Odpady z potravinářských výrob (masný průmysl, kafilerní zpracování odpadu, pitná voda, nealko)
Zpracování masa • Významná složka lidské výživy • Maso jatečných zvířat • Nákup – od chovatelů, zemědělských podniků • Přeprava na jatky – silniční prostředky (max. doba 36 h), nesmí dojít k úniku exkrementů a moči • Předporážkové ustájení – zajištění odpočinku a klidu, obnovení zásob glykogenu ve svalovině • Jatečné opracování zvířat, bourání masa, masná výroba
• Přihánění na porážku – očištění povrchu těla, zabránit námaze a zneklidnění • Omračování – zabránění týrání, snadnější manipulace, bez omráčení – košerování • Vykrvení – podříznutí vykrvovacím nožem, odstranění krve
Opracování povrchu těla • • • • • •
Prasata Stažení celé kůže – vepřovice Stažení pouze hřbetu – krupon Nestahuje se – odštětinování (spaření vodou 58-70 °C) Drůbež Škubání – napaření vroucí vodou, použití smáčedel u vodní drůbeže • Voskování – dočištění kůže • Skot a ovce • Stahování kůže
Eviscerace – vyjmutí vnitřních orgánů Vykolení – dobytek Kuchání – drůbež Vyvržení – zvěřina
Zabránění protržení trávicího traktu Umístění na hák nebo do misky U drůbeže se v této fázi odstraňují i běháky a hlava
Půlení • Skot a prasata se půlí – lepší manipulace a usnadnění veterinární prohlídky • Dochází k vyjmutí mozku a míchy Veterinární prohlídka• Hodnocení anatomicko-patologických změn • Vyloučení přítomnosti parazitů • Označení razítkem • Konfiskáty – kusy nevhodné pro další využití Bourání masa • Dělení na menší časti • Bourání pro výsek – balení, uzení, zmrazování • Bourání pro výrobu – vykostěné maso, ořez z kostí
Odpady z masného průmyslu •
Za odpady masného průmyslu se považují celá těla uhynulých zvířat či části jejich těl a produkty živočišného původu vznikající na jatkách, výrobnách či v masnách, které nejsou určeny k lidské spotřebě Podle Směrnice Rady Evropy a Evropského parlamentu č. 1774/2002 se materiály živočišného původu dělí do tří základních skupin. • • •
Materiály kategorie 1 = SRM (specifikovaný rizikový materiál) Materiály kategorie 2 Materiály kategorie 3
Podestýlka – (ustájení na několik hodin nebo přes noc) využívá se jako hnojivo Tuky - Hovězí lůj a vepřové sádlo • Využití přímo ve výrobě • Tukový průmysl • Krmné tuky Droby • Droby (játra, ledviny, jazyky, maso z hlav atd.) • Masné výrobky • Tržní síť • Farmaceutickým průmyslem
Krev • Stabilizace a konzervace • Zpracovává k lidské výživě (kulinární úprava, krevní masné výrobky, konzervy atd. • krmiva nebo pro technické účely • Plazma - stabilizátor masných výrobků, zdroj aditivních bílkovin, náhrada vaječného bílku • Výroba globinu • krevní moučka
Části zažívacího traktu • • • • • •
Obaly pro masné výrobky Střeva se konzervují prosolením Předžaludky skotu (bachory) = dršťky Výroba strun Šití kůží Masokostní moučky
Kosti • • • • • • •
Používají se k lidské spotřebě. používají se pro výrobu želatiny bílkovinných vývarů krmných mouček na výrobu hnojiv V kosmetickém průmyslu Řezbářství – knoflíky, dekorace
Kůže • • • •
Zpracování na usně Vepřové kůže – do masných výrobků Potravinářská želatina Drůbeží kůže jsou – spolu se šlachami, chrupavkami a zbytky svaloviny – součástí tzv. strojně odděleného masa • výrobu kvalitního kolagenu • Z hovězích kůží se vyrábí klihovková střeva • Výroba krmných směsí
Kožní produkty, rohovina • Rohovina se používá k výrobě uměleckých a řezbářských výrobků • Rozemletím rohoviny se vyrábí rohová moučka a používá se jako hnojivo • Žíně, štětiny – výroba kartáčů a štětců • Srst zvířat i zvěře se využívá při výrobě plsti (nejoblíbenější je srst ovcí a z divoké zvěře zajíců) a v čalounictví.
• Žlázy s vnitřní sekrecí Jsou cenným zdrojem hormonů a dalších farmakologicky významných látek • Peří Kromě tradičního použití do polštářů a přikrývek se používá k výrobě dusíkatého krmiva • Vaječný odpad Kosmetický průmysl, farmaceutický • Skořápky Krmení hospodářských zvířat
Odpadní vody • Oplachové vody Oplach prostor pro ustájení zvířat – odcházejí na ČOV, nebo závlaha • Mycí vody z vykrvení při mytí vykrvovací linky a žlabů a nádrží na krev – ČOV • Pařící vody • Plavící vody z odštětinování • Vody ze škubání drůbeže
Kafilerní zpracování odpadu Kafilérie je asanační podnik, ve kterém se neškodně odstraňují odpady živočišného původu (dnes označované jako vedlejší živočišné produkty, VŽP), jako např. zkažené maso, uhynulá zvířata a především pro lidskou výživu nevyužívané části zvířat porážených na jatkách.
• Vedlejší živočišné produkty se dnes podle platné legislativy dělí podle rizikovosti do tří kategorií. • Nejrizikovější jsou materiály 1. kategorie (zejména materiály související s BSE), • následuje 2. kategorie (zejména těla uhynulých zvířat) • a materiály 3. kategorie (zejména pro lidskou výživu nevyužívané části těl zvířat porážených na jatkách).
Zpracování • Třídění a oddělený svoz • Různé povolené metody zpracování Tepelně tlaková sterilace • Nadrceny na částice do velikosti 50 mm a pak zpracovány při tlaku min. 3 bary, teplotě min 133 °C po dobu min. 20 minut. • Zbavení vody sušením – masokostní kaše - Ta je buď lisováním nebo extrakčními postupy rozdělena na tuk a živočišnou moučku.
Nakládání se vzniklými produkty • Živočišná moučka vyrobená z materiálů 1. kategorie - spalování • Tuk z materiálů 1. a 2. kategorie - spálení, využití pro technické účely • Moučka z materiálů 2. kategorie - spalování, hnojivo, bioplyn, kompost. • Živočišné moučky z materiálů 3. kategorie - jako 1. a 2. nebo do krmiv pro nepotravní zvířata. • Tuk z materiálů 3. kategorie - jako předchozí, nebo do krmiv pro hospodářské zvířata.
Legislativa • Podrobně je třídění VŽP a jejich zpracovávání a využití vzniklých produktů obsaženo v legislativě Evropské unie, zejména NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 999/2001 a č. 1774/2002
Značení • Během přepravy z jednoho do jiného členského státu Evropské unie je zavedeno následující barevné kódování: • Materiál 1. kategorie = černý obdélník s textem "POUZE K LIKVIDACI" • Materiál 2. kategorie = žlutý obdélník s textem "NENÍ URČENO KE KRMENÍ ZVÍŘAT" nebo "HNŮJ" • Materiál 3. kategorie = zelený obdélník s textem "NENÍ URČENO PRO LIDSKOU VÝŽIVU"
Výroba a úprava pitné vody Pitná voda musí odpovídat • zdravotně bezpečnostním normám definovanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO), • Evropskou unií nebo legislativou jednotlivých zemí a současně zlepšit její chuť uspokojující co nejvíce spotřebitelů.
• Po odebrání ze zdroje prochází voda několika druhy zpracování, než se z ní stane voda vhodná ke konzumaci. • Kvalita vyrobené pitné vody je pečlivě kontrolována v souladu s vyhláškou č.252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
• Filtrování a prosívání filtrace přes jednoduchou mříž, aby došlo k zachycení největších částic přítomných ve vodě (listí, hmyz, částečky větší než 1 mm). Dále prochází sítem s jemnými otvory, které zachytí nejmenší částice. • Vločkování a odkalování koagulačních činidel (síran hlinitý, chlorid železitý, skalice zelená) probíhá vyvločkování (flokulace)
• Filtrace jemným pískem jemným pískem a/nebo aktivním uhlím Filtrace pískem odstraní látky viditelné pouhým okem Filtry na bázi aktivního uhlí zachytí mikroskopické znečišťující látky jako pesticidy a pohltí část látek organického původu
• Ozonizace dezinfekce ozónem, který má antibakteriální a antivirové účinky
• Chlorování Chlór se přidává do vody až při výstupu z úpravny vody s cílem zachovat kvalitu vody i během distribuce a zabránit náhodné sekundární kontaminaci.
• Zdroje, ze kterých se v ČR získává voda lze rozdělit na podzemní a povrchové. • podzemní – asi 45 % zdrojů – U podzemních vod se jedná zpravidla o odstraňování oxidu uhličitého, odželeznění a odmanganování.
• povrchové – asi 55 % zdrojů – Voda z povrchových zdrojů je považována za méně kvalitní a spolehlivou, protože její kvalita se může rychle měnit v závislosti na měnících se přírodních podmínkách. – Na znečištění se nejvíce podílí organické látky, koloidní látky a suspendované látky (řasy), je nutné odstranit zákal, v některých případech i železo a mangan.
Výroba nealkoholických nápojů • • • • •
Sortiment velmi bohatý Spotřeba v posledních letech klesá Úprava vody Míchání surovin Balení
Sortiment • • • • • • • • • • • •
Ovocné mošty Dřeňové nápoje Sirupy Zeleninové nápoje Sodová voda Minerální voda Limonády Nektary Nápoje v prášku Energetické nápoje Iontové nápoje Mléko a mléčné nápoje
Členění nealkoholických nápojů a koncentrátů k jejich přípravě na skupiny a podskupiny Druh
Skupina
Nealkoholický nápoj
• Ovocná nebo zeleninové šťávy • Nektar • Nealkoholický nápoj ochucený
podskupina
•Ovocný nebo zeleninový napoj •Limonáda •Minerální voda ochucená •Stolní voda ochucená
• Sodová voda Koncentrát k přípravě nealkoholických nápojů
• Ovocný nebo zeleninový koncentrát • Nápojový koncentrát
• Sušená ovocná nebo zeleninová šťáva
•Sirup •Nízkoenergetický nápojový koncentrát •Nápoj v prášku
Suroviny k výrobě nealkoholických nápojů • Voda • Cukr a další přírodní sladidla • Ovocné a zeleninové polotovary • Aromatické látky • Přídatné látky • Nápojové koncentráty
Obalové materiály Podle použití
Podle charakteru
Obaly k plnění
• • • • •
Skleněné lahve PET lahve Kartony Plechovky KEG sudy a nerezové soudky
Uzávěry
• • • • •
Korunkové uzávěry s PE vložkou Šroubové uzávěry tlakové, hliníkové s PE vložkou Šroubové uzávěry umělohmotné (pro PET lahve) Víčka na plechovky Nerezové uzávěry na soudky, krytky uzávěrů na KEG sudy
Obaly pro skupinové balení
• • • •
Přepravky umělohmotné Treye PET fólie smršťovací a stratch fólie Palety
Etikety
• Papírová • PE etikety • S Al fólií
Odpady • • • •
Plasty Kartony PET lahve Odpadní vody
