Integrovaná střední škola stavební, České Budějovice, Nerudova 59
Studijní obor Technické lyceum
Operační systémy pro osobní počítače Závěrečná ročníková práce
Autor:
Pavel Čurda
Třída:
4.B
Šk. rok:
2009/2010
Vedoucí učitel: Ing. Iveta Pivovarčíková Konzultant:
Ing. Jiří Novák
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval samostatně.
V Českých Budějovicích dne 25.3. 2010
……………………… (podpis)
-1-
Anotace Tato ročníková práce se zabývá problémem volby operačního systému pro běžný osobní počítač. Nejprve se zamýšlím, proč se touto otázkou vůbec zabývat. Dále pak velmi zjednodušeně popisuji, jak počítač vlastně funguje a jak důležitou součástí je operační systém. V následujících částech rozeberu rozdělení OS a jejich jednotlivé verze a výhody či nevýhody. Následně vyhodnotím jejich výhody a nevýhody. A v poslední části této práce uvedu výsledky mého vlastního testu, ve kterém srovnávám OS v různých kategoriích. Z výsledků doporučím, kam se jednotlivé operační systémy hodí.
This seminary work is about problem of choosing the operating system for personal computer. First I intended, why we should bothered about it. I describe very simply, how the computer works. In the next parts I'll describe separation operating systems and theirs versions with theirs benefits and handicaps. In the last part this work I show results in my own test where I compare operating systems in many categories. From this results I recommend, which operating systems are good for using.
-2-
Obsah 0 1
Úvod..................................................................................................................- 1 Definice Operačního systému .....................................................................- 2 1.1 Co to je OS ..................................................................................................- 2 1.2 Nejdůležitější vlastnost OS .........................................................................- 2 1.3 Základní funkce OS .....................................................................................- 2 1.3.1 Ovládání PC ............................................................................................- 2 1.3.2 Zprostředkování hardwaru.....................................................................- 2 1.3.3 Správa systémových prostředků ............................................................- 3 1.4 Start OS.......................................................................................................- 3 1.4.1 Spuštění PC a bootování ........................................................................- 3 1.4.2 Načtení ovladačů pro hardware.............................................................- 3 1.4.3 Možnosti po nabootování OS.................................................................- 3 1.4.4 Rychlost načítání OS...............................................................................- 4 2 Základní problematika OS...........................................................................- 4 2.1 Proč se jednotlivé OS liší?........................................................................... - 4 2.1.1 1. úkol – Nekonečno řešení....................................................................- 4 2.1.2 2. úkol – Nedostatečné popsání úkonu..................................................- 4 2.1.3 3. úkol – Existuje pouze pravda nebo lež ...............................................- 5 2.2 Složitost OS.................................................................................................- 5 2.2.1 OS musí umět „vše“ ...............................................................................- 5 2.3 Druhy kernelů OS .......................................................................................- 5 2.3.1 Činnost kernelu ......................................................................................- 6 2.3.2 Monolitické jádro ...................................................................................- 6 2.3.3 Mikrojádra..............................................................................................- 6 2.3.4 Hybridní jádro.........................................................................................- 6 2.3.5 Nanojádro...............................................................................................- 6 2.3.6 Kernely v praxi........................................................................................- 6 3 Historie OS ...................................................................................................... - 7 3.1 Historie od opravdových osobních počítačů..............................................- 7 3.1.1 UNIX........................................................................................................- 7 3.1.2 CP/M.......................................................................................................- 7 3.1.3 UNIX........................................................................................................- 7 3.1.4 Boj s nepřívětivým uživatelským prostředím.........................................- 8 3.1.5 OS/2........................................................................................................- 8 3.1.6 Začátek Windows ...................................................................................- 8 3.1.7 Windows 1.0 – 3.0..................................................................................- 8 3.1.8 Windows 3.1 a OS/2 Warp.....................................................................- 8 3.1.9 Windows 95............................................................................................ - 9 3.1.10 Windows 95 se .....................................................................................- 9 3.1.11 MAC OS 8.............................................................................................. - 9 3.1.12 Windows 98..........................................................................................- 9 3.1.13 Windows 98 se .....................................................................................- 9 3.1.14 Windows NT .......................................................................................- 10 3.1.15 Windows ME ......................................................................................- 10 3.2 Kam se poděl vývoj Linuxu? .....................................................................- 10 3.3 Vzestup Microsoftu jako monopolu.........................................................- 10 -
-3-
4
Dnešní OS pro osobní PC...........................................................................- 11 4.1 Jak rozdělit dnešní OS...............................................................................- 11 4.1.1 Řada Microsoft Windows.....................................................................- 11 4.1.2 MAC OS X..............................................................................................- 11 4.1.3 GNU/Linux ............................................................................................- 11 4.2 Windows...................................................................................................- 11 4.2.1 Politika Windows..................................................................................- 12 4.2.2 Jak vypadají Windows ..........................................................................- 12 4.2.3 Nepříjemná vlastnost Windows...........................................................- 12 4.2.4 Windows 2000......................................................................................- 12 4.2.3 Windows Xp .........................................................................................- 14 4.2.4 Windows Vista......................................................................................- 16 4.2.5 Windows 7............................................................................................- 18 4.2.6 Vývoj Windows.....................................................................................- 19 4.2.7 Kde používat Windows.........................................................................- 19 4.3 MAC OS X..................................................................................................- 20 4.3.1 Snaha dát uživateli vše, co potřebuje ..................................................- 20 4.3.2 MAC OS nepodporuje cizí hardware ....................................................- 20 4.3.3 Cena MACu...........................................................................................- 21 4.3.4 MAC OS 10.6 (Snow Leopard) ..............................................................- 21 4.3.5 Vývoj MACu..........................................................................................- 22 4.3.6 Kde používat MAC ................................................................................- 22 4.4 GNU/Linux ................................................................................................- 23 4.4.1 Linux jako protiklad Windows..............................................................- 23 4.4.2 Kde používat Linux ...............................................................................- 24 4.4.3 Ubuntu .................................................................................................- 25 4.4.4 Fedora ..................................................................................................- 26 4.4.5 Mandriva ..............................................................................................- 26 4.4.6 openSUSE .............................................................................................- 27 4.4.7 Který Linux si vybrat? ...........................................................................- 27 4.4.8 Linux pro pokročilé uživatele ...............................................................- 28 5 Závěrečný test dnešních OS .......................................................................- 29 5.1 Ovládání....................................................................................................- 29 5.2 Programová vybavenost...........................................................................- 29 5.3 Vzhled.......................................................................................................- 30 5.4 Jednoduchost ...........................................................................................- 30 5.5 Práce v síti ................................................................................................- 30 5.6 Bezpečnost ...............................................................................................- 31 5.7 Stabilita.....................................................................................................- 31 5.8 Podpora hardwaru ...................................................................................- 32 5.9 Dostupný software ...................................................................................- 32 5.10 Podpora 3D her ........................................................................................- 32 5.11 Programovatelnost...................................................................................- 33 5.12 Cena..........................................................................................................- 33 Závěr .......................................................................................................................- 34 Použitá literatura ..................................................................................................- 34 -
-4-
0 Úvod Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak váš počítač pracuje? Na většině počítačů se používá v dnešní době pouze platforma Windows. S vysokou pravděpodobností ho máte doma i v práci. Ovšem je tento systém jediný dostupný OS na trhu? A pokud ne, jaké jsou další možnosti výběru, má vůbec cenu namáhat se a přestoupit na jinou alternativu? Těmito otázkami se budu v této ročníkové práci zabývat. Za svůj život jsem zažil již mnoho operačních systémů, a tudíž mohu směle tvrdit, že je dokážu porovnat a případně vám některý doporučím. Vše je rozděleno do kapitol dle obsahu.
-1-
1 Definice Operačního systému 1.1
Co to je OS
Operační systém je program, který se při puštění počítače nahrává z nějakého paměťového zařízení jako první do paměti a zůstává tam celou dobu až do jeho vypnutí. Díky OS může uživatel ovládat počítač. OS má na starosti řízení systémových zdrojů, spouštění procesů a zajišťování funkčnosti celého počítače. OS je velmi složitý „program“ a jeho vývoj by měl pokračovat i po době jeho vydání na trh, dokud se bude někde používat, protože je velmi složitý a nikdy není dokonalý, pouze se zdokonaluje odhalováním chyb.
1.2
Nejdůležitější vlastnost OS
Nejdůležitější znak OS je ovšem schopnost naučit ho něco nového, pokud to umožňuje hardware. Toto „učení“ probíhá buď programováním samotného OS, nebo přidáním jiných programů. Například se rozhodnete, že se chcete začít dívat na televizi pomocí televizní karty. Tu zakoupíte a následně zapojíte do vašeho počítače. Poté proběhne ta zajímavá část „učení“, kdy vašemu OS poskytnete ovladače a nějaký ten program. Za pár minut bude váš počítač přehrávat televizní signál i přesto, že výrobce vašeho OS tam nikdy takovouto funkci nezabudoval.
1.3
Základní Funkce OS
1.3.1 Ovládání PC První funkce je ovládání počítače. To znamená, že uživatel pomocí textového, grafického či jiného rozhraní dokáže zadávat příkazy do příkazové řádky či klikat myší na ikony. Opravdu velmi důležitá funkce, jinak by si OS dělal, co chtěl, a vám by byl k ničemu.
1.3.2 Zprostředkování hardwaru Druhá funkce je zprostředkování hardwaru dalším programům. To znamená, že pokud třeba chce program vytisknout dokument, OS sám vyhledá ovladač od tiskárny, převezme od programu pokyn a sám ho převede dle ovladače tak, aby ho tiskárna dokázala vytisknout. Toto platí prakticky pro veškeré věci jako například i pro zobrazování na monitoru pomocí grafické karty, zápisu na pevný disk nebo přehrávání zvuků. Díky tomu si tvůrci programů nemusí lámat hlavu úplně se vším. Například z pohledu programátora není rozdíl mezi souborem na disketě, pevném disku, flash disku či na vypáleném Blu-Ray.
-2-
1.3.3 Správa systémových prostředků A třetí funkce je takzvaná správa prostředků. Pod tímto pojmem si představte OS jako „soudce“, který říká, jak moc může nějaký program vytěžovat procesor. Čili pokud se nějaký program „zasekne“, OS musí jeho proces odstranit a pokračovat dál v činnosti. Velmi dobrá funkce, díky které nemusíte PC restartovat pokaždé, když se něco nepovede. Vzpomeňte si například na Windows 98, kde tato funkce prakticky nebyla, a vy jste museli restartovat pokaždé, jakmile se některý program zaseknul.
1.4
Start OS
1.4.1 Spuštění PC a bootování Nejprve dané zařízení zapneme. Po zapnutí projede proud určitými obvody, ve kterých je velmi jednoduchý program (v osobních PC je to BIOS), který následně spustí pevně daným způsobem OS z nějaké paměti (například pevný disk). Tomu se říká bootování. Toto je první a také poslední omezení OS (kromě hardwaru). Dále se pak načítá samotný OS. Zde je už možné ovlivnit cokoliv, při načítání OS se zároveň musí načíst nejdůležitější ovladače pro ovládání procesoru, pevného disku a výjimečně pro zápis do paměti RAM či ovladače pro grafickou kartu.
1.4.2 Načtení ovladačů pro hardware Tato čtveřice ovladačů (1.4.1) je velmi důležitá, protože OS musí hned od začátku vykonávat procesy (procesor), zapisovat si někam mezivýsledky (RAM), zapisovat výsledky (pevný disk) a zobrazit výsledek uživateli (grafická karta). Proto nedílnou součástí každého OS je čtveřice těchto ovladačů, aby po nainstalování OS dokázal naběhnout. Vše ostatní se dá potom dodatečně přidat.
1.4.3 Možnosti po nabootování OS Po tomto startu, odborně nazývaném bootování, se začnou nahrávat další ovladače , různé služby a jiné programy nadefinované v OS buď jeho tvůrcem nebo uživatelem. Při tomto načítání už na pozadí běží různé programy. Mezi nimi se nachází i kernel neboli jádro OS. Kernel není standardně vidět, a pokud nemáte zrovna Linux, tak se nedá ani modifikovat. Kernel je ten „zázrak“, díky kterému počítač funguje. Společnosti, co ho vyvinuly, se ho snaží vychvalovat, ale nikomu neřeknou, jak přesně vypadá. Samotný OS se dá vždycky modifikovat pouze určitým nastavením, co má dělat za určité situace. Zde už velmi záleží na výrobci, na co všechno myslel. Naštěstí to, na co už výrobce nemyslel, se dá snadno přidat nějakým programem, který už vyrobila takzvaná třetí strana (ani uživatel, ani výrobce OS).
-3-
1.4.4 Rychlost načítání OS Po načtení všeho, co OS měl načíst, je většinou už použitelný. Tato doba je u některých OS poměrně dlouhá a někdy i rozhoduje o tom, jaký OS bude nakonec uživatel používat. Dále už můžete pomocí textového (příkazový řádek) či grafického (poklepáním myší na ikonu) prostředí ovládat daný OS. Dále pak záleží na typu OS a spíš na druhu, který kernel používá, jak se dále chová k jednotlivým procesům, hardwaru a jejich propojením. Toto je už velmi složité a špatně se to popisuje a chápe, ale v praxi to uživatel pozná velmi snadno především tím, jak všechno bude či nebude fungovat.
2 Základní problematika OS Vzhledem k tomu, že OS mají za úkol stejnou práci a poskytnout uživatelům stejné možnosti, by se lišit neměly. V praxi tomu ale tak není a občas jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Kdyby se nelišily, potom by existoval pouze jeden a tato práce by postrádala jakýkoliv smysl.
2.1
Proč se jednotlivé OS liší?
Hlavní problém je v tom, že jedna věc se dá udělat mnoha způsoby a že programy si mezi sebou občas „nerozumí“. Pro lepší představu uvedu tři praktické příklady ze života:
2.1.1 1. úkol – nekonečno řešení „Chci, aby tento strom stál osamoceně.“ První člověk to udělá tak, že strom přesadí na louku, kde žádný další strom není. Druhý to udělá tak, že vykácí celý les a nechá jenom ten jeden konkrétní strom. Oba dva splnili úkol. Sami se rozhodněte, který způsob je jednodušší. Tento příklad ukazuje, že jednu činnost lze vykonat více možnými způsoby.
2.1.2 2. úkol – Nedostatečné popsání úkonu Manželka pošle svého manžela do obchodu se slovy: „Jdi koupit 10 rohlíků. A pokud budou mít chleba, kup jeden.“ Pokud bude manžel uvažovat prakticky, koupí 10 rohlíků, a když v obchodě uvidí chleba, donese domů 10 rohlíků s chlebem. Pokud bude uvažovat jako OS (logicky), půjde do obchodu a pokusí se koupit 10 rohlíků. Potom zjistí, že v daném obchodě mají chleba, koupí 1 rohlík. Nebo zjistí, že mají chleba, a koupí 1 chleba a opět žádné rohlíky. Tento úkol popisuje problematiku jednoduché podmínky z různých úhlů pohledu. Jako zajímavost uvedu, že výsledek záleží na tom, jak program či programátor daný úkol pochopí.
-4-
Zároveň ale záleží na tom, který programovací jazyk je použit, protože stejný výraz vám může dát různé hodnoty v různých programovacích jazycích.
2.1.3 3. úkol – Existuje pouze pravda, nebo lež „Chceš ke snídani čaj, kakao, nebo kávu?“ – „Nevím, vyber mi něco.“ Toto je snad nejmarkantnější rozdíl mezi jakýmkoliv programem ve stroji a lidským mozkem. Zatímco mozek bere v potaz prakticky všechno, co ho zrovna napadne, počítač (potažmo OS) má pouze dvě varianty: ano – ne / pravda – lež. Čili zatímco v reálu člověku přistane na zahradě létající talíř, tak se sebere, a buď půjde návštěvníky pozdravit, nebo začne utíkat pryč. Počítač, který není na takovouto situaci naprogramován, se nejspíš zasekne. Počítač by se pravděpodobně zaseknul i v případě výběru pití ke snídani. Přitom by stačilo, aby jeho tvůrce naprogramoval možnost, že tázaná osoba nebude vědět. Bohužel takovýchto situací se vyskytuje skoro nekonečné množství, a proto je OS velmi složitá záležitost.
2.2
Složitost OS
OS je opravdu velmi složitá věc. Dokonce ani nejstarším OS z doby, kdy počítače zabíraly více místa, než hangár na malé osobní letadlo, rozumělo pouze pár lidí. Dnešní OS se dělí na řadu částí a na každé části pracuje skupina lidí, každý umí pouze „něco“.
2.2.1 OS musí umět „vše“ Z části 2.1.3 vyplývá, že tvůrci OS mají nelehký úkol: počítat s každou možností. Musí OS vymyslet tak, aby uživatel nemohl OS ničím překvapit (chtít po něm něco, co „neumí“). Toto je také hlavní důvod, proč starší OS neuměly téměř nic, a proto se nemohly zaseknout. Například první DOS uměl pouze základní práci se soubory a spustit pouze jeden program, který mohl zapisovat na jeden soubor v reálném čase. Toto je v dnešní době absolutně nedostačující. Avšak tento systém nikdy nespadnul (pokud nepočítám chybně napsané programy). Naopak dnešní OS toho umí spoustu, ovšem platí za to cenu snížené stability. Situace se sice zlepšuje, ale i v dnešní době můžete v různých OS narazit na tak bizardní problémy, až se vám bude chtít smát se, nebo plakat nad tím, na co tvůrci zapomněli.
2.3
Druhy kernelů OS
Kernel, neboli jádro je nedílnou součástí OS. Představit si kernel, je skoro nemožné. Kernel není nic, co můžete vidět na obrazovce. Pokud byste si chtěli kernel představit, jako část člověka, i tak by to bylo obtížné. Celé tělo je vlastně hardware, mozek taktéž. Myšlení je už software, které i tak s kernelem má málo společného. Kernel je něco, co umožňuje myšlenkám „vznikat“ a „projevovat se“. Vybírat OS podle toho, jaké má jádro, je pro běžného uživatele naprostá zbytečnost, ale nemůžu vypustit tak důležitou součást OS.
-5-
2.3.1 Činnost kernelu Kernel rozděluje výkon počítače mezi ostatní programy, hlídá systémové prostředky a nikdy neztrácí kontrolu nad počítačem. Přepíná procesy a řídí je, má na starosti volání procedur (využívání ostatního hardwaru), stará se o bezpečnost OS a nechtěnému zničení dat či rovnou hardwaru špatným programem. Rozdělujeme čtyři základní typy:
2.3.2 Monolitické jádro V monolitickém jádru všechny služby operačního systému běží spolu s hlavním vláknem jádra a tedy i ve stejné oblasti paměti. To znamená, že pokud je program správně nastaven, má maximální přístup k hardwaru a je dosaženo maximálního výkonu. Mezi jasné nevýhody ovšem patří možnost, že pokud má jeden program chybu, padá okamžitě celý systém. Tento způsob je nejjednodušší vytvořit. Bohužel je takovýto OS velmi choulostivý, a proto je vhodný pouze na místa, kde za celý život počítače běží pár programů, které něco řídí.
2.3.3 Mikrojádra U mikrojádra samotné jádro poskytuje jen základní funkčnost nezbytnou pro vykonávání služeb. To znamená, že pro jeden program se z jádra načte hromada služeb pro daný program nezbytných a tyto běží odděleně od jiných služeb. Toto má jasné výhody v tom, že pokud daný program padne, shodí s sebou jenom pár služeb, ale jinak zbytek OS běží dál. Nevýhodou mikrojader jsou ale vysoké nároky na paměť (některé služby můžou běžet několikrát) a pokud má tento program nějak spolupracovat s druhým, nastává velmi složitá situace, která spotřebuje ještě více paměti.
2.3.4 Hybridní jádro Hybridní jádro se snaží zkombinovat rychlost a jednoduchost designu monolitického jádra s bezpečnostními výhodami mikrojader. To sice zní dobře, ale v praxi se jedná o velmi problematickou záležitost.
2.3.5 Nanojádro V nanojádru jsou téměř všechny služby řešeny jako ovladače. Díky tomu je jádro velmi nenáročné na paměť, ale v praxi se moc nepoužívá.
2.3.6 Kernely v praxi Toto základní rozdělení šlo použít na staré OS. Dnešní OS jsou tak složité a snaží se kombinovat výhody všech, a tudíž o nich nelze jednoznačně prohlásit, který kernel používají.
-6-
Navíc kromě Linuxu jsou tato jádra skrytá a nedají se zkoumat. Kernel v praxi běžným uživatelům nic nepoví, a proto je zbytečné se touto problematikou podrobněji zabývat. Kvůli podobným problémům jsou některé OS mnohem lepší než jiné, i když funkce mají stejné. Bohužel většinou nerozhoduje kvalita OS, ale marketing a to, co je více „zažitější“ mezi lidmi.
3 Historie OS 3.1
Historie až od opravdových osobních počítačů
S prvními počítači přicházely první „předchůdci“ OS. Nebyly to OS v pravém slova smyslu, protože první počítače měly jasně dané úkoly, čili program, který na nich běžel, vykonával určitou funkci a nic víc. Potom se začaly objevovat takzvané sálové počítače, které stály několik miliónů a do obývacího pokoje by se vám rozhodně nevešly. Touto historií se nebudu zabývat, jelikož historie je pro mou práci nepodstatná. Tudíž začnu popisovat historii až od doby, kdy se počítače vešly k vám domů a jejich cena nepřesahovala tři měsíční platy (počítače, které si mohl pořídit i průměrný člověk a vešly se mu na stůl).
3.1.1 UNIX První opravdový OS byl UNIX. V 70. letech došlo ke vzniku dvou dnes již legendárních operačních systémů. První z nich, VMS, vytvořila pro své počítače VAX firma DEC. Tím druhým byl ještě slavnější UNIX firmy AT&T. Bohužel díky zásahu antimonopolního úřadu v USA se musela firma Unixu vzdát. Rychle se objevily počítače dalších firem, jako Atari či Commodore, na kterých běžely velmi specifické OS používající programovací jazyk Basic.
3.1.2 CP/M Později se však objevil tehdejší „král“ operačních systémů pro osobní počítače: CP/M (Control Program for Microcomputers). CP/M vznikl jako drastická simplifikace Unixu a jeho "přínosem" bylo, že zaváděl konvenci osmiznakového jména souboru a trojznakové přípony spolu s označováním diskových jednotek písmeny.
3.1.3 DOS Když IBM roku 1981 vrhla na trh svoje PC (Personal Computer), operačním systémem
-7-
MS-DOS (Microsoft Disk Operating System) ho vybavila právě firma Microsoft. MS-DOS ale nebyl skutečným produktem Microsoftu. V zásadě se jednalo o mírně upravený CP/M (UNIX). MS-DOS stejně jako CP/M byl již v době svého vzniku velice nepohodlný systém a navíc i z hlediska návrhu nedostatečný a i zastaralý. MS-DOS na rozdíl od Unixu podporoval pouze jednoho připojeného uživatele, který mohl pracovat s jedním jediným programem v daném čase. Navíc měl MS-DOS nepříjemná hardwarová omezení, např. nedokázal pracovat s pamětí větší než 640 KB nebo s disky většími než 30 MB.
3.1.4 Boj s nepřívětivým uživatelským prostředím Protože DOS nebo CP/M vypadaly velice uživatelsky odpudivě, pokusila se s touto situací firma IBM něco udělat. Ve stejném roce, jako byl na trh uveden Macintosh, předvedla IBM model PC/AT s vylepšeným DOSem, z něhož byly odstraněny některé nejkřiklavější nedostatky (ale většina jich naneštěstí zůstala).
3.1.5 OS/2 Nakonec situace donutila firmu IBM, aby ve spolupráci s Microsoftem vytvořila nový operační systém pro PC, tentokrát již nezatížený nedostatky DOSu. V roce 1987 se tak objevil OS/2, který se rovněž mohl stát velkým předělem, ale bohužel se spolupráce obou firem rozpadla a každá z nich si vyvíjela svou vlastní verzi OS/2.
3.1.6 Začátek Windows Windows byl ve svých začátcích zcela neschopným produktem plným chyb, stejně jako DOS, ale masivní marketingová podpora Microsoftu ho nakonec prosadila proti jeho konkurentům (kombinace DOS + Windows znamenala další marketinkovou ztrátu pro OS/2).
3.1.7 Windows 1.0 – 3.0 V roce 1985 se objevil Windows 1.0, o tři roky později Windows 2.03, ale teprve Windows 3.0 z roku 1990 se ukázal jako přijatelně funkční.
3.1.8 Windows 3.1 a OS/2 Warp V závěrečném desetiletí 20. století na PC zcela kraloval Microsoft s Dosem a Windows, kterému čím dál tím méně zdatně konkurovala IBM s OS/2 nyní už také opatřeným grafickým rozhraním a přejmenovaným na OS/2 Warp. Microsoft vydal dvě nové verze své grafické nadstavby Windows 3.1 a Windows 3.11 for Workgroups (měl lepší podporu sítě) a připravoval se na ovládnutí trhu s OS.
-8-
3.1.9 Windows 95 V roce 1995 přišel Microsoft s výrazně odlišnou verzí Windows, nazvanou Windows 95 (původně Windows 4.0) a opatřenou řadou vylepšení, např. částečně 32bitovým jádrem, zcela novým grafickým rozhraním, podporou dlouhých názvů souborů (rovněž se značným zpožděním oproti OS/2) a lepší podporou sítí. Oproti přání uživatelů, kteří si přáli něco jako odlehčenou verzi Windows NT, však všechno, přes mohutnou propagandistickou kampaň Microsoftu, zůstalo při starém: vespod zůstal starý a nedokonalý 16bitový DOS. Lépe řečeno – něco se změnilo: Windows 95 už nepodporoval jiné DOS, pouze MS-DOS. Microsoft si tak dále upevnil své postavení na trhu.
3.1.10 Windows 95 se V roce 1996 vydal verzi Windows 95 SE, jejímž hlavním přínosem bylo kromě balíku oprav zavedení nového souborového systému jménem FAT32. Tento systém obsahoval méně chyb a byl stabilnější (u paměťových zařízení s kapacitou nepřesahující 32 GB se používá dodnes hlavně kvůli rychlosti přístupu na disk a doslova univerzální kompatibilitě s jakýmkoliv zařízením).
3.1.11 MAC OS 8 MAC OS 8, vydaný 1997, představoval největší úpravu systému MAC OS od vydání System 7 asi šest let předtím. MAC OS 8 pomohl modernizovat MAC OS, zatímco Apple vyvíjel svůj operační systém nové generace, MAC OS X. MAC OS 8 je jedno z nejúspěšnějších vydání OS od této firmy. MAC OS 8.1 představil nový a mnohem účinnější systém souborů, známý jako HFS+. MAC OS 8.5 byl první verze MAC OS, která vyžadovala procesor PowerPC. Používal původní verzi QuickDraw a AppleScript, spolu s vyhledávacím nástrojem Sherlock.
3.1.12 Windows 98 V roce 1998 se objevil OS Windows 98, který přímo v jádře obsahoval webový prohlížeč, což znevýhodňovalo výrobce jiných webových prohlížečů. W 98 a 95 byly prakticky stejné. Jediný rozdíl byl v použití přívětivějších odstínů barev a lepších ikonek, byla zlepšena stabilita systému. Tyto systémy trpěly tím, že pokud padnul jeden program, padl celý systém, a to bylo nepříjemné pro uživatele. Uživatelé často ztráceli data a z formátu FAT32 se po špatném vypnutí data ztrácela skoro pravidelně. Rychlost bootování byla neuvěřitelně dlouhá a vypínání trvalo ještě déle. Na pozadí stále běžel DOS. Ale prostředí bylo už přívětivější a vše se dalo ovládat prostřednictvím myši.
3.1.13 Windows 98 se Windows 98 SE (Second Edition) vyšly půl roku po W 98 a stále pouze opravovaly další chyby. Dneska by se místo označení SE použil výraz service pack. Stále běžely na platformě DOSu,
-9-
ale to už nikomu nevadilo. 98 SE je považován za významný pokrok Microsoftu na cestě za „stabilním“ systémem.
3.1.14 Windows NT Mezitím vycházely Windows NT, které vzešly ze základu Windows 95, ale trpěly nekompatibilitou s programy a nedaly se moc použít. Byly to vlastně takové W 95, ale s podporou sítě. Uchytily se především v podnikových sférách.
3.1.15 Windows ME Nakonec v roce 2000 vyšel Windows ME (Millenium Edition). Obsahoval to samé jako Windows 98, akorát měl v sobě zabudováno více ovladačů a zakazoval přímý režim DOSu. Millenium bylo známé tím, že aplikace na W 98 na něm nechodily. Tyto Windowsy jsou známé jako největší propadák a někdo tvrdí, že byly vydané jenom proto, aby společnost Microsoft měla systém k miléniu 2000.
3.2
Kam se poděl vývoj Linuxu?
Ano, zastáncům tohoto operačního systému zde určitě bude chybět historie Linuxu. Ovšem Linux byl v této době pouze pro odborníky, nikdo si nenamáhal hlavu s tím, aby byl alespoň trochu použitelný tou „širokou masou uživatelů“, a proto vzniklo opravdu neuvěřitelné množství verzí. Zároveň však každou verzi používala pouze hrstka lidí. Proto když dovolíte, této části historie se vyhnu. Až někdy od roku 1995 začínají vznikat první Linuxové distribuce, které mají alespoň náznak nějakého grafického rozhraní.
3.3
Vzestup Microsoftu jako monopolu
Microsoft získal své postavení, které má dodnes, díky šťastným náhodám (především nařízením vlády USA, že společnost vyvíjející UNIX se musí vzdát práv na jeho vlastnictví), zároveň díky velmi chytrému obchodování Billa Gatese. Ovšem zároveň od doby, kdy Microsoft vydal svůj první Windows, neměl jakoukoliv konkurenci po dobu šesti let! Hlavně to mu dodalo sílu ovládnout trh. V té době již Linux existoval, ale jeho praktické využití na osobních PC bylo nulové a konkurence MAC měla sice hezké alternativy, ovšem trpěla neschopností udat je na trhu. Díky tomu má tato společnost doslova Monopol i v dnešní době. Samozřejmě není na škodu úplně všechno, co z toho vyplývá (například zajistili poměrně dobrou kompatibilitu mezi „vším“, co v počítači najdete), ale zároveň některé uživatele (včetně mě) děsí některé jejich praktiky, které mají za účel vydělat co nejvíce peněz.
- 10 -
4 Dnešní OS pro osobní PC 4.1
Jak rozdělit dnešní OS
V dnešní době existuje poměrně mnoho OS pro osobní počítače, ovšem pokud je budeme dělit podle výrobce, dojdeme zřejmě k jednocifernému číslu. Ovšem pokud je budeme dělit podle jejich kernelu (jádra), dojdeme přibližně k číslu 3. To je velmi pozoruhodné, že celá nabídka OS na dnešním trhu se může poměrně spolehlivě rozdělit na tři typy.
4.1.1 Řada Microsoft Windows Tím prvním nejrozšířenějším je řada Windows od 2000 až po „čerstvé“ W 7, které běží na jádře NT. Samozřejmě s každou další edicí Windows se toto jádro zlepšuje, ale jsou to velmi malé změny, pouze se vylepšuje ta „omáčka“ okolo. Toto jádro vzniklo prakticky už v roce 1993 a velké změny se dočkalo v roce 2000 s příchodem Windows 2000. Od té doby je prakticky stejné (nezajímavější důkaz je ten, že ovladače vytvořené pro 2000 lze rozchodit i na nejnovějších Windows 7 a naopak).
4.1.2 MAC OS X Druhý nejrozšířenější je Darwin, na kterém běží řada MAC OS X. Toto jádro je vlastně mix z BSD a dalších volně šiřitelných programů. Toto jádro s každou novou řadou MACu prochází změnami.
4.1.3 GNU/Linux A poslední typ jádra spadá pod distribuci jménem GNU/Linux. Zde je velmi pestrá nabídka různých distribucí Linuxu, ale všechny vycházejí prakticky ze stejného základu BSD. Jelikož je GNU, každý ho může upravovat k lepšímu nebo k horšímu, takže snažit se vymyslet nějaké přehlednější členění je nemožné.
4.2
Windows Jak už bylo řečeno (4.1.1), Windows běží stále na tom samém jádru NT od W 2000. Ovšem to neznamená, že se od sebe neliší. A jelikož jsou nejpoužívanější na trhu, musím je popsat jako první.
- 11 -
4.2.1 Politika Windows Windows používají politiku velké reklamy a nasazení pokud možno v co nejširší sféře s jediným produktem, který se snaží oslovit jak širokou konzumní veřejnost, tak i odborníky v tomto odboru. Logicky by to mělo být k smíchu, ale zatím je Microsoft jedna z nejúspěšnějších společností na světě.
4.2.2 Jak vypadají Windows Jejich OS prakticky určily, jak by měl OS vypadat co do vzhledu, tak i do funkčnosti. Rodina Windows se tváří velmi jednoduše, a dokud vše funguje, tak i uživatel laik zvládne vše, co potřebuje. Pokud něco přestane fungovat, je zle a často jediná možnost je zkusit jiný program nebo přeinstalovat Windows kompletně celé. Naštěstí podobné situace se v dnešní době zredukovaly na minimum.
4.2.3 Nepříjemná vlastnost Windows Ovšem jedna z velmi nepříjemných vlastností Windows je, že některé nastavení jsou záměrně skryta, občas si systém „dělá, co chce“ a najít některé nabídky je velmi vysilující. Jedna z nejzajímavějších věcí je například sdílení složky ve Windows Xp Professional edici. Pominu-li, že v Home edici je tato možnost prakticky nedostupná, v Professional se stává noční můrou. Fráze použít zjednodušené sdílení složek (doporučeno) vám při odškrtnutí zpřístupní průvodce, ve kterém nejsou žádné možnosti, ale je to jediný možný způsob, jak povolit sdílení v integrované bráně firewall. Po tomto průvodci je však ještě nutno odškrtnout toto políčko a manuálně nastavit uživatele everyone (všichni) a povolit mu práva. Zní to sice jednoduše, ale pokud toto děláte poprvé, určitě se alespoň naštvete. Po tomto únavném maratónu vám tato funkce možná bude chvíli fungovat a člověk 10 metrů od vás si konečně může z vaší složky stáhnout nějaký ten dokument. Čili jednoduchost ovládání je pojem, který u Windows podle reklam můžeme uvést jako výhodu, ale v praxi už ne. Toto je myšleno tak, že laik některá nastavení nepotřebuje. A pokud jste laik, a i přesto potřebujete nastavit něco, co si v Microsoftu „nepřáli“, zažijete opravdové peklo. Například u Windows Vista je to nastavení, kolik procent disku si můžou Windowsy použít pro sebe.
4.2.4 Windows 2000 Windows 2000 je operační systém vytvořený společností Microsoft roku 2000. Je založen na jádru Windows NT, obohaceném uživatelským rozhraním z Windows 98. Je určen především k práci, podpora počítačových her je slabší. Je vydáván ve čtyřech verzích: Professional, Server, Advanced Server a DataCenter Server. Obsahuje podporu Plug-and-play, DirectX (verze 7.0), Windows Internet Explorer (verze 5.01) a souborového systému NTFS, vylepšeného o podporu kvót. Byla - 12 -
také poprvé představena funkce spánku – uložení veškerého obsahu paměti na pevný disk. Nejsou tak úspěšné jako Xp, ale byl to jeden z nejlepších kroků Microsoftu, kterým si upevnil svoje místo na trhu. Jedním z největších lákadel tohoto systému byla obrovská stabilita (vůči 98SE). Tato stabilita se projevovala hlavně tím, že pokud vám spadnul některý program (a že v té době jich bylo velké množství), nemuseli jste se už ohýbat pod stůl k tlačítku reset a jít si pro kávu, než tupě zírat tři minuty na bootující obrazovku a doufat, že alespoň některá data přežila. Nyní pouze stačí stisknout známou trojkombinaci kláves Ctrl + Alt + Del a pomocí správce procesů „zabít“ spadlý program (tento pokrok způsobilo rozdělování času procesoru jednotlivým procesům). V W 98 a starších si sám program určoval, jak dlouho se mu bude procesor věnovat, a když program „zamrznul“, byl konec. V W 2000 čas věnovaný procesům nyní neefektivně určuje systém, ale už nemusíte restartovat tak často. Další výhoda byla v zavedení souborového systému NTSF. Tento sytém zápisu na disk přinesl hned několik výhod. Především umožnil souboru být větší než 2 GB a v případě selhání systému jste nepřišli dokonce ani o data, která se právě zapisovala. Taktéž odpadla nutnost kontrolovat integritu dat při dalším nabootování, protože v NTSF se data už nedají ztratit tak snadno, jako v FAT32. Dále umožnil nastavení práv jednotlivým souborům (čili větší bezpečnost systému). Internet Explorer 5 je internetový prohlížeč, který díky integritě přímo ve Windows nechtěně zahubil veškerou konkurenci v oblasti internetových prohlížečů. Opravdu toto je asi jediný produkt, ve kterém Microsoft svým monopolem nikdy nic nezískal, snad kromě pár miliardových pokut od různých antimonopolních řadů. Poslední klad DirectX 7 je klad pouze pro vývojáře her, pro běžné uživatele pouze zpráva o tom, že pokud si pořídí lepší grafickou kartu, tak si někdy v budoucnu možná zahrají lepší hry, než na jaké si zvykli z dob Windows 98. Dalším plusem bylo zabezpečení, které umožnilo známý systém, je jméno a heslo. V předchozích W 98 nic takového ještě jako přihlašování neexistovalo, a tak váš počítač mohla používat celá vaše rodina, uklízečka i kdokoliv jiný. Co se týče uživatelské přívětivosti, tak W 2000 nebyly žádný krok dopředu, kompletně bylo převedeno prostředí z W 98 (256 barev), snad jenom bylo přemalováno pár ikon a pozměněno logo. Snad proto W2000 nikdy nebyly tak populární jako W 98. Jak je vidět, Windows 2000 přinesl spoustu vymožeností a byl opravdu krokem vpřed. Tak jako na W 98 a W 95 pracoval Microsoft ještě několik let po jejich vydání na opravě chyb, stejně pracoval i na W 2000 ovšem s tím rozdílem, že za servicepacky už nechtěl dostat znovu zaplaceno, což je pro uživatele jenom dobře.
- 13 -
4.2.3 Windows Xp Windows XP byl poprvé uvolněn 25. října 2001 a v současné době se jedná o nejvíce používanou verzi tohoto operačního systému. Od svého uvedení na trh se dočkal tří velkých aktualizačních balíčků, z nichž hlavně Service Pack 2 (zkráceně SP2) systém výrazně pozměnil a přidal některé nové bezpečnostní prvky. Windows Xp už bohužel nepřinesly skoro nic nového, přesto jsou i dnes velmi populárním OS, i když jsou už 8 let staré. Jednou z jejich nejlepších vlastností je úplně překopaný vzhled s názvem Luna. Na rozdíl od Windows Vista je totiž skoro stejně náročný, jako starý vzhled W 2000, ale používá plných 32 bitů barev, a proto je radost na něho koukat. Technicky vzato je tato výhoda k ničemu, ale z pohledu uživatele to byl často rozhodující fakt k přechodu z W 2000 na Xp. Xp se dočkaly hlavně změn v různých nastaveních. Amatérům zřejmě nic neříkají příkazy typu services.msc, msconfig, gpedit.msc nebo rsop.msc, ale znalcům, kteří potkají Windows 2000 a pokusí se tyto příkazy použít, se udělá špatně, že nefungují. Změny ovšem nastaly i co se týká síťových záležitostí, a to směrem k horšímu. Xp byly hlavně SP2 velmi vylepšeny, především bezpečnost. Bohužel tato bezpečnost se týká pouze útoku zvenčí, před uživatelem neochrání. Díky nově přidaným příkazům bez nějakého srozumitelného návodu se začali objevovat uživatelé, kteří si omylem „sestřelili“ svůj OS během pár minut. Sám musím podotknout, že já sám jsem si asi každého půlroku musel znova instalovat OS, protože nejednou to bylo mým vlastním zaviněním. Windows Xp ale dodnes trpí zvláštní nemocí, kterou chytí hned po svém nainstalování, přibližně po půl roce se zahltí a všechno pak trvá dvakrát déle. Je to dáno především „revolučními“ funkcemi, které určitě měly být k dobru věci. Mezi nejneužitečnější funkce patří především indexování disku, které prostě normální člověk nikdy nevyužije, či nedokonalost registrů. Ta spočívá v tom, že cokoliv si na OS nainstalujete, zůstane to tam už navždy. Právě tato vlastnost se markantně na Xp projevuje a v té době byly čističe registrů dokonalé asi stejně jako předpověď počasí a jejich použití bylo většinou to poslední, co jste udělali. Xp také přinesly nechvalně známý Internet Explorer 6, který byl snad v té době jeden z nejnebezpečnějších programů k surfování na internetu. Dodnes na něj vycházejí service packy a i sám Microsoft doporučuje přechod alespoň na IE7 už jenom kvůli vaší bezpečnosti. Doba spuštění systému se, oproti minulým verzím Windows, zkrátila. Windows XP se prezentují jako čistě multimediální a zábavní systém. Mezi další klady patřilo rychlé přepínání uživatelů, funkce vzdálené pomoci či integrovaná podpora vypalování CD. Windows Xp nebyly sice nijak průlomové, ale v dnešní době patří mezi nejvýhodnější systémy. Microsoft ale potřebuje prodávat OS dál, takže už nyní se ho snaží sesadit z prvního místa. Například už pro něj neuvolnil DirectX 10 a tím logicky nutí hráče počítačových her přejít na Visty nebo Windows 7, kde tato technologie je. - 14 -
Další problém je v ovladačích pro řadiče disků SATA. Pokud se pokusíte nainstalovat Xp na nový počítač, můžete narazit na problém, že tento nejdůležitější ovladač v Xp není zabudovaný, a tudíž je nainstalování nepřekonatelný problém. Ovšem jeden neoficiální program N-lite dokáže integrovat tyto ovladače přímo na instalační disk, takže Windows XP můžete nainstalovat i na velmi moderní hardware. Dle mého názoru jsou Windows Xp nejvýhodnější OS na trhu, když ignoruji jeho cenu. Pro běžné uživatele je naprosto dostačující, včetně mě. Zvládá naprosto všechno, co dnešní uživatel potřebuje. Kdo chce, může se v něm trochu povrtat, a tak ho „vylepšit“. Ovšem z pohledu člověka, který vyzkoušel Linux, jsou Xp a vlastně celá řada Windows pouhá náhrada toho, co lze v Linuxu. Ovšem výhledově v podnicích a i v domácích sférách Windows Xp budou „strašit“ ještě hodně dlouho. Nejzajímavější je,že tento systém by byl dnes již velmi zastaralý, kdyby na něj nevyšlo něco přes 300 záplat a již třetí servicepack. Dále na něj Microsoft uvolnil Net.Framework 3.5 a prakticky všechny programy v dnešní době na Windows Xp stále pracují bez problémů. Ovšem již v roce 2008 si Microsoft uvědomil, že je na čase začít prodávat další produkt Windows Vista a první logický krok byl neuvolnit nejnovější technologie pro Xp. A proto neuvolnil DirectX 10 pro Xp. Toto je velmi špatná zpráva pro hráče počítačových her, kteří mají velmi dobré hardwarové vybavení. Například hra Crysis běží na enginu DirectX 10, ale kvůli danému omezení se vám zobrazí na Windows Xp pouze na enginu DirectX 9.0c (poslední nejlepší DirectX uvolněný pro Xp), a tak hráči přicházejí o „úžasné“ grafické efekty, které v DirectX 9 nelze dosáhnout. Zatím je toto jediný důvod přecházet z Windows Xp na jiný operační systém. V podnikové sféře se očekává, že Windowsy Xp vydrží i do roku 2012 jak vzhledem k jejich zažitosti, již dávno opraveným chybám, tak i kvůli úspoře finančních prostředků. Oficiální stránky: http://www.microsoft.com/cze/windows/xp/default.mspx Česká stránka o různých vylepšeních pro Windows: http://www.pooh.cz/1001/ Program pro úpravu instalačního CD přímo na „míru“: http://www.nliteos.com/
- 15 -
4.2.4 Windows Vista Windows Vista je verze operačního systému Windows od společnosti Microsoft. Oficiální název pochází z roku 2007. Tímto OS Microsoft chtěl patrně ukázat, co všechno umí vyrobit. To se mu patrně povedlo. Microsoft si zřejmě dal pozor na to, aby Visty byly opravdu rozdílné od Windows Xp. Visty běží na tom samém jádře NT, tentokráte úplně beze změn. Vista přinesla na první pohled několik úžasných technologií, které ovšem uživatelé zřejmě nepochopili. Jedním z prvních rozdílů, kterých si všimne opravdu každý, je úplně překopané grafické rozhraní Aero. To uživatelům nabízí poloprůhledná okna, zakulacené rohy a obrovský počet barev. Ze začátku to vypadá slibně, ale v praxi si spousta uživatelů později tuto horkou novinku vypne, protože je velmi obtěžující a občas velmi nepřehledná. Z předností Visty musím jmenovat integrovanou podporu NET.Framework, nový grafický a zvukový subsystém, výraznější podpora DRM (Digital rights management = ochranu proti neoprávněnému kopírování). Dále pak lepší podporu pro instalaci programů (technologie ClickOnce a nová verze služby Windows Installer), technologie DirectX 10. Jako zajímavost uvedu, že při se pohledu do adresáře zobrazují náhledy multimediálních souborů spolu s ikonkami, které naznačují, o jaký typ souboru se jedná (což mi v Xp chybí, protože BMP či JPEG obrázek dává pouze náhled, ale typ souboru vidět už není). Další novinkou je podpora 64 bitových procesorů. Microsoft taktéž zapracoval na bezpečnosti systému. To se projevilo opravdovou bezpečnostní formou UAC (User Account Control). Tato věc způsobila hned několik věcí. Ta dobrá věc je, že pokud chytnete virus, tak se vás UAC zeptá, zda ho vážně chcete spustit. Tou špatnou věcí je například: když chcete změnit datum v dopise pro vaši babičku, UAC se vás zeptá, zda skutečně chcete otevřít dopis.doc pro zápis. Kdo nezažil, neumí si představit, jaká muka musí uživatelé snášet, když každou chvíli odklepávají okénka typu: „Opravdu chcete to, co jste teď naznačil klepnutím na toto tlačítko?“. Ve výsledku potom uživatelé UAC vypnou úplně a pak jsou chráněni proti omylům ještě méně než ve Windows Xp. Tuto vymoženost trochu opravil service pack 1, který vymazal přibližně jednu polovinu všech výhružných oken, ale i tak se mi to zdá příliš mnoho otázek. Další novinka DRM je pouze na škodu uživatelům, kteří se pokusí zkopírovat MP3 a jejich OS jim oznámí, že to nesmí. To je opravdu bizardní, když vás takhle odmítne váš počítač poslouchat. Jedním opravdovým kladem je vylepšená správa sítě a její nastavování, které doznalo změn a nyní je opravdu použitelné. Tím ovšem klady tohoto OS končí. Jedna z věcí, které Microsoft zřejmě odkoukal od Linuxu, je práce pod uživatelem bez práv. A pokud se již rozhodnete něco nainstalovat, nejprve se proklikáte záplavou varovných UAC oken a pak musíte zadat heslo administrátora. Patrně dobrý krok, ovšem někteří uživatelé
- 16 -
narazí na problém, že toto heslo neznají (nainstaloval jim to někdo jiný, než oni, nebo ho prostě zapomněli, protože se celou dobu přihlašovali pod jiným heslem). Ovšem opravdová horká novinka je takzvaná stínová kopie disku. V případě, že si i přes UAC „sestřelíte“ systém, tak se vám při selhání bootování objeví možnost načíst stínovou kopii systému. Tato funkce zní dobře, ovšem až zjistíte, že po týdnu používaní vám na disku někam zmizelo 30 GB volného místa a že GB mizí dál, neděste se. Stačí si najít příkazovou řádku, kterou řádně pomocí triku přepnete do administrátorova účtu, a napíšete do ní asi tři řádky dlouhý příkaz, který vám vyvolá příslušné menu, kde můžete nastavit, kolik GB volného místa jste schopni obětovat ve váš prospěch. Člověk by od takového „moderního“ OS čekal, že bude natolik uživatelsky přívětivý, že se příkazové řádky zbaví. Možná někdy jindy. Jednou z nejzajímavějších věcí na Windows Vista je její hardwarová náročnost. Samozřejmě všechny OS s jejich vývojem potřebovaly ke svému chodu více RAM a rychlejší procesor, ovšem Visty s ohledem na to, co přinesly, potřebují 4x více RAM a asi 2x výkonnější procesor než Xp. Ve výsledku uživatelé, kteří si koupili zbrusu nový počítač, zjistili, že Visty na jejich novém PC běží stejně rychle, jako jejich XP na starých PC. Tento fakt je velmi kritizován s ohledem na to, že v minulosti přinesly Windowsy s další verzí kromě jiného i rychlost. Jednou z největších překážek Vist je nynější rozvoj takzvaných Netbooků (malý notebook, který má slabší procesor a málo paměti RAM, zato ale vydrží dlouho pouze s energií z baterie a má rozměry menší než papír A4). Tyto netbooky byly s tímto OS prodávány, ovšem odezva Visty na takovémto hardwaru byla nekonečně dlouhá, proto řada uživatelů houfně opět přecházela na osvědčené Xp, které prakticky uměly to samé, co Visty, a při tom pracovaly i na slabých PC. Další problémy způsobovala významná nekompatibilita především se starším softwarovým vybavením a skutečnost, že jen málo odborníků si vědělo v případě potíží se systémem rady (ve srovnání s Windows XP). V důsledku toho prodejci počítačů při reklamacích raději nabízeli zákazníkům instalaci starších verzí operačního systému (nejčastěji Windows XP), což také mnozí zákazníci při koupi nového počítače sami vyžadovali. Proto Microsoft začal pracovat na novém Windows 7, který řeší tyto problémy. V Česku dokonce proběhl úspěšný pokus o vrácení peněz za nepoužitou instalaci Windows Vista, což se nikdy v historii Microsoftu ještě nestalo, aby lidé vraceli jejich produkty. Windows Vista je velmi zajímavým produktem od Microsoftu. Bohužel, i když má pár vylepšení, nejedná se o nic jiného než o Windows Xp, které mají přibližně čtyřnásobně vyšší požadavky na hardware a při tom jejich výkon na takovém hardwaru je srovnatelný jako na starém počítači s Windows Xp. Toto je jeden z největších nedostatků. Velmi zjednodušeně jsou Visty pouze obarvené Xp se spoustou zbytečných funkcí za větší cenu. Osobně bych Visty nikomu nedoporučoval ani v době, kdy ještě Windows 7 nebyl na trhu, natož nyní, kdy je velmi široká nabídka.
Oficiální stránky: http://www.microsoft.com/cze/windows/products/windowsvista/ Program pro úpravu instalačního CD http://www.vlite.net/
- 17 -
4.2.5 Windows 7 Windows 7 je další verzí operačního systému Microsoft Windows a nástupcem Windows Vista, který byl uveden na trhl 22. října 2009. Windows 7 jsou velmi rozporuplným systémem. Windows 7 vznikly jako reakce na přehnaně „multifunkční“ systém Windows Vista (který je něco jako „přeplácaný“ systém Xp). Čili pokud si pořídíte Windows 7, tak vlastně získáte Windows Xp s vylepšeními. První zásadní výhodou je jejich zrychlené bootování. Dokonce i na stejném počítači srovnání rychlosti nabootování Windows Xp a Windows 7, vyhrají W 7 o několik vteřin. Toto je sice pěkná vlastnost, ale rozhodující určitě být nemůže. Windows 7 obsahují to nejlepší z Windows Visty. Tím je myšlena stínová kopie systému (nyní již opravená), Aero (průhledná okna a značně vylepšené grafické rozhraní – oproti Xp) a podpora DirectX 10, což je dobrá zpráva pro hráče her. Jak jsem už psal, toto je asi největší lákadlo pro budoucí uživatele systému. Bohužel je seznam výhod velmi krátký, čili vzniká velká otázka, zdali je tento systém pro někoho výhodný. Společnost Microsoft zde doplatila na „vysokou“ kvalitu minulého systému Windows Xp, který ještě stále vylepšuje o opravné balíčky. Tím pádem se o to hůře prodávají nové produkty, i když používá masivní reklamu a nekalé praktiky (zkuste si koupit notebook nebo PC někde v obchodě bez Windows 7). Jak je zřejmé, Windows 7 (nebo jeho další nástupce) si dříve nebo později budou muset lidé pořídit, pokud budou chtít používat různé nové technologie od Microsoftu, který již teď některé své produkty vydal pouze na Windows Vista a novější. Tento OS není ve skutečnosti nic jiného, než Windows Vista, který je ořezaný prakticky o všechny funkce, kterými se Visty mohly chlubit a lákat uživatele Windows Xp ke koupi. Tento systém je ve skutečnosti něco, jako byl SP2 pro Windows Xp, akorát za peníze. W 7 mají vylepšenou stabilitu, ořezávají velké množství funkcí (čímž snižují hardwarovou náročnost) a ve své podstatě nic nového nenabízejí. Mezi nejzajímavější novinky patří opravení nastavení stínové kopie disku (která ve Vistách každý den zabere o 2 GB více, čili za pár měsíců už žádné volné místo na vašem disku nezbude). Dále pak „oprava“ UAC (při pokusu spustit jakoukoliv aplikaci, kterou nevyrobil Microsoft, se vás systém ptal minimálně dvakrát, zda skutečně chcete tuto aplikaci spustit, a na spoustu dalších věcí, například povolení zápisu na disk).
Oficiální stránky: http://windows.microsoft.com/cs-CZ/windows/products Program pro úpravu instalačního CD http://www.vlite.net/
- 18 -
4.2.6 Vývoj Windows Tato řada OS s námi vydrží patrně ještě velmi dlouho. Windows se snaží vypadat přívětivě pro neodbornou veřejnost zároveň velmi jednoduše a oslovit pokud možno co nejširší masu lidí. Co se týče jednoduchosti, každý jim dá za pravdu. Instalace čehokoliv probíhá tak, že stačí klikat tlačítko next po celou dobu a s trochou štěstí máte další aplikaci. Otázka však je, zdali je jednoduchost opravdu vždy tou nejlepší volbou. Všechna nastavení se musejí složitě hledat a některá jsou doslova na očích a běžný uživatel potom „něco“ udělá a v systému najednou přestane něco fungovat. Následně mu však nedokáže poradit ani velmi zkušená osoba, protože možností je mnoho. Aplikací existuje na tento systém dostatek, dobrá polovina z nich je šířena zadarmo. Na OS Windows se vyvíjí spousta velmi kvalitních aplikací, některé z nich jsou natolik komplikované, že na konkurenčních OS je nespustíte v žádném případě. Jejich rozšířenost je klíčová pro další vývoj. Společnost Microsoft se doslova snaží vytvořit monopol. Místo neškodné reklamy doslova podplácí výrobce hardwaru, aby uvolnil a vyvíjel ovladače pouze pro Windows (nyní dokonce, aby vydal ovladače jenom pro Vistu a W 7 z důvodu, aby je dokázal lépe prodat). Dále skupuje různé softwarové společnosti na počítačové hry či programy, aby výsledné produkty mohl opět vydat pouze pro Vistu a novější (například hra Halo). Dále podplácí výrobce samotných PC, aby je prodával pouze s jejich OS. Zkuste si kdekoliv na světě koupit sestavený počítač a zjistíte, že jeho cena je již navýšená o nějaké 3 000 Kč za OEM licenci. Možná se vám zdá, že kupovat PC bez OS je nesmysl, protože bez něj jednoduše nemůže fungovat, ale v principu je to stejné, jako když si koupíte rohlík a prodejce vám k jeho ceně rovnou přičte marmeládu s tím, že samotný rohlík se špatně konzumuje. Další otázkou je bezpečnost. Windowsy opravdu bezpečné nejsou, v licenci jasně stojí, že OS Windows se nesmí používat někde, kde by mohly ohrozit lidský život či napáchat majetkové škody. Tento dodatek hovoří za vše. Na Windows existují milióny virů. Jestli toto vám nestačí, Microsoft neustále vydává opravné balíčky dokonce hned na celou sérii. Takže když objeví nějakou chybu ve Windows 7, opravný balíček vydají pro Windows 2000, Xp, Vistu i W 7. Opět další důkaz, že Windowsy se od roku 2000 nezměnily. Prakticky se bez antiviru při používání Windows neobejdete. Stačí chvíli surfovat po internetu a jistě něco „chytíte“. Od Windows Xp obsahují alespoň základní firewall, čili pokud zrovna nemáte veřejnou IP, tento vestavěný vám stačí.
4.2.7 Kde používat Windows Windows se velmi osvědčil a hodí se na klasické pracovní stanice, do osobních PC, které máte doma, a na notebooky s větším výkonem. Pokud máte starší PC, tak na Windows 2000 (které jsou stále použitelné) vám stačí 256 MB RAM, pokud máte víc, doporučuji přejít na Windows Xp. Xp se také hodí pro jakékoliv Notebooky, kvůli jejich úspoře systémových prostředků. Windows Vista je velmi mohutný OS, který bych doporučil náročným uživatelům s nejnovějším hardwarem, kteří si potrpí na grafické efekty a „komfort“, ať již na PC dělají
- 19 -
cokoliv. Windows 7 bych asi nedoporučil nikomu, snad jenom nespokojeným uživatelům Visty. A snad nejvíce musím doporučit systém Windows všem, kteří mají nějakou tu grafickou kartu a chtějí hrát hry. Myslím, že každá generace včetně našich prarodičů by si na dnešním trhu nějakou našla a k tomuto účelu jsou Windowsy nepřekonatelné.
4.3
MAC OS X MAC OS X je aktuální operační systém pro počítače Macintosh, dnes spíše známá pod jménem Apple. První MAC OS X verze 10.0 byl vydán 24. března 2001. Vznikl jako kombinace několika různých technologií. Základ systému se jmenuje Darwin a je složen z hybridního unixového Jádra XNU (anglicky XNU's Not Unix) spolu s množstvím BSD, GNU a dalších open source nástrojů.
Tento systém je stále větší konkurencí pro Microsoft. Celá tato řada OS je velmi zvláštní. Společnost Apple zřejmě pochopila, že Microsoft nebude lehké připravit o zákazníky, a tak se vydala úplně jinou cestou. A docela se jí to povedlo. V USA má již 10% podíl používání jejich OS v oblasti osobních PC / notebooků.
4.3.1 Snaha dát uživateli vše, co potřebuje MAC se snaží na rozdíl od Windows dodat uživateli celou škálu programů tak, aby již uživatel nemusel shánět cokoliv jiného. Windows se snaží za relativně nízkou cenu dodat soběstačný systém, který ovšem uživateli nenabízí skoro nic a uživatel si musí shánět další programy, aby mohl vůbec začít něco dělat. MAC ovšem má v sobě programy na přehrávání, editaci všech mediálních souborů (zvuk, video, dokumenty…) od základu vestavěnou a základní instalace pokryje prakticky celou uživatelovu běžnou práci s PC. MAC se snaží již od počátku vypadat velmi pěkně, čili jakýkoliv pohled na monitor vždy přitáhne pozornost davu. MAC prostě chce zapůsobit. MAC ale i tak doplácí na svojí nízkou rozšířenost hlavně díky nemožnosti spustit jakoukoliv aplikaci na Windows.
4.3.2 MAC OS nepodporuje cizí hardware Tento systém se tváří, že je zadarmo, ovšem opak je pravdou. Nedá se koupit zvlášť, naopak dá se vcelku legálně stáhnout z internetu. Ovšem při jeho instalaci zjistíte, že Systém MAC OS X je plně přizpůsoben počítačům Macintosh. Ačkoliv na systému MAC můžete spustit Windows, opačně to možné není. Apple nehodlá umožnit spuštění MAC OS X na PC (= počítač platformy x86, který nepoužívá EFI a není elektronicky označen jako MAC). Toto je opatření MACu proti nelegálnímu šíření (díky kterému Microsoft přichází cca o 2 miliardy dolarů ročně). Pokud si chcete pořídit MAC, musíte si sehnat notebook nebo PC přímo od společnosti Apple.
- 20 -
4.3.3 Cena MACu Zde narazíte na „cenu“ systému MAC. Normální notebook s Windows stojí řekněme 23 000 Kč. Pokud si vyhlídnete stejně výkonný notebook od Applu s MAC OS, zjistíte, že stojí klidně i 35 000 Kč! Čili MAC odhadem stojí 4x více než Windows. Ovšem než se začnete děsit cenou, nezapomínejte, že s MACem dostanete plně vybavený OS. MAC OS X je velmi zajímavý systém, u kterého nemá cenu diskutovat o nevýhodách přechodu na novější verzi, protože v novějších verzích se zatím nikdy neobjevily nechtěné funkce, či navýšení požadavků na hardware. Pokud máte nějaký Apple výrobek, stáhněte si z torrentů nejnovější verzi MAC, vypalte ho na dvouvrstvé DVD a zkuste ho nainstalovat na váš PC (pozor, legální cesta je zakoupit upgrade na novější verzi přes support centrum!). Pouze pokud je váš počítač opravdu starý a instalace neproběhne, tak jednoduše nemáte na výběr a musíte zůstat u vaší konkrétní verze MAC, nebo si můžete nainstalovat některý z OS Windows či Linuxu.
4.3.4 MAC OS 10.6 (Snow Leopard) Toto je zatím nejnovější verze MAC, a proto popíšu tuto. Pro zajímavost MAC moc neřeší názvy jejich OS, takže jdou číselně za sebou od 10.1, 10.2 až nyní do 10.6 a k číselnému označení přidává jméno nějaké kočkovité šelmy (pro lepší zapamatování, například puma, gepard…) Starší verze vypadají na první pohled stejně, ale „pod povrchem“ přibývají nové a nové funkce a vylepšení. Mezi nejnovější novinky patří souborový systém ZFS (rychlejší zápis a automatická kontrola konzistence dat a jejich oprava), plná podpora 64 bitových procesorů a jejich plné využití v celém OS, znatelné zrychlení odezvy celého systému. Následuje systémová podpora pro využití výkonu grafické karty v normálních aplikacích a dokonce i pro náročné uživatele systémová podpora pro programování vícevláknových aplikací (pokud jste programátor, určitě víte, k čemu je to dobré) či nová verze multimediálního přehrávače QuickTime X (podporující velké množství kodeků). Konečně byl také vyřešen problém s ovladači především na tiskárny, které zabíraly cca 3 GB a byly v minulých verzích velmi provizorně zabudovány. Obsahují rychlý internetový prohlížeč Safari, který již můžete spustit i na platformě Windows. Na MAC začínají vznikat programy od jiných společností. Velkým krokem dopředu je uvolnění hry Sims 3 pro MAC. Zde se začíná blýskat na lepší časy pro MAC, že si ho začínají výrobci programů konečně všímat a tvoří i pro tento OS. Díky tomu by se mohl začít MAC rozšiřovat více do světa. Základní myšlenka tohoto OS je dodat všechno, co může uživatel potřebovat, v jednom balíčku. Tím pádem se tento OS zdá výhodný pro nenáročné uživatele, kteří se nechtějí vrtat v jakémkoliv nastavování a chtějí, aby vše fungovalo od začátku. Tento požadavek MAC plní dokonale. Skoro žádné nastavování v něm ani nenajdete. Apple totiž vyrábí MAC přímo na
- 21 -
míru svým notebookům či PC, takže žádné kolize hardwaru, špatné ovladače či hledání návodů, jak něco zprovoznit vás nečeká. Bohužel podpora jakéhokoliv hardwaru od jiného výrobce je problém, MAC má v tomto ohledu velké mezery. Jinak je MAC krásný příklad toho, že i Linux můžou používat obyčejní uživatelé prakticky bez problémů. MAC je totiž v praxi velmi povedený balíček aplikací vyrobených přesně na míru Linuxovému jádru. Nyní již používá skoro všechno vyrobené firmou Apple, ale dříve obsahoval mnoho částí z různých Linuxových distribucí (hlavně BDS). A taková myšlenka Linuxu vlastně je. Vezmete si jejich jádro, upravíte ho podle vlastních představ a pak si sním díky GNU licenci můžete naložit dle libosti (i například jeho prodávání a změnění této licence). Oficiální stránky: Český průvodce systémem:
http://www.apple.com/cz/macosx/ http://www.root.cz/serialy/mac-os-x-je-taky-unix/
4.3.5 Vývoj MACu MAC se vždy snažil alespoň vypadat lépe, než ostatní a minimálně to poznáte na vzhledu jejich nádherných designových notebooků a těch „ostatních“. Snaží se uživateli vše, co by mohl potřebovat naservírovat pod nos a vcelku se jim to daří. Ovšem i tak je jejich rozšířenost velmi malá, z mého pohledu především díky přemrštěné ceně a nerozšířenosti. Další nevýhodou MACu je jistě jeho cena. MAC je opravdu několikrát dražší než Windows a to jistě hraje častou roli při výběru. V tomto ohledu by si zřejmě měli vzít příklad z Microsoftu a prodávat MAC pouze s některými částmi a zbytek prodávat zvlášť. Ovšem pak by jistě MAC ztratil kus ze svého kouzla, díky kterému má podíl v Americe 10% na desktopových systémech. Další nevýhodou je velmi malé množství aplikací. Na MAC je jich opravdu málo. V budoucnu možná Apple u MACu umožní pouštět linuxové programy, čímž by tento problém vyřešil jednou pro vždy. Bezpečnost MACu je velmi solidní. Sice se před rokem začaly objevovat různé viry na tento systém a s nimi i různé antivirové programy (například Avast!), ale i tak si myslím, že šance najít na internetu vir, který by byl schopen tento systém ohrozit, je velmi nízká.
4.3.6 Kde používat MAC MAC bych doporučil všem lidem, co třeba ani nepoznají rozdíl mezi webovou stránkou a prohlížečem a přesto chtějí surfovat po internetu. Pokud mají dostatečné množství peněz, koupí si notebook, připojí se na internet během deseti minut bez pomoci. MAC je v tomto ohledu velmi „blbuvzdorný“ a jen tak si nenechá smazat důležité soubory či přetaktovat CPU. V MACu je prostě všechno nastaveno už od začátku a zpravidla se uživatel nemusí starat o nic. Pro odborníky bych radši doporučil něco jiného, ale ti se určitě rozhodnou sami.
- 22 -
MAC si můžete vyzkoušet i na obyčejném PC, které nepochází od Apple. Stačí, když si stáhnete nelegálně upravenou verzi MACu. Ovšem záhy narazíte na problém neexistujících ovladačů na váš hardware a nemožnost spustit jakýkoliv váš oblíbený program (pouze některé freewarové aplikace jsou k dispozici i na MAC, u placených programů na tuto možnost rovnou zapomeňte). Možná v budoucnu se bude čím dál víc programů vydávat i na MAC, ale to doopravdy nikdo neví.
4.4
GNU/Linux A poslední třetí možnost pro váš osobní počítač je Linux. Datum jeho vzniku, jakákoliv definice či dokonce jeho logo a název nelze popsat jednotným způsobem. Odborníky je tento OS označován velmi dobře, naopak širokou veřejností proklínán a někdy i po zásluze. Linuxů je opravdu obrovské množství z velmi prostého důvodu. Patří totiž do takzvaného svobodného softwaru. Tato „licence“ open source software znamená, že každý si může libovolně prohlížet jeho zdrojové kódy, libovolně je upravovat a nakládat s vlastními výsledky, jak chce. Díky tomuto přístupu je velmi těžké nějak krátce rozdělit tento typ OS a přitom na něco nezapomenout. Proto uvedu pouze nejznámější a nejdůležitější OS a fakta k nim.
Linux by se správně měl označovat GNU/Linux, ale toto označení se nikdy neuchytilo, jednoduše se uvádí Linux. Jeho logo je usmívající se tučňák. Toto logo také není oficiální, ale je velmi známé.
4.4.1 Linux jako protiklad Windows Jak co nejjednodušeji vám přiblížit Linux? Poměrně snadno. Představte si absolutní protiklad systému Windows úplně se vším. Bohužel nejenom opak všeho negativního na OS Windows, ale taktéž protiklad všeho, co je na Windows pěkné. Nic vás nenapadá? Tak například: Začnu jeho výhodami. Linux je až na výjimky zadarmo. Místo 94% podílu na trhu má něco pod 2% podílu a nic nenaznačuje tomu, že by se mohlo něco změnit. Zatímco Windows je spíše na obyčejné PC, Linux je přímo ideální volba na servery (sice existuje spousta verzí na obyčejné PC, ale používat ho k běžné uživatelské činnosti opravdu není jeho parketa). Na Linux prakticky neexistují žádné viry. Je to dáno jak jeho velmi vysokou bezpečností, tak jeho podílem na trhu (proč vymýšlet složitý vir na OS, který skoro nikdo nemá). Další výhoda je automatizace práce. Pokud něco ve Windows provádíte opakovaně nebo pracujete s tisícovkami souborů a u každého z nich chcete provést stejnou operaci jako u zbytku, s vysokou pravděpodobností vám nic nepomůže. Můžete se pokusit vytvořit BAT soubor (velmi jednoduché programování, které se nezměnilo od dob MS-DOS), který dnešním požadavkům nemá šanci vyhovět. Kdežto u Linuxu máte na výběr hned z několika
- 23 -
programovacích jazyků , které plně spolupracují s OS, a pokud budete hodně šikovní, práce na několik hodin se za vás udělá sama za pár minut. Uživatelé Linuxu jsou na svůj systém velmi „hrdí“, zatímco uživatelé Windows tiše jedou dál. Takovéhle věty způsobují na internetových diskuzích flame war (jednotliví uživatelé začnou vést místo diskuze doslova válku proti každému, kdo si dovolí napsat něco jiného). Bohužel Linux má doopravdy pár velmi zásadních nevýhod a snad i díky tomu se asi nikdy neprosadí na trhu s OS. I když je zadarmo, velmi bezpečný, něco běžní, ale i profesionální uživatelé nemůžou překousnout (včetně mě). Jedním z největších problémů je ovládání. Instalace programu je záležitost i na několik minut (zvláště pokud nevíte, co máte dělat). Při instalaci potřebujete různé další balíčky a to ani nemluvím o tom, že si chcete nainstalovat nějaký program, který ještě nikdo neupravil přímo na míru vašeho OS. To po instalaci jste nuceni program ještě kompilovat, což běžný uživatel nemá šanci zvládnout, a bez této procedury program většinou padá a je nepoužitelný. Nicméně všechny tyto problémy se vyskytnou pouze při instalaci vašeho OS. Pokud si necháte vše nastavit odborníkem, zjistíte, že práce v tomto OS není až tak hrozná. Linux je velmi zajímavý systém. Co se týče jeho podpory hardwaru, zjistíte, že kromě nejnovějšího hardwaru má ovladače téměř na všechno. Čili pokud si nekoupíte například nejnovější typ velmi drahé základní desky, neměli byste mít jakýkoliv problém. Ovladače naleznete zpravidla na jakýkoliv hardware, který se už prodává půl roku a více. Dokonce i taková důležitá věc, jako je grafické prostředí (to, co vám všechno podle určitých pravidel zobrazuje vše, co vidíte na svých monitorech) není jednotné a existují přibližně tři základní typy: Gnome, KDE a Xfce. Pro normální účely slouží Gnome, ovšem někteří mají radši KDE, které je srovnatelné s výše jmenovaným. Xfce je pro starší počítače. Jeho softwarová výbava není sice na takové úrovni jako u Windows, ale i tak není problém nalézt dostatečné náhrady vašich oblíbených Windows produktů. Dokonce můžete aplikace, které běží pouze na Windows, emulovat pomocí Wine aplikace přímo na vašem Linuxu. Toto je ale podle mě špatné řešení, neboť při spuštění Wine dojde k zavedení všech Windows knihoven a programů, čili se vám do PC nahraje ještě jeden systém. Na malé a nenáročné programy to stačí, ale opravdu náročné aplikace (zejména hry) se vám budou trhat a váš procesor nebude stíhat.
4.4.2 Kde používat Linux Linux bych především doporučil na místa, kde se očekává, že na počítači bude vykonávána nějaká ta práce. Čili především do jakýkoliv firem, škol či na místa, kde jsou veřejné počítače (například počítače v knihovně, které slouží pouze k vyhledávání knih v databázi, věřte nebo ne, ale například v naší Č.B. knihovně je Linux nasazen). Do domácností bych Linux doporučil snad jenom na domácí server či do multimediálních PC, které jsou používány jako přehrávače DVD u televize. Na tato místa se Linux určitě hodí, jelikož ho můžete přesně nastavit tak, aby prováděl pouze ty činnosti, které chcete vy (a ne, aby v přednáškovém sále místo prezentace bylo místo
- 24 -
prezentace vidět výstražné okno Windows, které požadují restart kvůli automatickým aktualizacím). V podnikové sféře by teoreticky měl být Linux nejžádanějším systémem, bohužel dané instituce prostě nakupují bez přemýšlení počítače rovnou s licencemi na Windows, a tudíž se jim nevyplatí pracně přecházet z již velmi dobře zaběhnutého systému. Zaryté hráče počítačových her musím spíš odradit od tohoto systému z jednoduchého důvodu, že s tímto systémem nebudete mít ani minimální zážitek (hlavně díky emulaci ve Wine) a s nimi bohužel i nezkušené uživatele, protože začátky s tímto OS mohou být velmi krušné a deprimující. Naopak expertům se tento systém určitě zalíbí. Například pokud narazíte ve Windows na nějaký problém či chcete upravit jeho chování v určitých situacích, prostě nemůžete většinou udělat nic a smířit se s tím. Naopak v Linuxu můžete řešit problémy přímo u jejich „zdroje“ a upravovat můžete naprosto vše (pokud se dokážete v tom orientovat). Linux se také velmi hodí na zastaralé PC. Tam, kde ještě stále běží Windows 98 či snad 95, již nefunguje jediný modernější program. Ovšem Linux dokáže pracovat s nejmodernějšími programy i na těchto velmi starých počítačích se svižností. Poslední perlička na závěr je takzvané LiveCD. To jsou linuxové distribuce přizpůsobené bootování z CD. Velmi užitečné, pokud vám vaše Windowsy „zemřou“ a vy chcete zachránit alespoň data na vašem disku. Jednoduše nabootujete z CD a pak třeba použijete váš flash disk a data zkopírujete do „bezpečí“. Budete překvapeni, jak snadno se dostanete k vašim datům bez potřeby znát jakékoliv heslo. Nyní uvedu doopravdy nejznámější Linuxové distribuce pro začátečníky a několik jich uvedu jako příklad pro pokročilé. Linuxové distribuce za peníze uvádět nebudu, protože to se příčí samotné myšlence zakladatele Linuxu.
4.4.3 Ubuntu Ubuntu je poměrně mladá distribuce vyvíjená komunitou za podpory firmy Canonical. Ubuntu je ovšem postaveno na velmi spolehlivém základě již mnoho let vyvíjené distribuce Debian GNU/Linux. Zatímco Debian se snaží být distribucí značně univerzální, jasným cílem Ubuntu je přiblížit Linux uživatelům pro použití na osobních počítačích jako tzv. desktopové prostředí. Grafické prostředí Ubuntu je založeno na Gnome, ale lze stáhnout i verze s ostatními prostředími, například KDE v Kubuntu. Ubuntu se snaží přiblížit běžným uživatelům, ale moc se jim to nepovedlo. Sám jsem ho pár týdnů zkoušel používat. Nicméně kdybych neměl tendenci hrát hry, patrně bych u tohoto systému zůstal. Dokonce umožňuje velmi krásné grafické efekty, které předčí i Windows Vista, a přitom jeho náročnost je snad 3x menší. Obsahuje již spoustu přeinstalovaných aplikací, ze všeho na vás dýchájí pro oči příjemné hnědé barvy. Co se týče - 25 -
základních nastavení, příkazovou řádku (zde pod jménem terminál) nemusíte použít ani jednou, a to ani při instalaci programů. Ubuntu se asi doopravdy nejvíce přibližuje běžným uživatelům, minimálně vám ho však doporučuji u sebe doma mít kvůli případné záchraně dat. Jeho instalační CD zároveň slouží jako LiveCD. Oficiální stránky: Česká domovská stránka: Česká dokumentace a průvodce systémem:
http://www.ubuntu.com/ http://www.ubuntu.cz/ http://wiki.ubuntu.cz/
4.4.4 Fedora Fedora je distribuce, která vznikla jako nekomerční odnož Red Hat Linuxu. Vyvíjí ho komunita vývojářů za podpory firmy Red Hat. Na základě Fedory pak Red Hat připravuje své komerční distribuce Red Hat Enterprise Linux. Fedora je známa svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Distribuce je značně univerzální, se znatelným zaměřením na použití na osobních počítačích. Fedora je už méně přívětivý OS. Fedoru používají především zkušenější uživatelé Linuxu. Mě ničím nezaujala.
Oficiální stránky: Česká domovská stránka: Česká dokumentace:
http://fedoraproject.org/ http://www.fedora.cz/ http://wiki.fedora.cz/doku.php?id=navody:prirucka:obsah
4.4.5 Mandriva Mandriva Linux, dříve známý jako Mandrakelinux. Je vyvíjen komunitou vývojářů společně s vývojáři firmy Mandriva (dříve Mandrakesoft). Mandriva Linux je k dostání v několik verzích – od placené krabicové verze až po verzi zcela zdarma. Rozdíl je tvořen především rozsahem dokumentace, doplňků a komerčních aplikací. Mandriva Linux je distribuce silně specializovaná pro použití na osobním počítači a získala si oblibu u velkého množství uživatelů, kteří s Linuxem začínají.
- 26 -
Mandriva se nepatrně podobá systému Windows a je jedním z nejpoužívanějších z řad Linuxů. Vhodný pro začátečníky i pokročilé. Jako zajímavost uvedu, že větší manuál na OS jsem ještě nikdy neviděl. Oficiální stránky: Česká domovská stránka: Česká podpora:
http://www2.mandriva.com/ http://www.mandrivalinux.cz/ http://forum.mandrivalinux.cz/
4.4.6 openSUSE OpenSUSE lze dnes získat ve dvou podobách. Jako OpenSUSE, což je komunitou vyvíjená distribuce, a jako SUSE Enterprise Linux (SLED). Ať tak či tak, na obou se podílí firma Novell v rámci jejích linuxových aktivit. SUSE je distribuce profilující se spíše jako komerční, tedy distribuce, kterou můžete především koupit. Distribuce SUSE má některé specifické nástroje, které se snaží distribuci co nejvíce zpřístupnit běžným uživatelům osobních počítačů. Vzhledem k jejímu komerčnímu charakteru je k dispozici i instalační podpora. Tento Linux vyrábí firma Novell, která byla velmi významná, co se týče vývoje aplikací pro lepší podporu síti v systému Windows a také vývojem tohoto Linuxu. Pak tuto firmu koupil Microsoft a od té doby pokračuje pouze vývoj tohoto Linuxu. Oficiální stránky: Česká domovská stránka: Česká podpora:
http://www.opensuse.org/cs/ http://www.opensuse.cz/ http://www.suseportal.cz/forum
4.4.7 Který Linux si vybrat? Všechny tyto systémy jsou v podstatě stejné. Odborníci by teď možná nesouhlasili, ale z pohledu uživatele se jedná opravdu pouze o změny v nabídkách, kvality stránek a hlavně designu. Této čtveřici dle mého názoru rozhodně kraluje Ubuntu. I přesto, že obsahuje nejvychytanější grafické efekty, je opravdu velmi nenáročné a co se týče rychlosti porovnané například s Windows Xp je opravdu rychlejší. Ovšem pokud se rozhodnete Linux vyzkoušet, doporučuji vám vyzkoušet všechny čtyři typy a možná i některé další, o kterých jsem se nezmínil. Nejvíce rozhodujícím faktem při výběru by měl být váš zdroj informací. Schválně se podívejte, jak jsou zpracovány stránky s návody k jednotlivým Linuxům, či se rozhodněte pro Linux, o kterém víte, že se můžete v případě nesnází někoho zeptat. Protože krásný Linux, ke kterému nebudete mít žádný návod, je vám k ničemu.
- 27 -
4.4.8 Linux pro pokročilé uživatele Tyto distribuce jsou již poměrně složité, a proto velmi vyhovují lidem, kteří této problematice opravdu dobře rozumí. Tito lidé si tyto edice vyberou hlavně z důvodu, že si sami sestaví svůj Linux „snů“, ve kterém bude pouze to, co oni sami chtějí. Proto tyto systémy pouze zmíním a sám musím dodat, že jsem nezvládnul ani jejich instalaci, respektive možná zvládnul, ale jediné, co jsem po instalaci viděl, byla prázdná plocha s příkazovým řádkem.
Gentoo umožňuje uživateli sestavovat si celou distribuci samostatně a zcela na míru svému počítači. Dobrá dokumentace v angličtině.
Oficiální stránky:
http://www.gentoo.org/
Slackware obsahuje opravdu jenom to nejnutnější, co OS musí obsahovat k úspěšnému spuštění. Ale právě díky tomu ho používá pár nadšenců, co skoro mohou říct, že rozumí všemu, co v jejich OS objevíte.
http://www.slackware.com/ http://www.slackware.cz/
Oficiální stránky: České stránky:
Debian GNU/Linux O Debianu by se dalo říci, že je vlastně základem Linuxu. Většina ostatních linuxových distribucí používá jeho jádro, které se vyvíjí již velmi dlouho, a dalo by se o něm s klidem tvrdit, že je to velmi „vyspělý“ systém. Vydává se vždy ve třech verzích: stabilní, testovací a nestabilní. Pro běžné účely se vždy doporučuje používat pouze stabilní verzi, která sice nikdy neobsahuje „žhavé“ novinky, ale za to je velmi spolehlivá. Oficiální stránky: České stránky:
http://www.debian.org/ http://www.debian.cz/
- 28 -
5 Závěrečný test dnešních OS Závěrečné srovnání je v celku jednoduché. Z praktického hlediska všechny Linuxy a Windowsy převedu na dva sloupce, jelikož se od sebe prakticky zase tolik neliší. Tento test vychází z mých poměrně bohatých životních zkušeností s jednotlivými OS. Windows s jádrem NT
Ovládání Programová vybavenost Vzhled Jednoduchost Práce v síti Bezpečnost Stabilita Podpora hardwaru Dostupný software Podpora 3D her Programovatelnost Cena
90% 30% 90% 65% 60% 25% 50% 100% 100% 100% 15% cca 3000 Kč za OEM
GNU/Linux
MAC OS X
90% 60% 90% 15% 100% 85% 95% 70% 60% 35% 100%
90% 80% 95% 80% 50% 50% 70% irelevantní 25% 25% 80%
zadarmo
irelevantní
(100% – nejlepší, 0% – chybí či nezvládá tuto funkci)
Jak můžete vidět v tabulce, porovnával jsem systémy celkem ve 12 kategoriích a snažil jsem se být objektivní a zohlednit vše, co o každém OS znám. Následuje popis kategorií:
5.1
Ovládání
Ovládáním se rozumí, jak rychle dokáže uživatel v daném OS spustit některé aplikace, vhodnost klávesových zkratek či jak dobře si uživatel vystačí s používáním myši. Jak můžete vidět, nynější OS jsou už velmi pohodlné, co se týče ovládání, a pouze jde o to zvyknout si na daný systém. Uživatel, který se ve svém systému vyzná, dokáže vykonat nějakou činnost stejně rychlejako jiný uživatel na jiném OS. Doby psaní cestsouborů a příkazů do černé příkazové řádky jsou již minulostí.
5.2
Programová vybavenost
Tím se myslí počet programů, které jsou okamžitě k použití po nainstalování systému. Taktéž je zde vyhodnocena kvalita těchto programů. Ovšem tato položka není až tolik důležitá, neboť ke všem třem OS lze bez problému stáhnout chybějící programy nebo zakoupit obrovské množství velmi kvalitních aplikací třetích stran. Jak je vidět, Windows dopadl nejhůře i přes to, že Microsoft vyrábí vcelku velmi dobré programy, ale musíte si je koupit zvlášť. Linux dopadl přibližně průměrně. Po instalaci některých distribucí pro začátečníky budete mile překvapeni, že již obsahují spoustu užitečných programů. Vítězem se stal MAC, jelikož obsahuje snad vše, co od PC požadujete. 100% snad ani v této kategorii nelze dosáhnou, neboť se pokaždé najde někdo, komu něco chybí.
- 29 -
5.3
Vzhled
Velmi zanedbatelná položka. Dokonce vzhled může i poměrně hodně zatěžovat CPU (viz Windows Vista), ale neplatí to ve všech případech. Windows od Visty je již poměrně hodně barevný (někdy až moc) a ani Windows Xp neurazí. Linux se svým vzhledem liší opravdu hodně od každé distribuce. Ovšem pokud opravdu chcete krásný Linux pro oko, existuje pár distribucí přímo pro vás. MAC dostal o 5% víc díky tomu, že se snaží za každou cenu vypadat co nejlépe a tomu přispívá i design Apple produktů.
5.4
Jednoduchost
Změna ikony, změna nastavení zabezpečení, změna hesla, nastavení tapety plochy, práce se soubory, nastavování výchozího programu, zapnutí klávesy Numlock po nabootování, upgrade ovladačů grafické karty, změna rozlišení či kvalita tisku - to vše a mnohem více všelijakého nastavení ovlivnilo hodnocení jednoduchosti ovládání systému. Zde absolutně propadnul Linux. O jednoduchosti psaní dlouhých příkazů do příkazové řádky opravdu nemůže být řeči (zvlášť, pokud nevíte co napsat). Situace se sice pomalu zlepšuje a stále více věcí se v Linuxu dá provést bez „hesla“ (příkazu do konzole), ale i tak čeká Linux v tomto ohledu dlouhá cesta. Ve Windows nemusíte používat příkazovou řádkou a pouhým klikáním myši dokážete nastavit opravdu hodně věcí. Bohužel některá nastavení prostě někdy nejsou vidět a k některým nabídkám se musíte doslova proklikávat záplavou oken. A pokud chcete něco opravdu zvláštního, místo konzole musíte použít gpedit.msc či regedit.exe a již máte něco podobného jako v Linuxu. MAC je opravdu v tomto ohledu nejlepší volbou pro všechny, kteří nechtějí nic zdlouhavě nastavovat. Všechno je většinou tam, kde byste to čekali.
5.5
Práce v síti
Prací v síti se rozumí kopírovaní dokumentů na jiné PC, sdílení souborů, možnosti nastavování práv a třeba sdílení připojení k internetu. Windows zde trpí opravdu zvláštním přístupem ke všemu. Každá věc je někde jinde, něco je v ikoně Tento počítač, něco je v ovládacích panelech a zbytek v ikoně Místa v síti. S Windows Vista a W 7 se situace pomalu zlepšuje, ovšem stále je nastavování sítě ve Windows nepříjemné. MAC je v tomto ohledu ještě trochu slabší, neboť kvůli jednoduchosti ovládání jsou některé možnosti nastavení skryté, či snad nedostupné. V tomto obou jednoznačně kraluje Linux. Není divu, protože Linux je především OS pro nejrůznější servery. V Linuxu bývá vše v jednom okně a nastavovat můžete cokoliv, co vás zrovna napadne. Linuxu nelze vytknout jediný problém co se týče práce se sítí.
- 30 -
5.6
Bezpečnost
Bezpečností se rozumí ochrana soukromí, odolnost vůči virům, počet „bezpečnostních děr“ a odolnost proti neoprávněnému přístupu zvenčí. Nejbezpečnější OS je bezpochyby Linux. Správně nastavený Linux se může stát pořádným oříškem pro kdejakého „špióna“ na internetu. Není proto ani divu, že Linux se používá na 70% všech serverů na světě (včetně bankovních institucí). Zřejmě těch 70% správců sítí ví, co dělají. Zároveň na tento OS zatím neexistují žádné viry, čili s ním můžete volně pracovat bez antiviru. Jediný důvod, proč MAC nedostal stejně procent jako Windows, je ten, že není tolik rozšířený jako Windows, a tak na něj nevzniklo ještě tolik virů jako na Windows. Co se týče ostatní bezpečnosti není nijak dobrá, zato ale neotravuje uživatele zbytečnými informacemi. Windows je prostě nejpopulárnější OS. Bohužel díky tomu existuje na tento systém odhadem kolem 10 miliónů virů a o tom, že se Windows dá prolomit, nepochybuje snad nikdo. Každý měsíc na ně vychází přibližně pět opravných balíčků, a jelikož se nijak zásadně nezměnily od roku 2000, tak i staré „finty“, jak se „vloupat“ někomu do Windows, stále fungují. Bezpečnosti nepřidává ani všemi proklínaný prohlížeč Internet Explorer, který hrozbu ještě zvyšuje. Ve Windows Vista z těchto důvodů přibyla technologie UAC, která snad by i pomohla, bohužel je tak „otravná“, že ji nakonec všichni uživatelé dříve či později vypnou, a tak je jejich systém chráněný jako starší edice. Windows může v tomto hledisku pouze tiše závidět Linuxu.
5.7
Stabilita
Tato položka je poměrně velmi důležitá. Zde je hodnoceno, jak často je nucen uživatel restartovat počítač ať už z důvodu aktualizace, nebo pádu programu či samotného OS. Dále je zde hodnocena výdrž a „čilost“ systému po delší době používání. Nejhůř dopadnul Windows. Není divu. Díky jeho obrovské podpoře hardwaru je na denním pořádku, že někdo nainstaluje špatné ovladače. Dále s obrovským množstvím programů logicky existuje mnohem více těch, které vám zboří systém. Po automatických aktualizacích je snad stoprocentní jistota, že budete muset restartovat. Zde se dokonce situace zhoršila s novými Windows 7 a Vistou, kde aktualizace trvají opravdu dlouho a i po restartu musíte občas i pár minut počkat. Co se týče dlouhodobého provozu, Windows mají nepěkný zvyk všechno načítat a zapisovat do registrů a na pevný disk, ale i po odinstalování zůstává v počítači téměř všechno. Windowsy se pak „nafouknou“ a místo 5 GB začnou na disku zabírat klidně 40 GB, doba bootování se klidně zdvojnásobí. Proto i odborníci doporučují Windowsy po roce používání přeinstalovávat. To sice běžní uživatelé nedělají, ale pak ať si nechodí stěžovat na internet. Další problém je fragmentace dat. Jako pro zajímavost uvedu, že Windows je jediný systém, na který vznikla řada čističů registrů. MAC dopadnul poměrně dobře, protože na něj neexistuje moc programů, tudíž je těch nekvalitních opravdové minimum. Co se týče dlouhodobého používání, MAC netrpí ani po několika letech používání žádnými známými nemocemi Windows. Fragmentace dat pro něj neexistuje.
- 31 -
Linux dopadnul opět na výbornou. Špatný program ho nedokáže shodit ani omylem a dokonce ani špatně nainstalované ovladače či potíže s hardwarem pro něj nekončí stejně špatně jako pro Windows, kde uživatel vidí pouze „Modrou obrazovku smrti“. Díky své „nesamostatnosti“ nedělá něco, co uživatel sám nechce, a tudíž nezaplácává disk ani paměť a je stejně výkonný i po několika letech. Konflikt programů u něj nemůže nastat, protože každý program požaduje ke svému spuštění ještě balíčky. Pokud dva programy požadují stejný balíček, daný balíček se „rozdvojí“, a tak i při kritických problémech nepadá celý systém, protože Linux si přizpůsobuje programy a ne naopak.
5.8
Podpora hardwaru
Zde opět vyhrává Windows díky své rozšířenosti na plné čáře. Prakticky neexistuje nějaká komponenta k vašemu počítači, ke které by nebyly dodávané ovladače pro Windows. U Linuxu je poměrně vážný problém, pro některá komplikovaná zařízení (speciální tlačítka na notebooku, televizní karta) se ani po dlouhé době nenajde nikdo, kdo by pro ně vytvořil ovladač. Ovšem na ostatní běžný hardware existují ovladače po půl roce a jsou plně funkční. Pro úplně nejnovější počítač by mohl mít Linux problém, ale pro ostatní určitě ne. MAC nelze v tomto ohledu hodnotit, neboť MAC lze legálně spustit pouze na hardwaru vyrobeného firmou Apple, čili v tomto ohledu má 100% podporu. Ovšem pokud ho pustíte nelegálně na jiném počítači, zjistíte, že skoro nic nefunguje tak, jak má. Rozhodně ovladače jsou to poslední, čím se uživatelé MACu musí trápit.
5.9
Dostupný software
Rozšířenost Windows zde opět zajistila plných 100%, neboť na jakoukoliv činnost existuje vždy alespoň jeden placený program a alespoň tak dva freeware. Opravdu, co nechodí na Windows, jako by ani neexistovalo. U Linuxu je situace poněkud horší, ale ne o moc. Většina programů má své kvalitní náhražky u Linuxu, a pokud vám něco opravdu chybí, můžete daný program spustit pomocí emulátoru Wine. Jedině u MACu je situace poněkud katastrofální. Pokud se vám nelíbí nástroje u MACu, budete mít štěstí, pokud najdete alternativu pro MAC. Situace se pořád zlepšuje, ale stejně.
5.10 Podpora 3D her Hry jsou opravdu největší zkouškou pro sytém jako celek. Video, zvuk, grafika, procesor, harddisk, paměť RAM. Teoreticky by se počítače měly vyzkoušet při nákupu jednoduše tím, že si na nich zkusí kupující zahrát nejnovější hru. Pro někoho je toto kritérium nepodstatné, pro někoho rozhodující. Nejlepší platforma pro hraní jakýchkoliv her je Windows. Jeho technologie DirectX zajišťuje maximální výkony. Zde také vděčí Windows své rozšířenosti, protože aby se hra co nejlépe prodávala, musí ji její výrobci vyrobit tak, aby vypadala pěkně na nejrozšířenějším OS na trhu, aby měli co nejvíce potencionálních zákazníků.
- 32 -
U Linuxu je sice možnost pouštět některé hry určené pro Linux, ale ty opravdovým komerčním hrám z Windows nesahají ani po kotníky. Komerční hry emulované pomocí Wine sice fungují, ale kvůli problematice emulace knihoven, které potřebují dané hry k provozu, se zvyšuje jejich náročnost na hardware přibližně dvakrát. Čili starší hry si na novém počítači zahrajete, ovšem na náročné moderní hry s Linuxem můžete zapomenout. A absolutní propadák je v této oblasti MAC. Neexistuje na něj ani žádný emulátor, tudíž si tyto hry nezahrajete ani omylem. Pouze takové hry, které vyšly na MAC a těch je opravdu málo.
5.11 Programovatelnost Tuto disciplínu jsem nechal nakonec jako perličku. Například programovatelnost je, jak dokážete svému OS vysvětlit, že těch 650 souborů s takovýmhle jménem chcete pojmenovat od 001 do 650 a rozdělit do jednotlivých složek podle přípony a seřadit dle poslední změny. Toto je dosti nereálná situace, až na to, že jsem ji jednou zažil. Ve Windows nemůžete udělat automaticky skoro nic. Můžete se pokusit vyrobit batový soubor, který se nezměnil od roku 1997 a neumí prakticky nic. Proto tak malé hodnocení. V MACu máte zabudováno hned několik nástrojů na podobné práce, ale dokonce rovnou i na tvorbu vlastních aplikací. Linux takovéhle a podobné práce zvládá na jedničku (pokud uživatel již něco umí). Nabízí hned několik programovacích jazyků a poskytuje „maximum“, co v dnešní době můžete potřebovat.
5.12 Cena V ohledu na cenu, Linux vítězí na plné čáře, neboť je většinou zadarmo. Pokud si ho zakoupíte u nějaké společnosti, kupujete si většinou podporu či manuál. Windows už něco stojí, poměrně dost s ohledem na to, že vlastně sám nic neumí. A MAC nemohl být v tomto ohledu hodnocen, neboť jak je napsáno výše (4.3.3) vyjádřit jeho cenu je obtížné, neboť se nedá koupit zvlášť.
- 33 -
Závěr Výběrem operačního systému se jistě vyplatí zabývat se. Správný OS vám může ušetřit spoustu času, zefektivnit vaší elektronickou práci, předejít hmotným i nehmotným škodám či ušetřit spoustu peněz. V této práci jsem rozdělil celý dnešní trh s OS pouze do tří skupin. Pokud si nevíte rady, který OS je pro vás ten pravý, tato práce by vám určitě měla usnadnit výběr, hlavně poslední část, ve které dané OS srovnávám v různých kategoriích. V této práci vycházím především z mých vlastních bohatých zkušeností, neboť s počítačem „pracuji“ již od mých šesti let. Všem, co pouze kritizují dnešní OS, bych rád vzkázal, aby si vzpomněli na starý UNIX, popřípadě ho vyzkoušeli. Počítač by měl být zdrojem zábavy, někomu prací, měl by život ulehčovat, ale rozhodně by se u něj neměli uživatelé rozčilovat, což ještě zdaleka v dnešní době není zajištěno, a tak lze jenom doufat, že budoucnost přinese ještě něco lepšího. Hlavně se neřiďte při výběru OS tím, kolik procent uživatelů na světě ho používá. Kvantita rozhodně neurčuje kvalitu.
Použitá literatura Definice OS Linux Linux, jednotlivé distribuce Microsoft Windows MAC OS X Druhy kernelů
http://cs.wikipedia.org/wiki/Operační_systém http://cs.wikipedia.org/wiki/Linux http://proc.linux.cz/kde-ziskat.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Windows http://cs.wikipedia.org/wiki/MAC_OS_X http://cs.wikipedia.org/wiki/Kernel
- 34 -
