Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
Teorie mezinárodních vztahů 1. Realismus a liberalismus v teorii mezinárodních vztahů (geneze obou přístupů, vzájemné odlišnosti a slabiny v diskuzích o klíčových tématech – anarchie, spolupráce, stát, konflikt – vybraní autoři – povinně Carr, Angell, Waltz a Keohane, další dle uvážení studenta) 2. Neomarxismus v teorii mezinárodních vztahů (geneze přístupu, vztah k realismu a liberalismu, diskuze o klíčových tématech – anarchie, spolupráce, stát, konflikt – vybraní autoři – povinně Wallerstein, Rosenberg, Cox, další dle uvážení studenta, kritika přístupu) 3. Konstruktivismus a poststrukturalismus v teorii mezinárodních vztahů (geneze přístupu, vztah k realismu a liberalismu, diskuze o klíčových tématech – anarchie, spolupráce, stát, konflikt – vybraní autoři – povinně Onuf, Wendt, Ruggie další dle uvážení studenta, kritika přístupu) 4. Od kolonialismu k rozvoji (legitimizace a postupná delegitimizace kolonialismu - příklady, klasické teorie rozvoje – teorie modernizace, pluralistické teorie rozvoje – příklady; motivy poskytování rozvojové pomoci ve vztahu k realismu, liberalismu a neomarxismu) 5. Moderní rozvojové teorie (postkolonialismus, lidský rozvoj a lidské možnosti, kritické teorie rozvoje – teorie závislosti, ekonomický liberalismus, feminismus, škola třetího světa, rozvojová antropologie; příklady uplatnění v praxi) 6. Klasické geopolitické teorie (geneze geopolitického přístupu k mezinárodním vztahům, základní koncepty geopolitiky a jejich srovnání v díle klasických autorů - Mahan, Mackinder, Haushofer) a kritická geopolitika (geneze přístupu, proměna základních geopolitických konceptů, O´Tuathail) 7. Geopolitika a geostrategie v období studené války a současnosti (po roce 1991) (Spykman, Cohen, de Seversky) - geopolitické aspekty zahraniční politiky vybraných mocností (SSSR/Rusko, USA, Velká Británie, Čína, Indie, Turecko, Írán, apod.) 8. Teorie regionu ve společenských vědách (definice a příklady makroregionů, mezinárodních, transnacionálních, mezihraničních, intrastátních a pohraničních politických regionů) teorie regionu v politické geografii a MV (např.Glassner, Hettne, Wunderlich) 9. Teorie regionálních integračních procesů do příchodu nového regionalismu 10. Nový regionalismus, porovnání se „starým“ regionalismem, proměna přístupu k analýze, příklady regionálních integračních procesů, na kterých lze rozdílnosti demonstrovat 11. Konceptualizace bezpečnosti v klasických teoriích MV, vliv realismu a liberalismu na bezpečnostní politiky velmocí v době studené války, Anglická škola 12. Současná pojetí bezpečnosti. Konstruktivismus – Kodaňská škola (Buzan Waever), postmarxismus a bezpečnost (Neocleous), Pařížská škola (Bigo). 13. Koncept kultury a civilizace v oboru mezinárodní vztahy, využití a kritika konceptů civilizace a kultury, vybraní autoři (povinně Huntington, Said, další dle uvážení studenta). 14. Konceptualizace různých pojetí občanské společnosti. Současné myšlení o občanské společnosti – liberální, republikánská a kritická tradice. 15. Proměny charakteru ozbrojených konfliktů a trendy v jejich výskytu od 60. let 20. století do současnosti. 16. Koncept moci v mezinárodních vztazích, zdroje moci, typy moci, polarita systému, diskuze polarita-stabilita, koncept regionálních mocností, koncept středních mocností
Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
17. Klasické koncepty mezinárodní politické ekonomie (geneze podoboru, klíčové myšlenkové směry a jejich slabiny - merkantilismus, Laissez faire, welfare state – vybraní autoři - povinně Smith, Ricardo, Marshall, Keynes, Friedman další dle uvážení studenta) 18. Tvorba dat ve výzkumu (techniky rozhovorů, dotazníkové šetření, fokusní skupiny, pozorování a etnografie) 19. Analýza dat ve výzkumu (obsahová analýza, dramaturgická analýza, základní statistické kategorie a postupy, analýza vizuálních dat, ideáltypy a případové studie) Doporučená literatura
Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
Globální studia 1. Globální občanská společnost (geneze konceptu, teoretické přístupy ke globální občanské společnosti, funkce a aktéři) 2. Proměna role státu ve vztahu k dalším aktérům mezinárodních vztahů (výzkum nestátních aktérů v oboru MV, definice a příklady; stát a státnost ve vztahu k NGOs, nadnárodním korporacím, global cities a dalším aktérům dle uvážení studenta) 3. Regionální integrační procesy (současné teoretické přístupy k IP a jejich konfrontace s praktickými příklady, evropský integrační proces ve srovnání s integracemi v jihovýchodní Asii, Latinské a severní Americe) 4. Formování makroregionu Evropa (historické proměny vymezení Evropy, hlavní kulturní a politické znaky, vymezení Evropy vůči ostatním makroregionům) 5. Vývoj transatlantické spolupráce po skončení studené války (koncept atlantismu, témata spolupráce a oblasti sporů či konkurence ve vztazích USA s evropskými mocnostmi; povinně Německo, Francie, Velká Británie, další dle uvážení studenta) 6. Nové typy mocností v mezinárodním systému - zahraniční politika vybraných regionálních (Brazílie, Írán, Indie, Čína, JAR) a středních (Kanada, Austrálie, Norsko, Nizozemí) mocností v soudobém mezinárodním systému 7. Rozvojové země v mezinárodním systému 21. století - analýza postavení rozvojových zemí v ekonomických a politických vazbách současnosti (mezinárodní obchod, problematika zadlužení a oddlužení, spolupráce Jih-Jih, spolupráce na půdě OSN a v jiných politických platformách; demonstrace argumentů na vybraném regionu) 8. Vybrané problémy rozvojových zemí – chudoba, její konceptualizace a měření a vztah k dalším problémům (hlad, HIV/AIDS otázka gender, degradace životního prostředí; demonstrace argumentace na vybraném regionu) 9. Vývoj rozvojových politik ve 2. polovině 20. století, hlavní témata a praktické přístupy k problematice rozvoje, OSN a další dárci v rozvoji 10. Humanitární pomoc v současném mezinárodním systému (vymezení humanitární vs. rozvojové aktivity, zásady a cíle, problémy a kritika), humanitární pomoc na vybraném příkladu (např. ČR jako donor humanitární pomoci) 11. Globální vládnutí jako teoretický koncept (geneze konceptu globálního vládnutí v oboru MV, globální vláda versus globální vládnutí, klíčoví autoři, kritika konceptu) 12. Finanční a ekonomický management současného mezinárodního systému (Brettonwoodské instituce a jejich činnost, historie, zásady a cíle, kritika) 13. Mezinárodní spravedlnost (geneze konceptu v oboru MV, příklady z praxe - mezinárodní tribunály a soudy, ICC, jejich vývoj, cíle a zásady, kritika, případová studie vybrané instituce) 14. Mezinárodní a globální veřejné statky (definice a příklady, správa mezinárodních veřejných statků) 15. OSN: institucionální rámec a ideový základ organizace. (Společnost národů a Organizace spojených národů jako nástroj budování globálního řádu svěřené činnosti a institucionální rámec ve vztahu k jednotlivým aktivitám). 16. Reforma hlavních orgánů a proměna agendy OSN po skončení studené války (nové výzvy a strategie v oblasti rozvoje, peacekeepingu, postkonfliktní rekonstrukce, mezinárodních konfliktů a s tím související proměny institucionálního nastavení organizace).
Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
Doporučená literatura Bezpečnostní studia 1. Management konfliktů na půdě OSN (nástroje hlavních orgánů OSN k řešení sporů, mírové řešení sporů, peacekeeping, peace enforcement, konceptualizace; příklady užití jednotlivých typů nástrojů managementu v praxi) 2. Humanitární intervence v současném mezinárodním systému (geneze konceptu v oboru mezinárodní vztahy, teoretické ukotvení – koncept lidských práv, definice genocidy, teorie spravedlivé války a další dle uvážení studenta; praktické příklady) 3. Vývoj přístupů k postkonfliktní rekonstrukci v oboru MV a politické praxi 4. Teorie a koncepty slabé státnosti a jejich aplikace na vybraný stát (geneze konceptu, vymezení klíčových pojmů failed/failing/collapsed/quasi state, možnosti měření rozpadu státu, analýza vnitřního rozpadu vybraného případu – např. Somálsko, Afghánistán, Irák, Kolumbie, Súdán, Moldavsko, Kosovo) 5. Slabá státnost jako fenomén soudobého mezinárodního systému (dopady existence slabých a rozpadlých států na soudobý mezinárodní systém a mezinárodní bezpečnost, analýza vybraného problému - pirátství, mezinárodní terorismus, ilegální obchod, apod. - ve vztahu k rozpadu státu) 6. Národní bezpečnost (geneze konceptu v oboru mezinárodní vztahy a zdůvodnění důležitosti tématu, klíčové koncepty a související autoři – povinně diskuze k bezpečnostnímu dilematu, další dle uvážení studenta - a kritika konceptu; příklady využití v praxi) 7. Lidská bezpečnost (geneze konceptu v oboru mezinárodní vztahy a zdůvodnění důležitosti tématu, klíčové koncepty a autoři – povinně Sen, další dle uvážení studenta - a kritika konceptu; příklady využití v praxi) 8. Societální bezpečnost (geneze konceptu v oboru mezinárodní vztahy a zdůvodnění důležitosti tématu, klíčové koncepty a související autoři – povinně societální bezpečnostní dilema a diskuze o etnických konfliktech, další dle uvážení studenta – kritika konceptu; příklady využití v praxi) 9. Energetická bezpečnost (geneze konceptu v oboru mezinárodní vztahy a zdůvodnění důležitosti tématu, klíčové koncepty a související autoři – povinně evropská energetická bezpečnost další dle uvážení studenta – kritika konceptu; příklady využití v praxi) 10. Environmentální bezpečnost (geneze konceptu v oboru mezinárodní vztahy a zdůvodnění důležitosti tématu, klíčové koncepty a související autoři – povinně Homer-Dixon, další dle uvážení studenta – kritika konceptu; příklady využití v praxi) 11. Možnosti klasifikace a měření konfliktů při analýze a příklady jejich využití (typologie konfliktů, srovnání databází Conflictbarometer a UCDP/PRIO, měření intenzity konfliktu, konfliktní cyklus) 12. Teorie regionálních bezpečnostních komplexů (předchůdci konceptu – Deutsch, ukotvení teorie v systémové teorii MV a v kritických bezpečnostních studiích, možnosti a limity aplikace; praktické příklady) 13. Spolupráce v oblasti bezpečnosti (kolektivní obrana a kolektivní bezpečnost, security communities, bezpečnostní spolupráce na transnacionální úrovni) 14. Vývoj Severoatlantické aliance po skončení studené války (diskuze o rozšíření, redefinice cílů, boj proti terorismu) a vývoj regionálních bezpečnostních organizací mimo euroatlantický prostor
Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
15. Politický extremismus a radikalismus - rozlišení pojmů, teoretické přístupy, vybrané typologie a jejich aplikace 16. Soudobý politický extremismus a radikalismus - příklady z České republiky, vybrané západní země a příklad nezápadního extremismu 17. Terorismus - vymezení pojmu, typologie, historické etapy a jejich hlavní charakteristiky, aplikace na vybraný případ
Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Dějiny mezinárodních vztahů Formování mezinárodního systému v období 17. - 18. století Evropský systém v období 19. století. Vliv velmocenské politiky na mimoevropské oblasti První světová válka a její vliv na proměny mezinárodních vztahů. Analýz a činnosti Společnosti národů Druhá světová válka jako první krok ke studené válce. Počátky období studené války Dějiny mimoevropských oblastí v 19. století Dekolonizace Studená válka – příčiny vzniku, hlavní milníky, ukončení konfliktu. Kritická analýza a teorie studené války Mezinárodní role a statut Československa v mezinárodních vztazích od roku 1918 Mezinárodní role a statut ČR v mezinárodních vztazích, analýza členství v mezinárodních organizacích Dějiny západní hemisféry v 19. a 20. století
Okruhy Státních závěrečných zkoušek pro navazující magisterský obor Mezinárodní vztahy
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Evropský regionalismus Evropa jako světový region; ekonomické, politické a bezpečnostní postavení Evropy v soudobém mezinárodním systému Transhraniční regiony Evropy – tradiční regiony, euroregiony Politicky konfliktní regionalismus v Evropě, regionální politická hnutí a secesionistické a autonomistické tendence Regionální/strukturální politika EU: pojmy, nástroje, cíle a úkoly Historicko-teritoriální formování a politika v regionu Západní Evropa Historicko-teritoriální formování a politika v regionu Střední Evropa Historicko-teritoriální formování a politika v regionu německy mluvící země Historicko-teritoriální formování a politika v regionu Východní Evropa a Rusko Historicko- teritoriální formování a politika v euroatlantickém regionu Historicko-teritoriální formování a politika v regionu Jihovýchodní Evropa Historicko-teritoriální formování a politika v regionu Pobaltí Historicko-teritoriální formování a politika v regionu Středomoří