19. listopadu 2009 l číslo 42 l ročník 39
Noviny zdarma nejen pro havíře Do dolů přes zkušebny
Poprvé? V Ostravě
Sbírka má adresáta
Vystavení certifikátu pro kombajn i výztuž předchází povinně řada testů!
První řádná valná hromada Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.
Hlasování po internetu: s „Barborkou“ se podělí o výtěžek OS Dítě s diabetem.
strana 3
strana 4
strana 11
OKD dokončila rekultivaci Darkovského moře OSTRAVA – Společnost OKD v minulých dnech téměř dokončila technickou rekultivaci jedné z největších ploch zasažených těžbou – takzvaného Darkovského moře. Následovat bude pětiletá biologická rekultivace, během které by se mělo celé území ještě více zazelenat. „Zdařilá rekultivace Darkovského moře je potvrzením našeho cíle vracet po těžbě přírodu lidem. Tato oblast je svou rozlohou a dalšími parametry výjimečná a nejviditelnější, zároveň ale pracujeme na desítkách dalších projektů, které zlepší životní podmínky na Karvinsku,“ řekl ředitel OKD pro rekultivace a IT Radim Tabášek. Oblast by měla výhledově sloužit hlavně jako sportovní a rekreační zóna. Jezero má ideální podmínky například pro vodní sporty, mezi připravovanými záměry je také vybudování pláží a sportovního zázemí. Okolí vodní plochy nabízí dobrý terén pro cykloturistiku. O budoucnosti areálu budou společně jednat společnost OKD, skupina RPG a město Karviná jako většinoví vlastníci pozemků, memorandum o spolupráci na rozvoji území podepsali na začátku listopadu.
FOTO: Richard Sklář
Úpravami území za přibližně půl miliardy korun vznikla vodní plocha o rozloze cca 32 hektarů a hloubkou až 25 metrů, sloužit má k rekreaci i sportu
O „Darkovském moři“ se nejčastěji hovoří jako o budoucí příměstské rekreační oblasti. Voda je tam totiž kvalitní a čistá.
Rekultivační práce na území o rozloze přibližně 150 hektarů započaly v roce 1997. Nastou-
pila těžká technika, jež nejprve vyčistila vodní plochu od sloupů vysokého napětí a stromů, poté
provedla skrývku zemin, vytvarovala hranici vodní plochy i okolní terén návozem pěti mi-
NWR po ¾ roku: I přes zlepšení firma stále ve ztrátě
Ocenění z VŠB pro Becka i OKD
AMSTERDAM / OSTRAVA – Těžební společnost New World Resources (NWR), majitelka OKD, vykázala za devět měsíců letošního roku účetní ztrátu 69 milionů eur. Ukazatel EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy) dosáhl za toto období 111 mil. eur (což je o 78 % méně v porovnání se stejným obdobím vloni). V samotném třetím čtvrtletí se ale výsledky společnosti postupně zlepšily, mimo jiné díky snižování nákladů a lepší efektivitě těžebních technologií pořízených v rámci projektu POP 2010. „Celkové podmínky na trhu začaly během třetího čtvrtletí 2009, po obtížné první polovině roku, vykazovat známky zlepšení. Výroba oceli u našich odběratelů stoupla mezi dubnem a zářím podle údajů IISI o 59 %. Meziročně však úroveň produkce oceli v našem regionu zůstává 36 % pod objemy roku 2008,“ řekl novinářům předseda představenstva NWR Mike Salamon. Součástí skupiny NWR jsou kromě OKD také koksovny (OKK), energetika (NWR Energy) a polské rozvojové projekty Debiensko a Morcinek sloučené ve společnosti NWR KARBONIA. vs
OSTRAVA – Punc tradičního a historického partnerství mělo vyvrcholení oslav 160. výročí založení Vysoké školy báňské – Technické univerzity (VŠB-TU). Těžební společnost OKD byla hlavním partnerem slavnostního zasedání vědecké rady, které se uskutečnilo v pátek 13. listopadu. A její generální ředitel Klaus-Dieter Beck si odnesl pamětní medaili
lionů kubíků hlušiny a znovu jej překryla novou zeminou. Rekultivací za zhruba půl miliardy korun vznikla vodní plocha o rozloze cca 32 hektarů s hloubkou vody 25 metrů. Při debatách o budoucím využití je nejčastěji skloňována příměstská rekreační oblast. Voda v „moři“ je totiž v porovnání s okolními rybníky a nádržemi (Žermanice, Těrlicko) kvalitní a čistá. Areál má také síť komunikací, které by se v budoucnu daly využít jako cyklistické stezky. Nyní protínají stezky a silnice polovinu území, v budoucnu se počítá s jejich rozšířením na celou oblast. V tuto chvíli je území stále ještě stavbou. Probíhající biologická rekultivace – tedy zatravňování a výsadba porostů a především jejich údržba – bude pokračovat ještě dalších pět let. Vzhledem k tomu nebyl přístup na pozemky Darkovského moře oficiálně povolen. „Nevadí nám rybáři nebo lidé, kteří jsou zvědaví, jak bude území vypadat. Ve spolupráci s policií ale budeme zasahovat proti vandalům, kteří by chtěli ničit zeleň nebo vjíždět do areálu motorovými vozidly,“ dodal Tabášek. Zuzana Koláriková, Vladislav Sobol
za přínosnou spolupráci; dostal ji jako první ze všech oceněných. Ve velkém sále porubské auly bylo zaplněno všech 470 míst, desítky lidí stály a další zůstali venku. Sešli se akademici nejen z Česka, ale i Polska, Slovenska, Německa, Ukrajiny, Velké Británie a USA. Prorektor košické technické univerzity Juraj Sinay se při této pří-
OKD byla hlavním partnerem slavnostního zasedání vědecké rady.
ležitosti stal držitelem čestného titulu „doctor honoris causa“, dekrety dostalo 22 nových docentů, diplomy 81 doktorandů a 18 absolventů studia MBA. Po vystoupení pěveckého sboru z „báňské“, který ostatně podpořila i Nadace OKD, rozdával rektor Tomáš Čermák výroční medaile osobnostem jak z univerzity, tak z veřejného života či průmyslové sféry. „Děkuji! Beru to jako důkaz vzájemných dobrých vztahů. Potřebujeme se v budoucnosti navzájem – univerzita hledá pořád nové studenty a naše společnost kvalitní pracovníky, které z nich vychovává,“ řekl Beck. Ve stejném duchu se vyjádřila pro Horník ikona havířiny na VŠB-TU, profesor Pavel Prokop. „Ani si nedokážu zejména Hornicko-geologickou fakultu a speciálně pak Institut hornického inženýrství
FOTO: Radek Lukša
„Báňská“ završila oslavy 160. narozenin, rektor Čermák předal medaili generálnímu řediteli OKD
Klaus-Dieter Beck přebírá pamětní medaili (ve výřezu) od rektora Tomáše Čermáka.
a bezpečnosti, jehož jsem vedoucím, představit bez spolupráce s OKD. Nikdo na naší univerzitě nemá takového významného partnera. My se neobejdeme bez nich a oni bez nás. To tady prostě bylo, je a musí být!,“ uvedl. Vysoká škola báňská se zrodila z Montánního učiliště, později Báňské akademie v Příbrami. Hned s ukon-
čením druhé světové války se přestěhovala do Ostravy a v 50. letech minulého století se začala členit na fakulty. Technická univerzita se dostala do jejího pojmenování po roce 1989. Je jedinou v Česku, kde se dají studovat specifické havířské obory. Počtem svých studentů je pak čtvrtou největší školou v naší republice. Radek Lukša
2
ročník 39 l číslo 42
Z OKD
www.okd.cz
Extraliga nejlepších rubáňových a přípravářských kolektivů OKD říjen 2009
FOTO: Bohuslav Krzyžanek
Rubání – kombajny
Operátor řídicího stanoviště pluhového dobývacího komplexu na závodě Lazy Dolu Karviná Pavol Janíček u obrazovek, přes něž vidí průběh těžby lépe než havíři na důlním pracovišti.
Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
těžba (t)
tuny / den
odrubaná plocha za den (m2/ den)
rub. výkon (t/hl/sm)
denní postup (m)
kombajn, výztuž
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Polalpex -Czaja (40 204) Dzierža (140 910) Szczotka (320 312) Polcarbo – Dąbek (331 203) Alpex – Fal (139 704-1, 11 233) Alpex – Krażewski (13 2558) Badura (334 804) Szwed (1 4068) Alpex – Gulak (14 030) Chochrun (7 4060)
Witek Weiss Ing. Malášek Sędkowski Ing. Dziugeł Szewczyk Věčorek Feber Czarniakowski Sikora
Darkov Karviná ČSM ČSM Karviná Karviná Darkov Karviná Karviná Karviná
156 134 87 062 84 917 81 488 76 790 59 332 51 163 41 452 37 758 32 786
5204 3482 2831 2778 3657 2138 2047 1727 1756 1639
836 775 885 938 664 539 676 423 237 284
90,99 61,9 53,16 60,18 85,8 41,75 31,59 50,06 31,19 30,21
4,83 4,76 6,02 4,77 3,62 3,67 3,72 2,66 1,15 1,8
SL 500, DBT 26/55 KGE750F, Me 17/37 SL 300, DBT13/31 SL 300, DBT13/31 SL 500, DBT 28/60, SL300, DBT13/31 KSW460NE, F15/33 KGS 345, F15/31 SL300, DBT13/31 KSW 500, F22/48 KSW 500, F22/48
I v nízkých slojích to jde jinak
Rubání – pluhy
Práci pluhového dobývacího komplexu řídí operátor od počítače LAZY – Těžba v nízkých slojích byla vždy synonymem vesměs ruční práce a velké dřiny. Moderní pluhový dobývací komplex firmy Bucyrus, který už nějaký ten pátek pracuje v porubu 163 104 v nízké sloji Natan v závodě Lazy Dolu Karviná, však dokládá, že i v této oblasti to může být jinak. I když bez horníků v dole to nejde, řízení celého komplexu a navazujícího zařízení se i v tomto případě odehrává z povrchu, z řídicího stanoviště POP 2010, zvaného lidově „Houston“. „Ano, právě odtud jezdíme s pluhem, řídíme sběrný a stěnový dopravník, drtič a další zařízení. Je to logické. Odtud totiž vidíme průběh těžby a veškeré odtěžení až po zásobník, na obrazovkách se nám zobrazují výsledky diagnostiky, hlášení závad a další informace. Vidí-
me, nakolik jsou upnuté stojky sekcí, vytažené válce, jak pracují dopravníky. Nikdo dole nemůže mít takový přehled,“ vysvětlil operátor řídicího stanoviště pluhového dobývacího komplexu na Lazech Pavol Janíček. Jak dodal, chlapi dole si přesto na nedostatek tvrdé práce stěžovat nemohou. Musejí například překládat sekce, protože pro jejich automatické posouvání nejsou v porubu podmínky. Po určitých „porodních bolestech“ rubání 163 104 nyní plní předpoklady a dává pravidelně těžbu okolo 730 tun při postupu asi 4,2 metru. Jak informoval Janíček, výjimkou není ani denní výsledek přes tisíc tun s postupem 5,8 metru. „Příroda se trochu umoudřila a i chlapi se s tím naučili pracovat,“ myslí si operátor. bk
Je známo, že na Dole ČSM pracuje jeden z vašich rubáňových kolektivů v programu POP 2010. Jak si s novou technologií rozumí? Jde o kolektiv rubání řízený Krzystofem Sędkowskim, který pracuje na závodě Sever v rubání 331203. Hlavním předákem tam je Grzegorz Dąbek. Kolektiv pracuje s výztuží DBT-13/31 a s kombajnem SL-300 a dosahuje denních těžeb okolo 3000 tun. Lze říci, že svými výsledky naplňuje požadavky dolu. Další dva rubáňové kolektivy na tomto dole, v jejichž čele stojí vedoucí úseků Andrzej Pomianowski a Mirosław Nowak, pracují s obvyklou starší technologií.
vedoucí úseku
důl
těžba (t)
tuny / den
odrubaná plocha za den (m2/ den)
rub. výkon (t/hl/sm)
denní postup (m)
pluh, výztuž
1. 2.
Carbokov – Szadziewicz (084 367) Čech (163 104)
Zaręba Ing. Pamánek
Paskov Karviná
14 660 9435
473 539
324 515
5,84 10,52
2,63 3,26
PL82, IHV RHH 42, DBT
čistý výlom/den (m3/den) 175,70 213,20 182,88 181,28 170,37 184,48 144,10 168,32 175,10 231,98
čelbový výkon (cm/hl/sm) 43,11 42,83 34,48 36,11 45,18 33,60 42,61 35,20 38,63 55,72
Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
ALPEX 408 (294 356) Kufa (300 338) Wójcik (340 820) ALPEX 414 (331 203/2) Valenčík (40 433) Savary (320 229) Babinec (223 403) Kolomy (11 414/2) Alpex 407 (331 140) Bocek (11 414/3)
Ing. Bajaczyk Ing. Pawera Maćkowiak Ing. Kołacz Ing. Kalafut Ing. Pavlík Klimes Neuwert Ing. Kołacz Neuwert
ČSM ČSM Darkov ČSM Darkov ČSM Karviná Karviná ČSM Karviná
měsíční ražba (m) 233 229 200 195 178 170 170 169 162 151
m/d 8,63 8,48 6,90 7,22 8,48 6,30 8,10 6,76 7,71 9,44
typ zařízení AM 50 AM 75 MR 340 MR 340 AM 50 MR 340 AM 50 AM 50 AM 50 AM 50
Přípravy – klasické technologie
Hovoříme se závodním dodavatelské firmy Polcarbo Jindřichem Prymusem
Zkusme upřesnit pozici vaší firmy. Kolik kolektivů Polcarba pracuje na dolech OKD? Jak už bylo řečeno, zaměstnanci naší firmy pracují na dolech Darkov a ČSM. Zaměřujeme se hlavně na těžbu a proto je většina z nich součástí rubáňových kolektivů. Tři ucelené osádky působí v současné době na Dole ČSM, další skupina asi devadesáti rubačů pracuje v jednom rubání na Dole Darkov spolu s vlastními pracovníky dolu. Na Darkově ale máme i dva razičské týmy. Jeden z nich pracuje s klasickou technologií a vede ho hlavní předák Janusz Ochman. Druhý byl utvořen nedávno a pracuje s kombajnem. Funkci hlavního předáka v něm vykonává Aleksander Łagowski.
kolektiv
Přípravy – kombajny
Chtějí zajistit výkony i bezpečnost KARVINÁ/STONAVA – Funkci závodního vykonává v dodavatelské firmě Polcarbo Jindřich Prymus. Na starosti má hned dvě šachty – doly Darkov a ČSM. Tam všude totiž pracují zaměstnanci „jeho“ firmy. S jakými cíli? „Pro naše partnery se vždy snažíme zajistit požadované výkony, samozřejmě za dodržení všech bezpečnostních předpisů. Vnímáme, že v OKD se na tuto problematiku klade mimořádný důraz a stejně tak to pociťujeme i my,“ řekl v rozhovoru pro Horníka Jindřich Prymus.
Pořadí
Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
1. 2. 3. 4. 5.
Hyrák (077 3781/1) Plaček (059 5342/2) Opálka (084 5255 Grossinger (080 5255) Jozek (041 5250/3)
Pavelek Czyž Czyž Pavelek Smolan
Paskov Paskov Paskov Paskov Paskov
měsíční ražba (m) 181 100 96 93 88
m/d 3,85 4,76 4,80 4,65 5,18
čistý výlom/den (m3/den) 20,45 95,24 96,00 105,56 92,14
čelbový výkon (cm/hl/sm) 24,46 31,06 27,99 28,88 29,83
typ zařízení TP + ručně VVH-1 + Hausherr VVH-1 + Hausherr DH-L 1200, VVH 1 VVH-1 + Hausherr
Extraliga nejlepších rubáňových a přípravářských kolektivů OKD leden – říjen 2009
FOTO: Jan Kurial
Rubání – kombajny
Závodní firmy Polcarbo Jindřich Prymus.
Jak si vaše kolektivy vedou v extralize nejlepších rubáňových kolektivů OKD? Celkem logicky se nejlépe v této soutěži drží kolektiv Krzysztofa Sędkowského, který pracuje s technologií POP 2010. Za září se umístil na třetím místě s průměrnou denní těžbou 2829 tun uhlí, odrubanou plochou 965 metrů čtverečních a rubáňovým výkonem 64,34 tun na horníka a směnu. Za leden až září byl na čtvrtém místě. Pozitivním jevem je to, že v jeho rubání nedošlo v tomto období k žádnému pracovnímu úrazu. Potvrzuje se, že nové technologie zajišťují nejen vyšší těžbu, ale přispívají i k výraznému zlepšení bezpečnosti práce. Jaké jsou záměry vaší společnosti pro zbytek roku 2009? Ty jsou zřejmé. Jak jsem se už zmínil, chceme zajišťovat výrobní požadavky jednotlivých dolů při striktním dodržování pravidel bezpečnosti práce a technologických postupů. Očekáváme rovněž, že se prosadíme i na ražbách. Do konce roku předpokládáme vytvoření razičského kolektivu také na Dole ČSM. Ve výrobní činnosti i v oblasti bezpečnosti práce chceme rok zvládnout ke spokojenosti jak vedení obou dolů, tak našich zaměstnanců. Jan Kurial
Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
těžba (t)
tuny / den
odrubaná plocha za den (m2/ den)
rub. výkon (t/hl/sm)
denní postup (m)
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Polalpex – Czaja Chochrun Polcarbo – Dąbek Alpex – Gulak Walica Alpex – Fal Dzierza Szczotka Ladenberger Polalpex – Siwek
Witek Sikora Sędkowski Czarniakowski Hrubý Ing. Dziugel Weiss Ing. Malášek Domes Tomczyk
Darkov Karviná ČSM Karviná Darkov Karviná Karviná ČSM Karviná Darkov
890 619 715 873 626 626 592 528 474 825 471 558 440 271 356 573 345 317 316 999
5032 3150 2613 2436 1983 2041 3016 1478 1877 1315
821 795 834 344 473 311 637 531 267 309
84,5 68,83 58,49 46,13 37,7 38,53 54,62 26,36 45,58 17,04
4,36 4,15 4,87 1,81 2,98 2,39 3,99 3,3 2,11 2,08
Rubání – pluhy Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
těžba (t)
tuny / den
odrubaná plocha za den (m2/ den)
rub. výkon (t/hl/sm)
denní postup (m)
1. 2.
Horák Carbokov – Szadziewicz
Drábek Zaręba
Paskov Paskov
192 795 115 416
1004 518
481,6 399,6
11,4 6,20
2,71 2,42
čistý výlom/den (m3/den) 162,33 162,97 148,25 184,22 165,24 128,53 145,20 139,61 110,88 133,17
čelbový výkon (cm/hl/sm) 37,24 41,61 33,56 35,42 37,66 29,38 37,64 27,70 29,56 33,18
čistý výlom/den (m3/den) 103,58 83,20 79,53 82,33 69,19
čelbový výkon (cm/hl/sm) 26,28 27,09 26,31 24,37 23,69
Přípravy – kombajny Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
celková ražba (m)
m/d
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
ALPEX 407 Novotný ALPEX 408 Wójcik Gardoň Havlas Herink Kufa Gorecki Špička
Ing. Kołacz Poloček Ing. Bajaczyk Maćkowiak Klimes Ing. Pawera Neuwert Ing. Pawera Ing. Pavlík Wdowka
ČSM Darkov ČSM Darkov Karviná ČSM Karviná ČSM ČSM Karviná
1649 1634 1521 1493 1423 1364 1358 1300 1237 1198
7,5 8,0 6,2 7,2 7,4 6,0 7,2 5,9 5,8 6,5
Přípravy – klasické technologie Pořadí
kolektiv
vedoucí úseku
důl
celková ražba (m)
m/d
1. 2. 3. 4. 5.
Illek Plaček Jaroch Opálka Tománek
Czyž Czyž Czyž Czyž Czyž
Paskov Paskov Paskov Paskov Paskov
932 829 804 789 737
4,6 4,3 4,6 4,2 3,9
Poznámka: Tmavě zeleně odlišené kolektivy pracují s technologiemi pořízenými v rámci programu POP 2010 , světle zeleně odlišené pracují s těmito technologiemi jen část roku.
ročník 39 l číslo 42
www.iHornik.cz
Odsávání metanu mají v novém, bez obsluhy a v digitální podobě
Zázrak zvaný důvěra a snaha Nájezd vysokého komplexu na Dole ČSM se povedl díky zvláštní pracovní skupině
Při vybavování porubu 402 302/1 použili na Dole ČSM spoustu dobrých nápadů.
STONAVA – Na každém počítači na Dole ČSM je přes systém SGS možné sledovat základní aktuální data o odsávání metanu. Je to jeden z výsledků rekonstrukce degazačních stanic obou závodů a jejich přechodu na bezobslužný provoz. Nynější kapacita cca dvaapůlkrát převyšuje potřebu degazace a stejným poměrem je schopná pokrýt požadavky odběratelů – teplárny, sítě CPH či paskovského DPB Green Gas. „Předem plánovaná rekonstrukce začala v říjnu loňského roku. Výběrové řízení na tyto práce vyhrála firma Gascontrol, která měla zkušenosti s podobnou zakázkou na závodě ČSA Dolu Karviná,“ informoval Radislav Jelínek, vedoucí degazace severního závodu. Zde vyměňovali kvůli zvýšení výkonu pět starých vývěv typu RLP 62/72 za inovované modely 200-SZO od slovenského výrobce Slovpump Trade. Od letošního března se pak pus-
Listopad z pohledu vedoucího rubání Velkých sekcí DBT 2,6/5,5 od Bucyrusu má Valchařův kolektiv v nové stěně 110.
rovnou do vybavované stěny – důležité věci odvážela lokomotiva tam, nepotřebný materiál pryč. Výrazně tím snížili i podíl lidské dřiny. Řada havířů ze 130hlavého Valchařova kolektivu prošla zaškolením u party Karla Szczotky. U nich byl kladen důraz na snižování délky údržby a boj s prostoji. Na stonavské šachtě by totiž chtěli navázat na výkony z přelomu 80. a 90. let minulého století. V té době tady měli čtyři nejlepší rubáňové osádky, které zvládaly za jediný
den „ujet“ bez přerušení práce až tisíc strojních minut „To je Continuous Improvement v praxi. Méně mluvení, více snažení. Základem byla i důvěra v podřízené. Každý plní jen své úkoly, nikoho zbytečně nedubluje,“ dodal Szlachta. Využitím „aplikace metodologie řízení“ od Roland & Berger tak spustili nový porub vybavený technologií POP 2010 podle plánu. Byť se tam podíval i generální ředitel OKD, na hodnocení výsledků je zatím brzy. Radek Lukša
Prostoje na centrálním pásovém odtěžení…
ZÁVOD SEVER – Nakopat 292 200 tun uhlí a vyrazit 1340 metrů důlních chodeb. To jsou úkoly stojící před pracovníky ze závodu Sever stonavské šachty v posledních necelých dvou měsících letošního roku. „Kolik to dělá denně, to si každý může spočítat sám. Jedno je však jisté, všichni tady musíme zabrat naplno,“ prohlásil Roman Kolatek, vedoucí severního rubání. Listopad začaly úspěšně tři pod jeho provoz spadající kolektivy. Po první dekádě „plní“ osádka z Polcarba I hlavního předáka Grzegorze Dąbka a vedoucího úseku Krzysztofa Sędkowského ve stěně 331 203, kde pracují se známou a oblíbenou technologií POP 2010. Na vynikající výsledky z loňského roku v oblasti 30. sloje II. kry si rovněž vzpomněl kolektiv hlavního předáka Rostislava Špalka a vedoucího úseku
Důlní stroje „mučí“ ve zkušebnách Všechny kombajny z programu POP 2010 prošly testem schopnosti postřiku fréz uhasit jiskry
Co stále sloužící sekce starších provedení? Těch je skutečně nemálo. Mnohdy byly uváděny do provozu podle dříve platné legislativy a setkáváme se často s dotazy zaměstnanců, je-li používání těchto, řekněme, vykopávek, ještě bezpečné. Na to pamatovala státní báňská správa nařízením opakovaných zkoušek k ověření jejich technického stavu. Ze všech sekcí daného typu je po dohodě s odborným pracovištěm určeným ČBÚ vybrán reprezentativní vzorek. Sekce
Můžeme uvést nějaké konkrétní příklady? Mechanizované výztuže. Patří k výrobkům, které svým provozem představují zvýšenou míru ohrožení. Posouzení shody s technickými předpisy provádí autorizovaná osoba. Osvědčuje to certifikátem. Jeho vystavení ale předchází celá řada zkoušek.
FOTO: Radek Lukša
Předpisy máme snad na vše, jak je to zde? Evropská unie má na zajištění bezpečnosti strojního zařízení příslušné směrnice. Česko také, řeší to zákon číslo 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a prováděcích nařízení vlády. Český báňský úřad tuto problematiku zapracoval do ustanovení zákonů a vyhlášek platných v organizacích podléhajících jeho vrchnímu dozoru. Při uvedení výrobku (například strojního zařízení) na trh musí výrobce deklarovat jeho shodu s ustanoveními norem, zákonů a vyhlášek vystavením ES Prohlášení o shodě.
Výsledky zkoušek dopadly pro řezné orgány a postřiky nových kombajnů dobře.
je rozebrána, měří se korozivní úbytky materiálu, opotřebení čepových spojů, ověřuje se opotřebení, těsnost, funkce hydraulických stojek a válců. Po smontování je sekce namáhána ve zkušebním rámu s měřením deformací při zatížení v tlaku, krutu či ohybu. Výsledkem je odborný posudek s doporučením pro další provoz. Na základě opotřebení sekce bývá stanoven i termín pro novou opakovanou zkoušku. Testují se i další technologie z POP 2010? Zde se dostáváme k jiné oblasti zajišťující naši bezpečnost v dole. Nasazení nového razicího nebo dobývacího kombajnu musí předcházet zkoušky účinnosti zařízení snižujícího možnost zapálení metanovzdušné směsi od řezného orgánu. Tedy lidově řečeno o schopnosti postřiku frézy uhasit jiskry vznikající při frézování tvrdých hornin. Zkouška se opět dělá na pracovišti určeném ČBÚ, a to i při podstatné změně rozměru řezného orgánu, záměně nožů či postřiku. V uzavřeném prostoru s výbušnou směsí se při puštěném postřiku iniciuje zážeh horké stopy určeného nože. Opakuje se to dvacetkrát, vždy na jiném noži. Závěrem musím zdůraznit, že všechny kombajny dodané v rámci programu POP 2010 popsanými zkouškami úspěšně prošly. Radek Lukša
FOTO: Radomíra Grimmová, Důl ČSM
Tento postup je plně uplatňován například u nově dodávaných mechanizovaných výztuží v rámci programu POP 2010.
STONAVA – Technologie z programu POP 2010 mohou být supermoderní, sebedokonalejší, ale přesto je nemohou do dolu pustit jen tak. Bylo by to stejné jako nechat obsluhovat drahou technologii neznalým a nezaškoleným člověkem. Projektant stonavské šachty Jaroslav Hečko přiblížil, jak se starají o bezpečnost tohoto strojního zařízení.
tili do rekonstrukcí na jižním závodě. „Zdejší důlní pole jsme odsávali se Severu přes potrubní tahy DN 200 a 250 na úrovni III. a IV. patra,“ uvedl Jelínek s tím, že hotovo měli v závěru června. Tři původní vývěvy RLP 62/72 nahradily opět modely 200-SZO. Následovala odstávka na Severu a odsávání z Jihu. Veškeré práce skončily 8. října. Den nato spustili vlastní severní degazaci. „Provoz stanic je automatizován, nepotřebuje stálou obsluhu a dozorování. Ovládání jde přes řídicí systém na počítač ve velínu klimatizace a degazace. Stejnou vizualizaci má k dispozici v kanceláři vedoucí degazace závodu Sever a brzy se jí dočká i kolega na závodě Jih,“ doplnil Jelínek. Důl ČSM má tak nainstalováno celkem osm inovovaných vývěv typu 200-SZO – každou s výkonem 45 tisíc metrů krychlových za den. V provozu jsou průměrně čtyři. Dořešit zbývá kontrolu, údržbu a servis. uzi
FOTO: Radomíra Grimmová, Důl ČSM
la!“ líčil vedoucí jižního provozu rubání Alfréd Szlachta. V našich podmínkách šlo hlavně o nepřetržitý tok dopravy. Našly se i volné časové prostory pro práci ostatních zainteresovaných úseků,“ vysvětloval Szlachta s tím, že pracovní skupina „zasedala“ v 6.15 ráno a ve 13.30 odpoledne. Na celé akci dělal útvar technického i výrobního náměstka, jedenáct kmenových úseků a dvě servisní firmy působící na závodě Jih. Denně až 180 chlapů. „Jedním z dobrých nápadů bylo označení stěnového dopravníku bíle a sběrného žlutě. Nechali jsme to udělat už u výrobce. Každý tak hned věděl, co kam patří,“ pokračoval vedoucí provozu rubání. Další fajn věcí bylo instalování závěsné drážky ZD 24
FOTO: Radka Grimmová, Důl ČSM
STONAVA – Zázrakem nazývali počátkem září na Dole ČSM dodržení plánovaného data nájezdu nejnovějšího rubání na jižním závodě. To, že ve stěně 402 302/1 vybavené sekcemi DBT 2,6/5,5 a kombajnem Electra začal kolektiv hlavního předáka Romana Valchaře kopat v daném listopadovém termínu, však nebylo díky čemusi nadpřirozenému. Stačila důvěra a chuť pořádně máknout! „Stav vybavovacích prací byl, slušně řečeno, pomalý z důvodu složité stavební přípravy prorážky. Proto vznikla pracovní skupina ze zaměstnanců středního managementu a firmy CZ Bastav, která si dala za cíl vyřešit instalaci porubu k druhému listopadu s rozjezdem porubu čtvrtého listopadu tohoto roku. A taky ho splni-
3
…a elektroporuchy, tomu je třeba učinit přítrž.
Rostislava Huspeky. Těží v porubu 300 211. Trio makajících rubáňových kolektivů doplňuje se svými horníky Tomáš Koval vedoucího úseku Otakara Nohála na pracovišti 362 000. A komu se nedaří? Chlapi z Polcarba II hlavního předáka Artura Gruszky a vedoucího úseku Miroslava Nowaka se přestěhovali do „severního“ porubu 300 102 se závodu Jih. „Bojují se zhoršenými důlně geologickými podmínkami a navíc dostatečně nevyužívají nainstalovanou technologii,“ vysvětloval vedoucí provozu rubání. Výsledky za prvních deset listopadových dnů také jasně ukázaly, že je zapotřebí zaměřit se na snížení prostojů na centrálním pásovém odtěžení či zamezit zbytečným elektroporuchám. „Věřím, že všichni tady na Severu dokážeme udělat všechno, aby byl v roce 2009 splněn plán těžby tak jako v letech 2007 a 2008,“ řekl Kolatek. uzi
Anketa Horníka
Continuous Improvement? Ano, je to super! DARKOV – Realizace programu optimalizace údržby na ranní směně v porubu 334 804 na závodě 2 Dolu Darkov, ve kterém těží kolektiv hlavního předáka Romana Badury z úseku vedeného Petrem Věčorkem, přinesla očekávané výrobní výsledky. Díky uplatnění principů systému trvalého zlepšování (Continuous Improvement) se prodloužila doba využití strojů a kolektiv splnil parametry „limitu“ na více než 125 procent. Nás ale zajímalo, jak hodnotí tento úspěch jednotliví zástupci kolektivu. Petr Věčorek, vedoucí úseku Rubání 2: Z mého hlediska vidím největší přínos v tom, že jsme si ověřili provoz při vymezeném časovém úseku na přípravu technologie a záměr se zdařil. Ukázalo se, že to jde i se starší technikou a že lidé, pokud jsou seznámeni s úkolem a vědí přesně, co a proč se od nich žádá, tak tomu fandí a umí si poradit. Projekt udává obecný rámec a cíl. Ale je na havířích, aby si našli cestu, jak ho dosáhnout. A v tom naši lidé uspěli. Myslím si proto, že to nebude poslední projekt tohoto druhu a že takových nápadů uvítáme do budoucna víc. Roman Badura, hlavní předák rubáňového kolektivu: I já považuji za nejdůležitější fakt, že to náš kolektiv dokázal. Jsem na něj hrdý a jsem rád, že se dobrá věc zdařila. V projektu šlo v podstatě o to, perfektně zorganizovat práci na údržbě, tak, aby se předešlo jakýmkoliv komplikacím až do druhého dne do rána. A to se podařilo. Na základě svých zkušeností mohu říci, že základem všeho je dobrá komunikace s lidmi. Síla projektu je v tom, že předkládá jasnou vizi a jasný cíl. To chlapi berou. Když je pak k tomu i komunikace, když chlapi přesně vědí, co se od nich chce a očekává, jde všechno daleko líp. Daniel Varga, předák zámečníků: Nemusím snad říkat, že pro zámečníky to byla opravdová zatěžkávací zkouška. Při zkrácené době údržby jsme museli všechno předvídat a snažit se připravit techniku tak, abychom vyloučili možnost poruchy. Znamenalo to chodit, uvažovat, plánovat, prostě být vždy před těmi stroji o krok dopředu. Nakonec se ukázalo, že to jde. A to jsme museli třeba měnit „roguli“ v drtiči a demontovat pásový pohon – a najet před dvanáctou.. Co k tomu přispělo? Především skvělá součinnost zámečníků s havíři. A důležité bylo i to, že při dojíždění do osmi hodin jsme viděli stroje v provozu a mohli sami vysledovat možné závady. Méně jsme „hasili“ a více se věnovali přípravě a prevenci. Rudolf Lachman, směnový předák: Z hlediska horníků je to jednoduché. Když máte perfektně nachystaný stroj, můžete těžit naplno a o to víc je pak uhlí. Nečeká se, až se něco pokazí, ale jede se stále dopředu. A když máte všechno nachystané na vlastní směnu, pak i vy připravíte pracoviště pro ty, kteří nastoupí po vás. Myslím si, že projekt ukázal, že při správně a dobře prováděné údržbě se dají naplánovat opravy na jeden prostoj, kdy se udělá více věcí najednou. Byla to opravdu výborná spolupráce. A je to Bohuslav Krzyžanek dobrá zkušenost.
Z OKD / ZA BRANAMI OKD
ročník 39 l číslo 42
Jasná vize a jasný cíl, to je to, co chlapi berou To už není náhoda! Projekt Continuous Improvement opět přispěl k lepšímu využití technologie a vyšší těžbě uhlí DARKOV – Kupovat si nákladní tatrovku jen proto, abyste si mohli přivézt domů uhlí na zimu, by bylo zbytečně drahé. Na stejném principu je založen projekt zkrácení doby údržby dobývací techniky na ranní směně, který už třetí měsíc úspěšně funguje na Dole Darkov. V září si ho vyzkoušela osádka hlavního předáka Rostislava Walici z úseku Ivana Hrubého (psali jsme 15. října), v říjnu převzal otěže kolektiv hlavního předáka Romana Badury z úseku Rubání 3, který vede Petr Věčorek. Kolektiv pracuje v porubu 334 804 na darkovském závodě 2 a také na jeho pracovišti se projekt vycházející z principů systému trvalého zlepšování (Continuous Improvement) osvědčil. Zatímco průměrné využití techniky dosáhlo v říjnu na Dole Darkov 32 procent, v Badurově porubu se v uhlí „jelo“ celou polovinu pracovní doby. A to ve dvou dnech doba práce strojů překročila dokonce 1000 minut, tedy 70 procent denního časového fondu! To už není náhoda, ale výrazný posun ve využití důlních technologií. „Na realizaci projektu optimalizace údržby v našem porubu jsme se dohodli snadno. Na příkladu Walicova kolektivu jsme věděli, do čeho jdeme, a chtěli jsme si to
Vedoucí mechanik provozu rubání závodu 2 Dolu Darkov Antoním Mira (vpravo) v rozhovoru s předákem zámečníků Danielem Vargou.
vyzkoušet. Bylo nám jasné, že to bude vyžadovat zvýšené úsilí, ale nejsme přece o nic horší,“ hovořili spokojeně při vyhodnocování výsledků projektu hlavní předák Roman Badura a vedoucí úseku Petr Věčorek. Porub 334 804 o délce 182 metrů a průměrné výšce 2,3 metru je vybaven výztuží Fazos 15/31, kombajnem KGS 345, stěnovým dopravníkem Halbach-Braun a sběrným dopravníkem PZF. Badurův tým v těchto podmínkách vytěžil v říjnu přes 50 tisíc tun uhlí
a parametry limitního výkonu splnil na 125,1 procenta. „Opět se potvrdilo, že pokud to jenom částečně důlně-geologické podmínky umožní a kolektiv to bere za své, pak je možné projekt optimalizace údržby realizovat i na pracovištích vybavených starší technologií,“ zdůraznil vedoucí projektu Continuous Improvement na Dole Darkov Česlav Lincer. O úspěch projektu se zasloužili nejen pracovníci rubáňového úseku Rubání 3, ale i všichni ostatní
pracovnici závodu 2. Jmenujme alespoň: Vlastimila Mitrengu, vedoucího pole rubání, Luďka Kropáče, vedoucího elektro rubání, Josefa Goreckého, vedoucího centrálního odtěžení. Bez jejich spolupráce by realizace zásad Continuous Improvement nebyla možná. Pro samotný rubáňový kolektiv je velkým přínosem to, že si ověřil provoz při vymezeném časovém limitu na přípravu techniky a uspěl. To, co jeho vedoucí považují za nejdůležitější předpoklad pro dosažení cíle, je spolupráce mezi horníky a zámečníky a dobrá komunikace s lidmi. Síla projektu je v jasné vizi a cíli, což chlapi berou, tvrdí Badura, a když je i kvalitní komunikace, chlapi přesně vědí, co se od nich chce a očekává, jde všechno. I na tom se shodli Badura a Věčorek. Příležitost dokázat, že to jde i dlouhodobě, budou mít v následujících dnech. Kolektiv se totiž rozhodl pokračovat v optimalizaci údržby i v listopadu. „Ano, přijali jsme tuto výzvu, i když podmínky v našem porubu se výrazně zhoršují. Čekají nás tektoniky, mocnost sloje poklesne místy až na půl metru, budeme muset střílet,“ potvrdili dlouholetí kamarádi Badura a Věčorek, kteří spolu fárají už 15 let. „Uvidíme, jak to půjde.“ Bohuslav Krzyžanek
Oživují naše staré dobré zvyky a tradice První řádná valná hromada Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala v Ostravě-Petřkovicích OSTRAVA – První řádná valná hromada občanského sdružení s názvem Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky se konala ve středu 11. listopadu v Hornickém muzeu OKD v Ostravě. Zástupci členských spolků a organizací z celé republiky projednali vnitřní řád sdružení, jeho znak a vlajku, otázky financování a také plán pořádání nejvýznamnějších akcí sdružení – Setkání hornických měst a obcí ČR. Ta se budou konat ve dnech 10. – 12. září 2010 v západočeském Stříbře, v roce 2011 v Chodově u Karlových Varů, v roce 2012 v Chomutově a v roce 2013 v Kladně. Mimořádná sláva je pak plánována na rok 2016 do Příbrami, kde se uskuteční Evropské setkání hornických měst a obcí. Sdružení hornických a hutnických spolků ČR bylo oficiálně zaregistrováno na Ministerstvu vnitra ČR letos v červenci. Navazuje na činnost dřívějšího stejnojmenného volného seskupení hornických a hutnických zájmových iniciativ, které vzniklo v roce 2006 v Příbrami. Mezi své hlavní priority řadí oživování hornických a hut-
nických událostí, zvyků a tradic, spolupráci s městy a obcemi či prohlubování součinnosti mezi spolky s obdobným zaměřením v republice i v zahraničí. Hlásí se k široké propagaci hornických a hutnických tradic a činnosti hornických a hutnických spolků v republice a v Evropě. Pořádá a udílí ceny Český permon. Sdružení má v současné době 14 členských organizací. Ostravskokarvinský uhelný revír v něm reprezentují Klub přátel Hornického muzea OKD, Nadace Landek, Hornický spolek Prokop a Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava. V souladu se stanovami ho dva roky povede Cech příbramských horníků a hutníků, který jako předsedající organizace zastupuje sdružení i v Evropské asociaci hornických a hutnických spolků. „Rozvoj hornických spolků paradoxně souvisí s programem útlumu těžby. Řada představitelů a pracovníků resortu se odmítla smířit se zánikem hornické kultury a začala se věnovat udržování hornických tradic a zvyků. Tyto snahy vyvrcholily v roce 1997, kdy
se v Příbrami uskutečnilo první setkání hornických měst a obcí, které se stalo trvalou součástí kalendáře hornických akcí na území ČR. Vznik volného sdružení hornických a hutnických spolků byl motivován snahou posílit jejich vzájemnou spolupráci, pomoc a podporu. Původně mělo osm členů. S rostoucím zájmem o jeho činnost jsme se dohodli, dli, že musíme povýšit jeho statut tut na řádné občanské sdru-žení v souladu s platnými zákony. To se povedlo letos,“ popsal okolnosti vzniku a vývoje Sdružení hornických a hutnických spol-ků ČR perkmistr sdružení ení a současně perkmistr Cechu h příbramských horníků a hutníků Miroslav Šťastný. Jak dodal, významným okamžikem pro rozvoj sdružení se stalo přistoupení ostravských hornických spolků a institucí, které byly oficiálně přijaty 13. listopadu 2008. „Působnost sdružení se tak rozšířila na celou republiku,“ zdůraznil perkmistr Šťastný. Bohuslav Krzyžanek
FOTO: Bohuslav Krzyžanek
www.okd.cz
FOTO: Důl Darkov
4
Z jednání první řádné valné hromady Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. K účastníkům hovoří perkmistr sdružení Miroslav Šťastný.
Na jednání předseda Klubu přátel MH Rodan Broskevič obdržel k 45. narozeninám hornickou přilbu a páku k nátřasným žlabům, která v muzeu zatím chyběla.
Na okraj Budiž B diž pochváleni h ál i Co je podstatné a co ne? Zajímavý pohled na tuto otázku nabídlo ostravské jednání zástupců Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Na pořadu byly jistě důležité body. Vnitřní řád, otázka financování, členské příspěvky. Opravdová půtka se ale a strhla okolo používání znaků znak sdružení – loga a zatím ještě ješ neexistující vlajky. Jejich vzhled? NepodJ statné! Ale může znak používat pouze sdružení, nebo i jeho členové? Mohou ho dát na plakát M nebo, ne nedej bože, do novin? no Toť otázky hodné rozbouřenéé debaty! A když se podle loga vyrobí odznak, co s ním? Cena? Ne, ta nestojí za řeč. Ale má mít dvacet nebo třeba dvacet jedna milimetrů? Má být určen pouze na hornický kroj, nebo také na klopu „civilního“ saka? A kdo ho bude smět nosit? Jenom představitelé sdružení, nebo také členové sdružených organizací? Nebo se snad bude smět dát i těm „nesdruženým“, či dokonce jako dáreček třeba i zahraničnímu hostu? Toť problém, hlavo, přemýšlej! Ano, zní to možná trošku jako žert. Havíř by nad tím nejspíš mávnul rukou, ona praxe to vyřeší. Když se ale člověk zamyslí, asi mají ti pánové recht. Všichni jsou exponenty hornických (a samozřejmě také hutnických) spolků a cílem všech je pěstování a propagace tradic. Na vnitřním řádu se shodnou bez řečí, vždyť všichni chtějí to stejné. To, co je ale tíží na srdci, je otázka, jak se prezentovat navenek. Obraz chlapa „s tím černým pod očima“, jak jej vnímá společnost, to je to, oč tu běží. A o co se umí i do krve poškubat. Rvou se o hornickou věc. A to je to hezké a sympatické. bk
Zábavná příloha nejen pro havíře
Mamut od hlavního předáka
Vtip
Jste si jistý, pane doktore, že je to další oběť prasečí chřipky?
Soutěž Horníka
Hra o tři stokoruny Předtucha očekávané katastrofy může také vyvolávat úsměvné nápady. Zvláště těch, kterých se to přímo netýká. Dokládají to texty našich čtenářů, kteří reagovali na soutěžní obrázek č. 41 z předchozího vydání Horníka. Rozběsněný živel zachycený pohotovým fotografem očividně ohrožuje lehkovážné pozorovatele riskující minimálně skropení pořádnou sprchou ledové vody. Jak si vtipálkové poradili s jejím obsahem? Posuďte sami. Autory tří nejvydařenějších komentářů odměňujeme stokorunou.
41
Výherci soutěžní fotografie č. 41 jsou: Ludvík Trávníček a Ladislav Tanistra, oba z Ostravy, a Ľuboslava Holovenčuková z Frýdku-Místku.
OSTRAVA – Chlapi ze strojního úseku z Vítězného února (pozdější Odry) udělali obrovský kus práce v Hornickém muzeu OKD. Nepřehlédnutelná jsou díla bývalého hlavního předáka Miloše Schaffelhofera (57). Vytvořil zvětšenou kopii Landecké Venuše umístěnou u naučné stezky a pračlověka v životní velikosti i se zmenšeninou mamuta v takzvaném Archeoparku. „Fáral jsem od roku 1971 do roku 1988. Hned po vyřazení na podzim jsem šel do rodícího se muzea,“ vzpomínal vyučený „bastrácký“ zámečník, jenž však celou aktivní havířskou kariéru strávil na strojním úseku šachty v Přívoze. Na tehdejší Urx (Anselm) ho zlákal vedoucí úseku Vašek Kratochvíl vyřazený v létě. Doplnil je pak Karel Šichor,
FOTO: Radek Lukša
KRESBA: Monika Růžová
Miloš Schaffelhofer se po vyřazení upsal Hornickému muzeu OKD a vytvářel i zdejší exponáty
Bývalý hlavní předák strojního úseku zařídil Hornickému muzeu OKD mamuta i pračlověka.
kolega ze stejného pracoviště. „Sváželi jsme exponáty, opravovali, připravovali, sháněli věci do sbírek po všech zavíraných šachtách v OKD,“ upřesnil Schaffelhofer s tím, že v muzeu zůstal i po odchodu do penze v roce 2007. Dělá údržbáře i průvod-
ce, člověka „pro všechno“. Jeho chloubou je sídliště pravěkých lovců na kopečku pod hřištěm s místem na pikniky vybudované díky dotaci Nadace OKD. „Mamuta jsme museli dát nahoru, takže je ve značném nepoměru s pračlověkem. Předtím to nebylo tak zřejmé,“
„Zmrzačila by aji slona taka vodni protiprašna clona.” (lt) „Jó, kde jsou ty časy, kdy jsme poroučeli větru, dešti...” (lt) „Tak vidíš, mámo, a ty jsi chtěla letos k moři. A máme to zadarmo!” (lh) 42 Pravěké sídliště je chloubou Miloše Schaffelhofera. Vytvořil i kopii Venuše k 50. výročí jejího nálezu.
ešče před tym, než zabuchnul dveři: „Včil tam budeme uklizať a zitra možetě přisť! vyrazili?“ smjal se mu Antek. A esli matě moc velku žižeň, „Šak tebe tyn humor přejdě! pak vam nězbyva, než isť Něviditě, že je zavřene?“ do Křečove žily na stokivnul hlavu ku hospodě. jaka!“ Až mě zamrazilo při Poldek se klepnul do čela: představě, jak stojime vedle „Uplně zme zapomněli, že tu budky zvane U Křečové žíly a lameme do sebe desitku z flaški. Když sem se s tym svěřil kamošum, smjali se mi. „Dyť to neni zas tak davno, co zme po šichtě prali do sebe na stojaka v bufetě či na nadraži jedno pivo za druhim,“ připomenul Poldek. „No ja, aale to zme z rubani měli žižeň, že ju až bylo Jak to vidí stryk Lojzek m šškoda hasiť,“ pravil sem mu na to a ukecal je, vyměňuju okna. Ale mělo už až ideme na pivo do vedlejši to byť dneska hotove, ni?“ hospody, keru zme neměli „Jak vidno zřiti, ešče ni,“ moc radi. Ale zrobili zme dobpravil sem mu na to a vtym ře, bo u jedneho stola v rohu se přivalil kelner Zbyňďa. „Nestihli to, chlapci okenáři,“ seděli kamoši. „Už zme se mysleli, že stě šli do Křečove pravil s usměvem a dodal
Pivo na stojaka
Je to vůbec možné? Že by prostředí, ve kterém se pohybují živočichové různých druhů mohlo až tak výrazně ovlivnit jejich mentalitu a chování? Jak se vůbec koťátko ocitlo v rodince svišťů? A co vlastně společně vyhlížejí? Lepší časy? Co si myslíte o situaci na našem soutěžním snímku č. 42 vy? Napište nám krátké, pokud možno vtipné texty. Tři nejvydařenější oceníme stokorunou. syl Uzávěrka je v úterý 24. 11. 2009. Texty posílejte poštou na adresu redakce: Týdeník Horník, Prokešovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. číslo: 596 113 648, nebo e-mailem:
[email protected]. Zaslaný text označte SOUTĚŽ. Nezapomeňte připsat své jméno, adresu, případně telefonní číslo. Výherci si mohou odměnu vyzvednout po předchozí telefonické domluvě s Renatou Pavlíkovou na čísle 732 829 149, nejpozději však do 10. dne následujícího měsíce. Pokud tak neučiní, výhra propadá. Jména výherců soutěžní fotografie č. 42 zveřejníme v dalším čísle novin.
Jak se na nas minuly patek usmjalo slunečko, vyrazili zme tradičně do hospody. Poldek s Antkem na mě pisknuli pod oknem už ve dvě, až pry vylezu z kutlocha a idu se na chvilu v tym povedenym čase projsť. Mařa mi to schvalila, tuž sem vyrazil za kamošami. Blunckali zme se po nědalekim parku až kajsik do štyrech hodin a jak se začalo tmiť, něomylně zme zamiřili, tajak ak kravy do chlivka, Na Upad-nicu. A bylo na čase, bo mě bolelo v křižach jak babu těsně před porodem... Před hospodu nas ale cosik zarazilo. Za oknami bylo enem spore světlo a před dveřami stal jeji byvaly majitel Zdenek a mračil se jak sto čertuv! „Co tu stojiš? Čemu něiděš dovnitřka. Nebo tě odtamtuď
uvedl s tím, že inspirací pro necelé dva metry vysoký model vyhynulého zvířete mu byly ilustrace Zdeňka Buriana. „Tato podoba je pro všechny lidi u nás vžitá díky knížce Lovci mamutů,“ upřesnil. Na „stavbu“ o váze asi dvou a půl tuny použil železobeton. Jeho mamut je i dvaapůlkrát menší, než jací kdysi pochodovali po Landeku. „Museli zde být, když tu žili jejich lovci. Je prokázáno, že právě tady použil člověk poprvé na světě k ohřevu uhlí, a podle pověsti ho vyhrabal se země právě mamut,“ doplnil Schaffelhofer. Pro pravěké sídliště připravuje model ženy a dítěte a nevzdává se snu stvořit mamuta v životní velikosti. Radek Lukša
žily, když vas furt něbylo,“ pravil Juzek a přismyčil od vedlejšiho stola pro nas tři stolki. A potym se pustil do byvaleho hospodskeho Zdenka: „Za tebe něšlo nic! Televizu si promital na stěnu, přes okna fučelo jak v prujezdě, klimu si něbyl schopny zajistiť! A včil? V hospodě plazmova televiza ze satelitem, uprostředka ,dilny’ krb a včil aji něprodyšne okna. To čumiš! Mladi synci a něboja se investovať. To enem ty si furt seděl na penizach, škrte! A potym ses divil, že zme v prazdne hospodě seděli enem my!“ „Dej mu už pokuj! To znatě, jak stoji osprchovany nahy chlop před zrcadlem a pta se: ,Zrcadlo, zrcadlo, kdo má největšího čuráka na světě?’ ,Jááá!,’ ozve se jeho roba z kuchyně. Fajne, ni?!?“ Tuž Zdař Buh, vaš Lojzek
ročník 39 l číslo 42
PANORAMA
www.okd.cz
Nadace Landek rozdělila mezi vybrané projekty půl milionu Patnáct let ve prospěch rozvíjení hornických tradic a zvyků v regionu OSTRAVA – Výběrové řízení pro přijetí projektů do Nadačního programu roku 2010 uzavřela v úterý 27. října na svém 131. zasedání Nadace Landek. Přihlášeno bylo celkem 21 projektů s celkovou požadovanou částkou 1 378 000 korun. Rada přijala šest projektů, další čtyři zařadila do tzv. zásobníku projektů. Ty budou podpořeny, pokud nadace získá dostatek finančních prostředků. K úspěšným žadatelům se zařadily obecně prospěšná společnost Karviná 2000, občanská sdružení Májovák, Klub přátel Hornického muzea OKD, Duha Vega a Klub českých turistů. Uspěla také individuální žádost Jaroslava Kláta. Do zásobníku se dostaly žádosti Ústavu geoniky Akademie věd, místní akční skupiny Pošumaví, spolku Mlejn a další návrh KPHM. Celkem nadace rozdělila na nadační příspěvky téměř 500 tisíc korun. Zasedání se konalo v Ostravě-Třebovicích. Členové správní a dozorčí rady Nadace Landek se seznámili s úspěchy a problémy této městské čtvrti a projed-
nali s jejími zástupci možnosti podpory veřejně prospěšné činnosti nadace. Ostravská Nadace Landek, která vznikla původně jako Nadace muzea pod Landekem, působí už 15 let a je jednou z nejstarších nepřetržitě působících nadací na území Moravskoslezského kraje. Za dobu své činnosti rozdělila na podporu téměř 290 projektů více než 26 mil. korun. Aktivně se účastní veřejného života v kraji i republice. Letos se například prezentovala na celostátním bienále Industriální stopy v Praze, v minulých dnech se její zástupci zúčastnili první řádné valné hromady Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky, které se konalo v Ostravě. V posledních dnech byla za podpory Nadace Landek vydána kniha Barva uhlí s podtitulkem Hornictví ve výtvarném umění 1. poloviny 20 století, publikace Klubu přátel Hornického muzea OKD Za hornictvím novoměstského rudného revíru a Stavovský hornický kalendář – těžní věže 2010. bk
Hornictví očima českých výtvarníků Nová kniha inspirovaná barvou černého uhlí vyšla díky podpoře Nadace Landek Ostrava OSTRAVA – Hornictví, jak ho viděly generace českých výtvarných umělců. Asi tak by se dala ve zkratce charakterizovat kniha Barva uhlí s podtitulkem Hornictví ve výtvarném umění 1. poloviny 20. století, která byla pokřtěna ve čtvrtek 12. listopadu v Hornickém muzeu OKD v Ostravě. Na téměř 90 stránkách přináší necelou čtyřicítku výhradně černo-bílých grafik, kreseb a fotografií soch, které mají vztah k těžbě uhlí a hornictví v našem regionu. Výtvarná díla doplňují popisy, poetické texty a básně se stejným námětem. Zajímavé dílko kolektivu autorů, které je snad prvním uceleným knižním počinem spojujícím hornictví s výtvarným uměním, vyda-
FOTO: Bohuslav Krzyžanek
6
Zprava – člen správní rady Nadace Landek Josef Gavlas, ředitel Montanexu Aleš Rett, ředitel Nadace Landek Josef Kimer a jeden ze spoluautorů publikace Rudolf Grym nad stránkami nové knihy.
Poradny – Právníci „Férové nemocnice“ radí OSTRAVA – Liga lidských práv realizuje s podporou Nadace OKD projekt s názvem Podpora pacientů a uživatelů sociálních služeb. Má za cíl zvýšit informovanost pacientů o jejich právech a podpořit sociální začleňování lidí s postižením. K tomu chce přispět i týdeník Horník novou rubrikou Právníci „Férové nemocnice“ radí. (více na www.ferovanemocnice.cz) syl
Zajímalo by mě, jestli v případě, že potřebuji navštívit specializovaného lékaře, např. ortopeda, musím mít žádost o vyšetření od praktického lékaře, nebo můžu jít rovnou za specialistou. Když mě praktický lékař předem nevyšetřil, může mě specialista odmítnout? Petr Nový, Jičín
Poskytování specializované zdravotní péče blíže upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. V případě, že zdravotní stav pacienta vyžaduje poskytnutí takové péče, doporučí praktický lékař pojištěnci smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno tuto péči na náležité úrovni poskytnout. Lékař spolu s doporučením zasílá i písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků vyšetření a informace o provedeném léčení. Na druhou stranu se přímo v zákoně uvádí, že tímto není dotčeno právo pacienta na volbu lékaře a zdravotnického zařízení. Pojištěnec má právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka, který je ve smluvním vztahu k jeho zdravotní pojišťovně. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného
spádového území a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno. Zákon tedy jasně vymezuje případ, kdy lékař může pacienta odmítnout. Vzhledem k tomu, že chybějící doporučení od praktického lékaře zde uvedeno není, nejedná se o možný důvod odmítnutí. Zdá se, že je určitý střet mezi těmito ustanoveními, tedy mezi požadavkem na doporučení od praktického lékaře a mezi právem pacienta na volbu lékaře. Domnívám se, že je zde nutné dát přednost široce koncipovanému právu pacienta na volbu lékaře. Ustanovení o vydávání doporučení (poukazů) registrujícím lékařem je nutno chápat jako běžnou praxi při poskytování péče, kterou lze obecně doporučit, která ale pacienta nezavazuje. Pacient si tedy může vybrat: buď navštíví praktického lékaře a nechá se vyšetřit a případně si vystavit doporučení ke specialistovi, nebo se obrátí rovnou na specialistu. Podle zákona je rozhodující zdravotní stav pacienta. Důvodem odmítnout pacienta – nebo jej poslat k praktickému lékaři – by tedy mohlo být jen to, že podle názoru specialisty požadované vyšetření pacientův zdravotní stav nevyžaduje. Zde ovšem musí být lékař opatrný a pravděpodobně si takový úsudek může těžko vytvořit „mezi dveřmi“. Pokud by totiž odmítnul vyšetřit pacienta, jehož zdravotní stav to vyžaduje, vystavuje se hrozbě žaloby nebo i trestního oznámení. Více informací o volbě lékaře najdete na stránkách www.ferovanemocnice.cz. David Zahumenský, právník Ligy lidských práv a odborník na medicínské právo
Spolu s Rudolfem Grymem, jedním ze spoluautorů publikace, si v knize Barva uhlí zalistoval i její hlavní kmotr, ředitel Nadace Landek Josef Kimer (vlevo).
Havířina byla a je dřina, ale také sranda KARVINÁ – Senioři z klubů spravovaných karvinským magistrátem se opět sešli v sále Regionální knihovny na Masarykově náměstí ve Fryštátě. I tentokráte na zajímavé besedě z cyklu určeného pro hornické důchodce. Akci tam pravidelně pořádají karvinská Regionální knihovna a Nadace OKD. Na té páteční v minulém týdnu se besedovalo nejen o přísloví, čili hornickém mudrosloví. „Havířina, to byla, a pořád je dřina, ale i sranda,“ shodují se účastníci besedy, kteří hornictví znají hlavně ze svých zkušeností, ale také z vyprávění svých dědů, otců, či sousedů a známých. A kdo těmto starým harcovníkům přišel vyprávět o „haviřině“? Byl to pro mnohé velmi dobře známý a vážený profesor Karel Kadlubiec, který kromě svých četných aktivit vyučuje na VŠB-TU v Ostravě. Od něho se
FOTO: Jaroslav Břoza
Vyšetření u specialisty (1)
lo v nákladu 500 výtisků ostravské vydavatelství Montanex. „Myslím si, že je to velmi zdařilá publikace. Výtvarná díla přesvědčivě zobrazují hornické ovzduší a doslova dýchají dobou, v níž vznikla. Přibližují život horníků a nálady, které provázely jejich práci. Velmi působivá je černo-bílá koloristika díla, která vychází z přirozené barvy uhlí,“ řekl pro Horník Josef Kimer, ředitel hornické Nadace Landek, která byla jedním z klíčových sponzorů, kteří umožnili vydání knihy. Vzhledem k omezenému nákladu je publikace k dostání v Nakladatelství Montanex v Ostravě a prostřednictvím internetu na www. vsechnyknihy.cz. bk
Část účastníků poutavé besedy prof. Karla Kadlubiece.
přítomní dověděli mnoho zajímavého. Mj. i to, že humorné průpovídky, přísloví, ale také havířské pranostiky vznikaly odedávna i při
kdysi velice namáhavém způsobu dobývání uhlí v černém podzemí, ale také v hospodách a třeba i při rodinných či jiných setkáních. bř
Opětovný návrat studia důlních profesí SŠTaS Karviná otevřela tříleté obory: elektrikář – důlní provozy a zámečník – důlní provozy KARVINÁ – Od 1. září otevřela karvinská Střední škola techniky a služeb po letech dva hornické tříleté obory, a to elektrikář – důlní provozy a zámečník – důlní provozy. Podařilo se to díky společnosti OKD, se kterou má škola uzavřenou smlouvu o spolupráci. Firma garantuje, že žáci těchto oborů budou dostávat v průběhu studia od OKD stipendium v celkové výši 36 000 Kč, tj. 1000 Kč měsíčně. Vyučení absolventi mají garantováno místo a po nástupu do zaměstnání mají nárok na prémii až 20 000 Kč. Současně spo-
lečnost OKD spolupracuje se školou na zajištění podpory odborné výuky ať už využitím svých odborných provozů pro praxi žáků, poskytnutím svých odborných pracovníků pro zajištění výuky nebo sdílením nejnovějších poznatků v oblasti odborných technologií v oboru hornictví a další odbornou spoluprací. O prázdninách si mohou žáci vydělat další peníze, a to na brigádách ve vybraných provozech OKD. O tyto obory, které jsou otevřené jako jediné v republice, je velký zájem, protože ještě na začát-
ku nového školního roku na tento obor nastoupilo dalších dvacet nových učňů. Střední škola techniky a služeb takový zájem velmi vítá, neboť se v těchto oborech tak trochu vrací ke svým čtyřicetiletým kořenům, ze kterých vzešla. Ve spolupráci s OKD bude škola podporovat všechny žáky, kteří si tyhle typicky ,,chlapské obory“ vyberou a úspěšně dokončí. Stanou se tak perspektivními pracovníky, kteří budou ovládat pod zemí moderní důlní technoIva Sandriová logie. ředitelka SŠTaS Karviná
Hana Gumpingerová s maminkou (vlevo) se na koncertě Rádia Čas dobře bavily.
Rádio Čas pozvalo na koncert Barborku OSTRAVA – Lístky gratis poskytlo Rádio Čas maminkám a dětem z Občanského sdružení Svatá Barbora na svůj už tradiční narozeninový podzimní „Koncert pro všechny bezva lidi“. Hodily se, protože tato akce byla jako obvykle delší dobu před termínem totálně vyprodaná. „Sedmnáct se nás nakonec sešlo, děkujeme, moc se nám to všem líbilo. Vzala jsem s sebou maminku coby bývalou členku Barborky,“ upřesnila tajemnice občanského sdružení Hana Gumpingerová. Na škodu byl snad jen fakt, že se nedostali do zákulisí k umělcům nadosah. „Nejvíce se nám líbila Helena Vondráčková, i když bych nerada urazila hlavní hvězdu Karla Gotta. I ten byl samozřejmě skvělý,“ popisovala Gumpingerová. Na scéně v ČEZ Aréně byl toho večera rovněž Jiří Zonyga, Pavel Dobeš, Heidi Janků, Marek Ztracený či kapela Turbo. Do konce roku čeká Barborku ještě „její“ velký den. Tím není nic jiného, než BarboRadování – setkání všech maminek s dětmi – v Hornickém muzeu OKD. uzi
Velké prsty, malé díry… KARVINÁ – Přestože letošní Horník Bowling Cup už patří minulosti, stále se o něm diskutuje. Vzpomíná se nejen na dramatické finále, ale také se hodnotí rozřazovací a semifinálové boje. Jednu kritickou, dnes už úsměvnou vzpomínku máme z karvinské herny U lesa. Pořádné chlapské – a nejen havířské – tlapy zdramatizovaly semifinálové boje v karvinské herně U lesa. Ze šestnácti zde dostupných bowlingových koulí mohli ti s většími prsty využívat snad jen pět. „Mně osobně to problémy nedělalo, ale chlapi u všech stolů nadávali, jak to umí ze šachty…“ konstatovala Terezia Jarová z Dolu Darkov. Ta byla kapitánkou družstva složeného z kolegů z úpravny uhlí a provozu CSS.
www.iHornik.cz
PANORAMA
Chirurgové páteře na světové špičce!
Tipy Horníka
Karvinská hornická nemocnice má s miniinvazivními zákroky bohaté zkušenosti a školí i kolegy
Bowling na Landeku
KARVINÁ – Jen dvacet zdravotnických pracovišť celého světa se účastní mezinárodní studie v oblasti chirurgie páteře. A mezi nimi je Karvinská hornická nemocnice (KHN), jejíž doktoři mají se spondylochirurgií v Česku nejbohatší zkušenosti! Na dané téma svolali též dvoudenní odborný workshop pro své tuzemské kolegy. Stabilizace páteře takzvaným miniinvazivním způsobem nemají přitom v KHN nijak dlouhou tradici. „První zákrok absolvovala předloni docela mladá žena. Šlo o ploténku bederní páteře. Místo nepěkné dlouhé jizvy má na zádech dvě malé jizvičky po obou stranách páteře,“ uvedl primář oddělení chirurgie páteře David Buzek. Pacientka se pak zotavovala téměř dvakrát rychleji, nemluvě o asi
OSTRAVA – Amatérští i výkonností hráči, dámy i páni včetně účastníků turnaje týdeníku Horník jsou zváni do bowlingové herny v Hornickém muzeu OKD. V neděli 6. prosince se zde od 9 hodin koná III. ročník turnaje O pohár Barborky s mottem „Nejde o to vyhrát, ale zahrát si!“. Přihlášky se již přijímají, více na www.sport-landek.cz.
Pobavení v knihovně OSTRAVA – Závěrečná akce letošního projektu „Kouzelná knihovna“ podpořeného Nadací OKD je na programu v sobotu 21. listopadu. Od 10 do 12 hodin v pobočce Knihovny města Ostravy na Fifejdách v ulici J. Trnky 10 proběhne zábavné dopoledne se soutěžemi, tancem, humornými scénkami a vyhlášením Superčtenáře 2009.
FOTO: Karvinská hornická nemocnice
FOTO: OSSB
ročník 39 l číslo 42
Korejci na Ostravsku OSTRAVA – ČKD neboli Česko – korejské dny jsou na programu v městském kulturním domě v pátek 20. a v sobotu 21. listopadu. Budou ukázky tradiční lidové tvorby, bojových umění, ochutnávky gastronomických specialit, promítání filmu, výstava dřevorytů a maleb, slavnostní koncert … to vše po korejsku.
Miniinvazivní operace páteře mají v KHN zmáknuty na jedničku, školí zde i jiné české kolegy.
čtyřikrát menší ztrátě krve při operaci. Od té doby začali karvinští specialisté používat miniinvazivní přístup standardně na „více segmentech“ páteře. Zákroky ale trvají déle, protože jsou maximálně precizní a dějí se
většinu operačního času pod mikroskopem. „Tento přístup je postupně se vyvíjejícím celosvětovým trendem. Těší nás, že můžeme být na pomyslné špici,“ prohlásil spondylochirurg Marek Miškej s tím, že si
Nový operační sál pro ortopedii KARVINÁ – Pozitivní ovlivnění čekací doby na „velké“ zákroky. V tom bude hlavní přínos výstavby nového operačního sálu pro ortopedické oddělení KHN včetně zázemí s přípravnou, sterilizační komorou a umývárnou. První operaci plánují na druhou půlku ledna 2010. „Zkrátit by se měla doba čekání například na totální náhrady velkých kloubů,“ sdělila mluvčí zdravotnického zařízení Helena Baronová. Ortopedové podle ní začali mít stále
více práce, po rozšíření počtu zákroků zjistili, že kapacita stávajících operačních sálů už nedostačuje. Okamžitým řešením tak byla rekonstrukce dlouhodobě nevyužívaných prostorů druhého patra hlavní budovy KHN. „Výstavbu platíme sami, vyjde nás na deset milionů. Moderní techniku a přístroje tam pořídíme za dalších patnáct milionů korun,“ poznamenala Baronová.
znalosti o nové metodě nechtějí nechat pro sebe. Proto zvali ve dnech 12. a 13. listopadu do KHN další lékaře z Čech a Moravy, aby se u čtyř operací něco naučili. „Nabídli jsme zúčastněným kolegům možnost asistovat u zákroků a vyzkoušet si pod vedením našich operatérů osahat si vlastníma rukama tuto moderní operační techniku,“ doplnil Miškej. Na workshopu nechyběly přednášky a diskuze. Spolupořadatelem byl přední světový výrobce spolyndochirurgické technologie Medtronic. Radek Lukša
Ostravak opět v divadle OSTRAVA – Další příležitosti vidět devadesátiminutové představení „Z deniku Ostravaka“ inspirované anonymním pisatelem s pseudonymem Ostravak Ostravski se naskytnou v úterý 23. a v pondělí 30. listopadu. Divadlo loutek je hraje pokaždé od 18 hodin.
Zoubek o listopadu ´89 KARVINÁ – Vyhlášený umělec Olbram Zoubek, mj. autor posmrtné masky Jana Palacha, vystavuje při příležitosti 20. výročí „Sametové revoluce“ v Galerii zdravého města ve foyer Slezské univerzity. Vernisáž jím zapůjčených soch a plastik je ve čtvrtek 19. listopadu v 17 hodin. Výstava potrvá až do ledna 2010.
Posezení s osobnostmi KARVINÁ – Regionální knihovna Karviná, pobočka v Mizerově pozvala do svého kinosálu na úterý 24. listopadu dvě zajímavé persony. Pianista a hudební skladatel Petr Malásek bude vzpomínat na studia, svého otce i spolupráci s Hanou Hegerovou. Herečka Dana Morávková zase na svou kariéru včetně seriálu VKV. Beseda je od 17 hodin.
Michael Jackson v kině FOTO: Radek Lukša
KARVINÁ – Filmový trhák se zesnulým králem popu Michaelem Jacksonem dorazil do kina Centrum. 111 minut trvající pohled do zákulisí příprav velkolepého koncertního show, jimž se měl kontroverzní zpěvák vrátit zpátky na světová pódia, promítají od čtvrtka 19. do neděle 22. listopadu vždy od 20 hodin.
Velké prsty a malé díry = trable.
„Osm lidí hrálo s jednou koulí, takže si to dokážete představit. Protáhlo se to o dvě hodiny,“ uvedl rozhodčí Ondřej Bohniat. Trable způsobily nové koule. Ty staré mívají totiž převrtané, a tudíž větší díry pro prsty. Turnaj v herně U lesa se podle rozhodčího i přesto nesl v sobotu 17. října v pohodové, vysoce soutěživé atmosféře. Obdobné to bylo v herně Albert. Jen vítězné družstvo měnilo dráhu kvůli poruše počítadla a začínalo znovu. uzi
Generální partner
15/42-X/09
Závěrečná v tanečních
Produktový partner
Partneři
ORLOVÁ – Druhý taneční kurz společenského tance a chování pro mládež v roce 2009 je ve finiši. Tradiční „závěrečná“ se uskuteční v estrádním sále Domu kultury města Orlové. První polovině je vyhrazena sobota 21., druhé neděle 22. listopadu. Začíná se vždy od šesté hodiny večerní. uzi
7
8
ročník 39 l číslo 42
ZÁBAVA
www.okd.cz
Křížovka o knihu
DOTAZ. Proč se má přijíždět ze služební cesty přesně ?
Vtipy
ODPOVĚĎ. Když se vrátíš o den později, nasereš šéfa … (dokončení v tajence).““ Pomůcka: Aterk, Ler, OIC, Sore.
Ruská kosmická loď
Značka kosmetiky
Irský bůh moře
Palivo
Nešika
Iniciály herce Krajíčka
2. DÍL TAJENKY
Obyvatelé Belgie
Pouzdro na šípy
Nově oseté pole (zastarale)
Dvořákova opera Sídlo ve Francii
Pařížské letiště
Dovednost (zastarale)
Lesní vývraty Dutý chorobný útvar
SPZ Třebíče
Poslední hádku jsem zavinil já. Když se mě žena zeptala, co je v televizi, odpověděl jsem, že tištěné spoje, obrazovka a prach. Setkají se dvě blondýnky na nádraží v Karviné: „Kam jedeš?“ ptá se jedná druhé. „Do Českých Budějovic, tam bude Země živitelka.“ „To já jedu do Prahy, tam bude ze mě kurva.“
Chuchvalec Třesení Domácky Tamara Přezdívka Lohonky
Zkratka Mezinárodní organizace pro obchod
Starořímský Textilní látka úředník (džínovina)
Iniciály Janžurové Nástroj k utah. matic
Brýle Slovanská bohyně jara
Dřevina
Čínské mužské jméno
V narvaném fotbalovém hledišti v Anglii je mezi dvěma chlapy volné sedadlo. Jednomu z nich to nedá a povídá tomu druhému: „Tak to teda nechápu, že si někdo může koupit tak drahý lístek a nepřijít.“ „Víte, ten lístek jsem koupil před čtrnácti dny pro manželku, jenže ona mezitím zemřela.“ „Oh, promiňte, je mi líto. Proč jste ale nevzal někoho ze svých známých nebo z rodiny?“ „Všichni jsou na pohřbu.“
Značka thalia Jméno fotbalisty Zoffa
Sen
Hospodář
Má žena má elektricky vyhřívanou postel, elektrický mixér, elektrický opékač topinek, elektrickou kulmu, elektrickou troubu, elektrickou myčku na nádobí. Jednou povídá: „Všude spousta elektrických vymožeností a já si přitom nemám kde sednout.“ Tak jsem ji navrhl, že jí koupím elektrické křeslo.
1. DÍL TAJENKY Slovensky žáček Anglický šlechtic
Cizí ženské jméno Ráj Francouzské město Vidina
Koště
Předložka Pohřební hostina
Podnik v Lipníku n. Beč. Ukazovací zájmeno
Praotec
Pár jde do lesa... Ona: „Mám takový blbý pocit, že mě chceš přefiknout.“ On: „Ani ne!“ Ona: „Stejně mě přefikni. Ať se zbavím toho blbého pocitu...“
Zn. kancelář. potřeb Solmizační slabika
Zápor
Sídlo v Ázerbájdžánu
Provaz
Staré vztažné zájmeno
Pštros
Chačaturjanovo jméno
Autor: František Krejča
Pokrm Židů na poušti
Do nemocnice přivezou chlapa s těžce popáleným břichem, doktor ho ošetří a dává mu dvě tablety viagry. „A to pomůže, pane doktore?“ „Ne, ale aspoň se vám na tu popáleninu nepřilepí deka.“ Nemluvil jsem se svou ženou dva měsíce. Nechtěl jsem ji přerušovat.
Tajenka z minulého čísla Horníka: „... včera jste mi ho ukazoval.“ Na vylosovaného luštitele čeká za správné řešení kniha z nakladatelství Alpress. Výhercem křížovky č. 41 je Ing. Karin Juchelková z Ostravy-Poruby. Prosíme výherce, aby kontaktoval redakci: Renata Pavlíková, tel.: 596 264 803, e-mail:
[email protected].
4
8
3
5
2
7
1
9
5 4 6 8
9 3 6 8 2
8 2 1 4 3
3
6
9
1
2
9
1
5
4
7
5 7 8 9 6
2 4 6 7 3 5
1
2
2
7
8
1
8
4
1
3
8
3
4
1
7
8
5
2
3
8
9
5
6
9
6
3
7
2
5
1
1
2
6
9
5
4
7
3
6
1
9
9
6
2
1
4
3
8
1
5
1
4
6
2
7
4
6
3
9
7
5
1
Jak luštit sudoku: Každý řádek, sloupec a každý čtverec (3 x 3 políčka) musí obsahovat čísla od 1 do 9. Řešení dnešního sudoku:
3
Ryby 21. 2. – 20. 3. Dostanete lákavou nabídku, ale její přijetí není nutno uspěchat. Jednání týkající se zásadních věcí nekomplikujte trváním na podružnostech. Puntičkářství není vaší prioritou a mohli byste vyvolat u protistrany nevoli. V milostných vztazích mlčte a zase mlčte. Vyvarujete se zbytečnému střetu a plýtvání energií.
5
5
8
Štír 24. 10. – 22. 11. Hrozivý spor se šéfem nebo s kolegou postupně ztratí na ostrosti a ke konci týdne už si budete téměř notovat. V milostných vztazích už to hezký závěr mít nemusí. Měli byste zvážit, co a kolik kritických slov váš partner unese. V opačném případě se nad vaším dalším společným životem vznáší otazník.
6
5
Rak 22. 6. – 22. 7. Snaha získat zpět peníze, které jste v poslední době utratili s rodinou a přáteli, vás může zaslepit natolik, že šlápnete vedle. Nespěchejte s investicemi, které přesahují rozumné riziko, a neberte si příliš velikou půjčku. Pozor si dejte před špatnými rádci. Do neštěstí vás snadno přivede i někdo, kdo to s vámi myslí dobře.
8
6
Vodnář 21. 1. – 20. 2. Východiskem z finančních potíží bude příležitost přejít do firmy, která lépe platí. Není ovšem jisté, zda se pro toto řešení rozhodnete. Váš partner nebude změně nakloněn. Tíha a starost o domácnost by na nějakou dobu zůstala jen a jen na něm. Právě nyní by se mělo něco změnit. Nezbývá než zvolat – vzhůru do toho!
9
1
Váhy 23. 9. – 23. 10. V létě téměř neřešitelná záležitost se náhle stane maličkostí, se kterou si poradíte. Energie minulých dní jakoby neklesala na své intenzitě a vy jste schopni zvládat toho opravdu hodně. S partnerem se vrátíte k diskusi s příbuznými. Nejde o to změnit názor, ale o ujištění, že i nadále budete hovořit stejným jazykem.
Sudoku
4
Blíženci 21. 5. – 21. 6. První dny následujícího období se budete řídit heslem, že bližší košile než kabát. Na všechno se budete dívat s nadhledem a od aktivit snaživých kolegů si udržíte viditelný odstup. Je čas zrevidovat svá rozhodnutí a uvědomit si, že některé plány budete muset uložit k ledu. Ale neberte to tragicky, čas nových inspirací je v dohledu.
...halo ... škyt ... Marie ... škyt, už zase prkáš do toho telefonu ... škyt...
7
Kozoroh 22. 12. – 20. 1. Nepřebíhejte od jednoho tématu k druhému. Ovládněte svůj vnitřní neklid a soustřeďte se na jednu činnost, jen tak můžete získat prospěch a výsledek bude odpovídat vaší představě. Únavu z práce nepřenášejte do svého okolí a už vůbec ne na svého životního partnera. Později by hrozil nečekaný výbuch negativních emocí.
9
Panna 23. 8. – 22. 9. Jistý čas si vyžádá zajištění pravidelného chodu domácnosti. Chvíli potrvá, než si zvyknete na rutinní činnost. Možná uděláte zásadní krok a přimějete rodinu ke spravedlivějšímu dělení povinností. Zároveň si dejte pozor na přehnaně velký zájem o vaše soukromé věci. Ne každý umí držet jazyk za zuby.
8
Býk 21. 4. – 20. 5. Pochopit nové informace vám bude dělat větší problém, než byste očekávali. Více se soustřeďte a nesnažte se vstřebat hned všechno najednou, tím by vám v hlavě vznikl ještě větší zmatek. Na důležitém jednání nastane situace, se kterou jste nepočítali, a která vás zaskočí. Proto důvěřujte své schopnosti improvizovat.
5
Střelec 23. 11. – 21. 12. Známí vám toho v poslední době hodně naslibovali, je ovšem otázkou, co z toho splní a zda se nebudete muset vyrovnat s jejich dočasnou ztrátou paměti. Vaše sdílnost a shovívavost také nebude v těchto dnech vaší silnou stránkou. Akce budí reakci a bude jen a jen na vás vše udržet v patřičných mezích.
2
Lev 23. 7. – 23. 8. Ozdobit se trochou skromnosti vám jedině prospěje. Ne všichni ve vašem okolí jsou zvědavi na zdůrazňování vaší jedinečností či vychvalování vlastních úspěchů. S vašimi představami se mine jednání na úřadech nebo v bance. Líbit se vám to nemusí, ale je třeba respektovat realitu. V milostném vztahu si odpusťte poslední slovo.
3
Beran 21. 3. – 20. 4. Odpovědět na otázku, zda je právě nyní ta správná chvíle k tomu, abyste vystoupili s novými nápady, není snadné. Vaší příznivci i oponenti vytvoří dva celkem vyrovnané tábory. S razantním pokrokem proto nepočítejte. Nesnažte se být zadobře s každým a slibovat účast na všech frontách. Připravený koncept uschovejte.
KRESBA: V. Novák
Horoskop od 19. 11. do 25. 11.
Recept
Pomerančovo-rajčatová polévka. POTŘEBNÉ PŘÍSADY: 2 lžíce olivového oleje, 2 stroužky česneku, 1 cibulka, 2 – 3 cm zázvoru, špetka skořice, špetka muškátového oříšku, 500 ml rajčat. pyré, 500 ml čerstvé pomerančové šťávy, asi 200 ml vody, kůra z 1/2 citronu, sůl, mletý pepř, 1 – 2 lžíce cukru, 1 lžíce citronové šťávy, 2 lžíce usekané petrželky. POSTUP PŘÍPRAVY: V hrnci rozehřejeme olej a zpěníme na něm najemno pokrájenou cibulku, usekaný česnek a oloupaný, nadrobno pokrájený zázvor. Opékáme asi 2 - 3 minuty, zalijeme rajčatovým pyré, přilijeme pomerančovou šťávu a dolijeme vodou. Ochutíme skořicí, muškátovým oříškem, solí, pepřem a uvedeme do varu. Vaříme asi 10 minut, přidáme citronovou kůru. Polévku ještě chvíli povaříme, odstavíme a rozmixujeme dohladka. Nakonec dochutíme citronovou šťávou a cukrem, prohřejeme a podáváme posypané pokrájenou petrželkou.
19 listopada 2009 l numer 42 l rocznik 6
Darmowa gazeta nie tylko dla górników
Cel: Więcej ton, mniej wypadków Rozmawiamy z kierownikiem ruchu firmy „Polcarbo” Jindřichem Prymusem
Spróbujmy przybliżyć „stan posiadania” waszej firmy. Ile brygad „Polcarba” pracuje w kopalniach OKD? Załogi naszej firmy pracują w kopalniach „Darków” i „ČSM”. Koncentrujemy się przede wszystkim na wydobyciu i dlatego większość naszych ludzi to członkowie brygad ścianowych. Trzy kompletne załogi mamy w tej chwili w Kopalni „ČSM”, kolejna grupa mniej więcej dziewięćdziesięciu górników pracuje przy jednej ze ścian w Kopalni „Darków”, razem z własnymi pracownikami kopalni. W „Darkowie” mamy również dwie brygady przodkowe. Jedna z nich, prowadzona przez głównego przodowego Janusza Ochmana, pracuje z tzw. technologią klasyczną. Druga została skompletowana dopiero niedawno i pracuje z kombajnem. Funkcję głównego przodowego pełni w niej Aleksander Łagowski.
Prezes zarządu i dyrektor generalny OKD Klaus-Dieter Beck podczas obchodów 160. rocznicy powstania Wyższej Szkoły Górniczej – Uniwersytetu Technicznego Ostrawa.
160 lat uczy górników Obchody z udziałem prezesa OKD Klausa-Dietera Becka OSTRAWA – 160 lat to ładny szmat czasu. A właśnie tyle skończyła w minionym tygodniu Wyższa Szkoła Górnicza – Uniwersytet Techniczny Ostrawa (VŠB-TUO). Głównym partnerem posiedzenia rady naukowej, które w piątek 13 listopada uwieńczyło rocznicowe obchody, była niejako symbolicznie spółka węglowa OKD. Jej prezes i dyrektor generalny Klaus-Dieter Beck otrzymał też jako pierwszy medal okolicznościowy za długofalową, obustronnie korzystną współpracę. W dużej sali auli VŠB w OstrawiePorubie zajęto wszystkich 470 miejsc, kolejne dziesiątki ludzi stały, wielu pozostało na dworze. W ramach obchodów spotkali się akademicy z Czech, ale także z Polski, Słowacji, Niemiec, Ukrainy, Wielkiej Brytanii, Stanów Zjednoczonych. Prorektor koszyckiego uniwersytetu technicznego został laureatem honorowego tytułu „doctor honoris causa“, dekrety otrzymało 22 nowych docentów, dyplomy 81 nowych doktorantów i 18 absolwentów studium MBA. Po koncercie chóru akademickiego, współfinasowanego przez Fundację OKD, Z Polski
Rośnie import
Wiadomo, że w Kopalni „ČSM” jeden z waszych kolektywów pracuje ze sprzętem z programu POP 2010. Jak radzi sobie z tą techniką? Chodzi o brygadę prowadzoną przez kierownika oddziału Krzysztofa Sędkowskiego, pracującą w zakładzie „Północ” przy ścianie 331 203. Głównym przodowym jest tam Grzegorz
Przy ścianie uzbrojonej w sprzęt z programu POP 2010, obsługiwanej przez załogę oddziału wydobywczego Krzysztofa Sędkowskiego.
Dąbek. Kolektyw pracuje z obudową zmechanizowaną DBT 13/31 i kombajnem ścianowym SL 300, osiągając dobowe wydobycie za poziomie 3000 ton. Można powiedzieć, że notowane przez niego wyniki spełniają wyobrażenia kopalni. Kolejne dwie brygady ścianowe w Kopalni „ČSM” pracują ze zwykłą starszą techniką. Szefują im kierownicy oddziałów Andrzej Pomianowski oraz Mirosław Nowak. Jak powodzi się waszym brygadom w Esktraklasie OKD brygad ścianowych? Całkiem logicznie najlepiej trzyma się brygada Krzysztofa Sędkowskiego, pracująca ze sprzętem z programu POP 2010. We wrześniu plasowała się na trzeciej pozycji, notując średnie dobowe wydobycie 2829 ton węgla, odkrytą powierzchnię stropu 965 metrów kwadratowych oraz wydajność ścianową 64,34 tony na roboczodniówkę. W czasie od stycznia do września zajmowała czwartą lokatę. Cieszy fakt, że w całym tym
okresie w brygadzie nie zarejstrowano ani jednego wypadku przy pracy. Potwierdza się, że nowy sprzęt umożliwia nie tylko wyższe wydobycie, ale przyczynia się także do istotnej poprawy warunków bezpieczeństwa na dołowych stanowiskach pracy. Jakie cele stawia przed sobą wasza spółka w pozostałych dniach bieżącego roku? Cele są oczywiste. Pragniemy zapewnić realizację zadań produkcyjnych na rzecz poszczególnych kopalń – przy konsekwentnym przestrzeganiu zasad bezpieczeństwa oraz procedur technologicznych. Spodziewamy się również wzmocnienia pozycji w zakresie robót chodnikowych. Do końca roku pragniemy skompletować kolektyw przodkowy także w Kopalni „ČSM”. Zarówno w dziedzinie produkcji, jak i bezpieczeństwa i higieny pracy pragniemy zakończyć rok ku zadowoleniu kierownictw obydwu kopalń, ale także pracowników naszej firmy. Jan Kurial
Projekt Continuous Improvement zdaje egzamin DARKÓW – Drugi miesiąc i drugi sukces. To wynik realizacji projektu optymalizacji czasu konserwacji maszyn podczas rannej zmiany, wdrażanego w ramach systemu ciągłej poprawy (Continuous Improvement) w Kopalni „Darków”. W październiku wypróbowała go jako druga załoga ścianowa głównego przodowego Romana Badury z oddziału Petra Věčorka. Ta pracuje przy ścianie nr 334 804 w darkow-
Życzenia
W listopadzie obchodzą zacne życiowe jubileusze następujący pracownicy firm zewnętrznych: Z firmy „Polcarbo“ Kostkowski Józef, Kania Jerzy Z firmy „Carbokov“ Firka Waldemar Z firmy THK „Čechpol“ Komenda Miroslav Z firmy „Alpex“ Bialik Kazimierz, Motal Andrzej, Mróz Adam, Noga Bogdan, Przybyła Stanisław, Szkoła Maciej
skim zakładzie 2 i dzięki nowatorskim rozwiązaniom zrealizowała parametry wyniku limitowego w 125,1 procenta, przedłużając czas ekploatacji maszyn do 50 procent całkowitego czasu pracy (średnia w kopalni to 32 proc.). „Ponownie potwierdziło się, że jeśli choć trochę pozwalają na to warunki górniczo-geologiczne i jeśli załoga utożsami się z projektem, to można go wykorzystać także w
Kadra kierownicza firm życzy wszystkim solenizantom dużo zdrowia, szczęścia i sukcesów w życiu osobistym i zawodowym. jk Fot. Bogusław krzyżanek
KATOWICE – Łącznie 6,65 mln ton węgla napłynęło do końca sierpnia do Polski z zagranicy. To niewiele więcej niż w tym samym czasie 2008 r., jednak w segmencie węgla energetycznego wzrost przekracza 50 proc. – wynika z danych resortu gospodarki, udostępnionych PAP przez spółki węglowe. W całym ubiegłym roku import węgla był rekordowy i przekroczył 10 mln ton; po raz pierwszy w historii przekroczył też wielkość polskiego eksportu. Tym samym Polska stała się importerem węgla netto. Tak będzie również w tym roku, a roczna wielkość importu prawdopodobnie zwiększy się, przy zmniejszeniu polskiego wydobycia. am
rektor Tomáš Čermák rozdawał medale rocznicowe. Otrzymali je ludzie zasłużeni o rozwój uczelni, zarówno spośród pracowników szkoły, jak i przedstawicieli życia społecznego i gospodarczego. „Dziękuję! Przyjmuję to wyróżnienie jako dowód wzajemnie dobrych stosunków. Potrzebujemy się nawzajem – uniwersytet poszukuje stale nowych studentów, a nasza spółka nowych wysoko wykwalifikowanych pracowników, których kształci uczelnia” – podkreślił dyrektor generalny OKD Klaus-Dieter Beck. Wyższa Szkoła Górnicza powstała z górniczej szkoły zawodowej, później Akademii Górniczej w mieście Przibram. Po II wojnie światowej została przeniesiona do Ostrawy i w latach 50. ubiegłego stulecia zaczęła się dzielić do wydziałów. Nazwę „uniwersytet techniczny” otrzymała w 1989 roku. VŠB-TUO jest jedyną czeską uczelnią wyższą, w której można studiować specyficzne kierunki górnicze. Pod względem liczby studentów jest czwartą największą uczelnią wyższą w kraju. Rozwija szeroko zakrojoną współpracę naukową z zagranicznymi placówkami szkolnymi, wśród których prym wiodą uczelnie polskie. uzi
Fot. Radomíra Grimmowa
Fot. Radek Lukša
KARWINA – W funkcji kierownika ruchu firmy zewnętrznej „Polcarbo” pracuje Jindřich Prymus. Jego celem jest nie tylko zapewnić realizację uzgodnionych zadań, ale także bezpieczeństwo pracowników. „Wiemy, że w OKD poświęca się tej sprawie nazdwyczajną uwagę, i tak samo odczuwamy to również my” – powiedział w rozmowie dla „Horníka” Prymus.
Szefowie brygady ścianowej, realizującej projekt optymalizacji konserwacji maszyn. Od prawej: kierownik oddziału Petr Věčorek, główny przodowy Roman Badura, przodowy ślusarzy Daniel Varga i przodowy zmianowy Rudolf Lachman.
wyrobiskach ścianowych uzbrojonych w starszy sprzęt” – podkreślił szef projektu Continuous Improvement w Kopalni „Darków” Česlav Lincer, wskazując na fakt, że ściana 334 804 o wybiegu 182 m i średniej wysokości 2,3 m jest wyposażona w obudowę zmechanizowaną Fazos 15/31 i kombajn KGS 345. W październiku brygada Badury wydobyła w tych warunkach ponad 50 tysięcy ton węgla. Jak podkreślili Badura i Věčorek, o sukces zasłużyła się cała załoga zakładu 2. Z punktu widzenia samej brygady sprawami kluczowymi dla osiągnięcia celu były ich zdaniem dobra współpraca pomiędzy górnikami i ślusarzami oraz dobra komunikacja z członkami załogi. „Siła projektu tkwi w tym, że daje on jasną wizję i jasny cel. To przemawia do ludzi. Kiedy dodać do tego tę komunikację, kiedy ludzie dokładnie wiedzą, czego się od nich chce i oczekuje, to wszystko idzie o wiele lepiej” – zgodzili się Badura i Věčorek. Ich brygada zdecydowała się kontynuować pracę zgodnie z założeniami projektu także w listopadzie. bk
Redakcja Horník-Górnik Adres redakcji: Prokešovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava Redaktor kolumny: Mgr. Bogusław Krzyżanek E-mail:
[email protected] Tel.: +420 596 264 808 Komórka: +420 728 864 125
ročník 39 l číslo 42
INZERCE
H
ČAS NA ZMĚNU RENAULT MÉGANE JIŽ OD 279 900 Kč
LA A P TÍ DP
www.okd.cz
CEN
10
I
PO
ZMĚN
Ě
Autoset Centrum ČR plus s.r.o., KONCESIONÁŘ RENAULT
www.autoset.cz
Havířov, Bludovický kopec tel.: 596 416 870
Třinec, Lidická 166 tel.: 558 323 334-6
Ostrava, Michálkovická (směr ZOO), tel.: 596 240 474
Objednávky nových vozů od 1. 9. – 31. 12. 2009 jsou zařazeny do slosování o 4 denní pobyt v Grand hotelu Permon ve Vysokých Tatrách.
PIVNICE HAJCMAN
4/41-X/09
NEJLEVNĚJŠÍ CENU RENAULT MÉGANE S VÁNOČÍM BONUSEM DOSTANETE U NÁS.
Tel.: 596 762 954 Ne – Čt: 10.00–24.00, Pá – So: 10.00–01.00
Možnost pořádání oslav kolektivů v odděleném havířském salónku Havířský jídelníček Menu stravování Na čepu tankový Radegast, Plzeň a jako specialita nápoj „Hávířská vlajka“ 147/42-X/09
Srdečně Vás zveme na předvánoční posezení v klidném a příjemném prostředí restaurace La futura a pivnice Hajcman.
• prodej černého uhlí – – pytlovaného • prodej dřevěných briket • možnost dovozu až do domu • prodej žulové kostky (dlažba)
Dražba silničních vozidel a zemních strojů
Pro bližší informace volejte nebo pište: tel: 596 511 533 mob: 775 585 771 e-mail:
[email protected]
Společnost OKD, Doprava prodává ve veřejné dražbě několik zemních strojů a silničních vozidel.
Zahajuje tradiční prodej vánočních krůt! Přijímáme objednávky na chlazené krůty.
,QIRUPDFHQDWHO
139/42-X/09
www.hajcman.orio.cz
)DUPD 'RXEUDYDD5\FKYDOG
142/42-X/09
Horní 288/67, 700 30 Ostrava-Dubina
14/42-X/09
Vánoční otevírací doba: 24. – 25. 12. 2009 zavřeno 26. – 30. 12. 2009 otevřeno 31. 12. 2009 – 1. 1. 2010 – zavřeno
Přehled aktuálních výběrových řízení vyhlášených v Horníku č. 42 ze dne 19. 11. 2009 Text k dané akci je k dispozici na webové adrese: www.okd.cz Výběrová řízení/Horník speciál Investice stavební (ISTAV)
Prohlídky nabízené techniky:
Investice strojní (ISTR)
26. – 27. listopadu 2009 areál OKD, Doprava, Těrlická 1298, Horní Suchá 735 35
Opravy stavební (OSTAV)
34 Samostatná výběrová řízení Společná výběrová řízení
Opravy strojní (OSTR)
112 Samostatná výběrová řízení
18, 209, 281, 506, 547
Společná výběrová řízení Zahlazování následků hornické činnosti (ZNHČ)
Termín dražby:
Akce v oblasti služeb-Důlně stavební práce (DSP) a TPL
1. prosince 2009
138
Zaměstnancům OKD zdarma
OZNÁMENÍ
146/42-X/09
Pro podrobnější informace kontaktujte pana Preisnera na tel. čísle +420 728 066 815
V hlubokém zármutku oznamujeme všem příbuzným a známým, že nás dne 10. 11. 2009 navždy opustil ve věku 76 let pan Ing. Antonín Míra. Hornictví věnoval celý život. Prošel řadou funkcí, dlouhodobě působil ve funkci hlavního inženýra na Dole 9. květen a Dole ČSA. S drahým zesnulým se rozloučíme ve čtvrtek dne 19. listopadu 2009
ve 14.00 hodin v Obřadní síni v Orlové. Děkujeme všem, kteří tichou vzpomínkou uctí jeho památku. Zarmoucená rodina. B422/42 VZPOMÍNÁME Dne 16. 11. 2009 jsme si připomněli 2. smutné výročí úmrtí pana Petra Pavlíka, dlouholetého zaměstnance OKD, Správy majetku. Stále vzpomíná manželka, syn Petr a bratr s rodinou. B423/42
Dramatický souboj o Ceny NOKD Nejlepší projekty i osobnosti odmění nadace v pondělí v Hornickém muzeu
Sdružení Dítě s diabetem Nejvíce hlasů v anketě Nadace OKD, které se na internetových stránkách www.nadaceokd.cz zúčastnily více než dvě tisícovky lidí, získalo občanské sdružení Dítě s diabetem. Díky přízni zaměstnanců OKD i dalších firem kolem nadace si společně s Občanským sdružením svatá Barbora rozdělí výtěžek Svatobarborské sbírky. „Sbírka bude probíhat v prosinci a podpořit ji mohou také všichni zaměstnanci OKD i dalších firem, které podporují nadaci. Podrobnější informace všem sdělíme v příštích číslech Horníka, ale také například na nástěnkách jednotlivých dolů,“ vysvětlila ředitelka Nadace OKD Blanka Týřová. vs
FOTO: Richard Sklář
Vítěz hlasování:
OSTRAVA – Velká sláva se chystá na pondělí 23. listopadu do kompresorovny Hornického muzea. Historicky první Ceny Nadace OKD tam předají realizátorům nejlepších projektů a významným osobnostem neziskového sektoru předsedkyně správní rady nadace Petra Mašínová spolu s generálním ředitelem a předsedou představenstva OKD Klausem-Dieterem Beckem. Nominováno bylo celkem 33 projektů a 35 osobností. „Je to první ročník, takže jsme takový zájem rozhodně nečekali. Navíc se ve většině případů jedná o velmi kvalitní projekty a skutečné osobnosti, výběr těch nejlepších bude opravdu těžký,“ svěřila se Mašínová.
Místo demolice je kostel v novém.
Milion na opravení Slezských Hradčan
Velká reportáž z předávání cen v příštím čísle Horníka.
Projekty mohly navrhnout samy organizace, naopak osobnosti musely získat nominaci od svých příznivců či sdružení, jež si jejich práce váží. Všechny přihlášky vyhodnotila nominační komise složená z novinářů, spolupracovníků nadace a odborníků na neziskový sektor, která posunula ty nejkvalitnější do dalšího kola. Výběrová komise, vytvořená z lidí znalých regionu i neziskové sféry, z nich zvolí absolutní vítěze. Podle pracovníků nadace je systém sice složitý, ale zato spravedlivý.
Celkové pořadí: 1. Dítě s diabetem 911 2. Podané ruce 412 3. Slezská diakonie 338 4. Vesica 255 5. Ostravská organizace vozíčkářů 126 (Čísla upřesňují počet získaných hlasů.)
A proč vlastně nadace se svými cenami přišla? „Neziskové organizace a lidé, kteří je vedou, nestojí o slávu. Péče o seniory, nemocné lidi, znevýhodněné děti a každodenní práce na zlepšování života kolem nás je pro ně samozřejmostí. Jsou všude kolem nás. Jsou součástí našeho života. Neříkají si o obdiv a uznání, ale přesto si ho zaslouží,“ vysvětlila smysl ankety předsedkyně správní rady Nadace OKD Petra Mašínová. Vladislav Sobol
Klokánek láká, návštěvu radši domluvit předem Klub maminek ve školce na ostravském sídlišti Poruba se těší nadační podpoře už druhým rokem OSTRAVA – Klokánek, klub pro děti od dvou do šesti let, fungující ve školce v porubské ulici Čs. exilu 670/18, začíná být „v kurzu“. Provozují ho jen dva dny v týdnu a zájemců je tolik, že raději zavedli objednávkový systém. Nadace OKD ho podpořila jak v minulém, tak v tomto školním roce. „Kapacitu máme dvacet dětí a dvacet rodičů, ale stalo se nám, že přišlo až osmapadesát dětí se svým doprovodem. Nikoho samozřejmě nevyhodíme, ale bude lepší domlu-
vit se předem,“ informovala ředitelka školky Hana Schőnová, která je rovněž odpovědná za klubový projekt v programu NOKD. Loni Klokánek získal příspěvek ve výši 70 tisíc korun. Díky tomu si mohli místo jedné „tety“ neboli speciální pedagogické asistentky jich dovolit hned šest. Letos byla NOKD štědřejší, a tak se 120 tisíc korun mohlo použít nejen na platy, ale například také na pořízení pěti „hopsadel“ na zahradu školky.
FOTO: MŠ ČS Exilu
Klokánek se těší vysoké návštěvnosti, zájemci se musí registrovat.
Z dotace NOKD mimo jiné vybavili zahradu hracími prvky.
Klokánek se coby „Klub maminek pro výjimečné děti“ schází už šestým rokem. „Navštěvují nás hlavně rodiny s dětmi, které teprve čeká nástup do mateřské školy. Nabízíme aktivity pro autisty, děti s opožděným vývojem, zvláštnostmi v chování či sociálním kontaktu,“ upřesnila ředitelka Schőnová. Malí se tak seznamují s tím, že všechny děti nejsou stejné. Včasné začlenění handicapovaných mezi „normální“ prospívá všem, napomáhá jejich vývoji a pomáhá od-
bourat i možné předsudky. „Těší nás, že sem s dětmi chodí pravidelně více tatínků. Ti tak vlastně svým ženám nabídnou volný čas,“ řekla Schőnová. Klokánek mívá svá více než hodinová setkání vždy v úterky a středy. Začíná se od půl čtvrté odpoledne. Děti s maminkami, táty, babičkami či dědečky nejprve absolvují uvítací „rituál“ – pozdravení a zpívání. Následuje povídání o tématu dne a výtvarná činnost. Více na internetu www.skolkaexilu.cz. uzi
ORLOVÁ – Slezskými Hradčanami bývá nazývána pro svůj monumentální vzhled a ústřední polohu neogotická architektonická dominanta Orlové, katolický kostel Narození Panny Marie. Památka, která svého času jen taktak unikla demolici, se teď skví v novém. Nadace OKD dala na opravu milion korun! „Chybělo přitom málo a kostel, jenž v roce 2006 slavil sto let od vysvěcení, by už nestál. Jeho statiku v 70. a 80. letech minulého století výrazně poznamenala důlní činnost a v roce 1984 se opravdu uvažovalo o stržení. Zachránil ho tehdejší farář,“ řekl Pavel Siuda, mluvčí ostravsko-opavského biskupství. Nedávno zesnulý kněz Antonín Huvar s farníky kostel zabezpečil výdřevou a zachoval ho tak pro další generace. V opravách pokračoval i jeho nástupce Pavel Cieslar – díky němu zajistili statiku opěrných zdí a vymalovali interiér. A Martin Pastrňák je třetím farářem, který se stará o jeho novou podobu. „Příspěvek Nadace OKD nám pomůže k tomu, že do konce letošního roku obnovíme fasádu i v místech viditelných ze všech pohledových stran,“ informoval Václav Kotásek ze stavebního odboru na biskupství. Kostel se totiž po etapách rekonstruuje už několik let. Věže, jižní strana lodi a průčelí je hotovo. „Teď je na řadě finančně nejnáročnější obnova fasády štítů, horních pater a presbytáře,“ dodal Kotásek. Peníze na kostel Narození Panny Marie podle něj uvolnila společnost OKD, radnice Orlové i stát. Přesto se jich nedostávalo, a kdyby nepomohla Nadace OKD, museli by opravy na nějaký čas přerušit.K orlovskému kostelnímu „areálu“ neodmyslitelně patří také velké schodiště ve tvaru písmene ypsilon. Překonává výškový rozdíl mezi kostelem a náměstím: přesně 10,55 metru. Stojí na něm sochy sv. Josefa, sv. Benedikta ve spodní, sv. Jana Nepomuckého a sv. Hedviky v horní části. Osvětlují ho repliky plynových lamp, stejné, jaké mají na Karlově mostě v Praze. uzi
Pohled v věže orlovského kostela.
ročník 39 l číslo 42
SPORT
www.okd.cz
Zdeněk Jaworski si dost věří
Fotbalisté porazili i Slavii!
MFK OKD Karviná – Slavia Praha 1:0 (1:0) Branka: 10. Pavlík Rozhodčí: Příhoda – Ubias, Večeřa Žluté karty: Pavlík, Kučera – Vomáčka, Naumov Diváci: 4517 Karviná: Kučera – Jursa, Suchý, Hoffmann, Staš (38. Novák) – Ciku, Ficek (83. Pontus), Pavlík, Milosavljev (76. Tchami) – Opic, Mišinský Trenér: Leoš Kalvoda
FOTO: Ivo Dudek
KARVINÁ – Fotbalová značka MFK OKD byla zase patřičně vidět po celé republice. Alespoň mezi sportovními příznivci. Hráči karvinského klubu totiž v úvodním osmifinálovém utkání Ondrášovka Cupu neboli Českého poháru porazili mistra ligy a účastníka evropských pohárů Slavii Praha 1:0. Skvělý karvinský výsledek pak letěl o volném víkendu v nejvyšší fotbalové soutěži do celé republiky. Bral se na mnoha místech jako velké selhání Slavie, ale kdo utkání viděl na vlastní oči, musel uznat, že výhra druholigového celku byla plně zasloužená. „Myslíme si to také. Některá prohlášení v novinách nebo na internetu nás naštvala. Náš výkon to znevažuje,
Karvinští fotbalisté se radují z historického úspěchu – porazili slavný klub Slavii Praha gólem Marcela Pavlíka (na snímku druhý zleva).
těch našich také,“ podotkl po zápase brankář MFK OKD Tomáš Kučera, který v první půli chytil Belaidovi ze Slavie penaltu. „Obrana i Kučera v bráně byli perfektní,“ chválil spoluhráče Pavlík. Ten je rád, že fotbalisté Karviné se rozloučili s podzimní sezonou a vlastně celým kalendářním rokem 2009 výhrou na vlastním hřišti. „Je to odměna pro naše fanoušky, kteří nás celý rok chodili povzbuzovat v hojném počtu,“ zakončil Marcel Pavlík. Martin Ruščin
přitom jsme odehráli proti Slavii vyrovnanou partii,“ nelíbily se výroky v médiích jedinému střelci pohárového utkání Marcelu Pavlíkovi. „Na tohle můžeme zareagovat jediným možným způsobem – odvést maximum i v pohárové odvetě a dokázat, že naše vítězství nebylo dílem náhody,“ podotkl Pavlík. Karvinské výhra nad tak silným soupeřem potěšila. „Je to vynikající výsledek. Měli jsme při několika šancích soupeře štěstí, ale to on při
Dorostenci přezimují v čele tabulky
FOTO: Ivo Dudek
Mladí karvinští fotbalisté ztratili během podzimní části divize jen jednou – v Přerově
Martin Papuga a jeho tým spolubojovníků dokázali posbírat během podzimu téměř maximum bodů, které byly k mání.
KARVINÁ – Poslední zápasy fotbalovému dorostu MFK OKD Karviná vyšly. Tým trenéra Čestmíra Kročila tak přezimuje na prvním místě průběžné tabulky Moravskoslezské divize a může začít spřádat plány na opětovný návrat do MS ligy. Kromě zápasu v Přerově totiž všechna zbývající utkání vyhrál. Fotbalovým dorostencům Karviné vyšly na jedničku po vzájemném souboji s béčkem Opavy i závěrečné dva zápasy Moravskoslezské divize. Nejprve doma doslova vypráskali Frýdek-Místek 9:0
a poté si poradili i v posledním kole s Šumperkem na jeho půdě 4:1. „To utkání bylo strašné. Kluci vymrzli, hrálo se na těžkém podmáčeném terénu, na který navíc sněžilo. Jsme rádi, že jsme to utkání zvládli,“ utřel si pot z čela vychladlý trenér Čestmír Kročil, když jeho svěřenci zdárně zvládli i poslední kapitolu letošního podzimu. Pro karvinské hráče byl závěr soutěže mimořádně důležitý. Po remíze na půdě silného Přerova totiž celou dobu trpělivě doháněli na prvním místě tabulky béčko
Opavy a po vzájemné výhře 1:0 na opavském trávníku jej dvě kola před koncem konečně přeskočili. Proto museli zbývající dvě utkání zvládnout, aby celá podzimní dřina nepřišla vniveč. V předposledním kole si smlsli na FrýdkuMístku, který loni připravil o postup karvinské béčko, ale hlavně vyhrál i v souboji áček a poslal Karvinou do divize. Brali proto Karvinští vzájemný souboj jako odvetu za loňský rok? „To ne, je nová sezona a nová soutěž. Brali jsme to jako další utkání, které je potřeba zvládnout, abychom se dostali ke společnému cíli,“ nehledal pro zápas zvláštní motivaci trenér Kročil. Výsledek 9:0 je podle něj pro soupeře ještě milosrdný. Prý to mohlo skončit 20:0. Rekordní výhrou v soutěži si Karvinští zvedli náladu pro poslední duel, protože větším rozdílem v soutěži nikoho jiného takto nepřeválcovali. „Jsme samozřejmě rádi, že kluci závěr zvládli. Nebylo to jednoduché. Hlavně to utkání v Šumperku, které se pro nás v příšerných klimatických podmínkách navíc nevyvíjelo vůbec dobře. Prohrávali jsme 0:1, k tomu neproměnili penaltu. Na hřiště se snášel déšť se sněhem. S tím těžkým, mokrým. Potom se strhla fujavice, takže druhý poločas jsme odehráli na sněhu, který se hráčům lepil na kopačky. No hrůza,“ oklepal se znovu trenér Kročil. Svůj tým pochválil za nezměrnou bojovnost, díky které utkání v Šumperku otočil z 0:1 na 4:1 a přezimuje tak v čele tabulky. luk
Jaké jsou tvé osobní ambice? Čeká mě poslední sezona v dorostenecké kategorii. Už se pomalu připravuji na vstup mezi muže. Občas už s áčkem trénuji, což mi hodně dává. Tréninky s muži jsou těžší, ale jsem zatím na začátku. Zdeněk Jaworski (v bílém) se už pomalu připravuje na vstup Za půl roku poznám, Jak jsi se objevil do seniorské kategorie. jak na tom budu. Teď v Karviné? v zimě na sobě zapracuHrával jsem za Třinec ji a snad se po sezoně v A-týmu udržím. stejnou soutěž jako karvinští kluci, tedy Myslím si, že na to mám. Vím, že musím Moravskoslezskou ligu. Pak ale Karviná hodně trénovat, a tak se na tom snažím spadla do divize a trenér Kročil, který si pracovat. mě vybral, mi nabídl možnost hrát zde. Kývnul jsem, chci pomoct týmu zpátky V posledním kole I. B třídy jsi už do ligy. dokonce naskočil do sestavy B mužů a hned jsi dal gól. Jaké byly tvé dojmy Jak dlouho jsi se v novém působišti z této soutěže? adaptoval? Ano, dal jsem gól, který mě potěšil, Šlo to dobře. Kluci znali mě a já ale ruku na srdce, úroveň I. B třídy je. Rychle jsme našli společnou řeč. Na hřišti nám to od začátku klapalo a to je slabá. Naše dorostenecká divize je podle mě těžší. Muži v I. B třídě pak jde všechno snáz. hrají tvrději, ale taky jsou pomalejší. Samozřejmě se to netýká všech týmů, Je rozdíl mezi hrou Třince a Karviné? Dá se třeba porovnat útočná síla obou ale obecně nám dorostenecká divize dá víc. Je to pro vstup mezi seniory lepší celků? V Třinci jsme hráli poměrně jiný fotbal. průprava než tahle I. B třída. Byla to spíš taková nakopávaná dopředu Během podzimu jste s dorostem a tam bitva o balon. Tady v Karviné se nasbírali téměř plný počet bodů. Věřili hraje hodně po zemi a kombinačně, což jste v takovou bilanci? mi vyhovuje daleko víc. Kluci mi to v útoTohle vše se odvíjí od atmosféry ku dávají pěkně do nohy. Nejvíce, a to uvnitř týmu. Máme tady dobrý kolektiv. i mimo hřiště, si rozumím s Martinem Hodně se mi tu líbí. Hráči jsou zde skvěJaníkem, který umí dát z pozice stopera lí individuálně, navíc táhneme za jeden perfektní přihrávku. Hodně dobrých provaz. Příští sezona může být pro kluky nahrávek mi adresuje i mladý Puškáč, opravdu výborná. který operuje v záloze. luk KARVINÁ – Jedním ze stabilních členů sestavy karvinského fotbalového dorostu MFK OKD je útočník Zdeněk Jaworski. Před sezonou přišel z Třince, kde si jej vyhlédli karvinští trenéři jako posilu pro svůj nově budovaný tým.
Do odvety Českého poháru v pražském Edenu si MFK OKD ponese ale jen těsný náskok
FOTO: Ivo Dudek
12
Házenkáři drží vedoucí pozici
KARVINÁ – Házenkáři HCB OKD Karviná natrefili v nejvyšší mužské soutěži na tým, se kterým se letos ještě nestřetli. Jejich protivníkem byla ve 12. kole Třeboň, která přijela do Karviné s cílem prohrát o co nejméně gólů. Tento cíl naplnila. Domácí hráči totiž předvedli slabý výkon, za který se jejich trenér Jozef Hanták po utkání omluvil. „Musíme se divákům skutečně omluvit za nekoncentrovaný, špatný výkon. Nebylo to z naší strany ono. Mladí hráči, kteří v utkání dostali svou šanci, ji nevyužili,“ prohlásil Hanták po zápase zklamaně. Ve výsledcích
FOTBAL Ondrášovka Cup – osmifinále: MFK OKD – Slavia Praha 1:0 HÁZENÁ Extraliga mužů: HCB OKD – Třeboň 31:27 Pořadí: 1. HCB OKD 20, 2. Dukla Praha 20, 3. Zubří 19 I. liga mužů: HCB OKD jun. – Košutka 24:24
Na druhou stranu, jeho tah se zařazením dalších hráčů širšího kádru do sestavy, byl logický. „Mladí hráči potřebují sbírat extraligové zkušenosti. Do zápasů s podobnými typy soupeřů, jako byla právě Třeboň, je to víc než vhodné. A nelze je po jednom nevydařeném utkání hned zatracovat,“ objasnil Hanták. Karvinští nakonec vyhráli 31:27 a udrželi si vedoucí příčku v tabulce. Jejich nejlepším střelcem byl opět mladíček Marek Vančo (na snímku Ivo Dudka), odchovanec karvinského klubu, který z pozice křídla sedmkrát skóroval. sem Pořadí: 1. HCB OKD jun. 17, 2. Brno 17, 3. Chodov 14 I. liga starších dorostenců: HCB OKD – Třeboň 35:18 Pořadí: 1. Jičín 19, 2. HCB OKD 18, 3. Nové Veselí 14 I. liga mladších dorostenců: HCB OKD – Zlín 53:28 Pořadí: 1. HCB OKD 19, 2. Kopřivnice sem 18, 3. Zubří 16
HORNÍK Vydává: R MEDIA, spol. s r.o., 170 55 Praha 7, Dobrovského 25 Ředitel Ing. David Švábenický; předseda výkonné redakční rady Vladislav Sobol, e-mail:
[email protected]; šéfredaktor Mgr. Josef Lys, e-mail:
[email protected] Adresa redakce: Prokešovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava; e-mail:
[email protected]; www.ihornik.cz; tel: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, příjem inzerce: 596 264 803, e-mail:
[email protected]; ústředna: 596 261 111 Grafika Robin Cais, e-mail:
[email protected] Ilustrace Marie Koželuhová, www.maayadesign.cz Vychází ve čtvrtek Registrace MK ČR E 18683 Tiskne: Moravská typografie, a. s., Moravské náměstí 13, 658 17 Brno Nevyžádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.