Olga Kozáková: Rusko se člověku zaryje pod kůži Čtyři naši studenti strávili část letního semestru v Rusku. Studovali na škole v Iževsku, což je v rámci ruské federace hlavní město Udmurtské republiky s více než 600 000 obyvateli. Zeptali jsme se jich, jak se jim pobyt v Rusku líbil.
Několik postřehů ze studijního pobytu v Rusku od Olgy Kozákové, Kristýny Hájíčkové a Lucie Hepnarové. Tři osoby, tři různé úhly pohledu na Rusko... Zdál se Vám zahraniční pobyt dlouhý, nebo Vám naopak rychle utekl? Zůstali byste v Rusku i déle, kdyby to šlo? LH: Zahraniční pobyt se mi chvílemi zdál dlouhý, chvílemi zase rychle utíkal. V Rusku bych nezůstala déle, a to především kvůli mým přátelům a rodině, na které jsem se už těšila. Nicméně jsme si vytvořili nové přátele, a pokud bude příležitost, ráda bych je opět navštívila. OK: Zůstala bych klidně další 3 měsíce. Nebo aspoň do konce semestru, abych si tam zažila i léto… Nebáli jste se, že hlavně zpočátku nebudou Vaše jazykové znalosti dostatečné? Jaké to pak bylo ve skutečnosti? LH: Zpočátku jsem se samozřejmě bála, protože jsem nikdy dříve na tak dlouhou dobu v zahraničí nebyla, a už vůbec jsem tam nestudovala v cizím jazyce. Ve skutečnosti jsem se ale bát nemusela, všichni naši vrstevníci se také učili anglicky, a studijní pobyt je skvělou příležitostí si jazyk procvičit. KH: Nešlo ani tak o znalosti, jako umět a nebát se je použít, což mi první měsíc pobytu dělalo potíže, ale třetí měsíc jsem už s jazykem neměla problém. Jak náročné bylo studium v cizím jazyce? Jak byste srovnali náročnost studia na MVŠO a na Vaší zahraniční škole? OK: Absolvovala jsem i výuku v angličtině na MVŠO a úroveň je srovnatelná, protože je přednášejícím jasné, že stejně jako oni sami, ani studenti nejsou rodilými mluvčími. Nároky jsou tak nižší. KH: Studium v anglickém jazyce bylo náročné, především reagovat na učitele a jejich dotazy okamžitě a bez přípravy. Co se týče náročnosti jednotlivých předmětů, dle mého byly o trochu méně náročné než předměty na MVŠO. Což kvůli anglickému jazyku bylo dobře a jsem za to vděčná. LH: Co se týká náročnosti, byly tam i náročnější i lehčí předměty. Učitelé však byli velmi vstřícní. Pokud jsme něčemu nerozuměli, byli klidně ochotni probrat celou látku od začátku.
Co Vám v Rusku nejvíce chybělo? OK: Jednoznačně pitná voda! Nebo alespoň užitková voda v takové kvalitě, aby se v ní dalo bez problémů koupat, a to bez obav z mé reakce (mám kožní alergii) ...na druhou stranu teď mi v Čechách chybí půlnoční procházky do lesa ke studánce pro vodu, takže záleží na úhlu pohledu Z těch běžných věcí to bude asi mléko, které by nechutnalo po plastu, a samozřejmě rodina a přátelé! Co se Vám na Rusku nejvíce líbilo? OK: Studentský život, klid a procházky po zamrzlém jezeře. KH: Z Ruska se mi nejvíce líbila Kazaň, což je pro mě nejhezčí město, co jsem v Rusku viděla. Dále pak v samotném Iževsku kostel sv. Michala, monument a místní jezero. Líbilo se mi zde také náměstí v zimě, na kterém se nacházela spousta krásných ledových soch. Jací se Vám zdáli Rusové a Rusko samotné? Můžete zkusit srovnat mentalitu Rusů a Čechů? V čem je Česká republika výrazně jiná než Rusko? OK: Rusko je zvláštní území, do kterého se nedá zamilovat jako do jiných zemí, ale člověku se zaryje pod kůži, ať už v jakémkoli slova smyslu. Rusové mají naprosto odlišnou mentalitu, protože byť částečně leží v Evropě, myšlení mají všichni východní. Kromě ekonomických center se všude řídí heslem „no stress" a nikdo nikam nespěchá, na přechodech řidiči s úsměvem pouští stařenky a omladina pomáhá vstát dědouškům, kterým se na zledovatělé cestě rozjely berličky - něco v Čechách naprosto nepředstavitelného. Největším rozdílem je pro mě nezdravě fanatický patriotismus, ať už politický nebo armádní. KH: Rusové, alespoň ti které jsme poznali, jsou velice milí a hodní. Je ovšem problém, že velice málo obyvatel umí mluvit anglicky, takže domluvit se zde není úplně jednoduché. Také nejsou příliš zvyklí na cizince a ti jsou pro ně vzácností. Rusko samotné, mi oproti ČR přijde zaostalé. Z mého pohledu totiž Rusové dbají na to, jak vypadají, záleží jim na tom, co mají na sobě, ale je jim úplně jedno jak a v čem žijí. Jaký byl přístup školy k Vám, jakožto zahraničním studentům? Probíhaly během semestru nějaké akce pro zahraniční studenty a bylo jich dostatek? OK: Škola se o nás v podstatě nestarala, až když jsme jim řekli, že v Čechách je trochu jiný systém péče o studenty, připravili pro nás exkurze do muzeí. S některými vyučujícími jsme navázali přátelský vztah a chodili jsme do barů. Každopádně když byl nějaký problém, všichni se nám snažili pomoct! Jak jste vycházeli s penězi? Museli jste pobyt sponzorovat i z vlastních zdrojů, nebo vše pokrylo stipendium? Jaký je zhruba vztah tamních cen (jídlo, MHD apod.) k cenám českým? LH: Stipendium nám pokrylo cestu tam a zpět, ubytování hradila tamní univerzita a na zbytek jsme museli použít vlastní zdroje. Co se týká cen potravin, je srovnatelná s
českými cenami až na ovoce a zeleninu - ty jsou výrazně dražší než v ČR. Velmi levné tam měli taxi služby a volání, naopak jídlo a pití v restauracích měli dražší než zde, a stejně tak i oblečení. Jak moc jste cestovali? Je v Rusku hodně co k vidění? Případně navštívili jste v rámci pobytu i nějakou jinou zemi? KH: Cestovali jsme pouze na výlet do 6 hodin vzdáleného města Kazaň a při zpáteční cestě jsme si prohlédli Moskvu. V těchto dvou velkých městech je rozhodně co k vidění. V samotném Iževsku kromě kostela sv. Michala, monumentu a krásného jezera toho zas tak moc není. Navštívili jsme zde alespoň vše, co se dalo - dvě muzea, zoopark a místní automobilku. Rovněž jsme si zajeli do vesničky kousek od našeho města, kde se každoročně pořádá pálení Máslenice (ruský svátek loučení se zimou). To byl nádherný výlet! Čím Vás z Vašeho pohledu tento zahraniční pobyt nejvíce obohatil? OK: Otevřel mi oči a pomohl mi ujasnit si, co v životě chci a naopak nechci. Ať už v otázce životního tempa v Evropě, lidských vztazích nebo toho, že vše je možné, stačí aspoň trochu chtít... KH: Určitě jsou to jazykové znalosti, ať už angličtina nebo základy ruštiny. Dále nové zkušenosti, zážitky, poznání nových míst, kultur, navázání nových známostí a přátelství. LH: Nejvíce se mi líbilo poznávání nových kultur, a to nemluvím jen o ruských kulturách. V naší ubytovně se nacházelo mnoho cizinců a tím i mnoho národů, bylo tedy mnoho příležitostí poznat i jejich mentalitu a zvyky. Každou sobotu se také pořádaly večery pro cizince v jedné kavárně, kdy na každý večer bylo nachystáno jiné téma, a různé národy si tak vyměňovaly své zkušenosti a zvyky z vlastní země. Kdybyste měli zahraniční pobyt shrnout jednou větou, jak by zněla? KH: Kdo nezažil, nepochopí! OK: Eto Russia... (Rusko bych všem rozhodně doporučila. Hodně cestuji po Evropě a myslela jsem si, že po létě v Maďarsku už mě nic nepřekvapí, ale Rusko je úplně jiná sféra, která ovšem není pro slabší povahy...) LH: Skvělá příležitost a zkušenost doprovázená úžasnými lidmi, kterou doporučuji všem!
