OLIVY A OLIVOVÝ OLEJ

OLIVY A OLIVOVÝ OLEJ Klub zdraví Polička – 10. 3. 2010

Pár slov úvodem (článek z poličské Jitřenky) Před lety jsem našla zvláštní vzkaz. Vzkaz v láhvi. Nebyla to obyčejná láhev a nebyl to obyčejný vzkaz. Láhev byla tmavá a na první pohled nebylo vidět, jaký obsah skrývá… O to příjemnější bylo překvapení. Obsah té láhve potěšil mé oči, nos, jazyk i mé vnitřnosti. Obohatil mé tělo i mé smysly. Skoro bych dnes řekla, ţe tenkrát to byl úplný zázrak, ţe se ta láhev ke mně dostala. Uţ ani nevím, odkud připlula aţ do mých vod. Cesty láhví jsou někdy nevyzpytatelné. Tahle určitě putovala dlouho mezi proudy, proti všem zvyklostem, moţná i proto, aby projasnila mé temno, které mne obklopovalo. Co v té láhvi bylo? To se vám právě snaţím prozradit. Určitě znáte Werichovo „když už jednou někdo je, tak ať kouká, aby byl…, a nebyl, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Podobné to bylo i s mojí láhví. Byl v ní olivový olej. Ale olivový olej vlastně není ţádný olej, ale ovocný dţus, vymačkaný ze zralých švestiček, oliv. Věděli jste to? Nebo ţe olivovníky jsou stromy nesmírně zajímavé, plodné, dlouhověké a schopné znovu vyrašit, pokud jsou jim ponechány kořeny? Dnes je olivový olej běţně k dostání a většina z vás ho jiţ zařadila do svého jídelníčku. To je dobře. Nechcete se však o olivovnících, olivách, oleji a jejich pouţívání zevním i vnitřním dozvědět mnohem více? Pokud ano, pak jste zváni dne 10. března 2010 od 17,30 hodin do horní místnosti SVČ Mozaika na přednášku Aleše Kociána „Olivy a olivový olej.“ Čeká na vás nejen mluvené slovo, ale i ochutnávka, výměna informací, zkušeností a praktický receptář. Pokud by vám i to bylo málo, jako bonus je připraveno zamyšlení „Pecka“ a nemusí nutně jít o tu, která je uvnitř olivy. Také pecky mají svá tajemství – některé v sobě skrývají celý strom, jiné mají překvapivé poselství, o němţ vám více řekne Aleš. Jsou láhve, které by měly být co nejdříve otevřeny. A jsou jiné, které by otevřeny být neměly. Mají obsah, který vklouzne do těla jako had a uštkne zrovna tak. A nezbavíte se toho jedu, pokud nepochopíte, ţe zabíjí. Vás a přes vás moţná i vaše blízké. Většinou se jedná o vratné láhve… Francis Bacon řekl, ţe „není nic moudřejšího, než přesně vědět, kdy máš co začít a kdy s čím přestat.“ Pak raději zkuste psát vzkazy do láhví, ale ještě mnohem lepší je psát ţivé dopisy do lidských srdcí. Neboť „opravdu existujeme jen tehdy, když nám někdo naslouchá. Největší dar, který můžeme někomu dát, je skutečně tomu druhému naslouchat,“ postřehl Bruno Ferrero. Přijďte nám tedy naslouchat, abychom tady opravdu byli tím, čím pro vás chceme být, sluţbou veřejnosti. A pokud byste chtěli potěšit Aleše, přijďte i se svojí láhví (kaţdý olej chutná jinak a nikdy si nekoupíte všechny najednou, abyste mohli porovnávat). Těšíme se na vás – nebojte se být tím, kým jste – a do té doby buďte zdrávi! Hanka Ščigelová, Klub zdraví Polička

OLIVY a jejich příběh V Antickém Římě byly olivy středem tamějšího bytí, takže pokácení pouhého jednoho stromu se trestalo odejmutím života. Zde se dovíme trochu historie a alespoň částečný pohled na olivy. Doposud jsme je povaţovali za nic jiného, neţ za dekoraci u pokrmu, jakési zelené oko s červeným středem kapie na pizze, i jinde, kde olivy dodávaly na slanosti pokrmu. Dnes však, tak jako s mnohými jinými delikatesami, máme znalost, víme, ţe jsou zelené, fialové, nebo černé. Ţe mají hladký, vrásčitý povrch a ţe zahrnují obrovskou škálu velikostí, chutí a strukturu. Víme to proto, ţe obchody a delikatesy jsou v poslední době jimi obdařené. Ale jak se tam dostaly? Opravdově ocenit olivy, člověk musí znát jejich příběh. Před několika tisíci lety farmáři ve východní oblasti kolem Středozemního moře, pravděpodobně na místech, která dnes nazýváme Sýrií, nebo Krétou, začala kultivace oliv. Později se tato zkušenost začala stěhovat směrem na západ, přes Řecko, Itálii Severní Afriku a Španělsko, aţ celá Středomořská pánev byla a dodnes je olemovaná olivovým porostem. Avšak ty olivy byly většinou pěstovány pro výrobu oleje, který se stal nezbytnou části denního ţivota. Nebyly jenom na vaření, ale také do svítidel a lamp, na topení, výrobu mýdla, kosmetiky a také jeho pouţití v medicíně. Kaţdá středozemní civilizace oslavovala olivy. Biblický Noe pochopil, ţe vody potopy ustoupily, ţe Bůh dal zemi mír a smířil se s člověkem, kdyţ do archy přilétla holubice s olivovou větvičkou, která se takto stala symbolem míru. Vítězní atleti v Olympii a chrabří vojáci v Římě byli korunováni olivovými věnci. Ve starém Řecku, olivový strom byl absolutním středem jak ekonomického, tak symbolického bytí, ţe kácení jednoho jedinkého stromu se trestalo smrtí. Olivový strom zůstává nadále dostatečně důleţitým, aby státní zaměstnanci v době olivové sklizně dostali volno. I kdyţ se pěstování oliv dostalo i do Severní Ameriky, Jiţní Afriky a Austrálie a dokonce i Japonska a Číny, Středozemí stále zůstalo domovem asi 90% všech světových olivových stromů a taktéţ většina oliv je pěstována pro výrobu olivového oleje. Olivy na stůl reprezentují pouze 8% celkové sklizně a většina jich necestuje daleko. Sedm z deseti oliv je snědeno ve Středozemí a na Středním východě. Španělsko je největším producentem stolních oliv, asi 30% roční úrody, následována Itálií, Řeckem a Tunisem. Tyto čtyři země dohromady se zaslouţí o 80% stolních oliv a 85% olivového oleje. Olivový strom je stejně pozoruhodný tak jako jeho ovoce - olivy. Schopný přestát ty nejnepříznivější podmínky jako je chudá půda, příkré kamenité svahy pohoří, salinita, zuřivé neúprosné větry, dlouhá sucha, nedostatek péče a dokonce i oheň - stále zelený strom roste velice pomalu a potřebuje sedm let do vzrůstu, kdy začne produkovat upotřebitelnou úrodu a dokonce aţ 30 let, aby dosáhl své plné produkce. Avšak strom bude existovat s neubývající produkcí po další století a můţe setrvat aţ po tisíciletí. Stromy na Jeruzalémské Olivové hoře se pokládají za víc jak 2.000 let staré. No a tak jako lidé, olivové stromy se stářím stávají více a více zajímavými. Jejich kmen se stane dutý, rozštěpený, sukovitý a ošlehaný větrem, spirály kůry s tiráţí fantastických kreseb. Můţete v nich vidět obličeje a celé povídky. Tak jako lidé, jsou naprosto odlišní jeden od druhého. Podle Vincent van Gogh napsal v roce 1889, (v roce ve kterém namaloval 15 obrazů s námětem olivových stromů), tuto větu. „Mumlání a reptání olivového háje má v sobě cosi velice intimního a nesmírně starého. Je to pro mne úţasně překrásné ho koncipovat, nebo se odváţit ho namalovat“. Existují stovky odrůd oliv, i kdyţ jenom tucet má komerční hodnotu. Většinou je to rozdíl v chuti a struktuře duţiny, avšak ne díky typu olivy, ale jejímu stádiu zralosti, kdy je ovoce sklízené a jak je zpracováno. Olivy jsou nejdříve zelené a uzráváním se mění do barvy vínově červené, červené, fialové a nakonec černé. Mladé zelené olivy jsou tvrdé, chutnají nahořkle a jsou s nízkým obsahem oleje. Na druhou stranu černé, úplně dozrálé olivy, jsou měkčí, obsahují asi 20-30% oleje na váhu a jsou jemné Klub zdraví Polička – březen 2010

téma OLIVY A OLIVOVÝ OLEJ

chuti. Co však můţe zmást je fakt, ţe některé černé olivy nejsou černé proto, ţe byly sklizeny jako uzrálé, ale byly sklizeny zelené a zčernaly oxidací během jejich zpracováni. Stolní olivy jsou vesměs sklizeny před jejich úplným uzráním a sklízejí se ručně, aby se zamezilo jejich jakémukoliv pohmoţdění a poničení. V některých oblastech se olivy sklízejí pomocí hrábí do sítí nízko zavěšených nad zemí, v jiných se trhají jedna po druhé do košíků. Ale v tomto stádiu olivy jsou ještě daleko od podávání na jídelním stole a jsou úplně nepoţivatelné, díky tomu ţe obsahují nesnesitelně hořký fenolický komposit, se jménem oleuropein a proto se musí nasolovat. Komerční producenti, aby vytáhli hořkost z oliv, namáčejí je do louhu z hydroxidu sodného. Délka louhování záleţí na zralosti a velikosti oliv a to od několika hodin do pěti dní. Po této době následuje několik dní máchání ve vodní lázni, která vyplaví louh. Jestli se vám nelíbí louhová koupel, tak ji můţete vyměnit za nálev velice slané vody, ale v tomto případě se olivy musí rozříznout noţíkem, propíchat vidličkou, nebo nakřápnout paličkou na maso, aby se nálev dostal do oliv. Vypadá to, ţe tato metoda je pradávná a originální díky Středozemnímu moři se svou i kdyţ lehkou solnou lázní. Například na některých ostrovech Řecka se dodnes olivy máčí po 10 dní v moři. Po naloţení se olivy nechají zkvasit po 6-12 měsíců v nálevu. Kvasinky a bakterie přemění cukry v olivách na kyselinu mléčnou, která dále sníţí jejich hořkost a na druhou stranu přidá jejich charakteristickou naloţenou chuť. Navíc však také změkčí slupku oliv. Nakonec se olivy skladují v slabém nálevu z vinného octa i oleje s různým ochucením. Česnek, bazalka a citron jsou ty nejpopulárnější, avšak jiné běţné přichuti jsou oregano, bobkový list, tymián, chilli papričky, fenyklová semínka, celý pepř, cibule a pomerančová kůra. Olivy však mohou být také plněny česnekem, ančovičkami, pimentem, nebo mandlemi. Uzrálé olivy se někdy nakládají tak, ţe se natlačí do kádí se solí a nechají se marinovat po měsíc, nebo dva a potom se obalí v olivovém oleji a tyto svraštělé malé olivy se prodávají jako konzervované sušením, nebo olejem, a jsou překrásně pruţné, s vysokou koncentrací chutí, skoro jako lékořice. Existují však také olivy, které jsou ponechány na stromě, aţ přirozeně usýchají, začínají se vrásčit, neboli „sládnou“ a jsou vhodné ke konzumaci bez louhování a nakládání. Jejich hořko-sladká chuť však nemusí vyhovovat kaţdému. I kdyţ naše obchody nevystavují stovky kádí, košů, pytlů a konzerv plných oliv, můţete je najít například na trzích v Athénách, Casablanky, nebo v Provence. I kdyţ nemáme po ruce takový výběr, přesto máme rádi olivy na své pizze, nebo jenom jako chuťovku, či vmíchané do salátů. Zapékáme je do chlebů, přidáváme je do pokrmů a vkládáme je do těstovin.

Druhy oliv Olivy jsou někdy pojmenovány podle odrůdy stromu ¨Picholine¨, někdy podle toho, jak jsou naloţeny (Moroccanské sušené) avšak většina je jich pojmenována podle místa, kde vyrostly ¨Nicoise¨, ¨Kalamata¨ a to můţe vést k záměně. Kdyţ víc jak jeden druh oliv je pěstován v dané oblasti, nebo jeden druh je sbírán v různých stádiích uzrání, nebo jsou olivy různě připravené a marinované, pak jejich jméno nevypoví celý příběh. Opravdu nejlepší je spolehnout se na své chuťové pohárky, místo na nálepku na výrobku. Kdyţ toto vezmete v potaz, zde jsou ty známější z několika stovek typů stolních oliv.

Klub zdraví Polička – březen 2010


1 - KALAMATA, (CALAMATA) Ve tvaru mandle, jsou řecké olivy asi 12mm dlouhé. Klasický řecký salát se bez nich neobejde. Kalamata jsou naloţené v láku a jsou buclaté, šťavnaté, slané a sytě chutnající. Často jsou rozříznuté a napěchované do marinády z vinného octa. 2 - MAZANILLO Nejkulatější olivy ze Španělska jsou malé aţ střední velikosti, sbírané jak zelené tak černé a taktéţ pěchované v olivovém oleji. Je to nejčastěji pěstovaná oliva na světě. S úspěchem byla přesazena do Kalifornie a Austrálie. Pecky této olivy se snadno vyjímají ven, a proto jsou populární k nadívání. Často je vidíme nadívané pimentem na policích našich obchodů. 3 - NICOISE Malinkaté, hořce nakyslé olivy z Provance, uzrálé v nálevu a natlačené do sklenic s olivovým olejem, mají ořechovou a jemnou chuť. Neodmyslitelná součást salátu Nicoise. Často se nakládají s bylinkami. 4 - PICHOLINE Malinké štíhlé zelené olivy z jiţní Francie. Jemné, bylinkové a skoro sladké svou chutí, i kdyţ trochu s nádechem soli. Jsou velice křupavé. Nakládají se do láku a potom do marinády. 5 - MOROCCANSKÉ (MAROCKÉ), SUŠE NALOŽENÉ Měkké, střední velikosti černé olivy se svraštělou slupkou. Silné a koncentrované chuti a nádechem hořkosti. Výborné obzvláště s rajskými pokrmy. 6 - GAETA Vrásčité, suše naloţené olivy z Itálie, které jsou potřené olivovým olejem, nebo do něj naloţené. Avšak také existují baculaté a v marinádě uzrálé druhy stejného jména. Mají měkkou strukturu a jemnou chuť. 7 - ARBEQUINA Malinkaté, kulaté, slabě nahnědlé olivy z Catalonie ze Španělska. Jsou naloţeny do marinády, ve které uzrávají a mají měkkou strukturu s delikátní ořechovou chutí. Tyto olivy se však také presují na vysoce kvalitní olivový olej. Převzato z internetového zdroje



Recepty, které jsme ochutnali C H L É B z domácí pekárny:

Středomořský chléb (Fouace) Program – celozrnný chléb, chléb o hmotnosti kolem 1 kg 500 ml vody 2 lţičky soli 550 g chlebové mouky 150 g ţitné mouky Sušené pekařské droţdí

60 g kaparů (my dali sušená rajčata v oleji) 1 lţíce olivového oleje 100 g vypeckovaných zelených oliv 1 rajče 1 lţíce hrubě mleté soli

Do nádoby dáme suroviny v tomto pořadí: voda, kapary, sůl. Pak přidáme mouky a droţdí. Nádobu vloţíme do přístroje, zvolíme proram, hmotnost chleba a stupeň propečení kůrky. Spustíme. Rajče nakrájíme na kolečka. Půl aţ tři čtvrtě hodiny před skončením programu otevřeme víko, je-li těsto pevné, potřeme povrch chleba olivovým olejem a poklademe kolečky rajčete a hrubě mletou solí. (V receptu nám chyběl cukr nebo med k iniciaci droţdí. I kdyţ nebyl uveden, dali jsme lţičku cukru.) Pokud pouţíváte menší pekárnu pro chléb s niţší hmotností, musíte poměrně sníţit váhu a počet ingrediencí, aby vám chléb nepřekynul. P O M A Z Á N K Y, P Ř Í L O H Y:

Avokádová pomazánka (podle Lidušky) 1 avokádo ½ pomazánkového másla 1 strouţek česneku 2 lţíce olivového oleje

Nadrobno pokrájené vypeckované černé olivy Citrónová šťáva Sůl

Avokádo škrabkou oloupeme, smícháme s ingrediencemi, dochutíme. Pouţíváme jako pomazánku na pečivo, k pečeným bramborám apod.

Pomazánka z tofu (podle Igora Bukovského) 250 g tofu 1 menší cibulka 1 zelená paprika 1 mrkev Petrţelková nať 1½ lţíce křenové hořčice

1 lţička červené papriky 3 lţíce olivového oleje 1 lţička práškového sójového mléka (ovesného, rýţového apod.) Voda Sůl Koření podle chuti

Tofu rozmačkáme vidličkou jako tvaroh, přidáme nadrobno pokrájenou cibuli a papriku, nastrouhanou mrkev, posekanou petrţelovou nať, křenovou hořčici, mletou papriku, olej. Důkladně vidličkou promícháme. Hotovo.



Zapečený lilek (podle Elenky) 2 lţíce bazalkového olivového oleje Olej na vymaštění plechu Bylinky podle chuti Bylinková sůl

1 lilek 1 mozarella 1 rajský protlak (případně kečup) 1-2 strouţky česneku

Omytý lilek nakrájíme na necelý centimetr silné plátky. Poklademe na vymaštěný plech. Nakrájíme na plátky mozarellu a poloţíme na lilek. V mističce umícháme směs z ostatních surovin, potřeme s ní jednotlivé plátky a zapečeme v předem vyhřáté troubě na 180°C. Podáváme s bagetou (viz recepty příště) nebo s pohankou, nebo se šťouchanými brambory s cibulkou.

Placičky z brambor (původně jde o recept ze sladkých brambor - batátů) 1 šálek polohrubé mouky 1 šálek celozrnné pš. mouky 1 lţíce prášku do pečiva 1/2 lţičky mořské soli Špetka skořice

1/3 šálku olivového oleje 3/4 šálku oloupaných, vařených a rozmačkaných brambor 2 lţičky javorového sirupu (v našem případě tekutého medu) 1 lţička práškového sójového mléka (ovesného, rýţového apod.)

Předehřejeme troubu na 230°C. Sypké přísady prosypte přes síto do jedné mísy. Přidejte olej a důkladně promíchejte. Vmíchejte brambory a javorový sirup (tekutý med). Vsypte mléčný prášek, eventuelně po přidejte 1 a po vymíchání případně podle potřeby ještě jednu lţíci vody. Z těsta se po smíchání postupně vytvoří jedna koule. Snaţte se těsto zpracovávat co nejméně. Hroudu těsta přemístíme na pomoučený vál a 5-10x prohněteme. Vyválíme asi 1½ cm vysoký plát a z něho vykrájíme kulaté placičky. Poloţíme na plech potřený teninkou vrstvou olivového oleje (těsto je samo o sobě dost mastné) a 12 minut pečeme. Vydatnost těsta je asi na 12 placiček.

Pappardelle s chřestem a houbami 8-10 ks pappardelle nebo tagliatelle (do klubíček stočené široké nudle – 250 - 350 g) 3 lţíce olivového oleje ½ svazku chřestu (půl skleničky naloţeného – asi 100 g) 1 střední cibule 120 g čerstvých hub nebo ţampiónů ¾ šálku vody 2 lţíce balsamikového vinného octa 2 nakrájená rajčata 2 lţíce nakrájené petrţelky ½ čerstvě nastrouhaného tofu (nebo nastrouhaného tvrdého sýra, např. parmazánu) Sůl Koření Do velkého hrnce dáme vařit vodu na těstoviny, těstoviny začneme vařit 5 minut před tím, neţ bude hotová omáčka. Předehřejeme velkou pánev, v ní rozehřejeme 3 lţíce olivového oleje a přidáme chřest, nakrájený na 2cm dlouhé kousky. Zahříváme asi minutu, přidáme cibulku, na větší kousky nakrájené houby a osmahneme další minutu. Ochutíme solí a kořením. Podlijeme vodou a přidáme vinný ocet. Necháme podusit asi 5 minut, dokud se objem tekutin nesníţí na polovinu. Sejmeme z plamene a přimícháme nakrájená rajčata. Slijeme těstoviny a přidáme je do omáčky spolu s petrţelkou a opatrně promícháme. Ochutnejte, případně dochuťte. Těstoviny rozdělte na předehřáté talíře, posypte tofu (parmazánem) a pokapejte olivovým olejem.



Recepty nevyzkoušené, ale k nakousnutí S A L Á T Y, D R E S S I N G Y:

Salát s olivami 3 rajčata 50 g balkánského sýru 15 oliv

1 lţíce nasekané bazalky 3 lţíce panenského olivového oleje balzamikový ocet

Rajčata a balkánský sýr nakrájíme na kostičky, přidáme na kolečka nakrájené olivy, olej a bazalku. Zakápneme vinným octem. Vše smícháme a necháme asi hodinu uleţet v chladu. H L A V N Í P O K R M Y:

Rajčata plněná sýrem a olivami, zapečená s bramborem a jarní cibulkou 6 rajčat 6 brambor dva druhy oblíbeného sýra sáček oliv

jarní cibulka bazalka olivový olej

Postup přípravy: 1. Brambory oloupejte, nakrájejte na plátky a vloţte na dno zapékací misky. Nakrájejte jarní cibulku i s natí a smíchejte ji s bramborami, které lehce osolte. 2. Rajčata nahoře seřízněte a vydlabejte. Nakrájené vršky a duţinu přimíchejte k bramborám, prolejte trochou oleje. 3. Sýr nastrouhejte, přidejte bazalku (či jiné oblíbené koření - pokud nezvolíte slaný druh sýra, pak dle chuti lehce přisolte) a olivy. Směs lehce hnětejte a pak jí naplňte vydlabaná rajčata, aby měla nahoře bílou čepici ze sýru. Uloţte je mezi brambory tak, aby se nepřeváţila a sýr nevytekl. Zapékací misku přikryjte víkem nebo alobalem a pečte v předehřáté troubě (při teplotě asi 200 °C) tak dlouho, dokud brambory nezměknou, sýr se nerozteče a rajčata nezměknou (asi 30 aţ 40 minut).

Rychlá červená omáčka s černými olivami 2 lţíce řepkového oleje 1 středně velká ţlutá cibule 4 strouţky česneku 4 šálky rajčat 1/3 šálku nakrájených sušených rajčat 1/3 šálku černých oliv bez pecky

3 lţíce nakrájené petrţelky 3 lţíce nakrájené čerstvé bazalky 3 lţíce olivového oleje 2 lţíce vinného octa Sůl Koření

Olej rozehřejeme na střední teplotu, přidáme najemno nakrájenou cibuli, necháme zesklovatět. Přidáme třený nebo prolisovaný česnek, pak přidáme rajčata. Necháme 15 minut dusit. Přidáme olivy a necháme vydusit všechnu šťávu z rajčat. Přimícháme bazalku a petrţelku. Přimícháme olivový olej a vinný ocet a za častého míchání dusíme 5 minut. Ochutíme solí a kořením dle chuti. Podáváme s těstovinami nebo jako ke grilované zelenině. Jako předkrm můţeme omáčkou namazat krajíčky křupavého chleba.



Těstoviny s hráškem 500 g těstovin 3 lţíce olivového oleje 1 velká cibule 6 strouţků česneku na plátky 300 g sladkých cherry rajčat ¼ šálku nasekané bazalky nebo 1 lţička sušené 1 lţička sušeného oregana Sůl 250-300 g zmrazeného hrášku 2 šálky vody z těstovin 1 lţíce lněného oleje s citronem 3 lţíce strouhaného ovčího sýra (nebo podle obliby) V mírně osolené vodě uvaříme těstoviny. Vodu nevylijeme úplně, schováme si 2 šálky. Uvařené těstoviny vloţíme do mísy. Kdyţ se těstoviny vaří, v pánvi rozehřejte olivový olej, přidejte cibuli, česnek, rajčata a bazalku s oreganem. Ochuťte solí. Asi 15 minut poduste pod poklicí – za občasného míchání. Omáčka bude mít krémovou konzistenci. Přidejte hrášek s vodou z těstovin, dobře promíchejte. Přikryjte poklicí a ještě 5 minut povařte. Hrášek se prohřeje a omáčka zhoustne. Ochutnejte, případně dochuťte. Omáčkou přelijte těstoviny v servírovací míse a promíchejte. P O M A Z Á N K Y, P Ř Í L O H Y:

Pomazánka s tvarohem 1 měkký tvaroh 25 oliv 1 paprika

1 malá cibulka Sůl Čerstvé pečivo

Vypeckované olivy, cibulku a papriku nasekáme najemno a smícháme s tvarohem. Dochutíme solí a kořením dle chuti. Maţeme na pečivo a zdobíme krouţky nakrájených oliv.

O ČEM BUDE PŘÍŠTĚ: Ve středu 14. 4. 2010 - Domácí pekárny Peče někdo ve Vašem okolí dobrý chléb? Zjistěte pro nás ten výtečný recept! Domácí pekárny ale umí nejen chleba, třeba najdete a vyzkoušíte i něco takového. Pokud pekárnu máte doma, vyzkoušejte něco nového, nebo přineste ozkoušený recept, jste pro?



OLIVY A OLIVOVÝ OLEJ

Recommend Documents