ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SÁZAVKA B1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SÁZAVKA …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…….

B1

Celkový počet stran: 37

Textová část zpracovaná projektantem

strana 1

O B S A H

T E X T O V É

Č Á S T I :

1 . V yh o d n oce n í k oo rd in ac e vyu ž í vá n í ú z e m í z h l ed i ska š ir ší ch vzt ahů ................. 4 1.1. Soulad návrhu s nadřazenou ÚPD....................................................................................................4 1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 4 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 4 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady 4 1.2. Koordinovanost využití širšího v území .............................................................................................5 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení 5 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 5 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 5 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení 6 1.2.5. Širší vztahy ÚSES 6 1.2.6. Širší vztahy dalších přírodních systémů 6 2 . Ú d a je o spl n ění z adání územního plánu ........................................................... 7 3 . Ko mp lex n í zd ů vo d něn í př ijatého řešení ........................................................... 7 3.1. Vyhodnocení souladu územního plánu .............................................................................................7 3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 7 3.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 7 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů 8 3.2. Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce .........................................................8 3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje řešeného území 8 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 9 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce ................................................................................................11 3.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury 11 3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce 12 3.3.3. Sytém sídelní zeleně 13 3.3.4. Obyvatelstvo a bydlení 13 3.3.5. Rekreace 14 3.3.6. Výroba 14 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury..................................................................................15 3.4.1. Dopravní infrastruktura 15 3.4.2. Technická infrastruktura 17 3.4.3. Občanské vybavení 20 3.4.4. Veřejná prostranství 21 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny......................................................................................22 3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 22 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 25 3.5.3. Vodní hospodářství 28 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 29 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb ......................................................................30 3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 30 3.7. Zdůvodnění přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................30 4 . I n f o rmac e o vý s l ed c íc h vyh o d no ce n í vl i vů na ž ivo tn í pr ost řed í a u drž ite l ný roz voj úz emí ................................................................................................. 31 4.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí .....................................................................................31 4.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území ..........................................................................31 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území 31 4.2.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Sázavka na udržitelný rozvoj území 31 5 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho ře š e ní na ZP F . . . . . . . . . . . 32 5.1. Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF....................................................................................32 5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF 32 strana 2

Odůvodnění ÚP Sá zavka – Textová část zpracovaná projektantem

B1

5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 32 5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF .................................................................................................34 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 34 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: 35 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 36 5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů.........................................................................................................37 5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení 37 5.3.2. Shrnutí 37 6 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho řešení na PUPFL ....... 37 6.1. Údaje o navrhovaném zalesnění.....................................................................................................37 6.2. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL ............................................................................................37 6.3. Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa...................................................................................37

P O U Ž I T É ČOV ČR ČSÚ KÚ LC LK LPF ORP NKP PHO PRVK PUPFL PÚR REZZO RD SEA STL TS VTL VVTL ÚAP ÚP ÚPD ÚSES VN VVN ZPF ZÚR

B1

Z K R A T K Y :

čistírna odpadních vod Čeká republika Český statistický úřad katastrální území lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond obec s rozšířenou působností nemovitá kulturní památka pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje registr emisních zdrojů znečištění ovzduší rodinný dům strategic environmental assessment středotlaký (plynovod) trafostanice vysokotlaký (plynovod) velmi vysokotlaký (plynovod) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje


strana 3

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1.1. SOULAD NÁVRHU S NADŘAZENOU ÚPD

1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Sázavka se nachází mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti republikového významu stanovené v PÚR ČR. V souladu s PÚR ČR je v řešeném území vymezen koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. V dalších bodech je ÚP Sázavka v souladu s PÚR ČR, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Sázavka se nachází mimo rozvojové oblasti a osy stanovené v ZÚR kraje Vysočina i mimo specifické oblasti. Rozsah rozvojových ploch je navržen pouze na základě situace uvnitř řešeného území. ZÚR kraje Vysočina v řešeném území vymezují koridor územní rezervy pro návrh vysokorychlostní tratě. ÚP Sázavka tento koridor zpřesňuje jako plochu územní rezervy R1 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce 250m od předpokládané osy tratě. ZÚR kraje Vysočina v řešeném území vymezují koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Sázavka tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1, a R2 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje. V severní části řešeného území ZÚR kraje Vysočina vymezují plochu územně hájené vodní nádrže Štěpánov. ÚP Sázavka tuto plochu zpřesňuje jako územní rezervu R3 pro plochy vodní a vodohospodářské. V ÚP Sázavka je vymezena regionální struktura ÚSES, převzatá a zpřesněná ze ZÚR kraje Vysočina. Jedná se o regionální biokoridor RK 1355, který prochází podél to toku řeky Sázavky při západní hranici řešeného území. Plochy ÚSES jsou v ÚP Sázavka vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, zajišťující jejich ochranu. Založení ÚSES na těchto plochách je označeno jako veřejně prospěšné opatření. Řešené území je v ZÚR kraje Vysočina zařazeno mezi krajiny lesozemědělské harmonické. Řešení ÚP Sázavka je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, se zásadami pro činnost v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR kraje Vysočina stanoveny pro tento typ krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky. Koncepce zásobování pitnou vodou a koncepce likvidace odpadních vod je v souladu s PRVK kraje Vysočina. 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady ÚP Sázavka respektuje hodnoty území a limity využití území dle ÚAP ORP Světlá nad Sázavou. V ÚP Sázavka jsou zapracovány a zpřesněny záměry nadmístního významu dle ÚAP ORP Světlá nad Sázavou a zároveň jsou územním plánem řešeny stanovené okruhy problémů.

strana 4


B1

1.2. KOORDINOVANOST VYUŽITÍ ŠIRŠÍHO V ÚZEMÍ

ÚP Sázavka respektuje níže uvedené trasy i koridory veřejné infrastruktury a strukturu ÚSES, nadmístního významu, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznosti na hranicích řešeného území. 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Řešené území sousedí se správními územími obcí Habry (KÚ Lubno u Bačkova, KÚ Zboží), Kunemil, Světlá nad Sázavou (KÚ Dolní Dlužiny), Ovesná Lhota, Leština u Světlé (KÚ Vrbice u Leštiny, KÚ Leština u Světlé, KÚ Štěpánov u Leštiny) a Chrtníč. Vzhledem ke své velikosti nemá Sázavka významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Navržený rozvoj obce má výhradně místní charakter a neovlivňuje významným způsobem navazující území sousedních obcí. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou orientovány zejména na Světlou nad Sázavou, kde je rovněž dostupná většina vyššího občanského vybavení a pracovních příležitostí. Tyto funkce se v řešeném území nikdy nemohly plně rozvinout, a proto má Sázavka ze své podstaty převážně rezidenční charakter. 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 1.2.2.1. Železniční doprava Řešeným územím prochází železniční trať č.230 Havlíčkův Brod – Kolín, na které se nachází železniční zastávka Sázavka. Železniční zastávka je z centrální části obce dobře přístupná. Pro modernizaci části tratě je vymezen koridor územní rezervy R1 a R2 pro dopravní infrastrukturu železniční. Do západní části řešeného území zasahuje koridor územní rezervy R1 pro dopravní infrastrukturu železniční určený pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě. Územní ochrana koridoru pro výstavbu vysokorychlostní tratě je stanovena v PÚR ČR i v ZÚR kraje Vysočina. 1.2.2.2. Silniční doprava Dopravní páteří řešeného území je silnice III/3471 Leština u Světlé - Tis, která prochází zastavěným územím v jeho podélné ose. V okrajových částech se na ni napojují další dvě silnice III/3478 Sázavka – Kunemil a III/34734 Sázavka – Ovesná Lhota, které mají z hlediska dopravního napojení řešeného území spíše podružný význam. Uvedené komunikace nejsou součástí páteřní sítě komunikací kraje Vysočina. Jiné silnice I.-III. třídy se v řešeném území nenachází. 1.2.2.3. Letecká doprava Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku letiště Čáslav. Do řešeného území nezasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách. 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 1.2.3.1. Vodovod V řešeném území se nenachází vodovodní infrastruktura nadmístního významu. Obecní vodovod, vodní zdroje i související pásma hygienické ochrany nezasahují mimo řešené území. 1.2.3.2. Kanalizace Koncepce likvidace odpadních vod je řešena v souladu s PRVK kraje Vysočina, který nepředpokládá řešení vyžadující koordinaci se sousedními obcemi. 1.2.3.3. Plynovod Severně od Sázavky prochází souběžně tři potrubí VVTL plynovodu ve správě RWE Transgas.

B1


strana 5

1.2.3.4. Rozvody elektřiny Střední částí řešeného území prochází nadzemní vedení VVN 400 kV č.413 Řeporyje Prosenice. 1.2.3.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 1.2.3.6. Telekomunikace a radiokomunikace Střední částí řešeného území prochází radioreléový paprsek. V řešeném území se nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. V souběhu s potrubím VVTL plynovodu prochází dálkový telekomunikační kabel ve správě Net4net. V souladu ÚAP ORP Světlá nad Sázavou je v řešeném území vymezen koridor pro položení komunikačního kabelu. 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení Ze základního občanského vybavení se v Sázavce nachází pošta, sídlo obecního úřadu, kulturní dům, mateřská školka, základní škola první stupeň, farnost s kostelem Narození sv.Jana Křtitele, hřbitov, hospoda, prodejna smíšeného zboží a fotbalové hřiště. Veškerá vyšší občanská vybavenost je situována ve Světlé nad Sázavou, v jejíž spádové oblasti se Sázavka nachází. 1.2.5. Širší vztahy ÚSES Řešené území má přímou vazbu na regionální strukturu ÚSES – v údolní nivě řeky Sázavky při západní hranici řešeného území prochází regionální biokoridor RK 1355, který propojuje RC 721 Sázavka a NC 57 Chraňbožský les. Plochy ÚSES jsou v ÚP Sázavka vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. 1.2.6. Širší vztahy dalších přírodních systémů Dolní tok řeky Sázavky, která protéká podél západní hranice řešeného území, je vymezen jako evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 z důvodu výskytu dvou zvláště chráněných druhů ryb. Žádná jiná maloplošná ani velkoplošná chráněná území do řešeného území nezasahují.

strana 6


B1

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Schválené zadání ÚP Sázavka bylo respektováno ve všech bodech kromě těchto dílčích odchylek: Bod H.2.: „Aktualizovat pásmo hygienické ochrany u stávajícího zemědělského areálu a vyznačit je v grafické části odůvodnění ÚP.“ Ochranné pásmo zemědělského areálu nebylo nikdy vyhlášeno, nemá tedy charakter limitu využití území. Z hlediska hygienických dopadů z provozu zemědělského areálu nepředstavuje dle stávající legislativy zápach z živočišné výroby možnost ohrožení zdraví nebo jiného veřejného zájmu. Související hluk, prach a vibrace nedosahují úrovní, které by vzhledem k intenzitě zemědělské výroby mohly překročit hygienické limity pro okolní chráněné venkovní prostory. Z těchto důvodu není ochranné pásmo zemědělského areálu vyznačeno v grafické části ÚP ani není aktualizováno. Bod K1: „Požadavek na prověření využití ploch územní studií není stanoven, vzhledem k předpokládanému malému rozsahu rozvojových ploch.“ Plocha Z2 má rozlohu 5,24 ha, což představuje poměrně významný rozsah. Vzhledem k potřebě koordinovaného využití plochy a koncepčního řešení související infrastruktury je výstavba na této ploše podmíněna zpracováním územní studie.

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU

3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje. ÚP Sázavka dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 3.1.2. Soulad předpisů

s požadavky

stavebního

zákona

a

jeho

prováděcích

ÚP Sázavka i stanovený způsob jeho projednání je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. V souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným způsobem využití v ÚP Sázavka dále podrobněji členěny. S ohledem na specifické podmínky řešeného území jsou nad rámec vyhl. 501/2006 Sb. územním plánem Sázavka vymezeny plochy sídelní zeleně. Tyto plochy jsou v územním plánu definovány proto, aby bylo možné vymezit systém sídelní zeleně (podle přílohy č.7, části I., odst.1, písm.C vyhlášky 500/2006 Sb.) včetně podmínek využití, zaručující ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucími zásahy.

B1


strana 7

3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Sázavka nedochází ke střetu veřejných zájmů. Výsledný návrh je zcela v souladu se stanovisky dotčených orgánů a se zvláštními právními předpisy. Především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE

3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje řešeného území Koncepce rozvoje území obce přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Sázavka je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území obce jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identity obce, včetně zachování jejího venkovského charakteru při respektování okolního přírodního prostředí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury obce. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. ÚP Sázavka vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných částí obce s okolní krajinou.

strana 8


B1

3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 3.2.2.1. Archeologické hodnoty území V řešeném území nejsou evidovány archeologické lokality. Při případném archeologickém nálezu v řešeném území je nutno postupovat v souladu s příslušným zákonem o památkové péči. 3.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území V řešeném území není vyhlášena památková rezervace ani památková zóna. V řešeném území se nachází pouze jedna nemovitá kulturní památka – kostel Narození sv.Jana Křtitele zapsaný v rejstříku ústředního seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 31011/6-333. Jako kulturně hodnotné objekty, které posilují identitu obce lze dále vnímat kapličku u hráze rybníka ve východní části obce a památník obětem války na návsi. Významné jsou i kříže, rozmístěné v krajině podél historických cest, dokládající barokizaci krajiny v 18. a 19.století. Navržené řešení územního plánu respektuje uvedené hodnoty, vytváří podmínky pro jejich ochranu a dodržuje zásady udržitelného rozvoje venkovského prostoru. 3.2.2.3. Architektonické a urbanistické hodnoty území V řešeném území se nevyskytují architektonicky zvlášť hodnotné objekty, proto ÚP Sázavka řeší ochranu rázu obce pouze v obecné rovině. Řešené území je pouze slabě urbanizované, proto zde nedošlo ke vzniku urbanistických hodnot nadmístního významu. Lokální urbanistické hodnoty jsou spojeny především s dominantou kostela a návesním prostranstvím v centru obce. Jedná se o rozsáhlá veřejná prostranství se zatravněnými plochami a vzrostlou sídelní zelení, která jsou podél osy návsi jasně vymezena souvislými frontami původních zemědělských usedlostí. Význam centrálního prostoru návsi je prohlouben soustředěním objektů občanské vybavenosti, které posilují význam návsi jako společensky kulturního centra obce. Celkově působí jádro obce zklidněným dojmem a vytváří vhodné podmínky pro oddechové aktivity obyvatel obce. Uvedené prvky významně přispívají k posilování identity místa a dohromady umožňují, aby uvedené prostory plnily estetické, provozní i socializační funkce jádra obce. Uvedená urbanisticky hodnotná veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě regulativů, které zabraňují nežádoucí zástavbě na těchto prostranstvích, a které regulují zástavbu v okolí (viz část A1, kapitola 6). 3.2.2.4. Ostatních civilizační hodnoty v území Řešení ÚP Sázavka respektuje a rozvíjí ostatní civilizační hodnoty území, tj.především hodnoty území spočívající v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnění, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům. 3.2.2.5. Ochrana nezastavěného území Dolní tok řeky Sázavky, která protéká podél západní hranice řešeného území, je vymezen jako evidovaná lokalita ochrany přírody SV001 z důvodu výskytu dvou zvláště chráněných druhů ryb. Významná jsou i území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Ochrana většiny těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. V těchto plochách je zájem ochrany přírody nadřazen jejich hospodářskému využití.

B1


strana 9

ÚP Sázavka umožňuje zábor půdního fondu z důvodu zástavby a obnovy původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, zalesňování). Zábor půdního fondu je navržen pouze v nezbytně nutném rozsahu a především v lokalitách mimo vysoce chráněné druhy půd. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v bodě 5.1. 3.2.2.6. Ochrana proti hluku Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a z nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V řešeném území se nenachází žádné významné zdroje hluku. Intenzita dopravy na silnicích III/3471, III/3478 a III/34734 je natolik nízká, že nadlimitní hladiny hluku nepřekračují katastrální hranice komunikace. Rozsah zemědělské výroby v zemědělském areálu není takový, aby hluk ze zemědělské výroby a ze související dopravy mohl překročit limitní hladiny hluku pro okolní chráněné venkovní prostory. Rozvojové plochy pro bydlení a občanskou vybavenost jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti od stávajících zdrojů hluku a ÚP Sázavka neumožňuje v řešeném území vznik jiných významných zdrojů hluku. 3.2.2.7. Ochrana proti znečistění ovzduší Ochrana ovzduší vyplývá ze zákona č.309/1991 Sb., o ovzduší ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č.389/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z vyhlášky č.41/1992 Sb. V řešeném území se nachází pouze malé a mobilní zdroje znečistění ovzduší (REZZO 3-4). Největší znečištění v obci představují exhalace z pozemní motorové dopravy a exhalace z lokálních topenišť, vzniklých spalováním tuhých paliv. Prioritou je proto přechod všech domácností na vytápění zemním plynem. ÚP Sázavka neumožňuje v řešeném území vznik významných zdrojů znečistění ovzduší. 3.2.2.8. Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana podzemních a povrchových vod vyplývá ze zákona č.254/2001 Sb., o vodách. V řešeném území se nachází vodní zdroje, v jejichž okolí jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany. ÚP Sázavka respektuje podmínky pro využití ploch uvnitř pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Pásma hygienické ochrany jsou vyznačena ve výkrese B3 – koordinační výkres komplexní. Sázavka neumožňuje v řešeném území vznik a rozvoj aktivit, které by mohly znečisťovat podzemní či povrchové vody nebo takové důsledky vyvolat druhotně. Ke zlepšení čistoty vod přispěje výstavba nové ČOV v obci.

strana 10


B1

3.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE

3.3.1. Vznik a vývoj urbanistické struktury 3.3.1.1. Historie obce Historie obce Sázavky (původní název Smrdov) je poprvé doložena písemně v roce 1226 za doby Přemysla Otakara I. Již v tomto roce byl Smrdov svobodným městečkem s hradem a hrazenou tvrzí, se svobodným trhem, který se konal každé pondělí. Městečko mělo i své hrdelní právo a svoji soudní spravedlnost. Městečkem byl Smrdov nazýván až do roku 1750, od té doby je nazýván vesnicí. Podle tradovaného ústního podání zapsaného v roce 1862 stával hrad a tvrz v místě dnešního kostela a sousedních domů. K panství patřily i obce Zboží, Bačkov, Lubno, Vrbice a Roznatín. V roce 1694 dochází k založení fary a farní školy o jedné třídě. V roce 1822 byl zřízen římskokatolický hřbitov a od této doby se již nepohřbívá v okolí kostela v centru obce. Podle císařského patentu postavila obec, tak jako ostatní větší obce v okolí, přibližně v roce 1850 obecní špýchar k uskladnění zásob osiva pro případ neúrody. V roce 1867 začalo vyměřování železniční trati Havlíčkův Brod - Kolín v údolí říčky Sázavky a 28.10.1870 tudy projel první vlak. V roce 1877 byla zřízena evangelická modlitebna. V roce 1878 byla původní jednotřídka zbourána a na jejím místě postavena o rok později stávající jednopatrová škola. V roce 1906 došlo k rozšíření hřbitova současně s postavením márnice a zděného kamenného oplocení. V roce 1920 byla u špýcharu postavena hasičská zbrojnice. V poválečném období dochází k založení zemědělského družstva a následnému scelování zemědělských pozemků, úpravě povrchů státních i některých místních komunikací. V tomto období byla i výrazně narušena náves výstavbou sdružené budovy prodejny pošty, kulturního domu a obecního úřadu, jejíž hmota i architektonické ztvárnění nerespektují okolní venkovské prostředí. V roce 1964 dochází ke změně názvu obce na Sázavka. 3.3.1.2. Stávající urbanistická struktura Obec Sázavka je rozprostřena na mírném zlomu jižního svahu údolí stejnojmenné říčky, rozsahem větší a výše položená část, je na mírněji svažitém terénu, jižní část zasahuje do svažitějšího území zvlněného údolí říčky Sázavky. Jižní částí obce protéká v mírném údolí bezejmenný menší potok, tvořící levostranný přítok Sázavky. Potok vytéká z nevelkého rybníka na jihovýchodním okraji obce, napájeného prameny a drenážními vodami. Prameny vyvěrající v prostoru návsi jsou svedeny kanalizací a dále otevřeným příkopem spolu s dešťovými vodami na jihozápadní okraj obce, kde se vlévají do zmiňovaného potoka. Základní urbanistická struktura obce vychází z původního středověkého uspořádání, pro které je charakteristický uzavřený návesní prostor protnutý hlavní komunikací a dominantou kostela, kolem níž je oválně soustředěna venkovská zástavba tvořená tradiční posloupností objektů a funkcí - obytná část, hospodářská část, dvůr, stodola a přiléhající zahrada. Přístupy na zahrady a do dvorů zajišťovala polní cesta obíhající celou zástavbu obce a umožňující současně přístup k polnostem prostřednictvím paprskovitých cest na ni napojených. Západní stranu návesního prostoru uzavírá kostel Narození sv. Jana Křtitele a budova školy. Uvedený charakter zástavby se v centru obce z větší části udržel dodnes. Na okrajích je na tuto střední část navázána novější zástavba umisťovaná převážně při hlavních komunikacích. Z tradiční urbanistické struktury obce se zásadně vymyká pouze areál zemědělského družstva, umístěný v jihovýchodní části obce. Zónování obce je dáno jednak historickou zástavbou a členěním na část obytnou a hospodářskou v podobě zemědělského areálu. V převáženě obytné zástavbě jsou začleněny i objekty s funkcí občanského vybavení a drobné výroby a služeb. Centrum obce ve smyslu soustředění občanského vybavení leží v prostoru prostor mezi kostelem a víceúčelovou budovou. Tento prostor je však příliš stísněný a nevytváří plnohodnotné centrum obce. Jako centrum obce lze proto spíše vnímat rozsáhlá veřejná prostranství ve východní části návsi. B1


strana 11

3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce Řešení územního plánu spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj obce, který však zásadním způsobem neznehodnocuje nezastavěné území. Rozvoj obce spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné území. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Zásady rozvoje území obce vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území obce upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových kvalit obce a krajiny. Uvnitř zastavěného území se nenachází dostatečně velké a kompaktní plochy, které by byly vhodné k realizaci rozvojových záměrů. Nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území tvoří především veřejná prostranství se sídelní zelení, hřbitov a hřiště, jejichž zástavba není přípustná. Pro obec Sázavka je charakteristická sevřená zástavba vytvářející souvislou frontu kolem návsi a hlavních komunikací. Doprovodné objekty a převážně hospodářské zahrady jsou potom orientovány do nezastavěného území a vytváří prstenec zahrad kolem jádra obce. Přestože je celková plocha hospodářských zahrad značná, jednotlivě se nevyskytují nadměrné zahrady, které by umožňovaly směřovat rozvoj obce do zastavěného území. Ojediněle se v zastavěném území vyskytují plochy vhodné k další zástavbě, jejich rozsah však nemá zásadní význam z pohledu celkového rozvoje obce. Proto je dlouhodobý rozvoj obce podmíněn vymezením nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území. Prioritou urbanistické koncepce je ochrana původního rázu obce a posilování její identity. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu, a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Není přípustné narušení stávající urbanistické struktury, zejména centrálního prostoru návsi s dominantou kostela Narození sv.Jana Křtitele. Návesní prostor zůstává i nadále jádrem sídla. Je nutno respektovat a ochraňovat hodnoty návesního prostoru a posilovat jeho funkce jako kulturně společenského centra obce. Stávající veřejná prostranství podél hlavní místní komunikace v obci zůstávají i nadále jádrem sídla. Je kladen důraz na ochranu a rozvoj hodnot uvedených veřejných prostranství a posilování jejich funkce jako kulturně společenského centra obce. Obec Sázavka bude rozvíjena jako kompaktní sídlo. Preferována je přestavba stávajících ploch či zástavba v prolukách před zástavbou zasahující do volné krajiny. Rozvojové plochy je preferováno soustředit především do nevyužitých prostorů mezi jednotlivými částmi zastavěného území tak, aby budoucí zástavba přispívala k ucelování tvaru zastavěného území. Hlavní rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na západní část zastavěného území a silnici III/34734. Hlavní rozvojové plochy pro výrobu jsou vymezeny v návaznosti na severovýchodní část zastavěného území a místní komunikaci ve směru na Lubno u Bačkova. Těžiště budoucího rozvoje obce je soustředěno do dvou uvedených hlavních lokalit. Veřejná infrastuktura musí být řešena hospodárně a koncepčně s ohledem na dlouhodobé možnosti rozvoje zástavby v uvedených lokalitách

strana 12


B1

3.3.3. Sytém sídelní zeleně Veřejná sídelní zeleň je součástí ploch veřejných prostranství (RV) a samostatně vymezených ploch sídelní zeleně přírodního charakteru (ZP). Plochy zeleně uvnitř sídla jsou nevyvážené. Jednotlivé plochy zeleně je nutno vzájemně propojit a sjednotit. Všechny prvky sídelní zeleně je nutno zachovávat, případně provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin. Samostatné plochy pro rozvoj veřejné sídelní zeleně nejsou vymezeny, sídelní zeleň by však měla být součástí všech rozvojových ploch. 3.3.4. Obyvatelstvo a bydlení Počet obyvatel a průměrný věk v posledních 7 letech (dle údajů ČSÚ): Rok c e lke m 311 307 301 290 292 291 294 298

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Poč e t ob y va t el M už i 166 163 159 153 152 153 153 155

Ž en y 145 144 142 137 140 138 141 143

c e lke m 42,0 42,6 42,3 42,2 42,0 42,0

P rů měr ný věk M už i 38,8 39,7 39,4 38,8 39,4 39,6

Ž en y 45,6 45,9 45,5 45,9 44,8 44,6

Složení obyvatel i průměrný věk odpovídá demografické situaci v kraji Vysočina i situaci v jiných obdobně velkých obcích. Z toho důvodu nevznikají na řešení ÚP Sázavka žádné specifické požadavky. Sázavka je obec převážně rezidenčního charakteru s dobrými podmínkami pro rozvoj obytné zástavby díky blízkosti regionálního centra Světlá nad Sázavou. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2008

577

576

576

443

453

418

381

335

311

298

-

-0,01%

0,00%

-1,15%

0,21%

82 7,04

88 6,55

106 5,43

109 4,06

107 4,23

-

-0,23% -0,57% -1,26%

0,38%

-0,86% -0,89% -1,10% -0,72% -0,60% 99 4,22

95 4,01

-0,03% -0,50%

83 4,04 0,06%

86 3,62

87 3,43

-1,04% -0,75%

Počet obyvatel má dlouhodobě mírně klesající tendenci, v budoucnosti lze ale naopak očekávat jejich mírný nárůst v souvislosti s předpokládaným rozvojem zástavby příměstského charakteru, zejména díky blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Světlé nad Sázavou v kombinaci s atraktivním přírodním prostředím v okolí obce. B1


strana 13

Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů: Rok obyvatelé stupeň obydlenosti domy

meziroční nárůst Počet meziroční nárůst koeficient Počet

2008

2010

2014

2018

2022

2026

2030

-

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

298

299

301

303

305

307

309

-

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

3,43 87

3,35 90

3,21 94

3,08 99

2,95 104

2,83 109

2,71 115

Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby – cca.28 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů, případně stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná kvůli jejich nevhodnému působení ve venkovském prostředí. 3.3.5. Rekreace 3.3.5.1. Individuální rekreace nadmístního významu Řešené území není výrazněji zatíženo objekty individuální rekreace. Jedinou samostatně vymezenou rekreační plochou je zahrádkářská kolonie v prostoru mezi obcí a železniční zastávkou Sázavka. V ÚP Sázavka nejsou vymezeny samostatné rozvojové plochy pro objekty individuální rekreace, mohou být však zřizovány uvnitř smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.5.2. Hromadná rekreace nadmístního významu Řešené území není vhodné pro celoroční centralizovanou turistiku, která by představovala pro území neúnosnou zátěž. Přijatelné jsou formy venkovské turistiky (např.agroturistiky) jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Charakteristická je decentralizace ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů a tak eliminovat negativní dopady, které sebou nese organizovaná turistika. Samostatné rozvojové plochy pro hromadnou rekreaci nejsou v ÚP Sázavka vymezeny, stavby pro venkovskou turistiku je možné integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.6. Výroba Prioritou řešení ÚP Sázavka je posilování rezidenčního charakteru obce a ochrana a rozvoj příznivého životního a krajinného prostředí, které v podstatě vylučují možnost rozvoje výroby většího rozsahu. Výrobní aktivity mohou být rozvíjeny v rámci stávajících ploch zemědělského areálu nebo mohou být drobné podnikatelské aktivity integrovány v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Rozvoj smíšené výroby je navržen pouze na ploše Z8, která je umístěna v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. V prostoru mezi plochu Z8 a obytnou zástavbou jsou vymezeny zastavitelné plochy Z9 a Z10, které jsou určeny pro drobnou výrobu a výrobní služby.

strana 14


B1

3.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

3.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.1.1. Železniční tratě Řešeným územím prochází železniční trať č.230 Havlíčkův Brod – Kolín, na které se nachází železniční zastávka Sázavka. Trať je dvoukolejná elektrifikovaná a je zařazena do evropského železničního systému a současně do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy - TERFN (čl. 10a Směrnice Rady č. 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/12). Z hlediska výhledových záměrů železniční infrastruktury je v řešeném území připravována modernizace trati Kúty - Havlíčkův Brod – Kolín. V souladu se ZÚR kraje Vysočina vymezuje ÚP Sázavka koridor územní rezervy pro modernizaci železniční tratě č.230 na parametry AGTC. ÚP Sázavka tento koridor zpřesňuje jako plochy územních rezerv R1 a R2 pro dopravní infrastrukturu železniční v šířce budoucího ochranného pásma uvažovaných variant řešení úprav železniční tratě dle studie zpracované firmou Sudop Praha, a.s., tj. 60 m od krajní koleje. Do západní části řešeného území zasahuje i koridor pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě, který je stanoven v PÚR ČR i ZÚR kraje Vysočina. Tento koridor je v ÚP Sázavka vymezen jako plocha územní rezervy R1 pro dopravní infrastrukturu železniční. Šíře koridoru byla v řešeném území zredukována ze 300 m na 250 m od přepokládané osy tratě tak, aby koridor vedl mimo hlavní část zastavěného území či zastavitelných ploch. Vzhledem k dostatečnému množství volných krajinných ploch v trase koridoru a vzhledem k morfologii terénu je zřejmé, že případná zpřesněná trasa povede mimo uvedená území. Neredukovaná šíře koridoru by vedla k omezení možností využití částí zastavěného území, což by nebylo v tomto případě opodstatnělé. Je respektováno ochranné pásmo dráhy: 60m od osy krajní koleje, nejméně však 30m od hranic obvodu dráhy. U vleček nejméně 30m od osy krajní koleje. 3.4.1.2. Silnice I.-III.třídy Dopravní páteří řešeného území je silnice III/3471 Leština u Světlé - Tis, která prochází zastavěným územím v jeho podélné ose. V okrajových částech se na ni napojují další dvě silnice III/3478 Sázavka – Kunemil a III/34734 Sázavka – Ovesná Lhota, které mají z hlediska dopravního napojení řešeného území spíše podružný význam. Žádná z uvedených komunikací není součástí páteřní sítě komunikací kraje Vysočina. Jiné silnice I.-III. třídy se v řešeném území nenachází. Všechny silnice jsou v řešeném území územně stabilizované a ÚP Sázavka nenavrhuje žádné úpravy jejich stávajících tras. Mimo zastavěné území jsou zařazeny do kategorie S7,5/60. Je respektováno ochranné pásmo komunikací: 15 m od osy vozovky silnice III.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastav.území. 3.4.1.3. Místní a účelové komunikace Místní komunikace se nachází především v zastavěném území a slouží zejména jako přístupové komunikace k jednotlivými budovám. Místní komunikace jsou převážně úzké jednopruhové, přesto jsou používány obousměrně. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy zde obousměrný provoz nevytváří významně dopravní závady. Účelové komunikace jsou především zemědělského a lesnického charakteru a navazují na místní komunikace. Síť zemědělských účelových komunikací byla silně zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní (historicky dané) cesty zůstaly zachovány. B1


strana 15

Výstavba místních komunikací je navržena na zastavitelných plochách Z3, Z6 a Z7, které slouží k zajištění přímého přístupu do výrobní zóny. Místní komunikace mohou dále vznikat jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití (zejména plochy Z2). Místní komunikace budou navrženy ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, v kategorii MO 6,5/30 (obousměrné), MO 4/30 (jednosměrné) nebo jako zklidněné komunikace – obytné ulice ve funkční třídě D1. V souladu s provedenými komplexními pozemkovými úpravami je mimo zastavěné území navržena výstavba některých účelových komunikací z důvodu zajištění přístupu na pozemky a zvýšení prostupnosti krajiny. 3.4.1.4. Dopravně zklidněné plochy a parkování Na návsi před kulturním domem se nachází zpevněná dopravní plocha bez označení, která slouží k neorganizovanému parkování. Počet parkovacích míst na uvedené ploše odpovídá četnosti využití občanského vybavení v centru obce. Naopak chybí parkovací místa u hřbitova. Z tohoto důvodu je navržena zastavitelná plocha Z4, která je určena pro výstavbu parkovacích stání a chodníku podél silnice III/3471. Další veřejná parkovací místa není třeba zřizovat, samostatná parkoviště nejsou navržena. Podél místních komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru podélná stání pro krátkodobé parkování. Povinnost zajištění potřebného množství parkovacích míst na pozemcích investora vyplývá z podmínek pro využití území, které jsou uvedeny v části A1, v kapitole 6. (Např. v obytné zástavbě je počítáno s jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a jedním krátkodobým parkováním na stavebním pozemku.) 3.4.1.5. Pěší doprava Vzhledem k průjezdnému charakteru silnic III/3471, III/3478 a III/34734 přes zastavěné území obce Sázavka je nutné, aby byly komunikace doprovázeny alespoň jednostranným chodníkem pro pěší v celé délce uvnitř zastavěného území. Zatím je chodník vybudován pouze v některých úsecích. Nejproblematičtější je situace na silnici III/3471 v nepřehledném úseku mezi hřbitovem a kostelem. Proto je podél tohoto úseku navržena plocha Z4 pro výstavbu jednostranného chodníku. Ostatní komunikace uvnitř zastavěného území mají převážně zklidněný charakter, z tohoto důvodu není nezbytně nutné budovat podél nich chodníky. Řešeným územím neprochází značená turistická trasa. 3.4.1.6. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází značená cyklistická trasa, která vede po silnici III/34734 a dále po místní komunikaci směrem na Lubno u Bačkova. Úpravy cyklistické trasy ani výstavba cyklostezek nejsou navrženy. 3.4.1.7. Hromadná doprava Dopravní obslužnost řešeného území je vzhledem k velikosti obce dostačující. Poloha autobusových zastávek uvnitř zastavěného území je rovněž vyhovující z hlediska docházkové vzdálenosti. ÚP Sázavka nenavrhuje žádné změny v poloze zastávek hromadné dopravy ani v řešení přilehlých dopravních ploch. 3.4.1.8. Letecká doprava Celé řešené území se nachází v ochranném pásmu letištního radiolokačního prostředku letiště Čáslav.

strana 16


B1

Do řešeného území nezasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách. 3.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.2.1. Vodovod Obec Sázavka má vybudovaný veřejný vodovod, zásobovaný gravitačně z vodojemu Sázavka o objemu 1x150 m3, kde je upravována chlorováním. Vodojem je plněn čerpáním ze sběrné studny S6 v prameništi Babí Důl, kde se nachází celkem šest studní o celkové vydatnosti 3,69 l/s. Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou vyhovující. Vlastníkem i provozovatelem místního vodovodu je obec Sázavka. Voda ve zdroji vykazuje zvýšené hodnoty dusičnanů. Výpočet spotřeby vody v obci Sázavka: Průměrná spotřeba vody na jednoho obyvatele (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Maximální předpokládaný počet obyvatel

Qs1 =

97,15

N =

309

Qp1 =

30,02

m3/den

Qs2 =

7,51

m3/den

K =

1,50

-

Qp2 =

11,27

m3/den

Qp =

41,29

m3/den

Maximální denní potřeba vody (Qd x 1,5)

Qdmax =

61,94

m3/den

Maximální hodinová potřeba vody (Qdmax x 1,8)

Qhmax =

1,29

Průměrná denní potřeba vody pro obyvatelstvo v roce 2030 Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Koeficient nárůstu spotřeby vody pro výrobu a služby v návrhovém období územního plánu Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby v roce 2030 Celková průměrná denní potřeba vody

l/(os.den) osob

l/s

Dosavadní vydatnost vodních zdrojů i objem stávajícího vodojemu (150 m3) pokryjí spotřebu vody i v případě maximálního předpokládaného rozvoje obce. Problém se zvýšený množstvím dusičnanů bude řešen technologickými opatřením v rámci úpravy surové vody. ÚP Sázavka nemění nic na stávající koncepci zásobování vodou v obci. Vodovodní síť bude rozvíjena tak, aby umožnila napojení všech částí zastavitelných ploch pro trvalé bydlení. Každá novostavba v obci Sázavka, sloužící k trvalému bydlení, musí být napojena na veřejný vodovod. S využitím vodovodu je zároveň počítáno při protipožárním zásahu, proto musí být při jeho rozvoji zachována minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být na něm v dostatečném množství osazeny požární hydranty. 3.4.2.2. Kanalizace a ČOV Obec Sázavka má vybudovaný systém veřejné kanalizace, kterou provozuje obec. Splaškové vody jsou převážně po předčištění v biologických septicích odváděny jednotnou kanalizací na stávající komorovou ČOV. U části objektů jsou odpadní vody zachycovány do bezodtokých jímek, odkud jsou vyváženy na ČOV Světlá nad Sázavou. Vzhledem k použité technologii a vysoké zátěži kanalizační sítě balastními vodami je stávající účinnost čištění nedostatečná. V souladu s PRVK kraje Vysočina je navržena rekonstrukce a výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod, který umožní odkanalizovat všechny objekty v hlavní části obce. Bude realizována oddílná gravitační kanalizace, která bude svádět odpadní vody na novou ČOV, která je navržena na zastavitelné ploše Z1. Následně budou stávající stoky jednotné kanalizace převedeny na kanalizaci dešťovou. B1


strana 17

ČOV s příjezdovou komunikací je označena jako veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury WT1, hlavní větve splaškové kanalizace jsou označeny jako veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury WT2. Při veškerých novostavbách a rekonstrukcích stávajících objektů musí být separovány dešťové a odpadní vody. Dešťové vody musí být v maximální možné míře likvidovány vsakováním. Dokud nebude pro obec Sázavka vybudován účinný systém likvidace splaškových vod, musí být odpadní vody likvidovány individuálním způsobem, který bude v souladu s platnou legislativou. Po vybudování centralizovaného systému likvidace odpadních vod musí být tímto způsobem likvidovány odpadní vody ze všech objektů, pro které bude minimální možná délka kanalizační přípojky menší než 50 m. 3.4.2.3. Plynovod Severně od Sázavky prochází souběžně tři potrubí VVTL plynovodu ve správě RWE Transgas a dálkový komunikační kabel ve správě Net4net. Řešené území je plynofikováno. Jednotlivé rodinné domy i ostatní objekty jsou na středotlaký rozvod zemního plynu připojeny přes pilíře ve kterých jsou umístěny regulátory STL - NTL, hlavní uzávěry plynu a plynoměry. Kapacitně je plynovod dostatečně dimenzován i pro výhledový rozvoj. ÚP Sázavka nezasahuje do stávající koncepce zásobování plynem. Je pouze doporučeno rozvíjet plynovodní síť tak, aby bylo možno napojit všechny budovy v obci. Je respektováno bezpečnostní pásmo plynovodů: 200 m od osy potrubí VVTL plynovodu pro DN více než 500. 150 m od osy potrubí VVTL plynovodu pro DN 300-500. 3.4.2.4. Rozvody elektřiny Střední částí řešeného území prochází nadzemní vedení VVN 400 kV č.413 Řeporyje Prosenice. Řešené území je zásobováno elektřinou z nadzemního vedení VN 22 kV, na kterou jsou v obci napojeny čtyři distribuční trafostanice 22/0,4 kV a jedna trafostanice pro areál zemědělského družstva.

Bilance spotřeby elektřiny: Uvažované energie pro vytápění Kategorie elektrizace Uvažovaný stupeň elektrizace

plyn, pevná paliva, elektřina smíšené 55% A; 25% B1; 20% C1

Základní zatížení bytového odběru Podíl nebytového odběru Měrné zatížení na úrovni trafostanic (předpokládaná úroveň pro rok 2015) pro výše uvedený stupeň elektrizace Celkové zatížení na úrovni trafostanic 22/0,4 kV Stávající počet bytových jednotek Maximální nárůst počtu bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Maximální celkový počet bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Potřebný příkon pro bydlení a veřejnou vybavenost Potřebný příkon pro výrobu Celkový požadovaný výkon trafostanic 22/0,4 kV

0,80 0,35

kW/bj kW/bj

2,19

kW/bj

3,34

kW/bj

87 28

bj bj

115

bj

384 200 584

kW kW kW

Kapacita přenosové sítě NN je dostačující, pouze některé úseky vrchního vedení NN vyžadují rekonstrukci, popřípadě kabelizaci. Vzdálenost stávajících distribučních trafostanic od nejvzdálenějších strana 18


B1

zastavitelných ploch nepřesahuje 600m, případný nedostatek transformačního výkonu v souvislosti s rozvojem zástavby obce bude řešen výměnou výkonnějšího transformátoru (max.400 kW). V řešeném území nejsou vybudované ani územním plánem navržené žádné výrobny elektrické energie ani rozvodny VVN/VN. Stávající koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změny. Pro umožnění hospodárného využití zastavitelných ploch jsou navrženy přeložky venkovního vedení VN a označeny jako veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury WT3 a WT4. Pro realizaci přeložek jsou vymezeny koridory o šířce 20 m. Podmínky pro využití těchto koridorů jsou uvedeny v části A1, v kapitole 4.3. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení VN/VVN: 20 m od krajního vodiče pro napětí 400 kV. 7 m od krajního vodiče pro napětí do 35 kV 3.4.2.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 3.4.2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Střední částí řešeného území prochází radioreléový paprsek. V řešeném území se nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. V souběhu s potrubím VVTL plynovodu prochází dálkový telekomunikační kabel ve správě Net4net. V souladu ÚAP ORP Světlá nad Sázavou je vymezen koridor pro položení komunikačního kabelu. Koridor o šířce 3 m je označen jako veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury WT5. Je respektováno ochranné pásmo dálkového komunikačního kabelu 1,5 m na každou stranu od jeho trasy. 3.4.2.7. Odpadové hospodářství Likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci zajišťována ukládáním do popelových nádob. Částečně je rovněž prováděna separace recyklovatelných odpadů - kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny na prostranství před kulturním domem. V současné době se v řešeném území nenachází žádná skládka. V řešeném území nepůsobí producenti průmyslových odpadů. V řešeném území se vyskytují tři užívané skládky tuhého komunálního odpadu v lokalitách „U včelína“, „Pod Kamenicí“ a „U cesty k zastávce“. V lokalitě „Ve skále“ se nachází skládka tuhého komunálního odpadu ukončená v roce 1994. Poloha uvedených lokalit je vyznačena ve výkrese B3 – koordinační výkres. V řešeném území nepůsobí producenti průmyslových odpadů. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující a v souladu s platnou legislativou, nejsou tedy důvody k její zásadní změně. Je doporučeno pouze rozšíření separace o organické části a doplnění separovaného sběru o nebezpečné odpady (baterie, barvy, elektronika apod.). ÚP Sázavka neumožňuje zakládání skládek odpadu. Stávající systém nakládání s odpady zůstává v řešeném území beze změny.

B1


strana 19

3.4.3. Občanské vybavení 3.4.3.1. Občanské vybavení veřejné Ze základního občanského vybavení se v Sázavce nachází pošta, sídlo obecního úřadu, kulturní dům, mateřská školka, základní škola první stupeň a farnost s kostelem Narození sv.Jana Křtitele. Veškerá vyšší občanská vybavenost je situována ve Světlé nad Sázavou, v jejíž spádové oblasti se Sázavka nachází. Rozsah občanského vybavení je vzhledem k velikosti obce dostačující, a proto ÚP Sázavka nenavrhuje v této oblasti žádné další změny. 3.4.3.2. Občanské vybavení komerční Jedinými významnějšími objekty komerční občanské vybavenosti v obci Sázavka jsou prodejna smíšeného zboží a hospoda. Provozovny drobných služeb jsou integrovány v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Skladba komerčního občanského vybavení je v řešeném území vyhovující s ohledem na počet obyvatel a dobrou dostupnost odpovídajícího vybavení ve Světlé nad Sázavou. Stávající stavby a zařízení komerčního občanského vybavení jsou územně i funkčně stabilizované. ÚP Sázavka nevymezuje samostatné rozvojové plochy pro občanské vybavení komerční. Provozovny drobných služeb je možno i nadále integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.4.3.3. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport V severozápadní části obce je umístěn sportovní areál, jehož součástí je z fotbalové a volejbalové hřiště. V návaznosti na stávající hřiště se nachází dostatečná prostranství, umožňující rozvoj sportovních ploch i v budoucnosti. Skladba sportovních ploch je vzhledem k velikosti obce dostačující, a proto ÚP Sázavka nenavrhuje v této oblasti žádné další změny. 3.4.3.4. Občanské vybavení – hřbitovy Hřbitov se nachází v severozápadní části obce. Z dlouhodobého hlediska je jeho kapacita nedostačující. Proto je navrženo jeho rozšíření na zastavitelné ploše Z5. Je respektováno ochranné pásmo veřejných pohřebišť 100 m.

strana 20


B1

3.4.3.5. Stavby pro ochranu obyvatelstva a obranu státu Území obce není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události je zabezpečeno na základě plánu ukrytí, územním plánem nejsou navrhovány nové hromadné úkryty. Evakuace obyvatelstva se dle § 12 odst. 4 na území obce neplánuje. V případě potřeby evakuace obyvatel bude na obecním úřadě zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností. Jako shromažďovací prostor je určena plocha návsi. V případě postižení mimořádnou událostí budou obyvatelé dočasně ubytováni v budově obecního úřadu, případně v sousedních obcích a městech. Sklady materiálu a humanitární pomoci se neplánují. V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. Územním plánem nejsou řešeny plochy pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek. Rovněž nejsou řešeny samostatně vymezené plochy pro záchranné, likvidační a obnovovací práce. K protipožárnímu zásahu bude využit veřejný vodovod. Při rozvoji vodovodu musí být zachována minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být na něm v dostatečném množství umístěny požární hydranty. V ostatních oblastech ochrany obyvatelstva ani obrany státu nenavrhuje ÚP Sázavka žádné stavby či opatření. 3.4.4. Veřejná prostranství Jako veřejná prostranství jsou samostatně vymezeny volně přístupné plochy v centrální části obce. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty plochy i silniční dopravní infrastruktury, které tvoří uliční síť obce a dále plochy sídelní zeleně. Vzhledem k velikosti obce je jejich rozsah dostačující. Pro rozvoj veřejných prostranství je navržena plocha přestavby P1, která je určena k výstavbě dětského hřiště a k umístění drobného mobiliáře. Zastavitelné plochy pro bydlení (bydlení v rodinných domech – BI) na zastavitelné ploše Z2 přesahují výměru 2 ha, a proto musí být dle §20 odst.2 vyhl.501/2006 Sb. ve znění vyhl.269/2009 Sb. s touto zastavitelnou plochou vymezena veřejná prostranství o minimální výměře 3000 m2. ÚP Sázavka tato prostranství nevymezuje jako samostatné zastavitelné plochy, ale jejich vymezení je zajištěno v rámci stanovených požadavků na zpracování územní studie – viz.část A1, bod 9.2.4. Budoucí zástavba na ploše Z2 je zpracováním uvedené územní studie podmíněna. Veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě podmínek pro umísťování staveb a podmínek prostorového uspořádání, které zabraňují nežádoucímu zastavění veřejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu (viz.část A1, kapitola 6).

B1


strana 21

3.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 3.5.1.1. Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodními charakteristikami, rozmanitostí ve způsobech využití ploch, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich druhovou a věkovou skladbou. Řešené území je již od středověku kultivováno. Odlesněné území je využíváno k zemědělské výrobě, hospodářské lesy k produkci dřeva. Podíl luk není dostatečný z hlediska potřeby ochrany půdy před erozí na svažitých pozemcích. V nivách je luk většinou dostatek. Na velké části pozemků bylo provedeno plošné odvodnění. Retenci vod v malé míře zajišťuje soustava drobných vodních nádrží na bezejmenných tocích v tratích K Homoli a K občinám. Porovnáním se stavem před scelením bylo zjištěno, že byly změněny trasy a počet polních cest, byly rozorány meze, napřímeny vodoteče, z části zrušeny louky v depresích a přibyly vodní plochy. Mírně se zvětšilo zastavěné území obce. Původně byl zemědělský půdní fond rozdělen na úzké pásy políček. Současný stav odpovídá velkovýrobnímu charakteru hospodaření. Dnes jsou zde velké, málo členěné, ekologicky nestabilní a zčásti i erozně ohrožené plochy, jejichž měřítko je v krajině nepřirozené. Intravilán obce je oproti okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině mírně stabilnější díky vyššímu podílu trvalých porostů v ovocných a okrasných zahradách. Problematický je ale velký podíl nepůvodních druhů a kultivarů rostlin. Struktura starší zástavby obce odpovídá staletému vývoji sídla na historicky významné cestě. Hrubým zásahem do krajiny bylo vybudování areálu zemědělské výroby bez výsadeb ochranné clony trvalých porostů dřevin. Současná podoba krajiny je dána požadavky zemědělské velkovýroby, ztrátou vztahu uživatelů území k detailům, které nepřináší přímý užitek a nízkou rentabilitou zemědělské výroby v málo příznivých přírodních podmínkách. V budoucnosti může podobu krajiny ovlivnit útlum výroby tak, že část ploch bude ležet ladem a větší část bude zatravněna. Podstatnou změnu podoby krajiny lze očekávat v souvislosti se změnami uspořádání pozemků a s růstem podílu menších ploch s různými plodinami. 3.5.1.2. Vývoj a změny podoby krajiny Krajinné prostředí bylo od ranného středověku formováno hospodářskou činností lidí. Odlesněné plochy byly změněny na pole, část území byla zastavěna. Mezi kompaktně zastavěným územím a krajinou byly zahrady s ovocnými stromy pěstovanými jako vysokokmeny. V nivách a na vlhkých půdách pramenišť byly louky. Síť cest vyhovovala jak provozně, tak jako prvek ochrany půdy proti erozi a usměrňovala odtok vody. Neúnosné velikosti polí bylo dosaženo v letech kolektivizace zemědělství. Bez ohledu na měřítko krajiny a potřebu ochrany půdy proti erozi byly vytvořeny nadměrné celky orné půdy a meliorované plochy luk byly zorněny. Kolem upravených toků nejsou vysázeny žádné doprovodné porosty. V současnosti určuje krajinný ráz převaha volných ploch bez vegetace s malými plochami rozptýlené zeleně v celém řešeném území. Tyto struktury jsou významnými krajinotvornými prvky a jsou jako interakční prvky funkční součástí ÚSES. Porovnáním aktuálních údajů s původním stavem bylo zjištěno, že nejméně změn se v posledním století událo na lesní půdě. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) se jen málo zmenšila o zalesněné plochy, podstatně se změnila výměra ZPF díky výstavbě areálu zemědělské výroby. Zcela se změnilo členění ploch, trasy a počet polních cest, byly rozorány meze a napřímeny vodoteče. Na velké části pozemků byly provedeny meliorace.

strana 22


B1

Původně byl zemědělský půdní fond rozdělen na převážně úzké pásy polí a malé díly luk a pastvin. Současný stav odpovídá velkovýrobnímu charakteru hospodaření velkého zemědělského družstva. Ten vyhovuje větším zemědělským společnostem a velkým vlastníkům. Stávající cesty umožňují racionální využívání velkých mechanizačních prostředků a vytváří dobrý předpoklad pro přehledné členění pozemků. Odtok povrchové vody není ale dostatečně bržděn. V místech soustředěného odtoku a na svažitých pozemcích chybí původní meze a úvozové cesty. Zcela nedostatečný je podíl rozptýlené zeleně - alejí ovocných stromů, sadů a porostů na březích vodotečí. Vedle ekologicky relativně stabilních, plně produkčních, z části ruderalizovaných lesních ploch jsou zde velké, nedostatečně členěné, ekologicky nestabilní a z části i erozně ohrožené plochy, jejich měřítko je nepřirozené a neodpovídá původnímu typu krajiny. V údolí říčky Sázavky se nachází přirozeně meandrující segmenty s polopřirozenými břehovými porosty a loukami, které jsou lemovány strmými svahy údolí. Na zalesněných svazích jsou převážně nepůvodní monokultury, v náletových porostech převažují odpovídající druhy, ale hodnota všech uvedených částí krajinných prvků je snižována tlakem ruderálních společenstev. Původní louky v nivách toků v blízkosti lesů z části zarůstají relativně přirozenými náletovými porosty dřevin, část je nežádoucím způsobem ruderalizována. Zemědělsky intenzivně využívané plochy snižují ekologickou stabilitu území a brání šíření původních organismů. 3.5.1.3. Vymezení a popis krajinných celků a)

Plochá, převážně odlesněná návrší

Tento typ krajiny převažuje ve střední části řešeného území. Jeho dnešní vzhled je dán existencí souvislých ploch polí na odlesněných návrších kolem obce. Území dělí cesty dříve vroubené alejemi ovocných stromů. Velké plochy polí se zachovanými zbytky polních sadů navazují na plochy luk v údolnicích a depresích, nejvýraznějším funkčním krajinotvorným prvkem v tomto území jsou silnice s alejemi ovocných stromů. b)

Ploché, převážně zamokřené sníženiny

Ploché, převážně zamokřené sníženiny sousedí s východním okrajem plochých návrší. Jejich podobu určuje velký podíl lesů s prameništi, množství zamokřených luk s drobnými toky a nádržemi a malý podíl polí . Odlesněnou část území dělí také polní cesty, u kterých dnes chybí původní aleje. Doprovodné porosty dřevin chybí i u napřímených a zahloubených vodotečí v odvodněných plochách. Vzhled této části území byl obohacen o vodní plochy. Zatím je u nich málo dřevinných i bylinných porostů. Po doplnění se stanou určujícími krajinotvornými prvky stejně jako aleje u hlavních polních cest. Velké masivy lesů na zamokřených sníženinách určují ráz tohoto území jako celku. Protože zde byly původní porosty nahrazeny kulticenózami smrků, došlo k podstatné změně ve struktuře a barevnosti tohoto krajinotvorného prvku. I když to je pro podobu krajiny ochuzení, jsou smrkové lesy vnímány jako součást kulturní krajiny tohoto století. Návrat k skladbě bučin a jedlin není pravděpodobný. c)

Členitá pahorkatina

Členitá pahorkatina převažuje na západním okraji výše položené zvlněné plošiny (hřbetu) nad údolím Sázavky. Výrazně zahloubená údolí a strže se zde střídají s návršími navazujícími na hřbet a plošiny kolem silnice z Leštiny na Kunemil. Ráz území určuje velký podíl lesů a luk a strmých svazích a menší podíl polí na méně svažitých návrších. Vyjímečně se zde dochovaly i meze s bohatým porostem a zbytky alejí ovocných stromů (třešní a švestek). V prostoru nad železniční zastávkou na lesy a louky navazují porosty na mezích, v zahradách a sadech kolem obce.

B1


strana 23

Plochy polí jsou členěny malým množstvím drobných remízů na těžko obdělavatelných zbytcích mezí, polními cestami, které jsou dnes bez alejí vysázených u nich při realizaci předchozích úprav. Podíl dochovaných pozitivních hodnot kulturní krajiny a ekologicky cenných krajinných struktur je v tomto území nadprůměrný. Z těchto struktur jsou z hlediska krajinného rázu nejcennější struktury nízkých agrárních teras a luk na stráních s členitými okraji lesů. Hrubým zásahem do krajiny bylo vybudování střediska živočišné výroby bez výsadeb ochranné clony trvalých porostů dřevin právě na straně k obci. Ani charakter a druhová skladba porostů na jižní straně střediska neodpovídají požadavkům ochrany přírody a krajiny. d)

Hluboce zaříznuté údolí

Jde o údolí říčky Sázavky s navazující mi strmými svahy členěnými stržemi a krátkými údolími, Jeho ráz je dán vývojem území ve čtvrtohorách a způsobem jeho současného využívání. Říčka Sázavka se v průběhu doby zařízla hluboko pod úroveň okolí a kolem ní se stále prohlubují strže a úzká údolí. Rychlost těchto změn reliéfu do určité míry ovlivnila i činnost lidí - odlesnění území, náhrada původních lesů monokulturami smrku s velmi chudým podrostem, který nezakrývá povrch půdy, zvýšení smyvu půdy z přilehlých polí a nechráněných svahů a ukládání naplavenin s vysokým obsahem nežádoucích látek. Ráz tohoto údolí dnes určuje podíl lesů a luk na svazích, podíl břehových porostů a luk v nivě a podíl antropických změn daných výstavbou cest, mlýnů, železniční tratě a místy i výstavbou chat. Protože klesá intenzita využívání luk v nivě v hůře dostupných místech, roste tlak ruderálních druhů rostlin, sílí snahy o zalesnění části luk, rozšiřují se stávající porosty dřevin a stoupá intenzita provozu na trati. Tím je snižována nejen ekologická ale i kulturní hodnota tohoto území. Ochrana tohoto území je zajištěna začleněním do ÚSES regionální úrovně. 3.5.1.4. Určující krajinotvorné prvky V dlouhodobě využívaném a intenzivně přeměňovaném území určují podobu krajiny (krajinný ráz) především struktury trvalé krajinné zeleně. Porosty dřevin tvoří linie nebo plochy. Jsou trojrozměrné, proto se uplatňují v různých pohledech. Trvalé travní porosty se uplatňují svou barvou a strukturou v pohledech na svahy nebo z nadhledu (pohledy do údolí). Linie - aleje u cest a silnic, doprovodné porosty u vodotečí a porosty na mezích či kolem oplocení zahrad a areálu zemědělské výroby. Ve volné krajině jde o hodnotné aleje okrasných stromů a mezerovité a chybějící linie alejí ovocných dřevin kolem silnic a cest a o porosty na mezích a o doprovodné porosty u drobných toků. Plochy - zahrady na okraji zástavby, lesy v údolích obou potoků a remízky kolem silnice a na svahu nad zatrubněným tokem východně od obce. V zastavěném území jde o plochy buď nedostatečně kultivované a tedy ruderalizované nebo o intenzivně kultivované plochy s neúměrně vysokým podílem nepůvodních druhů rostlin - dekorativních, převážně jehličnatých a stále zelených dřevin. Negativní změnu v podobě krajiny znamená rozvoj zástavby obce, protože vedle velkých rodinných domků nezbývá dostatek místa na zahrady s vysokokmennými tvary ovocných stromů. Krajinotvorná hodnota doprovodných porostů u vodotečí byla snížena především likvidací původních porostů u přirozeně meandrujících toků. Relativně přirozené břehové a doprovodné porosty jsou podél toku Sázavky. Drobné napřímené a zahloubené vodoteče v odlesněném území jsou bez zeleně, část je zatrubněna.

strana 24


B1

3.5.1.5. Obnova krajinného rázu Prostřednictvím návrhu a realizace interakčních prvků může být v otevřené krajině dosaženo částečné obnovy hodnot určujících krajinný ráz. V kulturní zemědělské krajině jsou to především polní cesty s alejemi stromů, louky v údolnicích, zamokřených místech a na erozně ohrožených svazích. Mělo by dojít k optimalizaci vodního režimu, dopravního systému, ochrany půdy, ochrany a obnovy lesa atd. Založení ÚSES bude přispívat k ozelenění krajiny společně se zatravněním údolnic a erozně ohrožených lokalit včetně ochrany recipientů zatravněním pásů kolem břehů. Potřeba obnovy trvalých travních porostů a trvalých porostů dřevin na svazích, mezích a kolem cest je evidentní. Jde zároveň o zvýšení biodiverzity území a tím také o zvýšení ekologické stability a kvality prostředí a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy biotechnickými opatřeními. 3.5.1.6. Chráněná území Vzácné a chráněné organismy se v řešeném území vyskytují v evidované lokalitě ochrany přírody SV001 – Sázavka. Jedná se o potok Sázavka protékající zalesněným údolím a loukami. Vyskytuje se zde silná populace ohrožené vranky obecné (Cottus gobio) a ohrožené střevle potoční (Phoxinu phoxinus). Hnízdí zde skorec vodní (Cinclus cinclus), konipas bílý (Motacila alba) a vyskytuje se i silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis). Území navštěvuje i silně ohrožená vydra říční (Lutra lutra). Tato lokalita je navržena k zařazení do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000. Ochrana lokality SV001 Sázavka je zajištěna tím, že je její území vymezeno jako přírodní plochy s podmínkami využití, které nadřazují zájmy ochrany přírody nad zájmy na hospodářské využití ploch. Žádná jiná maloplošná ani velkoplošná chráněná území do řešeného území nezasahují. 3.5.1.7. Prostupnost krajiny ÚP Sázavka zachovává stávající síť zemědělských a lesních účelových komunikací a navrhuje stabilizaci tras vybraných zemědělských účelových komunikací výsadbou liniové zeleně v podobě interakčních prvků podél okrajů komunikací. V souladu s provedenými komplexními pozemkovými úpravami je mimo zastavěné území navržena výstavba některých účelových komunikací za účelem zajištění přístupu na pozemky a zvýšení prostupnosti krajiny. 3.5.1.8. Rekreační využití krajiny V řešeném území nejsou předpoklady pro rozvíjení rekreačních aktivit nadmístního významu v masovém měřítku. Stávající krajinné plochy potřebám místní rekreace plně vyhovují. V okolí obce jsou vhodné podmínky pro aktivní krajinnou rekreaci (např.cykloturistika, pěší turistika, houbaření, apod.). ÚP Sázavka nevymezuje smíšené krajinné plochy s rekreačním či sportovním využitím ani nenavrhuje úpravy sítě značených turistických a cyklistických tras. 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 3.5.2.1. Stávající stav Stav odlesněného území je trvale změněn napřímením a zahloubením toků, likvidací meandrů, původních břehových porostů, odvodněním, rozoráváním a periodickou obnovou intenzivně hnojených luk s nepůvodními druhy trav, scelením pozemků do neúnosně celků orné půdy bez ohledu na ráz krajiny a životní potřeby organismů původních společenstev i bez ohledu na organismy vázané na kulturní krajinu. Největší podíl na zhoršování stavu přírodního prostředí má kumulace negativních důsledků zemědělské výroby a dočasně zhoršená možnost změny tohoto stavu daná tím, že probíhá změna vlastnických vztahů a s nimi také obnova zodpovědnosti vlastníků za stav jimi užívané části území. Stávající produkční lesní porosty jsou prostorově málo členité a nevyhovující věkovou skladbu. Jejich podstatná část má odpovídající druhovou skladbu, ale jejich okraje jsou ruderalizované. V B1


strana 25

souvislých lesních porostech jsou hodnotnější části porostů součástí kostry ekologické stability a byly využity pro vymezení prvků ÚSES. Ekologickou stabilitu snižuje intenzívní hospodářské využívání a nadužívání většiny ploch na lesní i zemědělské půdě. Ekologicky stabilní přírodní plochy v údolí Sázavky jsou narušeny existencí dvoukolejné železniční tratě, která sama o sobě představuje výraznou bariéru v území a negativní dopad má i související vysoká intenzita železniční dopravy. Stav bioty luk je v různé míře ovlivňován kultivací - extenzívně kultivované plochy se vyvíjí žádoucím směrem, neudržované travnaté porosty (malé plochy luk, meze, neorané pozemky na okraji polí se mění v lada s rostoucím podílem ruderálních společenstev (bylinných i dřevinných). Na odlesněných plochách s monokulturami jednoletých bylin na orné půdě byla změněna bilance vstupů a výstupů tak, že za odnímanou biomasu, živiny vyplavené z půdy a za odplavenou půdu není do půdy vkládána odpovídající náhrada a dochází tedy k trvalému ochuzování tohoto zdroje. Intenzita zemědělského využití půdy je limitována především reliéfem území a kvalitou půd. Trvale udržitelný způsob využití tohoto přírodního zdroje je podmíněn využitím agrotechnických postupů odpovídajících produkčnímu potenciálu půd a provedením nezbytných opatření na ochranu půd před erozí, zakyselováním a zasolováním a opatření na ochranu půd před zamokřením či vysoušením. Evidentní je potřeba obnovy trvalých travních porostů a trvalých porostů dřevin na svazích, mezích a kolem cest. Jde zároveň o zvýšení biodiverzity území a tím také o zvýšení ekologické stability a kvality prostředí a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy biotechnickými opatřeními. Stav bioty vázané na toky je silně modifikován vlivy zanášení cizorodých látek (splavenin agrochemikálií), půdy, zplodin spalovacích motorů. Jedním ze zdrojů znečištění jsou i nedostatečně čištěné odpadní vody odtékající z obce. Riziko šíření nepůvodních druhů rostlin je zvýšené kolem zahrad u novostaveb na okraji obce a v okolí rekreačních objektů. Ruderalizací jsou ohroženy všechny plochy nedostatečně ošetřované a nevyužívané. Na stejných plochách se mohou šířit společenstva blízká původním, právě proto jsou zásahy do porostů na nich účelné a mohou vést k podstatnému zvýšení ekologické hodnoty těchto prvků. 3.5.2.2. Podmínky pro návrh a cíle ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy (často v kombinaci se zástavbou, silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat, případně vytvořit, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami a to jak na místní, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu řešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajině zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní, část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. strana 26


B1

Při návrhu biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organizmů. 3.5.2.3. Koncepce ÚSES Plán ÚSES řešeného území byl vypracován v rámci komplexních pozemkových úprav KÚ Sázavka v roce 2001 firmou Agroprojekt PSO, s.r.o. Návrh ÚSES v ÚP Sázavka uvedený plán respektuje, je ale aktualizován a mírně upraven především s ohledem zajištění širší koordinace v území. Lokální ÚSES je navržen souladu s požadavky na řešení dané zákonnými normami, podle požadavků orgánů státní správy, s přihlédnutím k předpokládanému využití území a především podle skutečně zjištěných ekologických a kulturních hodnot území. Je určena kostra ekologické stability, upřesněno geobiocenologické členění území, vyznačeny nesporné hodnoty kulturní krajiny a dané limity obnovy krajiny. Dle záměrů a údajů daných generelem ÚSES a podle výsledků průzkumu je upřesněno prostorové uspořádání prvků ÚSES a z toho vyplývající nároky na řešení pozemkových úprav. Podle výsledků průzkumu je v návaznosti na řešení přístupových cest navržena obnova alejí a trvalých porostů dřevin jako významných krajinotvorných prvků, na nichž závisí obnova krajinného rázu. Řešené území má přímou vazbu na regionální a strukturu ÚSES – v údolní nivě řeky Sázavky při západní hranici řešeného území je vymezen regionální biokoridor RK 1355, který propojuje RC 721 Sázavka a NC 57 Chraňbožský les. V ÚP Sázavka je vymezen regionální biokoridor RK 1355 s vloženými kontaktními biocentry a biokoridory ve dvou liniích: 1. V nivě Sázavky pro společenstva vázaná na stanoviště s hydrickým režimem daným vysokou hladinou spodní vody, zaplavováním a dostupností volně tekoucí vody v toku. Tato linie je složena z převážně funkčních břehových porostů a svěžích až podmáčených polokulturních až přirozených luk a lad s významným vlivem ruderalizace společenstev kolem železničního náspu a vodního toku. Jde o část území chráněnou ze zákona jako významný krajinný prvek. 2. Na svahu nad nivou na sušších stanovištích s proměnlivou troficitou s převahou mělkých, skeletovitých půd převážně na lesní půdě se stejnověkými, převážně jehličnatými druhy stromů, s vyšším podílem listnatých stromů a keřů na spodním okraji svahu. Mimo les je tento biokoridor vymezen na loukách pod obcí. Části všech vložených biocenter jsou mimo les vymezena na nivních loukách. Součástí LC Panský Mlýn jsou i kultivované louky na svahu nad stávajícími lesíky u železniční tratě. V souladu s generelem lokálních ÚSES. navazuje na regionální biokoridor pouze jediný lokální biokoridor. Toto propojení je vymezeno v prostoru vloženého biocentra na soutoku Sázavky s Leštinou. Na tento lokální biokoridor navazují další větve lokální úrovně v nivě Radinovky (mimo řešené území) a v nivě bezejmenného toku pramenícího v lese v trati Jedlina. Tato větev prochází z částí i odlesněným územím uvnitř řešeného území. Kontaktním biocentrem Jedlina prochází další větev lokálního biokoridoru ve směru od LC Baba v KÚ Zboží. Tato větev má mezi LC Baba LC Jedlina kontaktní charakter, protože vede z nivy jednoho toku do nivy dalšího toku přes plochý zalesněný hřbet. 3.5.2.4. Interakční prvky Interakční prvky mají význam čistě na lokální úrovni, jako nepostradatelná součást krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. Interakční prky jsou navrženy tak, aby měly co nejvíce polyfunkční charakter. Interakční prvky mohou mít zároveň funkci protierozní (meze, větrolamy, cesty, svodné průlehy), komunikační (doprovodná vegetace cestní sítě, zatravněné polní komunikace), funkci ochrany před splachy ze ZPF (ochranné pásy kolem vodotečí, břehové a doprovodné porosty), funkci úkrytu hmyzu (opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců), ale i nezanedbatelnou funkci krajinnou a estetickou. Interakční prvky mají zpravidla charakter stromořadí podél cest, ale může se jednat i o meze, kamenice, břehové porosty, remízy, solitérní stromy či skupiny stromů, ochranné travnaté pásy, průlehy, údolnice, apod. B1


strana 27

Navržené interakční prvky mají v převážné míře alespoň vytvořen základ. Základem liniového interakčního prvku charakteru jsou zpravidla polní cesty, úvozy, hranice orné půdy a luk, meze apod. Jejich ekostabilizační funkce v krajinném prostoru byla posuzována podle míry jejich antropogenní zátěže a tím stupně narušení. Tvoří-li základ jen polní cesta, pak je možné prvek chápat pouze jako element rozčleňující v současnosti bloky orné půdy. V tom případě je doporučena stabilizace dosadbou dřevin a zkvalitněním bylinného patra. Interakční prvky jsou v ÚP Sázavka navrženy především ve formě alejí a stromořadí podél zemědělských účelových komunikací, což je přirozené umístění z hlediska krajinotvorného i z hlediska vlastnictví pozemků. Zároveň je tím vyloučen negativní dopad případné budoucí výsadby na zhoršení obhodpodařovatelnosti okolních zemědělských ploch. 3.5.3. Vodní hospodářství 3.5.3.1. Vodní toky a vodní plochy Hlavní vodotečí v řešeném území je říčka Sázavka (číslo hydrologického pořadí 1-09-08-108), která se následně vlévá do řeky Sázavy. Všechny ostatní vodoteče v řešeném území jsou bezejmenné a bez zásadního významu. Toto povodí je charakterizované dlouhodobými ročními průměrnými srážkovými úhrny na úrovni 716 mm a specifickým odtokem 8,61 l/s.km2. Koryta uvedených drobných vodních toků, především v mimolesních úsecích, byla v minulosti technicky upravena a napřímena. Zemědělsky využívané pozemky byly systematicky odvodněny. Zcelení a odvodnění pozemků spolu s regulací vodních toků způsobilo výrazné narušení ekologických poměrů a retenční schopnosti zemědělské krajiny. V řešeném území se nachází několik menších vodních ploch. Jednotlivě však nepřesahují výměru 1ha, a nemají proto zásadní vodohospodářský význam. Řeka Sázavka je zařazena mezi kaprové vody dle Nařízení vlády č.71/2003 Sb. Pro umožnění provádění úprav vodních toků je dle § 49 zák.č.254/2001 Sb. stanoven ve vzdálenosti menší než 6 m od břehové čáry zákaz výstavby jakýchkoliv objektů, včetně objektů dočasných (viz.část A1, bod 5.1.3.1). Do severní části řešeného území zasahuje lokalita hájená pro výstavbu nádrže. Tato plocha je v ÚP Sázavka vymezena jako plocha územní rezervy R3 určená pro plochy vodní a vodohospodářské. 3.5.3.2. Ochrana před povodněmi V okolí Sázavky je vyhlášeno záplavové území, hranice záplavového území jsou vyznačeny ve výkrese B3 - koordinační výkres komplexní. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo toto záplavové území. Dále může v některých částech území docházet ke vzniku lokálních záplav, především v místech, kde hrozí riziko zrychleného odtoku povrchové vody ze zemědělsky využívaných ploch. Aktivní protipovodňová opatření v řešeném území navržena nejsou. Pasivní opatření jsou úzce spjatá s koridorem ÚSES, který veden podél říčky Sázavky v celé šíři údolní nivy. Z pohledu ochrany před povodněmi vytváří vymezení celé šíře údolní nivy vhodné podmínky pro revitalizaci vodních toků. Provedení revitalizace umožní přirozený rozliv povodní v údolní nivě a tím sníží jejich intenzitu v nižších partiích vodního toku. Zalučnění a extenzivní využívání údolní nivy, případně výsadba krajinné zeleně v údolní nivě budou pozitivním způsobem přispívat ke zvyšování retenční schopnosti území, zejména při rozlivu povodní, a snižovat tak intenzitu povodní v nižších částech toku.

strana 28


B1

3.5.3.3. Protierozní opatření Řešené území se nachází na seznamu zranitelných oblastí (dle nařízení Vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech). Naplňování uvedeného nařízení je ovšem spíše agrotechnickou záležitostí a do řešení ÚP Sázavka se zásadně nepromítá. Celková erozní ohroženost území je vzhledem ke geologickému podloží a k morfologii krajiny nízká a lze ji rozdělit do dvou typů: Na vyšších plochých zemědělsky obhospodařovaných částech řešeného území převládá dlouhodobě větrná eroze, důsledkem je odnos svrchního půdního horizontu. Na svažitých plochách převažuje eroze vodní, která se projevuje především šířením splachů a silnou eutrofizací v depresích. Erozi půdy v okolí vodních toků je předcházeno vymezením celých ploch údolních niv jako přírodních ploch územního systému ekologické stability. Tím je vyloučena možnost využití údolních niv jako ploch orné půdy, která je nejnáchylnější k odnosu ornice během záplav a přívalových dešťů. Opatření na snižování účinků vodní eroze navržena nejsou. Účinky větrné eroze rozsáhlých nečleněných zemědělských ploch budou snižovány jejich rozčleněním pomocí interakčních prvků v podobě linií dřevin, které budou plnit mimo jiné i funkci větrolamu. 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 3.5.4.1. Radonové riziko Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucích ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002, ve znění pozdějších předpisů. Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základě výsledků radonového programu České republiky. Kategorie radonového rizika geologického podloží je klasifikována třemi základními kategoriemi (nízká, střední a vysoká). Kategorie radonového rizika vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Větší plochy řešeného území pokrývají migmatity a pararuly, které představují převážně střední radonové riziko. V údolních nivách se nachází převážně nehomogenizované kvartérní sedimenty, u nichž je radonové riziko menší, převážně nízké až střední. 3.5.4.2. Sesuvná a poddolovaná území V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území. Bodové sesuvné území je evidováno na hranici s KÚ Vrbice u Leštiny pod evidenčním číslem 2788. 3.5.4.3. Dobývání nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádná výhradní ložiska nerostných surovin, prognózní zdroj ani není stanoven dobývací prostor.

B1


strana 29

3.6. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou navrženy jako nejvhodnější způsob zajištění základní obsluhy řešeného území, případně obsluhy širšího území. Veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury jsou vymezeny z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jejich realizaci. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny nejvhodnějším způsobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích řešeného území, členění pozemků a dodržení minimálních parametrů nezbytných pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako veřejně prospěšné opatření vymezeno z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jeho realizaci.

3.7. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉ VARIANTY, ZEJMÉNA ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VE

VZTAHU

K

Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil významný vliv ÚP Sázavka na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivů ÚP Sázavka na udržitelný rozvoj území. V zadání ÚP Sázavka nebylo požadováno zpracování konceptu či variantních řešení a ani v průběhu zpracování návrhu územního plánu nevyplynula potřeba zpracování variant. ÚP Sázavka je zpracován přímo jako návrh (bez konceptu s variantními řešeními). Z těchto důvodů byl proveden pouze zjednodušený rozbor udržitelného rozvoje území (viz.kapitola 4), který má charakter interního odůvodnění řešení územního plánu. ÚP Sázavka vytváří podmínky k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a neumožňuje realizaci staveb či zařízení, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu půdy, vody a ovzduší. Tím vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území (podrobněji viz.bod 4.2.).

strana 30


B1

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

4.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚP Sázavka neumožňuje realizaci záměrů, které podléhají posuzování podle zák.č.100/2001 Sb. Z tohoto důvodu orgán ochrany přírody nepožadoval vyhodnocení vlivů ÚP Sázavka na životní prostředí (SEA).

4.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil významný vliv ÚP Sázavka na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivů ÚP Sázavka na udržitelný rozvoj území. Níže uvedené vyhodnocení je proto výrazně zjednodušené. 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území Podrobná SWOT analýza podmínek rozvoje členěná do deseti tématických celků je obsažena ve zpracovaných průzkumech a rozborech v rozsahu ÚAP pro správní území obce Sázavka, které byly zpracovány v roce 2008. 4.2.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Sázavka na udržitelný rozvoj území

Územní plán je koncipován s ohledem na zachování a rozvoj urbanistických, kulturně historických a krajinných hodnot území. Koncepce rozvoje stanovená územním plánem má pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh je zaměřen na kvalitativní rozvoj obce Sázavka, vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu obyvatel a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu a rozvoj hodnot v řešeném území.

B1


strana 31

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

5.1. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY A ROZSAHU ZÁBORU ZPF

5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Sázavka je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zkvalitňování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Uvnitř zastavěného území se nenachází dostatečně velké a kompaktní plochy, které by byly vhodné k realizaci rozvojových záměrů. Nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území tvoří především veřejná prostranství se sídelní zelení, hřbitov a hřiště, jejichž zástavba není přípustná. Pro obec Sázavka je charakteristická sevřená zástavba vytvářející souvislou frontu kolem návsi a hlavních komunikací. Doprovodné objekty a převážně hospodářské zahrady jsou proto orientovány do nezastavěného území a vytváří tím prstenec zahrad kolem jádra obce. Přestože je celková plocha hospodářských zahrad značná, jednotlivě se nevyskytují nadměrné zahrady, které by umožňovaly směřovat rozvoj obce do zastavěného území. Ojediněle se v zastavěném území vyskytují plochy vhodné k další zástavbě, jejich rozsah však nemá zásadní význam z pohledu celkového rozvoje obce. Proto je dlouhodobý rozvoj obce podmíněn vymezením nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území. 5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 5.1.2.1. Plochy pro bydlení Sázavka je obec převážně rezidenčního charakteru s dobrými podmínkami pro rozvoj obytné zástavby díky blízkosti regionálního centra Světlá nad Sázavou. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti.

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů (dle údajů ČSÚ): Rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2008

577

576

576

443

453

418

381

335

311

298

-

-0,01%

0,00%

-1,15%

0,21%

82 7,04

88 6,55

106 5,43

109 4,06

107 4,23

-

-0,23% -0,57% -1,26%

0,38%

-0,86% -0,89% -1,10% -0,72% -0,60% 99 4,22

95 4,01

-0,03% -0,50%

83 4,04 0,06%

86 3,62

87 3,43

-1,04% -0,75%

Počet obyvatel má dlouhodobě mírně klesající tendenci, v budoucnosti lze ale naopak očekávat jejich mírný nárůst v souvislosti s předpokládaným rozvojem zástavby příměstského charakteru, zejména díky blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Světlé nad Sázavou v kombinaci s atraktivním přírodním prostředím v okolí. strana 32


B1

Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů: rok Obyvatelé Stupeň obydlenosti Domy

meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet

2008

2010

2014

2018

2022

2026

2030

-

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

0,10%

298

299

301

303

305

307

309

-

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

3,43 87

3,35 90

3,21 94

3,08 99

2,95 104

2,83 109

2,71 115

Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby – cca.28 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů, případně stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná kvůli jejich nevhodnému působení ve venkovském prostředí.

Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby: maximální plocha pro 1 RD a zahradu požadovaný počet RD Plocha pro všechny RD a zahrady rezerva (20%) Plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (20%) celková plocha nezbytná pro obytnou zástavbu

0,12 28 3,36 1,01 0,87 5,24

ha ha ha ha ha

Pro umožnění dosažení předpokládaného rozvoje obce je tedy nezbytné vymezit rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu v rozsahu cca 5 ha. Vzhledem k nejistotě předpokládaného rozvoje obce je přiměřenost záboru ZPF v pro případ stagnace ošetřena stanovením závazné etapizace pro zastavitelnou plochu Z2. 5.1.2.2. Plochy pro výrobu V souladu s provedenými komplexními pozemkovými úpravami jsou zastavitelné plochy pro výrobu vymezeny při severovýchodním okraji zastaveného území. Rozsah cca 2,5 ha je dán konkrétními záměry na využití území, které již byly schváleny v předcházející ÚPD, a nutností dodržet požadovaný odstup od obytné zástavby tak, aby chráněné venkovní prostory nebyly zasaženy nadlimitními hladinami hluku. Rozvíjet nezemědělskou výrobu uvnitř zemědělského areálu nebo v jeho těsné návaznosti není možné, protože zemědělský areál doposud úspěšně funguje, a je není proto možné zasahovat nejen do něj, ale ani do navazujících zemědělských pozemků. Proto jsou vymezeny plochy pro výrobu v samostatné lokalitě. 5.1.2.3. Ostatní zastavitelné plochy Rozsah ostatních ploch je dán konkrétními známými záměry na využití území. Jejich poloha je určena především morfologií terénu a možnostmi návaznosti na stávající zastavěné území a veřejnou infrastrukturu.

B1


strana 33

5.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU ZPF

5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 5.2.1.1. Plocha Z1 Plocha pro umístění ČOV v návaznosti na silnici III/34734 Sázavka – Ovesná Lhota. Poloha ČOV je dána spádovými poměry v území. 5.2.1.2. Plocha Z2 Plocha pro obytnou zástavbu v západní části obce. Plocha je téměř se všech stran jednoznačně vymezena zastavěným územím, silnicí III/34734 a zarostlým úvozem s drobnou vodotečí. Plocha Z2 představuje hlavní rozvojové plochy v obci. Situování hlavních rozvojových ploch do této lokality lze považovat z pohledu ochrany ZPF za vhodné, protože se návaznosti na tuto část zastavěného území nacházejí půdy III.třídy ochrany. Ostatní části zastavěného území jsou obklopeny vysoce chráněnými druhy půd nebo lesními pozemky. Z důvodu velkého rozsahu plochy Z2 a částečného dotčení i vysoce chráněných druhů půd, je pro tuto plochu stanovena závazná etapizace, která vychází především z možností řešení související infrastruktury. V první etapě mohou být zastavěny pouze plochy v rozsahu 2,31 ha (viz. výkres A5 – výkres etapizace). 5.2.1.3. Plocha Z3 Plocha pro dostavbu místní komunikace uvnitř zastavěného území. 5.2.1.4. Plocha Z4 Plocha pro výstavbu chodníku a parkoviště uvnitř zastavěného území. 5.2.1.5. Plocha Z5 Plocha pro rozšíření stávajícího hřbitova – doplnění plochy hřbitova na pravidelný tvar. Rozšíření hřbitova je veřejně prospěšnou stavbou občanského vybavení. 5.2.1.6. Plochy Z6 a Z7 Plochy pro výstavbu místních komunikací, které budou umožňovat přímý přístup do navržené výrobní zóny. Trasa komunikace na ploše Z7 je stanovena a pozemkově oddělena v rámci provedených komplexních pozemkových úprav. Výstavba místních komunikací je veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury. 5.2.1.7. Plochy Z8, Z9 a Z10 Plochy pro výrobu vymezené v klínovité proluce mezi zastavěným územím a zpevněnou místní komunikací ve směru na Lubno u Bačkova. Výrobní plochy v tomto rozsahu již byly navrženy a schváleny v předcházející ÚPD – ÚPSÚ Sázavka, zpracovaný v prosinci 1997. ÚP Sázavka tak pouze přejímá již dříve odsouhlasený návrh. V souladu s ÚPSÚ Sázavka již byla v roce 2008 pro tuto lokalitu vybudována nezbytná infrastruktura. 5.2.1.8. Plochy Z11 a Z12 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru navazující na výše uvedenou výrobní zónu, zastavěné území a navrženou místní komunikací na ploše Z7. Plocha Z11 vyplňuje obtížně obhospodařovatelnou proluku mezi zastavěným územím a uvedenou místní komunikací a je zamýšlena pro obytnou část. Plocha Z12 by následně měla být využita pro související objekty drobné zemědělské výroby v návaznosti na okolní zemědělské pozemky. 5.2.1.9. Plochy K1 až K4 Plochy pro založení ÚSES. Plochy K1 a K2 vymezují biokoridor LK1 ne zemědělských plochách mezi lesními masivy v severovýchodní části řešeného území. Plochy K3 a K4 doplňují regionální biokoridor RK 1355 v údolí řeky Sázavky. strana 34


B1

5.2.1.10. Plocha K5 Plocha pro zalesnění na pozemcích, které jsou v katastru vedeny jako lesní pozemky, ale fyzicky na nich les není. Z uvedeného důvodu nejsou pozemky na ploše K5 předmětem ochrany ZPF. 5.2.1.11. Plocha K6 Do návrhu byla doplněna plocha pro zalesnění na základě připomínky uplatněné na veřejném projednání. Plocha je na půdách ve III. a v V. třídě ochrany, navazuje na lesní masiv, nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu. 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: plochy pro

maximální rozsah záboru ZPF dle tříd ochrany etapa

plocha

druh pozemku

1.třída

2.třída

3.třída

4.třída

5.třída

(bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha)

A1

Z2

orná půda, trv.trav.porost

7.29.11

7.29.14

0,91

1,36 7.47.10

mimo ZPF (ha)

součet (ha)

porušení meliorací (číslo/ha)

0544/1989

2,31

0,14

bydlení

0,04 7.29.11

A2

Z2

orná půda, trv.trav.porost

7.29.14

0,16

2,62 7.47.10

2,93

0,15

4,17

5,24

0,14

20,42%

79,58%

100%

2,67%

orná půda

-

Z12

orná půda

ČOV

součet

-

místní komunikace

1,07

(%)

Z11

-

Z1

Z5

7.29.01

0,58

0,58 7.29.01

7.29.04

0,54

0,55

1,09

0343/1939 0,08

(ha)

1,12

0,55

1,67

0,08

(%)

67,07%

32,93%

100%

4,79%

trv.trav.porost

součet

(%)

trv.trav.porost

součet

(%)

-

Z3

trv.trav.porost

-

Z4

zahrada

-

Z6

orná půda, zahrada

-

Z7

orná půda

součet

B1

(ha)

-

hřbitov

smíšená obyt. zástavba

součet

7.29.11

7.47.10

0,16

0,06

72,73%

27,27%

7.29.01

0,22 100%

0544/1989 0,19 86,36%

0,13

0,13 100%

100% 7.29.14 0,04

7.29.01

0,04 0,09

0,09 7.29.01

0,22

0,22 7.29.01

7.29.04

0,34

0,01

(ha)

0,65

0,01

0,04

0,70

(%)

92,86%

1,43%

5,71%

100%

0,35


strana 35

výroba

-

Z8

orná půda, zahrada

-

Z9

orná půda

-

Z10

zahrada

založení ÚSES

součet

7.29.01 7.29.01

(ha)

2,72

2,72

(%)

100%

100%

-

K2

trv.trav.porost

-

K3

trv.trav.porost

7.47.10

7.68.11

0,27

0,64

1,24

7.47.10

7.68.11

1,56

1,62

2,15 0,39

7.70.01

3,57 1,31

1,31 7.71.01

0341/1981 2,13 0341/1981 2,90 0235/1910 0,15

0,32

0,32

(ha)

0,27

2,20

4,49

0,39

7,35

5,18

(%)

3,67%

29,93%

61,09%

5,31%

100%

70,48%

0,18

0,18

K5

lesní pozemek

-

K6

trv.trav.porost

7.29.14

7.29.44

0,02

1,07

(ha)

0,02

1,07

0,18

1,27

(%)

1,57%

84,25%

14,17%

100%

0,00

0,00

5,85

0,56

4,27

30,31%

2,9%

22,12%

zábor ZPF z důvodu změny

0,27

0,00

2,22

uspořádání krajiny (ha / %)

1,4%

celkový zábor ZPF

6,12

0,56

6,49

31,71%

2,9%

33,63%

zábor ZPF z důvodu

celkové součty

7.29.11

trv.trav.porost

-

součet

0,51

0,51

trv.trav.porost

K4

1,06

1,06

K1

-

1,15

1,15

-

součet

zalesnění

7.29.01

zástavby (ha / %)

(ha / %)

0,00 0,00

11,5%

0,00

1,09

10,68

0,41

55,34%

2,12%

5,56

0,57

8,62

5,18

28,81%

2,95%

44,66%

26,84%

5,56

0,57

19,30

5,59

28,81%

2,95%

100%

28,96%

Grafické znázornění výše uvedených ploch je ve výkrese B6 – výkres předpokládaných záborů půdního fondu. 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude zhoršovat obhospodařovatelnost zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby, což je zajištěno stanovením obecné etapizace zastavitelných ploch i specifické etapizace pro plochu Z2 (viz.část A1, kapitola 10).

strana 36


B1

5.3. ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI OCHRANY ZPF A OSTATNÍCH ZÁJMŮ

UVEDENÉHO ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ZÁKONEM CHRÁNĚNÝCH OBECNÝCH

5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vhodnosti uvedeného řešení

vysoce

chráněných

druhů

půd

a

V návaznosti na zastavěné území obce Sázavka se nachází téměř výhradně vysoce chráněné druhy půd (především I.třída ochrany). Výjimkou je pouze západní okraj zastavěného území, a proto jsou v této lokalitě vymezeny hlavní rozvojové plochy v obci – plocha pro obytnou zástavbu Z2. Zástavba ve všech ostatních rozvojových lokalitách předpokládá zábor vysoce chráněných druhů půd. Jsou však vymezeny proto, že realizace staveb je ve veřejném zájmu nebo jejich vymezení bylo schváleno v rámci předcházející ÚPD (viz.bod 5.2.1.) 5.3.2. Shrnutí Zastavitelné plochy jsou navrženy pouze v nezbytném rozsahu (viz.bod 5.1.2.), vyplývající především z demografických trendů v řešeném území. Pro zábor ZPF jsou navrženy v maximální možné míře proluky zastavěného území a půdy III.- V.třídy ochrany. Zábor vysoce chráněných druhů půd je navržen pouze tehdy, pokud je podmíněn dalšími zásadami ochrany ZPF nebo jinými veřejně chráněnými zájmy či již schválenými záměry a jeho rozsah je minimalizován stanovením závazné etapizace (viz.bod 5.3.1.). Z těchto důvodů lze navržené řešení považovat za přijatelný kompromis mezi požadavky na ochranu ZPF a požadavky na vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území.

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

6.1. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZALESNĚNÍ

Zalesnění je navrženo na plochách K5 a K6 o celkové výměře 1,27 ha.

6.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU PUPFL

ÚP Sázavka neumožňuje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.

6.3. ÚDAJE O DOTČENÍ PÁSMA 50 M OD OKRAJE LESA

Do pásma 50 m od okraje lesa zasahuje zastavitelná plocha Z2. Zástavba na uvedené ploše by mohla být ohrožena vývraty smrků z navazujících lesních porostů. Z tohoto důvodu byl do výrokové části ÚP Sázavka, do podmínek pro umisťování staveb na zastavitelných plochách pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru (viz.část A1, kapitola 6), vložen regulativ, zajišťující dodržení přijatelné odstupové vzdálenosti: „Nadzemní stavby určené pro trvalý pobyt osob nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 25 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 25 m byla zvolena s ohledem na maximální předpokládaný vzrůst stromů v navazujících lesních pozemcích.

B1


strana 37

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SÁZAVKA B1

Recommend Documents