OpenOffice.org: Cesta k Open Source vkanceláři Pavel Janík, nezávislý konzultant, Josef Cacek, FI a ESF MU

OpenOffice.org: Cesta k Open Source v kancelᡠri Pavel Janík, nezávislý konzultant, Josef Cacek, FI a ESF MU

V souˇ casnosti mají tedy ˇ ceští uživatelé k dispozici kvalitní, plnˇ e lokalizovaný kancelᡠrský produkt, který si v niˇ cem nezadá s konkurenˇ cními ˇ rešeními a je volnˇ e k dispozici [3]. V tomto ˇ clánku pˇ redstavíme struˇ cnˇ e jeho jednotlivé komponenty; ty spolu navzájem bez problém˚ u spolupracují a dohromady vytvᡠrí ucelený systém pokrývající prakticky všechny bˇ ežné požadavky uživatel˚ u. Zmíníme se také o kompatibilitˇ e systému OpenOffice.org s jinými kancelᡠrskými systémy a formách jeho používání a dalšího rozvoje.

1 Úvod

Pro informaci ˇ ctenᡠru ˚m z MU uved’me, že systém OpenOffice.org je nainstalován jako alternativní kancelᡠrský software na všech poˇ cítaˇ cích Celouniverzitní poˇ cítaˇ cové studovny.

V roce 2000 spoleˇ cnost Sun Microsystems uvolnila zdrojové texty vývojové verze svého kancelᡠrského balíku StarOffice na webových stránkách [1] pod Open Source licencí. Stávající firemní vývojový tým, který pracoval na produktu Sun StarOffice, se díky tomu rozšíˇ ril o zástupce Open Source komunity. Rozšíˇ ril se však nejen o vývojᡠre, ale i o pˇ rekladatele a odborníky na marketing. Vznikla tak zcela nová komunita lidí spojených pouze pomocí sítˇ e Internet (velmi podobná situace nastala v roce 1991, kdy Linus Torvalds zveˇ rejnil první verzi jádra operaˇ cního systému Linux).

2 Komponenty systému OpenOffice.org 2.1 Writer Základním programem každého kancelᡠrského balíku je kvalitní textový procesor. V OpenOffice.org se jmenuje Writer. Podporuje klasické prostˇ redky pro formátování textu jako výbˇ er vhodného písma, jeho variant, zarovnání odstavc˚ u, ˇ císlování a stupˇ nování odrážek apod. Mimo standardních vlastností obsahuje napˇ ríklad i dˇ elení slov (v ˇ ceské verzi používá vzory dˇ elení ze sázecího systému TeX), kontrolu pravopisu (pro ˇ ceský jazyk je použita databáze programu ispell) a slovník synonym, který vznikl díky spolupráci s Laboratoˇ rí pˇ rirozeného jazyka FI MU v Brnˇ e. Writer ukládá své dokumenty ve formátu XML (stejnˇ e jako i ostatní programy ze sady OpenOffice.org), ale umí pracovat i s formáty kancelᡠrského balíku Microsoft Office a ukládat vytvoˇ rené dokumenty napˇ ríklad do formátu HTML.

Spolupráce vývojᡠru ˚ Sunu a Open Source vývojᡠru ˚ velmi úspˇ ešnˇ e pokraˇ covala a na jaˇ re roku 2002 byla zveˇ rejnˇ ena první stabilní verze nového systému kancelᡠrských aplikací OpenOffice.org 1.0. Soubˇ ežnˇ e se systémem OpenOffice.org byla zveˇ rejnˇ ena i znaˇ cková verze systému Sun StarOffice 6.0 sdílející stejný programový kód. Ze vzájemné spolupráce tedy profituje nejen Sun, ale i nezávislí vývojᡠri, kteˇ rí díky Open Source licenci mohou OpenOffice.org používat i upravovat pro volné obecné použití. OpenOffice.org byl již v dobˇ e svého vzniku k disˇ pozici v nˇ ekolika jazykových mutacích. Ceština však mezi nimi nebyla. Proto byl v kvˇ etnu 2002 vytvoˇ ren ˇ ceský lokalizaˇ cní tým, který ihned zaˇ cal pracovat na nápravˇ e [2]. I pˇ res velký rozsah produktu OpenOffice.org se lokalizaˇ cnímu týmu podaˇ rilo bˇ ehem nˇ ekolika málo mˇ esíc˚ u pˇ reložit grafické uživatelské prostˇ redí kancelᡠrského balíku. K témˇ eˇ r úplné dokonalosti chybˇ elo pouze pˇ reložit systém nápovˇ edy. Na pomoc pˇ rišla ˇ ceská poboˇ cka spoleˇ cnosti Sun, která pˇ reložila kompletnˇ e celou nápovˇ edu ve vlastní režii.

Z vlastních zkušeností : Ve Writeru zaujme mimo jiné i kontrola pravopisu pro nˇ ekolik jazyk˚ u (ˇ ceský, slovenský, anglický, nˇ emecký, . . . ); pro jazyky které nejsou na poˇ cítaˇ ci nainstalovány existuje makro DicOOo, které požadované komponenty kontroly pravopisu doinstaluje. Napˇ ríklad v kancelᡠrském balíku 602 PC Suite, jehož základní verze je zdarma, je funkce kontroly pravopisu pˇ rístupná až po zaregistrování a zaplacení pˇ ríslušných poplatk˚ u. 1

analýzu dat v grafech r˚ uzných typ˚ u (kolᡠcový, sloupcový, prostorový nebo bodový). Stejná data je možné pro názornost zobrazit v nˇ ekolika typech graf˚ u najednou. Calc obsahuje mnoho vestavˇ ených funkcí, které je možné pomocí interpretu makrojazyka StarBasic libovolnˇ e rozšíˇ rit a poté aplikovat na sloupce, ˇ rádky nebo celé oblasti tabulky. Ovládání Calcu je velmi podobné ovládání programu Microsoft Excel a drobné rozdíly mnohdy i zjednodušují práci pˇ ri tvorbˇ e tabulek a graf˚ u. Z vlastních zkušeností : Aˇ ckoliv jsou programy Calc a MS Excel vzhledovˇ e i funkˇ cnˇ e velmi podobné, mohou uživatelé narazit na nˇ ekteré odlišnosti. Z mého pohledu je nejvˇ etším nedostatkem nekompatibilita makro jazyk˚ u. MS Office používá VBA Basic, který je oproti StarBasicu u OpenOffice.org jednodušší. V souˇ casné dobˇ e neexistuje pˇ revadˇ eˇ c mezi tˇ emito jazyky a tak je nutné vˇ etšinu maker programovat zvlášt’. Naštˇ estí jsou u dokument˚ u importovaných z Excelu makra zobrazena v editoru maker, takže staˇ cí jen na nekompatibilních místech mˇ enit syntaxi.

Obrázek 1: Textový procesor Writer

Práci s textovými dokumenty urychluje funkce automatického doplˇ nování již použitých slov. Staˇ cí napsat pár poˇ cáteˇ cních písmen a stisknout Enter. Další výhodou Writeru je množství filtr˚ u pro import a export dokumentu. Ty které nejsou pˇ rímo v instalaci m˚ uže uživatel zkusit najít na webu (napˇ r. writer2latex) nebo sám naprogramovat (dokumentace systému k tomu poskytuje všechny potˇ rebné podklady).

ˇ Castá chyba uživatel˚ u Excelu, která se u OpenOffice.org m˚ uže vymstít, je ignorování formátu buˇ nky. Je-li v Excelu formát buˇ nky nastaven na Text, a pˇ ritom buˇ nka obsahuje ˇ císlo, pak když je použita v matematické operaci, Excel s obsahem poˇ cítá jako s ˇ císlem. Calc bez uvedení typové konverze pracuje s takovou buˇ nkou jako s textem. Výsledky operací se tedy budou lišit.

Zaˇ cínajícímu uživateli dá asi trochu zabrat práce se Stylistou, napˇ ríklad zmˇ ena odrážek a ˇ císlování je o nˇ eco složitˇ ejší“ než v MS Wordu, ale pozi” tivní pˇ rínos to má – nutí totiž uživatele využívat v dokumentu styly a tím sjednotit zápis a vyvarovat se chyb. Co se týˇ ce pˇ renositelnosti dokument˚ u vytvoˇ rených textovým procesorem Microsoft MS Word, dá se charakterizovat jako velmi dobrá – i když kv˚ uli uzavˇ renosti formát˚ u dokument˚ u firmy Microsoft není podpora formátu .DOC stoprocentní. Narazit m˚ užete napˇ ríklad pˇ ri pˇ revodu dokumentu se složitˇ ejšími tabulkami.

2.3 Math Studenti matematiky a vˇ edeˇ ctí pracovníci ocení intuitivní nástroj pro vytvᡠrení vzorc˚ u. V sadˇ e Openoffice.org se skrývá pod jménem Math. Podporuje nejen numerické, logické a maticové operátory, ale i množinové funkce a zápis ˇ recké abecedy.

Zatím chybí podpora automatického vkládání nedˇ elitelných mezer (známá vlnka v TeXu), ale na vývoji pˇ ríslušného pluginu se pracuje na FI MUNI, kde je na toto téma vypsaná bakalᡠrská práce. 2.2

Vzorec je možné samozˇ rejmˇ e vložit do textu a pˇ rípadnˇ e jej i automaticky oˇ císlovat. Každý vzorec je možné poskládat klasickou cestou výbˇ erem vhodných symbol˚ u z menu nebo napsat do okna Pˇ ríkazy. Pak používáme podobnou syntaxi jako v sázecím systému TeX. Nástroj Math umí vytvoˇ rené vzorce exportovat do MathML, což využijí napˇ ríklad weboví návrhᡠri.

Calc

Tabulkový procesor sady OpenOffice.org se jmenuje Calc a umožˇ nuje analýzu numerických ˇ rad, ˇ císelných hodnot v tabulkách, znázorˇ nování a 2

Obrázek 2: Vytvᡠrení vzorc˚ u v Math Z vlastních zkušeností : Nástroj lze doporuˇ cit lidem, kteˇ rí do svých prací potˇ rebují vkládat matematické výrazy a nevyhovuje jim (nebo se nechtˇ ejí uˇ cit) sázecí systém TeX. Díky možnosti nastavení klávesových zkratek je vložení vzorce do textového dokumentu záležitostí vteˇ riny. Oproti zápisu matematiky v MS Equation je Math rychlejší díky možnosti pˇ rímého zápisu pomocí klávesnice (TeX-like zápis).

Obrázek 3: Kreslící program Draw Z vlastních zkušeností : Program Draw ocení uživatel napˇ ríklad pˇ ri tvorbˇ e diagram˚ u (ale nejen tam); r˚ uzné druhy spojnic mezi jednotlivými objekty a jejich automatické zarovnávání je pˇ resnˇ e to, co je v takových aplikacích velmi zapotˇ rebí. MS Office editor obrázk˚ u nemá, což ještˇ e zvyšuje atraktivitu OpenOffice.org.

Pˇ ríklad ∀i, j ∈ N∃α ∈ Q: j ≠ 0 ⇒ α = ji , byl do

tohoto dokumentu vložen zápisem1 :

{Ctrl+M}forall i,j in setN exists %alpha in setQ: j <>0 drarrow %alpha = i over j {Esc}{Esc}

2.5 Impress Program Impress je klasickým programem urˇ ceným pro tvorbu a pˇ rehrávání prezentací. Prezentaci lze doplnit r˚ uznými grafickými i zvukovými efekty. Výsledek je možné pˇ rehrávat automaticky nebo interaktivnˇ e, pˇ rípadnˇ e exportovat napˇ ríklad do formátu Macromedia Flash. Export do formátu HTML je integrální souˇ cástí návrhu prezentace. Jednotlivé styly exportu do HTML je možné uložit a použít pro další podobné prezentace. Pr˚ uvodce vytvoˇ rením prezentace vˇ cetnˇ e náhledu zjednodušuje fázi návrhu prezentace. Vlastní vytvᡠrení jednotlivých stránek je možné v režimu WYSIWYG (What You See Is What You Get) nebo rychleji v módu osnovy. Každou stránku lze doplnit obrázky z galerie klipart˚ u. Impress umí pracovat i s formáty programu Microsoft PowerPoint, ale jako nativní formát používá XML.

({Ctrl+M} je uživatelem definovaná zkratka pro vložení vzorce). Co lze tomuto nástroji vytknout, jsou nedostatky v nápovˇ edˇ e týkající se vkládání ˇ reckých písmen a nˇ ekterých symbol˚ u (‘%’, ‘"’) a také vyhlazování font˚ u na obrazovce. 2.4

Draw

Vˇ etšina kancelᡠrských balík˚ u obsahuje i kreslící program, který umožˇ nuje vytvᡠret a upravovat obrázky. V sadˇ e OpenOffice.org se nástroj pro práci s vektorovou grafikou jmenuje Draw. Tento program umožˇ nuje kreslení standardních objekt˚ u (2D a 3D objekty, text, spojnice, . . . ) a poskytuje nástroje pro práci s nimi. Objekty lze napˇ ríklad deformovat, rotovat, nastavovat jim pr˚ uhlednost, volit stínování, osvˇ etlení, textury a materiál. Program je doplnˇ en pomˇ ernˇ e rozsáhlou galerií hotových obrázk˚ u (klipart˚ u), které je možné vložit pˇ rímo do kresby nebo do textového dokumentu.

Z vlastních zkušeností : Funkˇ cní kompatibilita s rozšíˇ reným nástrojem PowerPoint od Microsoftu je velmi dobrá; kdo zná alespoˇ n trochu PowerPoint, tak zvládne bez problém˚ u používat i Impress. Trochu m˚ uže mrzet, že vývoj a opravy chyb nejsou zatím u tohoto nástroje tak rychlé, jako je tomu napˇ ríklad u textového procesoru

1 Pochopitelnˇ e do rukopisu vytvoˇ reného v OpenOffice.org, nikoli finální sazby Zpravodaje (pozn. editora)

3

prohlížeˇ ce Mozilla (http://www.mozilla.org/) k zobrazení stránek nápovˇ edy.

Writer. I podporu formátu PPT by šlo ještˇ e zlepšit – u nˇ ekterých font˚ u se nám pˇ ri exportu do PowerPointu stalo, že ˇ ceské znaky byly exportovány jiným fontem.

3.1 OpenOffice.org nebo Sun StarOffice? V úvodu bylo uvedeno, že systémy OpenOffice.org a Sun StarOffice mají stejný základ. Jaké jsou tedy rozdíly mezi nimi? Sun StarOffice sdílí s OpenOffice.org velkou ˇ cást kódu (v OpenOffice.org nˇ ekteré ˇ cásti být nemohou vzhledem k jejich licenci), ale je vydáván v delších intervalech, což umožˇ nuje d˚ ukladnˇ ejší a dlouhodobˇ ejší testování. Verze systému OpenOffice.org jsou naopak vydávány ˇ castˇ eji, což více vyhovuje Open Source komunitˇ e a obecnˇ e i stylu vývoje Open Source produkt˚ u. V Sun StarOffice je obsaženo velké množství font˚ u, naproti tomu OpenOffice.org spoléhá na fonty, které již uživatel má nainstalovány ve svém systému. Rovnˇ ež zmiˇovaná databáze klipart˚ n u (galerie) a standardní sada šablon jsou ve StarOffice rozsáhlejší. Chybˇ ející podpora databázového stroje Adabas je v OpenOffice.org plnˇ e kompenzována možností používat ODBC a JDBC ovladaˇ ce. Nˇ ekteré databáze zde mají vlastní rozhraní pro zjednodušení práci s nimi – MySQL, dBase, kontakty z Outlook Expressu, apod. D˚ uležitým rozdílem mezi OpenOffice.org a Sun StarOffice je samozˇ rejmˇ e i cena, OpenOffice.org je totiž zdarma.

3 Kompatibilita s jinými kancelᡠrskými balíky Pˇ ri práci s dokumenty v jiných formátech se uplatní nˇ ekterý z celé ˇ rady vstupních nebo výstupních filtr˚ u. Podporovány jsou pˇ redevším formáty používané v Microsoft Office (doc, xls, ppt r˚ uzných verzí), ale i standardní formáty (napˇ ríklad RTF, GIF, JPG a další). Novˇ e ve verzi 1.1 pˇ ribyl pˇ rímý export do PDF a do formátu Flash. Dokumenty je možné odeslat pomocí elektronické pošty pˇ rímo adresátovi nebo je uložit ve formátu HTML a pˇ rímo publikovat na webových stránkách. Podpora pˇ rímého exportu do formátu PDF je velkým pˇ rínosem. I dˇ ríve bylo možné tisknout pˇ res virtuální tiskárny do PDF, ale byl na to potˇ reba speciální software, který nebyl souˇ cástí instalaˇ cního balíku OpenOffice.org. Jak již bylo uvedeno dˇ ríve, ˇ cásteˇ cné problémy s podporou formát˚ u MS Office stále existují (rozdílné makrojazyky, podpora exportu složitˇ ejších tabulek ve Writeru, problémy s dokumenty chránˇ enými heslem), ale na jejich odstranˇ ení se pr˚ ubˇ ežnˇ e pracuje. Praktické zkušenosti ukazují, že na operaˇ cních systémech MS Windows je asi nejvhodnˇ ejší mít kromˇ e OpenOffice.org nainstalovány i prohlížeˇ ce dokument˚ u MS Office, které Microsoft poskytuje zdarma. Uživatel si jednak m˚ uže ovˇ eˇ rit, jak budou vypadat jeho dokumenty v konkurenˇ cním kancelᡠrském balíku a jednak má náhradní ˇ rešení ve chvíli, kdy se objeví problém s importem dokument˚ u MS Office do OpenOffice.org.

4 Využívání a rozvoj systému 4.1 Licence OpenOffice.org je šíˇ ren pod dvojicí licencí SISSL a GNU LGPL a uživatel si m˚ uže vybrat, jakou licenci preferuje. Licence SISSL vyhovuje spíše komerˇ cním subjekt˚ um, které mohou šíˇ rit OpenOffice.org dále bez zveˇ rejnˇ ení všech provedených úprav (s výjimkou úprav modifikujících souborový formát). Licence GNU LGPL zase bude vyhovovat spíše linuxovým distributor˚ um a koncovým uživatel˚ um, kteˇ rí díky ní mohou nahlédnout do zdrojových text˚ u OpenOffice.org a mohou je dále upravovat.

Velkou pˇ redností OpenOffice.org je ˇ ceský systém nápovˇ edy vˇ cetnˇ e rejstˇ ríku klíˇ cových slov. Všechny stránky systému nápovˇ edy je možné fulltextovˇ e prohledávat pˇ rímo v prostˇ redí OpenOffice.org a neznámé oblasti se m˚ užete jednoduše nauˇ cit prakticky okamžitˇ e na jednoduchých pˇ ríkladech.

4.2 Spolupráce pˇ ri vývoji a používání Vývoj OpenOffice.org probíhá díky pˇ rispˇ ení mnoha dobrovolník˚ u z r˚ uzných obor˚ u. Od manažer˚ u a analytik˚ u pˇ res programátory a pˇ rekla-

Nápovˇ eda v OpenOffice.org je hezkým pˇ ríkladem využití kódu jednoho Open Source programu v jiném – v našem pˇ rípadˇ e použití webového 4

pro systémy MS Windows (13 hodin/kompilace). Další formou podpory m˚ uže být napˇ ríklad vypisování bakalᡠrských a diplomových prací zamˇ eˇ rených na rozvoj OpenOffice.org. Nabídky podpory a spolupráce lze adresovat na vedoucího projektu Pavla Janíka.

datele až po distributory. Aktivity nejsou samozˇ rejmˇ e zamˇ eˇ reny pouze na samotný kancelᡠrský balík, ale také na další podporu uživatel˚ um. Zajímavý je napˇ ríklad projekt ˇ ceských šablon (na uživatelských stránkách http: //oo-cs.sourceforge.net/templates/) nebo webový konvertor mezi r˚ uznými formáty dokument˚ u (http://oooconv.free.fr/). Stále je mnoho oblastí, kde i noví dobrovolníci mohou využít své dovednosti a pˇ rispˇ et k rozvoji celého projektu.

4.4 Dokumentace, recenze Pro kvalitní práci s kancelᡠrským balíkem je potˇ reba mít i kvalitní uživatelskou literaturu. V poslední dobˇ e vyšly dva tituly, zabývající se systémem OpenOffice.org a to OpenOffice.org 1.1 Uživatelská pˇ ríruˇ cka z nakladatelství Computer Press a pˇ ríruˇ cka Pavla Roubala Práce s textem v OpenOffice.org sepsaná pro Ministerstvo školství, mládeže a tˇ elovýchovy. Tento text je pˇ rístupný také online [6]. V poslední dobˇ e také vyšlo nˇ ekolik ˇ clánk˚ u a recenzí o OpenOffice.org v internetových magazínech; odkazy na nˇ e lze nalézt na [4].

Pomocníkem pro vývojᡠre je i systém hlášení nalezenýchchyb: k tomu slouží webová ˇ aplikace pro správu chyb IssueZilla. Ceský návod pro práci s touto aplikací lze nalézt na adrese http://cs.openoffice.org/ issuezilla/index.html. V aplikaci je možné vyhledávat chyby podle r˚ uzných kritérií nebo sledovat zmˇ eny (stav ˇ rešení) u jednotlivých chyb. Úspˇ ešným produktem ˇ ceského lokalizaˇ cního týmu je automatizace procesu tvorby instalaˇ cních sad a sjednocení jejich tvorby pod r˚ uznými operaˇ cními systémy. Podpory a znalostí ˇ ceského týmu v této oblasti nyní využívají i v dalších zemích. V souˇ casné dobˇ e jsou u nás vytvᡠreny instalaˇ cní sady pro tyto jazykové verze OpenOffice.org: ˇ ceskou, slovenskou, dánskou, mad’arskou, holandskou, finskou a slovinskou.

5 Závˇ er Sada OpenOffice.org je velmi portabilní a jako interní formát používá XML, který ji pˇ redurˇ cuje k lepší integraci do firemních proces˚ u. Je možné ji použít pod operaˇ cním systémem Solaris na platformˇ e SPARC i pod operaˇ cními systémy Microsoft Windows, GNU/Linux a FreeBSD. I díky vysoké kompatibilitˇ e se stávajícími kancelᡠrskými balíky je OpenOffice.org vhodným nástrojem pro konsolidaci náklad˚ u na používaný kancelᡠrský software a ochranu investic. V neposlední ˇ radˇ e uživatel používáním Open Source ˇ rešení získává volnost, svobodu. Stejnˇ e jako rackové dominující logotypu projektu OpenOffice.org . . .

Oˇ clenech lokalizaˇ cního týmu se m˚ užete více informací dozvˇ edˇ et na stránkách projektu http: //cs.openoffice.org/people.html, jako komunikaˇ cní kanál vývojᡠru ˚ slouží maillist dev@ cs.openoffice.org. Uživatelé ˇ reší své problémy a poskytují si vzájemnˇ e rady v konferenci [email protected]. 4.3

Sponzoring

D˚ uležitou roli v projektu OpenOffice.org hrají i organizace, firmy a jednotlivci, kteˇ rí se na vývoji podílí nepˇ rímo – finanˇ cní nebo vˇ ecnou podporou. Díky nim je vývoj umožnˇ en nebo urychlen. V ˇ ceském lokalizaˇ cním týmu byl za sponzorské dary zakoupen server pro linuxové buildy (kompilace na nˇ em trvá pˇ ribližnˇ e 4 hodiny), spoleˇ cnost Sun Microsystems sponzorovala pˇ reklad nápovˇ edy a vˇ enovala stroj pro kompilace na systému Solaris (2 dny/kompilace), Masarykova univerzita (ÚVT) zap˚ ujˇ cila poˇ cítaˇ c na kompilace

Literatura [1] Oficiální stránky projektu OpenOffice.org. http://www.openoffice.org/ [2] Oficiální stránky ˇ ceské lokalizace. http:// cs.openoffice.org/ [3] Archív pro stažení ˇ ceských lokalizovaných systém˚ u OpenOffice.org pro r˚ uzné OS. ftp://ftp.linux.cz/pub/localization/ OpenOffice.org/ 5

[4] Informaˇ cní stránky pro uživatele ˇ ceské verze OpenOffice.org. http://oo-cs. sourceforge.net/ [5] Zkušenosti ˇ ceských uživatel˚ u s OpenOffice.org. http://cs.openoffice.org/ using.html [6] Pavel Roubal. Práce s textem v OpenOffice.org. http://cs.openoffice.org/ data/Prace_s_textem.pdf

6 O autorech Mgr. Pavel Janík je nezávislým konzultantem v oblasti Open Source technologií, ˇ clenem výboru ˇ Ceského sdružení uživatel˚ u operaˇ cního systému Linux a vedoucím projektu ˇ ceské lokalizace OpenOffice.org. Zastihnout jej m˚ užete na adrese [email protected]. Josef Cacek je studentem Masarykovy univerzity v Brnˇ e, v projektu ˇ ceské lokalizace OpenOffice.org se stará o kompilace na systémech MS Windows. Zastihnout jej m˚ užete na adrese [email protected]. 

6