Odpady a kontaminace Cvičení č.7
Černé skládky kolem nás „Vaše“ černá skládka Staré ekologické zátěže Negativa černých skládek Zdroje informací o SEZ Identifikace černé skládky - zadání Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
Ing. Martin Dočkal, Ph.D.
Co jsou to staré ekologické zátěže „Závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti. Kontaminaci považujeme za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám.“
Co řadíte Vy mezi ekologické zátěže? V ČR... evidováno cca průzkum sanace probíhá sanace ukončena
8900 lokalit se SEZ 4000 746 166
Sanované lokality podle znečištění: Znečištění - známé - území průmyslových a chemických závodů, benzínová čerpadla, havarijní úniky… - neznámé - staré nezabezpečené skládky * více typů kontaminantů, obtížná detekce * většina skládek (do 90. let) je i ve vyspělých zemích zabezpečena proti průsaku nedostatečně!!! - jednodruhové - snazší průzkum, výběr sanačních metod, větší účinnost - vícedruhové - většina neznámých znečištění Cca 70% znečištění v prostředí představují ropné kontaminanty
K tomuto posouzení místně-specifických rizik a stanovení sanačních limitů je nezbytné zpracovat Analýzu rizik… RIZIKO
Důsledky
…komplexní popsání existujících a reálních rizik plynoucí z možného ohrožení obyvatel anebo životního prostředí pro následné stanovení nápravných opatření.
Pravděpodobnost 1
2
3
4
5
1
A
A
B
C
D
2
A
B
C
D
D
3
B
C
D
D
E
4
C
D
D
E
E
5
D
D
E
E
E
Analýza rizik Plzeňský kraj
Vliv SEZ na okolní prostředí? Biosféra (vč.účinku na člověka) fyziologický psychologický SEZ
Atmosféra
Klima (lokální x globální)
Ekonomický
Hydrosféra Krajina Vlivy primární a sekundární
Určete vlivy…
Vliv na atmosféru
lokální
– úlet lehkých frakcí prach, zápach
regionální – šíření emisí NOX, CH4 a dalších uhlovodíků, globální
– zvyšování koncentrací CO2, CH4 v atmosféře
Nejčastějším SEZ jsou černé (neoficiální) skládky Vadí protože:
- nevíme, co tam je (…a mohlo by to škodit okolí) např. chemické a ropné látky (+ munice na bývalých vojenských plochách) - působí neesteticky - většinou nejsou dobře zabezpečené - snižují atraktivitu území - blokují využití území - komplikují prodej pozemků
Černá skládka
Vliv na krajinu (+působení na obyvatele) Jak na nás černé skládky a znečištěná území působí…??? působí negativně na naše vnímání okolí svádějí k dalšímu znečišťování snižují hodnotu/přitažlivost území řešení představuje i ekonomickou zátěž (obec/vlastník pozemku)
Ochrana prostředí před těmito vlivy spočívá v: … …prevenci = 1) možnost řešit problém ekologicky
2) informovanost o neg.účinku 3) účinná legisl., její dodržování a vymahatelnost …zabránění přístupu transportního média ke kontaminantům (včetně účinku erozních procesů) - IZOLACE …snížení reaktivity kontaminantů (např. solidifikace znečištění) …odstranění odtěžit znečištění (viz dále), ale rovněž… v časovém horizontu 101 103 let autodegradace = přirozený jev Zvážit nebezpečnost a dobu přirozeného rozpadu znečištění… Ne vždy automaticky volit technické řešení!!!
Někdy může být rychlost zásahu důležitější než max účinnost! (nutná znalost problému)! → přehled (databáze) problematických lokalit → průzkum+přípravné práce (viz dále)
Konkrétní návrh sanace předpokládá znalosti: druhu, množství a formy kontaminantu původu (zdroje a stáří) znečištění
závažnosti znečištění (vlivu na prostředí) velikosti zasažené plochy a jejího využití šíření kontaminace v prostředí a její perzistence
Návrh technologie sanace ...je sanace (např. černé skládky) vůbec nutná???
stabilizovaná situace kontaminanty s nižší nebezpečností (inertní odpad) nehrozí kontaminace zdrojů = ohrožení zdraví přírodní proces obnovy území je odstartován :
Proč toto SANOVAT… ?!?!
?
Příklad Buštěhradské haldy od 50. do 80. let struska z POLDI, popílek, kaly z ČOV, dle pamětníků také podezřelé sudy, kaly s obsahem Cd, Zn, kyanidy... →27Mt odpadu = „časovaná ekologická bomba“ ekologická likvidace cca 20 let, prašnost, hluk, odstranění vegetace a stabilizovaného společenstva, převezení na zabezp. N skládku...? PROČ?! ...halda postupně zarůstá náletovou vegetací, je plná ptáků a zvěře a popílky a Fe strusky vážou kontaminanty→pramenící voda je nezávadná! stabilní ekosystém v krajině blízké PP Vinařická hora (stepní spol.) http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=28 (Václav Cílek) Typický příklad pro „MNA“... (Nečistit, netěžit, nechat a pouze sledovat)
Co tedy při zjištění ekologické zátěže dělat? Průzkum a posouzení nebezpečnosti! Pokud není zásah nutný,…
Řízené přirozené oslabení účinku kontaminantů (MNA – Monitored Natural Attenuation). „oslabení účinku kontaminantů (důsledek působení přírodních vlivů) působících na znečišťující látky“
Monitoring nutný → negativní vývoj (zhoršení sledovaných hodnot) okamžitě jednat a zvolit účinnější metodu ochrany prostředí!!! Využívá přirozených procesů v ŽP → ředění a odpařování → biorozklad → fotooxidace → srážení a akumulace → sorpce
Dva možné scénáře řešení SEZ: 1) Původce znečištění je známý správní úřad kontroluje: nakládání s kontaminanty 2) Původce znečištění není řeší vlastník pozemku znám či nehodlá stav řešit (vědomý nabyvatel → ekol. audit!) jinak stát – nejsou prostředky → stav zůstává Finance – FNM → od r. 1992-2007 vynaloženo přes 45 mld.Kč! Ekologická smlouva mezi státem (FNM) a nabyvateli lokality... → finanční zdroje na: průzkum analýza projekt realizace opatření
Odstraňování starých ekologických zátěží …v ČR není samostatný zákon (řeší zákon o vodách, vyhlášky MŽP o kvalitě vod a půdy a zejména Metodický pokyn MŽP 2011) viz. přednáška Legislativa a dále metody… První sanace v ČR cca 1960, rozvoj spíše v 90.letech – privatizace... – rekultivace po těžbě – škody po Sovětské a Československé armádě Větší část zmapovaných lokalit na sanaci stále čeká… Za problematiku zodpovídá Odbor Ekologických Škod MŽP (http://www.env.cz → ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)
Průzkum + rešeršní činnost!!! …nutné pro navržení efektivní metody sanace = odstranění znečištění či pro prokázání, že aktivní sanace není třeba! kontaminanty – nutné rozbory (terénní i laboratorní) půdní voda, půdní vzduch, pevná fáze množství (měření ale i archiv!!!) nebezpečnost pro jednotlivé složky prostředí přirozená degradabilita přírodní podmínky – ovlivňují transport i odbourávání znečištění
klima (srážky, teplota…) hydrogeologické podmínky (směr, int. proudění stratifikace zvodní) vrty x neinvazní metody průzkumu
Informační zdroje: Vyhledání přesných informací je často levnější, rychlejší i přesnější než provedení terénních zkoušek!!! Materiály - Písemné (výzkumné úkoly, projekty, diplomové práce, stavební dokumentace…) Mapové – generálky 1:200 000, vysvětlivky (geologická a hydrogeologická část) účelové mapy 1:50 000 mapy geologie hydrogeologie kvality toků pedologie ložisek nerostných surovin geofaktorů ŽP :
Inženýrsko-geologické mapy 1:5 000 (pokrývají jen města a významné lokality) GIS - geoinformační databáze kontaminovaných území SESEZ – (Systém pro Evidenci Starých Ekologických Zátěží) od roku 1996 – obsahuje přes 3500 záznamů o SEZ
= systematická evidence údajů k lokalitám v ČR, které nějakým způsobem negativně působí na ŽP. jednotná metodika posuz., objektivní inženýrský přístup shromažďování dat → následné posouzení ekologické nebezpečnosti znečištění, stanovení priorit sanace řeší se v rámci Rizikové Analýzy
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
Příklady využití databáze Biosférické rezervace UNESCO Chráněná ložisková území Geologická mapa ČR Lesní plochy a jejich změny NATURA 2000 Provozovny ohlašovatelů do IRZ s IPPC 2006
Přírodní parky Staré ekologické zátěže
Strategická hluková mapa železnic Škody na vodách a pokuty ČIŽP Zonace NP a CHKO
Další zdroje informací publikované informace (knihy, odborné časopisy…) nepublikované (diplomové práce, výzkumné úkoly, granty…)
Geofond ČR (http://www.geofond.cz/) → archiv průzkumů a zkoušek financovaných v minulosti státem (pokrytí území) archivy ČSAV, ČGÚ, Hydroprojekt, Metrostav…
Kalové jezero po těžbě rud
I vy můžete přispět k řešení situace… nejprve musí být nepovolená skládka známa - včasné zjištění skládky znamená nižší náklady na její odstranění!
pomocí aplikace trashOut chytrých telefonů je nahlášena poloha i char. skládky – informace na http://skladky.zmapujto.cz/ integrovaná katastrální mapa, uživatelé mohou klikem zjistit údaje o vlastníkovi parcely, kde se nelegální skládka nachází. Černá skládka je nelegální uložení odpadů. Z nezabezpečené černé skládky mohou unikat škodlivé či jedovaté látky do ovzduší, půdy i vody – může tak vážně poškozovat lokální ekosystém a ohrožovat např. zdroje pitné vody pro místní obyvatelstvo. Na těchto skládkách se někdy vyskytují hlodavci, kteří pak mohou přenášet různá infekční onemocnění. Podle druhu „uskladněného“ materiálu může hrozit i nebezpečí vznícení a požáru okolních hořlavých objektů (budov, lesa apod.).
Praktické zjištění černé skládky Cíl – zjistit a popsat černou skládku v okolí* popis lokality (mapa území s označením)
popis odpadu (co bylo nalezeno a kdy, nebezpečnost a předpokládaný původ odpadu) historie skládky (podaří-li se vám ji zjistit – pokud ne, alespoň odhadněte stáří), kdy vznikla a zda se mění fotodokumentace s popisem a datem pořízení na závěr připojte vlastní názor, kdo a proč černou skládku založil, jak je vzdálený nejbližší sběrný dvůr, podniká v této věci něco příslušný OÚ? * bydliště či jinde Odevzdání – elektronicky, do vánoc 22.12.2015!
Dotazy – na přednášce, v konzultačních hodinách či na emailu.
