Oděv jako znakový systém

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA VÝTVARNÉ VÝCHOVY

Oděv jako znakový systém Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

doc. ak. mal. Blanka Růžičková

Marta Hubáčková

Bibliografický záznam: HUBÁČKOVÁ, Marta. Oděv jako znakový systém: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2013 s. 25. Vedoucí diplomové práce doc. ak. mal. Blanka Růžičková

1

Anotace: Tento text slouží k doprovodným účelům praktické bakalářské práce. Čtenář se seznámí s pojmy souvisejícími se systémem módního návrhářství, důležitými pro pochopení praktické části bakalářské práce – navržení a zhotovení oděvů inspirovaných Indií. Tématy se tudíž staly: znakovost oděvu, historie odívání, móda a její projevy či protiklady, Indie, indické odívání. Mým záměrem bylo demonstrovat vznik módního prvku, zviditelnění tradičních indických oděvů zahrnujících krásu jednoduchosti střihů s kombinací propracovaného vyšívání a zdobení materiálu.

Annotation This text serves as a complement to a practical bachelor's thesis. Reader will get acquainted with terms related to the procedure of fashion design important for the practical part of bachelor's thesis which consists of creating clothing inspired by Indian culture. The main topics are: clothing symbolism, history of clothing, fashion and it's demonstration and it's contrasts, India, Indian clothing. My intention was to demonstrate a creation of a fashion clothing as well as publicizing traditional indian clothing which combines the beauty of simple cut with thorough embroidery and decoration.

Klíčová slova: Znakovost oděvu, historie odívání, móda, módní styl, Indie, indické odívání, doplňky, oděv Keywords: clothing symbolism, history of clothing, fashion, fashion style, India, indian clothing, accessories, clothing

Písemná část bakalářské práce slouží jako doprovodný text k praktickému uměleckému výkonu (návrh a zpracování oděvů). Prohlášení: 2

„Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne: …………………..

Podpis:……………………

3

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce doc. ak. mal. Blance Růžičkové za užitečné poradenství, věcné připomínky a metodické vedení práce.

4

Obsah 1

ÚVOD.................................................................................................................................... 6

2

ZNAK .................................................................................................................................... 7

3

MÓDA ................................................................................................................................... 9 3.1

PŘEDPOKLADY MÓDY .................................................................................................... 9

Nejstarší oděv z kůže. ........................................................................................................... 9

4

3.2

MÓDA DNES ................................................................................................................. 11

3.3

VYBRANÉ MÓDNÍ STYLY JAKO ZNAKOVÝ SYSTÉM SKUPIN ........................................... 12

INDICKÉ ODĚVNICTVÍ ................................................................................................. 14 4.1

INDIE ............................................................................................................................ 14

4.2

INDICKÁ MÓDA ............................................................................................................ 14

4.3

ODĚVNÍ MATERIÁLY .................................................................................................... 14

4.4

SÁRÍ ............................................................................................................................. 15

Součásti sárí:...................................................................................................................... 16 4.5

SPECIFICKÉ INDICKÉ DOPLŇKY..................................................................................... 16

Bangles ............................................................................................................................... 16 Okázale zdobené náušnice ................................................................................................. 16 4.6

DALŠÍ DRUHY ODĚVŮ PRO ŽENY .................................................................................. 17

4.6

MUŽSKÉ ODÍVÁNÍ ........................................................................................................ 18

5

PRAKTICKÁ PRÁCE ...................................................................................................... 19

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: ................................................................................. 22 6.1

ZDROJE TEXTU: .................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

6.2

ZDROJE OBRÁZKŮ: ............................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.

5

1

ÚVOD

Oblečení, nejčastěji užívaná věc člověkem, je nejstarší vynalezenou vymožeností pro přežití v nehostinných podmínkách, sexuálním nástrojem, prvkem stírajícím nebo zvýrazňujícím rozdíly mezi skupinami, pohlavím apod. Způsob oblékání je podmíněn působícími vlivy na osobnost v průběhu života. Výsledný zjev odráží atmosféru aktuální doby a s ní související módu, charakterové vlastnosti nositele, jeho reakci na počasí, podnebí. Dojem z celkového vzhledu má vliv na způsob přijetí do společnosti. Totéž šatstvo v jiné situaci, společnosti, čase působí různě na osoby okolo nás. Technika, důraz na praktičnost oděvu, neustále se rozšiřující společenské možnosti, multikulturalismus, různé variace společenských událostí stanovují množství výběru, kvalitu, kvantitu oděvů. „Rozhodujeme se, zda vypadat sportovně či elegantně, decentně či vyzývavě, působit ležérně nebo formálně."1 Avšak i v dnešní době existují státy, které téměř vůbec nepodléhají módě. Indie mezi tyto státy patří. Sárí, místní tradiční oděv, je nejstarším stále nošeným oděvem. Jeho konstrukce je jednoduchá, skládá se z obdélníku vzniklého ustřižením metráže. Proto jsem se sárí nechala inspirovat ve své praktické části bakalářské práce.

1

JONAS, Sylvia. Móda v proměnách času: Lexikon. Praha: Rebo productions, 2008. ISBN 978-80-7234-

857-2.

6

2

ZNAK

Znakovost oděvu vznikla z lidského popudu se odlišit, vyznačit viditelně své názory, příslušnost ke skupině, z ojedinělosti prvků specifických pro určitá povolání, z míry dosažitelnosti různých materiálů (finance, vzdálenost), ze závazků vyplývajících z tradic, rituálů. Dnes si móda různé znaky vypůjčuje a prakticky ničí jejich původní znakovost. Dřívější znak jistých skupin se stává pouhým estetickým doplňkem bez hlubšího významu. Avšak rozmanitost výběru oblečení (typ materiálu, střih, tvar, délka, barva) umožňuje individuální kombinace. Lidé vytváří svoje vlastní poznávací znamení v podobě osobního znakového systému. Různé části oděvu, vybírané za určitým účelem vypovídají o osobnostních kritériích nositele. Oděvní materiál můžeme vnímat všemi smysly najednou – zrakem (barva, tvar, struktura), hmatem (hrubost, jemnost tkaniny), čichem (textilie absorbují pachy a vůně), sluchem (šustivé textilie). (Srov. SKARLANTOVÁ, Jana a Marie VECHOVÁ. Textilní výtvarné techniky. Praha: Nakladatelství Fraus, 2005. ISBN 80-7238-319-1.) „Sestavení oděvu též souvisí s uměleckým cítěním a představivostí. Naše tělo je plátnem, na něž klademe látky a barvy, a vytváříme tak přitažlivý autoportrét. Při této činnosti vyjadřujeme rozličné dimenze naší osobnosti a rozhodujeme o tom, kolik ze sebe chceme ukázat ostatním.“2 Znak zastupuje určité činnosti, věci, vlastnosti. Vnímavost znaku se v závislosti na typu prostředí (jiná kultura, skupina, náboženství, atd.) může měnit. Je to jakýsi popis sdělující našemu okolí osobnostní rysy, který však někdy bývá zavádějící, neboť stylem oblékání můžeme bez vědomí prezentovat opak své osobnosti anebo kompenzovat nedostatky. Při hodnocení druhých lidí užíváme především zažitý stereotyp.

2

MIRKINOVÁ, T. Tajemná řeč módy. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN

8071061360.

7

„Psycholog Albert Meharbeit z kalifornské univerzity na základě výzkumů tvrdí, že náš vliv na mínění druhých je tvořen z 90% úpravou zevnějšku, neverbální komunikací a tónem hlasu. Vlastní obsah sdělení je důležitý jen z 10%.“3 Pro dokonalý outfit (celkový vzhled), si můžeme najmout vizážistu, který je schopen do detailu sladit oděv, doplňky i mluvený a neverbální projev. Velikost možnosti čtení sdělování prostřednictvím oděvu závisí na ochotě viditelně a zřetelně sdílet své povahové, společenské rysy. Individuální životní zkušenosti jedinců hodnotících vzhled mohou zapříčinit zkreslené subjektivní vnímání s výsledkem záměny významu oděvu. S ohledem na výše zmíněné můžeme hovořit o oděvu jako o znaku s proměnlivými, ale také pevně určenými významy. Jestliže znak nabyde hlubších duchovních rozměrů, stává se symbolem, představujícím prvek související s určitou významnou částí života nositele. Symbolickou vlastnost předmětu nelze přesně identifikovat, pro každého jedince je individuální, ale může být předávána mezi generacemi (tradice). Při ztrátě vnitřního významu se symbol stává znakem. Módní návrháři využívají znak i symbol jako inspiraci k vytváření modelů, které však mají pouze estetickou hodnotu. (srov. SKARLANTOVÁ, Jana. Oděv jako znak. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN 978-80-7290-330-6.)

3

SKARLANTOVÁ, Jana. Oděv jako znak. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická

fakulta, 2007. ISBN 978-80-7290-330-6.

8

3

MÓDA

Móda je nejviditelnější a nejvýraznější znak politických a kulturních záležitostí společnosti v určitém časovém rozmezí. „…je to prastará řeč, jejíž struktura i výrazové prostředky se vyvíjely jako proces podvědomého a okamžitého zaznamenávání vztahů mezi hospodářstvím, kulturou a systémem společnosti.“4 V historii módy se můžeme setkat s extrémně vyumělkovanými prvky „přinesenými“ módou, jako jsou škrobený, těžký, nadměrně velký oděv, snaha o nepřirozené vzezření těla s pomocí různých oděvních prvků a doplňků, složitý účes s nemalými rozměry atd…

3.1

Předpoklady módy

Počátky odívání Starší dobu kamennou „(3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)“5 charakterizují nejranější pokusy o zakrytí těla kožešinami ulovených zvířat. Mladší dobu kamennou „(na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)“6 symbolizuje první použití tkanin rostlinného a živočišného původu vznikajících na svislém stavu. Bronzová masivní „zkrášlovadla“ končetin, krku, hlavy i textilií, korálky z jantaru sopečného skla zastupují dobu bronzovou „(2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)“7. Zdobení přírodními materiály, první sešité oděvy, malba na tělo, tetování, vytváření jizev, další deformace těla dohromady specifikují oděvnické prvky pravěku „(přibližně od 3 milionů let př. n. l. zhruba do 4. tisíciletí př. n. l.)“8.

4

KYBALOVÁ, Ludmila, Olga HERBENOVÁ a Milena LAMAROVÁ. Obrazová encyklopedie módy. 1. vyd. Praha: Artia, 1973, 623 s. 6

Pravěk. Wikipedie [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prav%C4%9Bk 7

Pravěk. Wikipedie [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prav%C4%9Bk 8

Pravěk. Wikipedie [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prav%C4%9Bk

9

Význam oděvu se začal postupně rozvíjet směrem k propracovanému systému rozlišování společenských vrstev ve starověku „(od konce 3. až do počátku 7. století)“. Počátky módy V obdobích vyžadujících zřetelné, jasné členění lidstva se potlačovala individualita jedince s účelem prezentovat postavení ve společnosti, využívalo se všech dostupných prostředků a způsobů úprav oděvu, textilu i doplňků. „Zatímco obyvatelé venkova zhotovovali lidové a slavnostní kroje vyjadřující jejich regionální příslušnost, měšťanstvo se orientovalo na dvorskou módu.“9 Chudí byli odkázáni na vlastnoruční výrobu pracovních oděvů. Bohatí si pořizovali méně praktické oblečení specifikující urozenost rodu, investovali do luxusních oděvů šitých na zakázku z kvalitních, reprezentativních materiálů. Takto vznikly předpoklady pro haute couture (zakázkovou krejčovskou práci nejvyšší možné kvality, i nyní stále spojovanou s originalitou, precizností a luxusem). Po zavedení sériové výroby kolem 18. století se móda stávala dostupnější pro širokou veřejnost, vymizela rozdílnost mezi společenskými vrstvami. Z hmotných statků pro investování se stal levný spotřební materiál. „Středověké šaty byly majetkem, měly povahu vyčíslitelné movitosti, někdy dokonce charakter přenosné investice v bohatém používání ozdob z drahokamů. Není tomu konečně tak dávno, co bylo osobní šatstvo součástí výbavy a dědilo se z generace na generaci.“10 Rozšiřující se možnosti společenského uplatnění, díky průmyslové revoluci, vyžadovaly nové variace konstrukčních střihů oděvu i materiálů s cílem nejpraktičtěji přizpůsobit oděv novým společenským rolím. Oděvy plnily několik funkcí najednou, včetně estetické a funkční. „Průmyslová výroba umožnila mimo jiné daleko bohatší strukturu účelovosti v jednotlivých oděvních druzích. Původní dvě hlavní kategorie – všední, tj. pracovní

9

JONAS, Sylvia. Móda v proměnách času: Lexikon. Praha: Rebo productions, 2008. ISBN 978-80-7234-

857-2. 10

KYBALOVÁ, Ludmila, Olga HERBENOVÁ a Milena LAMAROVÁ. Obrazová encyklopedie módy. 1. vyd. Praha: Artia, 1973, 623 s.

10

oděv, a sváteční, tj. slavností oděv, se rozpadly v dlouhou řadu specializovaných oděvů.“11 V 60. letech 20. století se poprvé v historii objevily univerzální oděvy pro muže i ženy. Móda dnes Módu charakterizuje „zneužívání“ lidské touhy po nových věcech. O začátku módního cyklu hovoříme, jestliže se jistý nový prvek (v dnešní době jsou zdrojem těchto prvků známé celebrity, modelky) stane přijatým určitou skupinou. Později dochází k osvojení si těchto prvků zbytkem společnosti. Nakonec se nositelé módy přesytí a hledají nový, neokoukaný prvek. Následuje opakování cyklu. „Móda je dočasný, obecně přijatý a obecně závazný názor na vnější kulturní formy, jehož dočasnost implikuje potřebu změny a jehož kořeny netkví vždy v racionálním přístupu.“12 „Špičkové módní domy se při hledání nových trendů často obracejí do minulosti a vycházejí z historických prvků, (…), Opakované oživení některých módních prvků může být pro módní trendy inspirativní, nejsou však nikdy „uniformní“, jelikož současné technické, sociální a kulturní faktory přetransformují originální pojetí vždy v něco nového.“13 Módní cykly v dnešní době, z časového hlediska, jsou oproti minulým stoletím velmi rychlé. Cílovou skupinou pro návrháře bývají náctiletí, neboť se stávají svou chutí objevovat a zkoušet stále nové věci perspektivními zákazníky. Starší i mladší přejímají od této generace některé módní prvky střídměji. Trendy (moderní prvky), pod různými oděvními značkami, určují návrháři. Za módní metropole jsou považovány: Paříž, New York, Londýn, Milán.

11

KYBALOVÁ, Ludmila, Olga HERBENOVÁ a Milena LAMAROVÁ. Obrazová encyklopedie módy. 1. vyd. Praha: Artia, 1973, 623 s. 12

KYBALOVÁ, Ludmila, Olga HERBENOVÁ a Milena LAMAROVÁ. Obrazová encyklopedie módy. 1. vyd. Praha: Artia, 1973, 623 s.

13

FFOULKES, Fiona. Abeceda Módy. Praha: SLOVART, 2012. ISBN 978-80-7391-602-2.

11

3.3

Vybrané módní styly jako znakový systém skupin

Punk Punk byl původně velmi hanlivým označením. Punkeři se odívali do starých obnošených oděvů, fetišistických obleků z plastů, do školních blejzrů s volně pohupujícími se kravatami, do opotřebované armádní výstroje, do polyesterových obleků pomalovaných a popsaných vulgárními nápisy. Barvili si vlasy, zuby i obličej. Punkeři uměli velmi dobře kombinovat specifické prvky jiných stylů do zajímavých koláží.(srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Goths Shlíželi se v gotice, ve smrti. Nosili černou barvu. Oblékali se do sametu, krajek, rybářských sítí a usní přibarvovaných purpurem anebo šarlatovou barvou. Těsné korzety, vratké jehlové podpatky, rukavice a šperky s kultovními a náboženskými náměty doplňovaly jejich oděv. Dívky si vyčesávaly vlasy do výšky, aby se dotkly hvězd. Tváře měly mrtvolně bílé, oči a rty krvavě červené a černé. Muži se líčili obdobně.(srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Rastafariáni Kladli důraz na osobní důstojnost, toleranci a mírumilovnost, harmonii panující v přírodě. Nosili trička, svetry, opasky, šály a náramky v barvách etiopské vlajky(zlatožlutá, zelená a červená), pletené čepice, do kterých si mohli ukrýt vlasy(většina nosila dredy).(srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Surfaři Surfařské oblečení bylo praktické pro surfování. Přizpůsobovali se přírodě a jejím podmínkám. Nosili šortky s barevnými pruhy nebo květy, trička a košile pestrých barev. Vlasy měli vyšisované od slunce a byli opálení.(srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Folkaři Byli měšťané vzhlížející k venkovanům. Potrpěli si na ručně zhotovované oděvy, rukodělné efekty, výšivky. Ženy nosily květované široké sukně a blůzy z přírodních materiálů, muži „manžestráky“ a plátěné košile.(srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-1425.)

12

Hippies Jejich hlavním symbolem byly květiny, představovaly touhu řešit problémy všeobjímající láskou. Nosili indiánské čelenky, kožené amulety, vesty s třásněmi a kaftany, modrý denim, výšivky, záplatové vzory, obnošené šaty. Chodili především bosi, s rozpuštěnými vlasy.(srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Rockeři Řídili se heslem: “Žij nadoraz, miluj naplno a zemři mladý!“ K rockerům patřily motorky, rychlá jízda a rock. Potrpěli si na dekorace, malované znaky, železné cvoky, placky s různými nápisy, šátky, které nosili společně s vestami, bundami s odtrženými rukávy, řetězy, odznaky. (srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Skini Často vyhledávali konflikty, hlásili se k dělnické třídě. Charakteristickou se jim stala vyholená lebka, pracovní kalhoty, šněrovací boty, trička nebo vojenské košile. (srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

Technaři Přívrženci mají futuristické vize, zajímají se o techniku. Jejich oblečení je zrcadlem hudebního stylu, který poslouchají – mechanická hudba. Oblékali se do kamuflážních bund, protiradiačních obleků a kombinéz městských přepadových oddílů. (srov. MÁCHALOVÁ, Jana. Dějiny odívání: Móda 20.století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-142-5.)

13

4

INDICKÉ ODĚVNICTVÍ 4.1

Indie

Indii obývá 82% hinduistů. Dle nařízení tohoto náboženství se jeho vyznavači dělí do kast (společenských skupin). Které se slučují na základě rodiči předem domluveného sňatku. Tradiční sezdávání neuznávají moderní generace. Mnoho lidí zde existuje bez základních životních potřeb kvůli každoročnímu velkému nárůstu obyvatel. Vhodných míst k pěstování plodin je málo, přesto je hlavním zdrojem financí obdělávání polí, i když úroda bývá často poničena přírodními katastrofami. Pozornost obyvatelstva postupně odbočuje od zemědělství k jiným druhům pracovního zaměření.

4.2

Indická móda

Vlivem ostatních zemí se začaly v Indii častěji užívat šité oděvy. V minulosti se při britském působení na území Indie výrazně projevily cizokrajné prvky na pánských oděvech – např.: sako se zapínáním na předním díle, jezdecké kalhoty, obuv. Přesto se i dnes ,převážně na jihu a východě, při obřadech používají tradiční oděvy. Ve městech s větší koncentrací obchodů s módou a v nich nakupujících cizinců je možno spatřit několik lidí v moderním oděvu, není jich však mnoho. V Indii se stále, díky hiundiustickým tradicím, nosí tradiční oděvy, které se díky průmyslovým možnostem nenápadně rozšiřují o širší škálu různorodého výběru střihů, textilie, doplňků.

4.3

Oděvní materiály

Pro Indii jsou specifické textilie: mušelín, hedvábí, bavlna, vlna, indické konopí. Tkaniny se mořily, barvily, batikovaly pomocí barviv květin, listů, kořenů, plodů, indigovníku. Barva z indigovníku, za nemalý peníz, se dovážela i do Říma. Během existence britských kolonií došlo na násilné přejímání látek, které se původním obyvatelům zalíbily díky praktičnosti. V roce 1858 – 1947 do materiálního oběhu přibyla viskóza, polyamid, polyester. Dnes se setkáváme i s materiálovými směsmi.

14

4.4

Sárí

První oděvní zmínka Ve staroindickém duchovním eposu je sepsán příběh Krišnovi a princezně Draupadí. Údajně byl spis vytvořen 5000 let př. n. l. Krišna, božská postava, se zavázal mladé dívce slibem, že ji podaruje větším množstvím materiálu na sárí za ošetření jeho zranění dívčiným kusem sárí. Splnění závazku proběhlo při snaze Dusašána svléknout Draupadí ze sárí. Její oděv byl nekonečný.

Sárí je stále moderní oděv, který je ze všech právě nošených nejstarší. Jeho délka se „pohybuje“ mezi čtyřmi až sedmi metry, ve výjimečných případech však může být delší. Šířka odpovídá klasické látkové metráži - jeden metr až metr a třicet centimetrů. Existuje až 200 způsobů závisících na oblasti působení nositelky oděvu, jejím společenském postavení, osobních, etických důvodech, velikosti a druhu významné akce, které se žena účastní, atd.

Výzdoba sárí Výzdoba sárí vyšíváním, tiskem se i dnes provádí ručně. Oba konce sárí bývají zdobeny, avšak jeden z nich je výrazově silnější (pallu, pallava, headpiece, vlečka). Dekorativní zakončení se při oblékání nechává nakonec, aby bylo vidět. Zdobí se razítkovým tiskem, voskovanou batikou, vyšíváním (flitry, kamínky, korálky, drátky, nitky, sklíčka, zlato, stříbro, drahé kameny, atd.)

Korálky Nejstarší, před 4 600 lety, se vypalovaly v pecích z mastku, lehkého nerostu. V povodí Indu se vyráběly karneolové korálky, oceňované až v Asii a Mezopotámii. Okolo r. 1700 př. n. l. zde také vznikly první skleněné korálky. V Arikamedu 200 př. n. l. byla vynalezena výroba tahem – efektivnější výroba pro víc vyrobených kusů. 15

Kolem r. 1400 indická výroba korálek zanikla. Součásti sárí: Čoli (choli, ravika, blause): Blůzka pod ňadra, vpředu zapínaná na knoflíky nebo na háčky, s krátkými zdobenými rukávy, se šije pouze na zakázku z materiálu přímo pro čoli, popřípadě z bavlny. Barva esteticky ladí se sárí. Dříve se používal pruh látky.

Spodnička (gahgri, shaya, petticoat): Dlouhá sukně z bavlny, v barvě ladící se sárí se zavazuje v pase na šňůrku, za spodničku se zastrčí neozdobný konec sárí.

4.5 Specifické indické doplňky Bangles Tenké kovové náramky ladící s barvou sárí. Okázale zdobené náušnice Některé s řetízkem k připevnění za ucho či do vlasů. Náušnice do nosu Byla přivlastněna Indy od obyvatel středního východu v 16.století. Dírka v nosu byla pro náušnice tvořena na levé straně dle Ayuvedry. Mangalsutra, tali Náhrdelník vdaných žen, který bývá na krk navlečen manželem, z černých korálků a se zlatým přívěskem jako indická podoba snubního prstenu. Věří se, že má ochranou moc. Tikka Visící ozdobný řetízek s dekorativním zakončením na čele vedoucí z vlasové pěšinky. Sindhur Červená pěšinka vlasů vdané ženy. Kalimantan 16

Černění nosu pro optické zužení na jihu Indie. Bindi v sanskrtu tečka, kapka tradiční červenou tečku zhotovenou rumělkou, kumkumou, popelem umístěnou mezi obočím, dříve nosily vdané ženy jako symbol oduševnělosti. Nyní plní pouze zdobný charakter v různých variacích barev a tvarů. První zmínky o aplikaci se vyskytovaly 3000 let př. n. l. Od 18. století se vyšších vrstvy používaly drahokamy a polodrahokamy. Od druhé pol. 20. stol. přichází do módy samolepící bindi. Vlasy Ženy nemohou nosit rozpuštěné vlasy. - zaneseno ve Védách. Některá náboženství v Indii zakazují stříhání vlasů. Ženy si zdobí vlasy květy, sponami, paranthou. Moderní ženy tyto pravidla nedodržují.

4.6

Další druhy oděvů pro ženy

Panžábí(punjabi, salwar kameez salwar kurtá) Tento druh oblečení byl převzat z Islámu ve 20. století, 600 let zpět. 3 části: • • •

Široké, dlouhé, nabírané kalhoty kurtá, kameez (dlouhá košile do siluety A s rozparky) dhupatta (ozdobná šála)

Short top Náhrada pandžábí sahající pod zadnici, pod níž se nosí kalhoty rovného nebo zvonového střihu, popřípadě čuridary (dlouhé kalhoty, ve spodní části úzké a nařasené). Lehenga choli/Polosárí Vznik před cca 5000 lety. 3 části:

17

• • •

lehanga (sukně) choli (živůtek) dhupatta (šála)

Lehanga - sukně je zavinovací, u polosárí může být ale i ghagri sukně - na provázek.

4.6

Mužské odívání

Dhótí/dhuti/laacha Tradiční, nešité oblečení indických mužů. Při oblékání je látka vedena kolem pasu, přeložena u kolen a svázána ve vrchní části oděvu. Kurtá Volná košile pod kolena, bez límce, kterou dnes nosí i ženy. Lungí Látka zamotaná kolem pasu. Serwani Dlouhý kabát s knoflíky ke krku k výjimečným příležitostem. Turban Přejatý od Peršanů i s názvem, „znamená závojový materiál“14 Zavinovací pokrývka hlavy měla několik podob dle společenských vlastností nositele. Džámá „Těsný plášť upevněný po straně s vysokým pasem a vlající sukní po kolena i níž“15 Uttaríja Mužské svrchní roucho.

14

KYBALOVÁ, Ludmila, Olga HERBENOVÁ a Milena LAMAROVÁ. Obrazová encyklopedie módy. 1. vyd. Praha: Artia, 1973, 623 s.

15

JOHNSON, Cordon. Svět Indie. Praha: Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-780-8.

18

5 PRAKTICKÁ ČÁST BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Základem pro mou vlastní práci bylo studování oděvní historie Indie. Inspirovalo mne jednoduché sárí. Oděv jsem si však upravila dle svých vlastních požadavků, čímž jsem prakticky demonstrovala vznik módních prvků v dnešní době. Stylem by se oděvy měly přibližovat šatům na plavky. K čemuž mne inspirovala teplá léta u vody, kdy bývá nepříjemné navléci si na sebe úplý, složitější oděv, proto jsem volila střih pro co nejjednodušejší oblékání.

Délka materiálu použitého na oděvy je cca 1,5 metru. S ohledem na historii sárí jsem si vybrala tradiční bavlněný materiál, jenž byl batikovaný a potiskovaný. Batiku jsem místy zdůraznila barvami na textil. Lemovkami, korálkami, květinami jsem doplnila celý model. Dekorační prvky mají i tvarovací funkci, neboť jsem je využila pro připevnění vzniklých záhybů a řasení. Prvkem převzatým od sárí jsou splývavé konce materiálu. Pro udržení tvaru oděvu a jednoduché oblékání jsem do oděvů všila háčky a očka. Oděvy jsem tvořila bez návrhu, bez střihu. Dle vlastního spontáního uvážení jsem látky různě zahýbala, připevňovala, řasila. Převzetím obdelníkového střihu sárí a následným upravováním dle vlastní libosti jsem odebrala původní znakovost oděvu - nevyjadřuji žádný ze sdělovacích prvků sárí.

19

20

21

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: Knihy:

DOHNÁLKOVÁ, Hana a Jana DOLÁKOVÁ. Batikujeme oblečení. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004, 64 s. ISBN 8025102904. HANZLIKOVÁ, Alena. Vkus a nevkus kolem nás. 1. vyd. Praha: Práce, 1977, 272 s. JONAS, Sylvia. Móda v proměnách času: Lexikon. Praha: Rebo productions, 2008. ISBN 978-80-7234-857-2. JOHNSON, Cordon. Svět Indie. Praha: Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-780-8. KNIŽNÍ KLUB. Svět Indie: Gordon Johnson. Praha: Balios, 1998. ISBN 80-7176-7808. KYBALOVÁ, Ludmila, Olga HERBENOVÁ a Milena LAMAROVÁ. Obrazová encyklopedie módy. 1. vyd. Praha: Artia, 1973, 623 s. LIGHT, Diana. Batikování: 21 báječných nápadů. Vyd. 1. V Praze: Ikar, 2005, 80 s. ISBN 8024904942. MIRKINOVÁ, T. Tajemná řeč módy. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN 8071061360. . RYCHLÍK, Martin. Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, 350 s. ISBN 8071067806. SKARLANTOVÁ, Jana a Marie VECHOVÁ. Textilní výtvarné techniky. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2005, 208 s. ISBN 8072383191. SKARLANTOVÁ, Jana. Oděv jako znak. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN 978-80-7290-330-6. SKARLANTOVÁ, Jana. Od fíkového listu k džínům. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-785-0. ŠOTKOVÁ, Blažena. Československé lidové kroje v barevné fotografii. Vyd. 1. V Praze: Artia, 1956, 63, xxi s., 138 s. obr. příloh. WOLFOVÁ, Eva, ARSENJEVOVÁ, Zuzana. Tkaní. Eva Wolfová, Zuzana Arsenjevová. Vyd.1. Brno : CP Books, 2005. 101 s. ISBN 80-251-0301-3.

22

Internetové stránky: ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 21 . 5 . - 30. 5. 2010 NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ. LOVECPOKLADU.CZ [online]. 7.6.2010 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.lovecpokladu.cz/home/archeologicke-zpravy-21-5-30-5-2010nejen-pro-hledace-s-detektory-kovu-5069 Bindi - tečka na čele. Země světa - cestování, poznávání, dobrodružství [online]. 16.09.2008 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/indie/2834-bindi-tecka-na-cele/ Historie batikování. Batikárna [online]. [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.batikarna.cz/historie-batikovani Historie korálků. Divoženka.cz [online]. © 2008 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://www.divozenka.cz/zajimave-clanky/historie-koralku-6-2415832868.htm Historie a současnost sárí. Sáríholičky sáríholičkám a ostatním [online]. 21. únor 2009 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: http://sari.unas.cz/index.php?sari=clanek&id=94 Indická móda. Jazyková škola Brno - Light Point s.r.o. [online]. 10.7.2012 [cit. 201301-28]. Dostupné z: http://www.lightpoint.cz/mesice-jazyku/indicka-moda/ Sárí (indické oblečení)
23