak už jsem dneska říkal, velice napjatě očekáváme ten moment, kdy z Evropské komise dostaneme dokument, který je nezbytný k našemu Národnímu strategickému referenčnímu rámci. Z usnesení vlády k NSRR plyne, že o tomto dokumentu a o dalších jednáních s Evropskou komisí bychom měli do konce měsíce září informovat vládu České republiky. Říjen je potom časem, kdy by měly být dokončeny operační programy. Očekáváme, že

85

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 86

BLOK B Schema 3 Strategické cíle NSRR ČR 2007–2013 Konkurenceschopná česká ekonomika

Otevřená, flexibilní a soudržná společnost

Atraktivní prostředí

Vyvážený rozvoj území

Priority NSRR ČR 2007–2013 Konkurenceschopný podnikatelský sektor Podpora kapacit V&V pro inovace Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Vzdělávání Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti

Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Zlepšení dostupnosti dopravou

Posilování sociální soudržnosti

Vyvážený rozvoj regionů

Rozvoj městských oblastí Rozvoj venkovských oblastí Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Praha

Rozvoj informační společnosti Chytrá veřejná správa

Evropská územní spolupráce

10. října je dostaneme k nám na Ministerstvo pro místní rozvoj. Potom proběhne už ona jednou vyzkoušená indukovaná procedura, kdy my budeme iniciovat meziresortní připomínkové řízení tak, aby ke konci měsíce října bylo možno operační programy vládou schvalovat. To schvalování bude podmíněné v tom smyslu, že budou schváleny jen ty operační programy, které budou mít schváleny všechny legislativní náležitosti, to znamená hlavně SEA hodnocení. Očekáváme, že ještě před koncem letošního roku bychom mohli předložit Evropské komisi NSRR a operační programy ke schválení. To by byl startovní okamžik pro možnost čerpání. Pokud se tak nestane, plyne z definice 86

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 87

MIROSLAV DANĚK Schema 4 UDRŽITELNÝ ROZVOJ Vzdělávání

Udržitelný růst HDP, zvyšující se kvalita života...

Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti

Konkurenceschopná Česká republika

Posilování sociální soudržnosti

Rozvoj informační společnosti

KONKURENCESCHOPNÁ ČESKÁ EKONOMIKA Konkurenceschopný podnikatelský sektor

Podpora kapacit V&V pro inovace

Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Chytrá veřejná správa OTEVŘENÁ, FLEXIBILNÍ A SOUDRŽNÁ SPOLEČNOST

Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí

Zlepšení dostupnosti dopravou

ATRAKTIVNÍ PROSTŘEDÍ

Vyvážený rozvoj regionů

Rozvoj městských oblastí

Rozvoj venkovských oblastí

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Praha

Evropská územní spolupráce VYVÁŽENÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

nařízení, že se tak stává 1. lednem 2007. Evropská komise bude velmi pravděpodobně naše operační programy schvalovat dlouhé měsíce, hluboko do roku 2007. Počítáme s delším procesem schvalování vzhledem k ne úplně utěšeným personálním otázkám v EU, zvlášť jestli se tam spolu s Národním strategickým referenčním rámcem dostane tak velký objem operačních programů, jak je plánováno, tak budou mít opravdu na čem dělat. My očekáváme, že zpátky bychom první schválené operační programy mohli získat někdy v květnu a další dále v roce 2007. Teď bych chtěl říci ještě několkik slov k těm odrážkám, které byly v pozvánce. Pokud jde o kontinuitu, nebo diskontinuitu se současným obdobím, budeme se snažit, aby se navazovalo na ty dobré praktiky, které byly v současném období realizovány, konkrétně bychom byli rádi, kdyby ty záležitosti a ty oblasti podpory, které vykazují určitou míru kontinuity, také kontinuálně do dalšího období přešly a byly právě v oblastech vyhlašovány první výzvy. Podnikáme určité kroky a snažíme se nasměro87

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 88

BLOK B Tab. 1 Harmonogram 20. 7. 2006

publikována legislativa – nařízení k SF a FS

po 11. září

poziční dokument EK k NSRR

30. 9. 2006

předložení informace o jednání k NSRR vládě

X / 2006

zveřejnění Strategických obecných zásad Společenství

X / 2006

dokončovací práce na NSRR

31. 10 2006

předložení OP vládě

XII /2006

možnost předkládání NSRR a OP do Bruselu

1. 7 2007

počátek dalšího programového období

2007

schvalování OP Komisí (V–XI)

vat řídící orgány operačních programů právě tímto směrem. S tím souvisí některé záležitosti implementační, na které už my nemůžeme tak bedlivě dohlédnout; řídící orgány operačních programů by si měly ujasnit situaci a vytipovat ty oblasti, kde kontinuita bude víceméně bezproblémová. Pokud jde o nová témata a nové přístupy, tady bych chtěl vypíchnout v oblasti podpory konkurenceschopnosti ještě větší snahu o podporu kvalitního podnikatelského prostředí. Už jsem tady dvakrát zmiňoval téma inovace, jejich využití a zavádění do praxe. Dále je to problematika účelněji, a tím také rychleji pracující veřejné správy. Pokud jde o další záležitosti, které už nejsou tak zajímavé pro podnikatele nebo je zajímají jen do určité míry, je to otázka možnosti financovat opravy bytových jednotek a naprostou novinkou, která spíš zajímá představitele municipalit, by byl nově definovaný urbální rozměr intervencí. Pokud jde o zjednodušení ve vlastní implementaci, rádi bychom prosadili s definitivní platností existenci elektronické žádosti; budeme také velice tlačit na řídící orgány operačních programů, aby, pokud jde o příjem žádostí, postupovaly kontinuálně, aby nebyla vyhlašována kola výzev, protože to by mohlo být časově velice náročné; budeme prosazovat spíšě kontinuální přístup, protože objem peněz, o kterém tady hovoříme, je nepředstavitelně rozsáhlý. Zástupce Ministerstva financí bude určitě hovořit o novinkách v oblasti finančních toků. Já bych ještě připomněl, že pokud jde o podnikatele, bylo by velmi záhodno vyzdvihnout dvě oblasti, na které Ministerstvo pro místní rozvoj buď zpracovalo, nebo zpracovává projekty, které by mohly pomoci. Finanční nástroje – to je záležitost, která je definována obecnými strategickými zásadami. Evropská komise bude velmi tlačit na to, aby se v určitých operačních programech objevily finanční nástroje a problematika PPP. O ní, předpokládám, bude ještě zmínka v dalším průběhu této konference. Tady jenom velmi stručně k výstupu toho projektu: pokud chceme sloučit strukturální fondy a PPP, jedná se o kombinaci dvou velmi problematických věcí, které v kombinaci plodí třetí věci mnohem a dalekosáhle komplikovanější. Takže projekt, který jsme si nechali zpracovat, definuje pouze určité oblasti a určité aktivity od jisté finanční velikosti,

88

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 89

MIROSLAV DANĚK minimálně od jedné miliardy výše. U projektů, které budou menší, budeme velmi silně nedoporučovat aplikaci PPP. Pokud jde o duplicity, ty stále ještě mezi některými operačními programy existují. Toto dnes bylo tématem jednání vlády České republiky. V souvislosti s názorem Evropské komise na Národní strategický referenční rámec musí dojít v nejbližších týdnech, možná dokonce dnech, k vyřešení záležitostí tohoto typu v oblasti Evropského sociálního fondu; sem patří také problematika celoživotního učení a ne úplně zjevná dohoda mezi dvěma gestory pro tuto oblast, mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí. V oblasti životního prostředí a dopravy ještě existuje určitá debata o obnovitelných zdrojích a ekologických druzích dopravy. Mezi regionálními operačními programy a resortem dopravy stále visí ve vzduchu ona priorita 6, která by měla zajistit dopravní prostředky kolejové dopravy; ale teď je otázka z jakého programu. Také není zatím zcela jasná dohoda v otázce cestovního ruchu. Pokud jde o urbální rozvoj, tam už jsem tuto problematiku zmiňoval jako novinku. Zatím není ještě usazeno, zda bude předmětem intervence regionálních operačních programů nebo IOPu. V úseku „chytré“, tj. rychlé a výkonné, administrace bohužel není jasno vůbec nic. Praha a Evropský sociální fond je dalším velkým problémem. Debatuje se o realizaci projektu národního významu na území Prahy a ještě existují určité nesoulady v oblasti intervencí na venkově, které souvisejí zejména s regionálními operačními programy, a nejasné definování dělící linie je mezi ROPy a oblastmi, které jsou saturovány z politiky rozvoje venkova. Konec.

Hynek Opolecký To bylo ale rasantní ukončení. Nechával jsem Vám prostor na vyřčení myšlenek, ale Vy jste to ukončil strašně rychle. Jsem rád, že tady zazněly z příspěvku pana Daňka určité náznaky odpovědí na skepsi, o níž jsem se zmínil, odpovědi na dotazy, či vlastně kritiky toho minulého období let 2004 až 2006, ale možná ještě hlubší minulosti. O tom, jak složitá bude záležitost naplňování, není pochyb. Jistě jste již zaznamenali, že tady jako dalšího přednášejícího nemáme pana Gregora, ale máme zde jeho zástupkyni, pro vás možná na pohled hezčí a příjemnější. Pan Gregor se na poslední chvíli omluvil, takže jsem na to reagoval tím, že rádi přivítáme jeho zástupce. Tímto bych rád pozdravil paní Veroniku Kupcovou z Ministerstva financí ČR, která je rovněž z oddělení Národního fondu jako pan Gregor a zastává funkci vedoucí oddělení Certifikace a akreditace. Téma zůstává stejné, totiž Rozložení finančních zdrojů pro čerpání prostředků ze strukturálnich fondů v období 2007–2013. Prosím máte slovo.

89

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 90

BLOK B

ROZLOŽENÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ PRO ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ V OBDOBÍ 2007–2013

Veronika Kupcová Děkuji za slovo. Obsah mé dnešní prezentace se bude z jedné části týkat finančních prostředků, které byly České republice přiděleny na čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v příštím programovacím období; o tom už se krátce zmínil kolega z Ministerstva pro místní rozvoj. V další části bych se ráda zmínila o spolufinancování z národních veřejných zdrojů, zapojení soukromých zdrojů a konečně bych zmínila některá zjednodušení, která jsme přichystali pro příští programovací období z pohledu finančního řízení. Celkem – jak už zde bylo zmíněno – vyjednala Česká republika pro příští období zhruba 23 miliard euro, což je průměrně ročně zhruba 3,8 miliard euro. Jedná se o částku, která je čtyřikrát vyšší než částka, která byla přidělena pro současné programovací období 2004 až 2006, a jak již zmínil kolega Daněk z Ministerstva pro místní rozvoj, Česká republika dokázala vyjednat opravdu největší intenzitu pomoci na jednoho obyvatele ze všech členských zemí. Částka 26 miliard euro tvoří více než 3 % hrubého domácího produktu ročně. Na uváděném slidu vidíte tabulku, která obsahuje běžné ceny při použití dvouprocentního deflátoru ročně, je tam částka zhruba 26 miliard euro, tabulka používá rozdělení podle cílů. Viz tabulku 1. Další slide, ten asi vidíte dost špatně, uvádí stejné částky, ale jsou rozloženy do jednotlivých let. Viz tabulku 2a a 2b na str. 91 a 92. Členěním podle jednotlivých operačních programů se nebudu zabývat,

Tab. 1 Alokace pro ČR na roky 2007–2013 podle cílů euro, běžné ceny

2007–2013

Konvergence

17 064 488 596

Kohezní fond

8 819 022 4439

Konkurenceschopnost (Praha) z toho: konkurencescopnost dodatečná alokace*

419 093 449 194 247 800 224 845 649

Přeshraniční a transnacionální spolupráce z toho: přeshraniční dodatečná přeshraniční** transnacionální

389 051 107 275 599 077 75 990 880 37 461 150

Celkem soudržnost

26 691 655 591

90

1 032 973 476

Kohezní fond

91

Celkem soudržnost

Přeshraniční a transnac. spolupráce z toho: přeshraniční dodatečná přeshraniční** transnacionální 3 214 806 995

34 616 098 9 544 690 4 697 15

34 556 572 9 528 277 4 697 145 3 128 123 699

48 8566 024

24 621 612 28 500 000

24 621 612 28 500 000 48 781 994

53 121 612

34 913 727 9 626 755 4 745 692

49 286 174

24 621 612 28 500 000

53 121 612

3 297 640 240 3 382 706 810

34 735 149 9577 516 4 721 419

49 034 084

24 621 612 28 500 000

53 121 612

1 089 394 960 1 117 666 453

2 106 089 584 2 162 632 571

2010

3 463 284 736

35 092 304 9 675 994 4 769 966

49 538 264

24 621 612 28 500 000

53 121 612

1 144 441 732

2 216 183 128

2011

3 538 851 982

35 211 356 9 708 820 4 786 148

49 706 324

24 621 612 28 500 000

53 121 612

1 169 574 794

2 266 449 252

2012

2007–2013

244 455 613 67 403 698 33 227 937

345 087 248

172 351 284 199 500 000

371 851 284

7 809 984 551

3 612 575 375 23 637 989 837

35 330 407 9 741 646 4 802 331

49 874 384

24 621 612 28 500 000

53 121 612

1 194 093 238

2 315 486 141 15 111 066 754

2013

20:29

53 121 612

1 061 839 898

2 050 979 461

1 993 246 617

Konvergence

2009

29.11.2006

Konkurenceschopnost (Praha) z toho: konkurencescopnost dodatečná alokace*

2008

2007

euro, ceny 2004

Tab. 2a Alokace pro ČR na roky 2007–2013 podle cílů

Opol-2006-zlom Stránka 91

VERONIKA KUPCOVÁ

92

Celkem soudržnost

Přeshraniční a transnac. spolupráce z toho: přeshraniční dodatečná přeshraniční** transnacionální 38 350 411 10 574 352 5 212 828

54 137 591

27 184 249 31 466 303

58 650 552

3 479 810 479 3 640 861 285

37 469 578 10 331 479 5 093 099

36 671 711 10 111 484 4 984 647 3 319 589 895

52 894 156

26 651 224 30 849 317

57 500 541

1 149 369 654 1 202 780 062

51 767 842

26 128 652 30 244 428

56 373 080

2011

2012

40 310 027 11 114 676 5 479 191

56 903 894

28 282 492 32 737 542

61 020 034

41 255 716 11 375 430 5 607 735

58 238 881

28 848 143 33 392 292

62 240 435

3 809 477 285 3 978 225 539 4 146 329 123

39 318 527 10 841 290 5 344 420

55 504 237

27 727 934 32 095 629

59 823 563

1 128 673 957 1 314 603 815 1 370 343 279

2 435 475 528 2 545 697 796 2 655 506 528

2010

275 599 077 75 990 880 37 461 150

389 051 107

194 247 800 224 845 649

419 093 449

8 819 022 439

17 064 488 596

2007–2013

4 317 361 985 26 691 655 591

42 223 107 11 642 169 5 739 230

59 604 506

29 425 106 34 060 138

63 485 244

1 427 051 955

2 767 220 280

2013

20:29

Konkurenceschopnost (Praha) z toho: konkurencescopnost dodatečná alokace*

1 096 199 717

2009

Kohezní fond

2008

2 115 249 256 2 220 0466 128 2 325 293 080

2007

29.11.2006

Konvergence

euro, běžné ceny

Tab. 2b Alokace pro ČR na roky 2007–2013 podle cílů

Opol-2006-zlom Stránka 92

BLOK B

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 93

VERONIKA KUPCOVÁ protože ta procenta uvedl kolega. Pokud jde o alokace pro jednotlivé oblasti, abychom si to dokázali zhruba představit, uvádím, že Česká republika použije zhruba třetinu těchto prostředků na Kohezní fond, to znamená velké infrastrukturní projekty, což bylo speciálně dojednáno pro nové členské země, které nedosahují v parametrech infrastrukturních takových hodnot jako staré členské země; ty místo jedné třetiny obyčejně mívají zhruba 18 %. Co se týče podílu Evropského sociálního fondu tam Evropská komise hodně tlačí na to, aby tento podíl dosahoval zhruba 20 procent. U nás zatím v tuto chvíli dosahuje zhruba 17 procent a bude zde tendence ještě tuto částku snížit. Jak už tady zmínil kolega, jde o ohromný balík peněz a v podstatě bude otázka, jestli tyto prostředky bude Česká republika vůbec schopná vyčerpat. To se týká míry absorpční kapacity. Tedy zřejmě půjde o to, kdo se přiblíží maximální míře, kdo vyčerpá více prostředků,. To znamená, že dohody mezi jednotlivými operačními programy o určitá procenta, kdo dostane víc, kdo dostane míň, jsou z našeho pohledu bezpředmětné, protože těch peněz je opravdu dostatek. Jde o to mít dostatek kvalitních projektů, mít dostatek prostředků na spolufinancování tak, abychom mohli těch prostředků vyčerpat opravdu maximum. Tím jsem se dotkla problematiky spolufinancování. Celkový požadavek na spolufinancování z národních veřejných zdrojů vyčíslilo Ministerstvo financí na zhruba 4,7 miliard eur, což představuje zhruba 130 miliard korun. Tato částka je opravdu obrovská a do jisté míry na ní závisí také to, zda budeme schopni vyčerpat prostředky, které nám byly přiděleny. Ministerstvo financí se tímto problémem zabývá a udělalo již určitou analýzu, z které vyplynuly závěry ohledně spolufinancování z veřejných rozpočtů. Předpokladem této analýzy bylo, že Česká republika vyčerpá veškerou tuto přidělenou alokaci. Z toho vyplývá i to vyčíslení zhruba 3,7 miliard euro, tedy částky, která bude potřeba na spolufinancování. Tato analýza dále vycházela z toho, že spolufinancování z Evropské unie bude ve výši 85 %, lépe řečeno, může být maximálně ve výši 85 % z celkových veřejných zdrojů. Toto byl určitý úspěch. Je to vlastně změna oproti tomu, co máme v současném období, kdy tato míra činí 75 % z celkových veřejných výdajů. Čím jsme dále omezeni? Předpokládáme, že musíme plnit konvergenční program, i když zřejmě dojde k nějaké určité jeho revizi. Takže závěry, které z této analýzy vyplynuly, říkají, že na spolufinancování z veřejných rozpočtů bude potřeba zajistit zhruba 0,4 % hrubého domácího produktu ročně, což celkově tvoří asi 1,1 % z výdajů veřejných rozpočtů. Bohužel jsme svědky – pokud se díváme jenom čistě na státní rozpočet – obrovského a prudkého nárůstu mandatorních výdajů, které budou tvořit u optimistických variant 80 %, nebo u těch pesimistických variant až 90 % celkových výdajů státního rozpočtu. Tím by došlo opravdu k velkému zúžení manévrovacího prostoru pro spolufinancování ze strukturálních fondů. Dále je zapotřebí mít na paměti princip adicionality, který Česká republika musí dodržet, tzn. že strukturální fondy nesmí vytěsnit národní veřejné prostředky směrované na politiku soudržnosti. Obsahem doporučení, které Ministerstvo financí dává – předkládá tento materiál do vlády –, je, jaké kroky udělat, aby se dosáhlo maximálně možného snížení podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů a aby se dosáhlo úspory také v rámci nemandatorních výdajů, tzn.

93

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 94

BLOK B omezit, nebo zrušit výdaje z národních veřejných prostředků, které nejsou nutné, nebo které lze nahradit prostředky ze strukturálních fondů. Jako příklad tady mohu uvést národní doplatky na přímé platby, které nejsou povinné, a přesto je Česká republika dává, a tak i zde vlastně dochází k zúžení prostoru pro použití prostředků ze strukturálních fondů. Co se týče zapojení soukromého sektoru, tak obecné nařízení 1083 z roku 2006, které zmínil kolega, říká, že podíl spolufinancování evropských zdrojů se může vypočítat buď na základě celkových způsobilých výdajů projektu, tzn. výdajů evropských, národních a soukromých, nebo na základě vztahů k celkovým veřejným výdajům. Tato druhá varianta byla používána v tomto programovém období. Zároveň samozřejmě musí být dodrženy stropy stanovené pro veřejnou podporu, nebo-li státní pomoc. Původně jsme se domnívali, že bychom vycházeli z nového modelu, tj. že by podíl spolufinancování byl vypočten na základě celkových uznatelných výdajů, nicméně po analýze úspor, které by to znamenalo pro veřejné rozpočty, jsme se přiklonili k tomu, že budeme používat stejný model jako v tomto období, tj. výpočet na základě celkových veřejných zdrojů. Jedná se v podstatě o stejný přístup, jako byl aplikován v tomto období, a rozdíl oproti přístupu k používání výpočtu z celkových způsobilých výdajů je pouze technickou záležitostí, kterou bychom si ukázali na dalším příkladu. Tento příklad uvažuje o situaci, že celkové náklady projektu podnikatele činí 10 milionů korun, pak povolená veřejná podpora je 50 % a podíl veřejných zdrojů EU vůči zdrojům českým je 85 % : 15 %, což vidíte na dalším slidu. Viz tabulku 3 na str. 95. Tabulky ve středu a dole ukazují, že podíl soukromých zdrojů se v obou přístupech v podstatě neliší. Podnikatel bude muset zaplatit 5 milionů korun ze svých zdrojů tak, aby byl dodržen strop veřejné podpory. Jedná se o to, jaký podíl bude uhrazen z evropských nebo veřejných národních zdrojů. Z toho důvodu, že jsme se rozhodli aplikovat stejný přístup jako v tomto období, tj. počítat podíl spolufinancování z veřejných zdrojů, bylo nutné vytvořit definici veřejných zdrojů. Zjistili jsme totiž, že v tomto programovacím období nám tato definice chyběla a v určitých případech nám to dělalo problémy; zejména v případech, kdy některé zdroje, které nebylo možné považovat za veřejné, ale spíše za soukromé, byly započítávány právě do základu pro výpočet podílu spolufinancování, a to bylo špatně. Tato definice je poměrně složitá. Vychází z několika nařízení evropské legislativy, protože náš právní řád tuto definici nezná. Jde o výdaj, který pochází ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, územních rozpočtů, rozpočtu EU, z rozpočtu mezinárodních organizací založených mezinárodní veřejnou smlouvou, anebo jakýkoli podobný výdaj. Za podobný výdaj se považuje výdaj pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místnich orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Vidíte, že definice je poměrně složitá, a tak bych jen zdůraznila, že vychází z toho úhlu pohledu, jakou právní subjektivitu a vlastnictví má daný subjekt příjemce. Někdy bylo mylně vykládáno a v současném období u některých programů ještě tomu tak je, že se jedná 94

95

podíly

4,25

4,25

OPPI

Celkem

Celkem

mil. Kč

podíly

4,25

4,25

OPPI

Celkem

Celkem

42,5 %

4,25

4,25

ERDF

CF

85,0 %

4,25

4,25

ERDF

Prostředky EU

CF

ESF

ESF

0,75

0,75

celkem

5,75

5,75

celkem

0,75

0,75

SR

0,75

0,75

celkem

15,0 %

kraje

veřejné

Národní

0,75

0,75

SR

soukromé 5

obce

57,5 %

0,00

kraje

veřejné

Národní

St. fondy

0,00

obce

100,0%

5,00

5,00

celkem

0,00

5,00

5,00

10,00

10,00

Ostatní (soukromé)

100,0%

10,00

10,00

St. fondy soukromé celkem

neuznatelné

20:29

mil. Kč

Prostředky EU

ČR 0,75

29.11.2006

Tab. 3

EU 4,25

Celkové náklady projektu podnikatele 10 mil. Kč, povolená veřejná podpora 50 %, podíl veřejných zdrojů EU a ČR 85 % :15 %

Tab 3 Příklad

Opol-2006-zlom Stránka 95

VERONIKA KUPCOVÁ

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 96

BLOK B o účel, na jaký jsou prostředky vynaloženy. Rozhodně se na veřejné zdroje nemůžeme dívat tak, že účel programu je veřejný, a tudíž prostředky na něj lze považovat za veřejné. Vždycky se musí postupovat podle definice z charakteru vlastnictví daného příjemce. Nakonec bych se chtěla zmínit o zjednodušení několika bodů finančního řízení, které se chystají pro příští programové období a budou se lišit od toho, jak jsou prostředky spravovány v tomto období. Velká změna je v tom, že prostředky strukturálních fondů budou, a v současné chvíli jsou plně integrovány do státního rozpočtu – to je první bod. Znamená to, že příjemce poté, co vynaloží výdaje na svůj projekt, obdrží prostředky jak za národní spolufinancování, tak prostředky ze strukturálních fondů v jednom balíku peněz na základě jedné žádosti a dostane je ze státního rozpočtu, případně z rozpočtu kraje apod. Teprve poté, co Česká republika vyžádá prostředky, nebo použije prostředky ze zálohy, Ministerstvo financí hradí tyto prostředky zpět do státního rozpočtu. Co to znamená pro konečného příjemce? Jednak zrychlení, měl by dostat prostředky dříve, protože budou předfinancovány ze státního rozpočtu, a jednak je to zjednodušení v tom, že prostředky dostane v jednom balíku peněz. Záleží už na jednotlivých řídících orgánech, jestli se rozhodnou výdaje na projekt jednotlivým příjemcům předfinancovat, nebo ne. To znamená, že případ, který používalo například Ministerstvo práce v tomto období, totiž že výdaje na projekt ještě předtím, než byly vynaloženy, poskytlo ze státního rozpočtu formou zálohy příjemci, bude i nadále možný, ovšem státní rozpočet bude žádat o prostředky Ministerstvo financí teprve až poté, co budou opravdu vynaloženy a uskutečněny konečným příjemcem. Jde opravdu o předfinancování, ale pouze ze státního rozpočtu. Nelze na to pohlížet tak, že jde o předfinancování ze strukturálních fondů. Nicméně tato možnost tady je, a je na každém řídícím orgánu, aby si sám zhodnotil výhody, nevýhody či rizika tohoto systému. Další zjednodušení, které jsme integrovali do metodiky finančních toků, je soupiska daňových dokladů. Jedná se o situaci, kdy – zejména u programů financovaných z Evropského sociálního fondu – byly výdaje jednotlivých příjemců ve velmi nízkých částkách. Jednalo se řádově o desítky stovek korun, a tyto musely být dokládány originály jednotlivých účetních dokladů spolu se žádostí o platbu. Záleží tedy na řídícím orgánu: pokud se rozhodne a stanoví si na toto jasná pravidla, bude možné žádost o platbu u výdajů do 5 tisíc korun dokládat pouze originální soupiskou těchto výdajů s tím, že originály těchto dokladů by zůstávaly u příjemce v účetnictví a byly přístupné kontrole. To by bylo asi z mé strany všechno. Pokud máte nějaké dotazy neváhejte.

Hynek Opolecký Na dotazy bude ještě čas. Děkuji paní Kupcové za podnětnou přednášku. Nyní musíme udělat změnu v programu, protože paní Kislingerová zatím nedorazila. Dohodli jsme se tedy s panem Marcinčínem, že uděláme záměnu a požádáme ho o vystoupení ještě nyní, tj. ještě před plánovanou přestávkou. Jsem rád, že vám mohu představit dalšího z řečníků, pana Ludovíta Marcinčína z IDS Scheer, s.r.o., Praha,

96

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 97

VERONIKA KUPCOVÁ který se bude věnovat tématu, které také souvisí s čerpáním prostředků a s fungováním různých institucí. Je to téma Zavedení kontrolních systémů operačních programů – podmínka získání auditu. Pan Marcinčín mě požádal, zda by mohl hovořit k auditoru slovensky. Na to jsem mu odvětil, že auditorium je trošku staršího věku a že slovenština je pro ně jistě dobře srozumitelná. Pokud by byl někdo proti, tak nechť zvedne ruku. Nikdo, prosím pane Marcinčíne, ujměte se slova.

97

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 98

BLOK B

ZAVEDENÍ KONTROLNÍCH SYSTÉMŮ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ – PODMÍNKA ZÍSKÁNÍ AUDITU

Ludovít Marcinčín Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Pane předsedající, děkuji za možnost mluvit slovensky. Důvěřuj, ale prověřuj. Když chceme dělat nějakou kontrolu, vždycky si musíme jasně definovat, co kontrolujeme, tzn. popsat předmět kontroly. Já bych se s vámi rád podělil o naše zkušenosti, tj. o zkušenosti Ministerstva pro místní rozvoj, kde jsem zpracovali dokumentaci právě pro činnost odboru řídících orgánů SROP a JPD. Tato dokumentace byla potom samozřejmě předmětem auditu Bruselu. Přesuneme se na úroveň poměrně nízkou, na úroveň řídícího orgánu, a to do etapy přípravy. Před samotným započetím fungováním musí řídící orgán prokázat, že má nastaveny své činnosti, svou organizační strukturu tak, že splňuje všechny požadavky poskytovatele finančních prostředků. To znamená, že jeho činnost je transparentní, monitorovatelná a kontrolavatelná. Chtěl bych na ukázkách ze skutečných dokumentů ukázat náš přístup, který jsme spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj absolvovali, jaké to přineslo výhody, a na závěr mám připravenou jednu zkušenost a dvě rady. Tedy k současné situaci. Zopakuji to, co už tady proběhlo; proběhly dva roky, jsou z nich nějaké zkušenosti, připravuje se nové programovací období 2007–2013 a je zde důležitá změna, že řídící složky strukturálních fondů byly přesunuty na regionální úroveň. V této chvíli si myslím, že je jistá podobnost se situací na ministerstvu před dvěma lety, kdy jsme tam vstoupili, a regionálními radami, které jsou čerstvě ustanovené a které se ocitly v situaci, kdy potřebují velmi rychle vybudovat kontrolní systém v podstatě bez předchozích zkušeností a v časovém tlaku. Zavedení kontrolních sytémů bez dostatečných předchozích zkušeností je velmi obtížné. Ještě zmíním dva body, které také charakterizují dnešní výchozí situaci. Jednak probíhá průběžná obměna osob v odboru, je velká fluktuace lidí v této branži, a jednak se pravidelně opakují požadavky auditorů na prokázání dokumentace činnosti a systému řízení, tj. tato dokumentace, tento operační manuál není avizovaný jen na začátku, ale je auditovaný pravidelně. Nyní už jsme už u skutečného dokumentu činnosti odboru řídícího orgánu SROP a JPD 2. Chci ukázat, že v rámci toho projektu byly popsány hlavně tři oblasti, a to: a) organizační struktura odboru a MMR, b) role přiřazené pracovníkům odboru a c) procesy a činnosti včetně vstupů, výstupů a odpovědnosti. Později ještě zmíním doplňkové dokumenty a informační systémy. To je obsah dokumentu a k formě dokumentu bych chtěl říct pár slov nyní na začátku. Důležitým pojmem je diagram. My na rozdíl od psaného textu preferujeme práci s diagramy, a to na základě naší interní metodiky a interních nástrojů. Diagramy přinášejí pro všechny zúčastněné větší přehlednost, 98

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 99

LUDOVÍT MARCINČÍN praktičnost, auditor se rychleji zorientuje ve vaši dokumentaci a akceptuje ji. Pro vaše pracovníky tento způsob přináší to, že skutečně mají svoje postupy na obrazovce, nemusí listovat ve velkých knihách a je také možné velmi rychle jednotlivé pracovníky zastupovat, nahrazovat apod. To je první část, která se týká organizační struktury. To je záležitost běžná, jednoduchá. Na dalším slidu je vidět organizační struktura odboru a jednotlivých oddělení, ředitele a nějakých kompetencí. Důležité je, že organizační struktura je propojena na činnosti. Oblast popisu procesů, tzn. činností, které probíhají a které mají probíhat na tomto odboru je oblastí nejdůležitější, nejširší, a proto je popsána ve třech úrovních. Dále uvádím výsek z diagramu oddělení monitoringu. Zde jsou činnosti, makročinnosti různým způsobem sloučené; na druhé úrovni můžete vidět, že činnost má svoje vstupy, to mohou být nějaké dokumenty, někdo tu činnost vykonává a jsou z toho nějaké výstupy. A úplně detailní popis činnosti pod tím, kde je proces činnosti popsán v jednotlivých krocích; to znamená, když to zjednoduším, že úředník z levé strany vezme papír, vypočítá ho a položí ho napravo. Z hlediska formy je důležité, že tyto diagramy je možno publikovat na webu, tj. jak na intranetu, kde všechny procesy a popisy jsou dostupné pro interní pracovníky, tak na extranetu. Na extranetu je dobré publikovat ty části, které se týkají žadatelů. Žadatel má možnost vidět proces, kterým musí projít jeho žádost od začátku do konce, dokáže se na to připravit. To je jedna věc a druhá věc je to, že celý proces je potom transparentní. Žadatel i řídící orgán má platformu, na které se o tom procesu může bavit. Nejsou tam tajnosti a nejsou v tom schovaná nějaká mystéria. Dále chci říci, že pracujeme i s texty. Samozřejmě i na nejnižší úrovni je třeba popsat věci co nejjednodušším textem, ale vyhýbáme se tomu, aby existovala velká kniha v paragrafovém znění, kde na sebe odkazují paragrafy 23 na 45 a obráceně. Dosud jsme se pohybovali na úrovni, kdo jaké činnosti vykonává. Druhý pohled na činnost, na proces odhaluje, co se stane, když nastane nějaká situace. Řekněme, nastane situace, že žadatel podá žádost. Následují kroky, které potřebují nějaké vstupy, činnosti v sekvenčním pořadí a následně je možnost pro urychlení další práce pokračovat paralelně. Z diagramu podrobného popisu kroků a odpovědnosti je na první pohled vidět, jak náročná je tato činnost, které činnosti je možno provádět paralelně a které dokumenty jsou na sobě vzájemně závislé. Závěr veškerého úsilí je společné schválení. Tyto tři oblasti – organizační struktura, role a činnosti – jsou hlavní a nutné pro operační manuál; další dvě oblasti jsou doplňkové. Sem patří přehled používaných dokumentů, který má význam proto, že dokumenty jsou navázané na činnosti, a z tohoto pohledu je zřejmé, že operační manuál obsahuje právě tyto dokumenty, žádné jiné, a také zabezpečení – odtud jednotná zpráva a jednotný přístup k aktuálním dokumentům. Další doplňkovou oblastí je model, který mapuje informační systémy. Z tohoto doplňkového modelu je zřejmé, které informační činnosti, které funkce a jaká data se tam uchovávají. Celkově potom dostáváme obraz o organizační struktuře až po činnosti a podporu dokumentární a až po činnost informačních systémů. Dostáváme se pomalu k závěru, tj. dostáváme se k tomu, jak je na ministerstvu tento přístup vnímán, co přináší a co může přinést. Neříkám, že to vždycky už přináší, ale důležitá je schopnost, že přínosy mohou 99

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 100

BLOK B být. První důležitá věc je, že takto zpracovaná dokumentace je ve skutečnosti knihovnou znalostí. Knihovna znalostí o lidech, pracovních rolích, zastupitelnosti je podkladem pro odpovědi na otázky „doložte kdo a jakým způsobem zajisťuje…“ Dále je knihovnou znalostí o postupech a poskytovaných službách. Je tím pro externí klienty, kteří mohou – když jim to dovolíme – přistupovat do vyhrazených částí tohoto modelu. To nám umožňuje na jednu stranu zjistit to, co jste povinni předložit auditorům, a rychle reagovat na jejich dotazy, kde máte něco doložit, ukázat, předvést, protože to je v tomto systému lehce dohledatelné. Na druhou stranu je to důležité pro vás – jak už jsem říkal – při zastupování, noví lidé, fluktuace apod. Takovýto systém vedení dokumentace vytváří prostředí pro efektivní přidělování odpovědnosti při reorganizaci, při změně personálního obsazení. Druhá důležitá věc je, že tento systém dokumentace je vázán k pořádku, nutí k provázanosti a k průhlednosti. Máte možnost sledovat vazby mezi libovolně zvolenými vybranými prvky, například víte, kdo na čem pracuje, zjistíte funkční místo a jemu přiřazené pracovní role. To, že jsou jasně popsány procesy, situace a to, co je v dané situaci potřeba vykonat v jednotlivých krocích, umožňuje předcházet problémům. Předcházíte tomu, že někdo něco zapomene odeslat, poslat, prodat apod. Úplně na závěr bych si dovolil uvést jednu zkušenost a dvě rady. Ta zkušenost říká, že vypracovat systém dokumentace, potažmo operační manuál, je náročná činnost, která vyžaduje odbornost, zkušenost, metodiku, nástroje a vyžaduje čas. Není dobře to podcenit, dokumentaci děláte samozřejmě pro auditora, ale děláte ji především pro sebe. Moje první rada, kterou jsem slíbil, je: nekomplikujme si zbytečně život, ani sobě, ani dalším uživatelům, protože ve chvíli, kdy popíšete činnosti a procesy, které jsou samy o sobě složité, způsobem ještě více složitým než je nutné, tak si budete zoufat, neboť potom podle těchto popisů budete muset pracovat. Ztížíte tím život sobě i vašim klientům. A druhá rada zní: už na začátku je třeba počítat s tím, že vytvářená dokumentace musí být použitelná v širším časovém horizontu, protože na jednu stranu za dva za tři roky přijde auditor, ale na druhou stranu pokud s ní chcete průběžně pracovat, tak musí být aktuální. To znamená rozhodovat se správně už na začátku. Je to otázka správné struktury dokumentace, nástrojů a hromady dalších věcí, na které většinou přijdete až za rok, za dva. Nekomplikujme si život a připravme se na změny, protože to je naše jediná jistota. Děkuji za pozornost.

Hynek Opolecký Děkuji panu Marcinčínovi; nyní bude následovat plánovaná přestávka, ale nejprve bychom si udělali krátkou diskusi k předešlým dvěma příspěvkům, protože oba jejich přednášející nás musí opustit. Připomínám, že raději pouze k nim. Posléze by vystoupila paní Příhodová a pan Konečný a nakonec bychom k nim měli mít dotazy. Poprosil bych vás tedy, máte-li dotazy na zástupce Ministerstva financí či Ministerstva pro místní rozvoj, kteří jsou zde v panelu, abyste se přihlásili. Prosím, kdo má dotazy?

100

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 101

BLOK B

Diskuse

Bohdan Vaněk Dobrý den, jsem z poradenské společnosti z Karlových Varů. Mám dotaz na paní Veroniku Kupcovou z Ministerstva financí. Jak už tady bylo řečeno dopoledne, tak poslední slovo v proplácení peněz má nakonec Ministerstvo financí. A taky bylo zmíněno, že u plateb dochází ke zdržení termínu, kdy se peníze dostanou ke konečným uživatelům. Chtěl jsem se zeptat, zda se dá očekávat, že tento proces bude nějak vylepšen nebo zrychlen v dalším období. Děkuji.

Veronika Kupcová Děkuji za dotaz. Jak už jsem zmínila ve své prezentaci, k tomu zrychlení by v podstatě mělo dojít už od roku 2007 i pro stávající programy na toto programovací období; mělo by k němu dojít proto, že dochází k integraci těchto prostředků do státního rozpočtu. Do této doby fungovaly finanční prostředky tak, že konečný příjemce poté, co dal žádost o platbu, v podstatě čekal, až ta žádost oběhne určité kolečko mezi zprostředkujícím subjektem, řídícím orgánem, platební jednotkou a teprve potom dostal svoje prostředky zaplaceny. V novém systému by to mělo probíhat tak, že jeho žádost bude ověřena po implementační linii, tzn. půjde znovu přes zprostředkující subjekt a řídící orgán, a pokud je vše v pořádku, tak řídící orgán už v tuto chvíli dá jakýsi příkaz k proplacení přes svoji kapitolu státního rozpočtu. Konečný příjemce by tedy měl prostředky obdržet v jednom balíku. To, co se potom stane mezi řídícím orgánem a Ministerstvem financí jakožto platebním orgánem, už ho jakoby nebude zajímat. To už proběhne potom ex post, on by ty prostředky měl dostat dřív. Tohle je ta zásadní změna. Další změna je, jak už jsem řekla, umožnění všem řídícím orgánům, aby si rozhodly, zda konečného příjemce předfinancují. Pokud se tak rozhodnou, může konečný příjemce – neboli v příštím období už jenom příjemce – dostat tyto prostředky, nebo alespoň část těchto prostředků ještě předtím, než začne s vlastní realizací projektu. Děkuji.

Hynek Opolecký Děkuji za odpověď. Prosím, další dotaz?

Diskutující Já bych měl dotaz opět na Ministerstvo financí. Chtěl bych se zeptat, jak bude do budoucna chápat ustanovení deminimis. Děkuji. 101

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 102

BLOK B

Veronika Kupcová Máte asi na mysli veřejnou podporu, státní pomoc. Nejsem si jistá, že veřejná podpora je přímo v kompetenci Ministerstva financí, nicméně tato deminimis je dána nařízeními o veřejné podpoře. Vy asi máte na mysli, jakým způsobem bude sledována v jednotlivých případech?

Diskutující Potřebovali bychom něco jako výkladovou pomoc k tomuto nařízení, protože se běžně dostává do smluv nestátním neziskovým organizacím, a podle našeho názoru je deminimis zaměřena na podnikatelské subjekty. Potřebovali bychom vysvětlení, co se do deminimis počítá, a co ne, například jestli rovněž i prostředky z krajů bez Evropské unie?

Veronika Kupcová Jestli Vás mohu odkázat na odborníky, tak se obraťte na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má na starosti veřejnou podporu, ale v obecné rovině Vám mohu na základě svých znalostí říct, že veřejná podpora se netýká jenom podnikatelů. Neposuzuje se z hlediska subjektu, ale dopadu na obchod v rámci Evropské unie, a do té podpory deminimis se počítá opravdu všechno, nejenom přímé dotace, ale jsou to i daňové úlevy, exportní úlevy apod., takže je velice obtížné tuto podporu jakýmkoliv způsobem evidovat. V současném systému – pokud já vím – je založena na prohlášení příjemce, neexistuje žádný centrální registr, který by podporu deminimis přiznanou jednotlivým subjektům sledoval. Ale jak říkám, výklad, který by pro Vás byl dostatečný, by Vám měl dát Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Hynek Opolecký Prosím, může hovořit další

Marcela Příhodová Jenom bych si dovolila krátce doplnit, protože oddělení implementace strukturálních fondů na MPO ČR, kde pracuji, má zkušenosti, neboť jsme řídící orgán OPPP a budoucího OPPI. My vlastně aplikujeme podporu deminimis v některých našich programech. Skutečně ten, kdo ji dává – vlastně implementuje své programy včetně této podpory –, musí dát jasné vyjádření tomu subjektu, kterému toto poskytuje, že tuto podporu dává. To znamená, že on dostává tzv. papír, formulář nebo certifikát, že dostane tuto podporu, a ta se pak sčítá a v průběhu tří let nesmí překročit 100 tisíc eur. V současné době už se tato podpora pro příští programovací období zvýšila na 200 tisíc eur. Pokud se nemýlím, bylo to už odsouhlaseno. Takže subjekt určitě dostane papír na to, že tato podpora byla aplikována, ač je to na úrovni penále; je to na úrovni finančních úřadů nebo na úrovni našich programů Start a dalších programů v rámci této struktury. 102

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 103

DISKUSE

Hynek Opolecký Další dotaz, prosím?

Marcela Příhodová Dovolím si mít dotaz na Ministerstvo financí. Jak to bude s ISPROFINy, protože to je skutečně otázka, která brzdí nás, veškeré implementační procesy, ale i podnikatelské subjekty. Takže jestli se něco zlepší v této oblasti?

Veronika Kupcová Já bych Vás tady musela odkázat na Odbor státního rozpočtu. Omlouvám se, bohužel tady jen zastupuji pana ředitele, ale vidím, že kolega Daněk se nabídl odpovídat.

Miroslav Daněk Rád vypomohu. Už jsem tady hovořil o tom, že bychom rádi přešli k jednotné přihlášce, která by byla realizována elektronickou formou, a pokud by ta přihláška mohla fungovat jako zdroj informací, potom bychom byli rádi, aby všechny informace, které patří do ISPROFINu, se dostaly do té projektové přihlášky a ISPROFIN byl vytvořen někde v tom počítačovém systému. To znamená, že data by putovala elektronicky a formuláře ISPROFINu by se nedostávaly až ke konečnému uživateli. Zatím je toto jakýsi model, jak by to mělo fungovat. Doufejme, že MMR bude fungovat tak, jak má. Je to zatím jeden z velkých problémů, nejednost systému atd. To paní Příhodová dobře ví. Každopádně bychom byli rádi, kdyby toto nebylo házeno na konečné uživatele. Byli bychom rádi, kdyby oni při vyplňování projektové přihlášky také implicitně vyplnili ISPROFIN, který by v tom systému už byl zanesen a nebyla by to speciální zátěž pro konečného uživatele.

Marcela Příhodová Takže možná bych to shrnula takto. ISPROFINy na vstupu by neodpadly, ty by zůstaly, propojily by se s tím systémem a odpadly by ISPROFINy na výstupu, které jsou svým způsobem zatěžující.

Hynek Opolecký Prosím, další do diskuse.

Magda Piroutková Dobrý den, opět Asociace podnikatelek a manažerek. Já bych se chtěla zeptat pana kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj, zda by teď elektronická přihláška na jednotlivé projekty nahrazovala ty jednotlivé benefity, elsy apod., které byly dosud. 103

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 104

BLOK B

Miroslav Daněk Určitě to dostane speciální obchodní název, určitě to bude znít atraktivněji než benefity, elsy apod., ale nahradit by je to mělo.

Magda Piroutková Nejenže se to vyplňovalo elektronicky, ale pak se to dělalo ještě dál papírově. To by všechno v budoucnu odpadlo?

Miroslav Daněk Záleží jak co. Kdybyste stavěla barák, tak předpokládám, že byste potřebovala stavební povolení apod., takže ne všechno odpadne, ale něco, co bude v tom systému, už nebudete muset dávat desetkrát.

Hynek Opolecký Děkuji za odpověď. Prosím, další.

David Vondrák Jsem z redakce portálu BusinessInfo.cz. Moje otázka směřuje zčásti na pana Daňka, možná také na paní Příhodovou. Pan Daněk mluvil o předpokládaném harmonogramu s tím, že 10. října by měly přijít kompletní návrhy operačních programů na MMR a potom by byly odesílány v rámci dalších pracovních jednání na Evropskou komisi. Jakým způsobem mohou do toho ještě promluvit případné změny v operačních programech, jaký je tam manévrovací prostor? Pokud vím z vyjádření pana ministra Římana, bude se snažit o další redukci jednotlivých programů v rámci OPPI, a to až na pět. Je to vůbec reálné, nebo není? Děkuji.

Miroslav Daněk Já bych napřed řekl, že pokud se budou redukovat operační programy, může k tomu dojít, ale tady bych doporučoval nesměšovat informace, které se tady šíří o počtu operačních programů, s počtem programů v rámci operačního programu Podnikání a inovace. Tolik ad 1. Pokud jde o harmonogram, tak zatím dodržujeme to, co bylo dáno usnesením vlády č. 198 z února k nastavování toho systému a potom usnesením č. 821 k operačním programům, kde se objevila data 10. a 31. října. Hovořil jsem tady o tom indukovaném meziresortním připomínkovém řízení. To poskytuje zhruba tři týdny na to, aby se s těmi programy ještě něco dalo dělat, ale budou-li některé změny úplně zásadní, tak pochopitelně je potom na vládě, aby to posoudila jako jediný orgán, který může měnit své usnesení ve smyslu posunutí harmonogramu. Nebudu předesílat, jestli ty změny budou, nebo nebudou toho charakteru, že bychom zaznamenali posun o měsíc, čtrnáct dnů atd. Toto nechť rozhodne vláda dle charakteru připomínek. Ty klíčové připomínky – znovu připomínám – dostaneme během dnešního dne, ale Evrop104

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 105

DISKUSE ská komise v komentáři k Národnímu strategickému referenčnímu rámci se bude vyjadřovat, alespoň předpokládáme, i ke konkrétním operačním programům.

Hynek Opolecký Děkuji. Ještě paní Příhodová?

Marcela Příhodová Vidím, že už jsem se zapojila do diskuse, ačkoli mám přednášku teprve před sebou. Nicméně se Vám na to pokusím odpovědět. Náš pan nový ministr má zájem o určitou redukci. My jsme připravili jako řídící orgán určitý návrh, který teprve zítra půjde do porady sekce, kde se vlastně toto bude odsouhlasovat. Ale těch programů určitě nebude pět. To by byl velký zásah a bylo by to zase naprosto neefektivní, ale je připraveno zredukování na patnáct programů. Některé dojdou, a ty, které spolu věcně souvisí nebo mají jeden implementační orgán, tak budou celkem rozumně zhuštěny dohromady. Aby počet programů byl přehledný a aby se v tom mohl každý snadněji orientovat, je výhodné i pro podnikatelskou veřejnost. Takže to je ten zásah, myslím si, že logický, a toto plně podporuji.

Hynek Opolecký Jsem rád, že jste se tak pohotově zapojila do diskuse i do odpovědí. Prosím, další dotazy.

Pan Petrák Dobrý den, jsem z Ústí nad Labem. V předchozí prezentaci zástupce Ministerstva pro místní rozvoj zaznělo, že někdy v průběhu roku 2007 bude Evropská komise posuzovat návrhy operačních programů, byl tam uveden termín květen a až někdy po prázdninách. Kdy předpokládáte, že budou ty národní operační programy vyhlášeny, a kdy se budou podávat konkrétní projekty do těchto operačních programů?

Miroslav Daněk Rozhodně před okamžikem, kdy to Evropská komise schválí. To už jsem tady naznačil. Poukazoval jsem také na článek v jednom periodiku, který toto zpochybňuje – sponzor tohoto sezení. Jde o to, že ty nejpřipravenější budou nabíhat tak, jak budou připraveny. Máme tady zástupce jednoho z premiantů – Operační program podnikání a inovace. Předpokládáme, že by mohl nastartovat velmi záhy po lednu roku 2007. Problémy jsou ale následující: jak jsem říkal, bude potřeba vygenerovat potřebné dokumenty a nastavit implementační strukturu v tom segmentu, kde budeme chtít konat. Tzn. nejpravděpodobněji v segmentu, kde už teď to umíme. Také jsem hovořil o tom, že bude dobré zachovat kontinuitu, takže v těchto segmentech by se mohlo začít relativně brzy. Nemohu hovořit za kolegy, ale za sebe mohu říct, že to může být ještě v prvním čtvrtletí roku 2007. Ovšem s tím, že Evropská komise obdrží od České 105

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 106

BLOK B republiky včas dokument, neboť má dle nařízení, tuším, čtrnáct dní na to, aby se na něj podívala z hlediska formálních náležitostí. Bude-li splňovat formální náležitosti, je na nás, abychom předkládali dostatečně projednaný operační program, abychom měli jakousi míru záruky, že tento předjednaný operační program má velmi reálnou šanci na to, aby byl schválen. Ještě se k operačnímu programu bude konat několik jednání s Evropskou komisí, o kterých jsem už hovořil, další jednání budou probíhat ještě teď, z kraje podzimu. Nemusíme na to oficiální schvalování čekat, nebudou ještě vyřízeny další potřebné záležitosti, třeba k proplácení, nebude ještě dokončen audit. Ale to, aby se vyhlásila výzva, je možné relativně záhy, už na začátku roku 2007. Uvidíme, do jaké míry bude fungovat systém monitoringu atd. Ale jak říkám: v těch segmentech by vše mělo být připraveno pro zahájení čerpání. V určitých jiných oblastech se ten systém bude dolaďovat, zejména u novinek; třeba iniciativa Jeremie – tam bude probíhat určité mapování toho, jak vypadá situace v České republice. Tam očekáváme zahájení o nějaký měsíc později. Tady jen chci říct, že pro ty první čtyři roky platí pravidlo N+3, to znamená, že svázanost nebude tak dramatická, jako je tomu v období současném. Na druhé straně toto nám nedává žádné posvěcení toho, abychom v tom procesu nějak usnuli.

Hynek Opolecký Ještě se hlásí pan Vondrák. Prosím.

David Vondrák Zazněl tady název iniciativy Jeremie. Já bych poprosil pana Daňka, jestli by mohl vysvětlit zapojení těch iniciativ Jeremie, Jaspers, Jessica atd. do současného systému. Není tady bohužel pan Rajdl, který prezentoval úvěrové programy, a předpokládám, že v rámci Jesiky by v jedné z těchto sekcí měly být i mikroúvěry ve spolupráci s EIB a EBRT nějak řešeny.

Miroslav Daněk K tomu se budu snažit být velmi stručný. Iniciativa Jaspers je v podstatě pro záležitosti, které souvisejí s kohezním fondem. Tam jsou podniknuty určité kroky a určité předprojektové fáze probíhají na základě této iniciativy u několika projektů; alespoň co moje paměť sahá, tak to tak ještě nedávno bylo. Nemyslím si, že Evropská investiční banka už dospěla někam dále. Pokud jde o iniciativu Jessica, ta je zaměřena na podporu urbální dimenze, a v souvislosti s ní jsem hovořil o tom, že není úplně jasné, jakým způsobem bude v České republice ukotvena. To znamená, že Jessica je něco, co zatím spí. Pokud jde o iniciativu Jeremie, která Vás zajímá asi nejvíce, tak to je spíš takový probouzející se zárodek. V pátek by mělo proběhnout jednání o rozfázování celé této aktivity. V první fázi, zhruba v roce 2007, by se mělo jednat o mapování situace v České republice, potom by měla nastat vlastní implementační fáze. Není to ovšem tak, že by Evropský investiční fond přispíval nějakou speciální částkou, je to 106

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 107

DISKUSE spíše jakési dodání know-how do systému a určité nasměrování našich činností v tom smyslu, jak si to představuje Evropská komise a její spolupracují orgán, Evropský investiční fond. Právě v těchto dnech dobíhá také projekt, který zpracovává jedna firma, jejíž zástupci tady byli, ale myslím, že už odešli. Tento projekt bude speciálně určen pro řídící orgány dvou operačních programů, a uvažuje se o tom, že iniciativa Jeremie by byla jejich součástí. Existuje tam minimální hodnota nějaké minimální částky, od které výše má vůbec smysl tuto iniciativu realizovat. To znamená, že bude záhodno v operačním programu Podnikání a inovace vyčlenit určitou částku, o čemž, předpokládám, bude paní Příhodová za chvíli mluvit. Obdobné aktivity budou částečně spolufinancovány také z operačního programu Praha a Konkurenceschopnost. Alespoň zatím je taková dohoda. Bude-li redukce, může dojít k tomu, že tato záležitost může být speciálně vypreparována z operačních programů. Ale uvidíme, jak se systém OPPI změní, nebo nezmění. Čas nějakým způsobem běží, Jeremie se rozbíhá a Jessica, ta se teprve probudí.

Hynek Opolecký Ještě nějaký dotaz? Prosím.

Pan Skuček Já jsem z MPO, Skuček, a mám na starosti další unijní program, totiž unijní program Konkurenceschopnost a inovace. A protože narážíme na dotazy podobného typu, jaké zde zazněly, tak bych chtěl jenom zdůraznit, že se jedná o trošku odlišný typ nástroje, než jsou ty nástroje, o nichž jsme zde mluvili. Nejedná se o strukturální fondy, ale je to přímý finanční nástroj Evropské komise zabezpečující určitý typ politik. To, jestli budou zapojeny do našich operačních programů a jakým způsobem, především závisí na přímém gestorovi tohoto programu, a to je přímo Evropská komise. Děkuji.

Miroslav Daněk Nemyslím si, že je to úplně tak, ale to je spíš na jinou debatu. To už nechám na paní Příhodové.

Hynek Opolecký Ještě nějaký dotaz? Není tomu tak. Dovolím si tedy tyto dva řečníky propustit. Děkuji panu Janu Gregorovi alias paní Kupcové za to, že se zhostili svého úkolu. Jsem opravdu vděčný za to, že plánovanou prezentaci tady nevypustili. Jsem také rád, že jsme tady mezi sebou měli pana Daňka, a rozhodně mu děkuji za účast i vystupování. Pro poslední odpolední část nám už zbývají vystoupení jen dvou řečníků, neboť mám nemilou povinnost omluvit dva plánované účastníky. Jako první uvedu paní Kislingerovou, která se omluvila. Nicméně s jejími myšlenkami, názory a pohledy na věc, které se týkají jejího příspěvku, se můžete seznámit; Teze paní Kislingerové najdete 107

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 108

BLOK B v časopisu Scientia et Societas, ve třetím čísle z letošního roku. A jako o druhém, kdo nás nepoctí svou přítomností, musím promluvit o panu Šperlinkovi. Mám nemilou povinnost ho omluvit, došlo k nějaké vadě v jeho harmonogramu. Tím se ovšem stalo, že poslední dva řečníci budou mít více času na svá vystoupení. Prvním z nich bude paní ing. Marcela Příhodová, která je vedoucí oddělení implementace strukturálních fondů na Ministerstvu průmyslu a obchodu a která promluví na téma Podpora podnikání ze strukturálních fondů pohledem řídícího orgánu. Prosím, máte slovo.

108

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 109

BLOK B

PODPORA PODNIKÁNÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ POHLEDEM ŘÍDÍCÍHO ORGÁNU

Marcela Příhodová Děkuji za slovo. Ještě jednou přeji dobré odpoledne. Už jsem se účastnila dopolední diskuse, ale teď tedy promluvím v delším celku. Musím říct, že obdivuji vytrvalce, kteří zde zůstali, a trošku mě mrzí, že ti velcí kritici z dopoledne, ti kteří seděli za tímto stolem i ti z řad auditoria, odešli, protože moje odpovědi patřily hlavně jim, i když některá ta kritika byla až příliš zobecněná a netýkala se přímo našeho řídícího orgánu. Jak jste viděli, tak my jsme ti, kteří se snaží, a nevím, jestli si tu kritiku zasloužíme. Asi je to podmíněno těmi podnikatelskými příjemci či podnikatelskými subjekty, kteří mají vyšší absorpční kapacitu než ostatní instituce, takže vlastně tato oblast čerpání je trošku dál než jinde. Možná to kritické nebylo adresováno nám, ale něco jsme si přisvojovali, protože jsem tam cítila nějaký takový podtext. Bohužel si to teď nemůžeme vyříkat osobně, což mě docela mrzí. Budu se snažit ukázat na několika příkladech nejenom negativa – a věřím, že i CzechInvest bude pokračovat v témže duchu –, ale také dobré projekty, úspěšné projekty, a že jsou firmy, které si dokáží poradit s administrativou, s byrokracií, žádosti dokáží zpracovat a nemusí k tomu mít podporu zrovna velkých poradenských firem, jako je Raven Consulting a další, Myslím si, že se s tím dokáží poprat i sami a zpracovat ty žádosti sami. Jezdíme na kontroly a mnohdy malé firmy a střední firmy si vedou velmi dobře. Jsou to vlastně lidi, kteří dělají ekonomiku, kteří se naučili pracovat s programem Start. Najít to pozitivum je určité knowhow. My, český národ, jsme trošku spjati s tím, že vidíme hodně negativních věcí, a ty v našem pohledu předčí pozitiva. Možná bychom se měli učit od Američanů trošku ta pozitiva vyzdvihovat a nad negativy trošku zamhouřit oko, pokud se to dá. Struktura mé přednášky je zaměřena na současné období, na to, co jsme se možná naučili, jaké chyby jsme našli. Skutečně, těch dva a půl roku byl jakýsi rozjezd hlavně pro lidi, kteří setrvali ve státních orgánech a institucích a kteří neodešli na lépe placená místa. Tito lidé teď představují jistou kontinuitu a pravděpodobně cítí za celý proces, za zkušenosti z něj odpovědnost a také je tato problematika zajímá. Strukturální fondy jsou totiž složité, ale pořád se něco učíte, musíte se učit. Nejen, že se učíte hledat kompromisy – to možná i mezi námi, řídícím orgánem, ale i CzechInvestem –, ale naučíte se jednat s lidmi, naučíte se být trpělivý a důležité je také naučit se naslouchat a z toho, co jste vyslechli, pak možná i některé rady zužitkovat. Strukturální fondy to jsou vlastně partnerství. Je to určitá byrokracie, administrativa, ale my samy nevíme, do jaké výše nebo do jaké délky tu administrativu musíme akceptovat, protože zatím k nám nepřišly kontroly z Evropské unie. Dopoledne tady zaznělo, že to máme příliš napjaté, příliš papírování, CzechInvest vám bude říkat: „Snažíme se papírování odsu109

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 110

BLOK B nout, zmenšit až na konečný článek při žádosti o platbu, bude elektronická žádost.“ Ale některá dokladovost, kterou my vyžadujeme, se můžeme zjednodušit skutečně až poté, co projdeme auditem nebo kontrolou Evropské komise, co ji absolvujeme bez ztráty kytičky a oni řeknou: „Ano, takhle to bude stačit.“ Nemůžeme to zavádět dřív, protože my jako řídící orgán musíme dbát na efektivní hospodaření s určenými prostředky, a nemůžeme to někam pustít jenom proto, že se nám ten projekt subjektivně líbí. Musíme mít skutečně objektivně doloženo, že ten projekt má potenci k nějaké konkurenceschopnosti, k nějakému růstu, k přidané hodnotě. Tak tolik možná na úvod. Zmíním se také o novém programovacím období, o jeho přípravě, a zmíním se potom o určitých potížích, které jsme diagnostikovali a z nichž se možná poučíme. Něco už tady zaznělo, tak to asi jenom to shrnu a uvedu, co vidíme jako významnou věc, v čem vidíme velký problém. Takže nyní k současnosti. Viz tabulku 1 na str. 111. Zde vidíte strukturu současného operačního programu Průmysl a podnikání rok 2004 a 2006. My teď stojíme před problémem. Sice jsme začali kontinuální výzvy; u některých programů, kde byla hodně vysoká absorpční kapacita jsme změnili původní systém a vyhlásili jsme kontinuální příjem, vyhlásili jsme výzvy – to je program Inovace a Rozvoj – a zde jsme z hlediska procesního zjistili, že víme a že umíme vyhodnocovat, protože projekty padají do zásobníku a spravedlivě se vybírají projekty, které jsou za sebe. Teď nám ten kontinuální způsob vyhlášení dělá trošku problém, protože přesně nevíme, jak to uzavřít. Vidíte, že na webových stránkách je uveřejněno, že přijímáme žádosti do 1. 10. a pak že se uzavře, už další žádosti se nepřijímají kromě nějakých výjimek u programu Kredit a Start, ale tam se to možná také změní, protože jsou tam vyčerpané zdroje. V současné době řešíme problém, jakým způsobem ukončit to kolo příjmu kontinuálních žádostí tak, aby se spravedlivě vyhodnotily projekty, které tam jsou. Víme, že u některých projektů programu už je velký přetlak. U programu Prosperita se už jeví, že objem žádostí nebo projektů, které tam jsou, už přečerpává alokace; program Reality byl pozastaven, program Školící střediska je v obdobné situaci. Pokud jde o programy druhé priority, tam je situace stejná, takže kdybychom už teď zavřeli příjem, i když jsme to vyhlásili na 1. 10., tak musím říct, nebo dokážu odhadnout ze své zkušenosti, že můžeme mít už přezávazkováno asi tak na 105 procent. Velký problém je v tom, kolik se bude čerpat, kolik projektů odpadne, uznatelnost nákladů, někdo odstoupí, něco spadne do oblasti neuznatelných nákladů, objeví se tam podnikatelé, kteří možná trošku spekulovali a nepodaří se jim udržet nastavená kriteria. Takže zde stojíme před velkou neznámou a nevíme, zda čerpání nakonec bude skutečně těch 105 %, nebo to bude třeba jen 50 %. To je skutečně velká neznámá, i když musíme říct, že děláme všechno pro to, abychom ani jedno euro nenechali – jak říkal náš bývalý ministr – v Evropské unii. Z hlediska alokací je vidět, že pokud je o zazávazkování, tak se blížíme asi sumě 9 miliard, které byly pro celé programovací období. Tady chci ještě říct, že nám do toho jako další a již zmiňovaný faktor vstupuje kurs, který na začátku, když jsme začínali, byl někde u 32 korun za euro, ale teď se pohybuje někde kolem 28 Kč. Nemluvím o tom, co zmiňoval pan Lukáš, že každý řídící orgán má jiný kurs,

110

111

2 573 847 162 310 829 691 257 400 000 286 000 000

1.2 Reality

1.3 Školící střediska

1.4 Klastry (V+Z)

2.1 Marketing

468 476 208 200 200 000 397 886 460

2.3 OZE

2.3 UE

3 Technická pomoc

2 002 000

1 374 697 381

583

45

136

6

298

943 800 000 1272

2.1 Kredit

873

240 240 000

716

440

58

80

169

58

2.1 Start

1 060 278 791

1 591 545 870

2.2 Inovace KOMBI

kontrahováno

autorizováno

proplaceno

157 953 371

187 765 000

2 194 339 000

59 804 000

4 766 930 000

2 757 105 350

388 205 367

3 900 331 000

253 861 000

257 818 000

451 933 000

5 168 652 000

3 754 148 000

36

36

14 166 000 349

7 919 000

68 771 000

196 211 700

28 094 000

138 893 000

67 1 314 597 000

31 1 653 764 000

5

6

5

167

354

73

341 570 367

17 622000

81 875 000

54 831 000

2 854 461

26

46

1

101 472 000

570 781 000

4 973 000

63 1 044 544 000

786 744 387 815 1 700 056 680

30 998 000 765

489 2 759 968 000 213 1 096 554 000

29

10

11

37 1 538 385 000

18 1 088 194 000

337 019 817

635 295 383

166 618 100

21 405 000

137 329 000

996 909 000

345

21

35

1

66 409 104

94 144 000

40 595 000

4 973 000

63 1 044 544 000

787 1 619 075 680

754

108

294

28

34

48

26 1 293 361 000

265 698 738

565 286 186

22 004 107

2 168 504

4 819 667

105 809 708

16 009 618

278

4

5

1

19

41 453 000

6 315 918

47 906 599

1 800 000

108 503 233

559 1 067 663401

617

92

55

3

3

11

3

20:29

2.2 Inovace (I.+II.)

vyřazeno

29.11.2006

2.1 Rozvoj (I.+II.)

podáno celkem(SF+SR) počet objem celkem počet objem celkem počet objem celkem počet objem celkem počet objem celkem

1.1 Prosperita

priorita/program

Tab. 1 OPPP 2004–2006 Stav ke dni 12. 9. 2006; vyjádřeno v Kč

Opol-2006-zlom Stránka 111

MARCELA PŘÍHODOVÁ

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 112

BLOK B neboť myslím si, že kurs by mělo jasně stanovit Ministerstvo financí, měl by být jednotný pro všechny řídící orgány a skutečně se odvíjet od nějakého časového hlediska. Pokročíme dál. Dovolila jsem si připravit tři příklady úspěšných projektů. Mimochodem, pokud chodíte na naše konference, tak víte, že bylo vydáno DVD, kde za každý z našich jedenácti programů byl představen jeden úspěšný projekt. Zde nyní uvedu úspěšný projekt z programů Prosperita. Jedná se o projekt BIK Ostrava – rozšíření služeb na vybudování technologického centra, který byl oceněný cenou Podnikatelský projekt roku. Cílem projektu bylo rozšířit prostory stávajícího podnikatelského inkubátoru a zkvalitnit služby poskytované inovačním malým a středním podnikatelům. V rámci projektu došlo k revitalizace chátrajícího nevyužitého objektu a byla také vytvořena nová pracovní místa. Při slavnostním otvírání, při přestřihování pásky, které se uskutečnilo v květnu 2006, byl dokonce zástupce Evropské unie nebo IBN – to jsou vlastně zástupci tzv. BIKů, sítě BIKů –, který velmi ocenil tuto aktivitu a to, že jde o jeden z prvních projektů infrastrukturálních, který došel až tak daleko i z hlediska žádosti o platbu. Před námi ještě stojí spousta projektů z programu Prosperity z Plzeňského kraje. Jsou to technologické parky, které teprve vstoupí do konečné etapy. Sice jsou vydána rozhodnutí, ale mohou se vyskytnout z jakýchkoliv důvodů problémy ve fázi žádosti o platbu. Proto se může stát, že alokace čerpání bude nakonec jiná, než je závazková. Dalším dobrým příkladem je projekt z programu Inovace; je to projekt k zavedení sériové výroby jednomotorového čtyř a pětimístného letounu. Tento projekt získal peníze také pro výzkum a vývoj z Ministerstva průmyslu a obchodu z programů Konsorcia a Impuls; v roce 2005 dokonce získal ocenění České hlavy. Chci říct, že jsou zde dobré příklady, dobré projekty, a že na nich můžete vidět, jak se podnikatelé a firmy dovedou se strukturou strukturálních fondů poprat, jak třeba dělají výzkum a vývoj a jak umí čerpat. Ač se tady mluví o velké administrativě, ale know-how se dá naučit. Další příkladný projekt je z programu Klastry. Projekt byl na založení a rozvoj Klastru OMNIPACK, což je firma, která podniká v oblasti obalového průmyslu, v oblasti plastů. Mimochodem, byli jsme s panem ředitelem vyzváni pořadateli konference, která se má konat v listopadu v Grazu, k účasti, měli jsme nabídnout naše některé dobré projekty. Poslali jsme tam právě tyto tři a oni si vybrali asi z pěti nebo šesti projektů z celé střední a východní Evropy, které tam byly zaslány na prezentaci, zrovna tento projekt Klastr Omnipack, který se tam bude prezentovat. Ostatní budou zahrnuty do sborníku, ale tento projekt budeme mít čest tam aktivně prezentovat a propagovat. To je tedy z hlediska středoevropské iniciativy další ukázka dobrého projektu. Dále bych si dovolila trošku možná zafilozofovat o tom, jak jsme se odpíchli, odrazili ze současného programovacího období k novému programovacímu období operačního programu Podnikání a inovace. Jak všichni víte a jak už tady bylo naznačeno panem Daňkem, dochází k velké změně k posílení znalostní ekonomiky, konkurenceschopnosti a všech těch věcí, které jsou spojeny s výzkumem, vývojem a inovacemi. Viz schema 1 na str. 113. Můžeme si představit trojúhelník, jehož základnu tvoří programy současného programovacího období, totiž program Reality a Prosperita; to tvoří jak tu základnu, tak i pomalou absorpční kapacitu. Ty projekty teprve vstupují k čer-

112

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 113

MARCELA PŘÍHODOVÁ Schema 1 OPPP 2004–2006

KLASTRY

REALITY

Á CK GI LO CE NO IA CH NIC TE I

CE (šk VZDLOŽ olí ĚL IVO cí Á T stř VÁ NÍ ed NÍ isk a)

ON GI RE

UN IV ER ZI TY

INOVACE

PROSPERITA

pání, jak už jsem se o tom zmínila. Tzv. určitý převodový můstek mezi vrcholem, tj. výzkumem, vývojem a inovací, a základnou jsou Klastry, což je nová iniciativa. Díky CzechInvestu vzniká skupina šiřitelů této nové tendence nebo terminologie. Co to vůbec klastr je? Je to vlastně sdružování firem, které si sice vzájemně konkurují, ale zároveň dokážou spolupracovat. To mě vlastně přivádí k myšlence, že strukturální fondy jsou hlavně o spolupráci, o partnerství, a to, co jsem tady ráno slyšela, mi připadalo, že to až tak velká spolupráce nebyla. Kritika je užitečná, ale chtělo by to možná podat ruku a říci: „Ano, máte to těžké, ale my vám pomůžeme, pojďte.“ Jen si uvědomme otázku Irska; tam se táhne za jeden provaz, a proto Irové dokážou peníze využít. Někdy mám pocit, že tady to jsou takové malé bojůvky, jeden proti druhému, a to nás hlavně oslabuje. Trojúhelníkem se dá také popsat východisko pro OPPI 2007–2013; jeho strany tvoří pracovní skupiny: u základny pracovní skupina podnikání, po jedné straně skupina pro inovace a po druhé straně pracovní skupina lidské zdroje. Viz schema 2 na str. 114. Uvnitř trojúhelníka si můžeme představit vrstvy: u základny, tj. nejširší vrstva je podnikání, nad ním inovace, pak vrstva znalostí ekonomiky, nad ní je vzdělání a konečně nahoře jsou lidské zdroje. A tyto vrstvy, které jsou uvnitř troj-

113

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 114

BLOK B

LIDSKÉ ZDROJE

INOVACE

JE RO ZD

PR AC OV NÍ SK UP IN Y

ZNAL. EKONOMIKA

É SK LID

IN OV AC E

A

VZDĚLÁNÍ

Y IN UP SK NÍ OV AC PR

ZN AL .E KO NO MI KA

Schema 2 Východisko pro „OPPI 2007–2013“

PODNIKÁNÍ

PRACOVNÍ SKUPINY PODNIKÁNÍ

úhelníka, se od základny až po vrchol stále zužují. Tento trojúhelník mě vedl k tomu, když jsem se účastnila přípravy nového programovacího období, které připravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Byla určitá chvíle, kdy do toho vstupovaly nové řídící orgány, a já jsem se snažila tento trojúhelník, který tomu předcházel, propojit; tzn. propojit naši oblast pracovní skupiny podnikání s novou pracovní skupinou inovace a znalostní ekonomika, která byla zastřešena Ministerstvem školství, a zároveň také s pracovní skupinou lidské zdroje. Myslela jsem, že dojde k určité synergii a že by se mohl vytvořit jeden operační program, kde by se to mnohem jednodušeji řídilo, kde by vlastně bylo propojeno to, co Evropská komise chce; tzn. podnikání, inovace, znalostní ekonomika, vzdělávání a lidské zdroje. Musím říct, že toto se tak zcela nepodařilo, došlo naopak k velké diverzifikaci, a tím k velkému množství programů. Myslím si, že pro Českou republiku není moc dobré, když je velká diverzifikace a nestaví se na té základně, která už byla vytvořena, na té implementační agentuře, která má zkušenosti. Jak se teď snažíme v rámci našeho operačního programu to množství programů dávat dohromady, aby byly přehledné, jasné, tak docházíme k tomu, že přicházejí noví lidé, nové implementační orgány, ty se začnou učit a budou dělat tytéž chyby, které jsme dělali my. Obávám se, že by skutečně mohlo dojít k diverzifikaci prostředků, ke 114

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 115

MARCELA PŘÍHODOVÁ zbytečnému roztříštění – ale bohužel s tím se nedá nic dělat. Nepodařilo se tuto moji myšlenka důsledně prosadit. Další trojúhelník už je grafikou našeho nového operačního programu, kde už přibyly věci typu: znalostní ekonomiky, výzkumu, vývoje, protože tam více zapojujeme univerzity, IST informačních komunikačních služeb, což je vytvoření nových programů, i oblast celoživotního vzdělávání, která se spíš týká Evropského sociálního fondu, ale pokračujeme v systému školících středisek, po kterých ze začátku nebyla právě velká poptávka, ale ke konci tohoto programovacího období naopak poptávka narůstá a myslím si, že v příštím programovacím období bude čím dál větší. Základnu tohoto trojúhelníku tvoří nemovitosti a prosperita a proces postupuje přes klastry k vrcholu, který tvoří patent a inovace. Přicházíme k novému programovacímu období. Jaká byla východiska a strategie? U těchto problémů bych se moc nezastavovala, jednak jsem se už o tom zmínila, a jednak zde o tom hovořili moji předřečníci, že se jedná zejména o posílení konkurenceschopnosti České republiky, posílení finanční aspektů. Zaznělo to v prezentaci pana Rajdla, zmínila se i iniciativa Jeremie. K té možná neřeknu nic víc, než že jsme opravdu na začátku. Vlastně se jedná o podporu vzniku rizikového kapitálu, který se doposud nepodařilo nějak podpořit, nebo jde o to, vytvořit takovou platformu, aby vznikl. Myslím si, že ačkoli došlo k určitým změnám zákonů, tak stále jsou tady určité brzdící elementy, které tuto iniciativu nepodporují, a my jsme spíš jako tonoucí, který se chytá stébla. Doufejme, že díky podpoře iniciativy Jeremie, se nám zde takový proces trošku nastartuje a povzbudí. Zatím to není valné, protože všichni říkají: „Žijeme v korupčním prostředí, jsou tady problémy, tunelování, a to je tou brzdou“, a všichni se bojí jít do rizika založit nějakou akciovou společnost, která by byla držitelem nějaké holdingové společnosti, kapitálové společnosti, jež by tyto aktivity, které jsou běžné ve Velké Británii a v jiných zemích, aplikovala. Takže protože na to máme alokované určité zdroje, vyčlenili jsme teď v novém návrhu asi 2 % z celkového rozpočtu. Ale první rok bude asi probíhat mapování a uvidíme, jak se podaří – i za pomoci zástupce Evropského investičního fondu – tuto aktivitu rozběhnout. Musím za nás říci, že se k ní hlásíme a budeme se snažit této aktivitě pomoci. Teď bych přešla dál, k nové struktuře operačního programu na rok 2007–2013. Viz tabulku 2 na str. 116. Vidíte tady vlastně pět priorit. V současné době, protože jsme trošku tlačeni Evropskou komisí ještě to více rozdrobit na větší počet priorit, jsme jednu oblast, týkající se energetické podpory, vyčlenili; ale je to otázka další negociace s Evropskou komisí, jestli si bude přát, abychom měli zvlášť energetiku. Jak jsem již řekla, některé programy jsme sloučili. Zatím bych se k tomu podrobně nevyjadřovala, protože zítra to teprve půjde na poradu vedení; počet současných programů je 22 nebo de facto 23, možná ještě o tři víc, protože program Spolupráce v sobě nese program Klastry a Technologická centra. Obávám se, že by to takto bylo velmi těžko uřiditelné, ale v počtu 15 programů by to mohlo být i mnohem průhlednější vzhledem k podnikatelské veřejnosti. Přecházím pomalu k pozitivům a negativům současného programovacího období. Nejprve několik slov o pozitivech. Je zde předpoklad 100 % čerpání. Jak již jsem říkala, z hlediska závazkování se jeví, že už máme 105 % zazavázkováno. Na druhou stranu nemohou říct, že nám někdo dal

115

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 116

BLOK B Tab 2 Struktura OPPI 2007–2013 P1 1.1

start inkubátor kredit progres

2.1

P2

P3

inovace

3.1 spolupráce

výzkumný potenciál

2.2 prosperita

patent

poradenství

infra4.1 struktura pro RLZ infra4.2 struktura pro podnikání

záruka

P5

P4

internacionalizace veletrhy 5.1 a mise v zahraničí

1.2 rozvoj

ITC a strategické služby

využití ITC v podnicích marketing 1.3

efektivní energie

P1

5.2

nové trendy

technická pomoc

90% Lisabonský proces; Alokace 160 mld.; krácení na cca 100 mld.

přesné doporučení nebo limit, jak daleko můžeme v závazkování jít. Mohli bychom samozřejmě z hlediska absorpční kapacity – hlavně pokud jde o přímou podporu, třeba program Inovace a další – závazkovat dále, jenže by se pak mohlo stát něco nepříjemného. I když jsme požádali ostatní resorty, také Ministerstvo pro místní rozvoj, o přesné fundované odhady – s tím, že jsme schopni odhadem absorbovat ještě jednu miliardu peněz –, samozřejmě všechny řídící orgány nepřiznají, jestli ty peníze skutečně vyčerpají. Všichni tvrdí „ano, vyčerpáno“. Takže odnikud nám ty peníze nepřitečou. Ale myslím si, že i kdyby se toho někdo vzdal a viděl ty věci reálně, že bychom byli schopni ještě tak o 20 % toto čerpání navýšit. Ale zazávazkováno musí být do konce roku 2006 a potom, jestliže se ostatní řídící orgány přiznají, že jim nějaké částky zbývají, tak bude pozdě. Firmy se naučily programy znát, a myslím si, že díky různým propagačním akcím se náše programy celkem slušně dostaly do povědomí podnikatelů. Dále jsme se snažili podpořit v rámci programu Inovace řadu kvalitních inovačních projektů jak v oblasti infrastruktury, tak v oblasti konkurenceschopnosti podniků. Alokovali jsme prostředky ve prospěch tohoto programu, protože tam byla velká poptávka. Pozitivum také je, že malé a střední firmy, obce i třeba univerzity se velmi dobře zapojily. A také zde jsou firmy, které využily příležitost získat dotace ne jenom z jednoho programu, ale využívaly i několik dalších. Co považuji za negativum je to, že jsme vlastně nezačali přímo 1. 1. 2004, ale vzhledem k problémům se zákonem o zadávání veřejných zakázek jsme bohužel mohli začít až od 1. května 2004. Všichni víme, CzechInvest může doložit, že je opravdu velká administrativní zátěž. Samozřejmě 116

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 117

MARCELA PŘÍHODOVÁ dochází k dlouhému vyřizování žádostí, a to nejen žádostí o podporu, ale i žádostí o platbu. Tady je teď, myslím, úzké místo v tom, že se nám to prodlužuje. Nedostatečně se čerpá technická pomoc; dochází k tomu i z toho důvodu, že my se pohybujeme v nějakém aparátu ministerstva, a to nemá tak jasné flexibilní možnosti nakupovat určité věci. Ve srovnání třeba s implementační agenturou, která může velmi flexibilně reagovat, jsou u aparátu ministerstva určitá vymezení. Samozřejmě rozpočtová legislativa není sladěna s evropskou, to všichni víme, a o ISPROFINech se tady také už mluvilo. Dálší negativum je, že ze začátku byla aplikována stoprocentní kontrola na místě realizace projektu, ale nebylo v lidských silách ani nás, ani implementační agentury, aby toto bylo prováděno. O fluktuaci se už tady mluvilo, týká se jak nás, tak i implementačních agentur, třeba CzechInvestu. Povzbudivější jsou příklady úspěšných žadatelů. Chci zdůraznit, že skutečně existují firmy, které už třeba žádaly v roce 2004 z programu Marketing, v roce 2005 požádaly z programu Rozvoj I, Rozvoj II, v roce 2006 z programu Úspory energií a znovu z Marketingu. Jsou to většinou firmy výrobní, které se třeba pohybují v oblasti OKEČů, nebo to jsou i firmy obchodní. Třeba OKEČ 20-300 je stavební výroba, truhlářská, tesařská výroba. Dále žadatel firma B v roce 2005 požádal z programů Inovace a Marketing, v roce 2006 dvakrát z Reality, ale požádal také Obnovitelné zdroje energie, Marketing a Inovace II. To byl OKEČ 242-245 a týkalo se to třeba výroby kosmetických přípravků, pesticidů atd. Další příklad: firma C požádala v roce 2004 o program Klastry, v roce 2006 o Úspory energie a Inovace II. Jedná se skutečně o úspěšné projekty, které dostaly kladné rozhodnutí, nejde jenom o žádosti. Dále: firma D v roce 2004 požádala o Inovace, to bylo vlastně z oblasti výroby léčiv a ostatních chemických látek. V roce 2005 aplikovala Marketing a Školící střediska a v roce 2006 pokračovala v Marketingu. A konečně příklad firmy E, která se naučila připravit žádost v roce 2004 pro program Rozvoj a Marketing, který je skutečně jeden z takových nejjednodušších programů a který se u nás čerpá plynule. Dále v roce 2005 požádala o Školící střediska a v roce 2006 o Inovace a znovu Marketing. To se podle OKEČe vlastně týkalo výroby elektrických rozvodů, zařízení a výrobních zařízení pro řízení průmyslových procesů. Ještě bych se chtěla věnovat problému s fluktuací lidí, protože si myslím, že to je alfa a omega a největší problém řídících struktur. Vyškolení takového pracovníka ze strukturálních fondů trvá minimálně tři čtvrtě roku až rok, než je schopen pracovat s plným pochopením systému. On musí získávat zkušenosti z Evropské unie, sledovat různá nařízení, která se mění, která často bývají ne zcela jasná, musí si osvojit různé výklady, musí být jazykově vybavený, musí se naučit pracovat s lidmi, docházet k určitým kompromisům a být flexibilní, neustále se vzdělává. Je neustále zahrnován množstvím papírů, ve kterých se musí orientovat. Mluví se o tom – možná dost peiorativně –, že máme úředníků příliš, ale on sám se musí v tomto prostředí pohybovat, vyznat se v něm. Přitom požadavky na něj jsou takové, že by měl podávat výkony jako v soukromé firmě, ty výstupy se požadují hned. Za řídící orgán musím říci, že toto prostředí je opravdu velmi frustrující, že pracujeme v neustálém stresu, protože i my se musíme naučit připravovat různé referátníky, které nás zatěžují a které bychom třeba ani připravovat

117

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 118

BLOK B nechtěli, ale prostě jiný systém neexistuje, jiným systémem to uvnitř ministerstva nejde. Možná, že implementační agentura to má v tomto ohledu trošku jednodušší. Myslím si, že to bolavé místo je skutečně fluktuace pracovníků, a vzhledem k tomu, že byl služební zákon odložen zase o dva roky, tak se obávám, že se tato situace úspěšně nevyřeší přesto, že jsme kritizováni Evropskou unií. Už to je možná rok a půl, co na naši republiku bylo ze strany EU apelováno, že administrativní kapacita je klíčovým místem a že by se její stav měl urychleně řešit. Ví o tom Ministerstvo financí, ví o tom Ministerstvo pro místní rozvoj, ale vzhledem k požadované redukci úředníků si myslím, že se asi v brzké době nedočkáme toho, že by lidé, kteří pracují s evropskými fondy, byli jinak ohodnocováni než ti ostatní. Děkuji za pozornost a těším se na případné dotazy.

Hynek Opolecký Děkuji za přednesení příspěvku; ono to souvisí s tím, co jsem řekl: „…a pak přijde nový vedoucí a vymění, co se dá, a je to všechno na začátku“. Mě zaujala ve Vašem proslovu spousta věcí. Jednak ti kritici, kteří odešli; budou mít možnost Váš příspěvek najít na našich stránkách, případně jim bude s dalšími zaslán. Také jsem se tady bavil s někým z auditoria o seznamu účastníků: tak seznam účastníků v jmenné podobě bychom zveřejnili na stránkách efp, takže tam byste viděli, kdo tady byl, jaké bylo složení konference, a ještě zvážíme, že bychom rozeslali seznam účastníků s kontakty mezi sebou navzájem. Ale to mě jen tak napadlo, že by to pro vás mohly být zajímavé kontakty, které by bylo možné někdy nějakým způsobem použít. K tomu, co říkala paní Příhodová doplním jen tolik, že v podkladových materiálech, které jsme vám dali, které byly umístěny na stolech, je také prováděcí dokument OPPI, který možná ještě nějakou chvilku bude pravdivý. Nějakých změn třeba dozná, ale asi to jádro věci tam bude zachováno. Toto jsem chtěl podotknout jen proto, že se tak můžete určitým způsobem trošku zorientovat v té nepřeberné nabídce. Ještě jednu poznámku si neodpustím, a to k leteckému průmyslu. Považoval jsem jej vždy za špičkový průmysl České nebo Československé republiky a mrzí mě, že byl trošku opomíjen, vlastně že je opomíjen neustále. Má z různých důvodů velké problémy; tak jsem rád, že byl úspěšným žadatelem, konatelem a v neposlední řadě i čerpatelem peněz z evropských fondů. Nebudu to dále prodlužovat, jen jsem si dovolil takovou vsuvku. Poprosil bych posledního z řečníků, který nás ještě čeká, aby se ujal slova. Je jím pan ing. Radim Konečný, ředitel odboru řízení rozvojových programů z CzechInvestu, který pojedná téma Nástroje podpory konkurenceschopnosti v ČR v období 2007–2013. Prosím.

118

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 119

BLOK B

NÁSTROJE PODPORY KONKURENCESCHOPNOSTI V ČR V OBDOBÍ 2007–2013

Radim Konečný Děkuji. Přeji dobré odpoledne těm, co vytrvali, a doufám, že i ta poslední prezentace bude zajímavá a bude mít pro vás nějaký přínos. V úvodu bych chtěl navázat na kolegyni paní Příhodovou a shrnout, kde se dnes v procesu přípravy nacházíme – i když toto tady bylo diskutováno už předtím –, a chtěl bych vypíchnout některé body, o nichž si myslím, že se docela podařily a jimiž se určitě můžeme pochlubit. Jak už zmiňovala kolegyně, ty stávající programy, které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu plus implementační agentury realizují, jsou v podstatě vyčerpány. Jak také zmiňovala kolegyně – tady bych upozornil, že 1. 10. je neděle –, takže 29. září probíhá ten poslední den, kdy lze ještě předkládat projekty; nicméně ty programy jsou už opravdu vyčerpány. To je určitě dobře. Nové programy, o kterých si společně něco řekneme, jsou v podstatě z 95–99 % připraveny, ale samozřejmě může ještě dojít k nějakým změnám, o kterých se tady také už mluvilo. Hotový operační program se také může částečně změnit. Udělají se možná některé kosmetické úpravy, už předběžně projednané s Evropskou komisí. Také určité plus pro nás. Bylo zorganizováno přibližně pětadvacet kulatých stolů k jednotlivým programům, kde se konkrétní programy podpory na příští období projednávaly s odbornou veřejností: se zástupci podnikatelů, podnikatelských samospráv, hospodářských komor, asociací a s další odbornou veřejností. Ohlasy tam byly jednoznačně pozitivní. Proběhlo jakési minipřipomínkové řízení, při němž byly programy vyvěšeny na internetu a v podstatě kdokoliv měl příležitost se k nim vyjádřit. Jen pro informaci: sebrali jsme 110 komentářů od 70 různých subjektů; zpravidla těch, kteří se neúčastnili kulatých stolů a cítili potřebu se k tomu vyjádřit. Určitě značně pokročila příprava nového implementačního systému. Samozřejmě s tím souvisí i příprava nového informačního systému, která zapracovvává novinky, zjednodušení, úbytek administrativy a další faktory, které zde také byly zmiňovány. Doufám, že to budeme schopni zrealizovat od příštího roku. Taktéž už byla nastartována jednání s partnery, tj. s různými subjekty v implementaci, za účelem nastavení systému, který bude generovat a pomáhat nám vytvářet dostatek kvalitních projektů do těch programů, které budou běžet od příštího roku. A zase bude našim cílem vyčerpat co nejvíc, nenechat v Bruselu ani euro, případně ani korunu. Chtěl bych vám přiblížit, na základě čeho ten nový operační program Podnikání a inovace byl konstruován, jaká jsou jeho východiska, proto bych začal takovou vizí České republiky, jak by měla do roku 2015 vypadat, jak by měla fungovat. Měla by mít konkurenceschopný podnikatelský sektor, dosahující vysoké přidané hodnoty a vysoké produktivity práce. Samozřejmě to jsou hesla, která zaznívají z různých stran bez ohledu na politickou přísluš119

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 120

BLOK B nost, nicméně myslím si, že máme nastartovány a vytvořeny dobré nástroje k tomu, abychom ta hesla byli schopni naplnit v podstatě tak, aby Česká republika byla schopná realizovat inovace, komercioalizovat poznatky výzkumu a vývoje, efektivně využívat informační a komunikační technologie, zejména v malých a středních podnicích. Samozřejmostí pro úspěšnost podnikání a konkurenceschopnosti podnikání je nutná i fungující a dostatečná nabídka nemovitostí pro podnikání, kvalitní, fungující a dostatečná síť podnikatelských služeb ať už veřejných, nebo soukromých. Mám na mysli různé služby různých agentur, nebo i soukromých subjektů. A pochopitelně Česká republika by měla mít i kvalifikovanou pracovní sílu, se kterou to stojí a padá. Jak docílit toho, aby se hesla stala v roce 2015 realitou. Vím, že spousta z toho je už zahájena a spousta cílových stavů už se hodně přibližuje, takže možná bude něco dříve než v roce 2015. Já v to pevně věřím. Tedy možná řešení, jak docílit žádoucího stavu: Určitě k tomu přispívá lepší znalost oborů a jejich přínosů v regionech. Jde o regionální dopad toho kterého oboru ekonomické činnosti, o němž dnes už máme určitě více znalostí a představ než před těmi třemi lety, kdy jsme začínali. S tím souvisí pochopitelně jasná strategie podpory podnikání. Myslím si, že Operační program podnikání a inovace a určitě i další operační programy stály mnoho úsilí; jakkoliv je nechci hodnotit, stojí za nimi spousta analytické práce, která vyústila v dobré a kvalitní nadefinování těch oblastí, které by se měly podporovat. Nepodporujeme všechno jenom proto, abychom utráceli evropské peníze, abychom utráceli peníze, které se utratit musí – to je samozřejmě jeden pohled –, ale snažíme se o účelnou strategii, totiž cílit podporu na základě analýz do těch oblastí, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, kde případně dochází k nějakým narušením trhu, tržním selháním atd. Určitě k tomu, aby se Česká republika posunula někam dál a evropské fondy byly implementovány efektivně, je nutná spolupráce v cílení podpory podnikání ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a spousty dalších subjektů. To znamená, aby na jedné straně v programování byla jasná snaha zamezit překryvům mezi jednotlivými programy, ale aby na druhé straně nedocházelo k tomu, že jsou nějaká bílá místa, věci, které jsou nepokryté, ačkoli bychom na ně měli myslet. K posunu ČR dále přispívá také zlepšení dialogu mezi firmami, vysokými školami, regiony, státem atd. Teď nevím, jestli se tomu dá říkat dialog, nicméně jde o trvalou komunikaci mezi těmito subjekty s cílem podporovat společné projekty, s cílem uvádět výsledky výzkumu, vývoje do praxe, čili z vysokých škol prostřednictvím trhu do jednotlivých firem. Zde si uvedeme navrhované operační programy. Předpokládám, že i dopoledne o tom byla řeč, čili jen krátce shrnu tu oblast působení CzechInvestu, resp. Ministerstva průmyslu. Tím hlavním operačním programem, který má sloužit k naplnění uvedených cílů, k naplnění té vize, která tady byla prezentována, je zcela určitě operační program Podnikání a inovace (OPPI) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, dále operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) v gesci Ministerstva školství, na kterém bude agentura CzechInvest praticipovat. Dále je zde operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VpK), v gesci opět Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s nějakou spoluprací CzechInvestu a potom samozřejmě i další operační programy. 120

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 121

RADIM KONEČNÝ Alespoň je vyjmenuji: OP Rozvoj lidských vztahů a zaměstnanosti, OP Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program a konečně regionální operační programy regionů soudržnosti. Jenom abych řekl, proč tady zmiňuji všechny ty operační programy, tak bych vás chtěl informovat o roli CzechInvestu v budoucím programovacím období. Dnes je naším největším partnerem Ministerstvo průmyslu a obchodu, nicméně spolupracujeme na implementaci určitých opatření s Ministerstvem pro místní rozvoj a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Do budoucna stále zůstane z největší části partnerem CzechInvestu Ministerstvo průmyslu a obchodu při spolupráci na operačním programu Podnikání a inovace, ale CzechInvest bude spolupracovat i s dalšími partnery na operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace a pravděpodobně i na Vzdělávání pro konkurenceschopnost. CzechInvest spolupracuje na tvorbě programů, komunikuje i s odbornou veřejností, zmiňoval jsem například organizaci kulatých stolů, a samozřejmě se podílíme na věci, které podle mého názoru rozumíme velice dobře, a to je konkrétní implementace čili vytvoření nového implementačního systému, jeho nastavení, zefektivnění, zjednodušení,. Při této práci postupujeme tak, abychom se poučili z negativ, z těch chyb, o nichž zde hovořila kolegyně. Pojďme nyní k tomu operačnímu programu Podnikání a inovace konkrétně. Kolegyně už částečně něco prezentovala, takže se možná budeme někde překrývat. Nicméně uvedu, že tím hlavním clem operačního programu Podnikání a inovace je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. Zaměření OPPI je nasnadě: vznik nových (zejména inovačních) firem; zavádění výsledků z oblasti výzkumu a vývoje do praxe, komercializace těchto poznatků, podpora inovací; infrastruktura pro podnikání a inovace (ať už fyzická, tvrdá, nebo měkká); spolupráce; poradenské informační služby (což je příklad té měkké infrastruktury); infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů. Do těchto několikabodů by se tedy dalo shrnout zaměření OPPI. A nyní k prioritám tohoto operačního programu. Seznam priorit operačního programu Podnikání a inovace jsem si dovolil inovovat v souvislosti s posledním vývojem. Kolegyně ještě prezentovala pět priorit, čili je otázka, jak to vlastně dopadne. Já tady uvádím priorit šest: vznik firem, rozvoj firem, inovační potenciál, prostředí pro podnikání a inovace, služby pro rozvoj podnikání a samostatná priorita pro podporu efektivního využívání energií. K úpravám může ještě dojít, bude záležet na jednáních jak interních v rámci ministerstva, tak i samozřejmě na projednání s Evropskou komisí. Teď bych krátce probral, které konkrétní programy budou v rámci operačního programu Podnikání a inovace realizovány nebo vyhlášeny od příštího roku. Některé určitě dříve, to budou zejména ty jednodušší, některé asi později, tak jak budou schváleny Evropskou komisí. Znovu upozorňuji na tu věc, která už tady byla diskutována, že je možné nějaké potenciální slučování některých programů, jejich částečné, drobné úpravy; s tím souvisejí i možné přesuny nebo úpravy alokovaných částek. Zatím berme toto jako informativní. Není to zcela finální verze. Priorita 1, oblast vznik firem: sem patří Start a Inkubátor. Ttady zase musím avizovat, že programy, které zde uvádíme, budou možná přehazovány mezi prioritami, čili berme to spíše z té věcné stránky. Program Start, implementova121

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 122

BLOK B ný Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, už vlastně známe ze současného období. Jedná se o podporu začínajících, drobných firem, osob vstupujících poprvé, nebo po nějaké delší době do podnikání. Zatím plánovaná alokace je zhruba na 740 milionů korun. Je to na sedmileté období a alokace, které tady budu uvádět, zahrnují už v sobě to české spolufinancování, čili těch 15 % spolufinancování ze státního rozpočtu. Je to vlastně celková částka, která by měla být pro ten který program k dispozici. Program Inkubátor sem patří částečně; tady došlo k rozdělení stávajícího programu Prosperita na tu část, která podporuje výstavbu a provoz podnikatelských a inovačních inkubátorů. Je tady indikována částka 4,2 miliardy korun. Priorita 1, oblast rozvoje firem: programy Kredit, Progres, Záruka, Rozvoj, Marketing a Využití ICT v podnicích. Zde vlastně máme úvěrové programy, které jednak vycházejí z toho, co už funguje dnes, ty programy, které se osvědčily, jednak zde jsou programy nové, které buď byly překlopeny ze státního rozpočtu, nebo se jedná o nové pojetí, novinky v úvěrových programech. Z těch úvěrových programů je program Kredit pro podnikatele s menší historií, indikovaná částka je přes 1,5 miliardy korun. Podobný program je Progres ačkoliv tady se jedná o program se zvýhodněnými úrokovými sazbami, s možností odpuštění části úvěrové jistiny v případě, že projekt splnil daná kriteria. Tam je vlastně zvýhodnění. Indikovaná částka pro Progres je 3,7 miliard korun. Oba programy se zaměřují zejména na menší podnikatele a podnikatele s kratší historií. Program Záruka (3,2 miliardy) nebyl v rámci současného operačního programu zařazen. Jedná se o poskytování záruk na bankovní úvěry. Opět je to pro malé a střední podnikatele. Program Rozvoj (indikovváno skoro 3,5 miliardy) byl z hlediska čerpání a zájmu malých a středních podnikatelů zcela jistě nejúspěšnějším programem, poptávka jednoznačně asi čtyřikrát převýšila disponibilní prostředky, které jsme měli. Tento program je částečně inovovaný, je to program Rozvoj, který běžel i nyní, nicméně s novinkou, že od příštího roku do budoucna už bude možné do toho programu žádat pouze ve vymezených regionech, nebude to plošně, ale budou to regiony, které jsou vymezené usnesením vlády. Jedná se o slabé, strukturálně postižené regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti. Program Marketing (indikována necelá 1 miliarda) opět využívá stávajícího stejnojenného programu, implementační agenturou bude agentura CzechTrade, a jedná se zde o podporu vstupu českých podniků na zahraniční trhy marketingových a propagačních aktivit. A konečně program Využití ICT v podnicích (indikovaná částka přesahuje 5,5 miliard korun) je naprosto novým programem. Jde o podporu malých a středních podnikatelů při zavádění inovovací, při obměně informačních a komunikačních technologií pro podnikání; jde o podporu bezpečnostních sítí, podporu elektronického obchodování a dalších věcí. Ta alokace je tam velice zajímavá, takže předpokládáme, že o tento program bude veliký zájem. Dalším blokem programů jsou energetické programy; ty možná buou tvořit samostatnou prioritu 6, jak jsme o ní již hovořili, ale zatím je uvádíme pod prioritou 1 jako samostatnou oblast. Sem patří program Eko-energie, který v podstatě v sobě sdružuje současné programy Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie a nově je zařazen program EPC, tzv. energetické služby, které taktéž spadají do toho balíku. Hlavními klienty těchto programů 122

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 123

RADIM KONEČNÝ budou malí a střední podnikatelé. Alokace pro celou oblast efektivní energie se uvažuje v částce 7 miliard korun. Prioritu 2 tvoří jedna velká oblast, asi jedna z největších, a tou je oblast inovace. Je to jakési erborní znamení operačního programu Podnikání a inovace, je to oblast inovačních opatření, inovačních programů, což je samozřejmě i v souladu se strategiemi, s Lisabonským procesem atd. Sem patří programy Inovace, Potenciál a Patent. Nový program Inovace (alokace 14,8 miliard korun) je zaměřen na podporu aktivit, které vedou nějakým způsobem k inovacím a k zavádění výsledků výzkumu a vývoje do firemní praxe. Opět vychází z toho, co už dnes bylo úspěšně realizováno. Je to program jak pro malé a střední podniky, tak pro větší firmy. Podporuje zavádění technických i netechnických inovací do firem. Ta alokace je tam tak velice výrazná, protože očekáváme, že tady bude velký zájem. Následující dva programy jsou novinkou v tom výčtu podpor, které budou poskytovány od příštího roku. Prvním programem je program Potenciál, který má za cíl umožnit jak malým a středním podnikům, tak i větším – to je zatím ještě v jednání – zvýšit svůj potenciál, zvýšit své kapacity pro provádění firemního výzkumu a vývoje. Alokace 8,5 miliardy na sedmileté období. Program Patent z toho setu inovačních programů, či programů podporujících inovace a jejich zavádění, je pouze pro malé a střední podniky a jeho cílem v podstatě je zajistit či podpořit řádnou ochranu práv duševního vlastnictví, umožnit malým a středním podnikům zafinancovat provádění patentových řízení ať už na lokální, evropské, nebo světové úrovni, získat na ně finance. Priorita 3 je oblastí spolupráce a prosperity. Program Spolupráce má alokaci zhruba 5,5 miliardy na sedmileté období a zahrnuje v sobě tři části: jednak je to jakási obměna stávajícího programu Klastry, který se v posledním období, v současné době začal velice slibně rozjíždět. Sem spadají klastry, podpora kooperačních seskupení mezi firmami, vysokými školami případně výzkumnými institucemi, dále je zde podpora tzv. technologických platforem a vůbec novinek, které mají za cíl podpořit různá kooperační seskupení při aplikaci špičkových technologií, jejich zavádění, rozšiřování mezi firmami, spolupráce s výzkumnými ústavy, s univerzitami atd. Program Prosperita – o tom už jsem částečně hovořil na začátku – je určitou obměnou stávajícího programu Prosperita, nicméně byly z něho vyděleny inkubátory. Program Prosperita (alokace je téměř 6,5 miliardy korun) bude v budoucnosti podporovat provoz a budování nových vědeckotechnologických parků, center pro transfer technologií a podobných zařízení s cílem umožnit výzkum, vývoj, umožnit přenos poznatků do praxe atd. Dostáváme se k prioritě 4, tj. k infrastrukturálním opatřením, byť to samozřejmě není infrastruktura dopravní, je to jednak infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů, jednak infrastruktura pro podnikání. Do první oblasti patří program Infrastruktura pro RLZ (alokace téměř 2 miliardy Kč), který taktéž už byl úspěšně uplatňován a realizován a v tomto období bude pokračovat. Opět se jedná o podporu budování a provozu školících zařízení, vzdělávacích zařízení jak firemních, tak i mezioborových, nebo zařízení regionálního charakteru. Je to program zejména pro malé a střední podniky, ale nejsou vyloučeny za určitých podmínek ani podniky velké. Do druhé oblasti této čtvrté priority, tj infrastruktury pro podnikání, patří program Nemo123

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 124

BLOK B vitosti s relativně velkou alokací 8,5 miliardy korun. Ten v nějaké obměněné podobě realizuje již rozběhnutý program Reality ze současného období. Jedná se o podporu revitalizace, regenerace starých nepoužívaných podnikatelských nemovitostí nebo ploch. Ale patří sem i budování nových podnikatelských nemovitostí, průmyslových zón atd. Žadatelem v tomto programu mohou být jak malé a střední firmy, tak i obce nebo obecně municipality, u nichž očekáváme hojnou účast. K další prioritě, tj prioritě 5, která je vymezena tématem služby pro rozvoj podnikání, náležejí oblasti služeb a nových trendů. Do oblasti služb byby zařazeny programy: Poradenství, Internacionalizace, Specializované veletrhy a mise v zahraničí a konečně ICT a strategické služby. Program Poradenství je zařazen jako novinka, jako jakási inovace; má výraznou alokaci 7,3 miliard Kč. Tento program v sobě bude zahrnovat tři komponenty; jedním z komponentů je provoz a další rozvoj Národního registru poradců, tedy ta aktivita, kterou realizuje již nyní CzechInvest s podporou evropských prostředků. Pak musí následovat umožnění přístupu malých a středních podnikatelů k certifikovaným kvalitním poradcům. Dalším komponentem programu Poradenství je budování, posilování a zlepšování kvality regionální, informační a poradenské infrastruktury. V současné době se bavíme, jak využít již fungující infrastrukturu, různá regionální, poradenská informační centra, byznys-inovation centra a samozřejmě spoustu dalších subjektů. Snažíme se tomuto dát nějaký rámec tak, aby malí a střední podnikatelé měli přístup ke kvalitním službám. Posledním komponentem programu Poradenství je tzv. program pro konkurenceschopnost, který je už přímo dotačním programem pro malé a střední podniky, kdy je dotováno, podporováno získání poradenských služeb ať už v oblasti marketingu, inovací, financí, nebo lidských zdrojů atd. Program Internacionalizace není klasickým dotačním programem (alokace je 202 milionů Kč). Je to nástroj pro agenturu CzechTrade na zlepšování jejich služeb, čili toto nebude vyhlašováno. Program Specializované veletrhy a mise v zahraničí (alokace 2 miliardy Kč) je pro podnikatele, zejména malé a střední k tomu, aby se mohli zúčastnit různých veletrhů v zahraničí. Program ICT a strategické služby je novinka s relativně velkou alokací (přes 11 miliard Kč) a bude podporovat zakládání center sdílených služeb, zakládání hi-tec opravárenských center a out-center s cílem zlepšit nabídku těchto služeb v Česku. Oblast nových trendů je zastoupena programem Trendy (alokace 463,7 milionů Kč). Je to poslední program v rámci OPPI. Tento program bude realizován agenturou CzechInvest a jeho cílem je shromažďovat informace o nových trendech v inovacích, informace o tom, co se děje ve světě, a poskytovat tyto informace malým a středním podnikatelům. Tolik tedy k programům, které naplňují priority OPPI. Nyní v další části navážu na kolegyni z Ministerstva průmyslu, půjde o novinky, které se dají očekávat v implementaci operačního programu Podnikání a inovace od budoucího roku. Zde bych chtěl zmínit zejména zavedení elektronické administrace žádostí. Ten tzv. e-Account, který tady už byl zmiňován, má posloužit žadatelům, aby se nemuseli zabývat tolik papíry, mohli s agenturou komunikovat elektronickou cestou. Prostřednictvím tohoto e-Accountu, což bude jakýsi klientský účet pro každého žadatele, bude vlastně usnadněn přístup k potřebným informacím pro realizaci určité-

124

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 125

RADIM KONEČNÝ ho projektu, čili budou tam k dispozici různé příručky, manuály atd., aby klient nemusel ty věci složitě vyhledávat na internetu. Bude možné sledovat, jak ten projekt postupuje, jak se schvaluje, jak se proplácí. Už jsme zavedli uspíšení data na vznik uznatelných nákladů, a tím se uspíší i realizace projektů. Při prvním podání projektu nebude potřeba dodávat celou složitou projektovou dokumentaci, čili ze strany agentury už při prvním kontaktu se žadatelem dojde k předběžnému posouzení, zda projekt může být realizován. Tak se můžeme vyhnout tomu, aby žadatelé zbytečně nepřipravovali haldy dokumentace, a poté jim bylo sděleno, že jejich projekt nemá šanci. Z toho se nám taktéž podařilo něco realizovat. Snažíme se snížit administrativu pro žadatele. Již jsme omezili v programu Inovace II některé přílohy žádostí, a věřím, že v tomto trendu budeme pokračovat. Podařilo se nám v tom novém systému od příštího roku rozfázovat předkládání dokumentů tak, aby žadatel nemusel vůbec poprvé hned donášet celý stoh dokumentace, aby měl čas na přípravu a mohl dokládat potřebné přílohy až tehdy, kdy je opravdu agentura potřebuje pro hodnocení. Taktéž už směřujeme ke zrychlení rozhodovacích procesů. Bude se poněkud lišit přístup u malých a u větších projektů. U malých projektů bude rozhodování nějakým způsobem zjednodušeno a taktéž bude zjednodušeno ekonomické hodnocení, ten tzv. rating, který dneska děláme pro menší projekty. Opravdu, tato věc bude jednodušší. Můj závěr nevyzní pesimisticky. Přesto, že máme v budoucím programovacím období řádově čtyřikrát až pětkrát více prostředků a máme nové programy, což bude znamenat nové výzvy, tak jsem přesvědčen, že máme tým schopných zkušených lidí, kteří – pokud se nám podaří je udržet – celý ten operační program zvládnou tak, aby se prostředky vynakládaly efektivně a aby to všechno vedlo k maximální spokojenosti našich klientů. Děkuji.

Hynek Opolecký Děkuji panu Konečnému. Trošku jsem ho hnal, aby zbyl čas na dotazy, takže kdo se hlásí? Máte slovo.

125

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 126

BLOK B

Panelová diskuse

David Vondrák Mně to nedá, abych se nezeptat ještě jednou. V dopoledním i v odpolední bloku se zde mluvilo o principu partnerství. Pan Konečný mluvil o tom, že princip partnerství funguje velmi uspokojivě prostřednictvím kulatých stolů s podnikatelskými prezentacemi. Z toho, co jste říkala Vy o „bojůvkách“, vyplývá, že princip partnerství nefunguje tak docela na úrovni řídících orgánů a administrativy. Z toho, jak pan Daněk zmínil určité překryvy, které se teď řeší v připomínkovém řízení mezi jednotlivými operačními programy, vyplývá možná určitý deficit nějaké koordinační role. Chtěl jsem se zeptat, jak Vy jako řídící orgán pociťujete absenci nějakého koordinačního orgánu, ať už by to byl současný rámec podpory Společenství, nebo Ministerstvo financí s nějakým silným politickým mandátem, který by třeba, dejme tomu, řešil otázky typu informačních systémů. Nevím, nakolik je řešen e-Account v souladu s připravovaným elektronickým formulářem, o kterém mluvil pan Daněk atd. Je jasné, že CzechInvest je evidentně předvoj, je ze všech implementačních agentur nejdále, stejně tak Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nezdá se, že by podobně uspokojivě fungovaly výhledy i u dalších řídících orgánů. Děkuji.

Marcela Příhodová To je velmi složitá otázka. Jak na ni odpovědět? Na to by někdy byla možná vhodná taková diskuse kolem malého kulatého stolu z očí do očí, protože o těchto věcech se nehovoří snadno. Nové programovací období je hodně široká oblast. Vstupuje do něj hodně řídících orgánů. Těmi půtkami jsem spíš myslela tady tu kritiku, kritiku třeba na této platformě, protože někteří lidé, pokud zažívají konkrétní příklad, že jejich projekt neuspěl, a oni se cítí poškozeni, tak buď píší stížnosti, nebo přijdou se svými bolestmi přímo za námi, i když se nás to netýká. Když to řeknu takhle obecně, tak se někdy ani neví, koho se to týká. Já jsem pro to, ty věci, tu kritiku konkretizovat, to je lepší, než ji uvádět v obecné rovině; to mi přijde jako demagogie, která není čím podložená. Tak toto jsem měla na mysli. Ale z hlediska vylepšení koordinační role je nutno říci, že největšími hráči, nebo těmi kdo o tom rozhodují, jsou vlastně Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí a my se jim musíme trošku podřizovat. V některých zemích – třeba v Estonsku nebo v Maďarsku – tuto roli má přímo ministerstvo financí, protože tam se rozhoduje o penězích; ono samo řídí, plní tu koordinační roli. Tady je otázka, když se to u nás rozdělí mezi uvedené dva resorty, zda je to dobré. Například moje osobní zkušenost: řídím jedno oddělení a už ani nemám možnost sledovat to, co se všechno na Ministerstvu pro místní rozvoj odehrává. Tam chodí zase 126

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 127

PANELOVÁ

DISKUSE

jiní lidé a my si ani ty informace nestačíme předat. Takže v tom kvapném tempu, v němž neustále stíháme jedno jednání za druhým, je opravdu velmi těžké v tom kolosu informací, nových pokynů a struktur všechno sledovat. Z tohoto programovacího období nemám špatný pocit, protože si myslím, že my, CzechInvest a další implementační agentury, jsme dělali a skutečně děláme, co můžeme, a že to jakžtakž přehledné je, ale mám obavy z toho dalšího programovacího období. A možná i proto někteří lidé odcházejí, že mají k odchodu i tento důvod, není to jen v penězích. Ta nepřehlednost je skutečně vidět. Ale kdo tady rozhodne o nějaké změně nebo o zjednodušení? Byl zde návrh nějakého poradenského orgánu udělat audit. Kdo to posoudí při množství toho, co se vygenerovalo? Už od začátku jsem byla proto, aby se nevytvářelo tolik řídících orgánů. Udělejme jich méně a pokračujme ve zkušenosti, která je. Snad Vám to jako odpověď bude stačit

Hynek Opolecký Děkuji. Hlásí se paní Klvačová.

Eva Klvačová Já jenom trochu pozlobím pana Konečného. Vy jste tady tak lehce zmínil, že k Vašim ambicím patří napravovat selhání trhu. Neobáváte se, že naopak takovýmto rozsahem věcného rozhodování způsobíte takové distorze trhu, že potom zákonitě trh selže? Jak máte definováno selhání trhu? Neselhal socialismus také proto, že byla dána priorita věcnému rozhodování před rozhodováním trhu? Když jsem si tady v duchu sčítala všechny miliardy, které půjdou mimo trh – no, to by v tom byl čert, aby to ten trh nepoškodilo. Pak ho budete muset napravovat.

Radim Konečný Děkuji. To je skutečně otázka na tělo. Já se pokusím, alespoň zčásti ji zodpovědět. Určitě jsou definované oblasti, na kterých se evidentně shodneme, zkusím jich pár vyjmenovat: podpora regenerace brownfieldů…

Eva Klvačová To vidíte jako tržní selhání?

Radim Konečný Myslím, že na tom se shoduje spousta expertů. Nevím, jestli jste byla někdy v poslední době třeba v Ostravě, polovina Ostravy – a teď se nechci nikoho dotknout, já jsem taky Ostravák – to je jeden velký brownfield. Trh s tím tady nepohne, do toho nikdo nejde, pro developerské firmy to není zajímavé, je to drahé, je samozřejmě mnohem dražší revitalizovat nějaký brownfield, a na něm si postavit nějakou výrobu, ať už je to obchodní dům, nebo ať jsou to byty, cokoliv, než stavět na zelené louce. Do toho trh nejde, a pokud stát nebude intervenovat, tak ty brownfieldy tam zůstanou. 127

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 128

BLOK B Další věc z oblasti inovací: obecně podpory malých a středních podniků – určitě není cílem podporovat dvě firmy. Dám příklad: dva pekaři v jednom městě, kteří vyrábějí stejné rohlíky, stejný chléb ze stejné mouky a cokoliv dalšího. Dát jednomu podporu a druhému ne, znamená znevýhodnit toho druhého. To by samozřejmě byl nesmysl, takto ta podpora není myšlena. Myšlena je tak, že se podporuje inovace, tzn. podporuje se něco, co na trhu není, tzn. tady se nedává konkurenční výhoda dvěma subjektům, které jsou na tom stejně, ale dává se, podporuje se ten, kdo inovuje, ten na tom bude lépe. Další věc: budování podnikatelské infrastruktury, podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků. To je záležitost možná diskutabilní. Dnes již fungují některé inkubátory na komerční bázi, ale myslím si, že nevznikl v České republice vůbec žádný podnikatelský inkubátor, který by od začátku byl financován pouze ze soukromých zdrojů. Tady zase je nutná nějaká počáteční podpora, počáteční investice státu do toho, aby se tato aktivita rozjela. Co se týká například podpory klastrů i inkubátorů: podpora, která se do toho dává, vlastně v jednotlivých letech klesá, protože cílem tady je, aby tato zařízení byla po nějaké době – třech, pěti letech – samofinancovatelná. Tohle jsou oblasti, kde trh selhává, alespoň já tam nějaká selhání trhu vidím. Selhání jsou nějakým způsobem definována, existuje nějaký rámec pro státní politiku, a myslím si, že o tom svědčí také to, že operační program není plošný, že nepodporujeme hlava nehlava všechny podnikatele tak, abychom utratili peníze, ale že jsou kriteria opravdu nastavena tak, aby se vybíraly projekty, které přinášejí hodnotu – něco zlepšují.

Hynek Opolecký Děkuji. Ještě nějaký dotaz z pléna?

Jiří Šatava Zemědělské služby Profi-Agro Přeštice, a.s. Chtěl bych se na něco zeptat: My řešíme využití určitých areálů, jak jste říkal brownfield, a většinou jsou to objekty, které jsou v konkursu, a máme s tím dost problémů. Konkursní správci s tím váhají, nebo spekulují. Mezitím to někdo rozkrade, zničí se to, ztratí to hodnotu o 50 nebo 70 % a pak už je to v podstatě nepoužitelné. Chtěl bych vědět, jestli nový program k tomuto problému bude ještě nějak ošetřen z hlediska legislativy, protože s tím jsou opravdu problémy. A přitom jsou technologie, které jsou tady žádoucí, konkrétně výroba bioplynu. Jde třeba o zemědělské areály, kde část objektů je vhodná k uskladnění biomasy, konkrétně třeba siláže, protože jsou tam senážní žlaby, nebo jsou tam původní věže, které byly na senáž atd. Mohl by CzechInvest, až se to bude nějak dolaďovat, zkonzulovat to z hlediska právních náležitostí? Děkuji.

Hynek Opolecký Děkuji za dotaz. 128

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 129

PANELOVÁ

DISKUSE

Radim Konečný Jen krátce. Co se týká toho, co jste zmínil, totiž využití biomasy, výroba bioplynu, to všechno je podporováno i v současné době. Souvisí to s koncepcí nebo politikou energetickou, čili s podporou využití obnovitelných zdrojů. Jak říkám, je spousta projektů i ve stávajícím operačním programu, které jdou přes Českou energetickou agenturu v programu Obnovitelné zdroje energie, čili toto je podpořitelné už nyní a do budoucna určitě také bude možné získat podporu na budování například bioplynových stanic. To v tom programu už je zahrnuto. Samozřejmě s jakou podporou to bude, nebo jak ten program bude přesně vypadat, to zatím nevím, o tom se jedná. Co se týká té první složitější otázky: v současném období se řešilo vykupování a dávání dohromady různě zatížených oblastí v brownfieldech či v postižených územích právě tou formou, že byly podporovány developerské společnosti, které mají dostatečné schopnosti, zdroje a zkušenosti na to, aby tato jednání vedly. Toto bylo možné v současném období. Z nějakých, pro mne nepříliš jasných důvodů Evropská komise v současné době vystupuje trošku proti tomuto způsobu podpory. Já těm důvodům moc nerozumím, nicméně jednáme s Evropskou komisí, zda i nadále bude možné podporovat developery, kteří mají za cíl zrekonstruovat, zrevitalizovat, dát dohromady nějaký brownfield, provést všechny výkupy, sanace, regenerace atd. Doufáme, že se to povede, a chtěli bychom to podporovat. Druhou možností je, že by tyto aktivity prováděl sám stát například prostřednictvím CzechInvestu. Ale za současné legislativy to možné není. My nejsme schopni ty pozemky nakupovat.

Hynek Opolecký: Hlásí se ještě paní Příhodová, prosím.

Marcela Příhodová Ještě poznámku k těm zemědělským objektům. Tam došlo určitě k vymezení mezi námi, tj. Ministerstvem průmyslu a obchodu, a Ministerstvem zemědělství. Měli o to zájem, takže určitou část v jejich novém programu mají. Došlo k vymezení tak, že plocha do dvou hektarů spadá do Zemědělství, nebo do ROPu – nevím to přesně –, ale my, CzechInvest, se zabýváme pouze těmi většími objekty nad dva hektary.

HynekOpolecký Děkuji.

Bohdan Vaněk Poradenská společnost Sancho Panza. Já mám reakci a otázku na paní Příhodovou z MPO, která se tady ohrazovala vůči kritice z různých stran, což si myslím, že není až tak na místě, protože víme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu patří mezi ty úspěšnější ve využití strukturálních fondů. Ale myslím si, že to, co tady obecně chybí, je zpětná vazba; a myslím, že chybí jak soukromým společnostem, tak zástupcům muni-

129

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 130

BLOK B cipalit, prostě naprosté většině. Zpětná vazba se mně jeví jako slabá, pomalá a nedostatečná. Mám sice dobrou zkušenost s CzechInvestem a kulatými stoly pro přípravu nových programů v rámci OPPI, ale to je jeden konkrétní příklad. Myslím si, že co se týče ministerstev, tak zpětná vazba je poměrně nedostatečná, a v důsledku toho nikdo neví, jak ministerstva pracují. Vůbec těch myšlenek, které se tu objevily bylo hodně. Není důvod říkat, že není kritika, nebo že nejsou podnětné připomínky jak něco napravit, protože jenom na této konferenci bylo řečeno spousta konkrétních návrhů, co a jak se dá zlepšit, ale nikdo nikdy se už nedozví, kam ty návrhy šly, co se s nimi stalo, jestli se jimi někdo zabýval. Je spousta stránek, kde jsou analýzy toho, co a jak je, ale není žádná stránka, kde by se zodpovědělo, že se nějakou připomínkou někdo zabýval, že je to nějakým způsobem řešeno, nebo že to bylo vyřešeno, nebo zda to bylo odloženo a z jakého důvodu. To se táká administrativy, a pak je další věc, totiž zpětná vazba v rámci projektů. To je zase kapitola sama pro sebe. Odpověď „Projekt byl odmítnut, protože ho zpracovává poradenská firma“ je, ať si o ní myslíme cokoliv, naprosto konkrétní a můžeme se proti takovému stanovisku bránit. Ale odpověď „Projekt byl odmítnut, protože nezískal dostatečný počet bodů“ poskytuje naprosto minimální informaci. Žadatel neví, jestli nevyhověl po finanční stránce, po stránce kvality projektu, jestli nevyhověl v plánování, ve zkušenostech, v čemkoliv. Prostě to se nedozví. Zde tedy zpětná vazba zcela chybí. Byl bych rád, kdybyste něco k té zpětné vazbě mohla říct, když už tady jste za MPO.

Hynek Opolecký Děkuji, hned dám slovo paní Příhodové, jen do toho vstoupím malým podotknutím. Souhlasím s Vámi, že se těžko mohu zlepšit na základě toho zamítavého odůvodnění, že jsem „získal málo bodů“. Když se z vyhodnocení nedozvím, jakou chybu jsem udělal, těžko ji mohu napravit Prosím.

Marcela Příhodová Teď budu mluvit jen za sebe, protože nemůžu mluvit za všechny. Zpětnou vazbu vidím třeba v tom, že jsem se zúčastnila této konference, že jsem tady byla od rána, přestože prezentaci jsem měla až odpoledne, že jsem věnovala čas tomu, abych poznala názory auditoria a abych na ně reagovala v diskusi. Protože zpětnou vazbu vítám, všude ji zdůrazňuji, šla jsem příkladem. Zajímala mě reakce nejen na můj příspěvek, a musím říct, že některé ty dopolední připomínky jsem, třeba neoprávněně, vztahovala na sebe, protože už jsem taková. Často, když slyším nějakou kritiku, tak se zamýšlím, zda se netýká také moji práce, mého pracoviště; občas mně tvrdíte, že my možná patříme ke špičce, ale právě proto je zpětná vazba důležitá, abychom se na té eventuální špičce udrželi. Zpětná vazba se realizuje na konferencích, předáváním informací apod. Domnívám se, že i v tomto – z hlediska těch kapacit, které máme k dispozici, a z hlediska toho, co s nimi můžeme dělat – se snažíme s CzechInvestem, s implementačními agenturami dělat dost. Ale myslím, že ne vše je efektivní; vrátím se k té 130

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 131

PANELOVÁ

DISKUSE

reklamě, která probíhala teď v televizi, na kterou se vynaložily hodně velké prostředky. Mám na mysli reklamu, kde pejsek kývá hlavou. Já si myslím, že ten, kdo neví, o co jde, tak to z reklamy nepochopil a reklama vůbec žádný efekt neměla. Zpětnou vazbu vidím spíše v uvádění dobrých příkladů, dobrých projektů, tohle mi přijde jako lepší pozitivní prvek. Něco už se objevilo. Ale možná, že z hlediska našeho řídícího orgánu by bylo dobré ještě říct, co chybí, co byste chtěli, co byste vyžadovali; nechtěla bych vám oponovat, ale uvažte, že na to třeba nemáme v současné době kapacity, nebo že se o to právě pokoušíme, že se to plánuje. Nedokážu vám teď víc říct. Co se týče výběrových kriterií, u programu Inovace nebo u některého dalšího, jsou tato kriteria vyvěšena, a myslím, že i bodování. Asi mě doplní pan Konečný. Je již jasná přehlednost o tom, co klient může dostat, nemůže dostat, jaká jsou nutná formální kriteria, která musí splnit, protože někdy opravdu ta formální kriteria nesplní – ale toto už nechám CzechInvestu.

Hynek Opolecký Pan Konečný, prosím.

Radim Konečný Děkuji. Já bych se na to podíval samozřejmě ze stránky implementace, čili z těch jednotlivých projektů, protože to mi je osobně bližší. Nevím, jestli příklad, který jste uváděl, že žadatel dostal vyrozumění, že byl zamítnut, protože nezískal minimální počet bodů, jestli to bylo v našich programech, nebo ne. Můžete to doplnit?

Bohdan Vaněk To, o čem jsem mluvil, myslím, se stává běžně. Téměř ve všech programech OPP nebo téměř ve všech, se kterými jsem se setkal, ta odpověď je, že žadatel neuspěl, protože nezískal dostatečný počet bodů. To, na co jsem si teď konkrétně vzpomněl, bylo u programu Inovace. A právě zde se mně to zdá ještě závažnější, protože je kladen důraz na inovace, a pokud se žadatel nedozví, v čem udělal v projektu chybu, tak vlastně neví, jestli je chyba v projektu, nebo ve společnosti, nebo ve zpracování.

Radim Konečný Tady mohu uvést jednu věc. My se to snažíme dělat tak, a jsou to naše závazné postupy, aby pro každý právě zamítaný projekt – samozřejmě netýká se to těch projektů, které jsou schváleny, tam asi žádné vysvětlení není potřeba – byly zformulovány komisí nebo konkrétním projektovým manažerem minimálně čtyři jasné body, proč ten projekt nevyšel, nebyl podpořen. Máme za to, že pokud tyto body neúspěšným žadatelům sdělíme, tak oni poté budou schopni se z toho poučit, vzít si z toho něco do budoucna a ten projekt následně připravit lépe, pokud je ta možnost. Pokud se stalo, že byla získána odpověď toho charakteru, který jste tady zmiňoval, jedná se pravděpodobně o něčí chybu či nevědomost, a to se stát může. Ale v programech, které dělá131

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 132

BLOK B me pro MPO, by se toto často stávat nemělo. Nicméně když se to přece stane, jsme vždycky k dispozici – alespoň pokud mohu hovořit za CzechInvest – k tomu, abychom podali příslušné vysvětlení. Když přijde žadatel, sjedná si schůzku a na ní je mu všechno vysvětleno, je mu dokonce ukázáno to konkrétní hodnocení, které se týká jeho projektu. Samozřejmě nezveřejňujeme jména hodnotitelů, to už bychom si hodně zahrávali s jejich bezpečností, ale jsme ochotni vždycky vyložit všechny důvody zamítnutí, vysvětlit je, ukázat, že proces hodnocení je u nás transparentní. Pokud se něco takévého stalo, je možné se ozvat a konkrétně konzultovat.

Hynek Opolecký Děkuji. Ještě paní Příhodová, prosím.

Marcela Příhodová Já bych ještě uvedla poznámku na základě své vlastní zkušenosti, neboť i já jsem se účastnila jedné hodnotitelské komise k inovacím. Tam skutečně klademe důraz na plnění kriterií, ale ta výběrová kriteria byla nastavena tak, že k nám přišla velká vlna stížností a připomínek. Bylo tomu tak proto, že výběrová kriteria byla nastavena skutečně velmi subjektivně. Rozvoj II se povedl, už se to vylepšilo, teď jsou tam objektivní, jasná kriteria. Zrovna tak u programu Inovace. Možná ta první vlna se tak nepodařila, přišly stížnosti, zase jsme na tom zapracovali a musím říct, že i když jsem v komisi jako pozorovatel za SF, tak hlavně dbám na to, aby tam byla skutečně všechna tzv. binární kriteria. A když nejsou splněna, tak se starám, aby v odpovědi při zamítnutí žádosti byla zdůrazněna. Možná, že to, co zde diskutující uvedl, se týká ještě nějakého projektu z minulé doby, kdy to nebylo ještě až tak jasné. Je také možné, že určitý projekt nedostane dostatečný počet bodů proto, že nesplňuje to základní kriterium, totiž že to není inovace, ale že je to částečně výzkum-vývoj, který v projektu, jenž usiluje o program Inovace, vůbec nesmí být, a že to není dokončený prototyp. Všechny tyto věci jsou popsány v metodice k programu Inovace II, takže bych řekla, že informace, které tam mají být, tam jsou a že program Inovace II je už vypilován tak, že by mohl být vzorem i pro další programy.

Hynek Opolecký Děkuji.

Bohdan Vaněk Jestli mohu reagovat, tak bych řekl, že to byl skutečně případ z první vlny inovací, takže je možné, že dnes už tomu tak není. Já už jsem se ke druhé vlně shodou okolností nedostal, neměl jsem žádný takový projekt, který bych tam chtěl uplatnit, takže je možné, že jste se v tomto zlepšili. Uznávám, že Rozvoj II je oproti původnímu výrazně vylepšený. Děkuji za odpověď. 132

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 133

PANELOVÁ

DISKUSE

Hynek Opolecký Děkuji za dotazy i za odpovědi. Nevidím nikoho, kdo by se hlásil. Asi již jste vyčerpáni, nebo máte vyčerpány všechny dotazy. Teď bych požádal paní Klvačovou, aby za zástupce hlavního organizátora přednesla nějaké zásadní závěrečné slovo. Prosím.

***

Eva Klvačová Myslím, že všechno podstatné, zásadní už zde bylo řečeno, takže v tuto chvíli bych jenom poděkovala panelistům jak dopoledním, tak i odpoledním, poděkovala bych vám všem za účast a poprosila bych vás, pokud máte zájem své připomínky nebo vůbec stanoviska poslat, abyste je zveřejnili na webových stránkách www.efp.cz. A jinak se s vámi těším nashledanou na příštím Evropském fóru podnikání; také mně můžete poslat, co byste chtěli, aby bylo předmětem příštího Evropského fóra podnikání – ať si nemusíme lámat hlavy sami. Děkuji vám všem.

Hynek Opolecký Děkuji paní Klvačové. Také já bych se chtěl s vámi rozloučit, protože dosud jsem to neudělal. Při té příležitosti mě napadlo takové rčení: Budu-li chtít, tak vždy v budoucnu najdu nedočerpané finanční zdroje. Nikdy to nebude na nulu. Může to být negativum, které někdo použije ve svůj prospěch nebo v něčí prospěch, ale já bych byl rád, kdyby se na to všichni dívali tak, že i nedočerpané zdroje nemusí znamenat, že to je negativní. Záleží na tom, na co byly zdroje čerpané, jakým způsobem byly čerpané, jak účelově, případně jaký přinesly České republice růst HDP na hlavu, jak tady zmínil, tuším, pan Zahradník. S tímto bych se s vámi rozloučil. Ještě bych poděkoval všemu osazenstvu v této budově, které se nám věnovalo, jak zvukařům nebo technice, tak obsluze, která se vám věnovala s občerstvením. A na samotný závěr bych si vás dovolil pozvat na číši vína. Příjemný večer.

133

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 134

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 135

KONKURENCE – KONVERGENCE – KOOPERACE Záznam příspěvků přednesených na konferenci pořádané 20. září 2006 NEWTON College, a.s. a Vzdělávacím střediskem na podporu demokracie Vytiskla tiskárna: SV, spol. s r. o., Na Louži 2a, Praha 10 Praha 2006 POLICY CENTRE FOR THE PROMOTION OF DEMOCRACY V Jámě 12 110 00 Praha 1 tel: 257 311 489 ISBN 80-903122-6-8

Opol-2006-zlom

29.11.2006

20:29

Stránka 136