On-line diagnostické metody a možnosti jejich uplatnění v dopravní psychologii

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie

On-line diagnostické metody a možnosti jejich uplatnění v dopravní psychologii

Závěrečná práce Postgraduální studium dopravní psychologie

Autor:

Mgr. Hana Slobodová

Vedoucí práce:

Olomouc 2014 Děkuji svému muži a dětem, Emmě a Šimonovi, za trpělivost a podporu. Všem účastníkům výzkumu za pomoc při sběru dat. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 1

Obsah Prohlášení ......................................................................................................................................... 4 1. Úvod .............................................................................................................................................. 5 2. Důležité pojmy v dopravní psychologii .......................................................................................... 6 2.1. Řidič v dopravním sytému ...................................................................................................... 6 2.2. Řidičské chování ..................................................................................................................... 6 2.3. Teoretické modely řidičského chování ................................................................................... 7 3. Současná psychodiagnostická pravidla, doporučení a možnosti v dopravní psychologii v ČR ..... 10 3.1. Zákon.................................................................................................................................... 10 3.2. Etické zásady platné bez ohledu na volbu diagnostických metod ....................................... 11 3.3. Základní doporučené principy psychologické diagnostiky v dopravně-psychologickém vyšetření ..................................................................................................................................... 13 3.4. Výběr metod vhodných pro dopravně psychologické vyšetření ........................................... 13 3.4.1. Doporučené standardy pro vyšetřování psychické způsobilosti pro řízení motorového vozidla ..................................................................................................................................... 14 3.4.2. Doporučené oblasti psychologické diagnostiky a její způsoby....................................... 16 3.4.3. Role psychologa............................................................................................................. 17 4. Přístrojová diagnostika ................................................................................................................ 18 4.1. Přístrojová diagnostika dostupná v současné době v ČR...................................................... 19 4.1.1. Vienna test systém (VTS) – Expertní systém TRAFFIC .................................................... 19 4.1.2. Psychologický Diagnostický Systém PDS-5P................................................................... 20 4.2. Příklad přístrojových metod používaných v zahraničí ......................................................... 23 4.3. Nejasná specifikace termínu „Přístrojové diagnostické nástroje“ ........................................ 24 5. Počítačem podporované a on-line psychologické diagnostické metody .................................... 24 5.1. Postoj psychologů ................................................................................................................ 25 5.2. Historie počítačové a on-line diagnostiky v ČR a zahraničí ................................................... 25 5.3. Přínos on-line diagnostiky .................................................................................................... 26 5.3.1. Adaptivní testování........................................................................................................ 27 5.4. Rizika on-line diagnostiky ..................................................................................................... 28 6. On – line diagnostika společnosti Cut-e a možnosti využití nástrojů v dopravní psychologii .. 29 6.1. Historie společnosti cut-e..................................................................................................... 29 A spolupracuje s akademickými institucemi:............................................................................... 30 6.2. Popis nástrojů společnosti cut-e .......................................................................................... 30 6.3. Způsob zpracování dat a normy ........................................................................................... 32 6.4. Nástroje společnosti cut-e lokalizované a dostupné v ČR – základní přehled...................... 32 Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 2

6.5. Nástroje cut-e vhodné pro využití v dopravně psychologickém vyšetření ........................... 33 6.6. Návrh psychodiagnostické baterie společnosti Cut-e pro dopravně psychologické vyšetření. .................................................................................................................................................... 38 6.6.1. Základní baterie nástrojů pro dopravně psychologické vyšetření byla zatím navržena takto: ....................................................................................................................................... 39 6.6.2. Další možnosti využití .................................................................................................... 40 7. Výzkumná část ............................................................................................................................ 41 7.1. Metodika a cíl práce ............................................................................................................. 41 7.2. Sběr dat ................................................................................................................................ 42 7.2.1. Složení výzkumného vzorku a popis situace šetření ...................................................... 42 7.2.2. Použité nástroje............................................................................................................. 45 7.2.3. Hypotézy ....................................................................................................................... 45 7.2.4. Výsledky šetření ............................................................................................................ 46 7.3. Kazuistika ............................................................................................................................. 51 7.4. Závěr výzkumné části ........................................................................................................... 52 8. Závěr ........................................................................................................................................... 53 Použitá literatura ............................................................................................................................ 54

Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 3

Prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem bakalářskou/magisterskou diplomovou práci na téma: „název diplomové práce“ vypracoval (a) samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedl/a jsem všechny použité podklady a literaturu.

V ….....................dne ….………..


Podpis ……………………………

Stránka 4

1. Úvod Mám ráda změnu. Nejsem člověk, který si k životu zvolí jedno místo, na kterém prožije celý život, už od dětství ví, jaká bude jeho profese, v té si vybere jeden směr, jednu metodu, které se věnuje celý život. Ráda vylepšuji, řeším problémy a hledám nové cesty a způsoby, jak k věcem a lidem přistupovat. Prožívám velký obdiv k lidským nápadům, umu, odvedené práci, a pokud jsem přesvědčena o smyslu, kvalitě a užitečnosti, s velkou chutí pomáhám novým věcem vstoupit do každodenní reality. Počítače, internetové prostředí a dnes bez nadsázky i virtuální realita se staly běžnou součástí každodenního osobního i profesního života. I v psychologii má internetové prostředí a virtuální realita, co nabídnout, musíme si umět vybrat prospěšné a kvalitní. Obrovský možnost výběru s problematickou kvalitou a často nedostatečná technická znalost naše rozhodování výrazně komplikuje. Stejně je tomu u výběru metod pro dopravně psychologické vyšetření. Řidiči, obchodní zástupci, řidiči kamiónu, řidiči taxíků patří podle statistik The Bureau of Labor Statistics, www.bls.gov, 2013, k 10 nejrizikovějším povoláním vůbec. Podle dalších statistik, které se zabývají nejčastějšími příčinami úmrtí na pracovišti je u 31% úmrtí příčinou motorové vozidlo. Causes of Job Deaths Other Drowning

10% 31%

13% 15%

Violence 31%

Falls

(Source: The Bureau of Labor Statistics, www.bls.gov, 2013) in Cut-e truck nad Drivers presentation.

Kvalitní výběr vhodných diagnostických metod jednat zkvalitní výstupy dopravně psychologického vyšetření, ale může zefektivnit i celý průběh, tím, že odejme z psychologa mnoho rutinních činností a získaný čas psycholog může využít pro komplexní diagnostickou a konzultační práci.


Stránka 5

2. Důležité pojmy v dopravní psychologii 2.1. Řidič v dopravním sytému Dopravní psychologie zkoumá osobnost účastníků dopravního provozu v systému člověk-vozidlo-dopravní prostředí. Řízení dopravního prostředku představuje nepřetržité reagování na množinu podnětů a neustálé obnovování dynamické rovnováhy mezi řidičem, vozidlem, komunikací a dopravní situací a ostatními účastníky provozu. Jde o komplexní psychofyziologický proces, jehož součástí je i mravní profil. Dopravní systém obsahuje složky: 1. Člověk – zaujímá řídící funkci a jeho činnost spočívá ve zpracování informací, rozhodnutí a reagování v kontextu s psychosomatickou kapacitou. 2. Dopravní prostředek – vozidlo, technický stav 3. Dopravní prostředí - přírodní podmínky, technický opatření 4. Dopravní cesta – charakter, úroveň značení 5. Dopravní sociální struktura – účastníci dopravy, jejich chování, role Důsledky narušení fungování jedné složky systému vždy ovlivní celý systém. Kapacita řidiče pro příjem podnětů je dána osobnostními dispozicemi i zkušenostmi a může klesat vlivem aktuálního psychosomatického stavu, pod stresem nebo například v emoci (Havlík, 2013)

2.2. Řidičské chování Chování řidiče podle mnoha zdrojů souvisí jeho osobností. Nicméně v psychologii osobnosti zatím nebyla vyslovena uspokojivá definice pojmu osobnost, se kterou by se ztotožnila celá psychologická obec. Psychologové se ale shodují na tom, že osobnost každého jedince je jedinečná a neopakovatelná (Kejnovský, 2014) Osobnost vstupuje do řízení s využitím kognitivních funkcí. V dopravní psychologii je hlavní zaměření výzkumů a teorií na rizikové, konfliktní a agresivní typy řidičů. Dále také motivační a emocionální faktor jsou složky osobnosti, které hrají velkou roli při řízení. Štikar, Hoskovec a Štikarová (2003) vyvozují dva typy norem, které ovlivňují chování řidiče. Jsou jimi formální pravidla (zákony) a neformální pravidla (sociálně psychologická pravidla). Dále je možné rozlišit čtyři základní druhy chování: 1. Chování, které v některých případech překračuje formální pravidla, ale zároveň vyhovuje neformálním zvyklostem 2. Další druh je chování, které vyhovuje formálním pravidlům, ale vymyká se ze sociálně psychologických norem – například nedání přednosti v jízdě motoristovi, který se potřebuje zařadit 3. Za třetí chování, které se odlišuje od obou norem, překračuje formální a neformální pravidla Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 6

4. A za čtvrté chování, které se shoduje s oběma typy norem. Termínem problémový řidič je označován řidič motorového vozidla, který není schopen vyhovět požadavkům na bezpečné dopravní chování. Dopouští se nápadně častěji vážných dopravních přestupků (sbírá trestné body) aniž by sám pro sebe vyvodil nebezpečnost a asociálnost takového jednání. Není sám bez odborné pomoci schopen své dopravní chování reflektovat, korigovat a uvést do souladu jak se zákonem, tak s neformálními pravidly vytvořenými řidičskou populací. Své nápadné dopravní chování nevnímá jako rizikové, projevuje tendence bagatelizovat s odkazem na běžné dopravní chování ostatních, vyšší zájmy, nutnost apod. Významnou roli zde hraje oblast sebepojetí a sebereflexe. Mezi nejčetnější i nejtragičtější příčiny dopravních nehod patří nevěnování se plně jízdě ze strany řidiče. Dále přestupky z kategorie nesprávný způsob jízdy, kam souhrnně spadá celá řada porušení pravidel silničního provozu, týkající se přímo řízení vozidla a dopravního chování. Zvláštní kategorií přestupků jsou porušení příkazů týkajících se pasivní bezpečnosti, především nepoutání se bezpečnostními pásy a neupoutání dětí v zádržných systémech, telefonování. Tedy obecně formulováno „obtíže s dodržováním pravidel“. Do rizikových skupin řidičů patří podle Rehnové (2013) patří určité konkrétní skupiny řidičů, mladí řidiči, senioři a řidiči se zdravotním omezením nebo postižením. Specifickou skupinou jsou třeba i řidiči se syndromem ADHD. Řidiči se syndromem ADHD jsou charakterizováni svoji nezdravou soutěživostí, nekritičností k situaci a často tzv. sociální debilitou.

2.3. Teoretické modely řidičského chování Řidičským chování m se zabývají i modely vysvětlující řidičské chování jako komplexní činnost osobnostních struktur. Model GADGET Analýza úkolů při řízení a nehod ukázala, že pouze adekvátní psychomotorické a psychologické funkce nestačí k dobrému a bezpečnému výkonu za volantem. V řízení sehrává roli vedle výkonových funkcí také motivace a subjektivní osobností faktory, které se shodují s vymezením úmyslných a neúmyslných chyb, tak jak je podává koncept Reasona a jeho spolupracovníků (Reason et al., 1990). V minulosti byly hierarchické modely používány zejména k popisu výkonových funkcí řidičského chování (Hatakka et al., 2002), je však možné je použít i pro spojení motivačního a subjektivního aspektu řidičského chování s aspektem výkonovým (obrázek 2). Schopnosti jako manévrování s vozidlem nebo zvládání dopravních situací mohou být z velké části naučeny a zvládnuty během autoškoly. Během řidičského výcviku se však nebere ohled na vyšší úrovně v hierarchii jako je motivace k řízení a osobnostní předpoklady (např. schopnost vypořádat se se sociálním tlakem ze strany ostatních Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 7

účastníků provozu). Hierarchie podle Hatakka et al. (2002) však není pouze jednoduchý jednostranný proces, ale změny v nižších úrovních ovlivňují úrovně vyšší a naopak.

1. Nejvyšší úroveň hierarchie (viz níže obrázek 1) odpovídá motivům a cílům osoby v širokém smyslu, jsou zde zakomponovány osobnostní charakteristiky pro zvládání sociálních situací. Výzkum v oblasti dopravní psychologie ukázal, že obecné motivy a vývojové stadium osobnosti jsou vlivné faktory ovlivňující řidičské chování (např. mladší řidiči mají větší sklon k riskantnímu chování, což je vysvětlováno jejich vývojovou potřebou). 2. Druhá nejvyšší úroveň modelu představuje cíle a okolnosti řízení. Na této úrovni se řidiči rozhodují za jakým účelem, s kým i s čím a kdy budou řídit. Druhá úroveň částečně odpovídá navigaci a plánování ze starších modelů. Spadá sem sociální kontext, který je důležitý zejména u mladších řidičů ve vztahu k jejich vrstevníkům, kteří ovlivňují jejich chování, přístup a přesvědčení. 3. Zvládání dopravních situací bylo vždy považováno za ústřední komponentu výcviku v autoškole. Řidič se musí naučit potlačit své osobní pohnutky a způsoby chování na úkor konvenčně daných pravidel, která platí v provozu. V dřívějších modelech byla tato úroveň označována jako taktika či specifické dopravní situace. Hatakka (et al., 2002) spojuje tuto úroveň s výběrem vhodného řešení dopravní situace. Zde se opět setkáváme s problémy u mladých řidičů, kteří doposud nezískali dostatečné zkušenosti a nevybudovali si potřebné automatismy. 4. Poslední úrovní hierarchického modelu je řízení vozidla. Naučit se ovládat vozidlo je stejně velká a důležitá úloha autoškoly jako zvládání dopravních situací. Je potřeba si zautomatizovat určité základní činnosti spojené s řízením, jinak bude řízení zatěžovat vědomou pozornost a pravděpodobně tak dojde k jejímu přetížení a následným chybám. Pokud si však řidič již od začátku vybuduje automatismy, může tím uvolněnou část pozornosti směřovat ven z vozidla na dopravní situaci a chování ostatních řidičů.


Stránka 8

Obrázek č. 1, Model GADGET, Hattaka 2002

Model GADGET představuje propojení výcviku řidičů v autoškolách a hierarchického modelu. Pokud však propojíme vzdělání řidičů a hierarchický model, zjistíme, že výcvik v autoškole je zaměřen pouze na první dvě oblasti a to na ovládání vozidla a zvládání dopravních situací. Hatakka et al. (2002) navrhují, aby první a druhý stupeň modelu byl aplikován i v autoškolách, aby řidiči věděli, že řízení je způsob chování, ve kterém úspěch či neúspěch záleží na osobnostních motivačních charakteristikách a strategiích, které si řidič vybírá (obrázek 2).

Obrázek č. 2, Hatakka, 2002


Stránka 9

Fullerův model Ray Fuller (2005) rozebírá otázku náročnosti úloh v rámci konceptu úloha schopnost, který popisuje dynamickou interakcí mezi náročností úkolu a schopnostmi řidiče. Fuller definuje řízení z pohledu cíle, tvrdí, že dostat se někam, je hlavní účel řízení. Schopnosti řidiče vstupují do interakce s náročností řešeného úkolu v jednoduchou rovnici. Pokud kapacita řidiče převyšuje náročnost požadavků, nehrozí nebezpečí přetížení a situace je bezpečná a z řidičovy strany pod kontrolou. Pokud však náročnost úkolu převýší kapacitu řidiče, dochází ke ztrátě kontroly a nastává riziko, které může vyústit v dopravní nehodu. Ne vždy však dojde k nehodě. Roli zde hraje i zásah zvenčí, např. reakce ostatních účastníků provozu, nebo „štěstí“. Do modelu dále vstupují faktory ovlivňující jak schopnosti řidiče, tak i náročnost úkolu. Řidič je ovlivňován zejména svými zkušenostmi včetně výcviku v autoškole, dále kompetencemi a lidským faktorem. Náročnost úkolu ovlivňuje rychlost, typ vozidla, prostředí, stav vozovky i ostatní účastníci provozu.

3. Současná psychodiagnostická pravidla, doporučení a možnosti v dopravní psychologii v ČR 3.1. Zákon V současné době upravuje požadavky na dopravně psychologické vyšetření zákon vyhláškou. Tento zákon se bohužel více zaměřuje na povinné vybavení více než na doporučení vhodných psychodiagnostických metod, standardizaci výstupu dopravně psychologického vyšetření či dodržování etických zásad při práci s klientem a společenskou odpovědnost. Zákon také neošetřuje povinnou registraci dopravně psychologických vyšetření, takže je situace značně nepřehledná. Další neošetřenou oblastí je například standardizace cen dopravně psychologického vyšetření. Legislativní úprava dopravně psychologického vyšetření zní – „Vybavení pracoviště dle vyhl. č. 27/2012 Ministerstva dopravy a spojů“. (1) Vybavení nezbytné pro řádné provádění dopravně psychologického vyšetření zahrnuje a)místnost pro provádění vyšetření psychologickou diagnostickou technikou, b) místnost pro provádění vyšetření jinými technikami, c) čekárnu, recepci nebo jiné odpovídající zázemí, d) psychologickou diagnostickou techniku a standardizované testové systémy umožňující: 1. zhodnocení osobnostních vlastností vyšetřované osoby, 2. přístrojové vyšetření úrovně a kvality pozornosti, koordinace, rychlosti a přesnosti senzomotorické reaktivity na jednoduché a komplexní vizuální a akustické podněty v podmínkách časové zátěže. (2) Jednotlivé místnosti od sebe musí být stavebně technicky odděleny. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 10

Klient má dále právo dle Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 67b odst. 12 na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě …, v případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může nahlížet do záznamů, týkajících se popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků. Klient má, v případě autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky, nárok na pořízení výpisů, opisů nebo kopií těch částí dokumentů, které se týkají popisu příznaků, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů. Pokud není spokojen s výsledkem nebo přístupem psychologa může také požádat o přezkum. Nejjednodušší by bylo odvolání, nicméně posudek vystavuje lékař a odvolat se lze proti posudku (tedy posudku lékaře), nikoliv proti podkladu k posudku (tedy závěru psychologického vyšetření). Lékař si poté může vyžádat nový podklad k posudku, tedy nové psychologické vyšetření. Formulaci nálezu ošetřují pravidla povinného vyšetření dle zákona č. 361/2006 Sb. Vzory dopravně psychologických zpráv mohou psychologové najít např. v publikaci Karla Havlíka, Kompendium praktické dopravní psychologie a psychodiagnostiky. V současné době v ČR neexistuje evidence dopravně psychologických vyšetření, nevíme tedy kolik dopravně–psychologických vyšetření klient již absolvoval a u kterých kolegů. Klient může absolvovat neomezený počet vyšetření, tudíž v současné době neřeší situaci odvoláním se, ale volí jednodušší cestu, kdy se vydá na další DVP k jinému psychologovi, kde se snaží uspět. Např. v SRN, dle Rehnové (2013), opakování DPV (přezkum) povoluje úřad, který také sám určí supervizora.

3.2. Etické zásady platné bez ohledu na volbu diagnostických metod Etické zásady práce psychologa obecně ošetřuje dokument - Carta Ethica or Charter of Professional Ethics for Psychologists, Etický kodex psychologické činnosti přijatý na plenárním zasedání EFPA v Aténách v r. 1995 (Rehnová, 2013) Evropský Metakodex Etiky říká že, psychologové mají náležitý respekt k základním právům, důstojnosti a hodnotám všech lidí. Usilují zajistit si a udržet vysokou profesionální úroveň kvalifikovanosti své práce. Rozpoznávají hranice svých kompetencí i omezenost své expertní činnosti. Poskytují pouze ty služby a používají pouze ty techniky, pro něž získali kvalifikaci vzděláním, praktickým výcvikem či zkušeností. Jsou si vědomi své profesionální a vědecké odpovědnosti vůči svým klientům, své komunitě i vůči společnosti, v níž žijí a pracují. Snaží se dosáhnout mravní čestnosti v psychologii jako vědě, v jejím vyučování i v její praxi (Lindsay g, Koene C, Øvreeide H, Lang F.: Etika pro evropské psychology, Praha 2010, Hogrefe – Testcentrum).


Stránka 11

Všichni klienti dopravního psychologa mají dle Rehnové (2013) právo na vhodné prostředí, které zajistí standardnost podmínek testování: • Vyčleněný prostor, klid, profesionální atmosféra a přístup psychologa • Přiměřené osvětlení, větrání, kulturní prostředí • Standardní podoba testů (vyloučení nekvalitních kopie, zmenšenin apod.) • Standardnost instrukce Standardní průběh testování Psycholog je povinen zajistit ochranu osobních dat klienta dle Zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších novel. Vymezení pojmů: •Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. •Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. •Anonymním údajem je takový údaj, který buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů, Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění pozdějších novel. Pro dopravní psychology plyne z tohoto zákona povinnost chránit veškeré osobní, a zejména citlivé údaje, klienta před zneužitím, neposkytovat tyto údaje osobám nekompetentním nebo s nejasnou kompetencí, například právnímu zástupci klienta či protistrany v rozvodovém řízení, příbuzným, odpovídat na telefonické dotazy osob bez možnosti jejich identifikace apod. Dále dopravní psycholog nesmí, stejně jako například v klinické nebo jiné psychologické praxi, zveřejňovat citlivé údaje ve výzkumné či publikační činnosti, pokud k tomu neobdržel písemný souhlas klienta. Naopak je dopravní psycholog povinen vést řádnou evidenci a zabezpečený archiv vyšetření. Základní etická pravidla pro dopravní psychology se kopírují s etickými pravidly v jiných profesích. Jak konkretizuje Rehnová (2013), psycholog si neobstarává informace bez souhlasu klienta, jedná vždy přímo s klientem. Při odmítnutí spolupráce nezastrašuje, ale seznámí klienta v klidu s možnými důsledky odmítnutí. Obtížné situace neřeší před celou skupinou testovaných, ale individuálně. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 12

Výsledky sděluje věcně a racionálně, volí správnou formu a detail popisu. Je připraven na reakce při sdělení negativního závěru, odolný proti výhružkám, slzám a slibům, udržuje si profesionální formu komunikace a celkově profesionální přístup v průběhu celého vyšetření, nabízí klientovi realistická řešení. Za neetické jednání v rámci dopravně psychologického vyšetření je považováno například „dvoufázové vyšetření“, zbytečné kontroly v průběhu testování, nereálné sliby (např. sliby na web stránkách, které prezentují dopravní vyšetření jako příjemnou chvilku s kávou), nepřiměřeně uvolněná atmosféra, ale i naopak neosobní jednání, absence závěrečného osobního pohovoru, sdělování rozporuplných sdělení (řidič x zaměstnavatel), masové skupinové vyšetřování, nevhodné prostředí a další (Rehnová, 2013).

3.3. Základní doporučené principy psychologické diagnostiky v dopravně-psychologickém vyšetření Vyšetření probíhá buď formou skupinového, nebo individuálního vyšetření. V případě skupinového vyšetření psycholog zváží dle kapacitních možností maximální počet vyšetřovaných v rámci skupinového vyšetření. Ve specifických případech zve dopravní psycholog klienty na re-test. Re-test má probíhat minimálně po 3 měsících, ale ideální je doporučováno 6 měsíců (Rehnová, 2013). Další možností je opakování v individuálním termínu po odeznění důvodů selhání. Psycholog zajistí vhodný prostor, umožní klientům pracovat odlišným pracovním tempem, zabrání vzájemnému rušení, zajistí prostředí, které znemožní opisování mezi účastníky tetování. Nepoužívá zbytečně velké množství balastních metod a zbytečně a bezdůvodně nezatěžuje klienta. Zajistí, aby nedocházelo k rušení problémovými účastníky. Každý účastník, ať už testování probíhalo individuálně nebo skupinově, obdrží výsledky při individuálním závěrečném pohovoru. Specifickou situací je testování pomocí počítače, popřípadě on-line testování. V tomto případě musí psycholog zajistit dostatečný počet funkčních počítačů a kvalitní připojení k internetu. Před testováním si ověří, zda jsou všichni účastníci schopni pracovat s počítačem a rozumí práci s konkrétními testy ještě před zahájením testování.

3.4. Výběr metod vhodných pro dopravně psychologické vyšetření Psycholog při tvorbě testové baterie před dopravně psychologickým vyšetřením zvažuje cíl vyšetření, relevanci nástrojů, vlastní schopnosti a zkušenosti práce s diagnostickými nástroji, časovou náročnost. Většinou volí ze standardních psychologických nástrojů a řídí se doporučením v odborných publikacích a Manuálem doporučených metod Ministerstva dopravy. Ve velké většině případů psycholog volí osvědčené psychologické nástroje, u kterých využije i vlastní diagnostickou zkušenost a odbornost. Připravuje alternativy a paralelní verze. Zda použije klasickou verzi tužka – papír nebo PC či on-line verzi záleží na nabídce kvalitních nástrojů v té které verzi ale, ve velké míře záleží také na ochotě psychologa učit se nové věci, měnit vlastní zaužívané Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 13

standardy. Nicméně faktem je, že PC nebo on-line verze výrazně zkracuje dobu zpracování testových materiálů a umožní rychlé získání výsledků, tudíž výrazně zkracuje dobu celého dopravně psychologického vyšetření. 3.4.1. Doporučené standardy pro vyšetřování psychické způsobilosti pro řízení motorového vozidla

Rehnová (1992) zmiňuje takzvané „nepodkročitelné minimum“, které obsahuje: 1) Anamnestické údaje (zjištění symptomů, které představují riziko vzhledem k adaptivním chováním v dopravě) 2) Řidičskou anamnézu - anamnestické údaje vztahující se k řidičské praxi 3) Psychickou výkonnost z hlediska kvantity a kvality: -

intelekt, pozornost (koncentrace, distribuce, rozsah), senzomotorickou reaktivitu a koordinaci (rychlost a přesnost senzomotorických reakcí na série vizuálních a akustických podnětů v situaci časové tísně), rozhodování (rychlost a spolehlivost v časové zátěži), paměť,

4) Strukturu a dynamiku osobnosti: -

emocionální labilitu, impulzivitu problematicky zvládanou agresivitu tendenci k riskování a percepci rizika soutěživost, nedostatek sebekritiky, odolnost vůči zátěži, neurotickou nebo psychotickou symptomatiku

5) Závěr dopravně psychologického vyšetření by měl být komplexním posouzením, kdy psycholog zvažuje dílčí selhání – hledá příčiny a posuzuje závažnost, sleduje soulad s dalšími daty. Všechny psychologické nástroje mají podle Rehnové vedle požadovaní úrovně validity a reliability splňovat normy, řidičská norma x obecná norma testu, případně věkové normy x řidičské normy. Vzhledem k tomu, že řidiči v podstatě kopírují normální, zdravou populaci, je dle mého názoru možné vycházet i z běžných populačních norem. U norem je nutné také sledovat jejich aktuálnost. Tak jak se rychle proměňuje dopravní prostředí a situace, musí normy odpovídat současným potřebám. Je problematické při vyšetření vycházet z neaktuálních, třeba 15-20 let starých norem.


Stránka 14

Další důležitou oblastí je druh DVP vyšetření. Psychologické vyšetření je odlišné:    

Podle typu přepravy Podle požadavků zaměstnavatele (počet vybraných uchazečů, specifické požadavky, vylučující kritéria) Podle druhu přestupku Podle potřeb poradenství

Interpretace výsledků jednotlivých diagnostických nástrojů je se liší dle podle typu přepravy, věku, případné nemoci. V případě nejednoznačných výsledků zohledňuje psycholog další okolnosti a fakta získaná z anamnestického rozhovoru, kvalitu a délku řidičské praxe. Vychází z údajů v evidenční kartě řidiče. V průběhu vyšetření psycholog musí zvládat široké spektrum osobnostních specifik přicházejících klientů. Klienti, kteří přichází na dopravně psychologické vyšetření, mohou přicházet „poučeni“ od příbuzných, známých nebo z literatury. Mohou bagatelizovat nebo zpochybňovat vyšetření vzhledem k řidičské praxi. Specifickou skupinou jsou klienti se zdravotními problémy, smyslovým omezením a také se smyslovým omezením, starší osoby, u kterých ale řízení motorové vozidla plní funkci zajištění samostatnosti a i funkci socializační. Další skupinou jsou klienti neustále vyžadující individuální pozornost, opakovaně nechápající instrukci, manipulující, Pod vlivem alkoholu, drog Hysterické osoby, obtěžující ostatní agresivní, odmítající pokračovat ve vyšetření, vyhrožující soudem kvůli nepříznivému závěru. Všechny tyto osoby kladou velké nároky na profesionální práci dopravního psychologa. Závěrečná Zpráva z DVP musí obsahovat     

Anamnestická data (Jméno, rodné číslo…) Druh přepravy pro jaký je posudek vydáván (kategorie řidičského oprávnění) Závěr formulovaný slovy způsobilý/nezpůsobilý/způsobilý s omezením Dobu platnosti posudku, popř. termín kontrolního přešetření Vyžádané konzultace – konzultace odborníků z jiných oblastí

Závěr může dopravní psycholog formulovat dle zadavatele. Pro lékaře podrobněji zdůrazní souvislosti s medicínskou diagnózou, pro zaměstnavatele odpoví na dohodnuté otázky (pracovní zátěž, práce v noci, přeshraniční, dálková doprava, kontakt se zákazníkem apod.) Pro policii, soud (znalecký posudek ad hoc) je obsah dán otázkami v zadání. Zde je často vyžadován i popis použitých metod. Klient by měl být obeznámen s výsledky zasílanými další stranám a výsledky ve zprávách se nesmí lišit. Závěrečnou zprávu předává dopravní psycholog klientovi vždy při osobní schůzce. Doporučenými termíny pro případné opakování dopravně psychologického vyšetření jsou minimálně 3 měsíce, za optimální dobu se považuje 6 měsíců. Další možností je individuální termín vyšetření, pokud je neúspěch způsoben individuální indispozicí, nervozitou klienta či fyzickou indispozicí. V tomto případě může dojít k zopakování vyšetření po odeznění důvodů selhání.


Stránka 15

3.4.2. Doporučené oblasti psychologické diagnostiky a její způsoby

Nyní se podrobněji podíváme na doporučené oblasti psychologické diagnostiky, tak jak je doporučuje Rehnová(2013) ale také Zaoral a Šucha(2010). Výkonové testy (diagnostika kognitivních funkcí a procesů) Na základě teoretických poznatků, jak je popisuje Zaoral a Šucha v Manuálu doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel (2010), pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel posuzujeme výkonové faktory na straně řidiče, a to především za použití psychodiagnostických testů zaměřených na posuzování výkonu. Zde psycholog využívá také přístrojovou diagnostiku. Posuzujeme tyto výkonové faktory:   

pozornost, odolnost vůči monotonii, reakční čas,

 

paměť, inteligence.

Osobnostní testy (diagnostika osobnosti) V této části vyšetření posuzujeme osobnostní rysy řidičů, a to zejména pomocí osobnostních testů a inventářů. Posuzujeme tyto rysy a vlastnosti osobnosti: a) rysové charakteristiky osobnosti:         

dominance, potřeba prosazení se, egocentrismus, emoční stabilita × labilita (neuroticismus), hypersenzitivita, úzkostnost, úroveň sebejistoty, sebepojetí, extroverze × introverze, sebekontrola, sebedisciplina, respektování pravidel svědomitost, nízká frustrační tolerance a odolnost vůči stresu, psychická odolnost a únava,

b) další koncepty osobnosti ovlivňující řízení:       

chování typu A, vyhledávání situačního vzrušení, dobrodružství, sensation-seeking, antisociální postoje x prosociální postoje, altruismus, LOC – vnitřní kontrola se sníženou anticipací, atribuce, agresivní tendence: agresivita, agrese, hněv/hostilita.


Stránka 16

Metody určené k diagnostice ve specifických případech Při nedostatečně diskriminujících výsledcích konvenčních nástrojů nebo při náročnější diagnostické zakázce lze použít další metody, například metody projektivní. Vědomostní testy, eventuálně posouzení speciálních schopností Jedná se zejména o doplňkové metody, které můžeme do vyšetření zařadit podle specifických požadavků profese, pro kterou řidiče posuzujeme. Může jít i o různé vědomostní testy (dopravní předpisy, mapy, speciální normy) nebo posouzení speciálních schopností (např, odhad vzdálenosti, jazykové znalosti aj.). Vědomostní testy nejsou přímou součástí psychologické diagnostiky, nicméně jejich vzory můžeme najít například v Havlíkově publikaci (2013). 3.4.3. Role psychologa

Při diagnostickém posouzení výkonových a rysových faktorů osobnosti řidičů předvídajících bezpečné, resp. rizikové chování v dopravě je nutný komplexní přístup hodnocení. Dostatečné není izolované hodnocení jednotlivých rysů a výkonových vlastností, musíme na osobnost řidiče nahlížet jako na komplikovaný systém provázaných a navzájem se ovlivňujících faktorů. Při celkovém zhodnocení výkonu řidiče v rámci dopravně-psychologického vyšetření a doporučení, eventuálně nedoporučení řidiče je nezastupitelná role psychologa, jeho úsudku a praxe. (Šucha, 2010). Ve struktuře osobnosti se psycholog v prvé řadě zaměřuje na rozpoznávání duševních vlastností, které se při výkonu profese mohou projevovat a ovlivňovat využívání schopností. Například sebejistý, egocentrický a schopnostmi obdařený řidič s tendencemi k dominanci a sebeprosazení mívá tendenci k rychlé jízdě a porušování pravidel (Kompendium praktické dopravní psychologie a psychodiagnostiky, Havlík, 2013) Nebezpečné pro řízení se stávají podle Havlíka (2013) nejen oslabené výkonové složky řidiče, ale i disharmonie mezi úrovní schopností a nevyváženým souborem vlastností včetně vlastností mravních. Havlík hovoří o „dopravním charakteru“, který se uplatňuje v dopravních situacích, které řidič buď vytváří anebo se v nich ocitá. Řidičská minulost, přítomnost a budoucnost tvoří spojité nádoby. Výsledky testování jsou pracovními hypotézami, se kterými psycholog pracuje.     

Hodnotí osobnostní vlastnosti důležité pro řidičskou praxi Posuzuje, do jaké míry akcentované vlastnosti ovlivňují řízení Usoudí, kdy se mohou prosazovat Najde vlastnosti potřebné pro výkon konkrétní profese a druh dopravy Zaměří se na schopnosti nezbytné pro řidičskou činnost.


Stránka 17

Vždy se jedná o komplexní práci, která klade velké nároky na profesionalitu, profesní odpovědnost a psychosociální integritu psychologa.

4. Přístrojová diagnostika Specifickou oblastí dopravně psychologického vyšetření je přístrojová diagnostika. Na úrovni diagnostického zhodnocení výkonu pomocí přístrojové diagnostiky hraje nezastupitelnou roli adaptivní testování a užití neuronových sítí. Autoři (Christ, 2004; Sommer et al., 2008; Štikar, Hoskovec, & Šmolíková, 2006) se shodují, že nedílnou součástí posouzení odborné způsobilosti pro výkon profese řidiče z pohledu dopravně-psychologického v rámci jeho diagnostické části má být i vyšetření výkonových funkcí řidiče prostřednictvím přístrojových metod. Toto vyšetření by mělo být co možná nejvíce jednotné stran požadavků a výstupů. Přístrojové testové baterie by měly naplňovat tyto základní předpoklady: a) modularizace testové baterie (složení testové baterie z různých modulů – testů), která umožňuje individuální zhodnocení posuzovaných výkonových osobnostních vlastností b) baterie by měla využívat principů adaptivního testování a principů neuronových sítí (Sommer et al., 2008), které umožní komplexní posouzení sledovaných charakteristik c) prokázaná reliabilita a dimenzionální, konstruktová a kriteriální validita prezentovaná formou publikovaných studií (Risser et al., 2008 in Zaoral a Šucha 2010). Koeficient reliability jednotlivých testů by neměl být nižší než 0,6 (Sommer, 2009), d) existence norem pro různé řidičské populace (profesionální řidiči, řidiči vozidel s předností v jízdě aj.) v daném regionu. Je k diskusi, nakolik je nevyhnutné adaptovat normy dle jednotlivých států. Studie Sommer (2009) referující o tvorbě norem pro Expert System Traffic VTS pro slovenskou řidičskou populaci ukázala velice malé rozdíly mezi slovenskou a rakouskou řidičskou populací. Dle mého názoru je k diskusi i tvorba řidičských norem. Mají spíše informativní než normotvorný dopad. Všichni řidiči vstupují do stejného dopravního prostředí, předpokládáme mezi normální populaci, a tedy musí naplňovat stejné normy jako běžná obecná populace. Informace o rozdílech mezi populačními vzorky a řidičská specifika mohou sloužit spíše pro edukační a nápravné programy.


Stránka 18

4.1. Přístrojová diagnostika dostupná v současné době v ČR Přístrojová diagnostika je standardně chápaná jako součást posouzení výkonových faktorů a rysů osobnosti řidiče. Nemůžeme ji považovat za alternativní doplněk „klasických“ výkonových testů. 4.1.1. Vienna test systém (VTS) – Expertní systém TRAFFIC

Expertní systém TRAFFIC je souborem psychologicko-diagnostických metod, které byly vyvinuty v rámci systému přístrojové psychodiagnostiky Vienna Test System a slouží speciálně pro účely dopravně-psychologické diagnostiky. Výrobcem je rakouská společnost Schuhfried GmbH. Jádrem Expertního systému TRAFFIC jsou dvě standardizované testové baterie (STANDARD a PLUS), pomocí kterých se zjišťuje především způsobilost pro řízení motorového vozidla. V případě potřeby je možné doplňovat obě baterie dalšími volitelnými testy. Podle účelu testování je možné použít testovou baterii STANDARD nebo testovou baterii PLUS. Obě testové baterie obsahují metody pro zjištění „obecné inteligence“, „koncentrace pozornosti“, „reaktivní stresové tolerance“, „schopnosti rychle a správně reagovat“ a „schopnosti situačního přehledu“. Testová baterie PLUS nabízí navíc test periferní percepce, který slouží ke zjištění schopnosti vnímat a zpracovávat periferní obrazové informace a „rozdělenou pozornost“. Pro zodpovězení speciálních otázek je možné volit další metody diagnostiky výkonu a osobnosti. Hlavní proměnné testů jsou ve výsledcích zobrazeny jak v tabulce s uvedením hrubého skóru a percentilu podle věkově rozdělených norem, tak formou grafického profilu. Systém umožňuje také na základě výsledků vygenerovat narativní textovou zprávu z dopravně-psychologického vyšetření. Jednotlivé výsledky testů jsou shrnuty v celkovém posouzení schopností relevantních pro řízení motorového vozidla. Diagnostik ho může využít jako pomůcku při interpretaci. Toto posouzení se opírá o empiricky validovaný model korelace mezi výsledky testu a hodnocením chování při řízení během standardizované zkušební jízdy. V celkovém posouzení se zohledňuje možnost kompenzace nedostatků v určité oblasti přednostmi v jiné oblasti výkonu (Schuhfried, 2008). Zhodnocení komplexní vzájemné interakce jednotlivých psychických funkcí je prováděno speciálním výpočetním postupem s využitím umělých neuronových sítí. Prostřednictvím metodiky adaptivního testování se jednotlivé testy také průběžně přizpůsobují výkonové úrovni konkrétního jedince. Pro všechny metody zahrnuté v testových bateriích Expertního systému TRAFFIC jsou k dispozici aktuální normy rozdělené podle věku, které byly vypracovány na základě reprezentativního vzorku populace. Normy jsou standardizované pro řidiče v Rakousku. Ve vybraných případech jsou k dispozici normy slovenských řidičů. Doba administrace je u baterie PLUS asi 65 až 75 minut, baterie STANDARD asi 50 až 75 minut. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 19

Po technické stránce se systém skládá z jednoduše ovladatelného administračního softwaru, jednotlivých testů a speciálních vstupních zařízení (reakčních panelů, pedálů apod.). Přídavná vstupní zařízení jsou zárukou toho, že diagnostický proces je komfortní pro testované osoby a současně vysoce objektivní. Schuhfried (2008) v příručce pro uživatele (česká verze) uvádí, že výběr testy v Expertním systému TRAFFIC je založen na teoretickém modelu chování při řízení motorového vozidla dle Groegera (2000). Testy zahrnuté do Expertního systému TRAFFIC dosahují vysoké přesnosti měření. Vnitřní konzistence testů v dodávaných testových bateriích se pohybuje mezi α = 0,83 a α = 0,99. Celkový výsledek testové baterie STANDARD měl v simulačních studiích sílu r = 0,90; pro celkový výsledek testové baterie PLUS to byla hodnota r = 0,89. Bylo empiricky prokázáno, že všechny testy zařazené v baterii Expertní systém TRAFFIC jsou relevantní vzhledem k posuzování způsobilosti k řízení motorových vozidel v rámci dopravně-psychologického vyšetření. Jsou prokázány statisticky signifikantní korelace mezi výsledky testu a celkovým hodnocením řízení během standardizované zkušební jízdy až r = 0,51. Zároveň jsou patrné statisticky signifikantní korelace mezi proměnnými testu a jednotlivými aspekty posouzení řízení během zkušební jízdy až r = 0,46. Celkové posouzení schopností relevantních pro řízení motorového vozidla má podle použité testové baterie validitu R = 0,68 resp. R = 0,78 (Schuhfried, 2008). Studie poskytující empirické důkazy (Sommer, 2009) dimenzionality, mezikulturální a mezijazykové ekvivalence psychometrických testů baterie EST prokazují, že každý ze sledovaných testů v EST a každá jeho dimenze měří stejný latentní rys u řidičů v Rakousku a na Slovensku. Uvedené může poskytovat náznak shody i směrem k české řidičské populaci. Testovou baterii STANDARD nebo PLUS je možné rozšířit o další výkonové a osobnostní testy. Díky nim pak může být Expertní systém TRAFFIC přizpůsoben specifickým potřebám hodnotící situace či místním právním předpisům. Všechny testy v rámci Expert System Traffic jsou nabízeny v českém jazyce a s českým manuálem. Prodej a technickou podporu zabezpečuje zastoupení společnosti Schuhfried GmbH v České republice. 4.1.2. Psychologický Diagnostický Systém PDS-5P

Psychologický Diagnostický Systém PDS-5P (výrobce GETA Centrum s.r.o.) v základní variantě obsahuje determinační test pro vyšetření senzomotorických reakcí mnohonásobnými podněty, vigilanční test dlouhodobé pozornosti a test pro zjištění reakčního času. PDS-5P byl vyvinut jako výchozí testovací zařízení umožňující měření schopností a výkonnosti ve vztahu k řízení motorových vozidel. Systém PDS-5P je koncipován jako mobilní terénní jednotka, která se skládá z klávesnice a pedálů. Připojit ji lze k libovolnému počítači nebo notebooku prostřednictvím USB portu. Popis jednotlivých testů výrobce uvádí následovně (GETA Centrum, 2010):


Stránka 20

PDS – Determinační test Test je určen k vyšetření senzomotorických reakcí mnohonásobnými optickými zvukovými podněty – pět barevných podnětů, dva tóny, dva pedály. Používá se především diagnostice rychlosti reakce řidičů, obsluhy strojů apod. Je využíván také pro potřeby rehabilitační medicíny a klinické psychologie. Výstupem testu je reakční čas, počet správných, chybných a opožděných reakcí. Vigilanční test Test je určen pro osoby vykonávající monotónní, ale na pozornost náročnou činnost, při které je potřeba schopnost dlouhodobého soustředění. Je vhodný i jako doplňkový test při zjišťování způsobilosti řidičů. Kritický podnět nastává při posunu o více než jeden bod, respektive při změně počítadla více než o jednu. Výstupem je počet správných, chybných a vynechaných odpovědí a reakční čas hodnocených po intervalech. Test reakčního času Test slouží k rychlému zjištění reakčního času na jednoduchý optický nebo zvukový podnět a vhodně tak doplňuje základní sestavu testů pro zjišťování způsobilosti řidičů. Podněty jsou zobrazovány po náhodně zvoleném čase. Testovaná osoba reaguje na klávesnici libovolným tlačítkem. Lze zvolit barvu podnětu a interval časově náhodného podání podnětu. Výstupem je reakční čas. Celkové posouzení schopností relevantních pro řízení motorového vozidla (validita jednotlivých testů a validita celkové baterie) není k dispozici. K jednotlivým testům jsou k dispozici normy pro české profesionální řidiče. Diagnostický systém PDS 5P je nabízen v českém jazyce a s českým manuálem. Prodej a technickou podporu zabezpečuje český výrobce zařízení. Přístrojová diagnostická baterie splňuje jen některé definované požadavky. Přístrojová diagnostika společnosti Villis Mic – enzym Společnost Villis Mic – enzym s.r.o. nabízí pro účely přístrojové diagnostiky v oblasti dopravně-psychologického vyšetření sedm samostatných testů. Informace o jejich celku jako komplexní baterii nejsou známy. Výrobce nabízí tyto samostatné testy a uvádí následující charakteristiku (Villis Mic – enzym, 2007): Dispozitivní test Dispozitivní test měří čas, kvalitu a kolísání řešení složitější vizuálně-akustické situace podle jednoduchých pravidel, která se vyšetřovaná osoba naučí v zácviku, informace uloží do paměti a následně s jejich pomocí řeší jednotlivé úlohy. Test je vhodný pro měření schopnosti řešení složitější vizuálně-akustické situace s účastí paměti. Exponuje schopnost realizace jednoduchých operačních úkonů CNS. Determinační test Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 21

Test je vhodný pro měření schopnosti řešení složitější vizuálně-akustické situace s účastí paměti. Exponuje schopnost realizace jednoduchých operačních úkonů CNS. Vigilanční test Vigilanční test je určen k měření ostrosti pozorování a smyslu pro detail při sekundárním zatěžování optickými a akustickými podněty. Test měří čas, kvalitu a kolísání tempa při vyhledávání významného prvku v souboru prvků (nejmenší nebo největší vzdálenosti) včetně nalezení a určení úloh, které nemají řešení. Řešení je možno zatížit druhotnou zátěží optickými podněty (červené světlo semaforu) a akustickými podněty (vysoký a nízký tón). Bourdonůt test Bourdonův test testuje dlouhodobou koncentrovanou pozornost. Test měří tempo a jeho kolísání při dlouhodobém zpracování jednoduché informace současně s frekvencí a vývojem chybných řešení. Principem je třídění informací na významné (vybírané) a nevýznamné (nevybírané). Landoltovy prstence Tento test měří ostrost pozorování a zpracování informace odezíráním kritického detailu (rozštěpu, tj. přerušení prstence) v tempu a kvalitě. Při odečítání se měří čas a zaznamenává čtení prstence s podporou PC. Číselný čtverec Test „Číselný čtverec“ měří čas, kvalitu a kolísání tempa při vyhledávání v souboru informací. Vypovídá o schopnostech pohotového rozlišování tvarů a diferenciace tvaru významného od nevýznamného. Křížový test Test měří čas a kvalitu reakce na dělený podnět, kterým jsou dvě bílá světla (terče). Vyšetřovaná osoba zpracuje podnět nalezením a sáhnutím do průsečíku souřadnic exponovaných podnětů. Měříme čas, kvalitu a kolísání koncentrované, zaměřené pozornosti ve vnuceném tempu. Celkové posouzení schopností relevantních pro řízení motorového vozidla (validita jednotlivých testů a validita celkové baterie) není k dispozici. Jednotlivé testy dle Zaorala a Šuchy (2010) netvoří komplexní diagnostický systém pro testovou diagnostiku v rámci dopravně-psychologického vyšetření. Testy jsou nabízeny v českém jazyce a s českým manuálem. Prodej a technickou podporu zabezpečuje český výrobce zařízení. Další, poměrně často psychology využívanou metodou, která není v manuálu doporučených metod Zaorala a Šuchy není zmíněna je přístrojová technika společnosti PsychoSoft . Majitelem společnosti je Ing. Michal Říha a mezi psychology je často Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 22

zaužívaný název „Říhova přístrojová technika“. Jedná se dle autorů o modifikaci Vídeňského determinačního přístroje. Předlohami jsou barevné kruhy, doplněné zvukovými podněty a podněty pro reakci pedály. Zvukové podněty jsou tvořeny vysokým a nízkým tónem, podněty pro levý pedál kolečkem v levém rohu obrazovky, pro pravý pedál v pravém rohu. Úkolem klienta je rozhodnout, o který z podnětů se jedná a na panelu pro odpovědi stisknout odpovídající tlačítko, případně sešlápnout patřičný pedál. Test standardně předkládá 2x64 úkolů, ve standardní posloupnosti. Test se administruje ve volném a nuceném tempu po 64 úkolech. Program sleduje a zapisuje správnost a čas reakcí, u nuceného tempa navíc počet stihnutých reakcí. Pro tyto veličiny jsou dle autorů, vypočteny normy, rozdělené do věkových kategorií nebo pro celou populaci. Přístroj měří percepční pohotovosti, rychlosti a správnosti reakcí na vizuální a akustické podněty, čas administrace: přibližně 3-5 minut. Společnost nabízí i další testy - reakční čas, psychomotorické tempo, učení a paměť, číselný čtverec, sémantický výběr a testování dlouhodobé zátěže.

4.2. Příklad přístrojových metod používaných v zahraničí Jako příklad metod používaných v zahraničí Zaoral a Šucha v manuálu doporučených metod(2010) uvádějí Cambridge Neuropsychological Test Automated Battery (CANTAB). Původní verze tohoto testu vznikla v 80. letech 20. století na univerzitě v Cambridgi. V současné době je k dispozici 22 testů pokrývajících široké pole kognitivních funkcí. K administraci se používá počítač s dotykovou obrazovkou. CANTAB je obvykle zařazovaná do jedné baterie s metodami Vienna Test System (EST), které například neobsahují testy vizuální paměti. Při dopravně-psychologickém vyšetření bývají aplikovány následující CANTAB metody: RVP-Rapid Visual Information Processing Test schopnosti udržet pozornost. Je citlivý na dysfunkci čelního a parietálního laloku. SOC -Stockings of Cambridge Test prostorového plánování, zaměřený na činnost čelního laloku. SSP-Spatial Span Zjišťuje kapacitu prostorové paměti. SWM - Spatial Working Memory Zjišťuje schopnost udržení informací o prostorových jevech v pracovní paměti a mentálně s nimi pracovat. Jde tedy o postihnutí schopnosti vytváření mentální reprezentace prostorových uspořádání předmětů. DMS-Delayed Matching to Sample Testuje simultánní a krátkodobou vizuální paměť. PAL-Paired Associates Learning Zkoumá vizuální paměť a schopnost učení nových informací, a tak testuje jednu z věcí, která chybí ve Vienna Test System. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 23

PRM-Pattern Recognition Memory Schopnost rozpoznávání vizuálních vzorců a jejich zapamatování.

Baterie neobsahuje žádný z testů, který by obsahoval akustické podněty či práci s pedály.

4.3. Nejasná specifikace termínu „Přístrojové diagnostické nástroje“ Přístrojové diagnostické nástroje ve velké míře využívají počítačové prostředí, jinak je poměrně obtížná specifikace, co to přesně znamená „přístrojová technika“ a vyvstává otázka, zda tento termín nevznikl ještě v době, kdy počítače nebyly běžnou součástí mnoha vyšetření, medicínských i psychologických. Specifikace podle manuálu doporučených metod Zaorala a Šuchy (2010) odpovídá pokročilým počítačovým systémům.

5. Počítačem podporované a on-line psychologické diagnostické metody Psychodiagnostika podporovaná počítačem a dnes další fáze on-line diagnostika není jednoduchým vylepšením tradičního testování. Tužka a papír nejsou prostě nahrazeny počítačem a obrazovkou. Jde o hlubší změnu se závažnějšími konsekvencemi jak pro testovaného klienta, tak pro testujícího psychologa. Mění se nejen sama testová situace (se všemi důsledky pro prožívání a jednání klienta, pro reliabilitu a validitu testu, pro testové normy), ale i většina každodenních psychologových činností, které této situaci předcházejí a které po ní následují. Mění se i autoři testů a dotazníků. Dříve psychologové, kteří test vytvořili, ověřili, standardizovali a firma, která se postarala o vydávání a distribuci. Nyní při tvorbě, ověřování a standardizaci spolupracují psychologové a programátoři, ti se mohou i dělit o vydávání a distribuci, která vůbec nemusí mít podobu tištěných materiálů. Vše může existovat jen v elektronické podobě. Dle Americké psychologické asociace-APA (1987) musí psycholog  přebírat odpovědnost i za činnost, při které používá potíračovou diagnostiku,  musí rozpoznat přínosy a limity používaných metod,  nemůže přesouvat odpovědnost za rozhodnutí a doporučení na autora diagnostického nástroje, musí zajistit ochranu dat klienta,  je povinen seznámit klienta s metodou, tak, aby jí porozuměl, popř. klienta zacvičí v používání nástroje,  klienta v průběhu práce monitoruje, sám musí znát prostředí diagnostického nástroje, musí být schopen posoudit odchylku od standardního fungování systému, která by mohla způsobit zkreslení výsledku,  musí zajistit technické podmínky pro optimální fungování systému, Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 24

 

musí vědět, že systém má prokázanou ekvivalenci tradiční a počítačové verze, jinak nesmí použít normy vytvořené pro původní verzi testu, musí pozorně zvažovat přiřazování klientů k normovým skupinám, aby nedošlo k poškození klienta

5.1. Postoj psychologů V současné době mezi psychology převažuje skeptický postoj k využívání elektronických metod obecně a ještě více k diagnostice probíhající on-line. Stále ještě probíhá většina vyšetření formou tužka-papír. Podle mého názoru a zkušeností tento stav způsobuje několik faktorů. Mezi hlavní argumenty odmítání využití elektronické a on-line patří technická náročnost, nutnost kupování specifického softwaru, cena a také nemožnost sledování standardních projevů chování testovaného v průběhu administrace, na které byl psycholog zvyklý. Celou situaci ještě komplikuje velké množství neprofesionální on-line diagnostiky dostupné v podstatě volně na internetu. Tato situace může také ovlivnit celkový postoj psychologů a vznik předsudků o neprofesionalitě metod on-line obecně a celkově snižuje důvěryhodnost podobných metod. Nyní, v roce 2014, je velmi obtížné a časově náročné se orientovat v možnostech využití profesionálních on-line nástrojů. V současné době neexistuje platforma, či odborná instituce, informující psychology, udávající „potvrzení kvality“ jednotlivých nástrojů a odborně zastřešující využívání elektronické on-line diagnostiky v Čechách.

5.2. Historie počítačové a on-line diagnostiky v ČR a zahraničí Snahy přinášet metody podporované počítačem se v Česku objevují již v 80 letech, kdy se o první přístrojové metody pokoušeli kolegové Brichcín, Hoskovec a Štikar například programem DiarosWin. A poté, po roce 1990, kdy padla ideologická a byrokratická omezení, nastal boom v této oblasti i u nás, i když pomaleji než v jiných oborech (Mareš, 1992). Po roce 1990 se objevily firmy jako PsychoSoft Systém v Českých Budějovicích, Microdata či Vilis M.I.C. v Ostravě a další, které se zabývaly počítačem podporovanou diagnostikou a byly v této oblasti v našich zemích průkopníky. V zahraničí se možnosti využívání počítačů pro testování a hodnocení osob začaly zkoumat a aplikovat již od počátku šedesátých let. Psychologické testování podporované počítačem (Computer Based Testing) se zpočátku zkoušelo na složitějších osobnostních dotaznících, náročných na vyhodnocení i časově i v náročnosti na přesnost. Jedním z prvních dotazníků byl MMPI. Dnes mají svou elektronickou a nebo on-line verzi osobnostní dotazníky EOD, Cattelův 16 PF a mnohé další. Další využití je v oblasti testování intelektu, stylů učení, postojů, zájmů, neuropsychických stavů. V USA bylo v devadesátých letech nejčastější využití počítačem podporovaných metod v oblasti klinické psychologie, pedagogické psychologie a v poradenství (Mareš, 1992).


Stránka 25

5.3. Přínos on-line diagnostiky Zatím nejnovější formou diagnostiky je on-line diagnostika, která nevyžaduje instalaci specifického softwaru, nicméně je náročná na zajištění ochrany osobních dat. Největším přínosem je osvobození psychologa od mnoha rutinních činností, které také způsobovaly největší počet chyb. Při běžném psychodiagnostickém vyšetření musí psycholog vykonávat řadu činností. Jejich výčet se liší podle povahy pracoviště, účelu vyšetření, charakteru metody, dotvoření definitivní podoby testu (počet proměnných, počet úloh, pořadí…) atd. Činnosti většinou začínají volbou vhodných nástrojů, pokračují přípravou materiálů, standardizovanou administrací, pozorováním klienta v průběhu testování, kontrolou dat, vyhodnocováním, interpretací dat, psaním zprávy, navržením dalšího postupu a konzultací s testovaným a dalšími osobami až po snahy si výstupy klientů systematicky a statisticky zpracovat (Mareš, 1992). Určitá část těchto činností může být delegována na počítač a internetové prostředí. G.H. Roid a R.L Gorsuch (in Mareš, 1992) navrhli již v roce 1982 Typologii diagnostických systémů o pěti úrovních. Mareš a kol přidali v roce 1992 další dvě úrovně. Typologie mapuje počet činností přebíraných systémem, složitost činností, které vykonávají, úroveň rozhodování, kterou počítač přebírá, kvalitu výstupů, nároky na odborné podklady pro tvorbu systému a nakonec složitost samotného systému. Úmyslně používám slovo systém, protože dnes se již nebavíme jen o konkrétních počítačových programech ale o internetovém prostředí a dnes již i o cloudových aplikacích. První úroveň – Data získaná tradičním postupem tužka-papír přepíše administrátor do počítače. Počítač provede skórování a transformování dat, zpracování dat a tisk výstupu. V této fázi může být počítač využíván i jako databanka, ve které se data ukládají a připraví například pro statistické zpracování. Druhá úroveň – V této úrovni již klient nepracuje s pracovním sešitem a záznamovým archem, ale využívá počítač i k administraci testu. Počítač podle zadaného systému prezentuj testové položky obsahující text, číselné příklady, obrázky, trojrozměrné útvary a další vizuální či akustické podněty. Klient reaguje pomocí klávesnice nebo myši. Méně využívanou možností je touchpad a to z důvodu pomalejších reakčních časů. Systém dokáže zpracovat jednoduchou zprávu (Computer Based Interpretation, CBTI), tedy pomáhá i v oblasti zpracování výstupů. Třetí úroveň – Třetí úroveň zahrnuje i jednoduchou interpretaci výsledků a slovní komentář, v takovém případě se hovoří o Descriptive Interpretation Programme. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 26

Čtvrtá úroveň – představuje složitější interpretace výsledků, která pracuje s predikcí, na základě stávajících dat, anebo sběru zkušeností většího množství expertů. Jedná se tedy o subjektivní hodnocení a pro psychologa by mělo být pouze vodítkem pro finální interpretaci. Systém zde funguje jako expertní systém. Pracuje se na systémech, které poskytnou informace i z jiných zdrojů dat než jen ze samotného testového prostředí, budou čerpat z databází zkušeností kolegů. Pátá úroveň – v páté úrovní již systém obsahuje vztahy mezi více proměnnými, vztahy, které byly výzkumně potvrzeny, hypotézy ověřené klinickými výzkumy. Systém může pracovat s údaji, které obohacují interpretaci o normové skupiny, lokální, profesní a jiné. Nicméně psychologická praxe vyžadovala automatizaci dalších činností, například stanovení cílů, k nimž má další práce s klientem směřovat, navržení alternativ a způsobů práce, jakési doporučení, jak s klientem dále pracovat, navržení vhodné edukace či rehabilitace. Proto s postupem času přicházejí další úrovně. Šestá úroveň – je schopna generovat podobná doporučení na základě zpracovaných dat a navíc je schopna generovat doporučení pro jednotlivé osoby vstupující do následné péče. Například výstupem vyšetření dítěte je zpráva pro psychologa, rodiče, vyučujícího a samotné dítě. Sedmá úroveň – pracuje se skutečností, že psychologické vyšetření by mělo být komplexní, postihnout více stránek osobnosti, vytvoří například komplexní Assessment zprávu, která je výstupem celé baterie testů a dotazníků. Vybírá z nabídky testů ty, které navazují na výsledky předchozích nástrojů. 5.3.1. Adaptivní testování

Zde je nutné se zmínit o adaptivním testování, které je samostatnou kapitolou a je si nejlepší aukázkou přednosti počítačů oproti diagnostice tužka papír. Automatizuje činnosti dotváření podoby testu (počet proměnných, pořadí, úroveň obtížnosti). Computer Adaptive Testing (počítačové adaptivní testování) vzniklo v USA přibližně v 70. Letech, i když specialisté našli jeho kořeny již na začátku 20. Století u a, Bineta. Základní myšlenka je poměrně jednoduchá, ale její teoretické zpracování a praktické uskutečnění bylo velmi náročné (Veisa, 1983). Jako příklad použijme výkonové testy. CAT vychází z představy, že test nemusí mít jednotnou podobu pro všechny osoby, neboť jinak je obtížné získat dostatek informací o obou extrémních skupinách, velmi slabých a naopak vynikajících jedinců. Pro jedny je většina úloh příliš náročná a pro druhé zase příliš snadná. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 27

Adaptivní testování ruší ideu „standardní podoby testu“ a přináší myšlenku, že pouze musí existovat dostatečně rozsáhlý zásobních různě obtížných položek, z nichž počítačový systém vybírá a předkládá klientovi vhodné položky a po postupně podle kvality předchozích odpovědí. Program s využitím teorie latentních rysů průběžně odhaduje jaká hodnota testované proměnné je typická pro danou konkrétní osobu a odhad během testování stále zpřesňuje. Adaptivní testování většinou končí v okamžiku, kdy je dosaženo předem definované přesnosti měření a klientovi lze ihned sdělit výsledky. Novější systémy počítají s tím, že výkon může být podložen několika latentními proměnnými. K výhodám adaptivního testování tak patří menší počet zadávaných testových položek, kratší testovací čas, přesnější výsledky a přesnější informace o extrémních skupinách populace. Je zajímavé, že výhody postřehli nejrychleji odborníci na výkonové testy. Specialisté na diagnostiku osobnostních rysů až do konce 80. let téměř ignorovali možnosti využití CAT. Nyní je situace jiná a i zde e CAT využívá (např. Eysenckův dotazník, Počítačové adaptivní testování a možnosti jeho využití v psychodiagnostice, Jana Dlouhá, FFUK, 2013)

5.4. Rizika on-line diagnostiky V současné době jako největší problém vnímám nepřehlednost trhu v oblasti online diagnostických metod s poměrně malá nabídka kvalitních on- line nástrojů. Další závažnou oblastí je nepřipravenost a často i neochota psychologů k používání moderních diagnostických metod, čímž vytvářejí široký prostor pro uplatnění pseudoprofesionálních poradců, kteří jsou flexibilnější a rychle zachytí oblast, ve které psychologové zaostávají. On-line diagnostika vyžaduje zcela jiný přístup psychologa k testování, jak jsem již zmínila výše, psycholog nemůže použít zaužívané metody a postupy práce. Mění se celá testová situace, která klade ale stejně vysoké nároky na profesionalitu psychologa, jako tradiční metody. Další oblastí je dodržování etických principů samotnými psychology, kteří si z online diagnostiky neudělají snadný zdroj příjmů bez toho, aby klienta vůbec kdy viděli. Testování „na dálku“ je možnost, kterou musí psycholog zvážit a použít jen v případech, kde je to možné. Použití testování na dálku v rámci DPV nepovažuji za vhodnou formu diagnostického přístupu a sama ho, po zhruba 7 leté praxi s využíváním on-line diagnostiky, nedoporučuji.


Stránka 28

6. On – line diagnostika společnosti Cut-e a možnosti využití nástrojů v dopravní psychologii 6.1. Historie společnosti cut-e Historie společnosti cut-e sahá do roku 2002, kdy byla založena Andreasem Lohffem a doktorem Achimem Preussem v Německu. Oba, jakožto bývalí kolegové a absolventi psychologie, oba zkušení odborníci v oblasti aplikovaní psychodiagnostiky se rozhodli přijít s moderním řešením psychometrie. Využili svého vzdělání a pracovních zkušeností a vyvinuli komplexní diagnostickou baterii určenou původně k využití v komerčním prostředí firem a postupně přesahující do oblasti psychologické práce. Andreas Lohff vystudoval psychologii na Christian-Albrecht univerzitě v Kielu, Německu. Svoji kariéru začal v poradenství specializujícím se na pracovní psychologii. V roce 1989 založil německou dceřinou společnost skupiny SHL Group plc, vedoucího poskytovatele psychometrických nástrojů v devadesátých letech v západní Evropě. Ve své poslední pozici v SHL stál v čele evropského vývoje produktů a vedl obchodní a marketingové aktivity. V říjnu 2002 založil spolu s některými bývalými kolegy a členy týmu společnost cut-e group. Vede například projekty pro národní i mezinárodní klienty jako Lufthansa, BASF, Deutsche Telekom, EnBW a OSN. Achim Preuss má vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie a doktorát z aplikované výpočetní vědy. 3 roky strávil jako asistent profesora pracovní psychologie na univerzitě v Jeně a poté se několik let věnoval poradenství a programování. V roce 1996 nastoupil do SHL Group plc. Ve své poslední pozici v SHL byl evropským ředitelem vývoje produktů a IT služeb. V říjnu 2002 založil spolu s Andreasem Lohffem cut-e Group. V průběhu let publikoval řadu článku o kybernetice, eHR a metodologii úspěšné predikce on-line diagnostiky. V Cut-e Achim odpovídá za IT systémy a rozvoj produktů, infrastrukturu a technologickou síť. V současné době je společnost cut-e jedním z vedoucích poskytovatelů světového i domácího trhu v oblasti vývoje, návrhu a implementace odborných psychometrických online testů a dotazníků, hlavně v oblasti pracovní psychologie. Nástroji společnosti je každoročně hodnoceno přes 4 miliony osob, ve více než 70-ti zemích a 40-ti jazycích. Společnost cut-e poskytuje unikátní kombinaci odborné psychodiagnostiky, moderních, inovativních on-line technologií a profesionálních konzultačních služeb. V současné době zaměstnává přes 150 odborníků (psychologů, IT specialistů…) na celém světě. V každé ze zemí, ve kterých má cut-e přímou pobočku nebo jiným způsobem působí, je věnována velká pozornost výběru vhodného obchodního partnera. Z tohoto důvodu může cut-e prohlásit, že na jednotlivých trzích spolupracuje s kvalitními regionálními odborníky na danou problematiku. V každé zemi je v zastoupení minimálně jeden psycholog. Českou pobočku vedou Mgr. Václav Coubal, klinický psycholog a MBA Filip Hrkal, specialista na oblast obchodu a marketingu. Pobočka byla založena v roce 2007 a sídlí


Stránka 29

v Praze. V této chvíli nabízí cca 30 do ČJ lokalizovaných diagnostických nástrojů a to dotazníků a testů). Lokalizací není jen překlad do ČJ ale i tvorba lokální normy. Cut- e považuje za důležitý i permanentní kontakt s vědeckými institucemi. V dnešní době spolupracuje a je členem například: ASTD, American Society of Training and Development ATP, Association of Test Publishers BDP, Berufsverband Deutscher Psychologinnen und Psychologen DNV, Det Norske Veritas EAWOP, European Association of Work and Organizational Psychology ENPP, European Network for Positive Psychology HR Norge

IPPA, International Positive Psychology Association ITC, International Test Commission MDI, Management Development Institute…… Norsk Psykologiforening SHRM, Society of Human Resources Management SIOP, Society of Industrial and Organizational Psychology SIS, Swedish Standards Institute

A spolupracuje s akademickými institucemi: Freie Universität Berlin, Germany HS Fresenius Hamburg, Germany Linköping University, Sweden Mittuniversitetet, Sweden Quadriga Hochschule Berlin, Germany The Psychometrics Centre, University of Cambridge

Umeå University, Sweden University Duisburg-Essen, Germany University of South Africa, South Africa University of Economics, Prague, Czech Republic

6.2. Popis nástrojů společnosti cut-e Veškeré nástroje společnosti cut-e jsou vyvinuty v souladu s nejvyššími vědeckými standardy a požadavky na profesionální psychodiagnostiku - reliabilita, objektivnost a validita. Nástroje neustále procházejí vývojem a jsou zlepšovány. Společnost spolupracuje se svými klienty a vybranými vysokými školami na výzkumných projektech v oblasti psychometrie.  



Metodologie cut-e je přísně zabezpečený on-line systém s různě nastavitelnými přístupovými právy. Systém nevyžaduje instalaci jakékoliv speciálního softwaru nebo pořizování hardware zařízení. K testování je možné se přihlásit z kteréhokoli PC nebo tabletu připojeného k internetu. V okamžiku, kdy je proband otestován, lze okamžitě generovat jeho výsledek. A to buď v počítači testujícího, nebo v jeho mobilním telefonu.


Stránka 30



Systém je z důvodu práce s citlivými daty zabezpečen nepřísnějšími protokoly (princip bankovního zabezpečení-http) a umožňuje archivaci dat a zpětné generování výstupů. Systém tak splňuje podmínky zákona na ochranu osobních údajů.

Nástroje cut-e jsou krátké, spolehlivé a prakticky zaměřené. Lze je považovat za uživatelsky přívětivé. Součástí testů je interaktivní ukázka a zkušební příklad, které umožní lepší seznámení s nástrojem a pochopení instrukce, až poté klient přechází k samotnému testu nebo dotazníku. Ochrana proti padělání či proti snaze o manipulaci klientem je zajištěna užitím generátoru položek, databází položek a adaptivní technikou měření. Žádný test proto není vyplňován dvakrát stejně a není proto možné zveřejnit přesný postup a sdílet návod na vyplňování. Základní parametry cut-e psychologické diagnostiky (2013) Od počátku on-line, nástroje neexistují ve formě „tužka, papír“ Standardizovaná instrukce pro kandidáta on-line (bez zásahu zadávajícího), a standardizovaný průběh Možnost diagnostiku vyplnit kdekoli, jakékoli PC s připojením k internetu bez nutnosti pořizovat speciální software, psycholog může používat při testování běžné počítače např. v počítačové učebně. Vzájemné jazykově provázání (např. testování v ruštině, česká norma, report anglicky apod.) Možnost hodnocení neomezeného množství uchazečů zároveň (výhoda při screeningových šetření) Adalloc systém – patentovaná on-line technologie adaptivního testování, které výrazně zkracuje čas testování při zachování kvality výstupu Okamžitě dostupné, přehledné a srozumitelné výstupy, narativní zprávy s porovnáním s normovou skupinou, komplexní assesment zprávy z celého vyšetření, individuální i skupinové, které šetří čas pro následnou konzultační práci psychologa „Uživatelsky příjemné“ provedení nástrojů cut-e odbourává obavu z „testování“ a navozuje pocit možnosti sebepoznání Náhodný generátor položek zabraňuje zneužití a zcela znemožňuje předchozí přípravu na testy a dotazníky a opisování Přístup řešen formou https:, ochrana osobních dat na vysoké úrovní Možnost obměny či rozšíření testových baterií, nastavení dle projektu Možnost archivace dat a statistické zpracování např. lokálních či profesních norem


Stránka 31

6.3. Způsob zpracování dat a normy Nástroje společnosti cut-e využívají normativní hodnocení, kdy měřítkem je sociální norma, stanovená vzhledem k určité skupině nebo populaci, tzn. výkon jedince je poměřován s výkony ostatních, kteří plní stejný úkol a souběžně i ipsativní typ měření, kdy jedinec volí mezi dvěma a více možnostmi a volí tu, která ho nejvíce charakterizuje (někdy nazýváno nucená volba). Diagnostika probíhá formou Computerized Adaptive Testing (CAT), adaptivní testování, kdy se test (on-line) v průběhu testování přizpůsobuje úrovni schopností testovaného. CAT postupně vybírá otázky pro další sekvence testu na základě volby předchozích odpovědí. Volí obtížnější nebo snazší úroveň dalších úloh. V adaptivním testování neexistuje fixní baterie úloh, ale každý kandidát má vlastní verzi testové baterie. Adaptivní testování výrazně zkracuje délku testování při zachování kvality testování. Cut-e má vlastní patent systému adaptivního testování – systém „Adaloc“. Ve svých nástrojích kombinuje všechny 3 typy testování (normativní, ipsativní, adaptivní). Společnost cut-e pracuje s aktuálními normami, které se u frekventovaných nástrojů každé 3 roky obnovují. Veškeré normy vznikly přímo v on-line prostředí a tedy zde není riziko chybného přenesení normových dat z nástroje, který byl původně v klasické podobě tužka-papír. Cut-e tedy díky internetovému prostředí pracuje s aktuální populační normou, kterou průběžně aktualizuje. Umožňuje i filtraci specifických norem (technici, zaměstnanci junioři, senioři, studenti, řidiči…). Některé vybrané nástroje nyní procházejí tvorbou řidičské populační normy.

6.4. Nástroje společnosti cut-e lokalizované a dostupné v ČR – základní přehled Výkonové testy - inteligence

Výkonové testy

Logické myšlení, Numerické myšlení, Verbální myšlení, Početní dovednosti, Jazykové znalosti (angličtina) Koncentrace, Prostorová orientace a představivost, Krátkodobá paměť, Rychlost vnímání, Souběžné zpracování úkolů, Reakční schopnosti, Krátkodobá paměť, Efektivita učení, Práce s informacemi, koordinace ruka oko, rychlost vnímání

Kompetenční, motivační a další dotazníkové metody Kompetenční dotazníky Motivační dotazník Dotazník tendencí v chování Dotazník stylů učení

Mapování kompetencí jedince Mapování motivátorů jedince Zaměření na sebekontrolu a etické cítění Styly učení dle Mumfordovy teorie

U dotazníkových metod probíhá měření shody a konzistence odpovědí. Psycholog má k dispozici informace o věrohodnosti výsledku dotazníku, o případných stylizacích jedince a o případné neschopnosti jedince o sobě konzistentně vypovídat. Zde nastupuje Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 32

kvalifikovaný konzultační přístup psychologa, zhodnocení situace a navržení dalšího postupu vyšetření. Nejedná se o kompletní výčet metod lokalizovaných ro ČR, mnohé testy a dotazníky jsou zpracované v několika verzích, existuje několik testů logického myšlení, několik verzí testu na měření krátkodobé paměti, vykonávání souběžných činností, dotazníkové verze upravené pro specifické oblasti atd. Psychodiagnostické nástroje cut-e splňují veškeré požadavky na profesionální diagnostiku, jsou tedy, podle mého názoru vhodné i pro využití v rámci dopravně psychologického vyšetření jako jiné, standardní psychodiagnostické metody. Navíc nástroje cut-e splňují i téměř všechny požadavky na přístrojovou techniku doporučenou pro DPV jak je udává MANUÁL DOPORUČENÝCH PSYCHODIAGNOSTICKÝCH METOD pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel, Zaoral, Šucha, 2010).

6.5. Nástroje cut-e vhodné pro využití v dopravně psychologickém vyšetření Dotazníky Psychometrický nástroj Squares

Psychometrický nástroj squares měří s vysokou spolehlivostí pravděpodobnost kontraproduktivního chování (ve kterých situacích má kandidát tendenci selhat, chovat se kontraproduktivně a případně tak způsobit problém). Dotazník squares je založen na teoretickém rámcovém modelu, řešícím výskyt kontraproduktivního chování. Model bere v úvahu konkrétní situaci, ve které se účastník právě nachází a zároveň počítá s možností nápravy. Díky tomu výsledky dotazníku shapes nediskriminují ani nestigmatizují účastníka. Hodnotí dvě hlavní oblasti – sebekontrolu (disciplinovanost, sebekontrola a opatrnost) a etické cítění (empatie, čestnost a vnímavost). Čas testu: Čas vč. instrukcí: odhadem 13 minut


Stránka 33

Psychometrický nástroj Views- motivační dotazník

Views je systém adaptivních počítačových dotazníků, který pomáhá porozumět individuálním hodnotám, motivacím a zájmům hodnocených. Views je založen na modelu skládajícího se z 18 motivačních faktorů, rozdělených do tří oblastí: cíle, vztahy a prostředí. Tento model byl vyvinut tak, aby umožnil změření přesně těch hodnot, motivů a zájmů, které jsou potřebné pro výkon určité profese. Jeví se jako vhodný nástroj pro měření preferovaných motivací, ovlivňujících chování budoucích i stávajících řidičů. Čas testu Čistý čas testování: odhad 20 minut

Další možností je využití kompetenčních dotazníků Square, které mapují silné kompetence jedince a oblasti k rozvoji. Testy Každý test obsahuje generátor položek a každé jeho zadání je tedy individuální. To znemožňuje podvádění a předchozí přípravu na test. Multi-tasking řidiči

Úkolem testu je soustředěně a přesně pracovat na několika úkolech současně. Tím test měří schopnost tzv.”multi-taskingu” neboli souběžného zpracování úkolů. Potenciální analýza a monitorování schopností pro všechny aktivity, které jsou charakterizovány jednoduchými, vícenásobnými úkoly. Specifickou oblastí je řízení motorového vozidla. Pro tuto oblast byl vytvořen samostatný nástroj. Čas testu: Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 34

Čistý čas testování: 7 minut Čas vč. instrukcí: odhadem 13 minut

Koncentrace řidiči - Concentration

Test měří schopnost soustředění se. Úkolem testu je reagovat na zobrazení odlišných symbolů správně a tak rychle, jak je to jen možné. Oblasti využití Potencionální analýza a monitorování schopnosti pro pozice vyžadující soustředění a zaměření na detail tedy také pro řidiče motorových vozidel. Je také vhodný pro “brain jogging”. Čas testu: Čistý čas testování: 2 minuty Čas vč. instrukcí: odhadem 7 minut Paměť řidiči - Memory

Test měří schopnost přesného pozorování a kapacitu krátkodobé paměti. Úkolem testu zaměřeného na krátkodobou paměť je zapamatování obrázků, a jejich správné umístění. Specifickou oblastí je řízení motorového vozidla. Pro tuto oblast byl vytvořen samostatný nástroj obsahující obrázky s dopravními značkami. Čas testu: Čistý čas testování: 1 minuta Čas vč. instrukcí: odhadem 5 minut Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 35

Orientační smysl řidiči - orientation

Test měří schopnost orientace v prostoru pod časovým tlakem, který simuluje reálnou situaci v dopravním provozu. Jedná se poměrně náročný test, u kterého se rozhodujeme, zda musí být nutnou součástí základní baterie DPV. Smysl rozhodně dává u řidičů vozů záchranných složek. Čas testu: Čistý čas testování: 1 minuta Čas vč. instrukcí: odhadem 10 minut

Reakční schopnosti řidiči- Attention

Tento test měří schopnost rychlé reakce a soustředění. Úkolem je reagovat na zobrazení dvou stejných symbolů správně a tak rychle, jak je to jen možné a na druhou stranu nereagovat, pokud tomu tak není. Test vyhodnocuje i počet nesmyslných reakcí. Specifickou oblastí je řízení motorového vozidla. Čas testu: Čistý čas testování: 3 minuty Čas vč. instrukcí: odhadem 7 minut


Stránka 36

Koordinace zraku a rukou

Test měří komplexní schopnost koordinace zraku a rukou, jedná se o determinační test. Úkolem testu je vyvarovat se kolizím se statickými i pohybujícími se překážkami při ”průletu” tubou. Využití e nabízí v monitorování schopnosti pro všechny profese, které vyžadují dobrou koordinaci rukou a zraku, jako jsou např. piloti, strojvedoucí, řidiči a obsluha speciálních strojů (jeřábníci, obsluha vysokozdvižných vozíků). Test je používám např. jako součást testové baterie pro výběr pilotů ve společnosti Lufthansa. U testu se může projevit neuropatologická symptomatika, roto je jen s opatrností doporučován pro testování osob s epilepsií nebo podobnými poruchami. Čas testu: Čistý čas testování: 3 minuty Čas vč. instrukcí: odhadem 10 minut

Výkonové testy Logické myšlení (ix)

Test měří schopnost logického (induktivně-logického) myšlení. Úkolem testu je najít a odhalit objekt, který nesplňuje určité pravidlo. Logické myšlení charakterizováno jako vývojově vyšší forma myšlení, které je založeno na správném usuzování podle zákonů formální logiky. Formální logika je popisována jako učení o zákonech a pravidlech nutných pro získávání pravdivých závěrů při usuzování. Induktivní myšlení – vyvozování obecných principů z nějakých dat Deduktivní myšlení – vyvozování logických vztahů od obecného k jedinečnému Abduktivní myšlení – myšlení analogicky, podobenstvím, metaforou


Stránka 37

Čas testu: Čistý čas testování: 5 minut Čas vč. instrukcí: odhadem 10 minut Další zvažované nástroje Scales cmo - rychlost vnímání

Cílem testu je identifikovat co nejrychleji počet rychle se pohybujících objektů. Tím test měří schopnost rychlého a přesného pozorování, pro které jsou zásadní faktory pozornosti a rychlosti vnímání. Využití test najde tam, kde je potřebná potencionální analýza a monitorování schopnosti pro všechny profese, které vyžadují vysokou schopnost monitoringu, stejně jako vysokou rychlost vnímání. Vhodné pro pozice jako je vstupní a výstupní kontrola, bezpečnostní technici, piloti, letečtí dispečeři a další. Je také vhodný pro “brain jogging”. Čas testu: Čistý čas testování: 2 minuty Čas vč. instrukcí: odhadem 5 minut

6.6. Návrh psychodiagnostické baterie společnosti Cut-e pro dopravně psychologické vyšetření. Jak už jsem zmínila výše, diagnostické nástroje společnosti cut-e splňují nejen požadavky na profesionální psychologickou diagnostiku obecně, ale také téměř všechny požadavky na přístrojovou techniku doporučenou pro DPV jak je udává MANUÁL DOPORUČENÝCH PSYCHODIAGNOSTICKÝCH METOD pro vyšetřování a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorových vozidel, Zaoral, Šucha, Ministerstvo dopravy, 2010) Přístrojová technika - požadavky Manuál doporučených psychodiagnostických metod modularizace testové baterie- která umožňuje individuální zhodnocení posuzovaných výkonových osobnostních vlastností Mgr. Hana Slobodová, 2014

Cut-e psycodiagnostické nástroje možnost úpravy testové baterie dle individuálních potřeb (výběr z velkého množstí nástrojů) Stránka 38

baterie by měla využívat principů adaptivního testování a principů neuronových sítí Prokázaná reliabilita a dimenzionální, konstruktová a kriteriální validita prezentovaná formou publikovaných studií (Risser et al., 2008 in Šucha…..). Koeficient reliability jednotlivých testů by neměl být nižší než 0,6 (Sommer, 2009),

systém adaptivního testování „Adaloc“, souhrnné zprávy, Studie existují, vzhledem ke garanci kvality a dohledu nad tvorbou všech norem v Německu, jsou v tento moment v angličtině. K nahlédnutí ve společnosti Cut-e. Pro příklad reliabilita po položkách u nástroje Views -0,710,83, multi-tasking test - reliabilita po položkách 0,71 -0.81…* Existence norem pro různé řidičské populace V tento moment u testů vhodných pro měření specifických řidičských funkcí, specifické normy vznikají *Společnost cut-e nezveřejňuje výsledky studií na svých webových stránkách vzhledem k opakovaným krádežím výzkumných dat. Včše je k nahlédnutí ve společnosti cut-e.

6.6.1. Základní baterie nástrojů pro dopravně psychologické vyšetření byla zatím navržena takto:

Osobnostní charakteristiky 1. Sqares - měří s vysokou spolehlivostí pravděpodobnost kontraproduktivního chování (ve kterých situacích má kandidát tendenci selhat, chovat se kontraproduktivně a případně tak způsobit problém). Hodnotí dvě hlavní oblasti – sebekontrolu (disciplinovanost, sebekontrola a opatrnost) a etické cítění (empatie, čestnost a vnímavost). Sledujeme konzistenci odpovědí – schopnost o sobě vypovídat. 2. Views - Motivační adaptivní dotazník – motivační oblasti zaznamenají i tendence k rizikovému chování, odolnost ve stresu, tendence k sebeprosazování a k výbušnosti, systematičnost, respektování pravidel. Hodnotí obecné tendence adaptivním způsobem, a tedy není pro kandidáta snadné odečítat směr předkládaných tvrzení. Sledujeme konzistenci odpovědí – schopnost o sobě vypovídat. Výkonové testy 1. Inteligence Logické myšlení (ix) - Test měří schopnost logického (induktivnělogického) myšlení. Úkolem testu je najít a odhalit objekt, který nesplňuje určité pravidlo. 2. Testy na hodnocení bdělosti – koncentrace a pozornost (vigilance = concentration & attention) 3. Testy na hodnocení řízení procesu – schopnost sledovat a vykonávat více činností najednou, orientace, krátkodobá paměť, koordinace ruka/oko, popř rychlost vnímání (processing = multitasking & orientation & memory/scales xw/scales cmo) Celá baterie v trvání cca 1 – 1,5 hodiny dle zkušeností a zdatnosti práce s počítačem. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 39

Vzhledem k faktu, že se jedná o on-line testování, znovu upozorňuji na fakt, že administrace a zpracování výsledků vyžaduje schopnost psychologa pracovat s on-line diagnostickými nástroji a interpretovat jejich výstupy. Výsledná narativní zpráva nebo Assessment zpráva z celého vyšetření není výsledkem DVP, závěrečné vyhodnocení je vždy rozhodnutím psychologa. Společnost cut-e počítá s proškolením psychologů před udělením licence k oprávnění užívat psychodiagnostické nástroje cut-e. Doporučení pro psychology při využívání on-line diagnostiky pro dopravně psychologické vyšetření se kopíruje s obecnými zásadami pro práci psychologa s počítačem podporovanou diagnostikou. U DPV doporučujeme vždy vyšetření v přítomnosti psychologa, nikoli využití “ vzdáleného přístupu“. DPV vyšetření, dle našeho názoru, vyžaduje i anamnestický rozhovor, pozorování chování klienta a jeho reakcí a přizpůsobení volby metod účelu vyšetření. V této situaci se psycholog může rozhodnout i pro použití dalších diagnostických metod z portfolia cut-e a nebo například projektivních metod. 6.6.2. Další možnosti využití

Další možnosti využití nástrojů vidíme u screeningových studií, screeningového mapování aktuálního psychického stavu řidičů, ale i v rámci edukačních a podpůrných programů ve spolupráci například s Besipem, pro různé skupiny řidičů (mladí řidiči, senioři, zdravotně handicapovaní, řidiči s problémy s alkoholem apod.) Možnost mít výsledky testování i celé skupiny okamžitě, tedy i například v průběhu kurzu, otvírá nové možnosti konzultační a lektorské práce. On- line diagnostika sejme z psychologa mnoho rutinních činností a vytváří čas pro kvalitní diagnostickou a konzultační činnost. Myslíme si, že v případě metod společnosti cut-e, může jít o rozšíření nabídky diagnostických metod vhodných pro DPV o další kvalitní nástroje.


Stránka 40

7. Výzkumná část 7.1. Metodika a cíl práce V praktické části práce jsem neověřovala navrženou baterii pro DVP, u té nyní probíhá sběr populační řidičské normy. Pokusila jsem si zmapovat možnosti identifikace přítomnosti alkoholu v krvi pomocí výsledku ve výkonových testech, které jsou součástí navržené baterie. V původním plánu bylo i mapování účinku drog, ale to by práce přesáhla časové možnosti a rozsah této práce. Zvolila jsme metodu opakovaného testování u dobrovolného populačního vzorku. Vycházela jsem z faktů zveřejněných společností Besip, které považuji za důvěryhodný zdroj informací. Alkohol a drogy za volantem se čím dál více podepisují na tragických dopravních nehodách. To je s ohledem na nulovou toleranci alkoholu za volantem varující. Počet obětí nehod od roku 1993, při nichž asistoval alkohol, dosáhl 2 386. Více než polovinu nehod mají na svědomí řidiči, kteří měli v krvi přes 1,5 promile. „Riziko, že takový řidič havaruje, je dvaadvacetkrát vyšší než u střízlivého jedince. Ovšem riziko, že daná nehoda skončí s fatálními následky, se dokonce zvyšuje dvě stě krát!“ zdůrazňuje na webových stránkách vedoucí BESIP Roman Budský. V Evropě má alkohol na svědomí každou čtvrtou oběť dopravní nehody. „Podstatnou roli bezpochyby sehrává tradiční vysoká míra tolerance požívání alkoholu v naší společnosti. Dle WHO je Česká republika světovým premiantem ve spotřebě alkoholu na hlavu (www.besip.cz, Roman Budský, 2013). Opilý řidič velkým nebezpečím, ohrožuje nejen sebe, ale i své okolí. Alkohol nám dodává sebedůvěru a současně zpomaluje naše smyslové a motorické (pohybové) reakce. Pod vlivem alkoholu si myslíme, že jsme lepší řidiči, než ve skutečnosti jsme. Přirozené zábrany se ztrácí s přibývajícím vlivem alkoholu. Alkohol negativně ovlivňuje schopnost posoudit rychlost, vzdálenost ve vztahu k okolí, zhoršuje schopnost rozeznat pohybující se světla. V kombinaci s únavou či dalšími vlivy se účinky alkoholu násobí. Např. při rychlosti 70 km za hodinu ujede vůz za jednu sekundu 25 metrů. Pokud se zpozdí naše reakce díky alkoholu jen o jednu sekundu, 25 metrů vozovky je tak v nebezpečí. Výzkumy společnosti Besip ukazují, že opilí muži - řidiči velmi často jezdí stejně rychle v opilosti jako za normálních okolností a více riskují. Ženy - řidičky si uvědomují, že jsou opilé a přizpůsobují svou rychlost jízdy častěji jejich stavu. Obecně méně často sedají za volant pod vlivem alkoholu. Opilému řidiči trvá déle, než se přizpůsobí tomu, co se děje před ním na vozovce a současně s tím je "neohrabaný" při manipulaci s řídícími prvky vozu (pedály, řadicí páka a volant). Řidič má problémy s vyhýbání se vozům u krajnice. Pravděpodobnost nehody je při hladině alkoholu: od 0,3 do 0,9 promile - 7x větší od 1,0 do 1,4 promile - 31x vyšší nad 1,5 promile - 122x větší Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 41

Změny schopností řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu: Někteří odborníci totiž poukazují na to, že už i malé množství (od 0,2 do 0,5 promile) dokáže negativně ovlivnit schopnost řídit vozidlo. Zhoršení schopnosti řídit se prokázalo po dávkách kolem 10 g alkoholu (tedy asi půl litr 10° piva). Přehled účinků alkoholu na řízení shrnují následující data (www.besip.cz): 0,2 až 0,5 promile Prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Tendence riskovat, nepřiměřená sebedůvěra, zhoršená schopnost rozeznat pohybující se světla. Horší odhad vzdálenosti. Nebezpečné je to, že si alkoholem ovlivněný řidič neuvědomuje svůj stav a naopak, cítí se uvolněný a má sklon se přeceňovat. 0,5 až 0,8 promile Viz výše, navíc prodloužený reakční čas (zhoršený postřeh). Přeceňování vlastních schopností, oči se obtížně přizpůsobují přechodu ze světla do tmy a naopak, horší vnímání barev. Zhoršená schopnost soustředění. Poruchy rovnováhy. Zhoršuje se odhad vzdálenosti. 0,8 až 1,2 promile vše výše, navíc se zhoršuje schopnost vnímat okraje zorného pole (tzv. tunelové vidění), další zhoršování soustředění, ještě více prodloužen reakční čas, roste bezohlednost při řízení. Přes 1,2 promile Nadále se zhoršují poruchy soustředění, reakční čas, rovnováha i nekritičnost. Často nastává špatná orientace. I velmi zkušený řidič se v tomto stavu může dopustit hrubých chyb jako je zašlápnutí plynu místo brzdy. Takový řidič představuje pro sebe i okolí obrovské riziko. Kocovina, kdy alkohol už z krve vymizel, způsobuje vyšší riziko spánku, nevolnosti a dalších tělesných a duševních obtíží, které odvádějí pozornost řidiče, hypoglykémie…. Nutno říci, že jiné studie popisují zlepšení kognitivních a výkonových funkcí po požití menšího množství alkoholu. Výsledky publikované v American Journal of Epidemiology, poukazují na fakt, že alkohol zlepšuje aktuální mentální funkce díky tomu, že rozšíří cévy a zlepší zásobení mozku krví (D. J. Hanson,www2.potsdam.edu).

7.2. Sběr dat 7.2.1. Složení výzkumného vzorku a popis situace šetření

Šetření probíhalo formou skupinových setkání dobrovolníků, řidičů, kteří souhlasili se zařazením do výzkumného vzorku a to v březnu a dubnu roku 2014. Celkem proběhla 3 šetření po 3, 4 a 5 účastnících. Celkem se šetření zúčastnilo 12 osob.


Stránka 42

Muži/ženy

Vzdělání

10

10

5

5

0

0

Počet mužů

Počet žen

SŠ

Někdy odebrán řidičský průkaz

VŠ

Účastnici dopravni nehody

15

15

10

10

5

5

0

0 Ano

Ne

Ano

Motorová vozidla

Věk (kategorie)

15

6

10

4

5

2

0

Ne

0 Os. Aut.

a dodávka


a motocykl

20-30

31-40

41-50

51-60

Stránka 43

Soustředění

Rychlá jízda

6

4

5

3

4 2

3

2

1

1

0

0 skóre 6

skóre 5

skóre 7

skóre 2

skóre skóre skóre skóre skóre skóre skóre skóre 7 6 5 4 3 8 9 1

Legenda: Označte na škále 1-10 jak se soustředíte a váš styl jízdy (1 znamená absolutní soustředění a velmi pomalou jízdu).

Všichni zúčastnění dostali stejnou instrukci a byli seznámeni s postupem šetření, které probíhalo ve 2 základních krocích. Všichni bylo osloveni e –mailem, který obsahoval popis šetřní a přístup do dotazníku mapujícího řidičskou historii účastníků. Pro snadné zpracování dat jsem použila nástroj „ google dotazník“. Vyplněním dotazníku a výběrem termínu pro testování potvrdili svou účast v šetření. Snahou bylo všem zúčastněným podat stejnou instrukci a zajistit stejné podmínky pro šetření. Všichni obdrželi e-mail ve znění: Dobrý den, Píšu práci z dopravní psychologie a chtěla jsem Vás poprosit o pomoc, při výzkumné části. Vymyslela jsem si výzkum, kdy chci zjistit, zda dojde ke zhoršení některých psychických funkcí (koncentrace pozornosti, schopnost dělat více věcí najednou a ještě pár dalších) po požití alkoholu. Celá akce bude probíhat takto: 1.

Posílám google dotazník https://docs.google.com/forms/d/1tlnmT1FV9borIsz67GIKeqHUBKq8nHAWzCs04k5PHVU/viewfor m , (5-7 min), který mapuje vaše řidičské dovednosti a délku řidičské praxe. Jméno udávat nemusíte, ale potřebuji nutně platnou e-mailovou adresu, na kterou přijdou přístupy do testování. Vyplněním dotazníku potvrdíte vaši ochotu se testování zúčastnit. Poté si vyberte termín, kdy se testování zúčastníte (tabulka v příloze), počítejte se dvěma hodinami minimálně. Můžete si přinést alkohol, který preferujete, ale prosím, před testováním ŽÁDNÝ ALKOHOL NEKONZUMUJTE. Sejdeme se v MC, Za nádražím v Poděbradech.

2.

Na setkání vás čekají 2 sady on-line testování po 7 testech. Počítače zajistím, pokud preferujete vlastní, můžete ho použít. Testy samy o sobě trvají několik minut, ale i s instrukcí a vyzkoušením počítejte s časem 35-40 min na jednu sadu. Otestujete se ve střízlivém stavu 1 testovou sadou. Poté si „posedíme u dobré sklenky“, tak abychom dosáhli hladiny alkoholu v krvi vyšší než 0,5 promile (1-2 sklenky vína, dvě sklenice piva, dva panáky….). Záleží i na konstituci a na tom, zda si denně nějaký alkoholu dáváte. Promile změříme pomocí http://auto.idnes.cz/alkulacka.aspx , já si výsledky zapíšu spolu s informací zda požíváte alkohol denně, týdně a popř. kolik. Ihned po naměření hladiny alkoholu se otestujte podruhé.


Stránka 44

Díky moc všem, kteří mi pomohou dokončit roční studium dopravní psychologie a výsledky výzkumu určitě sdělím.

7.2.2. Použité nástroje

Testovací baterie obsahovala 7 nástrojů: 1. Testy na hodnocení bdělosti – koncentrace a pozornost (vigilance = concentration & attention) 2. Testy na hodnocení řízení procesu – schopnost sledovat a vykonávat více činností najednou, orientace, krátkodobá paměť, koordinace ruka/oko, popř (processing = multitasking & orientation & memory/scales xw 3. Logické myšlení (ix) Jako další metodu uplatním prostou techniku pozorování.

7.2.3. Hypotézy

V průběhu šetření jsem pracovala s několika hypotézami.  První hypotézou je, že po požití alkoholu ve větší míře než je 0,5 promile dojde ke zhoršení výsledků hlavně v oblasti koncentrace, pozornosti a schopnosti vykonávat více věcí najednou  Dále předpokládám, že dojde ke změně přístupu k testování ze strany testovaných, uvolněná atmosféra, snížení obav, pocit zkušenosti a známosti situace, menší míra odpovědnosti po požití alkoholu  Dále očekávám rozdíl ve výsledcích u skupiny, která vykáže hladinu alkoholu 0,5 0,9 promile a skupinou s výsledky nad 1,0 promile.


Stránka 45

7.2.4. Výsledky šetření

Předkládám zde grafy a zhodnocení výsledků šetření.

Koncentrace 140 120 100 80

E3 -HS-před alkoholem

60

E3 -HS-po alkoholu

40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

U 7 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků testu koncentrace pozornosti, u pěti ke snížení, kdy u jednoho došlo k dramatickému snížení (jednalo se o respondenta, který požil 0,56 promile a není abstinent). Došlo obecně k posunu k menší přesnosti, ale u mnoha se zvýšilo tempo práce. Pracujeme s hrubými skóry.

Pozornost 900 800 700 600 500

scales-rt -před alkoholem

400

scales-rt - po alkoholu

300 200 100

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

U 8 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků hrubých skórů testu pozornosti, u čtyř k mírnému snížení. U jednoho respondenta došlo k dramatickému zlepšení (jednalo se o respondenta, který požil 0,56 promile a není abstinent). Došlo obecně k posunu k menší přesnosti, ale u mnoha se zvýšilo tempo práce stejně jako v předchozím testu. Pracujeme s hrubými skóry. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 46

Souběžné činnosti 140 120 100 80

scales -mt - před alkoholem

60

Scales mt-po alkoholu

40 20

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

U 5 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků hrubých skórů testu souběžných činností, u šesti ke snížení. U jednoho respondenta došlo k zablokování testu (jednalo se o respondenta, který požil 0,56 promile a není abstinent). Pracujeme s hrubými skóry.

Krátkodobá paměť 8 7 6 5 4

mem -drv přede alkoholem

3

mem -drv po alkoholu

2

1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

U 4 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků hrubých skórů testu souběžných činností, u tří zůstaly hodnoty stejné a u 5 ke snížení hrubých skórů. Došlo k poměrně výrazným výkyvům v obou směrech. Došlo zde obecně k posunu k menší přesnosti, ale u zlepšených se zvýšilo tempo práce stejně jako v předchozím testu. Pracujeme s hrubými skóry.


Stránka 47

Orientace 120 100 80 nav -drv před alkoholem

60

nav -drv po alkoholu 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

U 6 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků hrubých skórů testu souběžných činností, u 6 ke snížení hrubých skórů. Pracujeme s hrubými skóry.

Koordinace oko/ruka 150 100

xw -hs -před alkoholem

50

xw -hs -po alkoholu

0

1

-50

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

-100

Koordinace oko/ruka T-skór 70 60 50 40

xw-T skór před slkoholem

30

xw-T skór - po alkoholu

20

10 0 1

2

3

4

5

6

7


8

9 10 11 12

Stránka 48

Zde uvádíme i T skóry pro lepší porozumění grafu. U T skórů jsme pracovali s evropskou populační normou, česká a řidičská se nyní tvoří. U 9 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků testu koordinace oko/ruka, u tří ke snížení.

Logické myšlení 200 150 ix -hs -před alkoholem

100

ix -hs-po alkoholu 50

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

U 8 účastníků došlo k celkovému zlepšení výsledků hrubých skórů testu logického myšlení, u čtyř ke snížení. Zlepšení bylo velmi výrazné u několika respondentů. Shrnutí:

Posun výsledků v jednotlivých testech 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0


zvýšení HS snížení HS stejná hladina blok

Stránka 49

Výsledky skupiny s nejvyšší hladinou promile Koncentrace, promile 0,93- 1,15

Pozornost 0,93-1,15 promile 800

150 100 50 0 1

2

3

E3 -HS-před alkoholem

600

E3 -HS-po alkoholu

200

scales-rt před alkoholem

400

scales-rt po alkoholu

0 1

4

Logické myšlení, promile 0,93 - 1,2

2

3

4

Koordinace oko/roka, promile 0,93-1,2

200 150

ix -hs -před alkoholem

100

ix -hs-po alkoholu

50 0

40

xw-T skór před slkoholem

30 20

xw-T skór po alkoholu

10 0

1

2

3

4

1

Souběžné činnosti, promile 0,93.1,2 150

scales -mt před alkoholem

100 50

Scales mt-po alkoholu

0 1

2

3

4

2

3

4

Krátkodobá paměť, promile 0,931,15

5

mem -drv přede alkoholem

0

mem -drv po alkoholu

10

1

2

3

4

Orientace, promile 0,93-1,15

50

nav -drv před alkoholem

0

nav -drv po alkoholu

100

1

2

3

4

Výsledky nejsou výrazně odlišné od skupiny s nižší hladinou promile. Zde se jednalo 4 ženy, VŠ.


Stránka 50

7.3. Kazuistika Žena, 50+, vysokoškolačka, matka dvou děti, řidička více než 20 let, požívá minimum alkoholu, dvě sklenky vína měsíčně. Jedná se o ženu s náročným a velmi odpovědným povoláním. V šetření dosáhla hladiny alkoholu 0,93 promile. Respondentka popisoval, podobně jako ostatní, stres před prvním testováním, kdy nástroje neznala“ jednalo se u ní o novou situaci“. Před druhou sadou testování prožívala pocit, že ví „co jí čeká“, byla celkově klidnější. K tomu přispěl i požitý alkohol. Kvalitativní rozbor:

Krátkodobá paměť Koncentrace Orientace Pozornost

Logické myšlení Koordinace ruka/oko Multitasking

Před alkoholem Vyšší nepřesnost, reakční čas 48s Pomalá s vysokou přesností Vysoká přesnost i rychlost průměrná reakční doba: 622 ms nejrychlejší reakční doba: 515 ms nejpomalejší reakční doba: 921 ms Rychlá a přesná/nad průměrem Pomalá a nepřesná T -53 2 aktivity vyrovnané, jedna pokulhává odbočování

Po alkoholu Vyšší nepřesnost/reakční doba 39s Pomalá s vysokou přesností Vysoká přesnost a rychlost/zlepšení průměrná reakční doba: 617 ms nejrychlejší reakční doba: 484 ms nejpomalejší reakční doba: 1437 ms Rychlá a přesná/ výrazně nad průměrem Velmi pomalá a nepřesná, vyšší chybovost T-56 aktivity vyrovnané, jedna pokulhává odbočování

Celkově se u respondentky projevila mírná tendence k zrychlení. Zajímavým zjištěním je větší rozpětí reakčních časů kdy se nejrychlejší čas snížil, ale na druhou stranu se výrazně prodloužil nejpomalejší reakční čas. Koncentrace pozornosti vykazuje tudíž větší rozptyl.


Stránka 51

7.4. Závěr výzkumné části

Hypotézy První hypotézou bylo, že po požití alkoholu ve větší míře než je 0,5 promile dojde ke zhoršení výsledků hlavně v oblasti koncentrace, pozornosti a schopnosti vykonávat více věcí najednou. Tuto hypotézu se nám nepodařilo prokázat, výsledky nejsou jednoznačné, respondenti vykazují i zlepšení ve výše zmíněných oblastech. Šetření naznačuje tendence, tak jak je popisuje BESIP a to sklon k většímu riskování, který se projevuje rychlejším tempem práce s vyšší chybovostí a zvýšení rozptylu reakčního času. Další hypotéza předpokládala, že dojde ke změně přístupu k testování ze strany testovaných, uvolnění atmosféry, snížení obav, pocitu zkušenosti a známosti situace, k menší míře odpovědnosti po požití alkoholu. Pozorování i dotazování účastníků potvrdilo tuto hypotézu. Nicméně ke snížení obav z testování a větší uvolněnosti účastníků došlo nejen vlivem požitého alkoholu, ale i vlivem opadnutí stresu z „ neznáma“, sdílením zkušeností a celkovou uvolněnou a příjemnou situací. Do celé situace vstupovalo více proměnných, které jsem neměla zcela pod kontrolou. Poslední hypotézu, kterou bylo očekávání rozdílů ve výsledcích u skupiny, která vykáže hladinu alkoholu 0,5-0,9 promile a skupinou s výsledky nad 1,0 promile se mi nepodařilo ověřit, protože hladiny požitého alkoholu 1,0 promile dosáhla pouze jedna respondentka. Množství požitého alkoholu jsem ponechala na respondentech samotných. Celkově se v mém šetření ukázalo, že souvislost mezi požitím alkoholu a naměřenými hodnotami výkonových testů není jednoduchá a je ovlivněna mnoha dalšími proměnnými. Celá situace byla ovlivněna tím, že vše probíhalo v příjemné a přátelské atmosféře a ladění situace bylo pozitivní, nenastaly konflikty, stavy deprese či zlosti, které se k požívání alkoholu také mohou vázat. Navíc se jednalo o skupinu spíše vzdělanějších lidí, většinou osobnostně zralých s kvalitní sebereflexí a sebevědomím, nepatřících k žádné rizikové skupině, ochotných se nechat dobrovolně testovat. Vypovídali o sobě, že jsou při jízdě spíše středně soustředění a většina z nich má tendenci k rychlejší jízdě. Přišli na testování dobrovolně a nechtěli „zklamat“, což u všech, dle jejich vyjádření, vyvolalo počáteční stres při vyplňování první testové baterie. Může jít i o širší kontext života ve výkonově orientované společnosti a projevům strachu ze selhání. Při druhém testování respondenti, nejen, že požili alkohol, ale celkově se uvolnili, zavnímali situaci jako příjemnou a přátelskou a hlavně přesně věděli „co je čeká“. Celkově tedy nejsme schopni říci, která z proměnných výrazněji ovlivnila výsledky našeho šetření a nemůžeme je vnímat jako zcela vypovídající. Doporučení pro další šetření  Testování dvou odlišných skupin (jedné s alkoholem a jedné bez alkoholu) tak, že pro obě skupiny bude testování novou zkušeností  Kvalitnější sledování hladiny alkoholu v krvi Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 52



Propojení informací z výkonových testů s osobnostními charakteristikami respondentů, které pravděpodobně výrazně ovlivňují výsledné rizikové chování řidičů

Důležitá zjištění  Šetření potvrdilo nutnost kvalitní instrukce a zacvičení respondentů před samotným zahájením testování, zajištění, aby respondenti prošli v klidu všechny cvičné příklady, zajištění dovednosti s nástroji  Dále potvrdilo nutnost vytvořit vhodné prostředí a atmosféru pro testování tak, aby respondent mohl podat optimální výkon. Zde musí psycholog pracovat s individuálními odlišnostmi jednotlivých testovaných.  A posledním zjištěním, je, že testování výkonových funkcí samo o sobě není dostatečnou informací o schopnostech řídit motorové vozidlo. Stejně důležitou funkci hrají morálně volní a osobnostní charakteristiky.

8. Závěr Cílem mé práce bylo hlavně zmapování možností využití počítačem podporovaných a on-line nástrojů obecně a v této práci, společnosti cut-e, pro dopravně psychologické vyšetření a seznámit s touto možností i další odbornou veřejnost. Ráda bych také otevřela cestu profesionálním on-line metodám k jejich většímu využívání mezi českými psychology. Kvalitní nástroje na trhu jsou, a podle mého názoru určitě nástroje společností Hogrefe GmbH, Schuhfried GmbH a Cut-e GmbH k nim patří. Dále jsem se pokoušela zjistit, zda jsou výkonové testy schopny registrovat požití alkoholu testovanými osobami. Hlavní oblast využití podobných testování vidím v oblasti screeningových šetření a edukačních programů. Výsledky nejsou jednoznačné, i když určitý trend ukazují. Při šetření jsem se navíc dopustila i několika metodologických chyb, takže podobné šetření bude nutné zopakovat s kvalitnější metodologií a samozřejmě větším vzorkem respondentů. Nicméně jak píše Karel Havlík (2013) všemohoucnost nemůžeme přisuzovat ani standardizovaným a jiným metodám. Faktem zůstává, že výsledek opřený pouze o normy výkonových a osobnostních metod, i když jsou správně zpracované a náležitě interpretované nemusí vždy přesně odpovídat realitě konkrétního řidiče. Navíc dopravní charakter doznává vývoj a změny. Mění se s přibývajícím věkem, zkušenostmi, onemocněním, zkušenostmi s dopravními nehodami, rozvojem technologií v autech a dalšími vlivy. Práce dopravního psychologa je velmi odpovědná. Každého klienta zvažuje individuálně a individuálně také volí konkrétní nástroje, které pro dopravně psychologické vyšetření použije. Neustálá práce na vlastním rozvoji včetně morálních vlastností je u dopravního psychologa, vzhledem k odpovědnosti, kterou nese, nezbytná a je procesem, který nikdy nekončí. Mgr. Hana Slobodová, 2014

Stránka 53

Použitá literatura 1. Kejnovský, Michal. Performance of drivers with propensity to aggression in tests of attention. Olomouc : Univerzita Palackého, 2014. 2. Mareš, Jiří. Psychodiagnostika poporovaná počítačem. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 1992. 3. Zaoral a Šucha. Manuál doporučených psychodiagnostických metod pro vyšetřováni a posuzování psychické způsobilosti k řízení motorvých vozidel. Praha : Ministerstvo dopravy, 2010. 4. Havlík, Karel. Kompendium praktické dopravní psychologie a psychodiagnostiky. Klatovy : Sdružení dopravních psychologů a dopravních specialistů; Centrum psychologie práce pro jihozápadní Čechy, 2013. 5. Rehnová, Vlasta. Diagnostické postupy, studijní materiály Dopravní psychologie. Brno : Masarykova univerzita, 2013. 6. BESIP. www.besip.cz. [Online] 7. Association, American Psychological. www.apa.org. [Online] 8. Dlouhá, Jana. Počítačové adaptivní testovánía možnosti jeho využití v psychodiagnostice. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2013. 9. cut-e. Inside Documents and Interpretive Guides for cut-e Tools. Hamburg : cut-e, 2011. 10. —. Truck and Drivers. Hamburg : cut-e, 2013. 11. Hanson, David J. Drinking Alcohol Improves Brain Functioning. www2. potsdam.edu. [Online] 12. al., James Reason et. Errors and violations on the roads: a real distinction? 1990. 13. Hatakka, M. a al., et. From control of the vehicle to personal self-control; broadening the perspectives to driver education. Elsevier. Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 2002, Sv. 5, 3. 14. Fuller, Ray. Towards a general theory of driver behaviour. Elsevier. Accident Analysis and Prevention, 2005, 37. 15. Štikar, Jiří, Hoskovec, Jiří a Štikarová, Jana. Psychologie v dopravě. Praha : Karolinum, 2003.


Stránka 54

On-line diagnostické metody a možnosti jejich uplatnění v dopravní psychologii

Recommend Documents