OKRES. RYCHNOV NAD KNùÎNOU. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU

CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR KRÁLOVÉHRADECKO

Královéhradecko

1

OKRES RYCHNOV NAD KNùÎNOU

2

1 Orlické hory – ¤íãky, v pozadí Anensk˘ vrch. 2 Z Orlick˘ch hor se podél potokÛ ‰ífií do niÏ‰ích poloh devûtsil bíl˘ (Petasites albus).

Na pfiedcházející stranû: Orlické hory – pohled od Mnichové na obec Jedlová.

182

RK 2

Plo‰nû pomûrnû velk˘ (998 km2) hraniãní okres sahá od nivy Orlice aÏ po hfibety Orlick˘ch hor. Na severu dosahuje témûfi k nivû Metuje, na západû k âeskému Mezifiíãí a Tfiebechovicím pod Orebem, jiÏní a jihov˘chodní hranice je zhruba vymezena údolím Tiché Orlice, na v˘chodû údolím Divoké Orlice. Nadmofiská v˘‰ka roste plynule od jihozápadu k severov˘chodu od 238 m v údolí Tiché Orlice po více neÏ 1000 m ve vrcholov˘ch partiích Orlick˘ch hor. Nejvy‰‰ím bodem okresu je nejvy‰‰í kóta Orlick˘ch hor – Velká De‰tná (1115,0 m n. m.). Nejsevernûj‰í bod okresu (50° 23’ 03” s. ‰.; 16° 18’ 33” v. d.) se nachází na hfibetu, 1 km severnû od obce Ole‰nice v Orlick˘ch horách. NejjiÏnûj‰í bod (50° 02’ 22” s. ‰.; 16° 11’ 55” v. d.) nalezneme na okraji lesíka, 1,5 km jihojihozápadnû od obce Kostelecké Horky. Nejzápadnûj‰í bod (50° 18’ 10” s. ‰.; 15° 58’ 21” v. d.) leÏí v poli, v údolí SmrÏovského potoka 2,5 km západoseverozápadnû od obce Králova Lhota.

Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 09’ 12” s. ‰.; 16° 35’ 16” v. d. ) nalezneme v zákrutu fieky Divoká Orlice, 1 km od Zemské brány. Z geologického hlediska se v˘raznû li‰í pohraniãní horské partie okresu od vnitrozemsk˘ch. Horská oblast (Orlické hory, ãásteãnû i Podorlická pahorkatina) je tvofiena pfieváÏnû metamorfovan˘mi horninami (krystalick˘mi bfiidlicemi) starohorního aÏ prvohorního stáfií, které fiadíme k orlicko-kladskému, zábfieÏskému a novomûstskému krystaliniku. Na hfibetu a rozsochách Orlick˘ch hor pfievaÏují rÛzné typy rul a migmatitÛ jádra orlicko-kladské klenby se svory, fylity, metabazity (zejména zelen˘mi bfiidlicemi) a amfibolity. Mnohem vzácnûj‰í jsou kfiemence, krystalické vápence, erlany a serpentinity. Men‰ích rozmûrÛ, ale geomorfologicky v˘razná, jsou tûlesa magmatitÛ, místy otevfiená tûÏbou kamene, napfi. gabrodiorit na ·piãáku u Plasnice, granodiorit a kfiemenn˘ diorit u Javornice a Pot‰tejna, gabro u Pûãína atd.

Okres Rychnov nad KnûÏnou Z pokryvn˘ch jednotek se v severozápadním podhÛfií (na Dobfiansku a Kounovsku) zachovaly zbytky ãervenohnûd˘ch permsk˘ch usazenin (slepencÛ aj.). Mnohem rozsáhlej‰í jsou zdej‰í sedimenty svrchnokfiídového stáfií, severov˘chodního okraje ãeské kfiídové pánve. Zbytky kfiídov˘ch usazenin nalezneme i v oblasti Orlick˘ch hor, napfi. v Orlickozáhorské brázdû pfii horním toku Divoké Orlice a na sníÏeném hfibetu v okolí Barto‰ovic a âiháku.

Nejstar‰í jsou cenomanské pískovce a slepence peruckého a korycanského souvrství, hojnû se vyskytující i v severní ãásti litické antiklinály (svah Chlumu a Jahodové). Rozsáhlá oblast Orlické tabule a v˘chodního v˘bûÏku V˘chodolabské tabule je tvofiena pfieváÏnû jemnozrnn˘mi usazeninami (slínovci, prachovci, jemnozrnn˘mi pískovci aj.) bûlohorského, jizerského a bfiezenského souvrství (tj. turon aÏ coniak). Tyto horniny, sou-

Lokality s ã. 15–34 leÏí v CHKO Orlické hory.

RK 3

183

Královéhradecko KRAJINN¯ POKRYV

hrnnû oznaãované jako opuky, jsou odkryty napfi. v údolích Divoké Orlice, Zdobnice (v Pekle), KnûÏné (nad Rychnovem nad KnûÏnou), Zlatého potoka i jinde. V podhÛfií a na âeské tabuli jsou horniny star‰ích geologick˘ch jednotek pokryty pfieváÏnû ãtvrtohorními (vzácnûji tfietihorními) fiíãními usazeninami (terasov˘mi ‰tûrkopísky), tûÏen˘mi napfi. ve v˘chodním okolí T˘ni‰tû nad Orlicí. Místy, napfi. kolem toku Orlice a Divoké Orlice, se zachovaly eolické usazeniny (spra‰e a váté písky). âtvrtohorního stáfií jsou také drobná tûlesa chemogenních vápencÛ (traver184

RK 4

tinÛ), napfi. u Boleho‰tû (vytûÏené loÏisko), Slatiny nad Zdobnicí aj. Geomorfologové dûlí území okresu jednak do krkono‰sko-jesenické (sudetské) soustavy, jednak do soustavy âeská tabule. Do krkono‰sko-jesenické soustavy patfií – severní polovina geomorfologického celku Orlické hory, zaujímající podcelek De‰tenská hornatina a men‰í ãást podcelku Mladkovská vrchovina – pfiilehlé podhÛfií fiazené do podcelku Podorlická pahorkatina, konkrétnû jiÏní ãást okrsku Náchodská vrchovina a pfiilehlá ãást okrsku Îamberecká pahorkatina. âeská tabule zasahuje na území

Okres Rychnov nad KnûÏnou okresu dvûma geomorfologick˘mi celky. Severnûj‰í na Dobru‰sku, T˘ni‰tsku, Rychnovsku, Kostelecku a Vambersku náleÏí do Orlické tabule a jejího okrsku Tfiebechovická tabule, nejjiÏnûj‰í cíp okresu v okolí Pot‰tejna zasahuje do Svitavské pahorkatiny (okrsku âeskotfiebovská vrchovina). Podnebí okresu je v˘raznû závislé na nadmofiské v˘‰ce a mûní se od teplého a suchého v nejniÏ‰ích polohách v nivû Orlice aÏ po velmi chladné a vlhké ve vrcholov˘ch partiích Orlick˘ch hor. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu dosahuje mimo horské oblasti 7 °C, ve vegetaãním období 13 °C. Období, kdy se prÛmûrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu, zde zaãíná prÛmûrnû 1. 12. a konãí 1. 3. Období bez mrazÛ trvá prÛmûrnû 280 dnÛ v roce, poslední mrazové dny se objevují do konce dubna. PrÛmûrné roãní úhrny atmosférick˘ch sráÏek dosahují 650 aÏ 800 mm, pfiibliÏnû polovina z tohoto mnoÏství (400–450 mm) pfiipadá na vegetaãní období. Poãet dnÛ se snûhovou pokr˘vkou se pohybuje kolem 60, první sníh se objevuje kolem 21. listopadu, poslední v druhé polovinû bfiezna. Trnky rozkvétají v posledních dnech dubna nebo poãátkem kvûtna. Klimatick˘m podmínkám Orlick˘ch hor, které jsou v˘raznû odli‰né od podmínek níÏe poloÏen˘ch ãástí okresu je vûnována pozornost v kapitole CHKO Orlické hory. ¤íãní síÈ je pomûrnû hustá. V˘chodní, jiÏní a jihozápadní ãástí okresu protéká Divoká Orlice, pramenící v Polsku, nedaleko za státní hranicí, v ra‰elini‰tích Topjeliska. Vût‰ím pfiítokem Divoké Orlice je Bûlá, která pramení v Orlick˘ch horách pod SedloÀovsk˘m vrchem u De‰tného. JiÏnû od Uhfiínova v Orlick˘ch horách pramení nejvût‰í pfiítok Bûlé – KnûÏná. Dal‰ím pfiítokem Divoké Orlice je Zdobnice, pramenící pod Velkou De‰tnou. Od jihov˘chodu pfiitéká do okresu Tichá Orlice a spojuje se s Divokou Orlicí u T˘ni‰tû nad Orlicí, odkud dále pokraãuje jako Orlice. Ta opou‰tí území okresu u ·tûnkova. Nejzápadnûj‰í ãást okresu odvodÀuje Dûdina, v horním toku oznaãovaná jako Zlat˘ potok, se-

1

ver odvodÀuje Ole‰enka ústící do Metuje. Horní toky tûchto fiek (kromû Dûdiny) jsou charakteristické hluboce zafiezan˘mi údolími a balvanit˘mi fieãi‰ti s mnoha pefiejemi. Divoká Orlice od Kostelce nad Orlicí a Tichá Orlice od âermné mají jiÏ charakter níÏinn˘ch fiek s volnû meandrujícím korytem. Orlice je jednou z posledních témûfi neregulovan˘ch ãesk˘ch fiek. Podél obou jejích bfiehÛ leÏí desítky mrtv˘ch ramen, vyvinut˘ch pfieváÏnû pfiirozenou cestou, s pÛvodní kvûtenou a zvífienou. Na Orlici lze sledovat vznik mrtv˘ch ramen a jejich v˘voj od nejmlad‰ích, právû vytvofien˘ch, aÏ po úplnû zazemnûné a zarostlé ol‰inami a luÏními porosty. Orlice se tak stává Ïivou ukázkou v˘voje fiíãních ekosystémÛ. Rozmanitost geologického podloÏí zpÛsobuje pestré sloÏení pÛd. PfievaÏují hnûdé pÛdy – kambizemû. Kambizem typická (nasycená) na svahovinách pevn˘ch opuk, ojedinûle na svorech a fylitech, tvofií samostatné

1

Rybník Velká Houkvice.

RK 5

185

Královéhradecko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE

celky mezi Rychnovem nad KnûÏnou a Dobru‰kou, také v celém jihov˘chodním aÏ severozápadním okolí okresního mûsta aÏ k hranicím s Ústeckoorlick˘m okresem a dále mezi Kostelcem nad Orlicí a Opoãnem i jiÏnû od Doudleb nad Orlicí a Vamberka. Mezi Solnicí a Chábory nalézáme i men‰í okrsek kambizemû pseudoglejové. Kambizem arenická se vyvinula na terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích 186

RK 6

(místy se, na men‰ích plochách, stfiídajících s bezkarbonátov˘mi písky). LeÏí mezi nivami Tiché a Divoké Orlice i po obou bfiezích koryta Orlice kolem T˘ni‰tû nad Orlicí, kde se stfiídá s doprovodn˘m podzolem kambick˘m. Kyselá varieta kambizemû typické na svahovinách svorÛ a fylitÛ lemuje celé podhÛfií Orlick˘ch hor severozápadnû od Rokytnice v Orlick˘ch horách aÏ k Novému Hrádku (u hranice s okre-

Okres Rychnov nad KnûÏnou

1

sem Náchod). Kolem Kobylinky (666 m n. m.) najdeme tento pÛdní typ i na svahovinách bezkarbonátov˘ch permsk˘ch hornin. Mezi Liticemi a Javornicí (v˘chodnû od Vamberka a Rychnova nad KnûÏnou) se vyvinuly na svahovinách nevápnit˘ch pískovcÛ âeské vysoãiny vût‰í celky kyselé variety kambizemû arenické a ménû zastoupené kyselé variety kambizemû typické. V jihov˘chodním i severov˘chodním v˘bûÏku okresu u hranic s Polskem se nachází na svahovinách nevápnit˘ch pískovcÛ permsk˘ch hornin silnû kyselá varieta kambizemû arenické. PodhÛfií Orlick˘ch hor i jejich stfiední a niÏ‰í polohy od hranic s okresy Náchod a Ústí nad Orlicí zaujímá kambizem dystrická na svahovinách svorÛ, fylitÛ, rul a granulitÛ. Vlastní masiv Orlick˘ch hor je v horních a vrcholov˘ch partiích pokryt podzolem typick˘m a kambick˘m na svahovinách uveden˘ch kysel˘ch metamorfick˘ch hornin. Podzoly jsou

v niÏ‰ích polohách mnohde vystfiídány kryptopodzoly (typick˘m, rankrov˘m). Na skalnat˘ch v˘chozech kysel˘ch hornin leÏí nevelké, nepravidelné plochy rankerÛ (typického a kambického), místy i litozemû (silikátové variety). V oblasti Semechnice – Kostelec nad Orlicí – Vamberk – Rychnov nad KnûÏnou a severnû od Opoãna vznikl na pomûrnû velkém území souvisl˘ pokryv hnûdozemû luvické (se znaky slabého oglejení) na spra‰ov˘ch hlínách. Mezi Dobru‰ku a severní hranicí okresu a také jiÏnû od Doudleb nad Orlicí zasahuje z Náchodska hnûdozem typická s hnûdozemí luvickou a akcesorick˘m pseudoglejem. JiÏnû aÏ jihozápadnû od Rychnova nad KnûÏnou smûrem k DoudlebÛm nad Orlicí dominuje luvizem pseudoglejová. Pseudoglej typick˘ na svahovinách hornin z opuk a na polygenetick˘ch hlínách s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí leÏí na men‰ím území západnû od Solnice, v˘chodnû a jiÏnû od Dobru‰ky a mezi Rokytnicí v Orlick˘ch horách

1 PrÛlomové údolí Divoké Orlice ústí u Pot‰tejna do hustû osídlené krajiny Tfiebechovické tabule.

RK 7

187

Královéhradecko

1

2

3

1 Na opukách v Podorlicku roste napfi. pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon). 2 Sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides) je hojn˘ druhem jarního podrostu Chropotínského háje. 3 V baÏinách na okrajích rybníkÛ rezervace U Houkvice roste ìáblík bahenní (Calla palustris).

188

RK 8

a Rychnovem nad KnûÏnou. Kolem pfiítokÛ Orlice, pramenících v Orlick˘ch horách (KnûÏná, Zlat˘ potok, ¤íãka, Zdobnice, Anensk˘ a Hlubok˘ potok aj.) se na nivních bezkarbonátov˘ch sedimentech a polygenetick˘ch hlínách vyvinul glej typick˘ (organozemní). Ve vrcholov˘ch ãástech Orlick˘ch hor se v ãetn˘ch ostrÛvcích vyskytuje vrchovi‰tní organozem typická a glejová (kolem fiíãky Ole‰enka, Polomského kopce – 1050 m n. m.), v mnoha maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch územích). Severnû od Doudleb nad Orlicí se na malém spra‰ovém pokryvu vyvinula ãernozem hnûdozemní. Severozápadní cíp okresu kolem Královy Lhoty, Vysokého Újezda a jiÏnû od Dobru‰ky pokr˘vají samostatné celky i asociace pararendziny pseudoglejové, typické, ménû i pararendziny kambizemní. Toky fiek Tiché a Divoké Orlice, Bûlé, Dûdiny, Brodce i dolního úseku Zlatého potoka ohraniãují rÛznû ‰iroké pásy fluvizemû typické a glejové na nevápnit˘ch nivních sedimentech. V záplavovém území Tiché Orlice jiÏnû od âermné smûrem k hranici s okresem Ústí nad Orlicí, se na nevápnit˘ch nivních sedimentech vyvinula ãernice glejová s glejem typick˘m (v men‰ím rozsahu i fluvizem glejová). Z fytogeografického hlediska patfií okres pfieváÏnû k mezofytiku (Orlické podhÛfií, Orlické opuky, Dolní Poorliãí), hfibet Orlick˘ch hor je fiazen do oblasti horské kvûteny (oreofytikum). Kromû Orlick˘ch hor, jejichÏ kvûtena je popsána v samostatné kapitole CHKO Orlické hory, patfií mezi nejzajímavûj‰í botanické lokality místa s povrchov˘mi v˘chozy opuky. Opuka svûdãí sv˘m vysok˘m obsahem vápníku teplomiln˘m druhÛm; mezi vzácnûj‰í fiadíme napfi. stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea) a okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). Botanicky zajímavé jsou slatinné louky vytvofiené v inundacích nûkter˘ch rybníkÛ, kde dosud rostou napfi. ostfiice Davallova (Carex davalliana), v‰ivec bahenní (Pedicularis palustris) a kosatec

sibifisk˘ (Iris sibirica). V luÏních porostech v nivû Orlice a Dûdiny a v mrtv˘ch ramenech Orlice rostou napfi. ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), ãestec (rozrazil) dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium), leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida) a stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea). Z biotopÛ vytvofien˘ch ãlovûkem jsou zajímavé zbytky kvûtnat˘ch polokulturních luk v podhÛfií Orlick˘ch hor (vût‰inu z nich zlikvidovaly rozsáhlé rekultivace na sklonku éry socialismu). Z vy‰‰ích poloh Orlick˘ch hor sem zasahují ãetná údolí potokÛ s bohat˘mi porosty bledule jarní (Leucojum vernum). Souãasná lesnatost okresu je velmi vysoká (37 %). Nejvût‰í lesní porosty, velmi po‰kozené imisemi, leÏí na svazích Orlick˘ch hor. PfieváÏnû jde o druhotné smrkové porosty, neboÈ pÛvodní pohraniãní hvozd byl vykácen jiÏ ve stfiedovûku. Dal‰í velké lesní komplexy se zachovaly na terasách Orlice. Vzhledem k vysokému podílu písãit˘ch pÛd zde má velké zastoupení borovice. Lesní celky s pfiirozen˘m dfievinn˘m sloÏením se zachovaly jen zlomkovitû. Pro nivu Orlice jsou charakteristické luÏní porosty, v podhÛfií Orlick˘ch hor jsou to doubravy a dubohabfiiny, ve vy‰‰ích polohách buãiny. V hospodáfisk˘ch lesích pfievaÏuje smrk, v nivû Orlice je ãastá i borovice. Vût‰ina lesních porostÛ je v˘raznû ovlivnûna prÛmyslov˘mi exhalacemi. Jsou vymezena tzv. pásma ohroÏení, která dávají pfiedstavu o stupni zneãi‰tûní ovzdu‰í. Pásmo ohroÏení A v nejvy‰‰ích polohách Orlick˘ch hor, zaujímá 1062 ha. Na této plo‰e odumfiou dospívající a dospûlé lesní porosty do 20 let. Nucené m˘cení lesa znamená mj. otevírání cesty vûtrÛm, které rozvracejí lesní porosty, a tak se zvy‰uje mnoÏství kalamitních tûÏeb. Pestrost biotopÛ a pfiechod od rovin k horsk˘m hfibetÛm se projevuje na druhové skladbû obratlovcÛ. V níÏinné ãásti toku Orlice hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius), pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos) a témûfi po celém toku ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a sko-

Okres Rychnov nad KnûÏnou rec vodní (Cinclus cinclus). Na Orlici trvale Ïije silnû ohroÏená vydra fiíãní (Lutra lutra), v lesních komplexech obvyklá stfiedoevropská fauna: prase divoké (Sus scrofa), jelen evropsk˘ (Cervus elaphus), srnec obecn˘ (Capreolus capreolus), ale i vzácné ptaãí druhy, napfi. ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), holub doupÀák (Columba oenas), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum) a lejsek mal˘ (Ficedula parva). V podhorsk˘ch oblastech narÛstá populace chfiástala polního (Crex crex), kfiepelky polní (Coturnix coturnix), na podmáãen˘ch lokalitách s vhodn˘mi hnízdními podmínkami h˘la rudého (Carpodacus erythrinus). V horsk˘ch lesích hnízdí kos horsk˘ (Turdus torquatus). Tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus) a tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix) patfií mezi vymizelé druhy rychnovského okresu. Dafií se zde vzácnému rejskovi horskému (Sorex alpinus), pozorován byl plch lesní (Dryomys nitedula). Mezi bezobratl˘mi najdeme ‰iroké spektrum druhÛ od teplomiln˘ch stepních prvkÛ po montánní druhy a glaciální relikty. Na vût‰inû území okresu pfievaÏuje podhorská lesní zvífiena. Teplomilná fauna proniká z v˘chodního Polabí do západní ãásti okresu a dále údolím Orlice na jihov˘chod. Nejzajímavûj‰ími zoologick˘mi lokalitami jsou opukové v˘chozy a svahy v údolí fiek a území mezi Tfiebechovicemi pod Orebem a Opoãnem. Ve zdej‰ích fragmentech pfiirozené vegetace Ïije mnoho druhÛ mûkk˘‰Û, mj. západoevropská suchomilka bûlavá (Candidula unifasciata), která u Opoãna tvofií jednu ze dvou izolovan˘ch populací v âechách. Velk˘ poãet teplomiln˘ch druhÛ hmyzu a pavoukÛ byl zji‰tûn napfi. v PR Zámûlsk˘ borek. Pozoruhodní jsou mj. stfievlíãci Ophonus stictus a Callistus lunatus, pavouci cedivka ãtyfiskvrnná (Titanoeca obscura), zápfiedník Agroeca cuprea aj. Nejzachovalej‰í faunu listnat˘ch lesÛ mÛÏeme nalézt v okolí T˘ni‰tû nad Orlicí. Byly zde nalezeny také vzácné druhy broukÛ vázané na staré duté stromy, napfi. kovafiík rezav˘ (Elater ferrugineus), kovafiík Lacon quercus

1

3

4 2

a fiada lesních druhÛ mot˘lÛ a dvoukfiídl˘ch. Na písãit˘ch terasách se star˘mi borov˘mi porosty Ïije vzácn˘ okáã bûlopásn˘ (Hipparchia alcyone). Dosud nedokonale prozkoumána je psammofilní fauna, nejpoãetnûj‰í na odlesnûn˘ch plochách velk˘ch pískoven (Ra‰ovice, Lípa). V nivû dolního toku Orlice se také dosud nachází zajímavá vodní a mokfiadní fauna. Nalezeny byly vzácné druhy váÏek, jako klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia), více neÏ 400 druhÛ dvoukfiídl˘ch, z nich 33 poprvé na území âech, a vzácné druhy pavoukÛ, napfi. slíìák Hygrolycosa rubrofasciata. âetná místa s chladnûj‰ím mikroklimatem v nivû Orlice tvofií stanovi‰tû pro nûkteré horské druhy bezobratl˘ch, které byly splaveny vodou nebo pronikly lesním komplexem z Orlick˘ch hor aÏ na Královéhradecko, napfi.

5

1 Kolonie netop˘ra ãerného (Barbastella barbastellus). 2 Nalézt hnízdo Èuh˘ka ‰edého (Lanius excubitor) je velkou vzácností. 3 Pavouãí fauna okresu byla zkoumána jen na nûkter˘ch lokalitách. 4 Kovafiík Ampedus sp. Ïije ve smí‰en˘ch lesích. 5 Pestfienka (Xylota sp.) s oblibou sedá na ãerstvû poraÏené dfievo.

RK 9

189

Královéhradecko

1

1

190

Zbytky hradu Pot‰tejn.

RK 10

nûkteré druhy epigeick˘ch broukÛ nebo ra‰elini‰tní druhy pavoukÛ, tfieba plachetnatku Hillhoiusia misera. Horská fauna bezobratl˘ch se ãásteãnû dochovala ve zbytcích pfiirozen˘ch porostÛ, na ra‰elini‰tích a v zachoval˘ch luãních porostech Orlick˘ch hor. Z v˘znaãn˘ch horsk˘ch druhÛ lze jmenovat napfi. pÛvodem v˘chodoalpského plÏe fiasnatku tmavou (Macrogastra badia), slíìáka Alopecosa pinetorum, hojného horského okáãe ãernohnûdého (Erebia ligea), glaciální relikt lesklici alpskou (Somatochlora alpestris) a vzácné brouky jedlobuãin Epuraea terminalis, E. variegata a Ipidia binotata z ãeledi lesknáãkovit˘ch (Nitidulidae). Horská fauna bezobratl˘ch je popsána v kapitole vûnované CHKO Orlické hory. I kdyÏ první známky po lidském osídlení podhÛfií lze na základû archeologick˘ch nálezÛ datovat do star‰í doby kamenné, tj. do doby pfied více neÏ 25 000 lety, souvislá historie kulturní krajiny zde zaãíná aÏ na poãátku 2. tisíciletí n. l. Tehdy se na vût‰inû území rozprostíral pohraniãní prales, jen na nûkolika místech pfieru‰en˘ obchodními stezkami vedoucími do Kladska, které zabezpeãovala soustava stráÏních hradÛ. Pfii tûchto stezkách, zejména

v blízkosti fiíãních brodÛ, lze hledat poãátky mûstského osídlení. PfiibliÏnû 1000 let pfi. n. l. Ïil v této oblasti lid luÏick˘, kter˘ své mrtvé spaloval a jejich popel ukládal v urnách na rozsáhl˘ch pohfiebi‰tích. Z této doby je poprvé doloÏeno osídlení nálezy pohfiebi‰È v Tfiebe‰ovû, Kostelci nad Orlicí a Doma‰ínû a hradi‰È ve Velké Ledské a na Chlumu v Mûlãanech. V dobû kolem pfielomu letopoãtu aÏ do pfiíchodu SlovanÛ bylo území osídleno Kelty (Boleho‰È, Doudleby nad Orlicí, Tfiebe‰ov, Kostelec nad Orlicí). Pfiíchod SlovanÛ kmene CharvátÛ na dne‰ní Rychnovsko je doloÏen v 6. století. Obsadili nejprve rovinaté povodí Labe a pozdûji postupovali do podhÛfií, kde obnovovali stará hradi‰tû a zakládali nová (Opoãno). Vládla jim kníÏata z rodu SlavníkovcÛ, po jejichÏ vyvraÏdûní roku 995 pfiipadlo území PfiemyslovcÛm. Od té doby je území okresu souãástí ãeského státu. Prvním písemnû doloÏen˘m sídlem je Opoãno z roku 1086. Také klá‰tery zakládané na neplodné pÛdû byly ve sv˘ch poãátcích ohnisky nového osídlení. V roce 1149 byl cisterciáck˘mi mnichy zaloÏen klá‰ter Svaté Pole (dnes Klá‰ter nad Dûdinou), aby organizoval vym˘cení pralesa a lep‰í vyuÏití zemûdûlské pÛdy. Patfiily k nûmu vsi Vysok˘ Újezd, Jílovice, Oãelice a Mûstec. Ve 13. století, v dobû velk˘ch spoleãensk˘ch a hospodáfisk˘ch zmûn, vzniká i v této oblasti vedle dûdin, trhov˘ch osad a feudálních hradÛ nov˘ sídli‰tní útvar – mûsto. V témÏe století ustoupil les civilizaci. PodhÛfií kolonizují mocné feudální rody. To platí o feudální drÏavû opírající se o hrady Litice, Pot‰tejn a Kostelec nad Orlicí. V˘razn˘ vliv na hustotu osídlení krajiny mûla v pozdûj‰í dobû hlavnû tfiicetiletá válka. Po vestfálském míru v roce 1648 zÛstala mûsta i vesnice vypálena a opu‰tûna a poãet obyvatel klesl na tfietinu. Ve tfiicát˘ch letech 20. století zaãalo budování pevnostní linie proti hitlerovskému Nûmecku. Tuto linii tvofiily jednak malé sruby, jednak velké pevnosti, napfi. Dobro‰ov, Haniãka, Adam


1

a Bouda a na nû navazující síÈ zákopÛ a pfiístupov˘ch komunikací, jejichÏ zbytky jsou v porostech dodnes patrné. Po roce 1948 a následné kolektivizaci zemûdûlství bylo aÏ 96 % pÛdy v druÏstevním a státním majetku. V krajinû vyrostla gigantická betonová sila, velkokapacitní kravíny, sklady a nové farmy pro zemûdûlskou velkov˘robu. Roz‰ifiovaly se osevní plochy kukufiice jako hlavní souãásti krmiv. V rámci zvy‰ování zemûdûlské produkce se do pÛdy dodávalo neúmûrné mnoÏství umûl˘ch hnojiv. Provádûlo se plo‰né odvodnûní pozemkÛ a likvidace volnû rostoucí zelenû v rámci náhradních rekultivací. Tento zpÛsob hospodafiení negativnû ovlivnil v˘voj krajiny a naru‰il pfiírodní podmínky pro v˘voj a rozmnoÏování vût‰iny druhÛ ÏivoãichÛ i rostlin. V roce 1969 byla zfiízena Chránûná krajinná oblast Orlické hory. Její ochrann˘ reÏim je stanoven tak, aby bylo dosaÏeno souladu mezi pfiírodními a krajinn˘mi hodnotami.

Kromû CHKO Orlické hory bylo v okrese zfiízeno 14 maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území pro zachování pfiirozen˘ch biotopÛ – nivy Orlice s tÛnûmi (PP Orlice, PP Vodní tÛÀ), pfiirozen˘ch lesních porostÛ (PR Zámûlsk˘ borek, PP U âernoblatské louky, PP U Glorietu, PR Chropotínsk˘ háj, PR Modliv˘ dÛl, PR Ve Slatinské stráni, PR Skaleck˘ háj) a rybníkÛ se slatinn˘mi loukami (PR U Houkvice, PP Broumarské slatiny). Na ochranu jednotliv˘ch druhÛ rostlin byly zfiízeny pfiírodní památka Na hadovnû se vstavaãem obecn˘m (Orchis morio) a pfiírodní památka U âtvrteãkova ml˘na s bledulí jarní (Leucojum vernum). Zámeck˘ park v Kostelci nad Orlicí je chránûn pro svou dendrologickou hodnotu a mnoÏství hnízdícího ptactva. Krajina v nivû Orlice je chránûna formou pfiírodního parku. V okrese je také chránûno 44 stromÛ a skupin stromÛ. BIBLIOGRAFIE 108, 426, 458

1 Kosteleck˘ zámeck˘ park je pfiíkladem chránûného území na okraji mûstské zástavby.

RK 11

191

Královéhradecko GEOLOGIE Mírnû sklonûn˘ v˘chodní svah návr‰í je souãástí Tfiebechovické tabule ve stfiední ãásti Orlické tabule. Podkladem jsou slínovce teplického souvrství (svrchní turon aÏ coniak) pokryté zvûtralinami, na kter˘ch vznikly pararendziny (typická a kambizemní). V nivû Chropotínského potoka leÏí men‰í okrsky fluvizemû glejové a ãernice typické. LuÏní dubové KVùTENA porosty mají bohaté kefiové a bylinné patro, pfieváÏná vût‰ina porostÛ (pfies 90 %) se sv˘m sloÏením blíÏí pfiirozenému stavu. Jednotlivû zde rostou mohutné staré duby. Rezervace je známou a floristicky dobfie prozkoumanou botanickou lokalitou jiÏ od 19. století. Proto zde lze dobfie sledovat v˘voj kvûteny a pozorovat úbytek rostlinn˘ch druhÛ (asi 50). Jedná se o druhy slatinné, které zde dnes nemohou rÛst pro nedostatek vhodn˘ch biotopÛ, protoÏe slatinné louky v háji byly zalesnûny. Dále vymizely pfiechodnû sem zavlékané plevele, z nichÏ napfi. koukol polní (Agrostemma githago) nebo ‰tûniãník paprskující (Bifora radians) patfií k obecnû vyhynul˘m nebo kriticky ohroÏen˘m. Dodnes v‰ak v rezervaci rostou napfi. piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), ãesnek ofie‰ec (Allium scorodoprasum), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) a s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), lopuch hajní (Arctium nemorosum), áron plamat˘ (Arum maculatum), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), konvalinka vonná (Convallaria majalis), dymnivka dutá (Corydalis cava) a d. plná (C. solida), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), svízel SchultesÛv (Galium schultesii), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), violka divotvárná (Viola mirabilis) aj.

192

1 ZVÍ¤ENA BûÏnû zde hnízdí strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), s˘kora luÏní (Parus caeruleus), zvonek zelen˘ (Carduelis chloris) aj. Na okrajích rezervace se vyskytuje slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis). Entomofaunu tvofií typické druhy luÏních a listnat˘ch lesÛ. Z nápadn˘ch druhÛ zde Ïijí napfi. mot˘li batolec duhov˘ (Apatura iris), hojnû baboãka síÈkovaná (Araschnia levana), bûlásek fiefiichov˘ (Anthocharis cardamines) apod. Sporé nálezy dvoukfiídl˘ch (Diptera) potvrzují v˘znam CHÚ pro dochování typické fauny pfiirozen˘ch lesních celkÛ v Podorliãí. Nalezeny byly napfi. vzácn˘ teplomiln˘ druh Calliopum simillium z ãeledi váhalkovit˘ch (Lauxaniidae) a spí‰e horsk˘ druh ãíhalky Rhagio maculatus z ãeledi ãíhalkovit˘ch (Rhagionidae).

Chropotínsk˘ háj

Lesní porost západnû od Ïelezniãní trati mezi zastávkami Boleho‰È a Oãelice. Katastrální území: Ledce

Nadmofiská v˘‰ka: 253–268 m

V˘mûra: 18,70 ha

Vyhlá‰eno: 1955

Smí‰en˘ les s bohat˘m bylinn˘m podrostem je typick˘m pfiirozen˘m lesem této oblasti a patfií k nejstar‰ím rezervacím vyhlá‰en˘m v okrese Rychnov nad KnûÏnou.

V plánu péãe LESNICTVÍ o lesní porosty se pfiedpokládá pfiirozená obnova, jen v pfiípadû neúspûchu umûlá obnova. TûÏeny budou smrky a duby napadené tracheomykózou.

1 PR Chropotínsk˘ háj je v˘znamn˘m biocentrem v témûfi bezlesé krajinû.

9, 10, 14, BIBLIOGRAFIE 15, 61, 115, 116, 118, 121, 122, 123, 125, 166, 169, 173, 262, 263, 302, 306, 313, 318, 320, 321, 323, 324, 365, 403, 405, 407, 429, 430, 436, 438, 439, 440, 575

2 Na okrajích pfiírodní rezervace Ïije slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis).

MAPA ÚZEMÍ

RK 12

Pfiírodní rezervace

strana 210

2


3 druhÛ hub zde byly nalezeny muchomÛrka Beckerova (Amanita beckeri), dosud známá ve V˘chodních âechách jen odtud, lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi), mimofiádnû vzácn˘ druh znám˘ z V˘chodních âech pouze ze dvou lokalit, ‰Èavnatka ‰arlatová (Hygrocybe coccinea) a rezavec dubov˘ (Inonotus dryadeus).

1


Kosteleck˘ zámeck˘ park

Park kolem zámku v Kostelci nad Orlicí. Katastrální území: Kostelec nad Orlicí


V˘mûra: 29,58 ha

Vyhlá‰eno: 1995

DÛvodem zfiízení pfiírodní rezervace byla ochrana star˘ch v˘sadeb stromÛ, pfieváÏnû cizího pÛvodu. Parkové porosty jsou biocentrem pro drobné hnízdící ptactvo. Louky v nivû Orlice mají pfiirozenou bylinnou skladbu.

2

GEOLOGIE Podklad tvofií kfiídové usazeniny (svrchní turon – coniak), slínovce a jílovce, místy vápnité. Vytvofiily se na nich pÛdy typu pararendzin (kambizemní a typická). V nivû Divoké Orlice pfievaÏují nivní pÛdy – fluvizem typická a glejová, ojedinûle s pseudoglejem typick˘m. Pfiirozen˘ rostKVùTENA linn˘ kryt zÛstal zachován pouze v okrajov˘ch ãástech parku, v jeho lesní ãásti, kde rostou hájové druhy bylin, a na loukách v nivû Orlice s bohat˘m porostem bledule jarní (Leucojum vernum). Vzhledem k umûlému biotopu v‰ak lze tûÏko posoudit, které divoce rostoucí byliny zde jsou pÛvodní a které sem byly k obohacení porostÛ pfieneseny umûle. Ke druhé skupinû patfií napfi. kandík psí zub (Erythronium dens-canis). Z umûl˘ch v˘sadeb dnes jiÏ mohutn˘ch star˘ch stromÛ stojí za zmínku topol WilsonÛv (Populus wilsonii), donedávna jedin˘ strom tohoto druhu v âR, dále mohutní jedinci jedlovce kanadského (Tsuga canadensis), liliovník tulipánokvût˘ (Liriodendron tulipifera) aj. Ze vzácnûj‰ích

Hnízdí zde druZVÍ¤ENA hy s vazbou na hajní a parkové prostfiedí: Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). V podzemních prostorách hospodáfiské budovy zimuje kriticky ohroÏen˘ vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros). Rezervace byla VYUÎITÍ pÛvodnû zfiízena k ochranû hnízdícího ptactva, pozdûji byla tato ochrana zru‰ena, po navrácení pÛvodním majitelÛm znovu obnovena v roce 1995, tentokrát v zamûfiení na staré stromy v areálu parku. Plán péãe, zpracovan˘ pro nov˘ pfiedmût ochrany, navrhuje opravné zásahy na jednotliv˘ch stromech a moÏnosti úprav a dosadeb v porostech. 61, 166, BIBLIOGRAFIE 169, 241, 302, 437, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 211

1 Souãástí Kosteleckého parku je i rozsáhlé alpinum. 2 a 3 V Kosteleckém zámeckém parku roste nápadná vzácná houba ‰Èavnatka ‰arlatová (Hygrocybe coccinea) a smrÏ polovoln˘ (Mitrophora semilibera).

RK 13

193

Královéhradecko

1 GEOLOGIE Podklad tvofií nivní naplaveniny Je‰tûtického (Zlatého) potoka s pokryvem fluvizemû glejové, ménû i pseudogleje kambického. V severní ãásti lemuje rybník pás ãernice typické. Naplaveniny pfiekr˘vají jílovité sedimenty (slínovce) jizerského souvrství (stfiední aÏ svrchní turon), na kter˘ch se vyvinuly pararendziny (kambizemní, místy i typická). Druhové bohatKVùTENA ství slatinn˘ch luk na v˘chodním okraji rybníka je podmínûno jednak prosakováním vody z rybníka, jednak minerálnû bohat˘mi prameny z podloÏí. Zdej‰í spoleãenstva fiadíme ke svazu Caricion davallianae. Rostou tu kriticky a silnû ohroÏené druhy kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), v‰ivec bahenní (Pedicularis palustris), prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata), hlízovec LoeselÛv (Liparis loeseli), z ohroÏen˘ch druhÛ vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), ìáblík bahenní (Calla palustris), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Dále zde byly nalezeny napfi. kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) a fiada druhÛ ostfiic (Carex diandra, C. davalliana, C. disticha, C. elata). Na okraji slatiny v dubovém porostu roste mj. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopyrum thalictroides), hrachor jarní (Lathyrus

1 Ostfiice Davallova (Carex davalliana). 2

Nejcennûj‰í ãást chránûného území tvofií slatinná louka s rozpt˘len˘mi kefiov˘mi vrbami.

194

RK 14

2 vernus), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa) aj. ZVÍ¤ENA BûÏná je je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a uÏovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), cvrãilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris) aj. Slatinné louky VYUÎITÍ není ekonomické v souãasné dobû hospodáfisky vyuÏívat, tfiebaÏe jejich porosty pÛvodnû hospodáfiskou ãinností, tj. obdûláváním zamokfien˘ch ploch, vznikly. Pro udrÏení rostlinného bohatství je nezbytné udrÏovat bezlesé plochy, nejlépe pravideln˘m kosením jednou za 2 roky, nebo alespoÀ odstraÀováním náletu dfievin (vrby, ol‰e). Pafiízky po vyfiezan˘ch ol‰ích je nutno o‰etfiit prostfiedkem k zamezení nového zmlazování, jinak je vyfiezan˘ porost za nûkolik let hust‰í, neÏ byl pÛvodní nálet. BIBLIOGRAFIE 54, 61, 166, 232, 262, 270, 404, 405 MAPA ÚZEMÍ

strana 210

Pfiírodní památka

Broumarské slatiny

Louky na v˘chodním okraji rybníka Broumar severnû od obce Semechnice u Opoãna. Katastrální území: Semechnice

Nadmofiská v˘‰ka: 280 m

V˘mûra: 1,69 ha

Vyhlá‰eno: 1984

Pfiedmûtem ochrany jsou slatinné louky se vzácn˘mi a ohroÏen˘mi druhy rostlin, které zÛstaly zachovány jako zbytek pfiirozen˘ch luãních porostÛ po velkoplo‰n˘ch melioracích v 80. letech 20. století.


2

1


Modliv˘ dÛl

Zalesnûn˘ svah jiÏnû od zfiíceniny hradu Pot‰tejn, asi 1,5 km jiÏnû od obce Pot‰tejn. Katastrální území: Pot‰tejn


V˘mûra: 6,45 ha

Vyhlá‰eno: 1956

Kvûtnaté buãiny na prudk˘ch svazích údolí Divoké Orlice jsou od Pot‰tejna k Sopotnici mnohem hojnûj‰í, neÏ vymezuje pfiírodní rezervace. Její název pochází od zdej‰ího shromaÏdi‰tû âesk˘ch bratfií, ktefií se zde scházeli k modlitbám v dobách pronásledování. O tom svûdãí i kamenn˘ památník na pfiístupové cestû k rezervaci.

3

GEOLOGIE Zaujímá ãást v˘chodního svahu hfibetu pot‰tejnské antiklinály zv˘raznûné údolním záfiezem levého pfiítoku Divoké Orlice. Podkladem jsou krystalické horniny pot‰tejnského masivu, zejména kfiemenné diority a granodiority místy prostoupené pegmatitov˘mi (Ïivcov˘mi a kfiemenn˘mi) Ïílami. Vystupují ve v˘razn˘ch skalních útesech (hfiebenech a srubech) oddûlen˘ch roklemi, jejichÏ dno pokr˘vají hranáãe a balvanové proudy. Hlavní roli pfii vzniku povrchov˘ch tvarÛ sehrála eroze a mrazové zvûtrávání. Na zvûtralinách kysel˘ch hornin se vyvinuly hnûdé pÛdy (kambizem typická, ojedinûle i kambizem luvická a pseudoglejová). Kolem men‰ích vodních tokÛ se vyskytují hydromorfní pÛdy – glej a pseudoglej typick˘. Lesní porosty fiaKVùTENA díme ke kvûtnat˘m a suÈov˘m buãinám podsvazu Eu-Fagenion. Bylinn˘ podrost je charakteristick˘ pro tento typ spoleãenstev. Roste zde napfi. samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), fiefii‰nice nedÛtklivá (Cardamine impatiens), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), zimolez ãern˘ (Lonicera nigra), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), rozrazil horsk˘ (Veronica montana), pryskyfiník kosmat˘ (Ranunculus lanuginosus) aj.

ZVÍ¤ENA Îije zde mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), hnízdí tu typické lesní druhy, napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), lejsek mal˘ (Ficedula parva) aj. Okolí potoka a lesní porosty jsou stanovi‰tûm lesního a vodního hmyzu. K nápadnûj‰í epigeické faunû zde patfií mj. stfievlíci rodu Carabus, napfi. stfievlík koÏit˘ (Carabus coriaceus) a s. vrásãit˘ (C. intricatus). Podrobnûj‰í prÛzkum ov‰em dosud nebyl proveden. V 70. letech byla v CHÚ zkoumána fauna pavoukÛ, kter˘ch bylo nalezeno 44 druhÛ. Pozoruhodn˘ je v˘skyt napfi. ‰estioãky Harpactes hombergi. Lesní hospodaLESNICTVÍ fiení bude podle plánu péãe usmûrÀováno k zachování stávající dfievinné skladby. TûÏit se bude pouze nahodile z dÛvodÛ pûstebních a ochrann˘ch. 165, 166, BIBLIOGRAFIE 302, 424, 426, 437, 556, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 211

1 PR Modliv˘ dÛl leÏí na svahu údolí Divoké Orlice v tûsné blízkosti Pot‰tejna. 2 Na star˘ch bucích roste hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius). 3 Granodioritová suÈ na svahu vrchu Kapráì v PR Modliv˘ dÛl.

RK 15

195

Královéhradecko

1


Na Hadovnû

Louka v západní ãásti obce Proruby u kfiiÏovatky Nové Litice – Malá Lhota – Proruby. Katastrální území: Proruby u Pot‰tejna


V˘mûra: 0,39 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Chránûné území je jedinou chránûnou lokalitou, na níÏ se v okrese dosud vyskytuje silnû ohroÏen˘ vstavaã obecn˘ (Orchis morio). Tato rostlina byla v minulosti ve v˘chodních âechách velmi hojná, v souãasné dobû zde roste na asi 10 lokalitách. 2 GEOLOGIE âást pravého svahu Prorubského potoka v pot‰tejnské ãásti âeskotfiebovské vrchoviny. Podkladem jsou cenomanské pískovce (korycanské a perucké souvrství), na které zde nasedají jílové sedimenty bûlohorského souvrství

196

1

PP Na Hadovnû – celkov˘ pohled.

2

Vstavaã obecn˘ (Orchis morio).

RK 16

(spodní turon). PÛdní pokryv tu tvofií typické kambizemû v asociacích s hnûdozemí luvickou. Na malé slaKVùTENA tinné louãce uprostfied fiídké zástavby obce roste vstavaã obecn˘

(Orchis morio), kter˘ ve v˘chodních âechách témûfi vyhynul. Zde se pravidelnû vyskytuje asi 10 kvetoucích rostlin. Dále zde rostou prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), kuklík potoãní (Geum rivale), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), violka psí (Viola canina) a dal‰í luãní druhy.

ZVÍ¤ENA Podrobn˘ zoologick˘ prÛzkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Podle plánu péãe probíhá pravidelné kosení a odstraÀování pokosené trávy. Na louce není povoleno hnojení prÛmyslov˘mi hnojivy, rozorávání, zalesnûní a zásahy do vodního reÏimu. MAPA ÚZEMÍ

strana 210


2 znamná je rozpt˘lená zeleÀ. Nûkteré staré duby dorÛstají úctyhodn˘ch rozmûrÛ.

1


Orlice

Niva Orlice od hranic okresÛ Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou u Petroviãek ke ·tûpánovsku u T˘ni‰tû nad Orlicí. Katastrální území: Petrovice nad Orlicí, ·tûpánovsko, T˘ni‰tû nad Orlicí


V˘mûra: 280,63 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Chránûné území je tvofieno ãástí nivy Orlice, která je jednou z posledních neregulovan˘ch ãesk˘ch fiek. Dodnes se zachovalo meandrující koryto s píseãn˘mi náplavy i strm˘mi bfiehy a mrtvá ramena v loukách s rozpt˘lenou zelení.

3

GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní naplaveniny Orlice, místy promísené s povodÀov˘mi hlínami. Pfievládá zde fluvizem glejová (typická), na zamokfien˘ch místech nalezneme glej organozemní – zbahnûl˘, místy i ostrÛvky organozemû glejové. Okolí chránûného území tvofií kambizem arenická. Lokalita zahrKVùTENA nuje nejzachovalej‰í ãást nivy Orlice s pozÛstatky mrtv˘ch ramen a rozpt˘lené zelenû mezi fiíãní terasou a hlavní silnicí T˘ni‰tû–Hradec Králové. Niva byla v minulosti intenzivnû kultivována a pfiirozen˘ch porostÛ se nezachovalo mnoho. Vût‰ina jich zÛstala soustfiedûna kolem mrtv˘ch ramen, kde rostou kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea), leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida) a Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). Na zbytcích slatinn˘ch luk v bezprostfiedním sousedství ramen dodnes rostou ãestec dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium), krtiãník kfiídlat˘ (Scrophularia umbrosa), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), violka slatinná (Viola stagnina), rozpuk jízliv˘ (Cicuta virosa), ãesnek hranat˘ (Allium angulosum) aj. V˘-

Charakteristick˘ZVÍ¤ENA mi hnízdícími druhy tohoto území jsou pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), kulík fiíãní (Charadrius dubius), ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a bfiehule fiíãní (Riparia riparia), jejíÏ kolonie v tomto prostfiedí jsou ojedinûlé na území v˘chodních âech. V bfiehov˘ch porostech nacházejí vhodné hnízdní podmínky krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla), slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) aj. Îije zde vydra fiíãní (Lutra lutra). Na mokfiadních loukách v nivû Orlice mezi Petrovicemi a T˘ni‰tûm nad Orlicí bylo nalezeno 438 druhÛ dvoukfiídl˘ch z 46 ãeledí, z nich mnohé poprvé na území âR nebo âech. Krajina kolem VYUÎITÍ Orlice je v˘sledkem hospodáfiské ãinnosti ãlovûka, je Ïádoucí udrÏovat ji vhodn˘m hospodafiením. ProtoÏe v 80. letech do‰lo k velkoplo‰nému niãení pfiirozen˘ch luãních porostÛ v rámci tzv. náhradních rekultivací, pfieváÏnou vût‰inu chránûného území tvofií dnes kulturní louky. Nejsou jiÏ pravidelnû v nûkolikaletém cyklu orány jako dfiíve, n˘brÏ jen koseny, takÏe postupnû dochází k obohacení pÛvodnû jednodruhov˘ch travních porostÛ o ‰irokolisté druhy bylin. MAPA ÚZEMÍ 1

strana 213–4

Pfiirozené koryto Orlice.

2

Îebratka bahenní (Hottonia palustris). 3 PP Orlice je jedním z mála míst, kde úspû‰nû hnízdí kulík fiíãní (Charadrius dubius).

RK 17

197

Královéhradecko

1

2 GEOLOGIE Mírnû sklonûn˘ prav˘ svah údolí Zlatého potoka na svahovinách ze spongilitick˘ch slínovcÛ bûlohorského souvrství (spodní turon). Pokryv tvofií hnûdé pÛdy – kambizem typická a pseudoglejová (místy i jejich kyselé variety). Kolem fiíãky Dûdiny a jejího pfiítoku v severní ãásti území se vyvinula fluvizem glejová. KVùTENA Lesní porost s pfiirozenou dfievinnou skladbou s pfievahou dubu letního (Quercus robur) a habru obecného (Carpinus betulus), s vtrou‰en˘m introdukovan˘m modfiínem a smrkem na svahu a v nivû potÛãku, v létû vysychajícího. Rostlinná spoleãenstva fiadíme do svazu Carpinion (dubohabfiiny), v nejníÏe poloÏen˘ch ãástech nivy potÛãku jsou vyvinuta spoleãenstva ol‰in (Alnion incanae). Bohatství bylinného podrostu je dáno zejména opukov˘m podkladem. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zde rostou napfi. kru‰tík polabsk˘ (Epipactis albensis) v nivû potÛãku pod svahem, áron plamat˘ (Arum maculatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zapalice ÏluÈuchovitá (Isopy1 V lesních porostech hnízdí stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes). 2 Na jafie v PR Skaleck˘ háj rozkvétá prvosenka jarní (Primula veris). 3 NejniÏ‰í ãástí PR Skaleck˘ háj protéká Zlat˘ potok.

198

RK 18

3 rum thalictroides), prvosenka jarní (Primula veris), zvonek broskvoÀolist˘ (Campanula persicifolia), violka divotvárná (Viola mirabilis), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), podbílek ‰upinat˘ (Lathraea squamaria) aj. Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum lokality nebyl dosud proveden. Na dubech se LESNICTVÍ místnû vyskytuje tracheomykóza, smrky jsou napadeny václavkou. Pro zachování VYUÎITÍ bohatého bylinného patra je nutno v porostech zachovat stávající skladbu listnat˘ch dfievin. Jehliãnany musejí b˘t z porostÛ postupnû odstraÀovány. RovnûÏ je nutno v˘bûrov˘m zpÛsobem odstraÀovat duby napadené tracheomykózou, aby nedo‰lo k masovému ‰ífiení choroby. BIBLIOGRAFIE 271, 326 MAPA ÚZEMÍ

262, 269, strana 211


Skaleck˘ háj

Zalesnûn˘ svah nad potokem mezi obcemi Chábory a Podbfiezí. Katastrální území: Podbfiezí


V˘mûra: 3,16 ha

Vyhlá‰eno: 1984

Smí‰ená dubohabfiina s bohat˘m bylinn˘m podrostem v nivû Zlatého potoka pfiedstavuje typick˘ pfiirozen˘ lesní porost v Podorliãí. Bohat˘ bylinn˘ podrost je podmínûn pÛdami s vysok˘m obsahem vápníku. Lokalita je rovnûÏ dÛleÏit˘m biocentrem v otevfiené krajinû.


2

3 ta), kapradiník baÏinn˘ (Thelypteris palustris), tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hypericum tetrapterum), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina) a ã. prostfiední (C. × intermedia), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) a rozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata). Objevuje se tu ZVÍ¤ENA kuÀka obecná (Bombina bombina), hnízdí typické lesní druhy ptákÛ, napfi. pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), kánû lesní (Buteo buteo), s˘kora uhelníãek (Parus ater) aj. BûÏná je veverka obecná (Sciurus vulgaris).

1


U âernoblatské louky

Lesní porost u kóty 257 m n. m. dva kilometry severoseverozápadnû od T˘ni‰tû nad Orlicí. Katastrální území: T˘ni‰tû nad Orlicí


V˘mûra: 5,77 ha

Vyhlá‰eno: 1954

Hlavním motivem ochrany je zachování starého porostu místního ekotypu borovice lesní s pfiirozen˘m v˘skytem smrku na ra‰elinn˘ch pÛdách v pomûrnû nízké nadmofiské v˘‰ce. Pfiírodní památka je souãástí vût‰ího lesního celku tzv. T˘ni‰Èské obory.

GEOLOGIE Mírnû sklonûn˘ svah Orlické tabule na pleistocenních fiíãních naplaveninách (‰tûrkopíscích) terasového systému Orlice (riss-mindel, ãásteãnû würm-riss), promísen˘ch s holocenními hlinit˘mi sedimenty. V podloÏí jsou svrchnokfiídové sedimenty bfiezenského souvrství. Fluvizem typickou a glejovou doprovází glej typick˘ (organozemní) s ojedinûl˘mi vloÏkami organozemû glejové. Na nû navazuje ve svahov˘ch polohách kambizem arenická. Památka leÏí na KVùTENA velmi chud˘ch písãit˘ch pÛdách a jen díky protékajícímu potÛãku ji lze oznaãit jako stfiednû bohatou. Porosty lze podle geobotanické rekonstrukce pfiifiadit k borov˘m doubravám, bezkolencov˘m doubravám (Molinio arundinaceae-Quercetum) a ra‰elinn˘m bfiezinám (Betulion pubescentis). Rostou zde vlhkomilné druhy, jako potoãník vzpfiímen˘ (Berula erec-

Porost byl poLESNICTVÍ ‰kozen vûtrn˘mi kalamitami a ãásteãnû obnoven z pfiirozeného náletu borovice a ãásteãnû umûlou obnovou smrkem. Plán péãe o lesní porosty pfiedpokládá ochranu kultur pfied zvûfií a útlakem bufienû, profiezávky a intenzivní probírky ve stfiednû star˘ch porostech k usmûrnûní druhové skladby porostu a doplnûní bukov˘ch sazenic pro stabilizaci porostu. BIBLIOGRAFIE 575 MAPA ÚZEMÍ

302, 365, strana 212

1 Mokfiina v PP U âernoblatské louky. 2 V dutinách star˘ch dubÛ PP U âernoblatské louky hnízdí strakapoud mal˘ (Dendrocopos minor). 3 Na vlhk˘ch místech PP U âernoblatské louky budí v létû pozornost plodn˘ l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum).

RK 19

199

Královéhradecko

1 GEOLOGIE Horninov˘m podkladem jsou z vût‰í ãásti fylity a metadroby novomûstské skupiny, místy prostoupené zelen˘mi bfiidlicemi. V nivní ãásti území se vyvinula fluvizem glejová, na svahovinách se vytvofiila kyselá kambizem typická aÏ kambizem dystrická. NejnápadnûjKVùTENA ‰ím druhem v jarním období je bledule jarní (Leucojum vernum), která zde tvofií bohaté porosty spolu s prvosenkou vy‰‰í (Primula elatior) a devûtsilem lékafisk˘m (Petasites hybridus). Roste zde také ‰est druhÛ kontryhelÛ, z nichÏ kontryhel lys˘ (Alchemilla glabra) patfií mezi ohroÏené druhy, ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp.

2 hieracioides), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), starãek potoãní (Tephroseris crispa), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), udatna lesní (Aruncus vulgaris), zvonek ‰irolist˘ (Campanula latifolia), ÏluÈucha orlíãkolistá (Thalictrum aquilegifolium) a k˘chavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) sem byly splaveny z vy‰‰ích poloh Orlick˘ch hor. Na Zlatém potoZVÍ¤ENA ce hnízdí konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus), za potravou sem zalétá ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). Mezi kofieny bfiehov˘ch porostÛ staví hnízda stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes).

1 Z Orlick˘ch hor je do PP U âtvrteãkova ml˘na splaven zvonek ‰irolist˘ (Campanula latifolia).


U âtvrteãkova ml˘na

Chránûna je niva Zlatého potoka pod severozápadním svahem vrchu Kobylinka (666 m n. m.), u kfiiÏovatky silnic Dobfiany – Bystré – SedloÀov, asi 2 km severnû od obce Dobfiany. Katastrální území: Dobfiany v Orlick˘ch horách, SnûÏné


V˘mûra: 2,20 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Ochrana bohatého nalezi‰tû bledule jarní (Leucojum vernum) v nivû potoka – v krajinném prvku typickém pro nejbliÏ‰í podhÛfií Orlick˘ch hor.

Podle plánu péãe VYUÎITÍ budou luãní porosty v nivû potoka pravidelnû koseny, aby nezarÛstaly dfievinami, zejména ol‰í. Stávající vzrostlé nálety budou ponechány, neboÈ neomezují rÛst bledule jarní. MAPA ÚZEMÍ

strana 212

2

PP U âtvrteãkova ml˘na, aspekt s bledulí jarní (Leucojum vernum). 3 Louky v okolí potoka Dûdina jsou souãástí PP u U âtvrteãkova ml˘na a nejsou jiÏ mnoho let obhospodafiovány.

200

RK 20

3


2

3 brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), na borovicích je hojné jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum). Na okraji lokaliZVÍ¤ENA ty byla pozorována je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). BûÏnû tu hnízdí napfi. strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), s˘kora babka (Parus palustris), lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca) aj.

1


U Glorietu

Lesní porost 1,5 km severnû od T˘ni‰tû nad Orlicí. Katastrální území: T˘ni‰tû nad Orlicí


V˘mûra: 11,43 ha

Vyhlá‰eno: 1954

Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou pfiirozené lesní porosty. Znaãn˘ podíl v nich tvofií místní ekotyp borovice lesní (Pinus sylvestris) s charakteristick˘m habitem a deskovitû odlupãivou borkou – je oznaãován jako t˘ni‰tská nebo novohradecká borovice.

GEOLOGIE âást mírnû sklonûného západního svahu plochého návr‰í Orlické tabule, pokrytého pleistocenními fiíãními naplaveninami (‰tûrkopísky) terasového systému Orlice (riss-mindel aÏ würm-riss). PodloÏím jsou jemnozrnné svrchnokfiídové sedimenty bfiezenského souvrství. PÛdní pokryv je tvofien kambizemí arenickou, na deluviích se vytvofiily hydromorní pÛdy (glej arenick˘). Chud˘ rostlinn˘ KVùTENA podrost je podmínûn velmi chud˘mi such˘mi písãit˘mi pÛdami. Rostou zde napfi. konvalinka vonná (Convallaria majalis), hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus),

Autochtonní LESNICTVÍ ekotyp borovice roste na celé plo‰e pfiírodní památky. Plán péãe o lesní porosty pfiedpokládá ochranu náletÛ a v˘sadeb pfied bufiení, pfiirozenou obnovu, umûlou obnovu listnat˘ch dfievin, v mlad‰ích porostech intenzivní probírky k usmûrnûní druhové skladby. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

302, 575 strana 212

1 Star˘ smí‰en˘ porost v PP U Glorietu. 2 V mechu mÛÏeme najít zajímavou houbu – lÏiãkovec ‰i‰kovit˘ (Auriscalpium vulgare). 3 V lesním porostu hnízdí budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix).

RK 21

201

Královéhradecko smrcích. Solitérní mohutné staré duby jsou pozÛstatkem nûkdej‰í T˘ni‰tské obory, dal‰í rostou na hrázích rybníkÛ.

1


U Houkvice

Porosty v okolí soustavy lesních rybníkÛ Malá, Velká a Prostfiední Houkvice, západnû od Ïelezniãní tratû asi jeden kilometr severnû od Petrovic nad Orlicí. Katastrální území: Petrovice nad Orlicí


V˘mûra: 24,94 ha

Vyhlá‰eno: 1954

Území pfiírodní rezervace tvofií komplex biotopÛ lesních rybníkÛ a pfiilehl˘ch rákosin, vlhk˘ch luk a ol‰in. Na rybníky navazují podmáãené lesní porosty, souãást velkého lesního celku tzv. T˘ni‰tské obory. GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní hlinité slatiny a pleistocenní fiíãní naplaveniny (‰tûrkopísky) spodní terasy (würm-riss) Orlice. LeÏí na jemnozrnn˘ch svrchnokfiídov˘ch sedimentech bfiezenského souvrství. Vyvinula se na nich kambizem arenická v celcích

s hydromorfními pÛdami – glejem arenick˘m (na ãásti území organozemním aÏ zbahnûl˘m) a pseudoglejem glejov˘m (stagnoglejov˘m). Rezervace patfií KVùTENA mezi floristicky dobfie prozkoumané a pomûrnû bohaté lokality

1 Centrem pfiírodní rezervace U Houkvice je soustava tfií lesních rybníkÛ.

202

RK 22

Poorliãí díky rÛznorodosti stanovi‰È. Najdeme zde vodní a mokfiadní spoleãenstva, rákosiny (Phragmition communis), ol‰iny (Alnion glutinosae), lesní porosty v rÛzném stupni podmáãení aj. V nich rostou napfi. ìáblík bahenní (Calla palustris), mnoÏství druhÛ ostfiic (Carex sp.), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), pfiesliãka luãní (Equisetum pratense), Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus) a stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea). V roce 2000 byl opût nalezen leknín bûlostn˘ (Nymphaea candida). Nalezneme zde také ptaãinec dlouholist˘ (Stellaria longifolia), kapradinu baÏinnou (Thelypteris palustris), masoÏravou bublinatku jiÏní (Utricularia australis), violku bahenní (Viola palustris), v lese l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) a byla zde zji‰tûna i horská kapradina Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant). Pfii mykologickém prÛzkumu byly nalezeny nûkteré vzácné druhy hub, napfi. slizeãka porcelánová (Oudemansiella mucida) rostoucí na bucích, ryzec lilákov˘ (Lactarius lilacinus), ohroÏen˘ druh doprovázející ol‰e a znám˘ pouze ze dvou lokalit ve V˘chodních âechách, nebo bûlochoro‰ seversk˘ (Climacocystis borealis) rostoucí na

RozmnoÏují se ZVÍ¤ENA zde ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a ã. obecn˘ (T. vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta). BûÏná je uÏovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí zde pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos), rákosník velk˘ (Acrocephalus arundinaceus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a za potravou sem zaletuje ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). Druhovû bohatá fauna vodních a mokfiadních mûkk˘‰Û (Mollusca) zde byla studována v letech 1959–76. Nalezeno bylo napfi. dvanáct druhÛ hrachovek (Pisidium), coÏ je nejvíce z jedné lokality v rámci âech. Byly mezi nimi i velmi vzácné Pisidium hibernicum, P. tenuilineatum a P. pseudosphaerium. Aktuální stav malakofauny v‰ak neznáme. Také o faunû hmyzu nebyly dosud Ïádné ucelené informace publikovány. Lépe je známa pomûrnû bohatá arachnofauna. Z celkem 69 druhÛ pavoukÛ patfií k nejvzácnûj‰ím slíìák Hygrolycosa rubrofasciata, ra‰elini‰tní druh plachetnatky Hillhoiusia misera a bûÏník Tibellus maritimus. Podle lesnické LESNICTVÍ typologie pfiedstavují lesní porosty podmáãenou dubovou ol‰inu a svûÏí reliktní smrãinu s ol‰í, bfiezovou doubravu a vlhkou habrovou doubravu. Tyto lesní typy jsou charakteristické pro pfiirozené lesy oblasti Poorliãí a zaujímají více neÏ 80 % plochy rezervace. Zbytek tvofií vysazené druhotné porosty. Lesní hospodafiení bude smûfiováno k pfiirozené event. umûlé obnovû. Kultury budou ochraÀovány pfied bufiení a ‰kodami pÛsoben˘mi zvûfií. Nebude se provádût ani odvodnûní, ani jiná úprava vodního reÏimu. 46, 47, 64, BIBLIOGRAFIE 166, 169, 237, 263, 267, 302, 318, 319, 323, 393, 395, 401, 426, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 212


2 topteris fragilis), sleziník ãerven˘ (Asplenium trichomanes) a s. zelen˘ (A. viride). BûÏnû zde hnízZVÍ¤ENA dí budníãek men‰í (Phylloscopus collybita) a b. vût‰í (P. trochilus), ãíÏek lesní (Carduelis spinus), ‰oupálek dlouhoprst˘ (Certhia familiaris) aj.

1


Ve slatinské stráni

Prudká, zalesnûná stráÀ nad fiekou Zdobnicí na jiÏním okraji obce Slatina nad Zdobnicí. Katastrální území: Slatina nad Zdobnicí


V˘mûra: 4,71 ha

Vyhlá‰eno: 1956

Lesní porosty v rezervaci pÛvodnû tvofiil suÈov˘ les s vysok˘m podílem jedle bûlokoré a bohatou kvûtenou. Postupem ãasu vût‰ina star˘ch jedlí odumfiela a v˘raznû se zv˘‰il podíl smrku. GEOLOGIE âást levého svahu údolí Zdobnice, zv˘raznûného Slatinsk˘m potokem. Území je geomorfologicky souãástí Litického hfibetu a geologicky náleÏí k v˘chodnímu kfiídlu litické antiklinály. PfieváÏná ãást svahu je tvofiena písãit˘mi a spongilitick˘mi slínovci aÏ jemnozrnn˘mi pískovci spodního turonu, západní okraje téÏ granodioritem. Horninové v˘chozy jsou vût‰inou pfiekryty svahovinami a skeletovou kambizemí. Horniny vystupují ve vy‰‰í ãásti svahu skalní stûnou rozãlenûnou erozními r˘hami do srubovit˘ch útvarÛ. V˘razné jsou tvary svahov˘ch pohybÛ

blokového typu, které zapfiíãinily stupÀovit˘ profil svahu v jihov˘chodní ãásti rezervace. Pfii úpatí leÏí v˘razn˘ pramenn˘ horizont. Severozápadnû od hranice pfiírodní rezervace je gemorfologicky v˘razn˘ v˘skyt sladkovodního vápence (pûnovce) na lokalitû Vápenka. PÛdní pokryv tvofií kambizem typická. Lesní porosty KVùTENA náleÏí k suÈov˘m lesÛm svazu Tilio-Acerion. Porosty rezervace jsou tvofieny smí‰en˘m listnat˘m lesem s vysok˘m podílem jehliãnanÛ, zejména smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bûlokoré (Abies alba), která je

v‰ak v˘raznû na ústupu. Mezi mlad‰ími dfievinami pfievládají listnáãe, zejména javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Na okrajích porostÛ je vytvofien lesní plá‰È. Bohatost bylinného krytu je zpÛsobena hlavnû opukov˘m podloÏím, které svûdãí teplomiln˘m druhÛm a druhÛm nároãn˘m na minerální Ïiviny. Rostou zde napfi. orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), kru‰tík tmavoãerven˘ (Epipactis atrorubens), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hru‰tiãka men‰í (Pyrola minor), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior) a hru‰tice jednostranná (Orthilia secunda), z vy‰‰ích poloh Orlick˘ch hor sem byla splavena rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), silenka dvoudomá (Silene dioica), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), ã. prostfiední (C. x intermedia) a kerblík leskl˘ (Anthriscus nitida). V nivû Zdobnice, pod strání, rostou hojnû bledule jarní (Leucojum vernum) a ãesnek medvûdí (Allium ursinum). V˘chozy opuk svûdãí vápnomiln˘m kapradinám – rostou zde puch˘finík kfiehk˘ (Cys-

Les na lokalitû LESNICTVÍ má v˘raznou protierozní funkci, jeho tûÏbu bude nutno vzhledem k prudkému svahu, náchylnému k sesuvÛm a erozi provádût velmi opatrnû. Plánované lesní hospodafiení povede ke zv˘‰ení podílu listnat˘ch dfievin, tj. dubu, buku, javoru klenu a lípy a k postupné likvidaci pfiestárl˘ch smrkov˘ch porostÛ. 158, 159, BIBLIOGRAFIE 302, 382, 398, 426, 558, 575 MAPA ÚZEMÍ

strana 213

1 Porost na severním okraji pfiírodní rezervace Ve slatinské stráni. 2 Nápadnou rostlinou v podrostu lesa PR Ve slatinské stráni je mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva).

RK 23

203

Královéhradecko

1 GEOLOGIE Podkladem jsou holocenní nivní naplaveniny (hlíny, písky), na kter˘ch se vytvofiila fluvizem glejová. Okolí PP tvofií arenosoly – kambizem arenická stfiídavû s podzolem kambick˘m. Ochrana území KVùTENA byla vyhlá‰ena pro zachování porostÛ leknínu bûlostného (Nymphaea candida) a stulíku Ïlutého (Nuphar lutea). Oba druhy v‰ak odtud vymizely následkem postupujícího zazemnûní. Rameno bylo v roce

1 Pfiírodní památka Vodní tÛÀ je pfiíkladem ochrany starého fiíãního ramene v nivû Tiché Orlice. 2 Lyska ãerná (Fulica atra) patfií k bûÏn˘m druhÛm star˘ch fiíãních ramen.

204

RK 24

1987 vyhrnuto a zprÛtoãnûno; nyní je bûÏnou ukázkou tohoto typu biotopu v Poorliãí. Jeho rostlinná spoleãenstva se po vyhrnutí teprve stabilizují. RozmnoÏují se ZVÍ¤ENA zde rosniãka zelená (Hyla arborea) a ropucha obecná (Bufo bufo), bûÏná je uÏovka obojková (Natrix natrix). Za potravou sem zaletuje ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). V bfiehov˘ch porostech hnízdí slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), pûnice slavíková (Sylvia borin), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) aj. Pravidelnû se zde objevuje vydra fiíãní (Lutra lutra).


Vodní tÛÀ

Mrtvé rameno Tiché Orlice mezi Borohrádkem a âermnou nad Orlicí. Katastrální území: Borohrádek


V˘mûra: 0,31 ha

Vyhlá‰eno: 1948

Chránûné území patfií mezi nejstar‰í ve V˘chodních âechách. Je tvofieno mrtv˘m ramenem Tiché Orlice s regenerujícími porosty a typickou faunou. Podobná ramena lemují tok Orlice v jejím celém níÏinném úseku.

TÛÀ patfií rybáfiVYUÎITÍ ské organizaci, která zde provozuje sportovní rybolov. Po vyhrnutí je nutno ponechat biotop je‰tû alespoÀ pût let samovolnému v˘voji a po této dobû je tfieba zhodnotit potfieby zásahÛ na základû v˘sledkÛ biologického prÛzkumu. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

302, 575 strana 213

2


2

3 Pfiíãinou je zfiejmû poloha lokality na rozhraní termofytika a mezofytika s mnoÏstvím ekotonov˘ch stanovi‰È.

1


Zámûlsk˘ borek

Zalesnûná opuková stráÀ nad Ïelezniãní tratí severnû od obce Zámûl. Katastrální území: Zámûl


V˘mûra: 7,12 ha

Vyhlá‰eno: 1946

Na pfiíkré opukové stráni, která nebyla po desítky let obhospodafiována, vznikla na místû pastviny spontánnû dubohabfiina, v jejímÏ podrostu se dafií fiadû teplomiln˘ch druhÛ.

GEOLOGIE Podkladem jsou slínovce a písãité prachovce jizerského souvrství (stfiední turon), vût‰inou pfiekryté svahovinami. K povrchu vystupují skalní horniny v nevelké skalní stûnû v západní ãásti svahu, ve v˘chodní ãásti je svah stupÀovit˘, patrnû v dÛsledku gravitaãních pohybÛ horninov˘ch blokÛ. Kolem Divoké Orlice se vyvinuly nivní pÛdy – fluvizem typická a glejová, na svazích kambizem typická s kambizemí luvickou. Bohat˘ bylinn˘ KVùTENA podrost je podmínûn jiÏní expozicí a opukov˘m podkladem. Lesní spoleãenstvo lze charakterizovat jako dubohabfiinu

(Carpinion), zbytky bezles˘ch spoleãenstev fiadíme ke svazu Bromion erecti. Z teplomiln˘ch druhÛ zde rostou napfi. váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), jetel horsk˘ (Trifolium montanum), pamûtník rolní (Acinos arvensis), zvonek broskvoÀolist˘ (Campanula persicifolia), pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), lilie zlatohlávek

(Lilium martagon), smldník jelení (Peucedanum cervaria), vítod chocholat˘ (Polygala comosa), medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum), hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), zvonek klubkat˘ (Campanula glomerata) aj. Ze vzácn˘ch druhÛ hub zde byla nalezena vláknice Godeyova (Inocybe godeyi), známá pouze ze tfií lokalit ve v˘chodoãeské oblasti. ZVÍ¤ENA V rezervaci hnízdí napfi. strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis). Mezi zdej‰ími bezobratl˘mi nalezneme fiadu teplomiln˘ch druhÛ. Z fauny broukÛ je nejlépe známo druhové spektrum stfievlíkovit˘ch, kter˘ch zde bylo zachyceno 32 druhÛ; mj. vzácní suchomilní a teplomilní stfievlíãci Ophonus stictus a Callistus lunatus. DoloÏeno je 35 druhÛ pavoukÛ, z nichÏ teplomilné jsou napfi. cedivka ãtyfiskvrnná (Titanoeca obscura), zápfiedník Agroeca cuprea a skákavka Heliophanus cupreus. Mezi velmi vzácné druhy patfií zápfiedník Micaria decorata. Pfii v˘zkumu hálkotvorn˘ch dvoukfiídl˘ch z ãeledi bejlomorkovit˘ch (Cecidomyiidae) zde bylo nalezeno 76 druhÛ.

Smí‰en˘ listnaLESNICTVÍ t˘ porost vznikl pÛvodnû jako nálet na tûlese Ïelezniãní trati. âasem se z nûho vyvinul v˘‰kovû a vûkovû nevyrovnan˘ porost habru, javoru klenu, dubu a buku s dal‰ími vtrou‰en˘mi dfievinami, z nichÏ vût‰ina má pokroucené kmeny a nepravidelné koruny. Spoleãenstva jsou VYUÎITÍ ponechána samovolnému v˘voji. Dosud zachovalé bezlesé plochy rychle zarÛstají dfievinami a tím se potlaãuje jejich lesostepní charakter. BIBLIOGRAFIE 1, 166, 167, 168, 169, 170, 171, 172, 173, 323, 372, 392, 426, 434, 435, 438, 476 MAPA ÚZEMÍ

strana 213

1 PR Zámûlsk˘ borek od v˘chodu. 2 Na bezlesé ãásti stránû PR Zámûlsk˘ borek roste pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis). 3 KnûÏice páskovaná (Graphosoma lineata) Ïije na such˘ch tepl˘ch lokalitách.

RK 25

205

Královéhradecko

1

Pfiírodní park

Les Vãeln˘

Byl zfiízen v roce 1996 na území lesa Vãeln˘ severov˘chodnû od Rychnova nad KnûÏnou. Rozsáhl˘ lesní komplex leÏí v povodí Javornického potoka v bezprostfiední blízkosti mûsta. SlouÏil vÏdy jako jeho krátkodobé rekreaãní zázemí. Geologické podloÏí tvofií starohorní krystalické bfiidlice Litického hfibetu (rozpadavé novomûstské fylity, ruly a svory zábfieÏské série mlad‰ích starohor) proraÏeného prÛlomov˘m údolím Javornického potoka, a sousední, mírnû zvednuté opukové plo‰iny (slínovce spodního turonu). Hlavním vodním tokem, kter˘ protéká cel˘m pfiírodním parkem je Javornick˘ potok. V severov˘chodní ãásti je na nûm vybudován rybník (Ivanské jezero). Kolem Javornického potoka zÛstaly zachovány nivní louky. Svahy a náhorní roviny jsou pokryty lesními porosty. Nadmofiská v˘‰ka území se pohybuje od 320 m v nivû Javornického potoka po 450 m v jihov˘chodní ãásti parku. Minerálnû pestr˘ geologick˘ podklad je pfiíãinou bohatého rostlinného krytu. PÛvodními porosty byly v minulosti dubohabrové háje (odtud zfiejmû pochází i název nejbliÏ‰í obce – Mûstská Habrová, dnes souãást Rychnova nad KnûÏnou). Na v˘chozech opuky se objevovaly vápnomilné buãiny, na severních svazích a na kyselém podkladû rul a svorÛ stfiídané acidofilními buãinami a doubravami. V údolí Javornického potoka tvofiily pÛvodní vegetaci ol‰iny, po odlesnûní následované slatinn˘mi loukami. Oba typy lesÛ se v území zachovaly fragmentárnû dodnes, 206

RK 26

dosud jsou doprovázeny charakteristick˘mi druhy rostlin. Botanick˘ v˘zkum území probíhá jiÏ skoro 200 let a za tuto dobu zde bylo nalezeno kolem 400 druhÛ rostlin, coÏ je pfiibliÏnû ãtvrtina druhového bohatství Orlick˘ch hor a Podorlicka. V podrostu zde dodnes najdeme napfi. okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), kyãelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos) aj.


2

Vzhledem k charakteru biotopÛ pfievaÏují v pfiírodním parku lesní druhy obratlovcÛ. Na mokfiinách a v okolí rybníka se vyskytuje nûkolik druhÛ obojÏivelníkÛ – ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd˘ (Rana temporaria), z plazÛ je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), uÏovka obojková (Natrix natrix) a kriticky ohroÏená zmije obecná (Vipera berus). V porostech hnízdí lesní druhy ptákÛ, napfi. kánû lesní (Buteo buteo), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), s˘kora parukáfika (Parus cristatus), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), králíãek ohniv˘ (Regulus ignicapillus) aj.

1

Orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) se vyskytuje na slunn˘ch okrajích

lesa. 2 Rybník Ivanské jezero je vybudován na Javornickém potoce v západní ãásti pfiírodního parku.

RK 27

207

Královéhradecko

1

Pfiírodní park

Orlice

Byl zfiízen v roce 1996 na území okresÛ Ústí nad Orlicí, Hradec Králové a Rychnov nad KnûÏnou podél tokÛ Divoké a Tiché Orlice s v˘jimkou oblasti chránûné v CHKO Orlické hory. V okrese Rychnov nad KnûÏnou leÏí jen ãást plochy parku. Sahá od hranic s okresem Hradec Králové u Tfiebechovic pod Orebem, kde zahrnuje nivu Orlice k soutoku obou jejích zdrojnic (Tiché a Divoké) v T˘ni‰ti nad Orlicí. Dále pokraãuje nivou obou tûchto tokÛ aÏ po hranice okresu s okresem Ústí nad Orlicí u âermné nad Orlicí (Tichá Orlice) a Litice nad Orlicí (Divoká Orlice). Charakter nivy Orlice je podobn˘ jako v okrese Hradec Králové a zaujme hlavnû mnoÏstvím Ïiv˘ch meandrÛ 208

RK 28

a star˘ch mrtv˘ch ramen. Od soutoku obou zdrojnic Orlice proti proudu se charakter obou fiek i jejich bezprostfiedního okolí mûní. Zatímco Tichá Orlice si zachovává níÏinn˘ ráz, pomal˘ proud a stále ãetné meandry a mrtvá ramena na bfiezích aÏ k hranicím okresu, vût‰í sklon terénu v podloÏí Divoké Orlice zpÛsobuje rychlej‰í proudûní a zmûnu charakteru koryta i nivy. Tato zmûna se nejv˘raznûji projevuje u Pot‰tejna, kde fieka protíná litickou antiklinálu, v˘razn˘m meandrem obtéká hrad Litici a vytváfií balvanité fieãi‰tû, doprovázené granodioritov˘mi v˘chozy v hlubokém Anenském údolí pod hradem Pot‰tejnem. Rovinná ãást pfiírodního parku byla jiÏ popsána v kapitole o okrese Hradec Králové. Charakter jeho biotopÛ v okrese Rychnov nad KnûÏnou je podobn˘. V˘raznû odli‰ná je ãást pfiírodního parku

Okres Rychnov nad KnûÏnou v pohorské oblasti jihov˘chodnû od Pot‰tejna. Prudké svahy Anenského údolí jsou porostlé kvûtnat˘mi a suÈov˘mi buãinami, v˘raznû odli‰n˘mi od zbytkÛ luÏních lesÛ, které doprovázejí tok Divoké Orlice do 300 m n. m. Nadmofiská v˘‰ka hrany svahÛ dosahuje 540 m, zatímco nadmofiská v˘‰ka hladiny Divoké Orlice se v tûchto místech pohybuje mezi 315–330 m. Zde se setkáváme s podhorsk˘mi a horsk˘mi druhy rostlin, které sem splavuje fieka z vy‰‰ích poloh a které zde díky inverznímu klimatu nacházejí vhodné podmínky. Patfií k nim napfi. vranec jedlov˘ (Huperzia selago), violka dvoukvûtá (Viola biflora), pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius) a silenka dvoudomá (Silene dioica). V lesních porostech buãin se na svazích objevují napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), na prameni‰tích i bledule jarní (Leucojum vernum). Podobnû jako rostlinn˘ kryt se mûní i charakter fauny. MÛÏeme se tu setkat napfi. s ãápem ãern˘m (Ciconia nigra), krkavcem velk˘m (Corvus corax), v˘rem velk˘m (Bubo bubo), holubem doupÀákem (Columba oenas) a dal‰ími druhy obratlovcÛ horsk˘ch a podhorsk˘ch biotopÛ. U vody mÛÏeme pozorovat pisíka obecného (Actitis hypoleucos), kulíka fiíãního (Charadrius dubius), ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis), konipasa horského (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinclus). V níÏinné ãásti toku Orlice Ïije vydra fiíãní (Lutra lutra). Na území pfiírodního parku se stfietávají snahy o ochranu pfiírodního a krajinného bohatství s potfiebami ekonomick˘mi. Neobydlené a nevyuÏívané ãásti krajiny se stfiídají s osídlen˘mi a hospodáfisky vyuÏívan˘mi. Hospodafiení je usmûrÀováno tak, aby nedocházelo k naru‰ování pfiírodních hodnot.

2

3

4 1

Vodní proud Orlice pfii zv˘‰eném prÛtoku podemílá i star‰í stromy.

2

V nivû Orlice se zachovalo mnoÏství mrtv˘ch fiíãních ramen s fiíãními jezery. 3 Mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus) hnízdí v nenápadn˘ch kulovit˘ch hnízdech. 4 Kukmák bûlovlnn˘ (Volvariella bombycina) je vzácn˘ druh houby rostoucí na listnat˘ch dfievinách napfi. v nivû Orlice.

RK 29

209

Královéhradecko BROUMARSKÉ SLATINY

STR.

194

02 08 1993

NA HADOVNù

STR.

196

11 07 1994

CHROPOTÍNSK¯ HÁJ

STR.

192

02 08 1993

210

RK 30

Okres Rychnov nad KnûÏnou KOSTELECK¯ ZÁMECK¯ PARK STR. 193

14 07 1994

MODLIV¯ DÒL

STR.

195

11 07 1994

SKALECK¯ HÁJ

STR.

198

02 08 1993

RK 31

211

Královéhradecko U âERNOBLATSKÉ LOUKY (1) STR. 199, U GLORIETU (2) STR. 201

02 08 1993

U âTVRTEâKOVA ML¯NA

STR.

200

02 07 1993

U HOUKVICE

STR.

202

02 08 1993

212

RK 32

Okres Rychnov nad KnûÏnou VODNÍ TÒ≈

STR.

204

14 07 1994

VE SLATINSKÉ STRÁNI

STR.

203

14 07 1994

ZÁMùLSK¯ BOREK

STR.

205

14 07 1994

ORLICE – B

STR.

197

14 07 1994

RK 33

213

Královéhradecko ORLICE – C

STR.

197

06 07 1989

214

RK 34

Okres Rychnov nad KnûÏnou Památné stromy 1. Javor babyka, k. ú. âerníkovice, p. ã. 511, po levé stranû silnice z âerníkovic do Doma‰ína. O: troják, kmeny 146 cm, 187 cm, 238 cm, Vs: 16 m, S: 100 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Jámy, p. ã. 68/1, poslední ze 4 „svícnov˘ch“ lip u hospodáfiské usedlosti Bezdûkov v místû zvaném „Na hradû“. O: 450 cm, Vs: 28 m, S: 400 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 13/1, u památníku „Obûtem“ naproti sokolovnû. O: 236 cm, Vs: 20 m, S: 100 let. 4. Lípa malolistá, 4 exempláfie, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 17, na Palackého námûstí. O: 136-182 cm, Vs: 18 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 1809, u Orlice ve Stradinské ulici. O: 506 cm, Vs: 32 m, S: 250 let. 6. Platan javorolist˘, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 19, v parãíku naproti po‰tû. O: 272 cm, Vs: 26 m, S: 150 let. 7. Platan javorolist˘, 20 ks, k. ú. Kostelec nad Orlicí, p. ã. 526/1, stromofiadí v Pelclovû ulici. O: 260–300 cm, Vs: 20–23 m, S: 100 let. 8. Lípa velkolistá, k. ú. Kvasiny, p. ã. st. 105/8, uvnitfi obce nad strojírnami. O: 500 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Kvasiny, p. ã. st. 92, v intravilánu obce po pravé stranû od Solnice do Skuhrova. O: 560 cm, Vs: 29 m, S: 200 let. 10. Buk lesní zv. „HorákÛv buk“, k. ú. Lhoty u Pot‰tejna, p. ã. 408, Malá Lhota, v lesním porostu asi 1,5 km v˘chodnû od obce. O: 750 cm, Vs: 37 m, S: 400 let. 11. Ka‰tanovník jedl˘, k. ú. Liberk, p. ã. 74/2, v zahradû na jiÏním okraji obce. O: 390 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 12. Dub letní, k. ú. Lipovka, p. ã. 530, v baÏantnici u dvora Karolín v jiÏní ãásti lesa. O: 685 cm, Vs: 28 m, S: 500 let. 13. Dub letní, k. ú. Malá âermná, p. ã. 270/1, v intravilánu obce po levé stranû silnice do Borohrádku. O: 630 cm, Vs: 35 m, S: 300 let. 14. Dub letní, k. ú. Opoãno, p. ã. 1008, v urnovém háji na mûstském hfibitovû v Dobru‰ské ulici. O: 325 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 15. Dub letní, buk lesní ãervenolist˘, k. ú. Opoãno, p. ã. 37, na b˘valém hfibitovû u kostela p. Marie. O: 315 cm (dub), 215 cm (buk), Vs: dub 22 m, buk 23 m, S: 150 let. 16. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 1673, v parku na Kupkovû námûstí. O: 138 cm, Vs: 14 m, S: 80 let. 17. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 1672, poslední exempláfi z lipové aleje lemující námûstí. O: 200 cm, Vs: 18 m, S: 100 let. 18. Lípa malolistá, 9 exempláfiÛ, k. ú. Opoãno, p. ã. 1681, skupina vzrostl˘ch lip kolem souso‰í sv. Floriana na Trãkovû námûstí. O: 140–260 cm, Vs: 18-25 m, S: 150 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Opoãno, p. ã. 1009, na hfibitovû u sochy mezi hfibitovem a urnov˘m hájem. O: 415 cm, Vs: 32 m, S: 200 let. 20. Lípa malolistá, k. ú. Peklo nad Zdobnicí, p. ã. 10/1, v blízkosti hospodáfiské usedlosti „U Barto‰Û“. O: 400 cm, Vs: 35 m, S: 350 let. 21. Dub letní, k. ú. Pot‰tejn, p. ã. 88, v obci u silnice pod zámkem. O: 380 cm, Vs: 28 m, S: 200 let. 22. Hru‰eÀ planá, k. ú. Pot‰tejn, p. ã. 317/5 a 996, vpravo od silnice z Pot‰tejna do Kostelce nad Orlicí na západním okraji obce na konci Doudlebské ulice. O: 300 cm, Vs: 25 m, S: 130 let. 23. Lípa malolistá, alej, k. ú. Pot‰tejn, p. ã. 1, 2, 114, 163, 165, 938, 981, alej podél Divoké Orlice pod hradem Pot‰tejn. O: max. 500 cm, Vs: 25 m, S: max. 300 let, mlad‰í dosadby pocházejí z let 1870–1877.

1

2

3 1 Dub letní v intravilánu Malé âermné, po levé stranû silnice do Borohrádku. 2 „Svídnická borovice“ roste na okraji obce Svídnice nad silnicí do Krchleb. Je jednou z nejvût‰ích borovic ve V˘chodních âechách. 3

Hru‰eÀ planá u silnice mezi Opoãnem a Dobru‰kou.

RK 35

215

Královéhradecko 24. Lípa malolistá, k. ú. Proruby u Pot‰tejna, p. ã. 610, v dolní ãásti obce u kfiiÏovatky do Zámûlu. O: 350 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 25. Hru‰eÀ planá, k. ú. Pulice, p. ã. 710, pfii silnici z Dobru‰ky do Opoãna. O: 365 cm, Vs: 12 m, S: 200 let. 26. Jilm vaz, k. ú. Radostovice u Liãna, p. ã. 229/1, na návsi u studny. O: 310 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 27. Javor klen, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 692/2, u domu ãp. 26. O: 430 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 957/3, Rybná nad Zdobnicí, místní ãást „Dvorek“. O: 310 cm, Vs: 30 m, S: 150 let. 29. Lípa malolistá, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. st. 94, v odlehlé ãásti obce u ãp. 12. O: 285 cm, Vs: 30 m, S: 100 let. 30. Lípa malolistá, 3 exempláfie, dub letní 1 exempláfi, k. ú. Rybná nad Zdobnicí, p. ã. 153/1, 2064/1, u domu ã. p. 62 u cesty ke kravínu. O: 530 cm (dub), 265 cm, 330 cm, 375 cm (lípy), Vs: 33 m (dub), 28 m (lípy), S: 150 let. 31. Lípa malolistá, 12 exempláfiÛ, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 1443/1, stromofiadí v horní ãásti hfibitova. O: 160–280 cm, Vs: 23 m, S: 130 let. 32. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 1635, na Ïidovském hfibitovû u kaple. O: 305 cm, 410 cm, Vs: 30 m, 28 m, S: 100 let. 33. Javor babyka, k. ú. Rychnov nad KnûÏnou, p. ã. 2093/1, Vãeln˘, u silnice Jaroslav – Rychnov n. K. pfied Javornick˘m potokem. O: 365 cm, Vs: 14 m, S: 250 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 1178, u obchodu u odboãky na Dobfiany. O: 500 cm, Vs: 32 m, S: 200 let.

1 1

216

Lípa velkolistá v poli po pravé stranû silnice z Hra‰tic do Svinné.

RK 36

35. Lípa velkolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 256/1, za kfiiÏovatkou na Ole‰nici a na Bystré. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 36. Lípa velkolistá, k. ú. Skuhrov nad Bûlou, p. ã. 324, v poli po pravé stranû silnice z Hra‰tic do Svinné naproti kravínu. O: 310 cm, Vs: 25,5 m, S: 160 let, vysazena v roce 1840. 37. Borovice lesní zv. „Svídnická borovice“, k. ú. Svídnice, p. ã. 151/1, na okraji obce nad silnicí do Krchleb. O: 280 cm, Vs: 14 m, S: 200 let. 38. Dub letní, k. ú. T˘ni‰tû nad Orlicí, p. ã. 1776/2, sídli‰tû „U dubu“ v severov˘chodní ãásti mûsta. O: 525 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 39. Buk lesní, k. ú. Vamberk, p. ã. 1203/2, tfiíkmenn˘ strom na námûstí dr. Lutuzowa. O: 155 cm, 165 cm, 235 cm, Vs: 24 m, S: 100 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Vamberk, p. ã. 1344/1, u kapliãky ve Vamberku – Sebranicích. O: 475 cm, Vs: 18 m, S: 300 let. 41. Lípa malolistá, k. ú. Vamberk, p. ã. 50/1, ve mûstû u hfii‰tû. O: 390 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 42. Lípa malolistá, 2 exempláfie, k. ú. Vamberk, p. ã. 2003, 2257, u boÏích muk v poli pfii cestû z Podfiezova do Rovnû. O: 370 cm, 380 cm, Vs: 17 m, S: 200 let. 43. Tis obecn˘, k. ú. Velk˘ Uhfiínov, p. ã. 2024, v údolí Polanky 200 m od silnice Kaãerov – Velk˘ Uhfiínov. O: 196 cm, Vs: 12 m, S: 400 let. 44. Lípa velkolistá, k. ú. Velk˘ Uhfiínov, p. ã. st. 5, v obci za kfiiÏovatkou ke kostelu. O: 585 cm, Vs: 27 m, S: 200 let.

OKRES. RYCHNOV NAD KNùÎNOU. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr KRÁLOVÉHRADECKO

Recommend Documents