ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRÁSNĚVES B1

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRÁSNĚVES …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….…….

B1

Celkový počet stran: 35

Textová část zpracovaná projektantem

strana 1

O B S A H

T E X T O V É

Č Á S T I :

1 . V yh o d n oce n í k oo rd in ac e vyu ž í vá n í ú z e m í z h l ed i ska š ir ší ch vzt ahů ................. 4 1.1. Soulad návrhu s nadřazenou ÚPD....................................................................................................4 1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 4 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 4 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady 4 1.2. Koordinovanost využití širšího v území .............................................................................................5 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení 5 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 5 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 5 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení 6 1.2.5. Širší vztahy ÚSES 6 1.2.6. Širší vztahy dalších přírodních systémů 6 2 . Ú d a je o spl n ění z adání územního plánu ........................................................... 6 3 . Ko mp lex n í zd ů vo d něn í př ijatého řešení ........................................................... 7 3.1. Vyhodnocení souladu územního plánu .............................................................................................7 3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování 7 3.1.2. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 7 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů 7 3.2. Odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce .........................................................7 3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje řešeného území 7 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 8 3.3. Odůvodnění urbanistické koncepce ................................................................................................10 3.3.1. Stávající urbanistická struktura 10 3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce 10 3.3.3. Sytém sídelní zeleně 11 3.3.4. Obyvatelstvo a bydlení 11 3.3.5. Rekreace 13 3.3.6. Výroba 13 3.4. Odůvodnění koncepce veřejné infrastruktury..................................................................................13 3.4.1. Dopravní infrastruktura 13 3.4.2. Technická infrastruktura 15 3.4.3. Občanské vybavení 18 3.4.4. Veřejná prostranství 19 3.5. Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny......................................................................................20 3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 20 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 21 3.5.3. Vodní hospodářství 24 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 25 3.6. Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných staveb ......................................................................26 3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 26 3.7. Zdůvodnění přijaté varianty, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................26 4 . I n f o rmac e o vý s l ed c íc h vyh o d no ce n í vl i vů na ž ivo tn í pr ost řed í a u drž ite l ný roz voj úz emí ................................................................................................. 26 4.1. Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí .....................................................................................26 4.2. Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území ..........................................................................27 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území 27 4.2.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Krásněves na udržitelný rozvoj území 28 5 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho ře š e ní na ZP F . . . . . . . . . . . 29 5.1. Zdůvodnění potřeby a rozsahu záboru ZPF....................................................................................29 5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF 29 strana 2

Odůvodnění ÚP Krásněves – Textová část zpracovaná projektantem

B1

5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 29 5.2. Údaje o navrhovaném záboru ZPF .................................................................................................31 5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 31 5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: 32 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF 33 5.3. Zdůvodnění vhodnosti uvedeného řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů.........................................................................................................34 5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vysoce chráněných druhů půd a vhodnosti uvedeného řešení 34 5.3.2. Shrnutí 34 6 . V yh o d n oce n í pře dp ok l ád aný ch d ůs l edk ů n a vr h o va né ho řešení na PUPFL ....... 35 6.1. Údaje o navrhovaném zalesnění.....................................................................................................35 6.2. Údaje o navrhovaném záboru PUPFL ............................................................................................35 6.3. Údaje o dotčení pásma 50 m od okraje lesa...................................................................................35 7 . So up is poze mků , na které bude mož no uplatnit před ku pn í pr ávo p o d l e §1 01 z á k .č . 183/2006 Sb. ....................................................................................... 35

P O U Ž I T É ČOV ČR ČSÚ KÚ LC LK LPF ORP NC NKP NN PHO PRVK PUPFL PÚR REZZO RD SEA STL TS ÚAP ÚP ÚPD ÚSES VN VVN ZPF ZÚR

B1

Z K R A T K Y :

čistírna odpadních vod Čeká republika Český statistický úřad katastrální území lokální biocentrum lokální koridor lesní půdní fond obec s rozšířenou působností nadregionální biocentrum nemovitá kulturní památka nízké napětí pásmo hygienické ochrany plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa politika územního rozvoje registr emisních zdrojů znečištění ovzduší rodinný dům strategic environmental assessment středotlaký (plynovod) trafostanice územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje


strana 3

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1.1. SOULAD NÁVRHU S NADŘAZENOU ÚPD

1.1.1. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Krásněves se nachází mimo rozvojové oblasti a osy i mimo specifické oblasti republikového významu stanovené v PÚR ČR. ÚP Krásněves je v souladu s PÚR ČR, do řešení územního plánu se však promítá pouze v obecné rovině. 1.1.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Krásněves se nachází mimo rozvojové oblasti a osy stanovené v ZÚR kraje Vysočina i mimo specifické oblasti. Rozsah rozvojových ploch je navržen pouze na základě situace uvnitř řešeného území. ÚP Krásněves zpřesňuje plochy nadregionálního biocentra NC 61 Rasůveň, které je vymezeno v ZÚR kraje Vysočina takto: V lokalitě „Kopaniny“ (fragmentované části zastavěného území jižně od obce) jsou plochy NC 61 Rasůveň redukovány tak, aby nezasahovaly do stávajících ploch orné půdy, zastavěného území a stanoveného dobývacího prostoru Krásněves. Vzhledem ke stavu uvedených ploch a výhledovému způsobu využití nelze předpokládat, že by na těchto plochách mohlo regionální biocentrum plnit plnohodnotně požadované funkce. Na ploše K1 (podél toku Borského potoka nad rybníkem Obecník) jsou plochy NC 61 Rasůveň rozšířeny tak, aby jejich součástí byla i vlhká louka v okolí Borského potoka a nebyla tak v tomto úseku přerušena hydrická řada. Ve všech ostatních částech je NC 61 Rasůveň vymezeno po okraj stávajících lesních porostů, což odpovídá zpřesnění v rozsahu daném pouze podrobnějším měřítkem zpracování ÚPD. Plochy ÚSES jsou v ÚP Krásněves vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, zajišťující jejich ochranu. Založení ÚSES na těchto plochách je označeno jako veřejně prospěšné opatření U005 (označení v souladu se ZÚR kraje Vysočina). Řešené území je v ZÚR kraje Vysočina zařazeno mezi krajiny lesozemědělské harmonické. Řešení ÚP Krásněves je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, se zásadami pro činnost v území i se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR kraje Vysočina stanoveny pro uvedený typ krajiny. V ostatních oblastech nedefinují ZÚR kraje Vysočina pro řešené území žádné specifické požadavky. Koncepce zásobování pitnou vodou a koncepce likvidace odpadních vod je v souladu s PRVK kraje Vysočina. 1.1.3. Soulad s územně analytickými podklady ÚP Krásněves respektuje hodnoty území a limity využití území dle ÚAP ORP Žďár nad Sázavou. V ÚP Krásněves jsou zapracovány a zpřesněny záměry nadmístního významu dle ÚAP ORP Žďár nad Sázavou a zároveň jsou územním plánem řešeny stanovené okruhy problémů.

strana 4


B1

1.2. KOORDINOVANOST VYUŽITÍ ŠIRŠÍHO V ÚZEMÍ

ÚP Krásněves respektuje níže uvedené prvky veřejné infrastruktury nadmístního významu a strukturu ÚSES, zajišťuje jejich koordinaci uvnitř řešeného území a zachovává jejich návaznosti na hranicích řešeného území. 1.2.1. Postavení obce v systému osídlení Řešené území sousedí se správními územími obcí Radostín nad Oslavou (KÚ Radostín nad Oslavou a KÚ Zahradiště), Kněževes a Bory. Vzhledem ke své velikosti nemá Krásněves významné postavení ve struktuře osídlení kraje. Navržený rozvoj obce má výhradně místní charakter a neovlivňuje významným způsobem navazující území sousedních obcí. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou orientovány především na Radostín nad Oslavou a v širším měřítku na Žďár nad Sázavou a Velké Meziříčí, kde je rovněž dostupná většina vyššího občanského vybavení a pracovních příležitostí. Tyto funkce se v řešeném území nikdy nemohly plně rozvinout, a proto má obec Krásněves ze své podstaty převážně rezidenční charakter. 1.2.2. Širší vztahy dopravní infrastruktury 1.2.2.1. Železniční doprava V řešeném území se nenachází stavby železniční dopravní cesty. Nejbližší železniční stanice je v Ostrově nad Oslavou. Koridor územní rezervy pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě nezasahuje do řešeného území. 1.2.2.2. Silniční doprava Zastavěným územím obce Krásněves prochází silnice III/35426, která se z hlediska širších vztahů napojuje na silnici III/35425 Radostín nad Oslavou – Bory. Úsek silnice III/35425 prochází i východní částí řešeného území. 1.2.2.3. Letecká doprava Do jihovýchodní části řešeného území zasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách. 1.2.3. Širší vztahy technické infrastruktury 1.2.3.1. Vodovod Zásobování pitnou vodou zajišťuje obecní vodovod, jehož vodní zdroje i vodojem se nachází v sousedním KÚ Kněževes. Obec Kněževes je tímto vodovodem rovněž zásobena. 1.2.3.2. Kanalizace Koncepce likvidace odpadních vod je řešena v souladu s PRVK kraje Vysočina, který nepředpokládá řešení vyžadující koordinaci se sousedními obcemi. 1.2.3.3. Plynovod V řešeném území se nevyskytují plynovody nadmístního významu. 1.2.3.4. Rozvody elektřiny V řešeném území se nevyskytují ani nejsou navrženy vedení elektřiny nadmístního významu ani rozvodny VVN/VN. 1.2.3.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod.

B1


strana 5

1.2.3.6. Telekomunikace a radiokomunikace Podél silnice III/35425 prochází řešeným územím dálkový komunikační kabel. Řešeným území neprochází radioreléový paprsek ani se v řešeném území nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. 1.2.4. Širší vztahy občanského vybavení Ze základního občanského vybavení se v Krásněvsi nachází pouze sídlo obecního úřadu, kulturní dům s hasičskou zbrojnicí, kaple, univerzální hřiště pro míčové hry a prodejna smíšeného zboží. Pošta, mateřská a základní škola, zdravotní středisko, farnost a hřbitov jsou dostupné v Radostně nad Oslavou. Veškerá vyšší občanská vybavenost je situována ve Žďáře nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí, v jejichž spádové oblasti se Krásněves nachází. 1.2.5. Širší vztahy ÚSES Řešené území má přímou vazbu na nadregionální strukturu ÚSES – podél jihovýchodního okraje řešeného území je vymezeno nadregionální biocentrum NC 61 Rasůveň. Plochy ÚSES jsou v ÚP Krásněves vymezeny jako přírodní plochy se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. 1.2.6. Širší vztahy dalších přírodních systémů Do řešeného území nezasahují žádná maloplošná ani velkoplošná chráněná území.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Schválené zadání ÚP Krásněves bylo respektováno ve všech bodech kromě grafické přílohy zadání. Zastavitelné plochy byly vymezeny odlišně z důvodu převažujících výhod soustředění zastavitelných ploch do jedné lokality nad decentralizací ploch po obvodu zastavěného území, jak bylo požadováno v zadání. Rozsah ploch Z1 a Z2 (dle návrhu ÚP Krásněves) a zejména návaznost na bývalý zemědělský areál určený k přestavbě umožňuje řešit související infrastrukturu koncepčním způsobem a hospodárně. Zejména pro plochu Z5 (dle grafické přílohy zadání) by byly přístupové komunikace prakticky nerealizovatelné při požadovaných parametrech. Nová zástavba, omezená pouze na nejbližší okolí bývalého zemědělského areálu, bude také znamenat menší negativní dopad na krajinný ráz než řešení požadované v zadání ÚP.

strana 6


B1

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

3.1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU

3.1.1. Soulad s cíli a úkoly územního plánování Navržené řešení je v souladu s cíli územního plánování, protože vytváří předpoklady pro zvyšování hodnot v řešeném území a nenarušuje podmínky udržitelného rozvoje. ÚP Krásněves dotváří předpoklady k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje uvedených hodnot území je uvedeno v bodě 3.2.2. 3.1.2. Soulad předpisů

s požadavky

stavebního

zákona

a

jeho

prováděcích

ÚP Krásněves i stanovený způsob jeho projednání je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a s jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. V souladu s § 3 odst. 4 vyhl. 501/2006 Sb. jsou plochy s rozdílným způsobem využití v ÚP Krásněves dále podrobněji členěny. S ohledem na specifické podmínky řešeného území jsou nad rámec vyhl. 501/2006 Sb. územním plánem Krásněves vymezeny plochy sídelní zeleně. Tyto plochy jsou v územním plánu definovány proto, aby bylo možné vymezit systém sídelní zeleně (podle přílohy č.7, části I., odst.1, písm.C vyhlášky 500/2006 Sb.) včetně podmínek využití, zaručující ochranu ploch sídelní zeleně před nežádoucími zásahy. 3.1.3. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Návrhem ÚP Krásněves nedochází ke střetu veřejných zájmů. Výsledný návrh je zcela v souladu se stanovisky dotčených orgánů a se zvláštními právními předpisy. Především zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb.,o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3.2. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE

3.2.1. Odůvodnění koncepce rozvoje řešeného území Koncepce rozvoje území obce přímo i nepřímo vyplývá z PÚR ČR a z urbanistických zásad. Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Krásněves je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. Vytvoření B1


strana 7

uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových rozvojových ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Komplexním návrhem uspořádání a využití území obce jsou vytvořeny podmínky pro zachování čitelnosti urbanistické struktury a posilování identity obce, včetně zachování jejího venkovského charakteru při respektování okolního přírodního prostředí. Je vyloučena možnost vzniku takových aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku. Je kladen důraz na ochranu nezastavěného území, zejména na přírodě blízkých plochách, plochách LPF a plochách ZPF s vysoce chráněnými druhy půd. ÚP Krásněves vytváří podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, zvyšují retenční schopnosti území, snižují erozní ohroženost, umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují příznivé sepětí obytných částí obce s okolní krajinou. 3.2.2. Odůvodnění způsobu ochrany a rozvoje hodnot území 3.2.2.1. Archeologické hodnoty území V řešeném území nejsou evidovány archeologické lokality. Při případném archeologickém nálezu v řešeném území je nutno postupovat v souladu s příslušným zákonem o památkové péči. 3.2.2.2. Kulturně historické hodnoty území V řešeném území není vyhlášena památková rezervace ani památková zóna. V obci Krásněves se nachází pouze jedna nemovitá kulturní památka – socha sv.Jana Nepomuského, stojí vedle silnice III/35426 ve směru na Kněževes, je zapsaná v rejstříku ústředního seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 30744/7-4145. Jako kulturně hodnotné objekty, které posilují identitu obce lze dále vnímat kapli Panny Marie a památník obětem války v centru obce. Významné jsou i kříže rozmístěné v krajině podél historických cest, dokládající barokizaci krajiny v 18. a 19.století. Navržené řešení územního plánu respektuje uvedené hodnoty, vytváří podmínky pro jejich ochranu a dodržuje zásady udržitelného rozvoje venkovského prostoru. 3.2.2.3. Architektonické a urbanistické hodnoty území V řešeném území se nevyskytují architektonicky zvlášť hodnotné objekty, proto ÚP Krásněves řeší ochranu rázu obce pouze v obecné rovině. Řešené území je pouze slabě urbanizované, proto zde nedošlo ke vzniku urbanistických hodnot nadmístního významu. Místní urbanistickou hodnotou jsou veřejná prostranství doplněná objekty občanské vybavenosti v okolí kaple kulturního domu. Uvedená urbanisticky hodnotná veřejná prostranství jsou chráněna stanovením specifických podmínek využití, které zabraňují znehodnocení těchto ploch. 3.2.2.4. Ostatních civilizační hodnoty v území Řešení ÚP Krásněves respektuje a rozvíjí ostatní civilizační hodnoty území, tj.především hodnoty území spočívající v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, v možnostech pracovního uplatnění, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům.

strana 8


B1

3.2.2.5. Ochrana nezastavěného území V řešeném území není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území přírody (maloplošné či velkoplošné) ani se v něm nevyskytuje žádný památný strom či evidovaná lokalita s výskytem chráněných druhů organismů. Významná jsou pouze území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Ochrana většiny těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. V těchto plochách je zájem ochrany přírody nadřazen jejich hospodářskému využití. ÚP Krásněves umožňuje zábor půdního fondu z důvodu zástavby a obnovy původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, výstavba rybníků, zalesňování). Zábor půdního fondu je navržen pouze v nezbytně nutném rozsahu a především v lokalitách mimo vysoce chráněné druhy půd. Účelnost využití zastavěného území, nezbytnost vymezení nových zastavitelných ploch a jejich minimální nutný rozsah jsou uvedeny v bodě 5.1. 3.2.2.6. Ochrana proti hluku Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a z nařízení vlády č.148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V řešeném území se nenachází žádné významné zdroje hluku. Intenzita dopravy na silnicích III/35425 a III/35426 je natolik nízká, že nadlimitní hladiny hluku nepřekračují katastrální hranice komunikace. 3.2.2.7. Ochrana proti znečistění ovzduší Ochrana ovzduší vyplývá ze zákona č.309/1991 Sb., o ovzduší ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č.389/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a z vyhlášky č.41/1992 Sb. V řešeném území se nachází pouze malé a mobilní zdroje znečistění ovzduší (REZZO 3-4). Největší znečištění v obci představují exhalace z pozemní motorové dopravy a exhalace z lokálních topenišť, vzniklých spalováním tuhých paliv. Prioritou je proto přechod všech domácností na vytápění zemním plynem. ÚP Krásněves neumožňuje v řešeném území vznik významných zdrojů znečistění ovzduší. 3.2.2.8. Ochrana podzemních a povrchových vod Ochrana podzemních a povrchových vod vyplývá ze zákona č.254/2001 Sb., o vodách. Do řešeného území zasahují pásma hygienické ochrany vodní nádrže Mostiště. ÚP Krásněves respektuje podmínky pro využití ploch uvnitř pásem hygienické ochrany vodních zdrojů. Pásma hygienické ochrany jsou vyznačena ve výkrese B2 – koordinační výkres komplexní. ÚP Krásněves neumožňuje v řešeném území vznik a rozvoj aktivit, které by mohly znečisťovat podzemní či povrchové vody nebo takové důsledky vyvolat druhotně. Ke zlepšení čistoty vod přispěje navržená výstavba centralizovaného systému likvidace odpadních vod v obci. Při veškerých novostavbách a rekonstrukcích stávajících objektů musí být separovány dešťové a odpadní vody. Dešťové vody musí být v maximální možné míře likvidovány vsakováním. Dokud nebude pro obec Krásněves vybudován účinný centralizovaný systém likvidace splaškových vod, musí být odpadní vody likvidovány individuálním způsobem, který bude v souladu s platnou legislativou. Po vybudování centralizovaného systému likvidace odpadních vod musí být tímto způsobem likvidovány odpadní vody ze všech objektů, pro které bude minimální možná délka kanalizační přípojky menší než 50m. B1


strana 9

3.3. ODŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE

3.3.1. Stávající urbanistická struktura Zástavba obce se rozprostírá podél silnice III/35426 Původní historické jádro se nachází na severním okraji obce. Je tvořeno bývalými hospodářskými statky obklopujícími ulici s kaplí, u které dříve býval rybník. Statky jsou téměř ve všech případech orientovány štíty do návsi. Do návsi směřují obytné části, za obytnou částí následovaly chlévy a stodola, která často bývá postavena napříč a uzavírá dvůr. Stavebně technický stav objektů v obci je velice různorodý v závislosti na míře přestavby v posledních letech. Poválečná zástavba se rozvíjela podél uvedené silnice ve směru na Bory. Na protější straně, v okolí kulturního domu, je zástavba rozvolněnější a na větších parcelách. V této části obce se nachází řada proluk, které by byly vhodné k obytné zástavbě. Bývalý areál zemědělského družstva byl založen na nejjižnějším okraji obce nad rybníkem Obecník. Objekty jsou ve značně zanedbaném stavu bez jakékoliv zeleně. Mimo souvisle zastavěnou obec při soutoku Borského potoka a řeky Oslavy vznikla nad bývalým mlýnem chatová kolonie. 3.3.2. Hlavní východiska urbanistické koncepce Řešení územního plánu spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj obce, který však zásadním způsobem neznehodnocuje nezastavěné území. Rozvoj obce spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné území. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Zásady rozvoje území obce vychází z principů udržitelného rozvoje a ze zásad ochrany krajiny. Zásady rozvoje území obce upravují územně technické podmínky pro zachování a kultivaci prostorových kvalit obce a krajiny. Uvnitř zastavěného území se nachází plochy, na kterých by bylo možno dále rozvíjet zástavbu. Zahuštěním zástavby by tak bylo z části dosaženo požadovaného rozvoje, aniž by došlo k zásadnímu dopadu na ZPF. Jedná se především o tyto pozemky nebo části pozemků v zastavěném území: 576/7; 614; 632/2; 651; 773; 30; 776/2; 776/3; 920/3 908/2; 908/5; 903/3; 897/2; 882/2; 897/1 a 925/3. Celková plocha uvedených pozemků či jejich zastavitelných částí je 2,20 ha. Vzhledem k jejich rozdrobenosti v rámci zastavěného území nelze při jejich zástavbě dosáhnut takové efektivity využití ploch jako při velkých kompaktních plochách mimo zastavěné území, které umožňují řešit zástavbu optimálním způsobem. Proto lze reálně uvažovat o využití přibližně pouze 70% uvedené plochy, tj 1,55ha. Velikost uvedených ploch neumožňuje pokrýt veškeré rozvojové potřeby obce. Ostatní nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území jsou plochy dopravní infrastruktury, veřejných prostranství, sídlení zeleně a vodní plochy, jejichž zástavba není přípustná. Vymezení dalších zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území je tedy jediný možný způsob dosažení rozvoje zástavby v řešeném území v dlouhodobém horizontu. Prioritou urbanistické koncepce je ochrana původního rázu obce a posilování její identity. V řešeném území zůstává zachována stávající sídelní struktura, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu, a z dlouhodobého vývoje osídlení v řešeném území. Je preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupení ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Prioritou je integrace nerušivých podnikatelských aktivit do stávajících smíšených obytných ploch strana 10


B1

venkovského charakteru. Není přípustné narušení stávající urbanistické struktury, zejména centrálního prostoru návsi s dominantou kostela kaple Panny Marie. Stávající veřejná prostranství v návesním prostoru, podél silnice III/35426 a v prostoru mezi obecním úřadem, kulturním domem a rybníkem, zůstávají i nadále jádrem sídla. Je kladen důraz na ochranu a rozvoj hodnot uvedených veřejných prostranství a posilování jejich funkce jako kulturně společenského centra obce. Obec Krásněves bude rozvíjena jako kompaktní sídlo. Preferována je přestavba stávajících ploch či zástavba v prolukách před zástavbou zasahující do volné krajiny. Hlavní rozvojové směry jsou vymezeny v prostoru mezi hlavní částí zastavěného území a zemědělským areálem.Prioritou je zachování identity obce, vymezené zastavitelné plochy nejsou nadměrně rozsáhlé vůči stávající velikosti zastavěného území. Rozvojové plochy jsou vymezeny především podél stávajících silnic III.třídy a podél místních komunikací tak, aby byla hospodárně využita stávající dopravní a technická infrastruktura. 3.3.3. Sytém sídelní zeleně Veřejná sídelní zeleň je součástí ploch veřejných prostranství (RV), ploch dopravní infrastruktury silniční (DS) a samostatně vymezených ploch sídelní zeleně přírodního charakteru (ZP). Plochy zeleně uvnitř sídla jsou nevyvážené. Jednotlivé plochy zeleně je nutno vzájemně propojit a sjednotit. Všechny prvky sídelní zeleně je nutno zachovávat, případně provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin. Samostatné plochy pro rozvoj veřejné sídelní zeleně nejsou vymezeny, sídelní zeleň by však měla být součástí všech ostatních rozvojových ploch. 3.3.4. Obyvatelstvo a bydlení Počet obyvatel a průměrný věk v posledních 7 letech (dle údajů ČSÚ): r ok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

c e lke m 266 268 265 259 263 261 265 258

p oče t o b y va t el m už i 127 127 123 125 125 122 123 122

ženy 139 141 142 134 138 139 142 136

c e lke m

p rům ěrný věk m už i

ženy

38,1 38,4 38,3 38,4 38,6 39,3

37,1 37,5 38,5 38,8 38,7 39,0

39,0 39,1 38,1 38,1 38,6 39,5

Složení obyvatel i průměrný věk odpovídá demografické situaci v kraji Vysočina i situaci v jiných obdobně velkých obcích. Z toho důvodu nevznikají na řešení ÚP Krásněves žádné specifické požadavky. Krásněves je obec převážně rezidenčního charakteru s dobrými podmínkami pro rozvoj obytné zástavby díky příznivému životnímu prostředí a zachovalému krajinnému rázu v okolí obce. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti.

B1


strana 11

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2008

296

346

341

288

326

327

299

275

265

258

-

0,54%

1,20%

0,03%

41 7,22

51 6,78

67 4,87

66 4,95

0,74%

0,20%

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

-

-0,05% -0,78% 57 5,98

64 4,50

-0,19% -0,39% -1,24%

-0,86% -0,73% -0,36% -0,38% 68 4,40

67 4,10

67 3,96

69 3,74

-1,13% -0,60% -0,36% -0,78%

Počet obyvatel má dlouhodobě mírně klesající tendenci, ÚP Krásněves by ovšem měl přispět ke zvrácení této nežádoucí tendence. V budoucnosti lze proto předpokládat mírný nárůst počtu obyvatel v souvislosti s očekávaným rozvojem obytné zástavby, zejména díky blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Radostína nad Oslavou v kombinaci s příznivým životním prostředím v okolí obce. Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů: rok obyvatelé stupeň obydlenosti domy

meziroční nárůst počet meziroční nárůst koeficient počet

2008

2010

2014

2018

2022

2026

2030

-

0,40%

0,40%

0,40%

0,40%

0,40%

0,40%

258

261

266

271

276

281

286

-

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

-1,00%

3,74 69

3,66 72

3,51 76

3,36 81

3,22 86

3,09 91

2,96 97

Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby – cca.28 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů, případně stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná kvůli jejich nevhodnému působení ve venkovském prostředí. Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby: maximální plocha pro 1 RD a zahradu požadovaný počet RD plocha pro všechny RD a zahrady plocha rozvoj drobné výroby a služeb v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (30%) plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (20%) celková plocha nezbytná pro obytnou zástavbu

0,12 28 3,36

ha

1,01

ha

0,87 5,24

ha ha

ha

Pro umožnění dosažení předpokládaného rozvoje obce je tedy nezbytné vymezit rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu v rozsahu cca 5,24 ha. V souladu s vyhodnocením využití zastavěného území (viz.bod 5.1.1.2.) se předpokládá prioritní využití ploch uvnitř zastavěného území v rozsahu 1,55 ha, nové zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu Vysočina měly být vymezeny v rozsahu cca 3,70 ha.

strana 12


B1

3.3.5. Rekreace 3.3.5.1. Individuální rekreace nadmístního významu Řešené území není výrazněji zatíženo objekty individuální rekreace. K rekreaci slouží spíše některé objekty původně určené k trvalému bydlení, zejména v oblasti bývalého Vrbova mlýna a bývalé pily. Využití původních hospodářských usedlostí k rekreačním účelům lze chápat ve výsledku jako příznivou změnu způsobu využití. V souladu s odlišným životním stylem jsou jednotlivé objekty adaptovány a je tím zajištěna jejich obnova a údržba aniž by došlo k zásadnímu zásahu do krajinného rázu výstavbou chat ve volné krajině. Rozvojové plochy pro individuální rekreaci jsou navrženy na zastavitelné ploše Z5, mohou být však zřizovány i v rámci rekonstrukcí a přestaveb objektů uvnitř smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.5.2. Hromadná rekreace nadmístního významu Řešené území není vhodné pro celoroční centralizovanou turistiku, která by představovala pro území neúnosnou zátěž. Přijatelné jsou formy venkovské turistiky (např.agroturistiky) jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Charakteristická je decentralizace ubytovacích zařízení, což umožňuje rozmělnit četnost turistů a tak eliminovat negativní dopady, které sebou nese organizovaná turistika. Samostatné rozvojové plochy pro hromadnou rekreaci nejsou v ÚP Krásněves vymezeny, stavby pro venkovskou turistiku je možné integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.3.6. Výroba Prioritou řešení ÚP Krásněves je posilování rezidenčního charakteru obce a ochrana a rozvoj příznivého životního a krajinného prostředí, které v podstatě vylučují možnost rozvoje výroby většího rozsahu. Výrobní aktivity mohou být rozvíjeny v rámci stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru.

3.4. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

3.4.1. Dopravní infrastruktura Rozvoj dopravní infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.1.1. Železniční tratě V řešeném území se nenachází stavby železniční dopravní cesty. Nejbližší železniční stanice je v Ostrově nad Oslavou. Koridor územní rezervy pro výhledový záměr výstavby vysokorychlostní tratě nezasahuje do řešeného území. 3.4.1.2. Silnice I.-III.třídy Zastavěným územím obce Krásněves prochází silnice III/35426, která se z hlediska širších vztahů napojuje na silnici III/35425 Radostín nad Oslavou – Bory. Úsek silnice III/35425 prochází i východní částí řešeného území. Všechny uvedené silnice jsou v řešeném území územně stabilizované a ÚP Krásněves nenavrhuje žádné úpravy jejich stávajících tras. Mimo zastavěné území jsou zařazeny do kategorie S7,5/60.

B1


strana 13

Je respektováno ochranné pásmo komunikací: 15 m od osy vozovky silnice III.třídy nebo přilehlého jízdního pásu mimo souvisle zastavěné území. 3.4.1.3. Místní a účelové komunikace Místní komunikace se nachází především v zastavěném území a slouží zejména jako přístupové komunikace k jednotlivými budovám. Místní komunikace jsou převážně úzké, jednopruhové, přesto jsou používány obousměrně. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy zde obousměrný provoz nevytváří významné dopravní závady. Významnými místními komunikacemi je trojice komunikací, které se v Krásněvsi napojují z jihu na silnici III/35426: 1. Místní komunikace ve směru Krásněves (nad kaplí) – Vrbův mlýn – silnice II/354 (KÚ Zahradiště) 2. Místní komunikace ve směru Krásněves (pod kaplí) – lihovar 3. Místní komunikace ve směru Krásněves (zemědělský areál) – bývalá pila Účelové komunikace jsou především zemědělského a lesnického charakteru a navazují na místní komunikace. Síť zemědělských účelových komunikací byla silně zredukována zcelováním lánů v době kolektivizace a intenzifikace zemědělství, nicméně hlavní historicky dané cesty zůstaly zachovány. Samostatné zastavitelné plochy pro místní komunikace vymezené nejsou. Místní komunikace mohou vznikat jako součást ostatních ploch s rozdílným způsobem využití. Budou navrženy ve funkční skupině C jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO 6,5/30 (obousměrné), MO 4/30 (jednosměrné) nebo jako zklidněné komunikace – obytné ulice ve funkční třídě D1. Mimo zastavěné a zastavitelné území je síť místních a účelových komunikací stabilizovaná a prostupnost krajiny dostačující. Výstavba místních komunikací, účelových komunikací či cyklostezek za účelem zvyšování prostupnosti krajiny není navržena. 3.4.1.4. Dopravně zklidněné plochy a parkování Před kaplí, obecním úřadem a kulturním domem se nachází zpevněné dopravní plochy bez označení, které slouží k neorganizovanému parkování. Množství parkovacích míst odpovídá četnosti využití občanského vybavení v centru obce. Další veřejná parkovací místa není třeba zřizovat, samostatně vymezená parkoviště nejsou navržena. Povinnost zajištění potřebného množství parkovacích míst na pozemcích investora vyplývá z podmínek pro využití území, které jsou uvedeny v části A1, v kapitole 6. (Např. v obytné zástavbě je počítáno s jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a jedním krátkodobým parkováním na stavebním pozemku.) 3.4.1.5. Pěší doprava Silnice III/35426 není zatížena tranzitní dopravou, provoz na ní má výhradně místní charakter, proto není potřeba výstavby chodníků naléhavá jako v jiných případech. Přesto by z hlediska údržby a elementární bezpečnosti bylo vhodné, aby byla doprovázena alespoň jednostranným chodníkem v celém úseku uvnitř zastavěného území. Ostatní komunikace uvnitř zastavěného území mají převážně zklidněný charakter, z tohoto důvodu není nezbytně nutné budovat podél nich chodníky. Samostatné plochy pro výstavbu chodníku vymezeny nejsou, chodníky je možno realizovat v rámci stávajících dopravních ploch a ploch veřejných prostranství.

strana 14


B1

3.4.1.6. Cyklistická doprava Řešeným územím prochází značená cyklistická trasa, která vede po silnici III/35426 v celém úseku uvnitř řešeného území a dále po silnici III/35425 ve na Bory. Na ni se v obci Krásněves napojuje cyklostezka vedená po místní komunikaci od Vrbova mlýna. Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy na silnici III/35426 a místních komunikacích není nutné zřizovat samostatné plochy pro cyklistickou dopravu. Výstavba cyklostezek není navržena. 3.4.1.7. Hromadná doprava Poloha autobusové zastávky uvnitř zastavěného území je vyhovující z hlediska docházkové vzdálenosti. ÚP Krásněves nenavrhuje žádné změny v poloze zastávek hromadné dopravy ani v řešení přilehlých dopravních ploch. 3.4.1.8. Letecká doprava Do jihovýchodní části řešeného území zasahuje koridor pro létání v malých a přízemních výškách. 3.4.2. Technická infrastruktura Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících staveb a zařízení, které respektuje, funkčně rozvíjí a doplňuje. 3.4.2.1. Vodovod Zásobování pitnou vodou zajišťuje obecní vodovod, jehož vodní zdroje i vodojem se nachází v sousedním KÚ Kněževes. Obec Kněževes je tímto vodovodem rovněž zásobena. Vodovod byl vybudován v roce 1994. Zdrojem vody je vrt nad rybníkem Hajavák (KÚ Kněževes) o vydatnosti 3,5 l/s. Voda z vrtu je čerpána do úpravny vody, kde se redukuje obsah manganu a železa. Z úpravny vody se dále čerpá do výtlačného řadu, kterým se voda přivádí do vodojemu Krásněves 2 x 75 m3 (575,0 / 571,5 m.n.m.). Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou vyhovující. Vlastníkem vodovodu je z poloviny obec Krásněves a z poloviny obec Kněžěves. Provozovatelem vodovodu je firma Nemmoovi. Uvedený vodovod nebyl vybudován až do místní části v okolí bývalé pily. Většina domů v této místní části je zásobena ze studny v údolí Borského potoka případně z domovních studní či vrtů. Výpočet spotřeby vody v obci Krásněves: Průměrná spotřeba vody na jednoho obyvatele (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005) Maximální předpokládaný počet obyvatel

Qs1 =

86,40

l/(os.den)

N =

286

Průměrná denní potřeba vody pro obyvatelstvo v roce 2030

Qp1 =

24,71

m3/den

Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby (dle skutečné spotřeby vody v období let 2000-2005)

Qs2 =

0,00

m3/den

Průměrná denní potřeba vody pro výrobu a služby v roce 2030

Qp2 =

0,50

m3/den

Qp =

25,21

m3/den

Maximální denní potřeba vody (Qd x 1,5)

Qdmax =

37,82

m3/den

Maximální hodinová potřeba vody (Qdmax x 1,8)

Qhmax =

0,79

Celková průměrná denní potřeba vody

osob

l/s

Dosavadní vydatnost vodních zdrojů i objem stávajícího vodojemu (150 m3) pokryjí spotřebu vody i v případě maximálního předpokládaného rozvoje obce. Vodovodní řad slouží zároveň i pro protipožární účely, proto jsou na něm v dostatečném množství umístěny požární hydranty.

B1


strana 15

ÚP Krásněves nemění nic na stávající koncepci zásobování vodou v obci. Vodovodní síť bude rozvíjena tak, aby umožnila napojení všech částí zastavitelných ploch pro trvalé bydlení. Každá novostavba v hlavní části zastavěného území v obci Krásněves, sloužící k trvalému bydlení, musí být napojena na veřejný vodovod. S využitím vodovodu je zároveň počítáno při protipožárním zásahu, proto musí být při jeho rozvoji zachována minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být na něm v dostatečném množství osazeny požární hydranty. 3.4.2.2. Kanalizace a ČOV Obec Krásněves nemá řešené centralizované čištění splaškových vod. Odpadní splaškové vody od jednotlivých budov jsou částečně přečištěné v usazovacích jímkách nebo septicích, splaškové vody od nověji postavených rodinných domů jsou akumulovány v jímkách na vyvážení nebo přečišťovány domovními ČOV. Je vybudováno několik samostatných kanalizačních stok, které jsou rozděleny na kanalizaci dešťovou a splaškovou. Starší úseky kanalizace jsou charakteru dešťové, nově budované úseky kanalizace mají charakter jednotné kanalizace. Stoky jsou zaústěny do vodotečí v dolních částech obce. V souladu s PRVK kraje Vysočina je navržena výstavba ČOV na zastavitelné ploše Z7 a dostavba úseků splaškové kanalizace tak, aby mohly být odkanalizovány všechny objekty v hlavní části zastavěného území obce Krásněves. V ostatních částech řešeného území (zejména zástavba v okolí Vrbova mlýna a bývalé pily) bude likvidace odpadních vod zajišťována i nadále individuálním způsobem. Výstavba ČOV je označena jako veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury WT1, výstavba úseků splaškové kanalizace je označena jako veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury WT2. Při veškerých novostavbách a rekonstrukcích stávajících objektů musí být separovány dešťové a odpadní vody. Dešťové vody musí být v maximální možné míře likvidovány vsakováním. Dokud nebude pro obec Krásněves vybudován účinný centralizovaný systém likvidace splaškových vod, musí být odpadní vody likvidovány individuálním způsobem, který bude v souladu s platnou legislativou. Po vybudování centralizovaného systému likvidace odpadních vod musí být tímto způsobem likvidovány odpadní vody ze všech objektů, pro které bude minimální možná délka kanalizační přípojky menší než 50m. 3.4.2.3. Plynovod Řešené území je plynofikováno. Jednotlivé rodinné domy i ostatní objekty jsou na středotlaký rozvod zemního plynu připojeny přes pilíře ve kterých jsou umístěny regulátory STL - NTL, hlavní uzávěry plynu a plynoměry. Kapacitně je plynovod dostatečně dimenzován i pro výhledový rozvoj. ÚP Krásněves nezasahuje do stávající koncepce zásobování plynem. Je pouze doporučeno rozvíjet plynovodní síť tak, aby bylo možno napojit všechny budovy v obci.

strana 16


B1

3.4.2.4. Rozvody elektřiny V řešeném území se nevyskytují ani nejsou navrženy vedení elektřiny nadmístního významu či rozvodny VVN/VN. Řešené území je zásobováno elektřinou z nadzemního vedení VN 22 kV, na kterou jsou v obci napojeny dvě distribuční trafostanice 22/0,4 kV. Bilance spotřeby elektřiny: Uvažované energie pro vytápění Kategorie elektrizace Uvažovaný stupeň elektrizace

plyn, pevná paliva, elektřina smíšené 55% A; 25% B1; 20% C1

Základní zatížení bytového odběru Podíl nebytového odběru Měrné zatížení na úrovni trafostanic (předpokládaná úroveň pro rok 2015) pro výše uvedený stupeň elektrizace Celkové zatížení na úrovni trafostanic 22/0,4 kV Stávající počet bytových jednotek Maximální nárůst počtu bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Maximální celkový počet bytových jednotek v návrhovém období územního plánu Potřebný příkon pro bydlení a veřejnou vybavenost Potřebný příkon pro výrobu Celkový požadovaný výkon trafostanic 22/0,4 kV

0,80 0,35

kW/bj kW/bj

2,19

kW/bj

3,34

kW/bj

69 28

bj bj

97

bj

324 50 374

kW kW kW

Bilance výkonu trafostanic 22/0,4 kV: Označení trafostanice

výkon (kW)

stávající maximální TS obec 250 400 TS pod obcí 250 400 součet 500 800 Rekonstrukce sítě NN společně s výstavbou TS pod obcí v roce 1994 byla provedena s ohledem na využití elektrické energie k vytápění, což ovšem z důvodu provedené plynofikace u většiny domácností nenastalo. Proto je kapacita přenosové sítě NN dostačující i pro výhledový rozvoj obce. Pouze některé úseky vrchního vedení NN vyžadují rekonstrukci, popřípadě kabelizaci. Transformační výkon stávajících trafostanic je dostačující, jejich vzdálenost od nejzažších zastavitelných ploch nepřesahuje 600m, nové distribuční trafostanice tedy není zapotřebí zřizovat. Stávající koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změny. V řešeném území nejsou navržené žádné vedení VN/VVN, výrobny elektrické energie ani rozvodny VVN/VN. Je respektováno ochranné pásmo nadzemního vedení VN: 7 m od krajního vodiče pro napětí do 35 kV 3.4.2.5. Dálkovody Řešeným územím neprochází ropovod ani jiný produktovod. 3.4.2.6. Telekomunikace a radiokomunikace Podél silnice III/35425 prochází řešeným územím dálkový komunikační kabel. Řešeným územím neprochází radioreléový paprsek ani se v řešeném území nenachází žádné převaděče, zesilovací stanice, apod. B1


strana 17

ÚP Krásněves nezasahuje do stávajících telekomunikačních ani radiokomunikačních zařízení či koridorů, které řešeným územím prochází, ani nenavrhuje výstavbu nových telekomunikačních či radiokomunikačních zařízení. Je respektováno ochranné pásmo dálkového komunikačního kabelu 1,5 m na každou stranu od jeho trasy. 3.4.2.7. Odpadové hospodářství Likvidace tuhých komunálních odpadů je v obci zajišťována ukládáním do popelových nádob. Částečně je rovněž prováděna separace recyklovatelných odpadů - kontejnery na tříděný odpad jsou umístěny na prostranstvích na hrázi rybníku v centru obce. V řešeném území se nenachází žádná skládka ani v řešeném území nepůsobí producenti průmyslových odpadů. Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující a v souladu s platnou legislativou, nejsou tedy důvody k její zásadní změně. Je doporučeno pouze rozšíření separace o organické části a doplnění separovaného sběru o nebezpečné odpady (baterie, barvy, elektronika apod.). ÚP Krásněves neumožňuje zakládání skládek odpadu. Stávající systém nakládání s odpady zůstává v řešeném území beze změny. 3.4.3. Občanské vybavení 3.4.3.1. Občanské vybavení veřejné Ze základního občanského vybavení se v Krásněvsi nachází pouze sídlo obecního úřadu, kulturní dům s hasičskou zbrojnicí a kaple. Pošta, mateřská a základní škola, zdravotní středisko, farnost a hřbitov jsou dostupné v Radostíně nad Oslavou. Veškerá vyšší občanská vybavenost je situována ve Žďáře nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí, v jejichž spádové oblasti se Krásněves nachází. Rozsah občanského vybavení je vzhledem k velikosti obce dostačující, a proto ÚP Krásněves nenavrhuje v této oblasti žádné další změny. 3.4.3.2. Občanské vybavení komerční Jediným významnějším objektem komerční občanské vybavenosti v obci Krásněves je prodejna smíšeného zboží v dolní části obce, která je součástí smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Rovněž ostatní provozovny drobných služeb jsou integrovány v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Skladba komerčního občanského vybavení je v řešeném území vyhovující s ohledem na počet obyvatel a dobrou dostupnost odpovídajícího vybavení v Radostíně nad Oslavou. ÚP Krásněves nevymezuje samostatné rozvojové plochy pro občanské vybavení komerční. Provozovny drobných služeb je možno i nadále integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 3.4.3.3. Občanské vybavení – stavby pro tělovýchovu a sport Univerzální hřiště pro míčové hry je umístěno v centru obce, v prostoru mezi obecním úřadem a kulturním domem. Rozsah sportovních ploch je vzhledem k velikosti obce dostačující, a proto ÚP Krásněves nenavrhuje v této oblasti žádné další změny.

strana 18


B1

3.4.3.4. Stavby pro ochranu obyvatelstva a obranu státu Území obce není ohroženo průchodem průlomové vlny způsobené zvláštní povodní. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události je zabezpečeno na základě plánu ukrytí, územním plánem nejsou navrhovány nové hromadné úkryty. Evakuace obyvatelstva se dle § 12 odst. 4 na území obce neplánuje. V případě potřeby evakuace obyvatel bude na obecním úřadě zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností. Jako shromažďovací prostor je určena plocha návsi. V případě postižení mimořádnou událostí budou obyvatelé dočasně ubytováni v budově obecního úřadu, případně v sousedních obcích a městech. Sklady materiálu a humanitární pomoci se neplánují. V řešeném území není provozovatel nakládající s nebezpečnými látkami. Územním plánem nejsou řešeny plochy pro vyvezení a uskladnění nebezpečných látek. Rovněž nejsou řešeny samostatně vymezené plochy pro záchranné, likvidační a obnovovací práce. K protipožárnímu zásahu bude využit veřejný vodovod. Při rozvoji vodovodu musí být zachována minimální potřebná dimenze potrubí a současně musí být na něm v dostatečném množství umístěny požární hydranty. V ostatních oblastech ochrany obyvatelstva ani obrany státu nenavrhuje ÚP Krásněves žádné stavby či opatření. 3.4.4. Veřejná prostranství Jako veřejná prostranství jsou samostatně vymezeny volně přístupné plochy v centrální části obce. Charakter veřejných prostranství mají ze své podstaty plochy i silniční dopravní infrastruktury, které tvoří uliční síť obce a dále plochy sídelní zeleně. Vzhledem k velikosti obce je jejich rozsah dostačující. Veřejná prostranství jsou chráněna pasivními opatřeními ve formě podmínek pro umísťování staveb a podmínek prostorového uspořádání, které zabraňují nežádoucímu zastavění veřejných prostranství, a které regulují okolní zástavbu (viz.část A1, kapitola 6). ÚP Krásněves nenavrhuje rozšíření stávajících ani vymezení nových veřejných prostranství.

B1


strana 19

3.5. ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

3.5.1. Základní koncepce uspořádání a obnovy krajiny 3.5.1.1. Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodními charakteristikami, rozmanitostí ve způsobech využití ploch, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich druhovou a věkovou skladbou. Řešené území bylo odlesněno a využíváno k zemědělské a lesnické výrobě již ve středověku. Jeho kulturní podobu pozitivně určuje především poměr drobných enkláv lesů a louky kolem nich, relativně přirozená podoba nivy Oslavy. V negativním směru určuje dnes krajinný ráz vysoký podíl odlesněných ploch bez drobných struktur mezí a alejí u cest. Existence rybniční soustavy na drobných tocích nad obcí podobu krajiny nemění, protože u těchto prvků chybí doprovodné porosty. Vnější okraj obce tvoří zahrady převážně s vysokokmeny ovocných stromů na travnaté ploše. Ty pomáhají dotvářet obraz obce v krajině. Uvnitř obce není na malých plochách veřejných prostranství dostatek místa pro zeleň. Jedinečným detailem v krajině je alej od bývalého mlýna vzhůru k lesu na jižním okraji KÚ a alej u silnic z Krásněvsi. Významným krajinným prvkem je z tohoto hlediska prostor v údolí nad soutokem Oslavy a Borského potoka. Uvedené detaily by bylo v tomto území třeba obnovit ve větším počtu. Nejpodstatnější změnou v rázu krajiny bylo rozorání odvodněných ploch luk ve sníženinách, zcelení polí do velkých honů, zmenšení počtu mezí, likvidace části polních cest, alejí, polních sadů, břehových porostů u napřímených toků a s tím souvisící změna měřítka krajiny. Změna obrazu krajiny je vyvolána také tím, že místo malých, rozptýlených skupinek keřů na travnatých mezích jsou na zachovaných mezích souvislé porosty dřevin z náletů. Převažují zde druhy přijatelné pro požadavky ekologické, podstatný je však i podíl ruderálních druhů, které bude třeba omezovat. Nejpodstatnější nežádoucí změnu krajinného rázu vyvolala výstavba střediska zemědělské výroby. Velké měřítko solitérních budov je pro tuto krajinu cizí, objekty nebyly pohledově zakryty ochrannou zelení. Vzhled krajiny zlepšuje velký podíl luk na svazích mezi obcí a Oslavou. Ale ani zde není dostatek drobných krajinotvorných struktur alejí a mezí. Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. Na území obce jsou patrné přírodní kontrasty pestrosti krajinných společenstev. ÚP respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné území.Tento princip je uplatněn a je respektován v celém řešeném území. Prostřednictvím návrhu a realizace interakčních prvků může být v otevřené krajině dosaženo částečné obnovy hodnot určujících krajinný ráz. V kulturní zemědělské krajině jsou to především polní cesty s alejemi stromů, louky v údolnicích, zamokřených místech a na erozně ohrožených svazích. Mělo by dojít k optimalizaci vodního režimu, dopravního systému, ochrany půdy, ochrany a obnovy lesa atd. Založení ÚSES bude přispívat k ozelenění krajiny společně se zatravněním údolnic a erozně ohrožených lokalit včetně ochrany recipientů a zatravněním pásů kolem břehů. Potřeba obnovy trvalých travních porostů a trvalých porostů dřevin na svazích, mezích a kolem cest je evidentní. Jde zároveň o zvýšení biodiverzity území a tím také o zvýšení ekologické stability a kvality prostředí a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy biotechnickými opatřeními.

strana 20


B1

3.5.1.2. Chráněná území V řešeném území není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území přírody (maloplošné či velkoplošné) ani se v něm nevyskytuje žádný památný strom či evidovaná lokalita s výskytem chráněných druhů organismů. Významná jsou pouze území s obecnou ochranou přírody dle zákona č.114/92 Sb. Jedná se o všechny plochy lesů, vodní toky, nivy, plochy mokřadů a rybníků. Ochrana většiny těchto lokalit je zajištěna jejich zapojením do územního systému ekologické stability a stanovením způsobu jejich využití jako přírodních ploch se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. V těchto plochách je zájem ochrany přírody nadřazen jejich hospodářskému využití. 3.5.1.3. Prostupnost krajiny ÚP Krásněves zachovává stávající síť zemědělských a lesních účelových komunikací a navrhuje stabilizaci tras vybraných komunikací výsadbou liniové zeleně v podobě interakčních prvků podél okrajů komunikací. Prostupnost krajiny je v řešeném území dostatečná, není navrženo rozšiřování sítě účelových komunikací. 3.5.1.4. Rekreační využití krajiny V řešeném území nejsou předpoklady pro rozvíjení rekreačních aktivit nadmístního významu v masovém měřítku. Stávající krajinné plochy potřebám místní rekreace plně vyhovují. V okolí obce jsou vhodné podmínky pro aktivní krajinnou rekreaci (např.cykloturistika, pěší turistika, houbaření, apod.). ÚP Krásněves nevymezuje smíšené krajinné plochy s rekreačním či sportovním využitím ani nenavrhuje úpravy sítě značených turistických a cyklistických tras. 3.5.2. Koncepce územního systému ekologické stability 3.5.2.1. Stávající stav Řešené území leží dle biogeografické regionalizace v bioregionu 1.50 - Velkomeziříčský bioregion, v sosiekoregionu 3.16 - Českomoravská vrchovina, v biochoře 3.16.3 - Mírně teplých plochých vrchovin. V biochoře 3.16.3 převládají podmínky pro společenstva 5. vegetačního stupně (VS) - jedlovou a přesličkovou jedlovou bučinu. V nivách toků jsou původními společenstvy jasanové olšiny a vrbiny. Způsob využití ploch v řešeném území podle zastoupení jednotlivých druhů pozemků: plochy, které zatěžují životní prostředí druh pozemků (ha) orná půda 221 zastavěné plochy 6 ostatní plochy 23

ekologicky příznivé plochy druh pozemků chmelnice a vinice zahrady a sady trvalé travní porosty a pastviny lesní půda vodní plochy

celková plocha správního území obce (ha) koeficient ekologické stability řešeného území

(ha) 0 9 82 65 7 413 0,65

Z hlediska stupně ekologické stability je možné řešené území hodnotit jako antropogenní. Koeficient ekologické stability je v KÚ Krásněves relativně nízký – 0,65. Souvislé lesní porosty se nachází pouze při okrajích jižní a východní části řešeného území, ve zbývající části katastru jsou sporadicky rozptýlené drobné lesní plochy, jejichž izolovanost jim neumožňuje plnohodnotně plnit funkce lesa. Stávající hospodářské lesní porosty jsou prostorově málo členité a mají nevyhovující věkovou skladbu. Jejich podstatná část má odpovídající druhovou skladbu, ale jejich okraje jsou ruderalizované. V B1


strana 21

souvislých lesních porostech jsou hodnotnější části porostů součástí kostry ekologické stability a byly využity pro vymezení prvků ÚSES. Stav odlesněného území je trvale změněn napřímením a zahloubením toků, likvidací meandrů, původních břehových porostů, odvodněním, rozoráváním a periodickou obnovou intenzivně hnojených luk s nepůvodními druhy trav, scelením pozemků do neúnosně velkých celků orné půdy bez ohledu na ráz krajiny a životní potřeby organismů původních společenstev i bez ohledu na organismy vázané na kulturní krajinu. Největší podíl na zhoršování stavu přírodního prostředí má kumulace negativních důsledků zemědělské výroby. Ekologickou stabilitu snižuje především intenzívní hospodářské využívání a nadužívání většiny ploch na lesní i zemědělské půdě. Stav bioty luk je v různé míře ovlivňován kultivací - extenzívně kultivované plochy se vyvíjí žádoucím směrem, neudržované travnaté porosty (malé plochy luk, meze, neorané pozemky na okraji polí) se mění v lada s rostoucím podílem ruderálních společenstev (bylinných i dřevinných). Na odlesněných plochách s monokulturami jednoletých bylin na orné půdě byla změněna bilance vstupů a výstupů tak, že za odnímanou biomasu, živiny vyplavené z půdy a za odplavenou půdu není do půdy vkládána odpovídající náhrada a dochází tedy k trvalému ochuzování tohoto zdroje. Intenzita zemědělského využití půdy je limitována především reliéfem území a kvalitou půd. Trvale udržitelný způsob využití tohoto přírodního zdroje je podmíněn využitím agrotechnických postupů odpovídajících produkčnímu potenciálu půd a provedením nezbytných opatření na ochranu půd před erozí, zakyselováním a zasolováním a opatření na ochranu půd před zamokřením či vysoušením. Evidentní je potřeba obnovy trvalých travních porostů a trvalých porostů dřevin na svazích, mezích a kolem cest. Jde zároveň o zvýšení biodiverzity území a tím také o zvýšení ekologické stability a kvality prostředí a snížení potřeby regulace přírodních procesů agrotechnickými zásahy biotechnickými opatřeními. Stav bioty vázané na toky je silně modifikován vlivy zanášení cizorodých látek (splavenin agrochemikálií), půdy, zplodin spalovacích motorů. Jedním ze zdrojů znečištění jsou i nedostatečně čištěné odpadní vody odtékající z obce. Riziko šíření nepůvodních druhů rostlin je zvýšené kolem zahrad u novostaveb na okraji obce a v okolí rekreačních objektů. Ruderalizací jsou ohroženy všechny plochy nedostatečně ošetřované a nevyužívané. Na stejných plochách se mohou šířit společenstva blízká původním, právě proto jsou zásahy do porostů na nich účelné a mohou vést k podstatnému zvýšení ekologické hodnoty těchto prvků. 3.5.2.2. Podmínky pro návrh a cíle ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy (často v kombinaci se zástavbou, silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat, případně vytvořit, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami a to jak na místní, tak i regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní méně stabilní části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, strana 22


B1

rašeliniště, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu řešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajině zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní, část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. Při návrhu biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organizmů. 3.5.2.3. Koncepce ÚSES Řešené území má přímou vazbu na nadregionální a strukturu ÚSES – podél jihovýchodního okraje řešeného území je vymezeno nadregionální biocentrum NC 61 Rasůveň. Generel místního ÚSES byl vypracován pro správní území bývalého okresu Žďár nad Sázavou v roce 2001 firmou Ageris, s.r.o. Návrh ÚSES v ÚP Krásněves vychází z uvedeného generelu, je ale aktualizován, doplněn a upřesněn především s ohledem na katastrální hranice pozemků (v souvislosti s podrobnějším měřítkem zpracování než generel) a s ohledem na požadavky koordinace záměrů v území. Kromě výše uvedeného nadregionálního biocentra je ÚSES lokální úrovně vymezen především v údolní nivě řeky Oslavy, na jejíž tok je jednoznačně vázán (jedná se o LC U Vrbova mlýna, LK1 a LK2). Samostatnou linií je LK3, který v řešeném území podél toku Borského potoka přímo propojuje NC 61 Rasůveň a linii ÚSES v údolí řeky Oslavy. 3.5.2.4. Interakční prvky Interakční prvky mají význam čistě na lokální úrovni, jako nepostradatelná součást krajiny, která zprostředkovává působení stabilizujících funkcí přírodních prvků na kulturní plochy. Interakční prky jsou navrženy tak, aby měly co nejvíce polyfunkční charakter. Interakční prvky mohou mít zároveň funkci protierozní (meze, větrolamy, cesty, svodné průlehy), komunikační (doprovodná vegetace cestní sítě, zatravněné polní komunikace), funkci ochrany před splachy ze ZPF (ochranné pásy kolem vodotečí, břehové a doprovodné porosty), funkci úkrytu hmyzu (opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců), ale i nezanedbatelnou funkci krajinnou a estetickou. Interakční prvky mají zpravidla charakter stromořadí podél cest, ale může se jednat i o meze, kamenice, břehové porosty, remízy, solitérní stromy či skupiny stromů, ochranné travnaté pásy, průlehy, údolnice, apod. Navržené interakční prvky mají v převážné míře alespoň vytvořen základ. Základem liniového interakčního prvku charakteru jsou zpravidla polní cesty, úvozy, hranice orné půdy a luk, meze apod. Jejich ekostabilizační funkce v krajinném prostoru byla posuzována podle míry jejich antropogenní zátěže a tím stupně narušení. Tvoří-li základ jen polní cesta, pak je možné prvek chápat pouze jako element rozčleňující v současnosti bloky orné půdy. V tom případě je doporučena stabilizace dosadbou dřevin a zkvalitněním bylinného patra. Interakční prvky jsou v ÚP Krásněves navrženy především ve formě alejí a stromořadí podél zemědělských účelových komunikací, což je přirozené umístění z hlediska krajinotvorného i z hlediska vlastnictví pozemků. Zároveň je tím vyloučen negativní dopad případné budoucí výsadby na zhoršení obhodpodařovatelnosti okolních zemědělských ploch.

B1


strana 23

3.5.3. Vodní hospodářství 3.5.3.1. Vodní toky Celé řešené území spadá do povodí řeky Oslavy, která protéká podél jeho jihozápadního okraje. Pod obcí se do řeky Oslavy vlévá Borský potok, který je druhým významným tokem řešeného území a protéká podél jeho jižního okraje. Správcem uvedených vodních toků je Povodí Moravy, s.p. Povodí řeky Oslavy je zařazeno mezi kaprové vody dle Nařízení vlády č.71/2003 Sb. Pro umožnění provádění úprav vodních toků je dle § 49 zák.č.254/2001 Sb. stanoven ve vzdálenosti menší než 8 m od břehové čáry zákaz výstavby jakýchkoliv objektů, včetně objektů dočasných (viz.část A1, bod 5.1.3.1). U meliorovaných vodních toků, podél nichž je vymezen ÚSES (především úsek Borského potoka na ploše K1) , je navržena revitalizace vodního toku v rámci plochy příslušného biokoridoru či biocentra. 3.5.3.2. Vodní plochy Významnou plochou v řešeném území je pouze rybník Obecník o ploše 1,1 ha. Nachází se zde ještě sedmnáct dalších menších vodních ploch, jednotlivě však nepřesahují výměru 1 ha, a nemají proto zásadní vodohospodářský význam. Jedná se většinou o neprůtočné rybníky. 3.5.3.3. Vodní zdroje a jejich ochrana Řešené území leží v oblasti rozšíření puklinového kolektoru hydrogeologického masívu s proměnlivým podílem průlinové porozity v pásmu přípovrchového rozpukání a rozpojení hornin. Hodnoty koeficientu transmisivity T pohybující se v řádu n.10-5 m2. s-1 (nízká transmisivita) a dávají předpoklady pro odběry místního zásobování (jednotlivé domy, menší obce). Z hlediska využitelnosti pro zásobováni pitnou vodou je kvalita podzemní vody regionálně zhoršena zejména zvýšenými obsahy dusičnanů a radonu a vyžaduje složitější úpravu. V řešeném území se nachází řada lokálních vodních zdrojů, především v obci a nad obcí, které sloužily k zásobování obyvatel před výstavbou vodovodu Kněževes – Krásněves. Nyní slouží tyto vodní zdroje převážně k zásobování užitkovou vodou. Uvedený vodovod nebyl vybudován až do místní části v okolí bývalé pily. Většina domů v této místní části je zásobena ze studny v údolí Borského potoka případně z domovních studní či vrtů. Celé řešené území leží v ochranném pásmu III. stupně a zasahují do něj i ochranná pásma II.stupně vodárenské nádrže Mostiště. Pásma hygienické ochrany jsou vyznačena ve výkrese B2 – koordinační výkres komplexní. 3.5.3.4. Likvidace odpadních vod Koncepce likvidace odpadních vod je popsána v bodě 3.4.2.2. 3.5.3.5. Ochrana před povodněmi V okolí řeky Oslavy je vyhlášeno záplavové území, hranice záplavového území jsou vyznačeny ve výkrese B2 - koordinační výkres komplexní. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo toto záplavové území. Dále může v některých částech území docházet ke vzniku lokálních záplav, především v místech, kde hrozí riziko zrychleného odtoku povrchové vody ze zemědělsky využívaných ploch. Jako aktivní protipovodňové opatření je navržena výstavba suchého poldru v údolí řeky Oslavy v úseku mezi Vrbovým mlýnem a bývalou pilou. Výstavba suchého poldru je označena jako veřejně prospěšné opatření ke snižování ohrožení území povodněmi. Pasivní opatření jsou úzce spjatá s koridorem ÚSES, který je veden podél řeky Oslavy v celé šíři údolní nivy. Z pohledu ochrany před povodněmi vytváří vymezení celé šíře údolní nivy vhodné podmínky pro revitalizaci vodních toků. Provedení revitalizace umožní přirozený rozliv povodní v údolní nivě a tím strana 24


B1

sníží intenzitu povodňové vlny. Zalučnění a extenzivní využívání údolní nivy, případně výsadba krajinné zeleně v údolní nivě budou pozitivním způsobem přispívat ke zvyšování retenční schopnosti území. 3.5.3.6. Protierozní opatření Celková erozní ohroženost území je vzhledem ke geologickému podloží a k morfologii krajiny nízká a lze ji rozdělit do dvou typů: Na vyšších plochých zemědělsky obhospodařovaných částech řešeného území převládá dlouhodobě větrná eroze, důsledkem je odnos svrchního půdního horizontu. Na svažitých plochách převažuje eroze vodní, která se projevuje především šířením splachů a silnou eutrofizací v depresích. Erozi půdy v okolí vodních toků je předcházeno vymezením celých ploch údolních niv jako přírodních ploch územního systému ekologické stability. Tím je vyloučena možnost využití údolních niv jako ploch orné půdy, která je nejnáchylnější k odnosu ornice během záplav a přívalových dešťů. Erozně ohrožené zemědělsky využívané plochy jsou určeny k zalesnění – jedná se o plochy K2 až K9. Zalesnění na těchto plochách má charakter protierozního opatření. Účinky větrné eroze rozsáhlých nečleněných zemědělských ploch budou snižovány jejich rozčleněním pomocí interakčních prvků v podobě linií dřevin, které budou plnit mimo jiné i funkci větrolamu. 3.5.4. Horninové prostředí a geologie 3.5.4.1. Radonové riziko Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucích ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002, ve znění pozdějších předpisů. Mapa radonového rizika z geologického podloží byla sestavena na základě výsledků radonového programu České republiky. Kategorie radonového rizika geologického podloží je klasifikována třemi základními kategoriemi (nízká, střední a vysoká). Kategorie radonového rizika vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Větší plochy řešeného území pokrývají migmatity a pararuly, které představují převážně střední radonové riziko. V údolních nivách se nachází převážně nehomogenizované kvartérní sedimenty, u nichž je radonové riziko menší, převážně nízké až střední. 3.5.4.2. Sesuvná a poddolovaná území V řešeném území se nenachází žádná poddolovaná území ani potenciální či aktivní sesuvná území. V sousedních KÚ (Bory, Vídeň, Cyrilov a Dobrá Voda) je evidována celá řada plošných i bodových následků poddolování. Jedná se o šachty, komíny, šachtice a dobývky po těžbě a průzkumu živcové suroviny, v minulosti v tomto regionu hlubinně i povrchově intenzivně těžené. Ohlášená stará důlní díla se v tomto katastru nevyskytují. 3.5.4.3. Dobývání nerostných surovin V řešeném území nejsou v současné době evidována chráněná ložisková území. Cca 1 km jižně od obce a cca 500 m západně od kopce Bukovec je lokalizován dobývací prostor č.70506, chránící ložisko stavebního kamene. Jedná se o výhradní ložisko se zastavenou těžbou Krásněves č.3029700. V minulostí bylo těžené strojně s pomocí trhacích prací, od západu stěnovým, víceetážovým lomem. Surovina - ruly, migmatity a granulity byly zpracovávány v místní drtičcce na drcenné kamenivo. Objekt je situován při jižní hranici katastru obce a zasahuje severní částí do jižního výběžku řešeného území. Je překryt plochou zrušeného prognózního zdroje stavebního kamene č.9111900, o ploše cca 650 x 750 m. V současné době je skrývka rekultivovaná, hrany etáží jsou sestřeleny a počvy aplanovány a rekultivovány lesním porostem. Dobývací prostor je v ÚP Krásněves vymezen jako plocha územní rezervy pro těžbu nerostů. B1


strana 25

3.6. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB

3.6.1. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Stavby technické infrastruktury jsou navrženy jako nejvhodnější způsob zajištění základní obsluhy řešeného území. Veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury jsou vymezeny z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jejich realizaci. Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny nejvhodnějším způsobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích řešeného území, členění pozemků a dodržení minimálních parametrů nezbytných pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako veřejně prospěšné opatření vymezeno z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jeho realizaci.

3.7. ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉ VARIANTY, ZEJMÉNA ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

VE

VZTAHU

K

Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil významný vliv ÚP Krásněves na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivů ÚP Krásněves na udržitelný rozvoj území. V zadání ÚP Krásněves nebylo požadováno zpracování konceptu či variantních řešení a ani v průběhu zpracování návrhu územního plánu nevyplynula potřeba zpracování variant. ÚP Krásněves je zpracován přímo jako návrh (bez konceptu s variantními řešeními). Z těchto důvodů byl proveden pouze zjednodušený rozbor udržitelného rozvoje území (viz.kapitola 4), který má charakter interního odůvodnění řešení územního plánu. ÚP Krásněves vytváří podmínky k zabezpečení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území a neumožňuje realizaci staveb či zařízení, které by mohly mít negativní vliv na kvalitu půdy, vody a ovzduší. Tím vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území (podrobněji viz.bod 4.2.).

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

4.1. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ÚP Krásněves neumožňuje realizaci záměrů, které podléhají posuzování podle zák.č.100/2001 Sb. Z tohoto důvodu orgán ochrany přírody nepožadoval vyhodnocení vlivů ÚP Krásněves na životní prostředí (SEA).

strana 26


B1

4.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil významný vliv ÚP Krásněves na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA). Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivů ÚP Krásněves na udržitelný rozvoj území. Níže uvedené vyhodnocení je proto výrazně zjednodušené. 4.2.1. Zhodnocení podmínek rozvoje území Podrobná SWOT analýza podmínek rozvoje členěná do deseti tématických celků je obsažena ve zpracovaných průzkumech a rozborech v rozsahu ÚAP pro správní území obce Krásněves, které byly zpracovány v roce 2008. Pro přehlednost a zachování základních souvislostí je níže uvedeno vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek: 4.2.1.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí Řešené území patří v rámci regionu po přírodovědné stránce a po stránce ekologické stability k méně zachovalým oblastem, koeficient ekologické stability je v řešeném území pouze 0,66. Zejména severní část řešeného území je poznamenána vznikem rozsáhlých celků orné půdy bez dělících prvků a bez prostorové diverzity. Na velkých plochách byly provedeny meliorace a většina vodních toků byla zregulována. Celkově má střední část řešeného území spíše charakter intenzivně zemědělsky využívané oblasti. Významnou krajinnou hodnotou je naopak údolí řeky Oslavy a jeho úbočí, kde je zachovalá původní krajina vysočinského typu s vyváženým zastoupením jednotlivých krajinných složek. Kvalita životního prostředí, zejména ve vztahu k člověku, je příznivě ovlivňována především absencí jevů, které se obvykle podílí na jeho zhoršování (škodlivé exhalace, hluk, vibrace, prach, znečišťování vod apod.). 4.2.1.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj Řešené území nevykazuje vhodné podmínky pro hospodářský rozvoj, což je dáno především malou velikostí obce a špatnou vazbou na hlavní dopravní tahy a celkově nedostatečnou infrastrukturou. Efektivně lze rozvíjet pouze drobné podnikatelské aktivity, které je možné integrovat v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru. 4.2.1.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území jsou úzce spjaty s příznivým životním prostředím, protože jeho kvalita je hlavním důvodem atraktivity obce pro obyvatele. Intenzivně využívané zemědělské plochy, lemující téměř celou obec, jsou kompenzovány nadprůměrně hodnotným krajinným rázem v okolí údolí Oslavy a přítomností významných ploch zeleně, rybníku a veřejných prostranství uvnitř zastavěného území. Jejich rozsah, lokalizace, téměř parkové uspořádání a provázanost s občanským vybavením umožňují, aby jádro obce plnilo funkce kulturního a společenského centra. 4.2.1.4. Shrnutí Řešené území vykazuje dobré podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území a příznivé životní prostředí. Prioritou pro dosažení udržitelného rozvoje je jejich ochrana a rozvoj. Hospodářský rozvoj není pro řešené území klíčový, protože má obec převážně rezidenční charakter a většina obyvatel není závislá na místních pracovních příležitostech. Neúměrný hospodářský rozvoj by naopak znamenal ohrožení příznivého životního prostředí a dobrých podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území.

B1


strana 27

4.2.2. Vyhodnocení vlivů ÚP Krásněves na udržitelný rozvoj území ÚP Krásněves přispívá k vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území níže uvedeným způsobem: 4.2.2.1. Příznivé životní prostředí ÚP Krásněves vymezuje strukturu ÚSES a interakčních prvků, jejichž realizace povede ke zvýšení ekologické stability nejen řešeného území, ale v případě regionálních prvků ÚSES bude mít jejich založení i pozitivní vliv na širší území. S ohledem na přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné území Kvalita přírodního prostředí je příznivě ovlivňována rozsáhlými lesními plochami a systémem vodních toků a ploch s přilehlými mokřady a nivními loukami. ÚP Krásněves vytváří podmínky pro jejich zachování a efektivní ochranu. ÚP Krásněves počítá s realizací opatření, která povedou ke zvyšování retenční schopnosti krajiny a snižování vodní i větrné eroze. Jejich realizací bude docházet ke snižování celkové ohroženosti ploch. ÚP Krásněves neumožňuje realizaci záměrů, které mohou zásadně narušovat okolní životní prostředí (škodlivé exhalace, hluk, vibrace, prach, znečišťování vod apod.), případně které mohou takové důsledky vyvolat druhotně. ÚP Krásněves vytváří podmínky pro výstavbu centralizovaného systému likvidace odpadních vod, jehož realizace významně přispěje ke zlepšení čistoty povrchových vod. 4.2.2.2. Soudržnost společenství obyvatel v území Těžištěm návrhu je posilování rezidenčního charakteru obce. Rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny v návaznosti na stávající urbanistickou strukturu, včetně integrovaných funkcí služeb, drobné výroby, občanské vybavenosti, veřejných prostranství a dopravních ploch místních komunikací. Rozvoj obytné zástavby, včetně výše uvedených funkcí slučitelných s bydlením, bude přispívat významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva obce. Jsou vytvořeny podmínky pro ochranu a rozvoj občanského vybavení, veřejných prostranství a dopravní i technické infrastruktury v obci. 4.2.2.3. Hospodářský rozvoj ÚP Krásněves umožňuje umísťovat drobnou výrobu a služby v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru a vytváří tak základní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj hospodářského potenciálu v obci, aniž by tím mohlo dojít k výraznému narušení životního prostředí nebo podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území. Pro rozvoj zemědělské výroby je vymezena zastavitelná plocha Z6 a její rozsah odpovídá rozvojovému potenciálu v řešeném území. 4.2.2.4. Shrnutí Územní plán je koncipován s ohledem na zachování a rozvoj urbanistických, kulturně historických a krajinných hodnot území. Koncepce rozvoje stanovená územním plánem má pozitivní dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Návrh je zaměřen na kvalitativní rozvoj obce Krásněves, vytvoření podmínek pro dlouhodobou stabilizaci počtu obyvatel a vytvoření podmínek pro účinnou ochranu a rozvoj hodnot v řešeném území.

strana 28


B1

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

5.1. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY A ROZSAHU ZÁBORU ZPF

5.1.1. Zdůvodnění potřeby záboru ZPF 5.1.1.1. Východiska rozvoje obce Jedním z hlavních cílů řešení ÚP Krásněves je vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území. Udržitelný rozvoj území je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zkvalitňování životního prostředí. Vytvoření uvedených podmínek vyžaduje vymezení nových zastavitelných ploch a ploch pro obnovu původního uspořádání krajiny (založení ÚSES, zalesňování). 5.1.1.2. Využití zastavěného území Uvnitř zastavěného území se nachází plochy, na kterých by bylo možno dále rozvíjet zástavbu. Zahuštěním zástavby by tak bylo z části dosaženo požadovaného rozvoje, aniž by došlo k zásadnímu dopadu na ZPF. Jedná se především o tyto pozemky nebo části pozemků v zastavěném území: 576/7; 614; 632/2; 651; 773; 30; 776/2; 776/3; 920/3 908/2; 908/5; 903/3; 897/2; 882/2; 897/1 a 925/3. Celková plocha uvedených pozemků či jejich zastavitelných částí je 2,20 ha. Vzhledem k jejich rozdrobenosti v rámci zastavěného území nelze při jejich zástavbě dosáhnut takové efektivity využití ploch jako při velkých kompaktních plochách mimo zastavěné území, které umožňují řešit zástavbu optimálním způsobem. Proto lze reálně uvažovat o využití přibližně pouze 70% uvedené plochy, tj 1,55ha. Velikost uvedených ploch neumožňuje pokrýt veškeré rozvojové potřeby obce. Ostatní nezastavěné plochy uvnitř zastavěného území jsou plochy dopravní infrastruktury, veřejných prostranství, sídlení zeleně a vodní plochy, jejichž zástavba není přípustná. Vymezení dalších zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území je tedy jediný možný způsob dosažení rozvoje zástavby v řešeném území v dlouhodobém horizontu.

5.1.2. Zdůvodnění nezbytného rozsahu záboru ZPF 5.1.2.1. Plochy pro bydlení Krásněves je obec převážně rezidenčního charakteru s dobrými podmínkami pro rozvoj obytné zástavby díky příznivému životnímu prostředí a zachovalému krajinnému rázu v okolí obce. Posilování rezidenčního charakteru obce a související rozvoj obytné zástavby je prioritou řešení územního plánu a jedním z předpokladů dosažení trvale udržitelného rozvoje území. Nezbytný rozsah rozvojových ploch pro bydlení je stanoven na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a stupně obydlenosti, které vychází z dlouhodobých trendů v této oblasti.

B1


strana 29

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a domů (dle údajů ČSÚ): rok obyvatelé domy stupeň obydlenosti

počet meziroční nárůst počet koeficient meziroční nárůst

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2008

296

346

341

288

326

327

299

275

265

258

-

0,54%

1,20%

0,03%

41 7,22

51 6,78

67 4,87

66 4,95

0,74%

0,20%

-

-0,05% -0,78% 57 5,98

64 4,50

-0,19% -0,39% -1,24%

-0,86% -0,73% -0,36% -0,38% 68 4,40

67 4,10

67 3,96

69 3,74

-1,13% -0,60% -0,36% -0,78%

Počet obyvatel má dlouhodobě mírně klesající tendenci, ÚP Krásněves by ovšem měl přispět ke zvrácení této nežádoucí tendence. V budoucnosti lze proto předpokládat mírný nárůst počtu obyvatel v souvislosti s očekávaným rozvojem obytné zástavby, zejména díky blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Radostína nad Oslavou v kombinaci s příznivým životním prostředím v okolí obce. Prognóza vývoje počtu obyvatel a domů: rok

2008

2010

2014

2018

2022

2026

2030

meziroční 0,40% 0,40% 0,40% 0,40% 0,40% 0,40% nárůst počet 258 261 266 271 276 281 286 meziroční -1,00% -1,00% -1,00% -1,00% -1,00% -1,00% stupeň nárůst obydlenosti koeficient 3,74 3,66 3,51 3,36 3,22 3,09 2,96 domy počet 69 72 76 81 86 91 97 Na základě prognózy vývoje počtu obyvatel a počtu domů lze v budoucnosti očekávat potřebu vymezení rozsáhlejších rozvojových ploch obytné zástavby – cca.28 RD. Rozvoj bytového fondu se navrhuje výhradně formou výstavby nových rodinných domů, případně stavebními úpravami stávajících objektů. Výstavba bytových domů není v řešeném území přijatelná kvůli jejich nevhodnému působení ve venkovském prostředí. obyvatelé

Výpočet nezbytné plochy pro rozvoj obytné zástavby: maximální plocha pro 1 RD a zahradu požadovaný počet RD plocha pro všechny RD a zahrady plocha rozvoj drobné výroby a služeb v rámci smíšených obytných ploch venkovského charakteru (30%) plocha pro obslužné komunikace a veřejná prostranství (20%) celková plocha nezbytná pro obytnou zástavbu

0,12 28 3,36

ha

1,01

ha

0,87 5,24

ha ha

ha

Pro umožnění dosažení předpokládaného rozvoje obce je tedy nezbytné vymezit rozvojové plochy pro smíšenou obytnou zástavbu v rozsahu cca 5,24 ha. V souladu s vyhodnocením využití zastavěného území (viz.bod 5.1.1.2.) se předpokládá prioritní využití ploch uvnitř zastavěného území v rozsahu 1,55 ha, nové zastavitelné plochy pro smíšenou obytnou zástavbu Vysočina měly být vymezeny v rozsahu cca 3,70 ha. 5.1.2.2. Ostatní zastavitelné plochy Rozsah ostatních ploch je dán konkrétními známými záměry na využití území. Jejich poloha je určena především morfologií terénu a možnostmi návaznosti na stávající zastavěné území a dostupností veřejné infrastruktury.

strana 30


B1

5.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU ZPF

5.2.1. Charakter ploch předpokládaného záboru ZPF 5.2.1.1. Plochy Z1 a Z2 Jedná se o hlavní zastavitelné plochy v obci, vytvářející těžiště budoucího rozvoje v prostoru mezi zemědělským areálem a obcí. Soustředění rozvoje do jedné lokality umožňuje řešit parcelaci a související infrastrukturu hospodárně a koncepčně s ohledem na dlouhodobé možnosti rozvoje zástavby. Obě dvě plochy navazují na zastavěné území, plocha Z1 vyplňuje prostor mezi zemědělským areálem a obtížně zemědělsky využitelným údolím Krásněveského potoka, plocha Z2 vyplňuje proluku mezi zemědělským areálem a silnicí III/35426. Plochy Z1 a Z2 jsou vymezeny tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území v této části obce. Na části plochy Z2 již byl udělen souhlas s vynětím pozemku ze ZPF a probíhá výstavba rodinného domu. V zemědělském areálu již neprobíhá živočišná výroba a ani úrovně hluku či prachu nebudou překračovat limitní hranice pro chráněné venkovní prostory na plochách Z1 a Z2. Zástavbou na uvedených plochách nedojede ke zhoršení dostupnosti zemědělských ploch, které navazují na zemědělský areál. 5.2.1.2. Plochy Z3 a Z4 Plochy pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru vymezené v převážně rekreační části řešeného území – jižně od obce Krásněves. Plocha Z3 vyplňuje proluku zastavěného území podél stávající místní komunikace. Plocha Z4 umožňuje rozvoj zástavby na protější straně uvedené místní komunikace. Rozsah obou ploch umožňuje výstavbu pouze podél uvedené komunikace. 5.2.1.3. Plocha Z5 Plocha pro rekreační zástavbu, pozemek není součástí ZPF. 5.2.1.4. Plocha Z6 Plocha pro zemědělskou výrobu vymezená v návaznosti na zastavěné území podél místní komunikace ve směru na Vrbův mlýn. 5.2.1.5. Plocha Z7 Plocha pro výstavbu ČOV. Poloha ČOV je dána spádovými poměry v území. ČOV je veřejně prospěšná stavba technické infrastruktury. 5.2.1.6. Plocha K1 Plocha pro založení ÚSES ve vlhké údolní nivě Borského potoka. Založení ÚSES je veřejně prospěšné opatření ke zvyšování ekologické stability území. 5.2.1.7. Plochy K2 až K9 Plochy pro zalesnění vymezené především v obtížně obhospodařovatelných v prolukách lesních pozemků a na erozně ohrožených zemědělských plochách.

B1


strana 31

5.2.2. Rozsah požadovaných ploch a dopad na ZPF – tabulka: plochy pro

maximální rozsah záboru ZPF dle tříd ochrany etapa

plocha

druh pozemku

1.třída

2.třída

3.třída

4.třída

5.třída

(bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha) (bpej/ha)

smíšená obytná zástavba

7.32.11

-

Z1

součet (ha)

porušení meliorací (číslo/ha)

7.67.01 0,21

1,31

7.32.41 0,03

-

Z2

orná půda

-

Z3

trv.trav.porost

-

Z4

trv.trav.porost

rekreace

-

smíš. zást.

-

ČOV

součet

-

strana 32

trv.trav.porost

1,07

mimo ZPF (ha)

Z5 součet Z6 součet Z7 součet

7.32.11

7.67.01

0,09

1,08 7.32.41 0,52

1,17 0,01

7.32.41

0,53 0,57

0,57

(ha)

1,16

2,41

0,01

3,58

(%)

32,4%

67,32%

0,28%

100%

0,01

0,01

100%

100%

ostatní plocha (%) trv.trav.porost, zahrada (%)

trv.trav.porost (%)

7.32.44 0,79 100% 7.67.01 0,09 100%

0,79 100%

0,09 100%


B1

ÚSES zalesnění

-

K1 součet K2

trv.trav.porost

-

K3

trv.trav.porost

-

K4

trv.trav.porost

-

K5

orná půda, trv.trav.porost

3,18

3,18 100%

(%)

-

100%

7.32.41

0192/1973 2,53 79,56%

0,59

0,59 7.32.41

0,32

0,32 7.58.00

0,09

0,09 7.32.41

0,87

0,87 7.67.01

-

K6

0,11

trv.trav.porost

0,12

7.32.41 0,01

-

K7

orná půda

-

K8

orná půda

-

K9

trv.trav.porost

součet

7.47.10

7.32.44

0,02

0,42

0,44

7.32.41

0,57

0,57 7.32.54

0,21

0,21

(ha)

0,09

0,02

3,10

3,21

(%)

2,8%

0,62%

96,57%

100%

1,16

0,00

zábor ZPF z důvodu

celkové součty

7.67.01

trv.trav.porost

0,00

zástavby (ha / %) zábor ZPF z důvodu změny

10,68%

0,00

uspořádání krajiny (ha / %)

celkový zábor ZPF (ha / %)

0,00

0,00

0,09

0,02

0,83%

0,18%

1,25

0,02

11,51%

0,18%

0,00

3,29

0,02

4,47

30,29%

0,18%

41,16%

6,28

0,00

6,39

2,53

58,84%

23,3%

57,83%

0,00

0,00

9,57

0,02

10,86

2,53

88,12%

0,18%

100%

23,3%

Grafické znázornění výše uvedených ploch je ve výkrese B6 – výkres předpokládaných záborů půdního fondu. 5.2.3. Soulad navrženého záboru s dalšími zásadami ochrany ZPF Navržený zábor ZPF nebude narušovat organizaci ZPF, hydrologické ani odtokové poměry v území, síť zemědělských účelových komunikací, objekty zemědělské prvovýroby ani nebude zhoršovat obhospodařovatelnost zbylé části ZPF. Zastavitelné plochy jsou situovány tak, aby budoucí zástavba směřovala k ucelování tvaru zastavěného území a byla vyloučena možnost vzniku nových izolovaných ploch zastavěných území a to i v průběhu realizace zástavby, což je zajištěno stanovením obecné etapizace zastavitelných ploch (viz.část A1, kapitola 10).

B1


strana 33

5.3. ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI OCHRANY ZPF A OSTATNÍCH ZÁJMŮ

UVEDENÉHO ŘEŠENÍ Z HLEDISKA ZÁKONEM CHRÁNĚNÝCH OBECNÝCH

5.3.1. Zdůvodnění nutnosti záboru vhodnosti uvedeného řešení

vysoce

chráněných

druhů

půd

a

V návaznosti na zastavěné území obce Krásněves se nachází především vysoce chráněné druhy půd (přibližně podél poloviny obvodu zastavěného území). Přesto ÚP Krásněves vymezuje 80% zastavitelných ploch mimo vysoce chráněné druhy půd, což je dokladem zohlednění zásad ochrany ZPF při návrhu územního plánu. Zábor vysoce chráněných druhů půd je navržen v podstatě pouze na ploše Z2 a vhodnost jejího vymezení je popsána v bodě 5.2.1.1. 5.3.2. Shrnutí V řešeném území se nachází pouze omezené možnosti rozvoje uvnitř zastavěného území a ty jsou územním plánem Krásněves využity k přestavbě nebo vymezeny jako nezastavitelné plochy uvnitř zastavěného území (viz.bod 5.1.1.2). Zastavitelné plochy jsou navrženy pouze v nezbytném rozsahu (viz.bod 5.1.2.), který vyplývá především z demografických trendů v řešeném území. Pro zábor ZPF jsou navrženy v maximální možné míře proluky zastavěného území a půdy III.- V.třídy ochrany. Zábor vysoce chráněných druhů půd je navržen pouze tehdy, pokud je podmíněn dalšími zásadami ochrany ZPF nebo jinými veřejně chráněnými zájmy. Z těchto důvodů lze navržené řešení považovat za přijatelný kompromis mezi požadavky na ochranu ZPF a požadavky na vytvoření podmínek pro dosažení udržitelného rozvoje území.

strana 34


B1

6. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

6.1. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZALESNĚNÍ

Zalesnění je navrženo na plochách K2 až K9 o celkové výměře 3,21 ha.

6.2. ÚDAJE O NAVRHOVANÉM ZÁBORU PUPFL

ÚP Krásněves neumožňuje zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa.

6.3. ÚDAJE O DOTČENÍ PÁSMA 50 M OD OKRAJE LESA

Do pásma 50 m od okraje lesa zasahují zastavitelné plochy Z3 a Z4 určené pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru. Zástavba na uvedených plochách by mohla být ohrožena vývraty smrků z navazujících lesních porostů. Z tohoto důvodu byl do výrokové části ÚP Krásněves, do podmínek pro umisťování staveb na zastavitelných plochách pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru (viz.část A1, kapitola 6), vložen regulativ, zajišťující dodržení přijatelné odstupové vzdálenosti: „Nadzemní stavby určené pro trvalý pobyt osob nesmí být umisťovány ve vzdálenosti menší než 25 m od katastrální hranice lesa.“ Vzdálenost 25 m byla zvolena s ohledem na maximální předpokládaný vzrůst stromů v navazujících lesních pozemcích.

B1


strana 35

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KRÁSNĚVES B1

Recommend Documents