odejít
240
hätte ihn j. verzaubert R он к. загипнотизированный, быть к. под гипнозом; стоит к. зачарованный když se svleče, j. když odejde / j. by odešel (kol; nepřízn, posm, říd) (Člověk postavou:) je velmi nápadně hubený, až vychrtlý. ♦ Neměnné. S hubeny´, vypadat, být (hubený) j. lunt, být kost a kůže A tlusty´, být j. kulička, být širší než delší, mít cejchu Cf hubeny´, vypadat, maly´, slaby´, být j. z kozy duch, být (j.) chrastítko, kalhoty na něm jen visí, žebra bys mu spočítal A ! turn him sideways and you might miss him, ! there’s no more meat on him than on a butcher’s pencil N er ist dürr w. ein Kleiderständer F ! (quand il se déshabille) il n’en reste plus R ! (у него) можно все косточки пересчитать (být˚) lstivý j. Odysseus (kniž; říd) 0 ot, neg, imp neg, kond, fut, pl, 1. sg Adv lstivě j. O. (Muž svými vlastnostmi a zkušeností, obv. vůči mocnému nepříteli, překážce ap.:) být velmi vynalézavý, lstivý a dovedný a umět toho úspěšně využívat k dosažení vítězství bez velkých ztrát n. k dosažení cíle, výhody ap. oklikou, klamem. ♦ Odysseus byl ithacký král a hrdina trojské války (viz Homér: Ilias a Odyssea); proslul chytrostí a vynalézavostí, která mu (spolu s ostatními) dopomohla k dobytí Tróje (pomocí dřevěného koně) a později i k vyváznutí z celé řady dobrodružství. S lstivy´, být lstivý j. liška, být všemi mastmi mazaný A pˇr´ımy´, mluví j. mu zobák narost, být j. malé dítě, hrát s otevřenými kartami / s otevřeným hledím, mluvit na rovinu, nalít čistého vína Cf chytry´, lstivy´, být mazaný j. četník, mít za ušima, ten se vyzná v tlačenici, je to liška podšitá, jít na věc od lesa R хитроумный к. Улисс být˚ / chodit˚ j. ztrápený oficír n. být˚ ztrápený j. oficír (kol; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut, 1. sg a pl Verb vypadat j. z. o. (Obv. muž při delší reakci na silně prožívané neštěstí, neúspěch ap., často zbytečně jím zveličovaný, přeháněný:) tvářit se, chovat se velmi nešťastně, provinile, zničeně; být zádumčivý, nemluvný. ♦ V pl řídké. Někdy i další slovesa: koukat ap. S smutny´, nesˇt’astny´, chodit j. (boží) umučení, být j. hromádka neštěstí, mít hlavu v pejru A vesely´, je mu do zpěvu, mít růžovou náladu, být na vrcholu blaha Cf smutny´, nesˇt’astny´, chodit j.
ohař
bludná ovce, mít z něčeho těžkou hlavu, věšet hlavu, tlačí ho můra A look as if one has had all the stuffing knocked out of one N gucken / gehen w. ein begossener Pudel F (avoir l’air assomé) R ходить / быть к. в воду опущенный, быть к. воплощённое несчастье (to je) ženská j. oficír viz to je ženská j. genera´l být˚ (rychlý / hbitý) j. ohař (kol; přízn, pochv, důraz, říd) 0 ot, neg, imp neg, kond, 1. sg a pl Nom někdo j. o. Adj rychlý / hbitý j. o. (Obv. mladší muž, chlapec ve vztahu k svěřenému úkolu, zvl. z hlediska fyzické zdatnosti:) být zvyklý a umět běhat velmi rychle; být obratný, spolehlivý a rychlý běžec; (někdy též:) být hbitý a vytrvalý pᡠˇ et, rychly´, hnát se / letět trač. ♦ Též v pl. S bez j. (namydlený) blesk, být rychlý j. vítr A pomaly´, jı´t, být j. zpomalený film, lézt j. hlemýžď / šnek, jít co noha nohu mine Cf cˇ ily´, mihnout se j. střela, běhat j. chrt; utíká, až se za ním kouří / práší A ! be fleet of foot N ! wieselflink sein F courir c. un lévrier R быстрый к. гончий пёс mít˚ čich j. ohař (kol; přízn, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl 1. (Obv. člověk, zvl. při hledání podle čichu:) mít velmi jemný čich a umět jím zjistit n. najít něco; velmi dobře vnímat vůně a zápachy. 2. (Člověk vzhledem k schopnosti reagovat už na první příznak změny situace, nový jev, na možnost zisku ap.:) mít velmi dobrý postřeh, smysl pro to, co je třeba n. výhodné udělat (a udělat to rychle); velmi rychle a správně umět napřít své úsilí ve snaze něco získat; umět vzácně a rychle předvídat, vytušit něco (obv. pro sebe výhodného). ♦ V pl řídké. S1 jít za něčím po čichu S2 slyšet trávu růst; ví, kolik uhodilo A2 chytrému napověz, hloupému dolož; utáhnout někoho na vařené nudli, přijít ˇ s křížkem po funuse Cf1 mít dobrý nos Cf2 videt, slysˇet, vycítit něco šestým smyslem, mít čuch, mít tenké uši, chytat vítr A ! have the nose of a bloodhound N eine Nase w. ein Spürhund haben, ! einen Riecher für etw haben F ! avoir du flair R у него нюх к. у собаки jít˚ po (něčí) stopě n. jít˚ za někým / něčím j. ohař n. sledovat˚ někoho / něco j. ohař (kol; důraz, říd) 0 ot, neg, pas, imp neg, 1. sg a pl (Obv. muž při úkolu n. s pevnou vůlí najít viníka
oheň
241
n. ztraceného člověka, ztracenou, ukradenou věc:) stopovat, sledovat někoho, něco bystře, zkušeně, rychle a vytrvale; využívat všech stop, fakt a usilovně někoho (přes překážky) hledat, popř. dostiS sledovat, chodit za něhovat. ♦ Též v pl. kým j. stín, jít po čuchu, nespustit někoho z očí A pustit něco k vodě, nechat všechno plavat, to mi může být ukradený, pustit něco z hlavy, mávnout nad něčím rukou Cf lepit se někomu na paty, mít něco v merku / pácu, jít někomu v patách, dávat bacha A ! dog so.’s steps, (track sth down) N jemandes Spur verfolgen w. ein Spürhund, ! scharf hinter etw her sein F suivre la piste c. un chien de chasse R идти по следу к. гончий пёс / к. охотничья собака bát se˚ někoho / něčeho j. ohně (kol; nepřízn, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl (Člověk vůči druhému, zvl. zlému n. autoritativnímu, obv. po špatné předchozí zkušenosti n. ve vztahu k nebezpečnému nástroji, jevu ap.:) mít před někým n. něčím nesmírný strach, respekt (a vyhýbat se tomu). Nového podnikového ředitele se všichni vedoucí prodejen bojí j. o. – zavedl systém přísných kontrol a trestá každý nedostatek. S ba´t se, bát se někoho / něčeho j. čerta, mít z někoho vítr A mít z někoho strach j. z loňského sněhu, mít pro strach uděláno, nebát se ani čerta Cf ba´zlivy´, bát se něčeho j. čert kříže, vyhýbat se něčemu na sto honů, srdce mu spadlo do kalhot A fear so. / sth l. the plague N jn / etw fürchten w. ein gebranntes Kind das Feuer F craindre qn / qch c. le feu R бояться кого-то / чего-то к. огня být˚ j. oheň (kol; přízn, důraz) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. a 2. sg a pl Nom holka / děvče / kluk j. o. (Člověk, často mladý, obecně:) být plný života, energie n. vášně; projevovat se, chovat se vždy energicky, výbušně, dravě. Eliška byla děvče j. o., mládenci ji obdivovali a ti méně smělí se jí tak trochu báli. S energicky´, rychly´, být j. jiskra / vítr, holka j. čamrda A mı´rny´, tichy´, neˇcinny´, být j. oukropek, mouchy snězte si mě; kam ho ráno postavíš, tam ho večer najdeš; je budižkničemu Cf cˇ ily´, pˇrijı´t, být j. rtuť, všichni čerti s ním šijí, chvíli neposedí A ! be full of zip / zest / go N ! feuriges / heißblütiges Mädchen sein F ! être une fille
oheň
de feu, ! avoir un tempérament de feu R он к. огонь být do práce j. oheň energicky, rád, rychle a dobře pracovat být˚ rozpálený / horký n. pálit˚ / hořet˚ j. oheň (kol; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Verb mít něco j. v (jednom) ohni 1. (Člověk ve vysoké horečce, při zápalu ap., na dotek, omak:) mít pocit velkého horka n. mít neobvykle, nebezpečně zvýšenou tělesnou teplotu (a být nemocný). 2. viz pálí to j. ohenˇ . To dítě je rozpálené j. o.; to nevypadá na obyčejné nachlazení, mám strach, aby to nebylo něco vážného. S horky´, být j. v (jednom) ohni, být rozpálený j. žehlička / cihlička A studeny´, bledy´, být studený j. led, být j. bledule / zelinka, mít ruce / nohy j. žába Cf cˇ erveny´, nemocny´, být rudý j. rak, sirku by o něho zapálil, jen hoří, tváře mu jen hořely A ! be burning hot (with fever) N glühen / heiß sein w. Feuer, ! glühendheiß sein F ! brûler de fièvre R он горячий к. огонь, гореть к. в огне; жжёт к. огонь / огнём pálí˚ / je˚ to˚ j. oheň (neutr – kol; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, 1. a 2. sg a pl (Kovový aj. předmět, nástroj při doteku n. jídlo, popř. nápoj ostře kořeněný n. povrchová rána při dezinfikování ap.:) vzbuzuje to nesnesitelný, bolestivý pocit horka; je to velmi n. příliš horké, pálivé n. palčivé. S pa´lit, pálí to j. čert A studeny´, je to j. led, je to j. psí čumák, je to bez chuti a bez zápachu Cf ostry´, je to j. šalvostr, to je kušna v plamenech / v ohni, má to grády A it burns l. fire N es brennt w. Feuer F ça brûle c. le feu R жжёт к. огонь / огнём být˚ j. v (jednom) ohni (neutr – kol; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut 1. (Člověk psychicky následkem silného vzrušení n. rozčilení, rozpaků z nepříjemné situace, ze zamilovanosti ap.:) být silně vzrušený, nervózní, obv. i v obličeji červený (a někdy i v chování nejistý); být krajně vzrušený, jako v extázi (a dělat něco s maximálním vypětím sil, zvl. ve snaze to dokončit, zachránit); 2. viz být rozpálený / horký j. ohenˇ . Kdykoli se octl v její blízkosti, měl pocit, že je j. v o., krev se mu nahrnula do hlavy, nevěděl, co má říkat, a připadal si hrozně hloupý a nemotorný. ♦ Běžná var. být v jednom ohni. S nejis-
O
oheň
242
ty´, být j. na jehlách, být celý nesvůj, ztrácet půdu
pod nohama A mít nervy j. provazy, nic ho nerozhází, dělat si z něčeho j. z loňského sněhu, to chce klid Cf být rudý j. rak, nevědět kudy kam, tečou mu nervy, mít nervy v kýblu, ztratit nervy, být z něčeho celý pryč. A ! get all hot under the collar F ! être brûlant, ! être sur des charbons ardents R быть / делать что-то к. в горячке; гореть к. в огне, он горячий к. огонь (mít˚) vlasy (rudé) j. oheň (neutr – kol; expr, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond fut, 1. a 2. sg a pl (Žena i muž:) mít vlasy velmi výrazné červenohnědé, ryšavé, zrzavé barvy. S cˇ erveny´, být zrzavý j. liška Cf cˇ erny´, bı´ly´, zˇluty´, mít vlasy (černé) j. havran / cikán, mít vlasy (bílé) j. mléko / stříbro, mít vlasy j. len A ! have fiery red hair N ! feuerrote / brandrote Haare haben F ! avoir une chevelure de feu R волосы рыжие к. огонь mít něco j. v jednom ohni viz být rozpálený j. ohenˇ
šířit˚ / rozšířit se˚ j. oheň / požár n. být˚ j. požár (neutr – kol; důraz, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, 1. a 2. sg, pl (Senzační n. panická zpráva, zhoubný jev, epidemie ap.:) šířit se nesmírně rychle, nezvladatelně všemi směry (a vyvolávat paniku, ničit, postihovat vše). Různé poplašné zvěsti se šířily j. o. a vyvolávaly mezi obyvateli neklid a nespokojenost. S sˇ´ıˇrit se, šířit se j. epidemie / lavina A držet něco pod pokličkou, nejít s barvou ven, nechávat si pro sebe, dělat něco za zavřenými dveřmi Cf pˇrijı´t, přihnat se j. uragán, zpráva šla od úst k ústům A spread l. wildfire N sich verbreiten w. ein Lauffeuer F se répandre c. une trainée de poudre R ! распространяться с быстротой молнии, распространяться к. эпидемия / к. чума utíkat˚ / hnát se˚ / běžet˚ j. k ohni (kol; posm, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut, 1. sg a pl (Člověk, obv. bez zvláštního důvodu n. směšně, přehnaně:) přehnaně, popř. zmateně a (zbytečně) úzkostlivě utíkat n. přibíhat někam. ♦ Též var. ˇ ˇ et, utíkat j. vítr; běží, co letět, pospíchat. S bez mu nohy stačí; běží, div duši nevypustí A pomaly´, jı´t, jít j. svázaný, táhnout se j. smrad / procesí, jít co noha nohu mine, toho tak poslat pro smrt
ochechule
ˇ ˇ et, letí j. když mu koudel u prdele zapálí, Cf bez letí, div si jazyk nepřekousne A run l. the blazes N fahren w. die Feuerwehr F courir c. s’il y avait le feu R бежать к. на пожар být˚ / připadat si˚ j. mezi dvěma ohni / j. ve dvou ohních (neutr; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut Verb octnout se mezi dvěma o. (Člověk jako cíl útoku, kritiky, nátlaku n. žádosti o pomoc, příspěvek dvou protikladných stran, lidí:) být vystaven nebezpečí, ohrožení ze dvou n. obou stran; muset čelit více protivníkům; být zaskočen z obou n. více stran a váhat před dalším, oboustranně nevýhodným postupem. S ohrozˇeny´, mít / prožívat horké chvíle, řezat do někoho z obou stran A být pěkně za větrem / v závětří, nepálit si prsty Cf být v úzkých, vzít někoho do presu, pořádně se z něčeho zapotit, nevědět kudy kam, podat si někoho, octnout se v jámě lvové, hoří mu půda pod nohama A ! be / get caught in the crossfire, ! be between two fires N ! zwischen zwei Feuer / Mühlsteine geraten F ! être pris entre deux feux R ! быть / оказаться между двух огней je˚ to / jsou˚ (na sebe) j. oheň a voda (neutr; expr, říd) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut (Dva lidé povahově, zvl. při kontaktu, konfliktu n. dvojí fakta, organizace, jevy ap.:) to jsou dva zcela protichůdní lidé, vůbec se spolu nesnášejí, nemohou se shodnout (a jejich kontakt je vždy bouřlivý a bojovný): to jsou dvě zcela různé a vlivem, účinkem protikladné věci. Jeden z nich je tvrdohlavý a druhý zase netrpělivý; takové dvě povahy jsou j. o. a v., ti přece nemohou spolupracovat. S odlisˇny´, to je j. den a noc A stejny´, milovat, jsou j. dvě hrdličky / dva holoubci, jsou z jednoho těsta / pytle, jeden je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet, to je prašť j. uhoď, můžou si podat ruce Cf nemilovat, mají se rádi j. pes a kočka, jsou na sebe j. dva psi A ! they’re l. chalk and cheese, be l. cat and dog N sie passen zusammen w. Feuer und Wasser F ils sont c. chien et chat / chèvre et le chou R ! вода и пламень, лёд и камень vypadat˚ j. ochechule / vochechule (kol; nepřízn, hanl, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, 1. sg a pl (Žena, popř. dívka přirozeným vzhledem, zvl. tváří a vlasy:) být nápadně ošklivá, nepravidelných, hrubých n. znetvořených rysů (v tváři), popř. cel-
ochromen(ý)
243
kově neupravená, neostříhaná, neučesaná apod. ♦ Ochechule (= pův. tvor opatřený chocholem označující „draka“); český překlad lat. siréna je podle řecké a římské mytologie napůl dívka a napůl pták, která neodolatelně svým zpěvem lákala na moři námořníky do záhuby (viz Odyssea). Též být taková ochechule / vochechule. A hezky´, být (krásná) j. obrázek, holka j. lusk, až oči přecházejí, být krev a mlíko, stála by za hřích Cf osˇklivy´, vypadat, být ošklivá j. noc, škaredá j. vopice, moc krásy nepobrala A be ugly as the wrath of God F (avoir l’air d’une sorcière) R она к. лахудра být j. ochromen(ý) být zcela neschopný reagovat je˚ j. by mu˚ z oka vypadl˚ / jsou˚ j. by si˚ z oka vypadli˚ (kol; expr) 0 1. V: ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl; 2. V: ot, neg, pas, imp, imp neg, ind, 1. sg a pl Verb vypadá j. by mu z o. v. (Člověk, často dítě vůči rodiči, dvojčata zevnějškem, tváří:) je mu, jsou si zcela, k nerozeznání, překvapivě podobný, podobní. ♦ Možná je i elipsa je: jeho syn j. by mu z o. v. S podobny´, podobají se j. vejce vejci, jsou jeden j. druhý A odlisˇny´, každý je z jiného těsta, lišit se od sebe j. den a noc, každý je svůj Cf jsou na chlup / na vlas stejní, být celý táta / celá máma, jsou j. dvojčata, ti se nezapřou A ! they are the spit(ting) image of one another N er ist ihm w. aus dem Gesicht geschnitten F ils se ressemblent c. deux gouttes d’eau R ! они похожи к. две капли воды byl tak krásný, až oči přecházely viz byl tak krásný, až (jim) přecházel zrak jí˚, až / že mu˚ oči lezou z důlků (kol; posm – hanl, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg (Člověk po nucené přestávce n. při nedostatku dobrého, někdy i zamilovaného jídla:) jíst bez všech zábran, s dravou chutí, dychtivostí, ve velkém množství a někdy i příliš velkými sousty. ♦ I synonyma žrát, ládovat se ap. S jı´st, jí, až se mu dělají boule za ušima A jı´st, jíst j. vrabec, jídlo mu roste v ústech, mít chlupatý jazyk / jazýček Cf jı´st, jí j. bezedný / nezavřený, mít kachní žaludek, toho je lepší šatit než živit, na posezení by snědl vola A ! stuff oneself till it comes out of one’s ears R есть так, что ушами трещит
oko
měsíc svítí˚ j. rybí oko (neutr; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut (Obv. v úplňku a jasné noci:) měsíc svítí velmi jasně, klidně a příjemně. ♦ Původně byl dnes neužívaný výraz nebe bylo j. rybí oko (= modré, podle rybí oko = pomněnka) omylem posunuto na měsíc, se ztrátou motivace. Dnes již přímý vztah ke kulatému lesknoucímu se oku ryby. A tma, tma j. v pytli / prdeli; tma, že by ji mohl krájet; není vidět ani na krok, měsíc má kolo Cf svı´tit, je tam světlo j. ve dne, jehlu by člověk našel, světlo j. v pravé poledne A the moon is l. a silver sixpence R месяц сияет к. чёртов глаз opatrovat˚ / chovat˚ / střežit˚ něco / někoho j. oko v hlavě (neutr; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp neg (Člověk ve vztahu k předmětu, popř. svěřenému jinému člověku, dítěti n. znalosti, tajné informaci ap., kterým přikládá emocionální, popř. intelektuální cenu, vážnost:) opatrovat, hlídat něco, někoho s velkou péčí, (často:) s láskou n. úzkostí a chránit před ztrátou, poškozením ap. Památky na svou první lásku, svazeček dopisů a prstýnek, opatrovala až do smrti j. o. v h. ♦ Oko v hlavě (= bulva) je pův. var. zřítelnice oka, a ta je z bible S hlı´dat, starat (Dt 32,10). I var. hlídat ap. se, opatrovat něco j. zřítelnici svého oka, střežit něco j. (vzácný) poklad A vysrat se na něco j. na placatej kámen, to mi může být ukradený, ani okem o něco nezavadit, mávnout nad něčím rukou Cf nedat na někoho dopustit, být pro někoho vším, nosit někoho na rukou, dělat někomu pomyšlení A cherish sth / so. l. the apple of one’s eye N jn / etw w. seinen Augapfel hüten F garder qch c. la prunelle de ses yeux R беречь к. зеницу ока, ! беречь пуще глаза (kouká˚), div si oči nevykouká˚ (kol; expr, důraz) 0 1. V: ot, neg, pas, imp, imp neg, fut; 2. V: ot, poz, pas, imp, imp neg, préz (Člověk vzhledem k zajímavému předmětu, při hledání druhého n. nějaké věci v množství jiných, v nepřehledném, členitém prostředí, často s otáčením hlavy na různé strany:) dívá se, pátrá, popř. rozhlíží se velmi usilovně, pozorně n. napjatě a obv. zatím marně; dívá se na něco, někoho velmi intenzivně a s velkým zájmem. ♦ Má odstín účinku bez prvního slovesa před následným záporem typu ale nic nevidí. S dı´vat se, kouká, div si hlavu neukroutí; div mu oči nevypadnou z důlků,
O
oko
244
mít oči navrch hlavy A ani okem nezavadit, to mu může být ukradený, koukat do blba Cf ostry´, ˇ zvedavy ´, mít oči j. jehly, může si oči vykoukat, mít oči na šťopkách, div na tom oči nenechá A ! his eyes almost popped out of his head N ! er macht Stielaugen F ! les yeux lui sortaient de la tête R ! (он) все глаза проглядел, ! смотрит во все глаза (kouká˚), div na něm oči nenechá˚ (kol; expr, důraz) 0 1. V: ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut; 2. V: poz, pas, imp, imp neg, kond, préz (Člověk na zajímavého, zvl. vnějškově oslňujícího druhého, popř. na takový předmět n. na člena druhého pohlaví:) nápadně někoho, něco obdivovat a s nadšením si ho, to prohlížet; oddaně a zamilovaně na někoho dlouho a opakovaně hledět n. ho pohledem sledovat. S mít oči jen pro někoho; kouká, div si oči nevykouká A ani okem o někoho nezavadit, nehnout ani brvou Cf dı´vat se, dívat se na někoho j. na svatý obrázek, nemůže se vynadívat, hladit někoho pohledem, hltat někoho očima A ! he can’t take his eyes off it N ! ihm fielen fast die Augen aus dem Kopf F ! il ne le quittait pas des yeux R ! не может глаз оторвать kouká˚ / dívá se˚ j. by ho˚ chtěl˚ / když ho˚ chce˚ očima / pohledem probodnout (neutr – kol; nepřízn, důraz) 0 1. V: ot, neg, pas, imp, kond, fut, 1. sg a pl; 2. V: ot, neg, pas, imp, imp neg, fut, min, 1. sg a pl (Člověk vůči druhému v situaci, kdy nemůže n. nechce svůj odpor, nenávist, zlost n. zvědavost vyjádřit jinak:) dívá se na něho velmi napjatě, obv. mlčky, ostře a nevraživě; pozoruje ho soustředěně a pátravě, jako by chtěl pohledem proniknout pod jeho povrch, do nitra. S dı´vat se, kouká j. by ho chtěl sežrat, probodávat někoho očima / pohledem, zkoumat něčí ledví A udělat někomu, co mu na očích vidí; moct na někom oči nechat, dělat na někoho oči, hladit někoho pohledem / očima Cf mraˇcit se, zlobit se, mít pohled j. nůž, mračit se j. bubák / kakabus, metat blesky, dostat se někomu pod kůži A ! he’s looking daggers at him, ! if looks could kill . . . N ! wenn Blicke töten könnten . . . , er guckt als wolle er ihn mit den Augen durchbohren F il le regarde c. s’il voulait le transpercer du regard R ! смотрит волком, ! пронзает взглядом насквозь
olej
dostal˚ ránu / facku, až se mu˚ v očích zajiskřilo (kol; nepřízn, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, préz (Člověk ve rvačce od druhého do hlavy n. z neopatrnosti z neizolovaného elektrického vodiče, popř. člověk n. dítě od druhého pro neposlušnost ap.:) dostal velmi prudkou a omračující ránu, pohlavek, facku. S velky´, to byla facka j. Brno / hrom; dostal ránu, až se mu dělaly mžitky před očima A slaby´, pˇr´ıjemny´, bylo to j. když blecha štípne, bylo to j. pohlazení Cf přišít někomu takovou, že ji neodpáře; viděl všechny svatý, slyšel andělíčky zpívat; facka, že vzal druhou o zeď A ! the shock / blow sent him reeling / made him see stars R (его ударили) так, что искры из глаз посыпались / что глаза на лоб полезли kouká˚ div mu˚ oči (z důlků) nevypadnou˚ / až mu˚ oči lezou˚ z důlků / že mu˚ oči lezou˚ z důlků (kol; expr, důraz) 0 1. V: ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut; 2. V: poz, pas, imp, imp neg, kond, 1. a 2. sg a pl, 3. sg (Člověk při spatření něčeho, někoho zcela překvapujícího n. neobvyklého, často nádherného, velkolepého ap.:) dívá se užasle, s velkým napětím a zájmem, popř. vytřeštěně. ♦ Má odstín účinku. Var. nevypadnou jen takto v neg a fut, var. lezou jen poz. a ne ve fut. S dı´vat se; kouká, div si oči nevykouká; valit bulvy, nevěřit svým očím A ani okem nemrk, toho nic nerozhází, nic nového pod sluncem, nechalo ho to chladným Cf dı´vat se, zarazˇeny´, pˇrekvapeny´, zůstal stát j. zkoprnělý, kouká j. jelen, přechází mu zrak (i sluch), má oči navrch hlavy, kouká s otevřenou hubou A ! his eyes are (nearly) popping out of his head F ! rester pantois R ! смотреть во все глаза, ! вытаращить глаза mít˚ nos j. okurku / vokurku (kol; expr, nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Nom nos j. okurka (Obv. muž, někdy i vlivem alkoholu:) mít neforemný, širší a tupý, nevzhledný, velký a někdy i červený nos. S velky´, mít nos j. kliku od blázince A maly´, mít nos j. knoflík Cf neforemny´, mít nos j. bramboru, mít raťafák N ! eine Gurkennase haben F ! avoir un nez en pied de marmite R у него нос к. картошка být hladký / hladkej j. olej / volej (voda v jezeře při bezvětří ap., popř. víno v nádrži ap. svou
olej
245
hladinou při pohledu zvnějšku a shora ap.:) být, vypadat neobvykle hladký, klidný a nehybný pravda vyjde˚ na světlo j. olej na vodu (kniž; expr, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, préz (O faktech, zločinech, tajemstvích ap., zvl. s emocionální n. morální hodnotou, násilím skrývaných:) lež a klam jsou neúčinné a nakonec jsou vždy a nutně odhaleny; pravdu není možné natrvalo zamlčovat, potlačovat, nějak se dříve n. později určitě, popř. přirozeně stane známou. ♦ Přísloví. S lež má krátké nohy A lha´t, lže j. když tiskne, lhát j. cikán, vyprávět někomu pohádky, zapřel by nos mezi očima Cf boží mlýny melou pomalu, ale jistě; s pravdou nejdál dojdeš, pro pravdu se lidé nejvíce zlobí / hněvají, šídlo v pytli neutajíš A ! truth and oil are ever above, ! the truth will out N ! Wahrheit will an den Tag, ! die Wahrheit kommt ans Licht F la vérité comme l’huile vient au dessus R ! нет ничего тайного, что не станет явным, ! шило в мешке не утаишь mít˚ nohy / víčka j. z olova / olověné (kol; nepřízn, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut Verb mít olověné nohy, mít olověná víčka (Člověk únavou, po nemoci n. po veliké námaze:) mít nohy zesláblé a zvedat je n. chodit těžce, malátně, ochable; držet oční víčka otevřená jen ˇ ˇ ky´, S tez s krajním úsilím, být krajně ospalý. unaveny´, ospaly´, sotva vléct nohy, podlamují se mu kolena, být ospalý j. štěně / kotě A cˇ ily´, mít nohy j. strunky, být čiperný j. veverka, mít oči j. ostříž, mít oči j. tenisáky Cf jı´t, jít j. svázanej, jít co noha nohu mine, být j. mátoha, klíží se mu oči, tlouct špačky; spal by, až by plakal A have legs l. lead N ! bleichschwere / zentnerschwere Füße haben F ! avoir des jambes de plomb R (у него) ноги / веки к. свинцом налились je˚ tam˚ (zima / teplo) j. za oltářem (kol; nepřízn, žert) 0 ot, neg, imp Verb mít někde zimu j. za o. Nom zima j. za o. (V nevytopené místnosti, v budově:) je tam velmi a nepříjemně chladno. ♦ V kostele se obv. netopí. Var. teplo je možná ironicky. S zima, je tam zima j. v psinci / morně A horko, teplo, potit se, je tam j. v peci, teplo j. v lázni, potit se j. dveře od chlíva, horko k zadušení / k zalknutí / k nevydržení Cf zmrzly´, být zmrzlý j. drozd / hovno, mráz proniká až do morku kostí, až jde pára od huby
omráčený
A it’s l. a crypt in there N dort herrscht eine Kälte w. am Nordpol F ! il y fait un froid noir R холодно к. в погребе být˚ / koukat˚ / chodit˚ j. omámený (neutr – kol; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut (Člověk pod vlivem únavy, šoku, v nezvyklém prostředí n. pozitivně v náhlé a krásné naději, popř. překvapení ap.:) hledět n. chovat se zaraženě, nechápavě, pasivně, popř. poněkud naivně; nevnímat jasně své okolí n. (někdy) být fascinován nějakou představou, prostředím ap. Když se po delší době člověk vrátí z venkova do velkého města, je nejdřív ze všeho toho ruchu a hemžení j. omámený. ♦ Též var. stát, hledět, pohybovat se apod. Též v pl. S nepˇr´ıtomny´, chodit, chodit j. tělo bez duše, chodit j. bez ducha, být duchem nepřítomný A stát oběma nohama na zemi, být vtělená pozornost, být při smyslech Cf unaveny´, být j. v tranzu, být j. palicí praštěný, jde mu hlava kolem, necítit se ve své kůži A be / walk around as if in a daze N w. betäubt / benebelt sein F être / aller c. dans un brouillard R ходить к. одурманенный / к. пьяный říct˚ / uvést˚ něco (j.) na omluvu (neutr; nepřízn) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl (Člověk kvůli zakrytí pravého důvodu n. z neochoty, popř. z neznalosti správné, vhodné formy omluvy n. jen z formální povinnosti vůči druhému:) říct, sdělit něco místo pravé omluvy; neobvykle něco vysvětlit, zdůvodnit nepřímo n. nedostatečně. A říct něco otevřeně, nalít čistého vína, jednat / říct něco bez obalu, říct něco na rovinu Cf omluvit se pro formu, aby se neřeklo; omluvit se, aby to tak hloupě / blbě nevypadalo; vycucat si něco z prstu A ! say sth by way of (an) apology N ! etw zur Entschuldigung sagen F ! dire qch en guise d’excuse R ! сказать что-то в своё оправдание být˚ / zůstat˚ / stát˚ j. (bleskem) omráčený n. j. když ho˚ omráčí (neutr – kol; expr) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut (Člověk pod dojmem náhlé a významné zprávy s emocionálním účinkem, zvl. zrady, náhlé výhry ap. n. pod vlivem úderu do hlavy, popř. léku ap.:) být zcela překvapený (radostně n. smutně), zaražený, tichý a nebýt schopný v první chvíli reagovat; být silně otupělý. Když si ho šéf zavolal a oznámil
O
onuce
246
mu, že ho okamžitě propouští z práce, zůstal j. o. a nedokázal říct ani slovo. ♦ Též var. koukat, strhnout, sedět ap.; též v pl. S pˇrekvapeny´, zarazˇeny´, zůstal j. kdyby do něho nůž vrazil, krve by se v něm nedořezal, vzalo / vyrazilo mu to dech A klidny´, mít nervy j. provazy, brát něco j. to leží a běží, brát něco sportovně, to ho nerozhází, mávat nad vším rukou, záleží mu na tom j. na loňském sněhu Cf být s rozumem v koncích, nevěřit svým očím / uším, zůstat stát s otevřenou hubou, být z něčeho paf A ! look stunned, ! stand (there) looking stunned N dastehen w. benebelt / vom Donner gerührt F rester (c.) paralysé / frappé de la foudre R стоять к. громом поражённый / к. пыльным мешком ударенный být˚ j. onuce (kol; nepřízn, hanl) 0 ot, neg, imp, kond, fut, 1. sg a pl Nom člověk / chlap j. o. 1. (Člověk povahou a v reakcích vzhledem k zlomyslným, nespravedlivým výpadům, ponižujícím příkazům obv. nadřízeného n. silnějšího druhého:) být ustrašený, povolný, popř. příliš dobrosrdečný a neumět odporovat, bránit se; nechat se bez protestu ponižovat, šikanovat; nemít (v té situaci) žádný názor, popř. být bezzásadový a nechat sebou snadno manipulovat. 2. = být (špinavý) j. onuce. To snad není ani chlap; co ten si všechno nechá líbit! Že se nestydí být j. o. ♦ Onuce (= pruh plátna obalující nohu v botě) je neforemná, zmačkaná, člověk po ní vlastně šlape – odtud i podřazenost, poníženost chování ap. S poddajny´, být j. hadr / bláto, být děvečka pro všechno A pevny´, sta´t, být j. ze železa / z křemene, mít rovnou páteř, mít svou hrdost, být svůj Cf nepevny´, bezza´sadovy´, být j. korouhvička ve větru, nechat sebou vorat / vláčet, hrbit hřbet / páteř, nemít páteř A ! be a doormat N ! ein Schlappschwanz sein, ! der letzte Dreck sein F c’est une chiffe R быть к. тряпка / тряпкой; грязный к. портянка / к. тряпка být˚ (špinavý / zmačkaný) j. onuce (kol; nepřízn, hanl, říd) 0 ot, neg, imp, 1. a 2. sg a pl Verb mít něco j. onuci Adj špinavý / zmačkaný j. o. (Textilní výrobek, zvl. šatstvo:) být dlouhým užíváním silně zašpiněný, pomačkaný; nebýt odolný, trvanlivý, popř. nedržet (vyžehlený) tvar. S sˇpinavy´, zmaˇckany´, být špinavý j. špek, být (zmačkaný) j. cumel A cˇ isty´, bı´ly´, být j. ze škatulky / ze žurnálu, být čistý j. sklo Cf cˇ erny´, neupraveny´,
opařený
být / chodit j. cumploch, je j. když v tom spal, je j. by ho komínem protáhl A ! be more l. a dirty rag than a (. . . towel) N ! mordmäßig dreckig / versaut sein, dreckig w. ein Schuhputzlappen sein F ! être un vrai chiffon R (грязный) к. тряпка / к. портянка zacházet˚ s někým j. s onucí (kol; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, kond, 1. sg a pl (Člověk k partnerovi, nadřízený vůči podřízenému ap.:) zacházet s někým opovržlivě, hrubě n. arogantně, nevážit si někoho, popř. neoplácet citový vztah a všemožně druhého citově terorizovat a ponižovat. Nediv se, že jí manžel utekl až za moře, vždyť ta ženská s ním zacházela j. s onucí, jako kdyby to ani nebyl člověk. ♦ Též dělat si z někoho onuci. S opovrhovat, zacházet s někým j. s hadrem / děvečkou A starat se, chovat někoho j. v bavlnce, zacházet s někým v rukavičkách, dělat někomu pomyšlení, tancovat kolem někoho Cf dívat se na někoho spatra, být pro někoho nula, srát někomu na hlavu, vorat s někým, dívat se na někoho svrchu / skrz prsty A treat so. l. dirt / shit N jn w. den letzten Dreck behandeln F traiter qn c. une vieille chaussette R обращаться с кем-то к. с (половой) тряпкой byl˚ / stál˚ / zůstal˚ j. opařený / j. když ho˚ opaří / j. by ho˚ opařil (kol; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut Verb vypadat j. opařený (Člověk psychicky i fyzicky pod náhlým dojmem otřesné, trapné zprávy, objevu týkajícího se druhého a obv. blízkého člověka n. při konfrontaci vlastního ostudného, nečestného činu ap.:) být zaražen, nepříjemně překvapen n. zdrcen a nebýt schopen chvíli reagovat; stát s pocitem studu, hanby a obv. být i rudý v obličeji. Nejdřív nechtěl nic přiznat a všelijak se vytáčel, ale když jsme mu ukázali dopis, který sám psal, zůstal j. o. a neřekl už ani slovo. ♦ Též v pl. S pˇrekvapeny´, zarazˇeny´, zůstal j. solný sloup, stál j. když ho horkou vodou poleje, krve by se v něm nedořezal A nevzrusˇeny´, j. by se ho to netýkalo, ani to s ním nehnulo, ani okem nemrk, neztratil nervy, ten má pro strach ˇ se, cˇ ervenat se, sta´t, zůstal j. uděláno Cf stydet když do něho hrom uhodí, zčervenal j. by ho krví polil, hanba ho fackovala, zůstal paf A ! he was struck all of a heap N er blieb w. ein begossener Pudel stehen F ! il a été échaudé, ! il est resté interdit R стоял / оста-
opice
247
новился к. будто громом поражённый, ! он сгорал от стыда (být˚) drzý j. opice / stádo opic (kol; nepřízn, hanl) 0 ot, neg, imp, kond, fut, 1. sg a pl Adv drze j. o. (Obv. člověk vůči druhému, často nadřazenému, nikoli pouze slovně:) být přespříliš, protivně a neodbytně drzý, nestydatý (a všude za někým neoprávněně n. nezvaně chodit a obtěžovat ap.). S drzy´, být drzý j. štěnice / činže A skromny´, být skromný j. fialka / fialinka, být plachý / ostýchavý j. panenka, držet se zpátky Cf protivny´, mít někoho plné zuby, být (moc) ochočený, jít přes mrtvoly, nemít kouska studu (v těle), mít široké lokte, drzost do nebe volající, to už je vrchol, to už přestává všechno A be as brazen as a monkey, ! be a brazen hussy, be as bold as a brass N frech w. Dreck / Rotz sein F ! avoir un toupet monstre / du tonnerre R он наглый к. обезьяна / к. чёрт (být˚) chlupatý j. opice (kol; žert, posm) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl (Muž po těle:) být neobvykle a nápadně, někdy i odpudivě hustě chlupatý. A holy´, mít hlavu j. koleno / klouzačku, mít tři fousy / vlasy dvěma řadama Cf chlupaty´, být (chlupatý) j. medvěd, být chlupatý / zarostlý j. Ezau / Tarzan A be l. a great hairy ape R обросший к. обезьяна (být˚) chytrý jak opice (kol; přízn i nepřízn) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Adv chytře j. o. (Obv. člověk, který dovede rychle myslet, ví si rady v nebezpečné n. neobvyklé situaci a je těžké ho oklamat:) být velmi chytrý, bystrý, vynalézavý, důvtipný, popř. prohnaný, lstivý. S chytry´, být chytrý j. stádo opic, být chytrý j. četník / advokát, být všemi mastmi mazaný A hloupy´, je blbej j. daleko vidí (a ještě metr za roh), je blbej j. patník, je pytlem / pavlačí praštěnej, nemít ani za krejcar rozumu, mít v hlavě slámu / piliny / nasráno; je blbej, až bučí; má to v hlavě vylízaný Cf mít pod čepicí / filipa, na toho si nikdo nepřijde, mít hlavu na pravém místě, mít všech pět pohromadě, ten se vyzná (v tlačenici) A be as cunning as a fox, ! be a clever monkey, ! not to be caught with chaff F être malin c. un singe R он умный к. чёрт
opice
(být˚) ošklivý / škaredý j. opice (kol; hanl) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Verb vypadat j. o. (Obv. žena, zvl. v obličeji:) být nepříjemně (a někdy poněkud směšně) ošklivý, nevábný; (někdy:) mít ošklivý a jakoby nepříjemně se šklebící výraz. ♦ Někdy též o muži: být ošklivý / škaredý j. opiS osˇklivy´, být ošklivý / škaredý j. noc čák. A hezky´, být (hezký) j. obrázek, pěkná až oči přecházejí, být krev a mlíko, být kus Cf moc krásy nepobrala; nebyla doma, když pánbůh krásu rozdával; nestojí za hřích A be as ugly as sin N hässlich w. die Nacht sein F être laid c. un singe R она страшна к. обезьяна / к. смертный грех, ! она страшней войны, ! ни кожи ни рожи být (učenlivý) j. opice (člověk:) mít schopnost snadno někoho napodobit (být˚) zvědavý j. opice (kol; nepřízn, hanl) 0 ot, neg, imp, kond, fut, 1. sg a pl Adv zvědavě j. o. (Člověk povahou a zvl. ve fyzickém projevu:) být velmi vytrvale zvědavý, popř. neodbytný a drzý (a ˇ nahlížet dovnitř, chodit za někým ap.). S zvedavy´, být zvědavý j. stará bába, strkat do všeho nos A jde mu to jedním uchem tam a druhým ven, je mu to volný, to mu může být ukradený, držet se stranou / zpátky Cf drzy´, být drzý j. opice, být zvědavý j. Eva, nic mu nesmí ujít; nebuď zvědavý, budeš brzy starý A ! be a nosey-parker, pry l. a monkey N neugierig w. ein Waschweib sein F être curieux c. un singe R он любопытный к. сорока být˚ / dělat˚ něco (po někom) j. opice (kol; někdy nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut, 1. sg a pl (Dospělý i dítě ve vztahu k druhému, obv. autoritativnějšímu, často se zabarvením neoriginálnosti, hlouposti, při hře, ve způsobu řeči, v oblékání, společenském chování ap.:) napodobovat naivně a mechanicky něco podle druhého; chovat se nápadně, popř. směšně stejně. ♦ Srov. analogické opičit se po někom. A stát na vlastních nohách / postavit se na vlastní nohy, dělat si něco po svém, jít svou cestou, být svůj, mít svou vlastní hlavu Cf opakovat, napodobovat, opakovat něco po někom j. papoušek, mít něco od někoho odkoukané A ! ape so. N jm alles nachmachen w. ein Affe, ! jn nachäffen F ! singer qn R передразнивать кого-то к. обезьяна, (обезьянничать)
O
opice
248
být˚ / lézt˚ / šplhat˚ / být˚ mrštný j. opice (kol; pochv, obdiv) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Adv mrštně j. o. Nom opičí mrštnost (Člověk obv. při obtížném, popř. nebezpečném pohybu vzhůru n. nahoře, někdy v kontrastu k druhému:) lézt, šplhat velmi lehce, obratně, popř. rychle a hravě, s jistotou. ♦ Též var. skákat ap. S mrsˇtny´, le´zt, být mrštný j. had, být j. z gumy A neohrabany´, nesˇikovny´, být j. medvěd, být (šikovný) j. hrom do police, mít olšový nohy Cf cˇ ily´, pruzˇny´, rychly´, ska´kat, skákat j. srnka / kamzík, být j. jehla, mít rtuť v těle A be / climb l. a monkey, be as agile as a monkey N ! ein Klettermaxe / Kletteraffe sein F grimper c. un singe R лазить (по деревьям) к. обезьяна, ! лазить с ловкостью обезьяны mít řečí j. opice chcanek viz mít řečí j. vopice chcanek (mít˚) ruce (vytahané) j. opice / orangutan (kol; žert) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond (Obv. muž, v skutečném nepoměru k celkové postavě, někdy jen momentálně a zdánlivě, obv. po dlouhém nošení něčeho ap.:) mít ruce nápadně, popř. nevzhledně dlouhé; mít pocit vytahaných ruA tlusty´, mít ruce j. válečkou a velké únavy. ky, mít ručičky j. buchtičky Cf velky´, mít ruce j. ploutve / lopaty A ! my arms feel as they’ve been pulled right out of their sockets N Arme w. ein Affe haben F ! avoir des bras de singe R у него руки длинные к. у обезьяны / к. у горилы řvát˚ / ječet˚ / vřeštět˚ j. opice (kol; hanl) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut, 1. sg a pl (Člověk obv. poněkud hysterický a méně důstojný, někdy i více lidí v reakci na ztrátu, nepříjemný fakt, změnu ap.:) nepříjemně hlasitě, vztekle a poloartikulovaně řvát, křičet vysokým pronikavým hlasem (někdy: a nadávat někomu ap.). ♦ I další slovesa typu křičet. S kˇriˇcet, vřeštět j. pavián A slaby´, tichy´, být tichý j. pěna, mít hlásek j. konipásek, ani nedutat, sotva pípnout Cf kˇrik, křiku j. když se boří svět, křičet z plna hrdla, řvát z plných plic / co mu síly stačí, je ho slyšet až za devátou stěnou A squawk l. a parrot, screech l. a monkey N kreischen / brüllen w. ein Affe F crier c. si on l’écorchait R визжать к. поросёнок
orel
šklebit se˚ / zašklebit se˚ j. opice (kol; nepřízn, posm) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut, 1. sg a pl (Člověk obličejem vůči druhému v reakci na nepříjemný návrh, úkol n. ve snaze povzbudit, rozveselit ap.:) šklebit se kysele, dát n. dávat najevo tichou, ale výmluvnou nelibost; udělat směšnou, pitvornou, groteskní n. odpudivou grimasu. A nehybny´, sma´t se, tvářit se j. sfinga, mít tvář j. z kamene, nehnout ani brvou, usmívat se pod fousy Cf mraˇcit se, tva´ˇrit se, dělat na někoho ksichty, tváří se j. když kousne do šťovíku / citronu A grin l. a Cheshire cat / an ape N ! Affengesichter schneiden F grimacer c. un singe R корчить рожи / гримасы к. обезьяна je tu smradu j. v opičárně viz je tam smrad j. ve vopiˇca´rneˇ motat se˚ / chodit˚ / být j. opilý (kol; nepřízn) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut (Člověk v horečce, vlivem úderu, otravy, drogy, šoku ap., někdy i náhlým radostným překvapením:) jít, pohybovat se nejistě, potácivě a omámeně a nebýt schopen udržet rovnováhu a směr chůze. ♦ Též var. chovat se, pohybovat se, kývat se. Význam překvapení je možný zvl. u var. být; též v pl. Cf unaveny´, oma´meny´, jít / vrávorat j. vožralej, motat se ze strany na stranu, jít ode zdi ke zdi, pletou se mu nohy, být j. ve snách / v mátohách A stagger around l. a drunk N w. betrunken schwanken / sein F tituber c. un homme ivre R быть / ходить / шататься к. пьяный být˚ j. oplácaný (kol; žert) 0 ot, neg, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Verb mít něco (= část těla) j. oplácané. (Člověk celkově postavou i obličejem obv. jako důsledek pohodlného, dobrého života:) být lehce, nikoli nepříjemně tlustý, obtloustlý. ♦ Též v pl. S tlusty´, být j. cvalík, mít ručičky j. buchtičky / válečky, mít tváře j. melounek A sˇtı´hly´, tenky´, hubeny´, být štíhlý j. proutek, být hubený j. lunt, je kost a kůže Cf tlusty´, mít tváře j. slabikáře / mazance, mít hubu j. měsíček v úplňku A (be plump / tubby) N ! pummelig / mollig sein R ! (быть) в теле mít ruce (vytahané) j. orangutan viz mít ruce (vytahané) j. opice (mít˚) oči / zrak j. orel (neutr; přízn, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Nom orlí zrak
ořech
249
1. (Člověk v krajině, na ulici ap., obv. obecně a v kontrastu k druhým:) mít velmi dobrý a bystrý zrak, být schopen zkušeně, rychle a spolehlivě rozeznat, rozlišit i velmi malé a drobné předměty, detaily. 2. viz mít oči j. ostˇr´ızˇ. ♦ V pl řídké. ˇ mít oči j. rys, nic mu neujde A slepy´, S videt, ˇ být slepý j. krtek, na jedno oko je slepý a na videt, druhé nevidí, mít oči j. z Kašparovy krávy Cf mít oči j. četník / policajt, mít oči všude A ! be eagle-eyed, ! have the eyes of a hawk N ! Adleraugen haben F ! avoir un regard d’aigle R у него глаза к. у сокола / к. у рыси; следить за кем-то к. жандарм / к. надсмотрщик (být˚) dlouhý, že by s ním˚ mohl ořechy klátit (kol; žert, důraz, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl (Člověk postavou:) být neobvykle a nápadně vysoký a hubený (a pohybovat se poněkud kývavě, nepevně). ♦ Ořechy se často srážejí, klátí ze stromu dlouhým bidlem. S dlouhy´, být dlouhý j. bidlo / chmelová tyčka A maly´, být j. trpaslík, je to takový cvrček, mít psí vejšku, malý pivo Cf vysoky´, dlouhy´, velky´, (být) dlouhý j. Lovosice, mít nohy j. pavouk, mohl by šacovat eroplány A be l. a bean-pole N lang w. eine Bohnenstange sein F ! c’est une vraie (grande) perche R ! он к. дядя Стёпа, ! дяденька, достань воробушка (být˚) hloupý j. osel (kol; hanl, posm, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, fut, 1. sg a pl Nom hloupý (Obv. muž, mladík, chlapec obecně svým projevem a orientací v životě:) být hloupý, dobromyslně naivní, popř. příliš důvěřivý. ♦ Často var. být takový osel. S hloupy´, být (hloupý) j. tele, toho utáhneš na vařené nudli A být světem protřelý, není to žádný zajíc, není dnešní / včerejší, ten se vyzná v tlačenici Cf dı´vat se, tva´ˇrit se, nezkusˇeny´, tvářit se j. hloupý Honza, kouká j. Filip na jelito, nemá za krejcar rozumu, je to zelenáč / zajíc A ! be a stupid ass R он глуп к. осёл být tvrdohlavý j. osel viz být umíněný j. mezek kývat hlavou j. osel pasivně n. bezmyšlenkovitě na vše n. stále přikyvovat třást se˚ / chvět se˚ j. osika / (osikový) list / třtina (neutr; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, kond, fut (Člověk z rozčilení, strachu n. zimy:) viditelně,
ostříž
silně, popř. panicky, nekontrolovatelně se třást. ♦ Osika (Populus tremula) má třaslavé, zkadeřené listí, zachycující i jemný vánek. V pl řídce osiky. S tˇra´st se, třást se / klepat se j. sulc A klidny´, mít nervy j. špagáty, mít pro strach uděláno, bát se až třetí den, mít z něčeho / někoho strach j. z loňského sněhu, nedat na sobě nic znát, zachovat anglický klid, mít horkou krev Cf leknout se, bledy´, zarazˇeny´, být zaražený j. skoba ve zdi, být bledý j. stěna, krve by se v něm nedořezal, běhal mu mráz po zádech, vytekly mu nervy A quake l. an aspen leaf N zittern w. Espenlaub F trembler c. une feuille R дрожать к. осиновый лист mít někoho rád j. osinu v prdeli viz mít někoho rád j. vosinu v prdeli působit na někoho j. ostruha na koně (podnět, výtka, příklad, popř. i událost ap. vůči člověku dosud pasivnímu n. pomalému v jeho činnosti ap., někdy i paradoxně:) působit, zapůsobit na někoho jako výrazná pobídka n. zdroj energie a začít rázně jednat, něco dělat být˚ (na něco / někoho) / hlídat˚ něco / někoho j. ostříž (neutr; nepřízn, důraz) 0 ot, neg, pas Nom ostříží zrak (Člověk obv. s mocí strážce n. majitel ve vztahu k cennému, popř. ohroženému předmětu, kořisti, zajatci ap.:) dávat na něco / někoho velmi dobrý pozor a být připraven rychle reagovat; všeho si všimnout, nepolevovat ve své pozornosti; být spolehlivě bdělý, ostražitý (a připravený zasáhnout). Zajatec se několikrát pokoušel uprchnout, ale marně. Stráže ho hlídaly j. ostříži a každý pokus o útěk byl odsouzen k nezdaru. ♦ Též se slovesy dívat se, pozorovat, koukat. Odstín hlídání (vedle bystrého zraku) sem přibyl souvislostí se střežit, stříci. Též v pl. S hlı´dat, být j. policajt, mít oči j. jestřáb, nespustit z někoho / něčeho oči, mít oči všude, dávat bacha / majzla A ani okem nezavadit, to by mi mohlo být ukradený, mávnout nad něčím rukou, nechat to plavat / ležet Cf nic mu neujde, mít zrak j. ostříž, mít oči na šťopkách, vzít oči do hrsti A watch sth l. a hawk, be as watchful as a hawk N aufpassen w. ein Schießhund, etw w. ein Falke bewachen F ! avoir un oeil de faucon R следить за кем-то к. жандарм / к. надсмотрщик (mít˚) zrak / oči j. ostříž (neutr; důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg,
O
otčenáš
250
kond, fut, 1. sg a pl Nom ostříží(m) zrak(em) (pozorovat) (Člověk, popř. zvíře, někdy ve funkci dozoru, kontroly, vzhledem k širokému poli pozorování a naopak i vzhledem k velmi drobnému pohybu, změně v něm:) 1. mít vycvičený, těžko oklamatelný postřeh a pozorný, velmi dobrý zrak; 2. viz být / hlídat někoho / něco j. ostˇr´ızˇ. ♦ Ostříž, příbuzný sokola (Hypotriorchis), je menší dravý pták s vyˇ hlı´dat, nikajícím zrakem. V pl řídké. S videt, mít oči j. četník A slepy´, být slepý j. kotě, pro oči nevidět, na jedno oko je slepý a na druhé nevidí, mít vlčí mlhu Cf mít oči j. jestřáb / rys, mít oči všude, nic mu neujde A ! have the eyes of a hawk, be as watchful as a hawk N ! Luchsaugen haben, Augen w. ein Falke haben F ! avoir un regard / oeil d’aigle / de faucon R у него глаза к. у сокола; следить за кем-то к. жандарм / к. надсмотрщик umět˚ / znát˚ / odříkávat˚ něco j. otčenáš (kol; pochv, říd) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond, 1. sg a pl (Člověk při ústní reprodukci znalostí, které jsou zmechanizovány a nevyžadují přemýšlení, např. ve škole:) umět, odpovídat na něco plynně, rychle a bez jediné chyby. Matematické vzorce uměla j. o., ale když měla sestavit a vypočítat nějakou rovˇ umět něco nici, byla hned v koncích. S umet, j. když bičem mrská, odříkávat něco j. násobilku ˇ nenauˇceny´, je dutej j. bambus, vykouA neumet, řilo se mu to z hlavy, mít děravou hlavu, nemít o něčem ani páru / šajn Cf zna´t, být v něčem j. doma, mít něco v malíčku, sypat něco z rukávu, umět něco pozpátku / na přeskáčku A (be able to) reel sth off l. the Lord’s prayer, ! know a thing backwards N etw können / aufsagen w. das Vater unser, ! etw im Schlaf / Traum können F savoir qch c. son Notre Père, réciter qch c. sa prière R знать к. таблицу умножения být j. otesánek viz být j. bumbrlı´cˇ ek být˚ (žárlivý) j. Othello (kniž; důraz, často žert, říd) 0 ot, neg, pas, imp, 1. sg a pl Adv žárlivě j. O. Adj žárlivý j. O. (Muž, chlapec vůči své dívce n. ženě v chování, v řeči ap.:) být krajně žárlivý, podezřívavý a obv. reagovat prudce, výbušně, popř. výhružně při každé zámince n. náznaku nevěry. ♦ Othello je tragický hrdina stejnojmenné hry W. Shakespeara, mouřenín, který podlehne lstivým pomluvám a ze žárlivosti zardousí svou nevinnou ženu Desdeˇ rit, věřit někomu j. svatému evanmonu. A veˇ
oukropeček
geliu / Písmu / slovu božímu Cf žárlit j. blázen, mít velké oči, dělat z komára velblouda A ! be crazed with jealousy R он ревнив к. Отелло být˚ někde j. otrok (kol; nepřízn) 0 ot, neg, imp, imp neg Nom mít někoho j. o. / za otroka (Člověk v rodině, v partě ap. pro svou dobrotu n. zavázanost zneužívaný ostatními:) dostávat, dělat (za ostatní, za jiného) nejvíce práce, zvl. nejhorší a nejtěžší, a nemít téměř žádné výhody jako druzí. Nemyslete si, vy lenoši, že tady budu j. o. a že všechno za vás udělám! Sloužit nikomu nebudu, o sebe se postaráte sami! ♦ V pl řídce otroci. S zacházet s někým j. s onucí / děvečkou, být děvče / holka pro všechno, dělat někomu otroka A starat se, chovat někoho j. v bavlnce / ve vatičce, dělat někomu pomyšlení, nosit někoho na rukou, zacházet s někým v rukavičkách Cf vyuzˇ´ıvat, pˇrezı´rat, nesvobodny´, být někde přivázaný j. pes u boudy, lítat j. hadr na holi, nechat si srát na hlavu, dívat se na někoho skrz prsty / spatra, dělat služku někomu A be treated l. a skivvy / slave N ! jemandes Minna / Dienstmädchen sein F être c. une esclave R работать на кого-то к. раб, быть у кого-то в кабале dřít˚ / dělat˚ j. otrok / Slovák / galejník / na galejích (kol; expr, důraz) 0 ot, neg, pas, imp, imp neg, kond Nom otrocká dřina (Člověk v určitém období, zvl. delším, a ve vztahu k pracovnímu úkolu, někdy i bez donucení, z vlastního zájmu:) pracovat fyzicky n. duševně mnoho, intenzivně a do únavy, pilně, horlivě, usilovně. Abychom dali celý dům do pořádku, všechno opravili, vymalovali a uklidili, dřeli jsme j. otroci; neměli jsme pomalu ani čas se najíst. ♦ V pl otroci, galejníci. S pracovat, dělat j. šroub, být do práce j. kat / drak A lı´ny´, být líný j. veš, má se k tomu j. lačnej k sraní, válet si koule / šunky, ruce mu jdou od práce (dozadu), práce mu nevoní / smrdí Cf pilny´, být pilný j. včelička, umět vzít za práci, pracovat na plné obrátky / o sto šest, samou prací by se strhal; dělá, až se z něj kouří A work l. a black / nigger / slave, ! slave away N schuften w. ein Sklave F travailler c. un esclave R работать к. каторжный být˚ (tichý) / sedět˚ / vypadat˚ j. oukropeček (kol; někdy posm) 0 ot, neg, pas, imp, 1. sg a pl Verb tvářit se j. o.
