Na co se můžete těšit zítra?
55. ročník krajské soutěžní přehlídky amatérských divadel
5. 3. v 15.00 hod. Madam Colombová zasahuje hraje DS Drdivadlo při TJ Sokol Telč
TŘEŠŤSKÉ DIVADELNÍ JARO
5. 3. v 19.30 hod. Ať žijí husité hraje DS Kapota Tábor
4. 3. 2016 | cena 5 Kč
OKO 2
Sponzoři a partneři Třešťského divadelního jara 2016:
Dnes hrajeme Kouzlo přátelství
Dnes hrajeme Rozladěné dueto
Včerejší představení We are the talents
Mediální partneři:
Vydalo: Město Třešť v nákladu 150 ks / Redakce OKA: TIC Třešť, Michaela Padrtová / Foto: Martin Čáp, archiv souborů Sazba, grafika: Zdeněk Hajn / Tisk: Tiskárna K&M Třešť 12
1
OKEM poroty:
We are the talents DS Zničehonic při TRIVIS – SŠV a VOŠ Jihlava / Helena Eliášová
Divácká anketa Je to jak na potvoru! Ale jakmile dorazí do Třeště „divadelní jaro“, přijde s ním téměř pravidelně ruku v ruce i sníh. Třetí březen nebyl tentokrát žádnou výjimkou. Celý den bylo krásně a s postupujícím dnem, kdy se začal blížit začátek festivalu, přišly první vločky sněhu. Na festivalové zážitky to ale vliv rozhodně nemělo. A na naši diváckou anketu už vůbec ne! Otázky: 1. Jaký máte vztah k divadlu? 2. Chystáte se ještě na nějaká další představení během Třešťského divadelního jara? 3. Co byste dělal/a, kdybyste dnes nebyla na Třešťském divadelním jaru?
Za zahajující představení letošního třešťského divadelního jara velké díky. Naplnilo totiž přesně podstatu této přehlídky, která umožňuje prezentovat nadšení a radost z amatérského divadla. Náboj, nadšení, zapálení a elán z představení souboru Zničehonic při TRIVIS – SŠV a VOŠ Jihlava – to vše tu bylo zastoupeno v hojné míře. Ale pěkně po pořádku. We are the talents je hudební komedií, a to je výzva. Kus prošpikovaný vlastní hudební tvorbou i texty je něco, do čeho se jen tak někdo neodváží pustit. V tomto případě to soubor ale vyřešil tak trochu jako chytrá horákyně. Vlastní muzika i texty ano, ale pěkně vše nahráno v zázemí nahrávacího studia a playlistově zařazeno do celého konceptu představení. Svůj prvoplánový účel to určitě splnilo, ale souboru to paradoxně přidělalo hodně práce. Jak obrazově divákovi naplnit příjemné tóny tklivé kytary a umocnit výpovědní hodnotu textu??? Odpověď nechávám v rovině řečnické. Soubor Zničehonic je souborem mládí a elánu, a tomu všemu, co k tomu patří, se herci rozhodně nezpronevěřili. Mají co říct, vědí co říct, jen ještě úplně nevědí jak. A to je na tom to skvělé, tady se potvrdilo, že svět stále funguje tak, jak má. Původní předlohu Heleny Eliášové zkrátil, přepsal, přetvořil a uchopil po svém režisér a pedagog v jedné osobě Lukáš Váca. Nevím, jestli si to plně uvědomuje, ale svým zásahem dal textu a celému představení 2
Drahomíra Šebestová, Třešť 1. Divadlo mám strašně moc ráda. A hlavně to amatérské. Přijde mi, že je to ještě větší umění než být profesionální herečkou. 2. Určitě půjdu. Samozřejmě to závisí na čase, ale pokud to půjde, budu chodit co nejvíce. Zrovna jsem se dívala na neděli, bude hra ohledně „šmejdů“. To je teď taková aktuální otázka, takže se těším, jak toto představení ochotníci pojali a jak ho nastudovali. 3. Tak to bych byla u televize (smích). Marta Mikešová, Třešť 1. Na Třešťské divadelní jaro chodím každým rokem. Pokud nejsem v práci, tak se snažím jít skoro na každé divadlo. 2. S kamarádkami se teď chystáme v sobotu na další představení. Nejvíc se ale těšíme na úterní představení PIKI Volyně. Ti, když tady vždycky hrajou, tak se mi to představení líbí. 3. Kdybych tady dneska nebyla, tak bych se asi dívala na seriál Ordinace v Růžové zahradě. Eva Doláková, Třešť 1. K divadlu mám dobrý vztah. A k Třešťskému divadelnímu jaru úplně největší. 2. Chodím téměř každý den. Myslím, že letos vynechám asi jenom dvě představení. 3. Kdybych tady nebyla? Tak to bych šila zástěrku pro vnučku.
11
Třešťské divadlo si brousí zuby na Zlatou jeřabinu
Co na to diváci? Moje pocity jsou úplně bezvadný, protože je obdivuju, že při škole dokážou tohle nacvičit. Je to fakt náročný a moc jim fandím, ať jim to vyjde.
Máte rádi divadlo? Jste naším festivalovým fanouškem? Pak podpořte třešťskou kulturu v boji o prestižní ocenění Zlatá jeřabina, kterou udělí letos již podvanácté Kraj Vysočina. Mezi třiceti nominovanými akcemi se v kategorii Kulturní počin roku 2015 objevilo právě i Třešťské divadelní jaro. Společně s ním svede boj o Zlatou jeřabinu ještě hudební komedie Noc na Karlštejně, kterou má ve svém repertoáru náš místní Divadelní soubor Karla Čapka. Ten se do nejužší nominace probojoval díky svým představením odehraným na hradě Roštejn. V anketě Zlatá jeřabina jsou každoročně vyhlašovány dvě kategorie. Jednou z nich je už zmiňovaný Kulturní počin roku, tou druhou je Péče o kulturní dědictví. V kategorii Kulturní počin roku hlasuje veřejnost mezi třiceti nanominovanými koncerty, festivaly, divadelními a hudebními přehlídkami, edičními počiny, případně muzejními expozicemi. V kategorii Péče o kulturní dědictví se pak vybírá jedna z nejlepších obnovených památek. Ocenění a finanční dar získávají z obou kategorií vždy tři počiny s nejvyšším počtem hlasů. Budeme moc rádi, když Třešťské divadelní jaro nebo Divadelní soubor Karla Čapka podpoříte. Hlasovat v anketě můžete od 1. do 31. března 2016, a to buď elektronicky na webových stránkách Kraje Vysočina: www.kr-vysocina.cz/pocinroku, nebo prostřednictvím hlasovacích lístků uveřejněných v novinách Kraj Vysočina. Děkujeme za váš hlas.
První dojmy nejsou moc dobré. Já bych s tímhle na jeviště nešel. Jako studentské divadlo to bylo dobré. Ale proč nezpívali naživo? Vždyť „ta černá“ (postava Dragony – pozn. red.) to stoprocentně všechno nazpívala a umí to… Je to škoda… Jak to reprodukovala, tak to mělo život. Divadlo je přece o živém herci! Vadilo mi, že nezpívají naživo, protože si myslím, že by to dali.
úžasný potenciál. Pro dnešek svěží rytmus, citlivý pokus o generační výpověď a proud energie. Teď už jen zbývá přijmout některé osvědčené a fungující divadelní zvyklosti a techniky. Takže We are the talents??? Yes!!! Za porotu Alena Veliká
Líbilo se mi, co umí dnešní mladí herci zahrát. Řekla bych, že to, co tady předvedli, se dneska děje i v normálním životě… Lidi se snaží někam dostat, ale všude je „tlačenka“. Takže si myslím, že to zahráli doopravdy pěkně. Jsem z toho tak trochu rozpačitá. Písničky byly pěkný, ale vadilo mi, že nezpívali naživo. Na mě z toho působila veliká radost, s jakou to představení děláte. To šlo přes rampu přes diváky, a to je vždycky veliká deviza. Musím ocenit výstup Dragony, protože mi mrazilo, a byl to pro mě hodně silný zážitek.
10
3
Rozhovor s režisérem hry „We are the talents“ Lukášem Vácou Festivalové jaro odstartoval hrou „We are the talents“ divadelní soubor Zničehonic, který vznikl v roce 2011 jako studentský spolek při jihlavské střední škole TRIVIS. Naše OKO zamířilo proto na Lukáše Vácu, který nejenže na škole učí, ale zároveň soubor vede. Lukáš Váca vycházel při přípravě scénáře z původní stejnojmenné hry Heleny Eliášové. Texty přitom podle svých slov přepsal tak, aby sedly na míru všem hercům. Jak vlastně váš spolek vznikl? První hru jsem nazkoušel s žáky už v roce 2011. Bylo to na jejich popud, protože chtěli mít památku na to, že u nás studovali. Tehdy jsme hráli hru z terezínského prostředí – Nemilovanou od Arnošta Lustiga. Od té doby spíš natáčíme různé videoscénky a spoty, se kterými se účastníme soutěží. Před nedávnem jsme například vyhráli celostátní soutěž Allianz s videem o bezpečnosti dopravy. Pak přišlo dalších pět žáků, kteří chtěli nacvičit hru, tak jsem na to kývnul. Hru jsme vybírali poměrně dlouho. Nakonec se nám líbila hra paní Eliášové We are the talents. Když jsem se pak na tu hru díval, přišla mi dlouhá, což by bylo pro žáky náročné. Navíc jsme využili toho, že jedna ze studentek skládá písničky, takže jsme hru obohatili vlastní hudbou i texty.
OKO představuje hru:
Rozladěné dueto Spolek Za Paravánem při TJ Sokol Telč / Niel Simon tragikomedie / 50 min. bez přestávky Každý pátek se v jednom newyorském bytě schází parta kamarádek. Večery tráví debatami o životě, vzájemným hašteřením a zápolením v bezvýznamné společenské hře. Co se však stane, když se jedna dostane do hluboké životní krize? Dokážou jí její kamarádky pomoci? A je to vůbec možné…? Mistrně napsaná komedie z pera známého amerického autora Neila Simona je skutečnou lahůdkou pro všechny milovníky humoru a dobré zábavy.
Kde všude jste s hrou už vystupovali? Poprvé jsme hráli loni na podzim v DIODu. Od října jsme tam hráli čtyřikrát pro školy a dvakrát pro veřejnost. Třešťské divadelní jaro je tedy vaší první soutěží? Ano, tohle je naše první soutěž. Ještě se ale chystáme za týden na JID, což je soutěž studentských divadel. 4
9
OKO zaostřuje na:
Spolek Za Paravánem při TJ Sokol Telč V současné době čítá divadelní soubor Za Paravánem sedm členů a patří do spolku ochotníků pod Sokolem v Telči. Dříve se soubor jmenoval Drdivadlo2 a čítal dvanáct členů, předtím ještě za studií herců působil při Domě dětí a mládeže v Telči. Uskupení se formovalo několik let a hrálo především loutkové a hrané pohádky. Postupem času utvořili členové soubor nejstarších divadelníků a pod vedením paní učitelky Emílie Drdácké si začali říkat Drdivadlo. Od roku 2007 zkoušejí průměrně jednu divadelní hru ročně. Jejich prvotina byla Čarodějnická pohádka. V dalším roce nacvičili muzikál Dostavník do Lordsburgu Na Třešťském divadelním jaře 2012 podle scénáře, který byl realizován v brněnském divadle Radost. S tímto kusem získala Pavla Janoušková čestné uznání se také zúčastnili studentské přehlídky za režii hry Muž sedmi sester. divadel Na Kopečku JID 20-08 v Jihlavě. Po této muzikálové vsuvce se soubor začal orientovat na komedie a secvičil hru od Františka Ringa Čecha Dívčí válka. Soubor se také zúčastnil zajímavého projektu Antika, který byl určen pro divadelní soubory z měst zapsaných na seznam UNESCO. Následně vzniklo rozdělení tohoto souboru na Drdivadlo a Drdivadlo2. Drdivadlo2 a nyní Za Paravánem vede od doby rozdělení Pavla Janoušková. V roce 2010 vybrala za nový repertoár komedii na motivy Jaroslava Havlíčka Muž sedmi sester, se kterým soubor vystoupil na Třešťském divadelním jaře v roce 2012. Poté soubor nazkoušel autorskou detektivku Když ji zabiješ, není co řešit. Kromě Telče s ní vystoupili i na Krajské sokolské přehlídce v Třebíči v roce 2012. Po krátké pauze soubor nyní nacvičil americkou komedii Rozladěné dueto.
8
Proč jste si vzali na mušku zrovna talentovou hru? Snažil jsem se hledat něco, co by mohlo odpovídat věku našich studentů, takže to byla první věc. Pak jsem hledal také určitý počet postav… A navíc talentové soutěže jsou prostě fenoménem současné doby… Proč jste se rozhodl obsadit do role Julie muže? Když jsem dával dohromady postavy, vyšlo mi, že bych potřeboval o jednu dívku navíc, takže jsme z jednoho studenta nakonec udělali transvestitu. U paní Eliášové byla tato postava dívka, ale mně vyhovovalo to, že v šatně jsou samé dívky, takže je tam náš Dan, který Julii hrál, doplnil. Myslím, že se do postavy docela dobře vžil (smích) a myslím, že mezi holky zapadl. Jaké je to hrát se studenty? Jací jsou? Mě to baví! A jací jsou? Jsou nedochvilní. Ne všichni to brali ze začátku zodpovědně. Ale jinak byla na zkouškách ohromná legrace. Je to takové uvolněné, což je dáno třeba i tím, že k nim mám věkově poměrně pořád ještě blízko. Jinak musím říct, že diváci oceňovali zatím nejvíc naše písničky. Snažili jsme se je dělat na charaktery herců… Písničky jsme potom nahrávali ve studiu. Přece jenom jsou to herci-amatéři, takže by většinu písniček nezvládli vyzpívat a udržet dechově. Akorát Lenka, která písničky skládala, tak si tu písničku vyloženě zpívá. Je to taková její srdeční záležitost. Když odbočíme od vaší hry… Co Vy a divadlo? Jaké s ním máte zkušenosti? Já jsem na gymnáziu asi od šesté třídy recitoval. Pravidelně jsem se dostával na krajská kola, kde si mě všiml režisér Horáckého divadla, který se mnou a dalšími studenty nazkoušel hru „Inu, mládí je mládí“ od Karla Hynka. S touto hrou soutěžili nejprve v Jihlavě, pak jsme se podívali na Wolkrův Prostějov a potom i na Jiráskův Hronov. Takže to byla taková moje divadelní zkušenost. Pak jsme zkoušeli ještě jednu hru, ale ta už nevyšla, protože jsme všichni studovali a nepodařilo se nám sejít. Ondra Jiráček, který hrál tehdy se mnou, dnes hraje v Huse na provázku a Terka Otavová hraje zase v Horáckém divadle. Takže vždycky říkám, že všichni hrajou a jenom já učím (smích).
5
OKO zaostřuje na:
OKO představuje hru:
DS Jana Lišky, TJ Sokol Třešť
Kouzlo přátelství
Divadelní soubor Jana Lišky, TJ Sokol Třešť má své kořeny již v roce 1923, kdy se nadšená parta lidí rozhodla hrát ochotnické divadlo. Během let tento divadelní soubor pracoval pod různými subjekty až do roku 2007, kdy bylo nutné zaregistrování souboru na Ministerstvu vnitra jako občanského sdružení, aby tak mohl ve své činnosti plynule navázat pod stejnou vedoucí souboru Annou Fencíkovou (členka souboru od roku 1959, vedoucí souboru od roku 1989) na další činnost souboru. Od ledna 2016 pokračuje soubor ve své dlouholeté divadelní činnosti pod hlavičkou TJ Sokol Třešť. Vrátil se tak po 55 letech zpět na divadelní prkna nově zrekonstruovaného Sokolského domu, odkud koncem roku 1959 přešla naše divadelní, ale i většinová kulturní činnost ve městě do nově otevřeného kultur-
DS Jana Lišky, TJ Sokol Třešť / Eva Schwarzová pohádkový příběh pro celou rodinu / 60 min. bez přestávky
ního domu. Slavnostní zahájení další činnosti souboru DS Jana Lišky v Sokolském domě proběhlo již 20. prosince 2015 vánoční divadelní hrou Tajemství stříbrné vločky.
6
Příběh nás zavede do světa pohádkových bytostí. Díky strašidlu si uvědomíme, jak důležitá je pro nás rodina a jak chudý a smutný by byl život bez přátel. Děd Vševěd potrestá své rozhádané dcery Slunečnici, Měsíčnici a Větrnici tím, že jim zakáže pracovat. Netuší, jak tím zkomplikuje život strašidlu, které ztratilo paměť a je donuceno bloudit po světě. Během své cesty však narazí na dvě malé kouzelnice a Všebyznu, ve kterých najde nejen kamarádky, ale získá díky nim i přátelství a nový domov.
Hlasujte pro TDJ ve Zlaté jeřabině 2015 na www.kr-vysocina.cz/pocinroku 7
