ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová

Mgr. Jitka Kauerová Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně dne ………………………

………………………………………..

2

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Janě Mervartové za zájem, připomínky a čas, který věnovala mé práci.

3

ABSTRAKT KAUEROVÁ J. Odškodňování pracovních úrazů. Bakalářská práce. Brno, Mendelova univerzita v Brně, 2010. Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou z oblasti pracovního práva, konkrétně se zaměřuje na odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Práce obsahuje popis stávajícího systému odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, označený jako náhradový a zároveň popisuje novou úpravu systému dávek, která má nahradit stávající systém. Práce obsahuje konkrétní případ pracovního úrazu, na kterém je ukázán jak výpočet náhrad dle současného systému, tak výpočet dávek dle nového systému. Závěr je věnován diskuzi, která porovnává stávající i nový systém. Klíčová slova Pracovní úraz, systém náhrad, dávkový systém, odškodnění.

ABSTRACT KAUEROVÁ J. Remuneration work injuries. Bachelor thesis. Brno, Mendel University in Brno, 2010. Submitted Bachelor thesis deals with particular aspects in employer-employee relations, concretely is focused on remuneration work injuries and vocational diseases. This work contains description of a existing system, referred to as substitute and at the same time describes a new adjustment of batch system, which is going to replace existing system. This work contains concretely case of work injury to demonstrate both calculation of compensations of loss of earnings according to existing system and calculation of batches according to new system. A conclusion contains discussion to compare the existing system and the new system. Keywords Work Injury, compensation system, batch system, remuneration.

4

OBSAH 1

ÚVOD ...................................................................................................................6 1.1 CÍL PRÁCE ..................................................................................................................................... 6 1.2 METODIKA .................................................................................................................................... 6 1.3 ZÁKLADNÍ POJMY .......................................................................................................................... 7 1.3.1 Pracovní úraz .................................................................................................................... 7 1.3.2 Nemoc z povolání .............................................................................................................. 7 1.3.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ........................................................................... 7

2

SOUČASNÝ SYSTÉM NÁHRAD.............................................................................9 2.1

ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU PŘI PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCECH Z POVOLÁNÍ 9 2.2 NÁHRADY ZA ŠKODU..................................................................................................................... 11 2.2.1 Ztráta na výdělku.............................................................................................................12 2.2.2 Bolest a ztížení společenského uplatnění ........................................................................ 15 2.2.3 Účelně vynaložené náklady spojené s léčením............................................................... 15 2.2.4 Věcná škoda ......................................................................................................................16 2.2.5 Náhrada nákladů spojených s léčením ..........................................................................16 2.2.6 Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem .................................................16 2.2.7 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých ...................................................................... 17 2.2.8 Jednorázové odškodnění pozůstalých ............................................................................ 17 2.2.9 Náhrada věcné škody ...................................................................................................... 17 3

SYSTÉM FORMOU DÁVEK ................................................................................. 18 3.1 VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD PRO DÁVKY ...................................................................................................19 3.2 DÁVKY .........................................................................................................................................19 3.2.1 Úrazový příplatek ............................................................................................................19 3.2.2 Úrazové vyrovnání ......................................................................................................... 20 3.2.3 Úrazová renta ................................................................................................................. 20 3.2.4 Bolestné .............................................................................................................................21 3.2.5 Příspěvek za ztížení společenského uplatnění ................................................................21 3.2.6 Náhrada nákladů spojených s léčením ......................................................................... 22 3.2.7 Náhrada nákladů spojených s pohřbem ....................................................................... 22 3.2.8 Jednorázový příspěvek pozůstalému ............................................................................ 22 3.2.9 Úrazová renta pozůstalému ........................................................................................... 23 3.3 NÁROK NA DÁVKU ....................................................................................................................... 23 3.4 REHABILITACE V ÚRAZOVÉM POJIŠTĚNÍ....................................................................................... 24

4

ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ .......................................................... 25 4.1 4.2

POSTUP VÝPOČTU DLE STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU ............................................................................. 25 POSTUP VÝPOČTU DLE SYSTÉMU DÁVEK ....................................................................................... 29

5 DISKUSE ............................................................................................................ 31 6 ZÁVĚR ................................................................................................................ 35 7 LITERATURA ..................................................................................................... 36 PŘÍLOHY ...................................................................................................................38

5

1 Úvod Bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků v podniku a institut odpovědnosti zaměstnavatele v případě, kdy nastane škoda, jsou velmi důležité oblasti, jimž je potřeba se věnovat. Nebezpečí, které se vyskytuje při pracovním procesu, je třeba minimalizovat a zajistit tak bezpečné podmínky pro výkon práce v podniku. Pokud nastane situace, že dojde k pracovnímu úrazu, je v podniku nutné mít zajištěnu právní úpravu této oblasti. Dosavadní úprava je koncipována jako objektivní odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance (zaměstnavatel se může odpovědnosti zprostit pouze za úzce specifikovaných podmínek), kdy tato odpovědnost je předmětem povinného pojištění zaměstnavatele u dvou komerčních pojišťoven. Tento systém odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz by měl přejít od 1. 1. 2013 na nový dávkový systém pojištění poškození zdraví zaměstnanců pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Úrazové pojištění bude vykonávat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Úrazové pojištění se stane třetím komplementem k pojištění zdravotnímu a sociálnímu.

1.1 Cíl práce Hlavním cílem této práce je analyzovat současnou právní úpravu odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a právní úpravu podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Dílčí cíle: • •

Srovnání obou systémů. Na komplexním praktickém případu předvést výpočet odškodnění pracovního úrazu dle současného systému a dle budoucí nové úpravy.

1.2 Metodika Základem pro tuto bakalářskou práci byly především právní předpisy, které upravují jednotlivé oblasti systémů odškodnění pracovních úrazů. Jedná se především o zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále ZP), zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ZNP) a jejich novelizace a zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (dále ZUPZ). Dalšími zdroji byla odborná literatura, odborné články a další internetové zdroje. Práce byla konzultována s odbornou vedoucí JUDr. Janou Mervartovou z Ústavu práva a humanitních věd

6

Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Převážná část dat byla získána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Podklady pro výpočet odškodnění pracovního úrazu v praktické části poskytla firma Carvell. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je analýza současného systému odškodnění pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, tj. systému náhrad. Další součástí je i analýza nové navržené úpravy založené na vyplácení dávek Českou správou sociálního zabezpečení. Praktická část ukazuje výpočet náhrad i dávek na komplexním praktickém případu. Na to navazuje diskuze a závěr. V této části práce je také metodou komparace provedeno srovnání obou systémů, kterými se tato práce zabývá.

1.3 Základní pojmy V první řadě je třeba vysvětlit pojmy, které souvisejí s úpravami, které v této práci budou analyzovány. 1.3.1

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.1 1.3.2

Nemoc z povolání

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.2 1.3.3

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující

1 2

Zdroj § 380 ZP. (ZUPZ § 10) Zdroj Zákon č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. (ZUZP § 11 a příloha 1)

7

pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. ZP (§ 101 - § 102) hovoří o všeobecných preventivních zásadách, kterými se rozumí • • • • •

•

• • • •

omezování vzniku rizik, odstraňování rizik u zdroje jejich původu, přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zaměstnavatel musí mít zabezpečena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím pracovně-lékařskou péči.

8

2 Současný systém náhrad Za škody vzniklé na zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů je zodpovědný zaměstnavatel dle ZP. Zaměstnavatel je pojištěn u pojišťovny, která je ze zákona stanovena3. Náhrady za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci. Zaměstnavatel má však právo na to, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu či nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá dle ZP. Základní funkcí tohoto pojištění je ochrana poškozených pracovníků, a to i v případě, že zaměstnavatel neplatí zákonné pojistné. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je upraveno jako neziskové. To znamená, že vzniklý přebytek z tohoto pojištění je pojišťovnami odveden do státního rozpočtu a v opačném případě je kryt ze státního rozpočtu.

2.1 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Základními předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání jsou 1. vznik škody zaměstnanci nebo jeho pozůstalým, 2. existence pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, 3. příčinná souvislost mezi pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a vznikem škody. Povinnosti zaměstnavatele na ochranu zdraví při práci upravuje § 103 ZP. Např. zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce nebo práce, které neodpovídají jeho schopnostem či zdravotní způsobilosti. Dále je zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Zaměstnavatel je ze zákona povinen se pojistit pro případ své

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je možno uzavřít u České pojišťovny (pro zaměstnavatele, kteří měli sjednáno toto pojištění k 31. 12. 1992) nebo u Kooperativy (ostatní zaměstnavatelé).

3

9

odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, a to tehdy, když zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Vzhledem k tomu, že pojištění je zákonné, vzniká bez uzavření pojistné smlouvy. Toto zákonné pojištění upravuje vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví podmínky a sazby. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek. Zaměstnavatel je proto povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Existuje ale možnost zproštění odpovědnosti zaměstnavatele, a to buď zcela, nebo jen zčásti. Zproštění zcela (uvedené skutečnosti musí být jedinou příčinou škody) nastává v případě, že •

•

škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel tudíž nemohl škodě zabránit.

Zproštění zčásti nastává v případě, že •

• •

postižený zaměstnanec porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou z příčin škody, jednou z příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných návykových látek postiženým zaměstnancem, zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že jednal lehkomyslně a musel si přitom být vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

Zaměstnavatel se nemůže zprostit tehdy, pokud škoda vznikla při odvracení škody zaměstnavateli nebo při nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel dále odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, v případě, že zaměstnanec naposledy před zjištěním nemoci pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž tato nemoc z povolání vzniká. (zaměstnanec musí být v pracovním poměru se zaměstnavatelem).

10

Při vzniku škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání je zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém zodpovídá za škodu, poskytnout zaměstnanci náhrady vyplývající z této povinnosti. V případě, že k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání dojde, je zaměstnavatel povinen tuto událost zaznamenat. Dle § 105 ZP musí zaměstnavatel vést evidenci o pracovních úrazech v knize úrazů. Eviduje zde každý pracovní úraz, i když nedošlo k pracovní neschopnosti. V případě, že dojde k pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, zaměstnavatel musí vyhotovit záznamy a vést dokumentaci těchto pracovních úrazů. Tento záznam musí obsahovat všechny údaje, které jsou na záznamu o úrazu uvedeny (příloha č. 4). Poté, bez zbytečného odkladu, musí zaměstnavatel úraz nahlásit na příslušné organizace dle nař. vl.4 Povinnosti zaměstnance upravuje § 106 ZP. Např. zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o které si myslí, že je životu či zdraví nebezpečná. Má právo na zjištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Naopak je povinen se účastnit školení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Podmínky ochrany zdraví při práci upravuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

2.2 Náhrady za škodu Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo mu byla zjištěna nemoc z povolání, je povinen zaměstnavatel poskytnout náhradu za: •

• • •

ztrátu na výdělku
po dobu pracovní neschopnosti,
po skončení pracovní neschopnosti, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu.

Dne 1. 1. 2011 nabylo účinnosti NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 Sb., ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Tímto nařízením dojde ke snížení administrativní zátěže evidence pracovních úrazů. Významnou změnou je to, že evidenci je možno vést i jen elektronicky, a záznam o úrazu má jasně stanovené údaje. 4

11

Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen poskytnout • • • • • 2.2.1

náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhradu věcné škody. Ztráta na výdělku

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe, proto je třeba je rozlišovat. Náhrada po dobu pracovní neschopnosti Zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání, pobírá po dobu pracovní neschopnosti nemocenské dávky. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se získává jako rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a výší nemocenského poskytovaného podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců. Rozhodující veličina pro výpočet této náhrady je průměrný výdělek platný ke dni vzniku dané pracovní neschopnosti na následky pracovního úrazu (nemoci z povolání). Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované v rozhodném období. Rozhodným obdobím se myslí předchozí kalendářní čtvrtletí, pokud není řečeno jinak (např. v kolektivní smlouvě). Nejčastěji se zjišťuje jako průměrný hrubý denní (hodinový) výdělek, platný ke dni vzniku příslušné pracovní neschopnosti. Základní vzorec výpočtu náhrady ušlého výdělku: počet pracovních dnů pracovní neschopnosti

x

průměrný denní hrubý výdělek platný ke dni vzniku pracovní neschopnosti

−

nemocenské za celkovou kalendářní dobu trvání pracovní neschopnosti

Výpočet náhrady ušlého výdělku platí po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, tedy nepřepočítává se každé čtvrtletí dle průměrného výdělku. V některých případech je možno vycházet z průměrného výdělku zjištěného za uplynulý

12

kalendářní rok. Lze to tehdy, pokud je to sjednáno v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu organizace, kde zaměstnanec pracuje. Jde o to, že pokud je pro zaměstnance výhodnější rozhodné období uplynulý kalendářní rok, je možné výpočet provést z tohoto období. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vzniká dnem skončení pracovní neschopnosti na následky pracovního úrazu (nemoci z povolání). Tj. když lékař zaměstnance uzná práce schopným. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. To znamená, že náhrada sestává z jednotlivých dílčích nároků na náhradu za ztrátu na výdělku z každé pracovní neschopnosti. Nemocenské Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, …) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. Pokud jde o nároky nemocenské či náhrady mzdy, tak se vše odvíjí od počtu dnů pracovní neschopnosti, a to tak, že v roce 2010: • •

•

1. - 3. pracovní den pracovní neschopnosti nenáleží náhrada mzdy ani dávka, od 4. pracovního dne - 14. kalendářního dne náleží náhrada mzdy (60 % redukovaného průměrného výdělku), kterou vyplácí zaměstnavatel a náleží pouze za pracovní dny a svátky, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské dávky (60 % denního vyměřovacího základu), které vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení.5

Nemocenské dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci6 v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje

Od 1. 1. 2011 došlo ke změně počtu dnů, kdy zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. Nově se vyplácí náhrada mzdy od 4. pracovního dne do 21. kalendářního dne. A nemocenské dávky náleží od 22. kalendářního dne. 6 Vyměřovací základy předkládá zaměstnavatel o každém zaměstnanci České správě sociálního zabezpečení, resp. Okresní správě sociálního zabezpečení. 5

13

(redukuje) pomocí tří redukčních hranic. Výši tří redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou Sdělení ve Sbírce zákonů. Redukční hranice se s ohledem ke zvýšení průměrné mzdy od 1. ledna 2010 zvýšily • • •

na 791 Kč, na 1 186 Kč, na 2 371 Kč.7

Pro zjištění hodinové redukční hranice se vynásobí denní redukční hranice koeficientem 0,175 a následně zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Redukce se v roce 2010 provede tak, že se započte u všech dávek • • •

do první redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu, z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.8

Náhrada po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta) Pro výpočet této náhrady jsou rozhodující 3 veličiny. A to průměrný výdělek, invalidní důchod a dosahovaný výdělek. Průměrný výdělek – je shodný jako u náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Definován v ZP. Invalidní důchod – hraje takovou roli, že pokud poškozenému zaměstnanci vznikl nárok na takovýto důchod, tak při výpočtu renty se tento důchod odečítá, tedy snižuje výši renty. Dosahovaný výdělek – jedná se o výdělek, který zaměstnanec pobírá po nástupu do zaměstnání po pracovním úrazu. V případě, že zaměstnanec bude v evidenci uchazečů o zaměstnání, bere se v úvahu minimální mzda. Pokud zaměstnanec ze své viny dosahuje nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci.

7

8

Od 1. 1. 2011 došlo opět ke změně výše redukčních hranic, a to takto: 825, 1 237 , 2474. MPSV, http://www.mpsv.cz/cs/7, [cit. 15. 4. 2010].

14

Pokud zaměstnanec bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, bere se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v úvahu průměrný výdělek, kterého mohl dosáhnout při výkonu této práce. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (i při uznání invalidity) se poskytuje zaměstnanci v takové výši, aby součet jeho výdělku po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání a připočteného případného invalidního důchodu, poskytnutého z téhož důvodu, se rovnal jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Renta podléhá valorizaci. 2.2.2

Bolest a ztížení společenského uplatnění

Náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění představují náhrady nemateriální újmy, kterou utrpěl zaměstnanec v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Slouží k odškodnění omezení zaměstnance v pracovním a občanském uplatnění. Náhrady jsou založeny na bodovém ohodnocení. Toto ohodnocení provede příslušný lékař ve formě lékařského posudku (příloha č. 2). Sazby bodového ohodnocení za bolest u úrazů a za ztížení společenského uplatnění u úrazů či nemocí z povolání jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2, 3, 4 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Od 1. ledna 2002 se hodnota jednoho bodu ustálila na hodnotě 120 Kč. O tento posudek může požádat pouze postižený zaměstnanec. Zaměstnavatel na toto nemá právo, z důvodu citlivých informací. Za tyto posudky se platí, proto zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci tyto výdaje v rámci odškodnění pracovního úrazu. Lékařský posudek lze vydat u bolesti, jakmile je možno zdravotní stav považovat za ustálený a u ztížení společenského uplatnění zpravidla po jednom roce od vzniku škody na zdraví. 2.2.3

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením

Náhrada pokrývá náklady zaměstnance postiženého pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které mu nejsou hrazeny na vrub veřejného zdravotního pojištění, resp. jsou z něj hrazeny částečně, pokud bylo jejich vynaložení účelné. Posouzení splnění této podmínky přísluší lékaři. Mezi tyto náklady se může řadit úhrada léků, které nejsou hrazeny na vrub veřejného zdravotního pojištění, anebo jsou hrazeny jen částečně; úhrada zdravotnických pomůcek nebo náklady spojené s rehabilitační péčí. Dále se sem může řadit např. náhrada za zvýšené náklady na

15

dietní stravování nebo výdaje členů rodiny na jízdné, které bylo vynaloženo na cesty do nemocnice nebo jiného léčebného zařízení z důvodu návštěvy poškozeného zaměstnance. Náhradu nelze přiznat jako rentu do budoucna, ale pouze jako náhradu nákladů již prokazatelně vynaložených. 2.2.4 Věcná škoda Náhrada za věcnou škodu představuje škodu na věcech, ke které došlo při pracovním úrazu (např. poničený oděv, hodinky, obuv, …). Dále se sem řadí i škody na dopravních prostředcích, které byly použity, např. na pracovní cestě (k cestě musel být dán souhlas zaměstnavatele). Pod věcnou škodu lze zařadit i takové náklady, které vznikají zejména poškozené zaměstnankyni tím, že pro následky úrazu nebo nemoci z povolání nemůže obstarávat domácnost, jako činila doposud. Zaměstnanci, kterému vznikla tato škoda, musí prokázat vznik škody a příčinnou souvislost mezi škodou a ublížením na zdraví. Náhradu nelze přiznat jako rentu do budoucna, ale jen jako náhradu již vzniklé škody. Náhrady při úmrtí zaměstnance 2.2.5

Náhrada nákladů spojených s léčením

Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. 2.2.6

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem

Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované příslušným pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky, náklady na úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení, popř. další výdaje. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se hradí jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého. Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí překročit částku 20 000 Kč. Náklady se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zákona o státní sociální podpoře, pokud na pohřebné vzniklo právo.

16

2.2.7

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých přísluší pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Pokud jde o vymezení okruhu oprávněných pozůstalých po zaměstnanci, není rozhodující, jestli zemřelý poskytoval výživu na základě právní povinnosti nebo dobrovolně. Oprávněnými osobami jsou tedy jak osoby, vůči nimž měl zemřelý zaměstnanec povinnost na základě zákona o rodině, tak i osoby další, např. družka a její děti, kteří se zemřelým zaměstnancem žili ve společné domácnosti, společně s ním hospodařili a pečovali o společnou domácnost. Náhrada přísluší pozůstalým ve výši: • •

50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě, 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám.

Od těchto částek, připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte důchod přiznaný pozůstalým (např. sirotčí, vdovský nebo vdovecký důchod). K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží. Náhrada nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému, tj. nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý dosáhl 65 let věku. 2.2.8

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší: • • •

pozůstalému manželovi ve výši 240 000 Kč, nezaopatřenému dítěti, každému ve výši 240 000 Kč, rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže s ním žili v domácnosti v úhrnné výši 240 000 Kč.

Jednorázové odškodnění ve výši 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič. 2.2.9

Náhrada věcné škody

V případě, že vznikla při smrtelném pracovním úrazu věcná škoda, přísluší náhrada dědicům zemřelého zaměstnance. Při určování hodnoty poškozených věcí se vychází z ceny, kterou měla věc v době poškození.

17

3 Systém formou dávek9 Na počátku existovaly 3 možné varianty, jak změnit současný systém náhrad na lepší systém, který bude motivovat zaměstnance k návratu do zaměstnání. Jednalo se o: 1. volnou soutěž všech pojišťoven působících na českém trhu, tj. demonopolizace, 2. zřízení samostatné veřejnoprávní Úrazové pojišťovny, 3. změnu současného zákonného pojištění na sociální úrazové pojištění zaměstnanců spravované Českou správou sociálního zabezpečení.10 Vláda se přiklonila k 3. variantě, a to vzniku samostatného úrazového pojištění jako součást sociálního pojištění. Tedy současný náhradový systém škod převést na systém sociálních dávek. Tato sociální dávka bude propojena se zdravotním, nemocenským a důchodovým pojištěným. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání zanikne nabytím účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (ZUPZ), a to 1. 1. 2013. Zákon zcela opouští, v případě škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, princip náhrady této škody a zavádí princip pojistný. Prováděním tohoto systému bude pověřena ČSSZ, jak již bylo zmíněno, a zaměstnavatelé jí budou odvádět pojistné ve stejné výši jako dosud a ČSSZ zajistí v této oblasti stejný režim, který dnes platí v oblasti sociálního pojištění. Nejde o pojištění zaměstnavatele, nýbrž o pojištění pro případ úrazu. Na základě poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bude vyplácet dávky z úrazového pojištění přímo poškozeným zaměstnancům. To zajistí dlouhodobou jistotu při výplatě dávek lidem, kteří utrpěli úraz v práci nebo mají nemoc z povolání. Pojistné placené zaměstnavatelem bude odváděno do státního rozpočtu. Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu11 v rozhodném období. Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou stanoveny v příloze č. 2 ZUPZ. Zaměstnavatel je tedy povinen platit pojistné a předkládat orgánu pojištění přehled o vyměřovacích základech jednotlivých zaměstnanců. Úrazové

Zdroj: Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců [cit. duben – červen 2010] JUDr. Jana Mervartová, Ústav práva, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně 11 § 5 a 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 9

10

18

pojištění vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení pracovního poměru. Jednotlivé dávky, které mohou být na základě zákona o úrazovém pojištění přiznány, přibližně odpovídají nárokům přiznávaným za obdobných okolností poškozenému zaměstnanci původním zákoníkem práce. Jedná se o jednorázová či opakující se peněžitá plnění poskytovaná zaměstnanci poškozenému pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, pozůstalým či osobám, které účelně vynaložily náklady spojené s léčením nebo pohřbem.

3.1 Výpočtový základ pro dávky Na začátku je třeba vysvětlení pojmu výpočtový základ pro dávky. Pro zjištění dávky se jako výpočtový základ bere pro úrazový příplatek denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23 % (denní výpočtový základ). Výpočtovým základem pro úrazové vyrovnání, úrazovou rentu a pro úrazovou rentu pozůstalého se rozumí třicetinásobek denního výpočtového základu zaměstnance (měsíční výpočtový základ). Denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění je shodný jako ve stávajícím systému (dle ZNP).

3.2 Dávky Z úrazového pojištění se poskytují tyto peněžité dávky: • • • • • • • • • 3.2.1

úrazový příplatek, úrazové vyrovnání, úrazová renta, bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění, náhrada nákladů spojených s léčením, náhrada nákladů spojených s pohřbem, jednorázový příspěvek pozůstalému, úrazová renta pozůstalého. Úrazový příplatek

Dle stávajícího systému má tento příplatek nejblíže k náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Náleží od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti do jejího ukončení. Úrazový příplatek přísluší k náhradě mzdy, platu

19

nebo k nemocenskému. Výše úrazového příplatku k náhradě mzdy nebo platu se stanoví jako rozdíl mezi součtem denních výpočtových základů za kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti a náhradou mzdy nebo platu v období, ve kterém náleží zaměstnanci náhrada mzdy. Denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi denním výpočtovým základem a plnou denní výší nemocenského. Úrazový příplatek se vyplácí jednorázově. Základní vzorec výpočtu k náhradě mzdy: součet denních výpočtových základů za kalendářní dny pracovní neschopnosti

-

náhrada mzdy nebo platu v době pracovní neschopnosti

Základní vzorec výpočtu k nemocenské: denní výpočtový základ 3.2.2

-

denní výše nemocenské

Úrazové vyrovnání

Pokud zaměstnanci vzniklo poškození zdraví dosahující míry nejméně 10 % a nejvíce 33 %, pak zaměstnanec má nárok na jednorázové úrazové vyrovnání. Výše úrazového vyrovnání se určí jako procento míry poškození zdraví vynásobené čtyřiadvacetinásobkem měsíčního výpočtového základu. Přiznává se na základě posouzení míry poškození zdraví ode dne vzniku poškození zdraví, nejdříve však ode dne následujícího po dni skončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu tohoto poškození zdraví. Pokud dojde ke zvýšení míry poškození na zdraví, má zaměstnanec nárok na doplatek ve výši rozdílu mezi úrazovým vyrovnáním, které by náleželo při nově stanovené míře poškození zdraví, a úrazovým vyrovnáním vyplaceným zaměstnanci z důvodu téhož poškození zdraví. Vyrovnání se vyplácí jednorázově. 3.2.3

Úrazová renta

Zaměstnanec má při poškození zdraví nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %. Nejdéle je vyplácena do dne předcházejícího dni, od kterého je přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65 let věku.

20

Jestliže míra poškození zdraví zaměstnance dosahuje •

•

nejméně 33 %, avšak nedosahuje 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí procentem míry poškození zdraví stanovené podle prováděcího právního předpisu, zvýšeným o 34 % z měsíčního výpočtového základu, nejméně 66 %, měsíční výše úrazové renty se určí ve výši měsíčního výpočtového základu.

Pokud vznikne zaměstnanci nárok na invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění12 na následky pracovního úrazu, nebo nárok vznikne po vzniku nároku na úrazovou rentu, potom se výše úrazové renty sníží o výši tohoto důchodu. Při změně míry poškození zdraví se vypočítá nová úrazová renta z měsíčního výpočtového základu ke dni změny míry poškození zdraví. Úrazová renta se zvyšuje stejným způsobem, ve stejné výši a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Renta je vyplácena měsíčně. 3.2.4

Bolestné

Bolestí se rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Bolestné se přiznává na základě lékařského posudku, ve kterém lékař stanoví počet bodů, který se poté násobí hodnotou 1 bodu, tj. 120 Kč. Tato hodnota může být zvýšena. Tato dávka se vyplácí jednorázově. Od stávajícího systému se neliší, zůstává stejná. 3.2.5

Příspěvek za ztížení společenského uplatnění

Ztížením společenského uplatnění se rozumí nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho následků, které jsou trvalého rázu, na sociální uplatnění zaměstnance, zejména na uspokojování jeho životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Tento pojem je nově zaveden v zákoně o úrazovém pojištění, doposud nebyl definován žádným předpisem. Nárok na příspěvek se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění, shodně jako u nároku na bolestné. Tento nárok lze uplatňovat opakovaně, což je rozdíl oproti stávajícímu systému. Je vyplácen jednorázově.

12

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

21

3.2.6

Náhrada nákladů spojených s léčením

Jedná se o účelně vynaložené náklady spojené s léčením zaměstnance z důvodu poškození zdraví, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Účelně vynaloženými náklady spojenými s léčením jsou zejména náklady vynaložené zaměstnancem nebo oprávněným na • • • • •

úhradu za léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, hrazenou lázeňskou péči, úhradu úkonů a nákladů nehrazené zdravotní péče, pokud byla nezbytná pro odstranění následků poškození zdraví, zvýšené náklady na dietní stravování, jestliže stav zaměstnance dietní stravování vyžaduje.

Tato náhrada je vyplacena jednorázově. Náhrady při úmrtí zaměstnance 3.2.7

Náhrada nákladů spojených s pohřbem

Jedná se o náklady spojené s pohřbem zaměstnance, který zemřel v důsledku poškození zdraví. Náhrada náleží tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od těchto nákladů se odečte pohřebné, které je poskytnuto podle zvláštního právního předpisu.13 Náklady spojené s pohřbem se hradí do výše desetinásobku pohřebného. Tato náhrada je srovnatelná se současným systémem a je vyplacena jednorázově. 3.2.8

Jednorázový příspěvek pozůstalému

Tento příspěvek je stejný jako ve stávajícím systému. Tedy jednorázový příspěvek náleží • •

pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.

Tato náhrada je vyplacena jednorázově.

13

§ 47 a 48 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

22

3.2.9

Úrazová renta pozůstalému

Pokud zaměstnanec, který následkem poškození zdraví zemřel, poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu pozůstalému, pak pozůstalému vzniká nárok na úrazovou rentu. Měsíční výše úrazové renty pozůstalého činí 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Pokud je pozůstalých více, měsíční výše úrazové renty jednoho pozůstalého je měsíční výpočtový základ zaměstnance dělený počtem pozůstalých, nejvýše však 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Při změně počtu pozůstalých se výše úrazové renty pozůstalého stanoví nově. Výše úrazové renty pozůstalého se sníží o částku, kterou tvoří vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod pozůstalého. Nárok na úrazovou rentu pozůstalého vzniká dnem úmrtí zaměstnance a trvá po dobu, po kterou by trvala podle zákona o rodině vyživovací povinnost k pozůstalým, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zaměstnanec dovršil 65 let věku. Pozůstalému manželovi (manželce) zaniká nárok na úrazovou rentu pozůstalého též uzavřením nového sňatku. Úrazová renta pozůstalého se zvyšuje podle zákona o důchodovém pojištění. Renta je vyplácena měsíčně.

3.3 Nárok na dávku Nárok na dávku se uplatňuje na předepsaném formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení, popř. elektronickým způsobem. Nárok na dávku nevzniká, jestliže: •

• •

k poškození zdraví došlo proto, že zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo z pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a tato skutečnost byla jedinou příčinou poškození zdraví, poškození zdraví si přivodil zaměstnanec v důsledku opilosti nebo zneužití jiných návykových látek, zaměstnavatel nemohl poškození zdraví zabránit, a tato skutečnost byla jedinou příčinou poškození zdraví.

Dávka však v případech uvedených výše náleží, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud poškozený tento stav sám úmyslně nevyvolal.

23

3.4 Rehabilitace v úrazovém pojištění Jedná se o novou věcnou dávku, která v současném systému není. Má za cíl obnovit kvality života zaměstnance a vrátit ho do pracovního procesu. Nenahrazuje léčebnou rehabilitaci ve veřejném zdravotním pojištění. Na žádost zaměstnance lze poskytnout rehabilitaci, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 % a jeho společenské uplatnění vyžaduje • •

obnovení nebo získání dovedností ke zmírnění ztráty nebo omezení soběstačnosti, nebo obnovení dosavadních nebo získání nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňujících jeho pracovní uplatnění, které bude zdravotně vhodné a kvalifikačně přiměřené.

Poskytnutá rehabilitace v úrazovém pojištění se hradí z prostředků úrazového pojištění.

24

4 Odškodňování pracovních úrazů Příklad: Firma Carvell zaměstnává pana Nováka. Pan Novák si dne 7. prosince 2009 při vykonávání práce v pracovní době přivodil pracovní úraz. Pan Novák byl uznán pracovně neschopným a od 7. prosince 2009 nastala pracovní neschopnost a trvala do 7. března 2010. Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti je 91 a pracovních dnů pracovní neschopnosti je 65. Procento míry poškození zdraví se stanovilo na 15 %. Pan Novák byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako řidič, s úvazkem 7,5 hod/den. Rozhodující veličina pro výpočet náhrad je průměrný výdělek platný ke dni vzniku dané pracovní neschopnosti na následky pracovního úrazu. Důležité jsou tedy hrubé výdělky za předchozí čtvrtletí, než úraz nastal. Úraz se stal v prosinci roku 2009, tj. 4. čtvrtletí. Pro výpočet je tedy rozhodné předchozí čtvrtletí, tj. 3. čtvrtletí – červenec, srpen, září roku 2009. Tab. 1: měsíční výdělky rozhodné pro zjištění průměrného výdělku Měsíc v roce

Hrubý výdělek v Kč

Odpracovaná doba v hod.

červenec 2009

8 234

75,00

srpen 2009

16 168

151,25

září 2009

8 060

61,50

32 462

287,75

Celkem

Zdroj: vlastní zpracování, informace o mzdách z firmy Carvell V tabulce výše jsou uvedeny měsíční výdělky a odpracovaná doba v rozhodném období. Do výdělků je započtená ta část, která tvoří mzdu, tj. např. mzda za odvedenou práci, mzda za čerpanou dovolenou, osobní ohodnocení, apod. Z těchto výdělků je třeba vypočíst průměrný denní výdělek hrubý, platný ke dni vzniku příslušné pracovní neschopnosti.

4.1 Postup výpočtu dle stávajícího systému a) Ukazatele potřebné pro výpočet odškodnění pracovního úrazu Hrubá mzda zaúčtovaná v rozhodném období: 32 462 Kč, tj. 8 234 + 16 168 + 8 060 = 32 462 Kč.

25

Odpracovaná doba v rozhodném období: 288 hodin, tj. 75 + 151,25 + 61,5 = 287,75 ≈ 288 hodin. Průměrná hrubá hodinová mzda (průměrný výdělek hodinový): 112,72 Kč, tj. 32 462 : 288 = 112,72 Kč. Průměrná denní hrubá mzda (průměrný výdělek denní): 845,40 Kč, tj. 112,72 x 7,5 = 845,4 Kč. b) Výpočet náhrady mzdy + nemocenské Náhrada mzdy náleží za prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Tuto náhradu vyplácí zaměstnavatel. Z toho za první 3 dny náhrada nenáleží, tudíž náhrada mzdy vzniká od 4. dne pracovní neschopnosti. Od 15. dne pracovní neschopnosti se vyplácí nemocenská. Nemocenskou vyplácí OSSZ. Výpočet náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je uveden níže (vypočteno za rok 2009, náhrada mzdy zaměstnavatelem byla vyplacena v roce 2009): Tab. 2: výpočet náhrady mzdy Počet hodin pracovní neschopnosti (nemoci) pro náhradu mzdy Průměrný hodinový výdělek (PHV) (je stejný pro nemoc i pro karanténu)

52,5 112,72 Kč

Redukce PHV do

137,55 Kč

redukce na 90% tj. na

101,4480 Kč

nad

137,55 Kč

do

206,15 Kč

redukce na 60% tj. na

0,0000 Kč

nad

206,15 Kč

do

412,30 Kč

redukce na 30% tj. na

0,0000 Kč

nad

412,30 Kč nezohledňuje se Redukovaný PHV

Náhrada mzdy

52,5

hodin 60%

z 102

NÁHRADA MZDY

102,0000 tj. 61,5*52,5

3 228,7500 Kč 3 229 Kč

Zdroj: MPSV (2010)

26

Náhrada mzdy vyplacená zaměstnavatelem za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti náleží 3 229 Kč. Nemocenské dávky získá daná organizace na základě žádosti u Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Po skončení nemoci požádá o vystavení dokladu o výplatě nemocenských dávek. Tab. 3: výplata nemocenských dávek Období nemocenské dávky

Částka v Kč

21. 12. 2009 – 31. 12. 2009

3 388

01. 01. 2010 – 31. 01. 2010

9 548

01. 02. 2010 – 28. 02. 2010

8 624

01. 03. 2010 – 07. 03. 2010

2 156

Celkem

23 716

Zdroj: OSSZ Domažlice Nemocenské dávky vyplacené OSSZ jsou 23 716 Kč. Nemocenské dávky spolu s náhradou mzdy v období neschopnosti jsou celkem 3 229 + 23 716 = 26 945 Kč.

dočasné

pracovní

c) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti Náhrada za ztrátu na výdělku se vypočítá jako rozdíl mezi předpokládaným hrubým výdělkem a výší nemocenského, které se získalo na základě žádosti u OSSZ. Předpokládaný hrubý výdělek zjistíme vynásobením průměrné denní hrubé mzdy s počtem dní pracovní neschopnosti. Tab. 4 – počet pracovních dní v pracovní neschopnosti Období pracovní neschopnosti

Počet dní

07. 12. 2009 – 31. 12. 2009

19

01. 01. 2010 – 31. 01. 2010

21

01. 02. 2010 – 28. 02. 2010

20

01. 03. 2010 – 07. 03. 2010

5

Celkem

65

Zdroj: vlastní zpracování Průměrná denní hrubá mzda je 845,40 Kč. Předpokládaný hrubý výdělek: 845,40 x 65 = 54 951 Kč. Nemocenské dávky spolu s náhradou mzdy jsou 26 945 Kč.

27

Náhrada za ztrátu na výdělku je 54 951 – 26 945 = 28 006 Kč. O tuto náhradu žádá organizace pojišťovnu, u které je pojištěna na formuláři Potvrzení o ztrátě na výdělku (příloha č. 1). d) Náhrada za bolest Hodnota 1 bodu je 120 Kč. Zaměstnanec donese formulář k vyplnění svému ošetřujícímu lékaři, který tento formulář vyplní, tzn. ohodnotí patřičnými body zaměstnancova zranění (příloha č. 2). Z tohoto formuláře, který mám k dispozici, vyplývá, že zaměstnanci bylo přiděleno 3 x 10 bodů za podvrtnutí základního kloubu u třech prstů. Náhrada za bolestné tedy je 120 x 30 = 3 600 Kč. e) Náhrada za účelně vynaložené náklady Z dokumentace, kterou mi firma Carvell poskytla, vyplývají tyto účelně vynaložené náklady: • •

regulační poplatek u lékaře, tj. 30 Kč, poplatek za ohodnocení bolestného u lékaře, tj. 200 Kč.

Celkem účelně vynaložené náklady jsou 30 + 200 = 230 Kč. f) Celkové plnění od pojišťovny Celkové plnění od pojišťovny odpovídá tomu, co vše zaměstnanec dostane za náhrady. Je to vše, co je uvedeno v předchozích bodech. Celkové plnění je tedy tvořeno náhradou za ztrátu na výdělku, náhradou za bolest a náhradou za účelně vynaložené náklady. Na jiné náhrady nevznikl nárok. Pokud jde o náhradu za ztrátu na výdělku, tak tato náhrada podléhá dani z příjmu, kterou odvede pojišťovna příslušnému finančnímu úřadu. Pokud tato náhrada přesáhne 6 000 Kč, zaměstnanec je povinen tuto částku uvést v daňovém přiznání za příslušný rok. Celkové plnění činí: 1. Hrubá náhrada za ztrátu na výdělku 28 006 Kč, daň odvedená na FÚ 4 201 Kč, čistá náhrada za ztrátu na výdělku 23 805 Kč. 2. Náhrada za bolest 3 600 Kč. 3. Náhrada za účelně vynaložené náklady 230 Kč. Celkové plnění od pojišťovny je celkem 28 006 + 3 600 + 230 = 31 836 Kč. Zaměstnanci se dostane plnění ve výši: 31 836 – 4 201 = 27 635 Kč.

28

4.2 Postup výpočtu dle systému dávek a) Ukazatele potřebné pro výpočet odškodnění pracovního úrazu Dle přílohy č. 6 určíme vyměřovací základ pro účely nemocenského pojištění. Vycházíme z rozhodného období pro nemocenské dávky, tj. posledních 12 měsíců. Celkový úhrn započitatelných příjmů činí 190 759 Kč. Počet kalendářních dnů v roce je 365, počet dní vyloučené z této doby činí 30 (doba, za kterou nenáleží náhrada mzdy, nemoc, …). Denní vyměřovací základ pro nemocenské účely: 190 759/(365 - 30) = 569,43 Kč. • •

Redukce 90%: 513 Kč. Denní výše nemocenské (60%)14: 308 Kč.

Dále je třeba stanovit výpočtový základ pro úrazový příplatek. Tím se rozumí denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví, který se sníží o 23 %. Denní výpočtový základ (DVZ) činí 438,46 Kč. Z tohoto výpočtu lze odvodit výpočtový základ pro ostatní dávky, a to tak, že měsíční výpočtový základ se rovná třicetinásobku denního výpočtového základu zaměstnance. Měsíční výpočtový základ (MVZ) činí 30 x 438, 46 = 13 153,80 Kč. Náhrada mzdy a nemocenské dávky (shodné) Výše náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti činí 3 229 Kč. Nemocenské dávky za období pracovní neschopnosti činí 23 716 Kč. Nemocenské dávky spolu s náhradou mzdy v období neschopnosti jsou celkem 3 229 + 23 716 = 26 945 Kč.

dočasné

pracovní

V roce 2009 denní výše nemocenského byla závislá na délce doby dočasné pracovní neschopnosti. Existovaly tři skupiny určení výše denní nemocenské. Uvedený počítaný příklad spadá do roku 2009 i 2010, a v roce 2009 činila doba pracovní neschopnosti 25 dní, tedy hodnota nemocenské denní dávky činí 60% redukovaného denního vyměřovacího základu. Stejná výše potom odpovídá i v roce 2010 po zbytek dočasné pracovní neschopnosti. Tudíž není třeba nic znova přepočítávat. 14

29

b) Úrazový příplatek Úrazový příplatek k náhradě mzdy, tj. do 15. dne dočasné pracovní neschopnosti: Součet DVZ: 438,46 x 11 =4 823 Kč. Náhrada mzdy zaměstnavatelem: 3 229 Kč. Úrazový příplatek k náhradě mzdy: 4 823 – 3 229 = 1 594 Kč. Úrazový příplatek k nemocenské, tj. od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti: Denní výše úrazového příplatku k nemocenskému se stanoví jako rozdíl mezi DVZ a plnou denní výší nemocenského. Denní výše úrazového příplatku k nemocenské: 438,46 – 308 = 130,46 Kč. Počet dní, za které náleží nemocenské: 77 dní. Úrazový příplatek k nemocenské činí 77 x 130,48 = 10 047 Kč. Úrazový příplatek celkem činí 1 594 + 10 047 = 11 641 Kč. c) Úrazové vyrovnání Výše úrazového vyrovnání se určí procentem míry poškození zdraví ze čtyřiadvacetinásobku měsíčního výpočtového základu. Procento míry poškození zdraví: 15 %. Výše úrazového vyrovnání: 24 x 13 153,80 x 0,15 = 47 353,68 Kč. d) Bolestné Dávka bolestného je shodná s náhradou za bolest v současném systému náhrad. Tedy náhrada za bolestné je 120 x 30 = 3 600 Kč (detail kap. 4.1 odst. d)). e) Náhrada nákladů spojených s léčením Tato náhrada je shodná s náhradou za účelně vynaložené náklady v současném systému náhrad. Tedy celkem náhrada činí 230 Kč (detail kap. 4.1 odst. e)). f) Celkové plnění, které zaměstnanec obdrží je: Úrazový příplatek: 11 641 Kč Úrazové vyrovnání: 47 353,68 Kč Bolestné: 3600 Kč Náklady spojené s léčením: 230 Kč Celkem: 11 641 + 47 353,68 + 3600 + 230 = 62 824,68 ≈ 62 825 Kč.

30

5 Diskuse Při přistoupení České republiky do EU přišla řada nařízení, usměrnění apod., na které by časem měla ČR přejít. Zmínkou je samozřejmě i sociální tématika, do které by se mělo zařadit odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jedním z pilířů v rámci EU je sociální zabezpečení. Sem lze tedy zařadit i úrazové pojištění. Jestliže se úrazové pojištění komercionalizuje, musí být podle Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 tento produkt přístupný pro všechny pojišťovny EU bez omezení. Což současný systém v České republice nesplňuje. Proto je třeba systém změnit. V České republice funguje v současné době systém, jehož parametry určuje stát, a podle kterého jsou zaměstnavatelé povinni pojistit se u některé ze dvou komerčních pojišťoven, které stanoví zákoník práce – u České pojišťovny nebo Pojišťovny Kooperativa. Při návrhu změny v úrazovém pojištění byly uvedeny 3 možnosti, jak toto pojištění upravit. Byly již zmíněny v kapitole 3. Nakonec zvítězila varianta na bázi sociálního pojištění, které bude spravovat státní nebo veřejná instituce. S touto variantou souhlasilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Rozhodnutí bylo především na základě odstranění nedostatků současné právní úpravy obsažené v zákoníku práce. ZUPZ se změní celá dosavadní koncepce a právní úpravy poskytování zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, a to tak, že dojde k přechodu z komerčního pojištění na pojištění sociálního systému, které je formulováno jako pojištění doplňkové k zákonnému systému sociálního zabezpečení. Systém představuje zásadní systémovou změnu, která přenáší odpovědnost za provádění úrazového pojištění ze zaměstnavatele na stát. Dále mění charakter pojištění a zavádí do něj prvky, které se standardně vyskytují v systémech úrazového pojištění ve vyspělých zemích (vše se spravuje na jednom místě, prvky jako rehabilitace, apod.), posiluje právní jistoty zaměstnanců i jejich zaměstnavatelů a vytváří předpoklady pro dlouhodobou stabilitu pojištění za finančně přijatelných podmínek jak z pohledu státu, tak z pohledu zaměstnavatelů. Nový systém úrazového pojištění převezme závazky vzniklé v systému zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, bude hradit nově i obdobné náhrady poskytované v současné době zaměstnancům organizačních složek státu a také tzv. staré nároky, tj. náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání, které vznikly před 1. lednem 1993, a u nichž povinnost uspokojit tyto nároky přešla, popř. přejde na stát. Mimo systém úrazového pojištění budou vojáci z povolání a příslušníci bezpečnostních sborů, kteří jsou odškodněny specifickou úpravou.

31

Do budoucna již tedy nepůjde o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale o formu sociálního úrazového pojištění s vlastním systémem poskytovaných dávek. Zachovává se komplementární podoba pojištění, což znamená, že úrazové pojištění bude, tak jako předchozí zákonné pojištění, doplňkovým pojištěním k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Provádění úrazového pojištění bude svěřeno České správě sociálního zabezpečení, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění. ČSSZ bude zajišťovat aktivní výběr pojistného na základě průběžného porovnávání seznamu poplatníků pojistného s registrem ekonomických subjektů. Provádění úrazového pojištění ČSSZ zajistí vyhodnocování průběhu úrazového pojištění za účelem nastavení jeho vyváženého režimu. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že ČSSZ bude vyplácet úrazové dávky, tak se sníží výrazně zatížení zaměstnavatelů agendou a sníží se i jejich finanční náklady související s prováděním úrazového pojištění. Dále již zaměstnavatelé nebudou stanovovat výši jednotlivých náhrad a provádět jejich výplatu, budou pouze poskytovat ČSSZ součinnost v rozsahu obdobném jako v jiných systémech sociálního pojištění. Opouští se dosavadní systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a koncepce náhrad za ztrátu na výdělku. Ruší se objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škody v těchto případech, která je v evropském měřítku ojedinělá. Zavádí se dávkový systém obdobně, jako je tomu v sociálním zabezpečení, který z pohledu zaměstnance zachovává současný stav, kdy zaměstnanec nemusí prokazovat, že k pracovnímu úrazu nebo ke vzniku nemoci z povolání došlo zaviněním zaměstnavatele. Předpokládám, že zaměstnance se tato změna nijak nedotkne, protože stejně jako doposud neponese důkazní břemeno a jeho nárok bude náležet nadále „objektivně“ při splnění zákonem stanovených podmínek. Myslím si, že zavedením dávkového systému se zaměstnanci právní jistota získání nároku na dávku zvýší, protože státní orgán, který bude o jejím přiznání rozhodovat (ČSSZ), nebude mít na rozhodnutí vlastní hmotný zájem. Případné spory se budou týkat – stejně jako dosud – jen skutkové otázky, zda úraz je úrazem pracovním, příčinné souvislosti poškození zdraví zaměstnance s pracovním úrazem a výše dávky. Novou úpravou v porovnání se stávající úpravou se zásadně pozměňují podmínky pro stanovení výše vyplácených dávek. Základem pro stanovení výší dávek je denní vyměřovací základ zaměstnance stanovený pro účely nemocenského pojištění před vznikem poškození zdraví snížený o 23 %, který se nazývá denní výpočtový základ. Dále se používá měsíční výpočtový základ, který je třicetinásobkem denního výpočtového základu. V nové úpravě se nepočítá s průměrným výdělkem, který byl základem pro výpočet dávek. Pracuje se pouze s výpočtovým základem. Další

32

změnou je to, že se hledí především na velikost úrazu, tj. posouzení poškození zdraví a míry poškození zdraví lékařem orgánu úrazového pojištění jako podkladu pro přiznání dávky úrazového pojištění. Tím lze říci, že tato změna povede k větším rozdílům mezi stanovenými dávkami v závislosti na rozsahu a těžkosti poškození zdraví. Což v současné úpravě není vůbec zajištěno. Zde se jako základ pro výpočet náhrad bere průměrný výdělek, bez ohledu na velikost zranění. Proto novou úpravou se opouští systém založený na principu náhrady za ztrátu na výdělku. Z mého pohledu to je důležitá věc, protože jde především o zdraví, ne o to, kolik zaměstnanec bere, pokud se řeší pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Dávky, týkající se poškození zdraví – např. bolestné, jsou v obou úpravách shodné. Pokud jde o samotné odškodnění pracovních úrazů či nemocí z povolání, tak dle konkrétního příkladu uvedeného v předchozí kapitole lze říci, že nová úprava nebude tak výhodná u méně závažných případů jako je ve stávajícím systému (tj. pokud zaměstnanci vzniklo poškození zdraví nedosahující míry nejméně 10 %). Ve stávajícím systému zaměstnanec obdržel náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 28 006 Kč, ale dle nové úpravy by činil úrazový příplatek15 pouze 11 641 Kč. Výše dávky se zvýší o úrazové vyrovnání, které tvoří největší část odškodnění za pracovní úraz, a to o více než 47 000 Kč. Z toho vyplyne to, že pokud tedy míra poškození zdraví nedosahuje výše uvedených 10 %, tak zaměstnanec toto vyrovnání neobdrží, a lze říci, že výše odškodnění nebude tak vysoká jako je v dosavadním systému, kde se klade důraz na výdělek zaměstnance. Dávku typu úrazové vyrovnání lze ve stávajícím systému těžko hledat, protože zde neexistuje. V nové úpravě především záleží na míře poškození zdraví, jak již bylo řečeno. Podle toho se přizná úrazové vyrovnání (jednorázové) nebo úrazová renta. Z toho lze potvrdit výše zmiňovanou myšlenku, a to takovou, že nová úprava bude spravedlivější ohledně závažnosti zranění zaměstnance a nebude se ohlížet pouze na zaměstnancův výdělek. Významným novým prvkem úrazového pojištění, který bude motivovat zaměstnavatele ke zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je zavedení systému bonus – malus, jako ekonomických nástrojů (přirážka k pojistnému a sleva na pojistném) ovlivňujících výši placeného pojistného v závislosti na vývoji počtu a závažnosti pracovních úrazů a nemocí z povolání. Účelem nové úpravy je také sjednocení režimu úrazového pojištění s ostatními systémy sociálního pojištění, které umožní dosažení významných synergických efektů u nositele pojištění a zajistí jak vyšší účinnost systému zejména v oblasti výběru pojistného, tak i jeho nižší provozní náklady. To by mělo současně snížit

15

Lze srovnat s náhradou za ztrátu na výdělku.

33

administrativní zátěž na straně zaměstnavatelů a zjednodušit uplatňování nároků z úrazového pojištění na straně zaměstnance. Novým prvkem lze nazvat i rehabilitaci, která ve stávajícím systému chybí. Z ekonomických důvodů je třeba zejména zdůraznit výrazně nižší ekonomickou náročnost průběžně financovaného úrazového pojištění jako sociálního systému (oproti komerčnímu systému pojištění spojeného s tvorbou pojistných rezerv a výplatou dividend akcionářům), která je výhodná jak pro stát (nižší nároky na státní rozpočet), tak pro zaměstnavatele (perspektivně nižší pojistné), a tím i pro zaměstnance. Úrazové pojištění bude ČSSZ spravovat odděleně od ostatních druhů pojištění. Tím se sníží náklady na provoz, správu pojištění a v neposlední řadě také počet neplatičů pojistného. To umožní zavedení preventivních aktivit a převzetí výplaty starých závazků (rent) od roku 1993, kdy bylo zákonné úrazové pojištění zavedeno. Zaměstnavatelé, kteří budou zvyšovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, si také polepší. Vývoj počtu a závažnosti úrazů a nemocí z povolání by měly odrážet případné slevy či přirážky na pojistném. Pokud úrazová zátěž zaměstnavatele za předchozí kalendářní rok překročí trojnásobek průměrné úrazové zátěže, zvýší ČSSZ tomuto zaměstnavateli pojistné. Naopak jestliže úrazová zátěž zaměstnavatele nedosáhne poloviny průměrné úrazové zátěže, bude zaměstnavateli poskytnuta sleva z pojistného. Jinými slovy, zákon o úrazovém pojištění zohledňuje úsilí zaměstnavatele, jemuž se prostřednictvím vhodných preventivních opatření daří předcházet vzniku řady pracovních úrazů. Z toho vyplývá, že zaměstnavatelé stále budou v systému úrazového pojištění hrát určitou roli.

34

6 Závěr Pokud by Česká republika chtěla vyhovět Evropské unii, musela by úrazové pojištění demonopolizovat, tj. zpřístupnit ho všem pojišťovnám na trhu. Vznikla by soutěž mezi samotnými pojišťovnami o klienty, jako to je v případě jiných pojištění. To by dle mého názoru nebylo to nejlepší řešení, protože pojišťovny by se „praly“ o klienty a tím by na prvním místě nebylo samotné odškodnění poškozených, ale honba za klienty. Dalším problémem by ale bylo to, že by se nikdo nehlásil k závazkům vzniklým před zavedením povinného zákonného pojištění. A to z toho důvodu, že pojišťovny netvoří žádné technické rezervy a z vlastních zdrojů by to žádná nechtěla hradit. Převedení úrazového pojištění do „rukou“ České správy sociálního zabezpečení se jeví jako nejlepší řešení. Pojištění bude prováděno na místě, kde existují podobné dávky, jako budou z úrazového pojištění, čímž dojde ke snížení nákladů na správu. Také zaměstnavatelům se sníží práce s výpočty náhrad, výplatou, komunikací s pojišťovnou apod. Další podstatnou změnou je, že stávající systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je zaměřen hlavně na výdělek poškozeného zaměstnance. Výše náhrad odpovídá průměrnému výdělku zaměstnance a nebere se v potaz zaměstnancovo zranění. Nová úprava tento problém, který si myslím, že je důležitý, řeší a zaměřuje se v první řadě na závažnost zranění a podle toho by se měly vyplácet odpovídající dávky. Dle mého názoru je tato úprava spravedlivější než stávající systém. Změnou je i zrušení objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za vzniklé škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. U zaměstnance zůstane stav zachován, tj. zaměstnanec nemusí prokazovat zavinění zaměstnavateli. Případné spory se budou týkat jen toho, zda jde o úraz pracovní, příčinnou souvislost a posouzení míry poškození na zdraví zaměstnance. Pokud jde o vyplácené dávky, tak zřejmě na tom budou zaměstnanci o něco hůře než ve stávajícím systému. Zvlášť tehdy, když zranění nebude příliš závažné. Vzhledem k tomu, že zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců nabývá účinnosti 1. 1. 2013, tak jeho přesnou ekonomickou efektivnost bude možné posoudit až po nějaké době jeho uplatnění.

35

7 Literatura [1]

PETR BEZOUŠKA, GABRIELA IVANCO. Pracovní právo pro zaměstnavatele. Linde, 2010. ISBN 978-80-7201-795-8.

[2]

MIROSLAV BĚLINA A KOLEKTIV. Pracovní právo, 3. doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck v Praze, 2007. ISBN 978-80-7179-672-5.

[3]

JUDR. JOSEF HOCHMAN. Uplatňování pracovněprávních nároků a rozhodování soudů. Linde Praha a. s., 2001. ISBN 80-7201-306-8.

[4]

JAROSLAV JAKUBKA, LADISLAV JOUZA. Zákoník práce, 3. aktualizované a rozšířené vydání. Poradce, 2004. ISBN 80-86674-63-0.

[5]

JUDR. MARTIN MIKYSKA. Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání podle právního stavu k 15. 2. 2005, 3. aktualizované a rozšířené vydání. ANAG, 2005. ISBN 80-7263-273-6.

[6]

JAN PICHRT, KRISTINA KOLDINSKÁ, MARGERITA VYSOKAJOVÁ, MARTIN ŠTEFKO, PETR HŮRKA, VĚRA ŠTANGOVÁ. Pracovní právo v bodech s příklady. Wolters Kluwer (ASPI), 2008. ISBN 978-80-7357-352-2.

[7]

BOŘIVOJ ŠUBRT. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, 2. aktualizované a rozšířené vydání. ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-400-2.

[8]

PRÁVNÍ PŘEDPISY Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 1156 k zákonu č. 256/2006 Sb.

36

[9]

MPSV.CZ: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 5/2010 – 12/2010]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/.

[10]

Odbory-online.cz. Poradenství pro ochranu vašich práv [online]. [cit. září 2010]. Dostupné z: http://www.odbory-online.cz/pravni-poradna2/pravni-ochrana-zamestnance/nahrada-skody/odskodnovani-pracovnichurazu-a-nemoci-z-povolani/853-3/odpovednost-zamestnavatelezamestnavatele-za-skodu-pri-pracovnich-urazech-a-nemocech-z-povolani.

[11]

Internetový rádce pro Váš lepší přehled v osobních financích – VÝPLATA.cz [online]. [cit. září 2010] Dostupné z: http://www.vyplata.cz/.

[12]

Finance.cz – daně, banky, kalkulačky, spoření, kurzy měn [online]. [cit. říjen 2010] Dostupné z: http://www.finance.cz/.

[13]

Nový zákon o úrazovém pojištění – eprávo.cz [online]. [cit. říjen 2010] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/novy-zakon-o-urazovempojisteni-40629.html.

[14]

Pracovní úraz už nebude finanční tragédií – FinExpert.cz [online]. [cit. říjen 2010] Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/pracovni-uraz-uz-nebudefinancni-tragedii.

37

PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1: Potvrzení o ztrátě na výdělku Příloha č. 2: Hodnocení bolestného Příloha č. 3: Oznámení škodní události Příloha č. 4: Záznam o úrazu Příloha č. 5: Záznam pro OSSZ

38