Očekávaný výstup. Znalost vlastností zemského tělesa. Druh učebního materiálu. Pracovní list

Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace

ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_01 Tvar, rozměry a pohyby Země Země jako vesmírné těleso Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků z hodiny formou pracovního listu.

Očekávaný výstup

Znalost vlastností zemského tělesa.

Druh učebního materiálu Citace

Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 1 – Tvar, rozměry a pohyby Země 1) Země má tvar …………….., na pólech je mírně zploštělá. Takovému tělesu říkáme……….….(viz. křížovka).

Zmenšený model Země Náš světadíl Nultá rovnoběžka Přístroj na měření času 0-24 hodin 2) Které číslo skrývá větička „Šetři se osle“? Co nám toto číslo označuje?

3) Vybarvěte správně vlajku Japonského císařství. Co symbolizuje a proč?

4) Každý 4. rok je tzv. přestupný. Který rok byl přestupný naposledy a který bude další? Vždy musí být dělitelný číslem 4! 5) Když je v Evropě léto, u „protinožců“ v Austrálii mají zimu a obráceně. Co toto střídání způsobuje? a) sklon zemské osy b) teplo se přelévá ze severu na jih a opačně c) globální oteplování planety


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_02 Měsíc, Slunce, Sluneční soustava Sluneční soustava Zeměpis 6. Opakování základního učiva o Sluneční soustavě formou samostatné práce.


Upevnění a rozšíření vědomostí o Sluneční soustavě.



Pracovní list č. 2 – Měsíc, Slunce, Sluneční soustava 1) Uspořádejte jednotlivé planety naší Sluneční soustavy podle jejich vzdálenosti od Slunce (od nejbližší po nejvzdálenější):

Jupiter Země Merkur Saturn Neptun Mars Venuše Uran

2) Jaká síla způsobuje příliv a odliv moří a oceánů na Zemi?

3) Ke každému ze tří pohybů Měsíce uveď, za jakou dobu se uskuteční: a) otočení kolem vlastní osy =

dnů

b) oběh kolem Země =

dnů

c) oběh kolem Slunce =

dnů

4) Jak dlouhá doba uběhne mezi dvěma, po sobě jdoucími úplňky našeho Měsíce?

5) Proč je Slunce pro život na Zemi tak důležité? Co nám poskytuje?


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_03 Apollo 11 – let na Měsíc + videoukázky Sluneční soustava - Měsíc Zeměpis 6. Interaktivní materiál obsahující text, fotografie a odkazy na videoukázky zachycující přistání na Měsíci.


Žáci se blíže seznámí s prvním přistáním člověka na Měsíci.

Druh učebního materiálu Citace a použité materiály

Pracovní list http://mesic.astronomie.cz/Mise/apollo-11.htm

Pracovní list č. 3 – Apollo 11 – let na Měsíc + videoukázky

Neil Armstrong * 5. 8. 1930

Michael Collins * 31.10. 1930

Buzz Aldrin * 20. 1. 1930

16. července 1969 byly pláže kolem Kennedyho vesmírného centra na pobřeží Floridy obsazeny více než milionem lidí, kteří chtěli na vlastní oči spatřit počátek jednoho z největších dobrodružství v celé historii lidstva – start obrovského monstra – rakety Saturn V., která měla na Měsíc dopravit první lidskou posádku. Ohnivý gejzír sledovali také sovětští námořníci z flotily osmi lodí, která plula navštívit Kubu. Start, stejně jako i celý let Apolla 11 k Měsíci proběhl nad očekávání hladce. Tři dny po opuštění Země se astronauti dostali na oběžnou dráhu Měsíce a konečně 20. července 1969 ve 21 h 18 min SEČ přistál měsíční modul Eagle s N. Armstrongem a E. Aldrinem na palubě asi 6 km od středu vybrané oblasti v Moři klidu. Samotné dramatické přistání se uskutečnilo pouze 30 sekund před vyčerpáním zásob paliva a všichni, včetně paní Armstrongové a Aldrinové si hluboce oddechli, když uslyšeli Armstrongovo hlášení: „Houstone, tady Základna klidu. Orel přistál.“ Armstrong s Aldrinem uviděli z okénka krajinu, kterou před nimi žádný pozemšťan nespatřil. „Je to sbírka všech možných tvarů, úhlů a zrnitosti...“, tvrdil Aldrin. Oba astronauti dostali od lékařů brzy svolení k sestupu na povrch. Zhruba po dvou hodinách sestoupil Armstrong na verandičku modulu a opatrně slezl po žebříku. Celý svět zatajil dech... Neil Armstrong pronesl památnou větu: „I'm going to step off the LM now. That's one small step for (a) man; one giant leap for mankind.“ - Právě sestupuji z LM. Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Je 21. července 3 h 56 min 21 s SEČ a první člověk stojí oběma nohama na povrchu Měsíce! Armstrong opatrně zkoušel pohyby v šestinové měsíční gravitaci a odebral první vzorky měsíčních hornin: „Má to svou zvláštní krásu. Podobá se to vysokohorským pouštím ve Spojených státech. Je to trochu jiné, ale opravdu nádherné...“ Vzápětí sestoupil na povrch i Aldrin. Astronauti na Měsíci provedli první vědecké výzkumy a nainstalovali na jeho povrchu soubor vědeckých přístrojů. Úžasné je, že astronauti sebou na Měsíc vzali i magnetofonový pásek s nahrávkou Novosvětské symfonie od Antonína Dvořáka. Po 21 hodinách a 36 minutách pobytu na Měsíci se na spodní části měsíční modulu zapálily trysky a měsíční sekce Apolla 11 opustila Měsíc.

Zdroj: http://mesic.astronomie.cz/Mise/apollo-11.htm (video ukázka AVI 1,1 MB)

(video AVI 1,9 MB)

(video MPEG 8,2 MB)

Použité materiály:


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_04 Země, Slunce, Sluneční soustava, Měsíc, Vesmír - opakování Země jako vesmírné těleso, Sluneční soustava, Vesmír opakování Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků z hodiny formou pracovního listu.


Fixace a zopakování poznatků z předchozích hodin. Souhrnné opakování.



Pracovní list č. 4 – Země, Slunce, Sluneční soustava, Měsíc, Vesmír - opakování 1) Fáze Měsíce: když je Měsíc v úplňku, vidíme jeho jednu polovinu krásně celou osvětlenou. Za 14 dnů se však dostane do fáze kdy z Měsíce nevidíme nic. Jak se tato fáze Měsíce nazývá? 2) Američtí kosmonauti přistávali v roce 1969 na Měsíci v Moři klidu. Potřebovala proto jejich vesmírná loď Apollo 11 umět plavat? Proč?

3) Jak také nazýváme naši Galaxii? a) Hvězdná dráha b) Mléčná dráha c) Lanová dráha 4) Doplň chybějící slova: Největší planetou Sluneční soustavy je ……………, obíhá kolem něj 63 ……………, a na jeho povrchu probíhá už několik let obrovská ……………. 5) Která planeta oběhne Slunce za pouhých 87,9 dne a nemá žádnou atmosféru? 6) Vysvětli rozdíl mezi: - METEOR = - METEORIT = 7) Na obrázku je kometa a její chvost. Do obrázku přimaluj Slunce na správnou stranu.

8) Jak asi starý je Vesmír? 9) Do Vesmíru se jako první podíval sovětský kosmonaut .............................., bylo to v roce …………… .

10) Jaká je vzdálenost od povrchu Země do její středu (poloměr)?


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_05 Mapa, globus, měřítko mapy, poledníky, rovnoběžky Mapa a globus Zeměpis 6. Materiál pro procvičení učiva (měřítko mapy, důležité poledníky a rovnoběžky, mapové znázornění reliéfu)


Žáci procvičí práci s měřítkem mapy, získají základní orientaci na glóbu a porozumí používání barev při mapovém zobrazení



Pracovní list č. 5 – Mapa, globus, měřítko mapy, poledníky, rovnoběžky 1) Zmenšený model Země kulatého tvaru se nazývá …………… a zkresluje/nezkresluje tvary pevnin a oceánů. 2) Přepočítej mapová měřítka na reálné kilometry, resp. metry: 

1 : 40 000 000 =

km



1 : 50 000 =

km =

m



1 : 10 000 =

km =

m



1 : 12 000 =

km =

m



1 : 200 000 =



1 : 5 000 =

km = km =

m m

3) Do obrázku zakresli rovník a nultý poledník, východní, západní, jižní a severní polokoule:

4) Jakou barvou bude na mapě znázorněno nejvyšší pohoří světa, Himaláje?


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_06 Světové strany, bludiště Mapa – orientace na mapě Zeměpis 6. Materiál pomůže žákům netradiční formou zafixovat světové strany.


Žáci si zapamatují umístění jednotlivých světových stran na mapě, budou jistější při jejich užití.



Pracovní list č. 6 – Světové strany, bludiště Rozeznáváme 4 hlavní světové strany (sever, jih, východ a západ). A také 4 vedlejší, pomocné světové strany (severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad). Většina map je svoji horní stranou orientována k severu, může se nám však stát to, že některý plánek většího měřítka orientován nebude a my u sebe nebudeme mít busolu či dnes běžný GPS přístroj k určení správné polohy, respektive světové strany. Zde je několik možných pomůcek pro určení správného směru:  Hodinky – malou ručičku nasměrujeme na Slunce. Rozpůlíme úhel mezi malou a velkou ručičkou a přímka dělící tento úhel ukazuje přímo na jih. Na opačné straně je samozřejmě sever. Nelze použít v případě digitálních hodinek  .  Většina satelitních antén pro televizní přijímače je směrována jižně  Kůra stromů bývá na severní a severozápadní straně hrubší a tmavší  Na severní a severozápadní straně kamenů a stromů roste lišejník  Letokruhy pařezů jsou nejhustší na severní straně  Slunečnice se vždy „otáčí“ za Sluníčkem, a to i když je pod mrakem. Lze využít s hodinkami.  Mraveniště bývají směrem na jih pozvolnější, na severní straně jsou strmá nebo chráněná překážkou  Včelí úly se orientují na jižní stranu  Oltář v kostele bývá téměř vždy orientován na východ

2) Do obrázku směrové růžice vepiš správné světové strany

3) Do čtvercové sítě pod zadáním nakreslete obrazec podle zadání. Světové strany S, J, V, Z se kreslí po svislých nebo vodorovných linkách, vedlejší světové strany SV, SZ, JV, JZ po úhlopříčkách. Číslice před označením světové strany určují o kolik průsečíků mezi dvěma linkami se je třeba v daném směru postoupit. Místo startu je označeno tečkou. 1Z – 2JZ – 3J – 1Z – 3S – 3SV – 2V – 1S – 1SZ – 1S – 1SV – 1V – 1JV – 1J – 1JZ – 1J – 2V – 1SV – 4S – 1V – 4J – 2JZ – 1Z – 1JV – 3J – 4JV – 5Z – 2J – 1V – 1J – 2Z – 3S – 1Z – 3J – 2Z – 1S – 1V – 2S – 5Z – 4SV – 3S –1SV.

o


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_07 Souřadnicová síť, práce se školním atlasem Souřadnicová síť – poledníky a rovnoběžky Zeměpis 6. Materiál zaměřený na procvičení práce se zeměpisnými souřadnicemi.


Žáci zdokonalí práci se zeměpisnými souřadnicemi, zopakují si orientaci světových stran.



Pracovní list č. 7 – Souřadnicová síť, práce se školním atlasem 1)

Díky souřadnicové síti poledníků a rovnoběžek můžeme přesně určit polohu jakéhokoli bodu na zemském povrchu. Zde je několik příkladů, doplníte je s pomocí školního atlasu světa.

90° z. d., 23°27' s. š. = …………… záliv 0° z. d., 0° s. š. = ……………. záliv 90° z. d., 60° s. š. = …………… záliv 30° v. d., 30° j. š. = …………… hory 90° z. d., 0° s. š. = souostroví …………… 15° v. d., 50° s. š. = …………… republika 25° v. d., 35° s. š. = ostrov …………… 30° v. d., 31° s. š. = africké město jménem …………… 0° v. d., 5° s. š. = africké město jménem ……………

31° v. d., 30° j. š. = africké město jménem ……………

2) Spojovačka podle světových stran: 5J, 2JV, 1J, 3JV, 3V, 2SV, 1S, 1V, 2J, 12V, 1SV, 3V, 2JV, 3V, 2SV, 4V, 1SZ, 1Z, 1SZ, 1Z, 1SZ, 9Z, 1SZ, 1J, 7Z, 1SZ, 3S, 1V, 1S, 2Z, 1J, 6Z, 3JZ, 1Z, 3S, 2SZ, 2Z.


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_08 Časová pásma Čas na zeměkouli Zeměpis 6. Pracovní list rozšiřující učivo o časových pásmech, umožňuje žákům procvičit získané poznatky z hodiny.


Žáci budou schopni určit přibližný čas (časové pásmo) na kterémkoli místě na Zemi a tuto odlišnost vysvětlit.



Pracovní list č. 8 – Časová pásma

1) Každých 15˚ zeměpisné délky (na východ či na západ) posune ručičky hodin o 60 minut – o jednu hodinu. Představte si, že je v Londýně na nultém poledníku právě poledne. Kolik hodin bude v ČR, když přes naši republiku prochází 15˚ východní délky? Směrem na východ hodiny přidáváme, směrem na západ ubíráme!!!

2) A kolik hodin tak bude: a) v Los Angeles (100˚ z. d.) = b) v Sydney (150˚ v. d.) = c) na Havaji (160˚ z. d.) = d) v Torontu (80˚ z. d.) = e) v Bangkoku (100˚ v. d.) = f) na Novém Zélandu (170˚ v. d.) = g) v Etiopii (40˚ v. d.) =

3) Na jakém místě na zeměkouli by jste dokázali projít všechna časová pásma nejrychleji? A kde by taková cesta byla naopak nejdelší?


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_09 Výškopis a polohopis na mapě Výškopis a polohopis na mapě Zeměpis 6. Materiál zaměřený na porozumění principu vrstevnicového zobrazení a procvičení mapových značek.


Žáci budou schopni z vrstevnicové mapy vyvodit skutečný reliéf krajiny a zafixují si hlavní mapové značky.



Pracovní list č. 9 – Výškopis a polohopis na mapě 1) Do tabulky zapiš správné dvojice vrstevnicového zobrazení a řezu terénem. Vrstevnicov Řez é zobrazení terénem A B C D E F G H

2) Do následující tabulky pečlivě zakresli mapové značky pro dané objekty. Můžeš si pomoci turistickou mapou a atlasem. Kostel Parkoviště Turistické informace Hraniční Zřícenina Krytý bazén přechod Letiště Benzínová Turistická stanice trasa Železnice se Rozhledna Lesní cesta stanicí Pramen Větrná Silnice elektrárna Řeka Hájovna Dům, budova

Cyklostezka

Muzeum

Skála

Nemocnice

Hotel

Jeskyně


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_10 Mapa, glóbus, souřadnicová síť, výškopis, polohopis opakování Mapa, globus – opakování učiva Zeměpis 6. Materiál pro komplexní opakování učiva o mapě, globu a kartografických značkách.


Žáci si zopakují a lépe zafixují učivo o mapě a globu.



Pracovní list č. 10 – Mapa, glóbus, souřadnicová síť, výškopis, polohopis opakování 1) Která věda se zabývá tvorbou map a mapových děl? a) mapometrie b) kartografie c) mapologie 2) Proč bývají mapy středního a malého měřítka zkresleny, tj. například mapy kontinentů a států? Co to způsobuje?

3) Co je to měřítko mapy?

4) Přepočítej měřítka na skutečné kilometry a následně i metry: 1 : 50 000 = km = m 1 : 250 000 = 1 : 8 000 000 =

km = km =

m m

5) Když na mapě s měřítkem 1 : 200 000 naměřím 12,5 cm, kolik kilometrů to bude ve skutečnosti?

6) Jak dlouhé (kolik měří) jsou poledníky a odkud kam vedou?

7) Hlavní (nultý) poledník a 180˚ poledník nám Zemi rozdělují na dvě polokoule. Jsou to: a) jižní a východní b) západní a východní c) severní a jižní d) východní a severní 8) Nultá rovnoběžka (rovník) má délku 40 000 km, jakou délku má rovnoběžka 90˚?

9) Přiřaď správné názvy rovnoběžek a zeměpisné šířky: Severní polární kruh 23°27' s. š. Obratník Kozoroha

66° 33' s. š.

Jižní polární kruh

23°27' j. š.

Obratník Raka

66° 33' j. š.

10) Co znamená zkratka GPS a znáš jeho využití?

11) V Indii na 75˚ východní délky je 7:00 hodin ráno. Kolik hodin je v New Yorku ležícím na 75˚ západní délky?

12) Co je to datová hranice? Jakým oceánem prochází?

13) Co jsou to vrstevnice?

14) Jak bude vypadat vrstevnicové zobrazení kopců na obrázcích? Obr. č. 1: Obr. č. 2:


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_11 Složky krajinné sféry, litosférické desky Krajinná sféra Zeměpis 6. Materiál zaměřený pro základní seznámení s jednotlivými složkami krajinné sféry a litosférickými deskami.


Žáci porozumí krajinné sféře jako systému složenému z několika složek, dokážou je stručně charakterizovat. Z atlasu se také seznámí s litosférickými deskami a jejich polohou.



Pracovní list č. 11 – Složky krajinné sféry, litosférické desky 1) Doplň ke každému popisu správnou složku krajinné sféry: 

všechny živé organismy na Zemi (rostliny, živočichové), včetně člověka =



veškerá voda na naší planetě. Nejvíce jí najdeme v oceánech a mořích =



vrchní část Země, kamenná. Dobře patrná např. v horách, jinde většinou zakryta půdou, či pod vodou =



vzdušný obal Země. Sahá od povrchu až do výšky 100 km – dále od Země pak již hovoříme o kosmickém prostoru =



půdní obal Země. Vzniká na litosféře, mívá různou mocnost a odlišné vlastnosti =

2) Do mapky světa zakresli hranice litosférických desek a vepiš jejich správné názvy. Pracuj s atlasem na straně 14-15.


Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Citace

ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_12 Sopka, zemětřesení, tsunami Pohyby litosférických desek Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování a rozšíření znalostí žáků o tektonické aktivitě litosférických desek, konkrétně sopečné a zemětřesné činnosti. Hlubší znalost a porozumění jevům spojeným se sopečnou činností a zemětřesením. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 12 – Sopka, zemětřesení, tsunami 1) Vysvětli rozdíl mezi lávou a magmatem: - láva = - magma = 2) Co je to epicentrum a hypocentrum zemětřesení?

3) Při zemětřesení pod hladinou oceánu mohou vznikat velmi nebezpečné vlny nazývané tsunami. Proč jsou pro člověka nebezpečné a čím se liší od běžných mořských vln?

4) Do obrázku sopky doplň nabízené pojmy. - magmatický krb; mrak sopečného popela; sopouch; kráter; sopečný kužel; parazitický kráter


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_13 Druhy pohoří, astenosféra, pohyby litosfér. desek, výškové členění reliéfu Pohyby litosférických desek Zeměpis 6. Pracovní list shrnující klíčové učivo o litosférických deskách, doplněný o rozlišení výškového členění reliéfu.


Žáci umí rozlišit a charakterizovat vrásové a zlomové pohoří, mají znalost o pohybech litosférických desek a dokážou dle výškového členění určit druh reliéfu krajiny.



Pracovní list č. 13 – Druhy pohoří, astenosféra, pohyby litosfér. desek, výškové členění reliéfu 1) Na obrázcích pojmenuj druhy pohoří (vrásové X zlomové): a)

b)

2) Ve školním atlase vyhledej a zaznamenej nejvyšší a nejhlubší místo na zemském povrchu, napiš jejich názvy a přesnou výšku/hloubku:

3) Litosférické desky se pohybují po: a) astoponosféře b) astenosféře c) asteanosféře 4) Popiš co nastane, když se střetne oceánská litosférická deska s pevninskou litosférickou deskou:

5) Reliéf rozdělujeme dle výškových rozdílů na pět kategorií. Každou z nich spoj se správným výškovým rozdílem: Velehornatiny

(0 – 30 m)

Roviny

(> 600 m)

Pahorkatiny

(30 – 150 m)

Hornatiny

(300 – 600 m)

Vrchoviny

(150 – 300 m)



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_14 Hydrosféra, koloběh vody, oceány, průlivy a průplavy Hydrosféra Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků z hodiny a práci s atlasem na téma hydrosféry; konkrétně skupenství vody, velký a malý koloběh vody, rozloha oceánů, znalost a porozumění pojmům průliv a průplav. Žáci lépe porozumí koloběhu vody na Zemi, seřadí oceány dle jejich velikosti a umí vysvětlit rozdíl mezi pojmy průliv a průplav s uvedením konkrétních příkladů. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 14 – Hydrosféra, koloběh vody, oceány, průlivy a průplavy 1) Vodu na Zemi můžeme nalézt ve třech skupenstvích. Jaké to jsou?    2) Popiš hlavní rozdíly mezi velkým a malým koloběhem vody v přírodě.

3) Vypiš 4 světové oceány a seřaď je velikostí od největšího:    

4) Vysvětli rozdíl mezi průlivem a průplavem. Ke každému navíc uveď s pomocí atlasu nejméně 3 příklady! Průliv =

Průplav =


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_15 Hydrosféra, moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, vlastnosti mořské vody, příliv a odliv Hydrosféra Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování a fixaci hlavních pojmů z učiva o hydrosféře (moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, vlastnosti mořské vody, salinita, příliv a odliv).


Žáci dokáží lépe porozumět základním pojmům učiva o hydrosféře, jsou schopni je vysvětlit svými slovy a uvádět některé konkrétní příklady.



Pracovní list č. 15 – Hydrosféra, moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, vlastnosti mořské vody, příliv a odliv 1) Doplň názvy k popiskům: a) menší části oceánů, většinou vnitřní (obklopena souší) a okrajová (široký okraj oceánu na styku s pevninou) = …………… + uveď 6 příkladů.

b) menší část pevniny, obklopená vodou = …………… + uveď 6 příkladů.

c) místo, kde se oceán stýká s pevninou. Mění se dle přílivu a odlivu. = 2) Popiš svými slovy co je to: a) záliv =

b) poloostrov = Ke každému uveď alespoň 3 příklady! 3) Mořská voda má určitou salinitu. Co to znamená? 4) Nakresli obrázek těles Země, Měsíc, Slunce v případě, když: a) nastane tzv. skočný příliv:

b) nastane tzv. hluchý příliv:



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_16 Hydrosféra – vodstvo na pevnině I. Hydrosféra – vodstvo na pevnině Zeměpis 6. Materiál obsahující nejdůležitější pojmy a jejich konkrétní příklady z učiva o vodstvu na pevnině, součástí pracovního listu je práce s atlasem světa a ČR. Žáci umí charakterizovat základní pojmy z učiva „Hydrosféra – vodstvo na pevnině“, např. pramen, přítok, úmoří, delta, meandr, bezodtoké jezero. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 16 – Hydrosféra – vodstvo na pevnině 1) Většina vodních toků začíná …………… . Řešení nalezneš v křížovce! Malý vodní tok Živočich přizpůsobený životu ve vodě Světadíl, kde najdeme nejhlubší jezero Část oceánu „Náš“ světadíl Druhá nejdelší řeka světa

2) Z atlasu na str. 113 vypiš alespoň 3 levé a 3 pravé přítoky řeky Amazonky! Levé přítoky = Pravé přítoky = 3) Česká republika se nachází na území 3 úmoří. Jakých?

4) Řeky často ústí do moře či jezera deltou. Jak taková delta vypadá (obrázek) a proč ji říkáme zrovna „delta“?

5) Co jsou to říční meandry? Jak řeka s meandry vypadá? Můžeš si pomoct obrázkem.

6) Co znamená, když řekneme, že je nějaké jezero bezodtoké?



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_17 Hydrosféra – vodstvo na pevnině II. Hydrosféra – vodstvo na pevnině Zeměpis 6. Druhá část materiálu zaměřeného na vodstvo pevniny. Materiál opět obsahuje nejdůležitějších pojmů a jejich konkrétní příklady z učiva o vodstvu na pevnině, součástí pracovního listu je práce s atlasem světa a ČR. Znalost vlastností zemského tělesa.


Pracovní list č. 17 – Hydrosféra – vodstvo na pevnině II. 1) Jaký je hlavní rozdíl mezi rybníkem a jezerem?

2) Největší rybník v České republice se jmenuje ……………, nachází se na jihu Čech nedaleko města Třeboň. Největší jezero najdeme na Šumavě, jmenuje se ……………, podle zbarvení své vody. 3) Jak a proč lidé stavějí přehrady? A znáš největší v ČR a na světě?

4) Popiš vznik ledovce!

5) Asi nejznámější námořní neštěstí má na svědomí právě plovoucí ledovec. Jak se jmenovala loď která do něj v noci ze 14. na 15. dubna 1912 narazila?

6) Jak se jmenuje světadíl, který je téměř celý pokrytý velmi silným ledovcem?

Jak se jmenuje největší ostrov světa, také téměř celý pod silnou vrstvou ledu?

7) Je voda zamrzlá v ledovcích slaná či sladká?

8) Místo, kde voda pod tlakem sama vytryská ze země, nazýváme jako …………… pramen.



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_18 Atmosféra, složení atmosféry, počasí, podnebí, výpočet průměrné denní teploty Atmosféra Zeměpis 6. Materiál určený pro úvod do učiva o atmosféře, vysvětlení rozdílů mezi počasím a podnebím, výpočet průměrné denní teploty, meteorologické zpravodajství Porozumění pojmu atmosféra a znalost jejího složení, znalost pojmů počasí a podnebí, schopnost výpočtu průměrné denní teploty. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 18 – Atmosféra, složení atmosféry, počasí, podnebí, výpočet průměrné denní teploty 1) Naše atmosféra je směsice plynů. Skládá se z 78% ……………, 21% ……………, a zbytek, asi 1% tvoří především …………………………………………………………… .

2) Jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? Počasí =

Podnebí =

3) Znáš nějaké prvky které sledují meteorologové a můžeme se s nimi setkat například v televizní předpovědi počasí? Alespoň 5!

4) Vypočítej průměrnou teplotu vzduchu, když: - teplota v 7 hod. ráno byla 12˚C - teplota ve 14 hod. odpoledne byla 26˚C - teplota ve 21 hod. večer byla 17˚C Nezapomeň, že teplota z 21 hodiny se počítá ……………………!


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_19 Atmosféra, podnebné pásy, roční období Podnebné pásy, roční období Zeměpis 6. Materiál zaměřený na základní znalost podnebných pásů (hlavních) a střídání ročních období.


Žáci porozumí cyklu střídání ročních období, dokáží každé z nich stručně charakterizovat a určit termín začátku ročního období; to vše v závislosti na pohybu zemské osy.



Pracovní list č. 19 – Atmosféra, podnebné pásy, roční období 1) V důsledku náklonu zemské osy se na Zemi vyvinuly podnebné pásy. Do obrázku zakresli tři hlavní podnebné pásy Země:

2) Ke každému popisu doplň příslušný podnebný pás: a) téměř celoročně trvající zima, jen krátké období chladného léta. Nízké srážky, oblasti chudé na rostlinstvo a živočišstvo = …………… pás. b) celoročně velmi teplé podnebí, velmi bohaté srážky. Oblasti s bohatým rostlinstvem a spousty druhů živočichů = …………… pás. c) střídání 4 ročních období; v tomto pásu leží také naše území = …………… pás.

3) 21. června je den . . . . . . . . . . . . . . . slunovratu. Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník …………… a ……………. konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci. Na jižní polokouli v tu chvíli nezačíná ……………, ale naopak …………… . 4) 23. …………… je den podzimní ……………. Sluneční paprsky dopadají kolmo na ……………., délka dne a noci je tak všude na Zemi stejná. Na severní polokouli začíná …………… a na jižní naopak …………… .



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_20 Atmosféra, vertikální stavba atmosféry, cirkulace vzduchových hmot Atmosféra - vertikální stavba atmosféry Zeměpis 6. Materiál zaměřený na zopakování učiva o jednotlivých vrstvách atmosféry a tlakových útvarech stratosféry – tlakové níže a výše, vznik větru. Žáci umí popsat vertikální stavbu zemské atmosféry; orientují se v pojmech tlaková níže a tlaková výše a umí je stručně charakterizovat, chápou jejich vliv na počasí. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 20 – Atmosféra, vertikální stavba atmosféry, cirkulace vzduchových hmot 1) Zemskou atmosféru dělíme na 5 základních vrstev. Do obrázku zapiš jejich názvy a správné pořadí!

2) Která vrstva atmosféry je nejtěžší, nejhustší a obsahuje také většinu vody obsažené v atmosféře?

3) Pokud je vzduch ……………, je lehký a stoupá vzhůru, tím klesá tlak na zemský povrch a nastává tzv. tlaková …………… (cyklóna). Ta do sebe „nasává“ okolní vzduch, ten se sráží a vypadávají z něj srážky.

4) Opakem je tlaková …………… (anticyklóna). Zde …………… vzduch klesá dolů, zvyšuje se tlak na zemský povrch. To má za následek to, že dešťové mraky jsou vytlačovány pryč a převládá jasné a slunečné počasí.

5) Prouděním vzduchu mezi tlakovou výší a tlakovou níží vzniká ……………. Doplň: vítr, studený, teplý, níže, výše.


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_21 Pedosféra Pedosféra Zeměpis 6. Materiál zaměřený na fixaci učiva o pedosféře – vysvětlení pojmu, její složení, humusová složka a druhy půd.


Žáci zopakují učivo probrané v hodině, získají lepší znalost o vlastnostech pedosféry.



Pracovní list č. 21 - Pedosféra 1) Pedosféra =

2) Složení půdy: 

Neživá složka – např. ……………………………………………………………………



Živá složka – např. ………………………………………………………………………

3) Nejsvrchnější část půdy nazýváme: viz. tajenka

60 minut 7. planeta Sluneční soustavy Přirozená družice Země Spojené státy americké 2. vrstva atmosféry

4) Kuličku z hlíny uplácáme nejlépe z půdy která je …………… druhu. Takové půdy jsou vlhké, těžké, velmi dobře drží vodu a špatně vysychají. Naopak kuličku z hlíny neuplácáte z půdy která je …………… druhu. Takové půdy jsou lehké, sypké, rychle vysychají, vodu dlouho neudrží. V zemědělství je nutné je často zavlažovat. Extrémním příkladem těchto půd jsou pouštní půdy. Nejlepším půdním druhem jsou půdy …………… . Ty dobře drží vodu, ale ne nadlouho. Jsou středně těžké a velmi vhodné pro obdělávání.




ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_22 Biosféra I. – vegetační pásy na Zemi Biosféra – rozmístění vegetačních pásů na Zemi Zeměpis 6. Materiál obsahující podrobnou mapu světa s rozmístěním jednotlivých vegetačních pásů. Mapu slouží vždy při probírání daného veg. pásu a žáci si ji mohou po vybarvení vlepit do sešitu. Žáci získají detailnější přehled o rozmístění vegetačních pásů na Zemi. Uvědomí si, že vzhled jednotlivých krajin je ovlivněn nejen šířkovou pásmovitostí, ale i dalšími faktory (nadmořská výška, mořské proudy, rozmístění horských systémů, kontinentalita, …). Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 22 – Biosféra I. – vegetační pásy na Zemi

© Mgr. Jan Šrámek


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_23 Biosféra II. Biosféra Zeměpis 6. Materiál pro opakování základního učiva o biosféře, vegetačních pásech; obsahuje i práci s atlasem světa.


Žáci si zopakují pojem „biosféra“, šířkovou pásmovitost a co ji podmiňuje; v atlase světa se pak seznámí s mapkou vegetačních pásů (nebo využijí mapku z minulého pracovního listu). Pracovní list


Archiv autora

Pracovní list č. 23 – Biosféra II. 1) Biosféra =

2) Doplň text:

V blízkosti zemského rovníku najdeme pás ……………. Na něj (směrem na S či J) navazuje pás …………… a …………… .. Dále pokračuje …………… pás. V něm bychom našli i naši republiku. Ten pak přechází do pásu …………… a vše končí kolem pólů pásem …………… na úplném severu či jihu.

3) Popiš vlastními slovy pojem „krajina“. Proč se jednotlivé krajiny navzájem liší? Co to způsobuje?

4) Ve kterém vegetačním pásu (krajině) bys chtěl/a žít? Proč? A co bys tam mohl/a mít za problémy a jaké zvláštnosti by tam byly oproti naší krajině? Nezapomeň na podnebí, flóru a faunu!

5) Podle mapky z minulého pracovního listu urči, jaký vegetační pás se nachází na většině území Brazílie!



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_24 Biosféra III. Biosféra Zeměpis 6. Materiál zaměřený především na práci s atlasem a mapkou z předešlého pracovního listu (ale není podmínkou). Žáci vyhledávají země spadající do daných vegetačních pásů. Cílem je procvičení orientace na mapě a uvědomění si rozmístění veg. pásů. Žáci se naučí pracovat s mapou vegetačních pásů a mapou politického rozdělení světa. Uvědomí si a znovu zafixují rozmístění vegetačních pásů na Zemi. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 24 – Biosféra III. Ke každému vegetačnímu pásu vypiš co nejvíce zemí, ve kterých se daný pás objevuje! Pracujte s vaší mapkou vegetačních pásů a školním atlasem, strany 20,21,49,50,83,84,101,102,114,115,116,117,133. Využívejte mapy šířkových vegetačních pásem a mapy politické. Nejde o rychlost, ale o správnost!!! 1. Tropické deštné lesy =

2. Opadavé monzunové lesy (střídavě vlhké) =

3. Savany =

4. Stepi, lesostepi =

5. Pouště a polopouště =

6. Vegetace středomořského typu =

7. Listnaté lesy =

8. Tajga – jehličnatý les =

9. Tundra =

10. Trvale zaledněné oblasti =

11. Vysokohorské oblasti =




ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_25 Biosféra IV. Biosféra Zeměpis 6. Materiál zaměřený především na bližší poznání a vlastní srovnání vegetačních pásů kolem rovníku a pólů a také ve vysokohorském prostředí. Materiál obsahuje schematickou mapku světa. Žáci sami promyslí rozdílné podmínky pro život na dvou místech světa, ve zcela odlišných veg. pásech. Uvědomí si rozdíly v těchto podmínkách, definují je a popíší hlavní charakteristiky. Pomocí atlasu světa si uvědomí a zafixují rozmístění hlavních horských systémů na světě. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 25 – Biosféra IV. 1) Vysvětli vlastními slovy proč jsou vegetační pásy blízko rovníku plné života, druhově pestré a rozmanité. A proč jsou naopak oblasti kolem zemských pólů na život chudší!

2) Ze školního atlasu světa vypiš nejméně 10 světových pohoří přesahujících hranici 3500 m n. m. Do mapky zaznač jejich polohu a název.


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_26 Politická mapa Afriky Afrika – orientace na mapě Zeměpis 6. Materiál zaměřený na práci s atlasem a procvičení znalosti politické mapy Afriky a hlavních měst afrických států.


Žáci se umí orientovat v politické mapě Afriky a znají hlavní města afrických států.



Pracovní list č. 26 – Politická mapa Afriky Úkol: Do politické mapy Afriky doplňte jednotlivé názvy států, ke každému z nich pak připište jeho hlavní město! Západní Sahara

Súdán

Maroko

Eritrea

Alžírsko

Etiopie

Tunisko

Somálsko

Libye

Džibutsko

Egypt

Guinea

Senegal

Guinea-Bissau

Gambie

Sierra Leone

Mauretánie

Libérie

Mali

Burkina Faso

Niger

Pobřeží slonoviny

Čad

Ghana

Togo

Burundi

Benin

Keňa

Nigérie

Tanzánie

Kamerun

Mosambik

Rovníková Guinea

Madagaskar

Gabon

Komory

Svatý Tomáš

Seychely

Středoafrická rep.

Mauricius

Kongo

Malawi

Demokratická rep.

Angola

Kongo

Zambie

Uganda

Namibie

Rwanda

Botswana

Zimbabwe

Svazijsko

Jihoafrická republika (JAR) Lesotho



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_27 Afrika – práce s atlasem Afrika – orientace na mapě Zeměpis 6. Materiál zaměřený práci s atlasem, opakuje hlavní města a pomocí obrysů jednotlivých států žáky motivuje k práci s atlasem. Žáci získají lepší přehled o politické mapě Afriky, zlepší práci s atlasem a zopakují si znalosti hlavních afrických měst. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 27 – Afrika – práce s atlasem 1) Do tabulky doplň k názvu státu jeho hlavní město z nabídky v rámečku:

Chartúm, Tripolis, Bamako, Luanda, Pretoria, Dakar, Mogadišo, Lusaka, Rabat, Kinshasa, Addis Abeba, Kampala, Harare, Káhira, Accra. Zimbabwe Egypt Súdán Libye Mali Uganda Zambie Angola Maroko Etiopie Ghana Demokratická rep. Kongo Somálsko Senegal Jihoafrická republika 2) K obrysu afrického státu doplň jeho název: a)

d)

b)

e)

c)

f)


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_28 Afrika – procvičování pojmů fyzické orientace Afrika – orientace na obecně zeměpisné mapě Zeměpis 6. Materiál zaměřený procvičení fyzické orientace na slepé mapě Afriky.


Žáci se umí orientovat na obecně zeměpisné mapě Afriky; tuto schopnost využijí i v navazujícím učivu.



Pracovní list č. 28 – Afrika – procvičování pojmů fyzické orientace Úkol: Do mapky zapiš (číslem!) daný pojem. Pracuj bez použití atlasu a samostatně.

1) Dračí hory, 2) pohoří Atlas, 3) Rudé moře, 4) Zelený mys, 5) poušť Kalahari,

6) Káhira, 7) Madagaskar, 8) Etiopská vysočina. 9) Viktoriino jezero, 10) Mosambický průliv, 11) řeka Orange, 12) řeka Nil, 13) Sahara, 14) bažiny Okawango, 15) Guinejský záliv.



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_29 Afrika – podnebí a úmoří Afriky, mapky Podnebí a vodstvo Afriky Zeměpis 6. Materiál zaměřený na využití a zopakování poznatků z hodiny, částečně také na práci s atlasem. Žáci na vybarví přiložené mapky podnebí a úmoří, následně si je mohou vlepit do sešitu. Žáci přenesou své teoretické poznatky na mapku, dokáží si tak informace získané v hodině převést na vizuální výstup a ten jim umožní hlubší porozumění této problematiky. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 29 – Afrika – podnebí a úmoří Afriky, mapky 1) Do mapky podnebí správně vyznač jednotlivé podnebné pásy. Nezapomeň na legendu!

2) Do mapky úmoří správně vyznač jednotlivá úmoří Afriky. Nezapomeň na legendu!

3) Vybarvené mapky vystřihni a nalep k příslušnému učivu do sešitu.



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_30 Vegetační pásy Afriky Afrika – vegetační pásy Zeměpis 6. Materiál zaměřený na práci s mapou a školním atlasem. Žáci se detailně seznámí s rozmístěním vegetačních pásů v Africe, vhodně tak doplní získané poznatky z hodiny. Mapku lze vlepit do sešitu. Žáci získají detailní znalost o rozmístění vegetačních pásů v Africe, zamyslí se a pokusí vysvětlit jejich rozšíření. Také rozšíří svoji dovednost práce s mapou a atlasem. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 30 – Vegetační pásy Afriky Úkol: Správně vybarvi a do legendy vyznač všech 7 vegetačních pásů Afriky. Mapku vystřihni a nalep do sešitu.



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_31 Hustota zalidnění Afriky, africká náboženství Afrika - obyvatelstvo Zeměpis 6. Materiál pro samostatnou práci žáků s přiloženými obrysovými mapkami Afriky. Žáci ze školního atlasu zjišťují rozmístění afrického obyvatelstva a hlavní africká náboženství. Žáci získávají dovednost v získávání informací z mapy, resp. atlasu. Umí je vyhledat, zpracovat, generalizovat a jednoduše znázornit do mapy. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 31 – Hustota zalidnění Afriky, africká náboženství 1) Ze školního atlasu (str. 103) dokresli do mapky nejhustěji osídlené oblasti Afriky. Které oblasti jsou naopak osídleny nejméně? Proč?

2) ) Ze školního atlasu (str. 103) dokresli do mapky hlavní náboženství zastoupená v Africe – křesťanství, islám a tradiční náboženství (přírodní).



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_32 Sahel Afrika - Sahel Zeměpis 6. Materiál zaměřený na hlubší seznámení žáků s problematikou sahelských zemí. Součástí textu je i mapka se státy, ty žáci vyhledají v atlase. Žáci umí charakterizovat oblast Sahelu, země které do této oblasti spadají, popsat stručně hlavní problémy a jejich příčiny, nastínit možné řešení. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 32 - Sahel Úkol: Pozorně si přečtěte následující text, do mapky vypište a vybarvěte státy, kterých se uvedené informace týkají a vše vystřihněte a nalepte do sešitu.

Sahel Pojem používaný pro označení nejchudších afrických států. Ty leží na jižním okraji Sahary a mají několik společných problémů. Do této oblasti patří Senegal, Gambie, Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Etiopie a Somálsko. Sahel(=jižní okraj Sahary) je pás polopouští a stepí rozprostírající se od Atlantiku až po Rudé moře Indického oceánu. Pro oblast je typické střídání období dešťů a sucha, od 80. let však mnohokrát došlo k tomu, že se srážky prakticky neobjevily. Chudá vegetace je využívána jako zdroj energie(topení), stavy skotu, ovcí, koz a velbloudů jsou příliš vysoké(spásání, udupávání), při čemž jejich užitek je malý. Navíc se zde vyskytují občasné nálety sarančat (katastrofické v roce 2004, následky dodnes!), které jsou schopna zlikvidovat celou úrodu. Sahel se tak stává synonymem pro hladomory, země jsou nuceny potraviny dovážet a vzhledem k tomu, že prakticky všechny patří k nejchudším státům světa, jsou často odkázány jen na humanitární pomoc. Řešení: - omezit populační růst - zahraniční pomoc více adresně zaměřena - demokratické režimy, prostředky ne na zbrojení ale na potraviny, infrastrukturu, vzdělání, osvětu - změnit přístup Afričanů – musí se umět postarat sami o sebe, zodpovědnost (ne 10 dětí) - využívání zdrojů nerostných surovin, ale peníze opět na rozvoj, ne zbrojení!



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_33 Regionalizace Afriky Afrika - rozdělní Zeměpis 6. Materiál zaměřený na využití poznatků z předchozích hodin (opakování politické orientace), ale především tvorba jednoduché mapky rozdělující Afriku do šesti hlavních oblastí. Ty pak slouží při dalším učivu. Žáci získají znalost regionalizace (rozdělení) Afriky, zopakují si znalosti politické mapy Afriky. Pracovní list Archiv autora

Pracovní list č. 33 – Regionalizace Afriky Afriku rozdělujeme na několik oblastí (regionů) které mají společné některé znaky. Podle tohoto rozdělení Afriku dělíme na 6 regionů, každý z nich je pak složen z více států: 1) Severní Afrika: Západní Sahara, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye a Egypt 2) Sahelské země: Senegal, Gambie, Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Eritrea, Etiopie, Somálsko, Džibutsko 3) země Guinejského zálivu: Guinea, Guinea Bissau, Sierra Leone, Libérie, Burkina Faso, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Rovníková Guinea, Gabon a Sv. Tomáš 4) Centrální (rovníková) Afrika: Středoafrická republika, Kongo, Demokratická republika Kongo, Uganda, Rwanda a Burundi 5) Východní Afrika: Keňa, Tanzanie, Mosambik, Malawi, Madagaskar, Komory, Seychely a Mauricius 6) Jižní Afrika: Angola, Zambie, Namibie, Botswana, Zimbabwe, Jihoafrická republika, Lesotho a Svazijsko Úkol: do mapky vyznač barevně jednotlivé regiony; africké státy známe z orientace, případně pracuj se Školním atlasem – politická mapa Afriky.


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_34 Afrika - opakování Afrika – opakování na písemnou práci Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků učiva o Africe formou pracovního listu.


Žáci si zopakují a zafixují probrané učivo.



Pracovní list č. 34 – Afrika - opakování 1) Největší africký poloostrov se jmenuje …………………, největším ostrovem je ………………….. 2) Na jakých polokoulích leží Afrika?

3) Hranicí mezi Afrikou a Asií je …………………… průplav. 4) Nejvyšší horou Afriky je ………………………….. v pohoří Východoafrické vysočiny. 5) Kolem obratníku Raka se rozkládá ……………….. poušť, kolem obratníku Kozoroha pak poušť ………………… . 6) Největší africké jezero bylo pojmenované na počest bývalé britské panovnice. Jak se jezero jmenuje? 7) Vypiš alespoň 4 africké řeky:

8) Kde v Africe najdeme nejvíce obydlená území a proč jsou tak hustě osídlena?

9) Jaké náboženství dominuje na severu Afriky?

10) Co jsou to oázy?

11) Vysvětli pojem „sahel“:

12) Co je to „baobab“?



ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_35 Severní Afrika, státy Sahelu a Guinejského zálivu Afrika – Severní Afrika, státy Sahelu a Guinejského zálivu Zeměpis 6. Materiál zaměřený na opakování hlavních okruhů z učiva daných oblastí. Využití školního atlasu, možno využít i jako procvičování na písemnou práci. Žáci si zopakují a zafixují probrané učivo.


Pracovní list č. 35 – Severní Afrika, státy Sahelu a Guinejského zálivu Pracuj s atlasem a doplň správné odpovědi: 1) Jaké pohoří dominuje SZ oblasti severní Afriky?

2) Jaké nerostné suroviny se těží v severní Africe?

3) Sahelské země jsou regionem který trpí častým hladomorem a je silně závislý na mezinárodní pomoci. Proč tomu tak je?

4) Ze zemí Guinejského zálivu je největší a nejlidnatější (viz. tabulky ve Školním atlase):

5) Co nebo kdo jsou to Berbeři?

6) Jaká dvě náboženství se střetávají v oblasti Guinejského zálivu?

7) Popiš podnebí (klima) severní Afriky:

8) Jaké největší jezero najdeme v oblasti Sahelu? Čím je v současné době postiženo?

9) Vypiš alespoň 5 zemědělských plodin pěstovaných v oblasti Nilské delty: 10) Co je hlavním exportním (vývozním) zbožím Libye?


ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna Mgr. Jan Šrámek VY_52_INOVACE_Ze6_36 Afrika - doplňovačka Země jako vesmírné těleso Zeměpis 6. Materiál formou doplňovačky shrnuje nejdůležitější učivo o Africe a uzavírá tak tento tematický okruh.


Žáci méně tradiční formou opakují učivo, získanou tajenku se poté snaží svými slovy objasnit.



Pracovní list č. 36 – Afrika - doplňovačka Největší africký ostrov Zvířectvo, neboli …. Velký lidoop žijící v tropickém deštném lese Poušť na jihu Afriky, domov Křováků. Dominantní náboženství na jihu Afriky Místo v poušti se zdrojem podzemní vody Název velké řeky a dvou států Dlouhodobý nedostatek potravin vyvolá Tradiční dopravní prostředek v poušti Stát, jehož hlavním městem je Monrovia Řeka, na které najdeme Viktoriiny vodopády Zemědělský produkt na výrobu čokolády Důležitá energetická surovina těžená v Severní Africe Nejdelší africká řeka Nejvyšší africká hora Vysychající koryta řek v bezodtokých oblastech Zvíře o váze i přes 2 tuny a má velmi vzácný roh Obor zabývající se zpracováním ropy Vegetační pás porostlý vysokou trávou, bohatý na zvířectvo Drahý a krásný nerost, těžba v centrální a jižní Africe

Očekávaný výstup. Znalost vlastností zemského tělesa. Druh učebního materiálu. Pracovní list

Recommend Documents