Slavisches Seminar
Odkaz Jána Wáclawa Póla dneſſku Tilman Berger (z wěſtinice w Tubinkách) 3. čerwna 2011
Co zůstalo po Jánu Václavu Pólovi v českém národním povědomí? •
Josef II. se - snad jako vůbec první z Habsburků - po delší čas učil češtině a na docela slušné úrovni ji ovládl. Ovládl by ji ještě slušněji, kdy se věci neujal známý purista a jazykový brusič a "gramatykář" Jan Václav Pohl, který sám češtinu spíše lámal. To je vůbec zajímavá postavička. Ano, pan Pohl sepsal a vydal českou mluvnici, kterou zaplavil bezdůvodnými novotvary a purismy. Odvážná tvorba tohoto diletanta byla sice plná fantazie, avšak naprosto ignorovala jakákoli slovotvorná pravidla. Totéž platilo i o četných Pohlových souputnících. Jejich krkolomné novotvary měly jepičí život. Že bychom si připomněli hrst... alespoň hrstku těch jepic? Snad se příliš nezdržíme. A zdržíme-li se, pak snáze pochopíme, pročpak si Josef II. vypěstoval tak důkladnou nechuť k češtině. V dobovém českém slovníku se tenkrát nacházely i takovéto uměle zkonstruované poklady: Brokoun = dělová koule. Citedlnost = hmat. Citoň = nos. Doschovna = to je přece špitál, po našem nemocnice, zatímco hlubozník = ale ovšemže: basa. Chřípoprach = tabák! Jezlín = to je talíř. A krmovařík? Kuchař. Nosovočka = brýle přece. Příšera = dobrodružství. Pyskočistec je ubrousek, a abychom zůstali v kuchyni neboli v krmovarně, tak stehnožka je... no, copak? Stonožka ne, stehnožka. To je šunka, prosím. Od kosti. Zatímco zelenochrupka... Salát. A tahohubka = fafjka, arci. Věstinice je universita a vzkvostnice palác, zámřežna je kancelář a zbožorobna – továrna. Vodnosta, to je generál, zatímco skokotnosta – taneční mistr. Nejlepší na konec. Šoustnice. Nic nemravného v tom nehledejte, lze o ní vysílat i před 22. hodinou. Šoustnice je kulečník. – (Toulky českou minulostí, 563. schůzka: Matka a syn, kteří se měli rádi, ale nerozuměli se)
2 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Rozvrh přednášky I. II. III. IV. V.
Vývoj názorů o slovotvorbě Jána Václava Póla od Dobrovského dodnes Slovníky Jána Václava Póla Vnitřní diferenciace slovní zásoby Jána Václava Póla a) Časová diferenciace b) Vnitřní diferenciace slovníků Jak dokázat, že nějaké slovo bylo vynalezeno Pólem Tři typy pólovských slov a jejich osudy a) osud „vymyšlených“ slov b) vědecká terminologie
3 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Vývoj názorů o slovotvorbě Jána Václava Póla •
•
Josef Dobrovský hlavně kritizoval mluvnici (tj. zavedení nových pravidel a tvarů) a pravopis ve svých komentářích k novým slovům se soustřeďuje na to, že nová slova místo dávno zavedených nejsou nutná, občas komentuje také formální stránku – hvězdnatost, cestliti – slova na -ář Alois Lisický ve svých článcích z let 1916–20 hlavně komentuje slovotvorné prostředky a blízkost k němčině: – upozorňuje na nové „vymyšlené“ přípony a na nesprávné užívání jiných přípon – nová slova smolená úzkostlivě podle etymologie německé
4 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Vývoj názorů o slovotvorbě Jána Václava Póla II •
Trávníček v Lidových novinách (23. června 1940) pod názvem „Jan Václav Pohl. K bludným cestám českého jazykozpytu“ – Ale buďme spravedliví. I toto poblouzení několika jednotlivců přineslo částečný prospěch našemu jazyku. Převážná většina jejich nových slov s právem zmizela v propadlišti zapomenutí nebo posměchu, ale některá přijal jazyk na milost. Ujalo se měšťanosta, dnes však již zaniká, zůstalo Pohlovo obsah, přednosta, pisárna, předpohlovska knihárna (v tiskárně), vodárna, Pohlovo listovna, podomka jsme zachovali v podobě podomek, listovna, žije jako řídké slovo jeho oděvna a on asi vytvořil slovo vinárna. I tento Pohlův přínos do českého slovníka zasluhuje, abychom jej vděčně připomněli.
5 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Článek Josefa Walzela z let 1928/29 •
Josef Walzel (1882–?), profesor češtiny na německé obchodní akademii v Opavě • mnohem kladnější názor o Pólovi • klasifikace – ze starého jazyka (cvičírna, hladidlo, putovný, rychlík…) – lidová mluva a nářečí (cedník, moldánka, palanda, prachárna…) – z jiných slovanských jazyků (blahost, lepenka, rozvor, vinárna…) – novotvary (bezsrdý, číselník, důkazný, mluvírna…) – novotvary, které se už neužívají (cundrák, původka, zástavna, účas…)
6 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Analýza citovaných slov
počet
zdroj
hesla
1
Vusín
citedlnost
4
Ryvola
citoň, hlubozník, krmovarna, krmovařík, tahohubka, zelenochrupka
2
Pohl 1756
nosovočka, vodnosta
7
Pohl 1783
brokoun, doschovna, jezlín, skokotnosta, stehnožka, věstinice, zámřežna
7
neznámého původu
chřípoprach, příšera, pyskočistec, šoustnice, vzkvostnice
7 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Vnitřní diferenciace slovní zásoby Jána Václava Póla •
Časová diferenciace – celkem tři slovníků z průběhu 43 let – s velkou variací • Vnitřní diferenciace slovníků – zastoupení různých slovotvorných typů – stará slovní zásoba a dva typy novotvarů
8 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Časová diferenciace slovníků •
1756 Cžesko-Německý Slownář zhruba 1.750 slov • 1783 Slownik Řeči čeſké zhruba 6.000 slov • 1788/89 Rukopisný německo-český slovník zhruba 20.000 slov • další zdroje: jediný česky psaný text Póla, totiž Prawopisnost Řeči Čechské. Ředlňe založená, tež y dúkazmi obraňená k Vzitečné Potřebě cis. král. Vrozenjnské Wěstny Wjdenské, a weškerého obecli wydaná. 9 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Variace mezi slovníky Koch / kuchař – 1756: strogjč – 1783: wařič – rukop. wařjč • Natur / příroda – 1756: přirozenost – 1783: – – rukop. rozwa • Ziegel / cihla – 1756: dlažka, kúrka – 1783: pregz, dlažka – rukop. dlažka, kúrka, pregs ●
10 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Zastoupení různých slovotvorných typů •
velká převaha slovotvorby s pomocí přípon: – tradiční přípony, srov. 1756 Gjdelnjk, Taljř (Teller) – nové přípony, srov. 1783 Gezljn • jenom tradiční předpony, hlavně u sloves • jisté množství složených slov, ale jen v rámci takových typů, jaké jsou typické pro slovanské jazyky – 1756: Kněho-Schowna, Kněhárna ale *schowna – 1783: Kňehna, Kňehoschowna – 1783: Kraginowěstnik (Geographist) wěstnik (Wissenschafter) – Weghowka, Záchodoklýzýř • umělá slova: kýžiti, dro 11 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Stará slovní zásoba a dva typy novotvarů •
vysoké procento tradiční slovní zásoby, která je také doložena u Veleslavína, Vusína a Wiedemanna • v zásadě dva typy novotvarů – náhrada německých a latinských slov kuchař → wařič, cihla → dlažka (1756) pekař → pekatel (1783) generál → wůdce, wodnosta, president → přednosta – zavedení nových terminologií zčásti v rámci tradičního „nomenklátora“ zčásti v celých hnízdech (v rukopisném slovníku)
12 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Příklad „hnízdování“
rauben lupjm lupicjm il iti objrám
U olupjm oberu {r}al ráti V rauben plündern wydrawám {U}, wydrawecjm V. wykorjſtjm. rauben auf Der Straſſe zákerjm il iti U. Der raub loupež. <{korjſt}> f 4. Die beüte korjſt f 4. Der Rauber lupjč {3} zakeřnjk {lotr} m 2 Die raubereÿ lupjčſtwi lotrowſtwi Zakeřnjcſtwi n 5 Der rauberiſche lupjčſký lotrowſký zákeřnicſký á é ein Raub gelt lupežné Penize ein Raubneſt. lotrowſké lupičſké Hňezdo doupě n 5 Skregš Peleš f 4 ein Raubſchief lupjčlice lupična loď f 4 ein raubſchlos lupicſký hrad m 2 ein raub Vogel {drawý} lupičný Pták. m 2
13 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Jak dokázat, že nějaké slovo bylo vynalezeno Pólem •
srovnání se staršími slovníky – Vusín – asi nejdůležitější předloha Póla – Veleslavín – otázka, jestli Pól ho vůbec znal • srovnání s novějšími slovníky – zatím hlavně Jungmann – snad v budoucnosti i malé obrozenecké slovníky – Kott? • a samozřejmě Bára, jediný mi známý příklad slovníku, kde můžeme najít slova, která tam nevešla!
14 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Osud „vymyšlených“ slov •
kýžiti je zachováno až do 20. století, přes všechnu kritiku – Zpracovávají témata maturitních a závěrečných zkoušek a těší se , že na jaře dostanou kýzený papír , výuční list či maturitní vysvědčení , a budou ( konečně ! ) dospělí . (SYN) • dro sice zůstalo krátce, ale za to u poměrně dobrého
15 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
kýžiti
16 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Dro
17 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Která Pólova slova měla šance dostat se do dnešní slovní zásoby • •
novotvary termínů pro nové předměty s nezávadnými příponami
•
-na/-árna – šatna, vinárna, oděvna, učna • -nosta/-osta – měšťanosta, dvornosta, tejnosta
18 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Učna
19 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Oděvna
20 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Dvornosta
21 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Tajnosta
22 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Osudy vědecké terminologie •
zatím se nepodařilo najít nějaké přesvědčující doklady pro zachování vědeckých termínů, snad s výjimkou slova obsah
23 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen
Ďekugi Gim za Znamenawoſt
Prof. Dr. Tilman Berger Slavisches Seminar Wilhelmstraße 50 D–72074 Tübingen [email protected]
24 | Tilman Berger, Slavisches Seminar
© 2010 Universität Tübingen