Operativní pátrací prostředky a jejich využití v trestním řízení

Bankovní institut vysoká škola Praha katedra práva a veřejné správy

Operativní pátrací prostředky a jejich využití v trestním řízení Bakalářská práce

Autor:

Kamila Grošková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Vyškov

Mgr. Mojmír Pokorný

duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu.

práci

zpracovala

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora Ve Vyškově dne 20. dubna 2011

Kamila Grošková

Anotace Tato práce pojednává o operativně pátracích prostředcích využívaných v trestním řízení. Charakterizuje pojem operativně pátrací prostředky, rozděluje je podle současné právní úpravy v právním řádu České republiky a zabývá se jejich využitelností v současném trestním řízení. Také naznačuje pohled do dřívější právní úpravy a nakonec nabízí možnost pozitivních změn v současné právní úpravě.

Annotation This thesis deals with operative search instruments used in legal prosecution. It defines the term itself, categorizes it in accordance with the latest legislative adaptation in law of the Czech Republic and its usability in the current legal prosecution. The thesis concludes by reflecting on the previous legislative adaptation and suggests positive improvements in the context of the current legislative adaptation.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 5 Volba metodologie................................................................................................................. 6 1. Charakteristika operativně pátracích prostředků a souvisejících pojmů ................. 7 2. Z historie právní úpravy operativně pátracích prostředků u Policie ČR ................ 11 3. Současná právní úprava operativně pátracích prostředků....................................... 15 3.1 Obecně o operativně pátracích prostředcích ............................................................... 15 3.2 Předstíraný převod ...................................................................................................... 17 3.3 Sledování osob a věcí .................................................................................................. 18 3.4 Pouţití agenta .............................................................................................................. 21 4. Současná právní úprava tzv. „podpůrných“ operativně pátracích prostředků a dalších prostředků .............................................................................................................. 25 4.1 Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky ..................................... 25 4.2 Celní správa ČR .......................................................................................................... 26 4.3 Vojenská policie .......................................................................................................... 27 4.4 Vězeňská sluţba ČR .................................................................................................... 27 4.5 Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství ..................................................................................................................... 28 5. Využití operativně pátracích prostředků v trestním řízení ...................................... 31 5.1 Předstíraný převod ...................................................................................................... 34 5.2 Sledování osob a věcí .................................................................................................. 35 5.3 Pouţití agenta .............................................................................................................. 37 6. Využití podpůrných operativně pátracích prostředků v trestním řízení................. 42 6.1 Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky ..................................... 42 6.2 Celní správa ČR .......................................................................................................... 43 6.3 Vojenská policie .......................................................................................................... 43 6.4 Vězeňská sluţba ČR .................................................................................................... 43 6.5 Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství ..................................................................................................................... 44 7. Právní úprava operativně pátracích prostředků v ČR de lege ferenda ................... 45 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................. 46

4

ÚVOD Jiţ od roku 2003 pracuji ve zdravotnictví, konkrétně jako zdravotní sestra. Z této pozice tedy znám celou řadu problémů a neduhů, se kterými se současné české zdravotnictví potýká. Jedním z těchto neduhů je i korupce, která se jiţ dlouhá léta ve zdravotnictví vyskytuje, a nutno dodat, ţe jak od pacientů, tak od zdravotnického personálu (zejména lékařů, kteří ze své pozice mohou logicky celou řadu věcí ovlivnit) jiţ bývá brána i jako jakási „normální“ záleţitost, která k práci ve zdravotnictví patří. O vysoké míře zkorumpovanosti v českém zdravotnictví svědčí i průzkumy mapující zkorumpovanost v jednotlivých sektorech společenského ţivota. 1 Z nich vyplývá, ţe zdravotnictví je veřejností vnímáno jako jedno z nezkorumpovanějších odvětví. Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, neboť v mém okolí se jedna z lékařek „zpronevěřila“ své profesi a pro trestný čin přijetí úplatku byla policií trestně stíhána, poté obţalována a v současné době je tato věc jiţ před soudem.2 Z uvedených důvodů mě vţdy zajímalo, jak je moţno korupci odhalit, zjistit pachatele a poté jej postavit před soud. Z médií jsem se dozvěděla, ţe z důvodu, ţe korupce je tzv. skrytou kriminalitou, tj. kriminalitou, kde schází zjevný poškozený, který by věc oznámil příslušným úřadům. Proto jedinou moţností, jak můţe policie tento druh kriminality spolehlivě odhalit, zadokumentovat a objasnit je právě vyuţití operativně pátracích prostředků. Z tohoto důvodu mě vţdy zajímalo, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá a jaké jsou moţnosti nejen policie, ale i ostatních orgánů činných v trestním řízení, při jejich vyuţití v trestním řízení. Proto jsem si pro svou bakalářskou práci toto téma zvolila. Z tohoto důvodu se i v této bakalářské práci o korupci a o vyuţití operativně pátracích prostředků pro její vyšetřování zmíním více neţ o ostatních druzích kriminality, kde jistě lze při jejím potírání operativně pátracích prostředků také vyuţít. V této práci se tedy budu snaţit vymezit pojem operativně pátrací prostředky, dále pak budu popisovat jejich současnou právní úpravu. V rámci právní úpravy naznačím, které orgány jsou oprávněny tyto prostředky pouţívat, také se zmíním o dřívější právní úpravě operativně pátracích prostředků, která platila před 1. lednem 2002. Nakonec se budu snaţit navrhnout některé moţnosti, jak podle mého názoru českou právní úpravu změnit k lepšímu.

1

2



. .

5

Volba metodologie Při zpracování této bakalářské práce a k dosaţení jejího cíle práce jsem zvolila metody analýzy, syntézy, studia odborné literatury, komparace literatury a řízeného rozhovoru s odborníkem z praxe Policie ČR. Tyto metody jsem zvolila proto, ţe tato práce především popisuje současný a dřívější stav právní úpravy operativně pátracích prostředků a moţnosti jejich současného vyuţití v trestním řízení. Nakonec jsem naznačila svůj názor na moţnost zlepšení současné právní úpravy za účelem lepšího a efektivnějšího vyuţití operativně pátracích prostředků – tedy jsem po studiu odborné literatury zjištěné informace analyzovala a následně vyuţila syntézy těchto informací. Zjištěné informace a výsledky jsem i poté konzultovala s odborníkem z praxe.

6

1. Charakteristika

operativně

pátracích

prostředků

a

souvisejících pojmů Předmětem trestního řízení je určitý skutek. Úkolem trestního řízení je zjištění, zda se určitý skutek stal a zda je trestným činem. Skutek je událost, která se stala v minulosti a kterou mají orgány činné v trestním řízení poznat. Skutek je poznáván jeho „rekonstrukcí“ – ta se činí zvláštním postupem upraveným trestním řádem, který se nazývá dokazování. Dokazování probíhá jiţ v přípravném řízení trestním. Při dokazování se střetávají dva protikladné poţadavky: -

ochrana práv a svobod jednotlivce,

-

represivní práce státních orgánů, které mohou znamenat váţnou potenciální hrozbu pro práva a svobody jednotlivce,

přičemţ mezi těmito krajními body dochází ke stálému napětí, střetu, ovlivňování. Rozpor mezi těmito poţadavky řeší nauka a soudní praxe.3 Skutečnost, která má být zjištěna, se označuje jako předmět důkazu. Prostředek, který je pouţíván při dokazování k poznání skutečnosti, která je předmětem důkazu, se nazývá důkazní prostředek. Důkazem je pak přímý poznatek, který orgán činný v trestním řízení získal o předmětu důkazu z důkazního prostředku při procesním dokazování. Kaţdý důkaz je pak nutně spjat s určitou osobou nebo věcí, tyto osoby nebo věci se pak označují jako nositel důkazu (případně pramen důkazu). Dokazování se rozumí zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehoţ úkolem je umoţnit těmto orgánům poznání skutečností důleţitých pro rozhodnutí. 4 V rámci dokazování se pak vyuţívají i operativně pátrací prostředky, které jsou v rámci shora uvedených pojmů důkazního práva5 důkazními prostředky. Operativně pátrací prostředky jsou vyuţívány v rámci tzv. operativně pátrací činnosti. Operativně pátrací činnost lze charakterizovat jako ucelený systém postupů, pouţívání operativně pátracích prostředků (§ 158b aţ § 158f trestního řádu, § 37a aţ § 37c zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon), podpůrných operativně pátracích prostředků (§ 72 aţ § 77 3

MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, 1996-. s. 5 CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, 2001. s. 166-167 4 MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, 1996-. s. 5 CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, 2001. s. 167170 5 CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, 2001. s. 167-170

7

zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, § 33b aţ § 33f zák. ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon), uskutečňovaný pověřeným policejním orgánem podle ustanovení trestního řádu, zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, zákona ČNR č. 555/1992 Sb. o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi ČR a zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon a z nich vycházejících interních aktů řízení, převáţně utajovaným způsobem, zaměřený k ochraně zájmů chráněných zákony a mezinárodními smlouvami, jimiţ je ČR vázána, v trestněprávní oblasti a spočívající v soustavném získávání, shromaţďování, prověřování, případně rozpracovávání operativních informací. Je třeba dále doplnit, ţe v § 3 odst. 1 písm. f) a § 21 zákona č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii je obsaţeno oprávnění Vojenské policie k pouţívání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky. Dále pak v § 7, § 8, § 9 a § 15 zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní

informační

sluţbě

je

obsaţeno

oprávnění

této

sluţby

k pouţívání

zpravodajských prostředků a zpravodajské techniky, a dále v § 11 aţ § 18 zák. č. 67/1992 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství, a v neposlední řadě ještě § 18 zák. č. 153/1994 Sb. o zpravodajských sluţbách ČR, týkající se Úřadu pro zahraniční styky a informace, je obsaţeno oprávnění k vyuţívání sledování osob a věcí, krycích dokladů, nástrahové a zabezpečovací techniky a osob jednajících v jejich prospěch.6 Operativně pátrací činnost se vyznačuje některými zvláštnostmi: a) je důvěrné povahy a je uskutečňována speciálními metodami a prostředky, které jsou převáţně utajované, b) má průzkumný charakter, podnětem k jejímu provádění jsou často informační signály značně neurčité povahy; druh volbu metod a prostředků jejího uskutečňování

určuje

charakter

sledovaného

cíle

(zabránění

spáchání

protiprávního jednání, odhalení latentních trestných činů, pátrání po osobách atd.). Podle účelu lze rozlišit: -

operativně pátrací činnost konaná s cílem zabránit trestným činům, odhalit je a objasnit jejich pachatele,

6

-

operativně pátrací činnost konaná za účelem pátrání po osobách a věcech,

-

operativně pátrací činnost konaná za účelem prevence trestných činů.

ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 247 obdobně i: ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 967-968

8

Operativně pátrací činnost lze také charakterizovat i jako postup oprávněných policistů při získávání poznatků o trestné činnosti 7 převáţně utajovaným způsobem a při pouţívání příslušných prostředků operativně pátrací činnosti v souvislosti s předcházením trestným činům,

vyhledáváním,

odhalováním,

objasňováním

a

dokumentováním

skutečností

nasvědčujících tomu, ţe byl spáchán trestný čin, a v souvislosti s plněním úkolů policejních orgánů v trestním řízení.8 Operativně pátrací prostředky lze „pozitivně“ charakterizovat jako souhrn opatření policejních orgánů uskutečňovaných podle trestního řádu a v souladu s dalšími právními předpisy, jejichţ účelem je předcházení, odhalování a objasňování trestné činnosti, jakoţ i pátrání po skrývajících se pachatelích, pátrání po dalších osobách a pátrání po věcných důkazech.9 K tomuto vymezení bych ještě doplnila, ţe je dále moţné, aby tyto prostředky pouţil i jiný orgán činný v trestním řízení neţ policejní orgán, a sice i státní zástupce případně soud, neboť podle § 158f trestního řádu lze tyto prostředky vyuţít i po zahájení trestního stíhání případně po podání obţaloby, přičemţ po podání obţaloby o jejich pouţití rozhoduje předseda senátu soudu I. stupně (jinak se uplatní obecná pravidla stanovená v § 158b aţ § 158e trestního řádu). „Negativně“ lze operativně pátrací prostředky vymezit tak, ţe stanovíme to, co operativně pátracími prostředky není. Operativně pátracími prostředky tedy nejsou: -

zpravodajské prostředky podle § 7, § 8, § 9 a § 15 zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě,

-

zpravodajské prostředky podle § 11 zák. č. 67/1992 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství,

-

vyuţívání sledování osob a věcí, krycích dokladů, nástrahové a zabezpečovací techniky a osob jednajících v jejich prospěch Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenskou zpravodajskou sluţbou (§ 18 odst. 1, 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách ČR)

7

§ 69 a § 70 zák. č. 273/2008 Sb., v platném znění čl. 1 písm. d) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 190/2008 o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin 9 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 247 MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, 1996-. s. 5-6 obdobně i: ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 967-968 8

9

-

podpůrné operativně pátrací prostředky podle § 72 aţ § 77 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR,

-

podpůrné operativně pátrací prostředky podle § 37a aţ § 37c zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon. 10

10

ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 247-248 MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, 1996-. s. 5-6 obdobně i: ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 967-968

10

2. Z historie právní úpravy operativně pátracích prostředků u Policie ČR Současná právní úpravy operativně pátracích

prostředků

potaţmo

podpůrných

operativně pátracích prostředků platí resp. je účinná s drobnými obměnami ode dne 1. 1. 2002 a byla v případě operativně pátracích prostředků podle trestního řádu nově upravena novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb. Tento zákon upravil nově i podpůrné operativně pátrací prostředky upravené tehdy platným a účinným zákonem ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Podstatnou změnou pro podpůrné operativně pátrací prostředky pak znamenalo přijetí „nového“ zákona o Policii ČR – zákona č. 273/2008 Sb. s účinností ode dne 1. 1. 2009. Je nutno dále doplnit, ţe organizace Policie ČR, potaţmo jejích orgánů zabývajících se trestním řízením byla jiná. Orgánem činným v trestním řízení byl ještě mimo soudu, státního zástupce a policejního orgánu také vyšetřovatel. 11 Vyšetřovatel byl obecně příslušným k vyšetřování trestných činů, zahájení trestního stíhání apod. 12 Podle § 4 zákona ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR účinného před 1. 1. 2002 vyšetřování konali vyšetřovatelé policie jmenovaní ministrem vnitra. Před 1. 1. 2002 také neexistovala Sluţba kriminální policie a vyšetřování, resp. útvary této sluţby, ale byla Sluţba kriminální policie a zvlášť Úřady vyšetřování, které byly sloučeny právě zákonem č. 265/2001 Sb., který změnil trestní řád i zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Trestní řád, účinný před 1. 1. 2002 neupravoval ţádné operativně pátrací prostředky. Tuto právní úpravu obsahoval zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, účinný před 1. 1. 2002. Tento zákon tuto problematiku upravoval v §§ 33 aţ 37 jako „oprávnění k pouţívání operativně pátracích prostředků a operativní techniky“. Podle tohoto zákona se jednalo o: a) operativně pátrací prostředky - sledování osob a věcí, - vyuţívání osob jednajících ve prospěch sluţby kriminální policie, - krycí doklady, - nástrahová a zabezpečovací technika, - předstíraný převod věci, - pouţití agenta.13

11

§ 12 odst. 1 trestního řádu, ve stavu právní úpravy před 1.1.2002 § 161 trestního řádu, ve stavu právní úpravy před 1.1.2002 13 § 34a zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve stavu právní úpravy před 1.1.2002 12

11

b) operativní techniku – tou se rozumělo zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory pouţívané utajovaným způsobem při: - vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za vyuţití kriminalistických metod, - odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, - pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případech, ţe jsou uţívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.14 Vyuţívat tyto operativně pátrací prostředky a operativní techniku mohla sluţba kriminální policie (v současnosti po reorganizaci Sluţba kriminální policie a vyšetřování), sluţba policie pro odhalování korupce a závaţné hospodářské trestné činnosti (po reorganizacích po roce 2002 jiţ Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV) a útvar inspekce ministra vnitra (od 1. 1. 2009 Inspekce Police ČR). Pouţití operativně pátracích prostředků připadalo v úvahu při: -

odhalování úmyslných trestných činů,

-

zjišťování pachatelů úmyslných trestných činů. Přísnější podmínky platily pro pouţití operativní techniky, kterou mohly uvedené

sluţby a útvary vyuţívat při: -

odhalování zvlášť závaţných úmyslných trestných činů15, nebo

-

jiných úmyslných trestných činů, k jejichţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a

-

při zjišťování pachatelů uvedených trestných činů. Další přísnější podmínky platily i pro pouţití agenta, kterého mohla sluţba kriminální

policie a sluţba policie pro odhalování korupce a závaţné hospodářské trestné činnosti (nikoliv tedy útvar inspekce ministra vnitra) pouţít při: -

odhalování zvlášť závaţných úmyslných trestných činů16, nebo

-

jiných úmyslných trestných činů, k jejichţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a

-

při zjišťování pachatelů uvedených trestných činů,

-

při zjišťování pachatelů trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení17 (v současném trestním zákoníku obdoba organizované zločinecké skupiny18).

14

§ 35 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve stavu právní úpravy před 1.1.2002 § 41 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do 31.12.2009 16 § 41 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do 31.12.2009 15

12

Na rozdíl od současné právní úpravy operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků bylo před rokem 2002 k pouţití operativně pátracích prostředků a operativní techniky nutné povolení pouze v případě pouţití agenta a veškeré operativní techniky. Povolení vydával soudce krajského soudu.19 Ostatní operativně pátrací prostředky resp. moţnost jejich pouţití nebyly vázány na povolení. Uvedené operativně pátrací prostředky a operativní technika byly v době před 1. 1. 2002 běţně uţívány jako důkaz v trestním řízení.

20

Jediný rozdíl byl pořizování

odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu podle § 35 písm. b) zák. ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, ve znění účinném před 1. 1. 2002 a odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu, ve znění účinném před 1. 1. 2002 (v pozměněné podobě je účinné i v současné právní úpravě), kdy někteří odborníci zastávaly názor, ţe odposlech podle zákona o policii nemohl nahrazovat odposlech podle trestního řádu, avšak mohl slouţit pouze jako podklad pro opatření dalších důkazů, event. pro provedení dalších důkazních prostředků – např. pro odposlech podle trestního řádu. Tento názor však byl i v odborné literatuře vyvracen.21 Pokud se týče právní úpravy operativně pátracích prostředků podle zákona ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR ve stavu právní úpravy před 1. 1. 2002, tak lze uvést, ţe i tato právní úprava zřejmě měla své opodstatnění a zaznamenala i nemalé úspěchy, co se týče odhalování té nejzávaţnější kriminality – zejména pak korupce. V tomto případě mám na mysli tzv. „kriminální spis Krakatice“ 22 . Tento spis odhalil propojení nejvyšších vládních činitelů s tehdejším praţským podsvětím, a také jejich vzájemné ovlivňování. Zřejmě bohuţel právě kvůli tomu, ţe informace získané těmito odposlechy měli podle tehdejší právní úpravy pouze „operativní charakter“, nikoliv důkazní, a proto celý tento případ neměl soudní dohru.

17

§ 89 zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do 31.12.2009 § 163a zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do 31.12.2009 18 § 129 trestního zákoníku, v platném znění § 361 trestního zákoníku, v platném znění 19 § 34b odst. 4 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění účinném před 1.1.2002 § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění účinném před 1.1.2002 20 Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod čj: 7 Tz 116/2000 z 13.6.2000 21 MUSIL, Jan; KRATOCHVÍL, Vladimír; ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha C.H.Beck, 1999, s. 225 22 Např.SLONKOVÁ, Sabina. aktuálně.cz. 2008. [cit. 2008-04-09].Dostupný z WWW:. SLONKOVÁ, Sabina. aktuálně.cz. 2009. [cit. 2009-09-13].Dostupný z WWW:. Kolektiv autorů. zprávy.idnes. 2008. [cit. 2008-09-22]. Dostupný z WWW: .

13

Do trestního řádu byla současná právní úprava operativně pátracích prostředků, jak jsem jiţ naznačila, zařazena novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb., kdy byla v modifikované podobě převzata úprava pouţívání operativně pátracích prostředků dosud obsaţená v tehdy účinném zákoně ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Smyslem této novely a nové právní úpravy těchto prostředků bylo: -

odstranění do určité míry duplicitní právní úpravy některých zásahu do základních práv a svobod uskutečňovaných v souvislosti s trestním řízením obsaţené právě v zákoně ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR a trestním řádu,

23

-

rozšíření moţnosti státního zástupce vykonávat i v této oblasti dozor,

-

zajištění procesní vyuţitelnosti výsledků této činnosti pro další trestní řízení.23

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 967 Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s. 905

14

3. Současná právní úprava operativně pátracích prostředků 3.1 Obecně o operativně pátracích prostředcích Při právní úpravě operativně pátracích prostředků je třeba vycházet především z Ústavy České republiky24 a Listiny základních práv a svobod25, coţ jsou základní právní prameny českého právního řádu a navíc stanovují ústavní limity lidských práv a svobod, do nichţ smí být zasahováno jen v souladu s těmito prameny a pouze na základě zákona. 26 Výhradním právním pramenem pro trestní řízení je trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním /trestní řád/), a proto i vlastní podrobnou právní úpravu operativně pátracích prostředků je třeba hledat především zde. Trestní řád pojednává o operativně pátracích prostředcích a podmínkách jejich pouţití v § 158b aţ § 158f, a zná tyto operativně pátrací prostředky: 1) předstíraný převod (§ 158c trestního řádu), 2) sledování osob a věcí (§ 158d trestního řádu), 3) pouţití agenta (§ 158e trestního řádu). Operativně pátrací prostředky mohou pouţívat „pověřené policejní orgány“. 27 Tyto policejní orgány pověřuje moţností pouţívat operativně pátrací prostředky: -

ministr vnitra – pokud jde o Inspekci Policie ČR u trestných činů, k jejichţ prověřování je tato inspekce oprávněna (neboť jde o útvar Ministerstva vnitra ČR, i kdyţ ředitele této inspekce jmenuje a odvolává vláda ČR28),

-

ministr spravedlnosti – pokud jde o Vězeňskou sluţbu ČR, pokud se týká pouţití operativně pátracích prostředků v objektech Vězeňské sluţby, tzn. ve věznicích 29 a dále pak pověřené orgány Vězeňské sluţby ČR u trestných činů, k jejichţ prověřování jsou tyto orgány oprávněny30,

24

ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, v platném znění usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., kterým se vydává Listina základních práv a svobod, v platném znění 26 čl. 2 odst. 3 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb. Ústavy České republiky, v platném znění čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., kterým se vydává Listina základních práv a svobod, v platném znění 27 § 158b odst. 1 trestního řádu 28 § 103 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění, § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 29 § 16, § 16a, 16b zákona č. 555/1992 Sb., v platném znění 30 § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 25

15

-

ministr financí – pokud jde o pověřené celní orgány (odbory pátrání jednotlivých celních ředitelství 31 ) u trestných činů, k jejichţ prověřování jsou tyto orgány oprávněny32,

-

ministr obrany – pokud jde o Vojenskou policii (její sloţka – sluţba odhalování a dokumentace trestné činnosti) u trestných činů, jejichţ prověřování je Vojenská policie oprávněna33,

-

ředitel Bezpečnostní informační sluţby – pokud jde o pověřené orgány této sluţby v řízení o trestných činech příslušníků této sluţby,

-

ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace - pokud jde o pověřené orgány tohoto úřadu v řízení o trestných činech příslušníků tohoto úřadu,

-

ředitel Vojenského zpravodajství - pokud jde o pověřené orgány tohoto zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků tohoto zpravodajství,

-

policejní prezident u útvarů Policie ČR.34 Pokud jde o Policii ČR, která je „nejčastějším“ policejním orgánem, tak platí, ţe ne

kaţdý útvar Policie ČR vystupuje v trestním řízení jako policejní orgán, a ne kaţdý policejní orgán (útvar Policie ČR) je oprávněn k pouţívání operativně pátracích prostředků. V Policii ČR jsou na základě pověření policejního prezidenta k pouţívání operativně pátracích prostředků oprávněny útvary Sluţby kriminální policie a vyšetřování. 35 Útvary Sluţby kriminální policie a vyšetřování („SKPV“) Policie ČR jsou: a) útvary s celostátní působností: -

Národní protidrogová centrála SKPV,

-

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV,

-

Útvar odhalování organizovaného zločinu SKPV,

-

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV,

-

Útvar speciálních činností SKPV,

31

. . . 32 § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 33 § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění . 34 § 12 odst. 2 a § 158b trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 248-249 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 968-970 35 čl. 2 písm. a) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 194/2008 čl. 2 písm. b, d) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 197/2008 čl. 2 písm. g) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 209/2008

16

-

Útvar zvláštních činností SKPV.

b) útvary zřízené v rámci krajských ředitelství policie: -

útvary SKPV v rámci celého krajského ředitelství,

-

útvary SKPV na jednotlivých územních odborech krajského ředitelství.36

Výjimkou pro moţnost pouţití operativně pátracích prostředků je pouţití agenta, neboť tím můţe být na vyţádání policejního orgánu – pouze útvaru SKPV Policie ČR pouze příslušník Policie ČR. V případě tohoto operativně pátracího prostředku navíc podle interních aktů řízení Policie ČR platí to, ţe ho vţdy provádí specializovaný útvar – tzv. Útvar speciálních činností SKPV.37

3.2 Předstíraný převod Předstíraným převodem se rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci, -

k jejímuţ drţení je třeba zvláštního povolení,

-

jejíţ drţení je nepřípustné,

-

která pochází z trestného činu, nebo

-

která je určena ke spáchání trestného činu.38 Předstíráním koupě či prodeje se rozumí uzavření příslušné smlouvy jen „naoko“.

Jiným způsobem převodu předmětu plnění můţe být např. darovací smlouva nebo nabytí věci v dědickém řízení. Takovéto úkony jsou poté z hlediska zákona neplatné.39 Věc, k jejímuţ drţení je třeba zvláštního povolení můţe být povolení k zakoupení střelné zbraně, omamné látky, psychotropní látky, jedy, radioaktivní materiál, výbušniny apod. Věcí, jejíţ drţení je nepřípustné se rozumí věci, které nemohou být předmětem vlastnických vztahů, zejména se jedná o zakázané zbraně a střelivo, některé výbušniny, některý radioaktivní materiál.

36

§ 6 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění . . . 37 §158e odst. 1 a 2 trestního řádu, v platném znění Závazný pokyn policejního prezidenta č. 194/2008 . 38 § 158c trestního řádu, v platném znění 39 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 975

17

Věc pocházející z trestného činu můţe být věc, kterou si pachatel neoprávněně přisvojil (např. krádeţí, loupeţí apod.), a můţe se jednat např. o padělané peníze, či přijatý úplatek. Věcí, která je určena ke spáchání trestného činu je věc, která byla opatřena za účelem spáchání trestného činu. Můţe to být např. padělatelské náčiní, zařízení na výrobu omamných a psychotropních látek,40 nebo i úplatek, který má být předán. Předstíraný převod můţe policejní orgán provést pouze na základě písemného povolení státního zástupce. 41 Nelze tedy toto povolení dát pouze ústně či telefonicky. V naléhavých případech lze vyuţít moţnosti, kdy lze předstíraný převod provést bez tohoto písemného povolení, a v tomto případě pak musí policejní orgán o povolení bezodkladně dodatečně poţádat, a pokud povolení do 48 hodin neobdrţí, je policejní orgán povinen provádění předstíraného převodu ukončit, a informace, které v této souvislosti zjistil, nijak nepouţít. Vlastní povolení má z hlediska trestněprocesní teorie formu opatření, a proto nepřipadají v úvahu opravné prostředky.42 Podrobnosti k provádění předstíraného převodu upravují interní akty řízení jednotlivých policejních orgánů. V případě Policie ČR mohou vlastní předstíraný převod provádět policejní útvary oprávněné k pouţití operativně pátracích prostředků, které se příslušnou trestnou činností zabývají, případně na jejich ţádost specializovaný útvar – Útvar speciálních činností SKPV.43

3.3 Sledování osob a věcí Sledováním osob a věcí se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky.44

40

ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 250 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 975-976 RŮŢIČKA, Miroslav. K platné zákonné a interní úpravě postupu státních zástupců při vyuţívání operativně pátracích prostředků. Sborník příspěvků z mezinárodního semináře uskutečněného na Policejní akademii ČR 2. listopadu 2004. Použití operativně pátracích prostředků k získání důkazů pro trestní řízení. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 2004, s. 14 41 § 158c odst. 2 trestního řádu, v platném znění 42 § 158c odst. 3 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 976-977 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 76-80 43 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 197/2008 44 § 158d odst. 1 trestního řádu, v platném znění

18

Při sledování tedy jde o: -

získávání poznatků o osobách a věcech (které jsou důleţité pro objasňování a prověřování trestné činnosti),

-

utajovaným způsobem (utajení ve vztahu k osobám, které jsou sledovány, nebo které nakládají se sledovanou věcí),

-

technickými nebo jinými prostředky (technickými prostředky se rozumí všechny prostředky, které umoţňují sledování osob a věcí na dálku /od dalekohledu, přes odposlech určitého prostoru-tzv. sledování prostoru, přístroje ke zjišťování obsahu písemností, mikrofony/; jinými prostředky se rozumí vlastní sledování-pozorování osoby nebo věci).45 Konkrétně se sledováním technickými prostředky rozumí sledování prováděné

zejména optickými, elektrotechnickými, radiotechnickými, fototechnickými, chemickými, mechanickými a jinými technickými prostředky a zařízeními nebo jejich soubory. Sledováním jinými prostředky činnost příslušníků Policie ČR- specializovaných pracovišť, spočívající zejména ve vizuálním pozorování na místech veřejnosti přístupných, při kterém jsou pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy. Jinými záznamy pak lze konkrétně rozumět zejména písemné nebo datové záznamy o pohybu a činnosti sledovaného objektu46 (např. GPS). Z právní úpravy sledování osob a věcí47 vyplývá, ţe existují tři typy sledování osob a věcí: a) sledování bez pořizování záznamů, tzn., aniţ by o něm byly pořizovány záznamy, b) sledování, při kterém jsou pořizovány zvukové obrazové nebo jiné záznamy, těmito záznamy se rozumí záznamy prováděné pomocí technického zařízení v průběhu provádění úkonu, nikoliv pozdější případný úřední záznam policisty, který sledování prováděl, c) sledování, které zasahuje do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo tajemství jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za pouţití technických prostředků. Podle toho o jaký typ sledování se jedná, liší se i povolovací reţim sledování.48 45

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 980 46 čl. 2 odst. 1 písm. a, b, c) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 209/2008 47 § 158d trestního řádu, v platném znění 48 Tamtéţ. ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 979-980

19

Ke sledování bez pořizování záznamů není třeba ţádného povolení, toto je plně v pravomoci policejního orgánu. Sledování osob a věcí, při němţ jsou pořizovány obrazové nebo jiné záznamy, můţe policejní orgán uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce.49 V tomto případě, stejně jako u předstíraného převodu, nelze tedy toto povolení vydat ústně, telefonicky či faxem. Toto povolení můţe státní zástupce vydat pouze na podkladě písemné ţádosti policejního orgánu. Základní náleţitosti ţádosti i povolení stanovuje trestní řád. 50 Doba sledování můţe být maximálně 6 měsíců. Můţe být ale státním zástupcem opětovně prodluţována na základě další písemné ţádosti policejního orgánu. U tohoto typu sledování lze sledování uskutečnit i bez povolení, jestliţe věc nesnese odkladu. V takové případě je však policejní orgán povinen o toto povolení bezodkladně dodatečně poţádat, a pokud povolení do 48 hodin neobdrţí, je povinen sledování ukončit, pořízený záznam ze sledování zničit a zjištěné informace nijak nepouţít, obdobně jako u předstíraného převodu. U tohoto typu sledování (stejně jako u třetího typu sledování) jej lze provádět se souhlasem osoby, do jejichţ práv a svobod má být zasahováno (to můţe být např. vydíraná osoba, osoba poţádaná o úplatek apod.). Sledování, které zasahuje do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo tajemství jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za pouţití technických prostředků, lze uskutečnit pouze na základě předchozího povolení soudce. Návrh na takovéto sledování v praxi zpravidla podává státní zástupce (přičemţ podnět státnímu zástupci k tomuto v praxi pravděpodobně vţdy bude dávat policejní orgán), i kdyţ to zákon výslovně neuvádí. V případě, ţe by návrh na toto povolení podal přímo policejní orgán, nemá to na vydání takového povolení vliv. Důvodem toho, ţe povolení k třetímu typu sledování vydává soudce, je to, ţe se v tomto případě jedná o zásah do nejvýznamnějších práv zaručených Listinou základních práv a svobod. Při případném vstupu do obydlí nesmí policejní orgán provést jiné úkony neţ takové, které směřují k umístění potřebných technických prostředků. Základní náleţitosti ţádosti i povolení stanovuje trestní řád. 51 Doba sledování můţe být maximálně 6 měsíců. Můţe být ale soudcem opětovně prodluţována na základě další písemné ţádosti policejního orgánu. U tohoto typu sledování nemůţe policejní orgán toto sledování uskutečnit bez povolení soudce, i kdyţ věc nesnese odkladu. Naproti tomu lze bez povolení Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s. 913-914 49 § 158d odst. 2 trestního řádu, v platném znění 50 § 158d odst. 4 trestního řádu, v platném znění 51 § 158d odst. 4 trestního řádu, v platném znění

20

toto sledování provést, pokud s tím osoba, do jejichţ práv a svobod má být sledováním zasahováno. Vlastní povolení má z hlediska trestněprocesní teorie formu opatření, a proto nepřipadají v úvahu opravné prostředky.52 Podrobnosti k vlastnímu provádění sledování osob a věcí upravují interní akty řízení jednotlivých policejních orgánů. V případě Policie ČR mohou teoreticky sledování provádět policejní útvary oprávněné k pouţití operativně pátracích prostředků, které se příslušnou trestnou činností zabývají. Zpravidla to však na jejich ţádost provádí specializovaná pracoviště: -

odbory operativní dokumentace na pověřených krajských ředitelstvích policie (ty však mají krajskou působnost),

-

Útvar zvláštních činností SKPV (jedná se o útvar s celostátní působností).53

3.4 Použití agenta Trestní řád tento operativně pátrací prostředek upravuje v § 158e. Toto ustanovení, a ani jiné ustanovení trestního řádu, tento operativně pátrací prostředek nijak nedefinuje. Navíc oproti ostatním operativně pátracím prostředkům je u pouţití tohoto operativně pátracího prostředku potřeba splnění dalších podmínek pro pouţití neţ u ostatních operativně pátracích prostředků. 54 Dále na rozdíl od ostatních operativně pátracích prostředků, můţe tento prostředek pouze jedinému policejnímu orgánu – pověřenému útvaru Policie ČR. Nikoliv tedy „dalším“ policejním orgánům. 55 Navíc oproti ostatním operativně pátracím prostředkům je v tomto případě přímo stanoveno, kdo můţe být agentem – tím můţe být pouze příslušník Policie ČR plnící úkoly uloţené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. 56 Řídícím policejním orgánem se pak rozumí nadřízený tohoto policisty určený příslušným interním aktem řízení.57

52

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 981-985 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 76-80 Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s. 913-915 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 251-252 53 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 209/2008 Další podrobnosti pak Závazný pokyn policejního prezidenta č. 165/2008 a Závazný pokyn policejního prezidenta č. 210/2008 54 § 158b odst. 1 a § 158e odst. 1 trestního řádu, v platném znění 55 § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 56 § 158e odst. 2 trestního řádu, v platném znění 57 čl. 2 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 194/2008

21

Agent zpravidla vystupuje se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Z tohoto vyplývá, ţe ne vţdy tento účel agent musí zastírat. Zastíráním skutečného účelu činnosti se rozumí, ţe policista uvádí okolnosti týkající se jeho osobní existence, výdělečné činnosti a jeho příslušnosti k Policii ČR v rozporu se skutečným stavem. Za účelem tohoto zastírání je tedy moţné a) vytvořit legendu o jiné osobní existenci, a údaje z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů – za účelem vytvoření „nové“ věrohodné osobní totoţnosti agenta (např. evidence obyvatel, registr řidičů, evidence cestovních dokladů, registr drţitelů střelných zbraní, registry zdravotních pojišťoven), b) provádět hospodářské činnosti, k jejichţ vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace (např. o podnikání – zápis do obchodního rejstříku, ţivnostenského rejstříku či jiného registru), c) zastírat příslušnost k Policii ČR – má-li agent působit věrohodně, musí být zastřena i jeho příslušnost k Policii ČR, tzn., nepouţívá sluţební průkaz, sluţební stejnokroj, nevztahují se na něj ani další povinnosti policisty58 podle příslušných zákonů59. Za účelem zajištění těchto moţností jsou povinny poskytnout potřebnou součinnost příslušné orgány veřejné správy (orgány územní samosprávy, zdravotní pojišťovny aj.). Touto součinností se rozumí pomoc a spolupráce orgánů veřejné správy policejnímu orgánu. Způsob a rozsah této součinnosti přitom určuje policejní orgán. Těchto uvedených moţností lze při pouţití agenta vyuţít, je-li to nutné -

k přípravě agenta – tedy výcvik a školení policistů, kteří mají tuto pozici zastávat,

-

k pouţití agenta – tedy k samotnému pouţití v akci,

-

k jeho ochraně – tedy především k zajištění bezpečnosti agenta.60 Zcela rozdílně od ostatních operativně pátracích prostředků je stanoven reţim

povolování tohoto prostředku. Pouţití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu. Jedná se tedy o speciální ustanovení, neboť u ostatních operativně pátracích prostředků tyto návrhy či povolení vydává dozorový státní zástupce, případně soudce soudu, v jehoţ obvodu je tento státní zástupce činný. Vlastní povolení má z hlediska trestněprocesní teorie formu opatření, a proto nepřipadají v úvahu opravné prostředky.61 Trestní řád stanovuje základní obsahové náleţitosti tohoto povolení: 58

§ 158e odst. 6 věta druhá trestního řádu, v platném znění zejména zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění 60 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 988-992 61 § 26, § 158c, § 158d a § 158e odst. 4 trestního řádu, v platném znění 59

22

a) účel pouţití agenta – zpravidla určený charakterem trestné činnosti, o niţ jde a dále obecně vymezeným záměrem, který pouţití agenta sleduje), b) doba, po kterou bude agent pouţit (není zákonem nijak omezena, jako např. u sledování osob a věcí), c) údaje umoţňující identifikaci agenta (z důvodu utajení zpravidla bývá agent označen číslem, nikoliv jménem nebo legendou o jiné osobní existenci). Povolení k pouţití agenta lze opakovaně prodluţovat, ovšem vţdy na základě nového návrhu a po vyhodnocení dosavadní činnosti agenta. Navíc návrh musí být doručen vrchnímu soudu v dostatečném předstihu před vypršením dosavadního povolení, aby činnost agenta mohla bez přerušení pokračovat. Povolení o prodlouţení pouţití agenta musí mít stejné náleţitosti jako původní povolení.62 Státní zástupce vrchního státního zastupitelství (nikoliv tedy státní zástupce příslušný k dozoru, ale státní zástupce, který pouţití agenta navrhl soudci vrchního soudu) je povinen v určitém rozsahu kontrolovat a posuzovat činnost agenta, a proto podle trestního řádu musí: -

od příslušného policejního orgánu vyţadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro pouţití agenta a zda je činnost agenta v souladu se zákonem, a dále,

-

údaje vztahující se k činnosti agenta pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce posuzovat a, pominou-li důvody pro pouţití agenta, dát policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta (tedy i před vypršením lhůty uvedené v povolení k pouţití agenta). Dále v rámci své kontrolní povinnosti nad činností agenta je státní zástupce vrchního

státního zastupitelství povinen pravidelně vyţadovat od policejního orgánu údaje potřebné k posouzení: -

zda trvají důvody pro pouţití agenta,

-

zda je činnost agenta v souladu se zákonem.63

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 992 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 76-80 62 § 158e odst. 4 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 992-993 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 253-254 63 § 158e odst. 7 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 993

23

Podrobnosti k vlastnímu provádění činnosti agenta podle trestního řádu upravují interní akty řízení Policie ČR. Podle těchto aktů řízení vlastní provedení pouţití agenta provádí na ţádost policejního orgánu (útvaru SKPV Policie ČR) vţdy (na rozdíl o předchozích operativně pátracích prostředků) specializovaný útvar - Útvar speciálních činností SKPV.64

64

Závazný pokyn policejního prezidenta 194/2008

24

4. Současná právní úprava tzv. „podpůrných“ operativně pátracích prostředků a dalších prostředků Právní úprava podpůrných případně dalších prostředků (mám na mysli především zpravodajské prostředky, které se svou podstatou, právní úpravou i charakteristikou podobají operativně pátracím prostředkům) není uvedena v jednom právním pramenu, jak je tomu u operativně pátracích prostředků. V tomto případě je třeba brát v úvahu vţdy právní úpravu činnosti a postavení příslušného policejního orgánu. K právní úpravě těchto prostředků uvádím, ţe přímou souvislosti s operativně pátracími prostředky podle trestního řádu uvádí pouze zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění a zákon ČNR č. 13/1993 Sb. celní zákon, v platném znění. V ostatních právních úpravách tato souvislost níţe uvedených prostředků s trestním řízením není nijak zmiňována a zaměřuje se pouze na další úkoly níţe uvedených policejních orgánů. Podpůrné operativně pátrací prostředky případně další prostředky (jak jsem úvodu této kapitoly uvedla) sice nespadají pod pojem operativně pátracích prostředků, jak jsem naznačila v 1. kapitole této práce, avšak se o nich krátce nyní zmíním, protoţe mají svůj význam při vyuţívání operativně pátracích prostředků. Podpůrné operativně pátrací prostředky lze charakterizovat jako speciální, zákonem definované prvky operativně pátrací činnosti, vyuţívané před zahájením trestního řízení (případně v průběhu trestního řízení jako podpora operativně pátracích prostředků) spočívající ve vyuţití krycích prostředků, zabezpečovací techniky, zvláštních finančních prostředků a ve vyuţití informátora.65

4.1 Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky V případě Policie ČR jsou operativně pátrací prostředky potaţmo podpůrné operativně pátrací prostředky tradičním institutem upravujícím činnost Policie ČR.66 Právní úpravou je zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění, konkrétně § 72 aţ § 77, které upravují podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou:

65

MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. s. 20 66 ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 236

25

-

informátor – fyzická osoba, která poskytuje policii informace a sluţby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií. Informátorovi lze poskytnout odměnu,67 a) informátorem musí být osoba způsobilá k právním úkonům, a dále s ohledem na charakter příslušného zájmového prostředí se musí jednat o osobu starší 15let, b) formální podmínky vztahu informátor – policista nejsou vymezeny, spolupráce mezi nimi můţe být krátkodobá i dlouhodobá,68

-

krycí prostředky – věc (včetně krycího dokladu), prostor nebo činnost slouţící k zastírání skutečné totoţnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie. Krycím dokladem se pak rozumí listina, popřípadě jiný dokument slouţící k zastírání skutečné totoţnosti osoby, k zabránění vyzrazení činnosti, krycího prostředku nebo zabezpečovací techniky, k zastírání policejní činnosti anebo k jiným podobným účelům69 (např. převleky, osobní doklady).

-

zabezpečovací technika – technické prostředky, zařízení a jejich soubory pouţívané za účelem předcházení nebo odstranění ohroţení veřejného pořádku a bezpečnosti.70 Jako zabezpečovací technika můţe být pouţito cokoli, co můţe naplnit tento účel (zejména např. technika za účelem střeţení objektů nebo osob).71

-

zvláštní finanční prostředky – vyčleněné finanční prostředky, které jsou pouţívány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, pouţíváním podpůrných operativně pátracích prostředků nebo operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osob.72

4.2 Celní správa ČR I v zákoně ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění, je obsaţena právní úprava podpůrných operativně pátracích prostředků, a sice v § 33b aţ § 33f. Jedná se o: -

krycí doklady a krycí prostředky - krycím dokladem je zde listina, popřípadě jiný dokument slouţící k zastírání skutečné totoţnosti osoby anebo k jiným podobným

67

§ 73 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 239 69 § 74 a 75 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění 70 § 76 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění 71 ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 242 72 § 77 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění 68

26

účelům. Krycím prostředkem je pak prostředek k zastírání skutečné činnosti celních orgánů.73 -

zabezpečovací a nástrahová technika - technické prostředky, zařízení a jejich soubory pouţívané za účelem zabezpečení ochrany majetku a zamezení nedovolené manipulaci se zboţím.74

-

zvláštní finanční prostředky – jsou v tomto případě vyčleněné finanční prostředky, které jsou pouţívány k úhradě některých výdajů v souvislosti s pouţíváním operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a ostatních podpůrných operativně pátracích prostředků.75

-

vyuţití informátora – informátorem je podle tohoto zákona fyzická osoba poskytující celní správě informace a sluţby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s celní správou.76

4.3 Vojenská policie Právní úpravou je zákon č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii, v platném znění. Jedná se o: -

nástrahové prostředky,

-

zabezpečovací techniku.77 Blíţe tyto prostředky tímto zákonem charakterizovány nejsou, ale zřejmě půjde o

obdobu krycích prostředků a zabezpečovací techniky podle zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění.

4.4 Vězeňská služba ČR Zde je právní úpravou zákon ČNR č. 555/1992 Sb. o Vězeňské sluţby a justiční stráţi ČR, v platném znění. V § 16 aţ § 16c tohoto zákona je obsaţena právní úprava a podmínky pouţívání operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků touto sluţbou. Jako podpůrné operativně pátrací prostředky tento zákon uvádí: -

zabezpečovací techniku – kterou se zde rozumí technické prostředky, zařízení a jejich soubory pouţívané za účelem předcházení nebo zamezení ohroţení ţivota a zdraví osob nebo k zabezpečení ochrany majetku a vyhledávání radiotelekomunikační

73

§ 33c zákona ČNR č. 13/1993 Sb., v platném znění § 33d zákona ČNR č. 13/1993 Sb., v platném znění 75 § 33e zákona ČNR č. 13/1993 Sb., v platném znění 76 § 33f zákona ČNR č. 13/1993 Sb., v platném znění 77 § 3 odst. 1 písm. f) a § 21a zákona č. 124/1992 Sb., v platném znění 74

27

techniky v objektech ústavů pro výkon zabezpečovací detence, vazebních věznic a věznic a zabránění nedovolené komunikace osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody -

zvláštní finanční prostředky- vyčleněné finanční prostředky, které jsou vyuţívány k úhradě některých výdajů v souvislosti s pouţitím zabezpečovací techniky.78

4.5 Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství K doplnění výčtu tzv. jiných prostředků (myšleno jiné, neţ které jsou v trestním řádu a nejsou příslušným zákonem označeny jako podpůrné operativně pátrací prostředky případně zpravodajské prostředky) se musím zmínit i o zpravodajských sluţbách v České republice, neboť ty jsou za podmínek uvedených v § 12 odst. 2 trestního řádu oprávněny k prověřování příslušných trestných činů svých příslušníků a mají tedy postavení policejního orgánu, a dále ve smyslu § 158b trestního řádu jsou i při postupu podle trestního řádu oprávněny pouţívat operativně pátrací prostředky. V této souvislosti je třeba uvést, ţe k plnění svých úkolů mají zpravodajské sluţby ČR k dispozici i další prostředky, které se dají s ohledem na jejich charakter označit i jako operativně pátrací (jak jsem jiţ v úvodu kapitoly uvedla). Zákony upravující činnost těchto zpravodajských sluţeb je však označují jako zpravodajské prostředky. Zpravodajské sluţby je pak mohou pouţívat podle svých potřeb v oboru své působnosti. Bezpečnostní informační sluţba má k dispozici prostředky uvedené v § 6 aţ § 15 zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě, v platném znění. V těchto ustanovení jsou tyto prostředky vyjmenovány, a jsou zde uvedeny i podmínky jejich pouţití a kontrola. Tyto prostředky uvedený zákon nazývá jako zpravodajské prostředky, a jedná se o: -

zpravodajskou techniku – jedná se o technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, pouţívané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů. Pouţití této techniky je moţné jen na základě písemného povolení předsedy senátu vrchního soudu.79

-

krycí prostředky a krycí doklady – které podle uvedeného zákona slouţí k utajení skutečné totoţnosti příslušníka nebo jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační

78 79

§ 16b zákona ČNR č. 555/1992 Sb. v platném znění § 7 aţ 11 zákona č. 154/1994 Sb., v platném znění

28

sluţbě nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Bezpečnostní informační sluţby.80 -

sledování – u kterého uváděný zákon pouze stanovuje moţnost pouţití, a sice ţe o pouţití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel této sluţby nebo jím určený vedoucí organizačního útvaru.81

-

další opatření k utajení své činnosti, jestliţe je to nutné k utajení činnosti této sluţby.82

Dále pak ještě uvedený zákon upravuje moţnost vyuţívání tzv. „osoby jednající ve prospěch“ této sluţby.83 Jedná se podle mého názoru o jakousi obdobu informátora, jak je známa např. z úpravy u Policie ČR. Další zpravodajskou sluţbou ČR je Úřad pro zahraniční styky a informace. Právní úprava činnosti tohoto úřadu je obsaţena v zákoně č. 153/1994 Sb. o zpravodajských sluţbách ČR, v platném znění. V §§ 18 aţ 20 tohoto zákona je obsaţeno oprávnění tohoto úřadu pouţívat prostředky, které by šlo označit za operativně pátrací. Na rozdíl od Bezpečnostní informační sluţby (někdy označována jako tzv. „civilní kontrarozvědka“) je Úřad pro zahraniční styky a informace určen především na plnění svých úkolů v zahraničí (někdy označována jako tzv. „civilní rozvědka“). Podle tohoto je přizpůsobena i právní úprava uvedených prostředků: -

sledování osob a věcí,

-

krycí doklady,

-

nástrahová a zabezpečovací technika,

-

vyuţívání osob jednajících v jeho prospěch,84

jestliţe je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti. -

a dále další opatření k utajení své činnosti, jestliţe je to nutné k utajení činnosti úřadu.85 Poslední zpravodajskou sluţbou je Vojenské zpravodajství86. Právní úpravou činnosti

této sluţby je zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, v platném znění, a sice v §§ 10 aţ 18. Zde jsou k plnění úkolů této sluţby obsaţeny tyto prostředky:

80

§ 13 zákona č. 154/1994 Sb., v platném znění § 14 zákona č. 154/1994 Sb., v platném znění 82 § 20 zákona č. 153/1994 Sb., v platném znění 83 § 15 zákona č. 154/1994 Sb., v platném znění 84 § 18 zákona č. 153/1994 Sb., v platném znění 85 § 20 zákona č. 153/1994 Sb., v platném znění 86 Takto je tato sluţba označena v trestním řádu, např. § 12 odst. 2 a v zákoně č. 153/1994 Sb. Příslušný zákon – zákon č. 67/1992 Sb. v platném znění - ji označuje jako Vojenské obranné zpravodajství. 81

29

-

osoby jednající ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství – coţ je fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje sluţby Vojenskému obrannému zpravodajství při plnění úkolů v jeho působnosti

-

zpravodajské prostředky, kam patří: a) zpravodajská technika – coţ jsou technické prostředky a zařízení, zejména elektronické,

fototechnické,

chemické,

fyzikálně-chemické,

radiotechnické,

optické, mechanické, anebo jejich soubory, pouţívané utajovaným způsobem, a za určitých podmínek, i pokud je jimi zasahováno do základních práv a svobod občanů. Její pouţití je moţné jen na základě písemného povolení předsedy senátu vrchního soudu. b) krycí prostředky a krycí doklady – jsou podle uvedeného zákona prostředky a doklady, které slouţí k utajení skutečné totoţnosti příslušníka Vojenského obranného zpravodajství nebo jeho příslušnosti k Vojenskému obrannému zpravodajství nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Vojenského obranného zpravodajství, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství. c) sledování - u kterého uváděný zákon pouze stanovuje moţnost pouţití, a sice ţe o pouţití sledování rozhoduje na návrh ředitele této sluţby ministr obrany.87

87

§ 11 aţ § 18 zákona č. 67/1992 Sb., v platném znění

30

5. Využití operativně pátracích prostředků v trestním řízení Jak jsem jiţ v této práci uvedla, v rámci teorie důkazního práva 88 lze operativně pátrací prostředky označit za důkazní prostředky. Stěţejní pro vyuţití operativně pátracích prostředků v trestním řízení je ustanovení § 158b odst. 3 trestního řádu, který uvádí, ţe zvukové obrazové a jiné záznamy získané při použití operativně pátracích prostředků způsobem odpovídajícím ustanovením trestního řádu lze použít jako důkaz. Dále pak vyuţití operativně pátracích prostředků uváděných trestním řádem upravuje § 158b odst. 2 trestního řádu, který uvádí, ţe používání operativně pátracích prostředků nesmí sledovat jiný zájem než získání skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto prostředky je možné navíc použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné. V neposlední řadě je třeba uvést, ţe podrobnosti vyuţití operativně pátracích prostředků jsou uvedeny v jejich právní úpravě, tj. §158c aţ 158f trestního řádu. Podmínky pouţití operativně pátracích prostředků, tak jak jsou naznačeny z uvedených ustanovení § 158b odst. 2 a 3 trestního řádu lze tedy shrnout takto: -

řízení o úmyslném trestném činu (další omezení však platí pro moţnost pouţití agenta, kterého lze pouţít jen, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závaţný zločin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, pro trestný čin přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku, pro trestný čin podplacení podle § 332 trestního zákoníku, pro trestný čin nepřímého úplatkářství podle§ 333 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána),

-

výhradním zaměřením jejich pouţití musí být získání skutečností důleţitých pouze pro trestní řízení, musí jít o skutečnosti důleţité pro dané trestní řízení o trestném činu, který je jeho předmětem,

-

subsidiarita uţití – pouţití je moţné jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo by dosaţení bylo podstatně ztíţené; nejprve je tedy nutno hledat jiné způsoby, které nezasahují do práv a svobod, a teprve za předpokladu, ţe tato cesta by s ohledem na účel trestního řízení byla nemoţná nebo neúměrně obtíţná, lze pouţít operativně pátrací prostředky,

88

CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, 2001. s. 167-170

31

-

minimalizace uţití – operativně pátrací prostředky mohou omezit práva a svobody osob jen v nezbytně nutné míře, přičemţ tuto nezbytně nutnou míru je třeba vykládat nejen z hlediska intenzity zásahu, ale i délky trvání.

Uţití operativně pátracích prostředků je dále vázáno na určitý povolovací reţim ze strany státního zástupce nebo soudu, a jak jsem jiţ v této práci uvedla, provádět je mohou jen pověřené policejní orgány. Z hlediska volby druhu pouţití operativně pátracího prostředku musí pověřený policejní orgán přihlíţet ke konkrétním skutečnostem, které je třeba dokumentovat nebo o nich získat informace.89 K naznačeným podmínkám pouţití operativně pátracích prostředků je nutno ještě poznamenat, ţe je tedy lze uţít jen v případě dostatečně odůvodněného podezření, kdyţ je páchán nebo byl spáchán úmyslný trestný čin. Přitom pověřený policejní orgán „jen“ dokumentuje jednání pachatelů, popř. dalších osob pokud jejich jednání má význam pro posouzení věci. Pověřené policejní orgány nesmějí při vyuţívání operativně pátracích prostředků (ostatně ani při jiné své činnosti) provokovat trestnou činnost nebo se jiným způsobem aktivně podílet na utváření skutkového děje tak, aby vzbuzovaly, vytvářely či usměrňovaly do té doby neexistující vůli, to znamená úmysl pachatelů trestný čin spáchat. Je totiţ nepřípustné, aby policejní orgány jako orgány státu naváděly jiného ke spáchání trestné činnosti, posilovaly jeho vůli trestný čin spáchat, či jim jakoukoli formou, byť ve formě psychické pomoci, pomáhaly ke spáchání trestného činu, nebo naopak bránily v rozhodnutí upustit od dalšího páchání trestné činnosti. Státní orgány (tedy i policejní orgány) při takových úkonech nesmějí ani nijak ovlivňovat právní kvalifikaci jednání odhalovaných pachatelů. Jinými slovy, nepřípustný je takový zásah státu (policejního orgánu) do skutkového děje, jenţ ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, jehoţ důsledkem je trestní kvalifikace tohoto jednání. Za takovou činnost však nelze povaţovat zákonem dovolenou činnost policie spočívající ve sledování a utváření podmínek pro realizaci (dokonání, dokončení trestného činu) jiţ páchané trestné činnosti (např. typicky při poskytnutí označených peněz předávaných pachateli jako jím vyţadovaný úplatek). V případě, ţe by pověřené policejní orgány překročili naznačené meze a trestnou činnost vyprovokovali, sami by se dopustili trestného činu, a sice zpravidla návodu k danému trestnému činu.90 89

MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. s. 17 90 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 971-972 JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné, 1. vyd. Praha nakladatelství Leges, 2009. s. 308-309

32

Z hlediska okamţiku, v jakém se trestní řízení nachází, lze operativně pátrací prostředky pouţít v postupu před zahájením trestního stíhání (tzv. prověřování), případně po zahájení trestního stíhání konkrétních osob aţ do podání obţaloby (tzv. vyšetřování) – souhrnně označované jako přípravné řízení. Tedy především s ohledem na charakter operativně pátracích prostředků budou tyto vyuţity (utajený, průzkumný charakter za účelem zjištění informací bez vědomí zúčastněných osob) to bude především v prověřování. Lze je ale vyuţít i v dalších stadiích trestního řízení, nejen v přípravném řízení, a sice s ohledem na § 158f trestního řádu. Zásadně lze tedy operativně pátrací prostředky tedy pouţít v zahájeném trestním řízení – tedy po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Výstupem z pouţitých operativně pátracích prostředků jsou: -

zvukové záznamy,

-

obrazové záznamy,

-

jiné záznamy,

které pak lze vyuţít jako důkaz v trestním řízení (a to v kterémkoliv jeho stadiu, tedy zejména i v řízení před soudem), pokud jsou získány při pouţití operativně pátracích prostředků, k jejichţ pouţití došlo zákonným způsobem odpovídajícím příslušným ustanovením trestního řádu, konkrétně způsobem, který je trestním řádem upraven pro jednotlivé operativně pátrací prostředky. Tyto záznamy musí tedy být pořizovány přímo (bezprostředně) při úkonu spočívajícím v uţití operativně pátracího prostředku.91 Zvukovými záznamy se rozumí záznamy zachycené prostřednictvím technického zařízení (magnetofonu, diktafonu, prostorového odposlechu) na příslušném nosiči, který zaznamenává zvukovou komunikaci sledované osoby s jinou osobou, s níţ byla ve styku na konkrétním místě. Takový záznam je prováděn skrytě, ať jiţ je sledovaný objekt v různé vzdálenosti do místa umístění příslušného technického prostředku. V tomto případě však nejde o záznam telekomunikačního provozu nebo zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Na zjišťování těchto informací je v trestním řádu zvláštní ustanovení - § 88 a § 88a trestního řádu-odposlech a záznam telekomunikačního provozu.

NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní zákoník 2010, 1. vyd. Praha, Eurounion s.r.o., 2010, s. 90 NOVOTNÝ, Oto; DOLENSKÝ, Adolf; JELÍNEK, Jiří; VANDUCHOVÁ, Marie. TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ, I. obecná část, 3. přepracované vyd. Praha CODEX Bohemia, 1997, s. 174 91 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 973-974 NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s. 909

33

Obrazové záznamy jsou záznamy zachycující pomocí technického zařízení (zpravidla skrytě umístěnou videokamerou, filmovou kamerou, ale i fotoaparátem, včetně digitální kamery apod.) sledovanou osobu či věc v určitém okamţiku na konkrétním místě tak, aby bylo moţno se vizuálně (zrakem) při zhlédnutí záznamu na příslušném nosiči (videokazetě, digitální kazetě, fotografii) přesvědčit o pohybu či podobě osoby, věci anebo i manipulaci s věcí apod. Můţe jít i o záznam při vyuţití kamer či jiných technických zařízení umístěných trvale nebo po delší dobu na veřejných či veřejnosti přístupných místech, pokud je jejich ohnisko pozornosti zaměřeno na sledovaný objekt. Jinými záznamy se myslí záznamy získávané prostřednictvím ještě dalších jiných technických prostředků, zejména počítačů, počítačových datových sítí, elektronické pošty, laserové techniky a dalších moderních i v budoucnu objevených technik, přičemţ vyuţití těchto metod se předpokládá zejména při sledování osob a věcí. Pokud nebyly vyuţity při pouţití operativně pátracích prostředků technické prostředky k jejich zaznamenání a v důsledku toho není k dispozici zvukový nebo obrazový záznam doplněný protokolem sepsaným podle § 55 a následujících trestního řádu, je třeba osoby, které operativně pátrací prostředky pouţívaly, vyslechnout jako svědky, a to případně s potřebným utajením. 92 K tomuto je třeba doplnit, ţe za podmínek stanovených trestním řádem lze osobu jako svědka vyslechnout s utajením totoţnosti nebo podoby anebo obojího. To také platí pro osobu, která vypovídá „pouze“ jako osoba podávající vysvětlení.93 Další, tentokrát jiţ povinnost, utajit totoţnost a podobu osoby svědka stanovuje trestní řád pro osoby, které se podílejí na pouţití operativně pátracích prostředků – a sice osoba agenta a osoba provádějící předstíraný převod, případně osoby, které se na pouţití agenta nebo na předstíraném převodu bezprostředně podílejí.94 Toto zřejmě za účelem ochrany těchto osob před případnými snahami o ovlivnění jejich svědectví.

5.1 Předstíraný převod Aby bylo moţno předstíraný převod moţno v trestním řízení vyuţít jako důkaz, je třeba, aby policejní orgán, který jej provedl, sepsal o něm záznam. Tento záznam musí policejní orgán do 48 hodin doručit státnímu zástupci, který v dané věci nad přípravným

92

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 973 § 55 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 93 § 55 odst. 2 a § 158 odst. 7 věta poslední trestního řádu, v platném znění 94 § 102a trestního řádu, v platném znění

34

řízením vykonává dozor.95 Tento záznam by měl obsahovat údaje k předstíranému převodu, k osobám, mezi nimiţ k němu došlo, v čem konkrétně předstíraný převod spočíval. 96 Konkrétní poţadavky na „záznam o předstíraném převodu“ stanovuje u Policie ČR interní akt řízení.97 Tento vlastní záznam však neslouţí v trestním řízení jako důkaz (je nositelem informace o důkazu). Státní zástupce pak na základě tohoto záznamu předstíraný převod jako úkon přezkoumá, zda byl proveden v souladu se zákonem. Předstíraný převod a okolnosti, za kterých k němu došlo, je třeba dokazovat důkazními prostředky podle trestního řádu, pokud tedy při předstíraném převodu nebyly pořízeny zvukové, obrazové nebo jiné záznamy doplněné příslušným protokolem. Pokud nebyly tyto pořízeny, je třeba osoby, které tyto operativně pátrací prostředky pouţívaly vyslechnout jako svědky. Dále lze provedení předstíraného převodu doloţit i jinými technickými prostředky (např. při předávání peněz označenými bankovkami), případně ho lze doloţit i odbornými vyjádřeními či znaleckými posudky.98 Dále při pouţívání a následném vyuţívání předstíraného převodu v trestním řízení je třeba dbát toho, ţe u věcí, které pochází nebo jsou určeny ke spáchání trestného činu, je třeba přihlédnout k informacím, které jsou k těmto věcem známy v době, kdy je předstíraný převod uskutečňován. Později mohou být zjištěny informace jiné, popřípadě upřesňující.99 K pouţívání tohoto operativně pátracího prostředku dochází zejména v oblasti drogové kriminality, padělání peněz a nelegálního obchodu se zbraněmi.100

5.2 Sledování osob a věcí U tohoto operativně pátracího prostředku je výstupem, který lze posléze vyuţít jako důkaz v trestním řízení, záznam, ke kterému je třeba připojit protokol s příslušnými náležitostmi. 101 Tímto záznamem se však na rozdíl od předstíraného převodu rozumí obrazové, zvukové či jiné záznamy pořízené při sledování osob a věcí, o nichţ jsem jiţ v této 95

§ 158c odst. 4 a § 174 odst. 1 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 977 97 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 197/2008 98 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 978 Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s. 911 99 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 976 100 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 251 101 § 158d odst. 7 trestního řádu, v platném znění 96

35

práci pojednávala. Tento protokol musí mimo obecných náleţitostí protokolu dále obsahovat dobu sledování, místa, v nichţ bylo prováděno, druh prováděného záznamu a popis činnosti sledované osoby v okamţiku pořízení záznamu nebo polohy věci, o kterou se jednalo. Pokud je to potřebné, je moţné protokol vypracovat i tak, aby nedošlo k vyzrazení skutečné totoţnosti pověřených policistů provádějících sledování.102 U sledování osob a věcí platí určité omezení, které pak znamená, ţe příslušný záznam, byť doplněný o protokol s příslušnými náleţitostmi, nelze v trestním řízení jako důkaz pouţít. Jedná se o případ, kdy policejní orgán při sledování zjistí, ţe obviněný komunikuje se svým obhájcem. V takovém případě je policejní orgán povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepouţít.103 Právní úprava sledování osob a věcí dále obsahuje moţnost vyuţít poznatků při něm zjištěných i v jiné trestní věci, tzn. v jiném případě prověřování či vyšetřování trestné činnosti. Je zde však omezení s dvěma alternativními podmínkami: - v té dané „jiné“ trestní věci musí jednat o podezření z úmyslného trestného činu, anebo, - souhlasí-li s tím osoba, do jejichţ práv a svobod je sledováním zasahováno.104 Pokud se týká vyuţívání záznamů ze sledování podle jednotlivých typů sledování, jak jsem o nich psala při charakteristice tohoto operativně pátracího prostředku, tak jediný problém by mohl při vyuţívání výsledků sledování v trestním řízení nastat při vyuţívání sledování, při němţ se nepořizují ţádné zvukové, obrazové nebo jiné záznamy. Výsledky takového sledování nelze vyuţít jako důkaz v trestním řízení, neboť o tomto typu sledování nebudou k dispozici pro pozdější řízení ţádné důkazy 105, avšak samozřejmě informace při něm zjištěné lze vyuţít k operativním účelům106, např. k získání jiných důkazů. K pouţívání tohoto operativně pátracího prostředku dochází zejména v oblasti majetkové, násilné a drogové kriminality.107 102

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 984 103 § 158d odst. 1 věta druhá trestního řádu, v platném znění 104 § 158d odst. 10 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 986 105 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 251 NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s. 913 106 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 980 107 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 253

36

5.3 Použití agenta U tohoto operativně pátracího prostředku platí pro jeho vyuţití v trestním řízení jako důkazu ještě další omezení, na rozdíl od ostatních operativně pátracích prostředků, které lze vyuţít u všech úmyslných trestných činů. Lze ho vyuţít pouze v trestním řízení vedeném pro: -

zvlášť závaţný zločin (úmyslné trestné činy, na něţ trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let108), nebo

-

pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo

-

pro trestné činy přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku) a nepřímé úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku), nebo

-

pro jiný úmyslný trestný čin, k jehoţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána.109 Výstupem z činnosti agenta je záznam o výsledku použití agenta, který zpracovává

policejní orgán pouţívající agenta a předkládá jej státnímu zástupci. 110 Tento záznam se předkládá dozorovému státnímu zástupci (ne tedy tomu, který podával soudci Vrchního soudu návrh na povolení pouţití agenta) a neslouţí jako důkaz v trestním řízení, pouze jako informace právě tomuto státnímu zástupci. Záznam by měl být zpracován tak, aby nedošlo k vyzrazení skutečné totoţnosti agenta. Záznam o výsledku pouţití agenta se do trestního spisu nepřikládá, pokud agent nezjistil skutečnosti důleţité pro trestní řízení. Jako důkaz v trestním řízení pocházející z činnosti agenta slouţí obrazové, zvukové či jiné záznamy, které agent při své činnosti pořídil, případně doplněné o příslušný protokol (jako např. u sledování osob a věcí). Další případné skutečnosti, které nejsou takto zadokumentovány, slouţí k operativně pátracím účelům, a pokud mají být v trestním řízení pouţity jako důkaz, musí být dokazovány důkazními prostředky podle trestního řádu – např. znalecké posudky, výslech agenta jako svědka. Výslech agenta jako svědka by měl být v praxi prováděn jen zcela výjimečně, a to za podmínek uvedených v trestním řádu.111 Pokud se týče vlastní činnosti agenta, tak v rámci své činnosti nepotřebuje povolení ke sledování osob a věcí v případech, kdy se pořizují zvukové, obrazové nebo jiné záznamy (tj. kdy povolení ke sledování osob a věcí dává státní zástupce), případně ke sledování osob a

108

§ 14 odst. 3 věta poslední trestního zákoníku, v platném znění § 158d odst. 1 věta první trestního řádu, v platném znění 110 § 158e odst. 7 trestního řádu, v platném znění 111 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 995 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 254 § 55 odst. 2 a § 102a trestního řádu, v platném znění 109

37

věcí k němuţ není třeba ţádného povolení (tzn., jak bylo uvedeno v kapitole č. 3.3 o sledování osob a věcí – první a druhý typ sledování). Z toho také vyplývá, ţe potřebuje povolení ke sledování osob a věcí, při kterém by mělo být zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství nebo je zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za pouţití technických prostředků 112 (tzn., jak bylo uvedeno v kapitole č. 3.3 o sledování osob a věcí – třetí typ sledování). To je z důvodu určité kontroly činnosti agenta nad nejzávaţnějšími zásahy do práv a svobod osob. Dále agent nepotřebuje povolení k předstíranému převodu. U činnosti agenta se kontrola státního zástupce zaměřuje na to, zda nedochází k provokaci k trestné činnosti nebo se jiným způsobem aktivně nepodílí na utváření skutkového děje tak, aby byl vzbuzován či usměrňován do té doby neexistující úmysl pachatelů trestný čin spáchat.113 Při své činnosti má agent trestním řádem stanoveny zvláštní povinnosti, které jeho činnost omezují, a na druhou stranu vylučuje některé povinnosti agenta coby příslušníka Policie ČR, které agent nemůţe z logiky svého poslání plnit. Agent tedy -

je povinen při své činnosti volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho sluţebního úkolu (zadání činnosti agentovi jeho řídícím pověřeným policistou) a jimiţ není jiným osobám způsobována újma na jejich právech, a dále

-

nemá „jiné“ povinnosti podle zvláštního zákona upravujícího postavení příslušníků Policie ČR.114 Prostředky způsobilým ke splnění sluţebního úkolu agenta jsou takové činnosti

agenta, které v závislosti na konkrétní situaci, v níţ se agent nachází, a charakteru plnění úkolu, vedou k vytčenému cíli a splnění smyslu a účelu jeho pouţití – tzn. je na rozhodnutí agenta, zda provede předstíraný převod, sledování osob a věcí, nebo dá podnět k dalším úkonům /výslechy apod./ Jinými osobami, jimţ nemá být způsobena újma na jejich právech, se rozumí osoby jiné neţ ty, u nichţ je v okamţiku činnosti agenta dáno důvodné podezření, ţe páchají trestnou činnost, u níţ lze agenta pouţít. Z toho tedy vyplývá, ţe způsobovat újmu na právech těchto podezřelých osob agent můţe. Nesmí však jít o újmu spočívající v poškození zdraví nebo újmu majetkovou.115

112

§ 158d odst. 1 a § 158d odst. 2 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 993 114 zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění zákon č. 361/2003 Sb. o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění 115 § 158e odst. 1 trestního řádu, v platném znění 113

38

Trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010 nově upravil „beztrestnost agenta“ v § 363 v souvislosti s trestným činem „účast na organizované zločinecké skupině“ podle § 361 trestního zákoníku. Důvodem této právní úpravy je, aby agent mohl proniknout do kriminálního prostředí organizované zločinecké skupiny a v jejím rámci v zájmu odhalování pachatelů efektivně působit, aniţ by ohrozil svoji bezpečnost a nebyl vystaven nebezpečí trestního stíhání pro své účinkování v organizované zločinecké skupině, zaručuje mu tato právní úprava § 363 trestního zákoníku za stanovených podmínek beztrestnost. Účast na činnosti organizované zločinecké skupiny nebo podpora organizované zločinecké skupiny s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny je důvodem vylučujícím protiprávnost, jestliţe se tohoto jednání dopustil agentpolicista. Z hlediska beztrestnosti agenta není významné, zda činností agenta, který se dopustil některého z vyjmenovaných trestných činů (§ 362 odst. 2 trestního zákoníku), skutečně došlo k odhalení pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Podstatné je, ţe agent se tohoto trestného činu dopustil s cílem odhalit takového pachatele.116 Policista, plnící úkoly jako agent podle trestního řádu, který se: -

účastní činnosti organizované zločinecké skupiny, nebo

-

organizovanou zločineckou skupinu podporuje,

není pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině (pouze však podle § 361 odst. 1, 2 trestního zákoníku, nikoliv tedy podle § 361 odst. 1, 3 trestního zákoníku) trestný, jestliţe se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny.117 Dále trestní zákoník u beztrestnosti agenta stanovuje, ţe policista plnící úkoly jako agent, který: -

se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované zločinecké skupiny, nebo

-

některou organizovanou zločineckou skupinu podporuje,

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 994 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 253-254 116 ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. vyd. Praha C.H.Beck, 2010, s. 30593060 117 § 363 odst. 1 trestního zákoníku, v platném znění

39

není pro vyjmenované trestné činy (v § 363 odst. 2 trestního zákoníku) trestný, jestliţe se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny.118 Beztrestným se však nestává agent, který organizovanou zločineckou skupinu nebo organizovanou skupinu zaloţil nebo zosnoval (zosnováním se rozumí iniciování dohody o spáchání trestného činu, vymyšlení a vypracování plánu spáchání, vyhledání osob na spáchání apod.).119 Mimo těchto případů by pak agent-policista mohl být beztrestný (stejně jako kaţdá jiná osoba) za splnění podmínek krajní nouze či nutné obrany, případně jiných okolností vylučujících protiprávnost.120 Organizovanou zločineckou skupinou se rozumí společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.121 Jiţ samotné zaloţení, podpora či účastnění se na činnosti takové skupiny je trestné podle § 361 trestního zákoníku. Navíc pokud je trestný čin spáchán ve prospěch této skupiny, má to pro pachatele za následek i zvýšení horní hranice trestu odnětí svobody.122 Organizovanou skupinou se rozumí sdruţení více osob, v kterém je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy, a jehoţ činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, coţ zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení činu. 123 Jedná se o obecnou přitěţující okolnost podle trestního zákoníku 124 , případně o okolnost podmiňující pouţití vyšší trestní sazby u některých trestných činů. K právní beztrestnosti agenta ještě dodávám, ţe naše právní úprava pouţití agenta podle trestního řádu je koncepcí „agenta kontrolora“, nikoliv „agenta provokatéra“. Tento „agent kontrolor“ konspirativním, skrytým způsobem sleduje činnost zločinecké organizace a aktivně působí v tomto svém postavení jen v rámci zákonem dovolené činnosti tak, aby si zachoval skrytou identitu.125 Agent můţe plnit své úkoly i na území jiného státu. Musí být splněny tyto podmínky: 118

§ 363 odst. 2 trestního zákoníku, v platném znění § 363 odst. 3 trestního zákoníku, v platném znění ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. vyd. Praha C.H.Beck, 2009, s. 283 120 JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné, 1. vyd. Praha nakladatelství Leges, 2009. s. 804-805 § 28 a § 29 trestního zákoníku, v platném znění 121 § 129 trestního zákoníku, v platném znění 122 § 108 trestního zákoníku, v platném znění 123 ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. vyd. Praha C.H.Beck, 2009, s. 485 124 § 42 písm. o) trestního zákoníku, v platném znění 125 MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. s. 19 119

40

-

o vyslání policisty rozhodne policejní prezident,

-

je dán předchozí souhlas příslušných orgánů státu, na jehoţ území má působit (podrobnosti stanoví právní úprava toho daného státu a příslušné mezinárodní smlouvy),

-

bylo vydáno povolení soudce vrchního soudu,

přičemţ tyto podmínky mohou být změněny příslušnou mezinárodní smlouvou mezi ČR a příslušným státem, kde by měl agent působit.126 Oprávnění agenta a charakter jeho činnosti jej předurčují jednoznačně k tomu, ţe jeho nasazení připadá v úvahu u trestné činnosti mající dlouhodobý charakter. Tento operativně pátrací prostředek je doposud vyuţíván jen minimálně, a pokud je vyuţit, tak to bývá v případech trestné činnosti podvodného charakteru, padělání a pozměňování peněz a vraţd.127

126

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 996 § 158e odst. 8 trestního řádu, v platném znění 127 MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. s. 19

41

6. Využití

podpůrných

operativně

pátracích

prostředků

v trestním řízení Jak jsem jiţ v kapitole o právní úpravě podpůrných operativně pátracích prostředcích (č. 4) uvedla, výslovnou návaznost těchto prostředků na operativně pátrací prostředky a trestní řízení uvádí pouze zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění a zákon ČNR č. 13/1993 Sb. celní zákon, v platném znění. V ostatních právních úpravách „jiných“ policejních orgánů ve smyslu § 12 odst. 2 trestního řádu tato souvislost níţe podpůrných operativně pátracích prostředků není nijak zmiňována a zaměřuje se pouze na příslušné další úkoly těchto orgánů mimo trestní řízení. Obecně lze říci, ţe jelikoţ není vyuţitelnost podpůrných operativně pátracích prostředků v trestním řádu zmiňována, lze vyuţít § 89 odst. 2 trestního řádu, který doslovně říká: „Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání.“ U podpůrných operativně pátracích prostředků na rozdíl od operativně pátracích prostředků podle trestního řádu omezení jen na úmyslné trestné činy, případně další omezení jako u pouţití agenta, neplatí.128 Nejsou ani stanoveny formální poţadavky k jejich vyuţití v trestním řízení.

6.1 Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky Vyuţít podpůrné operativně pátrací prostředky podle zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR lze: -

při předcházení trestným činům,

-

získávání poznatků o trestné činnosti,

-

v souvislosti s trestním řízením,

-

v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osob (úkol Policie ČR mimo trestní řízení).129 Stejná právní úprava platí i pro příslušníky Inspekce Policie ČR. Smyslem podpůrných operativně pátracích prostředků tedy je:

-

vyuţití v etapě „předprocesní činnosti“ (tj. před sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení) odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, prováděných

128

ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 129 § 72 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění

42

podle zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR (např. informace od informátora či ze zabezpečovací techniky), -

vytvoření předpokladů pro pouţití operativně pátracích prostředků v trestním řízení (například informace od informátora pro sledování osob a věcí či pouţití agenta).130 Pokud se týče četnosti uţití jednotlivých podpůrných operativně pátracích prostředků

v praxi Policie ČR, jsou nejméně uţívány krycí doklady. Krycí prostředky (podle dřívější právní úpravy konspirativní) a zabezpečovací technika také nejsou často vyuţívány. Výjimku tvoří pouze specializované útvary s celostátní působností131. Zvláštní finanční prostředky jsou vyuţívány více, na coţ má vliv jejich podpůrné role k celé operativně pátrací činnosti. Nejvyuţívanějším podpůrně operativně pátracím prostředkem, zejména v hospodářské kriminalitě, je vyuţití informátora.132

6.2 Celní správa ČR Podpůrné operativně pátrací prostředky je celník podle zákona ČNR č. 13/1993 Sb. oprávněn pouţít: -

při předcházení trestným činům,

-

v souvislosti s řízením o trestných činech,

-

při plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv.133

6.3 Vojenská policie Právní úpravou je zákon č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii, v platném znění, který pouze uvádí, ţe Vojenská policie je oprávněna pouţívat nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku při ochraně majetku a materiálu Ministerstva obrany ČR.134

6.4 Vězeňská služba ČR Právní úprava podpůrných operativně pátracích prostředků u Vězeňské sluţby stanovuje moţno pouţití těchto prostředků: 130

MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. s. 20 131 § 6 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění . 132 MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. s. 20 133 § 33b zákona ČNR č. 13/1993 Sb., v platném znění 134 § 3 odst. 1 písm. f) a § 21a zákona č. 124/1992 Sb., v platném znění

43

-

v objektech Vězeňské sluţby ČR k předcházení a odhalování trestné činnosti,135 a

-

jen v souladu s účelem výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody.136 Dále se zákon ČNR č. 555/1992 Sb., v platném znění stanovuje, ţe Vězeňská sluţba je

můţe pouţívat operativně pátrací prostředky podle trestního řádu i mimo věznice, tzn. při prověřování trestný činů příslušníků Vězeňské sluţby ČR.137

6.5 Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství Jak jsem jiţ v kapitole č. 4 o podpůrných operativně pátracích prostředcích uvedla, k plnění svých úkolů mají zpravodajské sluţby ČR k dispozici i další prostředky, které se dají s ohledem na jejich charakter označit i jako operativně pátrací. Zákony upravující činnost těchto zpravodajských sluţeb je však označují jako zpravodajské prostředky. Zpravodajské sluţby je pak mohou pouţívat podle svých potřeb v oboru své působnosti, tedy i v rámci jimi vedeného trestního řízení.

135

§ 16a zákona ČNR č. 555/1992 Sb. v platném znění § 16c zákona ČNR č. 555/1992 Sb. v platném znění 137 § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 136

44

7. Právní úprava operativně pátracích prostředků v ČR de lege ferenda Pokud bych měla naznačit, jak bych si představovala ţádanou právní úpravu operativně pátracích prostředků, tak bych si ji představovala následujícím způsobem. Především z hlediska systematiky uspořádání trestního řádu (práce na tvorbě nového trestního řádu jiţ podle médií běţí) bych podle mého názoru k operativně pátracím prostředkům přiřadila i některé další instituty, které jiţ český trestní řád zná. Tyto instituty splňují podmínky definice operativně pátracích prostředků, a jsou i podobně upraveny co se týče provedení, schvalování a zpracovávání výstupů. Dále si myslím, ţe mají i „důvěrnou povahu“ a „průzkumný charakter“ jako operativně pátrací činnost obecně. V rámci tohoto bych tedy do samostatné části trestního řádu zabývající se získáváním informací pro trestní řízení mimo stávajících operativně pátracích prostředků: -

předstíraný převod,

-

sledování osob a věcí,

-

pouţití agenta,

zařadila i další instituty: -

záměna zásilky,

-

sledování zásilky,

-

odposlech a záznam telekomunikačního provozu.

45

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Při popisování a studiu právní úpravy operativně pátracích prostředků jsem dospěla k názoru, ţe z hlediska vlastní právní úpravy operativně pátracích prostředků, případně uvedených institutů splňující znaky těchto prostředků, ţe se mi stávající stav zdá dostačující. Jediné co bych vytkla, je právní úprava pouţití agenta, která by podle mého názoru mohla být důslednější pro potírání organizované kriminality a zejména korupce. Jako největší nedostatek se mi zdá to, ţe agentem nemůţe být i osoba, která není policistou, coţ můţe být v některých případech ţádoucí a mnohem flexibilnější neţ „nasazovat“ policistu, který si důvěru a kontakty v kriminálním prostředí musí teprve získat. Do budoucna, jak vyplývá z plánu Ministerstva vnitra ČR o boji proti korupci138, se o změnách v úpravě operativně pátracích prostředků nehovoří, pouze se vyzývá k jejich častějšímu vyuţívání. Jedinou změnou, kterou chce zavést Ministerstvo vnitra ČR v boji s organizovanou kriminalitou a korupcí je právní úprava „spolupracujícího obviněného“ zvaného také „korunní svědek“, coţ však není institut patřící mezi operativně pátrací prostředky. V této práci jsem se snaţila vymezit pojem operativně pátrací prostředky, popsala jsem předchozí právní úpravu platnou v České republice před 1. lednem 2002, a dále jsem popsala právní úpravu současnou. Snaţila jsem se uvést, jaké jsou moţnosti orgánů činných v trestním řízení při vyuţití výsledků a informací získaných při pouţití operativně pátracích prostředků. V souvislosti se současnou právní úpravou operativně pátracích prostředků jsem se také zmínila o právní úpravě a moţnostech vyuţití podpůrných operativně pátracích prostředků a o orgánech, které je mohou vyţívat. Dále jsem pak naznačila, jak je moţné současnou českou právní úpravu „vylepšit“ z hlediska systematiky úpravy trestního řádu a dále případného dalšího rozšíření moţností vyuţití agenta. Při popisování české právní úpravy jsem se nejvíce zaměřila na řekněme „nejčastější“ policejní orgán – Policii České republiky. Tzv. „ostatní“ policejní orgány 139 konají trestní řízení pouze ve vyjmenovaných případech, a proto se podle mého názoru v trestním řízení nevyskytují tak často. V souvislosti právě s Policií České republiky jsem se i krátce zmínila o úpravě vyuţití operativně pátracích prostředků v interních aktech Policie ČR, a také jsem na ně odkázala. Podrobněji jsem se však tomuto nevěnovala, neboť se jedná o materiály, které 138 139

. § 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění

46

nejsou veřejnosti přístupné, podléhají povinnosti mlčenlivosti policistů 140 , některé jsou dokonce utajovanými informacemi ve smyslu zákona141. Operativně pátrací činnost a operativně pátrací prostředky jsem popisovala a zmiňovala se o nich pouze jako o důkazu a moţnosti vyuţití v trestním řízení, nezmiňovala jsem se úmyslně o detailech (technických, taktických či jiných) jejich nasazování, charakteru jejich pouţití při činnosti Policie ČR případně dalších orgánů (neboť to ostatně také podléhá povinnosti mlčenlivosti, eventuelně se jedná o utajované informace). To ostatně nebylo tématem a ani cílem této práce. Dále při praktickém vyuţití operativně pátracích prostředků jsem se trochu více o vyuţití na poli boje s korupcí, protoţe jak jsem v úvodu této práce zmiňovala, s ohledem na mou práci je tato problematika mě osobně trochu blízká. Jinak samozřejmě lze, a ostatně i v praxi určitě jsou, operativně pátrací prostředky vyuţívány i v odhalování a objasňování jiných druhů trestné činnosti, zejména při odhalování organizované trestné činnosti.

140 141

§ 115 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, v platném znění

47

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: A) BIBLIOGRAFIE: 1) CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, 2001.494 s. ISBN 80-7201-268-1 2) JELÍNEK, Jiří. Trestní právo hmotné, 1. vyd. Praha nakladatelství Leges, 2009. 896 s. ISBN 978-80-87212-24-0 3) MUSIL, Jan; KRATOCHVÍL, Vladimír; ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha C.H.Beck, 1999, 667 s. ISBN 80-7179-216-0 4) NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, 1640 s. ISBN 80-7317-009-4 5) NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní zákoník 2010, 1. vyd. Praha, Eurounion s.r.o., 2010, 838 s. ISBN 978-80-7317-084-4 6) NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 294 s. ISBN 80-86898-74-1 7) NOVOTNÝ, Oto; DOLENSKÝ, Adolf; JELÍNEK, Jiří; VANDUCHOVÁ, Marie. TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ, I. obecná část, 3. přepracované vyd. Praha CODEX Bohemia, 1997, 328 s. ISBN 80-85963-24-8 8) ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, 1443 s. ISBN 80-7179-741-3 9) ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, 1224 s. ISBN 80-7179634-4 10) ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. vyd. Praha C.H.Beck, 2009, 1303 s. ISBN 978-80-7400-209-3 11) ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. vyd. Praha C.H.Beck, 2010, 2011 s. ISBN 978-80-7400-178-9 12) ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 397 s. ISBN 978-80-7380-160-1

48

B) PERIODIKA: 1) MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, 2003-. ISSN 1214-3758 2) MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, 1996-. ISSN 1211-2860

C) ZÁKONY A DALŠÍ PŘEDPISY: 1) ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, v platném znění 2) usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., kterým se vydává Listina základních práv a svobod, v platném znění 3) zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění 4) zákon č. 140/1961 Sb. trestní zákon (zrušen k 1.1.2010), v posledním znění a ve znění před 1.1.2002 5) zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákon, v platném znění 6) zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, v platném znění 7) zákon č. 361/2003 Sb. o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění 8) zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, v posledním znění a ve znění před 1.1.2002 9) zákon č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii, v platném znění 10) zákon ČNR č. 555/1992 Sb. o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi ČR, v platném znění 11) zákon ČNR č. 13/1993 Sb. celní zákon, v platném znění 12) zákon č. 153/1994 Sb. o zpravodajských sluţbách ČR, v platném znění 13) zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě, v platném znění 14) zákon č. 67/1992 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství, v platném znění 15) zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, v platném znění 16) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 165 ze dne 5. listopadu 2008, o zvláštním zmocnění při plnění úkolů zvláštní povahy

49

17) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 190 ze dne 16. prosince 2008, o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin, ve znění závazného pokynu č. 85/2010 18) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 194 ze dne 18. prosince 2008, kterým se upravuje postup při pouţití agenta 19) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 197 ze dne 30. prosince 2008, kterým se upravuje postup při doţádání a provádění předstíraného převodu 20) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 209 ze dne 30. prosince 2008, kterým se upravuje postup při vyţadování sledováníosob a věcí pro účely trestního řízení, ve znění závazného pokynu č. 39/2009 21) Závazný pokyn policejního prezidenta č. 210 ze dne 30. prosince 2008, kterým se upravuje postupspecializovaných pracovišť při pouţívání operativně pátracího prostředku sledování osob a věcí

D) INTERNETOVÉ ČLÁNKY a INTERNET: 1) SLONKOVÁ, Sabina. aktuálně.cz. 2008. [cit. 2008-04-09]. Dostupný z WWW: . 2) SLONKOVÁ, Sabina. aktuálně.cz. 2009. [cit. 2009-09-13]. Dostupný z WWW: . 3) Kolektiv autorů. zprávy.idnes. 2008. [cit. 2008-09-22]. Dostupný z WWW: . 4) . 5) . 6) . 7) . 8) . 9) . 10) . 50

11) . 12) . 13) . 14)

.

15) .

51