oderní bec téma idborný časopis pro veřejnou správu financování municipálních projektů bude zemní plyn pro dopravu levnější?

idborný časopis pro veřejnou správu

oderní bec

11 LISTOPAD 2006 85 KČ/123 SK

I

téma 1211

obnovitelné ř=o gS zdroje energie síčník vydavatelství Economia

bude zemní plyn pro dopravu levnější?

financování municipálních projektů ModerniObec.cz

„Špičkovéjtechnologie ilM jsme spojili s tradičními materiály. Postavit pasivní dům je výzva^ro profesionály/7^ 4 Pavel Murárik, stavbyvedoucí seminárního centra Hostětín, Skanska CZ, Divize Technologie

Obec Hostětín zná kromě milovníků půvabné krajiny Bílých Karpat málokdo. Přesto se pyšní několika unikáty: vyrábí oblíbený biomošt, k vytápění používá biomasu, vodu ohřívá solárními kolektory a je zřejmě nejekologičtěji spravovanou obcí v České republice. Záměr ZO ČSOP Veronica vybudovat v obci Seminární centrum podle standardů tzv. pasivního domu, tedy s extrémně nízkou energetickou náročností, přijala společnost Skanska CZ jako výzvu. Díky spolupráci investora, vedení obce a společnosti Skanska CZ se tak podařilo dokončit jedinečnou veřejnou stavbu, která bude nepochybně vzorem pro ostatní.

SKANSKA www.skanska.cz 5

Thinking Ahead

Jak dál ve zklidňování dopravy ve městech

KOMPOSTOVÁNÍ VÁS BUDE BAVIT

a obcích? Sekce dopravního plánování Centra dopravního výzkumu v Brně

Názorový vývoj v ČR většinou s od­ stupem několika desetiletí kopíruje vývoj ve vyspělých státech EU, lze pro­ to brzy očekávat rychlý růst zájmu 0 plošné zklidňo­ vání dopravy 1 u nás.

listopad 2006

ematika zklidňování dopravy a humanizace pro­ storu komunikací v obcích a městech se pomalu zabydluje i v ČR. Rovněž nedávno novelizovaná norma ČSN 73 6110 mnohem více reflektuje zklidňo­ vání jako průvodní princip navrhování komunikací a existují i doprovodné příručky Ministerstva dopravy. Přes zřetelný pokrok však zklidňování dopravy stále zůstává v roli bodových, v lepším případě úsekových opatření (tu a tam okružní křižovatka, zpomalovací práh, ochranný ostrůvek, část průtahu apod.). To po­ tvrzuje i skladba projektů přihlašovaných do soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích, kdy i letoš­ ní ročník vypovídá o tom, v jaké historické etapě se ČR nachází. Vývoj v zahraničí však již dospěl do vyššího stadia. Za těžiště zklidňování dopravy se považuje tzv. plošné zklidňování, zahrnující celé území sídelního útvaru, které je vyjádřeno přísnou diferenciací komunikací a dopravního režimu. Pouze na sběrných komunika­ cích je dovolena rychlost 50 km/hod. Všechny ostatní (s převládajícím bydlením) se provozují formou zón Tempo 30, v menší míře i obytných zón. Proč je tak veliká obliba a popularita zón Tempo 30 v Nizozemsku, SRN, Rakousku, Švédsku a dalších stá­ tech v sídelních útvarech všech velikostí? Proč napří­ klad Německo tvorbu těchto zón dokonce zakotvilo v zákoně o silničním provozu? Proč jde o dominantní formu zklidňování dopravy již dvě desítky let? Není to náhoda, nýbrž výsledek racionálních úvah i zkuše­ ností. Z rychlosti 30 km/hod. lze v kritické situaci (na­ příklad před náhle vběhnoucím dítětem) automobil zastavit na vzdálenost, na kterou při rychlosti 50 km/hod. řidič nestihne ani začít brzdit! To je hlavní bezpečnostní šlágr nižší rychlosti. Obyvatelé tuto for­ mu organizace provozu vítají; v obytných čtvrtích jsou to »naše« ulice, v rámci sousedských vztahů jde o bezpečnost »našich« dětí. Není zde významná tran­ zitní doprava a provoz není tak anonymní. Zóny Tempo 30 jsou v ČR opatření spíše výjimečné. Například v Brně je plošně zklidněná čtvrť Židenice. Názorový vývoj v ČR většinou s odstupem několika desetiletí kopíruje vývoj ve vyspělých státech EU, lze proto brzy očekávat rychlý růst zájmu o plošné zklid­ ňování i u nás. Mnozí zastupitelé problém chápou již dnes, ale nedokážou ho jasně pojmenovat a řešit. Je to dluh jak dopravní politiky, tak výzkumu. Prvním krokem k zlepšení informovanosti zástup­ ců samosprávy je leták, který zpracovalo Centrum do­ pravního výzkumu. Obsahuje nejen základní popis plošného zklidňování, ale srovnává i vlastnosti a pou­ žitelnost dvou nejrozšířenějších forem - zón Tempo 30 a obytných zón. Do dvou let by měla vyjít odborná příručka, která doplní stávající ediční řadu a odborně pokryje všechny funkční stupně místních komunika­ cí. Nově zvolení starostové a zastupitelé by tak měli mít dostupné informace k rozvoji plošného zklidňo­ vání dopravy ve svých obcích pro zlepšení hodnoty veřejného prostoru i kvality bydlení. ■

T

SEKO EcoLine Division •

kompletní strojní vybavení pro všechny typy kompostáren

•

nejširší nabídka překopávačů na trhu

•

pomaluběžné drtiče-mísiče tažené, samochodné a jako svozové nástavby pro nákladní automobily

•

výkonné kontinuální drtiče-mísiče

•

precizní bubnová síta s unikátním systémem výměny bubnu

Přesvědčte se sami! www.FAGUSPRAHA.cz

...konečně v Česku. FAGUS spol. s r.o. výhradní dovozce Lohenická 607 190 17 Praha 9 Tel: 283 092 307 [email protected] www.FAGUSPRAHA.cz mode oderní obec

MO-0002B4/B

Ing. PAVEL SKLÁDANÝ

Stroje pro všechny malé, střední i velké kompostárny

OBSAH ■ TITULNÍ STRANA

Centrální požární stanice HZS Plzeňského kraje (Foto: Archív)

Příklad úspěšného projektu___________________________________ 29 Integrované plány rozvoje měst

_______________________________ 30

■ NÁZOR___________________________________________________ 1

Chomutov využil nabídku mezi prvními (PhDr. Prokop Konopa)_____30

■ SPEKTRUM_____________________________________ ■________4

■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

■ KAUZA

Co pomáhá otevírat úřady (Jaroslav Winter)_____________________32

Bludný kruh ekologické dopravy může být ještě (o)bludnější (Ivan Ryšavý) ________________________________________________ 6

Veřejná správa a internet 6/ (Bc. VáclavKoudele)_________________ 32

■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Digitalizace písemností: Budoucnost nejen pro státní sociální podporu (Jaroslav Winter)____________________________________________ 33

Kořenová čistírna zajistila obci návrat obyvatel (Libuše Miarková)___ 8 RET láhev je možné složit jako harmoniku_______________________ 9 ■ MANAGEMENT

Plzeň už elektronickou kartu nabízí, jiná města o ní uvažuji (Alena Adámková)___________________________________________34 ■ LEGISLATIVA

Změna? Dotáhne-li se zdárně do konce, svědčí o kvalitním šéfovi (Mgr. Alena Jáchimová)_______________________________________10

Jak uzavírat obchodněprávní smlouvy (Doc. JUDr. Karel Marek, CSc.) _37

■ TÉMA: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Pozitiva a negativa provozování hazardních her v obcích 1/ (Ing. Pavel Němec)___________________________________________38

I obcím kynou »staronové« dotace (Ivan Ryšavý)__________________ 11 Slunce šetří municipalitám peníze (Ing. Karel Murtinger)___________ 12 Investice do kolektorů už vydělává (Ivan Ryšavý)__________________ 13 ESO v rukávu, které se může brzy velmi hodit (nejen) Kovářské (Ivan Ryšavý)_________________________________________________ 14

Nový zákon o střetu zájmů se týká nejen starostů (Mgr. David Marek)___________________________________________40 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)_______________________________ 41 Regulace veřejné podpory a »zákon o transparentnosti# (JUDr. Ludvík Ševčík, ml.)______________________________________ 42

Větrné elektrárny: Osvěta se vyplatí (Ivan Ryšavý__________________ 15 Do popředí se dostávají ekologické projekty_____________________ 16

Na startu nového volebního období zastupitelstva obce (JUDr. Miroslav Býma, Ph.D., Mgr. Pavla Samková)________________ 43

■ EKONOMIKA

Činnost regionálních dislokačních komisí (Ing. Kateřina Eyerová)___ 46

Interní audit není »kudlou v zádech« (Ivan Ryšavý)_______________ 18 ■ PRÁVNÍ PORADNA_________________________________47 ■ SPRÁVA A ROZVOJ

Radniční periodika: S nešvary paragrafy nepočítají (JUDr. Ing. Helena Svatošová)__________________________________________________ 20 Jde o informační totalitu? (Ing. Mgr. Oldřich Kužílek)______________21

■ SERVIS

_________________________________________________48

■ PŘÍLOHA: FINANCOVÁNÍ MUNICIPÁLNÍCH PROJEKTŮ

Obce hospodaří i přes vyšší dluhy lépe (Ing. Pavel Finger, MBA)_______ I

Tachov už není městem na konci světa (PhDr. Jiřina Ondráčková)___ 22 Dobré dopravní značení není samozřejmostí (Ivan Ryšavý)_________ 24 Když účelnost lahodí také oku... (Ivan Ryšavý)___________________ 26

Finanční a ekonomické aspekty rozhodování o investicích (Jan Jakus) JV Potenciál samospráv a role bank v příštích sedmi letech (Ing. Petr Zahradník)__________________________________________ V

Tramvajové zastávky přestaly být smrtelnou pastí na pěší (Ivan Ryšavý) 21 Jak bezpečně zhodnotit volné finanční prostředky (Jana Chuchvalcová) _VI ■ EVROPSKÁ UNIE

Jaká úskalí mohou ohrozit úspěšnost projektu (PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal)________________________ 28

Splátkový prodej pro komunální sféru (Friedrich Trummeniger)_____Vlil Nová rizika vyžadují kvalitní makléřské služby (Tomáš Glůckselig)___ Vlil

Uzávěrka tohoto čísla: 10.10. 2006 MODERNÍ OBEC - Měsíčník vydavatelství Economia

____

Ročník XII, číslo 11 • Vychází 1.11. 2006 • Cena výtisku ve volném prodeji 85 Kč • Roční předplatné 1020 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected] http://moclerniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Sloupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, [email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Libor Hofman (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MC Praha 13; PaedDr. Václav Hartman místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO CR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina: Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., ICO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7' Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701. fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25. 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110 fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKLAs r. o. • Internetový Online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK CR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz mvw.economia.cz. • © 2006 ECONOMIA a. s.

2

moderní obec

listopad 2006

Nevyčerpatelný pramen vašich financí Jako starostka či starosta nejlépe víte, co vaše město nebo obec potřebují. ČSOB Municipální program vám pomůže při realizaci vašich plánů. Poskytuje obcím komplexní řešení od vedení účtů až po financování projektů. Poradí, jak efektivně zhodnotit volné prostředky nebo jak využít zdrojů z podpůrných programů vlády České republiky a Evropské unie. Pro více informací navštivte www.csob.cz nebo nejbližší pobočku ČSOB.

ČSOB 10 808

Municipální program

Evropská unie v kostce První den dění v prezentačním centru sledovali nejen přítomní v sále, ale i další zájemci z krajů, měst a obcí po celé ČR prostřednictvím internetového serveru i-vysočina.cz. Jeho vysílání zajistila společnost pH media.

> PRAHA Žáci druhého stupně 44 vy­ braných pražských základních škol ob­ drželi letos v září interaktivní pomůcku - EU v kostce. Skládá se z obalu - kostky a karet, které si školák do kostky ukládá. Úvodní karta obsahuje informace a kontakty na integrovaný informační systém Úřadu vlády ČR o Evropské unii. Patnáct informačních karet seznamuje s historií, strukturou, symboly EU, 148 karet je věnováno zeměpisu, přírodopi­ su, hospodářství, historii, kultuře, umě­ ní a dalším zajímavostem 25 členských zemí včetně čekatelských. Pracovních karet je 120, každá obsahuje pět otázek. Na žákovi je, aby ze tří možných odpo­ vědí označil tu správnou. EU kostka ob­ sahuje ještě jednu kartu pro zpětnou vazbu. Lze na ní vyjádřit připomínky a názory na tuto užitečnou pomůcku. Učitelé mají k dispozici manuál ve for­ mě metodického listu, tj. pokyny a do­ poručení, jak s ní pracovat na modelo­ vých hodinách výuky o EU. Zároveň jsou v něm uvedeny správné odpovědi na jednotlivé otázky. Pomůcku EU v kostce vytvořila agen­ tura ESCAPE (PhDr. Kateřina Hlavatá a Mgr. Eva Krumpholcová) za podpory odboru pro informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR v rámci Grantového řízení 2006. les/

Projekty hodné následování Součástí mezinárodního veletrhu INVEX a DIGITEX 2006 byly Dny krajů, měst a obcí (DKMO) s podtitulem Občan - internet úřad. Od 9. do 11. října se v prezentačním a školicím centru pavilónu G1 zaregistrovalo na 1200 zástupců krajských, městských a obecních úřadů a také firem nabízejících municipalitám informační a komunikační technologie a související služby. První den se diskutovalo zejména o mož­ nostech financování informačních a komu­ nikačních technologií (ICT) z finančních zdrojů EU v nastávajícím programovacím období 2007 až 2013. Jednu z možností nabí­ zí Integrovaný operační program, který zahr­ nuje mj. i prioritu Modernizace veřejné sprá­ vy včetně zavádění ICT a internetizace. Ná­ městek ministra pro místní rozvoj. Ivo Hla­ váč mj. uvedl, že ministerstvo nyní usiluje o výrazné zjednodušení administrace před­ kládaných žádostí. »Připomínky ze všech za­ interesovaných ministerstev bychom měli mít k dispozici do měsíce, pak připravíme tzv. poučení z krizového vývoje,« konstatoval náměstek. Navzdory stávajícím administrativním prů­ tahům mnoho měst a obcí se svými projekty

uspělo i v programovacím období 2004 až 2006. Vybraných dvanáct úspěšných řešení, jejichž přehled jsme publikovali v Moderní obci č. 10/2006, se zúčastnilo Ceny odborné veřejnosti INVEX - DKMO a přehlídky pro­ jektů ICT. Pozvánku BW a našeho časopisu k prezentaci projektů přijala statutární měs­ ta Plzeň, Ostrava, dále město Šlapanice a Karlovarský kraj. Velký zájem vzbudil kom­ plexní informační systém města Zábřehu, který představil vedoucí odboru informatiky Městského úřadu Zábřeh Ing. Karel Macek. Náklady na jeho uskutečnění plně hradí město. {Některéz přihlášených projektů před­ stavíme v dalších číslech Moderní obce - pozn. redakce.) Zástupcům městských a krajských úřadů, kteří se zúčastnili brněnské přehlídky', osob­ ně blahopřál Milan Prypoň, generální ředitel společnosti Hewlett-Packard Česká republi­ ka. Navíc od společnosti PVT dostali výherní poukázku, která je opravňuje k bezplatnému využívání služby ePodatelna po dobu šesti měsíců. Další ceny věnovaly společnosti Software602, Hewlett Packard, ČD-Telematika, SAP a Gordic. lstí

Znovuobnovená zámecká lodžie

< 1 1 g 5

S Cílem interaktivní pomůcky EU v kostce je zábavnou formou hry přiblížit dětem téma EU a pomoci jim uvědomit si, že jejich země je součástí tohoto společenství.

> VYŠKOV V říjnu zde skončila rekonstruk­ ce zámecké lodžie ze 17. století, kterou ne­ chal postavit biskup Karel z LichtenštejnaKastelkornu podle projektu architekta Giovanniho Pietra Tencally. Obnovu vzácné pa­ mátky, která se uskutečnila v letech 2005 až 2006, spolufinancovala EU v rámci Společ­ ného regionálního operačního programu (z celkových nákladů ve výši 6 mil. Kč uhra­ dila 4 mil. Kč). Zahrnovala nové fasády, opra­ vu arkád, vnitřních zdí, terasy, portálů, ostění oken, pískovcové dlažby i restaurátorské práce na biskupském erbu. Lodžie získala ta­ ké nové schodiště na terasu, z níž si mohou lidé po desetiletích opět prohlédnout areál vyškovského zámku. Na průběh oprav dohlí­ žel Národní památkový ústav. Nyní bude sloužit jako vyhlídková terasa a prostor pro konání kulturních a společenských akcí. Během letošního listopadu skončí také rekonstrukce raně barokní zámecké zahrady, která získá nový mobiliář i zeleň, uprostřed bude vybudována nová fontána a opraveny budou i všechny vnitřní cesty. /sk/

Lodžie spolu se zámeckou zahradou budou od letošního listopadu plně zpřístupněny veřejnosti.

vismÓ IN

Nej rozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek mést a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255

moderní obec

listopad 2006

V Hulíně založili školní arboretum > HULÍN Školní pozemek v Hulíně patří mě­ stu. To byl také důvod, proč se na odboru ži­ votního prostředí tamního městského úřadu rozhodli s ním něco udělat. S vedením zá­ kladní školy se shodli na tom, že bude nej­ lepší založit na tomto pozemku arboretum, které bude pro děti v budoucnu výbornou názornou pomůckou. Poznávat stromy, o které samy pečují, bude mnohem lákavěj­ ší, než by se mohlo zdát. »Velký podíl na uskutečnění této myšlenky má Ing. Helena Chutná, obyvatelka našeho města, která pracuje na Rostlinolékařské správě v Kroměříži,« uvedla vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Hulí­ ně Ing. Miroslava Dvořáková. "Prozatím jsme na školním pozemku vysadili jen pár desítek borovic, smrků, jedlí a několik kusů barevně zajímavých šeříků, převislých bříz, štědřenců a dalších. Také živý plot by měl celkově zpří­ jemnit prostředí, které je určené pro pěstitel­ ské práce. Uprostřed arboreta stojí dokonce

budova s učebnou,# dodává Ing. Miroslava Dvořáková. Školní pozemek je v těsném sousedství městského parku, na nějž je už hotova pro­ jektová studie. Je sice ještě »hudbou« bu­ doucnosti, ale jakákoliv snaha o obnovu par­ ku už má jistý řád. Stejně tak je to se školním pozemkem, na jehož ploše jsou ještě patrné zbytky bývalých skleníků. Pokud se dobrá vůle z městského úřadu nevytratí a najde odezvu i mezi pedagogy a žáky, v areálu školy vznikne další klidná zó­ na plná zeleně. »Těch několik čtverečních metrů půdy, které jsme společně se zdejší firmou pečující o zeleň i žáky školy osázeli, je jen prvním kro­ kem. Již letos na podzim by zde měly zapus­ tit kořeny první ovocné stromy - odolnější odrůdy meruněk a broskví, hrušně, ryngle a samozřejmě i rybíz a maliny,# uzavřela Ing. Miroslava Dvořáková, vedoucí odboru životního prostředí. /aš/

Pokud se dobrá vůle z radnice nevytratí a najde odezvu i mezi pedagogy a žáky, v areálu školy vznikne další klidná zóna plná zeleně.

Cestáři se připravují na zimu Osm sypačů zakoupila letos Správa silnic Moravskoslezského kraje pro svá střediska, která se starají o sjízdnost 3150 km silnic na severní Moravě. »Vozy postupně vybavujeme satelitním naváděcím systémem, pomocí kterého sledujeme projetou trasu, spotřebu posypových i pohonných hmot,# zdůrazňuje Mgr. Milan Novák, technicko-hospodářský náměstek Správy silnic Moravskoslezského kraje. »Pro cestmistrovství Bílá v Beskydech jsme letos pořídili sněhovou frézu a také ledořez. Vozový park obnovujeme každým ro­ kem, jeho průměrný věk se nyní pohybuje kolem desíti let. Letos jsme do nákupu nové techniky zimní údržby investovali celkem 35 mil. Kč,« upřesňuje náměstek. "Poslední zima byla náročná zejména pro­ to, že sníh se držel na cestách od listopadu až

listopad 2006

do března,# vzpomíná Michal Bek, vedoucí cestmistrovství vítkovské pobočky Správy sil­ nic Moravskoslezského kraje. »Při údržbě 175 km silnic jsme spotřebovali 2500 inertního materiálu a 400 tun soli. Naším největším ne­ přítelem je vítr. Když pořádně zafouká, roz­ jíždíme kolotoč znovu,# dodává Michal Bek. Loňská zima ukázala nejslabší místa i při očistě místních komunikací. »S nákupem techniky nepočítáme, od roku 2005 máme nový, výkonnější traktor. Proto jsme sestavili plán priorit a četnosti úklidu i případného od­ vozu sněhu,# uvedl Ing. Pavel Šmolka, staros­ ta Vítkova. Loni bylo v městečku tolik sněhu, že ho museli vyvážet. To se projevilo v rozpo­ čtu, na údržbu komunikací zde vynaložili za zimní sezónu 2005/2006 celkem 2,2 mil. Kč, tj. o 1,2 mil. Kč více než v minulosti. /Im/

Tereza Mandáková, která si zahrála nevěstu, prozradila, že se těší na opravdickou svatbu. Ženich Kristián Perko byl v hodnocení svých zážitků střízlivější. "Nevěsta byla docela pěkná, ale jestli se ožením, to nevím. Ale asi jo.«

Svatba nanečisto > KROMĚŘÍŽ Neobvyklou svatbu zaži­ la 12. října obřadní síň kroměřížské rad­ nice. Přestože zahrnovala všechny for­ mální i neformální náležitosti, nepo­ strádala květiny, snubní prstýnky, ro­ dinné příslušníky či oddávajícího, od běžných svatebních obřadů, kterých se zde ročně koná několik stovek, se dost lišila. Snoubenci i ostatní svatebčané totiž navštěvují teprve třetí třídu Zá­ kladní školy Slovan a není jim víc než de­ vět let. Svatba nanečisto byla součástí školní výuky a děti se na ni připravovaly tak svědomitě, jako kdyby byla skutečná. Přinesly si nejen slavnostní obleky, šaty včetně těch svatebních, závoje, květiny, ale také košík s růžovými listy, kterými zasypali ženicha a nevěstu. Podle matri­ kářky Jarmily Resutíkové obřad je vyvr­ cholením exkurzí, které školáci každý rok na kroměřížské radnici absolvují. »Chodí k nám pravidelně každý rok. Ve třetí třídě se učí o svém městě a my si s nimi povídáme o základních vě­ cech, které se týkají struktury a chodit úřadu. Dozví se například to, k čemu slouží podatelna, matrika, čím se zabý­ vají jednotlivé odbory a také krátce představíme vedení města,# uvedla Jar­ mila Resutíková. /sk/

Poslední zima byla na údržbu komunikací náročná, sníh se na nich držel od listopadu až do března.

moderní obec

5

KAUZA

Bludný kruh ekologické dopravy muže být jeste (o)bludnejsi O V

|

*

í

■

VT g vr

/

\ |

|

I

xz ■ xz ^

tos na jaře jich Český plynárenský svaz na našem území evidoval pouze 11 veřejných a 7 soukromých, sloužících výlučně doprav­ ním firmám) je ovšem dalším limitujícím faktorem většího zájmu o automobily s CNG pohonem. Začarovaný kruh se tak uzavírá... Z takového vývoje u nás by patrně neměla radost ani EU, která chystá směrnici, podle níž 25 % vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla v daném roce zakoupena nebo pronajata veřejnými orgány a provozo­ vateli poskytujícími přepravní služby na zá­ kladě koncese, budou muset být tzv. čistá vo­ zidla. Ta samozřejmě mohou mít i jiný ekolo­ gicky přijatelnější pohon než pouze motor)' spalující zemní plyn. »Ovšem v porovnání s ostatními alternativními pohony jsou vo­ zidla s CNG pohonem vývojově na dostateč­ né úrovni - a jsou tedy okamžitě uplatnitel­ ná,« vysvětluje Ing. Josef Kastl.

I pro města a obce je důležitý další osud vládního návrhu novely zákona o spotřebních daních. Bude-li totiž v souladu s návrhem zachována spotřební daň u zemního plynu pro dopravu v sou­ časné výši, patrně se tak leckde přibrzdí plány na ekologicky čistější městskou hromadnou a příměstskou veřejnou dopravu. těchto dnech by se v Poslanecké sně­ lové sazby na sazbu současnou), zatímco movně měl projednávat návrh novely u benzínu o 1 Kč/litr, u motorové nafty zákona o spotřebních daních. Návrh, o 1,80 Kč/litr a u LPG o 1,083 Kč/kg. který připravilo Ministerstvo financí ještěV ČR jezdí zhruba pět set vozidel s poho­ pod vedením Bohuslava Sobotky a letos nem na stlačený zemní plyn, ačkoliv ve svě­ v srpnu do dolní parlamentní komory ode­ tě jsou jich v provozu už milióny. Přibližně slal kabinet Jiřího Paroubka, počítá se zacho­ třetinu těchto vozidel u nás tvoří autobusy ve váním spotřební daně u zemního plynu pou­ veřejné a městské hromadné dopravě. Pokud žívaného pro pohon automobilů na úrovni by sazba spotřební daně na CNG zůstala na 3355 Kč za tunu (2,35 Kč/m3). současné úrovni, byl by to negativní signál pro mnohé dopravce, kteří se rozhodují pro BUDEME OPĚT PAPEŽŠTĚJŠÍ? tento ekologičtější způsob pohonu. Přitom Evropská unie umožňuje zemní plyn pro pohon motorových vozidel buď částeč­ CHCE TO PŘESNÁ PRAVIDLA ně, nebo zcela osvobodit od zdanění (Směr­ Pomalejší prosazování zemního plynu v do­ nice 2003/96/EC). Také usnesení vlády ČR pravě by ovšem způsobilo, že investoři by č. 563 ze dne 11. 5. 2005, jímž byl schválen ztratili ekonomické stimuly budovat síť plni­ program podpory zemního plynu jako alter­ cích stanic CNG na celém území. Generální nativního paliva v dopravě, předpokládá, že sekretář České plynárenské unie (ČPU) Ing. do roku 2020 by měla být stabilizována výše Josef Kastl odkazuje na studii, kterou si ČPU spotřební daně na stlačený zemní plyn (CNG nechala zpracovat a podle níž investice na vý­ - Compressed Natural Gas) a zkapalněný stavbu plnicích stanic vycházejí jako nená­ ropný plyn (LPG - Liquified Petroleum Gas) vratné, a to i při stoprocentním využívání je­ pro dopravu na úrovni minimální spotřební jich kapacity. Teprve zavedení nulové sazby daně stanovené směrnicemi EU. Plynaři však spotřební daně by umožnilo návratnost in­ zatím pociťují jako velkou nespravedlnost vestic během asi 30 let. »Nejde tedy o nijak zá­ fakt, že v roce 2004, kdy byla u nás zavedena vratnou rentabilitu. Nicméně je zřejmé, že vý­ spotřební daň na zemní plyn v dopravě še spotřební daně je spolu s jasně danými (a zvýšila se sazba této daně na další pohon­ a dlouhodobými pravidly klíčová pro rozho­ né hmoty), konkurenceschopnost zemního dování uživatelů a návazně i potenciálních in­ plynu se snížila. U CNG totiž byla spotřební vestorů,« tvrdí generální sekretář ČPU. daň zvýšena o 2,35 Kč/m3 (z do té doby nu­ Mizivé množství plnicích stanic CNG (le­

V

VÝSTAVBA POKRAČUJE, ALE...

Generální sekretář ČPU poukázal na dobro­ volnou dohodu, která byla letos 16. března uzavřena mezi státem (zastupovaným Mi­ nisterstvem průmyslu a obchodu) a společ­ ností RWE Trasngas, a. s., a všemi regionální­ mi distribučními plynárenskými společnost­ mi. Podle ní každý distributor do jednoho ro­ ku zajistí základní pokrytí území vymezené­ ho svou licencí minimálně jednou veřejnos­ ti přístupnou plnicí stanicí CNG. Nad rámec tohoto závazku pak distributoři zabezpečí výstavbu dalších stanic všude tam, kde územní samosprávný celek rozhodne o pře­ vodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní místní technické podmínky. Podmínkou pro výstavbu stanice je mini­ mální počet 4 autobusů nebo vozidel s ob­ dobnou spotřebou CNG, tj. zhruba 100 tisíc m3 v prvním roce. »Podle našich informací výstavba plnicích stanic CNG již rozestavěných distribučními společnostmi probíhá podle plánu,« konsta­ tuje Ing. Josef Kastl. »Tyto investice jsou totiž realizovány jako marketingová podpora celé­ ho záměru ve smyslu dobrovolné dohody, a nejsou tedy přímo podmíněny investiční návratností. Ale co se týká přípravy nových stanic, je cítit značná nejistota spojená s oče­ káváním, jak stát přistoupí k realizaci prak™ tické podpory svých deklarovaných cílů.« | NÁZOR DISTRIBUTORŮ

5 2 § g o s Společnost FTL má i 25 autobusů s pohonem na stlačený zemní plyn. Většina z nich pomáhá zajišťovat městskou hromadnou dopravu v Prostějově.

6

moderní obec

Mgr. Michaela Benešová, vedoucí kanceláře společnosti Západočeská plynárenská, a. s., má podobný názor: »Naše společnost už vlastní jednu plnicí stanici na CNG, a to v Plzni (aktuální cena CNG je tam 20,48 Kč/kg), a další staví v Karlových Varech. Tuto investici návrh novely zákona o spo­ třebních daních neohrozí. Pokud však nebu­ de dosaženo nulové či alespoň symbolické

listopad 2006

KAUZA

spotřební daně u CNG, mohlo by to zabrzdit naše další záměry na rozvoj sítě těchto stanic v Plzeňském a Karlovarském kraji.« Stejného názoru je Mgr. Simona Hladíko­ vá, tisková mluvčí Středočeské plynáren­ ské, a. s. »Naše firma buduje svoji první pl­ nicí stanici CNG v Mladé Boleslavi,« uvedla. »Toto město jsme vybrali jako strategické místo, kde jsou ve velkém provozovány městské a příměstské autobusové linky a kte­ ré je navíc poblíž mezinárodního tahu E65 mezi Prahou a Libercem. I proto její stavbu novela zákona neohrozí. Ale bude-li návrh novely schválen v současném znění, pak mů­ že naše další plány rozvoje plnicích stanic CNG ve středočeském regionu zbrzdit.« Karel Rathai, referent řízení portfolia pro­ duktů společnosti Severomoravská plyná­ renská, a. s., připomněl, že na rozdíl od běž­ né plnicí stanice na LPG, u níž se pořizovací investice pohybuje v řádu miliónů korun, vy­ budování větší plnicí stanice na CNG pro obsluhu autobusové dopravyje finančně ná­ ročnější a vyžaduje desítky miliónů. Severo­ moravská plynárenská ve smyslu zmíněné dobrovolné dohody nyní na svých pozem­ cích v centru Ostravy dokončuje výstavbu rychloplnicí stanice CNG (předpokládaná cena plynu tam bude 22 Kč/kg). Stanice je stavebnicového kontejnerového provedení a veškeré přívody energií má dimenzovány tak, aby její výkon bylo možné zvýšit až o 100 procent při případných budoucích vyšších odběrech. Další možné podobné projekty Severomo­ ravské plynárensk jsou podle Karla Rathaie zatím ve stadiu prvotních jednání, a proto je předčasné hovořit o tom, jak by firma jedna­ la, pokud by spotřební daň na CNG zůstala zachována. Karel Rathai dodává: »Při snížení spotřební daně u benzínů a motorové nafty a při nezměněné výši spotřební daně pro zemní plyn v dopravě se zmenší cenový roz­ díl mezi těmito palivy. Tím dojde k tomu, že investice do CNG budou ztrátové. Žádná fir­ ma se nebude ohlížet na ekologii a nebude nakupovat dopravní prostředky na tento po­ hon. CNG autobusy jsou podstatně dražší než na klasický naftový pohon. Provozovat autobusovou dopravu s tímto pohonem ne­ bude výhodné. Dotace od státu, Transgasu a distribučních společností na nákupy ply­ nových autobusů situaci nezachrání.#

Co se týká přípravy no­ vých stanic, je cítit značná nervozita a ne­ jistota spojená s očeká­ váním, jak stát přistou­ pí k realizaci praktické podpory svých deklaro­ vaných cílů. tegií Evropské unie o výrazné podpoře alter­ nativních paliv. »A především neodpovídá koncepci zadávání veřejných zakázek ve ve­ řejné dopravě osob s povinným procentem vozidel s alternativními pohony,# říká. »Navíc je to zcela nezodpovědný krok ze strany vlády ve vztahu k dobrovolné dohodě z le­ tošního března o budování sítě nových plni­ cích stanic a podpoře obnovy vozového par­ ku vozidly na pohon CNG v městské a pří­ městské veřejné autobusové dopravě.# POHLEDY Z CENTRA

Kateřina Koubová z oddělení pro styky s ve­ řejností Ministerstva průmyslu a obchodu tvrdí, že usnesení vlády č. 563 z 11. 5. 2005 neurčovalo výši spotřební daně pro zemní plyn v dopravě, nýbrž pouze její stabilizaci. Proto v případě vládního návrhu novely zá­ kona podle ní »nejde tedy zřejmě o porušení tohoto usnesení#. Kateřina Koubová nicmé­ ně připomíná, že Ministerstvo průmyslu a obchodu jednalo s Ministerstvem financí o možnosti nulové nebo co nejnižší daně pro plyn používaný v dopravě. »Nulová daň však byla resortem financí odmítnuta,# potvrdila. PhDr. Viktor Meca, Ph.D., z tiskového od­ dělení Ministerstva dopravy (MD) konstatu­ je, že nyní je cena odpovídajícího množství CNG vzhledem k litru benzínu zhruba o po­ lovinu nižší. »To je dostatečný impuls k to­ mu, aby spotřebitel zvážil, na jaké palivo bu­ de jezdit. Samozřejmě je tato problematika širší a bude záležet i na dostupnosti vozidel

a plnicích stanic na CNG. Pokud by byl plyn zatížen nižší spotřební daní, stal by se vzhle­ dem ke své ceně určitě atraktivnějším pali­ vem. Zavedením standardu Euro V se však emisní zatížení životního prostředí spalová­ ním obvyklých fosilních paliv a CNG řádově vyrovnává,# upozornil PhDr. Meca. Přesto ministerstvo považuje CNG kvůli jeho ceno­ vým i emisním parametrům za velice atrak­ tivní a perspektivní alternativní palivo. »Jeho používání by se mělo rozvíjet a předpokládá­ me, že dále bude konkurenceschopným pa­ livem,# dodal PhDr. Meca. MD zatím nere­ gistruje signály, že by v souvislosti s projed­ návaným návrhem novely zákona investoři ve svém zájmu o výstavbu plnicích stanic ochabli. Naopak ministerstvo nyní v rámci spolufinancování příspěvku z Evropského regionálního a rozvojového fondu EU (ERDF) podporuje výstavbu dvou plnicích stanic na CNG v celkové výši 8 mil. Kč. Důležitá je informace, že v rámci opatření 2.3. OP Infrastruktura letos již nelze žádat o účelovou dotaci ani na nákup autobusů s alternativním pohonem, ani na vybudová­ ní infrastruktury související se zaváděním al­ ternativních paliv (tedy hlavně plnicích sta­ nic). Peníze určené na tyto účely jsou totiž už vyčerpány. Podpora tohoto druhu navíc od ledna 2007 přejde na Ministerstvo životního prostředí (OP Životní prostředí). PÁR MILIÓNŮ, ČI JASNÝ SIGNÁL?

Výnos spotřební daně u zemního plynu pro dopravu loni činil 7,51 mil. Kč. Tedy zcela za­ nedbatelnou sumu ve srovnání s celkovým výběrem spotřebních daní ve výši 83 mld. Kč, jak ji pro letošní rok odhadlo Ministerstvo fi­ nancí ve svém materiálu Daňová politika 2002-2006. Jakkoliv stát nyní úporně hledá další zdroje svých příjmů, suma kolem osmi miliónů korun je pro něj zanedbatelná. Na­ opak pronikavější snížení spotřební daně na zemní plyn v dopravě či dokonce její nulová sazba by byl jasný signál o tom, že stát má zá­ jem podporovat využívání CNG i dalších al­ ternativních pohonů v dopravě. ■ IVAN RYŠAVÝ

DOPRAVCE: JE TO NESOLIDNOST

Prostějovská společnost FTL, a. s., vlastní de­ vět desítek autobusů, z nichž na pohon CNG jezdí 25. Z velké části jsou začleněny do systému městské hromadné dopravy v Pros­ tějově. Prezident společnosti FTL Ing. Jaro­ slav Hanák, který je i viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezidentem Svazu dopravy ČR, zdůrazňuje, že jeho firma má spolu s městem ve využívání CNG pro pohon autobusů velkou tradici. Pro zajištění provo­ zu těchto svých autobusů vybudovala v Pros­ tějově vlastní plnicí stanici. Ta ovšem slouží i ostatním motoristům, kteří mají vozidla s pohonem CNG. Ing. Jaroslav Hanák označuje úmysl pone­ chat spotřební daň u zemního plynu pro do­ pravu za nesolidní, který je v rozporu se stra-

listopad 2006

Západočeská plynárenská, a. s., provozuje vlastni plnicí stanici na CNG v Doudlevecké ulici v Plzni. V počátcích tam řidičům pomáhal maskot firmy Plamínek.

grten,,

H

ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ

FOTO: LIBUŠE MIARKOVA

Kořenová čistírna zajistila obci návrat obyvatel

udoucnost Hostětína ve Zlínském krai ji významně ovlivnila výstavba vodá­ renské nádrže Bojkovice v roce 1966. V celém povodí přehrady byla tato obec se 230 obyvateli jedinou vesnicí, kde v souladu s normami pro ochranu vodních zdrojů vy­ hlásili stavební uzávěru. Během následují­ cích dvou desítek let klesl počet jejích oby­ vatel o 20 %. Když se počátkem 90. let osa-

B

Základní údaje o kořenové čistírně v Hostětíně i Průměrný denní průtok je 47,6 m3, tj. 0.55 litru za jednu sekundu. i Filtrační lože jsou vybudována na ploše 1240 m2. i Látkové zatížení BSK5: 15,12 kg denně (212 mg/jeden litr). i Počet ekvivalentních obyvatel (EO): 280 i BSK5: Biologická spotřeba kyslíku pětidenní. Odpovídá množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy při rozkladu organické hmoty (znečištěni! za stanovených podmínek během 5 dní. Využívá se k nepřímému určení obsahu organických látek, které podléhají biochemické­ mu rozkladu při aerobních podmínkách, i CHSK: Chemická spotřeba kyslíku - obdobný ukazatel jako BSK5, který je však mírou obsahu všech organických látek ve vodě. Zahrnuje i or­ ganické látky (znečištění), které nejsou rozloži­ telné mikroorganizmy. i EO: Ekvivalentní obyvatel - pojem slouží pro vy­ jádření kapacity COV. 1 EO odpovídá průměrné hodnotě znečištění způsobené jedním obyvatelem za den, což je 60 g BSK5.

mostatnila, nové zastupitelstvo muselo pro­ to prioritně řešit výstavbu čistírny odpad­ ních vod (ČOV). Po dlouhých diskusích s od­ borníky se rozhodlo pro kořenovou čistírnu. Tento levný a vůči přírodě šetrný způsob čistění odpadních vod uvedla obec do pro­ vozu už v roce 1996. »Jde vlastně o umělý mokřad,« vysvětluje Radim Machů, místostarosta obce Hostětín. »Hlavní roli hrají při­ rozené samočisticí procesy ve filtračních po­ lích, což je zhruba jeden metr mocná vrstva štěrku osázená mokřadními rostlinami, nej­ častěji rákosem. Ta je od okolního podloží oddělena izolační fólií tak, aby odpadní vo­ da, která pod povrchem filtračního pole pro­ téká, nenasakovala do okolí a neodtékala mimo čistírnu. Při průtoku odpadní vody filtračním materiálem dochází k odstraňo­ vání nečistot kombinací fyzikálních, che­ mických a biologických procesů. Samočisti­ cí proces, ke kterému v kořenových čistír­ nách dochází, je založen na schopnosti bak­ terií degradovat organické znečištění na zá­ kladě jejich enzymatického vybavení,« do­ dává Radim Machů. KOLIK STOJ! VÝSTAVBA ČISTÍRNY? Kořenová čistírna, která má dostatečnou ka­ pacitu pro čištění odpadních vod pro celý Hostětín, byla vybudována za 4,9 miliónu korun. Samotný provoz není přitom finanč­ ně náročný. Vznikají pouze náklady na pra­ videlnou údržbu, tj. na sečení mokřadních rostlin ve filtračních polích a v okolí čistírny. Spotřeba elektřiny na občasné přečerpávání vody je rovněž velmi nízká. Zastupitelé z jiných obcí se Radima Ma­ chů často ptají, zda je »kořenovka« funkční i v zimě. »Ani v těch největších mrazech ná­ drž nezamrzne, snižuje se pouze účinnost samočisticího procesu maximálně o 20 %. Filtrační pole jen dočasně zaplavíme, aby se na povrchu vytvořila ledová krusta, která čis­ tičku brání před promrznutím,« zdůrazňuje místostarosta.

Pro malé domovní čistírny lze využít i mokřad­ ních rostlin s dekorativních charakterem, například orobinec, skřípinec jezerní, kosatec a puškvorec obecný.

PROVOZ POD KONTROLOU HYGIENIKA Čtyřikrát do roka pracovníci hygieny kontro­ lují provoz kořenové čistírny v Hostětíně, kde pravidelně sledují výskyt BSK5, CHSK (viz rámeček) a také obsah nerozpuštěných látek. »Dva roky trvalo, než jsme přesvědčili hygieniky o nezávadnosti našeho záměru,vzpomíná Radim Machů. »Zatímco v zahra­ ničí v té době se již kořenové čistírny staly běžnou alternativou pro čištění odpadních vod, u nás jsme překonávali velké bariéry. Dnes ve vodách čistírny kuňkají rosničky a lidé do těchto míst chodí na procházky.« Na nedostatek informací o kořenových čistírnách naráží při jednání s orgány veřej­ né správy podnikatel Jaroslav Baier z Rožno­ va pod Radhoštěm. »Každou stavbu si musí­ me s úředníky doslova vybojovat,« zlobí se Jaroslav Baier, který se v současné době za­ měřuje především na výstavbu vertikálních typů čistíren, zejména pro obce a domác­ nosti. »Odradit se ale nenecháme. Naopak. Intenzívně se zabýváme řešením odpadních vod také v zemědělství a průmyslu. Máme co dohánět, protože například v Německu a Velké Británii je tento levný a přitom efek­ tivní způsob odstraňování odpadních vod běžnou záležitostí,# doplňuje podnikatel. »Děje se tak například i při přečišťování od­ padních vod znečištěných prachem, ropný­ mi deriváty, automyčkou apod.« ■ LIBUŠE MIARKOVÁ

Bližší informace o kořenových čistírnách lze získat na www.korenove-cistirny.cz. Pohled na kořenovou čistírnu v Hostětíně. Vhodnými mokřadními rostlinami k osázení filtračních poli jsou rákos obecný a chrastice rákosovitá. ZDROJ: RADIM MACHU

8

moderní obec

listopad 2006

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

RET láhev je možné složit jako harmoniku oužité plastikové PET láhve od nápojů zaplavují svět. Přestože již existují tech­ nologie na jejich zpracování, které si poradí se silně kontaminovaným materiá­ lem - s etiketou, lepidlem i uzávěrem - je je­ jich recyklace značně nákladná. Řešení, které zefektivní sběr a zpracování této kvalitní suroviny, vymyslel Oto Mušálek z Ludgeřovic na Opavsku. Pomáhal mu při tom Josef Zbořil z Ostravy. Ve spolupráci s firmou MaxDrinks vyvinuli Domino ECO PET láhev, která je nejen šetrnější k životní­ mu prostředí, ale dá se jednoduchým způso­ bem bez pomoci dalších prostředků stlačit rukou na čtvrtinu původního objemu. Aby na obalu nezůstávalo lepidlo, je etiketa z pla­ stu zavěšena na hrdle láhve. Jestliže si najde harmoniková PET láhev své místo na českém trhu, bude to znamenat úsporu miliónů korun při její následné likvi­ daci a výraznou pomoc při řešení dlouhodo­ bého ekologického problému.

P

Cena nových láhví se od ceny těch stávají­ cích klasických neliší. Rovněž na paletu se jich vejde stejný počet. Na trhu ve volném prodeji s různě ochucenými vodami a s čaji se měla objevit už letos v říjnu. Výrobce nyní čeká složité jednání s obchodními řetězci. »Pokud by se naše láhve, kterým říkáme NDC, tj. New Design Corporation, začaly vy­ rábět, tak jsou stoprocentně recyklovatelné. Nyní se z těch polepených vyrábí jedině ná­ bytek nebo vlákno, ale z našich by opět moh­ ly být láhve. Ušetřila by se ropa na výrobu plastů, skládky by se znatelně vyprázdnily,« uvedl výhody Oto Mušálek. Na pátém ročníku mezinárodní soutěže The 2006 BottledWaterWorld Design Awards v italském Bergamu, které se letos zúčastni­ lo 135 soutěžících z 35 zemí celého světa, zís­ kala Domino ECO PET láhev v nejprestižněj­ ší kategorii Inovace druhé místo. ■

Na 5. ročníku mezinárodní soutěže The 2006 BottledWaterWorld Design Awards v italském Bergamu získala Domino ECO PET láhev v kategorii Inovace druhé místo.

KAREL ZÍTEK

Pro ústřední a podlahové vytápění a rozvody vody:

Pro rozvody vody a podlahové vytápění:

Systém Ekoplastik ALUPEX

Systém Ekoplastik PPR

Odhlučněná kanalizace WAVIN AS

Vyráběné prolily: 16-50 mm Provozní parametry: Systém Ekoplastik ALUPEX - 95°C. 10 bar Poulívané materiály: Systém Ekoplastik ALUPEX - PE-Xc/AI/PE-HD Tvarovky PPSU (polylenylsullon) Doporučené pouZitf: Systém pro ústřední a podlahové vytápěni. tlakové rozvody studené, teplé vody a vzduchu.

Vyráběné prolily: 16-110 mm. Tlakové řady: trubky PN10, PN16, PN20, tvarovky PN20. Používaná surovina: polypropylen lyp 3 (PPR. statistický random kopolymer). Doporučené použiti: systém Ekoplastik PPR je určen pro dopravu teplé i studené vody, podlahové vytápění a při dodrženi pravidel Montážního předpisu i pro ústřední vytápění.

Vyráběné prolily:

Pro bezvýkopovou renovaci a pokládku potrubních systémů:

Pro komplexní řešení vnější kanalizace:

Wavin TS: Olvrstvá trubka vhodná pro stavbu a sanaci vodovodů,

Kanalizační šachty a systémy hladké kanalizace

kanalizaci, plynovodů a jiných produktovodú.

Compact Pipe:

PE potrubí k bezvýkopové renovaci nedatových

a tlakových systémů

Compact Slimliner: Úsporný systém z tenkostěnného PE pro bezvý­ kopovou renovaci tlakových potrubí o jmenovitém průměru 75 až 300 mm Neolit: Speciální systém pro renovaci vodovodních přípojek z hygienicky závadného olova, z azbestocementu či jiných materiálů.

Průlezné čisticí a revizní šachty TEGRA1000 Čisticí a revizní šachty TEGRA 600 Čisticí a revizní šachty DN 315 a DN 425 Barva: červenohnědá (PVC), černá (PE, PP) Chemická odolnost: pH2 - pH12(včetné těsnění) Vodotěsnost: do tlaku 5 m vodního sloupce

Pro tichou vnitřní kanalizaci: Tvarovky a trubky v průměrech od DN 50 přes ON 70.90,100.125.150 až po ON 200 mm. Rozsáhlý výrobní program tvarovek, včetně různých přechodů na jiné materiály (HT, KG, Ullra-Rib apod.) a protipožárních manžet. Používaná surovina: PP plněný minerálními látkami. Použili: Tento syslém přináčí komplexní řečení odhlučněné gravitační vnitřní kanalizace.

Dále nabízíme: • • • • •

Gravitační okapové systémy Kanalizační šachty průměru 315-1000mm Systémy hladké kanalizace KG, Ultra-Rib, Wavinor Podtlakové systémy odvodnění plochých střech FasIFIow Systémy pro hospodaření s děštovou vodou Q-Oic a Azora

WAVIN Ekoplastik s.r.o., Rudeč 848, 277 13 Kostelec nad Labem, tel.: +420 326 983 111, řax: +420 326 983 110, e-mail: [email protected], e-mail: [email protected] Praha tel.: +420 267 710 909

Brno tel.: +420 543 211 644

Ostrava tel.: +420 596 136 300

Jihlava tel.: +420 567 312 901

Hradec Králové tel.: +420 495 217 185

Mýto tel.: +420 371 750 170

www.wavin.cz • www.ekoplastik.cz • www.wavinekoplastik.cz

www.FAGUSPRAHA.cz ►V*®

ODPAD

KOMPOST -> ENERGIE

... přemýšlejte o tom. Technologii máte u nás.

listopad 2006

tel.: 283 092 307

módilerm obec

9

MANAGEMENT

Změna? Dotáhne-li se zdárně do konce, svědčí o kvalitním šéfovi Současným fenoménem v oblasti vedení a řízení je změna. Dnešní tempo, nová rozhodnutí staví vedoucí na úřadech před nesnadný úkol - umět popsat změnu, zrealizovat ji, poprat se s ní, zvládnout ji co nejlépe a pokud možno bez komplikací za­ vést do každodenní praxe. měny přitom mohou být nejrůznějšího druhu. Ať už se týkají nutnosti zvyšovat kvalitu a produktivitu naší vlastní prá­ ce a zkvalitňovat služby občanům, nebo když je třeba reagovat na měnící se zákony, směrnice, či využívat více internetu, nových technologií apod. Změna nabourává zažité stereotypy, mění navyklé postupy a praktiky. Může tak brát pra­ covníkům pocit jistoty a zdánlivého pohodlí. Pak slýcháme v kancelářích stesky »vždyť to tak vždycky fungovalo, proč to tedy měnit?«. Dobří šéfové vědí, že právě jejich vlastní podpora, chování, přístup ke změně či no­ vince, jejich strach, odpor, nálada jsou roz­ hodujícím faktorem toho, zda nutnou změ­ nu ve svých týmech skutečně zvládnou zre­ alizovat. S tím samozřejmě souvisí i energie a úsilí, kterou do uskutečnění změny budou muset vložit.

Z

ČTYŘI KLÍČOVÉ KROKY

S každou novou změnou je důležité se při­ pravit na čtyři významné kroky, kterými je užitečné provést své lidi. Samozřejmě pokud chci, aby se z novinky stál po čase zase pro všechny funkční stereotyp a na jejím zavá­ dění jsme nevyčerpali veškerou svoji energii. ■ Prvním klíčovým krokem je vyhlášení změny. V toto bodě mnoho šéfů často váhá. Sbírá odvahu říci svým lidem, že je nutné změnit navyklé způsoby práce a zvládnout je v nových podmínkách. Zcela správně tu­ ší, že to bude stát jejich kolegy více úsilí. A tato úvaha jim bere odvahu předstoupit před své lidi a sdělit jim, jaká změna je čeká. Takoví šéfové nezřídka své váhání omlouva­

jí tím, že jim samotným chybějí konkrétní informace a fakta. A tak čekají a čekají. Tu na »vhodný okamžik#, jindy na »konkrétnější informace# nebo na »jasný pokyn#... Ovšem přicházející změny mají také své ne­ oficiální kanály. Pak se stává, že se o chy­ staných změnách pracovníci dozvídají růz­ né ničím nepodložené domněnky, zkresle­ né zprávy a polopravdy. A tak je najednou čeho se obávat, o čem si vyměňovat "zaru­ čené# informace, nejčastěji na úkor vlast­ ních pracovních povinností... Úspěšný šéf nečeká, ale jedná. Přizpůsobí změně svůj způsob jednání, komunikaci s kolegy. Svolá mimořádné setkání. Předsta­ ví změnu jako novou skutečnost a sdělí, ja­ kými kroky společně vše zvládneme. Začíná tak měnit podmínky a pracovní prostředí, udržuje tvůrčí náladu. ■ Druhý krok spočívá v tom, že šéf získává své kolegy pro to, že změnu zvládnou »mají na to«, »je to snadné#. Vyhlášením, že se něco mění, zazněl pomyslný výstřel star­ téra. Pokud za změnou stojí šéf a neodmítá ji, a pokud se pracovníci jako první o ní do­ zvěděli od něho, budou daleko lépe odolá­ vat fámám. Dobrý šéf ovšem ví, že ani svým pevným postojem a dostatkem sdělených informací určité pochybnosti a nejistotu lidí zcela nevyloučí. Proto takový šéf do svého diáře zařazuje například pětiminutovky a povzbuzuje své lidi k práci na změně. Vší­ má si zpočátku především toho, co jeho lidé pro změny už udělali - a oceňuje přitom i maličkosti. Naopak brzdí věčné stěžovate­ le v tom, aby jejich rozladěnost neovlivňo­ vala celé oddělení či dokonce celý odbor.

Pohled z praxe ■ Mgr. Pavlína Venzarová, vedoucí legislativního a právního oddělení KÚ Pardubického kraje Jak přiléhavé je slovní spojení "neustálá změna# pro současné právo! Je třeba se zorientovat a neztratit se, zachytit vše podstatné, přizpůsobit se a akceptovat - a přitom nepodlehnout skepsi. Někdy to jde ovšem těž­ ko, zejména když člověk se změnou vnitřně nesouhlasí. Od 1.7. 2006 například novela zákona o obcích kompletně změnila systém výkonu dozoru nad samostatnou působností obcí. Ač kraje byly proti, dnes už tu­ to kompetenci vykonává Ministerstvo vnitra ČR. Ano, na krajích nám ubyla práce. Ale byla to práce, kterou jsme od ustavení krajských úřadů již určitým způsobem uchopili a vytvořili v ní systém; práce, která znamena­ la kontakt se starosty obcí a naši komunikaci s nimi. Nicméně na všem je třeba vidět něco pozitivního. "Uvolnění rukou# znamenalo získat čas a vytvořit si pro­ stor na věci, na něž dřív nebylo ani pomyšlení. V našem oddělení jsme se zamysleli nad novou koncepcí jeho

■ Třetí krok je zaměřen na to, aby pracov­ níci byli na speciálních poradách v průběhu změny informováni o tom, co se daří, co už se pro »to nové# udělalo. Úspěšný šéf nikdy nedopustí, aby se diskuse zaměřila jen na nové úkoly, na to, co je před námi, co ještě ne zcela funguje. Takový šéf je schopen na­ jít efekty změny, tedy dokázat druhým, že ze změny bude prospěch - »něco se zlepší#. ■ Čtvrtý klíčový krok často bývá nejtěžší. Vyžaduje totiž od šéfa, aby šel ostatním příkladem a aby v tom byl důsledný. ODPOVĚDNÁ PŘÍPRAVA I KUS DIPLOMACIE

Každý z těchto čtyř kroků je náročný. Žádný šéf se při nich neobejde bez kvalitní přípra­ vy a diplomatického jednání. Jeho vůdcovské schopnosti projdou tvrdou zkouškou: Dokáže své lidi provést další změnou a úska­ lími, která jsou s ní spojována? Zkouška to bývá tím náročnější, neboť mnohé změny často přicházejí z vnějšího prostředí a ne­ jsou rozhodnutím samotných vedoucích. Na cestě k úspěšně zrealizované změně stojí tra­ diční překážky: ■ nízká ochota lidí ke změnám; ■ negativismus, skepse; ■ plýtvání energií; ■ konflikty, vysoká míra stresu. CO JE VIZITKOU ÚSPĚŠNÝCH

Shrňme, jak postupují úspěšní realizátoři změn, aby je žádná změna nestála spoustu energie a času: ■ Vědí »proč« je nutné realizovat změnu, rozumí souvislostem, umí si získat základní fakta. ■ Neváhají, konají - »pláč a stěžování# do­ káží obrátit v akci. ■ Zapojují co nejvíce lidí do změny, řídí je a podporují. ■ Opírají se o "pozitivisty a pracanty#. Po­ každé se totiž najde někdo, kdo změny vítá (může tak ukázat své schopnosti, upozornit na sebe). ■ Připravují sebe i druhé na to, že s každou změnou přicházejí chyby a je nutné se z nich poučit. ■ Zaměřují se na drobná dílčí zlepšení, ús­ pěchy - zviditelňují je, mluví o nich. ■ Počítají s odporem lidí. Ten zákonitě při­ chází téměř vždy, byť mnohdy ho způsobí nevhodný způsob informování o změně či o jejím zavádění. ■ Jsou připraveni na to, že změny s sebou přinášejí konflikty' a že je bude nutné řešit. Dokončená změna je známkou úspěš­ ných šéfů. Navíc mnohdy dokonce posiluje vztahy jak uvnitř týmu, tak šéfa a jeho týmu navzájem a rozvíjí jejich silné stránky. *

fungování a v té souvislosti přišly nové nápady a náměty. Prostě uvedená změna se pro nás stala impulsem, pobídkou a výzvou.

10

moderní obec

ALENA JÁCHIMOVÁ lektorka společnosti M.C. TRITON

říjen 2006

I obcím kynou »staronové« dotace Během krátkého vládnutí kabinetu Mirka Topolánka nestihl ministr životního prostředí Ing. Petr Jan Kalas čelit všem vý­ zvám, které před něho resort postavil. icméně jedním z jeho nejviditelnějrovněž nebyl a už prý ani nebude obnoven ších a také nejoceňovanějších kroků v minulosti populární program 10.A Slunce bylo obnovení příjmu žádostí do tzv. do škol. národních programů využívání obnovitel­ PŘEDEVŠÍM JDE O KVALITU ných zdrojů energie (OZE). Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí (SFŽP) od OVZDUŠÍ 15. září. Ministr Kalaš pro Moderní obec konstatoval, Příjem byl ovšem obnoven pouze v pro­ že Ministerstvo životního prostředí obnovilo gramech, které byly vyhlášeny počátkem le­ tošního roku v Přílohách 11 pro rok 2006. Proto nelze žádat například o podporu vý­ stavby větrných či malých vodních elektrá­ ren, ani o podporu zařízení na společnou vý­ robu energie a tepla z biomasy a bioplynu či na podporu výroby elektrické energie ze slu­ neční energie, jak se na tyto možnosti pa­ matujeme z dřívějších let. Mluvčí SFŽP Mgr. Pavel Košek vysvětlil, že k tomuto zúžení do­ šlo jednak z důvodu omezených disponibil­ ních Finančních prostředků, jednak vzhle­ dem k zákonu č. 180/2005 Sb., o podpoře vý­ roby elektřiny z obnovitelných zdrojů příjem do těch programů, které byly směro­ a o změně některých zákonů. Ten nabyl vány na podporu fyzických osob, obcí a úče­ lových zařízení, jako jsou školy či domovy účinnosti 1. srpna 2005, a proto byly z vyhlá­ důchodců. »Šlo o to, aby se co nejrychleji šených programů vypuštěny ty, které pod­ porovaly výrobu elektrické energie. Letos a nejefektivněji investovaly prostředky, které

N

Šlo o to, aby se co nejlychleji a nejefektivně] i investovaly prostředky, . které mohou zlepšit pře­ devším kvalitu ovzduší v obcích.

listopad 2006

mohou zlepšit především kvalitu ovzduší v obcích,« uvedl dále ministr. SFŽP bude na základě rozhodnutí minist­ ra Kalaše přijímat žádosti podle Příloh II pro rok 2006 až do nabytí účinnosti Příloh II pro rok 2007, čím padl původní termín stanove­ ný do letošního 30. září. V letošním roce má poskytovaná podpora mít pouze formu do­ tace. Zda tomu tak bude rovněž napřesrok a v dalších letech, nebylo v první polovině října ještě rozhodnuto. Jak známo, dříve by­ lo možné kromě nenávratných dotací získat také půjčku či kombinaci dotace a půjčky. Letos ani v příštím roce nebude SFŽP přispí­ vat na energetické audity, které jsou jednou z podmínek podání žádosti o podporu, ani na další nutné odborné posudky. To však pa­ trně nebude platit pro podporu v rámci již zmíněného Operačního programu Životní prostředí. Tam se totiž podle Mgr. Pavla Koška rýsuje možnost přiznání příspěvku na energetické audity i další dokumenty a do­ konce i na projektovou dokumentaci.

BUDOUCNOST ZATÍM JEN V HRUBÝCH OBRYSECH Loni byly na podporu využívání OZE poskyt­ nuty dotace v úhrnné výši zhruba 180 mil. Kč. Pro letošní rok se vycházelo z před­ pokladu 100 mil. Kč, přičemž v rámci otev­ ření příjmů žádostí letos na jaře bylo vyčer­ páno přibližně 80 miliónů. Mluvčí SFŽP po- >

moderní obec

11

téma

obnovitelné zdroje energie

Programy vyhlášené pro rok 2006 A. Podpora investičních projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie: 1 .A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a ro­

Slunce šetří municipalitám peníze

dinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, včetně bytových domů 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby

Energie slunečního záření je nejdostupnější obnovitelný zdroj energie. Vždyť na většinu domů dopadne za rok ze Slunce více energie, než kolik činí jejich roční spotřeba tepla a elektřiny.

elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních

B. Podpora vybraných neinvestičních projektů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie: 1.B Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a pora­ denství v rámci celostátní strategické kampaně na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie 2.B. Podpora vydávání knižních publikací ZDROJ: MŽP ČR

> dotýká, že nyní není příjem žádostí finančně omezen, a proto celkový objem poskytnu­ tých peněz bude možné srovnat s celkovou výší loňských dotací až po vyhodnocení celé­ ho roku 2006. Ing. Petr Kalas má za to, že pro příští rok by objem finančních prostředků na tyto účely měl být minimálně stejný jako letos. »Případné rozšíření této sumy bude záležet na prioritách MŽP pro další období,« řekl. V rámci přípravy Operačního programu Ži­ votní prostředí na období let 2007 - 2013 se podle ministra prioritní oblast Obnovitelné zdroje teprve zkoumá (odpovědi nám posky­ tl 10. října - pozn. redakce), ale celková část­ ka vyčleněná na tyto účely má být známa do konce roku. Ministr Kalaš zároveň připomněl, že inves­ tice na využívání OZE by od příštího roku měly být podporovány především ze zdrojů Evropské unie a SFŽP a státní rozpočet by k nim zajišťovaly zejména kofinancování. KDE HLEDAT RADU A POMOC O podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie ze SFŽP se lze více dozvědět na www.sfzp.cz, přičemž fyzickým osobám jsou připraveni poskytnout informace také pra­ covníci fondu na všech jeho krajských praco­ vištích (seznam pracovišť je na webu SFŽP). Ovšem neuškodí prohlédnout si rovněž Ma­ nuál nejčastějších chyb a omylů konečných příjemců (http://www.sfzp.cz/cs/op-zivotni-prostredi/dokumenty/), který byl vypra­ cován Státním fondem životního prostředí k OP Infrastruktura a Fondu soudržnosti a může být prospěšný i žadatelům o podpo­ ru využívání OZE. ■ IVAN RYŠAVÝ

12

moderní obec

ak se zvyšují ceny energie z fosilních pa­ Užitečné odkazy liv, roste i zájem o solární energii. Ta je využitelná v malých instalacích (rodinný domek) i ve větším měřítku (například pro ■ Přehled firem dodávajících solární systémy lze najít na: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=l8&i=81, školy, domovy důchodců, ústavy sociální pé­ http://www.ekowatt.cz/index.php?id=89&act=reče apod.).

J

ad&kid=11).

NEJVÝHODNĚJŠÍ PRO OHŘEV VODY V našich klimatických podmínkách lze so­ lární energii nejlépe využít pro ohřev vody. Spotřeba teplé vody je totiž po celý rok cel­ kem rovnoměrná, a solární systém má proto dobré celoroční využití a přijatelnou dobu návratnosti. Solární ohřev vody lze úspěšně využít například pro domovy důchodců, kde je spotřeba vody poměrně velká a dosud bý­ vá kryta dálkovým teplem nebo elektrickým či plynovým ohřevem. Také ohřev vody ve venkovním koupališti může být velmi efek­ tivní. Solární energii je vhodná i pro vytápění budov. Ovšem je nutné počítat s tím, že v době největších nároků na vytápění je do­ stupnost slunečního záření nejmenší, zatím­ co v době největší nabídky zase nepotřebu­ jeme topit. Ukládání energie z léta na zimu je u malých systémů nemožné, dá se o něm uvažovat jen u systémů vytápějících celou obec nebo městskou čtvrť (viz zajímavý pří­ klad německého města Neckarsulm: http: / / www.energie-cites.org/db/neckarsulm_140_en.pdf). POJMY, KTERÉ SE UŽ VŽILY Schůdným řešením je »pasívní« využití so­ lární energie (solární architektura), kdy slu­ neční záření, které vstupuje do budovy okny nebo prosklenou fasádou přímo zahřívá vnitřek budovy a teplo se ukládá do stěn a stropů. Díky tomu, že se tam jako kolektor a zásobník využívají přímo části budovy, jde o řešení ekonomicky přijatelné. Dobrým ná­ vrhem se může významně snížit spotřeba tepla na vytápění. V posledních letech se dynamicky rozvíjí využití solární energie k výrobě elektřiny (fotovoltaické panely). Je to dáno především faktem, že v této oblasti existuje podpora stá­ tu (viz rozhodnutí Energetického regulační­ ho úřadu č. 10/2005), a také tím, že elektřina je univerzálně využitelná forma energie. Jak můžeme využít solární energii v obci: ■ Prakticky v každé větší obci najdeme bu­ dovu základní nebo mateřské školy. Pro ni lze využít solární systém na ohřev vody ve škol­ ní jídelně i pro umyvadla na toaletách. Vý­ hodné je, když vedle školy stojí i internát;

■ Přehled o možnostech podpory obcí při budo­ vání solárních systémů (například ze SFŽP): http://www.sfzp.cz/cs/narodni-programy/vyhlaseneprogramy/. ■ Informace a pomoc s výběrem a návrhem systé­ mu lze získat v poradenských střediscích EKIS ČEA (http://www.ceacr.cz/?page=strediska) nebo na strán­ kách i-EKIS (http://www.i-ekis.cz/?akce=poradci). ZDROJ: AUTOU

v němž je spotřeba teple vody ještě vyšší. Na­ víc se toto zařízení leckde využívá i pro uby­ tování turistů o prázdninách, kdy slunce do­ káže pokrýt celou potřebu teplé vody. Školní budovy zpravidla mají dostatečné plochy pro umístění solárních kolektorů. Zařízení lze s výhodou použít i jako výukovou po­ můcku (viz například ZŠ v Litoměřicích: http://calla.ecn.cz/atlas/detail.php?id=916). Zde se také uplatní fotovoltaické panely vy­ rábějící elektřinu. ■ Také v domovech důchodců, domech s pečovatelskou službou apod. je obvykle vy­ soká spotřeba vody, jejíž dodávka nesmí být přerušena. Solární systém se svým objem­ ným zásobníkem poskytuje dostatek času pro případné odstávky a opravy kotle či vý­ měníkové stanice (příkladem může být Do­ mov důchodců Hvízdal v Českých Budějovi­ cích Budějovicích: http://envi.sky.cz/page/ index.php?l=cz&p=23&r=0). ■ Na koupalištích solární ohřev vystačí s levnými plastovými kolektory', přičemž tam lze významně prodloužit dobu využívání. Pokud se má ohřívat voda celoročně, pak se využívá běžný solární systém (viz například aquapark v Jindřichově Hradci: http://www. infoklub.cz/kluby/clanek.aspx?a=0&prmKod=aen.830). ■ Bytové domy ve vlastnictví obce předsta­ vují další možnost. Tam, kde se používá dál­ kové vytápění nebo blokové kotelny, je zpra­ vidla v létě ohřev vody tímto způsobem po­ měrně neefektivní a jsou potíže s přerušením dodávek při odstávce kotelny. ■

KAREL MURTINGER

energetický poradce střediska EKIS ČEA

říjen 2006

obnovitelné zdroje energie

téma

Investice do kolektorů už vydělává Solární systém instalovaný v Ústavu sociální péče Pístina je do­ brým příkladem toho, jak energie Slunce může být úspěšně vyu­ žita v zařízeních, kde obvykle bývá vyšší spotřeba teplé vody, je­ jíž dodávka nemůže být přerušena. kvělé třetí místo v soutěži sídel ve využí­ Ředitel Mgr. Kovařík shrnuje: »Využitím vání energie Slunce - Solární lize ČR loni energie Slunce ročně ušetříme 100 tisíc ko­ run, tedy zhruba 40 procent nákladů na získala obec Pístina, a to nejen v katego­ rii pro termické systémy a v kategorii sídel doohřev veškeré teplé užitkové vody v našem 5 tisíc obyvatel, nýbrž také v souhrnné kate­ zařízení, které je domovem pro devadesát gorii pro všechny systémy a sídla všech veli­ děvčat a žen, jež jsou kvůli své nemoci od­ kostí. Toto pořadí si malá obec se 170 obyva­ kázány na náhradní rodinné prostředí. Pro­ teli z Jindřichohradecká zatím udržuje i v prů­ tože slunce hřeje přes den, tedy tehdy, kdy platí odběr elektřiny ve vysokém tarifu běžném pořadí letošního ročníku soutěže mezi téměř čtyřmi sty přihlášenými sídly. (VT), návratnost systému v tomto tarifním Dlužno však dodat - a vedení obce to pásmu činí osm let. Po odečtení sponzor­ otevřeně uznává - že úspěch Pístiny je dán ského daru Rotary klubu je návratnost na­ aktivitou ředitele tamního Ústavu sociální ší investice 3,5 roku. Pro nás to znamená, že péče (ÚSP) Mgr. Vladimíra Kovaříka, z jehož už rok a půl v ústavu reálně šetříme oněch popudu byla už v roce 2001 plochá střecha 100 tisíc korun. Pro úplnou správnost a na zařízení osazena 24 plochými vakuovými základě námitek dodavatelů elektrické kolektory typu Heliostar 400V. Tento solární energie je ještě nutné přidat kalkulaci ná­ vratnosti v pásmu nízkého tarifu (NT), pro­ systém sloužící v ústavu k ohřevu teplé užit­ tože teplou užitkovou vodu ohříváme v ob­ kové vody (TUV) je s celkovou absorpční plochou 39 m2 přepočítanou v průměru na dobí odběru „nočního proudu", tedy za ce­ každého obyvatele Pístiny vlastně jediným nu přibližně třikrát nižší, než jaká je v pás­ mu VT. Tím se nám prodlužuje doba ná­ strůjcem úspěchu obce v Solární lize. vratnosti také zhruba třikrát. Přesto - vzhle­ JINÁ MOŽNOST NEZBÝVALA dem k tomu, že životnost zařízení by měla dosáhnout 25 až 30 let, je doba návratnosti »K využití sluneční energie nás přiměla ne­ přijatelná. Nehledě na to, že lze sdružit vý­ jen každoročně stoupající cena vody a elek­ hodné dotace k zafinancování takového trické energie. Ale také skutečnost, že s ohle­ systému, a tím dobu návratnosti investice dem na charakter našeho ústavu sociální pé­ če prakticky nemůžeme ovlivnit snižování ještě více zkrátit.« spotřeby TUV; aniž bychom se dostali do roz­ ... I KDYŽ SLUNCE PŘÍLIŠ NEHŘEJE poru s Listinou základních práv a svobod, Porotce soutěže Solární liga Mgr. Karel MurDeklarací práv mentálně postižených osob tinger, který solární systém nainstalovaný nebo se standardy sociální péče,« vysvětluje v ÚSP Pístina hodnotil, na internetových Mgr. Vladimír Kovařík. »Po vyčerpání všech stránkách www.solarniliga.cz konstatuje, že úsporných a organizačních opatření jsme se vakuové kolektory mají vysokou účinnost proto vydali cestou snižování nákladů na i v zimních měsících a při nízké úrovni slu­ ohřev TUV. A protože v obci není zaveden plyn, takže systém kogenerace nepřicházel nečního svitu. »Produkce tepla v zimě je v úvahu, „vrtuli" by nám nepovolila Správa Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a te­ pelná čerpadla s hlubinnými vrty jsou drahá, bylo jediným možným způsobem využití energie Slunce.« Při tom, jak ředitel podotý­ ká, ústavu pomohla vstřícnost a plné pocho­ pení tehdejšího zřizovatele, jímž byl Okresní úřad v Jindřichově Hradci, a také korektní přístup a profesionální úroveň dodavatelské firmy JH Solar z nedalekého Plavska.

S

Solární systém v ÚSP Pístina jizm 55 stupňů vakuové sluneční kolektory Helio­ star 400V-CF počet kolektorů: 24 absorpční plocha kolektoru: 1,76 m2 celková plocha: 39 m2 energetický zisk systému: přibližně 24 MWh/rok orientace: sklon: instalované zařízení:

ZDROJ: WWW.SOLARNILIGA.CZ

v Pístině ještě podpořena tím, že kolektory mají „zimní sklon", tj. asi 55 stupňů. Důvo­ dem pro to bylo plánované využití na přitá­ pění (po příslušném rozšíření kolektorového pole). Kolektory by bylo možné připojit do stávajících akumulačních nádrží v kotelně,« konstatoval porotce Mgr. Karel Murtinger ve zprávě, v níž projekt hodnotil. Třetí místo v loňském ročníku soutěže So­ lární liga přineslo obci Pístina i cenu v podo­ bě solárního panelu. Zastupitelstvo obce se jej však zřeklo ve prospěch místního Ústavu sociální péče, jehož aktivita vynesla Pístinu mezi vítěze soutěže. Podle ředitele ústavu bude panel nainstalován na střeše altánu u bazénu, aby se tak klientům prodloužila možnost venkovního koupání. Mgr. Vladimír Kovařík se však netají s dal­ šími plány: Má totiž v úmyslu instalovat dal­ ších 24 kolektorů s akumulací tepla v systé­ mu ústředního topení pro překlenování chladných podzimních a jarních dnů, aby v ústavu nebylo nutné v tomto období oživo­ vat elektrický ohřev topného systému. A pro­ tože se tak má stát možná už v příštím roce, o obci Pístina a tamním ústavu sociální péče v Solární lize ještě určitě uslyšíme. ■ IVAN RYŠAVÝ

listopad 2006

FOTO: ARCHIV

ROČNÍ ÚSPORA: 100 TISÍC

Celkové náklady na pořízení kolektorů a je­ jich instalaci na střechu budovy před pěti ro­ ky činily 800 tisíc korun. Státní fond životní­ ho prostředí je tehdy dotoval částkou 400 ti­ síc korun, přičemž zbývající polovinu nákla­ dů, kterou musel zaplatit samotný ústav, zmírnili částkou 100 tisíc korun jindřicho­ hradečtí rotariáni. Solární systém byl dokon­ čen během čtyř měsíců v dubnu 2001 a oka­ mžitě začal sloužit na plný výkon - a od té doby se nezastavil.

Produkce tepla v zimě je ještě podpořena tím, že kolektory na střeše budovy ÚSP Pístina mají zimní sklon, tj. asi 55 stupňů.

mode oderní obec

téma

obnovitelné zdroje energie

ESO v rukávu, které se může brzy velmi hodit (nejen) Kovářské Projekt Energeticky soběstačná obec (ESO) přinesl obci Kovář­ ská zdarma studii, o niž se může opřít, až přikročí k úsporám energie kombinovaným s využíváním obnovitelných zdrojů. náhorní části Krušných hor mezi 790 může být založena především na úsporách a 870 metry nad mořem severozápad­ energie, jejichž potenciál se ve všech třech ně od Klášterce nad Ohří se nachází sídlech ukázal jako vysoký. Proč úspory? Pro­ obec Kovářská. Příroda se tam po devastaci tože potenciál OZE v těchto konkrétních síd­ ve druhé polovině 20. století již poněkud lech i v celé ČR má své reálné limity a dosa­ vzpamatovala a při píocházce okolními lesy vadní zdroje energie nemůže plně nahradit. už neuvidíte pouze oschlé pahýly stromů. Proto zpracovatelé studií navrhli konkrétní Idylu, která vábí turisty a rekreanty', však pře­ opatření, jak by se ve sledovaných sídlech ce jen místním lidem něco ruší. I na webu mohla do roku 2020 spotřeba energie snížit obce http://www.kovarska.cz/ si totiž sta­ 0 zhruba 25 až 40 %. rostka Alena Kepičová před časem povzdy­ Konkrétně v Kovářské je velká možnost chla: »Bydlení je zde velmi drahé, jelikož úspor v tamních devíti panelových bytových musíme topit převážnou část roku...« domech. Pro ně studie mj. navrhuje zateple­ ní svislých obvodových konstrukcí a střech PRO RŮZNÉ LOKALITY a výměnu stávajících oken za okna s nízkým I proto byla obec s 1280 obyvateli vybrána do prostupem tepla. Pro obec jsou však typické pilotního projektu ESO, který se v Ústeckém 1 tzv. polské domky - rodinné dvojdomy ze 70. let minulého století, jejichž obvodovou kraji uskutečnil od loňského června do le­ konstrukci (stejně jako u panelových domů) tošního července. Projekt, jehož zadavate­ lem byl kraj a zhotovitelem CZ BIOM - Čes­ tvoří železobetonové prefabrikované panely. ké sdružení pro biomasu, si předsevzal vy­ I »polským domkům« by tepelná izolace stěn přinesla až 30 % úspor spotřeby energie. tvořit modely energeticky soběstačných ob­ cí v různých lokalitách regionu tak, aby V obci jsou panelové domy a objekty ob­ z nich vzešla rozmanitá, charakteru daného čanské vybavenosti napojeny na soustavu místa odpovídající řešení úspor energie a vy­ centrálního zásobování teplem (CZT), jejíž užívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). kotelna využívá lehké topné oleje (LTO). Radní kraje Antonín Terber jako garant ak­ I zde se otevírá možnost úspor, a to zavede­ ním regulace a měření na otopné soustavě ce vysvětluje: »Pro projekt jsme vybírali ves­ nici v typicky intenzívní zemědělské oblas­ v bytových domech, tepelnou izolací potru­ bí topné vody a rozvodů teplé užitkové vody ti, vesnici typicky horskou v oblasti lesnické­ ho nebo extenzívně zemědělského hospo­ či regulací cirkulace teplé vody ve veřejných daření a obec větších rozměrů a složitějších budovách v době mimo jejich provoz. vnitřních vztahů, přesto však ne příliš velké SLUNCE A HLAVNĚ BIOMASA město. Podle tohoto klíče jsme zvolili Lkán, Studie vyjmenovává pro Kovářskou i nové Kovářskou a Postoloprty. Pro ně jsou už vy­ pracovány samostatné studie možností možné zdroje energie. Tak třeba podpůrný solární systém pro CZT by mohl sloužit energetické soběstačnosti. Ze studií vyjdou k ohřevu vody či předohřevu topné vody. Ne­ už konkrétní projekty, které budou fungovat hledě na to, že při dostatečné kapacitě systé­ jako možný vzor pro další obce.« mu lze kotelnu CZT v létě odstavit a teplou ÚSPORY NA PRVNÍM MÍSTĚ vodu ohřívat jen sluneční energií. I v rodin­ Koordinátor projektu ESO Ondřej Bačík z CZ ných domech při ploše kolektorů zhruba 1,0 až 1,5 m2/osobu s akumulačním zásobní­ BIOM podtrhává shodné závěry všech tří kem na 400 až 500 litrů by energie Slunce studií. Že totiž energetická soběstačnost

V

Z doporučení studie CZ BIOM pro obec Kovářská ■ upřednostnit úspory energie před investicemi do zdrojové části; ■ s ohledem na nutnost oprav bytových domů připravit projekt jejich revitalizace s uplatněním rekonstrukce budov na standard nízkoenergetických staveb; ■ uvažovat o přechodu zdroje CZT na biomasu; nahrazení LTO biomasou opřít o detailní vyhod­ nocení dlouhodobé koncepce zásobováni CZT vhodnou a cenově přijatelnou biomasou; ■ zásadním předpokladem udržitelného tepelného managementu je dodržení vytyčené strategie (energetické koncepce) konkretizované akčními plány navázanými na plánování rozpočtu obce; ■ při příznivém vývoji zvážit vznik fondu obce (naplňovaného například ze zisku z CZT) a z něho (společně se státní podporou poskytovanou takovým fondům) přispívat obyvatelům Kovářské na realizaci úspor energie, resp. na zkvalitněni životního prostředí.

Radní Antonín Terber byl iniciátorem projektu ESO v Ústeckém kraji.

ročně uspořila až 60 % nákladů na TUV. Nic­ méně zásadní změnu by Kovářské přinesl částečný, případně úplný přechod zdroje CZT z lehkých topných olejů na vytápění zbytkovou lesní biomasou. Právě ta se jeví jako významný místní obnovitelný zdroj. Energetické plodiny totiž v okolí nelze pě­ stovat vůbec a energetické dřeviny jen s omezením. ZÁKLAD K ÚSPĚCHU PROJEKTŮ Studie Kovářskou nestála ani korunu, neboť náklady na ni hradil kraj. »Moc bych si přála, aby se obec vzmohla na moderní kotelnu odpovídající požadavkům 21. století. Jenže bez finanční pomoci státu či kraje si o usku­ tečnění projektů, jejichž perspektivu před námi studie otevřela, můžeme nechat jen zdát,« říká starostka Alena Kepičová. Na dru­ hé straně sídla zapojená do projektu si dík) studii nyní mohou lépe plánovat svůj rozvoj a využít to i při přípravě žádostí o podporu svých projektů. Antonín Terber podotýká, že pokud by ně­ která obec v kraji projevila zájem o podob­ nou studii, může se obrátit na něho osobně či na krajský odbor životního prostředí a ze­ mědělství. »Tím netvrdím, že studie bude opět pořízena jen za peníze kraje,« dodává. Úloha kraje v projektu podle něho spočívá v tom, že ve fázi zpracovávání studií je jejich pořizovatelem, ve fázi projektové přípravy pak zprostředkovatelem přísunu peněz z ev­ ropských i národních zdrojů (a možná také drobným přispěvatelem) a ve fázi realizace koordinátorem a vyhledávačem zájemců o investování do moderních technologií. »Všechny dotační tituly vyžadují spoluúčast a prostředky kraje na ni všude nestačí. Proto začínám hledat možné investory, kteří by ob­ cím pomohli s uskutečněním podobných plánů. Není to snadné, ale nový zákon o koncesním řízení celou situaci výrazně ulehčuje. A na to sázím,« uzavřel Antonín Terber. * IVAN RYŠAVÝ

ZDROJ: STUDIE CZ BIOM

14

moderní obec

říjen 2006

obnovitelné zdroje energie

téma

Větrné elektrárny: Osvěta se vyplatí Park deseti větrných elektráren by do tří let mohl vzniknout na katastru obce Dlouhá Brtnice na Jihlavsku. Projekt společnosti ELDACO, s. r. o., je nyní zatím ve fázi přípravy dokumentace pro proces EIA, ale na rozdíl od některých jiných nemusí čelit pro­ testům místních obyvatel. K jeho silným stránkám totiž patří i dobrá spolupráce investora s obcí. otvrzuje to starosta Dlouhé Brtnice Lu­ místa k případné stavbě větrných elektráren boš Krátký, podle něhož »maximální jsou pochopitelně technického rázu, jako je vliv« na vydání souhlasu obce s výstav­ větrnost lokality, elektrická síť v dosahu, exi­ bou parku větrných elektráren měl postojstence komunikací pro příjezd technologie místních občanů, který se promítl do výsled­ či dostatečný odstup od obydlené zástavby. ků dotazníkového průzkumu. Na jedno­ »Ale také je pravda, že naše firma své projek­ značnou otázku »Souhlasíte s tím, aby obec ty rozvíjí jen tam, kde nachází vstřícnost dále podpořila projekt výstavby větrných místních obyvatel a jejich zástupců. Držíme elektráren v katastru naší obce?« letos v čer­ se filozofie, že chceme-li si vybudovat pověst vnu celkem 168 občanů starších 15 let odpo­ seriózní firmy, musíme hned od počátku vědělo v anonymním průzkumu ANO a pou­ spolupracovat s lidmi v místě a získat je na ze 44 se rozhodlo pro odpověď NE. Průzku­ svou stranu.« mu se účastnilo 70,7 % místních občanů, K otevřenosti investora vůči místním oby­ přičemž pro pokračování projektu se vyslo­ vatelům inženýrka Šťastná podotýká: »V na­ vilo 79,25 % účastníků průzkumu, tedy 56 % ší zemi stále platí, že pokud si český člověk všech obyvatel obce starších 15 let. může vybrat z varianty buď na něčem ušet­ řit, anebo neušetřit - ale pomoci tím přírodě, CO PŘEDCHÁZELO PRŮZKUMU vybere si peníze. Toho využívají velké ener­ "Průzkumu však předcházelo veřejné sezná­ getické firmy a uhelné společnosti, které mení občanů se záměrem firmy postavit v médiích hlásají, jak jsou obnovitelné zdro­ u nás park větrných elektráren,« říká Luboš je drahé, a proto je prý v Česku nemá smysl Krátký. »V sále kulturního domu na dotazy stavět. Je to samozřejmě nepravda. U nás občanů odpovídali jak zástupci investora, ještě není zavedena ekologická daň, která by tak dodavatele technologie. K dispozici tam zdražila elektřinu ze „špinavých" zdrojů, jabyla i studie větrného parku.« Dalším krokem se stala exkurze uspořáda­ ná investorem pro občany do Břežan na Konečný názor občanů Znojemsku, kde už je v provozu park pěti vě­ trných elektráren podobného typu, jaké by vyšel z poznatků, které mohly stát i u Dlouhé Brtnice. Účastníci ex­ měli možnost si sami kurse si v Břežanech nejen prohlédli větrné elektrárny za plného provozu, ale také dis­ ověřit. kutovali s tamním starostou a zástupci firmy ELDACO o všem, co tam park přinesl obci. Rovněž na webových stránkách www.dlouko je třeba uhlí, a výrobci nemusí platit za habrtnice.cz se lze už od jara podrobně se­ zničenou přírodu, za zhoršené zdraví horní­ známit například s mapkou umístění bu­ ků a lidí, kteří v okolí dolů a elektráren bydlí. doucího parku větrných elektráren, studií je­ To vše je třeba při plánování stavby větrných ho výstavby, ale třeba také s energetickou elektráren místním občanům sdělit a prová­ koncepcí Kraje Vysočina, v níž výroba elek­ dět určitou osvětu. Vím, že to každou firmu trické energie »z větru« má své místo. zdržuje a stojí to i peníze, ale vyplatí se to.«

P

SOUHLAS NEVZNIKL HNED

ŠALEBNÁ I REÁLNÁ OČEKÁVÁNI'

"Nevím, jestli náš postup může být mode­ lem pro jiné obce, či zda tyto kroky lze pový­ šit nad rámec standardního jednání mezi obcí a investorem,« říká Luboš Krátký. "Kaž­ dopádně však přispěl k tomu, že v konečné fázi většina občanů vyslovila se stavbou vě­ trných elektráren souhlas. Přitom po první návštěvě zástupců investora u nás byly reak­ ce členů zastupitelstva i obyvatel spíše zá­ porném Starosta zdůrazňuje, že v obci nikdo neorganizoval žádné kampaně ani pro vý­ stavbu parku větrných elektráren, ani proti ní. "Konečný názor občanů vyšel z poznatků, které měli možnost si sami ověřit,« dodal. ^ Jednatelka společnosti ELDACO Ing. Iva Šťastná říká, že prvotní hlediska pro výběr

I v Dlouhé Brtnici někteří obyvatelé spojova­ li s výstavbou větrných elektráren klamné naděje. Typická byla představa, že místní li­ dé začnou dostávat levnější elektřinu. Sta­ rosta Luboš Krátký říká: "Snažili jsme se ob­ čanům vysvětlit principy výroby, výkupu, di­ stribuce a prodeje a z toho vyplývající nereálnost očekávání lacinějšího elektrického proudu. Na druhé straně bude záležet na no­ vém zastupitelstvu obce, jak naloží s případ­ ným „čumným", což je zlidovělý název fi­ nančního příspěvku provozovatele větrných elektráren obci, na jejímž katastru podniká.« Inženýrka Šťastná je k poskytování takové­ ho příspěvku v řádu několika desítek tisíc korun obci připravena a navíc tvrdí, že spo­

listopad 2006

V Pávově nedaleko Dlouhé Brtnice byly letos v červenci vztyčeny dvě větrné elektrárny VESTAS V90-2,0 MW (na snímku záběr z jejich instalace). Také tam byla investorem společnost ELDACO.

lečnost ELDACO obci nabízí i to, že by tam přenesla své sídlo, aby ji daňově zvýhodnila. Se starostou se však shoduje v tom, že nezmění-li se zákon o rozpočtovém určení da­ ní, pak by obci takový krok k žádnému zá­ sadnímu navýšení jejích příjmů nepomohl. POZOR NA »STARÉŽELEZO«

Na co by si měly dávat pozor obce, o jejichž přízeň usilují investoři větrných elektráren? Luboš Krátký je přesvědčen o tom, že vo­ lení zastupitelé obcí jsou dnes o této proble­ matice vcelku dobře informováni a znají i ri­ zika. "Přesto bych doporučil, aby obce ne­ souhlasily s výstavbou starých repasovaných větrných elektráren. Obce by také měly upo­ zorňovat vlastníky pozemků, na nichž inves­ toři chtějí větrné elektrárny stavět, že je jen na nich, jakou kupní nebo nájemní smlouvu s investorem uzavřou. Větrná energie se totiž stává výnosným byznysem, a proto nelze vy­ loučit ani spekulativní záměry některých in­ vestorů s vhodnými pozemky# Na nebezpečí instalace dovezených Vy­ sloužilých větrných elektráren upozorňuje rovněž Ing. Iva Šťastná. »Tak by totiž vzniklo velké riziko, že stavba nebude plnit odpoví­ dající technické parametry po celou dobu provozu,# říká. Rozhodně se proto podle ní každé obci vyplatí ptát se nejprve na refe­ rence a raději se přiklonit k firmě, která v oboru už pracuje a má dobré výsledky, než k jiné, která to chce jenom zkusit. ■ IVAN RYŠAVÝ

moderní obec

15

téma

obnovitelné zdroje energie

Do popředí stavebnictví se dostávají ekologické projekty Ekologické stavby jsou v ČR jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví stavební výroby. Do tohoto segmentu dnes patří nejen čistírny odpadních vod a kanalizační řady, ale mnohem častěji především projekty, které počítají s využitím obnovitelných zdrojů energie (OZE). Po uvedení celého komplexu do provozu ezi typické příklady patří výstavba pasivního domu v Hostětíně na se významně zlepší životní prostředí v této Uherskobrodsko, instalace solár­ lokalitě a vznikne zde poptávka po zeměděl­ ních panelů na koupališti ve Valašskémských Me­ produktech pro energetiku, které se budou v novém zařízení využívat. V bioply­ ziříčí a projekt Energeticky soběstačná obec nové stanici pak budou likvidovat i splaško­ Kněžice. vé vody a odpady ze zemědělské farmy. Za ENERGETICKY SOBĚSTAČNÁ úplatu zde budou zpracovávat i hygienicky OBEC KNĚŽICE rizikový odpad z cizích zdrojů (například z jatek a stravoven) a ekologicky šetrným Významný ekologický projekt vzniká ve Stře­ dočeském kraji nedaleko Nymburka. Obec způsobem ze všech těchto surovin vyrábět Kněžice a okolní obce v regionu Mezilesí ne­ kvalitní hnojivo pro zemědělství. jsou plynofikovány a nemají splaškovou ka­ SEMINÁRNÍ CENTRUM A UBYTOVNA nalizaci. Většina domácností topí uhlím, což V HOSTĚTÍNĚ značně zatěžuje životní prostředí. Projekt, Rozdílným, ale ekologicky šetrným projek­ pro který se obec rozhodla, umožní vyrábět a využívat elektrickou a tepelnou energii tem je výstavba tzv. pasivního domu v Hos­ z obnovitelných zdrojů a vyrábět z biomasy tětíně. Při jeho výstavbě se kombinují tra­ diční stavební materiály s materiály přírod­ i palivo pro automatické domovní kotle. Na nevyužívaných obecních pozemcích ními, jako jsou slaměné balíky, nepálené proto vznikla bioplynová stanice, kotelna na cihly nebo hliněné omítky. Polyfunkční areál Seminárního centra se spalování biomasy a peletizační linka na vý­ skládá ze dvou částí - seminárního centra, robu topných pelet z biomasy. Stavba bio­ kde se nachází přednáškový sál pro 45 osob, plynové stanice skončila letos v červenci. V současné době již nový bioreaktor produ­ kanceláře, vstupní hala a technologické zaří­ zení, a z ubytovacího objektu s 10 pokoji pro kuje bioplyn, který lze využít pro výrobu celkem 25 hostů a tvůrčí dílny. Seminární elektrické a tepelné energie. Dokončení pro­ jektu se plánuje v listopadu, je nutno ještě centrum je navrženo jako pasivní dům z be­ tonu a pálených i nepálených cihel s venkov­ vybudovat rozvody tepla.

M

Ve Valašském Meziříčí začali v letních měsících ohřívat vodu pomocí solárních panelů ve venkovním bazénu a ve sprchách.

ní izolací z minerální vlny a slaměných balí­ ků. Povrch dotváří kamenný obklad a střechu budovy bude pokrývat nízká vegetace. Proti běžným domům spotřebují pasivní domy jen zhruba desetinu energie na vytá­ pění a svým obyvatelům poskytují dokonce i ve městech pravidelný přísun čerstvého vzduchu, který do budovy dodává mecha­ nický větrací systém. V zimě nevyžadují kla­ sické topení, stačí mírně přihřívat příchozí vzduch. Hostětín tak pokračuje v cestě stát se obcí zcela nezávislou na fosilních palivech. Již zde funguje centrální výtopna na biomasu a řada domů instalovala sluneční kolektory na ohřev vody. Seminární centrum po do­ končení přirozeně rozšíří stávající prostor náměstí a vedle školicích aktivit je bude obec využívat pro pořádání kulturních i ji­ ných programů.

SOLÁRNÍ KOLEKTORY VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

FOTO: ARCHIV

Solární kolektory dnes běžně ohřívají vodu v rodinných domech. Tato technologie se ale dá využívat i ve větších provozech. Ve Valaš­ ském Meziříčí začali v letních měsících tak­ to ohřívat vodu ve venkovním bazénu a spr­ chách. Na objekt, kde jsou šatny, bylo umís­ těno celkem osmdesát solárních panelů, což výrazně přispěje ke snížení nákladů na ohřev vody v areálu a sníží i zátěž pro život­ ní prostředí. Skanska tam vybudovala rovněž související technologie, jako je montáž te­ pelných čerpadel či rozvody vody a tepla. Na projekt finančně přispěla Evropská unie. Všechny zmíněné projekty se od sebe sice stavebně a technologicky liší, ale poslání mají stejné: zlepšovat stav životního prostře­ dí v České republice. Jsou prvními předsta­ viteli nového směru ekologických projektů a dobrým příkladem pro další podobné stav­ by. Na těchto ekologických stavbách se po­ dílí ve spolupráci s městy a obcemi společ­ nost Skanska CZ. /sk/

16

moderní obec

listopad 2006

obnovitelné zdroje energie

téma

Nové publikace ublikace Obce, kraje, hl. m. Praha, vol­ by, obecní policie, ÚZ č. 583 zahrnuje rozsáhlý soubor 28 předpisů pro územ­ ní samosprávu rozdělených do následujících kapitol: územní samospráva, úředníci územ­ ních samosprávných celků, obecní policie. Jsou v ní také předpisy z oblasti matrik, svo­ bodného přístupu k informacím, zákon o in­ formačních systémech veřejné správy. Obsa­ huje rovněž některé nové zákony: o střetu zá­ jmů, o kronikách obcí a další. Všechny změ­ ny v textech zákonů, nařízení vlády a vyhlá­ šek jsou zvýrazněny tučně, odkazy na souvi­ sející předpisy jsou plně cito­ vány (podle stavu k 4.10. 2006). Publi­ kace poskytuje vodítko pro OBCE, KRAJE, hl. m. PRAHA činnost nově zvolených za­ OBECNÍ POLICIE stupitelů obcí a jejich orgá­ nů. Více infor­ mací nalezne­ le Itra k 4.10. MM te na www.obce.sagit.cz. Kód knihy: 01013

P

E

A _

, roztočte to

se Zelenou energii

UZ

atastr nemovitostí, Zeměměřictví, Po­ zemkové úpravy a úřady, ÚZ č. 586 to je název knihy, jejímž obsahem je soubor 14 předpisů, například katastrální zákon, zákon o zápisech vlastnických a ji­ ných věcných práv k nemovitostem, zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech, zákon o zeměměřictví. K zákonům jsou zařa­ zeny všechny prováděcí vy­ hlášky. Do tex­ Úplné Zněni tů jsou tučně zapra­ covány změny pro rok 2007 KATASTR NEMOVITOSTÍ (podle stavu ZEMĚMĚŘICTVÍ k22. 9. 2006). POZEMKOVÉ ÚPRAVY Publikace za­ A ÚŘADY hrnuje i kapi­ tolu, která se podle rtiru k 12. 9. MM věnuje pozem­ kovým úpra­ vám a pozem­ kovým úřa­ dům. Více informací je na www.kat.sagit.cz. Kód knihy: 01093 První publikaci za 129 Kč a druhou za 79 Kč (včetně DPH) si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrov­ ského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na adrese http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí jejich zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT. Informace na tel.: 596 785 999. Čle­ nové ECONOMIA Benefitklubu, kteří uve­ dou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.

K

uz

listopad 2006

Zelená energie podpoří prospěšné projekty Do konce roku je možno požádat o příspěvek z prostředků Zelené energie na podporu projektů pro výzkum, popularizaci a využívání obnovitelných zdrojů energie. Jak požádat o příspěvek • o příspěvek mohou žádat subjekty z řad neziskových organizací, škol, veřejné správy a vědeckých institucí • základní podmínkou pro získání podpory z fondu Zelené energie je neziskový charakter projektu • žádost je nutno podat do 31. prosince 2006 na formuláři Žádost o příspěvek z prostředků Zelené energie, který je k dispozici na strán­ kách www.zelenaenergie.cz Podporované projekty 1) Výzkum Projekty zaměřené na zvýšení potencionálu obnovitelných zdrojů (voda, vítr, biomasa, slunce, geotermální energie a další), uplatnění nových technologií a zlepšování technologických procesů využívají­ cích obnovitelné zdroje energie. Přednost dostanou inovativní projek­ ty, jejichž výsledky budou okamžitě využitelné. 2) Osvěta a vzdělávání Odborné kurzy, semináře, vydávání informačních materiálů, instalace modelů obnovitelných zdrojů energie ve vzdělávacích zařízeních pro studijní účely a budování ekologických informačních center. Posuzo­ vat se bude míra přispění k ekologické výchově a osvětě, zapojení veřejnosti a konkrétní přínos k využívání obnovitelných zdrojů v regionu. 3) Výstavba nových obnovitelných zdrojů energie Výstavba a rekonstrukce zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitel­ ných zdrojů energie pro výrobu tepla a elektřiny. Jde o zařízení, jako jsou solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla, bioplynové stanice, větrné elektrárny apod. Podporu mohou získat i zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné nebo elektrické ener­ gie. Projekty musí mít neziskový charakter, být společensky a ekono­ micky užitečné a musí pomáhat zlepšovat životní prostředí. Více informací na www.zelenaenergie.cz.

SKUPINA CEZ

www.zelenaenergie.cz

moderní obec

17

EKONOMIKA

Interní audit není »kudlou v zádechu Slovy jako »excelentní« a »vysoce uspokojivý« hodnotila letos v červnu Evropská komise dosažený efekt twinningového pro­ jektu »Posílení vnitřních finančních a kontrolních mechanismů na regionální úrovni«, který se v letech 2003 a 2004 uskutečnil v rámci programu PHARE 2003 na všech krajských úřadech v České republice. íky projektu, s nímž Čechům význam­ V tom se interní audit liší od dnes praktic­ ně pomohl zejména twinningový po­ ky stále ještě běžně pojímané klasické kon­ radce Joe Dobbin z Velké Británie, troly, která se a priori soustřeďuje na vyhle­ dnes všechny kraje včetně Prahy mají útvary dávání chyb či podvodného jednání a může interního auditu na standardní evropské být dokonce chápána, jak se o této české úrovni, kterou jim mohou závidět mnohé praxi vyjádřil jeden ze zahraničních twinneústřední státní orgány. Pilotní část projektu rů, coby »kudla do zad« kontrolovaného probíhala na Krajském úřadu Středočeského subjektu. »Kontrola samozřejmě musí být,« kraje, odkud se zkušenosti přenášely dál do podotýká inženýr Chlouba. »Ale je to mana­ celé republiky {viz Moderní obec č. 4/2004). žerská povinnost a kompetence ve smyslu zásady „kdo řídí, kontroluje". Manažer přece KONTROLA JE NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO nemůže spoléhat na nějaký kontrolní odbor, Vedoucí útvaru interního auditu středočes­ že za něho vše zkontroluje.« kého krajského úřadu Ing. Jaroslav Chlouba připomíná, že největším přínosem projektu KAŽDÝ PROCES SKRÝVÁ RIZIKA bylo to, že se interní auditoři krajských úřadů Interní auditoři se soustřeďují na vyhledává­ oprostili od dříve ještě někdy probleskujícího ní možných rizik v procesech, které se dějí sklonu používat ve své práci inspekční meto­ uvnitř organizace. Ne náhodou auditoři také dy, dozor a kontrolu. Odkazuje přitom na de­ kladou velký důraz na metodickou část své finici, podle níž interní audit je »nezávislá, činnosti a vítají, pokud s nimi vedoucí odbo­ objektivně ujišťovací a konzultační činnost rů či oddělení předem konzultují některé své zaměřená na přidávání hodnoty a zdokona­ kroky, aby byla vyloučena případná rizika. lování procesů v organizaci. Interní audit or­ "Výsledkem auditu pak bývá buď ujištění, že ganizaci pomáhá dosahovat jejích cílů tím, možnost vzniku rizik je perfektně ošetřena, že přináší systematický metodický přístup nebo že sice byla shledána rizika, ale situaci k hodnocení a zlepšování účinnosti systému lze rychle vyřešit,« říká inženýr Chlouba. řízení rizik, řídicích a kontrolních procesů »Teprve až na třetím místě bývá konstatová­ a správy a řízení organizace«. ní nedostatků, které je nutno řešit, a návrh

D

Ing. Jaroslav Chlouba byl u toho, když se na přelomu let 2003 a 2004 na KÚ Středočeského kraje realizoval twinningový projekt, který během 18 měsíců pozvedl interní audit krajských úřadů na evropskou úroveň.

doporučení, jakým způsobem se tak má stát.« Interní audit je nástrojem pro vrcholný TOP management, pro nějž audituje pro­ cesy na střední i nižší úrovni řízení. Výsled­ ky auditu mají vrcholný management ujis­ tit o tom, že se na střední a nižší články ří­ zení může spolehnout. Jinými slovy řeče­ no, interní audit musí mít svého protihráče ve vrcholném vedení, který auditorům na-

Cíle řízení a kontroly a rizika vyplývající ze cvičných auditů (výtah) Veřejné zakázky Oblast řízení a kontroly

Cíle řízení a kontroly

Rizika (pouze nejdůležitější)

Veřejné zakázky

V každé fázi procesu jsou jasně definovány

Nakupované zboží nebo služby:

potřeby.

■ budou nepotřebné ■ budou příliš drahé ■ nebudou splňovat požadavky.

Příkazy k nákupu a objednávky lze uspokojit

Nákup zboží a služeb není zohledněn v odsouhlaseném rozpočtu nebo

z příslušného rozpočtu.

v rozpočtových rezervách.

Používají se řádné postupy udělování veřejných

Spatná rozhodnutí o veřejných zakázkách.

zakázek a zadávací dokumentace je dobře

Nepřiměřené či nesprávné nabídky.

připravena. Výběrové řízeni probíhá řádně a v souladu

Výběrová komise má špatné složení.

s předpisy. Veřejná zakázka splňuje právní požadavky.

Rozhodnuti o veřejných zakázkách jsou právně zpochybnitelná.

Závazky Oblast řízení a kontroly

Cíle řízeni a kontroly

Rizika (pouze nejdůležitější)

Účelnost vnitřního kontrol-

Proplácejí se pouze platné faktury.

Proplácejí se faktury za zboží a služby, které nejsou vyžádány nebo dodány.

ního a řídicího systému

Obdržené faktury jsou uhrazeny k datu splatnosti.

Faktury se proplácejí po splatnosti.

závazků

Hradí se pouze faktury oprávněných dodavatelů.

Je zaplaceno nesprávnému nebo nepřijatelnému dodavateli.

Faktury jsou propláceny v pořadí stanoveném

Faktury se proplácení příliš brzy či pozdě.

předpisy Faktury se proplácejí v souladu s vnitřními

Organizace může být veřejně kritizována za neplněni vlastních předpisů.

předpisy a směrnicemi. * ZDROJ: POSÍLENI VNITRNÍCH FINANČNÍCH A KONTROLNÍCH MECHANISMŮ (UCEBNl TEXT), SOFRECO 2005

18

moderní obec

listopad 2006

EKONOMIKA

slouchá a dokáže jim sám aktivně zadávat úkoly. Na úrovni krajů a krajských úřadů i zásluhou uvedeného twinningového pro­ jektu - takoví protihráči už jsou. Ovšem to samé zatím nelze tvrdit o všech úřadech měst nad 15 tisíc obyvatel, kde podle záko­ na č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, musí rovněž fungovat inter­ ní audit. PLÁN Sl PONECHÁVÁ REZERVU

Základem práce interního auditu je hledání rizik a jejich rozbor. V každé organizaci exis­ tují procesy, které lze rozdělit na velmi rizi­ kové, méně rizikové a ty s mizivým rizikem. Podle tohoto členění - a také s přihlédnutím ke kapacitě útvaru - se připraví roční plán in­ terního auditu. Ten vždy zahrnuje audit pro­ cesů s největšími a dále se středními riziky, přičemž se nemusí pokaždé dostat na proce­ sy s nízkou mírou rizika. Na základě doporu­ čení zahraničních twinnerů si nyní středo­ čeští auditoři při přípravě svého ročního plá­ nu ponechávají kapacitní rezervu ve výši zhruba 20 procent. To proto, aby během roku mohli operativně, na základě aktuálně vznik­ lé nutnosti provádět audity na vyžádání pro ředitele krajského úřadu. Taková rezerva od­ povídá evropským standardům; vyšší by mo­ hla být považována za zneužívání pravomo­ ci zadávat audity na vyžádání, aby se tak ku­ příkladu odvedla pozornost od jiných, z hle­ diska rizikovosti problémových procesů v or­ ganizaci.

AUDITOŘI NECHTĚJÍ ŠKODIT

Interní audit musí mít svého protihráče ve vr­ cholném vedení, kteiý auditorům naslouchá a dokáže jim sá?n aktiv­ ně zadávat úkoly. Rizika si vytypovávají auditoři sami. Ing. Chlouba v té souvislosti hovoří o »profesní zaslepenosti, která někdy může pozname­ nat i nejzkušenější vedoucí pracovníky, kte­ ří si pak některá rizika už ani neuvědomují či je nedoceňují. Auditoři si vedou auditní složku, do níž si zakládají informace, které se při pozdějších auditech dají využít a jež jim pomáhají rizika určovat. Také skuteč­ nost, že díky twinningovému projektu dnes všechny krajské úřady mají moderní útvary interního auditu s dobře připravenými od­ borníky, je pro stanovování rizik výhodou. Vždyť zaměření činností a vnitřní chod všech krajských úřadů jsou v podstatě stej­ né, takže jejich interní auditoři si mohou vy­ měňovat zkušenosti, porovnávat své plány a upozorňovat se navzájem na možná rizika. Což ostatně pravidelně a s velkou vervou či­ ní v rámci pracovní skupiny IA - WG (internal audit - work group).

Ačkoliv vytypování rizik je věcí auditora, ne­ znamená to, že by svůj plán auditu neměl předem probrat s vedoucím auditované orga­ nizační jednotky. »Buď rizika, na něž se chce­ me zaměřit, přijme, nebo v opačném případě se s ním snažíme dohodnout - a někdy třeba i ze svých předsevzetí slevíme,« tvrdí inženýr Chlouba. Takový kompromis však není známkou slabosti auditorů, cílem jejich sna­ žení není někoho poškodit nebo ztrapnit. Středočeští auditoři se pevně drží zásady, kterou jim doporučil twinningový expert Joe Dobbin. Totiž předem se zaměřením a cíli au­ ditu veřejně seznámit všechny pracovníky pří­ slušného odboru či oddělení. To samé platí i o prezentaci výstupů z provedeného auditu. Z twinningového projektu vzešel i Manuál pro interní audit krajského úřadu (MIAKU), který však může být využit také pro práci in­ terních auditorů úřadů statutárních a dal­ ších velkých měst. Stáhnout si jej lze z webu Středočeského kraje www.kr-stredocesky.cz, kde útvar interního auditu má své stránky v nabídce Krajský úřad - Odbory. Výstupem z projektu je rovněž učební text pro univerzi­ ty, který má posloužit k přípravě vysokoškol­ sky vzdělaných auditorů ve veřejné správě. Učební text bude časem rovněž vyvěšen na webu kraje, zatím existuje pouze v tištěné podobě (náklad je prakticky již rozebrán) a také vypálený na CD. ■ IVAN RYŠAVÝ

Leasing, úvěr, splátkový prodej? Stačí říct. VB Leasing Vám nabízí snadný způsob realizace Vašich investičních záměrů.

VB LEASING DŮVĚRA

SPOIUIE.

MO-000283/C

VB Leasing CZ, spol. s r.o. Heršpická 813/5, 639 00 Brno tel.: +420 543 550 111, fax: +420 543 550 150 e-mail: [email protected], www.vbleasing.cz infoline: +420 800 181 800

Člen skupiny Volksbank a VR Leasing

listopad 2006

moderní obec

19

SPRÁVA A ROZVOJ

Radniční periodika: S nešvary paragrafy nepočítají Radniční periodika splňují sice všechny znaky definice perio­ dické tiskoviny podle tiskového zákona, zároveň je ale zjevné, že mají zvláštní postavení jako tiskovina vydávaná z veřejných pe­ něz, která má navíc značný místní vliv. vláštní povaha radničních periodik ne­ - pro přístup do periodika, našla odpovídající pravidla ani v práv­ - institucionální zakotvení práva na rovný ním řádu. Jedině § 93 odst 1 a 97 záko­ přístup do periodika (redakční rady), na o obcích a korespondující § 60 odst. 3 zá­ - vymezení specifického poslání těchto kona o hlavním městě Praze11 nabízejí mož­ periodik - obdoba veřejné služby ze zákona nost informování o zasedání zastupitelstva o »velkých« veřejnoprávních médiích, obce a o činnosti orgánů obce »způsobem -vhodná by byla i specifická úprava obra­ v místě obvyklým«. Jinak zákon o obcích je­ ny (nejen osob přímo dotčených) proti ne­ jich vydávání nijak neupravuje. Zmíněné pa­ pravdivému, osočujícímu či neobjektivní­ ragrafy jsou jedinou speciální úpravou obec­ mu obsahu. né povinnosti obce v samostatné působnos­ ti - pečovat o vytváření podmínek pro uspo­ DOPORUČENÉ ÚPRAVY PRÁVNÍHO kojování potřeb svých občanů včetně potře­ ŘÁDU by informací (§ 35 odst. 2 zákona o obcích). Na základě výše uvedeného by bylo žádoucí Dozor podle § 123 zákona o obcích se teo­ uskutečnit tyto úpravy právního řádu ve reticky může uplatnit ohledně obsahové prospěch skutečně veřejné povahy komu­ stránky radničních periodik jen v případě, že nálních periodik: by byla v rozporu se zákony a podzákonný­ ■ Deklarace jejich zvláštní povahy podob­ mi předpisy. ným vymezením, jako je pojem »veřejné Požadavek na vyváženost obsahu měst­ služby# v právní úpravě veřejnoprávních ských či obecních periodik je možné vyvodit elektronických médií (§ 2 odst. 1 zákona č. pouze z interpretace ústavně daných základ­ 483/1991 Sb., o České televizi a § 2 odst. 1 zá­ ních svobod, především pak z práva občanů kona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu). podílet se na správě věcí veřejných. V praxi Vhodné by bylo definovat radniční periodika lze ovšem těžko očekávat, že by krajský úřad a rovněž jiná média provozovaná obecní sa­ požadoval na obci splnění úkolu vyváženos­ mosprávou jako média »místní veřejné služ­ ti obsahu jejích novin, neboť chybí takto jas­ by# (či jiný vhodný legální pojem) a k tomu­ ně daná povinnost v zákoně či podzákon­ to znaku vázat níže uvedené specifické po­ ném předpisu a do výkladu obecných usta­ vinnosti. novení zákona či ústavních zákonů se dozo­ ■ Institucionální záruky vyváženosti ob­ rový orgán téměř jistě pouštět nebude. sahu, konkrétně zajištění vlivu celého za­ stupitelstva, eventuálně veřejnosti na ob­ CO ŘlKÁ TISKOVÝ ZÁKON sah radničních periodik. Z právní úpravy Úprava v tiskovém zákoně č. 46/2000 Sb. to­ tzv. veřejnoprávních médií šířících rozhla­ tiž nezná - na rozdíl od elektronických médií sové či televizní vysílání lze převzít kon­ - požadavek nestrannosti a vyváženosti ob­ strukci orgánu, který má faktický vliv na ob­ sahu. Tiskový zákon se vztahuje na periodic­ sah média, tj. radu. Redakční rada radnič­ ký tisk, tj. noviny, časopisy a jiné tiskoviny vy­ ního periodika by byla volena zastupitel­ dávané pod stejným názvem, se stejným ob­ stvem a zajišťovala by vyváženost obsahu sahovým zaměřením a v jednotné grafické periodika. úpravě nej méně dvakrát v kalendářním roce. Z povahy věci by bylo vhodné svěřit tyto Periodika obcí a krajů vycházející na úze­ úpravy zákonům upravujícím samotnou mí ČR tedy plně spadají do režimu tiskového územní samosprávu, tj. zákonu o obcích zákona. Z něj vyplývají pro vydavatele určité a o hlavním městě Praze, nejlépe v návaz­ povinnosti, které lze shrnout jako povinnos­ nosti na ustanovení o obecné informační povinnosti obce"1. Ustanovení však nemá ti registrační, evidenční a obsahové, které nejsou rozlišovány podle povahy, respektive vhodný ekvivalent v zákoně o hlavním měs­ vydavatele tiskoviny. tě Praze. Jinou možností je umístění do čás­ Sankce za nedodržení povinností uveřej­ tí zákonů pojednávajících o samostatné pů­ nit odpověď a dodatečné sdělení tiskový zá­ sobnosti obce/městské části. kon neobsahuje, spoléhá pouze na soudní ■ Dále by bylo žádoucí zakotvit legislativ­ ochranu dotčených osob (právo domáhat se ně povinnost vyváženosti obsahu a objekti­ u soudu uveřejnění). vity informací (například v tiskovém zákoně s odkazem na vymezení těchto periodik JAKÁ PRAVIDLA CHYBĚJÍ v zákoně o obcích a o hlavním městě Praze). Jak je ze stručného přehledu právní úpravy Inspirací může být úprava povinností provo­ zřejmé, chybějí následující pravidla: zovatelů rozhlasového a televizního vysílání

Z

20

moderní obec

zakazující šíření programu, který obsahuje »neobjektivní a nevyvážené informace ne­ zbytné pro svobodné vytváření názorů nebo v němž nejsou názory nebo hodnotící ko­ mentáře odděleny od informací zpravodaj­ ského charakteru# (§31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb.). Jiným možným zdrojem in­ spirace je úvodní stručná úprava v zákoně o České tiskové kanceláři stanovící povin­ nost »poskytovat objektivní a všestranné in­ formace pro svobodné vytváření názorů« (§ 2 odst. 1 zákona č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři). ■ V souvislosti s volbami do obecních za­ stupitelstev je vhodné, aby právní úprava pamatovala na rovné zastoupení a přístup kandidujících do radničních periodik, po­ kud je obec vydává. Tuto povinnost by nejlé­ pe mělo zakotvit ustanovení o volební kam­ pani jak v zákoně o volbách jak do obecních, tak do krajských zastupitelstev. ■ )e nutné též posílit práva třetích osob na odpověď a dodatečné sdělení speciálně v případě radničních periodik. V úvahu mů­ že přicházet zavedení sankcí za nesplnění povinností vydavatele uveřejnit odpověď či dodatečné sdělení v dané lhůtě, bezplatně, odpovídajícím rozsahu a za dalších podmí­ nek zákona. Lze uvažovat o prodloužení pro­ padné lhůty 30 dnů od vydání periodika, ve které musí být žádost o korekci textu podá­ na, která může být pro dotčené třetí osoby často nedostatečná. Naskýtá se také otázka, zda vůbec neobohatit škálu nástrojů proti »neférovému« in­ formování radničními periodiky. Právo do­ žadovat se opravy by mohly mít nejen dot­ čené osoby, ale žádat korekci nepravdivých informací o záležitostech veřejného zájmu by měl mít kdokoli. Pro tuto úpravu by nabí­ zel nejlepší prostor tiskový zákon. Je třeba rovněž umožnit aplikovat výše uvedená pravidla i na případy, kdy obec pří­ mo netvoří obsah radničního periodika, ale svěřila to externímu subjektu. ■

(Článek vznikl v rámci projektu občanského sdružení Oživení Radniční listy bez cenzur)' podpořeného Evropskou unií - programem Transition facilit)' a Nadací Open Society Fund Praha - pozn. autorky.) Poznámky u Tyká se informování o zasedání zastupitelstva hl. m. Prahy, úprava ale chybí u zasedání zastu­ pitelstev městských částí: rovněž chybí ustano­ vení o informování o činnosti ostatních orgánů města/městských částí. 2! Patřilo by systematicky do dílu 2 hlavy IV (Or­ gány obce) zákona o obcích, který sice pojed­ nává o zastupitelstvu, ale § 97 rovněž přesahu­ je do obecné informační povinnosti obce o její činnosti (resp. činnosti jejích orgánů).

HELENA SVATOŠOVÁ luridicum Remedium

listopad 2006

SPRÁVA A ROZVOJ

Jde o informační totalitu? ustanovení Listiny základních práv růst politiků a politických stran, a tedy celé a svobod, Ústavy CŘ a zákona o obcích politické kultury. plyne, že vydávání periodik musí slou­ Na základě pilotního průzkumu (Otevřežit všem občanům, nikoli jen některým. Mu­te.cz 2006) lze již nyní konstatovat, že v rad­ sí umožňovat soutěž politických sil, proto ničních periodikách dominuje po celé CR má přinášet dostatečně objektivní a vše­ stav, který nelze nazývat jen »neobjektivistranné informace, umožňující svobodné vy­ tou«. Jde o brutální »cenzuru« či dokonce in­ tváření názorů. Zasahovat do skladby a zně­ formační »totalitu«. Jsou masivně zneužívá­ ní zpráv, vyplývajících z objektivního zachy­ na k propagaci pouze jedné části názorů a ře­ cení skutečnosti (cenzura), se nesmí. šení, z nichž se v dané obci generují výsled­ ná rozhodnutí. ČTENOST A OBSAH PERIODIK Banální je, když pravidelně na první straně Místní periodika jsou velmi čtena (až 40 % vyjde fotografie starosty (hejtmana), jak vítá občanů je čte pravidelně) a vzhledem k prak­ sportovce, děti v mateřské škole, otevírá tickým »místním« informacím budí dojem knihovnu či se poplácává s prezidentem. Ná­ serióznosti. Vedle celostátních médií pokrý­ sledují masážní »sloupky« či »zamyšlení« vají celou republiku sítí, která má na tvorbu starosty a přehlídka úspěchů (dříve se říkalo názorů obyvatel, zejména jde-li o místní zá­ »výdobytků socialismu«). ležitosti, silný dopad. Nepočítaje v to weboMéně omšelá je častá teze, že náš zpravo­ vé stránky krajů, měst a obcí stojí ročně od­ daj je »nepolitický«. »Lidi nezajímají hádky, hadem půl miliardy korun. Kvůli napojení na ale konkrétní činy a fakta.« To je však z prin­ územní rozpočty a exkluzivitě informací pra­ cipu nesmysl. Neodstranitelná a přirozená cují bez konkurence. Přitom formují místní, političnost je dána. Veřejný život na každé komunální a regionální politiku, která je úrovni včetně místní v sobě obsahuje nejen podhoubím demokracie, živnou půdou pro přijatá řešení, ale i možnost různých, jiných,

Z

Graf 1: Formy alternativního názoru

%

5%

10%

15%

20% 25%

30%

35%

40%

45%

50%

20%

30%

40%

60%

70%

80%

90%

100%

politické stanovisko

redakční text

dopis (e-mail) občana

článek občana či rozhovor s občanem zjevně poškozující forma

Graf 2: Vliv na obsah periodika 0%

10%

50%

n----- 1------- 1--------- n redakce z úředníků nebo výkonných funkcionářů (koaličních)

redakce z externistů

redakční rada z úředníků nebo vý­ konných funkcionářů (koaličních)

redakční rada včetně zastoupeni opozice nezjištěno (red. rada i redakce)

nepřijatých řešení, rozhodnutí či aktivit. Součástí objektivní zprávy musí být též in­ formace o souvislostech, nesmí se vyhýbat variantám, sporům či jen návrhům, které předcházely rozhodnutí. Hezká a potřebná rekonstrukce náměstí může být zároveň »tunýlkem« spřátelené firmě, ač chybějí peníze na kanalizaci. Zpráva o otevření školní jídel­ ny může zakrývat uzavření jiné školy proti vůli rodičů. Nic z toho se místní veřejnost ne­ má šanci dozvědět. Je masírována obrazem bezkonfliktních, praktických otázek, které momentální vedení obecního či městského úřadu vždy vyřeší. Celostátní média aktivně vyhledávají al­ ternativní názory a dotazují opozici. Na místní úrovni to nefunguje. Ne vždy jde o úmysl. Získat alternativní názor může být pro úředníka - redaktora nelehký úkol. Se­ hnat vyjádření opozičního zastupitele nebo aktivního občana přestavuje úsilí, zatímco požádat o názor radního z vedlejší kanceláře je snadné. METODOLOGIE A DOPORUČENI Tiskovou plochu věnovanou »politickým« té­ matům definujeme jako jakékoliv názorové sdělení k aktivitám vedení obce či kraje. Os­ tatní plochu, mimo reklamy, představují sdě­ lení, která buď nesouvisejí s radnicí (reportáž ze sportovního utkání či plesu, není-li však zmíněn představitel radnice), nebo jsou tech­ nická či organizační (úřední hodiny, telefo­ nické spojení, jízdní řády). V »politické« ploše zjišťujeme, zda se v ní vyskytnou názory od­ lišné od názoru vedení radnice (kraje), a jsou tedy alternativní, opoziční, polemické. Po­ měr těchto »odlišných« názorů nazýváme In­ dex různosti názorů (IRON). Ten průměrně představuje pouhá 2 %, neboť v 70 % případů se rovná nule. Pokud vůbec periodikum umožní alternativní názor, poskytne mu prů­ měrně jen 7 % politické plochy (viz graf 1). Voličská podpora koalic na místní úrovni při zdejším volebním systému osciluje mírně nad polovinou. Téměř polovině voličů je tedy zpravidla »ukradena« možnost za veřejné pe­ níze šířit informace a názory, a jsou zároveň nuceni platit názory, s nimiž nesouhlasí. To považuji za alarmující a v zásadě za defraudaci veřejných prostředků. Vliv na obsah periodik vykonávají redakč­ ní rady a redakce (jejich složení je patrné z grafu 2). Lze proto doporučit, aby redakci tvořili ex­ ternisté a v redakční radě byli i zástupci opo­ zice. Prokazatelně se tak zvyšuje různost ná­ zorů. Vydavatel musí dodržovat principy pe­ riodika veřejné služby (objektivita), zejména vynakládat vlastní aktivitu redakce na vyhle­ dávání alternativních názorů. IRON by měl dlouhodobě odpovídat reálnému politické­ mu složení zastupitelstva, neměl by kles­ nout pod kritickou hodnotu asi 15 %. ■ OLDŘICH KUŽÍLEK poradce pro otevřenost veřejné správy www.otevrete.cz

ZDROJ: WWW.OTEVRETE.cz

listopad 2006

moderní obec

21

FOTO: RADOVAN MlCA

bytů určených seniorům a mladým lidem s nějakým zdravotním handicapem. Z evrop­ ských peněz stavíme hlavně komunikace, podařilo se nám také získat příspěvek na vzdělávací středisko REVIS. Bohužel jsme neuspěli s velkým projektem v hodnotě nad 100 miliónů na revitalizaci městské části Tachov-jihozápad. Z 20 podaných projektů jich uspělo sedm, my jsme skončili jako osmí. Řekli nám, že projekt je kvalitní, ať zkusíme žádost zopakovat. Určitě to uděláme.

Tachov už není městem na konci světa Nejlépe se lidem žije v Tachově. Alespoň k takovému závěru do­ spěl internetový server aktuálně.cz na základě průzkumu 300 obcí s rozšířenou působností. O tom, nakolik je toto tvrzení oprávněné, hovoříme se starostou Tachova a senátorem Parla­ mentu ČR Mgr. Ladislavem Macákem. ■ Co tomuto výsledku říkáte? Překvapil vás, stejně jako autory průzkumu? Beru to s rezervou, ale nepopírám, že mne ta zpráva potěšila. A také překvapila. Zpočát­ ku jsem to bral tak trochu jako legraci, dokud mne redaktoři zmíněného serveru osobně nepřesvědčili, že je to míněno vážně. ■ Nejen Tachov, ale celý region u západní hranice vyšel z průzkumu dobře. Odpovídá to opravdu skutečnosti? Rozhodně se nedá říct, že je všechno ide­ ální. V našem okrese třeba chybí nemocnice, respektive je zavřená. A nejen nemocnice, ale i spousta dalších věcí. Ale v každém pří­ padě udělal tento region obrovský skok ku­ předu. Hodně mu pomohlo mj. postavení dálnice. Projevilo se to u vás konkrétně třeba pří­ růstkem obyvatelstva? Počet obyvatelstva nevzrostl, zůstává sta­ bilně na zhruba 13 tisících. Protože je u nás značné procento mladých - věkový průměr je 34 let - rodí se víc dětí, než činí úmrtnost, ale zase dost lidí odchází. Bohužel přede­ vším těch vzdělanějších, protože mají pro­ blém s uplatněním. Stále ještě přežívá dědic­ tví minulosti, kdy u nás byli jen vojáci, státní statek a uranový průmysl. To všechno je pryč, průmysl i služby vznikají zcela nově. Projevuje se to i na nezaměstnanosti; v ta­ chovském okrese je na Plzeňsku největší mezi osmi a devíti procenty. Samotný Tachov má asi o procento méně. Ale podle mého ná­ zoru převážná většina z těchto nezaměstna­ ■i

22

moderní obec

ných jsou lidé, kteří nikdy dělat nebudou, protože nechtějí. Vzniklo u nás pět nových podniků a mají problém získat lidi s potřeb­ nou kvalifikací. Snad pomůže nová průmy­ slová škola, která byla otevřena v roce 2002. ■ Co pro vaše město znamenal odchod ar­ mády? Posádka odešla hned v roce 1990. V té do­ bě byli lidé rádi; na rozdíl od dneška, kdy si vojáků váží, protože představují pro civilní obyvatele možnost zaměstnání. Kasárna se tenkrát ještě nepřeváděla na obce zdarma, město je koupilo za víc než 50 miliónů. Jejich využití bylo trochu živelné, takže dnes se tam prolínají ne zrovna šťastně obytné domy s průmyslovou zónou. Letos jsme zde s po­ mocí peněz z evropských fondů dokončili novou komunikaci, která spojuje tento areál se sídlištěm. ■ Jedním z kritérií zmiňovaného průzkumu byla úspěšnost při získávání finančních příspěvků a dotací od státu, kraje a zejména z fondů EU. Nakolik se vám to daří? Na městském úřadě jsme vytvořili nový odbor rozvoje evropské integrace se třemi lidmi, kteří nemají za úkol nic jiného než zjišťovat dotační tituly a připravovat projek­ ty a žádosti o dotace. Za posledních šest let jsme na dotacích získali zhruba 200 miliónů korun, z toho nejvíc letos - 80 miliónů. Z kra­ je toho moc nedostáváme, ale jinde jsme cel­ kem úspěšní, hlavně u malých projektů. S pomocí dotace z Ministerstva pro místní rozvoj jsme nyní dokončili 46 chráněných

■ Zmínil jste vzdělávací středisko REVIS. Komu a čemu slouží? Je to naše příspěvková organizace a název je zkratkou pro Regionální vzdělávací infor­ mační středisko. Jedním z jeho úkolů je po­ máhat obcím, pro které vykonáváme správu. Dále je tam konzultační středisko Západo­ české univerzity, probíhají tu rekvalifikační a další kursy, prostory si pronajímají různé instituce. Učebny jsou perfektně vybavené, je tam i deset dvoulůžkových pokojů pro lek­ tory i posluchače, dvě tělocvičny. (Více o stře­ disku REVIS najdete v Moderní obci č. 10/2006, str. 41 - pozn. redakce.) mm Kdo a jak financuje provoz? Na rozjezd činnosti poskytlo peníze město, ale nyní už mají za úkol si na sebe začít vy­ dělávat. Nejde nám o to, aby bylo středisko ziskové, ale náklady by mělo svou činností pokrýt. Pro nás je to výhodné i proto, že za­ městnanci městského úřadu nemusejí jezdit na různá školení po republice, což by bylo časově i finančně náročnější, než když se vše může odehrát doma. ■i Tachov se nachází v Chráněné krajinné oblasti Český les. Využíváte tohoto faktu k rozvoji obce i regionu prostřednictvím ce­ stovního ruchu? U nás je příroda díky bývalému hraniční­ mu pásmu ještě dost panenská; prostředí je to opravdu nádherné, s krásnými tratěmi pro běžkaře, o kterých se dosud málo ví. Má jen jednu vadu - chybí tu zázemí, ubytování, res­ taurace atd. Ve spolupráci s německou stra­ nou se ale už leccos začíná dařit. ■ Neobáváte se, že s rozvinutou infrastruk­ turou se tyto přednosti ztratí? Krkonoše ani Šumava se z našich hor ni­ kdy nestanou, to rozhodně nechceme. Navá­ zali jsme velmi dobrou spolupráci s nově vzniklou Správou CHKO Český les; je dobré, že hlídají, aby se to nezvrhlo v nekontrolova­ telnou turistiku. Shodujeme se v tom, že je třeba vybudovat základní záchytné body, aby bylo možné tyto krásy využít. Třeba nedávno jsme dali souhlas jednomu chovateli koní ke zřízení hipostezek. Tým a jim podobné typy turistiky považujeme za vhodné a chceme je rozvíjet. ■ Existuje něco, co podle vás brzdí rozvoj vašeho regionu? Každý vychází z toho, že u nás je konec svě­ ta. Že tam není nic, za čím by mělo cenu jez­ dit a proč tu vůbec žít. Hlavní je tento názor zlomit. Dříve jsme opravdu na konci světa by­ li, protože deset kilometrů za Tachovem byly

listopad 2006

SPRÁVA A ROZVOJ jen dráty. Dnes tvrdíme, že nejsme na konci, ale na začátku, nejblíže Evropě. Do Norim­ berku je to od nás blíž než do Prahy, do Paří­ že se dá dojet po dálnici za několik hodin. ■ Aby lidé zůstávali, musí ovšem mít práci. To je prvořadé. Zastávám názor, že je lepší podporovat vznik více menších podniků než jednoho »mamuta«. Protože když ten padne, otřese to nejen celým městem, ale celým re­ gionem. Ale lidé potřebují nejen práci, také musí mít možnost nějak trávit volný čas. Troufám si tvrdit, že u nás mají velmi slušnou kulturní nabídku. Nově vznikla městská gale­ rie, Tachovské kulturní slavnosti už mají tra­ dici, na koncerty se chodí do jízdárny, což je naprosto unikátní památka, kterou se nám podařilo zachránit. Byla to už prakticky ruina na odpis a hlasování o tom, zda se pustit do její opravy, bylo tenkrát velmi těsné. Naštěstí zvítězily hlasy pro záchranu a dnes si všichni naší jízdárny, která je druhá největší ve střed­ ní Evropě, velmi považují. V zářijových Dnech otevřených dveří památek si ji přišlo pro­ hlédnout na 700 lidí. Obdobně si nemůže ni­ kdo stěžovat na nedostatečné možnosti pro sport. Dokončujeme sportovní areál se zim­ ním stadiónem, bowlingovou dráhou, mini­ golfem, mladí mají nový skatepark. Někdo může říct, proč to vše v malém městě. Ale já zastávám názor, že nechceme být malí pořád, že se naopak chceme rozšiřovat. ■ JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

Podzimní akce - Akční ceny a bonusy Blíží se podzim a s ním spojené práce na zahradě, v parku či v lese. Vše je třeba připravit na nadcházející zimní období. Abychom vám tuto činnost zjednodušili a zpříjemnili, připravili jsme pro vás vybrané nástroje Jonsered za speciální akční ceny a s dárky, které obdržíte zdarma při jejich koupi. Již žádná namáhavá práce. Přijďte si vybrat k našim autorizovaným prodejcům Jonsered.

obW“

taSl* bSasfci Jonsered CS 2150 Jako bonus obdržíte jo-jo Jonsered.

UrS9frKČ

12.990 Kc

měsíční splátka 650 Kč* BONUS ZDARMA

11,8 1 112

9.990 Kc

Jonsered CS 2141 S

měsíční splátka 387 Kč**

Jako bonus obdržíte jo-jo Jonsered.

PRODEJ

NA

SPLÁTKY

* RPSN: 0%, počet splátek: 10, přímá platba: 50%

výhwri "id*"

* * RPSN: od 12,17%, počet splátek: 30, přímá platba: 0% * * * RPSN: od 12,17%, počet splátek: 30, přímá platba: 10%

40-90 1 244

TT Jonsered FR 2116 MA2 Jako bonus obdržíte sněhovou radlici.

>.900 Kč

měsíční splátka 5.232 Kč*

Infolinka: 274 008 960, www.jonsered.cz Vybrané výrobky zakoupíte v síti prodejen Jonsered a Hornbach.

listopad 2006

Prodej na splátky pouze v prodejnách označených logem Husqvarna financování. Husqvarna financování je zajištěno společností Essox s.r.o. O dalších variantách financování našich produktů se informujte přímo u našich prodejců. Ceny jsou doporučené včetně DPH. Konečné ceny u jednotlivých prodejců mohou být odlišné. Nabídka platí do 30. 11. 2006.

•Jonsered WHY STAY ORDINARY.

moderní obec

23

SPRAVA A ROZVOJ

Dobré dopravní značení není samozřejmost Ačkoliv nový zákon č. 411/2005 Sb., o silničním provozu, který na­ byl účinnosti 1.7.2006, rozpoutal diskuse také o racionálnějším dopravním značení, Vladimír Hofman, finanční a technický ma­ nažer divize Dopravní značení společnosti Pražské služby, a. s., tvrdí, že v tomto ohledu prakticky není o čem se přít. oukazuje totiž na to, že přece platí mi­ a menší města někdy chybují v tom, že se pro nisterská vyhláška o dopravním znače­ instalaci trvalého svislého a vodorovného ne­ ní, stejně jako příslušné technické nor­ bo přechodného značení i pro jeho údržbu my. »Pokud se někde hovoří o „nadbytečnos­ a opravy spoléhají na malé firmičky či do­ ti" různých, zejména příkazových a zákazo­ konce jen na živnostníky. Ti pochopitelně sa­ vých dopravních značek, pak byla důvodem mi nedokáží kupříkladu pro vodorovné do­ jejich osazení snaha zabránit vysoké neho­ pravní značení využít všechny nejnovější va­ dovosti v daném místě,« říká. rianty a paradoxně si pak sami jako své sub­ Snad jedinou komplikaci, kterou zákon dodavatele najímají velké společnosti, což č. 411/2005 Sb., přinesl pro dopravní znače­ však při konečném vyúčtování vyjde dráž. Manažer divize Dopravní značení ví, ní, je nutnost svislé značení vyhrazeného parkovacího stání pro invalidy povinně do­ 0 čem hovoří. Tato divize totiž působí po ce­ plnit i vodorovným značením. Svislé značení lém území České republiky, a to jak pro velké může na své náklady nainstalovat správce zadavatele typu velkých nadnárodních sta­ komunikace, avšak vodorovné značení by si vebních společností, tak pro kraje, města občan měl zajistit sám. Vladimír Hofman to 1 menší obce. považuje za apel na obce, aby svým handica­ povaným občanům pomohly s označením RETROREFLEXE: PROČ ČASTO CHYBÍ vyhrazeného parkovacího místa na vozovce, NA VODOROVNÉM ZNAČENÍ? případně aby tuto práci převzaly plně do své »Například naše divize jen u zmíněného vo­ režie. »Rádi i toto značení v dané obci nebo dorovného dopravního značení nabízí jako přímý dodavatel hned pět jeho variant - od městě plošně provedeme,« dodává. použití jednosložkové barvy' přes různé stří­ TRH A JEHO ÚSKALÍ kané či štěrkové dvousložkové plastické hmo­ Hlavní problémy Vladimír Hofman však vidí ty pokládané za studená až po pokládku re­ jinde. Podle něho se totiž mnozí správci flexní termoplastické hmoty či žluté reflexní a vlastníci pozemních komunikací dosud ješ­ fólie pro přechodné vodorovné značení dál­ tě plně nezorientovali na trhu dopravního nic a ostatních komunikací. Přitom všechny značení a nedoceňují možnosti, jaké tam na­ varianty jsou v reflexní úpravě a splňují veš­ bízejí silné stabilizované firmy, disponující keré požadavky podle nařízení vlády podle jak moderním strojovým vybavením, tak kva­ ČSN a ISO 9001,« vysvětluje Vladimír Hof­ lifikovanými odborníky. Především obce man. A připomíná, že samozřejmostí je rov­ něž digitální změření retroreflexe (zpětného odrazu při dopadu světla reflektoru v noci nebo za snížené viditelnosti) pomocí retrometru s okamžitým předáním protokolu s vý­ sledky měření. Ačkoliv povinnost retroreflexní úpravy vodorovných značení stanoví vy­ hláška Ministerstva dopravy i pokyny Ředi­ telství silnic a dálnic, řada firem ve snaze ušetřit náklady ji stále nedodržuje. Pokládka vodorovného značení včetně strukturálního a zvučícího moderními fran­ couzskými a německými stroji typu Trassar a Hofmann řízenými špičkovou elektronikou umožňuje poskytovat 12měsíční záruku při použití jednosložkové barvy a u štěrkové | dvousložkové plastické hmoty dokonce tří5 letou záruku. o Hlavní výhodou velkých dodavatelů je však 2 komplexnost jejich služeb dodávaných »na Retrometr k okamžitému digitálnímu změření klíč«. Nejen obec nebo menší město uvítá, po­ retroreflexe položeného značení, který má kud může dodavateli zadat zpracování pro­ společnost Pražské služby, je jedním ze tří či jektu dopravního opatření a dodavatel navíc čtyř přístrojů tohoto druhu v republice. vše potřebné sám projedná s příslušným do-

P

24

moderní obec

Vladimír Hofman: Mnozí správci a vlastníci pozemních komunikací se dosud ještě plně nezorientovali na trhu dopravního značení a nedoceňují možnosti, jaké tam nabízejí silné stabilizované firmy, disponující jak moderním strojovým vybavením, tak kvalifikovanými odborníky.

právním inspektorátem Policie ČR, správcem či vlastníkem komunikace a dalšími dotčený­ mi orgány a organizacemi. Takový projekt se může týkat nejen instalace dopravního zna­ čení při rekonstrukcích silnic a hlavních do­ pravních průtahů napříč obcemi a městy', nýbrž i při budování okružních křižovatek. Ale rovněž dopravního značení pro záchytná par­ koviště na okrajích měst, parkovací zóny, parking u nákupních center i v podzemí apod. Divize Dopravní značení společnosti Pražské služby má dokonce vlastní projekční kancelář, která už běžně zajišťuje počítačové zpracová­ ní projektů dopravních opatření. Pražské služby tedy komplexně zabezpečují zpracová­ ní dopravních projektů, přechodné dopravní značení, vodorovné dopravní značení a trvalé svislé dopravní značení. I PRO VELKÉ AKCE

Jinou zajímavou službou pro obce a města může být zajištění dopravního opatření při různých hromadných akcích, jako jsou velké jarmarky a trhy, sportovní a kulturní akce v ulicích a na náměstích apod. Divize Do­ pravní značení si své schopnosti pro takové případy každoročně prověřuje například při Pražském mezinárodním maratónu, ale má za sebou i tvrdou zkoušku během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky či summitu NATO v Praze. Přenosné zábrany, stejně jako snadno a rychle smontovatelné betonové vodicí stěny Citybloc i další prvky pro přechodné dopravní znače­ ní patří k osvědčené standardní výbavě divi­ ze Dopravní značení. Předností velkých poskytovatelů služeb v oblasti dopravního značení je také jejich certifikace podle mezinárodních standardů ISO systémů řízení. Například Pražské služ­ by, v jejichž rámci působí divize Dopravní značení, jsou držitelem certifikátu podle no­ rem EN ISO 9002 od dvou nezávislých reno­ movaných společností a zároveň Průkazu způsobilosti pro provádění dopravního zna­ čení ve městech, na dálnicích a rychlostních komunikacích. ■ IVAN RYŠAVÝ

listopad 2006

financování municipálních projektů

příloha

SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A BANKOVNICTVÍ č. 11/2006

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

99

Obce hospodaří i přes vyšší dluhy lépe Celkový dluh obcí dosáhl v roce 2005 něco přes 100 miliard korun (včetně cizích zdrojů). A vše nasvědčuje tomu, že se letos ještě zvýší. Navzdory tomu se však finanční stabilita obcí mírně zlep­ šuje. Obce umějí úvěry efektivněji využívat, z uskutečněných investic dokáží často vytvořit nové příjmy, a v důsledku toho mají méně problémů s jejich splácením. Ovšem asi 930 z celkového po­ čtu více než 6 tisíc obcí se stále řadí ke středně až vysoce rizikovým. ebřičku zadluženosti obcí již léta domi­ ženosti obcí (po Praze, Brnu, Ostravě, Liber­ nují velká města v čele s Prahou, která se ci, Plzni, Olomouci a Českých Budějovicích). na celkovém dluhu obcí podílejí zhruba ZADLUŽENOST NA JEDNOHO 45 procenty. Druhým nejzadluženějším měs­ tem je Brno s celkovými cizími zdroji ve výši OBYVATELE přibližně 11,5 miliardy korun a třetím Ostra­ I při přepočtu dluhu jednotlivých obcí na va s téměř 5 miliardami korun. Vysoké dluhy jednoho jejich obyvatele se na prvním mís­ tří největších měst tak tvoří více než polovinu tě umístila Praha, a to s přibližně 40 tisíci celkové zadluženosti obcí, a proto se silně korunami. Druhým nejzadluženějším měs­ projevují i v žebříčku průměrné zadluženos­ tem je Brno s více než 30 tisíci korunami ti obcí v jednotlivých krajích. Tomu vévodí a třetím Liberec s přibližně 18 tisíci koru­ opět Praha, druhý je Jihomoravský kraj a tře­ nami na hlavu. tí Moravskoslezský kraj. Pokud se při výpočtu Z krajských měst své obyvatele naopak zadluženosti krajů vyloučí vliv všech kraj­ nejméně zadlužují Pardubice, Karlovy Vary ských měst včetně Prahy, poskočí ze čtvrtého a Zlín, u nichž dluh na jednoho obyvatele místa na první kraj Středočeský. Děje se tak nepřesáhl částku 5 tisíc korun. Co se týká průměrné zadluženosti na zejména z důvodu vysoké zadluženosti Kolí­ na, který se s objemem cizích zdrojů 745 mil. jednoho obyvatele v jednotlivých krajích, Kč nachází na osmém místě žebříčku zadlu­ pak hned za Prahou se nachází .Jihomorav­

Z

listopad 2006

ský kraj s dluhem téměř 14 tisíc korun a tře­ tí Liberecký kraj s 8 tisíci korunami dluhu. Po vyloučení všech krajských měst z výpo­ čtu připadá největší dluh na jednoho oby­ vatele Pardubickému kraji, což svědčí o vel­ mi nízké zadluženosti Pardubic v porovná­ ní s ostatními obcemi v kraji. Hůře než kraj­ ské město jsou na tom i obce v krajích Jiho­ českém a Plzeňském, jejichž průměrné za­ dlužení na obyvatele je po vyloučení vlivu zadluženosti Českých Budějovic a Plzně vy­ neslo na druhé a třetí místo. Pokračující růst zadluženosti obcí zřej­ mě nejlépe vystihuje vývoj ukazatele po­ rovnávajícího celkovou zadluženost obcí s celkovým počtem obyvatel ČR. Zatímco v roce 2003 tento ukazatel vykazoval částku okolo 9 tisíc korun, o dva roky později to by­ lo již o téměř 1300 korun na jednoho o by- >

PŘÍLOHA > vatele ČR více. Růst však nebyl všude stej­ ný. V některých oblastech byl nárůst ještě vyšší. Například obcím v okrese Praha-východ vzrostl průměrný dluh o více než 3,5 tisíce korun. Navzdory tomuto trendu však v některých obcích výše dluhu na obyvate­ le naopak klesala, nejvíce u obcí v okrese Sokolov, kde se průměrný dluh přepočtený na jednoho obyvatele za uvedené dva roky snížil o více než 6 tisíc korun. Přešlo, že zadluženost obcí v posledních letech vzrostla a stále se zvyšuje, míra ri­

Stupnice ratingu Rating

Stupnice rizika

A

Bez rizika

B+

Téměř bez rizika

C

Vyšší riziko

C-

Vysoké riziko

ZDRO): CCB - CZECH CREDIT BUREAU

zika jejich finanční nestability se překva­ pivě snižuje. A to jak v průměru za celou republiku, lak v rámci jednotlivých krajů. Čím je to dáno? Obce po zkušenostech z minulých let lépe zvažují dopady vysoké­ ho zadlužení, více analyzují potenciální hrozby i příležitosti a nepouštějí se do vy­

Rozložení ratingů obcí A (5,07 %)

B+ (5,76 %)

soce riskantních projektů. Realizované projekty umějí lépe využít z hlediska vy­ tváření nových příjmů, z nichž pak hradí splátky úvěrů. Schopnost hradit splátky dluhů z příjmů z nových investic však zpravidla platí jen pro větší města. Menší obce na takové příjmy většinou nedosáh­ nou. Proto se pro snížení rizika budoucí předluženosti ěasto sdružují do větších uskupení a o finanční prostředky žádají společně. Svou úlohu ve zlepšujícím se hospodaření obcí mají i některé státní or­ ganizace, které o přidělování prostředku obcím rozhoduji, podobně jako banky a další peněžní ústavy. Samy totiž obcím ěasto radí a pomáhají s ohodnocením je­ jich záměrů vzhledem k jejich finanční si­ tuaci, nejěastěji s využitím poznatků spe­ cializovaných ratingových agentur. JAKÝ BUDE VÝVOJ STABILITY OBCÍ?

ZDROJ: CCB - CZECH CREDIT BUREAU

Objem všech cizích zdrojů obcí ČR podle krajů Kraj Praha

Cizí zdroje celkem (v tis. Kč)

Podíl (%)

47 909 360

44,73

Středočeský

6321 015

5,90

Jihočeský

4 190 744

3,91

Plzeňský

3 465 310

3,24

Karlovarský

1 260 718

1,18

Ústecký

2 837 846

2,65

Liberecký

3 607 243

3,37

Královéhradecký

2 373 707

2,22

Pardubický

3217 128

3,00

Vysočina

1 927134

1,80

15 669 694

14,63

Jihomoravský Olomoucký

3 305 277

3,09

Zlínský

2 270 213

2,12

Moravskoslezský

8 762 326

8,18

107 117 716

100,00

Celkem ČR

Obecně se dá říci, že se situace zlepšuje. Za­ tímco například v roce 2003 jsme více než 800 obcí klasifikovali jako s vyšším až vy­ sokým rizikem (rating C a C-), v roce 2003 to bylo již o 500 obcí méně. Naproti tomu zčásti klesl i počet municipalit s žádným nebo jen minimálním rizikem (rating A a R+). V roce 2003 bylo těchto obcí rovněž přes 800, v roce 2005 se tento počet snížil 0 více než sto. Pozitivní vývoj lze vysledovat 1 u ukazatele dluhové služby používaného Ministerstvem financí. Ten v roce 2005 za­ řadil do rizikové skupiny s ukazatelem vyš­ ším než 50 procent 225 obcí, zatímco v ro­ ce 2005 to bylo už jen 194 obcí. To, že tento relativně jednoduchý ukaza­ tel není nejvhodnějším kritériem pro vyjá­ dření skutečného zdraví municipality, a to zejména v případě menších obcí, dokazuje třeba případ obce Semtěš na Kutnohorsku, ale to už by bylo na jiný článek. (Článek byl zpracován s vyuiitlm mate­ riálů společnosti CCIl - Czech Credit Hureau, a. s., - pozn. autora.) m

PAVEL FINGER člen představenstva CCB - Czech Credit Bureau, a. s.

ZDROJ: CCB - CZECH CREDIT BUREAU

EM SlSř"1'

listopad 2006

Poradíme Vám s financováním komunálních investic Subjektům z komunální sféry neprodáváme jednotlivé produkty, ale předkládáme individuální řešení jejich potřeb. Součástí předložených řešení jsou např.: ■ základní nebo rozšířená verze balíčku služeb (již základní verze balíčku obsahuje mimo jiné pásmové úročení na sběrném běžném účtu spojené s reálným cash poolingem) ■ depozitní produkty včetně asset managementu ■ financování přizpůsobená potřebám a finančním tokům subjektu z komunální sféry b odkup pohledávek za subjekty z municipálního sektoru

b

b b

b

financování investic s pomocí nebo za účasti jiného komerčního subjektu (např. public-private-partnership models) návrh zajišťovacích strategií návrh optimálního složení finančních prostředků potřebných pro financování komunálních investic, zahrnující také využití dostupných podpůrných programů (včetně programů EU) podpora při zajišťování prostředků z podpůrných programů

Banka, která opravdu rozumí Vašemu obchodu.

HVB^Bank

odd. Corporate and Public Finance I nám.Republiky 3a I Praha 1 I Tel.:+420 221 119 215 I Fax:+420 221 119 112 I e-mail: [email protected]

příloha

financování municipálních projektů

Finanční a ekonomické aspekty rozhodování o investicích Investiční a projektové rozhodování hraje významnou roli při činnosti mnoha organizací, ať již podnikatelských, nebo patří­ cích do veřejné sféry. Primárně z toho důvodu, že dokáže ovliv­ nit činnost subjektu na mnoho měsíců nebo i let dopředu. alším důvodem je také fakt, že každý ■ Která z nabízejících se variant je ta subjekt hospodaří s určitým objemem ekonomicky nej lepší? finančních prostředků, které jsou buď Nesmíme zapomenout ani na to, že vý­ dopředu celkem přesně známy (obec, město, stup po úpravě může být podkladem pro příspěvková organizace), nebo se dají rela­ předložení žádosti o podporu některého tivně dobře odhadnout (podnikatelé na zá­ dotačního programu Evropské unie či stát­ kladě plánovaného cash flow nebo se zo­ ního rozpočtu - může být použit jako sou­ hledněním současného stavu finančních část studie proveditelnosti, téměř standard­ prostředků). Mělo by tedy platit, že čím větší ně zpracovávané přílohy žádosti o dotace. bude podíl nákladů na určitou investici nebo Díky tomuto výstupu jsme schopni v dlou­ projekt vůči těmto disponibilním prostřed­ hodobém časovém horizontu lépe strategic­ kům, tím větší pozornost by se měla věnovat ky uvažovat a plánovat. Jednou zpracované hodnocení investice a rozhodování o ní. zhodnocení slouží jako kontrolní nástroj V obecné rovině jsou při rozhodování k měření situace v budoucnu, jindy může o investicích důležité mimo jiné technické být podpůrným nástrojem při žádosti aspekty projektu, architektonická stránka, o úvěr (ať již jako součást podnikatelského potřeba lidských zdrojů pro uskutečnění in­ plánu nebo i samostatně). vestice (řízení projektu, využití stávajících zaměstnanců nebo výběr nových) včetně několik základních kroků potřeby zdrojů, aí již finančních, nebo nefi- Obecný postup pro hodnocení bývá násle­ nančních. Tuto problematiku standardně dující: řeší některý z dokumentů zpracovávaných 1. Vstupní studium podkladů, analýza v předinvestiční fázi, například předinves- projektu nebo investice. tiční studie, předběžná studie proveditel­ 2. Sběr dat a informací. nosti apod. 5. Identifikace a kvantifikace všech fi­ Investor, respektive poskytovatel finanč­ nančních toků - jak v investiční (realizač­ ních prostředků na realizaci projektu, může, ní), tak provozní fázi. ale nemusí být odborník na výše uvedené ob­ 4. Sestavení finančního plánu nákladů lasti. Stačí mu závěry kvalifikovaných exper­ a výnosů, cash flow. tů, že projekt je možné uskutečnit za jistých 5. Stanovení zdrojů financování záměru podmínek a v jistých variantách. Co ho však či projektu a následného provozu. 6. Výpočet ukazatelů ekonomické efek­ může prioritně zajímat, je, kolik bo to vše bude stát a jaké finanční loky budou spoje­ tivnosti investic, měl by být kladen důraz na ny jak s investiční, tak provozní fází. interpretaci dosažených výsledků. 7. Analýza citlivosti na změny vstupů, NĚKOLIK DŮLEŽITÝCH OTÁZEK posouzení rizik. Dalším možným použitím ekonomického 8. Závěry a doporučení, vybrání opti­ hodnoceni je hledání odpovědí na některou mální varianty, je-li posuzováno více vari­ z následujících otázek. ant. ■ Vyplatí se nám do projektu nebo in­ vestice vložit naše prostředky? V jakém ča­ ZASTAVME SE U PRVNÍHO BODU sovém horizontu se nám navrátí vložené Ač se může zdát jasný, je třeba mu věnovat odpovídající pozornost. Důležité je klást prostředky? ■ Jaké budou přínosy (ale také újmy) in­ důraz na individuálnost každého záměru či vestice? Jak se realizace projektu projeví projektu a zohlednit to, co je hodnocením v hospodaření naší organizace a jaké bude sledováno, k čemu má sloužit. Rovněž je mít na ně dopady v krátkodobém, středně­ třeba vzít v úvahu povahu projektu či zá­ dobém a dlouhodobém horizontu? měru (výstavba, rekonstrukce, moderniza­ ■ Budeme schopni splácet úroky a sa­ ce, rozšíření, projekt generující příjmy ne­ motný úvěr, o kterém uvažujeme jako bo negenerující příjmy apod.). To hraje úlo­ o zdroji krytí nákladů? hu zejména při výpočtu ukazatelů ekono­ ■ Nebude lepší vložit volné finanční mické efektivnosti, kdy se dbá na to, aby prostředky do jiné investice, která se na nebyly nesprávnými vstupy získány zavá­ první pohled může jevil jako horší? dějící výsledky, které mají nízkou nebo

D

IV

moderní obec

Prvních 10 bytů postavených na základě projektu, do kterého vstoupilo město a soukromý investor, získala v polovině letošního října Praha v domech v Českobrodské ulici v Běchovicích.

žádnou vypovídací schopnost. Vezmeme-li si za příklad investici z podnikatelského prostředí, je rozdíl zdali hodnotíme: ■ výstavbu nového závodu »na zelené louce«, ■ nákup nového stroje, technologie a s tím spojené rozšíření činnosti, ■ modernizaci nebo obměnu dílčí části technologické linky, která sama o sobě ne­ může existovat, ■ investici mající za cíl uspořit náklady, ■ investici vynucenou vnějšími vlity (například legislativně). Každý z výše uvedených příkladů ovlivní jinak finanční loky v naší organizaci. Eko­ nomické hodnocení by měli činit odborníci z praxe, nicméně výstupy využijí nejen osoby s ekonomickým vzděláním. Hodno­ cení je důležité jak pro investora, tak pro ty, kdo o investicích a projektech rozhodují, tj. pro management, vlastníky firem, zastupi­ telstva měst či obcí apod. Klasické ekonomické hodnocení investi­ ce řeší primárně finanční toky spojené s projektem jako takovým. Lze k němu při­ stupovat z hlediska osob a subjektů (inves­ tor, provozovatel), financování (úvěr, vlast­ ní zdroje) nebo bez dalšího rozlišení. Pak pohlížíme na projekt jako na něco, co vyža­ duje určité zdroje na pokrytí nákladů vlast­ ní výstavby a následně i provozu. Při komplexním pohledu však nelze opo­ menout i finanční toky dalších subjektů ne­ bo dokonce nefinanční aspekty uskutečně­ ní projektu. V tomto případě jsou identifi­ kovány nebo dokonce kvantifikovány, je-li to možné, dopady na obyvatele přímo ovliv­ něné projektem, životní prostředí, region, podnikatele, státní rozpočet nebo obec. Celkový pohled je však spíše úkolem pro Cost&Benefit analýzu (někdy též CBA ana­ lýzu, analýzu nákladů a přínosů). ■ JAN JAKUS ekonom ve společnosti RAVEN Consulting, a. s.

listopad 2006

financování municipálních pro jektů

PŘÍLOHA

Potenciál samospráv a role bank v příštích sedmi letech Programovací období 2007 - 2013 se stane unikátní příležitostí pro možnosti využívání fondů EU ze strany měst a obcí, která se s největší pravděpodobností již nebude opakovat. rámci regionální politiky EU se základ­ představují v součtu téměř 420 mil. eur ní jednotkou pro využívání strukturál­ (přibližně 11,9 mld. Kč). ních fondů stanou kraje, respektive tzv. JIŽ 25 TISÍC PROJEKTŮ NUTS 2. Nicméně v každém z navrhovaných Regionálních operačních programů (ROP) Při přípravě nového programovacího obdo­ se s projekty ve prospěch rozvoje měst a ob­ bí, která v současné době spočívá přede­ cí poměrně významně počítá. V uvedeném vším v pečlivé finální tvorbě strategických období bude možné pro regionální rozvoj programových dokumentů, tj. Národního získat celkem až 4,7 mld. eur (při dnešním strategického referenčního rámce a jednot­ livých zmiňovaných operačních programů, kursu přibližně 133 mld. Kč). je možné se alespoň zčásti inspirovat a po­ A TO ZDALEKA NENÍ VŠE učit z nynějšího programovacího období. Nynější období je povětšinou líčeno v čer­ Vedle regionálních operačních programů pak ČR přímo pro účely regionálního roz­ nějších barvách, než si ve skutečnosti za­ voje připravuje Integrovaný operační pro­ slouží. Až doposud se uskutečnilo přibližně gram. Z něho by se měly financovat projek­ 25 tisíc projektů, jejichž rozpočet se ve vět­ ty zaměřené na rozvoj a lepší výkon insti­ ší či menší míře spoléhá na dotace z fondů EU. O nedostatku kvalitních projektů tak tucí veřejné správy, kulturního dědictví či cestovního ruchu, a to s přímým dopadem nelze vůbec hovořit. Ono kritizované váz­ na rozvoj měst a obcí. Jeho alokace na příš­ noucí vlastní čerpání je primárně způsobe­ tí programovací období se blíží 1,6 mld. eur no faktem volby tzv. zpětného financování, tj. uvolňování vlastních finančních pro­ (při dnešním kursu přibližně 45,3 mld. Kč). I nabídka tematických operačních pro­ středků až poté, co se projekt v souladu se gramů přímo i nepřímo ovlivní rozvoj mu­ záměrem uskutečnil. Tento fakt spolu se nicipalit - dopravy, vzdělanosti, životního zkušeností, že jsou to »tvrdé« investiční prostředí, dále zlepšení podnikatelského projekty, které vyžadují jistý čas na realiza­ klimatu, výzkumného a vývojového poten­ ci, následně vede k jistému časovému zpož­ dění. Lze se však domnívat, že v závěru »cíciálu (což se zřejmě dotkne nejvíce větších městských sídel) nebo zajištění určitých so­ lové rovinky* současného programovacího ciálních standardů a funkcí na úrovni mu­ období české subjekty vyčerpají částku, nicipalit. V tematických operačních progra­ která bude vyhlížet velmi uspokojivě. mech bude k dispozici přibližně 15,8 mld. VÝZVA PRO PORADENSKÉ eur (více než 447 mld. Kč). Další možnosti se nabízejí v rámci cíle A FINANCUJÍCÍ INSTITUCE Evropské územní spolupráce, kde prostor Je zřejmé, že značné zvýšení celkové alo­ pro města a obce je naopak značný a zcela kace pro ČR, tj. sumy, kterou budou mít bezprostřední. Samosprávy budou moci ře­ v období 2007 až 2013 české subjekty k dis­ šit projekty, které vykazují pivky partner­ pozici, je atraktivním parametrem pro ství a spolupráce s jinými obcemi, městy či všechny poradenské i financující instituce, regiony v rámci EU. A nemusejí to být pou­ které se potenciálně mohou na celém pro­ ze partneři geograficky blízcí na opačné gramovacím a projektovém procesu podí­ let. Jsou to především banky a finanční in­ straně hranice daného státu, ale i partneři z opačného konce EU. stituce, pro které je příštích sedm let velkou A konečně, specifickým městem je i Pra­ výzvou k přípravě komplexního balíčku ha. Zvláštnost hlavního města v tomto pří­ služeb, nabízeného všem případným pro­ padě spočívá především v jeho nadprůměr­ jektovým řešitelům. Ten by měl obsahovat né ekonomické vyspělosti, která činí v po­ nejen vlastní finanční produkty, které by rovnání s průměrem EU při použití ukaza­ měly poskytnout odpovídající objem peněz potřebných pro případ nutného spolufinan­ tele HDP na obyvatele hodnotu vyšší než 150 %. S ohledem na to nemůže využívat cování, ale i produkty, jež umožní překle­ fondy EU v rámci nejobjemnějšího cíle nout finanční potřebu ve fázi mezi realiza­ Konvergence, ale »pouze« z méně štědře do­ cí projektu a jeho konečným završením. Do budoucna pravděpodobně největší ob­ tovaného cíle Konkurenceschopnost; dva připravované operační programy pro Prahu chodní potenciál v rámci tohoto komplexní­ - Konkurenceschopnost a Adaptabilita ho balíčku spořívá nicméně v rozmanitých listopad 2006

FOTO: VENDULA PANTOVÁ

V

Až doposud se uskutečnilo přibližně 25 tisíc projektů, jejichž rozpočet se ve větší či menší míře spoléhá na dotace z fondů EU. O nedostatku kvalitních projektů tak nelze vůbec hovořit, říká Ing. Petr Zahradník.

formách poradenství. Toto poradenství se může zaměřit výlučně na úzkou oblast pří­ pravy jednotlivých projektových součástí, ale také obsahově zajišťovat širší záležitosti (například výběr správného dotačního titu­ lu, tvorba strategického programového do­ kumentu potřebného pro zpracování pro­ jektu), i na obsáhlé poradenství vztahující se k dalším souvisejícím otázkám aktuální­ ho i očekávaného vývoje EU (například růz­ ných evropských politik či přípravy evrop­ ské legislativy, které ovlivňují konkrétní oblast, v níž potenciální projektový řešitel hodlá zpracovat svůj projekt). Finišující příprava se tak zdaleka netýká pouze zodpovědných veřejných institucí. Rovněž soukromé subjekty - bud v roli pří­ jemců, nebo jejich konzultantů - v průběhu příštích sedmi let rozhodnou, zda se podaří efektivně využít prostředky, které se nám touto cestou nabízejí a zda jejich využití pomůže dále změnit obraz i kvalitativní charakteristiky našich měst, obcí i celé Čes­ ké republiky. ■ PETR ZAHRADNÍK EU Office České spořitelny

Bankovnictví

v

přj

LO

h a

financování municipálních projektů

Jak bezpečně zhodnotit volné finanční prostředky Jak mohou města a obce využívat investiční fondy? Tuto i další otázky jsme položili Kamilu Kosmanovi, řediteli úseku Financo­ vání nemovitostí a hypoték České spořitelny, která v této oblasti poskytuje jedny z nej širších služeb na českém trhu. ■ Využívají municipality dostatečně výhod investování svých volných pro­ středků? Investují efektivně anebo stále spíše zůstávají u klasických bankovních produktů? Pokud budeme posuzovat možnosti a příležitosti, které mají města o obce pro zhodnocování svých volných prostředkuje potřeba vnímat specifika těchto subjektů, které hospodaří s »veřejnými* penězi v rámci svých ročních rozpočtů. Lepší po­ tenciál z hlediska objemu dočasně volných prostředků mají samozřejmě větší města hospodařící s řádově až stamilionovým rozpočtem. Způsob zhodnocování volných peněž­ ních prostředků je ze strany měst a obcí in­ dividuální. Mají však jedno společné, .le to především požadavek na vysokou likviditu a minimální riziko znehodnocení takto uložených peněz, .lak jsem již uvedl, je ten­ to přístup daný především tím, že hos­ podaří s »veřejnými« financemi, nikoli s vlastními.

Prvotní z pohledu klienta je vždy nejprve snaha o vyšší úročení zůstatků na běžných účtech, než je tomu například u komerčních klientů. Míra uspokojení této potřeby ze strany banky také významně ovlivňuje roz­ hodování města či obce o výběru svého do­ movského (hlavního) bankovního ústavu. Následně se klient zaměřuje na produkty s vyšším výnosem. Naši zákazníci mají zá­ jem především o krátkodobé termínované vklady a konzervativní (tzn. méně rizikové) podílové fondy Investiční společnosti České spořitelny. Z podílových fondů jsou to ze­ jména podílový fond peněžního trhu Sporoinvest, s investičním horizontem 6 až 12 mě­ síců a dluhopisový podílový fond Sporotrend, s investičním horizontem 2 až 5 roky. Tyto fondy plně splňují požadavky klientů na vysokou likviditu a nízké riziko. Tuto •bezpečnost" však vyvažuje nižší výnos pro­ ti rizikovějším fondům či investicím. ■ Nabízíte tyto možnosti? Vědí o nich vaši klienti a mají o ně zájem?

Aktivní nabídka vhodných produktů pro zhodnocování volných peněz našich zákaz­ níků je součástí komplexní nabídky našich služeb. Klienti se o tyto produkty zajímají, jsou však ve svém rozhodování limitováni řadou faktorů. Vedle již uvedených je to ta­ ké růst výdajů obecních rozpočtů (napří­ klad investice do projektů s podporou z fon­ dů EU). Obecně proto nelze očekávat v tom­ to ohledu nějaký dramatický růstový trend. ■ Jsou vhodnou investicí pro munici­ pality také nemovitostní fondy? Měly by se o ně zajímat? Co byste jim doporučil? Na trh stále přicházejí nové, sofistikova­ nější produkty fondů, které jsou »šité na mi­ ni" pro určitou skupinu investorů. Pokud se na trhu objeví fond, který splní základní potřeby municipalit na likviditu a bezpečnost a současně zajistí i zajímavý výnos, pak o tento produkt budou mít určitě zájem. Dů­ ležitou roli bude hrát také stabilita a pozice na trhu zřizovatele a správce těchto fondu. Obecně pro municipality bude vhodnější konzervativní nemovitostní fond, investující do dokončených a pronajatých objektů, a to právě z hlediska nižších rizik. Výnos z něj bude skromnější než výnos z oportunitních fondů, ale není asi hlavním úkolem měst a obcí podnikat v realitním byznysu. ■ JANA CHUCHVALCOVÁ

Nemovitostní fondy - investice do jistoty? Nová legislativa týkající se kolektivního investování

povídá - investují převážně do nemovitostí. Investicí

nější nemovitosti vyšší hodnoty, tuto povinnost je

umožnila zřizovat mj. i speciální fondy, mezi které

do nemovitostí je koupě pozemku, výstavba budovy

nutné splnit až po dvou letech existence fondu.

patří i speciální fond nemovitostí. Vzhledem k zájmu o investování do nemovitostí v ČR a potenciální vý­

za účelem správy, koupě budovy za účelem rekon­

nosy těchto fondů se tento produkt může stát vy­

osobě, která uvedené činnosti provádí. Ve světě se

movitostí a tím pádem i nemovitostních fondů pova­

hledávanou alternativou k uložení peněz.

navíc tyto fondy rozdělují do dvou skupin: na nemo­

žují za bezpečné, určitá rizika s tím spojena jsou. Ne­

Investice do nemovitosti se považuje za atraktivní

vitostní akciové fondy, které investují prostředky do

a vcelku bezpečnou možnost uložení finančních pro­

akcií společnosti podnikajících v oblasti nemovitostí

výhodou nemovitostí je totiž jejich nižší likvidita v po­ rovnání například s akciemi, a proto zákon požaduje

strukce nebo správy nebo nabytí účasti na právnické

■ Jaká jsou rizika? Je nutné připomenout, že ačkoli se investice do ne­

středků a vzhledem k předpovědím o budoucím vý­

a »pravé« nemovitostní fondy, které nakupují nemo­

udržovat min. 20 % portfolia ve vysoce likvidních ak­

voji cenové hladiny se dá předpokládat, že to tak

vitosti.

tivech, které nepřinášejí dostatečné zhodnocení.

v nejbližší době zůstane. Fakt, že počet zájemců

Nemovitostní fond může investovat i do cenných pa­

o tento typ investic rychle roste, slibuje živnou půdu

pírů, jako jsou akcie, dluhopisy, státní dluhopisy, ne­

Prozatím v našem regionu neexistují ani realitní in­ dexy vypovídající o růstu či poklesu cen nemovitostí

pro cenový růst. Na jedné straně stojí ti, kteří si pořizují nemovitost

vat veškerých technik a nástrojů sloužících k ochra­

bo hypoteční zástavní listy. Je také oprávněn použí­

na trhu, což některé investory může odradit v oba­ vách z nedostatečné transparentnosti.K tomu se pak mohou přičíst třeba neočekávané poklesy nájmů na trhu, jako se to stalo například v Německu v letech

k bydlení, na té druhé pak ti, kteří kupují nemovitos­

ně vůči riziku z vývoje měn, měnových kursů, kursů

ti s cílem zhodnocení prostředků a dosažení výnosu

cenných papírů, cen komodit a pod. a k zajištění

(výnosy z nemovitostí by se podle mínění některých

efektivní správy majetku fondu. Fond naopak nesmí

odborníků mohly pohybovat až kolem hranice 10%,

používat svůj majetek k poskytování půjček, darů,

což ovšem platí spíše pro oportunitní investice, běžný

úvěrů, popřípadě k zajištění závazku třetí osoby. Dů­

a to platí i pro nemovitostní fondy. Svoje místo v di­

výnos by měl být zhruba poloviční).

ležitým omezením je možnost investovat do jedné

verzifikovaném portfoliu určitě mají, podobně jako

2002 a 2003, a výkonnost jde dolů. 5 určitým rizikem je nutné počítat v každé investici,

nemovitosti maximálně 20 % majetku fondu. Proto­

i jiné možnosti zhodnocování peněz - ale vždy s po­

Mezi těmito fondy by měl být největší zájem právě

že by však toto omezení znemožnilo nemovitostní-

dílem odpovídajícím rizikovému apetitu investora.

o speciální fondy nemovitostí, které - jak název na­

mu fondu v počátku jeho existence nabytí význam­

■ Co je to nemovitostní fond?

VI

moderní obec

/jch/

listopad 2006

Akceptace karet ve Vašem úřadu

Dostupná moderní technologie ovlivňuje i nabízené služby občanům. Tuto skutečnost si uvědomují i orgány státní správy a samosprávy, které se snaží nabídnou alternativní způsob placení různých poplatků prostřednictvím plateb­ ních karet. Jejich používání je již běžnou záležitostí osobního života našich občanů. Občan platí kartou za zboží v obchodě, proč by tedy nemohl platit stejným způsobem i poplatky státu? Je to praktické a jednoduché.

s moderní technologií. To se může projevit např. ve zvý­ šení image příslušného úřadu. Dalším důležitým kladem je úspora nákladů spojená s vysokou hotovostí na poklad­ nách (např. náklady na trezory, bezpečnostní službu, úspora času zaměstnanců, zabývajících se hotovostními transakcemi, apod.), zlepší se samozřejmě i komfort pro plátce.

Široká škála možností uplatnění Platební karty na úřadech Česká spořitelna, jako významný partner klientů z řad veřejného sektoru, nabízí pro naše klienty a zájemce přija­ telné řešení, jak nabízet tuto službu občanům. Řešení České spořitelny splňuje dvě základní podmínky pro použí­ vání platebních karet na úřadech. První podmínkou je odložené inkaso poplatků za služby spojené s používáním platebních terminálů, druhou podmínkou je identifikace jednotlivých plátců, tzv. párování transakcí dle variabilní­ ho symbolu. Především při identifikaci plátce se nejvíce uplatní automatizované softwarové řešení, tj. komunikace informačního systému klienta a informačního systému (dále IS) banky, kde má platící občan svůj bankovní účet.

Spolupráce s dodavateli IS Česká spořitelna spolupracuje s několika firmami dodá­ vající IS pro vedení ekonomických a účetních agend na úřadech veřejné správy, např. firmy GORDIC, VĚRA, Triada. Na základě této spolupráce nabízí tito dodavatelé ve svých IS technologie, umožňující splnit technicky náročný požadavek na automatizované párování trans­ akcí. Odložené inkaso poplatků (Ix měsíčně) je nezávislé na softwaru klienta a funguje bez problémů.

Jaké poplatky může občan platit prostřednictvím své platební karty? Jsou to např. poplatky za psa, vydání živnostenského listu, vydání osobních dokladů (občan­ ského průkazu, pasu, ...), registraci motorových vozidel či komunální odpad apod. Další uplatnění nachází používání platebních karet např. u městské policie při placení pokut.

Špičkové řešení České spořitelny Česká spořitelna zná potřeby svých klientů a nabízí řeše­ ní. Součástí nabídky služeb České spořitelny je také bezplatné zapůjčení potřebné techniky (platební terminál, imprinter) včetně zaškolení obsluhy a servisních služeb spojených s jejím provozem (update SW, opravy závad). Česká spořitelna připravuje i další alternativní řešení, které by klientovi umožnilo větší variabilitu při používání této služby. Platební terminály České spořitelny již použí­ vá řada městských i krajských úřadů. Prostřednictvím organizací státní správy a samosprávy získává státní rozpočet příjmy z poplatků. Česká spoři­ telna proto nabízí řešení, jak k tomu využít možnosti moderních technologií používaných v běžném životě.

Komfort pro občany Přínos pro klienta je jasný. Především jde o spojení nabídky služby, která se již na našem trhu etablovala,

ČESKÁ S SPOŘITELNA

Member of Erste Bank Group

Jsme Vám blíž.

příloha

financování municipálních projektů

Splátkový prodej pro komunální sféru ro financování investičních projektů a rozvojových programů si města, obce a společnosti s majetkovou účastí mu­ nicipalit i další rozpočtové organizace často volí kombinované financování. V takovém případě je část hrazena z vlastních zdrojů, část například příspěvky z fondů a dotací EU nebo státu a zbytek pokryje splátkový prodej, úvěr nebo jiný typ komerčního financování. Podmínky pro využívání dotací a sub­ vencí však přinášejí některá omezení, vy­ cházející hlavně z vlastnictví předmětu fi­ nancování. Při hledání nejvhodnějšího způ­ sobu financování investic proto bývá mnoh­ dy již zcela na začátku pominuta možnost leasingu. Ten svou podstatou, kdy předmět leasingu je po celou dobu trvání leasingové smlouvy v majetku společnosti, nesplňuje jednu ze základních legislativních podmí­ nek pro přidělení dotací nebo jiných sub­ vencí, kterou je vlastnictví předmětu finan­ cování. Samosprávy, které přijaly dotaci, tak nemohou klasickou formu leasingu využít.

P

SPLÁTKOVÝ PRODEJ VS. LEASING Podmínku zachování vlastnictví ve pro­ spěch dlužníka nabízí například produkt splátkový prodej.

U splátkového prodeje přechází na ku­ pujícího vlastnické právo k pořizovanému majetku v okamžiku převzetí, a ten ho evi­ duje i ve svém účetnictví. Tím je splněna podmínka pro možnost čerpání státní dota­ ce nebo jiných příspěvků z rozpočtu. Závazek klienta vůči financující společ­ nosti je závazkem z odkladu splácení kup­ ní ceny, a ta při fakturaci zákazníkovi již obsahuje úrokovou složku. Městu to přiná­ ší dodatečnou výhodu při uplatňováni od­ pisů z celkové pořizovací ceny, jejíž sou­ části' jsou i nákladové úroky. Další odliš­ ností je to, že u splátkového prodeje není zákonem omezena délka splácení, a tím je dána větší variabilita doby splácení. Obvy­ kle se smlouvy o splátkovém prodeji uzaví­ rají v rozmezí 12 až 48 měsíců. OBLASTI VYUŽITI Splátkový prodej lze využít pro nákup no­ vých prostředků hromadné dopravy, zdra­ votnické techniky nebo strojů a zařízení na udržování zeleně a čistoty v ulicích měst a obcí. Rovněž čistírny odpadních vod a jiné ekologické investice nebo tepelné hospo­ dářství obce jsou často idespoň zčásti hra­ zeny splátkovým prodejem. V řadě případů

rovněž existuje možnost využít výhodněj­ ších dodavatelských podmínek díky spolu­ práci financující společnosti a dodavatele. V posledních letech posiluje splátkový prodej ve zdravotnictví. S přechodem mno­ ha zdravotnických zařízení pod místní sa­ mosprávu řešily úřady často otázku, jak za­ řízení modernizovat a především jak jej vy­ bavit moderními zdravotnickými přístroji. Jednou z vhodných cest se ukázal nákup přístrojů na splátkový prodej za specific­ kých podmínek pro komunální sféru. To umožnilo nejen přístroj získat téměř ihned a bez hotovosti, ale také obdržet státní či ev­ ropské subvence na jeho pořízení či provoz. Splátkový prodej tak znamená příležitost pro komunální sféru výrazně zlepšit její technické vybavení, sociální či zdravotní služby a zvýšit také efektivnost práce a ži­ votní úroveň. To jsou přitom jedny z hlav­ ních předpokladů pro další rozvoj malých měst, obcí či vesnic v následujících letech, pro zastavení úbytku venkovského obyva­ telstva a celkový rozvoj země. ■ FRIEDRICH TRUMMINGER náměstek pro úsek leasingu nemovitosti a movitostí, CAC LEASING, a. s.

Nová rizika vyžadují kvalitní makléřské služby oderní doba s sebou přináší nová rizika a tím i nové nároky na pojištění. Mezi taková lze počítat riziko terorismu, rizi­ ka v oblasti odpovědnosti, dotační politiku a požadavky z ní plynoucí či přesuny v kom­ petencích a tím i v odpovědnosti směrem k obcím. Odpovědný management - vedení obce proto potřebuje kvalitní pojistné krytí za přiměřenou cenu a informace o nových možnostech pojištění a o vývoji cen na trhu.

M

GrECo, International, poradenství pro riziko a pojištění, s.r.o. Novodvorská 994 142 21 Praha 4 tel.: 296 331211 e-mail: [email protected] www.greco.eu Mezinárodní pojišťovací a zajišťovací makléř pro korporátní a komunální sféru

Vlil

moderní obec

VÝBĚR MAKLÉŘE Mají-li být tyto potřeby zajištěny, je třeba správně vybrat pojišťovacího makléře. Přesněji řečeno je nutné najít makléře, kte­ rý je schopen výše uvedené zajistit, a v sou­ činnosti s ním stavět a zkvalitňovat pojistné krytí. Nejprve tedy klient vybere makléře a následně - ve spolupráci s ním - pojišťo­ vnu, nebo více pojišťoven. Toto pořadí zaji­ sti pro klienta plný komfort jak v pracnosti, tak i v krytí rizik. Pro popsaný full servis je třeba, aby byl makléř dostatečně renomova­ ný. Jedině tak může disponovat potřebnou odborností, zkušenostmi, informacemi a zá­ roveň být nezávislý na konkrétních pojiš­ ťovnách. Paradoxně zde neplatí někdy pre­

ferovaná myšlenka o výhodnosti »malého místního makléře*. LIKVIDACE ŠKOD Samozřejmou součástí full servisu je likvi­ dace pojistných událostí. V praxi její úspěš­ nost (rychlost a likv idita) závisí na několika faktorech: 1. kvalita kryti (speciální ujednání v pojist­ né smlouvě, znalost konkrétních »vše-obecných pojistných podmínek*, které nikdo ne­ čte rád), 2. správnost nahlášení pojistné události (splnění potřebných formalit), 3. potřebný tlak na pojistitele (spojení •jmé­ na* klienta s velkým makléřem s potřebnou pozicí u pojišťovny). I tento bod servisu tak akcentuje potřebu spolupráce s dobře vybraným makléřem. Závěrem: Pojišťovací makléř má být kli­ entovi skutečně k dispozici, a to podle jeho individuálních potřeb. Pak klient není pojiš­ těním zbytečně obtěžován a zároveň má jis­ totu, že je dobře pojištěn. ■ TOMÁŠ GLUCKSELIG GrECo, International, s. r. o.

listopad 2006

Spojení sil a kombinace různých typů financování představují jednu z nejlepších cest rozvoje regionu Jedním z hlavním důvodů vytváření svazků měst a obcí je posílení pozice jednotlivých členů při vyjednání a zároveň spojení finančních prostředků při realizacích rozsáhlejších projektů v daném regionu. Jednotlivá města a obce mají řadu investičních potřeb souvisejících s roz­ vojem dané lokality. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejné investice, jsou do těchto projektů zapojovány vlastní zdroje municipalit, státní a evropské dotace. Dalším důležitým zdrojem spolufinancování těchto investic jsou také bankovní úvěry. Tato kombinace různých typů financování je využívána na řadu nejrůznějších projektů, mezi které patří i vybudování, obnova či modernizace systémů úpravy odpadních vod a kanalizačních sítí, což přispěje ke zlepšení životního prostředí a napomůže splnit normy životního prostředí v souladu s legislativou Evropské unie. Svazky měst a obcí realizují projekty tohoto druhu prostřednictvím svých svazků vodovodů a kanalizací (SVaK). Jedním z nich je i Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, který si za partnera zvolil jeden z největších bankovních domů, Komerční banku. Jak získané zdroje SVaK Jihlavsko využije, nám prozradil dr. Jiří Vlach, předseda SVK Jihlavsko a starosta obce Dobronín. Proč jste se rozhodli právě pro tento způsob financováni? Naše úvahy o využití peněz z fondů EU se začaly rodit už před osmi lety, tedy v době, kdy evropská finanční pomoc v České republice teprve začínala. Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko se stal jedním z prvních zájemců o tento způsob finan­ cování a dá se bez nadsázky říci, že jsme se stali průkopníky, protože v té době tu nikdo netušil, jak peníze z fondů EU čerpat, tedy jak předkládat projekty, které by uspěly. Náš projekt zahrnuje rozsáhlou rekonstrukci jihlavské čistírny odpadních vod a výstavbu nových kanalizačních sítí pro město Jihlavu a přilehlé obce na okraji města. Na tento obsáhlý a investičně náročný projekt v celkové hodnotě 470 milionů korun jsme získali podporu EU. Nicméně reálně finanční dotace ze strany EU přicházejí postupně, z větší části však až ve chvíli dokončení celého projektu. Je tedy třeba zajistit předfinancování celého projektu, obvykle prostřednictvím úvěru od komerčních bank. To nás vedlo k tomu, že jsme v roce 2005 vypsali veřejnou soutěž na poskytnutí úvěru ve výší 70 milionů korun.

Jak jednání o financování Vašeho projektu probíhala? V zásadě se jednalo o dva klíčové kroky, podání projektu EU a vyhlášení výběrového řízení mezi bankovními domy. Každý, kdo někdy žádal o podporu EU, má určitě velmi dobrou před­ stavu o tom, jak probíhají jednání s úředníky EU, kde je občas cesta k finálnímu schválení opravdu dlouhá a trnitá. Oproti tomu vyjednávání výhodných podmínek s bankami je rok od roku jednodušší. V našem výběrovém řízení zvítězila Komerční banka, a to samozřejmě hlavně proto, že nám dokázala nabídnout takové podmínky úvěru, které nejlépe vystihly naši situaci a poža­ davky včetně zajímavé úrokové sazby. Celková hodnota úvěru je 70 milionů korun s tím, že celou částku budeme postupně čerpat až do konce roku 2007. Splatnost úvěru je sedm let, tedy v roce 2014.

Jaké výhody tento projekt přinese obyvatelům Jihlavska? Po rekonstrukci bude jihlavská čistírna odpadních vod držet

primát v ČR, protože součástí čistírny je i spalovna čistíren­ ských kalů. Ta je jediná svého druhu u nás a byla také v České republice vyrobena. Díky této spalovně se oproti jiným způsobům odstraňování kalu výrazně sníží jeho množ­ ství, což pro nás bude znamenat nižší náklady na skládkování, ale především nižší zatížení životního prostředí. Dalším obrovským přínosem rekonstrukce stávající čistírny odpadních vod je zdvojnásobení její kapacity. Pro rozhodnutí vybudovat dlouhé kanalizační stoky a ustoupit od budování 2-3 lokálních čističek odpadních vod hrál především ten fakt, že i když jsou investiční náklady téměř stejné jako u vybudování nových ĎOV, provoz kanalizace s přečerpáním provozní náklady podstatně sníží. Nejdelší kanalizační stoka vede z Antonínova Dolu přes Pávov, Bedřichov až do Jihlavy.

Jak velký je SVaK Jihlavsko a jak funguje? Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko má v současné době 32 členů - obcí a měst okresu Jihlava. V našem majetku jsou kanalizační a vodovodní sítě na území všech členů, které pro nás provozuje Vodárenská akciová společnost, a. s. Celý systém funguje tak, že obce vkládají do svazku majetek s právem hospodaření a podle výše tohoto majetku potom dostávají zpět poměrnou část vybraného nájemného získa­ ného na základě provozní smlouvy s Vodárenskou akciovou společností.

Jaké jsou Vaše plány na příští léta? V nedávné době jsme nákladem přes 170 milionů korun rekonstruovali Úpravnu vody Hosov, která svou velmi kvalitní vodou zásobuje nejen krajské město, ale i několik dalších obcí. Do konce října tohoto roku dokončíme rekonstrukci ČOV a výstavbu nové kanalizace z projektu ISPA. V tuto chvíli máme v EU již předložen další projekt a očeká­ váme, že by konečné rozhodnutí mohlo padnout do konce letošního roku. Jedná se o výstavbu kanalizační sítě a řešení zásobování vodou severozápadní části Jihlavy a těch částí, kde se plánuje další bytová výstavba. Celý projekt, který pře­ sahuje 350 milionů korun, bude společným dílem měst Jihlava, Telč a obce Dobronín.

SPRÁVA A ROZVOJ

Když účelnost také lahodí oku... Hned dvě prestižní ocenění získala obec Ostravice v letošním ročníku soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR: Třetí místo v kategorii obcí a Cenu Moderní obce. ezmála 6,4 miliónu korun vložila obec ny dostupné možnosti k získávání dotací. Vž­ Ostravice v okrese Frýdek-Místek ze dy proto usilujeme o to, aby záměry a pro­ svého rozpočtu do úpravy dopravního jekty pro nás byly přínosné a velmi kvalitně řešení na zhruba kilometrovém úseku silnice zpracované. Spolufinancování je pak z větší 1/56, který ji protíná. Dalšími deseti milióny míry zahrnuto do ročních rozpočtů obce, přispěl Státní fond dopravní infrastruktury případně využíváme překlenovací nebo a dotací ve výši jednoho miliónu korun po­ střednědobé úvěry. Ovšem tak, aby zadluže­ mohl také Moravskoslezský kraj. nost byla přijatelná a v žádném případě neo­ hrozila běžné financování provozu obce.« PROJEKT VYNUCENÝ SÍLÍCÍ Starosta poukazuje i na to, že základem ús­ INTENZITOU DOPRAVY pěchu byla také skutečnost, že obecní úřad Úpravy na silničním průtahu obsáhly mj. vy­ již ve fázi přípravy projektu byl ve styku se budování, popřípadě obnovu chodníků, par­ všemi orgány, u kterých bylo možné předpo­ koviště, veřejného osvětlení a dešťové kana­ kládat vznášení různých námitek a požadav­ lizace či rekonstrukci a úpravu autobuso­ ků. »Pokud to bylo možné, snažili jsme se vých zálivů. Tyto stavební práce navázaly na případným sporům předejít. Přesto při už dříve vybudované komunikace pro pěší schvalování projektů jsme v několika přípa­ (chodníky, mosty, lávky apod.), takže nyní dech vzájemně přistoupili na kompromisní tvoří ucelenou soustavu, která v délce 4,7 km řešení, které bylo ještě přijatelné pro všechny podél frekventované silnice první třídy za­ strany. Většina problémů ovšem byla spojena bezpečuje pohyb chodců na celém území té­ s tím, že projekt bohužel nedisponoval do­ to bezmála dvouapůltisícové obce. statečným prostorem pro uskutečnění všech Ostravice byla k těmto úpravám dotlačena vznášených požadavků,« vysvětluje inženýr zvyšující se intenzitou dopravy na průtahu Dobrozemský. obcí. Zatímco ještě v roce 2000 obcí denně projíždělo v průměru 3171 vozidel, loni ZAUJALO NEJEN TECHNICKÉ ŘEŠENÍ v březnu se při dopravním průzkumu dospě­ Hodnotící komise soutěže Zklidňování do­ lo už k počtu 4582 vozidel denně, což před­ pravy ve městech a obcích však na projektu stavovalo během pěti let 45procentní nárůst. v Ostravici neoceňovala pouze vhodné oddě­ lení pěší od silniční dopravy, chodníky v bez­ FINANCOVÁNÍ: bariérové úpravě, nové - a v porovnání s pů­ DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA vodními i vhodněji umístěné přechody pro Jak středně velká obec může zajistit poměrně chodce či nové parkovací plochy a úpravu vysoký podíl spolufinancování tak velkého stávajících s úpravou režimu pohybu vozi­ projektu? Starosta Ing. Jaromír Dobrozemský del. Ale také to, že i upravované prostory mi­ vysvětluje:»Větší investiční akce podobného mo samotný průtah, jako parkoviště, auto­ rozsahu jsou zahrnuty do dlouhodobých busový terminál či prostor před železničním plánů rozvoje obce a jsou realizovány po­ nádražím, byly řešeny velmi kultivovaně stupně s tím, že se snažíme využívat i všech­ a zajímavě. »Zde projekt přinesl kvalitní

B

funkční rozčlenění ploch i zvětšení rozsahu zeleně a je v tomto ohledu velkým pokro­ kem,« konstatuje se v zápisu hodnotící ko­ mise. Ostatně také inženýr Dobrozemský kon­ statuje, že dříve rozvoj a rozšiřování centrál­ ní části obce, na který se soustřeďuje běžný každodenní život většiny obyvatel i návštěv­ níků obce, probíhal nahodile, bez hlubší koncepce. "Estetickou úrovní těchto zásahů se nezabýval nikdo,« přiznává. "Uskutečně­ ním tohoto projektu se snad alespoň částeč­ ně podařilo vytvořit centrum obce na pod­ statně vyšší úrovni, než na jakou jsme byli zvyklí z minulosti. Velmi si cením také toho, že většina institucí i podnikatelů sídlících v centru obce se snaží i své prostory zvelebit tak, aby svou úrovní ladily s novým prostře­ dím.« A právě za tyto úpravy veřejného prostran­ ství v souvislosti s dopravním řešením v obci Ostravice letos v rámci soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích ČR získala Ce­ nu Moderní obce. Podle starosty uskutečněný projekt nebu­ de vyžadovat o mnoho vyšší náklady na údržbu a provoz například nového osvětlení nejfrekventovanějších míst. Více peněz však zřejmě bude stát údržba a obnova nově vysa­ zené zeleně. "Bohužel je to však hlavně z dů­ vodů zcizování a svévolného ničení zeleně i mobiliáře některými jednotlivci, jejichž po­ hnutky jsou pro naprostou většinu občanů nepochopitelné. Věříme, že i přesto se poda­ ří udržet úroveň realizovaného projektu na současné úrovni, bez podstatného zvýšení nákladů na běžnou údržbu,« dodal starosta Ing. Jaroslav Dobrozemský. ■

Chodníky podél silničního průtahu i přechody pro chodce jsou nyní v Ostravici už bezbariérové.

IVAN RYŠAVÝ

26

moderní obec

listopad 2006

SPRÁVA A ROZVOJ

Tramvajové zastávky přestaly být smrtelnou pastí na pěší Úpravy tramvajových zastávek na Klatovské třídě v Plzni jsou podle hodnotící komise soutěže Zklidňování dopravy ve měs­ tech a obcích hodné následování i dalšími městy, v nichž je tramvajové těleso vedeno v ose frekventovaných komunikací. Západočeská metropole proto v soutěži za tento svůj projekt právem získala prvenství v kategorii měst a městských částí.

Co na projektu ocenila hodnotící komise soutěže: ■ Jde o komplexní řešení frekventované městské třídy, které harmonizuje všechny funkce tohoto vý­ znamného veřejného prostoru. ■ Původní čtyřpruhová komunikace v rušném centru města s denní intenzitou 25 tisíc vozidel je upravena na dvoupruhovou. Za přínos považujme

latovská třída v Plzni ještě donedávna patřila k těm komunikacím, z nichž krát­ kozraké, nedomyšlené megalomanské úpravy v 70. a 80. letech minulého století uči­ nily past zejména na nejzranitelnější účastní­ ky silničního provozu - chodce a cyklisty. Tato původně dvoupruhová komunikace s tramva­ jovým tělesem v ose byla tehdy přestavěna do čtyřpruhového uspořádání, čemu padly za oběť i dvě řady lip podél vozovky. Zlikvidována byla rovněž parkovací stání mezi nimi. Tram­ vajové zastávky byly sice doplněny nástupní­ mi ostrůvky, avšak bez jakéhokoliv vybavení, přičemž ostrůvky se nacházely vstřícně vždy u některé z průsečných křižovatek.

K

PRŮJEZDNOST, NEBO BEZPEČNOST? Kapacita komunikace se sice poněkud zvýši­ la, ale provedené úpravy sváděly řidiče k pře­ kračování povolené rychlosti. Následkem by­ ly časté, leckdy i smrtelné dopravní nehody. Pomyslnou poslední kapkou se v roce 2001 stala tragická nehoda, kdy po čelním nájezdu vozidla na tramvajový ostrůvek zahynuli tři lidé. Vedení města vzápětí vydalo pokyn pro­ vést takové stavební úpravy, aby se bezpeč­ nost lidí na tramvajových zastávkách zvýšila. Konkrétně Klatovská třída tak mj. byla v místě tramvajových zastávek u průsečných křižovatek přestavěna zpět na dvoupruhovou, změnilo se řazení v jízdních pruzích, nástupní ostrůvky jsou širší a ve svém čele chráněny svodidly. Bezpečnější je i přístup chodců na ostrůvky. Nehledě na četné bez­ bariérové úpravy, instalaci přístřešků a zá­ bradlí na ostrůvcích apod.

NAŠEL SE KOMPROMIS Ing. Ondřej Vohradský, vedoucí úseku kon­ cepce a dopravního hospodářství Správy ve­ řejného statku města Plzně, si na úpravě tramvajových zastávek na Klatovské třídě vy­ soce cení i skutečnosti, že celá akce se usku­ tečnila na velmi významné a dopravně silně zatížené komunikaci v centru západočeské metropole. Vždyť intenzita dopravy se tam v průměru pohybuje kolem 25 tisíc vozidel denně. »Je to příklad kompromisu, kdy se po­ někud ustoupí z požadavků na rychlost a ply­ nulost motorové dopravy ve prospěch bez­ pečnosti chodců,« říká inženýr Vohradský. Pokud jde o hodnocení, zda se na Klatov­ ské třídě dopravní nehodovost díky provede­ ným úpravám snížila, je podle vedoucího úseku koncepce a dopravního hospodářství ještě brzy. »Me zatím se zdá, že frekvence ne­ hod poklesla na všech třech průsečných kři­ žovatkách,« dodává. Zajímalo nás, jak město při přípravě i rea­ lizaci projektu spolupracovalo s dopravní policií a také s vlastníkem komunikace, jímž je v případě Klatovské třídy (silnice 1/27) Ře­ ditelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). »Zástupcům dopravní policie je nutné vy­ slovit uznání za to, že k celé záležitosti při­ stoupili konstruktivně a úpravy umožnili,« konstatuje Ing. Ondřej Vohradský. »Pravda, ŘSD naše nápady zprvu příliš nevítalo, neboť sleduje hlavně průjezdnost komunikace a plynulost dopravy. Ale nakonec - i s pomocí matematické simulace - se zástupce vlastní­ ka podařilo přesvědčit, aby v zájmu bezpeč­ nosti vydal k úpravám souhlas.«

prokázání, že dvoupruhové uspořádání je schopné převzít i takto vysokou intenzitu dopravy. ■ Realizace projektu přinesla zvýšení bezpečnosti, zejména pěších, zlepšení plynulosti dopravy, vyšší přitažlivost prostoru. To vše je doprovázeno kvalit­ ním architektonickým ztvárněním parteru a vybave­ ním tramvajových zastávek. ■■ Myšlenka je hodná následování i dalšími městy, která provozují středové tramvajové zastávky s ná­ stupními ostrůvky.

Zejména vzápětí po dokončení jednotli­ vých staveb došlo i několik negativních reak­ cí řidičů. Ale už po pár měsících si řidiči i chodci na změny zvykli, byť, jak inženýr Vo­ hradský připomíná, takové stavby vždy bu­ dou mít své příznivce, nýbrž i odpůrce.

VÝHRADNĚ ZE ZDROJŮ MĚSTA Projekt Oprava tramvajových zastávek na Klatovské třídě byl financován výhradně ze zdrojů města a Plzeň přišel celkem na více než 20 miliónů korun. Ze spolupráce se Stát­ ním fondem dopravní infrastruktury však město má dobré zkušenosti, neboť odtud už čerpalo dotace na své jiné úspěšné projekty. Tramvajové zastávky se v Plzni systematic­ ky upravují už několik let, přičemž na řadu přicházejí stále nákladnější a komplikova­ nější stavby. Inženýr Vohradský připomíná například to, že ještě letos budou v rámci úpravy dvou přestupních uzlů na Severním předměstí nákladem bezmála 50 miliónů ko­ run přestavěny dva páry zastávek včetně pří­ stupových tras k nim. Podobná akce je podle něho připravena také na příští rok. Město se nevzdává ani plánu vyřešit úpravy i zbývají­ cích tramvajových zastávek na Klatovské tří­ dě. »To by tam však s ohledem na místní pod­ mínky vyžadovalo ještě radikálnější zásahy, nežkjakým jsme sáhli u úprav zastávek v té­ to první etapě. A zatím není vůbec jisté, podaří-li se tyto návrhy vůbec projednat,# uza­ vřel Ing. Ondřej Vohradský. ■ IVAN RYŠAVÝ

Oceněné i další zajímavé projekty z letošního ročníku soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích jsme představili také v Mo­ derní obci č.9a 10. Výsledky soutěže jsou i na http://www.doprava21.ecn.cz/soutez2006.php.

listopad 2006

moderní obec

27

EVROPSKÁ UNIE

Jaká úskalí mohou ohrozit úspěšnost projektu

Zásady při přípravě projektu: ■ Časový harmonogram ■ Aktuální informace o dotačním programu ■ Kvalitní a spolehlivý zpracovatel projektu ■ Sestavení realizačního týmu

Za necelé dva měsíce začne nové programové období pro získá­ vání další finanční podpory z Evropské unie. Města a obce v něm mohou využít zkušeností získané v předchozích letech, zejména ve Společném regionálním operačním programu. říprava projektů stejně jako jejich ná­ chybějí důležité přílohy a podpisy. Je tedy sledná realizace ukázala, v čem spočí­ důležité si předem stanovit harmonogram vají hlavní úskalí obou fází. Vzájmu ús­ prací a snažit se je dodržovat. pěšného postupu se proto podívejme, čeho ■ Neúplné nebo mylné informace o dotač­ by se měli předkladatelé vyvarovat. ním programu: Žadatelé by vždy měli vychá­ zet z pravidel, stanovených vyhlašovatelem PŘÍPRAVA projektu programu. Protože také v nich mohou být Během ní se rozhoduje především o tom, zda nejasné či nejednoznačné formulace, měli se projekt uskuteční nebo zůstane pouze by přímo žádat o jejich objasnění vyhlašova­ v rovině projektového záměru. Proto je nut­ tele. Informace z neoficiálních zdrojů mo­ né dbát na přesnost, spolehlivost, odborné hou být totiž často klamavé a zavádějící. znalosti a rovněž na komunikační schopnos­ ■Výběr nekvalitního zpracovatele: Pro kaž­ ti jednotlivců. Nejčastějšími potenciálními dého žadatele, jenž uvažuje o zapojení zpra­ riziky přitom jsou: covatelské firmy, platí pravidlo výběru z ně­ ■ Podcenění časové náročnosti projektu: kolika nabídek. Tím se alespoň zčásti elimi­ Dosavadní zkušenosti z dotačních programů nuje riziko, že si nakonec vybere firmu ne­ svědčí o tom, že v den závazně vyhlášené kvalitní a nespolehlivou. Vodítkem by mu uzávěrky přichází s projekty velká většina ža­ mohly být například smlouvy, které firmy na­ datelů. Z toho se dá usuzovat, že závěrečná bízejí žadateli, neboť svým obsahem mohou fáze přípravy projektu probíhá v časovém vypovídat o jejich odbornosti a serióznosti. stresu, který má za následek jeho nedosta­ Dále také dostupné reference, které tyto fir­ tečnou závěrečnou kontrolu, takže mnohdy my uvádějí na svých webových stránkách, ty je však nutno ověřit. ■ Přípravné práce vykonává pouze jeden člověk: Přestože nemusí jít vždy o rizikový faktor, může i z ryze objektivních příčin (na­ příklad onemocnění) nastat krizový stav. Při­ pravovat projekt je proto lepší v týmu, jehož dva až tři členové mají přesně stanovené a termínované úkoly. Nutná je přitom koor­ dinace, kterou by měl zajistit člověk s mana­ žerskými dovednostmi. ■ Tvůrce myšlenky zůstane stranou pří­ prav a realizace: Zkušenosti ukazují, že by tato situace neměla nikdy nastat. Pokud se objeví, přináší do přípravy i následné reali­ zace projektu mnohá rizika, poněvadž chybí subjekt, který je s ním vnitřně nejvíce spjatý. ■ Podcenění kritiků a odpůrců projektu: Při přípravě projektu je zapotřebí vzít v úvahu různé subjekty, kterých se daný investiční zá­ měr může dotýkat. Je nutno s nimi včas ko­ munikovat, jednat a nalézat společná řešení. Mnoho investičních akcí bylo totiž zdržováno INFORMACE • KATALOG • PORADENSTVÍ nebo přímo zablokováno například v rámci A VÝTVARNÉ NÁVRHY ZDARMA NA ADRESE: stavebního řízení, tj. v přípravné fázi. ■ Snaha vyhovět hodnotícím kritériím i za IURX libušinská 84 cenu přijetí nereálných závazků: Nelze vy­ 326 00 Plzeň cházet z toho, že se žadatel bez ohledu na své možnosti musí snažit co nejdůsledněji vyho­ Tel.: +420 377 240 033, fax: +420 377 455 094 vět hodnotícím kritériím a tím získat maxi­ e-mail: info@ateliermaur.(z mální počet bodů. Je naopak žádoucí, aby se www.ateliermaur.cz žadatel včas vyvaroval závazků, které nebude schopen plnit. ■ výzdoby měst • slavnostní osvětleni architektur' ■ Značná finanční náročnost: Některým • restaurátorské práce • orientační systémy • předkladatelům se již stalo, že kvůli značné • fontány • pamětní desky • plastiky • obrazy...1 finanční náročnosti jejich projekty nebyly podpořeny, byť v podstatě splňovaly všechny

MO-000402

P

28

moderní obec

■ Určení vedoucího týmu ■ Široké diskuse ohledně záměru ■ Získání podpory pro projekt ■ Předjednat finanční zatížení

požadavky. Obec musí přijmout myšlenku, že na přechodné období se pravděpodobně zadluží. Je proto vhodné předem zvážit, zda přijatý záměr neuskutečnit po etapách, kte­ ré by bylo možné snadněji financovat. REALIZACE PROJEKTU Při přípravě projektu byly rizikové faktory především subjektivního charakteru. Ve fázi realizace projektu k nim přibývají i situace, s nimiž se nedá předem počítat: ■ Chybné výběrové řízení dodavatele: Výbě­ rovému řízení je nutno věnovat značnou po­ zornost, neboť jeho účastníci mohou násled­ ně rozhodnutí rozporovat, a tím dostávat rea­ lizaci projektu do značných časových prodlev. ■ Nenadálé změny v rozpočtové náročnos­ ti: Zatímco přípravu projektu může ovliv­ nit subjektivní podcenění cenových kalkula­ cí, při jeho uskutečnění může dojít k ne­ předvídatelnému skokovému zvýšení cen surovin, služeb i prací. Přesto by se v rozpo­ čtu mělo vždy s určitou rezervou počítat. ■ Nespolehliví partneři: Preventivně lze průběžně sledovat jednotlivé práce, plnění plánů a zjištěné nedostatky ihned řešit. Kaž­ dý realizátor projektu by si měl připravit al­ ternativní řešení pro případ, kdy partner svůj závazek neplní nebo ho plní chybně. ■ Nedodržení smlouvy: Lze mu předcházet i tím, že smluvní strany si společně projdou všechny body smlouvy a vzájemně si objasní jejich chápání. Může se tím předejít jejich nechtěnému neplnění. ■ Časté personální změny v realizačním tý­ mu: Ke zdárnému uskutečnění projektu při­ spívá kontinuita ve složení realizačního tý­ mu. Naopak častá obměna osob odpověd­ ných za výkon například jednotlivých prací vytváří podmínky k nedostatečnému přeno­ su informací, což zvyšuje riziko odchýlení se od původního záměru. ■ Nepředvídatelné události: V průběhu re­ alizace projektu se mohou vyskytnout neče­ kané události, které zcela změní vnější pod­ mínky (živelné katastrofy, kriminální činy, tragické události apod.). Přestože to jsou vý­ jimečné situace, je nutno s nimi počítat ze­ jména v souvislosti s pojištěním. Výše zmíněná i další rizika a úskalí při pří­ pravě a uskutečnění projektu by však nemě­ la obce odrazovat od snahy získat i v letech 2007 až 2013 finanční podporu ze strukturál­ ních fondů Evrpské unie. ■ MILOŠ CHARBUSKÝ JAN STEJSKAL Ekonomicko-správní fakulta Univerzity Pardubice

listopad 2006

EVROPSKÁ UNIE

Příklad úspěšného projektu e to projekt, který v rámci 1. kola výzvy SROP grantového schématu Královéhra­ deckého kraje předložil svazek obcíValdštejnova zahrada. Byl založen na počátku ro­ ku 2005 rozhodnutím zastupitelstev obcíValdice, Železnice a Jičín. Podpořenou akcí se stal projekt Medializace turistické oblasti Valdštejnova zahrada. Cí­ lem projektu bylo obeznámit veřejnost s tím, že v okolí Jičína je mnoho míst, která stojí za

J

Finanční rámec projektu Částka (v Kč)

Druh nákladu Celkové náklady akce

990 000

Celkové neuznatelné náklady akce

100 000

Přímé výnosy akce

100 000

Celkové uznatelné náklady

890 000

vidění především ve vztahu k odkazu vévody Albrechta zValdštejna. Za datum zahájení re­ alizace projektu byl stanoven 1. srpen 2005 s datem ukončení k 20. prosinci 2006. Poskytnutá dotace činila 90 % z celkových uznatelných nákladů projektu, nejvýše však 801 000 Kč (podrobněji k tomu tah. 1 a 2). Akce se uskutečňuje jako jednoetapová, jejím výstupem je široká škála propagačních aktivit, například vyhotovení propagační brožury Valdštejnova zahrada ve formátu A4 o 29 stranách; turistického letáku Valdštej­ nova zahrada, pořízení krátkého dokumen­ tárního filmu o propagovaném území; insta­ lace čtyř informačních tabulí apod. (podrob­ něji o výdajích viz tab. 3). Mohli bychom uvádět i další příklady, jak obce dokázaly úspěšně v rámci SROP napl­ ňovat své záměry. Přejme si, abych jich v na­ vazujícím období bylo co nejvíce. /mc, js/

Získejte služby na míru v komplexním tiskovém systému

potřebujete služby k tiskové technice

hledáte optimální řešeni ANO!

Finanční zdroje projektu Druh nákladů

Částka (v Kč)

Podíl celkových uznatelných nákladů (v %)

667 500

75

Část dotace ze SF RD/ESFE

Baliček servisních služeb na mim

Část dotace

Konica Minolta

- z národních veřejných zdrojů:

133 500

15

- z krajského rozpočtu

133 500

15

Celková dotace Uznatelné náklady hrazené konečným uživatelem

Celkové uznatelné náklady

801 000

eSET je součástí komplexního tiskového systému 90

89 000

10

890 000

100

Konica Minolta. Vše individuálně posoudíme a zajistíme služby optimální právě pro vás: způsob financování zařízeni, servis s reakčni dobou dle vašeho přáni, garanci oprav v požadovaných termínech, příslušné úrovně

Rozpočet projektu Valdštejnova zahrada

Nákupy materiálu a zboží (pro festival Valdštejnské dny) Studie, publikace (tvorba, tisk, kopírování brožury a turistického letáku) Překlady a tlumočeni Inzerce v publikacích

školeni, preventivní prohlídky zařízení nebo Náklady (v Kč) 16 807

přesně to, co potřebujete.

235 295 33 613 84 034

Pořízeni propagačního filmu

168 066

Informační tabule (4 ks)

100 840

Prezentace na výstavách a veletrzích

33 613

Distribuce propagačních materiálů do českých a zahraničních center

16 807

Organizace festivalu Valdštejnské dny

142 858

DPH

158 067

Náklady celkem

990 000

Uznatelné výdaje celkem

890 000

Neuznatelné výdaje celkem

100 000

Předpokládané příjmy projektu během jeho realizace

servisní nonstop pohotovost. S námi získáte

841 777 777

Druh výdajů

©eset eDOC + eSET + ePRO + eCON + optimální tiskové zařízení = komplexní tiskový systém

100 000 ZDROJ: MĚSTSKÝ ÚŘAD JlClN

listopad 2006

MO-000383

moderní obec

29

EVROPSKÁ UNIE

Integrované plány rozvoje měst novém programovacím období struk­ existenci jasného finančního rámce (struk­ turálních fondů EU města mohou vy­ turální fondy). Důležité bude zřízení výkon­ tvářet tzv. integrované plány rozvoje né organizace (v rámci města nebo samo­ měst. Jde o tzv. akční plány, které by měly pro­ statně), obvykle na bázi určitého partnerství. pojit individuální projekty do ucelených stra­ Jejím úkolem bude vytýčenou strategickou tegií či komplexních operací. Předpokládá se, vizi a cíle dosáhnout. že tím vzniknou lepší předpoklady pro urych­ »Bude to poměrně složité, protože zatím lení rozvojového potenciálu území. Integro­ nelze využít tuzemské zkušenosti, žádné ne­ vané plány budou nezbytné i pro získání fi­ jsou,# říká Ing. Zdeněk Hušek, ředitel spo­ nančních prostředků z evropských fondů. lečnosti MEPCO - mezinárodního poraden­ Do integrované regenerace a rozvoje ského centra obcí, které se společně s part­ měst, která zahrnuje obnovu městského nery na několika prvních integrovaných plá­ nech rozvoje měst v ČR podílí. prostředí, se může zapojit široká škála part­ nerů a co nejvyšší objem finančních pro­ »Náš odborný tým v úzké spolupráci se Svazem měst a obcí ČR věnoval v loňském a letošním roce středků (veřejných a soukromých pro ob­ sáhlé spektrum projektů). Je to proces inte­ mnoho úsilí hledání možných přístupů k tomuto grující ekonomické, environmentální, soci­ problému. Nejprve si ale musíme ujasnit, kam se ální a kulturní prvky, který v dlouhodobém chceme dostat. To znamená mít výhled na mini­ horizontu posune kvalitativní aspekty ve málně 15 let, dlouhodobou vizi i propracovanou všech směrech tak, aby se to které město sta­ strategii rozvoje. A rovněž nástroj, který takový roz­ vojový posun umožní, tj. integrovaný plán rozvo­ lo atraktivní a konkurenceschopnou oblastí, je města Strukturální fondy EU jej vyžadují k to­ kde chtějí lidé žít, pracovat i odpočívat a in­ vestoři investovat. mu, aby širší rozvojové aktivity vměstech byly do­ Integrovaný plán rozvoje města je velmi statečně provázané, a tudíž financovatelné,« zdů­ blízký strategickému plánu, ale rozšířený o raznil Ing. Zdeněk Hušek.

V

Města Chomutov a Most se pro integrova­ né plány už rozhodly. Budou dokonce spo­ lupracovat na společném projektu, tj. na re­ vitalizaci území dvou statutárních měst a re­ gionu. I přesto, že tuto oblast silně pozna­ menala dlouholetá těžba uhlí a těžký prů­ mysl, za posledních 15 let se tam podařilo dosáhnout řady úspěchů (obsazené průmy­ slové zóny, lepší kvalita ovzduší atd.). Při­ pravovaný projekt bude zásadním impul­ sem pro pokračování v celkové revitalizací území. Vyzkoušet nový přístup chce i statutární město Zlín. Na integrovaném plánu rozvo­ je pracuje už od letošního srpna. Součástí přípravných prací je například rychlá ana­ lýza existujících plánů a projektů nebo vy­ hledání propojení s vyššími plánovacími dokumenty. To vše v souladu s Havním cí­ lem, kterým je kvalitní příprava a maximál­ ní připravenost na čerpání finančních pro­ středků ze strukturálních fondů EU již od roku 2007. /pk/

Chomutov využil nabídku mezi prvními Jako jedno z prvních měst se zapojilo do rozsáhlého projektu revitalizace svého území i regionu statutární město Chomutov. O přípravě integrovaného plánu rozvoje jsme hovořili s primá­ torkou statutárního města Chomutov Ing. Ivanou Řápkovou. ■ Co vedlo město k takovému rozhodnutí? Již řadu let napravujeme důsledky necitli­ vého zacházení s životním prostředím, je­ muž byl náš region vystaven v nedávné mi­ nulosti. Uskutečnili jsme již mnoho projek­ tů čerpajících prostředky z předstrukturálních i strukturálních fondů. A nové progra­ mové období nabízí nové možnosti k finan­ cování aktivit města ve prospěch jeho obno­ vy. Očekáváme, že integrovaný projekt po­ může k tomu, aby celá aglomerace co nej­ rychleji a plně využila svých strategických výhod, zejména rozsahem společného ur­ banizovaného území a rozvojového poten­ ciálu. Cílem je, aby území bylo atraktivní jak pro investory a turisty, tak pro jeho obyvate­ le inovačními příležitostmi, kvalitou služeb a pracovní síly, městského prostředí, odde­ chovými možnostmi apod. ■ Jak probíhá příprava projektu? Ta ještě neskončila, stále pokračuje. První informace o možnosti kooperace měst Cho­

30

moderní obec

mutov a Most kvůli společným cílům po­ skytli našim projektovým manažerům ex­ perti. Ti s oběma městy úzce spolupracují, znají jejich problémy. Úředníci pak sezná­ mili se záměrem vedení obou měst, která ho podpořila. Současně zazněla řada otázek, které jsou zodpovídány postupně během přípravy' projektu. ■ Podporují ho také místní firmy, podni­ katelé a široká veřejnost? O přípravě projektu jsem informovala všechny významné firmy a organizace na Chomutovsku. Většina z nich projevila zá­ jem o spolupráci, některé i o partnerství. Tento proces ještě také neskončil, je proto předčasné hovořit o konkrétních úmyslech. ■ Kdy budou moci občané vidět první vý­ sledky? Na co se nejvíce těšíte vy sama? Pokud myslíte výsledky ve formě vybudo­ vaných investic, tak to je záležitost několika příštích let. Jak jsem již uvedla, zatím inten-

0 přípravě projektu jsem informovala všechny významné firmy a organizace na Chomutovsku, uvedla primátorka Ing. Ivana Řápková. živně pracujeme na přípravě projektu. Opti­ mistická varianta uvádí, že první výsledky by mohly být vidět počátkem roku 2008. Každý dokončený projekt přináší uspoko­ jení, já osobně budu mít největší radost ze sportovně rekreační zóny v areálu bývalých kasáren, která značně rozšíří možnosti re­ kreace jak našich občanů, tak turistů. ■ PROKOP KONOPA

listopad 2006

www.cz.o2.com

Nový život pro váš business

02 pro váš business Vítejte v novém světě komunikací. Jen 02 vám dokáže splnit veškeré individuální požadavky od mobilní i pevné komunikace až po rychlý internet a datové služby. Pokud se chcete dozvědět více, navštivte internetové stránky nebo zavolejte na naši bezplatnou linku.

Volejte 800 333 555 Tělejvnica

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Veřejná správa a internet 6/

Co pomáhá otevírat úřady

Již počtvrté vyhlásila Otevřená společnost, o. p. s., výsledky sou­ těže Otevřeno x Zavřeno. Při zkoumání činů, které byly oceněny v části Otevřeno jako příkladné z hlediska vstřícnosti, otevřenos­ ortál veřejné správy (http://portal.gov.cz) obsahuje, jak jsme uved­ ti úřadů vůči veřejnosti, se ukazuje, že polovina z desítky nejvýše li minule v zářijovém vydání Moderní obce, pravděpodobně nejucele­umístěných souvisí s využitím informačních technologií.

P

nější a nejsnadněji ovladatelný systém vyhledávání v současnosti platných zá­ konů. Což však opačně znamená, že hledáte-li zákony již neplatné (například kvůli nějaké letité kauze, která se samo­ zřejmě řídila tehdy platnými zákony), pak na tomto portálu samozřejmě nepo­ chodíte. V takovém případě můžete využít Sbírku zákonů na stránkách Mi­ nisterstva vnitra na adrese http:// www.mvcr. cz / sbírka / index, html. Najdete tam všechny právní normy zveřejněné ve Sbírce zákonů a meziná­ rodních smluv od roku 1945 až do sou­ časnosti. Bohužel nevýhodou je, že na ministerském webu nelze ve Sbírce vů­ bec vyhledávat. Proto musíte znát ales­ poň příslušnou částku a rok, ve kterém byl příslušný právní předpis vytvořen. Protože jsou všechny předpisy zveřejně­ ny přesně v té podobě, v jaké vyjdou v tiš­ těné Sbírce, potřebujete pro jejich prohlí­ žení program AcrobatReader (ke stažení i v české verzi na adrese www.adobe.cz, všechny nejčastější otázky a odpovědi najdete na http://www.mvcr.cz/rady/ faq/pdf.html). Novější ročníky jsou v tex­ tové podobě, starší jsou zveřejněny ales­ poň v naskenované verzi (jako obrázek). Chcete-Ii však přece jen hledat v ne­ platných předpisech, zkuste využít ne­ placenou část serveru www.zakony.cz, kde v rozšířeném vyhledávání můžete za­ dat dobu od kdy do kdy měl být hledaný předpis platný, dále můžete hledat podle názvu, čísla předpisu nebo i ve fulltextu. Jakmile naleznete název a číslo požado­ vaného zákona, podle data jeho vydání můžete zhruba určit místo ve Sbírce zá­ konů na serveru Ministerstva vnitra, kde daný předpis zdarma zobrazíte v jeho pl­ ném znění. V případě složitějších dotazů a hledání vám však pravděpodobně nezbude nic ji­ ného než si zaplatit služby některé advo­ kátní kanceláře, nebo si koupit placený přístup do některého legislativního systému (na trhu je jich dostatek, určitě vám však doporučuji zeptat se některého zkušenějšího kolegy z vašeho okolí na je­ ho názor). Nicméně velkou část vašich potřeb skutečně zajistíte zdarma s využitím vý­ še zmíněných internetových odkazů a stránek. ■ VÁCLAV KOUDELE vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Plzeňského kraje [email protected]

některých případech jde o nikoliv ob­ Na stránce http://www.praha6.cz/zast_ vyklé zveřejnění určitých informací na zapisy.html lze přehledně vyhledat v jednom webových stránkách oceněných úřa­ řádku program a stenozáznam jednání a dal­ dů. Týká se to především vítězného Zastupi­ ším kliknutím v řádku na »video, hlasování telstva Městské části Prahy 6, které zveřejni­ atd.« přejít na přehled bodů s údajem o čase, lo dobrovolná přiznání zastupitelů o všech výsledku hlasování (ANO/NE) s možností jejich příjmech veřejných prostředků od ob­ přechodu na jmenovitý přehled hlasováni, ce včetně nájmu či privatizace obecních by­ zhlédnout videozáznam projednávaného bo­ tů, zakázek od obce, odměn a podobně. A to du jednání, a nalézt výsledné usnesení včetně se v MČ Praha 6 již delší dobu navíc zcela důvodové zprávy a s přílohami. běžnězveřejňujízápisy z jednání komisí i vý­ borů rady a zastupitelstva, záznamy hlasová­ TŘIKRÁT ZAVŘENO ní, usnesení a jejich přílohy. Pro úplnost uveďme, kdo získal v soutěži ty Druhou cenu v kategorii Otevřeno získal nejnepříjemnější ceny v kategorii Zavřeno. Na Nejvyšší správní soud ČR za přehledné zve­ prvním místě se umístil Krajský úřad Jiho­ řejňování svých rozsudků na webu. moravského kraje a jeho ředitel Ing. Jiří Crha. Vyhlašovatel soutěže to odůvodnil jeho veřej­ přehled o úřednících ným útokem na žadatele - odstrašováním tis­ Také třetí a čtvrtou cenu obdržely úřady za kovou konferencí, na níž žadatele pomlouval zveřejnění informací na webových stránkách. a dezinformoval média. Druhé místo obsadi­ V těchto případech však jde o technicky slo­ la Rada města Olomouce za netransparentní žitější záležitosti. Krajský úřad kraje Vysoči­ projednání záměru až půlmiliardové investi­ na obsadil třetí místo za zobrazování přítom­ ce a na třetím místě skončilo Ministerstvo pro nosti úředníků a uvedení mobilních telefonů místní rozvoj ČR za opakované nesprávné včetně hejtmana a radních na webu. rozhodování o informacích ze stavebního ří­ Nominace byla zdůvodněna následovně: zení. V těchto případech ovšem informační »Na jeho www stránkách je velice praktický technologie nehrály žádnou roli, rozhodující telefonní interaktivní seznam. Pokud někam bylo jednání příslušných úředníků. Více informací k výsledkům letošního roč­ voláte právě podle něj, podle barevného zna­ čení poznáte, zda je kdo na pracovišti, či niko­ níku soutěže na http://www.otevrete.cz. ■ li. Je mně také sympatické - a považuji to za správné, že jsou tam uvedena všechna mobil­ JAROSLAV WINTER ní telefonní čísla včetně čísel na volené členy rady. Pokud platím ze svých daní tuto institu­ ci, platím i provoz jejích mobilních telefonů.« Výsledky čtvrtého ročníku Systém pracuje na principu propojení evi­ soutěže OTEVŘENO x ZAVŘENO dence docházky (čipové karty) na web, kde se na stránce kompletního telefonního sezna­ ■»0TEVŘEN0« mu všech pracovníků on-line zobrazuje, zda 1. cena: zastupitelstvo Městské části Praha 6 je pracovník přítomen (zelený čtvereček), ne­ za aktivní poskytování informací o majetkových a bo nepřítomen (červený čtvereček). Podle finančních vztazích členů zastupitelstva k obci radního Jaroslava Huláká tento telefonní se­ (přiznání příjemce veřejných prostředků) znam patří k nejčastěji navštěvovaným strán­ 2. cena: Nejvyšší správní soud ČR kám webu.

V

za přehledné zveřejňování rozsudků

PŘENOSY Z JEDNÁNI Ještě složitější technologické zázemí je skry­ to za čtvrtým místem, které obsadil Úřad Městské části Praha 6. Oceněna byla maxi­ mální informační hodnota zveřejňovaných informací o jednání zastupitelstva. Na webo­ vých stránkách www.praha6.cz se z jednání zastupitelstva uskutečňuje Online přenos včetně psaného zpravodajství, po jednání lze jednotlivé body programu vidět offline v roz­ stříhaných videospotech. Po jednání je k disposici videozáznam podle bodů, stenozáznam, jmenovitá hlaso­ vání i podklady, které měli členové zastupi­ telstva k dispozici.

3. cena: Krajský úřad kraje Vysočina za zobrazení přítomnosti úředníků a uvedení mo­ bilních telefonů včetně hejtmana a radních na webu ■ »ZAVŘENO« 1. cena: Krajský úřad Jihomoravského kraje, ředitel Ing. Jiří Crha za veřejný útok na žadatele - odstrašování tiskovou konferencí, na které žadatele pomlouval a dezin­ formoval média 2. cena: Rada města Olomouce za netransparentní projednání záměru investice až půl miliardy do stavby akvaparku z veřejného rozpočtu 3. cena: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR za recidivu při nesprávném rozhodováni o informa­ cích ze stavebního řízení ZDROJ: OTEVŘENA SPOLEČNOST, o. p. s

32

moderní obec

listopad 2006

informační a komunikační technologie

Digitalizace písemností: Budoucnost nejen pro státní sociální podporu Více než 20 miliónů písemností se ročně nashromáždí na praco­ vištích státní sociální podpory (SSP). Při skartační lhůtě 15 let od ukončení řízení je pro ně těžko řešitelné zajišťovat dostatek prostoru pro uložení všech písemností. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozhodlo vytvořit rozsáhlý systém digitalizace a archivace všech dokumentů vznikajících v rámci SSP. ystém, který důsledně splňuje poža­ davky na ochranu osobních údajů, se postupně uvádí do ostrého provozu od prosince 2005.

S

DOKUMENTY S ČÁROVÝM KÓDEM

nKoncepčně je řešení založeno na několika předpokladech,« uvádí Mgr. Karel Lux, zá­ stupce ředitele odboru informatiky MPSV. "Prvním je podrobná evidence všech píse­ mností. Každý samostatný list písemnosti se označí čárovým kódem, podle kterého se pak dá identifikovat.« Čárovým kódem v po­ době samolepek s předtištěnými kódy se pí­ semnosti označují na všech pracovištích SSP, která lze rozdělit na 300 tzv. vzdálených kontaktních míst a 98 hlavních, tzv. lokál­ ních kontaktních míst. Ta jsou na úřadech práce. Čárový kód se rovnou vygeneruje i na všech nových dokumentech, které vznikají v počítačích v rámci zpracovávané agendy na kontaktních místech SSP. Po odsouhlase­ ní dávky SSP se provede digitalizace každé písemnosti a poté se listinné originály odve­ zou k úschově do centrální spisovny SSP. Na daném pracovišti se potom pracuje už jen s elektronickými obrazy písemností a pouze v mimořádných případech si tam mohou vyžádat originální dokument zpět z centrál­ ní spisovny.«

Listinné originály všech žádostí o státní sociální podporu jsou po jejich digitalizaci na příslušném kontaktním místě odváženy k tgrvalé úschově do centrální spisovny SSP. Jen mimořádně a na zvláštní vyžádání tyto dokumenty putují zpět na kontaktní místa.

listopad 2004

Digitalizační práce probíhají zatím na 25 lokálních kontaktních místech, postupně by se měly rozšířit na všech 98. Na digitalizač­ ních pracovištích se písemnosti naskenují černobíle a obrazy jsou ukládány v bezeztrátovém formátu TIFF. Následuje vizuální kon­ trola naskenovaných písemností v aplikaci na monitoru. Obsluha přitom sleduje kvalitu obrazu, úplnost a správné pořadí písemnos­ tí. Pak přijde na řadu elektronické podepsání kvalifikovaným certifikátem. Systém povolí uložení pouze těch digitálních obrazů píse­ mností, u kterých se podařilo ověřit zaručený elektronický podpis, po uložení systém dále ověřuje platnost certifikátů. Ověření zaruče­ ného elektronického podpisu a ověření plat­ nosti certifikátů stvrzuje systém elektronic­ kou značkou a časovým razítkem. Pak již nic nebrání tomu, aby se vytvořené digitální obrazy automaticky uložily do cent­ rálního úložiště digitálních obrazů. Uvedený systém plně vyhovuje současným legislativ­ ním a technickým požadavkům na dlouho­ dobou archivaci v této oblasti. ROČNĚ NAVÍC 6 TERABYTŮ

Databáze digitálních obrazů počítá s ročním přírůstkem zhruba 6 terabytů. Do centrální spisovny se dokumenty po digitalizaci uklá­ dají v archívních krabicích. V cílovém stádiu, kdy budou zřízena všechna plánovaná digi­ talizační pracoviště, přibude za stejnou dobu kolem 20 miliónů písemností. »Každá archívní krabice je identifikována čárovým kódem,« doplňuje Mgr. Karel Lux. »Ve spisovně se krabice už neotevírá, odpo­ vědnost za její obsah mají kontaktní místa. Centrální systém eviduje obsah archívních krabic a centrální spisovna eviduje místa je­ jich uložení. Požadavky na příjem a výdej předává spisovně centrální systém.« Jestliže na pracovišti SSP potřebují na­ hlédnout do některého z archívních doku­ mentů, nadále jej už nebudou muset vyhle­ dávat ve svém archívu, ale prostřednictvím počítačové aplikace si dokument najdou v centrálním úložišti digitálních obrazů. Ap­ likace pro evidenci písemností a jejich ulože­ ní umožňuje rychlé vyhledání písemnosti a další práci s elektronickým obrazem píse­ mnosti. Zpřístupnění obrazů je řízeno pří­ stupovými právy obsluhy.

Na všech pracovištích SSP, tedy jak na úřadech práce, tak na tzv. vzdálených kontaktních místech v menších sídlech dnes dokáží čárovým kódem označit každou přijatou písemnost.

Pokud by vznikla potřeba mít k dispozici původní dokument, v aplikaci lze vyhledat, ve které archívní krabici se nachází, a lze si pak vyžádat zaslání konkrétního spisu. BRZY UŽ MILIÓN DIGITÁLNÍCH OBRAZŮ

Pilotní ověření systému digitalizace a archi­ vace dokumentů, který pro MPSV vytvořila společnost Oksystem, probíhalo od polovi­ ny roku 2005 na Úřadě práce v Kladně. Od začátku roku 2006 se zavádí postupně na dalších pracovištích SSP. Vedle Kladna bylo nejvíce dokumentů digitalizováno v Ústí nad Orlicí, Kroměříži, Jablonci nad Nisou a Karviné. Kil. září bylo od počátku letošní­ ho roku evidováno kolem 8,2 miliónu čáro­ vých kódů (příchozí pošta - lepené štítky) a zhruba 4,7 miliónu čárových kódů z počí­ tače (vyšlá pošta - kódy přímo na formuláři). Bylo vytvořeno na 850 tisíc digitálních obra­ zů, odvezeno do centrální spisovny přitom bylo 333 krabic s 375 795 listy papíru. Digi­ talizace se ovšem týká jen nově vznikajících dokumentů, nikoli již existujících uložených spisů. Od ledna 2007 vstupují v platnost zákony č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kte­ ré rovněž budou vyžadovat rozsáhlý infor­ mační systém. Pracovat s ním budou v ob­ cích s rozšířenou působností, v pověřených obecních úřadech a krajských úřadech. In­ formační systém je povinno zajistit Minister­ stvo práce a sociálních věcí, které obcím do­ dá kromě příslušného programového vybavení také techniku, pokud to bude za­ potřebí. »Tento systém bude fungovat obdobně ja­ ko informační systém státní sociální podpo­ ry. I zde se budou digitalizovat písemnosti, ovšem nikoliv od začátku, nýbrž postupně, jak se začne systém zavádět,« uzavřel Mgr. Karel Lux. ■ JAROSLAV WINTER

moderní obec

33

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Plzeň už elektronickou kartu nabízí, jiná města o ní uvažují Univerzální karty či jakési elektronické peněženky fungují jako tramvajenka, průkaz do knihovny, studentská karta apod. Po­ platky jsou přitom nižší než za bankovní operace. Lidé s sebou navíc nemusí nosit tolik průkazek a karet, stačí jim jedna. ejdále pokročilo město Plzeň, které tzv. koupit předplatné. Několik těchto zúčtova­ Plzeňskou kartu zavedlo už v roce cích center už funguje-je zde i možnost pří­ 2004. »Cílem bylo zavést elektronickou stupu na některé vybrané webové stránky ze kartu, která zjednoduší pohyb po městě samoobslužné zóny, například na stránky a umožní přístup k různým službám,« vysvět­ města, dopravního podniku, jízdních řádů luje ředitel Plzeňských městských doprav­ MHD a další. Později přibudou i plynaři, di­ ních podniků Michal Kraus. V první fázi byla stributor elektřiny nebo teplárna. V zúčtova­ karta vydávána zdarma, nyní stojí 170 korun. cích centrech bude rovněž možné platit tře­ A co za tuto sumu její majitel dostane? »Slou- ba nedoplatky za elektřinu a plyn. ží jako předplatní karta na městskou hro­ Pro studenty od 15 let slouží od letošního madnou dopravu. Od letošního ledna je ale září Plzeňská karta, takzvaná IS1C karta. možné ji elektronicky nabít hotovostí až do »V prvních dvou týdnech bylo podáno téměř výše 4500 korun (to je maximální hodnota, 600 žádostí. V současnosti počty zájemců stá­ kterou lze mít na elektronické peněžence, le rostou. Jinými slovy, každá třetí žádost o vy­ aniž by bylo třeba žádat o bankovní licenci), dání Plzeňské karty je žádostí o kartu ISIC. To jíž lze platit jízdenky ve vozech městské hro­ nás velmi těší,« konstatoval Michal Kraus. madné dopravy (MHD), kde jsou instalovány Od září se kartou může platit také za stra­ čtečky karet i s tiskárnou, která vytiskne jíz­ vování na všech 25 základních školách ve denky,« vysvětluje Michal Kraus. Jak dále uvá­ městě, a to prostřednictvím karty SCHOLAR. dí, v jeho firmě se využívá karta i jako píchačNa základě čísla karty, určené pro děti od ka a při placení v závodní jídelně. Na 10 do 15 let lze také bezplatně rezervovat Magistrátu města Plzně funguje zase jako vstupenky na městské kulturní pořady. Na elektronický klíč. Kartu lze dnes použít i při kartuje možné půjčovat si knihy ve všech pě­ návštěvě zoologické a botanické zahrady ti plzeňských univerzitních knihovnách. a Plaveckého stadionu VŠ Slávia Plzeň na Slo­ Nabídku karet ISIC a SCHOLAR doplňují vanech. kombinované karty- Plzeňská karta 1TIC pro učitele a Plzeňská karta ALIVE pro mladé od LETOŠNÍ NOVINKY 12 do 26 let. Chystá se i několik dalších novinek, napří­ klad zavedení 25 samoobslužných zón, kde PLZEŇ JEDNÁ S DALŠÍMI MĚSTY bude možné dobít z bankovní karty Plzeň­ V Plzni zavedli i tzv. Plzeňskou jízdenku pro skou kartu. Buď dobít hotovost, anebo si turisty, která stojí 100 korun. »Byl to zárodek

N

turistické karty, která byla uvedena na trh 15. června a stojí 360 korun nebo 600 korun, 100 korun činí manipulační poplatek. Jde o nepersonifikovanou kartu bez fotky a osobního čísla - pro turisty nebo pro uživatele MHD, kteří si nepřejí nikomu svěřovat osobní data. Ale nelze ji použít pro předplatné, pouze pro jednotiivé jízdy. S ní je spojen bonusový pro­ gram slev, do kterého se zapojí 60 subjektůhotely, restaurace, plavecký bazén v Plzni, ZOO, hrady a zámky, vleky, například v Ba­ vorském lese. Slevy činí 10 až 100 procent, to v případě první návštěvy fitness centra. V ce­ ně je zahrnuto jízdné na tři dny v plzeňské MHD,« dodává Michal Kraus, ředitel Plzeň­ ských městských dopravních podniků. Jak již bylo uvedeno, chystá se zavedení samoobslužných zón, kde bude možno do­ bít Plzeňskou kartu z bankovní karty . »Na tento projekt jsme získali dotaci ze struktu­ rálních fondů Evropské unie v rámci Společ­ ného regionálního operačního programu. K evropským 26 miliónům korun město na projekt přidá dalších asi 11 miliónů,« říká Michal Kraus. Celý projekt stál zatím 90 mi­ liónů korun. Plzeň usiluje o to, aby se projekt rozšířil i do jiných měst. Jedná již například s Pardu­ bicemi, Libercem, Hradcem Králové, Pískem a Českými Budějovicemi. »Jde nám o propo­ jení služeb, aby pro všechna města sloužilo jen jedno zúčtovací centrum. Pak by poplat­ ky byly o polovinu nižší, než si účtují ban­ kovní zúčtovací centra za transakce s plateb­ ními kartami,« tvrdí ředitel Michal Kraus s tím, že zatím se poplatky neúčtují. Plzeňskou kartu vlastní nyní už 150 tisíc obyvatel města a okolí.

HLAVNÍ MĚSTO CHYSTÁ KARTU PRAŽANA

ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN PAVLIČEK

Podobný projekt připravuje nyní i Praha. Každá městská karta bude opatřena čipem. Lidé s ní budou moci platit za služby, zkon­ trolovat, jak se vyřizuje jejich žádost na ma­ gistrátu, rezervovat si hodinu v sauně, na­ hlédnout do zdravotních záznamů. Později se ke kartě navážou i finanční transakce. První čipové karty se měly začít rozdávat už letos na podzim. V prvním roce si univer­ zální kartu Pražana vyzkoušejí středoškolští a vysokoškolští studenti při návštěvě kniho­ ven nebo řidiči v placených zónách pro par­ kování. »V pilotním projektu budeme vychytávat chyby, naplno by se měl rozběhnout do roku 2010,« doplnil ředitel odboru informatik)' Magistrátu hlavního města Prahy Ivan Seyček. Aplikace systému by měla činit 1,38 mi­ liardy korun. Karta bude zpočátku pro Pra­ žany zdarma, až se zvýší počet služeb, bude se za ni platit. *

ALENA ADÁMKOVÁ

34

moderní obec

listopad 2006

MK-mont illuminations s.r.o__________

ČESKÝ VÝROBCE VÁNOČNÍ SVĚTELNÉ VÝZDOBY

Vážení zastupitelé, máme pro Vás dobrý nápad, jak poděkovat svým voličům. Nazdobte Vaše ulice vánoční výzdobou, která je pro Vás ihned k dodání. Více informací naleznete na www.mkmont.cz MK-mont illuminations s.r.o., Průmyslová 6, 431 51 Klášterec nad Ohří, tel/fax: 474 316 731-2, [email protected] MO-000423

MO-0004

Víte, že s předplatným časopisu Moderní obec získáváte navíc... ! zdarma každých čtrnáct dní elektronický newsletter s aktuálním zpravodajstvím z veřejné a komunální správy ■ zdarma v každém okamžiku plný přístup na specializovaný web a do elektronického archivu časopisu »slevy z ceny vstupného vybraných odborných akcí a volné vstupy na vybrané výstavy a veletrhy

Získejte slevový finanční certifikát a zvýhodněné předplatné některého z dalších titulů Economia a.s.

Více informací o podmínkách předplatného na tel. 800 11 00 22 nebo e-mailu [email protected]

economia OBSAH

ROZHODUJE

Municipality musí mít pro své financování ty nejvyšší požadavky Vyřešit optimálním a komplexním způsobem požadavky zastu­ pitelů obcí, měst či krajských úřadů v oblasti finančních služeb je pro bankovní ústavy velkou výzvou. edním z řešení je ČSOB Municipální program, který dokáže uspokojit nároky v oblasti platebního styku, zhodnocová­ ní volných finančních prostředků a financo­ vání provozních i rozvojových aktivit.

J

MŮŽETE JEN ZÍSKAT Co vlastně mají představitelé komunální sféry od své banky žádat? Především kvalitní indivi­ duální péči zkušeného specialisty, který přes­ ně zná potřeby místní samosprávy, dokáže nabídnout správný produkt a bude dobrým rádcem a konzultantem.

Výhody ČSOB Municipálního programu ■ kvalitní obsluha firemním bankéřem ■ nadstandardní podmínky financování

V dnešní době se ani komunální úředníci neobejdou bez přímého přístupu ke svým fi­ nancím a rychlé obsluhy k vyřízení svých po­ žadavků. V případě ČSOB Municipálního programu se mohou spolehnout na vysoce moderní platební a zúčtovací systém a alter­ nativní distribuční kanály elektronického bankovnictví. Široká agenda při využívání bankovních služeb by významným způso­ bem zatížila rozpočty municipalit, a proto ČSOB přichází i se zvýhodněnými poplatky za služby. Dostupné úrokové sazby lze využít hlavně při získávání zdrojů k financování

■ zvýhodněné poplatky a úrokové sazby ■i využívání moderních platebních systémů a elektronických kanálů ■ poradenská činnost ■ přístup ke zdrojům EU a státu ■ benefity pro personál ■m rozsáhlá bankovní obchodní síť v ČR ■ dlouhodobé zkušenosti banky

provozních potřeb, investic a rozvojových programů. Banka by měla klientům z komu­ nální sféry umět nabídnout výhodné pod­ mínky financování přizpůsobené potřebám a finančním tokům jednotlivých subjektů. ČSOB k tomu přidává i jednoduchý přístup k těmto zdrojům, a to včetně peněz poskyto­ vaných ze strany státu či Evropské unie. Všechny produkty by ale především měly být o lidech a pro lidi. Součástí programu je na­ bídka zajímavých benefitů pro finanční po­ třeby zastupitelů a zaměstnanců úřadů. Aby bylo možné výše nastíněných výhod pohodl­ ně využívat, vyžaduje to dobrou dostupnost nabízených služeb. V tom je ČSOB opět na­ před, neboť v celé České republice disponu­ je rozsáhlou bankovní sítí.

FOTO: ARCHIV

VYBERTE Sl PODLE SVÝCH POTŘEB

V dnešní době se ani komunální úředníci neobejdou bez přímého přístupu ke svým financím a rychlé obsluhy k vyřízeni svých požadavků.

Základem programu je ČSOB Municipální konto, které představuje komplexní nabíd­ ku cenově zvýhodněných služeb obsahující zřízení a vedení běžného účtu, zasílání výpi­ sů, zvýhodněné pásmové úročení zůstatku běžného účtu, služby elektronického ban­ kovnictví, embosovanou platební kartu a možnost povoleného přečerpání. K efektivnímu zhodnocení volných fi­ nančních prostředků uložených na netermínovaných účtech města a současně na dalších netermínovaných účtech organizací zřízených městem slouží ČSOB Cash pooling fiktivní. Ten umožňuje všem zapojeným klientům dosáhnout vyššího úrokového vý­ nosu, neboť výsledné úročení se odvíjí od součtu zůstatků jednotlivých účtů a ne jen od zůstatku jednoho účtu. Další výnosy za­ jišťují depozitní produkty ČSOB nebo indivi­ duální investiční scénáře připravené specia­ listy ČSOB Asset Management, a. s. Portfolio úvěrových produktů k provozním a investič­ ním potřebám zase zajišťuje ČSOB Komu­ nální financování. Jeho nedílnou součástí je rovněž předfinancování dotací a spolufinan­ cování projektů podporovaných z fondů EU. Pro neziskové organizace zřízené městem je připraveno ČSOB Konto pro neziskové organizace, které je výhodné svojí vše­ stranností a zároveň přesným zacílením na konkrétní potřeby klientů. Komerční

36

moderní obec

prezentace

listopad 2006

LEGISLATIVA

Jak uzavírat obchodněprávní smlouvy

nemovitosti, obecná smlouva nájemní atd.); ■ uzavřít (viz § 269 odst. 2 obchodního zá­ koníku) smlouvu nepojmenovanou, tj. tako­ vou, která není zákonným smluvním typem (například smlouvu o spolupráci, smlouvu o spolupůsobení, o společné činnosti apod.). Smluvní strany však nemohou použít v obchodněprávních vztazích smluvní typ ři uzavírání obchodněprávních smluv z občanského zákoníku (viz § 1 odst. 2 ob­ se často chybuje. Někdy konkrétní chodního zákoníku), pokud obchodní záko­ smlouvy nakonec vůbec nevzniknou; ník tento smluvní typ upravuje (například jindy sice ano, avšak trpí určitými nedostat­ smlouvu o dílo). ky. Co musí účastníci smluvního vztahu uči­ nit, aby předešli případným problémům? Nejprve si musí ověřit, zda opravdu uzaví­ Základním pravidlem, rají smlouvu obchodněprávní. Bude tomu tak v případě smluvního typu vyjmenované­ které musí strany spl­ ho v ustanovení § 261 odst. 3 obchodního nit, chtějí-li uzavřít zákoníku, nebo budou-li naplněny podmín­ ky ustanovení § 261 odst. 1 či § 261 odst. 2 smlouvu, je zásadní do­ obchodního zákoníku (včetně úpravy prove­ dené v § 261 odst. 6 obchodního zákoníku), hoda o celém obsahu či pokud se strany dohodnou podle ustano­ smlouvy. vení § 262 obchodního zákoníku. Ustanove­ ní § 261 odst. 2 obchodního zákoníku mj. stanoví, že jde o smlouvy mezi podnikateli při podnikání na jedné straně a obcemi k za­ Základním pravidlem, které musí strany bezpečování veřejných potřeb na straně splnit, chtějí-li uzavřít smlouvu, je zásadní druhé. dohoda o celém obsahu smlouvy. Výjimku Na obce se vztahuje ochrana ustanovení zde tvoří vznik smluv vyjádřením souhlasu § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, tj. platí s návrhem smlouvy provedením určitého pro ně i ustanovení na ochranu spotřebitele úkonu (a to za podmínek stanovených (mj. § 52 - 57 občanského zákoníku). v § 275 odst. 4 obchodního zákoníku). V dalších než výše uvedených případech Pokud přitom jde o smlouvy uzavírané půjde o smlouvy občanskoprávní (včetně podle smluvního typu z občanského zákoní­ smluv uzavíraných podle ustanovení § 261 ku (viz § 261 odst. 6 obchodního zákoníku), odst. 7 obchodního zákoníku). musí tyto smlouvy obsahovat tzv. podstatné Právní úprava obchodnězávazkových náležitosti předepsané zákonem pro tyto vztahů se nachází ve III. části obchodního jednotlivé smlouvy. Současně je třeba přes­ zákoníku, tj. vustanoveních §261 až755.Ta­ ně určit smluvní strany. to úprava je zásadně dispozitivní, strany se tedy od ní mohou odchýlit nebo ji vyloučit DOHODNUTI OBSAHU ZÁVAZKU s výjimkou tzv. kogentních ustanovení, která V případě obcí často půjde o kupní smlou­ jsou zásadně určena v § 263 obchodního zá­ vy o nemovitostech a obecné nájemní koníku, a to v 1. odst. vyjmenováním kon­ smlouvy. U tzv. smluv nepojmenovaných krétních ustanovení a ve 2. odst. jejich vy­ (podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku) mezením. je nutné kromě přesného určení smluvních Uzavírání smluv je v obchodním zákoní­ stran dohodnout obsah závazku, tedy aby ku upraveno v ustanovení § 269 až 275 pod byla přesně vymezena práva a povinnosti nadpisem Některá ustanovení o uzavírání stran. Na smlouvy obchodněprávní nepo­ smluv. To znamená, že tyto otázky patří me­ jmenované se použijí ustanovení hlavy I. zi takové, kde je v obchodním zákoníku jen třetí části (tj. obecná závazková úprava), ni­ část úpravy. Základ této právní úpravy je koli však (vzhledem k textu § 269 odst. 1 ob­ v ustanoveních § 43 až 51 obchodního zá­ chodního zákoníku) bez případného koníku a pro obchodněprávní vztahy přitom smluvního ujednání ustanovení z některé­ platí to, co je v ustanoveních § 269 až 275 ho (obsahově blízkého) smluvního typu. stanoveno jinak. Vzhledem k zásadě smluvní volnosti lze však použití některé takové úpravy výslov­ MOŽNOSTI SMLUVNÍCH STRAN ně ujednat. Smluvní strany mohou: Jde-li o použití smluvního typu podle ■ v obchodněprávních vztazích použít obchodního zákoníku, potom musí kon­ smluvního typu uvedeného v obchodním krétní smlouvy obsahovat tzv. podstatné zákoníku (například mohou tak uzavřít části smluv (viz § 269 odst. 1) vymezené smlouvu kupní, jejímž předmětem plnění je v základních ustanoveních smluvních ty­ zboží, smlouvu o prodeji podniku, smlouvu pů. Základní ustanovení vymezuje podstat­ o dílo atd.); né části smlouvy a nezáleží na tom, zda je ■ použít smluvní typ z občanského záko­ jako základní nadepsáno (například u kup­ níku (viz § 261 odst. 6 obchodního zákoní­ ní smlouvy či smlouvy o dílo), nebo nikoli ku), a to tehdy, pokud obchodní takový (například u mandátní smlouvy či u smlou­ smluvní typ není obsažen v obchodním zá­ vy o obchodním zastoupení). Základní koníku (smlouva příkazní, smlouva kupní na ustanovení jsou prvními ustanoveními pří­

P

listopad 2006

slušných smluvních typů v hlavě II. třetí části obchodního zákoníku (například pro kupní smlouvu, kterou z těchto smluvních typů obce uzavírají nejčastěji, jsou stanove­ ny tyto podstatné části: určení prodávající­ ho, jeho závazek dodat zboží, určení zboží, závazek prodávajícího převést vlastnictví ke zboží, určení kupujícího, jeho závazek zaplatit kupní cenu a dohoda o ceně - tj. buď uvedení ceny pevné, či způsobu stano­ vení ceny, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle strany, že chtějí uza­ vřít smlouvu i bez určení kupní ceny) nebo i v hlavě III. třetí části (viz smlouvu o vý­ hradním prodeji). Připomeňme jen, že nepojmenovaná smlouva uzavíraná podle § 51 občanského zákoníku v obchodněprávních vztazích ne­ může být realizována (obchodní zákoník to­ tiž má svoji úpravu nepojmenované smlou­ vy a odporovalo by to tedy ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku). PÍSEMNÁ FORMA: KDY MUSÍ BÝT A KDY MŮŽE Některé smlouvy mají ke svému vzniku předepsanou písemnou formu, například smlouvy o účtech či smlouvy o převodu ne­ movitostí (u smluv na převod nemovitosti musí být písemná forma tzv. na jedné listi­ ně a vlastnické právo k nemovitosti pře­ chází vkladem do katastru nemovitostí), popř. úpravu stanovenou zvláštním před­ pisem (například u licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví, stanoví-li tak zvláštní předpis, vyžaduje se k výkonu práva poskytnutého na základě smlouvy zápis do příslušného rejstříku těchto práv). Písemná forma může být zvolena i strana­ mi tam, kde to zákon nepředepisuje. Je-li smlouva uzavřena písemně a měla by být i písemně měněna, je třeba to výslovně do­ hodnout (viz § 272 obchodního zákoníku). Nejde-li o bagatelní záležitost, pak můžeme uzavření smlouvy v písemné formě jen do­ poručit i pro případy, kdy zákon písemnou formu nepředepisuje. Obecně platí, že v obchodněprávních smlouvách je vhodné uvést ustanovení o vý­ znamu a účelu smlouvy. Může to totiž po­ moci například při určování vlastností zboží podle druhu, není-li vymezeno ve smlouvě; je možné i případné využití ustanovení o zmaření účelu smlouvy; využití ustanove­ ní o předvídatelnosti kontraktačních škod (při porušení smlouvy) může napomoci při uplatňování moderačního práva u smluvní pokuty atd. Doporučit lze i definování ve smlouvě použitých pojmů, event. odkaz na ustano­ vení § 264 odst. 2 obchodního zákoníku a smluvního ujednání, že obsah použitých pojmů určují obchodní zvyklosti. Také se může sjednat tzv. rozhodčí doložka (viz zákon č. 216/1994 Sb.), umožňující, že v majetkových sporech rozhodne spor roz­ hodce či rozhodčí soud (vizwww.soud.cz). ■ KAREL MAREK katedra obchodního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno

moderní obec

37

Pozitiva a negativa provozování hazardních her v obcích 1/

vozování hazardních her a naopak celý tento »zábavní« trh liberalizoval a otevřel soukro­ mé sféře. Pokud jde o postavení obcí, zákon je v tomto ohledu poměrně stručný. V podstatě stanovuje pravomoci obcí výslovně jen v ob­ lasti povolování provozování výherních hra­ cích přístrojů a loterií a tombol menšího vý­ znamu2' a svěřuje obcím i výkon státního do­ zoru v dané oblasti. Zákon dále umožňuje obcím vydávat obecně závazné vyhlášky re­ gulující provozování VHP na svém území3). Povolování provozování ostatních typů ha­ zardních her (kasina, kursové sázky, dostiho­ azardní hry a jejich provozování jsou vé sázky, loterie aj.) svěřil zákon do kompe­ fenoménem, jehož stopy sahají daleko tence Ministerstva financí (MF) jako ústřed­ do minulosti. Existují zmínky o tom, že nímu orgánu státní správy v oblasti regulace již před dvěma tisíci lety se v Indii objevila hazardních ja­ her. kási první organizovaná kasina. První zprávy Postupem doby vznikl určitý věcný nesou­ o klasických výherních hracích přístrojích lad v oblasti povolovacích pravomocí, proto­ (VHP) se datují někdy na počátek 15. století. že obcím sice zůstala zachována pravomoc Již v této době podléhalo provozování tehdy povolovat provozování VHP na svém území, známých hazardních her také určité formě zákon jim ale výslovně neumožnil spolupo­ regulace a dozoru. Společnost si totiž uvědo­ dílet se na povolování jiných herních zaříze­ mila, že regulace a dozor jsou v oblasti haza­ ní. O provozu ostatních herních zařízení rdu, vzhledem k jeho ve své podstatě »škod- v obcích, jako jsou různé typy elektromecha­ nických rulet, kostek a terminálů, nerozho­ livému« charakteru, nutností. dují obce jako takové, ale výlučně MF. V po-

H

LOTERNÍ ZÁKON - LIBERÁLNÍ PŘÍSTUP POREVOLUČNÍ DOBY

V České republice provozování hazardních her upravuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteri­ ích a jiných podobných hrách') (loterní zá­ kon) a jeho prováděcí předpisy. Loterní zá­ kon byl přijat tehdejší Českou národní radou mezi prvními právními normami již v květnu roku 1990. Nová právní úprava stanovila zá­ kladní podmínky pro provozování jednotli­ vých druhů hazardních her a definovala pod­ mínky výkonu státního dozoru nad jejich provozováním. V tomto smyslu je třeba kon­ statovat, že na rozdíl od jiných evropských států český loterní zákon nestanovil mono­ polní postavení státu v žádné z oblastí pro­

Tendence z poslední doby naznačují, ze obce si začínají stále více uvědomovat, ze se bez určité míiy regulace »hazardu« na svém území neobejdou.

řeifflBÁ

VÁNOC

V

našem oddělení velkoobchodu Vám nabízíme široký výběr venkovního vánočního a slavnostního osvětlení Vaše město, obec, náměstí, parky, Světelné řetězy na vánoční stromy Světelné záclony a sítě pro dekorace budov Světelné kabely


**>

Umělé jehličí Nerozbitné ozdoby - koule, zvonky Speciální kabely a objímky

*

v>

!

Dřevěné biblické betlémy Držáky světelných prvků Světelné vánoční prvky

/©SVĚTU: Ní

50% sleva na vybrané prvky do 30.11.2006 Osvětlení spol. s r.o., Boettingerova 2, 301 87 Plzeň Tel.: 377423331, 377423865 Tel./fax: 377422757 e-mail: [email protected]

38

moderní obec

5 <

Jedním z negativů výherních hracích automatů je závislost, jinak řečeno gamblerství.

slední době se ukazuje, že toto centralistické pojetí diferenciace rozhodovacích pravomo­ cí se z pohledu obcí stává negativem, zejmé­ na v situaci, kdy se obec snaží prostřednic­ tvím obecně závazné vyhlášky regulovat provozování VHP na svém území. Když ale tako­ vou vyhláškou nemůže přímo regulovat, stá­ le více se rozšiřují jiná herní zařízení. Přesto však loterní zákon určitou možnost ingerence obcí do povolovacího procesu u hazard­ ních her povolovaných MF zachovává. Tato »regulační« pravomoc má však pouze nepří­ mý charakter. OCHRANA VEŘEJNÉHO POŘÁDKU REGULAČNÍ NÁSTROJ OBCÍ

Mezi kritéria, která musí orgán povolující provozování hazardních her zkoumat, se podle dikce ustanovení § 4 odst. 2 loterního zákona řadí soulad provozování příslušných hazardních her s jinými právními předpisy a okolnost nenarušení veřejného pořádku. Význam termínu »soulad s jinými právní­ mi předpisy# je poměrně zřejmý, méně zře­ telná je ale otázka aplikace správního uváže­ ní v oblasti nenarušení veřejného pořádku. Pojem veřejný pořádek loterní zákon nijak blíže obecně nedefinuje. K jeho konkrétnímu obsahu lze dojít pouze posouzením konkrét­ ní situace v daném správním řízení. V přípa­ dě správního uvážení při posuzování kon­ krétní situace je třeba vzít na zřetel i specifič­ nost charakteru podnikání v této oblasti. Ministerstvo financí nemůže samo o sobě v rámci procesu aplikace práva vykládat ne­ určitý pojem veřejný pořádek bez znalosti konkrétní situace na konkrétním místě, tj. v konkrétní obci. Protože ale zákon MF uklá­ dá povinnost zkoumat, zda-li provozováním příslušných hazardních her nemůže dojít k narušení veřejného pořádku, musí být kon­ krétní právní »obsah« pojmu veřejný pořá­ dek v řízení zjištěn. Proto se Ministerstvo fi­ nancí musí v této otázce obrátit na přísluš­ nou obec se žádostí o stanovisko. PRO A PROTI PROVOZOVÁNÍ HAZARDNÍCH HER V OBCÍCH

Provozování hazardních her je specifickým | druhem zábavních činností. Specifičnost se I projevuje mj. i tím, že otázky spojené s proÉ vozování různých typů hazardních her řeší

listopad 2006

LEGISLATIVA

Poznámky 11 Byť zákon výslovně užívá termínu »loterie nebo jiná podobná hra«, v tomto příspěvku se ve stejném smyslu používá rozšířenějšího pojmu »hazardní hra«. 21 Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) loterního zákona povolují loterie a tomboly v přenesené působnosti i obecní úřady obcí, jde-li o tombolu s herní jistinou do 50 000 Kč a věcnou loterii s herní jistinou do 200 000 Kč. 31 Blíže viz Němec, P.: Regulace provozování hazardních her: Jaká je role obcí?, In: Moderní obec, 6.9.2006, str. 49.

(Příště: Právní postavení obcí v oblasti re­ gulace hazardních her.) PAVEL NĚMEC

,5tá Je to tak snadné.

Ušetříme Váš čas ...i peníze ■ Řešíme komplexní systém poměrového měření spotřeby tepla v bytových i nebytových prostorech. ■ Rozúčtujeme spotřebu tepla a vody na jednotlivé uživatele bytů a nebytových prostor. ■ Provedeme zákonné ověřovaní měřičů tepla, objektových a bytových vodoměrů. ■ Zdokonalíme otopné soustavy: ■ montáží termoregulačních ventilů ■ stabilizací diferenčního tlaku ■ hydraulickým vyregulováním

ista Česká republika s.r.o. Jeremiášova 947 • 155 00 Praha 5-Stodůlky Tel.: 296 337 511 • [email protected]

www.ista.cz

advokát specializující se na problematiku hazardních her

listopad 2006

moderní obec

39

MO-000318

zvláštní zákon, který zároveň nad touto čin­ ností stanoví státní dozor. S provozováním zejména VHP, různých elektromechanických rulet, kostek a termi­ nálů je spojen jeden zásadní celospolečen­ ský negativní jev - herní závislost neboli gamblerství. Tento fenomén má ve svém roz­ vinutém stádiu značný vliv na sociální sféru života lidí. Stává se, že vášnivý hráč, jehož vý­ hry a prohry mnohdy dosahují závratných peněžních sum, neznající svoji »míru«, nejen prohraje na těchto herních zařízeních veške­ ré své úspory a často zadluží sebe či svoji ro­ dinu, ale psychicky se zhroutí. Společenské důsledky problému gamblerství jsou v tomto ohledu nevyčíslitelné. Gamblerství patří proto mezi zásadní ne­ gativní jevy provozování hazardních her v obcích, následované problémy v oblasti ru­ šení nočního klidu, nárůstu kriminality nebo nutností věnovat zvýšenou pozornost dozo­ ru policejních složek v okolí heren. Hlavním a pravděpodobně jediným »pozitivem« provozování hazardních her jsou růz­ né platby a peněžní odvody, které povinně platí provozovatelé všech herních zařízení. Pro obce jsou v tomto smyslu nejdůležitější výherní hrací přístroje, protože na rozdíl od jiných herních zařízení náleží odvody z pro­ vozování VHP (příslušná část výtěžku z pro­ vozování VHP a stanovené místní a správní poplatky) do obecních rozpočtů. Záleží vždy na konkrétní obci a jejích za­ stupitelích, zda upřednostní své fiskální hle­ disko (příjmy plynoucí do rozpočtu obcí v souvislosti s provozováním VHP mnohdy dosahují miliónových částek ročně) nebo zda se vydají cestou minimalizace škodli­ vých společenských následků provozování hazardních her formou vydání regulační obecně závazné vyhlášky. Tendence z po­ slední doby naznačují, že obce si začínají stá­ le více uvědomovat, že se bez určité míry re­ gulace »hazardu« na svém území neobejdou. Cesta regulace ale možná je, i když je třeba počítat s tím, že zájmy společností provozu­ jících hazard v České republice jsou velmi silné. Práva obcí však garantuje zákon. Budou-li obce trvat na důsledném uplatnění pravidel a principů loterního zákona ze stra­ ny Ministerstva financí, které povoluje do provozu většinu ostatních herních zařízení, mají reálnou šanci na úspěch. Podrobným návodem, jak postupovat v různých situa­ cích, se bude zabývat některý z dalších dílů našeho seriálu. ■

LEGISLATIVA

Nový zákon o střetu zájmů se týká nejen starostů

nosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů, potom každý vedoucí zaměstnanec, který se podílí na plně­ ní úkolů, ať už v samostatné, či přenesené pů­ sobnosti, které jsou obci svěřeny zvláštními právními předpisy, je veřejným funkcionářem ve smyslu nového zákona o střetu zájmů, pů­ jde zjednodušeně řečeno o všechny vedoucí úředníky obcí zařazené do obecních úřadů). Podobný je seznam osob, kterým ze záko­ na po 1. 1. 2007 budou vyplývat povinnosti, rvního ledna 2007 nabude účinnosti i na úrovni krajů. Veřejnými funkcionáři ve nový zákon č. 159/2006 Sb., o střetu záj­ smyslu zákona se stanou: mů (dále též zákon). Jeho hlavním cí­ ■ všichni krajští radní, lem či ambicí je zavést účinné právní nástro­ ■ »uvolnění« členové zastupitelstev krajů, je umožňující preventivně předcházet situa­ ■ vedoucí úředníci krajů zařazení do kraj­ cím, které mohou vyvolávat snahu prefero­ ských úřadů. vat zájem individuální či skupinový nad zá­ jmem obecným, případně pokud dojde k ne­ POVINNOSTI OZNAMOVACÍHO dovolenému jednání, je též sankcionovat. CHARAKTERU Zákon by měl do našeho právního řádu za­ Tito veřejní funkcionáři budou mít v souvis­ vést efektivní nástroje pro veřejnou kontrolu losti se svou funkcí řadu povinností, které nad výkonem funkcí veřejných činitelů, tj. mají převážně oznamovací charakter. Kromě osob které rozhodují o významných věcech obecné povinnosti neupřednostňovat sou­ veřejného zájmu. kromý zájem před veřejným a zákazu využí­ Nový zákon ruší dosavadní málo efektivní vat a odvolávat se na svoji funkci při soukro­ úpravu obsaženou v zákoně č. 238/1992 Sb., mých záležitostech, budou veřejní funkcio­ o některých opatřeních souvisejících náři povinni oznamovat i některé skutečnos­ s ochranou veřejného zájmu a o neslučitel­ ti, ke kterým dojde v průběhu výkonu funk­ nosti některých funkcí, ve znění pozdějších ce, a které souvisejí s jejich majetkovými po­ předpisů, jehož existence byla provázena na­ měry. Jde konkrétně o následující záležitosti: příklad i kontroverzní novelou - zákonem ■ výkon podnikatelské nebo zaměsmaneč. 96/2005 Sb. s účinností od 1. 3. 2005, aby cké činnosti, byla následně nálezem Ústavního soudu ze ■■ nabytí jakékoliv nemovitosti, dne 22. 6. 2005, uveřejněným pod číslem ■ nabytí movitých věcí, pokud jejich hod­ 283/2005 Sb., zrušena. nota za rok přesáhne 500 000 Kč (jednotiivé věci v ceně do 25 000 Kč se do této částky ne­ NOVINKY A JEJICH DOPAD započítávají), NA OBCE A KRAJE ■ nabytí cenných papírů nebo podílů v ob­ Zákon přináší řadu novinek, které můžeme chodních společnostech, pokud jejich hod­ ve stručnosti shrnout do následujícího se­ nota přesahuje 50 000 Kč (nebo znamu: 100 000 v případě více společností), ■ rozšíření okruhu osob, které budou reži­ ■ peněžité příjmy nebo jiné majetkové vý­ mu zákona podléhat, hody, pokud jejich souhrnná výše přesáhne ■ rozšíření a zpřesnění povinností a omeze­ v kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý ní veřejných funkcionářů, příjem nebo jinou majetkovou výhodu se pro ■ větší prostor pro veřejnou kontrolu, tento účel nepovažují plat, odměna nebo ■■ omezení výkonu některých činností ve­ další náležitosti, na které má veřejný funkci­ řejných funkcionářů i po ukončení výkonu onář nárok v souvislosti s výkonem funkce jejich funkce. podle zvláštních právních předpisů; do to­ Hned první ze zmíněných změn má velký hoto souhrnu se nezapočítávají ani dary, je­ dopad pro územní samosprávné celky - ob­ jichž cena je nižší než 10 000 Kč, ce a kraje. Do výčtu veřejných funkcionářů, ■i nesplacené finanční závazky, zejména kterým zákon ukládá řadu povinností a ome­ půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy zení, se nově dostávají i veřejní funkcionáři o nájmu s právem koupě nebo směnečné zá­ působící právě na úrovni obcí a krajů. Z usta­ vazky, pokud souhrnná výše závazků přesá­ novení § 2 odst. 1 zákona vyplývá, že osoba­ hla k 31. prosinci kalendářního roku, za nějž mi na úrovni obcí, které budou režimu záko­ se oznámení podává, částku 100 000 Kč. na podléhat, a které se tedy stanou pro jeho Všechny tyto skutečnosti budou veřejní účely veřejnými funkcionáři jsou: funkcionáři oznamovat formou čestných ■ každý starosta, prohlášení po celou dobu výkonu své funkce ■ všichni členové rad obcí, na formulářích, jejichž strukturu stanoví Mi­ ■ »uvolnění« členové zastupitelstev obcí, nisterstvo spravedlnosti ČR prováděcí vy­ ■ vedoucí zaměstnanci obecních úřadů, kte­ hláškou, která bude publikována ve Sbírce ří se podílejí na výkonu správních činností zákonů'). a jsou zařazeni do obecního úřadu (zákon Formuláře se budou odevzdávat nejpo­ v této souvislosti neobsahuje definici pojmu zději do 30. června následujícího kalendář­ »správní činnost«, podle našeho názoru je tře­ ního roku, poprvé bude tyto povinnosti třeba ba pod pojmem správní činnosti rozumět de­ splnit do 30. června 2008 za kalendářní rok finici obsaženou v zákoně č. 312/2002 2007. Veřejní funkcionáři, kteří budou reži­ Sb. - správními činnostmi se rozumí plnění mu zákona podléhat, by si tak měli vždy po úkolů v samostatné nebo přenesené působ­ celý rok vést pro sebe záznamy o všech uve­

P

40

moderní obec

dených skutečnostech tak, aby pro ně nebyl problém do konce pololetí roku následující­ ho příslušná přiznání vyplnit a včas svému evidenčnímu orgánu podat, ať už v písemné, nebo v elektronické podobě. Případné nerespektování uvedených po­ vinností bude předmětem řízení vedeného krajským soudem v rámci správního soud­ nictví. Pokud se v daném případě nebude jednat o trestný čin, může kr ajský soud veřej­ né funkcionáře v zákonem stanovených pří­ padech porušení uložených povinností sank­ cionovat pokutou až do výše 500 000 Kč2). Kromě uložení peněžité sankce bude pravo­ mocné rozhodnutí včetně jeho odůvodnění, ze kterého bude zřejmé, jakého protiprávní­ ho jednání se veřejný funkcionář dopustil, zveřejněno po dobu 6 měsíců na úřední des­ ce (»kamenné« i elektronické) toho orgánu, jehož je veřejný funkcionář členem.

VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝ REGISTR OZNÁMENÍ Veřejná kontrola plnění zákonem ulože­ ných povinností by měla být zajištěna zříze­ ním veřejně přístupného registru oznáme­ ní, obsahujícího čestná prohlášení či ozná­ mení všech veřejných funkcionářů působí­ cích v rámci jedné obce či kraje. Každý, kdo 0 to bude mít zájem, může do registru po vyplnění příslušné žádosti bezplatně nahlí­ žet a pořizovat si z něj výpisy a opisy a pří­ padně sdělit evidenčnímu orgánu své pode­ zření na to, že údaje v registru nejsou prav­ divé či úplné. S ohledem na fakt, že registr bude obsahovat osobní údaje veřejných funkcionářů, počítá zákon i s finančním postihem osob, které by údaje v registru ve­ dené dále zpracovávaly za jiným účelem než ke zjištění případného střetu zájmů. Evidenčním orgánem, který bude zajišťo­ vat vedení registru všech oznámení, jakož 1 veřejnost přístupu, budou na úrovni krajů ředitelé krajských úřadů, na úrovni obcí po­ tom tajemníci obecních a městských úřadů. V obcích, kde tato funkce zřízena není, bude evidenčním orgánem starosta obce. Evi­ denční orgán bude kromě řádného vedení registru rovněž povinen podat krajskému soudu návrh na zahájení řízení, pokud do­ jde k závěru, že existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil některou z po­ vinností uložených zákonem. K poměrně zajímavé situaci tak dojde v typické »malé« obci, kde není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, nevolí se rada obce, žádný z členů zastupitelstva obce není pro výkon své funkce uvolněn a na obecním úřadu ne­ působí žádný vedoucí úředník. Jediným ve­ řejným funkcionářem v takovéto obci bude její starosta, který bude sám sobě zároveň i evidenčním orgánem, který by měl krajské­ mu soudu sám na sebe podat návrh na za­ hájení řízení v případě, že pojme důvodné podezření, že porušil některou z povinností stanovených zákonem.

DALŠÍ povinnost POMĚR K VĚCI Kromě doposud uvedených povinností je tře­ ba zmínit i povinnost veřejného funkcionáře při své účasti najednání ústavního orgánu, ji-

listopad 2006

LEGISLATIVA

ného státního orgánu nebo orgánu územní­ ho samosprávného celku, během které vy­ stoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k vě­ ci, pokud by mu mohla vzniknout osobní vý­ hoda, újma nebo má-li na věci jiný osobní zá­ jem. Typickým prostředím, kde se tato povin­ nost bude realizovat, je zasedání zastupitel­ stva či schůze rady, kde by měli zasedající ve­ řejní funkcionáři před zahájením hlasování oznámit svůj případný osobní poměr k bo­ dům programu. Podrobnosti takového po­ stupu (například, zda takové oznámení učiní všichni veřejní funkcionáři na začátku, pří­ padně před každým bodem zvlášť) jsou po­ tom vnitřní záležitostí každého orgánu a mě­ ly by být řešeny v jeho jednacím řádu.

NESLUČITELNOST FUNKCÍ Veřejných funkcionářů působících na úrov­ ni obcí a krajů se nijak nedotknou ta usta­ novení nového zákona o střetu zájmů, kte­ rá upravují problematiku neslučitelnosti výkonu funkce veřejného funkcionáře s ji­ nými funkcemi. Tuto problematiku budou i nadále upravovat příslušná ustanovení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastu­ pitelstev obcí a o změně některých zákonů v platném znění, a nedochází tedy k rozší­ ření katalogu těch funkcí, které by byly ne­ slučitelné s výkonem funkce např. člena za­ stupitelstva obce. Týkat se jich však bude ustanovení § 6 zákona, které na dobu 1 ro­ ku od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, omezuje jejich působení v podnikatelských subjektech, které v po­ sledních 3 letech uzavřely s obcí či krajem smlouvu. Takové omezení bude aktuální v případech, kdy se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku a dotyčný veřejný funkci­ onář nebo orgán, ve kterém působil, o ta­ kové smlouvě rozhodoval. ■ 11 Pozn. autora: Ke dni zpracování článku (23. 10. 2006) tento prováděcí předpis ve Sbírce zákonů dosud publikován nebyl. 21 Problematika řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů je upravena v § 15 až 22 zákona: Pokutu do 500 000 Kč lze podle § 22 odst. 3 uložit veřejnému funkcionáři, který a) využil svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněného majetkového nebo jiného neoprávněného prospěchu nebo neoprávněné výhody pro sebe nebo jinou osobu; b) vykonával funkci nebo činnost, kterou tento zákon stanoví jako neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře; c) dal za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí. Pokutu do 100 000 Kč lze podle § 22 odst. 2 uložit veřejnému funkcionáři, který a) uvedl nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 2; b) odvolal se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, c) nepodal oznámení o osobním zájmu (§ 8). Pokutu do 30 000 Kč lze podle § 22 odst. 1 uložit veřejnému funkcionáři, který nedodržel lhůtu stanovenou pro podání oznámení podle § 9 až 11; pokuta může být uložena opakovaně až do splnění povinnosti.

DAVID MAREK

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 84/2006 do částky 94/2006).

Částka 84 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 7. června 2006. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon upravuje právní vztahy vznikající při vý­ konu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměst­ navateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávní­ mi. Zákoník se týká rovněž právních vztahů ko­ lektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vzta­ hy pracovněprávními. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být uprave­ na odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj nelze odchý­ lit. Odchýlení není dále možné od úpravy účast­ níků pracovněprávních vztahů, od ustanovení, která odkazují na použití občanského zákoníku, a není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, v náhradě škody. Odchýlení není také možné od ustanovení ukládajících povinnost. To však neplatí, jestliže jde o odchýlení ve pro­ spěch zaměstnance. K odchylné úpravě práv ne­ bo povinností může dojít smlouvou a za podmí­ nek stanovených tímto zákonem též vnitřním předpisem. Odchylná úprava práv týkající se mzdových, popřípadě platových práv a ostatních práv v pra­ covněprávních vztazích nemůže být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví tento zákon, ko­ lektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Za závislou práci, která je vykonávána ve vzta­ hu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele. A to podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní do­ bě nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Za závislou práci se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvlášt­ ního právního předpisu (dále jen agentura práce) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujed­ nání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracov­ ní činnosti. Agentura práce se zaváže zajistit své­ mu zaměstnanci dočasný výkon práce podle pra­ covní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele (dále jen uživatel) a za­ městnanec se zaváže tuto práci konat podle po­ kynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem. Základními pracovněprávními vztahy podle to­ hoto zákona jsou pracovní poměr a právní vzta­ hy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Občanský zákoník se na pracov­ něprávní vztahy podle tohoto zákona použije jen tehdy, jestliže to tento zákon výslovně stanoví. Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se ten­

to zákon vztahuje, pokud to výslovně stanoví ne­ bo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy. Jest­ liže je veřejná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se tento pracovní poměr tímto zá­ konem.

Účinnost od 1. ledna 2007 Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění někte­ ré zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce Tento změnový zákon novelizoval celkem 60 zákonů, mj. i zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně ně­ kterých zákonů, v němž je mj. uvedeno, že u ve­ doucích úředníků se zakládá pracovní poměr jmenováním, přičemž jmenování provede vedou­ cí úřadu.

Účinnost od 1. ledna 2007 (s výjimkami) Částka 85 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 7. června 2006. Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců Tento zákon upravuje právní vztahy úrazové­ ho pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povo­ lání. Úrazového pojištění se při splnění podmí­ nek stanovených v tomto zákoně účastní za­ městnanci. Mimo jiné jsou to členové zastupitelstev územ­ ních samosprávných celků a zastupitelstev měst­ ských částí nebo městských obvodů územně čle­ něných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolně­ ni, nebo kteří před zvolením do funkce člena za­ stupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vy­ konávali funkci ve stejném rozsahu jako dlouho­ době uvolnění členové zastupitelstva.

Účinnost od 1. ledna 2008 (s výjimkami) Částka 94 Sbírky zákonů, která byla roze­ slána dne 22. června 2006. Vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partner­ ství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kte­ rou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matri­ kách, jménu a příjmení a o změně některých sou­ visejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Tato vyhláška mj. stanoví příslušné matriční úřady, před kterými mohou dvě osoby stejného pohlaví učinit prohlášení o tom, že spolu vstupu­ jí do partnerství (v každém samosprávném kraji je to vždy jeden matriční úřad, tj. Úřad městské čás­ ti Praha 1, Magistrát města Kladno, Magistrát města České Budějovice, Úřad městského obvo­ du Plzeň 3, Magistrát města Karlovy Vary, Úřad městského obvodu Ústí nad Labem-město, Ma­ gistrát města Liberec, Magistrát města Hradec Králové, Magistrát města Pardubice, Magistrát města Jihlava, Úřad městské části Brno-střed, Magistrát města Olomouc, Úřad městského ob­ vodu Moravská Ostrava a Přívoz a Magistrát měs­ ta Zlín).

Účinnost od 1. července 2006

Mgr. JAN BŘEŇ právník

právník, Krajský úřad kraje Vysočina

listopad 2006

moderní obec

41

LEGISLATIVA

Regulace veřejné podpory a »zákon o transparentnosti

vení čl. 86 Smlouvy o založení Evropských společenství a směrnice 80/723/EHS ze dne 25. 6. 1980 ve znění pozdějších změn a doplňků. POJMY, KTERÉ JE DOBRÉ ZNÁT

Jelikož příslušné předpisy Evropských spole­ čenství (a zejména čl. 86 Smlouvy o založení ES) pracují s jinými, přesněji řečeno jinak chápanými pojmy než právní řád České re­ publiky, vymezuje ustanovení § 2 zákona akříkajíc v tichosti vyšel pod číslem 319 (jak se již stalo v naší legislativě zvykem) po­ v letošním ročníku Sbírky zákonů zákon jmy v zákoně použité. S tímto ustanovením o některých opatřeních ke zprůhledně­ je třeba velmi pečlivě pracovat, neboť řadu ní finančních vztahů v oblasti veřejné pod­ pojmů upravuje odlišně od obecné právní pory (dále jen »zákon«). Tento nový právní úpravy či vůbec poprvé. Navíc tyto pojmy či předpis stojí představitelům územních sa­ spíše jejich vysvětlení budou za čas použitel­ mosprávných celků (ale nejen jim) za pečlivé né i v jiných oblastech práva, než je oblast prostudování, a to zejména proto, že se pod­ veřejné podpory, a to například v oblasti za­ le ustanovení § 12 poprvé použije již od dávání veřejných zakázek. účetního roku 2007. Základem zákona (nazývaného neformál­ Lze tedy říci, že tento předpis nabývá účin­ ně »zákonem o transparentnosti#) je soubor nosti právě dnem 1. 1. 2007, byť to zákono­ povinností stanovených tzv. veřejným pod­ dárce z těžko pochopitelných důvodů vý­ nikům, tedy osobám ovládaným subjekty ve­ slovně neříká. Jde zřejmě o legislativní chy­ řejné správy, a dále subjektům se zvláštními bu, když důvodová zpráva se stanovením nebo výlučnými právy. Zmíněnými subjekty účinnosti počítá, leč v zákoně se toto datum veřejné správy jsou mimo jiné i územní sa­ mosprávné celky. Povinnosti zákonem ulo­ neobjevuje. Zákon, s nímž se v následujících řádcích žené se - zjednodušeně řečeno - týkají vede­ ní a poskytování evidence o veřejné podpoře stručně seznámíme, je typickou ukázkou transpozice předpisů Evropských spole­ veřejnými podniky a účtování o veřejné pod­ čenství do právního řádu České republiky, poře. Zákon tedy neřeší podmínky poskyto­ tedy v podstatě splnění mezinárodních zá­ vání veřejné podpory a ani tyto, řekněme vazků našeho státu. V tomto případě jde dnes již zažité podmínky, nijak němém či nezejména o přenesení a provedení ustano­ upřesňuje.

T

rozhodující vliv

Eroadband ^'"SVĚTOVÁ AMPAŇ PRO AMOSPRÁVU

PRIRUCKA

E-ZASTUPITELE k dispozici no

www.projekt-boks.cz/prirucka nebo v tištěné podobě jako příloha pátého čísla časopisu

Obec & finance, www.triada.cz/oaf Příručka vznikla v rámci projektu BOKS (Broadband - Osvětová Kampaň pro Samosprávu) a navozuje na sérii seminářů Elektronický úřad • efektivní komunikace úřadu s okolím v souladu s legislativou. Projekt je spolufinancován prostřednictvím MIČR finorčními prostředky z SR dle usneseni vlády ČR č. 105, ze dne 26. ledna 2005.

Ústředním pojmem zákona je pojem »rozhodující vliv«. Myšlen je rozhodující vliv subjektu veřejné správy na právnickou oso­ bu jakékoliv formy, která se účastní hospo­ dářské soutěže či hospodářskou soutěž alespoň může ovlivnit. Je-li totiž tento roz­ hodující vliv dán, je ona právnická osoba osobou ovládanou subjektem veřejné sprá­ vy - a právě ona je povinna plnit povinnos­ ti podle zákona. Zákon krkolomně říká, že rozhodujícím vli­ vem je »vztah, kdy subjekt veřejné správy může ovlivňovat činnost# ovládané osoby. Není sice jasné, proč by rozhodující vliv měl být chápán jako vztah a ne jako napří­ klad »možnost« subjektu veřejné správy. Srozumitelnějším jazykem lze rozhodující vliv vyjádřit jako možnost ovlivňovat čin­ nost ovládané osoby zejména skrze větši­ nový podíl, dispozicí většinou hlasovacích práv či možností prosadit složení rozhodu­ jící části statutárního, či dokonce i pouze dozorčího orgánu.

Hlavní témata Informační společnost a eGovernment Elektronický svět a připojení k internetu Prezentace obecního úřadu na internetu Elektronický podpis a související pojmy Elektronická podatelna Elektronická úřední deska Practices v rámci SROP

42

moderní obec

OSOBA ODDĚLENĚ ÚČTUJÍCÍ

Dalším významným novým pojmem je defi­ nice osoby odděleně účtující. Zde jde buď o fyzickou, nebo o právnickou osobu, které byla orgánem veřejné správy udělena zvlášt­ ní nebo výlučná práva (která zákon také de­ finuje) a která vykonává také jiné činnosti než činnosti na základě právě zmíněných a udělených práv. Podle ustanovení § 3 zákona je ovládaná osoba (slovy evropských předpisů veřejný

podnik) povinna evidovat údaje o veřejných podporách či jinak obdržených veřejných prostředcích. Zákon taxativně stanoví, které údaje je nutné v této souvislosti evidovat, přičemž určuje, že tyto údaje je třeba uscho­ vávat po dobu pěti let od konce účemího ob­ dobí, v němž byly veřejné prostředky po­ skytnuty. Tato evidenční povinnost se však podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona vztahuje, zjed­ nodušeně řečeno, pouze na vlivné a velké subjekty (chápáno možnosti ovlivnit evrop­ ský trh a rozsahem obratu a aktiv). Ustanovení § 5 pak (opět s výjimkami výše uvedenými) specifikuje osobám odděleně účtujícím povinnosti spojené s vedením účetnictví. Zde jde zejména o oddělení účet­ ních záznamů tak, aby poskytnutá veřejná podpora či obecněji veřejné prostředky byly snáze dohledatelné, a byly tak účetně oddě­ leny jednotlivé činnosti vykonávané těmito osobami. PRAVOMOCI ÚHOS

Evidenční, kontrolní a penalizační pravo­ moc svěřuje zákon Úřadu pro ochranu hos­ podářské soutěže (dále jen »Úřad«), tedy ústřednímu orgánu s působností v oblasti veřejné podpory. Úřad především shromaž­ ďuje evidenci sestavenou ovládanými osoba­ mi podle zákona. Dále Úřad (podle zákona o státní kontrole) kontroluje, zdali příslušné osoby plní povinnosti podle zákona, a zajiš­ ťuje součinnost s jinými orgány Evropských společenství. Zároveň může Úřad ukládat pokuty za správní delikty podle ustanovení § 6 zákona, tedy v podstatě za nevedení pří­ slušných evidencí či za jejich nedostatečné uchovávání, a to až do výše 600 000 Kč zaje­ den delikt. VYCHÁZÍ SE Z KURSU EUR

Zákon v podstatě všechny rozhodující čísel­ né údaje uvádí nikoliv v korunách, ale v EUR. Z toho důvodu pak ustanovení § 10 stanoví pravidlo pro přepočet na české koruny, když vychází z kursu devizového trhu vyhlášené­ ho Českou národní bankou v rozvahový den příslušné osoby. Zde si nelze nad rámec probíraného téma­ tu odpustit řečnickou otázku, proč náš práv­ ní řád používá pro přepočet z EUR na české koruny v podstatě pokaždé jiný klíč, když na­ příklad v procesu zadávání veřejných zaká­ zek je k této otázce vydáno samostatné vlád­ ní nařízení, které tento přepočet specifikuje (nyníč. 304/2006 Sb.). Závěrem nutno říci, že zřejmě největším problémem tohoto zákona bude vyřešení otázky jeho osobní působnosti, neboť tato se de facto určuje podle míry vlivu, který má subjekt veřejné správy v příslušné právnické osobě. Jediným subjektem, který zákon vý­ slovně ze své osobní působnosti vylučuje, je podle ustanovení § 11 Česká národní banka. Při závažných pochybnostech o rozsahu osobní působnosti nezbude než případně vyčkat na výklad Úřadu, popřípadě později soudu. ■ LUDVIK ŠEVČÍK, ml. advokát v Brně

listopad 2006

LEGISLATIVA

Na startu nového volebního období zastupitelstva obce

Vyhrazené pravomoci nelze mezi orgány obce, až na výjimky stanovené zákonem, přesunovat. Pokud rada svěřuje podle § 102 odst. 3 zá­ kona o obcích rozhodování v určitých záleži­ tostech starostovi nebo obecnímu úřadu, měla by tak učinit konkrétně (určitě) formu­ lovaným usnesením, aby nebylo pochyb o tom, jaké pravomoci jsou svěřovány. Takto svěřené rozhodování by mělo být za­ tomto příspěvku se budeme zabývat hrnuto do organizačního řádu obecního úřa­ náměty k postupu orgánů obce souvi­ du, který rada schvaluje podle § 102 odst. 2 sejícími se zahájením nového volební­ písm. o) zákona o obcích. Podle § 102 odst. 2 ho období zastupitelstev obcí 2006 až 2010, písm. f) zákona o obcích rada stanoví rozdě­ jak vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb., o ob­ lení pravomocí v obecním úřadu. cích (obecní zřízení), ve znění pozdějších Je zapotřebí zdůraznit nutnost dodržování rozsahu pravomocí jednotlivých orgánů ob­ předpisů (dále jen zákon o obcích). Zaměříme se na vymezení pravomocí jed­ ce stanovených zákonem o obcích a zvlášt­ notlivých orgánů obce a upozornění na mož­ ními zákony a dodržování zákonů v rozho­ nou trestněprávní odpovědnost. Dále se bu­ dovací činnosti orgánů obce (včetně jednot­ deme věnovat usnesením orgánů obce, vý­ livých členů). Překročení rozsahu oprávnění, borům zastupitelstva obce a komisím rady nesplnění zákonem stanovené povinnosti obce a dalším úkolům zastupitelstva obce na »ať už úmyslně nebo z nedbalosti# může při­ vodit příslušnou trestněprávní odpovědnost. počátku volebního období. Zákon o obcích stanoví, že funkce člena POZOR NA ROZSAH PRAVOMOCÍ zastupitelstva je veřejnou funkcí. Trestní zá­ JEDNOTLIVÝCH ORGÁNŮ kon pak v § 89 odst. 9 vymezuje definici ve­ Obec své záležitosti spravuje prostřednic­ řejného činitele takto: »Veřejným činitelem tvím zastupitelstva obce (dále jen zastupitel­ je volený funkcionář nebo jiný odpovědný stvo) a dalších orgánů, kterými jsou rada ob­ pracovník orgánu státní správy a samosprá­ ce (dále jen rada), starosta, obecní úřad, vy ............. pokud se podílí na plnění úkolů obecní policie a zvláštní orgány. Zákonem je společnosti a státu a používá přitom pravo­ moci, která mu byla v rámci odpovědnosti za také stanovena působnost orgánů obcí. O tom, co je vyhrazeno podle § 84 a 85 zá­ plnění těchto úkolů svěřena..... K trestní od­ kona o obcích zastupitelstvu, může rozho­ povědností a ochraně veřejného činitele se dovat výhradně jen zastupitelstvo. Zastupi­ podle jednotlivých ustanovení tohoto záko­ telstvo si může vyhradit další pravomoc v sa­ na vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán mostatné působnosti, mimo pravomocí vy­ v souvislosti s jeho pravomocí a odpověd­ hrazených radě. ností.# O tom, co je podle § 102 odst. 2 zákona o obcích vyhrazeno radě, může rozhodovat výhradně jen rada. Rada vedle těchto vy­ Vyhrazené pravomoci hrazených pravomocí zabezpečuje rozho­ dování ostatních záležitostí patřících do sa­ nelze mezi orgány obce, mostatné působnosti obce - pokud nejsou až na výjimky stanove­ vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupi­ telstvo nevyhradilo. Rada nemůže podle né zákonem, přesuno­ § 102 odst. 3 zákona o obcích svěřit staro­ vat. stovi ani obecnímu úřadu rozhodování v zá­ ležitostech, které jsou jí vyhrazeny, s výjim­ kou ukládání pokut za správní delikty pod­ le § 58 zákona o obcích a rozhodování V souvislosti s porušením zákonem stano­ o uzavírání nájemních smluv a smluv o vý­ vené povinnosti v oblasti veřejné správy jsou půjčce. v trestním zákoně definovány trestné činy, Zastupitelstvo i rada rozhodují usnese­ zejména podle § 158 - zneužívání pravomo­ ním. Zákon o obcích v § 41 odst. 2 stanoví: ci veřejného činitele; § 159 - maření úkolu "Právní úkony, které vyžadují schválení za­ veřejného činitele z nedbalosti; § 160 - přijí­ stupitelstva obce, popř. rady obce, jsou bez mání úplatku; § 178-neoprávněné nakládá­ tohoto schválení od počátku neplatné.# ní s osobními údaji; § 248 - zpronevěra; § 255 Starosta má pravomoci podle § 103 záko­ a § 255a - porušování povinnosti při správě na o obcích a rozhoduje rovněž o záležitos­ cizího majetku. tech v samostatné působnosti obce svěře­ ných mu radou podle § 102 odst. 3 zákona NĚKOLIK POZNÁMEK K USNESENÍM o obcích. Své úkony by měl z důvodu právní ORGÁNŮ OBCE Forma usnesení není zákonem o obcích sta­ jistoty činit písemně. Obecní úřad v oblasti samostatné působ­ novena. S přijatými usneseními pracují orgá­ nosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitel­ ny obce a ti, kterým jsou usnesení určena. stvo nebo rada, pomáhá výborům zastupi­ Přijatá usnesení se uvádějí ve smlouvách a ji­ telstva a komisím rady v jejich činnosti ných listinách, které se opatřují doložkou /§ 109 odst. 3 písm. a) zákona o obcích/ podle § 41 zákona o obcích. Z těchto důvodů je zapotřebí usnesení a rozhoduje v záležitostech, které mu svěří rada podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. jednoznačně označit. Doporučuje se usne­

V

listopad 2006

sení číslovat, a to např. číslem, které se sklá­ dá ze dvou částí oddělených lomítkem, kdy prvá část obsahuje číslo zasedání nebo schůze a druhá část pořadové číslo usnesení - například 11/138 (nebo opačně). Číselnou řadu obou částí čísla usnesení se doporuču­ je stanovit pro každé volební období od čís­ la jedna. Pokud byla v téže věci již přijata orgánem obce usnesení, je vhodné pro snadnou ori­ entaci na tato usnesení uvést odkaz. Například: Rada obce k usnesení zastupitelstva obce č. 11/138, nebo ke svému usneseníč.../... 1. schvaluje 2. ukládá apod. USNESENI, HLASOVÁNÍ O NICH, JEJICH PLATNOST A ÚČINNOST Orgán obce je schopen se usnášet, je-li pří­ tomna nadpoloviční většina všech jeho čle­ nů (§ 87, § 101 odst. 2, § 118 odst. 3, § 122 odst. 4 zákona o obcích). Usnesení je platné, pokud s ním souhlasi­ la nadpoloviční většina všech jeho členů, a účinné jeho přijetím, není-li v usnesení stanovena pozdější účinnost. Průběh hlasování lze upravit v jednacím řádu zastupitelstva/rady. Je možné napří­ klad stanovit postupné hlasování o návrhu usnesení, které se skládá z více bodů, způsob hlasování o pozměňujících návrzích, proti­ návrzích, návrh usnesení ve variantách apod. Hlasovat lze veřejně nebo tajně - záleží na tom, jak zastupitelstvo obce v konkrétním případě rozhodne. Veřejné hlasování se pro­ vádí zdvižením ruky, tajně se hlasuje nebo volí hlasovacími lístky. Výsledek hlasování pro návrh usnesení - proti - zdržel se - po­ případě nehlasoval, oznámí předsedající ve­ řejně a uvede se v zápise. Hlasovat lze také pomocí hlasovacího zařízení. Za přijaté usnesení nelze považovat usne­ sení, pro které nehlasovala nadpoloviční vět­ šina všech členů orgánu obce, například v případech tzv. pořádkových hlasování, kdy pro návrh hlasovala nadpoloviční většina z přítomných členů nebo nadpoloviční větši­ na z nadpoloviční většiny přítomných členů apod. Setkáváme se i s tím, že se o některém ná­ vrhu usnesení vůbec nehlasuje, a přesto se v zápise z jednání orgánů obce uvede jako přijaté usnesení, například usnesení »bere na vědomí#, které znamená, že orgán obce příslušnou věc měl na pořadu jednání a ob­ sahem se zabýval, ale ve věci nepřijal žádné další opatření nebo neuložil úkoly. Usnesení je výsledkem jednání orgánu ob­ ce, a pokud je takto uvedeno, musí se o něm v souladu se zákonem o obcích hlasovat, bez ohledu na jeho obsah. Usnesení, o kterém orgán obce nehlasuje, není usnesením pod­ le zákona o obcích. ■ Schválená usnesení mají účinek: normo­ tvorný - usnesením se vydává právní předpis obce; konstitutivní - usnesením se zakládá > moderní obec

43

LEGISLATIVA > určitá právní skutečnost; deklaratorní usnesením se pouze konstatuje/bere na vě­ domí určitá skutečnost; nebo jsou aktem ří­ zení. ■ Usnesení jsou podle obsahu: závazná; doporučující; evidenční; smíšená. ■ Podle délky platnosti mohou usnesení být: trvalá s pravidelným hodnocením; ter­ mínovaná. ■ Usnesení by podle možností mělo být: adresné; věcné; splnitelné, termínované, kontrolovatelné. Změnit usnesení může v zásadě pouze ten orgán obce, který usnesení přijal, a to opět jen usnesením. Zrušit (revokovat) dříve při­ jaté usnesení může pouze ten orgán obce, který usnesení přijal, a to opět jen usnese­ ním. Podle § 84 odst. 5 zákona o obcích zastu­ pitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení ra­ dy, je-li mu věc předložena k rozhodnutí v případě, že starosta pozastavil výkon usnesení rady, neboť má za to, že je ne­ správné. POSTAVENÍ A ÚKOLY NÁVRHOVÉ KOMISE Přesto, že se zákon o obcích o návrhové ko­ misi nezmiňuje, řada zastupitelstev si návr­ hovou komisi pro přípravu návrhů usnesení zastupitelstva při zahájení svého zasedání zřizuje a volí její členy. Za členy návrhové ko­ mise jsou voleni zpravidla členové zastupi­ telstva, zapisovatelem návrhové komise se může určit zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu. Postavení a úkoly návrhové komise lze vy­ mezit v jednacím řádu zastupitelstva. Návrhová komise může mít následující úkoly: ■ sleduje průběh jednání zastupitelstva a na závěr každého bodu k němu předloží návrh na usnesení nebo ■i sleduje průběh jednání zastupitelstva včetně průběhu hlasování k jednotlivým bo­ dům pořadu jednání. Na závěr celého zase­ dání zastupitelstva sdělí výsledek své čin­ nosti. Například: Zpráva návrhové komise Návrhová komise posoudila na svém jednání průběh dnešního zasedání zastu­ pitelstva obce s tímto závěrem: • Návrhová komise sděluje, že v průběhu jednání zastupitelstva obce nebyly návrho­ vé komisi doručeny žádné návrhy na změ­ ny nebo úpravy přijatých usnesení z dneš­ ního zasedání ani nové návrhy usnesení, o kterých by mělo zastupitelstvo obce jed­ nat a hlasovat. • Návrhová komise konstatuje, že usne­ sení k jednotlivým bodům programu pro­ jednaným na dnešním zasedání zastupi­ telstva kraje byla platně přijata. (Pokud by byly návrhové komisi návrhy na změny nebo úpravy přijatých usnesení předloženy, zastupitelstvo obce by o nich jednalo se stanoviskem návrhové komise a s přihlédnutím k ustanovení § 94 odst. 2 zákona o obcích.)

44

moderní obec

Forma usnesení není zákonem o obcích stanovena. S přijatými usneseními pracují orgány obce a ti, kterým jsou usnesení určena. ■ nebo návrhová komise předloží na závěr jednání »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« k jednotlivým bodům projednaným na zasedání zastupitelstva, o kterém se hla­ suje v celku. Zde však mohou nastat kompli­ kace, některé již projednané a uzavřené body se mohou opět otevřít. Proto se tento způsob přijímání usnesení nedoporučuje. Setkáváme se také s »dvojím hlasová­ ním#. Spočívá v tom, že po projednání pří­ slušného bodu programu zastupitelstvo hlasuje o navrženém usnesení. Pokud pro návrh usnesení hlasuje nadpoloviční větši­ na všech členů zastupitelstva, je usnesení přijato. Praxí řady zastupitelstev je na závěr pořadu jednání zastupitelstva projednat tzv. souhrnný návrh usnesení zastupitel­ stva a o všech již přijatých usneseních se hlasuje znovu. Při takovém postupu by však mohla být platnost přijatých usnesení spor­ ná, a to v případě, kdyby pro »souhrnný ná­ vrh usnesení zastupitelstva# nehlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupi­ telstva. Doporučujeme proto systém »dvojího hlasování# nepoužívat.

ROZHODOVÁNI STAROSTY V OBCI, KDE SE RADA NEVOLÍ V obci, kde se rada nevolí, vykonává její pra­ vomoc starosta, pokud zákon o obcích ne­ stanoví jinak. Zákon o obcích výslovně nestanoví, ja­ kou formou starosta vykonává pravomoc rady. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o právní úkony, měly by být učiněny svo­ bodně a vážně, určitě a srozumitelně a rov­ něž tak, aby nevznikly pochybnosti o tom, jaký úkon chtěl starosta učinit. Z těchto důvodů by tedy starosta měl, jak jsme již zmínili výše, učinit právní úkon písemně a vždy uvést, o výkon které pravomoci rady se jedná. Tyto úkony by rovněž měly mít v obci jed­ notný název (opatření apod.), měly by být vzestupně číslovány (v každém kalendářním roce by začínala nová číselná řada) a měly by být uloženy a evidovány. Například: OBEC... starosta

název...

OPATŘENÍ č.xx/200... Na základě ustanovení § 99 odst. 2 záko­ na č. 128/2000 Sb., o obcích (obecnízříze­ ní), věznění pozdějších předpisů a podle ustanovení § 102... zákona o obcích například stanovím tato pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností ...........text...............

V...........................dne........................

KONTROLA PLNĚNI USNESENÍ Plnění usnesení zastupitelstva zabezpečuje rada; v obci, kde se rada nevolí, pak starosta. Při plnění tohoto úkolu rady je možno po­ stupovat tak, že rada na své schůzi konané po zasedání zastupitelstva projedná a schválí opatření k zabezpečení plnění usnesení zastupitelstva, kterým stanoví zod­ povědnost konkrétních osob za splnění usnesení včetně termínu splnění. Na své schůzi před dalším zasedáním zastupitel­ stva projedná rada informaci o kontrole pl­ nění usnesení zastupitelstva a tuto informa­ ci předloží zastupitelstvu. Rada, výbory a komise si zabezpečují kon­ trolu plnění svých usnesení samy. Na každém zasedání zastupitelstva a schů­ zi rady by měla být provedena kontrola plně­ ní přijatých usnesení, která by měla obsaho­ vat informaci o: splněných usneseních; usneseních, která jsou stále v plnění (tzv. průběžná kontrola), s případným stanove­ ním termínu další kontroly; vyřazení nespl­ něných úkolů ze sledování kontroly jejich pl­ nění pro jejich neaktuálnost nebo nemož­ nost plnění aj. K informaci o plnění svých usnesení by měl příslušný orgán obce přijmout usnesení, kterým podanou informaci vezme na vědo­ mí, nebo s ní souhlasí. Plnění usnesení za­ stupitelstva a rady dále kontroluje kontrolní výbor (§ 119 zákona o obcích).

podpis otisk razítka s malým státním znakem .......................................na jehož obvodu je označení obce a sídla obce titul, jméno, příjmení

NĚKOLIK POZNÁMEK K DALŠÍM SOUVISEJÍCÍM OTÁZKÁM ■ K výborům zastupitelstva a komisím rady: Výbory jako své iniciativní a kontrolní orgá­ ny může zřizovat zastupitelstvo; povinně zři­ zuje vždy výbor finanční a výbor kontrolní; za podmínek stanovených zákonem o ob­ cích zřizuje výbor pro národnostní menšiny; v částech obce může zastupitelstvo zřídit osadní nebo místní výbory. Předsedou výboru je vždy člen zastupitel­ stva -§117 odst. 4 zákona o obcích - (výjim­ kou je osadní/místní výbor: předsedu zvolí zastupitelstvo z řad členů osadního nebo místního výboru). Komise jako své iniciativní a poradní orgá­ ny zřizuje rada; předseda komise nemusí být členem zastupitelstva. Zákon o obcích nemá ustanovení o tom, zda činnost výborů a ko­ misí končí současně s ukončením volebního období zastupitelstev obcí - nestanoví nic o obecném zániku členství v nich.

listopad 2006

LEGISLATIVA

Plnění usnesení zastu­ pitelstva zabezpečuje rada; v obci, kde se rada nevolí, pak starosta. V řadě obcí zastupitelstvo a rada zřizují výbory a komise na konkrétní volební ob­ dobí, tj. například zřizují finanční výbor na volební období 2006 až 2010; v tomto pří­ padě jde o zřízení výboru na dobu určitou a výbor končí současně se skončením vo­ lebního období; nebo zastupitelstvo v jed­ nacím řádu výborů přímo stanoví, že funk­ ce člena výboru zaniká skončením volební­ ho období; nebo zastupitelstvo na »závěrečném« zasedání zastupitelstva výbory v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. m) zákona o obcích zruší a členy od­ volá z funkce. Obdobně lze postupovat u komisí rady. Pokud není vymezena doba, na kterou se vý­ bory nebo komise zřizují, pak podle našeho názoru v činnosti pokračují dále a zastupi­ telstvo nebo rada by odvolávalo(a) volilo(a)/jmenovalo(a) podle potřeby před­ sedy nebo členy výborů či komisí. ■ K zápisu ze zasedání zastupitelstva: O průběhu zasedání zastupitelstva se podle § 95 zákona o obcích pořizuje zápis. Zápis dosvědčuje průběh zasedání a obsah usne­ sení. Je vhodné, aby jeho součástí byla podepsaná listina přítomných. V zápisu se zpravidla uvádí: den a místo zasedání; hodina zahájení a skončení; jmé­ na určených ověřovatelů zápisu; počet pří­ tomných členů zastupitelstva, jména omluvených i neomluvených členů zastu­ pitelstva; schválený program zasedání; průběh rozpravy, včetně jmen řečníků; prů­

běh a výsledek hlasování; další skutečnosti, které by se podle rozhodnutí členů zastupi­ telstva měly stát součástí zápisu; přijatá usnesení; jméno zapisovatelky; datum po­ řízení zápisu. Zápis podepisuje starosta (místostarosta) a určení ověřovatelé. Zápis je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání a musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápi­ su rozhodne nejbližší zasedání zastupitel­ stva. ■ Seznam dokumentů povinně vydáva­ ných obcí podle zákona o obcích: Jednací řád zastupitelstva (§ 96 zákona o ob­ cích); Jednací řád rady (§ 101 odst. 4 zákona o obcích); Zásady pro poskytování cestov­ ních náhrad členům zastupitelstva /§ 84 odst. 2 písm. u) zákona o obcích/; Organi­ zační řád obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. o) zákona o obcích/; Pracovní řád obecního úřadu /§ 110 odst. 4 písm. e) záko­ na o obcích/; Spisový řád a skartační plán /§ 110 odst. 4 písm. e) zákona o obcích/; Pra­ vidla pro přijímání a vyřizování petic a stíž­ ností /§ 102 odst. 2 písm. n) zákona o ob­ cích/. ■ K úkolům zastupitelstva na začátku no­ vého volebního období: 1. Členům zastupitelstva, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a jsou-li v pracovním poměru, určit rozsah doby po­ třebné pro výkon funkce (§ 71 odst. 4 zákona o obcích). /Nový zákoník práce, který bude účinný od 1. 1. 2007, stanoví, že zaměstnanci, kteiý vy­ konává veřejnou funkci vedle plnění povin­ ností vyplývajících z pracovního poměru, může být z důvodu výkonu veřejnéfunkce po­ skytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním rocepozn. autorů./ 2. Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním poměru nebo ji­ ném obdobném poměru, poskytuje obec ze svých rozpočtových prostředků náhradu vý­

dělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo vždy na příslušný kalendářní rok (§ 71 odst. 4 zákona o obcích). 3. Delegovat zástupce obce na valné hro­ mady obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast (mimo těch, ve kte­ rých je obec jediným společníkem) - a to buď na konkrétní valné hromady, nebo na valné hromady obchodních společností na celé volební období včetně jmenování ná­ hradníků - § 84 odst. 2 písm. g) zákona o ob­ cích. 4. Stanovit výši odměn neuvolněným čle­ nům zastupitelstva (lze poskytnout měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jed­ notlivé funkce) - viz § 84 odst. 2 písm. o) ve spojení s § 77 odst. 3 písm. b) zákona o ob­ cích. 5. Stanovit zásady pro poskytování cestov­ ních náhrad členům zastupitelstva - § 84 odst. 2 písm. u) zákona o obcích. ■ Starosta plní podle § 103 odst. 4 písm. i) zákona o obcích obdobné úkoly jako statu­ tární orgán zaměstnavatele podle zvlášt­ ních právních předpisů vůči uvolněným čle­ nům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Za tímto účelem může například vydat Pokyn starosty, jehož obsahem může být: ur­ čení pracovní doby a její evidence; vysílání na pracovní cesty; používání motorových vo­ zidel ve vlastnictví obce; ustanovení o čerpá­ ní dovolené; termín a způsob výplaty odměn uvolněným členům zastupitelstva a platu ta­ jemníkovi obecního úřadu; organizace a fi­ nancování stravování; bezpečnost a ochrana zdraví při práci; požární ochrana. ■ Zvážit uspořádání semináře pro členy zastupitelstva s výkladem zákona o obcích a souvisejících právních předpisů. ■■ MIROSLAV BÝMA PAVLA SAMKOVÁ odbor právní a organizační Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

moch oderní obec

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1020 Kč Předplatné $e automaticky prodlužuje dokud není zruieno.

KÓD:

Způsob platby:

1017

Adresa objednavatele: NÁZEV ORGANIZACE PftUMENl: ( )(

FAKTURA

O spoj. č.

PLATEBNÍ KARTA

O

SLOŽENKA

1

II

)1

1( )( ]( )[ )( )( 11

11

)1 )( )( II ]( 1

)(

11

)(

)(

)(

)(

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

)(

)(

)(

)[

)(

)(

)(

](

)(

)(

1

o modlo co co o TmjL: ooooooo uucex* moooooooooooomcoco OOOOOCOOOOO ooooo OOOOCOOOCOOOOOOOOO

;

O

SIPO

______ 1

jméno:

obec

profese:

Údaje pro fakturaci:

*□□□□OODD

■>* □□□□□occcnooDo

C. ÚCTU: ADRESA PRO DORUČOVANÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele.nevyplňovat)

lí 1( 11 II

NÁZEV ORGANIZACE: PftUMENl:

I

(

1( lí

II )(

)(

11

)l )í lí )(

llČCI )( lí ](

)f 11 )( )(

1C í 1( 11 1 )[ lí lí lí 1

□□□□□□□□□□□□□

□□□□OOCCCOCCD VYPLltlTE KONTAKT:

jméno: mooocococo ™l ooooooo ulice.tp, oooooooooooooooooo O.EC

ooooooooooo ^ ooooo

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: [email protected]

listopad 2006

RAZlTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatné s tim, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpra­ covávány v souladu se zákonem L 101/2000 Sb., o odírané osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7.170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzku­ mu trhu, analýz, organizování dalších akd, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolné a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním ob­ chodních sdělení elektronickou poštou ANO □ NE □

moderní obec

45

LEGISLATIVA

Činnost nových regionálních dislokačních komisí egionální dislokační komise (RDK) byly zřízeny na základě usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107, o změně usne­ sení vlády ze dne 10. prosince 2001 č. 1324,ke Statutu Vládní dislokační komise a o zása­ dách postupu orgánů státní správy v otáz­ kách dislokace (dále jen usnesení vlády č. 107). Vznikl tak nový systém rozdělení pů­ sobností při nakládání s vybraným majetkem státu (administrativními objekty) a schvalo­ vání umístění organizačních složek státu a státních organizací, které si vláda vyhradila již v roce 1992. Nově bylo upraveno nabývání nemovitostí do majetku České republiky.

R

SOUHLAS VLÁDY NEBO ZMOCNĚNÉHO ORGÁNU

Jakákoli dispozice (změna dislokace, změna příslušnosti hospodařit, zcizení) s administ­ rativními objekty, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo je užívají organizační složky státu a státní organizace pro plnění úkolů v rámci své působnosti, podléhají ne­ jen obecnému postupu nakládání s majet­ kem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republik)' a jejím vystupo­ vání v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 219/2000 Sb.), ale současně s tím ve smyslu usnesení vlády č. 107, souhlasu vlády nebo jí zmocněného orgánu (podrobně viz tabulka). Předmětné souhlasy nenahrazují schvále­ ní majetkoprávních operací podle přísluš­ ných ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ale vyplývají z postavení vlády jako nejvyššího orgánu státní správy, jehož rozhodnutí jsou závazná pro jeho členy a všechny jim podří­

zené orgány a organizace. Souhlas v těchto případech pouze konstatuje společenský zá­ jem na určitém naložení se specifickým ma­ jetkem státu. Proto nemá dopad do právních vztahů. Jde o předchozí interní doporučení, jak má být s majetkem státu naloženo. A to za předpokladu, že se následně neprokáže, že takovou dispozici nelze zcela nebo zčásti uskutečnit pro rozpor se zákonem. Teprve po přijetí příslušného souhlasu lze s předmět­ ným majetkem naložit postupem podle zá­ kona č. 219/2000 Sb. SLOŽENÍ A PŮSOBNOST KOMISE

Zmocněným orgánem vlády je buď Vládní dislokační komise (VDK), která byla zřízena v roce 2001, nebo příslušná RDK. Regionální dislokační komise svoji činnost vykonávají v rámci administrativního obvodu územních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve vě­ cech majetkových (ÚZSVM) s výjimkou Územního pracoviště v hlavním městě Praze a těch měst, kde je sídlo organizační složky státu nebo státní organizace stanoveno záko­ nem (Brno, Jihlava, Opava). Týto lokality spa­ dají do působnostiVDK nebo vlády. Ustavují­ cí schůze RDK se konaly v druhé polovině le­ tošního května na územních pracovištích Hradec Králové, Brno, České Budějovice, Os­ trava, Plzeň, Střední Čechy a Ústí nad Labem. Předsedy RDK jmenuje a odvolává gene­ rální ředitel ÚZSVM. Jsou jimi ředitelé jed­ notlivých územních pracovišť. Stálým čle­ nem Regionální dislokační komise je jeden zástupce každého resortu dislokovaného v její teritoriální působnosti, jmenovaný čle­ nem vlády nebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy. RDK zasedá podle po­ třeby, nejméně však jedenkrát za kalendářní čtvrtletí. Předseda této komise je vládou zmocněn, aby v rámci své teritoriální působnosti, na návrh vedoucího státního orgánu a na zákla­ dě souhlasného stanoviska RDK, udělil sou­ hlas se změnou dislokace, příslušnosti hos­ podařit a zcizením, pokud jde o výměru menší než 1000 m2 administrativní plochy

Regionální dislokační komise by měly pomoci svou činností zvýšit efektivnost hospodaření s vybraným majetkem státu, a naplnit tak cíle, které se od nich očekávají, říká Ing. Kateřina Eyerová.

objektu. Příslušné zmocnění se však nevzta­ huje na administrativní objekty, s nimiž byly do 31. prosince 2002 příslušné hospodařit okresní úřady. Působnost regionální dislokační komise se řídí jejím statutem schváleným vládou. Spočívá zejména v koordinaci využívání ad­ ministrativních objektů, ve smírném řešení sporů státních orgánů v oblasti dislokace a rovněž v přípravě návrhů nezbytných opat­ ření pro hospodárné a funkční prostorové zajištění činnosti státních orgánů. RDK by měla svou činností přispět k vytvoření pře­ hledu využití administrativních budov ve vlastnictví státu, který v současné době v ucelené formě neexistuje. Rovněž by měla omezit případy, kdy jedna organizační složka státu administrativní objekt pronajímá sou­ kromým subjektům a jiná organizační složka v téže obci je umístěna za tržní nájemné v nestátní budově; případně jedna organi­ zační složka státu investuje prostředky do výstavby svého sídla, zatímco jiný resort řeší problém, jak naložit s nevyužívanou budo­ vou, a to ve stejném městě. ■ KATEŘINA EYEROVÁ vedoucí oddělení Veřejné správy ÚZSVM

Přehled rozdělení působností při nakládání s administrativními objekty a schvalování dislokací podle zásad obsažených v usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107 (stav k 10. říjnu 2006) Působnost

Věcná

Teritoriální

Vlády

- nabývání nemovitostí do majetku ČR 0 až oo m2 -změna příslušnosti hospodařit, zcizení nad 1000 m2 - změna dislokace, změna příslušnosti hospodařit, zcizení u administrativních budov po bývalých okresních úřadech (po předchozím projednání ve Vládni dislokační komisi) 0 až oo m2

celá ČR

Poznámka: Vláda si může vyhradit právo rozhodnout i v případech spadajících do působnosti Vládni dislokační komise nebo regionální dislokační komise.

Vládní dislokační komise

-

změna dislokace, změna příslušnosti hospodařit, zcizení 0 až 1000 m2 včetně, a to ve své teritoriální působnosti. Zmocnění se nevztahuje na administrativní budovy po bývalých okresních úřadech. - změna dislokace nad 1000 m2 v rámci celé ČR

- hlavní město Praha - města, kde je sídlo organizační složky státu nebo státní organizace stanove­ no zákonem

Regionální dislokační komise

změna dislokace, změna příslušnosti hospodařit, zcizení 0 až 1000 m2 včetně, a to ve své teritoriální působnosti. Zmocnění se nevztahuje na administrativní budovy po bývalých okresních úřadech.

podle administrativního obvodu územ­ ního pracoviště ÚZSVM, vyjma Územní­ ho pracoviště v hlavním městě Praze a měst, kde je sídlo organizační složky státu nebo státní organizace stanoveno zákonem ZDROJ: ÚZSVM

46

moderní obec

listopad 2006

PRÁVNÍ PORADNA

Rozdíl mezi dozorem a kontrolou v přenesené působnosti ■ Jaký je rozdíl mezi dozorem nad rozhod­ nutími vydanými v přenesené působnosti a kontrolou takových rozhodnuti? Rozdíl je v tom, kdo tyto činnosti vykoná­ vá, co je jejich předmětem, jakým způsobem se uskutečňují a co je jejich výsledkem. A ta­ ké to, jak je možno se zásahům do působ­ nosti obce bránit. Mezi tím, kdo kontroluje nebo dozoruje podle zákona o obcích rozhodnutí v oblasti státní správy, není žádný rozdíl. Rozdíl je v oblasti samostatné působnosti obce. Kon­ trolu i dozor nad rozhodnutími vydanými v přenesené působnosti na obci vykonávají krajské úřady. Na městských obvodech a městských částech tak činí magistráty. Kontrola i dozor jsou výkonem státní správy přeneseným na tyto úřady a jejich úředníky. Předmětem kontroly i dozoru rozhodnutí, různých jiných opatření a také usnesení v přenesené působnosti je dodržování zákon­ nosti, a to nejen dodržování zákonů a jiných právních předpisů, ale též usnesení vlády vy­ daných v jejich mezích, směrnic ústředních správních úřadů a též opatření krajského úřa­ du přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti. Rozdíl mezi dozorem a kontrolou je v tom, že dozor nad rozhodnutími orgánů obce v přenesené působnosti se netýká rozhodnu­ tí vydaných podle správního řádu a podle zá­ kona o správě daní a poplatků, kdežto kon­ trola ano. Rozdíl mezi kontrolou rozhodnutí vydaných podle správního řádu a zákona o správě daní a poplatků a kontrolou ostat­ ních rozhodnutí tkví v tom, že při kontrole rozhodnutí vydaných podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků ne­ může krajský úřad uložit orgánu obce splnit úkol stanovený zákonem nebo provést ná­ pravu nezákonného postupu nebo jiných ne­ dostatků zjištěných při kontrole a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu. Výsledkem kontroly je protokol o náprav­ ných opatřeních, jejichž splnění je pro orgá­ ny obce při výkonu přenesené působnosti závazné. Tajemník, případně starosta v ob-

Zkouška zvláštní odborné způsobilosti ■ V Moderní obci č. 10/2006 na str. 47 jste odpovídal na dotaz, zda musí mít oprávně­ ná úřední osoba pro příslušnou správní čin­ nost vždy zkoušku zvláštní odborné způso­ bilosti. Může však vedoucí úředník, který nemá takovou zkoušku, zastoupit svého podřízeného úředníka, který ji naopak má? S ohledem na skutečnosti, které jsem uve­ dl ve své odpovědi v Moderní obci č. 10/2006, dovozuji, že vedoucí úředník například v pří­ padě nepřítomnosti jemu podřízeného úředníka, který - třeba jako jediný na daném

záři 2006

cích bez tajemníka může při kontrole požá­ dat o doporučení možného řešení odstraně­ ní zjištěných nedostatků v rozhodnutích v přenesené působnosti a je povinen podat kontrolnímu orgánu písemnou zprávu o spl­ nění úkolu stanoveného zákonem nebo o nápravě nezákonného postupu nebo ji­ ných nedostatků zjištěných při kontrole. Obranou proti kontrolnímu protokolu jsou námitky, které je možno podat do 15 dnů ode dne jeho převzetí. O námitkách ale rozhodu­ je kontrolující. Nebylo-li jim vyhověno, je možno se proti nim ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí odvolat k tomu, kdo kontrolujícího pověřil kontrolou. Ten o ná­ mitkách musí rozhodnout do 30 dnů. Proto­ že o námitkách se nerozhoduje podle správ­ ního řádu, bylo by možno rozhodnutí o nich a o odvolání proti rozhodnutí o nich zrušit pro nezákonnost věcně příslušným minis­ terstvem v rámci dozoru. Výsledkem dozoru není protokol a vlastní náprava. Při zjištění nezákonnosti krajský úřad vyzve obec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li ji obec do 60 dnů od doručení vý­ zvy, krajský úřad takové rozhodnutí obce zruší a o rozhodnutí o zrušení informuje obecní úřad. V případě zřejmého a závažné­ ho rozporu rozhodnutí orgánu obce v přene­ sené působnosti se zákonem může krajský úřad rozhodnutí zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Na rozhodování o zru­ šení se ustanovení správního řádu s výjim­ kou ustanovení o základních zásadách čin­ nosti správních orgánů nevztahují. Na obra­ nu obce vůči zrušení lze podat podnět k do­ zoru, neboť rozhodnutí krajského úřadu je vydané v přenesené působnosti a nevydané podle správního řádu. Pro nezákonnost by mělo být zrušeno v rámci dozoru, k němuž je příslušné věcně příslušné ministerstvo.

Rozdíl mezi dozorem a kontrolou v samostatné působnosti ■ V čem spočívá rozdíl mezi kontrolou nad rozhodnutími vydanými v přenesené působ­ nosti a kontrolou nad rozhodnutími vydaný­ mi v samostatné působnosti?

úřadě - má požadovanou zvláštní odbornou způsobilost, jej může »zastoupit« v celém rozsahu. Bude tedy onou oprávněnou úřed­ ní osobou (tzv. decernentem) ve smyslu § 15 odst. 2 správního řádu, a to bez ohledu na to, že neprokázal zvláštní odbornou způsobilost pro příslušnou správní činnost. Podle mého názoru též není vyloučeno, aby oprávněnou úřední osobou byl též vedoucí úřadu, byť je tento povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost pouze z obecné části (§21 odst. 7 zákona č. 312/2002 Sb.). V této souvislosti je možno konstatovat, že smysl zavedení institutu oprávněné úřední osoby v novém správním řádu lze spatřovat v posílení právní jistoty účastníků řízení. No­

Kontrolu nad rozhodnutími orgánů obce v samostatné působnosti nevykonávají kraj­ ské úřady, ale Ministerstvo vnitra. Kontrola se týká nebo by se měla týkat rozhodnutí o pokutách podle § 58 zákona o obcích, pře­ stože o odvolání proti rozhodnutí rozhoduje krajský úřad. Výsledkem kontroly je opět protokol, proti němuž lze podat námitky a případné odvolání tak, jak je uvedeno výše. Na rozdíl od kontroly výkonu přenesené pů­ sobnosti nelze stanovit lhůtu k nápravě ne­ dostatků. Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce je ale povinen na nejbližším zase­ dání zastupitelstva obce seznámit zastupi­ telstvo s protokolem o výsledcích uskutečně­ né kontroly. V případě, že byl kontrolou shledán nezá­ konný postup orgánů obce, je povinen před­ ložit zastupitelstvu návrh opatření k odstra­ nění jeho důsledků a k zamezení jeho opa­ kování, popřípadě je seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informace o jednání zastupitelstva v této věci včetně návrhu opatření, popřípadě sdělení o způsobu ná­ pravy nezákonného postupu orgánů obce, obec neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Proti neoprávněnému zásahu státu do výko­ nu samostatné působnosti obce lze podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu ČR. U výkonu samostatné působnosti se kontro­ luje pouze soulad se zákony a právními předpisy. ■ Na která rozhodnutí se vztahuje správní řád a na která nikoliv? Podle správního řádu se vydávají všechna rozhodnutí, u nichž zákon aplikaci správní­ ho řádu nevyloučí, z čehož plyne možnost podat proti nim odvolání, respektive rozklad či podnět k přezkumu nezákonnosti. Co se týče rozhodnutí vydávaných v oblasti dozoru a kontroly, lze podat rozklad proti rozhodnu­ tí Ministerstva vnitra o pozastavení obecně závazné vyhlášky.

JUDr. EVA ŠROMOVÁ

J

právnička

vý správní řád však nepřináší vůbec nic no­ vého v oblasti kvalifikačních požadavků na úředníky územních samosprávných celků proti stávající právní úpravě, představované zejména zákonem č. 312/2002 Sb. a jeho pro­ váděcími předpisy.

47

SERVIS

Kalendárium ■ 7. až 8. 11. Praha 1, Kaiserštejnský palác EEBW 2006

3T O PETR PAVELKA

Mezinárodní konference o budouc­ nosti ČR v oblasti energetiky, směrnicích EU o efektivním využívání energie a energetických službách, emisním ob­ chodování, energetické náročností bu­ dov a obnovitelných zdrojích. Více na tel.: 224 252 115, fax.: 224 252 115, e-mail: [email protected], www.eebw.cz. ■ 9. a 10. 11. Liberec, krajský úřad VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY: PRO A PROTI

Konferenci připravují resort rozvoje venkova, zemědělství, životního prostře­ dí a informatiky Libereckého kraje ve spolupráci s Českou zemědělskou uni­ verzitou v Praze. Bližší informace u Ing. Romany Cermanové, e-mail: [email protected], tel.: 777 216 852. ■ 16.11. Ústi nad Labem, hotel Vladimír SMS ZPRÁVY NA RADNICÍCH

Odborná konference zaměřená na pří­ mou komunikaci radnice s občanem prostřednictvim SMS zpráv. Podrobnosti o konferenci jsou na www.infokanal.cz/konference. ■i 21. až 25. 11. Praha 7, Výstaviště AQUA THERM

13. mezinárodní odborný veletrh vytá­ pění, klimatizační, měřicí, regulační techniky, ekologické techniky. Podrobnosti jsou na www.tzb.info.cz.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA

TEL.

Fagus

283092307

1,9

-

3

FAX

STR.

Frýdek-Místek má certifikát kvality řízení magistrátu. Statutární město se odhodlalo po vzoru několika ostatních měst v ČR vybudovat systém managamentu jakosti podle normy ISO 9001/2000. Podle tajemníka Magistrátu Frýdku-Místku Petra Menšíka nejdelší a nej­ náročnější etapou byla tvorba řídící dokumentace a její následné zavedení do praxe. Zís­ kaný certifikát se vztahuje na procesy realizované jak v oblasti přenesené, tak v samostat­ né působnosti a má platnost tři roky. Na snímku primátorka Eva Richtrová přebírá certifi­ kát z rukou Petra Šestáka, ředitele certifikační společnosti Bureau Veritas Certification. /sk/

Veřejné zakázky II To je název konference k problematice nového zákona o veřejných zakázkách, kte­ rá se uskuteční 23. listopadu v pražském ho­ telu Olympik-Tristar. Vedle pracovníka z Mi­ nisterstva pro místní rozvoj, který zákon představí, zde vystoupí s praktickými po­ znatky zástupci zadavatele a podnikatelské sféry. Hovořit se bude také o zkušenostech Úřadu pro hospodářskou soutěž s proble­ matikou námitkových řízení, o možnostech využití elektronického tržiště, strukturál­ ních fondech a projektech PPP apod. Pořa­ datelem konference jsou VOX, a. s., a Hos­ podářská komora hl. města Prahy. Podrobnosti o programu a přednášejí­ cích najdete v letáku, který je vložen v tom­ to čísle Moderní obce. /sk/

Československá obchodní banka Česka vydavatelská pro internet s.r.o.

567311 772

Wavin Ekoplastik s.r.o.

326983 111

ČEZ

4,48 326983 110

9 17

-

VB leasing

543550 111

543550 150

Husqvarna Česko s.r.o.

274 008 960

23

Atelier Maur s.r.o.

377240 033 377455 094

28

Konica Minolta

841 777777

29

Telcfonica 02

800333555

Komerční banka

19 25

31

MKMontlIluminations 474 316731-2474316731-2

35

Osvětleni spol. s r.o. 377423331 Ista Česká republika s.r.o. 296 337 511

38

377422757

39

Přeni

42 582304 111

2.obálka

First Finance s.r.o.

841 701 841

3.obálka

Aspi, a.s.

246040400 246040401 4.obálka

Skanska

příloha mo+ba

1IVB Bank Czech Republic a.s. Česká spořitelna

221 119215

GrECo.inlcrnational,s.r.o. 296331 211

48

moderní obec

221119112

Oceněná požární stanice v Plzni Devatenáctého října udělil primátor měs­ ta Plzně Miroslav Kalous Cenu Hanuše Zápala za období 1990 až 2005 Ing. arch. Vác­ lavu Ulčovi a Ing. arch. Radku Dragounovi za architektonické řešení budovy Centrální požární stanice Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. »Rádi bychom po­ vznesli stavební kulturu našeho města. Ch­ ceme proto podpořit zájem veřejnosti a in­ vestorů na vytváření staveb s vysokou archi­ tektonickou a zároveň technickou kvalitou,« uvedl Ing. Miroslav Kalous. Předseda poroty Ing. arch. Vládo Milunié k tomu dodává: »U vítězné stavby porota

hodnotila zejména její bohulibou náplň a společenskou prospěšnost samotného za­ řízení, které nevystavovalo na odiv množství finančních prostředků do stavby vložené.# Centrální požární stanice je dispozičně i technicky složitý komplex, který spojuje prvky průmyslového provozu s ubytováním, školicím centrem a krizovým řízením (viz snímek na titulní straně Moderní obce č. 11). Areál doplňují závodní dráhy, hřiště, předpolí výjezdu, parkování, heliport. Kro­ mě posilovny, sauny a tělocvičny jsou zde speciální podzemní komory protiplynového polygonu pro přípravu hasičů v extrémních podmínkách. /ks/

Rozvoj měst a přemyslovské tradice O aktuálním stavu a trendech rozvoje na­ šich měst a obcí s přihlédnutím k evrop­ ským integračním procesům budou disku­ tovat účastníci konference URBES 2006 Rozvoj měst v odkazu přemyslovské tradice, která se uskuteční 21. a 22. listopadu v Pra­ ze. Na programu budou následující témata: Historické poselství Přemyslovců, Obraz a vývoj českých a moravských měst a Muni­ cipality na horizontu 3. tisíciletí. Více o konferenci se můžete dozvědět na webu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska www.shscms.cz nebo na sekretariátu sdružení, tel.: 224 213 166. /sk/

111 Vil Vlil

vismo IN

Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000255

listopad 2006

bydlení Bydlení* je dlouhodobý investiční úvěr, určený pro komplexní rekonstrukce, modernizace a opravy bytových domů. Bydlení* řeší finanční potřeby bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, měst a obcí a dalších vlastníků bytových domů. • Finanční prostředky můžete získat již před zahájením stavebních prací a to přímo na váš účet. Na rozdíl od běžné praxe na trhu není nutné čerpat úvěr na základě prostavěnosti. • Doba splatnosti 2 až 25 let • Výhodná úroková sazba • Bez nutnosti zapojení vlastních zdrojů • Bez poplatku za zpracování žádosti • Možnost převodu či prodeje bytu v době splácení • Srozumitelný, jednoduchý a rychlý administrativní proces • Úspora nákladů vynaložených na vytápění o 30 % až 50 % Orientační nabídka pro financování rekonstrukce zdarma.

First Finance

www.bydleniplus.cz First Finance, Biskupský dvůr 8, 110 00 Praha 1, www.FirstFinance.cz, tel.: 841 701 841, [email protected]

Automatizovaný systém právních informací ASPI

předpisy EU a judikatura ESD ve specializovaném podsystému „Předpisy EU a judikatura ESD" vzájemná provázanost evropských a českých předpisů, literatury a judikatury sofistikované vyhledávání v textech předpisů bohaté komentáře k důležitým judikátům ESD ve vztahu k českému právu přehled o veškeré publikované literatuře k českému i mezinárodnímu právu v podsystému „Bibliografie" propojení se systémem EUR-Lex v několika jazykových mutacích

MO-000409

Od října 2006 navíc: KalkulačkyASPI: program pro výpočet úroků, poplatků, odměn, sazeb a nákladů obsahuje kalkulačky: Úroky, Soudní poplatky, Odměny advokáta (s tarifem před i po září '06), Odměny exekutora, Cestovní náklady, Lhůtník

ASPI, a. s., U Nákladového nádraží 6,130 00 Praha 3, tel.: 246 040 400, hot-line: 246 040 410, fax: 246 040 401, email: [email protected], http://www.aspi.cz