OJE > OBNOVITELNÉ ZDROJE > OBNO ESA > ROČNĚ ZMIZÍ 10 MILIÓNŮ HA PRALESA > ROČ

ČESKÁ REPUBLIKA > JARO 2005

OJE > OBNOVITELNÉ ZDROJE > OBNO

ESA > ROČNĚ ZMIZÍ 10 MILIÓNŮ HA PRALESA > ROČ

OXICKÉ POTĚŠENÍ? > PARFÉMY: TOXICKÉ POTĚŠENÍ? > PARFÉMY: TOXICKÉ EVROPA GMO ODMÍTÁ > EVROPA GMO ODMÍTÁ > EVROPA GMO ODMÍTÁ > EVROPA GMO ODMÍTÁ > EVROPAMÍTÁ

© Greenpeace/Christian Aslund

> Fotografie čísla

Humanitární organizace Lékaři bez hranice (MSF - Médecins Sans Frontieres) a ekologické hnutí Greenpeace spojily své síly, aby mohly poskytnout nejnutnější lékařskou pomoc lidem postiženým zemětřesením v Indonésii. Greenpeace vyslalo svoji vlajkou loď Rainbow Warrior s devatenáctičlennou posádkou do nejhůře zasažené oblasti v Acehu na severní Sumatře. Loď dopravila potřebné zásoby zdravotnického materiálu, potraviny a další humanitární pomoc. <2>

> Ve zkratce Editorial

Petra Krystiánová

Vydává: Greenpeace Česká Republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail: [email protected] | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Jan Sochor Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře

2 3 4-5 6-7 8 9 10 11 12

© Greenpeace/Václav Vašků

Americký agrochemický gigant Monsanto, přední prodejce geneticky modifikovaného osiva, zaplatí pokutu 1,5 miliónu dolarů za uplácení indonéských úřadů, kde se snažil prosadit pěstování GM bavlníku.

© Greenpeace/Alberto Cesar Arajo

Fotografie čísla ................................................................ Editorial | Ve zkratce ..................................................... Pralesy | Ročně zmizí 10 miliónů hektarů pralesa ........ Energie | Trend: obnovitelné zdroje .................................. Toxic | Parfémy: toxické potěšení? .................................... GMO | Evropa GMO odmítá .............................................. Obchůdek .......................................................................... Fejeton | Akce Music for Aliens ........................................ Greenpeace 2004 .............................................................

Po složitých jednáních, obtížích s ratifikací v různých zemích a mnoha odkladech vstoupil 16. února v platnost Kjótský protokol – 1. mezinárodní dohoda upravující globálně produkované množství emisí skleníkových plynů.

Jen 10 dní poté, co byla v Brazílii zabita americká bojovnice za ochranu přírody Dorothy Stangová (ve státě Pará zřídila rezervaci na ochranu před ilegální těžbou a lovci), zde byl 22. února zastřelen další ekologický aktivista.

© Zenit/Greenpeace

setkáváme se poprvé v roce 2005 a hned pro Vás mám několik novinek. V minulém roce jsme obnovili pozici konzultanta pro energetiku, a letos se proto i tato kampaň rozběhne na plné obrátky. Hana Gabrielová Vám v tomto čísle představí hlavní problémy tohoto tématu. Někteří z Vás možná na sklonku loňského roku navštívili naši výstavu o světových pralesích a jejich ničení v Botanické zahradě hl.m. Prahy v Tróji. I v Česku bychom se v této oblasti začali rádi výrazněji angažovat, více najdete na dvoustranně o pralesích. V rámci genetické kampaně jsme dokončili průvodce spotřebitele, který tak nyní držíte v ruce současně s magazínem. Magdaléna Klimovičová a Martin Kloubek zmapovali situaci na českém trhu, a provedou Vás úskalími nákupů geneticky neupravených výrobků. O tom, že ne všichni výrobci a prodejci to s námi myslí „upřímně“ dobře, asi pochybuje málokdo. Mě osobně však stejně znovu a znovu překvapuje, s jakou samozřejmostí jsou nám v lákavém obalu servírovány škodlivé látky. Více v článku Parfémy: toxické potěšení?. A aby toho nebylo málo: změnili jsme i adresu. Nyní nás najdete v ulici Prvního pluku 12, v pražském Karlíně, kousíček od zastávky metra Florenc. Z dřívějších sklepních prostor jsme se dostali až do 2. patra, takže se po letech konečně můžeme těšit z denního světla. A na světlo se tak dostalo i naše nefunkční vybavení. Proto Vás prosíme: máte-li doma nepotřebný počítač, dataprojektor nebo kopírku, velice rádi je od Vás přijmeme. Krásný začátek jara a příjemné počtení.

© Greenpeace/J.Sutton-Hibbert

Milé čtenářky a čtenáři,

Poslanecká sněmovna ČR schválila zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie, který výrobcům „zelené“ elektřiny garantuje odběr za pevné výkupní ceny po dobu 15 let. Ze zákona však bohužel vypadla podpora výroby tepla.

<3>

© Greenpeace/Nathalie Behring-Chisolm

> Pralesy

Ročně zmizí 10 miliónů hektarů pralesa Masivní kácení a ničení starodávných pralesů není žádnou novinkou. Stejně jako skutečnost, že tisíce rostlinných a živočišných druhů proto čelí hrozbě vyhynutí. Šance na záchranu zbývajících – pro naši planetu životně důležitých – lesních oblastí přesto existuje.

na ochraně lesního dědictví. Chtějí, aby bylo zajištěno, že všechny jejich budoucí knihy budou tištěny na „k pralesům přátelském“ papíře (Ancient Forest friendly paper). Takový papír totiž musí splňovat hned několik kritérií. Na jeho výrobu nesmí být použito dřevo pocházející z pralesů a zároveň musí být vyroben ze 100% recyklovaných vláken. Čerstvé dřevo může být na jeho výrobu použito jen v případě, že se jedná o materiál s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). I tak by ale hlavní část takového papíru měl tvořit recyklát a nové dřevo být pouze doplňující složkou. Projekt na takzvané zezelenění vydavatelského průmyslu, kdy je většina vydávaných knih stále tištěna na běžném (nerecyklovaném) chlórem běleném papíru, tvoří součást mezinárodní kampaně Greenpeace za záchranu pralesů. Prvního výrazného úspěchu bylo přitom dosaženo právě v již zmiňované Kanadě. Kanadské Greenpeace tu společně s dalšími ekologickými organizacemi vytvořilo koalici nazvanou Markets Initiative, která již tři a půl roku spolupracuje s vydavateli. Výsledek: již 67 kanadských vydavatelství se oficiálně zavázalo nepoužívat papír vyrobený z pralesního dřeva.

„Výrobky z mrtvých medvědů, vyder, lososů a ptáků, z rozpadlých domorodých kultur, ze zničených druhů a zničených životů, ze starodávných pralesů zredukovaných na pařezy a bahno. To získáváme, když si kupujeme papír vyrobený z pokácených pralesních kmenů,“ říká současná nejslavnější kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová. Nejen Atwoodová ale i další věhlasní světoví spisovatelé jako například J. K. Rowlingová, Günter Grass, Ian Rankin či Isabel Allende se rozhodli spolupracovat s Greenpeace

© Greenpeace/Julio Pantoja

> Každé 2 sekundy zmizí lesní plocha o rozloze fotbalového hřiště

<4>

Od roku 2000 tak bylo v Kanadě na recyklovaném papíru vytištěno přes 4 a půl miliónu knih, pro kanadský trh bylo vyvinuto již devět druhů „k pralesům přátelského“ papíru a ke kampani se vedle Atwoodové připojilo dalších čtyřicet čtyři významných kanadských spisovatelů včetně Michaela Ondaatje, Yanna Martela či Alice Munro. Jedním z důvodů je určitě skutečnost, že společně s ruskými a finskými jsou to právě kanadské pralesy, které rychle mizí kvůli

> Pralesy uspokojování potřeby po papíru. Jenže s hrozbou postupné likvidace se potýkají i ostatní zbylé pralesy. Ať už jde o tropické deštné pralesy, deštné pralesy mírného pásma na pobřeží Pacifiku nebo severské lesy, těžba probíhá všude. Podle reálných odhadů je na naší planetě každé 2 sekundy vykácena lesní plocha o rozloze fotbalového hřiště, nebo-li kolem 7000 m 2 . Hovoříme tedy o přibližně 10 miliónech hektarů ročně. Přitom velká část v pralesích káceného dřeva pochází z ilegální těžby. Například podle odhadů brazilské vlády v Amazonii probíhá ilegálně celých 80% těžby. Ilegálně se ale ve velké míře těží i ve všech ostatních oblastech (Indonésie, Rusko apod.). Pro lokalitu, v níž k takové těžbě dojde, to znamená katastrofu. Pracovníci firmy, což jsou často za prakticky otrockých podmínek zaměstnaní domorodí obyvatelé, přijedou, pokácí stromy a nechají za sebou zpustošenou krajinu. Starodávné pralesy jsou přitom domovem miliónů lidí rozmanitých kultur, kteří jsou na nich existenčně závislí – a to jak fyzicky tak duševně. A jsou domovem pro dvě třetiny všech pozemských rostlinných a živočišných druhů, tedy miliónů zvířat a rostlin. Jen v tropických pralesích je možné na jednom hektaru nalézt až 500 různých druhů. Orangutani z džungle jihovýchodní Asie, severoameričtí vlci či evropští medvědi, to je jen několik z tisíců druhů, kteří kvůli tomu, jak ubývá jejich přirozené prostředí, stojí na pokraji vyhubení.

Petra Krystiánová

© Greenpeace/Gustavo Tarchini

fundraiserka & šéfredaktorka magazínu

Vybírejte certifikované dřevo

> Ale tady je jen Boubín. A ten nekácíme.

© Greenpeace/Václav Vašků

Dnes zůstává pralesním porostem pokryto kolem 1 miliardy 350 miliónů hektarů. Zdá se vám to hodně? Jeffrey McNeely, šéf vědeckého týmu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) konstatuje: „Jestliže bude těžba pokračovat rychlostí 90. let dvacátého století, ztratí pralesy většinu ze zbývajících druhů do poloviny 21. století.“ A to opravdu není za dlouho. Možná si teď řeknete: vždyť já bych rád pomohl, ale jak? Pralesy se u nás přece nekácí. Tady je jen Boubín, a ten je chráněný. Jenže ona to není tak úplně pravda. Mnohé firmy sem dřevo z pralesů dováží. Mahagon, teak a další tropické dřeviny máte možná doma, a možná právě kvůli tomuto vykácenému dřevu navždy zanikl nějaký rostlinný nebo živočišný druh. Výběr dřeva záleží na každém z nás. „Poptávka po FSC certifikovaném dřevu u nás narůstá. Zatím se ale jedná spíše o zahraniční firmy,“ říká ředitel českého FSC Michal Rezek a dodává: „Zároveň u nás ale stoupá prodej tropického dřeva. Možností je ale mnohem víc. Co takhle následovat příkladu spisovatelů a začít preferovat recyklovaný papír? Pro běžné použití je přece stejně dobrý jako ten chlórem bělený.

Návštěvníci skleníku Fata Morgana v botanické zahradě hl. m. Prahy v Tróji měli na konci loňského roku možnost shlédnout putovní výstavu Greenpeace s názvem Magnificent Seven věnovanou ničení světových pralesů.

> Značka Forest Stewardship Council (FSC) je zárukou solidního původu dřeva. Mezinárodní certifikát umožňující používat logo FSC se uděluje majitelům lesů, kteří plní stanovená pravidla šetrného hospodaření. Dostává jej také zboží vyrobené ze dřeva pocházejícího z těchto lesů. > 42 miliónů hektarů lesa ve více než 60 zemích světa je dnes obhospodařováváno podle standardů FSC. A tento počet každým dnem stoupá. Také zpracovatelé dřeva se hromadně zavazují využívat FSC certifikované dřevo ve svých výrobcích. > V posledních letech se zvyšuje také zájem českých i zahraničních firem a obchodníků o toto dřevo z ČR. Poptávka převyšuje nabídku, a cenové zvýhodnění certifikovaného dřeva tak dosahuje až několika EUR za m3 dřeva. > Certifikační systém je založen na 10 celosvětově platných principech a 56 kritériích. Patří mezi ně důraz na způsob těžby, respektování majetkových práv a práv domorodých obyvatel i zaměstanců dřevařských společností, dodržování zákonů či zachovávání lesů s vysokou ochranářskou hodnotou. > Kromě FSC existuje i řada dalších certifikačních značek. Mnohé si však vytvořili například některé dřevařské společnosti, aby nemuseli splňovat přísná kritéria těžby. Díky transparentnosti, otevřenosti všem zájmovým skupinám a díky striktním sociálním a ekologickým standardům má FSC podporu největších environmentálních organizací, například Greenpeace, WWF nebo Friends of the Earth, stejně jako velkých obchodních řetězců - Assi Domäin, IKEA, B&Q či Home Depot. Také BBC tiskne své materiály na papíře s tímto logem. > Více informací najdete například na www.fsc.org nebo www.czechfsc.cz. Činnost FSC financují dobročinné organizace, další prostředky získává z darů, členských a akreditačních příspěvků. Aby si zachovala nezávislost, nepřijímá hlavní kancelář FSC peníze od průmyslových podniků.

<5>

© Robert Visser/Greenpeace

> Energie

Trend: obnovitelné zdroje Jsou jaderné elektrárny opravdu bezpečným, levným a čistým zdrojem energie? Většina obyvatel České republiky si myslí, že ano. Jenže jak je to s klady a zápory jaderné energetiky doopravdy? Intenzivním spalováním fosilních paliv se dostává do ovzduší velké množství oxidu uhličitého (CO 2). Tím je narušen jeho přirozený cyklus, teplota na Zemi se zvyšuje a akcelerující skleníkový efekt začíná být reálnou hrozbou pro narušení globálního klimatu, což je zřetelné i v počtu přírodních katastrof. Podle Worldwatch Institute se tyto katastrofy dají objektivně vyjádřit finanční částkou, kterou za živelné pohromy zaplatily pojišťovny. Od roku 1970 do roku 1990 to bylo kolem 10 miliard ročně. Od roku 1990 se však tato suma zvýšila zhruba na 100 miliard dolarů ročně. V roce 2004 pak celkové pojištěné škody ze živelních katastrof podle odhadů Münich Re přesáhly 40 miliard dolarů. A odhad celkových hospodářských škod je dokonce 130 miliard dolarů. Minulý měsíc, přesně 16. února, vstoupil po dlouhých jednáních konečně v platnost Kjótský protokol. Signál, který tím byl dán, je jasný: průmyslové znečištění ovzduší emisemi skleníkových plynů již dosáhlo hranice, kdy je nezbytné rychle přikročit k řešení otázky jejich snižování. Podle posledních závěrů vědců sdružených v Mezinárodním panelu pro klimatické změny (IPCC) je jen do roku 2020 zapotřebí snížit emise minimálně o 30% na každého občana oproti úrovni z roku 1990. To by mělo zaručit, aby se v následujících desetiletích teplota zvýšila maximálně o 2°C. Radikálnější zvýšení by podle řady vědců mohlo mít katastrofické následky. V České republice je potřeba snižování emisí, a to zvlášť emisí CO 2 , velmi naléhavá, neboť jejich produkce na hlavu je u nás nejvyšší v celé EU. A to přesto, že jsme kvůli poklesu a transformaci průmyslové výroby po roce 1989 požadavky Kjótského protokolu <6>

splnili, aniž bychom museli hnout prstem. Česká energetika je přitom odpovědná za 42% emisí CO 2 , na čemž má drtivý podíl deset nejvýznamnějších elektráren a tepláren na fosilní paliva. A aby toho nebylo málo, na jaře loňského roku byla schválena Státní energetická koncepce předložená Ministerstvem průmyslu a obchodu, která počítá nejen s dostavbou nových jaderných bloků, ale zároveň i se stavbou nových uhelných bloků a přehodnocením limitů těžby. Bezjaderná varianta Státní energetické koncepce vytvořená Ministerstvem životního prostředí, která počítala se zachováním limitů těžby chránících obce před zbouráním na úkor těžby hnědého uhlí, nebyla bohužel ani předložena vládě k projednání.

> Jaderná energetika: brzda pro rozvoj skutečně čisté energie To, že jaderné elektrárny dokáží vyřešit vysokou potřebu energie, je v Česku obecně převládající názor. Elektrárny Temelín a Dukovany se u nás podílejí na produkci energie výrobou přibližně 23,4 TWh/rok, tedy zhruba z jedné čtvrtiny. A tato energie je veřejnosti prezentována jako: bezpečná, levná a čistá. Pojďme se podívat, co se pod tímto tvrzením skrývá. Bezpečná: počet jaderných elektráren od havárie Černobylu ve světě klesá. To je realita, kterou nezmění ani to, že některé země dají občas stavbě některé nové zelenou. Zranitelnost jejich bezpečnosti vždy spočívala a bude spočívat v riziku selhání lidského faktoru. Ať už to byl ruský Černobyl nebo třeba Jaslovské Bohunice na území tehdejšího Československa. A to není jediný důvod, proč se celosvětově od těchto elektráren ustupuje. Levná: jaderná energie, to nejsou pouze tyčící se reaktory elektrárny. V první řadě je nutné objevit naleziště uranu a začít s těžbou, která je velmi nákladná. Vytěžené naleziště se následně musí sanovat, či-li vrátit do původního stavu. Cena? Například u nás bylo na útlumu uranového průmyslu mezi lety 1989 až 2003

> Energie

> Alternativy existují Při srovnání s dalšími státy Evropské unie je jedním z hlavních problémů České republiky vysoká energetická náročnost výroby. Spotřeba energie v české ekonomice (primární zdroje energie/ jednotka HDP) je 2,3 krát vyšší než v ostatních zemích EU. Její výše snese srovnání jen s dalšími státy střední a východní Evropy. Hlavním důvodem tohoto stavu je nízká úroveň české ekonomiky,

Scénář MŽP – zaměstnanost 120.000 100.000 80.000

40.000 20.000

celkem energetika OZE

s ní spojené používání zastaralých technologií a také historicky daná struktura průmyslové výroby, pro níž jsou charakteristická energeticky náročná odvětví těžkého průmyslu. Na druhou stranu je u nás zdaleka nevyužitý potenciál úspor. Vedle investic do výrobků s malou spotřebou elektrické energie je nutná hlavně plošná rekonstrukce rozvodných sítí elektřiny. I zateplováním budov a rekonstrukcí otopných systémů je možné dosáhnout až 30 % úspory energie v domácnostech a u průmyslu by tyto úspory mohly dosáhnout zhruba 30 % u tepla a 20 % u elektrické energie. Dalším ze způsobů, jak ušetřit energii, je kogenerace, tedy kombinovaná výroba tepla a elektřiny, kdy dochází k maximálnímu využití vyrobené energie. U klasického způsobu vytápění se při výrobě elektřiny v tepelných elektrárnách využije jen 30 až 40 % primární energie obsažené v palivu a přebytečné teplo se vypouští bez užitku do ovzduší. Pokud však přebývající teplo využijeme k vytápění nebo naopak u výtopny či menšího zdroje tepla přidáme výrobu elektřiny, jde již o velmi výhodnou kogeneraci

> Šance pro české zemědělce

60.000

osoby/rok

Hana Gabrielová

Konzultantka energetické kampaně Greenpeace

© Zenit/Greenpeace

proinvestováno zhruba 22 miliard korun a do budoucna se počítá s investicemi 46,5 miliard korun na sanace horninového prostředí (do roku 2035) a dále na likvidaci povrchových objektů (do roku 2040) s následnou rekultivací dotčeného území. Samotná výstavba jaderných elektráren navíc stát silně zadlužuje, neboť musí skrytě dotovat firmy, jenž by jinak financování jaderné energetiky nezvládly. Podle časopisu The Economist ve světě v zásadě neexistuje jediná skutečně komerční jaderná elektrárna. Čistá: masivní zamoření toxickými látkami v oblasti těžby uranu, často s přímým ohrožením rezervoárů pitné vody, nebezpečí ozáření nebo nevyřešená otázka zpracování a ukládání jaderného odpadu, to jsou jen některé a zároveň velmi zásadní problémy spojené s jadernou energetikou. Jen představa, že 441 jaderných elektráren v 31 zemích po celém světě produkuje tuny vysoce radioaktivních odpadů a přitom byla na světě zatím schválena stavba pouze jediného jeho trvalého úložiště v nevadské Yucca Mountains (USA), není příliš příjemná. S problémy bývalé těžební oblasti v Ralsku, kde hrozí kontaminace spodní vod (a rezervoárů pitné vody) zasahujících až jednu pětinu našeho území, Vás seznámíme příště. Bezpečná, levná a čistá energie? Snad se jí dočkáme tehdy, až se ohromné finance investované do výroby jaderné energie místo toho využijí ke snižování energetické náročnosti, tedy na energetické úspory, a na provozování a zdokonalování obnovitelných zdrojů.

2000

2005

2010

2015

2020

2025

2030

91.930 90.270 102.079 97.744 105.167 110.592 109.574 72.821 61.073 56.506 48.362 40.131 33.262 31.800 19.110 29.197 45.573 49.382 65.035 77.330 77.774

* OZE = obnovitelné zdroje energie Graf ukazuje potenciální vývoj zaměstnanosti v energetickém sektoru do roku 2030 dle scénáře, který navrhlo Ministerstvo životního prostředí. Zřetelně z něj vyplývá, že přechodem na obnovitelné zdroje energie by nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti v energetice, ale naopak k jejímu poklesu.

Cílem Evropské unie je do roku 2010 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (např. vítr, slunce, biomasa) na 12 %. Česká republika se při vstupu do EU zavázala zvýšit do roku 2010 podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny na 8% a v případě tepelné energie na 6%. S tím počítá i Státní energetická koncepce. Současný podíl OZE se blíží 4%. V únoru tohoto roku Poslanecká sněmovna ČR přijala nový zákon o obnovitelných zdrojích energie, ten však musí ještě schválit senát a podepsat prezident. Na něj čekají soukromí investoři, kteří mají státu pomoci splnit požadavek Evropské unie – do roku 2010 z obnovitelných zdrojů, tedy v malých vodních elektrárnách, spalovnách na biomasu a větrných elektrárnách, vyrábět osm procent veškeré elektřiny. Je však škoda, že ze zákona vypadla podpora kogenerace, tedy již zmiňovaná společná výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Skvělá šance se rýsuje i zemědělcům. Trh s potravinami je v celé Evropě přesycený, čímž stoupá úloha technických a energetických plodin. Jen u nás by pro takovouto výsadbu bylo možno použít skoro 450 tisíc hektarů půdy. V horizontu 30ti let by pak mohlo jít až o 1,5 miliónu hektarů, také jinak asi 35 % zemědělské výměry. Rozvoj obnovitelných zdrojů, včetně pěstování biomasy, navíc představuje vytváření nových pracovních míst (podívejte se na přiložený graf). A to i v regionech, kde je v současné době vysoká míra nezaměstnanosti. <7>

> Toxic Martin Kloubek

Asistent kampaní Greenpeace

© Greenpeace/Martin Langer

> Ohrožena je i genetická výbava spermií

Parfémy: toxické potěšení? Ve výfukových plynech automobilů či odpadu chemiček toxické látky překvapí jen málokoho. To, co skrývá elegantní vůně některých parfémů, je však poněkud šokující. Greenpeace International nedávno publikovalo zprávu, podle níž může mít používání některých druhů parfémů negativní dopad na lidské zdraví. Vědecká studie „Eau de Toxines“ analyzovala 36 značkových voňavek dostupných na evropském trhu, tedy i u nás. Téměř ve všech testovaných vzorcích byla potvrzena přítomnost toxických látek – ftalátů a syntetického pižma. Alarmující byly zejména vysoké koncentrace ftalátů zjištěné ve dvou z nich. V parfému Eternity for Women od Calvina Kleina dosahovaly až 2,2% celkové váhy výrobku (22 299 mg/kg) a v Jean Paul Gaultierově Le Male jedno procento celkové hmotnosti (9 884 mg/kg).

Předchozí vědecké studie prokázaly schopnost ftalátů proniknout pokožkou do těla a způsobit vážná poškození. A muži pozor. Nové výzkumy dokonce považují takzvaný ftalát DEP, který se v parfémech vyskytuje nejčastěji, za nebezpečný pro DNA spermií. Enormně vysoké byly v mnoha voňavkách také hodnoty syntetického pižma. Tato skupina chemikálií je známá svojí schopností přetrvávat v živých organizmech a negativně působit na hormonální systém. Alarmující byly hodnoty syntetického pižma zjištěné v parfému White Musk firmy The Body Shop, kde tvořily neuvěřitelných 9,4% celkové váhy (94 069 mg/kg), a také ve voňavce značky Cartier s názvem Le Baiser Du Dragon, kde dosáhly 4,5% celkové hmotnosti výrobku (45 048 mg/kg). Nebezpečí ve výrobcích denní spotřeby ovšem není nikterak ojedinělé. Greenpeace častokrát u mnoha z nich testovalo jejich nebezpečnost pro lidské zdraví. Jen v loni se proto někteří významní výrobci na základě rozhovorů se zástupci Greenpeace zavázali z vybraných výrobků odstranit zdraví škodlivé chemikálie. Například společnost Puma se zavázala eliminovat škodlivé chemikálie jak ze sportovní obuvi, tak ze parfémů. Nokia se zase zavázala eliminovat bromované zpomalovače hoření a PVC. Společnost Unilever prokázala, že její nové kosmetické výrobky, například řady šamponů Organics a Timotei, a čistící přípravky pro domácnost jsou již bez škodlivých chemikálií, avšak třeba tělový krém Dove stále ještě nebezpečný ftalát DEP obsahuje. Spektrum firem snažících se snižovat rizika hrozící z jejich výrobků je tedy opravdu široké. Uvedené příklady jasně ukazují, že používání nebezpečných chemikálií ve výrobcích opravdu není nutné a existují bezpečnější alternativy. Přesto většina výrobců spotřebního zboží i nadále používá řadu chemických látek, u nichž je již dobře znám negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí. Greenpeace se proto zasazuje, aby Evropská unie přijala reformu chemické politiky (REACH) založenou na principu substituce. Ten by ukládal nahradit používání nebezpečných chemických látek bezpečnějšími alternativami, pokud takové existují.

Asi všichni máme ještě v živé paměti obrázky zatopené chemičky Spolany Neratovice při povodních v roce 2002, kdy do Labe uniklo několik tisíc tun chemických látek. Až tehdy se Greenpeace podařilo celý problém dostatečně medializovat a vyburcovat tak vedení podniku, aby se po dlouhých letech nečinnosti muselo začít zamořením konečně vážně zabývat. V říjnu loňského roku tak například začalo čištění Libišské strouhy zamořené jedovatými dioxiny a dalšími nebezpečnými chemikáliemi. Zdejším lidem se tak může alespoň částečně ulevit. Na druhou stranu bylo zatím přistoupeno pouze k nejnutnější variantě, a sice k vybagrování zamořeného dna strouhy, zatímco kontaminované sedimenty na březích na svou likvidaci ještě stále čekají a příští velká voda je může vyplavit na okolní louky a do Libiše. Veřejnosti byl počátkem tohoto roku také představen projekt firmy SITA Bohemia na sanaci dioxinů ve Spolaně. Okolnosti této zakázky jsou však podivné. Firmě byla tato několikamiliardová zakázka v roce 2002 přidělena bez výběrového

<8>

© Greenpeace/Pavel Hořejší

Odpad ze Spolany se má pálit v Ostravě

řízení, údajně proto, že jako jediná dokáže zajistit likvidaci zamoření pomocí nespalovacích technologií. Při veřejném projednávání projektu se však ukázalo, že SITA chce vozit až stovky tun odpadu k pálení do vzdálené Ostravy. Navíc projektová dokumentace neobsahuje informace o celé řadě potenciálně velmi podstatných vlivů na životní prostředí, a tím i na zdraví lidí. Greenpeace proto Ministerstvu životního prostředí zaslalo své připomínky a žádost o vrácení projektu k přepracování.

> GMO Magdalena Klimovičová

Konzultantka genetické kampaně Greenpeace

© Greenpeace/Reynaers

Pojďte s námi nakupovat

Evropa GMO odmítá

Vážení přátelé, spolu s jarním vydáním našeho magazínu dostáváte do rukou i Průvodce spotřebitele – jak nakupovat bez GMO. Dovolte nám Vás s ní seznámit. Na počátku loňského roku se po celé Evropě rozběhla akce s cílem posbírat co nejpřesnější údaje o politice využívání geneticky modifikovaných plodin a jejich složek v potravinářském průmyslu. Greenpeace oslovilo významné malé a většinu velkých prodejců a výrobců potravin s dotazem, jak je tomu s využíváním GMO v jejich prodejním řetězci či ve výrobě. Zpracované odpovědi jsme krátce po našem vstupu do EU prezentovali na tiskové konferenci.

Největší světoví producenti GMO se snaží protlačit na evropský trh. Dílčí úspěch již zaznamenali. Co bude dál? Tady v České republice, stejně jako v celé Evropské unii, je to celkem snadné. Potraviny s GM složkou musí být ze zákona značeny. Řada velkých řetězců už takovéto výrobky vůbec nenabízí, nechce si kazit své dobré jméno. Starý kontinent se svou kulturní tradicí odmítá přijmout tyto plodiny, uměle vytvořené v laboratořích velkých agrochemických společností převážně Nového Světa. Má na to právo? Dokáže uhájit nárok na své stanovisko? USA, Kanada a Argentina (největší světoví producenti GMO) zažalovaly za tento postoj Evropskou unii u Světové obchodní organizace WTO. Namítají, že přístup evropské legislativy diskriminuje geneticky modifikované potraviny, je iracionální, nevědecký a vytváří obchodní bariéru.

> 17 druhů GM kukuřice lze nyní pěstovat i u nás Důvody jsou zřejmé. Velké americké společnosti, jako například Monsanto, které investovaly do rozvoje biotechnologií a vývoje nových plodin nejvíce, utrpěly postojem Evropy velké finanční ztráty. EU na tento tlak zareagovala, povolila po pětiletém moratoriu dovoz geneticky modifikované sladké kukuřice a zapsala 17 odrůd GM kukuřice do Evropského katalogu odrůd. Spotřebitelé přitom svou nechuť jasně deklarovali v průzkumech veřejného mínění i preferencí při nákupu. „Nejedná se o ideologii. Vzhledem k potenciálním rizikům pro životní prostředí i lidské zdraví se jedná o ryze pragmatický postoj,“ říká Mauro Albrizio z Evropské kanceláře pro životní prostředí. „Již nyní existuje podezření, že GM plodiny mohou u lidí vyvolávat některé alergie.“ Obchodní řetězce tyto potraviny nenabízejí, není po nich poptávka. A samotní pěstitelé? Pakliže jim jejich stát nenabízí v rámci legislativy „národní zákaz“ pěstování konkrétní GM plodiny na svém území (například Rakousko či Maďarsko) a tudíž ochranu jejich zemědělské produkce před kontaminací, často se snaží o vytvoření tzv. GM free zón, tedy oblastí či regionů, kde by jakékoli pěstování GM plodin bylo zakázáno. Zeď postavenou samotnými spotřebiteli a zemědělci proti GM plodinám asi žaloba u WTO jen tak snadno nezboří. Teoreticky lze totiž označené GM potraviny prodávat. Málokdo tak ale dnes činí, u nás v Evropě je totiž nikdo nechce.

Brzy poté jsme se vypravili na průzkum, zda jsou získané garance a vyjádření opravdu pravdivé. A ony mnohdy nebyly! Následovala vleklá jednání, po nichž někteří tyto potraviny stáhli ze svých pultů, nebo alespoň minimalizovali jejich počet. S neúspěchem jsme se setkali u těch, které naleznete v červené sekci. Kde tedy musíte být při nákupu opatrní? Mezi společnostmi, které prodávají potraviny z GMO dokonce pod svoji vlastní značkou patří například britské Tesco, Ahold (řetězce Albert a Hypernova), či Julius Meinl. Tesco přitom ve Velké Británii již dlouhá léta zaručuje svým zákazníkům, že takovéto výrobky ve své síti prodejen neprodává. Stejnou garanci ale odmítlo dát českým spotřebitelům. Publikace poskytne těm z Vás, kteří spolu s většinou zákazníků Evropské unie odmítají konzumovat GM potraviny, návod, jak se při nákupu takovýmto produktům vyhnout. Ovšem 100% jistotu, že kupované potraviny byly vyrobeny bez použití GMO a zároveň i bez umělých pesticidů a hnojiv, dává zatím pouze nákup potravin s certifikátem „BIO“. Vzhledem k omezenému rozsahu našeho průvodce jsme v něm bohužel nemohli uvést i konkrétní vyobrazení těch výrobků z GMO, které jsou v současné době na trhu. Ty však spolu s dalšími informacemi a podrobnostmi můžete nalézt na našich internetových stránkách, kde budeme samozřejmě veškeré získané údaje průběžně aktualizovat. Doufáme, že Vám náš „Průvodce“ usnadní Váš nákup.

<9>

> Podpořte nás 1. Tričko s obrázkem kosatky 2. Dětské tričko s delfínem 3. Webové tričko

Batikované tričko

Tričko s obrázkem velryby

Tričko Keep Natural

Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L, XL.

Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, dvě barevné kombinace – světle modré s tmavým potiskem, tmavě modré s bleděmodrým potiskem. Velikosti dámské S, pánské S,M,L.

Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S,M,L,XL , dámské tričko je bez rukávů velikosti S,M,L .

cena

390 Kč

350 Kč

cena

Taška „Reduce, Reuse, Recycle“ Taška „Genetic Experiment“

Zelená a béžová čepice

cena

300 Kč

Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.

Kompilace taneční hudby vydaná na podporu Greenpeace: Patrick Bergman, Over3, Ohm Square, EOST rmx by DJ Wich, Different D.I.S.C.O., Skyline, Blow, Hypnotix, ECA, Švihadlo, Nana Zorin, Underwear, Significant Other.

cena Z nebělené bavlny cena Zelená

cena Taška „GE“ cena Taška „R-R-R“

cena

Objednávka – JARO 2005 Tričko s velrybou dámské světle modré Tričko s velrybou dámské tmavě modré Tričko s velrybou pánské světle modré Tričko s velrybou pánské tmavě modré Tričko Keep Natural pánské Tričko Keep Natural dámské Batikované tričko – modré Batikované tričko – dívčí červené Tričko s obrázkem kosatky Webové tričko Dětské tričko s delfíny vel. 6-9 let Čepice Natural Zelená čepice Taška „Genetic Experiment“ Taška „Reduce, Reuse, Recycle“ CD Planet Dance Podložka pod myš Hrníček (barva loga / počet)

<10>

S

M

počet kusů L XL

100 Kč 130 Kč

celkem

250 Kč

Objednané zboží zašlete na adresu: Jméno: ...........................................................................

Ulice, číslo: ..................................................................

Město, PSČ: ................................................................

*Telefon: ....................................................................... Podpis: .........................................................................

*Poznámka: ................................................................ O:

Z:

cena 1. (s kosatkou) cena 2. (dětské) cena 3. (webové)

290 Kč 350 Kč 330 Kč

Hrníček Greenpeace Podložka pod PC myš

CD „Planet Dance“

Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu vyšité logo Greenpeace, z nebělené bavlny nebo zelená.

270 Kč 240 Kč

1. Bavlněné, šedý melír, vpředu obrázek kosatky a logo GP. S, M, L, XL 2. Bavlněné, oranžové, vpředu obrázek delfínů a logo GP. Velikost na ca. 6-9 let. 3. Bavlněné, zelené, oranžový nápis „www.greenpeace.cz“ (vpředu malý, vzadu velký). S, M, L, XL

Hrníček Greenpeace – skleněný hrníček s matovaným povrchem, logo Greenpeace (oranžové nebo zelené). Podložka pod PC myš – velikost 19,5 x 24 cm přírodní korek, logo Greenpeace.

cena Hrníček cena Podložka

150 Kč 100 Kč

Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné a balné). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou, faxem. Greenpeace, 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777, e-mail: [email protected] *Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

> Fejeton Jan Keller

Parfém paní ministryně

sociolog a ekolog, profesor Ostravske univerzity

Ve své knize „Riziková společnost“ vyjadřuje Ulrich Beck vážné obavy z toho, že barbarství nebylo překonáno. Může náhle ožít přímo uprostřed kulis modernity. Český čtenář, jemuž se kniha německého sociologa dostává se zpožděním osmnácti let konečně do rukou, jistě nebude mít potíž pochopit, co tohle varování znamená. Z dlouhé řady příkladů vyberme ten nejčerstvější. Česká republika se chystá opět legalizovat pokusy na zvířatech konané pro potřeby kosmetického průmyslu. Uprostřed těch nejmodernějších technologií, v hygienicky úzkostlivě ošetřených sálech budou za dlouhých muk umírat po stovkách drobní i větší živí tvorové. Jejich utrpení, bolest a agónii si pak pečlivě rozetřou po obličeji útlocitné dámy a lehce se tím vším navoní elegantní pánové. Celá záležitost je v kompetenci ministerstva zdravotnictví a ministerstva zemědělství. Pověření úředníci

argumentují tím, že k týrání zvířat nás zavazuje členství v Evropské unii. Není to pravda, řada evropských zemí pokusy na zvířatech zakazuje. Bude se zřejmě argumentovat též tím, že nesmíme ztratit kontakt s vývojem v cizině. Právě nedávno běžela reportáž o skupině opic, které byly zaživa skalpovány ve výzkumném ústavu v Cambridge a vydržely žít poté ještě šestnáct hodin. Pokusnictví je zase o jeden poznatek bohatší. Bude ovšem třeba doložit, nakolik jsme tento kontakt s „vědou“ ztratili v letech, kdy se u nás vědecké trýznění zvířat neprovozovalo. Odborníci jistě vyčíslí, kolik rozleptaných kočičích očí a kolik králíků zaživa stažených z kůže budeme potřebovat k tomu, abychom se opět připojili ke světové elitě. Zatím by mohl někdo interpelovat paní ministryni a zeptat se jí, zda ví, na kom byla testována značka jejího oblíbeného parfému.

Music for Aliens

> Akce

Hudba pro mimozemšťany může být opravdu různorodá, což dokazuje i široký záběr účinkujících muzikantů. Excelovali romští Bengas, část hudebníků z Monkey Business vystupující jako Šafáři si zase přivedla jako speciálního hosta Dana Bártu a překvapila texty s ekologickou tematikou. A i všichni ostatní zahráli skvěle a všem patří velký dík. Nalákali jsme vás? Tak letos na koncertu.

© Greenpeace/Václav Vašků

Účinkujících jsme se zeptali: „Co vás v Česku v souvislosti s životním prostředím nejvíce trápí?“

Kapely hrající na dvou pódiích, výstava fotografií, projekce dokumentárních filmů a spotů, módní performance KOKSO recykled a řada DJ’s známých jmen (Tráva, Stanzim či Mucho), to vše bylo k dispozici návštěvníkům pražského Abatonu v rámci 1. benefičního koncertu Greenpeace. Celá akce nesla název Music for Aliens (Hudba pro mimozemšťany). Připomíná vám to něco? No ano – možná jste se na něj podívali na našich internetových stránkách, možná jste ho viděli mezi pořady na ČT1. Řeč je o krátkém filmu Invaze mimozemšťanů (Alien Invasion), v němž zástupci galaktické Tripartium Corporation řeší osud celého vesmíru, včetně matičky Země. Všem těm, kterým není lhostejný osud naší planety, byl určen i český koncert. V extravagantních kostýmech z recyklovaných materiálů večerem hosty vtipně provázely herečky Petra Lustigová a Monika Načeva. Mezi posluchači se procházely krásné modelky.

Blanka Šrůmová, zpěvačka a skladatelka: „Hodně se mě dotýká problém geneticky modifikovaných potravin. Mám malé dítě, a proto mi opravdu záleží na tom, co jíme. Přitom právě o GM potravinách je velmi málo dostupných informací. Na obalu výrobku je tato informace alibisticky napsaná málým písmem. Člověk na první pohled nepozná, který jogurt je dobrý a který naopak ne.“ Monika Načeva, herečka a zpěvačka: „Auta. První, co se mi vybaví, jsou všudypřítomná auta a problémy s nimi spojené. Přitom využívat jiné dopravní prostředky je čím dál tím těžší. Já bydlím v malé vesničce u Prahy, kde se nyní ruší autobusové linky. Do města se tu pak bez vlastního auta nedostanete. Přitom autobusy by se daly nahradit například mikrobusy, jejichž kapacita už by se v pohodě naplnila.“

<11>

> Greenpeace 2004

©Greenpeace/Robert Visser

©Greenpeace/Cobb

17. ledna - Miami Beach, Florida, USA Více než 1500 příznivců Greenpeace vytvořilo „živou“ verzi slavné kresby Pabla Picassa. Vyjádřili tak protest proti soudnímu procesu s americkými aktivisty Greenpeace, kteří bránili dovozu mahagonového dřeva ilegálně těženého v Amazonii. Greenpeace touto akcí také vytvořilo rekord v realizaci největšího živého uměleckého objektu.

20. března - Londýn, Británie Horolezci s transparentem „Nejvyšší čas na pravdu“ pod slavnými hodinami Big Ben v Londýně. Při „zdolání“ věže britského parlamentu použili techniku tzv. volného lezení a speciální vybavení, aby nedošlo k poškození historické stavby. Greenpeace tak protestovalo proti válce v Iráku v den prvního výročí invaze.

©Greenpeace/Jeremy Sutton-Hibbert

©Greenpeace/Mantegna

3. května - Paranagua, Brazílie Brazilský aktivista se připoutal ke kotevnímu řetězu nákladní lodi s nákladem GM sóji pocházející z Argentiny. Greenpeace brání zájmy Brazílie, která chce zůstat nejdůležitějším pěstitelem geneticky neupravené sóji na světě. Brazilský stát Parana se již prohlásil za „GM-free“ území.

26. července - prales Yungas, Argentina V přestrojení za jaguáry, jeden z živočišných druhů ohrožený masivním kácením argentinských pralesů. Greenpeace použilo motocykly, aby se aktivisté mohli rychle pohybovat po rozlehlém území, monitorovat ilegální těžbu dřeva a v přímých akcích blokovat buldozery. Argentinské lesy jsou ničeny proto, aby na jejich území mohla být pěstována GM sója.

© Greenpeace/Pedro Armestre

©Greenpeace/Gatoo Bellora

2. prosince - Madrid, Španělsko Dvacáté výročí havárie chemičky v indickém Bhópálu, největší průmyslové katastrofy v dějinách, připomnělo Greenpeace vzpomínkovými akcemi po celém světě. Španělská akce odrážela tragiku této události, která si vyžádala na osm tisíc obětí.

7. prosince - Buenos Aires, Argentina Slavný filmový muzikál „Zpívání v dešti“ imituje v centru Buenos Aires aktivista převlečený za George Bushe. Tato parodie „amerického snu“ byla součástí protestů Greenpeace proti neúčasti USA na Kjótském protokolu při příležitosti světové konference o klimatických změnách.