ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYSOKÁ NAD LABEM

Územní plán Vysoká nad Labem

Odůvodnění

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

VYSOKÁ NAD LABEM

ZPRACOVATEL: Generální projektant: Les, ÚSES: Doprava: Voda, kanalizace: Elektrorozvody: Plyn: Zeměd. půd. fond: Hydrogeologie:

Ing.arch. Pavel Kramář Pod Zahrady 1305, 50346 Třebechovice pod Orebem IČO 162 45 423 Ing. Frieb, Lesprojekt východní Čechy s.r.o. Ing. Aleš Dejmek, STRADA HK, s.r.o. Ing.Bohuslav Kouba, IKKO, s.r.o. Josef Kroupa Aleš Vondráček, AV projekt CZ, s.r.o. Ing. Jeřábek Ing. Jiří Němec

listopad 2011

SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Ing.arch.Pavel Kramář

1


Odůvodnění

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYSOKÁ NAD LABEM Důvody pro pořízení Obec Vysoká nad Labem vydala usnesením zastupitelstva obce Vysoká nad Labem č.4/3/2008 pro své území Opatření obecné povahy - Územní plán Vysoká nad Labem dne 4.2.2008 s nabytím účinnosti dne 20.2.2008. Uvedené opatření obecné povahy bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23.9.2009 čj. 1 Ao 1/2009-185 zrušeno viz. www.nssoud.cz. Pro zmírnění dopadů, spojených se zrušením územního plánu na osoby, které v dobré víře nabyly pozemky určené tímto územním plánem k zástavbě, obec bez prodlení po vynesení výše citovaného rozsudku rozhodla o zpracování nového územního plánu.

A. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Magistrát města Hradec Králové jako obecní úřad obce s rozšířenou působností je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební zákon) úřadem územního plánování, vykonávajícím v souladu s § 5 odst. 2 působnost ve věcech územního plánování ve svém správním obvodu. Výkonem činností úřadu územního plánování byl pověřen odbor hlavního architekta Magistrátu města Hradec Králové. Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona pořizuje Magistrát města Hradec Králové (dále jen: pořizovatel) na žádost obce Vysoká nad Labem ze dne 15.10.2009 Územní plán Vysoká nad Labem (dále jen: ÚP Vysoká nad Labem). Pořízení ÚP Vysoká nad Labem bylo schváleno usnesením č. 3/10/2009 na zasedání zastupitelstva obce Vysoká nad Labem dne 5.10.2009, kde byl také určen starosta obce Ing.Jiří Horák pro spolupráci s pořizovatelem. Zadání ÚP Vysoká nad Labem Návrh zadání územního plánu zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě Územně analytických podkladů ORP Hradec Králové a vlastních doplňujících průzkumů. Dne 23.října 2009 bylo zahájeno projednávání návrhu zadání územního plánu a rozesláno v souladu s ustanovením § 47 odst.2, stavebního zákona jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a obci Vysoká nad Labem. Veřejnost byla seznámena s projednáváním návrhu zadání územního plánu oznámením vyvěšeným na úředních deskách Magistrátu města Hradec Králové od 29.října 2009 do 30.listopadu 2009 a obce Vysoká nad Labem od 27.října 2009 do 1.prosince 2009. Po vyhodnocení požadavků a stanovisek bylo Zadání územního plánu Vysoká nad Labem usnesením Zastupitelstva obce Vysoká nad Labem č.3/13/2009 ze dne 8.prosince 2009 schváleno v souladu s ustanovením § 47 odst.5 stavebního zákona. V průběhu projednávání návrhu zadání ÚP Vysoká nad Labem byl vydán závěr zjišťovacího řízení, který obsahoval požadavek na zpracování posouzení návrhu ÚP Vysoká nad Labem z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o posuzování vlivů). Návrh ÚP Vysoká nad Labem Na základě schváleného zadání zpracoval projektant Ing. arch. Pavel Kramář, autorizovaný architekt ČKA 02091, Pod Zahrady 1305, 50346 Třebechovice pod Orebem, návrh územního plánu - v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č.7 vyhl. č.500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen: vyhlášky). Součástí bylo Posouzení návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001Sb., v platném znění (SEA), zpracované firmou AMEC s.r.o Brno., Mgr. Janou Švábovou Nezvalovou, osobou s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí. Ing.arch.Pavel Kramář

2


Odůvodnění

Projednání návrhu oznámil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst.2, stavebního zákona dopisem ze dne 30.září 2010 dotčeným orgánům, obci Vysoká nad Labem, sousedním obcím a krajskému úřadu. Společné jednání podle § 50 stavebního zákona se konalo dne 2.listopadu 2010 na Magistrátu města Hradec Králové. Pořizovatel zpracoval Zprávu o projednávání návrhu ÚP Vysoká nad Labem v souladu s ustanovením § 12 vyhlášky a dopisem ze dne 14.ledna 2011 požádal podle § 51 stavebního zákona Krajský úřad královéhradeckého kraje o sdělení stanoviska k návrhu ÚP Vysoká nad Labem. Krajský úřad Královéhradeckého kraje sdělil své stanovisko 4.února 2011. Na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu projektant upravil návrh ÚP Vysoká nad Labem před zahájením řízení o vydání územního plánu. Řízení o vydání ÚP Vysoká nad Labem V souladu s ustanovením § 52 stavebního zákona bylo zahájeno řízení o vydání územního plánu. O upraveném a posouzeném návrhu ÚP Vysoká nad Labem se konalo dne 16.května 2011 v zasedací místnosti obecního úřadu Vysoká nad Labem veřejné projednání, které bylo oznámeno dotčeným orgánům, sousedním obcím a obci Vysoká nad Labem dopisem ze dne 28.března 2011 a veřejnosti veřejnou vyhláškou vyvěšenou od 30.března 2011 do 17.května 2011 na úředních deskách obce Vysoká nad Labem a Magistrátu města Hradec Králové. V průběhu veřejného projednání byly uplatněny námitky a připomínky. Dotčené orgány uplatnily své stanovisko k námitkám a připomínkám. V souladu s ustanovením § 53 odst. 1) stavebního zákona a § 172 odst. 4 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zpracoval pořizovatel spolu s určeným zastupitelem a předložil dne 27.června 2011 Zastupitelstvu obce Vysoká nad Labem „Návrh rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem“. Zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem dne 27.června 2011 usnesením č.3/6/2011 rozhodlo o námitkách a schválilo vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu ÚP Vysoká nad Labem tak, jak bylo předloženo v „Návrhu rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem“. Toto usnesení bylo zveřejněno na úředních deskách obce Vysoká nad Labem od 26.června 2011 do 15.července 2011. Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem je zároveň součástí tohoto odůvodnění ÚP Vysoká nad Labem. V souladu s ustanovením § 53 odst.1, stavebního zákona zajistil pořizovatel úpravu návrhu územního plánu na základě stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek. S ohledem na skutečnost, že došlo k úpravám návrhu územního plánu, oznámil Magistrát města Hradec Králové v souladu s ustanovením § 53 odst.2, stavebního zákona opakované veřejné projednání, které se konalo 26.září 2011 v zasedací místnosti obecního úřadu Vysoká nad Labem. Opakované veřejné projednání bylo oznámeno dotčeným orgánům, sousedním obcím a obci Vysoká nad Labem dopisem ze dne 4.srpna 2011 a veřejnosti veřejnou vyhláškou vyvěšenou od 10.srpna 2011 do 26.září 2011 na úředních deskách obce Vysoká nad Labem a Magistrátu města Hradec Králové. V průběhu veřejného projednání byly opět uplatněny námitky. V souladu s ustanovením § 53 odst. 1) stavebního zákona a § 172 odst. 4 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zpracoval pořizovatel spolu s určeným zastupitelem a předložil dne 10.října 2011 Zastupitelstvu obce Vysoká nad Labem „Návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu ÚP Vysoká nad Labem v průběhu opakovaného veřejného projednání, které se konalo 26.9.2011 na obecním úřadě ve Vysoké nad Labem“ (dále jen: „Rozhodnutí o námitkách“). Zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem dne 10.října 2011 usnesením č.3/10/2011 rozhodlo o námitkách tak, jak bylo předloženo v „Rozhodnutí o námitkách“. Toto usnesení bylo zveřejněno na úředních deskách obce Vysoká nad Labem od 12.října 2011 do 28.října 2011. „Rozhodnutí o námitkách“ je zároveň součástí tohoto odůvodnění ÚP Vysoká nad Labem. V souladu s ustanovením § 53 odst.1 zajistil pořizovatel úpravu návrhu územního plánu dle rozhodnutí o námitkách. S ohledem na skutečnost, že nedošlo na základě opakovaného veřejného projednání k podstatným úpravám návrhu územního plánu, pořizovatel mohl připravit návrh na vydání územního plánu. Ing.arch.Pavel Kramář

3


Odůvodnění

Veškeré doklady o pořizování včetně námitek, připomínek a stanovisek, uplatněných v průběhu celého projednávání územního plánu, budou uloženy v dokladové části ÚP Vysoká nad Labem, která bude uložena v souladu s ustanovením § 165 odst.1 stavebního zákona na Obecním úřadě Vysoká nad Labem.

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM B.1. SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( PÚR) A ÚPD VYDANOU KRAJEM Soulad s politikou územního rozvoje: Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 vyplývají pro ÚP Vysoká nad Labem tyto požadavky:  Zohlednit dotčení řešeného území polohou v rozvojové oblasti OB4 (Hradec Králové / Pardubice - ORP Hradec Králové, čl.43 PÚR ČR). Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajských měst Hradec Králové a Pardubice - silnou dvojjadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je poloha na I. tranzitním železničním koridoru, dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové s plánovaným pokračováním do Polska a perspektivním propojení rychlostní silnicí R35 s Olomoucí (alternativa rychlého západovýchodního silničního spojení v ČR vedle D1). Územní plán zohledňuje požadavky vyplývající z polohy v rozvojové oblasti OB4 a z výrazných vazeb na krajská města Hradec králové a Pardubice. Současně respektuje probíhající výstavbu rychlostní komunikace R35 a reaguje na právě probíhající jednání o zrušení sjezdu z této komunikace. Výsledkem je stanovení rezervní plochy pro obchvat obce pro případné znovuobnovení sjezdu z mimoúrovňové křižovatky v Bukovině. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovených „Politikou územního rozvoje“ se v řešení územního plánu promítnou zejména následující body:  Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.  Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.  Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci upřednostnit komplexní řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.  Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizaci zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak k řešení problémů v těchto územích.  Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Ing.arch.Pavel Kramář

4


Odůvodnění

 Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, vč. minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.  Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.  Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky např. pěší, cyklo, hipo…..  Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení.  Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).  Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.  Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.  Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, (mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech).


5


Odůvodnění

 Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.  Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.  Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.  Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných částech obce a v souladu s požadavky na kvalitní obecní struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Územní plán je v souladu s PÚR ČR, zejména republikovými prioritami. Nemůže však negovat vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení výstavby rodinných domů pod lesem na potenciálně svážném území, které bylo nutné do návrhu převzít. Územní plán vymezuje rozvojové plochy pouze v návaznosti na stávající zastavěné území. V navržených plochách převažují funkce bydlení. Územní plán nevymezuje žádné plochy, jejichž funkce by mohla působit nadměrnou zátěž okolního přírodního prostředí. Využití jednotlivých funkčních ploch je definováno regulativy. Územní plán vytváří předpoklady pro vytýčení nových turistických a cyklistických stezek. Cyklostezka "Mechu a perníku" podél Labe je zakreslena dle dokumentace pro územní rozhodnutí a byla takto schválena Královéhradeckým a Pardubickým krajem. O územní rozhodnutí nebylo prozatím požádáno. Další cyklostezka je naplánována do Hradce Králové podél stávající silnice 3. tř. Toto řešení bylo projednáno a vychází se z něho při plánování stezky do části Třebše. Územní plán vymezuje rezervu přeložky komunikace, která by mohla být nadměrně zatěžující sídlo tranzitní dopravou. Územní plán respektuje stávající koncepci rozvoje technické infrastruktury a vytváří podmínky pro její další rozvoj. V souladu zachovává koridor pro propojovací plynovod označený jako "VVTL DN 500 PN63". Rozvoj je limitován stávající kapacitou ČOV v obci. Pro plné zastavění navrhovaných ploch bylo navrženo napojení splaškové kanalizace výtlakem do stoky F na ČOV do Hradce Králové. Toto řešení vzešlo z požadavku správce sítě a bylo konzultováno s pracovníky územního plánování v Hradci Králové tak, aby s ním bylo počítáno v územním plánu. Územní plán podmiňuje výstavbu ve větších návrhových lokalitách zpracováním studie, která stanoví velikost a tvar pozemků tak, aby byla zachována struktura stávajícího zastavěného území. Všechna ochranná pásma a prvky ÚSES vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace jsou respektovány. Územní plán vymezuje plochy izolační zeleně v místech styku ploch s kolizním funkčním využitím. Rozvojové plochy jsou lokalizovány v návaznosti na stávající zástavbu a systém místních komunikací propojuje rozvojové plochy s těžištěm stávající zástavby a veřejnými plochami. Územní plán Vysoká nad Labem respektuje obecné zásady Politiky územního rozvoje a vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů. Dosavadní využití území není měněno tak, aby znemožnilo nebo podstatně ztížilo prověřované budoucí využití. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem: Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) Královéhradeckého kraje byly vydány 8.9.2011, dosud však nenabyly účinnosti. Pro území Královéhradeckého kraje byl usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 24.10.2006 schválen návrh zadání ÚP VÚC. Tento návrh zadání se v souladu se stavebním zákonem považuje za schválené zadání ZUR Královéhradeckého kraje.  Dle této územně plánovací dokumentace je rozvoj obce ovlivněn polohou v rozvojové oblasti celorepublikového významu OB4. Dále se v řešeném území nacházejí prvky regionálního a nadregionálního


6


Odůvodnění

ÚSES a koridor pro propojovací plynovod označený jako „VVTL DN 500 PN63“ – tyto byly návrhem územního plánu respektovány. Na základě toho lze konstatovat, že návrh Územního plánu Vysoká nad Labem je v souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

B.2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Koncepce rozvoje Vysoké nad Labem stanovená v územním plánu bude mít přímý vliv na navazující město Hradec Králové a neznatelný vliv na okolní obce. Z pohledu širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, ochrany přírody a navazujících prvků územního systému ekologické stability. Systém osídlení, sídelní struktura Poloha obce v rozvojové oblasti OB4 republikového významu, vymezené v PÚR ČR 2008, vázané na Hradecko – pardubickou aglomeraci, úzká vazba obce na blízké správní centrum – krajské město Hradec Králové a jeho poloha na jedné z historických urbanizačních os v území vytváří zvýšené nároky na změny v území a je předpokladem pro koncentraci funkce zejména bydlení v přírodě v blízkosti krajského města. Přírodní systém Katastrální území obce Vysoká nad Labem je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu:  EVL – Orlice a Labe CZ 0524049  ÚSES – nadregionální biokoridor K73 s probíhajícími osami vodními, nivními a borovými, regionální biocentra – Hrozná 969 a Borek 1759, regionální biokoridor 1280  registrovaný významný krajinný prvek – č.03044 Polabiny  významné krajinné prvky - lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy Plochy regionálních a lokálních biocenter a evropsky významných lokalit jsou územním plánem vymezeny jako plochy přírodní s jednoznačnou převahou přírodních funkcí a za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Nadregionální, regionální a lokální biokoridory jsou vymezeny překryvnou funkcí vycházející z předpokladu polyfunkčního využívání těchto ploch. Širší dopravní vazby Z pohledu širších dopravních vazeb má pro obec význam silniční dopravní systém krajského města Hradce Králové silnice III/29810 na Pardubice a silnice III/29813 na Opatovice nad Labem. V oblasti železniční dopravy je nejbližší železniční zastávka v Opatovicích nad Labem. Význam této stanice je pro obec zanedbatelný. Na území obce není železniční doprava provozována. Koncepce dopravního řešení stanovená v územním plánu vymezující plochy pro rozšíření silnice III/29810 z Vysoké nad Labem do Hradce Králové, na kterou se zpracovává podrobnější projekt. V souvislosti s rozšířením dojde s vymezením nové cyklostezky podél této silnice. V rámci turistické cyklotrasy je navržena podél Labe cyklostezka mechu a perníku dle zpracovávané dokumentace pro územní rozhodnutí. Zásobování vodou Řešené území je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu „Vodárenská soustava východní Čechy“ (VSVČ) zásobujícího širší území Královéhradeckého kraje. Západní částí katastru obce prochází hlavní propojovací vodovodní řad DN 500 Hradec Králové - Pardubice. Pro posílení místního vodovodu je v jižní části provedena odbočka do obce. Obyvatelé jsou zásobováni vodovodem z Roudničky DN 160, který je v návrhu posílen na DN 200. Kanalizace Kanalizační systém je napojen na centrální ČOV. Část území je odkanalizována oddílnou a část území jednotnou kanalizací. Návrh předpokládá vybudování oddílné kanalizace v celé obci a následné provedení tlakového přivaděče do ČOV v Hradci Králové.


7


Odůvodnění

Zásobování elektrickou energií Obec Vysoká nad Labem je napájena elektrickou energií venkovním vedením 35 kV z transformovny 110/35 kV Pardubice SEVER. Jednotlivé transformační stanice napájí venkovní odbočky 35 kV z kmenové linky VN868 s možností provozního zajištění z propojeného systému 35 kV napájeného z TR 110/35 kV Hradec Králové JIH. V rámci uvolnění prostoru pro stavební rozvoj provozovatel distribuční soustavy v minulosti provedl rekonstrukci části distribučních rozvodů 35 kV a nahradil venkovní vedení kabelovým včetně TS. Zásobování plynem Území obce Vysoká nad Labem je zásobováno zemním plynem z regulační stanice tlaku plynu VTL/STL „Borek“, která je součástí vysokotlaké sítě ve vlastnictví VČP Net, s.r.o. a která je umístěna mimo katastr obce Vysoká. Do zástavby obce Vysoká nad Labem je zemní plyn zaveden pomocí STL přívodního plynovodu PE D 90, který je veden přes zemědělsky obdělávané pozemky na jižní okraj intravilánu obce Vysoká nad Labem. V zástavbě je jednotlivým odběratelům zemní plyn dodáván prostřednictvím místní stávající STL plynovodní sítě o tlaku plynu 300 kPa a v dimezích PE D 110-50. Východní částí katastru obce vede lesním porostem VTL plynovodní vedení ocel DN 300. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z TO Hradec Králové. Územím prochází nadzemní radioreléové vedení, nad celou oblastí je ochranné pásmo radiolokačního prostředku letiště Pardubice a ochranné pásmo radioreléového vedení.

C. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán je zpracováván v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Koncepce řešení územního plánu se ve své podstatě zaměřuje na dva základní požadavky a to minimalizovat příčiny negativních vlivů na kvalitu života v řešeném území a napomoci rozvoji hodnotných prvků v území : Řeší problematiku možného budoucího vedení tranzitní dopravy zastavěným územím s návrhem vyvedení dopravy mimo sídla a to návrhem rezervní plochy nové kapacitní komunikace. Řeší problematiku nadměrného rozvoje výstavby v lokalitách pod lesem stabilizací a povolenou výstavbou v prolukách rozestavěných území a stanovením podmínek výstavby pomocí regulativů. Návrhem nových zastavitelných ploch se respektuje urbanistická koncepce sídla a chrání přírodní charakter kvalitních prvků v území- Labe s nivami a rozsáhlé lesy. Návrhem ÚP jsou stanoveny zásady využívání území (zejména prostřednictvím regulativů funkčního využití), zásady prostorového řešení dalšího rozvoje sídla, zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek. Realizace záměrů obsažených v územním plánu musí probíhat ve vzájemné provázanosti, tj. rozvoj obytné zástavby v souladu s rozvojem dopravní a technické infrastruktury. Uplatňování ÚP negativně neovlivní přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, urbanistické, architektonické a archeologické hodnoty, které byly podkladem pro řešení ÚP, nejsou měněny. Realizací záměrů obsažených v Územním plánu Vysoké nad Labem nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, k ohrožení atraktivity bydlení ani případné rekreační funkce území. Předpokládaný zábor zemědělské půdy zemědělských pozemků neohrozí zájmy hospodaření na zemědělské půdě. Návrh ÚP Vysoká nad Labem je v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu §18 a § 19 stavebního zákona.


8


Odůvodnění

D. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Veškeré kroky při zpracování, pořizování a projednávání Územního plánu Vysoká nad Labem probíhaly v souladu se zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti – viz.. kapitola A) Postup při pořízení územního plánu. Zároveň obsah zadání i obsah územního plánu jsou v souladu s požadavky těchto právních předpisů. Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že Územní plán Vysoká nad Labem je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

E. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ-SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ V procesu pořizování územně plánovací dokumentace chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů dotčené orgány. Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která jsou závazným podkladem pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona, s tím, že dle ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu dotčený orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. V souladu s ustanovením § 50 odst.2 stavebního zákona bylo projednání návrhu územního plánu oznámeno jednotlivě všem dotčeným orgánům, jichž se řešení územního plánu týká. Bylo obesláno 17 dotčených orgánů, v zákonné lhůtě zaslalo své stanovisko 12 dotčených orgánů a krajský úřad zaslal koordinované stanovisko. Ve stanoviskách dotčených orgánů byly uplatněny následující připomínky: Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor ŽP a zem. – z hlediska ochrany ZPF: - Souhlasí s lokalitou Z32 za podmínky její plošné redukce v jižní části na úroveň prodloužení jižní hranice plochy Z 24 a převedení zbývající části do územní rezervy (po úpravě bude k této lokalitě vydán souhlas dle § 5 zákona ZPF) – Řešení: lokalita Z32 bude upravena dle této podmínky. Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu: - Ve svém sdělení upozorňuje, že v textové části návrhu jsou stanoveny požadavky regulace zástavby v přílišné podrobnosti – odpovídající regulačnímu plánu – Řešení: textová část územního plánu bude upravena - v kapitole „F stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití ….“ budou vymezeny základní podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výšková regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Magistrát obce Hradec Králové, odbor památkové péče: - Upozorňuje, že řešené území je nutno chápat jako území s archeologickými nálezy, ve smyslu zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů - tato skutečnost je uvedena v „Textové části ÚP“ i v „Textové části odůvodnění ÚP“

Územní plán Vysoká nad Labem byl upraven na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.


9


Odůvodnění

F. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU  Zadání územního plánu bylo schváleno zastupitelstvem obce Vysoká nad Labem 5.10.2009. Zde byly obsaženy pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. V zadání bylo požadováno vypracování návrhu územního plánu bez konceptu. Byl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů pořizovaného územního plánu na životní prostředí. Zadání územního plánu bylo respektováno takto: Zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem stanovuje pro zpracování územního plánu (dále jen „ÚP“) následující požadavky: A.

Požadavky vyplývající z PÚR ČR, ÚPD vydané krajem a dalších širších územních vztahů

 Viz. kapitola B1 odůvodnění B.

Požadavky na řešení vyplývající z ÚAP

Z územně analytických podkladů (dále jen „ÚAP“) obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Hradec Králové, které byly zpracovány k 31.12.2008 pro řešení ÚP vyplývá následující. B.1 Respektovat limity využití území: dopravní a technická infrastruktura - ochranné pásmo silnic 3. třídy - ochranné pásmo nadzemního vedení VN el. energie 35 kV - ochranné pásmo el. stanice s transformací VN/NN - ochranné pásmo dálkového telekomunikačního kabelu - ochranné pásmo radioreléových tras - ochranné pásmo VTL, STL plynovodu - ochranné pásmo vodovodních řadů - ochranné pásmo kanalizačních stok územní zájmy Armády ČR - ochranné pásmo radiolokačního prostředku letiště Pardubice - ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vodní toky - záplavové území řeky Labe při průtoku Q100 - nezastavitelný pás v šířce 8 m od břehové čáry u významného vodního toku - nezastavitelný pás v šířce 6 m od břehové čáry u drobného vodního toku ochrana památek - nemovité kulturní památky: pomník obětem 2. světové války číslo rejstříku 26055/6-4923 - celé správní území obce Vysoká nad Labem je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění ochrana přírody a krajiny - EVL – Orlice a Labe CZ 0524049 - ÚSES – nadregionální biokoridor K73 s probíhajícími osami vodními, nivními a borovými, regionální biocentra – Hrozná 969 a Borek 1759, regionální biokoridor 1280 - registrovaný významný krajinný prvek – č.03044 Polabiny - významné krajinné prvky - lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy PUPFL, ZPF - pozemky určené k plnění funkcí lesa a pozemky do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, - zemědělský půdní fond s I.a II. třídou ochrany půdy - investice do půdy - meliorace



Limity byly respektovány, s rozdílem 50m ochranného pásma od lesa v případě nově navržených ploch pro bydlení, které byly převzaty ze schválené urbanistické studie a územních studií A1 a A2.

B.2. Řešit nevyhovující dopravní infrastrukturu : - intenzita průjezdné dopravy



Splněno, intenzita průjezdné dopravy po nevyhovující silnici bude řešena možným rozšířením silnice III/29810.


10


Odůvodnění

B.3. Respektovat rozbor udržitelného rozvoje území, tj.: ▪ v návrhu zohlednit silné stránky územních podmínek a příležitosti : - poloha sídla ve středu významné rozvojové oblasti - dobré dopravní napojení na Hradec Králové a tím příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí / dobrá dopravní dostupnost - kvalitní urbanistická koncepce osídlení - zájem o stavební parcely pro výstavbu rodinných domů - kvalitní přírodní zázemí sídla, velká výměra PUPFL, existence ploch ÚSES nadregionálního, regionálního a lokálního významu - turisticky atraktivní místo - dobré podmínky pro turistiku a cykloturistiku – příležitost pro rozvoj vybavenosti ve vazbě na turistický ruch - dobrá občanská vybavenost a kulturně společenský život sídla – posílení soudržnosti obyvatelstva - dobré místní podnikatelské prostředí - blízkost významných středisek osídlení ▪ vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb: - zatížení sídla průjezdnou dopravou po stávající silnici III/29810 – hrozbou je plánovaná mimoúrovňová křižovatka se silnicí R35, která bude probíhat jižně řešeného území - doplnění a zkvalitnění technické vybavenosti - absence většího množství pracovních příležitostí - nedostatečné poznání limitů využití krajiny vedoucí k jejímu znehodnocování nevhodnou stavbou či nešetrným hospodařením i dílčímu poškození krajiny - ohrožení území záplavami. Další požadavky vyplývající z ÚAP (především z Problémového výkresu a okruhu problémů k řešení) jsou uvedeny v následujících kapitolách zadání.

 Splněno a respektováno. Rychle rostoucí bytová zástavba byla v rozmachu stabilizována, v centru obce je navržena nová občanská vybavenost, posílena funkce veřejných prostranství a funkčními a prostorovými regulativy umožněn rozvoj podnikatelských aktivit. Návrhem zeleně izolační byly odděleny plochy zemědělské výroby a bydlení, dále odděleny plochy bydlení od dopravy silniční. Dobré podmínky pro cykloturistiku a turistiku byly posíleny návrhem cyklostezek a naučné stezky v lese v návaznosti na plánovanou stavbu rozhledny. V současné době plánovaná mimoúrovňová křižovatka z rychlostní silnici R35 na III/29810 byla zrušena a plán na její realizaci byl odložen. Z tohoto důvodu byla přeložka silnice vymezena jako rezerva. Budoucnost ukáže skutečný vliv na dopravu po realizaci R35 s napojením v Časech. Technická vybavenost byla posílena návrhem nových trafostanic, kabelizací vedení VN v místě zástavby, návrhem výtlačného vedení splaškových vod na ČOV do Hradce Králové, návrhem posílení vodovodního přivaděče z Hradce Králové, napojením na plyn i telefon v nově navrhovaných lokalitách. Dopravní napojení obytných lokalit je realizováno vydaným stavebním povolením. Návrh předpokládá nové propojení komunikačním koridorem mezi budovanou zástavbou RD v severní části obce a sportovního areálu v západní části osou ploch veřejných prostranství. Ohrožení území záplavami bylo respektováno, do těchto míst nebyla navržena žádná výstavba s výjimkou cyklostezky mechu a perníku. Ohrožení území záplavou z protržení hráze Rozkoš se však již přibližuje k vybudovanému sportovnímu areálu. Na tomto místě je doporučeno jednou v budoucnu řešit obchvat obce i s požadavkem na protipovodňovou hráz v rámci zemního tělesa. C.

Požadavky na rozvoj území obce

C. 1 V územním plánu budou vymezeny plochy pro: – bydlení úměrně s ohledem na velikost a potřeby sídla – prověřit lokality vymezené urbanistickou studií – veřejná prostranství - budou respektovány stávající plochy a vymezeny nové plochy, zejména jako součást navrhovaných lokalit – občanskou vybavenost veřejné infrastruktury – prověřit jejich dostatečnost – občanskou vybavenost pro komerční využití většího rozsahu – prověřit možnosti a potřeby obce – občanskou vybavenost pro sport – prověřit kapacity stávajících lokalit a případně vymezit nové plochy v návaznosti na ně Ing.arch.Pavel Kramář

11


Odůvodnění

– rekreaci specifickou – respektovat záměr obce na vybudování rozhledny Milíř, zvážit potřebu vymezení (např. pro agroturistiku, cykloturistiku, hipoturistiku) v návaznosti na rozvoj turistiky v území – výrobu a skladování, zajistit jejich dopravní napojení tak, aby nebylo nepříznivě ovlivněno zastavěné území sídla - dopravu: trasu přeložky silnice III/29810 se záměrem eliminovat dopravní zatížení v souvislosti s provozem plánované mimoúrovňové křižovatky se silnicí R35, která bude probíhat jižně řešeného území, dále rozšíření komunikace III/29810 mezi Hradcem Králové a Vysokou nad Labem spolu s vybudováním cyklostezky podél této komunikace - pro cyklodopravu akceptovat stezku podél Labe v rámci Labské cesty („cyklostezka mechu a perníku“), v současné době je zpracována DUR. – síť hlavních účelových komunikací zajišťujících zlepšení prostupnosti krajiny, – dopravní a technickou infrastrukturu, jejíž potřeba vyplyne v návaznosti na nově vymezené plochy, včetně dostatečných ploch pro parkování – řešení nezastavěného území – krajinu, vodní a vodohospodářské plochy, C.2 Projektant prověří a vymezí zastavěné území s ohledem na využívání ploch a v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. C.3 V zastavitelných plochách a v zastavěném území budou zohledněny pozemky s platným územním rozhodnutím.

 Splněno a respektováno. V územním plánu budou vymezeny plochy pro: -bydlení bylo prověřeno v lokalitách úměrně s ohledem na velikost a potřeby sídla, větší soubory nad 1 ha byla pověřeny vypracováním územní studie – veřejná prostranství - jsou respektovány stávající plochy a vymezeny nové plochy v místech soustředěné zástavby, jako součást navrhovaných lokalit bydlení jsou požadovány regulativy – občanskou vybavenost veřejné infrastruktury – byly stanoveny nové plochy pro umístění občanské vybavenosti - veřejné infrastruktury v centru obce – občanskou vybavenost pro komerční využití většího rozsahu – nebyla navržena z důvodu blízkosti města Hradce Králové s touto vybaveností, vybavenost střední je stabilizována – občanskou vybavenost pro sport – kapacita stávajících lokalit je dostatečná, byla povýšena o rozvojovou plochu na stavbu haly u stávajícího sportovního areálu – rekreaci specifickou – byl respektován záměr obce na vybudování rozhledny Milíř, v návaznosti na tuto rozhlednu byla navržena turistická naučná stezka v lese – výrobu a skladování, byla převzata rozhodnutí o výstavbě a zapojeny do plochy pro výrobu tak, aby nezatěžovalo střed obce - dopravu: trasa přeložky silnice III/29810 se záměrem eliminovat dopravní zatížení byla zahrnuta do rezervních ploch v souvislosti s možným ale v současné době odmítnutým provozem plánované mimoúrovňové křižovatky se silnicí R35, která bude probíhat jižně řešeného území, - dále rozšíření komunikace III/29810 mezi Hradcem Králové a Vysokou nad Labem spolu s vybudováním cyklostezky podél této komunikace bylo respektováno - pro cyklodopravu byla převzata z dokumentace pro územní řízení stezka podél Labe v rámci Labské cesty („cyklostezka mechu a perníku“) – síť hlavních účelových komunikací zajišťujících zlepšení prostupnosti krajiny je respektována, nové nejsou navrhovány po konzultaci se zástupci zemědělského podniku Polabí a.s. – dopravní a technickou infrastrukturu, jejíž potřeba vyplynula v návaznosti na nově vymezené plochy, kdy byla stanovena potřeba oddílné kanalizace, posílení vodovodu, vybudování 3 trafostanic, kabelizace elektrovedení v zastavěné části obce, plynofikace je dostačující, plochy pro parkování budou vždy požadovány na vlastních pozemcích stavebníků, na veřejných prostranstvích budou citlivě zakomponovány mezi doprovodnou zeleň, větší parkovací plochy jsou stabilizovány vedle hřbitova – řešení nezastavěného území – zemědělské plochy, lesní, vodní a vodohospodářské plochy jsou stabilizovány, návrh je posílen o plochy přírodní a o plochy smíšené nezastavěného území, které výrazně ochrání krajinu a její přirozený vývoj s určitým omezením lidské činnosti na její vzhled Projektant prověřil a vymezil zastavěné území s ohledem na využívání ploch v souladu s § 2 odst. 1 a § 58 stavebního zákona. V zastavitelných plochách a v zastavěném území byly zohledněny pozemky s platným územním rozhodnutím. Ing.arch.Pavel Kramář

12


Odůvodnění

Vzhledem ke zjištěným okolnostem ohledně polností a obslužných cest doporučuje vypracovat pozemkové úpravy na celý katastr obce Vysoká nad Labem D.

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území

Území bude ÚP členěno na plochy s rozdílným způsobem využití. S přihlédnutím k účelu a podrobnosti budou vymezeny zejména plochy o rozloze větší než 2 000 m2. Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit dle § 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V případě vymezení plochy s rozdílným způsobem využití, která není specifikována touto vyhláškou, je třeba její použití vysvětlit v odůvodnění územního plánu. Urbanistická koncepce D.1 Původní urbanistická koncepce bude zachována – bude respektováno a posíleno centrum obce, respektován stávající charakter sídla a hladina zástavby. D.2 Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly, minimalizovaly tím zábor krajiny a v návaznosti na zastavěné území – řešením neumožnit vznik izolovaných částí zastavěného území (i během realizace zástavby uvnitř zastavitelných ploch). D.3. Při vymezování nových zastavitelných ploch v maximální míře respektovat morfologii terénu a historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla tak, aby budoucí výstavba přispívala k vytváření nové a soudobé identity prostoru při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou. D.4 ÚP stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití). Dále ÚP stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). D.5 Podle účelnosti budou vymezeny plochy a koridory územních rezerv s cílem prověřit možnost budoucího využití pro stanovený účel. V případě potřeby (zejména ve vztahu k budování dopravní a technické infrastruktury) bude stanoveno pořadí změn v území - etapizace. D.6 Zastavitelné plochy vymezovat především v lokalitách, kde lze vyloučit znehodnocení chráněných tříd zemědělské půdy.



Splněno a respektováno, etapizace v území nebyla stanovena, protože je současně rozestavěno velké množství rodinných domů dle schválených studií a nově jsou navrženy lokality v minimální míře.

Koncepce uspořádání krajiny D.7 Respektovat veškeré přírodní hodnoty území zejména limity – EVL Orlice a Labe, významné krajinné prvky a krajinný ráz. D.8 Bude prověřena síť účelových komunikací a navrženo jejich doplnění zejména s ohledem na potřeby zemědělství, lesního hospodářství, cykloturistiky, pěší turistiky příp. hipoturistiky. D.9 Posilovat polyfunkční využití krajiny: rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou diverzitu, zvyšovat prostupnost krajiny. D.10 Budou stanoveny podmínky prostorového uspořádání v zastavitelných plochách tak, aby nebyl narušen krajinný ráz. D.11 Bude upřesněn a zapracován nadregionální a regionální územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“), vyplývající z ÚTP NR +R ÚSES ČR, a upřesněna a zapracována lokalizace řešení místního ÚSES, vycházejícího z generelu lokálního ÚSES - koordinovat vzájemné návaznosti prvku ÚSES na hranicích řešeného území. Návrh ÚSES bude uveden do souladu se všemi ostatními funkcemi v území a provázán s řešením zeleně v sídle a s řešením krajiny. D.12 V záplavovém území toku nebudou navrhovány zastavitelné plochy. D.13 Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb či opatření určených k řízeným rozlivům povodní. D.14 Prověřit možnost obnovení, nebo částečného obnovení rybníka dnes již v centrální části obce, který se na tomto území historicky nacházel. D.15 Vytvořit podmínky pro zvyšování podílu rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině – navrhnout revitalizační opatření v krajině. Ing.arch.Pavel Kramář

13


Odůvodnění

D.16 V ÚP vyhodnotit, zda s ohledem na krajinný ráz lze v území vymezovat plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny.

 E.

Splněno a respektováno, rybník nebude obnoven na místě je menší poldr , větrné a FVE nebudou ve volné krajině umísťovány. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

E.1 Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území (její rozvoj) a lepší dostupnost území - tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. E.2 Umožnit rozvoj technické infrastruktury i uvnitř zastavitelných ploch, které nebudou graficky podrobněji řešeny, pokud nebude tímto řešením potřeba vyjádřit určitý urbanistický záměr nebo vymezit veřejně prospěšnou stavbu : - pro nové zastavitelné plochy, které budou vyžadovat vybudování dopravní nebo technické infrastruktury, budou vyznačeny body napojení dopravní a technické infrastruktury (inženýrské sítě budou pro tyto potřeby graficky znázorněny včetně uličních sítí),



Splněno a respektováno.

Dopravní infrastruktura E.3 ÚP prověří koncepci dopravy stanovenou urbanistickou studií, bude respektovat trasu stávající silnice I/35, včetně jejího ochranného pásma. E.4 Návrhem řešení zohlednit předpokládaný vliv plánované mimoúrovňové křižovatky se silnicí R35, která bude probíhat jižně řešeného území, v návaznosti na její realizaci navrhnout řešení nadměrné dopravy po silnici III/29810 mimo zastavěné území - vymezit plochy pro přeložku této silnice, řešit dopravní závady na silnicích. E.5 Nově navržené zastavitelné plochy budou navazovat zejména na stávající a prodloužené místní komunikace. E.6 Bude prověřena potřeba parkovacích ploch. E.7 Budou vytvořeny územní podmínky pro realizaci účelových cest, cyklostezek za účelem zvyšování rekreační i biologické prostupnosti krajiny v návaznosti na okolní obce.



Splněno, parkovací plochy budou přednostně řešeny na vlastních pozemcích.

Technická infrastruktura E.8 Zásobování vodou – bude respektována koncepce zásobování obce vodou ze stávajícího veřejného vodovodu v souladu s PRVK Královéhradeckého kraje. Bude vyhodnocena spotřeba vody a tlakové poměry s ohledem na návrh zastavitelných ploch. E.9 Odvádění a čištění odpadních vod – bude zachován systém částečné jednotné a částečné oddílné kanalizace, kdy jsou odváděny splaškové i povrchové vody na centrální čistírnu odpadních vod, splaškové vody z nových zastavitelných ploch budou napojeny na tento systém – potřeba prověřit dostatečnou kapacitu ČOV. E.10 Dešťové vody je třeba pro zachování odtokových poměrů v maximální možné míře zdržovat na pozemku a uvádět do vsaku. E.11 Zásobování elektrickou energií – bude vyhodnoceno zásobování el. energií s ohledem na návrh zastavitelných ploch a dle potřeby navrženy plochy pro umístění nových trafostanic. U nových elektroenergetických zařízení budou stanovena ochranná pásma, vycházející ze zvláštních právních předpisů. Pro provedení NN rozvodů bude doporučeno řešení kabelovým rozvodem. E.12 Zásobování plynem – napojení STL plynovodem z regulační stanice VTL/STL „Borek“ - řešit napojení nových lokalit. U nových plynárenských zařízení budou stanovena ochranná pásma, vycházející ze zvláštních právních předpisů. E.13 Veřejná komunikační síť – základní telekomunikační síť bude zachována. E.14 Nakládání s odpady – nebudou navrhovány plochy pro nové skládky komunálního odpadu. Bude respektován stávající systém nakládání s odpady, tj. svozem komunálního odpadu a separovaným sběrem.



Splněno, po využití plné kapacity je navrženo přečerpávání splaškových vod na ČOV v Hradci Králové. Bude nutné doplnit síť o kanalizaci pro odvod srážkových vod v lokalitách, kde hrozí podmáčení podloží.

Občanské vybavení E.15 Koncepce občanského vybavení (veřejné infrastruktury) se nemění. Budou respektovány stávající plochy občanského vybavení, případně prověřena potřeba jejich rozšíření. Ing.arch.Pavel Kramář

14




Odůvodnění

Splněno, byly vymezeny nové rozšiřující plochy v centru obce.

Veřejná prostranství E.17 Respektovat stávající a prověřit nové umístění požadovaných ploch veřejných prostranství zejména v souvislosti se zastavitelnými plochami tak, aby členila uliční koridory a umožňovala výsadbu sídelní zeleně, výstavbu dětských hřišť, umísťování městského mobiliáře a pod (pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšené obytné se vymezuje s touto plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 mimo pozemních komunikací).

 F.

Splněno, byly vymezeny nové plochy u lokalit pro bydlení. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území.

Kromě hodnot území stanovených zvláštními právními předpisy nebo na základě nich (viz. kapitola B.1), se za hodnoty území považují: Přírodní hodnoty území F.1 Niva řeky Labe, význačné solitérní stromy, skupiny stromů, stromořadí a ostatní prvky krajinné zeleně. F.2 Charakter přírodních horizontů - využít hodnotný vyhlídkový bod na vrcholu kopce Milíř nad obcí (284 m.n.m) jako turisticky atraktivního místa – záměr výstavby rozhledny. F.3 Prvky původního krajinného rázu - budou vytvořeny podmínky pro zachování a ochranu přírodních a krajinných hodnot, které se v řešeném území nacházejí. F.4 Volná krajina - neumožnit umisťování budov, vyjma staveb veřejné infrastruktury (zejm. dopravní a technické). F.5 Plochy systému ekologické stability - vymezit jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které budou zaručovat jejich ochranu před nežádoucími zásahy.



Splněno ve všech bodech.

Kulturní hodnoty území F.6 Urbanistické hodnoty území: ulicová náves v centru obce. F.7 Návrhem řešení budou identifikovány a respektovány památkově hodnotné či architektonicky cenné stávající objekty, vč. jejich urbanistické situace, a při návrhu změn ve využití území bude zohledněna existence drobných sakrálních staveb (kříže, boží muka). F.8 Vzhledem k prokázanému výskytu archeologických nalezišť v celém řešeném území, je nutno zahrnout do textové i grafické části odůvodnění územního plánu informace o kulturně historické hodnotě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodních úmluv a je rovněž chráněno zák.č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento fakt do značné míry limituje využití daného území. Dále v odůvodnění textové části uvést, že vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci, tuto skutečnost zohlednili již ve fázi záměru a nejpozději však ve fázi přípravy projektu, oznámili záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnili jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum.

 G.

Splněno ve všech bodech. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace.

G.1 Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit i pro které lze uplatnit předkupní právo budou označeny stavby dopravní. G.2 Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit budou vymezeny stavby technické infrastruktury. G.3 Jako veřejně prospěšná opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit bude označeno založení územního systému ekologické stability a opatření ke zvyšování retenční schopnosti krajiny.


15


Odůvodnění

G.4 Asanační zásahy se nepředpokládají – podle výsledku projednání návrhu zadání ÚP Vysoká nad Labem budou následně upřesněny. G.5 Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu se v řešeném území nepředpokládají - nebudou navrhovány. G.6 Výčet konkrétních pozemků pro VPS a VPO pro vyvlastnění a pro předkupní právo provede projektant podle mapy pozemkového katastru ve fázi návrhu ÚP před společným jednáním. Tento soupis parcel bude projektantem před vydáním ÚP Vysoká nad Labem aktualizován dle v té době platných údajů katastru nemovitostí.



Splněno s výjimkou označení založení prvků ÚSES.

H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Ochrana veřejného zdraví. H.1 V řešeném území nepřipustit umísťování zařízení a činností, které mohou narušit kvalitu životního prostředí jako celku. H.2 Zastavitelné plochy pro bydlení umístit mimo území, u nichž bude předpoklad zasažení nadlimitními hladinami hluku, případně v těchto územích stanovit podmínečně přípustné využití ploch, které bude zaručovat dosažení přijatelných hladin hluku v chráněných venkovních prostorech. Ochrana obyvatelstva. H.3 Z hlediska ochrany obyvatelstva se požaduje respektovat požadavky vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva a požadavky dle platné vyhlášky o civilní ochraně. H.4 Problematiku zásobování „požární vody“ a dopravní dostupnosti území vozidly HZS řešit dle stávající koncepce. Obrana a bezpečnost státu H.5 Z hlediska obrany státu se požaduje respektovat zájmy Armády ČR – ochranné pásmo radiolokačního prostředku letiště Pardubice a ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení. H.6. V řešeném území se zařízení a plochy sloužící k obraně státu nenacházejí. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. H.7 Navržené změny nesmí zhoršovat odtokové poměry v území ani snižovat retenční schopnosti krajiny a musí respektovat záplavové území řeky Labe. H.8 Vytvořit podmínky pro provedení revitalizace vodních toků a pro realizaci opatření zvyšující retenční schopnost krajiny. Ochrana ložisek nerostných surovin a geologické stavby území H.9 V řešeném území se nenachází ložisko nerostných surovin ani chráněné ložiskové území, nachází se zde pouze nevelké nevýhradní ložisko štěrkopísku – č.5251600. H.10 Řešení územního plánu zohlední, že v území se nacházejí sesuvná území. Ochrana ZPF a PUPFL H.11 požaduje v souladu s ustanovením § 4 a § 5 zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, aby byla při návrhu zastavitelných ploch maximálně zohledněna ochrana zemědělské půdy H.12 V případech nezbytného odnětí ZPF je nutné nenarušovat organizaci a obhospodařování zemědělského půdního fondu a pro záměry odnímat jen nejnutnější plochu zemědělské půdy (v případě záboru v nejvyšších třídách ochrany nutno provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení v alternativách s odůvodněním, proč je navrhované řešení nejvhodnější z hlediska ochrany zpf). H.13 v návrhu územního plánu je nutné vyhodnotit a zdůvodnit jak zastavitelné plochy nově navrhované, tak i plochy přebírané (nerealizované lokality) ze stávající územně plánovací dokumentace, současně tyto plochy označit v odůvodnění – v tabulkách ZPF



Splněno a respektováno ve všech bodech. Zvláštní pozornost byla věnována sesuvným územím nad lokalitami výstavby v samostatné kapitole G.7.


16


Odůvodnění

I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území . V územním plánu je třeba vyřešit následující urbanistické, dopravní a hygienické závady v území, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. I.1 záměr přeložky komunikace III/29810 - řešit střet s trasami technické infrastruktury - záplavové území - střet s chráněnými třídami ochrany ZPF a investicemi do půdy I.2 záměr ploch pro bydlení dle urbanistické studie - prověřit, zda navrhované lokality korespondují s potřebami obce a jsou v souladu s politikou územního rozvoje ČR a ÚPD pořizovanou krajem - respektovat ochranná pásma technické infrastruktury - pásmo 50m od hranice PUPFL - řešit s ohledem, že se v území nacházejí sesuvná území - prostorovými regulativy v nových plochách stanovit podmínky pro zmírnění dopadu již realizované zástavby na krajinný ráz území I.3 záměr vymezení ploch pro výrobu - prověřit navrhované plochy z urbanistické studie - prostorovými regulativy stanovit podmínky pro zachování dálkových pohledů - řešit dopravní napojení mimo zastavěné území obce I.4 záměr vymezení ploch pro občanskou vybavenost veřejné infrastruktury a komerční - prověřit navrhované plochy z urbanistické studie - zohlednit potřeby v souvislosti s nárůstem obyvatelstva - vymezit plochy pro výstavbu nových zařízení - kulturní a společenské vyžití obyvatelstva – začlenění nových obyvatel a podpora jejich sounáležitosti k obci I.5 záměr vymezení ploch pro sport a rekreaci - prověřit navrhované plochy z urbanistické studie - střet se záplavovým územím - řešit v návaznosti na turistické a cyklistické trasy sousedních obcí - respektovat záměr obce na výstavbu rozhledny Milíř I.6 ohrožení území povodní - při navrhování rozvojových lokalit (záměrů) a případné navrhované stabilizaci stávajících ploch respektovat záplavové území Labe. I.7 nedostatečná prostupnost krajiny - řešit návrhem cyklostezek, účelových komunikací a místních turistických tras, návrhem max. zohlednit a využít původní cestní síť I.8 využít druhová rozmanitost krajiny převahu lesních ploch, umožnit obnovu retenční schopnosti krajiny, upřesnit řešení ploch ÚSES regionálního a lokálního významu I.9 je třeba řešit střety záměrů s ochrannými a bezpečnostními pásmy technické infrastruktury - při navrhování rozvojových lokalit je třeba tato pásma respektovat, využít jako prostorový limit plošného rozvoje zástavby I.10 při navrhování rozvojových lokalit (záměrů) neohrozit prostupnost krajiny - ponechat dostatečný průchod volnou krajinou z hlediska ekologické funkčnosti i rekreační využitelnosti



Splněno a respektováno ve všech bodech. Zvláštní pozornost byla věnována sesuvným územím nad lokalitami výstavby a samostatná kapitola popisující dopady na obec a výstavbu.

J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose. J.1. Obec leží v rozvojové oblasti OB4 (Hradec Králové / Pardubice čl.43 PÚR ČR 2008), jedná se o silnou dvojjadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. Ve vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby je třeba zohlednit polohu obce mezi oběma centry této rozvojové oblasti. J.2 S ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury se předpokládá vymezení zastavitelných ploch (blíže specifikovaných v kap. C, E a I), zejména pro bydlení, občanské vybavení, sport, výrobu a dle potřeby ploch přestavby.



Splněno.


17


K.

Odůvodnění

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií.

K.1. Požadavek není v této fázi stanoven. V průběhu zpracování ÚP Vysoká nad Labem zváží projektant v závislosti na míře podrobnosti návrhu územního plánu a velikosti navrhovaných lokalit, zda zástavbu na rozvojových plochách podmínit zpracováním územní studie. Ta prověří změny využití území a bude podmínkou pro rozhodování. K.2 ÚP bude obsahovat lhůtu pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti.



Splněno, územní studie jsou požadovány a jejich seznam je vyčíslen v závěru.

L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodovaní o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. L.1. Nepředpokládá se - požadavek na vymezení těchto ploch a koridoru bude upřesněn po projednání návrhu zadání ÚP Vysoká nad Labem. Pokud bude na základě vydaného ÚP požadováno zpracování regulačního plánu, ÚP bude obsahovat zadání regulačního plánu.



Splněno, není třeba pořizovat.

M. Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast M.1. Územní plán Vysoká nad Labem je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem vyhodnocení budou zejména plochy občanské vybavenosti pro komerční účely většího rozsahu, plochy pro výrobu a skladování, plochy vymezené pro přeložku silnice III/29810 a pro rozšíření silnice III/29810 a vodohospodářské plochy. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska záboru zemědělské půdy, změn v uspořádání krajiny, zvýšení dopravní zátěže, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě a narušení faktoru pohody bydlení. Dále bude zpracováno vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

 N.

Splněno, bylo v průběhu návrhu zpracováno. Požadavky na zpracování konceptu, včetně požadavku na zpracování variant.

N.1. Zpracovávání ÚP Vysoká nad Labem nepředpokládá variantní řešení, proto bude zpracován územní plán bez konceptu.



Splněno, koncept nebyl zpracován.

O. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení, včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení. O.1 Bude dodržen obsah členění ÚP podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., . O.2 ÚP bude zpracován digitálně nad katastrální mapou měřítka 1: 2 880 (1 :2 000) O.3 Pokud bude doplněn požadavek na zpracování konceptu bude koncept pro účely projednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. O.4 Návrh ÚP bude pro účely společného jednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. O.5 Upravený návrh ÚP podle výsledků společného jednání s dotčenými orgány a posouzení návrhu krajským úřadem bude odevzdán pro účely veřejného projednání odevzdán ve dvou vyhotoveních. O.6 Bude-li nutné na základě veřejného projednání návrh územního plánu upravit, bude odevzdán výsledný návrh ÚP ve čtyřech vyhotoveních. Nebude-li vyžadována na základě veřejného projednání úprava návrhu, budou dotištěna další dvě vyhotovení návrhu. Výsledný návrh bude odevzdán spolu s datovým nosičem. O.7 Součástí kompletního tištěného vyhotovení ÚP Vysoká nad Labem bude vždy CD s elektronickou formou ÚP ve formátu *.PDF pro účely umístění na webových stránkách. Čistopis bude navíc obsahovat i souřadnicová orientovaná výkresová data (S-JTSK) ve formátu ESRI-SHP.


18


Odůvodnění

O.8 Textová a grafická část územního plánu (bez odůvodnění) bude obsahovat jen zásady a pokyny bez popisných a zdůvodňujících částí. Nemůže obsahovat části, o kterých nemá zastupitelstvo obce pravomoc rozhodnout (seznam památek, chráněných území, záplavových území, stávající ochranná pásma - patří do odůvodnění) O.9 Výkresy budou obsahovat jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. V textové části ÚP bude uveden údaj o počtu listů textové části ÚP a počtu výkresů ÚP. O.10 Odchylky od vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, při vymezování ploch budou řádně zdůvodněny. ÚP bude obsahovat: Textovou část a) Vymezení zastavěného území. b) Koncepce rozvoje území města, ochrany a rozvoje jeho hodnot. c) Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně. d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování. e) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně. f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. i) Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření. j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9, l) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. m) Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení n) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části. Grafickou část 1. Výkres základního členění území 1:5 000 2. Hlavní výkres, včetně koncepce dopravní infrastruktury 1:5 000 3. Koncepce technické infrastruktury 1:5 000 4. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1:5 000 (v rozsahu území, v němž se vyskytují)




Odůvodnění ÚP bude obsahovat: Textovou část: a) Postup při pořízení územního plánu. b) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů. c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování. d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. f) Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu. g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. i) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. j) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění. Ing.arch.Pavel Kramář

19


Odůvodnění

k) Vyhodnocení připomínek. Části uvedené pod písmeny b) až g), h) v rozsahu vyhodnocení vlivů a i) zpracuje projektant, ostatní části doplní pořizovatel podle výsledků projednání. Grafickou část 1. Koordinační výkres 1:5 000 2. Výkres širších vztahů 1:100 000 3. Výkres předpokládaných záborů ZPF 1:5 000




G. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ G.1. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE ROZVOJE VČETNĚ VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH G.1.1. Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno katastrálním územím obce Vysoká nad Labem o rozloze 1532 ha. Dle administrativního členění náleží Vysoká nad Labem do Královéhradeckého kraje, okresu Hradec Králové. G.1.2. Odůvodnění koncepce rozvoje obce Vysoká nad Labem leží v kulturní krajině polabských nížin na trase z Hradce Králové do Pardubic. Z pohledu současných širších vazeb mají pro obec význam především silnice III/29810 spojující Vysokou nad Labem s Hradcem Králové, která představuje společně s vodním tokem řeky Labe hlavní urbanizační osy území. Poloha obce v rozvojové oblasti OB4 (dle PÚR ČR 2008) a ve spádové oblasti krajského města Hradce Králové vytváří předpoklady pro akceleraci rozvoje území. Demografické předpoklady Vývoj počtu obyvatel je velmi proměnlivý, v případě Vysoké nad Labem již deset let prudce roste. Při pohledu do historie počty obyvatel stoupaly během 2. poloviny 19. století z čísla 600 až k téměř 1000 na přelomu století. Následoval sto let dlouhý, setrvalý pokles až k počtu 590 v roce 2000. Poté se v obci začalo stavět a křivka nárůstu počtu obyvatel šla strmě nahoru. Během devíti let pak došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel, a to nejen díky developerským projektům, ale i zásluhou výstavby nových rodinných domů v původní staré zástavbě. Ze statistik vyplývá, že nová zástavba, tedy developerské projekty se podílejí na přírůstku obyvatelstva cca ze dvou třetin. Zbývající třetina přírůstku je tvořena z větší části zvyšováním počtu obyvatel ve staré zástavbě před rokem 1990 a částečně kladným saldem naturalita-mortalita, tedy rodí se více dětí, než umírá seniorů. V návrhovém období lze očekávat nárůst obyvatel zmírněný– a to především díky ukončení hlavních developerských projektů. Vysoká nad Labem se stává oblíbenou destinací, kam se stěhují lidé ze sousedního krajského města Hradce Králové. Urbanistická struktura, vývoj osídlení Urbanistický vývoj území procházel od doby kamenné do dneška. První písemná zmínka o osídlení je datována v souvislosti se založením Opatovického kláštera kolem roku 1073, kdy byla obec WISOKA spolu s dalšími obcemi darována zdejším řeholníkům k výživě. Název obce je odvozen od její polohy. Pověst praví, že na kopci zvaném Podzámčí byla vybudována tvrz Vysoká, která byla vysoko nad Labem zbudována, později se přidalo i pár usedlostí a vznikla vesnice. V době pozdější daroval jakýsi Lhota z Hradce nedaleký kopec Milíř i s okolními pozemky svým lidem, kteří tu pálili dřevěné uhlí. Uhlíři nazývali svoji obec Lhotou, aby v pozdějších časech byla spojena s blízkými statky nad Labem v obec jedinou. Z toho vyplývá jednoznačný urbanistický původ široké návsi s dnešní podobou v ose od Labe k Milíři. Později byla osa protnuta silnicí z Hradce do Pardubic a do Vídně, kam se cestovalo za vyučením a prací. Statky byly soustředěny u kvalitních polností s vysokou úrodností nivní polohy Labe. Dodnes je zde nejkvalitnější půda. Pozvolný vývoj znamenal postupné rozšiřování obce směrem od takto vzniklé osy do polí a také v menší míře kolmo po ose silnice. Chudší stavení se rozšířila směrem od Milíře k lesu u Huberta. Dodnes je tu patrné zúžení cesty oproti šíři návsi. Poté Ing.arch.Pavel Kramář

20


Odůvodnění

docházelo k budování zvoniček, školy, splavu, vodovodu, silnice apod. škola byla v 80. letech 20. stol zrušena, namístě té dnes je provozována mateřská školka. Díky přísunu obyvatel v posledním desetiletí zejména z Hradce Králové, kteří si zde staví rodinné domy, se opětovně vyvolává potřeba obnovení občanského vybavení. Základní předpoklady koncepce rozvoje území Rozvojové předpoklady Vysoké nad Labem jsou do značné míry určeny její geografickou polohou v rámci Hradecko - pardubické aglomerace a dále polohou ve vztahu k hlavním dopravním osám v území. Právě úzká vazba na regionální metropoli Hradec Králové je jedním ze základních předpokladů budoucího rozvoje Vysoké nad Labem. Řešené území leží v dostatečné blízkosti Hradce Králové na to, aby obyvatelé Vysoké nad Labem mohli využívat rozsáhlou hradeckou občanskou vybavenost a nabídku pracovních příležitostí. Územní plán je koncipován tak, aby umožňoval udržitelný rozvoj území ve všech jeho složkách a současně vytvářel podmínky pro ochranu jeho hodnot a respektoval limity využití území. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících podmínek:  specifika vyplývající z polohy Vysoké nad Labem v Rozvojové oblasti OB4 a z úzké vazby na krajské město – Hradec Králové; velice výhodná poloha ve vztahu k hlavním dopravním osám v území;  transformace hospodářství – optimalizace zemědělské výroby, zvyšování významu terciárního sektoru;  výrazná determinace urbanistického řešení zejména v důsledku přírodních limitů řešeného území (zejména prvky nadregionálního ÚSES a EVL);  rekreační potenciál území a trvalé zvyšování zájmu o rekreaci, turistiku a sport zejména v návaznosti na blízké správní centrum oblasti – Hradec Králové;  kvalitní systémy technické infrastruktury Odůvodnění urbanistické koncepce Návrh územního plánu vychází nejen ze základní urbanistické koncepce založení sídla v ose Milíř-Labe, ale je také ovlivněn developerskou výstavbou na svazích pod lesem. Projektant přistoupil k úkolu stabilizovat území ve svém rozmáchlém rozvoji tak, aby dal do rovnováhy překotnou výstavbu rodinných domů, chybějící občanskou vybavenost, související problémy s dopravním napojením na Hradec králové pro cyklisty a v neposlední řadě i nevyužití potenciálu krajiny, coby rekreačního zázemí obyvatel. Urbanistická koncepce zohledňuje stávající původní zástavbu obce Vysoká nad Labem v jejím historickém založení podél návsi a v přímé návaznosti na toto území navrhuje bydlení venkovské, které je svým charakterem rozvolněnější zástavby ( v plošných regulativech nižší procento zastavěných ploch) bližší této původní zástavbě. Naopak v lokalitách tzv. jižního a západního svahu, kde byla započata výstavba již před zahájením pořizování tohoto územního plánu, se stabilizuje rozmáchlý rozvoj doplněním proluk se zohledněním realizovaných komunikací, inženýrských sítí a vydaných rozhodnutí bez dalšího masívního rozvoje. S ohledem na charakter této již zahájené výstavby a s ohledem na požadavky současných stavebníků jsou plochy bydlení vymezeny jako městské a příměstské. V územním plánu se charakter bydlení venkovského typu vyznačuje vymezením větších pozemků s nižším procentem zastavění. Jedná se tu o venkovskou zástavbu místního charakteru, kde hlavní obytné budovy mají půdorys protáhlého obdélníku s doprovodnými hospodářskými objekty kolmo situovanými a vytvářejícími takto dvorní dispozice se zahradami v zadních částech. Nová výstavba v těchto plochách by měla ctít původní charakter zástavby přinejmenším v půdorysné stopě obdélníkového podélného traktu rodinného domu, pokud to dovolí podmínky přízemního s podkrovím a sedlovou střechou. Tím se zachová co nejvíce historická stopa původní zástavby obce i pro příští generace. Plochy bydlení byly navrženy zejména v prolukách nové developerské výstavby pod lesem na jižním a západním svahu, další významnější návrhová plochy byla umístěna u Huberta na východním okraji sídla. Tato lokalita byla velmi dlouho zkoumána z hlediska zařazení do krajiny versus kapacitního napojení na současnou technickou a dopravní infrastrukturu. Hranice zástavby byla stanovena tak, aby se zachoval významný výhled z Huberta, coby bodu občanského vybavení, do krajiny na Kunětickou horu a předpolí se slepými rameny Labe. Projektant vymezil jasnou hranici, kam lze s výstavbou dojít a kde by měl nastat přechod do volné krajiny. Je to podtrženo i návrhem rezervy pro budoucí rozvoj obce. Vše je podřízeno rozumné míře hustoty výstavby a tím i dopravnímu zatížení stávající páteřní komunikace středem obce. Plochy občanského vybavení jsou situovány tak, aby podpořily historickou osu a centrum obce. Další občanská vybavenost je rovnoměrně rozložena po obci Ing.arch.Pavel Kramář

21


Odůvodnění

tak, že vychází z vydaných územních rozhodnutí-rozhledna Milíř a sportovní hala ve sportovním areálu. Plochy veřejných prostranství jsou definovány jako hlavní komunikační prostory pro veřejnost s cílem soustředit v nejen dopravní obsluhu území, ale zároveň veřejnou zeleň s parčíky a lavičkami, pomníky a dětskými hřišti. V těchto plochách nebude možný výstavba nadzemních staveb a prostor bude působit otevřeným a vzdušným dojmem. Záměrně jsou zde i zahrnuty veškeré obslužné místní komunikace mezi rodinnými domy, aby byla snaha vytvořit humánní prostor a ne pouhý dopravní koridor bez zeleně a odpočinkových ploch. Plochy podnikatelských aktivit - plochy výrobní zemědělské a skladové byly stabilizovány a navrženy dle vydaných rozhodnutí. Jasně byla stanoven jejich budoucí rozvojový směr zejména pro zemědělský areál. tento by neměl být zastavěn jinými plochami, zejména dopravními silničními tak, aby nenarušil přímý kontakt areálu k polnostem. Plochy zeleně s funkcí izolační byly navrženy v kolizních místech rozdílných využití. Jedná se o odclonění provozu zemědělského areálu od bydlení a odclonění čistého bydlení od dopravní plochy silnice III. třídy. Pro zvýšení retenční schopnosti krajiny byla vyčleněna návrhová plocha vodní nádrže pod Hubertem v místě zvýšené akumulace povrchových vod přirozeně stékající z lesů. V neposlední řadě se územní plán zabýval stanovením ochrany přírody. Vymezil prvky ÚSES nadregionální, regionální a lokální s interakčními prvky tak, aby přirozená ochrana přírody byla v souladu s potřebami obyvatel. Navržená dopravní a technická infrastruktura zvyšuje úroveň a kvalitu bydlení v celém území. Zejména je dbáno na vyšší komfort a bezpečnost při každodenním pohybu obyvatel za prací do Hradce Králové návrhem rozšíření silnice III/29810 a umístění cyklostezky. Současně byla převzata cyklostezka mechu a perníku podél řeky Labe jako spojnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Turistická atraktivita území je povýšena návrhem turistické naučné stezky podél lesního svahu nad obcí od navrhované rozhledny Milíř. G.1.3. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území V návrhu územního plánu bylo vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území byly vytvořeny podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Byla soustředěna pozornost na zastavění proluk zejména v developerském bydlení pod lesem, vymezeny byly plochy přestavbové v zastavěném území a v menší míře navrženy plochy nové přimykající se k zastavěnému území obce. Navrhované plochy zastavitelné jsou z 85 % převzaty z urbanistické studie, podle které probíhá výstavba v obci. Na těchto pozemcích v prolukách jsou zrealizovány přípojky a přístupové komunikace, na mnohé je postupně vydáváno stavební povolení. Zbývajících 15 % ploch bylo navrženo v souladu s rozumnou formou zastavění území, kde se respektuje krajinný ráz, urbanistická struktura sídla a možné dopravní a technické napojení na inženýrské sítě. Rozsah rozvojových lokalit odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2020: Počet obyvatel v roce 2000 byl 600. Počet obyvatel v roce 2010 narůstá k 1300. Průměrný celkový roční přírůstek tedy činí 70 obyvatel, budeme-li počítat s nezměněným trendem. Předpoklad počtu obyvatel k roku 2020 bude asi 2000. Přírůstek může tedy činit okolo 700 obyvatel. Navrhované plochy bydlení představují 28 ha, což odpovídá průměru 280 RD x 3 obyvatelé na 1 RD s celkovým počtem 840 obyvatel. Výsledkem je 20% rezerva pro nepředpokládaný demografický vývoj. G.2. PLOCHY JINÉHO VYUŽITÍ NEŽ STANOVUJE § 4 - 19, VYHL. Č. 501/2006 SB. Vzhledem ke skutečnosti, že některé současné i navrhované způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. ani při jejich podrobném členění zařadit a zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vzniká potřeba stanovit plochy s jiným způsobem využití než stanoví § 4 až 19 vyhl. č. 501/2006 Sb. Tyto plochy spoluvytvářejí systém sídelní zeleně a jsou vymezeny za účelem stanovení podrobných podmínek pro jejich využití. Jedná se o následující plochu s rozdílným způsobem využití: Zeleň – ochranná a izolační (ZO) – vymezená za účelem funkční a prostorové separace v oblastech kolidujících ploch s rozdílným způsobem využití. Ing.arch.Pavel Kramář

22


Odůvodnění

G.3. OCHRANA KULTURNÍCH, HOSPODÁŘSKÝCH A PŘÍRODNÍCH HODNOT G.3.1. Ochrana kulturních památek V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek je zapsán Pomník obětem II. světové války pod rejstříkovým číslem 26055/6-4923. V katastru obce se dále nacházejí pomníky a křížky, které budou respektovány a chráněny. Územní plán nenavrhuje žádný nový objekt na zapsání do seznamu NKP. Vzhledem k prokázanému výskytu archeologických nalezišť v celém řešeném území, se jedná o kulturně historické hodnotě řešeného území s archeologickými nálezy, které jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodních úmluv a je rovněž chráněno zák.č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, neboť tento fakt do značné míry limituje využití daného území. Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci, tuto skutečnost zohlednili již ve fázi záměru a nejpozději však ve fázi přípravy projektu, oznámili záměr zemních prací Archeologickému ústavu a umožnili jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. G.3.2. Ložiska nerostných surovin V řešeném území se nenachází ložisko nerostných surovin ani chráněné ložiskové území, nachází se zde pouze nevelké nevýhradní ložisko štěrkopísku - č. 5251600. Původní písník byl již vytěžen a plocha po skládce rekultivována. G.3.3. Poddolovaná a sesuvná území V katastru se nenachází poddolovaná území. O problematice sesuvů pojednává kapitola Hydrogeologické posouzení, neboť se v řešeném území nacházejí evidovaná sesuvná území, na kterých byla povolena developerská výstavba rodinných domů. G.3.4. Ochrana přírody a krajiny Z hlediska zák. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se v řešeném území nachází následující lokalita: Evropsky významná lokalita – CZ0524049 – Orlice a Labe Navrhovaná kategorie ochrany: PP přírodní památka Územním plánem je respektována jako součást nedregionálního biokoridoru K73. Registrovaný významný krajinný prvek - č. 03044 - Polabiny Územní plán respektuje VKP při jeho zařazení do regionálního biocentra RBC 969 Hrozná. Jedná se především o vodní toky a plochy a údolní nivy, částečně lesy. V území nejsou evidovány památné stromy. G.3.5. Územní systém ekologické stability Územní plán vymezuje prvky ÚSES nadregionálního, regionálního a lokálního významu - plochy biocenter a trasy biokoridorů, které budou respektovány. Bude respektován ochranný režim pro ÚSES stanovený územním plánem. Územním plánem jsou dále vymezeny interakční prvky v podobě liniových prvků v území (polní cesty, drobné vodoteče, meze apod.) jako prvky doplňující systém ekologické stability krajiny. Pro prvky ÚSES byly vymezeny Plochy přírodní - NP , interakční prvky nemají vymezeny vlastní plochy, jsou součástmi jiných ploch, jejich navrhované úseky jsou vyjádřeny grafickou značkou. Řešeným územím prochází severojižním směrem nadregionální biokoridor K73 V podél toku řeky Labe a K73 B lesem ve východní části katastru. Nad severní části katastrálního území prochází regionální biokoridor R1280 podél vodního toku Biřičky ( nedotýká se katastru obce), v jihozápadní části u toku Labe je regionální biocentrum 969 Hrozná a v jihovýchodní části lesa sousedního katastru je regionální biocentrum Borek ( nedotýká se katastru obce). Systém ekologické stability byl navržen z místního systému lokálních biocenter a biokoridoru doplněných interakčními prvky zejména podél komunikací a účelových cest.


23


Odůvodnění

PRVKY NADREGIONÁLNÍ pořadové číslo: NRBK K73 V nadregionální biokoridor „BOHDANEČ-VYSOKÉ CHVOJNO“ popis stávajícího stavu: Vodoteč řeky Labe, procházející od severu k jihu po západní hranici katastru. biotop - vodní a nivní společenstvo, s břehovými porosty, topol osika, vrby, keřové (bez černý) a bylinné patro s převahou kopřivy, ostřice. stupeň ekologické stability: 4 (plochy ekologicky velmi stabilní) návrh opatření: udržovat břehové porosty v přirozené skladbě, dub, jasan, olše

pořadové číslo: NRBK K73 B nadregionální biokoridor „BOHDANEČ-VYSOKÉ CHVOJNO“ popis stávajícího stavu: Lesní porost, procházející od severu k jihu po východní hranici katastru. biotop - lesní společenstvo stupeň ekologické stability: 4 (plochy ekologicky velmi stabilní) návrh opatření: udržovat porosty v přirozené skladbě s omezením smrku

PRVKY REGIONÁLNÍ pořadové číslo: RBC 969 regionální biocentrum „HROZNÁ“ popis stávajícího stavu: Stará labská tůň, v severní části bez vody s lužním společenstvem. Břehové porosty jsou hodnotné, tvořené převážně vrbami a jasany. Rameno leží mezi polem a loukou, hodnotná je jeho vnitřní část ohraničená korytem Labe a korytem ramene. Součástí RBC je chráněný VKP č. 03044 přírodní výtvor " Polabiny ", zaujímá parcely č. 1391/12, 1391/14. RBC je na trase NRBK K73 V v jižní části katastru obce Vysoká n.L. a zasahuje na sousední katastr obce Opatovice n.L. biotop - vodní a mokřadní stupeň ekologické stability: 4 (plochy ekologicky velmi stabilní) návrh opatření: V RBC se doporučuje údržba území v přirozeném stavu s výsadbou původních druhů, dub, javor, jasan a olše. Podporovat keřové patro a vertikální zápoj. PRVKY LOKÁLNÍ pořadové číslo: LBK 1 lokální biokoridor „HLAVNÍK“ popis stávajícího stavu: Suchý vodní příkop s chudým porostem dřevin a keřů ( jasan, slivoň, trnka, růže šípková ). LKB 1 spojuje RBC 969 HROZNÁ a RBC 1759 BOREK jižně od obce Vysoká n.L. biotop - dřevinná skladba, bylinné patro: Biotop vodní a mokřadní. stupeň ekologické stability: 3 (plochy ekologicky středně stabilní) návrh opatření: V LBK se doporučuje doplnit dřevinami původní skladby (dub, javor, jasan a olše. Podporovat keřové patro a vertikální zápoj.


24


Odůvodnění

pořadové číslo: LBC 1 lokální biocentrum „POD ČISTÍRNOU“ popis stávajícího stavu: LBC tvoří malý lesík s lučním porostem při silnici z Hradce Králové do Vysoké n.L. Porosty různorodé, skupinovitě smíšené dubina s břízou, olší, střemchou a vrbinou. biotop - dřevinná skladba, bylinné patro: Dub, olše, osika, vrba, topol, bříza, bohaté keřové a bylinné patro odpovídající biotopu dubohabřin. stupeň ekologické stability: 4 (plochy ekologicky velmi stabilní) návrh opatření: Lokalita se skladbou blízká pův. porostu. Chránit porost, zajistit zásobování koryta Biřičky vodou, nepřipustit odpad z ČOV.

pořadové číslo: LBC 2 lokální biocentrum „PETROFOVY RYBNÍČKY“ popis stávajícího stavu: Zamokřené porosty na ostrůvcích slepých ramen Labe, občas zaplavované území. biotop - vodní a mokřadní stupeň ekologické stability: 4 (plochy ekologicky velmi stabilní) návrh opatření: Lokalita se skladbou blízká původnímu porostu. Chránit mokřady s porosty olší, topolů, jív a lípy, zajistit zásobování vodou.

pořadové číslo: LBC 3 lokální biocentrum „U MOSTU“ popis stávajícího stavu: LBC tvoří terénní stupeň s lesíkem v horní partii a zamokřenou loukou ve spodní části. LBC je umístěno vedle NRBK 73 severně od jezu na Labi. biotop - lesní, jednotlivé smíšení mladších dřevin ( cca 40 let ) v zastoupení smrk 20%, olše 60% jasan 20%, dub, vrba, lopol černý, keřové a bylinné patro odpovídá biotopu dubohabřin. Stávající dřevinná skladba z části neodpovídá přirozené skladbě daného biotopu. stupeň ekologické stability: 3 (plochy ekologicky středně stabilní) návrh opatření: Výchovou redukovat smrk. LBC rozšířit na Z do výměry 3 ha jako lesní LBC - zalesnit dubem, jasanem a lípou. Udržovat vertikální zápoj s podporou keřového patra.

pořadové číslo: LBC 4 lokální biocentrum „VELKÁ STRANA“ popis stávajícího stavu: Základ LBC tvoří myslivecký remíz založený u vodoteče LBK 1 HLAVNÍK na rozlehlé rovině mezi polnostmi v jižní části katastru obce Vysoká n.L. biotop - dřevinná skladba, bylinné patro: Biotop lesní a vodní, jednotlivé smíšení mladších dřevin ( 25 až 30 let ) v zastoupení: smrk 40%, borovice 25%, dub 20%, modřín 10%, vrba 5%, bříze, jírovec, keřové a bylinné patro odpovídá biotopu dubohabřin. Stávající dřevinná skladba z části neodpovídá přirozené skladbě daného biotopu. stupeň ekologické stability: 3 (plochy ekologicky středně stabilní) návrh opatření: Výchovou redukovat smrk a modřín. LBC rozšířit na S a Z do výměry 3 ha jako lesní biocentrum. Doporučuje se zalesnění dubem s habrem a u vodoteče jasanem s olší. Udržovat by se měl vertikální zápoj s podporou keřového patra.


25


Odůvodnění

pořadové číslo: LBC 5 lokální biocentrum „STARÁ PASEKA“ popis stávajícího stavu: LBC tvoří úžlabina v lesním porostu s různorodou dřevinnou skladbou, flórou a faunou. Je napojena na trasu nadregionálního biokoridoru K73 B. biotop - dřevinná skladba, bylinné patro: Smrk, borovice, dub, habr, modřín, vejmutovka, bříza a bohaté keřové a bylinné patro. stupeň ekologické stability: 5 (4) (plochy ekologicky nejstabilnější) návrh opatření: dubovou část ponechat přirozenému vývoji bez hospodářských zásahů, smrkovou část při obnově změnit druhovou skladbu na buk s habrem a olší, redukovat vejmutovku. Interakční prvky /IP/ (ekostabilizační prvek převážně liniového charakteru, plnící funkci doplňující v rozčlenění krajiny, ochranné a protierozní) Podél stávajících silnic III. třídy a účelových komunikací je třeba doplnit a obnovit stromořadí (dub, javor, lípa, jeřáb a ovocné stromy - pláňata). Podél stávajících vodotečí-melioračních svodnic a potoků je třeba doplnit a obnovit stromořadí po obou březích toku tak, aby nedocházelo k jeho vysýchání (olše, habr, vrba). Vzhledem k tomu, že se jedná o antropogenní (intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinu) je osázení těchto IP nutné. Tyto IP plní funkci ochrannou, protierozní i estetickou. Výrazný krajinářský interakční prvek je navržen na severním okraji developerské zástavby. Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Pro plochy biokoridorů v řešeném území obecně platí následující: - podpora přirozené obnovy lesa na lesních plochách - podpora vertikálního členění - výběrný a (skupinovitě) clonný způsob hospodaření s přirozenou skladbou dřevin na nelesních půdách - podpora břehových výsadeb podél vodních toků a účelových komunikací - zalučnění zorněných ploch - úprava hospodaření, resp. podpora podmínek pro zakládání květnatých luk - podpora revitalizačních prvků na vodních tocích (meandry, tůně, poldry, atd.) Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením Smíšených ploch nezastavěného území – NSzp zejména na vodou ovlivněných plochách (záplavové území Labe s přítoky, podlesní polohy polností a luk), kde je mimo zemědělské produkce podpořena funkce ekologicko stabilizační. G.4. CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, POŽÁRNÍ OCHRANA A DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY Civilní ochrana Vyhláška 380/2002 Sb., v platném znění, vycházející ze zákona č. 239/2000 Sb., v platném znění, o integrovaném záchranném systému, stanoví pravidla k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Zóny havarijního plánování Řešené území nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nevyskytují žádné plochy, objekty a zařízení s rizikem vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, jejichž seznam je veden obcí s rozšířenou působností. Vlastní organizace a technické řešení není úkolem územního plánu.


26


Odůvodnění

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: obyvatelé postižení mimořádnou událostí budou ubytováni v určených objektech na území obce Vysoká nad Labem i mimo něj dle zpracovaného Havarijního plánu Královéhradeckého kraje. Jedná se o objekty občanské vybavenosti - penziony, mateřské školy apod. Vlastní organizace a technické řešení není úkolem územního plánu. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Vysoká nad Labem se nenachází žádný sklad, bývalá hasičská zbrojnice byla přebudována na hospodu. V rámci navrhované občanské vybavenosti se počítá s možným vybudováním skladu pro účely civilní ochrany. V případě nutnosti budou určena místa pro jejich skladování a výdej (objekty a plochy občanské vybavenosti veřejného charakteru). Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nenacházejí). V případě havárie bude vyvezení a uskladnění nebezpečných látek řízeno Obecním úřadem Vysoká nad Labem. Územním plánem nejsou nové plochy navrhovány. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracech budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události v koordinaci s Obecním úřadem Vysoká nad Labem. Pro dekontaminaci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpadem a přívodem vody (např. ve výrobním zemědělském areálu). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVKÚK), kde v době výpadku dodávky pitné vody bude zásobování zajišťováno dopravou pitné vody pomocí cisteren, případně vodou balenou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. Obrana státu Řešeným územím prochází zájmová území AČR dle zákona č. 183/2006 Sb., § 175. V řešeném území se nachází ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku a dále komunikační vedení včetně ochranného pásma. Veškerá územní a stavební činnost v řešeném území bude předem projednána s VUSS Pardubice. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací vč. ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví ČR MO. Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411. Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Radonový index geologického podloží Dle mapy radonového indexu geologického podloží se řešené území nachází v nízké a střední kategorii Ochrana před povodněmi Dle zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je limitem využití území stanovené záplavové území. U vodních toků v řešeném území je stanoveno záplavové území pro řeku Labe včetně aktivních zón. U Labe je stanoveno navíc rozlivové pásmo z protržení hráze Rozkoš.


27


Odůvodnění

G.5. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

G.5.1. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Plochy občanského vybavení specifikované v § 2, odst. 1, písm. k, Stavebního zákona a vyhláškou č. 501/2006 (§ 6, odst. 2) jsou v návrhu územního plánu Vysoká nad Labem členěny podrobněji na následující oblasti: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby,kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2, odst. 1, písm. k, Zákona č. 183/2006 Sb.). Stabilizované plochy jsou soustředěny v centru obce s vybavením obecního úřadu, mateřské školky, dětského hřiště, pošty. Navrženy jsou nové plochy v centru obce a plocha rozhledny Milíř, na kterou je vydáno stavební povolení. Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. Stabilizované plochy jsou soustředěny v centru obce s vybavením prodejny potravin, dvou restaurací a penzionu. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – plochy pro tělovýchovu a sport. Stabilizovaná plocha je soustředěna v nově vybudovaném areálu na západní straně obce v nivě Labe. Nachází se zde fotbalové hřiště, tenisové kurty a objekty zázemí. Navržena je dostavba sportovní haly, na kterou je vydáno stavební povolení. Kapacita sportovišť je pro tyto druhy sportu dostatečná. Občanské vybavení – hřbitovy (OH) – plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť. Hřbitov s opravenou kapličkou je situován naproti vjezdu do zemědělského areálu. Obecná koncepce v oblasti uspořádání ploch občanského vybavení vychází ze současného optimálního rozložení jejích jednotlivých složek v území a předpokládá koncentraci převahy rozvojových lokalit do ploch navazujících na stávající provozovaná zařízení, případně do míst s vazbou na plochy dopravní infrastruktury a veřejná prostranství. Rozvoj občanské vybavenosti je umožněn také v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch bydlení) v souladu s jejich přípustným využitím. G.5.2. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Širší vztahy Obec Vysoká nad Labem leží na levém břehu Labe, jižně od Hradce Králové, na silnici III/29810 Sezemice - Hradec Králové. Se silnicí I/37 na pravém břehu Labe spojuje obec silnice III/29813 Opatovice nad Labem - Vysoká nad Labem. Nejbližší železniční stanicí jsou Opatovice nad Labem, na trati č. 031 Pardubice Jaroměř. Autobusové spojení je do Pardubic a do Hradce Králové městskou dopravou (linka č. 18 a 20). Severně od Bukoviny nad Labem bude procházet rychlostní komunikace R35. Silnice III/29810 dle posledního vyjádření Řiditelství silnic a dálnic ČR nebude napojena na rychlostní čtyřpruhovou silnici mimoúrovňovou křižovatkou, dojde pouze k mimoúrovňovému vykřížení ve vzdálenosti 3,2 km od křižovatky stávajících silnic III.tř. před Vysokou nad Labem. Rychlostní silnice R 35 bude mít mimoúrovňovou křižovatkou Opatovice s vazbu na čtyřpruhovou silnici I/37 Hradec Králové, další mimoúrovňová křižovatka je plánována u obce Časy s vazbou na silnici I/36 ve směru Pardubice – Holice. Základní komunikační síť Stávající základní síť tvoří silnice III/29810, která prochází od Hradce Králové směrem na Bukovinu nad Labem a Dříteč, kde odbočuje silnice III/2985 do Pardubic. Ze silnice III/29810 odbočuje ve Vysoké místní komunikace, která prochází zástavbou v km 1,8 a končí a pokračuje dále jako lesní cesta směrem na Hrachoviště. Na severním okraji stávající zástavby odbočuje ze silnice III/29810 silnice III/29813 do Opatovic Ing.arch.Pavel Kramář

28


Odůvodnění

nad Labem s ocelovým mostem přes Labe, který má omezenou únosnost. Nejdůležitější je silnice III/29810 s vazbou na Hradec Králové a Pardubice a silnice III/29813 s vazbou Hradec Králové - sil.37 a R 35. Místní komunikace je především v úseku od křižovatky po autobusové obratiště hlavní ulicí stávající zástavby obce, s chodníky a veřejnou zelení. Silnice III/29810 Význam silnice III/29810 neustále stoupá a to nejen z důvodu rozšiřující se obytné zástavby v obci Vysoká nad Labem, ale i z důvodu kratšího a rychlejšího propojení Moravského předměstí se silnicí I/37 ve směru na Pardubice. Význam této komunikace se dále zvýšil dokončením části Opatovické estakády, s umožněním přímějšího napojení této části Hradce Králové na dálnici D 11. V původním návrhu projektových prací na pokračování rychlostní komunikace R 35 ve směru Opatovická estakáda – Časy bylo uvažováno s výstavbou MÚK Bukovina. Tato skutečnost by pak význam silnice III/29810 ještě zvýšila a z této komunikace by se stal další „přivaděč“ do Hradce Králové. Dle posledních informací ŘSD byla tato křižovatka z projektové dokumentace R35 vypuštěna a naopak se prověřuje možnost přímého napojení silnice III/29813 na obchvat silnice I/37 Opatovice i ve směru na Pardubice. V každém případě význam komunikace a to zejména v úseku Třebeš – křižovatka se silnicí III/29813 před obcí Vysoká nad Labem stoupá. Na této komunikaci je zároveň vysoký podíl cyklistů ve směru Hradec Králové – Vysoká nad Labem. Tato komunikace zároveň slouží jako „rekreační komunikace“ ve směru na Kunětickou horu a dále na Železné hory. Případná výstavba Labské cyklostezky podél Labe tento význam nějak nesníží. V roce 2011 má být dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí na silnici v úseku Hradec Králové (Třebeš) – Vysoká nad Labem, v které bude určena konečná kategorie komunikace v tomto úseku. V této dokumentaci bude řešena i část komunikace III/29813 po most přes Labe. Stávající silnice má proměnou šíři vozovky od 5,2 do 5,9 m, bez nezpevněných krajnic a se strmými svahy hlubokých silničních příkopů. Dále má nevyhovující výškové zakružovací oblouky a malé směrové oblouky především na průjezdu obcí. Na území Hradce Králové je navržena její přestavba v kategorii S 9,5 s návrhovou rychlostí 60 km/hod. Skladebné prvky mají šířky: jízdní pruh 3,5 m, vodící proužek 0,25 m, zpevněná krajnice 0,5 m, nezpevněná krajnice 0,5 m. Volná šířka mezi směrovými sloupky 9,5 m. Údaje jsou převzaty z DUR rozšíření silnice v úseku Duran - směr Vysoká nad Labem, ATELIER KLAZAR s.r.o., VII. 2007, objednatel Mm Hradec Králové . V souvislosti s neujasněnou výstavbou rychlostní silnice R35 a s rozvojem obce Vysoká nad Labem až na 2000 obyvatel je navržena přestavba silnice ve stávající trase a rezervní plochy její přeložky kolem stávající zástavby obce. Přeložka silnice má délku 1,9 km, kategorii S 9,5 a návrhovou rychlost 80 km/hod. Silnice III/29813 Tato silnice bude rozšířena ze stávající šířky 5 m na šířku 7,5m od křižovatky se sil. III/29810 po most . Intenzity dopravy Tyto údaje jsou převzaty z studie proveditelnosti „Silnice III/2981 Třebeš – hranice kraje“ zpracované f. STRADA HK spol. s r.o.,III v březnu 2010. Pro zjištění dopravních výhledových intenzit byly použity tyto podklady:  Silnice III/29810 – Úsek Duran – směr Vysoká nad Labem, Hradec Králové – I.etapa (ATK s.r.o. rok 2007)  Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005  Expertní posouzení zatížení dopravy na město Hradec Králové v souvislosti s vypuštěním MÚK Bukovina ze stavby R 35 ( CityPlan spol. s r.o. 2/2010) V případě první výše jmenované akce bylo provedeno dvouhodinové dopravní sčítání a přepočtením na celoroční průměr byla vyčíslena hodnota intenzity na cca 2 800 vozidel/hod. Pro zjištění výhledových intenzit dopravy byla dopravní situace modelována pro různá zatížení a uspořádání okolní silniční sítě zvláště v rámci územního plánu Hradce Králové a souběžně zpracovávaných dopravně inženýrských podkladech. Přestože se jednotlivé výsledky dílče lišily, nepřestoupila hodnota v předmětném úseku cca 6.000 voz/24 hod průměrného dne. Na základě celostátního sčítání na silnicích I. a II. tříd a na zatížených silnicích III. tříd nebylo v úseku Třeběš – Vysoká nad Labem – Bukovina nad Labem prováděno sčítání. I z tohoto důvodu lze předpokládat


29


Odůvodnění

nižší zatížení této komunikace. Na silnici III/ 29810 bylo provedeno sčítání na sčítacím stanovišti č. 5-6522 v prostoru u Fakultní nemocnice. Výsledky sčítání na tomto stanovišti jsou uvedeny v následující tabulce. rok T O M S TNV 2000 837 9814 112 10 763 274 2005 1415 9041 85 10541 384 Z těchto výsledků je patrné, že v letech 2000 – 2005 došlo k nárůstu nákladní automobilové dopravy, naopak k mírnému poklesu osobní dopravy. Výsledky z tohoto sčítacího místa jsou však pro úsek komunikace III/29810 v prostoru Třebeš – Vysoká nad Labem zkreslené z důvodů, že právě v prostoru Třebše dochází k rozmělnění dopravy a v úseku odbočky na Roudničku po Vysokou nad Labem pokračuje ji menší procento této dopravy. V letošním roce (2010) probíhá další sčítání na silniční síti. V sledovaném úseku má být stanoveno nové sčítací místo. Bohužel v době sčítání dopravy má být uzavřen most na silnici III/29813 přes Labe, takže tyto hodnoty budou částečně zkresleny. Nejvýznamnější studií pro posouzení dopravních intenzit v tomto úseku je „ Expertní posouzení zatížení dopravy na město Hradec Králové v souvislosti s vypuštěním MÚK Bukovina ze stavby R 35“, vypracované CityPlanem v únoru roku 2010. Objednavatelem této studie je Statutární město Hradec Králové. Předmětem studie je prognóza intenzit a zhodnocení přínosu MÚK Bukovina ve vazbě na obsluhu Hradce Králové. Dopravní prognóza zahrnuje předpokládaný rozvoj města dle již vytvořeného a kalibrovaného dopravního modelu na programech PTV (VISUM). V rámci studie jsou zohledněny investiční akce, které budou mít vliv na intenzity dopravy na celoměstské síti. Prognóza je provedena pro dvě varianty rozvoje sítě k roku 2015 a pro čtyři varianty rozvoje sítě k roku 2020. Dopravně územní prognóza vychází z rozložení zdrojů a cílů dopravy. Ve spádové oblasti silnice III/29810 leží městské části Třebeš, Roudnička a část Nového Hradce Králové. V Třebši a Roudničce žije cca 13,5 tisíce obyvatel, pokud započteme čtvrtinu Nového Hradce Králové, jedná se o spádové území s 19 tisíci obyvateli, což je necelých 20 % obyvatel Hradce Králové. Posouzení vlivu MÚK Bukovina na město Hradec Králové vychází z rozvojových záměrů zahrnutých do výše uvedeného dokumentu. Tato studie počítá s dvěma prognostickými stavy, a to rokem 2015 a 2020. Prognóza k roku 2015 počítá především se zprovozněním dálnice D11 do Hradce Králové, a to ve variantě po MÚK Zelená (Stěžerská). Dopravně územní prognóza pro rok 2020 je vytvořena ve stejném dopravním modelu jako prognóza k roku 2015. Pro jednotlivé roky byly zohledněny investiční akce na území města, které mají vliv na intenzity dopravy celoměstské sítě. Prognóza intenzit dopravy na území Hradce Králové a v nejbližším okolí je kromě rozvoje území závislá na množství zprovozněných komunikací, a to nejen na území města, ale i na páteřních komunikacích v regionu.Z extravilánových komunikací je nejvýznamnější stavbou dostavba dálnice D 11 a dostavba rychlostní silnice R35 ve směru na Vysoké Mýto. Pro rok 2015 byly porovnány dvě varianty zprovozněné komunikační sítě, pro rok 2020 čtyři varianty. Základně byly testovány kombinace zprovozněné MÚK Bukovina a Jižní spojky., v roce 2015 se s Jižní spojkou nepočítá. ZHODNOCENÍ VARIANT V následujících tabulkách jsou uvedeny intenzity na vybraných komunikacích v jednotlivých variantách (tabulka 1) a směrování vozidel z profilu silnice III/29810 mezi MÚK bukovina a Vysokou nad Labem (tabulka 2). Tabulka 1 – intenzity na vybraných komunikacích v hodnocených variantách silnice

2015-A

2015-C

2020-A

2020-B

2020-C

2020-D

III/29810 Bukovina - Vysoká

9 970

820

7 280

6 700

580

560

III/29813 Opatovice - Vysoká

2 820

6 520

2 300

170

5 010

940

I/37

Březhrad

28 300

31 620

27 270

29 100

29 580

32 460

R35

Sedlice - Opatovice Opatovice Bukovina

44 070

43 570

51 090

45 920

50 690

46 050

43 710

28 930

44 840

40 670

41 910

39 360

Bukovina - Rokytno Býšť-Hradec Králové

41 240

38 930

43 930

41 590

41 910

39 360

6 600

8 200

5 440

7 630

6 630

8 840

R35 R35 I/35

úsek


30


Odůvodnění

Tabulka 2 – směrování vozidel z profilu silnice III/29810 mezi MÚK Bukovina a Vysoká R35 suma varianta R35 - Časy Sedlice I/37-Pce III/29810 vozidel/24 2015-A 3 720 3 893 1 330 9 969 hod 2020-A

3 134

2 220

1 084

7 276

2020-B

3 746

1 319

908

6 697

procentuální

2015-A

37%

39%

13%

90%

podíl

2020-A

43%

31%

15%

88%

2020-B

56%

20%

14%

89%

Intenzity na silnici III/29810 při realizaci MÚK Bukovina dosahují hodnot 6,7 – 10 tis. Vozidel /24 hod podle posuzované varianty. Nejvyšší zátěže jsou předpokládány ve výhledu k roku 2015 a to cca 10 tis. vozidel/24 hod. V této variantě jsou zprovozněny pouze stavby D11 do MÚK Zelená a R35 v úseku Opatovice – Časy.Ve výhledu k roku 2020 jsou ve variantě A intenzity na úrovni 7,3 tis. vozidel/24 h. V této variantě jsou oproti dnešnímu stavu zprovozněny stavby D11 do MÚK Plotiště včetně MÚK Zelená a R 35 Opatovice – Časy. Ve variantě B roku 2020 je předpoklad intenzit na úrovni 6,7 tis. vozidel/24 h. V této variantě jsou oproti variantě A zprovozněny stavby Jižní spojka v celém úseku až po Třebeš a Nová Pražská. Nejvíce vztahů se odehrává po R35 směr Časy, dále R35 směr Sedlice ( a dále D11 směr Praha), méně vztahů na MÚK Opatovice a po I/37 směr Pardubice. Ve variantách C a D, ve kterých není uvažováno s MÚK Bukovina, dosahují intenzity na silnici III/29810 v úseku mezi obcemi Bukovina a Vysoká hodnot v rozmezí 560 – 820 vozidel/24 h. Z tabulky 1 vyplývá, že ve variantách C a D , ve kterých není uvažováno s MÚK Bukovina, jsou vyšší intenzity na paralelní silnici I/37, na silnici III/29813 (Opatovice – Vysoká nad Labem) a na I/35 mezi BýštÍ a Hradcem Králové než ve variantě A. Porovnání variant A a C platí pro posuzované horizonty 2015 a 2020. ZÁVĚR Z výše uvedených prognóz vyplývá, že při nerealizování MÚK Bukovina bude intenzity mezi Bukovinou, Vysokou nad Labem a Třebší v jednotlivých úsecích dle tabulky 3. Ve variantě D pro rok 2020 je zohledněno zprovoznění Jižní tangenty. Tabulka 3 – dopravní intenzity v jednotlivých úsecích III/29810 varianta

vozidla

2015 C

Bukovina - Vysoká

Vysoká - křiž.III/29813

křiž III/29813 - Třebeš

S

820

2850

8720

N1

90

500

1390

N2

20

130

130

S

580

2400

6870

N1

40

230

610

N2

20

140

140

S

560

2380

2960

N1

40

230

280

N2

20

140

140

2020 C

2020 D

úsek

Kde S - všechna vozidla za 24/h., N1 - lehká nákladní vozidla do 3,5t N2 – ostatní nákladní vozidla nad 3,5 t. Z hlediska hospodářského a dopravního významu silnice musí být dle ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“ dosaženo dle potřebné kvality pohybu dopravního proudu vyjádřené požadovanou úrovní kvality Ing.arch.Pavel Kramář

31


Odůvodnění

dopravy, odpovídající konkrétnímu zařazení příslušné komunikace v silniční síti. Pro silnice III.tříd je požadovaná úroveň kvality stanovena stupněm E. Dle orientačního stanovení úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie silnic pro silnici III. třídy v kategorii S 7,5 je rozpětí úrovňových intenzit stanoveno v rozmezí 8 – 13 tisíc vozidel/24 h. Místní komunikace Místní komunikace z minulého století jsou povětšině jednopruhové obousměrné bez chodníků. Dvě nová sídliště rodinných domů v lokalitě Jižní svah mají novou síť obslužných komunikací, ale jejich napojení na základní silniční komunikaci není bez závad. Dopravní vybavenost Pro autobusovou dopravu regionální a městskou slouží zastávky hostinec, škola a obratiště. Dojde-li k výstavbě lokality Hubert, bude vhodné posunout obratiště MHD na konec silnice. Cyklistické a turistické trasy Na severní a východní straně obce se nachází rozsáhlý komplex Novohradeckých lesů s hustou sítí lesních cest. To umožňuje využití pro pěší turistiku, cykloturistiku a běžecké lyžování. Nejvýznamnější je cyklistická mezinárodní Labská cesta č. 24, která je v současné době vedena po silnici III/29810. Vedení po nevyhovující silnici s narůstající automobilovou dopravou vyžaduje její vyčlenění do samostatné cyklostezky. Byly zakresleny turistické značené cesty s pásovým značením KČT č. 24 a cyklotrasy doporučené dle mapy Schocart z roku 2001 (Královéhradecko 1:75 000). V obci a v jejím okolí jsou navrženy místní lokální společné stezky pro cyklisty a pěší. Pro obec je nejdůležitější společná cyklistická a pěší stezka vedená za příkopem silnice III/29810 od Hradce Králové po levé straně až k nové místní komunikaci v obci. Dále budou cyklisté používat vozovky místních komunikací. Šířka stezky je shodná s plánovanou stezkou na území Hradce Králové a je 3 m. Měla by mít veřejné osvětlení. V současné době je zpracována DUR cyklostezky mechu a kapradí na Labskou cestu mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Trasa je vedená po levém břehu Labe v těsném sousedství toku. Účelové komunikace Zahrnují zemědělské, lesní a přístupové komunikace k nemovitostem. Parkování a odstavování vozidel Stávající parkoviště jsou u penzionu Hubert, Salavcovy hospody, u pošty a místy po obou stranách místní komunikace na návsi. Parkoviště bude třeba postavit v rámci budované občanské veřejné vybavenosti, sportovně rekreační i komerční. Odstavování vozidel se bude realizovat na vlastních pozemcích stavebníků. Parkování pro návštěvníky bude možné v menší míře realizovat v plochách veřejných prostranství a v plochách dopravních staveb. Hluk z dopravy Vyšší hladinou hluku je ohrožen pruh území podél silnice III/29810. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny nařízením vlády č. 148 / 2006 Sb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce. pro novou zástavbu den 50 + 5 = 55 dB silnice III. tř. noc 50 + 5 - 10 = 45 dB silnice III. tř. pro stávající zástavbu Při přiznání staré hlukové zátěže o které rozhodne místně příslušná stanice KHS (pokud se jedná o novou zástavbu nebo o novou komunikaci nelze korekci na starou hlukovou zátěž uplatnit, přesná definice staré hlukové zátěže je uvedena v nařízení vlády č. 148 / 2006 Sb.) den 50 + 20 = 70 dB silnice III. tř. noc 50 + 20 - 10 = 60 dB silnice III. tř. Ochranná pásma komunikací Ochranná pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění a vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích v platném znění. Ve Vysoké nad Labem je pro silnici III/29810 ochranné pásmo 15 m od osy vozovky na obě strany mimo souvisle zastavěné území obce. Toto ochranné pásmo platí pro všechny silnice III. tř. mimo zastavěné území obce. Ing.arch.Pavel Kramář

32


Odůvodnění

G.5.3. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Obyvatelé obce Vysoká nad Labem jsou zásobováni z veřejného vodovodu, a který je součástí Vodárenské soustavy Východní Čechy (vodovodu Hradec Králové). Obec je zásobována vodou z vodojemů na Novém Hradci Králové s celkovým objemem akumulované vody 48.000 m3 pitné vody. Z vodojemů na Novém Hradci Králové je vedena trasa vodovodu DN 160 do obce Roudnička a pokračuje jižním směrem až do Vysoké nad Labem. ( Část tohoto vodovodu byla v rámci výstavby lokality Západní svah přeložena v profilu DN 200 mm. V obci z tohoto zásobního řadu odbočují rozvodné řady pro zástavbu. Západní částí katastru obce prochází hlavní propojovací vodovodní řad DN 500 mm Hradec Králové Pardubice. Pro posílení místního vodovodu v obci je jižně pod obcí provedena odbočka z tohoto propojovacího řadu Pardubice – Hradec Králové. Zástavba obce je ovládána v tlakovém pásmu vodojemů Nový Hradec Králové s kótami min. 275,00 m/ max. 280,00 m. Ve špičkách se ve vyšších partiích obce projevují problémy s nedostatečným tlakem. Při vzniku těchto problémů je uváděno do provozu propojení na stávající vodovod DN 500 mm a tím jsou tyto nedostatky v tlakových poměrech vyrovnávány. Na systém veřejného vodovodu obce jsou napojeni téměř všichni obyvatelé. Na vodovodu jsou rozmístěny hydranty, které plní též požadavky požárního zabezpečení. Vodovodní řady jsou provedeny z PVC a litiny a mají dimenzi od 80 do 150 mm. Některé koncové řady jsou polyetylenové DN 50 mm. S ohledem na intenzivní rozvoj bydlení v obci se počet trvale bydlících obyvatel neustále mění (roste). Současný aktuální počet obyvatel je k 20.7.2010 1268 osob . Kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Návrh rozvoje vodovodu Pro další rozvoj obce je nutné pokračovat ve výměně přívodního vodovodního řadu DN 150 na DN 200 mm a to ve zbývajícím úseku směrem na Hradec Králové v délce cca 950 m. Tato výměna potrubí bude navazovat na již realizovaný úsek v lokalitě Západní svah. Na stávajících vodovodních řadech v obci se plánuje pouze běžná údržba a provozní opatření na síti. Vodovodní síť je v současné době dobře koncepčně řešena. V návrhovém období PRVK do roku 2015 se proto (po konzultaci s provozovatelem) počítá, kromě oprav, pouze s výstavbou nových vodovodních řadů souvisejících s územním rozvojem obce v lokalitě Podlesí. Nové vodovodní řady, jejichž trasy jsou navrženy v rozvojových plochách, budou podle možností zaokruhovány. Tlakové poměry v síti se výrazně nezmění, i nadále budou určovány hladinou vody ve vodojemu Nový Hradec Králové s kótami min. 275,00 m/ max. 280,00 m. Pokud by došlo na rozvojové ploše Z12 k výstavbě vícepodlažních budov je nutné počítat s výstavbou domovních ATS. Bilance potřeb pitné vody Bilanční rozvaha pro návrhové období územního plánu by měla posoudit také kapacity vodárenských zařízení. K 20. 7. 2010 bylo v obci evidováno 1268 trvale žijících obyvatel. Během návrhového období předpokládáme, že se reálný počet obyvatel zvýší na 1978. Ti budou hlavními odběrateli vody, spolu s objekty občanské vybavenosti v obci. Dalším odběratelem vody je Polabí a. s. Voda pro obyvatelstvo : Občanská vybavenost


1978 obyv. á 120 l/os.den Qp = 86 615 m3/rok, 237 360 l/den, tj. 5,49 l/s 1978 obyv. á 5 l/os.den Qp = 1 296 m3/rok, 3 550 l/den, tj. 0,04 l/s 33


Odůvodnění

Polabí a. s. Qp = 9 125 m3/rok, 25 000 l/den, tj. 0,29 l/s Celková potřeba vody bude činit Q24 = 5,82 l/s. Toto množství je zajistitelné ze současného vodovodního systému. Posouzení kapacity vodojemu:

Obsah vodojemu by měl tvořit cca 60 – 100 % max. denní spotřeby vody ve spotřebišti. Pro obec Vysoká nad Labem tvoří celodenní max. spotřeba 712 m3, 60 % z tohoto objemu je cca 427 m3. Stávající vodojemy Nový Hradec mají celkovou kubaturu 48 000 m3 a kapacitně vyhovují pro rozvoj obce. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěno dostatečné množství požární vody a na navržených vodovodních řadech budou rozmístěny dle ČSN 73 0873 požární hydranty, nebo lze využít hydranty na stávajících vodovodních v řadech, které splňují ČSN 73 0873. ZÁSOBOVÁNÍ POŽÁRNÍ VODOU Zásobování požární vodou je zajištěno ze stávajících rozvodů vody, na kterých jsou rozmístěny požárních hydranty. Požární zásoba vody je dispozici ve vodojemech Nový Hradec Králové 48 000 m3. NOUZOVÉ ZÁSOBENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU V KRIZOVÝCH SITUACÍCH Nouzová potřeba vody dle směrnice č. 10/2001 Sb. MZe (15 l/os./den) pro obec Vysoká nad Labem, počet 1268 trvale bydlících obyvatel činí 19 m3/den, tj. 0,22 l/s. V případě přerušení dodávky pitné vody z VDJ Nový Hradec lze zásobovat obec pitnou vodou z vodovodního řadu DN 500. V případě nedostatku vody i v tomto řadu bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. Při nouzovém zásobování se jako zdroje užitkové vody lze využívat rovněž místní zdroje – lokální studny. Ochranná pásma vodních zdrojů Na katastrálním území obce Vysoká nad Labem se nenachází žádné vodní zdroje ani pozorované jevy, sledované ČHMÚ. ODVEDENÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V původní zástavbě obce funguje v převážné míře jednotná kanalizace, v nových lokalitách je navržena a z části již realizována kanalizace oddílná. Splašková kanalizace z lokality Jižní svah je zaústěna do kanalizace jednotné. Srážkové vody z této lokality jsou akumulovány v retenční nádrži a odtékají řízeně do jednotné kanalizace. Splaškové vody z lokality Západní svah natékají do stávající jednotné kanalizace. Srážkové vody jsou odváděny srážkovou kanalizací do odpadu z ČOV, ústícího do Labe. Celý kanalizační systém v obci je zakončen mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod. Kapacita stávající ČOV je po dostavbě a intenzifikaci v r. 2006 - 1 200 EO. Na jednotné kanalizaci je před zaústěním do čerpací stanice před ČOV osazen dešťový oddělovač, který zajišťuje při dešťových srážkách oddělení přebytečných ředěných vod do recipientu. Provozovatel veřejné kanalizace má právoplatné povolení k nakládání s vodami, pro ČOV a má zpracován kanalizační řád. Obec má dále zpracován pasport stávající kanalizace a generel kanalizace s využitím počítačového modelu, kterým byly ověřeny hydraulické parametry stávající stokové sítě s ohledem na plánovaný rozvoj výstavby v obci. V současné době je na veřejnou kanalizaci v obci napojena převážná část nemovitostí a všechny objekty občanské vybavenosti, u nichž je to technicky možné. Zákres kanalizačních stok je nutno chápat jako schematické vyjádření koncepce zneškodnění odpadních vod, bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých stok není součástí koncepce zneškodnění odpadních vod). Provozovatelem veřejného vodovodu, jednotné kanalizace a čistírny odpadních vod je KHP Hradec Králové, a.s. Návrh rozvoje kanalizace Navrhuje se pokračovat ve výstavbě oddílné kanalizace. Na systém kanalizace a ČOV by se postupně měli napojit všichni jednotliví znečišťovatelé v celé obci. Ing.arch.Pavel Kramář

34


Bilance množství vypouštěných odpadních vod trvale bydlící obyvatele plánovaný nárůst obyvatel

Odůvodnění

1268 710

osob osob

120

3 550

l/os/den l/den l/os/den l/den

240 910 6 014 246 924

l/den l/den l/den

Roční produkce odpadních vod

90 127

m3/rok

Znečištění odpadních vod Produkce odpadních vod na 1 EO počet EO

246 924 150 1 646

l/den l/os EO

Produkce splaškových vod na 1 obyvatele Produkce splaškových vod - obyvatelstvo Vybavenost Produkce splaškových vod - vybavenost Průměrná denní průtok splaškových vod Balastní vody 20% Průměrná denní produkce odpadních vod

237 360 5 Q24

Při dalším rozvoji obce je nutné počítat s hydraulickým i látkovým naplněním kapacity stávající ČOV. Z tohoto důvodu doporučujeme provést dostavbu oddílné splaškové kanalizace i v centrální části obce ( původní bytová zástavba ) a tím vyřešit problém s nátokem balastních vod a srážkových vod do čerpací stanice u ČOV . Perspektivním řešením je převedení všech splaškových vod z obce do kanalizační sítě města Hradec Králové, která je zakončena městskou čistírnou odpadních vod. Splaškové vody by byly převedeny výtlačným potrubím do stoky F. Stávající ČOV v obci Vysoká nad Labem by byla zrušena a část stávajícího zařízení by mohla být využita pro čerpání splaškových vod do HK. V ÚP obce Vysoká nad Labem je navrženo několik rozsáhlejších ploch, určených k bydlení. V současné době na dvou z nich (Jižní a Západní svah) probíhá intenzivní výstavba RD. Na lokalitě Podlesí se jedná o individuální výstavbu RD. Všechny tyto plochy jsou nebo budou odkanalizovány oddílnou kanalizací. S ohledem na nepříznivou výškovou konfiguraci území budou muset být splaškové odpadní vody z lokality Podlesí přečerpávány do stávající jednotné kanalizace. Dále je žádoucí komplexně, ekologicky vhodně a vodohospodářsky únosně vyřešit nakládání s dešťovými vodami - u zastavitelných ploch maximálně prosazovat oddílnou kanalizaci a dešťové vody využívat v maximální míře u RD k zalévání, resp. jejich odvedení samostatnou dešťovou kanalizací do recipientu. Po dobudování oddílné kanalizace lze pro odvedení srážkových vod v budoucnu využít stávající kanalizaci. Na některých lokalitách bude na této kanalizaci nutné provést její zkapacitnění, tak aby nedocházelo při déletrvajících a intenzivních srážkách k zaplavování sklepů u nemovitostí nebo vytékání srážkových vod z potrubí šachtami na terén. V současné době jsou srážkové vody z nově urbanizovaných ploch odvedeny samostatně oddílnou kanalizací do recipientu, kterým je Labe. Na systém kanalizace a ČOV by se postupně měli napojit všichni jednotliví znečišťovatelé. Tato povinnost je dána i ustanovením §3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍ A KANALIZAČNÍ SÍTĚ

K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3, jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně..... 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm..... 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo Ing.arch.Pavel Kramář

35


Odůvodnění

v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: Provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; vysazovat trvalé porosty; provádět skládky jakéhokoliv odpadu; provádět terénní úpravy. TELEKOMUNIKACE Řešeným územím prochází směrem od severu k jihu dálkový optický kabel DKO. Tento je uveden ve výkresové dokumentaci inženýrských sítí. Po obci prochází místní kabely telekomunikační, jejichž síť zůstane zachována. RADIOKOMUNIKACE V rámci návrhu územního plánu jsou respektovány průběhy radioreleových tras. RS Hradec Králové (Hoděšovice) – RS Píska, spodní okraj ochranného pásma prochází ve výšce 277 m.n.m. Ve výkresové části jsou tyto trasy zakresleny orientačně, neboť se nepředpokládá výstavba tak vysokých objektů, které by mohly tuto trasu ovlivnit. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Provozovatel sítě: ČEZ Distribuce, a.s. 1. Stávající stav - energetika 1.1. Způsob napájení - distribuční systém VN 35 kV Obec Vysoká nad Labem je napájena elektrickou energií venkovním vedením 35 kV z transformovny 110/35 kV Pardubice SEVER. Jednotlivé transformační stanice napájí venkovní odbočky 35 kV z kmenové linky VN868 s možností provozního zajištění z propojeného systému 35 kV napájeného z TR 110/35 kV Hradec Králové JIH. V rámci uvolnění prostoru pro stavební rozvoj provozovatel distribuční soustavy v minulosti provedl rekonstrukci části distribučních rozvodů 35 kV a nahradil venkovní vedení kabelovým včetně TS. K transformaci vn/nn slouží celkem 8 transformačních stanic 35/0,4 kV (dále jen TS). Informace o TS jsou pro přehlednost uspořádány do tabulky (tabulka č. 1.1 – zdroj ČEZ Distribuce, a.s. Rozvoj – Ing. Poul). Tabulka č. 2.1. - Přehled stávajících TS v lokalitě Vysoká nad Labem: Číslo stanice

Nnázev

1015 Vysoká n/L – Mateřská škola 1227 Vysoká n/L - ČOV 1268 Vysoká n/L – Obicka II Ing.arch.Pavel Kramář

Vlastnictví ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce

Typ stanice BTS dvousloupová BTS dvousloupová Zděná kabelová

Rok výstavby

Zdánlivý výkon traf (kVA) stávající výhledový

1986

400

630

1996

630

630

1900

800

800 36


1277 Vysoká n/L – Obicka I 161

Vysoká n/L – K lesu

349

Vysoká n/L – U ZD

792

Vysoká n/L – ZD Vysoká n/L – JZD zprac. odpadků

928

Odůvodnění

ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce Cizí Cizí

Celkový instalovaný výkon v transformátorech ...

Kompaktní kabelová

2009

630

630

PTS široká

1977

250

400

BTS čtyřsloupová

1961

160

400

PTS široká

1976

400

630

PTS široká

1981

160

400

3430kVA / 4520 kVA

1.2. Rozvod NN 0,4 kV Soustava napětí 3 x 230/400 V – 50 Hz. Distribuční rozvod NN 0,4 kV je v místech původní zástavby obce řešen nadzemním vedením. Zaústění některých stanic do rozvodného systému NN a síť nízkého napětí v nové zástavbě je provedena zemním kabelovým vedením. Z hlediska přenosových možností i mechanického stavu, stávající síť NN vyhovuje současnému odběru elektrické energie. 1.3. Stávající zatížení ČEZ Distribuce, a.s. v dané lokalitě neprovádí měření maxim zatížení jednotlivých TS, proto je maximální příkon lokality stanoven výpočtem z instalovaného výkonu v transformaci vn/nn. Koeficient využití transformace u distribučního odběru (obyvatelstvo a služby) je volen 60% u podnikatelského odběru s vlastní transformační stanici 70% při účiníku 0,95. Vypočítaný stávající nesoudobý příkon celkem: Z toho: distribuční odběr (obyvatelstvo a služby): podnikatelský odběr s vlastní transformační stanicí:

2008 kW 1636 kW 372 kW

Přesnější údaje o zatížení lze získat měřením maxim zatížení. Toto měření lze objednat u provozovatele sítě. 2. NÁVRH 2.1. Rozvojová území a energetika ÚP je zpracován pro průřezové období roku 2015. Během této doby lze počítat s rozvojem bytové výstavby, objektů výroby a vybavenosti v několika částech řešeného území. Čísla lokalit se shodují s očíslováním v hlavním výkrese ÚP a jsou podrobně popsány v kapitole č.2. Pro přehlednost jsou údaje o rozvojových lokalitách, způsobu připojení na distribuční systém, a jejich výkonové požadavky uspořádány do tabulky (tabulka č. 2.1). 2.2. Prognózovaný příkon Byla provedena orientační bilance zatížení stávajících zastavěných území i rozvojových ploch, na základě které je navrženo rozšíření distribučního systému zásobování elektrickou energií (tj. posouzení možností přezbrojení TS, výstavba nových TS, výstavba vedení vn, atd). Prognóza zatížení je provedena samostatně pro stávající zástavbu a samostatně pro navrhovanou výstavbu. Vypočítané zatížení stávající zástavby (kapitola 1.3.) je přes koeficient 1,1 navýšeno k průřezovému roku 2015 a dosahuje cca 2200 kW. Pro navrhovanou zástavbu jsou výkonové požadavky pro přehlednost uvedeny v tabulce (tabulka č. 2.1) a jsou soustředěny do skupin ve vazbě na umístění a způsob řešení napájení. Pro stanovení výkonových požadavků v rozvojových lokalitách pro RD se vychází ze studie „Výkonové poklady pro dimenzování sítí“ ( EGU Brno 2002). Dle uvedeného materiálu je zástavba zařazena jako typ - okrajová obec. Uvažujeme využití elektrické energie kategorie B2 (2,5 kW/b.j.) tj. Ing.arch.Pavel Kramář

37


Odůvodnění

využití pro zásobování základních spotřebičů, el. vaření, el. ohřevu teplé užitkové vody. V nové zástavbě se dá i očekávat masivní využití klimatizace. Hodnoty hlavního jističe před elektroměrem uvedené v tabulce jsou uvažovány u individuelní zástavby jako je sportovní hala, a občanská vybavenost. Tabulka č. 2.1. Rozvojové plochy a prognóza zásobování el. energií Lokalita č. Počet a typ výstavby Prognózovaný Návrh zásobování příkon, hodnota hl. jističe Z2 90 RD 225 kW  RD na jihu území napájeny ze stávající Z3 10 RD 25kW TS1277 Z4 18 RD 45 kW  RD na severu území z nové TS2 Z6 13 RD 32,5 kW  zprvu ze stávajícího rozvodu nn Z7 6 RD 15 kW  později z nové TS3 Z8 6 RD 15 kW Z10 Sport. hala, klubovna, 200 A  RD napájeny rozšířením stávajících šatny rozvodů nn z TS1227 P1 Sklad stavebního 63 A Sport. hala a sklad - vlastní vývod nn z TS materiálu 1227 P2 5 RD 12,5 kW Z11 2 RD 5 kW Z 12 7 RD 17,5 kW  RD na jihu území napájeny ze stávající Z13 30 RD 75 kW TS1015 Z14 30 RD 75 kW  RD na severu území napájeny ze Z15 7 RD 17,5 kW stávajících TS1277 a TS1268 Z16 8 RD 20 kW Z17 6 RD 15 kW Z18 Občanská vybavenost 63 A Z19 9 RD 22,5 kW Z21 8 RD 20 kW Z22 7 RD 17,5 kW Z24 10 RD 25 kW  RD na jihu území napájeny ze stávající TS1015 Z26 P3

30 RD 1 RD

Celkem Celkem řešená lokalita:

Celkem prognózovaný příkon v roce 2015

75 kW 2,5 kW

 RD napájeny z nové TS1 RD napájen ze stávajícího rozvodu nn

990 kW 303 RD 1 x Sportovní hala 2 x Sklad občanská vybavenost cca 3190 kW

2.3. Zajištění prognózovaného příkonu 2.3.1. Rozvodný systém vn Vedení vn Způsob napájení obce Vysoká nad Labem a okolí zůstane nezměněn, t.j. vedením na napěťové hladině 35 kV, stávajícími vrchními odbočkami z vedení 35 kV VN868, na které navazuje kabelový rozvod 35 kV napájející Ing.arch.Pavel Kramář

38


Odůvodnění

kabelové TS v nové zástavbě. Zajištění přenosových schopností výkonu linkou vn přesahuje rámec ÚP. Rozvodný systém 35 kV bude podle možností a požadavků na výkon rekonstruován a rozšířen o přípojky k novým TS. Vzhledem k charakteru nové zástavby je návrh rozvodného systému VN řešen s minimálním využitím nadzemních vedení. V místech s bezprostřední vazbou na nově vznikající zástavbu je použito kabelových vedení a tomu odpovídajících typů TS. Transformace 35/0,4 kV: Prognózované zatížení bude výhledově zajištěno výměnou transformátorů ve stávajících TS za výkonově větší. Možnost navýšení výkonu u jednotlivých TS je patrné z tabulky č. 1.1. Navrhovaná výstavba si vyžádá realizaci nových TS. Výstavba nových TS je situována do lokalit se soustředěnou výstavbou RD (umístění viz. hlavní výkres ÚP) TS1 - ve východní časti obce na jižním okraji rozvojové plochy č. Z26. Venkovní vedení vn k TS bude vedeno ze směru od areálu JZD. V případě ujasnění záměru výstavby v rozvojové ploše R4 (která není tímto návrhem UP určena primárně k zastavění) by bylo nutné napojení této TS řešit s výhledem na uvolnění plochy (viz,. dále kapitola přeložky energetických zařízení vn). TS2 - v severní části obce na okraji rozvojové plochy Z3. Venkovní vedení vn k TS bude vedeno ze směru od sportovního areálu souběžně s koridorem plánovaného silničního obchvatu obce. Za silnicí ve směru na Hradec králové bude vedeno po hraně plochy izolační zeleně kabelovým vedením vn. TS3 - v severní části obce na okraji rozvojové plochy Z8. Tato stanice převezme část výkonu TS1277 a TS1227 a následným přepojením distribučního systému 0,4 kV se uvolní výkon v TS1277 pro zástavbu v centrální části obce (především pro rozvojové lokality č. Z13, Z14, Z15). Přeložky energetických zařízení vn Vzhledem k charakteru obce a k nástupu využití kabelových rozvodů vn v lokalitách s novou zástavbou by bylo v budoucnu vhodné způsob zásobování na hladině vn řešit komplexně s přednostním využitím kabelových rozvodů vn. Ve vazbě na z dnešního pohledu nevhodné umístění TS 161 (s venkovní přípojkou vn, která protíná stávající zástavbu i rezervní plochu R4), se nabízí přemístit TS severněji tak, aby svým výkonem pokryla stávající zástavbu. Vhodným napojením TS do kabelového systému vn by došlo k vzájemnému propojení kabelového rozvodu v severní části (větev ukončená kabelovou TS 1268) a venkovního vedení vn na jihu řešeného území. Došlo by tím i k zajištění vyšší spolehlivosti dodávky el. energie. Realizace uvedené přeložky TS 161 společně se změnou způsobu napájení by zásadně zjednodušila uvolnění rozvojové plochy Z24 a rezervní plochy R4. Rozvod nn 0,4 kV V nové zástavbě bude rozvod 0,4 kV kabelový. Stávající vrchní rozvodná sít 0,4 kV bude podle možností a požadavků na výkon rekonstruována (kabelizována). Z nových TS budou vyvedeny vývody i do stávající zástavby. 3. OCHRANNÁ PÁSMA Ochranná pásma se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., u starších zařízení pak zákonem č. 222/1994 Sb a č.79/1957. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: venkovní vedení:

1 - 35 kV včetně vodiče bez izolace s izolací základní závěsná kabelová vedení 35 - 110 kV včetně

-7m -2m -1m -12m

(starší 10m) (starší 15m)

Podzemní vedení do 110 kV, řídící, měřící a zabezpečovací technika 1m po stranách kabelu. Ing.arch.Pavel Kramář

39


Odůvodnění

U stožárových el. stanic s převodem napětí z úrovně 1 - 52kV na úroveň nn - 7m. U kompaktních a zděných TS s převodem napětí z úrovně 1 - 52kV na úroveň nn - 2m. U obestavěných stanic 1m od obestavění. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM V souladu s PÚR ČR zachovává ve východní části katastru koridor pro propojovací plynovod označený jako "VVTL DN 500 PN63". Území obce Vysoká nad Labem je zásobováno zemním plynem z regulační stanice tlaku plynu VTL/STL „Borek“, která je součástí vysokotlaké sítě ve vlastnictví VČP Net, s.r.o. a která je umístěna mimo katastr obce Vysoká. Do zástavby obce Vysoká nad Labem je zemní plyn zaveden pomocí STL přívodního plynovodu PE D 90, který je veden přes zemědělsky obdělávané pozemky na jižní okraj intravilánu obce Vysoká nad Labem. V zástavbě je jednotlivým odběratelům zemní plyn dodáván prostřednictvím místní stávající STL plynovodní sítě o tlaku plynu 300 kPa a v dimezích PE D 110-50. Stávající místní STL plynovodní síť zahrnuje i STL plynovodní rozvod pro lokality stavebních parcel „Jižní svah“, která byla již z větší části zrealizována a „Západní svah“, který je v současné době v realizaci. Na východní straně katastru vede v lese VTL plynovod D 300, který je nadřazený a nemá vliv na obec Vysokou nad Labem. Návrh koncepce zásobování plynem: U objektů v rámci navržených rozvojových ploch pro bydlení a ploch občanského vybavení a výroby se předpokládá, že vytápění bude převážně zajištěno zemním plynem. Převážnou většinu navržených ploch pro bydlení (rodinné domy s příslušenstvím) bude možné napojit na stávající místní STL plynovodní síť a to buď prodloužením STL plynovodu nebo vysazením tzv. „zahušťující“ STL přípojek plynu. Jedná především o lokality zahrnuté v prostoru jižního a západního svahu a nově navržené plochy pro bydlení v rozsahu do 10-ti rodinných domů. U ostatních ploch s větším počtem rodinných domů (např. lokalita Z26 s předpokládaným počtem 30 RD a zvláště plocha R4) a u ploch občanského vybavení a výroby bude nutné předem upřesnit potřebnou kapacitu odběru zemního plynu a požádat vlastníka místní distribuční plynárenské sítě o provedení přepočtu a posouzení možnosti napojení na stávající STL plynovodní síť o tlaku 300 kPa. Ochranná pásma Pro stávající plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. stanovena ochranná pásma, která je nutné respektovat: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě straně od osy plynovodu 1m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu 4m u technologických objektů na všechny strany od půdorysu 4m v lesních průsecích jsou provozovatelé přepravní sítě nebo distribuční soustavy povinni udržovat volný pruh pozemků na obě strany od osy plynovodu v šířce 2 m. Bezpečnostní pásma: Uvedený zákon kromě ochranný pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m regulační stanice vysokotlaké 10 m vysokotlaké plynovody do DN 100 mm 15 m do DN 250 mm 20 m nad DN 250 mm 40 m. Musí být respektována výše uvedená stávající plynárenská zařízení, která zasahují do navržených rozvojových ploch např. u ploch A8. V tomto případě je nutné v případě potřeby zajistit v dostatečném časovém předstihu přeložení stávajícího STL plynovodu.


40


Odůvodnění

Závěr Vzhledem k rozsahu navržených lokalit se doporučuje, vždy po upřesnění rozsahu zástavby v jednotlivých lokalitách, vypracování generelu pro rozšíření stávající plynovodní sítě, který by stanovil veškerá nutná opatření pro toto rozšíření a který musí být konzultován a odsouhlasen s VČP NET, s.r.o. ODPADY Odstraňování odpadů pro obec Vysoká nad Labem se provádí svozem, který zajišťuje firma Marius Pedersen. V obci jsou instalovány kontejnery pro separovaný odpad. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Pro návrhové období se předpokládá odstraňování TKO dosavadním způsobem. V obci nebude založena žádná skládka. Je důležité též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona č.185/2001 Sb., v platném znění. Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami, stanovenými zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství (PV) jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití. V rámci specifikace ploch veřejných prostranství jsou v územním plánu vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití: - dopravní infrastruktura – silniční (DS) - občanské vybavení – hřbitovy (OH) Veřejná prostranství jsou v souladu se zák. 183/206 Sb., resp. vyhlášky 501/2006 Sb. součástí následujících ploch s rozdílným způsobem využití: - bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské (BI) - bydlení – v rodinných domech – vesnické (BV) - občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - zeleň – ochranná a izolační (ZO) Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Jejich součástí je úprava parteru a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a prvky drobné architektury, doprovodné a mobilní zeleně apod. G.6. ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích prvků pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Území katastru náleží do teplého a mírně vlhkého klimatického regionu (3), s průměrnou roční teplotou (7) 8- 9oC a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 (700) mm. Území leží (dle Quitta) v oblasti teplé, okrsek teplý, suchý – T2. Charakterem je dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Z hlediska geomorfologického členění se zkoumané území nachází v provincií Česká vysočina (Český masiv), v subprovincií Česká tabule, podsoustavě Východočeská tabule, v celku Východolabská tabule. Charakter krajiny v okolí je rovinatý, mírně zvlněný. Ing.arch.Pavel Kramář

41


Odůvodnění

Řešené území rozkládá na levém břehu řeky Labe, jižně od Hradce Králové. Východní polovinu území 754,30 ha pokrývají lesy. V centrální části území, směrem na západ od lesa se rozkládá zastavěná část obce. Okolí kolem ní tvoří zemědělská půda cca 690 ha, s 90% zorněním. Půdní pokryv kolem lesa tvoří na jihu oglejené a hnědé půdy (54), směrem na sever hnědé a drnové půdy (23), střední část doplňují hnědé půdy a rendziny (22), všechny s podprůměrnou produkční schopností. Podél řeky Labe se táhne zóna nivních půd (56), které jsou vysoce ceněné. Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona 289/1995 Sb.) je 758,95 ha, což odpovídá lesnatosti 49,53% výměry katastru. Lesní katastry zabírají celou východní části řešeného území, zde se jedná převážně o borové (smrkové) porosty s dubem na kyselých stanovištích nižších poloh. V západní části katastru je pouze několik izolovaných lesíků mezi zemědělsky využívanými pozemky. Obcí Vysoká nad Labem protéká Labe ve svém řkm cca 150 - 154. Tok je ve správě Povodí Labe s. p. Tok Labe vykazuje následující průtokové charakteristiky: Q 355 9,78 m3.s-1 Q 20 593 m3.s-1 Q 100 822 m3.s-1 Zátopové území v obci je stanoveno jeho správcem. Zátopa, resp. vybřežení větších průtoků je pouze v rámci inundace a dosud nebyly při povodních vlivem konfigurace terénu způsobeny žádné významné škody na majetku občanů. Labe je vodohospodářsky významný tok. Číslo hydrologického pořadí Labe 1 – 03 – 01 – 014, plocha povodí 4 240,42 km2 V katastru obce Vysoká nad Labem je jeden rybník, který je vlastně částí bývalého slepého ramene. Rybník je ve správě a. s. Polabí Vysoká n. L. Povrchový tok Labe bude udržován pravidelnou péčí, nikoli regulačními prvky. Při opravě koryta musí veškerá činnost odpovídat revitalizačním opatřením v rámci ochrany krajiny a přírody.Pro koupání v obci není vhodná veřejná vodní plocha, které by bylo možné k tomuto účelu využít. Jako vegetační doprovod stávajících melioračních odpadů, které zejména v jižní části řešeného území odvodňují lesní a polní pozemky, doporučujeme vysázet nízkou a středně vysokou zeleň, která bude bránit zarůstání příkopů buření a rákosím. Na bezejmenné povrchové vodoteči, odvodňující lokalitu Podlesí, navrhujeme zřízení retenční nádrže se stálým nadržením, která bude vyrovnávat nepravidelné odtoky dešťovou kanalizací ze stávající a plánované zástavby. Ochranná pásma vodních toků Dle zákona č. 470/2001 Sb. je nutné u drobných vodních toků ponechat volný manipulační pruh nejvýše v šířce do 6 m od břehové hrany pro možnost přístupu správce vodních toků, u významných vodních toků (Labe) je tato šířka 8 m od břehové hrany. Návrh Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblasti uspořádání krajiny:  obnova a rozvoj systému mimosídelních komunikací; rozšíření silnice, cyklostezky, turistické cesty  vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; NRBK, RBK, LBK  účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využívání;  vytvoření podmínek pro revitalizaci vodních toků; doplněním interkačních prvků  návrh vodních ploch v krajině; retenční nádrž Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch, (NRBK K73, RBC 969, ÚSES, EVL). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání. Plochy lesní (NL) – zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa. Jsou převážně součástí lesního masivu NRBK K73, který se rozprostírá podél východní části řešeného území a dále jsou zastoupeny lokálními lesíky uprostřed polí a luk a podél vodotečí. Ing.arch.Pavel Kramář

42


Odůvodnění

Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvořeny prvky územního systému ekologické stability a Evropsky významnými lokalitami. Plochy zemědělské (NZ) – mají v krajině významné zastoupení, tvoří cca 50 % rozlohy území. Snahou návrhu je specifikovat jejich rozsah a jednoznačně určit plochy s převažujícím zemědělským využitím. Diferenciací zemědělských ploch jsou vytvořeny podmínky pro obnovení mimoprodukčních funkcí krajiny a eliminaci negativních důsledků intenzivního zemědělského využití území. Plochy smíšené nezastavěného území – přírodní, zemědělská (NSzp) – zaujímají významný podíl ploch v nezastavěném území. Jsou funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o údolní nivy vodních toků, okrajové partie lesních pozemků, přechodové plochy mezi přírodními, lesními a zemědělskými plochami, litorální pásma vodních ploch, apod. G.7. HYDROGEOLOGICKÉ POSOUZENÍ SESUVŮ V ÚZEMÍ 1.Úvodní část Výstavba rodinných domů se rozšiřuje směrem k SZ na lokalitu č.2 v prostoru Malá strana, kde zaujímá území od silnice na Hradec Králové až k lesnímu komplexu. Jedná se o ornou půdu. Řešená problematika spočívá v nakládání se srážkovými vodami s ohledem na geologickou stavbu v dotčeném území původních pozemků č.k. 230/1 a 305/1 a v posouzení možného negativního vlivu na výstavbu – sesuvy. Posudek a průzkumné geologické práce byly provedeny v souladu se Zákonem č.254/2001 Sb. ve znění Zák. č.20/2004 Sb., č.62/1988 Sb., č.366/2000 Sb., č.320/2002 Sb., č.18/2004 Sb., a č.61/1988 Sb. – o hornické činnosti, Zákonem č. 183/2006 Sb. a Vyhláškami č.369/2004 a č.206/2001 MŽP o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce. Vyhláška č. 269/2009 Sb. k Vyhlášce č.501/2006 se na problematiku prakticky nevztahuje. 2.Použité podklady 2.1. Geologické mapy 1 : 50 000 , 75 000 a 200 000 2.2. Hydrogeologické mapy 1 : 50 000 a 200 000 2.3. Základní vodohospodářská mapa 1 : 50 000 2.4. Archivní materiály Geofondu Praha 2.5. Výsledky vlastních průzkumných prací v dosahu lokality (přes 50 hydrogeologických průzk. vrtů), 2.6. Ověření v terénu 3.Geologicý přehled Zájmové území leží prakticky v osové části ústřední křídové synklinály SV Čech, kde zůstala zachována mocnost jejich sedimentů kolem 450m. K povrchu terénu tak vystupují pelitické uloženiny březenského souvrství stáří koniaku (21). Jsou prezentovány horninami typu slínovců a vápnitých jílovců, velmi málo zpevněnými prostou kompakcí, takže velmi snadno a hluboko zvětrávající v zeminy jílnatého charakteru. Severovýchodně nad lokalitou je zachován relikt starší štěrkopískové terasy, zařazené stratigraficky do günzu 2 - zahliněné písčité štěrky (17). Její okraj končí v lesním komplexu a na lokalitu přímo nezasahuje. Geologická mapa uvádí přímo výchozy jílnatého eluvia s absencí kvarterních vrstev. Ve skutečnosti je rozložený povrch horniny překryt slabou vrstvou koluviálních uloženin, převážně jílnatých, jen místy s písčitou příměsí neb s lokální polohou písků splavených z okraje terasy. Toto výraznější ovlivnění je ještě na pozemcích současné výstavby sídliště „Obicka“. V jižní a JZ části území přecházejí jíly deluvia plynule do jílnatého eluvia a drtě slínů s proměnlivou vlhkostí, písčité polohy nejsou souvislé a jejich mocnost většinou nedosahuje 0,5 m. Na dotčeném pozemku byly místy při hloubení základů zastiženy písčité jíly, s polohami vysráženého CaCO3 a CaSO4 s chaotickou zrnitostí a slíny eluvia. Hlinitá deluvia, označovaná takto v některých studiích, jsou prakticky jílnaté zeminy jen s místními polohami jílnatých písků, které nezasahují do hloubky větší než 1 m. Původní mělké rýhy a deprese v křídovém povrchu jsou dnes překryty tímto resedimentovaným materiálem a projevují se občas (na jaře a po delších deštích) místním zamokřením až rozbahněním povrchu terénu. Povlaky limonitu na úlomcích slinitého eluvia prokazují, že gravitační vody dosahují zvolna i do podloží kvarteru. Na severním okraji lokality Malá Ing.arch.Pavel Kramář

43


Odůvodnění

Strana byly pod hranicí terasy uloženy deluviofluviální sedimenty a v lesním porostu dochází i k sesuvům následkem občasného provlhčení těchto zemin z okrajových přeronů vod kvarterní zvodně. Oblast sesuvů je drobná, bez zjevných výronů vody (s výjimkou poz. na východním okraji, kde jsou rákosiny) a v podstatě se jedná o slézání zemin kvarterní pokrývky po slinitém podloží. Do prostoru uvažované výstavby, která bude končit v ochranném pásmu lesa, nezasahuje. Soliflukcí byly na část plochy rozvlečeny v povrchových vrstvách ojedinělé štěrky. Mocnost kvarteru je zde omezena na cca 0,50 m. Tektonicky byla považována centrální část křídové pánve za klidnou, ale geofyzikální průzkumy ověřily lokální mikrotektoniku, jejíž poruchy zachovávají většinou směry sudetský a krušnohorský. Západně pod lokalitou je dokumentována porucha směru SZ - JV, spojená s deformací předkřídového reliefu na kótu - 200 až 225 m.p.m. Její průběh ovlivňuje i puklinatost pásma připovrchového uvolnění křídových koniackých sedimentů, které zasahuje do hloubek 25 – 30 m. Při ověřování v terénu v letech 2001 – 2007 byly shlédnuty i výkopy základů v prostoru současné výstavby, kde zeminy kvarterní porývky nedosahují větší mocnosti než 100 cm s výjimkou prostoru bývalého „rybníka“ – č.k. 230/1 – kde je povrch eluvia až ve 2 m. Lokalita č.k. 305/1 byla ověřována pouze povrchovým průzkumem a plně odpovídá údajům mapy inženýrskogeologického rajonování. K okraji lesa vystupují eluviální slíny, na povrchu se soliflukcí rozvlečenými štěrky a v prostoru uvažované výstavby se uplatňují jílnaté zeminy koluviálně fluviálního původu jako krycí vrstvy, a eluviální slíny jako základová půda, jak je zřejmé z profilů na jihu. Směrem k západu, k labskému holocénu, narůstá mocnost jílů na 1,5 – 2,0m. Würmské písčité sedimenty uložené podél labského koryta na lokalitu nezasahují (10). 4.Situace hydrogeologická V dotčeném prostoru existují prakticky dvě hydrogeologické zvodně. Pro první je hydrogeologickým kolektorem štěrkopísková terasa, ležící severovýchodně nad lokalitou a svými občasnými okrajovými přepady zamokřuje pozemky při okraji lesního komplexu. Tato skutečnost se bezprostředně pod patou terasy projevuje i vytvářením kluzných ploch na povrchu slínů a sesuvnými pohyby - slézáním kvarterní pokrývky dnes dokumentované vegetací. V prostoru výstavby mohou působit obtíže jen zmíněné proudy a polohy písků - občasné zamokření. Z hlediska jímání podzemní vody nemá tento kvarterní pokryv význam. Druhá zvodeň se vytváří v pásmu připovrchového uvolnění hornin „skalního“ podloží, které zasahuje do hloubek 8 - 20m, ojediněle hlouběji. Množství vody je velmi malé, protože možnost nfiltrace srážkových vod a komunikace s vodou 1. zvodně ve štěrkopískové terase nad lokalitou je omezena nepatrnou propustností jílů eluvia i ploch mechanické diskontinuity. V hloubce kolem 25m je však uložena lavice sedimentů s vyšší kalcifikací a tedy s vyšší rigiditou a uvolněnou sítí puklin, ale i ta má přítoky slabší, řádově v 10-1 ls-1 s výjimkou pruhu území pod vlivem terasy. Zvodnění je vázáno na průběh poruchových linií místní mikrotektoniky a nelze je hodnotit jako prostředí homogenní a izotropní. Zvodeň nelze využít k jiným účelům než pro lokální drobný odběr. 4.1.Ovlivnění lokalit vodou Prostory uvažované výstavby jsou v současné době ovlivňovány povrchovou a podpovrchovou vodou s mělce založeným režimem. Jako nezbytné opatření je vyřešení povrchového odtoku alochtonních srážkových vod, přitékajících z lesního komplexu, které dosud zamokřují polní trať. Jako nejvhodnější řešení se nabízí vybudování záchytné svodnice, jejíž vody budou muset být zaústěny do kanalizačních sběračů. Povrchový odtok již dnes nemá řešení. Vliv zamokření jílnatých zemin v ornici a podorničí byl v minulosti pro polní trať řešen částečně mělkou soustavnou drenáží, jejíž funkce byla snižována velmi nízkým koeficientem infiltrace. Jílnaté zeminy koluviálního pokryvu přesto nejsou absolutně nepropustné a drenážní systémy část vody s jistou retardací odtoku podchycovaly. Na sledovaných výkopech pro inž. sítě bylo konstatováno přerušení drénů bez náznaku podchycení, což může být příčinou občasného vzdutí těchto vod, místního zamokření a nežádoucího negativního ovlivňování fyzikálně mechanických vlastností zemin v podzákladí objektů. V případě, že při zakládání objektů budou drény překopány, musí být provedeno jejich podchycení a převedení mimo objekt (i když budou suché). Skutečnost, že funkce drenážní soustavy bude omezena a po konečných úpravách sídliště se podstatně zvýší povrchový odtok a sníží jeho retardace, vyžaduje nutné zohlednění při projekci kanalizace. S významnějším vsakem nelze počítat. V souvislosti se zákonem č. 138/73 Sb. a jeho následném znění č.


44


Odůvodnění

254/2001 Sb. je třeba zajistit i neškodné odvádění srážkových vod z jednotlivých stavebních parcel ( tedy právem chráněná práva sousedů) a zvážit i vliv na ČOV v případě jednotné kanalizace. 4.2.Vliv vody na zeminy základové půdy Poměrně jednoduchou geologickou stavbu v dosahu zakládání nenáročných staveb místně komplikují proudy a polohy resedimentovaných jemnozrnných písků různého stupně zahlinění. Jako základová půda nepřipadají v úvahu, ale svou proměnlivou vlhkostí a schopností delší dobu zadržet gravitační vody na relativně nepropustném povrchu jílů a slínů, a tím periodicky snižovat jejich konzistenci, zhoršují podmínky pro založení a vyžadují příslušný zásah. V místech, která jsou dotčena jejich uložením, je vhodný záchytný drén nad stavbou. Štěrkopískový polštář, který by byl započten do hloubky založení, by musel být konstruován jako zemní filtr a s odvodněním, aby nedocházelo ke koncentraci vysakující vody a ovlivňování mechanických změn jílnatých zemin pod základy, není vhodným řešením. Zvýšené nebezpečí to může představovat pro komunikace, protože zeminy jsou v celém rozsahu lokalit hodnoceny jako vysoce plastické jíly s vysokou kapilární vzlínavostí, nebezpečně namrzavé s obsahem až 30% jílovitých minerálů na bázi montmorillonitu a 25% illitu. V analogických poměrech vykazovaly vzorky slinitého eluvia lineární smrštění téměř 8% a objemové 24%. Pláň komunikací musí být proto ochráněna před vniknutím vody (a to i z přerušených drenáží). Na lokalitě „Obicka“ (lokalita 1) tuto skutečnost stavebníci vždy nerespektují, nezbytná opatření nejsou realizována, přestože nepříznivý vliv mělkého, nevhodného založení je znám i ze staré zástavby obce. Následky se nemusí projevit okamžitě, ale až v závislosti na klimatických podmínkách. Na lokalitě č.k. 305/1 je situace jednodušší, protože v profilu jsou téměř výhradně deluviální jíly a slíny eluvia koniackých hornin. Jako podloží pro komunikace jsou zeminy také málo vhodné až nevhodné při možnosti provlhčování. Pro násypy jsou málo vhodné pro vyšší mez tekutosti a velmi obtížné hutnění. 5. Podmínky pro zakládání Prostor lokality je hodnocen v dřívějších pracích jako rajon hlinitých deluvií (jíly) s povrchem předkvarterního podkladu o hloubce 0 – 5m. Místní realita je 0,70 – 1,20m. Přechod splavených slínů s drtí slínovce do vlastního eluvia je téměř plynulý, protože část povrchově rozložené horniny byla splavována. Dle kriterií ČSN 73 1001 jsou zeminy v dosahu zakládání běžných staveb hodnoceny jako jíly s vysokou plasticitou ve třídě F8, symbol CH. Při zakládání musí být vzaty v úvahu jejich nepříznivé vlastnosti tj. náchylnost k bobtnání, rozbřídání, namrzání a smrštění. Vliv klimatických změn, které působí provlhčení profilu a jeho vysychání, zvláště na jižní osluněné straně, je nutno eliminovat : 1) zabráněním přístupu povrchových a podpovrchových vod k základům 2) hloubkou založení, která na vysoce plastických jílech a slinitém eluviu je doporučena min. 1,60m. Při dostatečné únosnosti zemin v základové spáře může být zajištěna i krytím násypem. Dle zkušeností z prostředí eluvia koniackých hornin (mimo vrstvy rohatecké) nelze tyto podmínky podceňovat. 5.1.Charakter zástavby Lokalita rodinnými domy vytvoří na omezených plochách prakticky jednoduché základové poměry, nebo je umožní vytvořit tak, aby se zakládalo v homogenních podmínkách. Stavby jsou hodnoceny jako nenáročné a lze u nich zajistit vhodnou hloubkou založení a opatřeními proti vodě rovnoměrné deformace v podzákladí. Za těchto podmínek lze při dimenzování základových prvků postupovat dle zásad 1. geotechnické kategorie tj. dle hodnot tabulkové výpočtové únosnosti základových půd, které jsou podstatně odvislé od vlhkosti a tedy konzistence zemin. Pro konzistenci tuhou --- R dt = 80 – 100 kPa pevnou --- R dt = 200 kPa Směrné normové charakteristiky pro zeminy tř. F 8: konzistence tuhá pevná modul deformace E def 4 6 Mpa soudržnost c u 40 80 kPa Ing.arch.Pavel Kramář

45


úhel vnitřního tření fu části lokalit) Poissonovo číslo n převodní součinitel b Objemová tíha g

Odůvodnění

0°

0° (mimo vlhkost 10°- v severní 0,42 0,37 20,5 kN/m3

6. Závěr Celkově jsou podmínky pro výstavbu hodnoceny jako podmínečně vhodné, protože bude třeba řešit v některých případech vliv podpovrchových vod a následnou nižší únosnost zemin v podzákladí, někdy i nebezpečí rozdílných deformací v důsledku částečného provlhčování. Omezení drenážní funkce dnešního melioračního systému může negativně ovlivnit právě vlhkostní poměry vysoce plastických zemin, nebezpečně namrzavých a vyžaduje řešení. Na místní poměry se plně vztahuje Vyhl. č. 132/98 Sb MMR ČR §25, t.zn. získat údaje o předpokládaných účincích terénních úprav (což je i zástavba polní trati a zakládání) na okolí. Jako nezbytná úprava je v §37 ods. 1) písm. f) uvedeno „zajištění účinnějšího odvádění srážkových vod. „To spočívá v zachycení přítoků cizích povrchových vod a v úpravě režimu stávající drenážní soustavy, což je prakticky vyloučeno. Plošnou sondáž v daných podmínkách hodnotím z hlediska získání podkladů jako nadbytečnou, protože konkrétní podmínky pro výstavbu se místně mění a základová půda musí být posouzena na základě mělké ověřovací sondáže pro každý jednotlivý případ (neb skupinu objektů s předpokladem stejných podmínek) a navržena vhodná opatření proti vodě a vlhkosti a pokud to bude nutné i potřebná hloubka zakládání dle konkrétního navětrání povrchu eluvia. Protože nízkopodlažní objekty vyvozují přitížení jen kolem 0,15 Mpa, nebudou opatření příliš nákladná, naopak v některých případech mohou spodní stavbu zlevnit. Skutečnost, že se jedná o prostředí eluvia koniackých hornin labské slinité facie, nelze podceňovat. Při výstavbě by měl odkrytou základovou spáru shlédnout statik nebo geolog, před lokalizací objektů sondy do předpokládané úrovňové spáry. 6.1. Problematika sesuvů Na území dotčeném zastavěnou částí obce jsou evidovány 2 sesuvné oblasti, a to č. 6392 v dotyku s pozemky č.k.232, kde byla umístěna výstavba přímo do lesního porostu a č. 4290 ve východní části obce – nad hřištěm. Dalším registrovaným sesuvem je území v lese u Dubinky č. 6393, které neovlivňuje výstavbu. Po prohlídce dosti rozsáhlých terénních zářezů bylo konstatováno, že se nejedná o typické sesuvy, jež by zasahovaly do slinitého podloží s možností vzniku kluzné plochy v úlomkovitém eluviu, ale v obou případech o tzv. slézání kvarterní pokrývky. Pod hranou štěrkopískové terasy jsou na svahu uloženy koluviální písčitohlinité zeminy, které se při dešťových srážkách nasytí a kluzná plocha se vytvoří na povrchu slinitého eluvia. V drobných rýhách se po zvodnění mělce kořenící vegetace neudrží a na pohyb zeminy reaguje. Základem protiopatření je zábrana přístupu vody a opěrná zeď založená až do podloží – zde pevných slínovců. Ohrožen je celý okraj lesa, dnes betonový dům p. Klause na č.k. 232/7. Lokalita 4290 je ohrožena velkými splachy z gravitujícího povodí. Prostor hřiště by musel být dokonale odvodněn se záchytnými příkopy a vhodným recipientem – pokud se nalezne. 6.2. Problém odvodnění Z lesního komplexu přitéká značné množství srážkových vod, které je nutno ještě dořešit. Je to erozní rýha pod cestou ke skládce, lesní cesta do Roudničky a přítoky k severní části lokality 2, které trvale ovlivňují prostor „rákosin“ většinu roku rozbahnělý. Problémem bude i povinnost likvidovat srážkové vody bez ovlivnění sousedních cizích pozemků. Prostor „Rybník“ může být k zástavbě uvažován po spolehlivém zásahu na odvodnění srážkových vod. Komplikace by mohly nastat pro poněkud mocnější kvarter a nižší konzistenci zemin. Pozemky přiléhající ke staré zástavbě jsou bez problémů.


46


Odůvodnění

H. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACE, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání ÚP Vysoká nad Labem bylo požadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10 i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh ÚP byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí – zpracovatel AMEC s.r.o., Křenová 58, Brno. V závěrech SEA je hodnocení, které je samostatnou a nedílnou přílohou návrhu ÚP. Podmínky a doporučení z hlediska vlivů koncepce ÚP Vysoká nad Labem na životní prostředí byly respektovány a návrh územního plánu je v souladu s jeho závěry. A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí Viz. nedílná součást elaborátu - příloha, zpracovaná Mgr. Nezvalovou z firmy AMEC s.r.o., Brno „POSOUZENÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ" Zpracováno ve smyslu § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000 Krajský úřad Královéhradeckého kraje ve stanovisku k návrhu zadání ÚPO Vysoká nad Labem vyloučil možnost ovlivnění evropsky významných lokalit či ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Z toho důvodu nebylo zpracováno speciální posouzení vlivů koncepce dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech Respektovat limity využití území: Návrh územního plánu respektuje většinu limitů využití území. Je dbán důraz na ochranné pásmo silnice III. třídy tím, že je v kolizi z budoucí zástavbou navržena izolační zeleň. Ochranná pásma inženýrských sítí jsou ctěna, případně jsou navrženy k přeložení v místech kolizí s budoucí zástavbou. Záplavové území Labe je bez narušení výstavbou. Nemovitá kulturní památka je vymezena, taktéž je zmíněno v textu že celé správní území je územím s archeologickými nálezy. EVL - Orlice a Labe CZ 0524049 a VKP č. 03044 Polabiny jsou společně s nadregionálním biokoridorem K73 a regionálním biocentrem Hrozná 969 zakresleny v hlavním výkrese. Navazují na navržený lokální systém ÚSES. Lesní půdní fond je zachován s minimálními požadavky na zábor. Ochranné pásmo 50m je zachováno s výjimkou již vydaných povolení a rozhodnutí pro developerskou výstavbu. Řešit nevyhovující dopravní infrastrukturu: Vzhledem k nerealizování mimoúrovňové křižovatky ze silnice R35 v Bukovině je navržen obchvat obce v rezervní ploše tak, aby blokoval případnou jinou výstavbu v tomto pásu. Územní plán stanovuje pro dořešení tohoto stěžejního bodu dopravy raději rezervní plochu než přímo návrh proto, aby se mohla případná odchylka projednat jako změna ÚP. Intenzita dopravy je stěžejní zejména ze směru od Opatovic nad Labem na křižovatku a posléze do Hradce Králové. Pro lepší komfort a bezpečnost provozu je navrženo rozšíření silnice III/29810 do Hradce Králové s umístěním cyklostezky.


47


Odůvodnění

D. Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Silná stránka územních podmínek a příležitostí: Při návrhu územního plánu bylo využito všech silných stránek tak, aby se zatraktivnily a ještě více přispěly ke kvalitnímu životnímu prostoru. Dobré dopravní spojení do Hradce Králové bylo posíleno o návrh další autobusové zastávky, návrh rozšíření silnice s cyklostezkou a návrh kruhové křižovatky na silnicích III. třídy při vjezdu do obce. Kvalitní urbanistická koncepce osídlení na východo-západní ose historicky založené návsi byla respektována s posílením funkcí veřejné infrastruktury občanského vybavení. Urbanistické studie developerských projektů na severozápadní části obce byly převzaty do návrhu s určením regulativů zástavby. Nové plochy pro výstavbu rodinných domů byly vymezeny v prolukách a na místech navazujících na zastavěné území. Tyto lokality byly pečlivě prozkoumány a s vlastníky pozemků prokonzultovány. Dobré podmínky pro cykloturistiku a turistiku byly respektovány a povýšeny o návrh nové cyklotrasy z Hradce Králové do Pardubic a nové turistické naučné stezky na jižním svahu lesa v návaznosti na navrhovanou rozhlednu Milíř. Občanská vybavenost je posílena o nově navrhované plochy a možnost dalšího vybavení s podnikatelským prostředím v rámci ploch stávajících, které jsou podchyceny v regulativech. Slabé stránky a hrozby: Řešení návrhu obchvatu je popsáno výše. Hrozba z realizace mimoúrovňové křižovatky z R35 je nyní nereálná. Technická vybavenost byla v návrhu ÚP povýšena o možnost napojení splaškové kanalizace na centrální ČOV v Hradci Králové. Návrh nových trafostanic je spojen s kabelizací rozvodů NN po území obce. Rozvody plynu a vody jsou vcelku vyhovující. Absence většího množství pracovních příležitostí je dána blízkostí Hradce Králové a územní plán maximálně v regulativech pro stavby ve funkčních plochách umožňuje některé činnosti spojené s prací v rodinných domech. Větší plochy pro průmyslovou výrobu nejsou záměrně zde navrhovány. Znehodnocování krajiny intenzivním zemědělstvím bylo omezeno vymezením interakčních prvků a systému ekologické stability. Rozvleklou developerskou výstavbou podél lesa byla původní krajina znehodnocena nenávratně a nynější územní plán pouze koriguje tyto dopady návrhem dodatečných ploch veřejných prostranství, ploch izolační zeleně a ploch pro umístění interakčních prvků. Je třeba zamezit dalšímu extenzivnímu rozvoji podél lesních pozemků směrem na Hradec Králové. Dále je potřebné stanovit jasné rozvojové směry pro budoucí rozvoj v oblasti bydlení a zemědělské výroby. Nynější pokles poptávky po zemědělských produktech je pouze časový, budoucnost a potřeba produkce plodin je nevyhnutelná a zásadní. Musíme chránit prostory pro zemědělce jak ve volné nezastavěné krajině, tak i prostory stabilizované zastavěné. E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování, jež byly schváleny v zásadách územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) Královéhradeckého kraje byly vydány 8.9.2011 dosud však nenabyly účinnosti. Pro území Královéhradeckého kraje byl usnesením zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 24.10.2006 schválen návrh zadání ÚP VÚC. Tento návrh zadání se v souladu se stavebním zákonem považuje za schválené zadání ZUR Královéhradeckého kraje. Územní plán je řešen v souladu s cíli územního plánování. Ty jsou specifikovány zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v části třetí, Hlava I, § 18. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Za účelem splnění těchto úkolů, které vytvářejí společný komplex hodnotových kritérií, je jim věnována speciální pozornost v textové i grafické části dokumentace. V souladu s těmito požadavky je stanovena koncepce zastavěného území, zastavitelných a přestavbových ploch, koncepce občanské infrastruktury i krajinného prostředí obce.


48


Odůvodnění

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území I. Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Cílem návrhu územního plánu je vytvoření podmínek pro vyvážený vývoj území s důrazem na podporu hospodářského rozvoje při zachování a obnově přírodních hodnot. To vše by mělo přispět ke zdravému a důstojnému životu obyvatel obce s nabídkou aktivit pro její kulturní, společenské a sportovní vyžití. 1) životní prostředí Na úrovni životního prostředí se podílí faktory, jimiž se územní plán zabýval. Jedná se o hygienu prostředí, ochranu přírody a krajiny, ochranu půdního fondu, vodní režim v území. Je zde registrována EVL - Orlice a Labe CZ 0524049 a VKP č. 03044 Polabiny, součást nadregionálního biokoridoru K73. V krajině je dotvořena síť systému ekologické stability, umožňující propojení kvalitních přírodních segmentů. Návrh nevytváří předpoklady pro zhoršení úrovně ovzduší, území je plynofikováno. Pro využití ploch výroby a skladování je stanoveno, že negativní důsledky provozu nepřesáhnou hranice jednotlivých areálů. Vysoká nad Labem je perspektivním sídlem s bouřlivým vývojem výstavby rodinných domů, která bude tímto územním plánem regulována. Zábory zemědělského půdního fondu jsou vzhledem k rozběhlé výstavbě minimalizované. Zábor ZPF je lokalizován převážně v návaznosti na současně zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování, je zachována celistvost zemědělských pozemků. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou respektovány. K záboru PUPFL dochází v míře nejmenší a nejnutnější, t.j. dle vydaného územního rozhodnutí na výstavbu rodinných domů a výstavbu rozhledny. Další zábor je nezbytný v souvislosti s rozšířením silnice III/23810 s cyklostezkou. Nejsou vymezeny plochy pro zalesnění. Stávající vodní plochy jsou doplněny o návrh retenční nádrže pod Hubertem. 2, 3) Hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel Sociodemografické podmínky obce jsou ovlivněné developerskou rychlou výstavbou za posledních deset let. Díky ní se počet obyvatel zdvojnásobil z 600 na 1200, přičemž je známo, že všichni nejsou nahlášeni k trvalému pobytu v obci, ale v Hradci Králové. Návrh ÚP předpokládá stabilní růst počtu lidí a to až na 2100 v roce 2020 při předpokladu využití všech navrhovaných ploch pro bydlení. Obec má jednoznačné rozvojové tendence, což je způsobeno její výhodnou polohou v návaznosti na krajské město a následně i dobrou dostupností pracovních příležitostí, služeb a vybavenosti. II. Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení - rizik ovlivňujících potřeby života současné generace obyvatel řešeného území - ohrožení podmínek života generací budoucích Na základě výsledků analýzy rizik, ovlivňujících život obyvatel v řešeném území lze konstatovat následující. Budou-li učiněna opatření pro odstranění základních faktorů ohrožení, návrh územního plánu nevytváří podmínky, které by přinášely nová rizika. Pak je možno podmínky pro předcházení rizik uvést shodně pro současné období i pro budoucí generace. 1) Za důležitý rizikový faktor v území je nutno uvést existenci záplavového území Labe, které se výstavby a zastavěného území nedotýká. Dalším rizikovým faktorem jsou dvě registrovaná sesuvná území. Podrobně k této problematice je věnována kapitola G.7 Hydrogeologické posouzení se závěrem: Na území dotčeném zastavěnou částí obce jsou evidovány 2 sesuvné oblasti, a to č. 6392 v dotyku s pozemky č.k.232, kde byla umístěna výstavba přímo do lesního porostu a č. 4290 ve východní části obce – nad hřištěm. Dalším registrovaným sesuvem je území v lese u Dubinky č. 6393, které neovlivňuje výstavbu. Po prohlídce dosti rozsáhlých terénních zářezů bylo konstatováno, že se nejedná o typické sesuvy, jež by zasahovaly do slinitého podloží s možností vzniku kluzné plochy v úlomkovitém eluviu, ale v obou případech o tzv. slézání kvarterní pokrývky. Ing.arch.Pavel Kramář

49


Odůvodnění

Jedná se o území, které přímo zasahuje z části do zastavěné části obce a z části je v lesním porostu. Pro zastavěné území a zastavitelné plochy je stanovena povinnost geologických průzkumů s důrazem na odvádění dešťových vod do oddílné kanalizace a tím snížení rizika ujetí zatížených podloží. Dalším rizikem se může jevit záplavová hranice tvořená vylitím vody z břehů po protržení hráze Rozkoš, což se nepředpokládá. Tato hranice prochází částečně zastavěným územím sportovního areálu. Pro omezení tohoto rizika se doporučuje při výhledovém zastavění obchvatu kolemobce použít zemní těleso jako ochranný val. Zvýšená vlhkost s akumulůací povrchových vod ve východní části obce je eliminována návrhem retenční nádrže 2) Dalším negativním faktorem je hluk z pozemních komunikací. Zastavěným územím prochází pouze silnice III. třídy, kde průjezdná doprava činí menší část zátěže než silnice III. třídy ve směru od Opatovic nad Labem s výjezdem na Hradec Králové. Za dopravně závadnou lze považovat křižovatku těchto silnic, která je v návrhu ÚP řešena kruhovým objezdem. Poněkud nešťastné je umístění provozovny truhlárny v její bezprostřední blízkosti. G. Sdělení jak byly zohledněny výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Dotčený orgán z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí, Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal dne 18. 11. 2009 závěr zjišťovacího řízení k návrhu zadání územního plánu, ve kterém požadoval posouzení Územního plánu Vysoká nad Labem z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona EIA (dále jen ,,SEA vyhodnocení, či vyhodnocení SEA“). Vyhodnoceny měly být především plochy občanské vybavenosti pro komerční využití většího rozsahu, plochy výroby a skladování, plochy vymezené pro přeložku silnice III/29810 a pro rozšíření silnice III/29810 a vodohospodářské plochy. Společné jednání o Návrhu územního plánu Vysoká nad Labem včetně posouzení vlivů na životní prostředí proběhlo dne 02. 11. 2010 na Magistrátu města Hradec Králové. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je za společnost AMEC s.r.o., Mgr.Jana Švábová Nezvalová, Křenová 58, 602 00 Brno, jako osoba s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 19 zákona EIA, osvědčení č.j. 32190/ENV/09. Z hlediska vlivů na životní prostředí byly u Návrhu územního plánu Vysoká na Labem identifikovány vlivy související se záborem zemědělského půdního fondu, s ovlivněním odtokových poměrů v území, krajinného rázu a lesních porostů. Zjištěné negativní vlivy na dílčí složky životního prostředí vedly k vypracování níže uvedených podmínek vydaného stanoviska. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí bylo zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Na základě Návrhu územního plánu Vysoká nad Labem, SEA vyhodnocení, výsledku společného projednání a vypořádání vyjádření dotčených správních orgánů, vydal krajský úřad ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona EIA souhlasné stanovisko s podmínkami k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Návrh územního plánu Vysoká nad Labem“. Krajský úřad požaduje respektovat při uplatňování koncepce a realizaci konkrétních záměrů v navrhovaných lokalitách následující podmínky: • Podél zemědělských komunikací resp. vodotečí v jižní části katastru realizovat výsadbu navrhované doprovodné zeleně za účelem omezení větrné i vodní eroze půdy. – návrh ÚP řeší interakční prvky podél zemědělských cest a vodotečí • Velikost a tvar stavebních pozemků v rámci dosud volných navrhovaných ploch bydlení vymezovat tak, aby zůstala zachována struktura stávajícího zastavěného území – v lokalitách, kde již nebylo vydáno územní rozhodnutí o dělení pozemků, je podmínka na zpracování územní studie, která bude velikost stavebních pozemků řešit • Při zastavování poměrně rozsáhlých ploch bydlení citlivě volit hmotové i architektonické pojetí objektů a umístění na pozemku tak, aby nedošlo k narušení charakteru sídla. – jsou stanoveny plošné a prostorové regulativy


50


Odůvodnění

• V případě realizace staveb v navrhovaných funkčních plochách pro bydlení požadovat co nejnižší nevratný zábor zemědělského půdního fondu, tj. důsledně dodržovat územním plánem navržené regulativy maximální zastavěnosti pozemku pro dané funkční využití a podílu veřejných prostranství v lokalitách. – podmínka pro územní řízení • Výstavbu v zastavitelných plochách v rámci sesuvného území podmínit realizací opatření, která zamezí ohrožení objektu sesuvy ať už spočívající ve způsobu založení objektů či hospodaření s dešťovou resp. podpovrchovou vodou, na základě podrobného hydrogeologického, resp. inženýrsko-geologického posouzení. tyto požadavky jsou v návrhu územního plánu obsaženy Podmínky stanovené pro jednotlivé lokality: Lokality Z2, Z3 a Z4 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje podmínit výstavbu, resp. kolaudační rozhodnutí realizací pásu izolační zeleně na západě u silnice III/29810 (Z30) a realizací izolačního pásu ze severu. – Podmínka realizace pásu izolační zeleně (Z30) a ze severu je v územním plánu stanovena, nelze jí však u lokalit podmínit výstavbu, resp. kolaudační rozhodnutí z důvodu, že tyto lokality jsou již částečně zastavěny a tyto podmínky nebyly součástí stavebního povolení těchto staveb. Lokality Z2, Z6 a Z12 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje neprohlubovat další zásah do porostů lesa. – lokality jsou vymezeny jen na PUPFL, kde již byl vydán souhlas s odnětím, resp. výjimka z pásma 50m od hranice lesa. • Po ukončení výstavby realizovat management péče o zdevastované lesní lemy, prostor mezi hranicemi zastavěných pozemků a vlastním lesem udržovat trvalé travní porosty s rozvolněnou výsadbou keřů. – Podmínka bude doplněna do odstavce „E.1 Koncepce uspořádání krajiny“ Lokalita Z8 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje umístit výstavbu související s bydlením až na základě prokázání splnění hygienických limitů (silnice III/29810) – bude doplněno stanovení podmínky pro navrhování staveb, které bude zaručovat dosažení přijatelných hladin hluku v chráněných venkovních prostorech. Lokality Z25 a Z27 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje, aby v uvedených plochách byla v maximální možné míře zachována vzrostlá zeleň. – bude doplněno Lokalita Z28 • Na základě výsledků SEA vyhodnocení krajský úřad požaduje, aby byly při výstavbě rozhledny minimalizovány zásahy do okolních porostů s výjimkou asanační a udržovací probírky v okolních porostech. • Přístupovou komunikaci k rozhledně řešit jako nezpevněnou turistickou cestu bez nadměrných zásahů do okolních porostů. – Podmínky realizace výstavby rozhledny a přístupové cesty již byly specifikovány ve vydaném územním rozhodnutí a stavebním povolení. Na základě toho lze konstatovat, že všechny podmínky stanovené ve stanovisku krajského úřadu jsou akceptovány, případně zdůvodněny a že návrh Územního plánu Vysoká nad Labem je upraven v souladu s výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

I. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA I.1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Územní plán obce Vysoká nad Labem zpracovává potřeby rozvoje Vysoké nad Labem. Součástí návrhu územně plánovací dokumentace, podle Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/92 Sb., §5), je vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného urbanistického řešení na zemědělský půdní fond. Příloha ZPF k územně plánovací dokumentaci předkládá vyhodnocení předpokládaného odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (v souladu s §9, Zák. č.334/92 Sb.) a doplňuje údaji dle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí OOLP/1067/96 (1996). Části přílohy ZPF: výkresová, tabelární, textová. Ing.arch.Pavel Kramář

51


Odůvodnění

Výkresová část obsahuje údaje o bonitaci půd v celém zájmovém území se zákresem do mapy. Tím jsou charakterizovány bonitace půd v navržených lokalitách, vyznačených na mapovém podkladu. Plochy pro ÚSES jsou upraveny podle aktualizace systémů ekologické stability, zpracované pro Královéhradecký kraj. Tabelární část zpracovává údaje evidence nemovitostí o pozemcích na navrhovaných lokalitách (výměry, kultury), podává souhrnný přehled o struktuře půdního fondu podle lokalit a číselně vyhodnocuje předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF. Textová část podává charakteristiku zájmového území, především půdního pokryvu. V závěru komplexně vyhodnocuje předpokládané důsledky navrhovaného řešení na půdní fond. Celková charakteristika zájmového území Území katastru náleží do teplého a mírně vlhkého klimatického regionu (3), s průměrnou roční teplotou (7) 8- 9°st.C a průměrným ročním úhrnem srážek 550 - 650 (700) mm. K.ú. Vysoká nad Labem s celkovou výměrou 1 532,46 ha se rozkládá na levém břehu řeky Labe, jižně od Hradce Králové. Východní polovinu území 754,30 ha pokrývají lesy. V centrální části území, směrem na západ od lesa se rozkládá zastavěná část obce. Okolí kolem ní tvoří zemědělská půda cca 690 ha, s 90% zorněním. Půdní pokryv kolem lesa tvoří na jihu oglejené a hnědé půdy (54), směrem na sever hnědé a drnové půdy (23), střední část doplňují hnědé půdy a rendziny (22), všechny s podprůměrnou produkční schopností. Podél řeky Labe se táhne zóna nivních půd (56), které jsou vysoce ceněné.

Zastoupení půd v půdním pokryvu zájmového území Kód Charakteristika půdní jednotky HPJ 21 Hnědé půdy a drnové půdy, rendziny a ojediněle i nivní půdy na píscích, velmi lehké a silně výsušné 22 Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí nebo středně těžké, s vodním režimem příznivějším než předchozí 23 Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložených na slínech a jílech, lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý-od výsušného až po převlhčení podle srážek 54 Oglejené a hnědé půdy, oglejené na různých jílech, včetně slinných, na jílech limnického terciéru, těžké až velmi těžké, bez štěrku, s velmi nízkou propustností a špatnými fyzikálními vlastnostmi, obvykle dočasně zamokřené. 56 Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, s příznivými vláhovými poměry


BPEJ 3.21.12

Třída ochrany IV.

3.22.12

IV.

3.23.10

IV.

3.54.11

IV.

3.56.00

I.

52


Odůvodnění

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 Z9 Z10 Z12 Z13 Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z19 Z20 Z21 Z22 Z23

výroba a skladování zemědělská výroba bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské výroba a skladování drobná a řemeslná výroba bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech venkovské plochy veřejných prostranství veřejná prostranství plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské občanské vybavení komerční zařízení malá a střední bydlení v rodinných domech městské a příměstské plochy veřejných prostranství veřejná prostranství bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech městské a příměstské výroba a skladování se specifickým využitím


PLOCHY ZASTAVITELNÉ 3.21.12 IV. orná půda 1,15

0,91

3.23.10 IV. orná půda

7,43


0,76


1,44


0,13


1,22


0,82


0,38

3.23.10 IV. orná půda 3.56.00 I. orná půda 3.56.00 I. orná půda

0,58 0,48 0,48


0,20


2,85


0,85


0,65


1,15


0,57


0,17


1,06


0,20


0,76


0,61


0,29

7,43

7,43

0,76

0,76

1,44

1,44

0,13

0,13

1,22

1,22

0,82

0,82

0,38

0,38

1,38

1,38

0,48

0,48

0,84

0,84

2,85

2,85

0,85

0,85

0,65

0,65

1,15

1,15

0,57

0,57

0,17

0,17

1,06

1,06

0,21

0,21

0,77

0,77

0,61

0,61

0,29

0,29

0,91 7,43 0,76 1,44 0,13 1,22

poznámka

plocha dle druhu v zastavěné části obce mimo zastavěnou část obce

druh pozemku

třída ochrany

BPEJ

dle kultur v ha

část obce

k.ú. Vysoká nad Labem

1,15

výměra zemědělské půdy v řešené lokalitě

v zastavěné části obce mimo zastavěnou

výměra v ha

řešené lokality

funnkční využití

lokalita urban.řešení

VYNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

povolen dočasný zábor schválená urbanistická studie schválená urbanistická studie schválená urbanistická studie vydáno územní rozhodnutí schválená urbanistická studie

0,82 0,38 1,06 0,48 0,20 2,85 0,85 0,65

vydáno stavební povolení schválená urbanistická studie schválená urbanistická studie schválená urbanistická studie schválená urbanistická studie

1,15 0,57

schválená urbanistická studie

0,17 1,06


0,20 0,76 0,61 0,29

schválená urbanistická studie schválená urbanistická studie stavající asfaltová plocha

53


Z24 Z25a Z25b Z26 Z27 Z29 Z30 Z31

bydlení v rodinných domech venkovské plochy veřejných prostranství veřejná prostranství bydlení v rodinných domech venkovské bydlení v rodinných domech venkovské plochy veřejných prostranství veřejná prostranství plochy veřejných prostranství veřejná prostranství zeleň ochrannná a izolační od silnice III/29810 zeleň ochrannná a izolační V od sportovního areálu

Odůvodnění

1,00

1,00

0,09

0,09

0,31

0,31

3,39

3,39

0,27

0,27

1,68

1,68

2,64

2,64

0,82

0,82

0,31

0,31

2,10

2,10

2,77

2,77

Z32

Z33

Z34

zeleň ochranná a izolační SZ strana zeměd. areálu rozšíření silnice s cyklostezkou směrem V od stávající III/29810 Cyklostezka "Mechu a perníku" z Hradce Králové do Pardubic podél Labe, délka cca 6,5 km

CELKEM

P1 P2 P3

výroba a skladování plochy skladování bydlení v rodinných domech venskovské bydlení v rodinných domech venskovské

CELKEM

K1

Vodní plocha retenční nácrž

1,00


0,03


0,07

3.54.11 IV. orná půda 3.54.11 IV. zahrada 3.23.10 IV. orná půda

3,24 0,02 0,27


1,38

3.22.12 IV. orná půda 3.23.10 IV. orná půda

0,81

3.54.11 IV. zahrada 3.54.11 IV. orná půda

0,12 0,19

3.21.12 3.21.12 3.23.10 3.56.00 3.56.01 3.23.12

0,07 0,20 1,83 0,75 1,78 0,24

IV. IV. IV. I. I. IV.

TTP orná půda orná půda TTP orná půda orná půda

1,00 0,03 0,07 3,26 0,27 1,38

2,64

40,59

0,00

0,49

PLOCHY PŘESTAVBOVÉ 3.23.10 IV. 0,49

zahrada

0,06

0,55

0,55

3.22.12 IV.

zahrada

0,31

0,14

0,14

1,18

1,18

1,10

PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ 3.54.11 IV. orná půda 1,10

1,10

CELKEM


40,59

2,64 0,81 0,31

2,10

2,77 0,00

3.22.12 IV. zahrada 3.22.12 IV. orná půda

0,07 0,07

38,63

ha

vydáno stavební povolení

0,06 0,31 0,14 0,51

0,00

vydáno územní rozhodnutí ha

1,10

1,10

1,10


0,00

1,10

ha

Plochy zastavitelné Plochy přestavbové Plochy změn v krajině Celkový zábor ZPF


38,63 0,51 1,10 40,24

0,00 0,51 0,00 0,51

poznámka část obce

k.ú. Vysoká nad Labem v zastavěné části obce mimo zastavěnou

funkční využití území

výměra v ha

SOUHRNNÝ PŘEHLED ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU ůhrn výměry zemědělské půdy v ha

38,63 0,00 1,10 39,73

54


Odůvodnění

TABULKA ZÁBORU ZPF PRO PRVKY ÚSES

Prvek ÚSES NRBK K 73 V NRBK K 73 B RC RBC 969 LBK 1 LBC 1 (LBC 67) LBC 2 (LBC 68) LBC 3 LBC 4 LBC 5

Charakteristika nadregionální biokoridor vodní a nivní nadregionální biokoridor lesní regionální biocentrum vodní a nivní lokální biokoridor vodní a nivní lokální biocentrum lesní lokální biocentrum vodní a nivní lokální biocentrum lesní a luční lokální biocentrum lesní a luční lokální biocentrum lesní

Název

Rozloha v ha

Návrh opatření

"Hrozná"

bez záboru ZPF 4650 m bez záboru ZPF 2700 m bez záboru ZPF

funkční údržba břehových porostů funkční udržovat porosty v přirozené skladbě funkční, údržba v přirozením stavu výsadba původnícvh druhů navrženo k doplnění doplnění dřevinami původní skladby funkční chránit, zajistit zásobování vodou funkční chránit mokřady, zajistit zásobování vodou navrženo k doplnění rozšířit na Z, zalesnění v údolní poloze navrženo k doplnění rozšířit na S a Z, zalesnění u vodoteče funkční ponechat původní, změnit druhovou skladbu

"Hlavník" "Pod čistírnou"

bez záboru ZPF 2999 m bez záboru ZPF

Petrofovy rybníčky" "U mostu"

bez záboru ZPF cca 1,2 ha

"Velká strana"

cca 1,6 ha

"Stará paseka"

bez záboru ZPF

Zábor pro lokální ÚSES je zhruba 2,8 ha území.

Plochy navržených lokalit řešeného území: v zastavěném území 0,71 ha mimo zastavěné území obce 39,71 ha zemědělská půda celkem 40,24ha Struktura ZPF na navržených lokalitách v návrhovém období: orná půda 38,64 ha 96, 10 % trvalý travní porost 0,82 ha 2, 00 % zahrada 0,78 ha 1, 90 % ZPF celkem 40,24 ha 100, 00 % Zastoupení půdy podle stupňů ochrany ZPF na navržených lokalitách: I. stupeň 3,49 ha 8, 50 % II. stupeň 0,00 ha 0, 00 % III. stupeň 0,00 ha 0, 00 % IV. stupeň 36,75ha 91, 50 % V. stupeň 0, 00 ha 0, 00 % Celkem 40,24 ha 100, 00 % Rozložení ploch dle druhu zastavění: plochy zastavitelné Z 1-Z34 plochy přestavbové P1-P6 plochy změn v krajině K1 Celkem


38,43 ha 0,71 ha 1,10 ha 40,24 ha

95,60 % 1,72 % 2,68 % 100, 00 %

55


Odůvodnění

Nové funkční využití ploch na navržených lokalitách: plochy bydlení 25,26 ha plochy veřejných prostranství 3,01 ha plochy výroby a skladování 1,39 ha plochy občanské vybavenosti 0,85 ha plochy zeleně izolační 3,76 ha plochy silniční dopravy 4,87 ha plochy vodní 1,10 ha Navržené plochy celkem 40,24 ha

61,94 % 7,33 % 3,38 % 2,07 % 10,74 % 11,86 % 2,68 % 100, 00 %

Ochrana ploch ZPF pro navrhované objekty ÚSES: Struktura ZPF: orná půda 2,8 ha

100, 00 %

Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly pozemkové úpravy realizovány ani započaty. Projektant doporučuje nechat tyto úpravy provést tak, aby mohly být záměry mimo zastavěné území realizovány na obecních pozemcích. Investice do půdy Zemědělské pozemky v řešeném území jsou lokálně meliorovány. Odvodňovací systémy byly realizovány zejména v souvislosti s kolektivizací zemědělství a zamokřenými pozemky. Z hlediska životnosti je převážná část těchto systémů již nefunkční. Jejich rozsah je patrný z grafické části odůvodnění územního plánu (koordinačního výkresu). Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky nadregionálního, regionálního a lokálního charakteru. Jedná se převážně o lesní společenstva na lesních pozemcích, břehové partie vodního toku a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních, zejména ve formě doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest a melioračních svodnic, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. Samostatně jsou v návrhu územního plánu vymezeny interakční prvky, zejména liniového charakteru ve formě stromořadí, břehové zeleně, apod. umístěné v okrajových plochách komunikací a vodotečí. Tyto prvky přestavují minimální zásah do organizace zemědělského půdního fondu. Plocha záboru pro prvky lokálního ÚSES je 2,8 ha zemědělských půd převážně IV. tříd ochrany. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není návrhem územního plánu dotčen. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány. I.2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Lesní porosty v řešeném území náleží do lesní oblasti 17 - Polabí. Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona 289/1995 Sb.) je 758,95 ha, což odpovídá lesnatosti 49,53% výměry katastru. Lesní katastry zabírají celou východní části řešeného území, zde se jedná převážně o borové (smrkové) porosty s dubem na kyselých stanovištích nižších poloh. V západní části katastru je pouze několik izolovaných lesíků mezi zemědělsky využívanými pozemky. Z hlediska kategorizace lesů se jedná převážně o lesy hospodářské (§ 9 zákona 289/1995 Sb.), vyskytují se také lesy zvláštního určení a to v kategoriích 32c - lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí - a 32h - lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření (§ 8, Ing.arch.Pavel Kramář

56


Odůvodnění

odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Výměry lesů zvláštního určení činí 53,70 ha u kategorie 32c a 34,39 ha u kategorie 32h. Zdůvodnění požadavku záboru pozemků plnících funkci lesa včetně údajů o dalším využití pozemků 1. plocha Z2 ( bydlení v rodinných domech- BI ) , Návrh územního plánu převzal turo plochu dle zpracované urbanistické studie a územní studie na lokalitu A1 a A2. Souhlas s vynětím lesa byl vydán Krajským úřadem KK č.j. 9767/ZP/2007-Vi dne 18.6.2007. 2.plocha Z28 ( občanská vybavenost - OV ) rozhledna Milíř. Tato plocha a umístění byly převzaty z dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu rozhledny. 3. plocha Z33 ( plocha dopravy silniční ) rozšíření silnice III/29810 s cyklostezkou. Tato plocha je nová, počítá se s nezbytností provedení těchto změn z bezpečnostních důvodů provozu na komunikaci. V severní části katastru je část pozemku lesního.

lokalita urban.řešení

VYHODNOCENÍ POŽADAVKŮ NA ZÁBORY POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Z2

Z28 Z33

výměra zemědělské půdy v řešené lokalitě dle kultur v ha

funkční využití řešené lokality

bydlení v rodinných domech městské a příměstské bydlení v rodinných domech nově budovaná rozhlena Milíř občanská vybavenost rozšíření silnice včetně cyklostezky směrem V od stávající III/29810 plocha dopravy

CELKEM

plocha záboru v k.ú. Vysoká nad Labem (ha)

0,95

0,12

Dotčené parcely

252/4, 250/5, 250/12, 250/6, 252/5 250/7, 252/6, 250/8, 250/13, 250/14 250/9, 250/10, 250/14, 250/16, 250/15 250/17, 252/10, 252/9, 252/7 1270 276/, 276/2

poznámka

Souhla s vynětím lesa byl vydán Krajským úřadem KK č.j. 9767/ZP/2007-Vi dne 18.6.2007. vydáno územní rozhodnutí a stavebí povolení

0,10

dle zpracované studie pro SÚS KK

1,17

1,17

ha

Závěr: Zábor lesního půdního fondu je minimální s ohledem na již vydaná povolení. Ochranná pásma lesa v navrhovaných lokalitách již rozestavěných dle urbanistické studie byla zmenšena rozhodnutím orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo lesa v lokalitách nově navrhovaných nerozestavěných je dodrženo.

J. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ 16.5.2011 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP VYSOKÁ NAD LABEM Námitku č.1 podali: Bedřich Tichý a Markéta Hutníková, oba bytem: Bratří Štefanů 800/16, Hradec Králové Podatelé jsou vlastníci pozemku parc. č. 51/7 v k.ú. Vysoká nad Labem Dle návrhu územního plánu obce Vysoká nad Labem má mimo jiné dojít k umístění ochranné izolační zeleně po severní a východní straně zemědělského areálu, která v blíže nespecifikovaném tvaru zasahuje do pozemku parc. č. 51/7. Podatelé proto jako vlastníci pozemku a staveb dotčených návrhem nového územního plánu tímto podávají v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona následující námitky, které odůvodňují takto: 1) V současné době probíhá na parc. č. 51/7 zpracování projektové dokumentace rodinného domu. 2) Vzhledem k tomu, že ochranná pásma VN a vodovodu činí 511 m² z celkových 884 m² plochy pozemku, zásadně nesouhlasí s omezováním využitelné plochy pro stavbu rodinného domu dalším ochranným izolačním pásmem zeleně. V případě nutnosti a po osazení domu do terénu, zajistíme ochranné izolační pásmo dle našeho uvážení a na vlastní náklady.


57


Odůvodnění

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Ochranná izolační zeleň má oddělit prostor pro bydlení od zemědělského areálu, je to tedy v zájmu vlastníka pozemku. Vlastník pozemku zajistí tuto ochrannou izolační zeleň na svém pozemku.

Námitku č.2 podal: Jindřich Slabý, bytem Hradecká 689, 500 11 Hradec Králové Jako vlastník pozemků p.č.1090/2 a 1094/1 vznáší námitku k návrhu ÚP Vysoká nad Labem požaduje vymezit pozemek 2000 m² z parcely p.č.1094/1 pro předpokládanou výstavbu rodinného domu.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Nejvyšší správní soud v Brně zrušil územní plán obce v roce 2009 m.j. i proto, že, v souhrnu vymezené zastavitelné plochy jsou nadmístního významu. V novém územním plánu se obec snažila vyhovět rozsudku a plochy určené pro výstavbu zmenšit na minimum. Současně bylo dne 17.6.2011 na žádost pořizovatele vydáno stanovisko dotčeného orgánu z hlediska ochrany ZPF k připomínkám uplatněným při veřejném projednání, ze kterého je patrné že: Krajský úřad posoudil připomínky uplatněné při veřejném projednání návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem, které se konalo dne 16. 05. 2011 v zasedací místnosti obecního úřadu Vysoká nad Labem, a uplatňuje k nim dle § 52 odst. 3 stavebního zákona následující stanovisko: nesouhlasí s připomínkou pana Jindřicha Slabého, nar. 17. 08. 1963, bytem Hradecká 689, 500 11 Hradec Králové, který žádal o zahrnutí části pozemku p.č. 1094/1 v katastrálním území Vysoká nad Labem o výměře 2000 m2 do zastavitelných ploch pro výstavbu rodinného domu - předmětná plocha je v návrhu vymezena jako územní rezerva; důvodem nesouhlasu je skutečnost, že k návrhu územního plánu Vysoká nad Labem uplatnil krajský úřad souhlasné stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona ZPF, v němž je schváleno dostatek lokalit s navrhovaným funkčním využitím „bydlení v rodinných domech - venkovské“, jelikož nebyla prokázána nezbytnost odnětí pro nezemědělské účely, nemá orgán ochrany zemědělského půdního fondu důvod vydat souhlas pro další lokalitu se stejným funkčním využitím, prokazatelný zájem vlastníka na vymezení nové zastavitelné plochy pro bydlení není z hlediska zákona ZPF dostatečným důvodem k odnětí zemědělské půdy.

Námitku č.3 podali: Josef Bareš, Marie Barešová, oba bytem Vysoká n.L. 26 a Mgr. Eva Ondrejková, bytem Praha 6, Nad Kajetánkou 1414 (dále vlastníci), všichni právně zast. Mg. Petrem Stejskalem, LL.M. advokátem AK Stejskal & spol., advokátní kancelář v.o.s., se sídlem Jeronýmova 814, 500 02 Hradec Králové, i.s. Mgr. Martin Soppe, advokát AK Stejskal & spol., advokátní kancelář v.o.s., se sídlem Jeronýmova 814, 500 02 Hradec Králové Vlastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. 1303/10-orná půda k.ú. Vysoká nad Labem, Pozemek p.č. 1303/10-orná půda je dotčen návrhem územního plánu takto: V textové části navrhovaného ÚP v části H-PP2 je uvedeno, že tento pozemek se vymezuje jako veřejné prostranství, komunikační propojení stávajícího občanského vybavení navazující na novou výstavbu rodinných domů, a to spolu s pozemky p. č. 97/50, 97/51, 97/52 a 1307/7. V souladu s ust. § 101 stavebního zákona má v takovém případě k dotčenému pozemku předkupní právo obec. Námitku podávají jako (spolu)vlastníci pozemku p. č. 1303/10 dotčeného návrhem veřejně prospěšných opatření. S uplatněním předkupního práva zásadně nesouhlasí, nebot' uvedené s nimi jako s vlastníky pozemku nebylo projednáno. Mají za to, že dopravní a další obslužnost okolních pozemků spolehlivě a dostatečně zajišťují související již realizované komunikace a že budování a následná údržba případné komunikace (polní cesty) v těchto místech, která nemá potenciál k tomu, aby byla smysluplně využívána, by bylo krokem zcela zbytečným a obec finančně zatěžujícím. Možnost uplatnění předkupního práva na celý pozemek a velmi omezený prostor pro využití pozemků je omezením našeho vlastnického práva nad přípustnou míru. Navrhují jako možné řešení, aby v části H-PP2 byla vymezena pouze část pozemku, která vznikne prodloužením svislé kolmice od hranice pozemků 97/52 a 97/53 na pozemek 111/1, jak je naznačeno v přiloženém výpisu z katastrální mapy. Zbývající část pozemku p.č.1303/10 pak navrhují začlenit do ploch BI nebo BV.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění:

V návrhu územního plánu je toto již provedeno – námitka je irelevantní.

Námitku č.4 podali: Josef Bareš, Marie Barešová, oba bytem Vysoká n.L. 26 a Mgr. Eva Ondrejková, bytem Praha 6, Nad Kajetánkou 1414 (dále vlastníci),


58


Odůvodnění

všichni právně zast. Mg. Petrem Stejskalem, LL.M. advokátem AK Stejskal & spol., advokátní kancelář v.o.s., se sídlem Jeronýmova 814, 500 02 Hradec Králové, i.s. Mgr. Martin Soppe, advokát AK Stejskal & spol., advokátní kancelář v.o.s., se sídlem Jeronýmova 814, 500 02 Hradec Králové

Vlastníci jsou podílovými spoluvlastníky p. č.97/34-orná půda, vk.ú. Vysoká nad Labem, a pan Josef Bareš je pak výlučným vlastníkem pozemku p. č. 247/1-orná půda, v k.ú. Vysoká nad Labem. Oba výše uvedené pozemky jsou dotčeny návrhem územního plánu takto: V textové části navrhovaného ÚP v části H-P02 je uvedeno, že jde o zastavitelnou plochu Z18, nicméně pouze pro veřejně prospěšnou stavbu občanského vybavení, které jsou veřejnou infrastrukturou, plochou pro vybudování občanského vybavení pro rostoucí potřeby obce. Jde tedy o plochu OV. V souladu s ust. § 101 stavebního zákona má v takovém případě k dotčenému pozemku předkupní právo obec. Nesouhlasí se začleněním těchto pozemků do ploch OV, a to z těchto důvodů: - již více než 5 let se pro dotčené pozemky marně hledá vhodné využití charakteru nekomerční občanské vybavenosti, - hlavní využití takto vymezených ploch, tedy stavby nekomerční občanské vybavenosti, je využití s ohledem na specifika dané lokality a skutečnost uvedenou výše naprosto nereálné, - o začlenění do uvažovaných ploch s nimi nikdo nejednal, - možnost uplatnění předkupního práva a velmi omezený prostor pro využití pozemků je omezením jejich vlastnického práva nad přípustnou míru, S uplatněním předkupního práva zásadně nesouhlasí, neboť uvedené s nimi jako s vlastníky pozemku nebylo projednáno. Navrhují začlenění pozemků p.č. 97/34 a p.č. 247/1 do ploch BI nebo začlenění pozemků p.č. 97/34 a p. č. 247/1 do ploch OM, tedy ploch se stavbami převážně komerční občanské vybavenosti. Takto vymezená plocha umožní lépe a vhodněji využít potenciál obou pozemků. .


V zájmu obce je, aby uvedené pozemky byly co nejlépe využity. Zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem tedy souhlasí se začleněním pozemků p.č. 97/34 a p. č. 247/1 v k.ú Vysoká nad Labem do ploch OM, tedy ploch se stavbami převážně komerční občanské vybavenosti. Zároveň bude tato lokalita vyřazena z vymezení ploch veřejně prospěšných staveb.

Námitku č.5 podali: Josef Bareš, Marie Barešová, oba bytem Vysoká n.L. 26 a Mgr. Eva Ondrejková, bytem Praha 6, Nad Kajetánkou 1414 (dále vlastníci), všichni právně zast. Mg. Petrem Stejskalem, LL.M. advokátem AK Stejskal & spol., advokátní kancelář v.o.s., se sídlem Jeronýmova 814, 500 02 Hradec Králové, i.s. Mgr. Martin Soppe, advokát AK Stejskal & spol., advokátní kancelář v.o.s., se sídlem Jeronýmova 814, 500 02 Hradec Králové Vlastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. 1303/1-ostatní plocha v k.ú. Vysoká nad Labem, V návrhu územního plánu je uvedený pozemek vymezen jako veřejné prostranství-PV, tedy jako plocha veřejně přístupná, s hlavním využitím např. v podobě místní a obslužné komunikace, chodníku, obytné zóny, parkovací plochy atd. V souladu s ust. § 101 stavebního zákona má v takovém případě k dotčenému pozemku předkupní právo obec. Námitku podávají jako (spolu)vlastníci pozemku p. č. 1303/1 dotčeného návrhem veřejně prospěšných opatření. Zásadně nesouhlasí se začleněním tohoto pozemku do ploch PV, a to z těchto důvodů: - o začlenění do uvažovaných ploch s námi nikdo nejednal, - možnost uplatnění předkupního práva a velmi omezený prostor pro využití pozemku je významným zásahem do jejich vlastnického práva k pozemku, - dotčený pozemek není dosud jako komunikace využíván a není zařazen v síti místních komunikací obce Vysoká nad Labem (podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění) - mají za to, že dopravní a další obslužnost okolních pozemků (přístup k nim) spolehlivě a dostatečně zajišťují související již realizované komunikace a že budování a následná údržba případné komunikace (polní cesty) v těchto místech, která nemá potenciál k tomu, aby byla smysluplně využívána, by bylo krokem zcela zbytečným a obec finančně zatěžujícím. Navrhují začlenění pozemku p. č. 1303/1 do ploch BI nebo BV.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění:

Předmětný pozemek je původní historickou cestou vedoucí po hrázi zaniklého rybníka, je vymezen v souladu se zápisem v katastru nemovitostí a byl takto užíván obyvateli obce celá staletí. Jedná se vlastně o uměle navýšený násep, po jehož koruně vede předmětná cesta, která byla užívána občany jako cesta pro pěší i potahová cesta. V současné době, vzhledem k záměru majitele přilehlých pozemků tyto pozemky prodat a zastavět, je užívána pouze jako cesta pro pěší a slouží i majitelům nemovitostí v původní zástavbě ke vstupu přes zahradu „za humna“. Tuto funkci chce obec rozhodně zachovat. Po zastavění sousedních pozemků bude předmětná cesta sloužit jako cesta pro pěší a cyklostezka, a to nejen pro Ing.arch.Pavel Kramář

59


Odůvodnění

„starousedlíky“, ale i pro obyvatele nových rodinných domů na sousedních pozemcích. Vzhledem k nedostatku či spíše absenci chodníků a zelených ploch v nové zástavbě jistě všichni občané uvítají možnost bezpečné procházky mezi zahradami, bez hluku a nebezpečí projíždějících automobilů.

Námitku č.6 podal: Josef Bareš, bytem Holubova 46, 534 01 Holice Vlastník pozemků parc. č. 231/1 - orná půda, parc. č. 231/2 - orná půda a parc. č.232/3 - ostatní plocha, parc. č. 231/3 - orná v k.ú. Vysoká nad Labem. Rozhodnutím Magistrátu města Hradec Králové , odboru stavebního ze dne 12.02.2010 sp.zn. 183908/2009 ST2/Koh (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení") bylo rozhodnuto o umístění a povolení této stavby: rodinný dům včetně dopojení přípojek vody, splaškové kanalizace a dešťové kanalizace, elektroinstalace, zpevněných ploch a oplocení, to vše na výše uvedených pozemcích. Rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 23.03.2010 a na pozemku p. č. 231/1 a parc. č. 231/2 je v současné době v souladu s citovaným rozhodnutím již realizována stavba rodinného domu ve stadiu před dokončením. V rozhodnutí o umístění stavby a stavebním povolení je na str. 2 v části podmínek pro umístění stavby pod bodem 3. uvedeno, že oplocení jako součást stavby bude směrem ke komunikaci realizováno v provedení zděný plot ze štípaných tvarovek KB-BLOK, výška 1,80 m, směrem k sousedním pozemkům v provedení pletivo výška 1,80 m. Totéž platí pro stavební povolení. V návrhu územního plánu je ovšem celý pozemek parc. č. 232/3 nově začleněn do ploch smíšeného nezastavěného území zemědělské, přírodní (NSzp). Navrhuji, aby hranice zastavěného území byla změněna tak, že pozemek parc. č. 232/3 - ostatní plocha, v k.ú. Vysoká nad Labem bude vymezen jako plocha BI v souladu s platným stavebním povolením


Pozemek parc. č. 232/3 - ostatní plocha, v k.ú. Vysoká nad Labem bude zařazen do zastavěné plochy a vymezen jako plocha BI v souladu se současným stavem a s platným stavebním povolením.

Námitku č.7 podal: Vlastimil Doubrava, bytem Ladova 1046/7, 500 02 Hradec Králové Namítající je výlučným vlastníkem pozemkových parcel stp. č . 217, parc. č. 1269/73 zahrada, parc. č.1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc. č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č.1269/72, zahrada v k.ú. Vysoká nad Labem Dotčené nemovitosti vcelku tvoří ucelenou plochu, zadavatelem určenou k zástavbě s funkčním využitím ploch k bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV). Tento setrvalý stav je zobrazen a určen (i) záměrem obce Vysoká nad Labem (zadavatele) zcizit dotčené nemovitosti za určitým účelem, zveřejněným na úřední desce obce od 25.6.2001 do 25.7.2001, (ii) usnesením zastupitelstva obce ze dne 12.9.2001, usnesení číslo O5/2001, (iii) zahrnutím dotčených nemovitostí do ploch k bydlení v rodinných domech venkovského typu podle Opatření obecné povahy ze dne 4.2.2008, kterým se vydává Územní plán Vysoká nad Labem, (iiii) Urbanistickou studií Vysoká nad Labem ze dne 28.11.2005, registrované pořizovatelem dne 7.12.2009 po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR v řízení, vedeném pod sp.zn.: 1 Ao 1/2009, podle zák. č . 183/2006 Sb., sic byla podkladem pro předchozí územní plán a jako taková jím zkonzumována. Ve lhůtě stanovené pro podání námitek po veřejném projednání návrhu ÚP Vysoká nad Labem namítající činí následovně : Základní námitky: 1. proti vymezení veřejného prostranství a jeho obsahu (Z 25) 2. pro absenci zázemí funkce ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) 3. pro rozdílný přístup k funkcím ploch téhož návrhu územního plánu 4. pro rozpor se zadáním zásad územního rozvoje. Důvody a další námitky a jejich odůvodnění Dotčené nemovitosti návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem dělí, nad to nepřípustně po vlastnických hranicích. Pozemky parc. č .1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc. č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č.1269/72 po vlastnických hranicích jsou zahrnuty do plochy Z 25 s funkčním využitím veřejného prostranství (PV), funkčně související pozemky stp. č . 217, parc. č. 1269/73 jsou zahrnuty do ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV). Vcelku pozemky jsou však shodně jako podle dokumentů, uvedených výše pod (i) až (iiii) zahrnuty v zastavitelném území obce. Pozemkům (včetně navazujících ploch) stp. č . 217, parc. č . 1269/73 jež jsou zahrnuty do ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), ačkoliv je zadavatel (spolu s dalšími pozemky) prodal za účelem bydlení, je zcela odejmuto (ukrojeno) zázemí. Jednak takové uspořádání je v rozporu s hlavním využitím funkce F.2 plochy k bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) a dále pořizovatel (i zadavatel), v rozporu se zásadami správního procesu (§ 2 odst. 3) a 4) správního řádu), již nyní zcela rozdílně přistupuje k jednotlivým funkcím ploch. Namítající v této souvislosti poukazuje na řešení v lokalitách Z 8, Z 11, Z 24 a zejména sousedící Z 26, ze kterých plyne, že přístup k zázemí (hlavní využití - stavby v rodinných domech se zázemím) je u dotčených nemovitostí neodůvodněně odlišný. Je zjevné, že se v případě dotčených nemovitostí v návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem děje něco jiného, než je cílem a úkolem územního plánování podle § 18 a§ 19 zák. č . 183/2006 Sb.. Ing.arch.Pavel Kramář

60


Odůvodnění

S ohledem na výše uvedené rovněž namítající namítá proti vymezení předkupního práva v části H., PP3 pro pozemky parc.č .1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc. č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č .1269/72, které tvoří.tímtéž návrhem Územního plánu Obce Vysoká nad Labem požadované zázemí funkce bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) pozemkům stp.č . 217, parc. č. 1269/73. Druhým důvodem je rovněž rozdílný přístup k vymezení veřejného prostranství (pro tento postup zadavatele a pořizovatele) pro tzv. sportovní zázemí a dětská hřiště, odlišný pro tyto plochy od např. plochy Z 26 (zde takto vymezené veřejné prostranství pro tentýž účel - funkci je zahrnut nikoliv autonomně - viz. C.2 Vymezení zastavitelných ploch, Charakteristika) a ploch F.1 Bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI. V neposlední řadě namítající namítá, že vymezení předkupního práva v části H., PP3 pro pozemky parc.č .1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc. č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č.1269/72 je nadbytečné, nebot' současně namítající učinil návrh koupě zadavateli pro celek dotčených nemovitostí a v případě přijetí postrádá předkupní právo věcného významu, v případě odmítnutí potom je zjevné, že takové vymezení (ve spojení s uspořádáním plochy bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), stp. č . 217, parc. č . 1269/73, bezprostředně navazující na veřejné prostranství pro tzv. sportovní zázemí a dětská hřiště) sleduje jiný cíl, než řádné a odpovědné provedení územního plánování, nýbrž majetkový. O tom svědčí rovněž založená stavební uzávěra opatřením obecné povahy, vymezená toliko pro plochu tvořenou pozemky parc. č .1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc.č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č .1269/72, aniž by se, alespoň podle elementární logiky, měla týkat i pozemků stp. č . 217, parc. č . 1269/73. Namítající rovněž namítá, že není dán důvod pro takové funkční vymezení ploch, spočívající v pásmu sesuvu. Pro takový důvod není vyhotoven aktuální podklad a namítající podává, že takto je, či by mělo být, shodně ohroženo celé území stávající a dokončované zástavby ploch bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI, podle předchozího zrušeného Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, včetně navrhovaných v rodinných domech - městské a příměstské - BI (např. Z 12). S ohledem na naposledy podanou námitku namítající podává, že v kontextu vymezení ploch bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI a ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) panuje zcela rozdílný přístup ve východiscích, přičemž není nijak odůvodněno, zda a z jakých cílů, uvedených a zachycených v zadání, a úkolů územního plánu se v jedné obci nachází bydlení venkovského typu a současně se do ní zavléká masivně bydlení příměstské a(spíše) městské, které vytváří tlak na bydlení venkovské, kam spadá též plocha a nemovitosti namítajícího. Koexistence tohoto typu bydlení vedle sebe v typicky venkovském prostředí vede k rozvratu stávajících struktur venkovského prostředí a v důsledku toho tlak v plochách venkovského bydlení. Masivní rozvoj, předpokládaný návrhem Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, zůstává oproti předchozímu návrhu územního plánu, již jednou podrobenému kritice Nejvyššího správního soudu ČR co do jeho vlivu na sousední obce a absenci kompetence přijmout takové rozhodnutí autonomně obcí Vysoká nad Labem, současně pro absenci takového rozvoje v územně plánovací dokumentaci vyššího územně samosprávného celku, až na zanedbatelné výjimky, nezměněn. Vzhledem k tomu, kdy nyní existuje toliko zadání zásad územního rozvoje vyššího územně samosprávného celku, které s takovým rozvojem v příměstské části sousední obce nepočítá, je návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, shodně jako předchozí, mimo kompetenci obce Vysoká nad Labem a rozporný ve svém základu, pokud jde o rozvojové plochy, v rozporu se současným stavem vyšší územně plánovací dokumentace a v podřízenosti územně plánovací dokumentace též s politikou územního rozvoje. Masivní rozvoj ploch pro bydlení není ani dostatečně vyhodnocen v posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí, podle § l0i zák. č. 100/2001 Sb. (AMEC s.r.o., září 2010). V těchto směrech a ve svých důsledcích je návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem v rozporu se základním limitem procesu územního plánování, spočívajícím v dodržování zásad udržitelného rozvoje.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje částečně Odůvodnění:

Od západní hranice lokality bude oddělen pruh v šíři cca 20 - 25m z pozemků p.č.1269/70 a 1269/72, tato plocha o rozloze cca 1000m² zůstane vymezena jako lokalita Z25a s určením – PV veřejné prostranství. Zbylé části pozemků p.č.1269/70, 1269/72 a pozemek 1269/71 budou vymezeny jako lokalita Z25b s určením – BV bydlení v rodinných domech venkovské. Předkupní právo pro obec bude uplatněno pouze u lokality Z25a. K námitce rozdílného vymezení ploch bydlení (venkovského / městského a příměstského) – Urbanistická koncepce stanovená územním plánem zohledňuje stávající původní zástavbu obce Vysoká nad Labem v jejím historickém založení podél návsi a v přímé návaznosti na toto území navrhuje bydlení venkovské, které je svým charakterem rozvolněnější zástavby (v plošných regulativech nižší procento zastavěných ploch) bližší této původní zástavbě. Naopak v lokalitách tzv. jižního a západního svahu, kde byla započata výstavba již před zahájením pořizování tohoto územního plánu projektant svým návrhem stabilizuje zahájený rozmáchlý rozvoj doplněním proluk, se zohledněním realizovaných komunikací, inženýrských sítí a vydaných rozhodnutí bez dalšího masivního rozvoje. S ohledem na charakter této již zahájené výstavby a s ohledem na požadavky současných stavebníků jsou plochy bydlení vymezeny jako městské a příměstské. Vymezení dostatečného množství ploch pro občanskou vybavenost – veřejné infrastruktury, komerční i sportovní, dále velký důraz na vymezení ploch veřejných prostranství, pěších tras a ochranné zeleně a v neposlední řadě společenské, sportovní a kulturní aktivity v obci připravují dostatečné podmínky pro začlenění nových obyvatel do života v obci a zabraňují segregaci mezi „starousedlíky“ a „přistěhovalými“. K námitce nesouladu se zadáním zásad územního rozvoje – Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 vyplývá, že se Obec Vysoká nad Labem nachází v rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové /Pardubice – v území ovlivněném rozvojovou dynamikou těchto krajských měst. Jedná se o silnou dvoujadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. V rozvojových oblastech je nutno Ing.arch.Pavel Kramář

61


Odůvodnění

vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území. Obec Vysoká svou polohou mezi hlavními centry této rozvojové oblasti svým územním plánem vymezuje dostatečné plochy pro plochy bydlení, zároveň pro zachování vyváženosti vymezuji i plochy pro občanské vybavení, veřejná prostranství a ochrannou zeleň. Územní plán zároveň svou koncepcí potlačuje a zmenšuje masivní rozvoj, který byl na základě veliké poptávky po stavebních pozemcích v minulých letech navržen původním územním plánem, zrušeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Ve své podstatě vymezuje jen minimální zastavitelné plochy mimo ty, ve kterých před zrušením platnosti původního územního plánu byla zahájena stavební činnost.

Námitku č.8 podala: Pavlína Záhorová, bytem Říčařova 289/2, 503 01 Hradec Králové

Je výlučným vlastníkem nemovitostí v obci a k.ú. Vysoká nad Labem, a to pozemků st.p.č . 14/4, 14/5, 16/1, 16/2 a pozemků p.č . 31/1, 31/3, 31/8 a 1301/66 Nemovitosti vcelku tvoří ucelenou plochu s funkčním využitím občanské vybavení veřejná infrastruktura (OV), jak zahrnuto v návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem (P 4). Plochy s uvedeným funkčním využitím jsou však omezeny navrhovanou plochou (Z 32) systému sídelní zeleně (ZO), zasahující do výše citovaných pozemků v uvedených plochách s funkčním využitím občanské vybavení veřejná infrastruktura (OV). Plochy systému sídelní zeleně mají (jak také deklarováno) ochranou a izolační funkci, zde plocha Z 32 zvláště . Ostatně to vyplývá i z popisu v části návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem C.2 Vymezení zastavitelných ploch, Charakteristika u plochy Z 32. Z uvedeného popisu rovněž plyne, že příčina nespočívá v plochách občanského vybavení, nýbrž v sousední ploše zemědělské výroby. Namítá, že konflikt v území je řešen bezdůvodně na úkor ploch občanského vybavení a namítá, že plochu Z 32 je třeba situovat na úkor sousední plochy zemědělské výroby.


Ochranná izolační zeleň má oddělit lokalitu pro občanskou vybavenost od zemědělského areálu, je tedy v zájmu vlastníka pozemku. Vlastník pozemku zajistí tuto ochrannou izolační zeleň na svém pozemku v rámci realizace staveb pro občanskou vybavenost.

Námitku č.9 podala: Monika Dyntarová, bytem Horní 196/11, 50011 Hradec Králové, Roudnička. V návrhu územního plánu Vysoká nad Labem (dále jen „Návrh") zpracovatel v ustanoveních čl. J a v ustanoveních, které odkazují na zpracování územní studie nesprávně zařazuje územní studii mezi územně plánovací dokumentaci. § 30 zák. č.183/2006 Sb. v platném znění v ustanovení odst.(4) stanoví, že „pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat .... ,,. Návrhem užití územní studie tak, jak je popsán v Návrhu zpracovatel a pořizovatel jednoznačně supluje potřebu v některých lokalitách zpracovat regulační plán. Vzhledem k celkovému textu návrhu územního plánu zadavatel územního plánu má a měl dostatek informací o území, a měl k předejití mnoha problémů a nejasností, které Návrh vygeneruje využít ustanovení § 57 zák. č.183/2006 Sb v platném znění a spojit po řízení územního plánu s regulačním plánem určitých ploch.. Pro plochu Z 16 ve které je namítající vlastníkem pozemku p.č.82/4 v k.ú.Vysoká nad Labem je v čl. J. Návrhu pokyn pro zaměření studie a v čI.C2 k ploše Z 16 mimo obecných regulativů Návrhu i regulace v této ploše z hlediska umístění staveb a jejich příslušenství. Namítám, že studie vyvolá mnoho problémů zejména proto, že z důvodu procesního postupu projednání územní studie je jednoznačné, že vypracováním územní studie nemohou být dotčena vlastnická a jiná práva k nemovitostem. Požaduji povinnost zpracování územní studie a návrh regulace v ploše Z 16 vypustit.


Navrhovatelka pozemek v současné době již nevlastní, proto není oprávněna podávat námitky. Lokalita Z16 má velmi specifickou polohu, leží v centru původní staré zástavby (jedná se vlastně o zahrady a pole k původním hospodářským usedlostem a má více než 10 000 m2) a je ze všech stran obklopena staršími rodinnými domy. Obec má zájem na tom, aby charakter zástavby harmonoval s okolím a nástroje, které skýtá územní plán, toto zcela nezaručují. Z tohoto důvodu obec trvá na zpracování územní studie, která dostatečně stanoví prostor pro zastavění rodinnými domy a prostor pro zeleň zahrad.

Námitku č.10 podali: Hana Novotná, bytem Vysoká nad Labem 15, 503 31 Vysoká nad Labem a Ing.Jan Vratislav, bytem Mžany 84, 503 15 Nechanice Podíloví spoluvlastníci mimo jiné pozemkových parcel parc. č.289/6 a parc.č.289/7 v katastrálním území Vysoká nad Labem Namítají, že podmínka zpracování územní studie na plochu Z 4 a plochu Z 7 je nadbytečná. Plochy jsou geodeticky rozděleny na jednotlivé pozemkové parcely a toto geometrické dělení je vloženo do katastru nemovitostí, což zpracovávaný UP chybně neobsahuje. V obecné části návrhu územního plánu jsou stanoveny podmínky pro využití plochy pozemků a všeobecné podmínky výškové regulace staveb na těchto pozemkových parcelách. Požadujeme také, aby UP obsahoval aktuální stav katastru nemovitostí tak jako všude. Ing.arch.Pavel Kramář

62


Odůvodnění

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Aktuální stav katastru nemovitostí bude do územního plánu zapracován při posledních úpravách před vydáním. Podmínka pro zpracování územních studií pro lokality Z4 a Z7 se jeví zbytečná, neboť k dělení pozemků došlo se souhlasem obce Vysoká nad Labem, dělením jsou vymezeny i přístupové komunikace k jednotlivým parcelám, plošná regulace a výšková hladina zástavby je daná obecně v územním plánu.

Námitku č.11 podali: Hana Novotná, bytem Vysoká nad Labem 15, 503 31 Vysoká nad Labem a Ing.Jan Vratislav, bytem Mžany 84, 503 15 Nechanice Podíloví spoluvlastníci mimo jiné pozemkových parcel parc. č.289/6 a parc.č.289/7 v katastrálním území Vysoká nad Labem Namítáme a nesouhlasíme s podmínkou stanovenou v oddíle J. návrhu územního plánu, která pro plochu Z 4 stanoví podmínku zpracování územní studie a řešení ochranné izolační zeleně. Důvody : Plocha je již geodeticky rozdělena na pozemkové parcely. Z textu plyne, že „bude řešena ochranná izolační zeleň na západní straně podle požadavku SEA. Nesouhlasíme, aby řešení izolační zeleně bylo podmínkou pro umísťování a realizaci staveb v této ploše. Z textu návrhu územního plánu plyne, že plocha Z 30 je určena jako plocha sídelní zeleně (pozemek parc. č.310/1, katastrální území Vysoká nad Labem). Není však zahrnuta do ploch určených pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření, které by obci umožnilo za určitých podmínek s tímto pozemkem nakládat. Tak, jak odůvodnění návrhu územního plánu konstatuje v části F pod písm D odsek D 6, etapizace v území nebyla stanovena, „protože je současně rozestavěno velké množství rodinných domů dle schválených studií". Jednoduše řečeno, nelze podmínit výstavbu resp.kolaudační rozhodnutí na ploše Z 4 stavbou pásu izolačního zeleně.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Územním plánem je vymezena lokalita Z30 jako plocha sídelní zeleně. Požadavek SEA se nevztahuje na plošné vymezení ochranné zeleně v rámci lokality Z4, ale na realizaci lokality Z30

Námitku č.12 podal: ALBA invest s.r.o. se sídlem Praha, Stodůlky, Petržílkova 2565/23, PSČ 158 00, IČO 25977351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 165799, jednající jednatelem panem Alešem Jiroutem, adresa pro doručování Machkova 587, 500 11 Hradec Králové. Vlastník mimo jiné pozemkových parcel parc. č.288/66, parc. č.310/3, parc. č.289/8, parc. č.289/19, 259/50, parc. č.259/51 v katastrálním území Vysoká nad Labem Návrh zpracovatele územního plánu obce Vysoká nad Labem ( dále jen „Návrh") rozděluje stavby rodinných domů: Stavby rodinných domů označené jako B1 - městské a příměstské rodinné domy venkovského typu označené BV generuje problémy ve správních řízeních o umísťování a povolování staveb. Kdo bude rozhodovat zda ten, který navržený domek je tím, co si zpracovatel Návrhu představuje. Je rozdíl v hodnocení domů venkovského typu na Moravě a v Krkonoších. Rodinný dům definuje § 2 vyhl. č.501/2006 Sb. v platném znění. Je nutná bližší specifikace ( např. ....... ).


K námitce rozdílného vymezení ploch bydlení (venkovského / městského a příměstského) – Urbanistická koncepce stanovená územním plánem zohledňuje stávající původní zástavbu obce Vysoká nad Labem v jejím historickém založení podél návsi a v přímé návaznosti na toto území navrhuje bydlení venkovské, které je svým charakterem rozvolněnější zástavby (v plošných regulativech nižší procento zastavěných ploch) bližší této původní zástavbě. Naopak v lokalitách tzv. jižního a západního svahu, kde byla započata výstavba již před zahájením pořizování tohoto územního plánu projektant svým návrhem stabilizuje zahájený rozmáchlý rozvoj doplněním proluk, se zohledněním realizovaných komunikací, inženýrských sítí a vydaných rozhodnutí bez dalšího masivního rozvoje. S ohledem na charakter této již zahájené výstavby a s ohledem na požadavky současných stavebníků jsou plochy bydlení vymezeny jako městské a příměstské. V územním plánu se charakter bydlení venkovského typu vyznačuje vymezením větších pozemků s nižším procentem zastavění. Bude doplněno vysvětlení, že se jedná venkovskou zástavbu místního charakteru.

Námitku č.13 podal: ALBA invest s.r.o. se sídlem Praha, Stodůlky, Petržílkova 2565/23, PSČ 158 00, IČO 25977351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 165799, jednající jednatelem panem Alešem Jiroutem, adresa pro doručování Machkova 587, 500 11 Hradec Králové. Vlastník mimo jiné pozemkových parcel parc. č.288/66, parc. č.310/3, parc. č.289/8, parc. č.289/19, 259/50, parc. č.259/51 v katastrálním území Vysoká nad Labem Ing.arch.Pavel Kramář

63


Odůvodnění

Mezi textovou části odůvodnění Návrhu a závěry posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí je nesoulad spočívající v textu oddílu H odůvodnění územního plánu a textem částí 10. písm.A odst.1. posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Z Návrhu vyplývá, že podmínka navržená zpracovatelem posouzení vlivu na životní prostředí je z pohledu stávajícího stavu zastavění v plochách Z 2, Z 3 a Z 4 prakticky nerealizovatelná.

Rozhodnutí o námitce: k námitce se podává vysvětlení : Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí se projednávalo současně s návrhem územního plánu. Dotčený orgán z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí, Krajský úřad Královéhradeckého kraje na základě Návrhu územního plánu Vysoká nad Labem, SEA vyhodnocení, výsledku společného projednání a vypořádání vyjádření dotčených správních orgánů, vydal ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů souhlasné stanovisko s podmínkami k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Návrh územního plánu Vysoká nad Labem“. V souladu s ustanovením § 53 odst. 5 stavebního zákona je součástí odůvodnění zpracovaného pořizovatelem mimo jiné stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno. Pokud nejsou všechna doporučení tohoto stanoviska akceptována, musí být náležitě odůvodněna – viz. kapitola H. Textové části odůvodnění územního plánu. Tuto část odůvodnění doplňuje pořizovatel po veřejném projednání před vydáním opatření obecné povahy.

Námitku č.14 podal: ALBA invest s.r.o. se sídlem Praha, Stodůlky, Petržílkova 2565/23, PSČ 158 00, IČO 25977351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 165799, jednající jednatelem panem Alešem Jiroutem, adresa pro doručování Machkova 587, 500 11 Hradec Králové. Vlastník mimo jiné pozemkových parcel parc. č.288/66, parc. č.310/3, parc. č.289/8, parc. č.289/19, 259/50, parc. č.259/51 v katastrálním území Vysoká nad Labem V grafické části Návrhu nesouhlasíme se zahrnutím pozemkové parcely parc. č.259/50 a pozemkové parcely 259/51 do plochy veřejného prostranství. Pozemky vznikly dělením v souladu s urbanistickou studií. Pro pozemky jsou již provedeny přípojky na sítě technické infrastruktury.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Uvedené pozemky p.č.259/50 a 259/51 budou přičleněny do ploch bydlení BI s ohledem na skutečnost, že jsou na nich realizovány přípojky na sítě technické infrastruktury.

Námitku č.15 podal: ALBA invest s.r.o. se sídlem Praha, Stodůlky, Petržílkova 2565/23, PSČ 158 00, IČO 25977351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 165799, jednající jednatelem panem Alešem Jiroutem, adresa pro doručování Machkova 587, 500 11 Hradec Králové.

Vlastník mimo jiné pozemkových parcel parc. č.288/66, parc. č.310/3, parc. č.289/8, parc. č.289/19, 259/50, parc. č.259/51 v katastrálním území Vysoká nad Labem V grafické části Návrhu v ploše Z2 nejsou zanesené již dokončené stavby rodinných domů / dle katastru nemovitostí l tak jako např. na tzv. Jižním svahu - Vysoká nad Labem a nejsou zde zároveň tyto stavby rodinných domů z této plochy vyčleněné - červená barva jako stávající zástavba. Požadujeme, aby toto bylo opraveno a dodržen stejný systém vyhodnocení území. Namítáme, že grafická část v ploše Z2 neodpovídá v části současnému dělení pozemkových parcel dle katastru nemovitostí a požadujeme také, aby územní plán obsahoval aktuální stav katastru nemovitostí.

Rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje částečně - nevyhovuje se v části doplnění již zastavěných pozemků do zastavěného území - vyhovuje se ve výměně aktuálního katastrálního podkladu Odůvodnění: Územní plán vymezuje hranici zastavěného území v souladu s ustanovením § 58 stavebního zákona k určenému datu, zde k 1.3.2010, jak je uvedeno v kapitole A. Textové části územního plánu. K tomu datu se také vymezují zastavitelné plochy, které jsou v té podobě předloženy a projednávány při společném jednání dle § 50, posouzení krajským úřadem dle § 51 i při veřejném projednání dle § 52. Nelze tedy v průběhu projednávání měnit údaje, ke kterým dotčené orgány vydávají svá stanoviska. Určení podmínek pro využití ploch v lokalitě Z2 je stejné, když je vymezena jako zastavitelná plocha, nebo zastavěná plocha.. Před vydáním Územního plánu Vysoká nad Labem bude při posledních úpravách nahrazen katastrální podklad za aktuální.


64


Odůvodnění

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PODANÝCH K NÁVRHU ÚP VYSOKÁ NAD LABEM Připomínku podali: Josef a Marie Kočmídovi, bytem Vysoká nad Labem 10, 503 31 Vysoká nad Labem

Jako majitelé pozemku p.č. 1295/2 v k.ú. Vysoká nad Labem vznáší připomínku k územnímu plánu a to ve smyslu, že nesouhlasí s nezařazením jejich parcely do území s možností výstavby RD. Připomínku zdůvodňují požadavkem na zástavbu max. dvou RD – roubenek pro rodinné příslušníky a dokládají souhlasnými stanovisky (pro stavbu 1RD) Okresního úřadu v HK a Lesy české republiky z roku 2002.

Připomínce se nevyhovuje

Tato připomínka není v souladu s požadavky, stanovenými v Zadání Územního plánu Vysoká nad Labem a to bodem D.2 Zastavitelné plochy budou řešeny tak, aby sídlo vhodně zahušťovaly, minimalizovaly tím zábor krajiny a v návaznosti na zastavěné území – řešením neumožnit vznik izolovaných částí zastavěného území (i během realizace zástavby uvnitř zastavitelných ploch). Zadání Územního plánu Vysoká nad Labem schválilo zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem dne 7.12.2009. Současně bylo dne 17.6.2011 na žádost pořizovatele vydáno stanovisko dotčeného orgánu z hlediska ochrany ZPF k připomínkám uplatněným při veřejném projednání, ze kterého je patrné že: Krajský úřad posoudil připomínky uplatněné při veřejném projednání návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem, které se konalo dne 16. 05. 2011 v zasedací místnosti obecního úřadu Vysoká nad Labem, a uplatňuje k nim dle § 52 odst. 3 stavebního zákona následující stanovisko: nesouhlasí s připomínkou Josefa a Marie Kočmídových, bytem Vysoká nad Labem 10, 503 31 Vysoká nad Labem, kteří požadovali zahrnout pozemek p.č. 1285/2 v katastrálním území Vysoká nad Labem do zastavitelných ploch pro výstavbu max. dvou rodinných domů – umístěním této lokality nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (umístění ve volné krajině bez návaznosti na souvisle zastavěné území), důvodem nesouhlasu je také skutečnost, že k návrhu územního plánu Vysoká nad Labem uplatnil krajský úřad souhlasné stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona ZPF, v němž je schváleno dostatek lokalit s navrhovaným funkčním využitím „bydlení v rodinných domech - venkovské“, jelikož nebyla prokázána nezbytnost odnětí pro nezemědělské účely, nemá orgán ochrany zemědělského půdního fondu důvod vydat souhlas pro další lokalitu se stejným funkčním využitím, prokazatelný zájem vlastníka na vymezení nové zastavitelné plochy pro bydlení není z hlediska zákona ZPF dostatečným důvodem k odnětí zemědělské půdy

Originály všech námitek a připomínek uplatněných ze strany veřejnosti v průběhu projednávání ÚP Vysoká nad Labem jsou součástí dokladové části ÚP Vysoká nad Labem, která je v souladu s ustanovením § 165 odst.1 stavebního zákona uložena na Obci Vysoká nad Labem.

K. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ 26.9.2011 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP VYSOKÁ NAD LABEM Námitku č.1 a shodnou námitku č.2 podali : ALBA invest s.r.o., Praha , Stodůlky, Petržílkova 2565, Praha 5, PSČ 158 00 (Vlastnictví pozemkové parcely parc. č .1428/2 a dalších v katastrálním území Vysoká nad Labem) Vysostav s.r.o., Praha, Stodůlky, Petržílkova 2565, Praha 5, PSČ 158 00 (Vlastnictví pozemkové parcely parc. č.248/1 a dalších v katastrálním území Vysoká nad Labem)

Navrhují, aby v plochách územního plánu navržené jako Z19 navazující na pozemek parc. č. 1428/7 v katastrálním území Vysoká nad Labem bylo upuštěno z ploch čistě obytných na plochy jiného významu, nejspíše plochy občanské či rekreační, občanské vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení, plochy veřejných prostranství apod.. Důvodem je skutečnost, že tyto plochy čistě obytné jsou zde navržené v rámci tzv. Jižního svahu více jak 10 let a do dnešního dne nejsou zastavěné. Původní záměr je zastavět nebyl vůbec naplněn a dnešní stav, kdy bylo vše okolo zastavěno skutečně rozsáhlou rodinnou výstavbou a v podstatě v geometrickém středu obce vznikl nezastavěný značný pruh se špatným stavebně technickým přístupem bez patřičné infrastruktury. Tato skutečnost v případě jeho dostavění znamená zcela negativní ovlivnění kvality života všech původních i nových obyvatel navíc v dlouhém čase. Technicky jiný stavební přístup než přes dnes již zastavěné části obce nelze dnes zajistit. V ploše Z19 jde v reálu o nové komunikace, chodníky, sítě technického vybavení a nově desítky staveb domů, což znamená desetitisíce tun stavebních materiálů přesunovaných obytnou zónou ! Nesouhlasíme proto také jako vlastník přiléhajících komunikací, protože jsme názoru, že dojde vlivem výstavby na této ploše k jejich trvalému a dlouhodobému znečišt'ování a poškozování, tedy škodám na majetku. Zdůrazňuji, že podmínka uložená zastupitelstvem obce Vysoká nad Labem - tzv. staveništní západní komunikace pro vybudování infrastruktury jižního svahu již také neexistuje - je nahrazená komunikací obytné zóny, tedy dnes opět obydlenou a zastavěnou částí obce. Právě na pozemku p. č. 1428/7 není žádná infrastruktura realizována, kromě stávající obecní kanalizace. Jsme názoru, že doba, kdy toto mělo být dostavěno již dávno minula a Ing.arch.Pavel Kramář

65


Odůvodnění

nelze dnes kompletně toto území – plochu Z19 zastavět tak, jak je navrženo bez toho, aby nedošlo k újmám na majetku a dlouhodobému významnému snížení kvality života již bydlících obyvatel obce v plochách Jižní a Západní svah a přiléhajících části starší zástavby. Všechny tyto problémy by musela řešit hlavně obec. Stávající vydané územní rozhodnutí na komunikaci a infrastrukturu tzv. Jižního svahu v četně dotčeného pozemku p. č. 1428/7 jehož jsme nositeli nebude změnou funkční plochy Z19 na jiné využití než navržené dotčeno, komunikace l chodník apod. / zde určitě v budoucnu být může i na plochá jiného významu jak bylo výše popsáno. Současné navržení plochy Z19 jako plochy pro nízkopodlažní obytnou zástavbu nejsou v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: K námitce, že „V ploše Z19 jde v reálu o nové komunikace, chodníky, sítě technického vybavení a nově desítky staveb domů, což znamená desetitisíce tun stavebních materiálů přesunovaných obytnou zónou !“. – V textové části územního plánu v kapitole C.2 Vymezení zastavitelných ploch je uvedeno u lokality Z19 –„Stavby rodinných domů s příslušenstvím v rozsahu kolem 9RD“ (tomu odpovídá i dělení pozemků). Z toho plyne, že námitka je neadekvátní v porovnání s rozsahem zástavby, která byla realizována nebo ještě bude realizována na pozemcích zainvestovaných namítajícími v tzv. „Jižním svahu“ (nahlédnutím do katastru nemovitostí bylo zjištěno cca 40 dosud nezastavěných pozemků mimo lokalitu Z19). Lokalita Z19 si vyžádá realizaci komunikace a sítí technické infrastruktury (mimo již realizované kanalizace) na pozemku p.č.1428/7 v délce cca 250m Tato komunikace navíc propojuje místní komunikace na pozemcích p.č.1303/5 a p.č.1428/10 v k.ú.Vysoká nad Labem. Namítající namítají: „Důvodem je skutečnost, že tyto plochy čistě obytné jsou zde navržené v rámci tzv. Jižního svahu více jak 10 let a do dnešního dne nejsou zastavěné“. – Jak již bylo uvedeno v rámci tzv. Jižního svahu je mnohem více pozemků dosud nezastavěných, namítající zde nepostupuje shodně s jinými dosud nezastavěnými pozemky v citovaném území obce Vysoká nad Labem. Namítající dále namítá jako spoluvlastník přiléhajících komunikací (k lokalitě Z19 dle katastru nemovitostí nepřiléhá žádný pozemek ve vlastnictví namítajícího), že dojde vlivem výstavby na této ploše k jejich trvalému a dlouhodobému znečišťování a poškozování, tedy ke škodám na majetku. Zamýšlená lokalita je mimo jiné dopravně napojitelná po místních komunikacích na pozemcích p.č.1319/1, 1303/5 v katastrálním území Vysoká nad Labem, které jsou ve vlastnictví obce. S pozemkem p.č. 1303/5 sousedí pozemek p.č.258/31, který je ve spoluvlastnictví společnosti ALBA invest s.r.o. (vlastník 1/5 pozemku p.č.258/31 v k.ú. Vysoká nad Labem), který by mohl být ovlivněn zástavbou na lokalitě Z19. Jak bylo výše uvedeno v porovnání s množstvím stavebního materiálu dopravovaného na jiné nezastavěné pozemky tzv.Jižního svahu není zde postupováno shodně. Zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem ve svém rozhodnutí respektuje rovná práva vlastníků pozemků v celém citovaném území. S ohledem na skutečnost, že zástavba v této části obce byla započata v době platnosti zákona č.50/1976Sb., o územním plánování a stavebním řádu (původní stavební zákon) v době kdy neměla obec žádnou územně plánovací dokumentaci a kdy se rozsáhlá výstavba řídila urbanistickou studií „Jižního svahu“, není po mnoha úvahách projektanta se zastupitelstvem obce v možnostech tohoto územního plánu zastavit v této části obce rozmáchlou stavební činnost. Projektant svým návrhem stabilizuje zahájený rozmáchlý rozvoj doplněním proluk, se zohledněním realizovaných komunikací, inženýrských sítí a vydaných rozhodnutí bez dalšího masivního rozvoje. Vymezení dostatečného množství ploch pro občanskou vybavenost – veřejné infrastruktury, komerční i sportovní, dále velký důraz na vymezení ploch veřejných prostranství, pěších tras a ochranné zeleně vyváženě rozvíjí započatou výstavbu.

Námitku č.3 podal: ALBA invest s.r.o. se sídlem Praha, Stodůlky, Petržílkova 2565/23 PSČ 158 00, jednající jednatelem Ing. Martinem Danešem, adresa pro doručování Machkova 587, 500 11 Hradec Králové. (Vlastník mimo jiné pozemkové parcely parc. č.254/7 v katastrálním území Vysoká nad Labem) V návrhu zpracovatele územního plánu obce Vysoká nad Labem - textová část se seznamem pozemkových parcel k odnímání ze zemědělského půdního fondu není uvedena pozemková parcela parc. č.254/9 v katastrálním území Vysoká nad Labem. V grafické části je tento pozemek určen k zastavění.

Rozhodnutí o námitce: k námitce se podává vysvětlení:

V návrhu ÚP Vysoká nad Labem se nikde nevyskytuje seznam pozemkových parcel k odnímání ze zemědělského půdního fondu, tudíž tam nemůže být uveden ani pozemek p.č.254/9 - v současné době již rozdělen na p.č.254/9, 254/12, 254/13, 254/14 a 254/15 v k.ú. Vysoká nad Labem. V tabulce „Vynětí zemědělského půdního fondu“ je výměra těchto pozemků zahrnuta v lokalitě Z2, do které náleží. V grafické části odůvodnění územního plánu ve výkrese B.3-I se chybou při zpracování tyto pozemky červeně neobarvily – tato grafická chyba bude před vydáním územního plánu napravena.

Námitku č.4 podali: Paní Hana Novotná, nar.3.3.1961, bytem Vysoká nad Labem 15, 503 31 Vysoká nad Labem a Ing. Jan Vratislav, nar.29.3.1956, bytem Mžany 24, 503 15 Mžany Návrh zpracovatele územního plánu obce Vysoká nad Labem (dále jen „ÚP") vymezuje v plochách veřejných prostranství plochu Z 29. Z výkresové části ÚP pro nás plyne, že část nově vzniklých pozemkových parcel parc. č.289/27, parc. č.289/28 a parc. č.289/29 v Ing.arch.Pavel Kramář

66


Odůvodnění

katastrálním území Vysoká nad Labem jsou součástí této plochy. Jako spoluvlastníci definovaných pozemků s tímto návrhem zpracovatele ÚP nesouhlasíme. Důvod: Návrhem ÚP vzniká veřejné prostranství na definovaných pozemcích, nebo na jejich části. Odkaz v textu k ploše Z 29 říká, že „Jedná se o komunikační propojení lokality bydlení rodinných domů . Tato lokalita byla schválena v urbanistické studií A1 a A2. Jak z této situace plyne, je plocha pro veřejné komunikace vyznačena na pozemcích parc. č.310/3, parc. č.1327/4 a parc. č. 289/8 v katastrálním území Vysoká nad Labem. V návrhu ÚP, jak plyne z textu námitky není tedy v souladu s urbanistickou studií a zároveň také s územní studií. I když pomineme otázku platnosti územní studie po zrušení územního plánu obce, byl na naší žádost Obcí Vysoká nad Labem vydán souhlas s dělením pozemkových parcel parc.. č.289/6 a parc.. č.289/7. Na základě tohoto souhlasu vznikly i pozemkové parcely definované v textu námitky. Jednání Obce Vysoká nad Labem považujeme za neseriozní. Dle našeho názoru si zpracovatel ÚP a Obec Vysoká nad Labem v návrhu ÚP zjednodušují práci tak, že pro veřejná prostranství, která vznikají i na částech pozemků nedefinují pozemky parcelními čísly a části pozemků, které zahrnují do ploch veřejných prostranství definují pouze graficky bez uvedení předpokládaných ploch neřkuli návrhem geometrického plánu. Jak plyne z ustanovení § 43 odst. (5) vyhl..26/2007 Sb. v platném znění vznik předkupního práva se zapíše na základě ohlášení pořizovatele ÚP doloženého částí opatření veřejné povahy. Obsah pojmu „veřejné prostranství" je nám znám a proto nesouhlasíme s návrhem ÚP i z důvodu, že podle výše uvedeného zákonného ustanovení plyne, že předkupní právo se do katastru nemovitostí zapisuje k celému pozemku i v případě, že pro veřejné prostranství je určena pouze část. Podle návrhu ÚP jaká část ?


Lokalita Z29 – veřejné prostranství je navržena v šíři a v návaznosti na pozemky p.č.310/2 ze strany západní a 288/18 ze strany východní. Toto veřejné prostranství bylo vymezeno i ve vazbě na rozhodnutí o námitce, kterou namítající podali při veřejném projednání dne 16.května 2011, kdy bylo jejich námitce vyhověno viz. „Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem“, kde byla z lokalit Z4 a Z7 vypuštěna podmínka na zpracování územní studie z důvodu rozdělení pozemků ve vlastnictví namítajících na stavební parcely. S ohledem na tuto skutečnost, kdy veřejné prostranství by bylo podmínkou v zadání územní studie, bylo toto veřejní prostranství vymezeno územním plánem. K námitce uplatnění předkupního práva na celé pozemky p.č.289/28 a p.č.289/29 v katastrálním území Vysoká nad Labem - obec Vysoká nad Labem zprostředkuje oddělení části pozemků p.č.289/28 a p.č.289/29 o šíři cca 10m, čímž vzniknou zbylé části těchto pozemků určené k zástavbě rodinnými domy, na které předkupní právo uplatněno nebude.

Námitku č.5 podal: Vlastimil Doubrava, bytem Ladova 1046/7, 500 02 Hradec Králové

Namítající je výlučným vlastníkem pozemkových parcel parc.č.1269/70, jiná plocha ostatní plocha a parc. č.1269/72, zahrada v katastrálním území a obci Vysoká.nad Labem (dále jen „Dotčené nemovitosti") a dále bezprostředně na tyto pozemky navazující pozemky stp. č . 217, parc. č. 1269/73 zahrada, , parc. č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha v katastrálním území a obci Vysoká nad Labem. Dotčené nemovitosti a sousední nemovitosti jsou jako výlučné vlastnictví namítajícího zapsány na listu vlastnictví číslo 528 vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové. Dotčené nemovitosti a sousední nemovitosti vcelku tvoří ucelenou plochu, zadavatelem určenou k zástavbě s funkčním využitím ploch k bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) v té části obce, která je charakterizována zásadně původní venkovskou zástavbou lánové vesnice. Tento setrvalý stav je zobrazen a určen (i) záměrem obce Vysoká nad Labem (zadavatele) zcizit dotčené nemovitosti za určitým účelem, zveřejněným na úřední desce obce od 25.6.2001 do 25.7.2001, (ii) usnesením zastupitelstva obce ze dne 12.9.2001, usnesení číslo OS/2001, (iii) zahrnutím dotčených nemovitostí do ploch k bydlení v rodinných domech venkovského typu podle Opatření obecné povahy ze dne 4.2.2008, kterým se vydává Územní plán Vysoká nad Labem, (iiii) Urbanistickou studií Vysoká nad Labem ze dne 28.11.2005, registrované pořizovatelem dne 7.12.2009 po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR v řízení, vedeném pod sp.zn.: 1 Ao 1/2009, podle zák. č. 183/2006 Sb., sic byla podkladem pro předchozí územní plán a jako taková jím zkonzumována. Dne 26. srpna 2011 byl zveřejněn návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, s tím, že do 26. září 2011 mohou k němu být uplatněny námitky. Ve lhůtě stanovené pro podání námitek takto namítající činí následovně : Základní námitky: 1. proti vymezení veřejného prostranství a jeho obsahu v zástavbě venkovského typu, v zástavbě typické lánové vesnice tím, že podle návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem (část B.2.) v této části stávající zástavby obce návrh Územního plánu obce Vysoká nad Labem posiluje zařízení občanského vybavení v jejím okraji klidové části venkovského bydlení, nikoliv ve středu obce a její centrální části, kam podle deklarovaných cílů návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem patří; 2. plocha veřejného prostranství Z25a přenáší v rozporu s cíli návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem plochu veřejného prostranství přes místní komunikaci mimo plochu Z26 ve které je pro tutéž funkci veřejné prostranství podmínkou zastavitelnosti; 3. cílem návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem ( část C.l) je posilování veřejných prostranství se zázemím dětských hřišt' a odpočinkových ploch v plochách s funkčním využitím bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI);


67


Odůvodnění

4. plocha veřejného prostranství je situována v rozporu s deklarovaným cílem návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem do klidové části obce saturované neznehodnocenou (část B.2. věta druhá textové části) funkcí venkovského bydlení v rozporu s deklarovanou koncepcí rozvoje území obce ( část B.1., odrážka desátá textové části); 5. plocha Z25a není v souvislosti s deklarovanou funkcí a jejím programem (charakteristikou) zahrnuta do ploch přestavby (část C.3.) návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem; 6. plocha veřejného prostranství je situována v rozporu s deklarovaným cílem návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem do klidové části obce mimo větší lokality bydlení, naopak rozporně s limity, vyjádřenými v části D.1. (odstavec druhý); 7. plocha Z25a je navržena mimo hranice zastavěného a zastavitelného území obce podle grafické části návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem v území neregulovaném návrhem územního plánu a není zastavitelnou plochou; 8. se zřetelem k námitce sub 7. nelze pro plochu Z25a vymezit předkupní právo; 9. předkupní právo, vymezené v části H. (PP3), pro plochu Z25a se zřetelem k námitce sub. 7, 8 a 10, nelze uplatnit; k tomu nelze uplatnit v uvedeném vymezení a to i pro neurčitost mimo limity určitosti dané ust. §. §- 101 zák. č. 183/2006 Sb. pro záznam v katastru nemovitostí; 10, se zřetelem k námitce sub 7. a se zřetelem k ust. § 2 odst. 3) zák. č. 183/2006 Sb. nelze pro plochu Z25a předpokládat využití pro navrhovanou funkci a její uvedenou charakteristiku s vymezením přípustných, nepřípustných a podmíněně přípustných staveb (část F.7.) 11. plochu Z25a nelze takto vymezit jako veřejné prostranství; je zřejmé, že je konfliktně určena jako koridor pravděpodobně určený pro zástavbu infrastrukturní stavbou se zřetelem k tomu, že jen pro takové stavby platí jejich eventuelní přípustnost mimo hranice zastavěného a zastavitelného území obce; její režim však nepodléhá režimu veřejného prostranství, představuje nepřípustné využití (část F.7.) vzhledem k jejímu směrování jako eventuelně nově navrhované pro napojení více rodinných domů v lokalitách bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI); 12. pro navrhovanou charakteristiku ve funkčním vymezení je v území již existující koridor cesty v pozemku 1269/74, ostatní plocha v obci a k.ú. Vysoká nad Labem; 13. v části L. návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem je zahrnuta neexistující plocha Z25 (vzhledem k tomu, že jde o vlastnický zásah se vznikem práva je takové vymezení neurčité); 14, pro rozdílný přístup k funkcím ploch téhož návrhu územního plánu 15. pro rozpor se zadáním zásad územního rozvoje. Důvody a další námitky a jejich odůvodnění: Dotčené nemovitosti návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem dělí a to funkčně nesourodě a nepříbuzně Pozemky parc.č.1269/70, jiná plocha ostatní plocha a parc. č.1269/72, zahrada jsou zahrnuty do plochy Z25a s funkčním využitím veřejného prostranství (PV), stp. č. 217, parc. č.1269/73 zahrada, parc. č.1269/71, ostatní plocha jiná plocha jsou zahrnuty do plochy Z25b jako funkčně související pozemky, navazující v obou směrech podél stávající komunikace na stávající zástavbu se shodným funkčním využitím, jsou zahrnuty do ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV). Rozdělení zavléká do území neodůvodněný konflikt, rozporný s cílem návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem. Vcelku pozemky jsou však shodně jako podle dokumentů, uvedených výše pod (i) až (iiii) zahrnuty v zastavitelném území obce. Dotčeným pozemkům (včetně navazujících ploch) stp. č . 217, parc. č . 1269/73 jež jsou zahrnuty do ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), ačkoliv je zadavatel (spolu s dalšími pozemky} prodal za účelem bydlení, je disfunkčně určeno jiné využití v rozporu s hlavním využitím funkce F.2 plochy k bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) a dále pořizovatel (i zadavatel), v rozporu se zásadami správního procesu (§ 2 odst. 3) a 4) správního řádu), již nyní zcela rozdílně přistupuje k jednotlivým funkcím ploch. Namítající v této souvislosti poukazuje na řešení v lokalitách Z 8, Z 11, Z 24 a zejména sousedící Z 26, ze kterých plyne, že přístup k zázemí (hlavní využití - stavby v rodinných domech se zázemím) je u dotčených nemovitostí neodůvodněně odlišný. Je zjevné, že v případě dotčených nemovitostí v návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem není sledován totožný cíl a úkol, deklarovaný návrhem Územního plánu Obce Vysoká nad Labem podle § 18 a§ 19 zák. č. 183/2006 Sb.. S ohledem na výše uvedené rovněž namítající namítá proti funkčnímu vymezení a vymezení předkupního práva v části H., PP3 pro část pozemku parc. č .1269/70, jiná plocha ostatní plocha a část parc. č.1269/72, které tvoří tímtéž návrhem Územního plánu Obce Vysoká nad Labem požadované zázemí funkce bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) pozemkům stp. č . 217, parc. č. 1269/73 a zbývající části Dotčených pozemků (ploch). Druhým důvodem je rovněž rozdílný přístup k vymezení veřejného prostranství (pro tento postup zadavatele a pořizovatele) pro tzv. sportovní zázemí a dětská hřiště, odlišný pro tyto plochy od např. plochy Z 26 (zde takto vymezené veřejné prostranství pro tentýž účel - funkci je zahrnut nikoliv autonomně - viz. C.2 Vymezení zastavitelných ploch, Charakteristika} a ploch F.1 Bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI. V neposlední řadě namítající namítá, že vymezení předkupního práva v části H., PP3 pro pozemky parc. č.1269/70, jiná plocha ostatní plocha a parc. č.1269/72 je nadbytečné, nebot' současně namítající již učinil návrh koupě zadavateli pro celek dotčených nemovitostí a v případě přijetí postrádá předkupní právo věcného významu, v případě odmítnutí potom je zjevné, že takové vymezení (ve spojení s uspořádáním plochy bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV), stp. č . 217, parc. č. 1269/73; bezprostředně navazující na veřejné prostranství pro tzv. sportovní zázemí a dětská hřiště) sleduje jiný cíl, než řádné a odpovědné provedení územního plánování, nýbrž majetkový. O tom svědčí rovněž dříve založená stavební uzávěra opatřením obecné povahy, vymezená toliko pro plochu tvořenou pozemky parc. č.1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc. č.1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č .1269/72, aniž by se, alespoň podle elementární logiky, měla týkat i pozemků stp. č . 217, parc.č. 1269/73. Namítající rovněž namítá, že není dán důvod pro veřejné prostranství s charakteristikou dětského hřiště, ležící v pásmu sesuvu. Vedle toho není vyhotoven aktuální podklad a namítající podává, že takto je, či by mělo být, shodně ohroženo celé území stávající a Ing.arch.Pavel Kramář

68


Odůvodnění

dokončované zástavby ploch bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI, podle předchozího zrušeného Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, včetně navrhovaných v rodinných domech - městské a příměstské - BI (např. Z 12). S ohledem na naposledy podanou námitku namítající podává, že v kontextu vymezení ploch bydlení v rodinných domech - městské a příměstské - BI a ploch bydlení v rodinných domech venkovského typu (BV) panuje zcela rozdílný přístup ve východiscích, přičemž není nijak odůvodněno, zda a z jakých cílů, uvedených a zachycených v zadání, a úkolů územního plánu se v jedné obci nachází bydlení venkovského typu a současně se do ní zavléká masivně bydlení příměstské a (spíše) městské, které vytváří tlak na bydlení venkovské, kam spadá též plocha a nemovitosti namítajícího. Prosté konstatování, že masová výstavba znehodnotila urbanistickou koncepci obce není odůvodněním postupu návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, v řešení problému masivního zastoupení funkce bydlení v rodinných domech - městské a příměstské (BI) potlačením funkce venkovského bydlení, pokud návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem je motivován stabilizací a stabilizace prostředí je jeho cílem také deklarována. Koexistence městského a příměstského typu bydlení vedle venkovského bydlení v typicky venkovském prostředí vede k rozvratu stávajících struktur venkovského prostředí a v důsledku toho vytváří tlak v plochách venkovského bydlení. Verifikace se současnou dehonestací masivního rozvoje, předpokládaného návrhem Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, nijak nemění předchozí návrh územního plánu, již jednou podrobený kritice Nejvyššího správního soudu ČR co do jeho vlivu na sousední obce a absenci kompetence přijmout takové rozhodnutí autonomně obcí Vysoká nad Labem, současně pro absenci takového rozvoje v nyní zveřejněné územně plánovací dokumentaci vyššího územně samosprávného celku (Královéhradeckého kraje), až na zanedbatelné výjimky, nijak rozpornost návrhu Územního plánu Obce Vysoká nad Labem s věcnými cíli územních plánů a jejich právními limity, nepřekonává. Vzhledem k tomu, kdy již existuje návrh zásad územního rozvoje vyššího územně samosprávného celku, které s takovým rozvojem v příměstské části sousední obce nepočítá, je návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, shodně jako předchozí, mimo kompetenci obce Vysoká nad Labem a rozporný ve svém základu, pokud jde o rozvojové plochy, v rozporu se současným stavem vyšší územně plánovací dokumentace a v podřízenosti územně plánovací dokumentace též s politikou územního rozvoje. Masivní rozvoj ploch pro bydlení není ani dostatečně vyhodnocen v posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí, podle § l0i zák. č . 100/2001 Sb. (AMEC s.r.o., září 2010). V těchto směrech a ve svých důsledcích je návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem v rozporu se základním limitem procesu územního plánování, spočívajícím v dodržování zásad udržitelného rozvoje. .


Zastavitelné plochy Z25a, Z25b (pozemkové parcely stp. č . 217, parc. č. 1269/73 zahrada, parc. č.1269/70, jiná plocha ostatní plocha, parc. č .1269/71, ostatní plocha jiná plocha a parc. č.1269/72, zahrada v k.ú. Vysoká nad Labem – dále jen dotčené pozemky) jsou historicky bývalým obecním hřištěm, které bylo prodáno v 14.3.2002. V kupní smlouvě jsou definovány pozemky a účel využití dle KN, tedy ostatní plocha a zahrada, resp. zastavěná plocha a nádvoří (84 m2), s bývalou mládežnickou klubovnou. V době prodeje bylo hřiště i klubovna používané a udržované, dokonce několik měsíců před prodejem bylo nákladem obce provedeno odvodnění většiny pozemku. Dle původního územního plánu (zrušeného rozhodnutím NSS a dle urbanistické studie) byly tyto pozemky vedeny jako plochy pro bydlení. Od data prodeje přestal být pozemek novým vlastníkem jakkoli využíván. Postupem času bylo zničeno oplocení, takže neukáznění občané ho začali využívat k ukládání odpadů. Pozemek zarostl plevelem a náletovými dřevinami. Z hezkého a hojně využívaného místa obce se postupem času stalo zarostlé a zpustlé rumiště. Namítající se odvolává na zásady správního procesu (§ 2 odst. 3) a 4) správního řádu), kde je stanoveno, že správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu dotýká a dále, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Aktivita vlastníka se však omezila na občasné posekání nejhorších plevelů, a to vždy až po opakovaných urgencích ze strany obce. V roce 2011 i přes výzvu ze strany obce k posekání plevelů na předmětném pozemku vůbec nedošlo. Po celou tu dobu vlastník pozemku porušuje své povinnosti vyplývající z ustanovení § 3 odst.1 písm. a) zákona č.326/2004, o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: „Základní povinnosti fyzických a právnických osob: Fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat“. Na základě toho byly v projednávaném územním plánu dotčené pozemky původně vymezeny celé jako lokalita Z25 s určením PV – veřejná prostranství. Záměrem obce bylo obnovit původní využití těchto pozemků a získat je zpět do svého vlastnictví neboť z výše citovaných důvodu a s ohledem na skutečnost, že vlastník těchto dotčených pozemků po celých devět let neučinil nic, co by nasvědčovalo zahájení stavební činnosti. Ve veřejném zájmu je, aby byla tato lokalita opět užívána ve prospěch občanů obce Vysoká nad Labem jako veřejné prostranství se zachováním kvalitní vzrostlé zeleně, upravenými prostory a s hřištěm pro děti s ohledem na skutečnost, že v této stávající východní části obce chybí veřejný prostor pro umístění laviček a dětského hřiště. Po prvním veřejném projednání namítající uplatnil námitku, ve které s tímto řešením nesouhlasil – viz. „Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem“ , kde je této námitce částečně vyhověno a odůvodněno: Od západní hranice lokality byl oddělen pruh v šíři cca 20m z pozemků p.č.1269/70 a 1269/72, tato plocha o rozloze 0,09 ha zůstala vymezena jako lokalita Z25a s určením – PV veřejné prostranství. Zbylé části pozemků p.č.1269/70, 1269/72 a pozemek 1269/71 byly vymezeny jako lokalita Z25b s určením – BV bydlení v rodinných domech venkovské. Předkupní právo pro obec bylo uplatněno pouze u lokality Z25a. Ing.arch.Pavel Kramář

69


Odůvodnění

K jednotlivým námitkám: Ad 1: V lokalitě Z25a není vymezováno občanské vybavení nýbrž veřejné prostranství, jehož záměrem je upravit tento prostor, zachovat a doplnit vzrostlou zeleň, doplnit lavičkami a prvky dětského hřiště, aby v této východní části obce bylo umožněno posezení starších spoluobčanů i rodičů s dětmi. Veřejná prostranství jsou rovnoměrně umístěna po celém zastavěném území obce. V historickém založení lánového uspořádání obce je vymezeno veřejné prostranství od křižovatky se silnicí III. třídy až po točnu autobusů. Toto veřejné prostranství by měla ve východní části obce doplnit právě lokalita Z25a, kde je založení výstavby podél místní komunikace zúženo. Na sever od historické zástavby, kde je již ve velké míře rozestavěna nová zástavba jsou navrhovány lokality Z20, Z27 a Z29, které přecházejí v západní části obce do lokality Z9, která navazuje na stávající veřejné prostranství u místního hostince. Z toho je patrné, že projektant se snažil, aby ve všech částech obce byla veřejná prostranství vymezena rovnoměrně, aby umožňovala jednak komunikační propojení obytných ploch, ploch sportovních a okolní krajiny a také umožňovala vysázení doprovodné zeleně s umístěním mobiliáře a prvků pro děti i dospělé. Ad 2: Plocha veřejného prostranství Z25a je vymezena pro potřeby obyvatel východní části obce, není ve vazbě na lokalitu Z26. Pro tuto lokalitu je podmínkou pro její využití zpracování územní studie, v rámci jejího zpracování bude řešeno veřejné prostranství této lokality v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Ad 3,4: Projektant se řídil požadavky stanovenými v Zadání územního plánu viz. bod: E.17 Respektovat stávající a prověřit nové umístění požadovaných ploch veřejných prostranství zejména v souvislosti se zastavitelnými plochami tak, aby členila uliční koridory a umožňovala výsadbu sídelní zeleně, výstavbu dětských hřišť, umísťování městského mobiliáře a pod (pro každé 2 ha zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení nebo smíšené obytné se vymezuje s touto plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2 mimo pozemních komunikací). Projektant v souladu se Zadáním územního plánu prověřil a vymezil veřejná prostranství rovnoměrně po celém zastavěném území obce a to jak ve stávající zástavbě, tak v zastavitelných plochách viz. Ad.1. Ad 5: Lokalita Z25a je vymezena jako plocha zastavitelná, neboť je vymezena mimo zastavěné území obce viz. kapitola A. textové části územního plánu, tudíž nemůže být plochou přestavbovou. Ad 6: Projektant v souladu se Zadáním územního plánu a s požadavky obce prověřil a vymezil veřejná prostranství rovnoměrně po celém zastavěném území obce a to jak ve stávající zástavbě, tak v zastavitelných plochách viz. Ad.1. V druhém odstavci kapitoly D.1 je také uvedeno: Samostatně jsou navrženy (míněno plochy veřejných prostranství) v místech potřebných pro umístění odpočinkových herně rekreačních zázemí větších lokalit bydlení. Ad 7, 8, 9, 10: V textové části územního plánu kapitole C.2 je zřetelně zařazena lokalita Z25a mezi zastavitelné plochy. V grafické části je hranice zastavitelné plochy částečně překryta popisem značení lokality, při jejím přiblížení v grafickém prohlížeči je však patrná. Při posledních grafických úpravách před vydáním územního plánu bude popis lokality posunut, aby informace o existenci hranice zastavitelné plochy byla dostatečně patrná. Ad 11, 12: Lokalita Z25a je zastavitelná plocha viz. výše a je určena pro veřejné prostranství, jehož záměrem je upravit tento prostor, zachovat a doplnit vzrostlou zeleň, doplnit lavičkami a prvky dětského hřiště, aby v této východní části obce bylo umožněno posezení starších spoluobčanů i rodičů s dětmi. Ad 13: Před vydáním územního plánu bude upraveno – informace v kapitole L o lokalitě Z25, byla omylem ponechána z původního znění před druhým veřejným projednáním. Ad 14: K námitce rozdílného vymezení ploch bydlení (venkovského / městského a příměstského) a jejich zdůvodnění v textu územního plánu – Urbanistická koncepce stanovená územním plánem zohledňuje stávající původní zástavbu obce Vysoká nad Labem v jejím historickém založení podél návsi a v přímé návaznosti na toto území navrhuje bydlení venkovské, které je svým charakterem rozvolněnější zástavby (v plošných regulativech nižší procento zastavěných ploch) bližší této původní zástavbě. Naopak v lokalitách tzv. jižního a západního svahu, kde byla započata výstavba již před zahájením pořizování tohoto územního plánu projektant svým návrhem stabilizuje zahájený rozmáchlý rozvoj doplněním proluk, se zohledněním realizovaných komunikací, inženýrských sítí a vydaných rozhodnutí bez dalšího masivního rozvoje. S ohledem na charakter této již zahájené výstavby a s ohledem na požadavky současných stavebníků jsou plochy bydlení vymezeny jako městské a příměstské. Vymezení dostatečného množství ploch pro občanskou vybavenost – veřejné infrastruktury, komerční i sportovní, dále velký důraz na vymezení ploch veřejných prostranství, pěších tras a ochranné zeleně a v neposlední řadě společenské, sportovní a kulturní aktivity v obci připravují dostatečné podmínky pro začlenění nových obyvatel do života v obci a zabraňují segregaci mezi „starousedlíky“ a „přistěhovalými“. Ad 15: K námitce nesouladu se zadáním zásad územního rozvoje ( v současné době již vydanými Zásadami územního rozvoje Královéhradeckého kraje) – Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“), schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 i ze Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje, které byly vydány zastupitelstvem kraje 8.9.2011 vyplývá, že se Obec Vysoká nad Labem nachází v rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové /Pardubice – v území ovlivněném rozvojovou dynamikou těchto krajských měst. Jedná se o silnou dvoujadernou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má mezinárodní význam. V rozvojových oblastech je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území. Obec Vysoká svou polohou mezi hlavními centry této rozvojové oblasti svým územním plánem vymezuje dostatečné plochy pro plochy bydlení, zároveň pro zachování vyváženosti vymezuje i plochy pro občanské vybavení, veřejná prostranství a ochrannou zeleň. Územní plán zároveň svou koncepcí potlačuje a zmenšuje masivní rozvoj, který byl na základě veliké poptávky po stavebních pozemcích v minulých letech navržen původním územním plánem, zrušeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Ve své podstatě vymezuje jen minimální zastavitelné plochy mimo ty, ve kterých před zrušením platnosti původního územního plánu byla zahájena stavební činnost. Ing.arch.Pavel Kramář

70


Odůvodnění

Namítající dále namítá, že masivní rozvoj, předpokládaný návrhem Územního plánu Obce Vysoká nad Labem, nijak nemění předchozí návrh územního plánu, již jednou podrobený kritice Nejvyššího správního soudu ČR. Zde je nutno opět zdůraznit, že zrušený územní plán v době své platnosti nastartoval masivní rozvoj obce v severní části obce, jednak vybudováním dopravního napojení a inženýrských sítí a v neposlední řadě zahájením prací na velkém množství rodinných domů na tzv. jižním a západním svahu. Projektant dospěl k názoru, že zastavit zahájenou stavební činnost není možné z hlediska vložených investic a z hlediska oprávněného očekávání vlastníků, kteří pozemky pro výstavbu rodinných domů zakoupili a většinou zatížili hypotečními úvěry. Zde je nutno upozornit, že i když jsou v územním plánu tyto plochy vymezeny jako zastavitelné, za dobu od zadání do vydání tohoto územního plánu, jsou již na více než polovině plochy rozestavěné nebo dokonce dokončené rodinné domy. Rozvoj obce v severní části projektant z tohoto důvodu jen stabilizoval a oproti zrušenému územnímu plánu změnil plochy pro bydlení v bytových domech na plochy pro rodinné domy, dále přehodnotil původně navrhovaný masivní rozvoj v jižní části obce, kde téměř všechny lokality (krom lokality na jihovýchodě, kde je navržena lokalita pro tzv. „venkovské bydlení“ – větší pozemky s menším procentem zastavěnosti) převedl do územní rezervy. Jedná se o plochy, kde není povolena žádná činnost, která by zamezila případnému budoucímu využití. Budoucí využití pro zástavbu je ovšem podmíněno, dostatečnou kapacitou veškeré veřejné infrastruktury a tedy v blízkém horizontu nereálné. Dále projektant oproti původnímu územnímu plánu vypustil rozsáhlé plochy pro zástavbu v západní části (mezi komunikací III. třídy a řekou Labe), zde je navrhován rozvoj jen sportovních ploch a doplněny proluky a přestavbové plochy. K připomínce, že masivní rozvoj ploch pro bydlení není ani dostatečně vyhodnocen v posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí, podle § l0i zák. č . 100/2001 Sb. (AMEC s.r.o., září 2010) a že v těchto směrech a ve svých důsledcích je návrh Územního plánu Obce Vysoká nad Labem v rozporu se základním limitem procesu územního plánování, spočívajícím v dodržování zásad udržitelného rozvoje - Dotčený orgán z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí, Krajský úřad Královéhradeckého kraje vydal dne 18. 11. 2009 závěr zjišťovacího řízení k návrhu zadání územního plánu, ve kterém požadoval posouzení Územního plánu Vysoká nad Labem z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona EIA (dále jen ,,SEA vyhodnocení, či vyhodnocení SEA“). Vyhodnoceny měly být především plochy občanské vybavenosti pro komerční využití většího rozsahu, plochy výroby a skladování, plochy vymezené pro přeložku silnice III/29810 a pro rozšíření silnice III/29810 a vodohospodářské plochy. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je za společnost AMEC s.r.o., Mgr.Jana Švábová Nezvalová, Křenová 58, 602 00 Brno, jako osoba s autorizací pro posuzování vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 19 zákona EIA, osvědčení č.j. 32190/ENV/09. Z hlediska vlivů na životní prostředí byly u Návrhu územního plánu Vysoká na Labem identifikovány vlivy související se záborem zemědělského půdního fondu, s ovlivněním odtokových poměrů v území, krajinného rázu a lesních porostů. Zjištěné negativní vlivy na dílčí složky životního prostředí vedly k vypracování podmínek vydaného stanoviska. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí bylo zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění. Na základě Návrhu územního plánu Vysoká nad Labem, SEA vyhodnocení, výsledku společného projednání a vypořádání vyjádření dotčených správních orgánů, vydal krajský úřad ve smyslu ustanovení § 22 písm. e) zákona EIA souhlasné stanovisko s podmínkami k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace „Návrh územního plánu Vysoká nad Labem“. Všechny podmínky stanovené ve stanovisku krajského úřadu byly akceptovány, případně zdůvodněny a návrh Územního plánu Vysoká nad Labem byl upraven v souladu s výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Námitku č.6 podali: Josef Bareš, Marie Barešová, oba bytem Vysoká n.L. 26 a Mgr. Eva Ondrejková, bytem Praha 6, Nad Kajetánkou 1414 (dále vlastníci), Vlastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p.č. 1303/1-ostatní plocha v k.ú. Vysoká nad Labem. Námitka je doložena podpisy vlastníků sousedních pozemků v k.ú. Vysoká nad Labem.: Rychtrmoc Zdeněk, Nerudova 716/6, Hradec Králové (pozemku p.č.1303/11) Handlová Martina, Handl Štěpán, oba Vysoká nad Labem 346 (p.p.č.1303/2) Feistel Robert, Feistelová Margita, oba Vysoká nad Labem 196 (p.p.č.1303/3) Novotná Tereza, Vysoká nad Labem 15 (p.p.č.91) Novotná Hana, Vysoká nad Labem 15 (p.p.č.98/1) Šmejsová Katarina, Šmejsová Kateřina, obě Vysoká nad Labem 16 (p.p.č.99/1) Košťál Tomáš, Vyssoká nad Labem 118 (p.p.č.99/2, stp.č.70/2) MUDr. Podhrábský Petr, Podhrábská Jaroslava, oba Vysoká nad Labem 119 (p.p.č.108/1) V návrhu územního plánu je uvedený pozemek vymezen jako veřejné prostranství-PV, tedy jako plocha veřejně přístupná, s hlavním využitím např. chodníku, obytné zóny, parkovací plochy, komunikace atd. Námitku podávají jako (spolu)vlastníci pozemku p. č. 1303/1 a vlastníci sousedních pozemků. Nesouhlasí se začleněním tohoto pozemku do ploch PV, a to zejména z těchto důvodů:  vybudováním chodníku pěší zóny, bude narušeno soukromí našich pozemků, námi nikdo o této skutečnosti nejednal  dotčený pozemek dlouhodobě neslouží potřebám obyvatelů obce (obecnému zájmu) a dle našeho názoru již v současné době ani nemá potenciál k tomu, aby byl ve veřejném zájmu smysluplně využíván,  budování a následná údržba chodníku pěší zóny případné komunikace na bývalé hrázi rybníka v těchto místech by nylo krokem zcela zbytečným a obec nesmyslně a výrazně zatěžujícím. S ohledem na výše citované navrhují začlenění pozemku p. č. 1303/1 do ploch BI nebo BV.


71


Odůvodnění

Rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Zastupitelstvo obce se přiklonilo k původnímu odůvodnění, které na tutéž námitku bylo sděleno při rozhodnutí o námitkách po prvním veřejném projednání územního plánu - viz. „Rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem“, kde je konstatováno, že předmětný pozemek je původní historickou cestou vedoucí po hrázi zaniklého rybníka, je vymezen v souladu se zápisem v katastru nemovitostí a byl takto užíván obyvateli obce celá staletí. Jedná se vlastně o uměle navýšený násep, po jehož koruně vede předmětná cesta, která byla užívána občany jako cesta pro pěší i potahová cesta. V současné době, vzhledem k záměru majitele přilehlých pozemků tyto pozemky prodat a zastavět, je užívána pouze jako cesta pro pěší a slouží i majitelům nemovitostí v původní zástavbě ke vstupu přes zahradu „za humna“. Tuto funkci chce obec rozhodně zachovat. Po zastavění sousedních pozemků bude předmětná cesta sloužit jako účelová místní cesta, pro pěší a cyklostezka, a to nejen pro „starousedlíky“, ale i pro obyvatele nových rodinných domů na sousedních pozemcích. Vzhledem k nedostatku či spíše absenci chodníků a zelených ploch v nové zástavbě jistě všichni občané uvítají možnost bezpečné procházky mezi zahradami, bez hluku a nebezpečí projíždějících automobilů. Dále je nutno přihlédnout, že k předmětnému pozemku p.č. 1303/1 plocha ostatní – komunikace v k.ú.Vysoká nad Labem byly předloženy v řádném termínu připomínky dalších občanů – vlastníků sousedních pozemků, jejichž práva by byla vyhověním této námitce porušena : -

Ing. Jiří Koutník, bytem Vysoká nad Labem 18 (vlastníka stp.č. 68), - V této připomínce je vznesen požadavek na zachování komunikace, důvodem je přístup na pozemky vlastníků z této stávající účelové cesty a zájem využít větší volné pozemky ke stavbě nových rodinných domů pro své rodinné příslušníky. Tento záměr by byl zrušením účelové cesty znemožněn. Nesouhlasí s podpisovou peticí vedenou panem Barešem, který akci vysvětloval tím, že zachování cesty povede k rušení klidu sousedních nemovitostí.

-

Zdeněk a Jana Šiškovi, bytem na Občinách 1468, Hradec Králové, kteří jako majitelé pozemku p.č.101/3, mají záměr na tomto svém pozemku v budoucnu stavět, souhlasí se současným návrhem územního plánu a nesouhlasí s postupem namítajícího pana Bareše, který při podepisování petice nesdělil úmyslně svůj skutečný záměr s pozemkem p.č.1303/1 plocha ostatní – komunikace v k.ú. Vysoká nad Labem a to případnou úpravou územního plánu znemožnit přístup na sousední pozemky. Souhlasí s projednávaným územním plánem a se zachováním místní komunikace – pěší zóny.

-

Jan Stašák, bytem Vysoká nad Labem 85 (vlastník p.p.č.106/1), Radek Stašák, bytem Vysoká nad Labem 84 (vlastník p.p.č.106/2), Otakar Rybišar a Hana Rybišarová, oba bytem Vysoká nad Labem 166 (vlastníci p.p.č.107) – Jmenovaní žádají zachování stávající komunikace na p.p.č. 1303/1 v k.ú. Vysoká nad Labem dle návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem. Komunikace slouží pro vjezd na jejich pozemky, kde jsou umístěny rodinné domy a další objekty. Požadují zachování komunikace v celé délce, aby byl umožněn příjezd od komunikace na pozemku p.č.97/51 v k.ú. Vysoká nad Labem.


72


Odůvodnění

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI Počet stran textové části Počet výkresů grafické části

55 3

Obsah grafické části odůvodnění územního plánu: B.1 Koordinační výkres B.2 Výkres širších vztahů B.3 Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL

1:5000 1:50000 1:5000

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI A.POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

str.2

B. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A A ÚZEMNŠ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VY VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

str.4

C. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

str.8

D.VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

str.9

E.VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ-SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

str.9

F.VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

str.10 G. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

str.20

H. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACEME, JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

str.47

I. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

str.51

J. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK POVEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ 16.5.2011

str.57

K. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ PO OPAKOVANÉM VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ 26.9.2011

str.65

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI


str.73

73

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VYSOKÁ NAD LABEM

Recommend Documents