Oddílové heslo Cestu si najdu nebo proklestím!
Oddílový slib Cht la bych, až náš táborový ohe zasvítí do tmy vyvolá ve mn pocity, které ot esou mou duší, aby se oddíl pro mne stal ostrovem pohody, studnicí rného átelství skálou, jejíhož kamene si vystavím základy svého života.
Oddílový pok ik tka, ty ka, trojka, nejlepší je Dvojka!
Práce oddílu Náš oddíl pracuje systémem ty družin vedení. Družinu vede rádce, který se stará správný chod své družiny, zatímco celý oddíl mají na starosti lenové vedení. Družiny se schází jednou týdn každá jiný den jednou za síc se sejde celý oddíl na akci zvané oddílovka. ibližn každé dva týdny po ádáme víkendové akce zvané výpravy. Je zvykem, že zimním období se jezdí spíše na akce jednodenní, výjimkou jsou vícedenní návšt vy které turistických základen, zatímco letním období jezdíme pod stany na celý víkend. Za átkem letních prázdnin jezdíme na bezmála dvacetidenní stanový tábor. Ten je vyvrcholením celoro ní innosti oddílu, proto je ast na tábo velice ležitá nikdo by zde nem chyb t. posledních letech jsme se díky již dnes rozpušt nému oddílu Sedmi ka mohli zú ast ovat zimních tábor Termín této akce je tšinou plánován na období jarních prázdnin je zam ený na zimní sporty (lyžování, snowboarding, žky). astní se jej tšinou zkušen jší lyža snowboardisté, ale úplné za áte níky jsme schopni nau it základy jak lyžování, tak snowboardingu. Po vstupu do oddílu dostane každý vým nou za zálohu lenskou výstroj. Aby se stal nová ek, tedy nov ijatý lov k, právoplatným lenem, musí si splnit nová kovskou zkoušku. Jedná se kolik bod které aby si nová ek mohl splnit, musí nabýt jistých znalostí zkušeností. Holky kluci mají zkoušku odlišnou.
Družiny Tyto družiny vznikly postupn po rozpadu oddíl (samostatné icítky samostatné Dív dvojky) roce 2003. Jako první vznikli Tyg Ji ky. Tyg pod vedením Smíška poté Propana, Ji ky pod vedením Bagetky poté Honzy. Postupn vznikla družina Vyder pod vedením Ticketa družina Vlaštovek pod vedením Ka i.
Bývalé družiny
vodních samostatných oddíl
Chlapecké:
Tyg i, Vydry, Lišky, Vlci
Dív í:
Srnky, Vlaštovky, Ji
ky, Veverky
Svolávací družinové signály Vydry
Vy
-..-
Tyg i
Ty
--.-
Vlaštovky
Vl
...-
Ji
Ji
.---
ky
Družinové barvy Vydry Tyg
modrá ervená
Vlaštovky erná Ji
ky
zelená
Bodování našem oddíle existuje bodování jednotlivc bodování družin. Družiny jednotlivci se bodují každý síc, výsledky sí ních bodování se potom shrnují do bodování lro ního. Jako podzimní lro ní bodování se bodují síce zá až leden, jako jarní se bodují únor až erven. Bodování na táborech bývá rok od roku jiné, proto se další ást nuje pouze bodování pr hu roku.
sí ní bodování jednotlivc Bodování jednotlivc zahrnuje tém všechny oddílové innosti. Boduje se ast na výpravách, na družinovkách všech dalších akcích. Zaznamenávají se body za sout že jednotlivc družin, body lze získat za zné další ci. Vše se zaznamenává do bodovacího sešitu. Na konci síce se všechny body, které len za síc získal, se tou jejich po et ur po adí lena sí ním bodování. Za ast na výprav se dává 20 40 bod podle délky výpravy, za ast na oddílovce 15 družinovce 10 bod (p pozdním íchodu se toho kolik bod strhává). Nemocní, kte jsou ádn omluveni, získávají lku bod které by získali, kdyby se mohli zú astnit. Ostatní omluvení získávají dva body; neú ast bez omluvy znamená, že se body plné výši ode ítají. Díky neomluveným neú astem že být váš výsledek menší než nula. Sout že jednotlivc se bodují tšinou tak, že první získá nap 36 bod druhý 35 až poslední bod. Za umíst ní družiny družinových sout žích se body ipisují do bodování družin. Dále družiny získávají body za úklid také se družinám zapo ítají výsledky jejich len bodování jednotlivc Protože družiny mívají zný po et len boduje za družinu vždy jen tolik nejlepších družiny, kolik len má nejmén po etná družina.
lro ní bodování ítá se umíst ní za všech uplynulých síc kdo tedy išel do oddílu pr hu lroku, bodován prozatím není. ím nižší íslo, tím lépe vyhrává ten, kdo se umís oval asto na edních místech má proto nejmén (trestných) bod Podobn se po ítá lro ní bodování družin.
Výsledky bodování Výsledky bodování se vyhlašují na oddílovce (bodování za erven se vyhlašuje až na tábo e). Za umíst ní získáváte kazy, které byste si li nalepit do alba.
Fany Fany jsou vlastn dlouhodobým bodováním len Fany se získávají ast na oddílovkách, výpravách, za umíst ní na prvních ti místech sí ním bodování, za vít zství družiny sí ním bodování, za získání odborky za mnoho dalších cí. íklad, sí ní bodování: za
1.
místo jednotlivci
15 Fan
2.
místo jednotlivci
10 Fan
3.
místo jednotlivci
Fan
4.
místo jednotlivci
Fan
5.
místo jednotlivci
Fany
Všichni lenové 1. družiny
10 Fan
Všichni lenové 2. družiny
Fan
Všichni lenové 3. družiny
Fany
100%
ast (celý
síc)
Povinná výstroj (za každou jednu
10 Fan c)
Fan
Fany se vybírají na konci oddílovky, mimo ádn jindy. Získané fany si každý len nechává má-li jich hodn (okolo stovky), vedení mu je vym ní za fanový kaz, který si nalepí do alba (deníku). Fany, získané za umíst ní bodováních na táborech se zapisují rovnou do kaz za toto bodování. Množství fan které každý len má, je ležitým ítkem. Dá se podle ho ur it doba, po kterou je lenem oddílu, jeho výsledky bodování tím aktivita oddíle.
Dob lenové tšinou brzy ve fanech edhán jí ty, kte jsou leny oddílu podstatn déle. Nejúsp šn jším lenem získávání fan byl zatím Knedlík, který (jako rádce družiny Vyder) získal nejvyšší proužek erný (2000 Fan na ja 1991 po ech roce lenství oddíle. Všechny Fany, které len má nalepené ve svém albu, jsou jeho oddílovým „majetkem“. Po et Fan které len dosud získal, je na krojovce vyzna en fanovým proužkem. Používají se od ezna l987 mají tyto hodnoty: 1.
zelený
100 300 fan
2.
sv tle modrý
300 500 fan
3.
tmav modrý
500 700 fan
4.
žlutý
700 900 fan
5.
oranžový
900 1100 fan
6.
ervený
7.
šedý
8.
bílý
9.
erný
1100 1300 fan 1300 1600 fan 1600 2000 fan 2000 více fan
Tábory 30 Za dobu fungování našich oddíl vyst ídaly kolikero tábo iš které
icítka spole dív dvojkou zných vod musely opustit.
1969-1971
Poche
1972-1974
Nám
na Hané
1975-1983
Hyn ice Krnova
1984-1989
Drozdovská Pila
1990-1996
Kladeruby
1997 dodnes
Sloup Vl skála
li bychom se chovat tak, aby nám naše skv lé tábo išt ve Sloupu vydrželo co nejdéle. eci jenom není tak lehké najít nové tábo išt
Hlavní vedoucí oddílu Na
Moravcová Zora Skalická
Na
Moravcová, Ji ina Ryšavá,
Kate ina Moravcová, Bar
1945 1948 ra Fialová
Moravcová
1968 1970 1970 1975
Zuzka Fialová, Šárka Blahutová
1975 1978
Alena Karásková (Aluška), Hana Karásková (Džamila) Eva Petrášová, Marcela Myšková (Bublina), Lenka Barvíková (Polly)
1978 1982 1982 1984
Eva Petrášová, Dáša Dvo áková, Lenka Barvíková
1984 1985
Eva Petrášová, Dáša Dvo áková, Simona Vyhlídalová
1986 1988
Lenka Miková (Mikina), Myšky Eva Šilerová (Kapka), Hela ížkovská, Markéta Elblová (Bimbo)
1988 1990 1990 1993
Kate ina Vrbicová (Ka a), Zuzana Srubková (Sasi)
1993 2001
Jana Nováková
2002 2003
Jana Kupková
2004 2006
Daymi
2007 až nyní
rnost oddílu roce 1990 se oddíle zavedlo ozna ení délky lenství. Tímto ozna ením je kovový odzná ek hlavy vl áka, který používá pohrani ní stráž. Tento znak má symbolizovat „psí“ rnost lena oddílu. Délka lenství se odlišuje barvou plst ného podkladu pod odzná kem ve tvaru štítu. Barvy podkladu znamenají toto: zelený podklad
až
let oddíle
bílý podklad
až
let oddíle
erný podklad
více než
let oddíle
ervený podklad
více než
let ve vedení oddílu
Tento odzná ek se nosí na pravé kapse krojové košile. Délka lenství se po ítá na celé roky aktivní innosti, to znamená více než 50 ast na akcích daném období ast na letním tábo e. Jakmile len své lenství eruší, dále se mu délka lenství nepo ítá.
ry štíty Štíty rozd lují funkce oddíle.
Rozd lení podle funkcí štít bez barevného pásku:
len
štít jedním barevným páskem:
podrádce
štít dv ma barevnými pásky:
rádce
Dále se len
ve vedení ud luje štít peckou
štít jedním barevným páskem peckou:
instruktor
štít se dv ma barevnými pásky peckou:
vedoucí
štít se emi barevnými pásky peckou:
hlavní vedoucí
icátník je pásek ervený,
Dvojka ek žlutý.
ry, na kterých je zav šena píš alka (hvizdka), jsou dalším zp sobem ozna ování funkcí. Tyto ry se nosí provléknuté levým nárameníkem druhým koncem (s píš alkou) zastr eným levé kapse krojovky.
lení je podle barvy: béžové
ry
podrádcové
zelené
ry
rádcové
modré
ry
instrukto
ervené
ry
vedoucí
ezové lístky Úvod ezové lístky jsou nás oddíle ocen ním za výborný výkon dané funkci. Tedy esn ji eno, udílí se tehdy, když lov výborn ovládá svou funkci družin pomáhá mladším svému rádci/rádkyni, ípad rádce se udílí okamžiku, kdy dosáhne toho, že jeho družina funguje tak ka bez problém ím déle lov pomáhá okolí, angažuje se do oddílových záležitostí to vše lá pro to, aby se zvýšila úrove oddílu, tím tší má pravd podobnost, že získá ocen ní svého snažení práv podob ezového lístku.
Pravidla udílení Celý proces udílení se ídí
kolika
ísnými pravidly.
První podepsaní jsou nejlepších átel navrhovaného ru ostatním za to, že ezový lístek je ud len do správných rukou. Ud lení je platné, je-li podpo eno desetinásobnou silou podpis na ud lovacím dekretu. Tedy na nap íklad na ud lení etího stupn BL je na dekret eba nashromáždit podpisovou sílu nejmén 30. Hodnota/síla podpisu ud lovatele se rovná íslu nejvyššího stupn BL, který mu byl ud len (nap íklad 3. stupe má podpisovou hodnotu 3). Vyšších stup že být ud lena maximáln polovina ve srovnání po tem nositel nejbližších nižších stup Nap íklad žlutý ezový lístek že být ud len jen tam, kde už existují tmavomod í, sv tle mod zelených nositel Tím se vytvá rostoucí pyramida (viz pyramida pod textem). Ud lování BL za íná prvním stupn podle zásluh vývoje oce ovaného pokra uje nejblíže vyšším stupn m. "P eskoky" prvního stupn BL jsou výjime tolerovány osob, které es svou dlouholetou kvalitní práci ve smyslu Hnutí BL nem ly mu ístup. zásad je však jakékoli eskakování stup nežádoucí. kové limity pro oce ování nejsou stanoveny. Mezi ud lením jednotlivých stup je nutné zachovávat asový odstup alespo jednoho roku. Na od vu nebo stejnokroji se nosí viditeln jen nejvyšší dosažený stupe BL. Každý nositel BL že navrhovat, ud lovat podepisovat BL dalším osobám.
Zelený ezový lístek Zelená barva je barvou luk les symbolem nového života. Znázor uje za átek cesty, kterou ocen ný nastoupil, uctívajíc, zasévajíc stujíc hodnoty pravého átelství mezi kamarády. Zeleným odznakem je odm ovanému za jeho íkladnou innost nabídnut vstup do Hnutí BL. Ve spole enstvích tí se ud luje rádc za ínajícím vedoucím. Sv tle modrý ezový lístek Sv tle modrá-blankytná barva vyjad uje pohled vzh ru obloze. Nositel 2. stupn umí snít své sny uskute ovat, umí hledat vyšší hodnoty ukryté lidech. 2. stupe se ud luje odhodlaným ob tavým vedoucím, m, kte už dí, co je smyslem Hnutí BL. Tmav modrý ezový lístek Tmavomodrá je barvou hlubokého širého mo symbolizuje hloubku ší ku zájm nositele ní kolem ho, nevy erpatelnost jeho elánu ukrytou sílu ducha. Ud luje se vytrvalým optimistickým dc m. Žlutý ezový lístek Žlutá je barvou Slunce, které je zdrojem síly, sv tla, tepla životní energie. Nositel 4. stupn pomáhá átel ísit jejich dobré vlastnosti, probouzet tužby podn covat innosti. Ud luje se všestranným specializovaným vedoucím. ervený ezový lístek ervený je symbol lidského srdce, ervené jsou žhnoucí uhlíky ohni. ervená symbolizuje zápal pro vysoké cíle, vytrvalost, bezpe jistoty. Karmínový ezový lístek Touto barvou zá zakalovaný kov, symbol pevnosti neústupnosti nositele od ušlechtilých cíl Karmínový BL je ur en m, jejichž práce ší ení myšlenky átelství daleko esahují hranice jejich místního spole enství.
Bílý ezový lístek Bílá je symbolem ušlechtilosti istoty ducha, vyznamenaný sebe svých nes etných átel neustále usiluje. Bílý BL pat lektor budovatel zázemí, dlouhodob sloužícím spole enství. Šedý ezový lístek Šedá barva ipomíná moudrost sov vážených lidí se šedými vlasy. Ud luje se rádc života, kte mají autoritu, zkušenosti vyza ují tichou sílu. erný ezový lístek erná sob obsahuje všechny barvy edcházejících stup symbolizuje nejedno ekonání porážky, které vedlo vede nositele ješt tší houževnatosti usilovnosti. Devátý stupe je ur en nezdolným vytrvalc širokým sobením. Bronzový ezový lístek Je ur en tomu, kdo dlouhodob reprezentuje nositele ud lovatele BL, inn sobí regionu kraji prohlubuje vzájemné styky kolektiv St íbrný ezový lístek Ud luje se m, kte sobí kraji republice na širokém poli inností, sm ovaných tem mládeži, jejich vzd lávání, m, kte organizují celostátní hry vým ny zkušeností. Zlatý ezový lístek Zlatá je barvou slune ní zá drahého kovu, dotvrzuje trvalé úsp chy nositele všestranném sobení na tská mládežnická spole enství celé republice. Zlatý BL pat m, kte jsou trvalými pilí átelství spolupráce, zdroji moudrosti síly. estný BL je ud lován výjime samostatn jako ocen ní významným osobnostem, které spoluvytvá ejí materiální morální zázemí innosti tských mládežnických spole enství, jsou pro chování tí mládeže vzorem, tom stojí mimo jejich spole enství.
Výstroj ci
(na jednodenní výpravu)
Výstroj
Z+T, váza ka, šátek na hry, KPZ, laso
Oble ení: zim : nutná pevná obuv, epice, rukavice 2x, šála, oddílová bunda/kabát, náhradní ponožky. lét : kra asy, tri ko, mikina, pevná obuv, pokud nebude eno jinak Jídlo:
ci
pití min. 1,5 litru, sva inka na celý den
(na vícedenní výpravu)
Kroj:
Krojovka, kra asy ke kroji, pevná obuv, bílé ponožky, šátek, turbánek
Výstroj:
Z+T, váza ka, šátek na hry, KPZ, laso
ci na spaní:
spacák, karimatka, teplý rolák/svetr
ci na spaní, hrubé ponožky,
ci na sport:
sportovní oble ení (kra asy, tepláky, 2x tri ka, mikina), sportovní obuv
ci na ve er:
kalhoty, košile límcem, svetr, oddílová bunda/kabát, šátek, pevná obuv (stejná jako ke kroji)
Hygienické pot eby: kartá ek na zuby, zubní pasta, mýdlo, ru ník, isté spodní prádlo Ostatní:
baterka, lžíce,
ž, plášt nka
ci do družiny: Rozd lí rádce do družiny 2-3 sekery (vezme rádce, podrádce, ípadn starší lenové), pot eby na aj, sirky 2x, spole né jídlo Rozd lí vedení do družiny:
Kotlík, pila, lopatka, stan
ci budou mít všichni na vícedenní výprav ci na jednodenní výprav Pokud se bude brát co navíc, nebo se co chto cí brát nemusí, bude to uvedeno na informacích výprav klubovn nebo na oddílových stránkách www.tricitka.com !!!
ti do 15 let budou mít pr kazku fotkou datem narození, nap pr kaz na vlak, MHD, nebo T!!!
KPZ Krabi ka poslední záchrany Co by
la obsahovat: drátek (min. 30 cm), provázek (l m), žiletka, tužka, papír, zápalky škrtátko, paralen (2 ks), náplast polštá kem (5 cm), nit jehla, knoflíky (krojovka, kabát), ipíná ky (4 ks), zavírací špendlík (2-3 ks), 20 ída (dobrovolná), špendlíky (4 ks), poštovní známky, ebík („5“,“7“). adresa, telefon, jméno, tel. ísla (policie, hasi i, první pomoc) na krabi ku gumi ku
Stru ná historie Chlapecké Dvojky
icítky Dív
icítka Dvojka fungují nep etržit od roku 1969. Za tak dlouhou dobu se mnohé zm nilo nepoznání, našich oddílech ale naopak mnoho cí trvá stále. Život oddíl dávných dobách se lec ems bec nelišil od toho dnešního. Každý týden se lenové scházeli na družinovce každý družina la sv den týdnu od pond lí do tvrtka. Na výpravy se také jezdilo co trnáct dní, od kv tna do zá se jezdilo na výpravy pod stany ervenci na stanový tábor. které ci byly trochu jiné. Letní tábor býval na celé týdny od ned le do soboty kdy za ínal už etí, nebo tvrtý den prázdnin. Zimní tábory nebývaly každý rok konaly se ne jarních, ale váno ních prázdninách. Tábo išt na kterém se letní tábory konaly, se zpo átku nily po dvou, nebo po jednom roce. Program byl asto podobný tomu, co lenové zažívají na výpravách na táborech dnes. Už tehdy se hrály bojovky na životy, na ísla vever ocásky; hry ale, ve srovnání mi sou asnými, byly asto velmi prosté. Co se lišilo velice, bylo materiální vybavení. povále ných letech, ale na elomu let šedesátých sedmdesátých, neznali lenové jiný typ stanu, než jehlan dv spojené celty, na tábo podsadou, na výprav bez. Batoh každý jen takový, který mu koupili rodi e. Neexistovaly karimatky, sou ástí výbavy každého lena lenky ale byl ledvinový pás igelit. Pozd ji, sedmdesátých letech, se na výpravách za aly používat stany typu esn takové, které nám slouží na letních táborech, ale bez podsady. icítka Dvojka jsou vodem oddíly skautské. 30. chlapecký oddíl eského junáka 2. Dív oddíl eského junáka Ostrav existovaly už povále ných letech 1945 1950. nástupem komunistické totalitní moci však byl skauting nemilosrdn zni en ve jménu tehdy populární komunistické ideologie jednot pracujícího lidu, povolena byla jen jediná tská organizace pevn ízená Komunistickou stranou Pionýrská organizace. dob uvoln ní koncem šedesátých let byl Skaut obnoven stejn tak byly obnoveny ostravský 30. chlapecký 2. dív oddíl.
Oddíly obnovovali lidé, kte byli leny mladými vedoucími dob povále né funkcí hlavních vedoucích se postupn ujali pan Boleslav Moravec ve icítce paní Nad žda Moravcová Dív Dvojce. Díky tomu, že to byli manželé, oddíly pod jejich vedením navázaly úzkou spolupráci, která nebyla už nikdy erušena. Po dlouhou dobu od po átku sedmdesátých let až do roku 2003 oba oddíly po ádaly nejmén tvrtinu výprav spole lét tábo ily sousedství, kdy dokonce protilehlých rozích jedné louky, tak, aby táborový program mohl být velké ásti spole ný. Ve skautských oddílech toho asu bylo zvykem mít jednu družinu nejmladších, tak zvaných vl at. oddíle icítka to bylo práv tak, nicmén dobách vlády Komunistické strany byly veškeré skautské tradice nežádoucí; družiny Vl at se okolo roku 1972 staly Vydry. Od té doby, až na malé estávky, až do roku 2003, existovaly ve icítce ty družiny: Tyg i, Lišky, Vydry Vlci. Podobn tomu bylo Dív Dvojce, kde ale tradice jedné družiny nejmladších etrvávala až do poloviny osmdesátých let. ty dív družiny se nazývaly Ji ky, Vlaštovky, Veverky Srnky. Už prvních letech obnovených oddíl se ujaly které tradi ní akce, které známe dnes. Sraz na Bítovském mlýn po ádaný oddílem BVÚ, se koná od roku 1946 icítka Dív Dvojka se ho astní nep etržit od obnovy roce 1969. edváno ní výprava Mecheche byla po dlouhou dobu pouze jednodenní akcí Ostrav ale 23. prosince se konala ješt jedna Výprava na jmelí. Tato akce ale postupn zanikla, nejprve se stala akcí dobrovolnou pozd ji byla pro nezájem zrušena. Další velmi starých akcí je výprava na vachtalku, známá dnes jako Zimní táborový ohe spole ná akce oddíl sdružených odboru Dálava. Této akci dob nadvlády komunist edcházela akce edch dce Dálava Pionýrské skupiny zvané nejprve 32 stop, pozd ji Rudý kruh. Výprava se tehdy oficiáln nazývala „Partyzánský samopal“. Koncem sedmdesátých osmdesátých letech se též pravideln každoro konaly výpravy, které sou asnosti máme jen jednou za dva roky: Drakyáda, Kuli kyáda, Stopa ská výprava Zimní sraz na Ostravici. Až do roku 1982 po ádal oddíl BVÚ dva srazy: letní (podzimní) Bí ák jarní sraz Jakartovicích. Jarní sraz byl ovšem zakázán proto vedení obou oddíl vymyslelo náhradu mezioddílové sout že, to klání družin Dvojky icítky. Od roku 1983 se tedy koná Jarní klání.
icítka konala pravideln akci eborník oddílu, po dlouhou dobu jako jednodenní, ale od konce osmdesátých let dubnovou ídenní výpravu. Dív Dvojka la podobnou akci, která se nepravideln koná dodnes Žlutá kv tina. roce 1984 musely oddíly opustit Hyn ice coby místo konání letních tábor Protože osm let, po která naše oddíly Hyn icích tábo ily, pat nejd ležit jší etap naší historie, rozhodlo vedení icítky navázat na tradici Hyn ic tím, že první vícedenní výpravou novém školním roce bude výprava do Hyn ic. První nich se konala roce 1985 od té doby pravideln (až na kolik málo rok kdy byla odvolána kv li po así). Dív Dvojka la už ív jší doby podobnou tradi ní první výpravu na Bob jezírko. Od slou ení obou oddíl proto jezdíme na první výpravu st ídav na Bob jezírko do Hyn Nejvýznamn jší tradi ní výpravou obou oddíl ovšem byla je výprava na Ivan enu, které se do tete na jiném míst Dvojka icítka se astnily sraz na Ivan in po ádaných od konce šedesátých let až do poloviny let sedmdesátých, kdy komunistická státní moc tyto srazy zakázala, stejn jako všechny další upomínky na skautské tradice. Poté naše oddíly konaly tuto výpravu za átkem íjna jako výro založení Ivan eny. polovin osmdesátých let tlak komunistické moci zesílil do té míry, že ani tomto termínu nebylo možno výpravu realizovat. Vedení obou oddíl proto rozhodlo esunout akci na po átek zimy, kdy bývalo horách nejmén lidí proto nejv tší šance, že na Ivan en nikoho nepotkáme nikdo nás tam neuvidí. Toto se stalo tradicí elom listopadu prosince stal asem naší výpravy na Ivan enu dob kdy už nikomu za její ipomínku nic nehrozí, protože žijeme ve svobodné zemi. Konec sedmdesátých let byl pro oddíly významný také tím, že se za al formovat systém oddílových odborek. Ve icítce jimi byly Velké šestky, ve Dvojce Desatero. nim se na po átku osmdesátých let idaly odborky další, jako uzla lasa turista, sportovec jiné. Ve stejné dob (za vedení Lišáka Ji ího Ml ocha) byl také zaveden systém ování oddílové výstroje; po átku to byl jen batoh, ve icítce laso, do roku 1988 kabáty bundy. Stany podlážkou se na výpravách poprvé objevily ve icítce roce 1991, Dív Dvojka je získala až roce 1996.
as svobody devadesátých letech inesl nep eberné množství nových možností, jaké výpravy konat jakých akcí jiných oddíl se zú astnit. toho vodu se mnohé pravidelné akce za aly konat jen jednou za dva roky. Tábory se té dob konaly Kladerubech eky Be vy poté, co toto tábo išt muselo být opušt no, jezdíme do Kladerub alespo jednou za roky na výpravu. roce 1997 jsme tedy poprvé konali tábor ve Sloupu, kde tábo íme dodnes, tento tábor byl jediný do roku 1969, který se nedokon il. vodem byly povodn které nás sice nezasáhly katastrofáln ale špatné hygienické podmínky po povodni zp sobily, že naše tábory musely být skon eny. tší pohromu než povodn oddíly zažily pár let po elomu století. letech 2001 2002 se oba oddíly dostaly do krize roce 2003 se pak úpln rozpadly. Lidé, kte tehdy byli ve vedení, situaci nezvládli. vedení odešli postupn všichni instrukto i. Na podzim roku 2003 se vedoucí družin Dív Dvojky následn icítky odmítli dále novat oddílové innosti díky ne innosti vedení pak oddíly išly tém všechny nová ky všechny starší leny. Malá skupina ch, co té dob byli ve vedení, se rozhodla oddílovou innost nevzdat pokra ovat. Postupem asu se innost poda ilo obnovit, protože jak vedoucích, tak len bylo zpo átku velmi málo, obnovili jsme icítku Dvojku jako jeden smíšený oddíl. Ten zpo átku více družin jen na táborech es rok se konaly sch zky pro všechny jen jeden den týdnu. Obnova se poda ila díky tomu, že jsme navázali spolupráci 42. ední hlídkou Royal Rangers (vedená bývalým lenem icítky Markem Bužgou), která si pronajímala naše tábo išt ve Sloupu pomáhala nám ho udržovat. Protože smíšený oddíl nadále nepot eboval dv tábo išt evzal roce 2008 Royal Rangers vodní tábo išt icítky. Družinový systém jsme za ali obnovovat roce 2006 obnova byla završena roce 2009, od kdy fungují oddíle op ty družiny.
MA-WA-DA-NI ed dávnými asy se vydala skupina bojovník na velký lov. Byli na cest již kolik dní, když dorazili lesu, jímž protékal istý potok. Utábo ili se, nadešla noc, na mýtin plápolal táborový ohe ani nejmenší vánek nepohnul listím. Ob as jsem zdálky zaslechl vytí. Bojovníci vysílali své mé prosby Wa-kon-dovi. Ná elník po chvíli pozdvihl hlavu, uchopil kus masa zvedl jej obloze. té chvíli byl erušen hlasem, který vytryskl temnoty. Kdosi neznámý za al zpívat podivnou píse ozv na ji mnohokrát opakovala. Všichni bojovníci uchopili luky, ná elník ost zašeptal: „Ohe zahasit ohe !“ pohotové ruce již zarývali planoucí polena do zem „Obklí it“ velel ná elník. Bojovníci za ali obkli ovat místo, odkud vycházel tajemný zp v. Ale neviditelný zp vák zpíval dál. Tajemný zp vák nemohl uniknout. Ješt kolik krok hlas zmlkl. Muži postupovali dál ke stromu, který se matn rýsoval no ní temnot Žádný stín se nepokusil únik. Potom stáli paty onoho stromu, hle ležely tam vyb lené kosti lebka. Smrt zde kdysi emohla bojovníka, ale neuml ela jeho hlas. Ná elník ekl: „Tento lov zem el state jako pravý muž. jeho hlasu zn la radost.“ Muži, kte toto prožili, spojili se, aby lépe mohli sloužit svou ušlechtilostí state ností byli íkladem ostatním. Tak vznikla slavná družina Ma-wa-da-ni, jejímž lenem že být lov estný, state ný, ob tavý, ímý slušný. MA-WA-DA-NI Do dnešního dne jsou leny družiny: ereš, Buvol, Golem, Super, Donly, Major, Upo, Pif Podmínky nutné pro vstup do družiny len družiny musí být nositelem odborek: Modrá V6, Žlutá V6, Sportovec nad 75 bod orlí péra, uzla lasa aspo jedna chto odborek musí být ve II. stupni. len družiny musí zab hnout minut.
espolní
len družiny musí absolvovat samotku pouze sirkami.
ase pod 10 nožem
Ivan ena Co to je Ivan ena? Takto se nazývá táhlý horský eben, rozprostírající se od vrcholu Lysé hory es Malchor na sever ke Kykulce. Avšak je to také symbol. Symbol ipomínající skupinu popravených skaut astnících se protinacistického odboje. To vše díky mohyle kamen která byla kolikráte zni ena buldozery bagry, ale vždy se našli ti, kte tuto mohylu vystav li znova.
Odkdy je to Ivan ena? Oficiální text, publikovaný Moravce (psáno roku 1990):
novinách, psaný podle
lánku Slávy
ed 44 lety jsem byl mladý vedoucí 30. oddílu Junáka v Ostrav s romantickými nápady. Když jsme se toulali 6. íjna 1946 masívem Lysé Hory na cest z Jest ábí od starého p ítele skaut hajného Jana Ka oka k vlaku do Frýdlantu, bylo sychravé po así. P t chlapc , len oddílové rady s nadšením uvítalo návrh, abychom na Ivan en postavili pam tní k íž na památku 5 zast elených skaut . Tak jsme tedy sroubili k íž z n kolika kulatin pomocí seker a upevnili jej kolika kameny.
Pro Ivan ena? Zkrácený text, publikovaný novinách, psaný podle lánku Slávy Moravce (psáno roku 1990): Protože ideály se mají uchovávat a p edávat mladším. Ješt p ed okupací nacisty jsem se stal lenem 1. oddílu Ostrava. Jeho vedoucí p ešli do ilegality, ale p i zpravodajské innosti a snahách o navázání kontakt s odbojem byli odhaleni gestapem a zat eni. Když se k Ostrav blížila Sov tská armáda, byli narychlo odvezeni a bez soudu zast eleni gestapem na starém h bitov v Polském šín p ímo nad hromadným hrobem. To se stalo 24. dubna 1945 na svátek sv. Ji í, kterého považují skauti celého sv ta za svého rytí ského patrona. Znal jsem a obdivoval své starší vedoucí Vladimíra ermáka, Vladimíra Pacha – bratra mé ženy, Otu Kleina i Quido N mce a Milana Rottera a cht l jsem, aby památka ob tí života v boji za svobodu nebyla mladšími zapomenuta.
NOVÁ KOVSKÁ ZKOUŠKA I. STAVBA STANU
OHNIŠT
Má vlastní Z+T
(kudlu)
Má vlastní sekeru Dokáže postavit stan Dokáže kompletn postavit ohništ II. TRADICE Zná vedení Má 80%
30 ast
Vlastní nosí sv
kroj
Zná družinový, oddílový pok ik III. MAPA Umí zorientovat mapu Zná 15 pochodových zna ek Zná 15 mapových zna ek IV. MORSEOVKA Umí vysílat
ijímat rukama
Umí vysílat
ijímat píš alkou
Umí vysílat
ijímat baterkou
V. UZLY Má vlastní váza ku Zaváže
základních (do 90 s)
Zaváže
vedlejších
VI. ŠIFRY Dokáže
lehkých šifer odšifrovat
Dokáže zašifrovat VII. KYTKY Bude mít 30 kytek 40 bod
Modrá V6 1.
Chytne ímým zápisem zprávu vyslanou morseovkou jakýmkoliv zp sobem rychlostí 20 znak za minutu. Umí semafor.
2.
Uváže základních uzl za 40 na uváže 10 vedlejších uzl
3.
Zná oddílové pok iky, heslo, hodnostní štíty, názvy družin systém oddílových odborek. Zná základy historie oddílu (kdy kým jsme byli založeni, ke kterým organizacím jsme pat ili pat íme sou asnosti, odkdy fungujeme jako jeden oddíl, která míst kde jsme íve li letní tábory).
4.
Zná základy práce se sekerou pilou nabrousit sekeru. Najde oklestí sušku.
5.
Zná základní typy táborových oh záv (užitkových ohniš ), jaké další ohn zásady bezpe nosti. Ví, jak se staví táborový ohe co je to táborový kruh. Zapálí ohe zápalkami.
6.
Umí bezchybn postavit složit všechny typy stan které používáme na výpravách. Ví, jak stany pe ovat co jim škodí.
váza ky, zná jejich použití. Zná
jejich ošet ování. Umí
Žlutá V6 1.
Chytne ímým zápisem zprávu vyslanou morseovkou rychlostí 35 znak za minutu semafor rychlostí 30 znak za minutu. Zná základní typy šifer do 24 hodin rozluští zadaných šifer.
2.
Uváže základních uzl pod 30 na Vyto krinolínu talí
3.
Zná historii oddíl (krom základ též: ke kterým organizacím jsme pat ili jakém údobí pro historie Ivan eny, všechna bývalá místa tábor význa né vedoucí Dvojky icítky, historické družiny). Vede si kvalitní deník, nebo se podílí na tvorb oddílové kroniky.
4.
Zvládne oloupat stožár, zná techniku kácení (pilou, sekerou, pilou sekerou) bobrování. Zná zásady bezpe nosti práci lese. Správn nasadí sekeru na top rko. Kompletn vyrobí placku. Vyrobí fakuli, nebo postaví slavnostní táborový ohe
5.
Umí pracovat mapou busolou (zorientování mapy, azimut terénu na map nezorientované, ítko mapy). Zná základní pochodové zna ky. Podle terénu ur své stanovišt na map
6.
Zná rozm ry táborových stan podsad. Umí postavit ko bez podsady. Ví, jak uskladnit stany jak ošet ovat celty. Zná teoreticky základní táborové stavby podílí se na stavb jedné nich.
váza ky. Umí dalších 15 uzl
Lasa I. stupe Jednotlivé prvky: 1.
talí
2.
talí levou rukou
3.
talí proti sm ru
4.
krinolína
5.
krinolína levou rukou
6.
krinolína proti sm ru
7.
snížená krinolína
8.
výhoz 3x
9.
výhoz jednou rukou 3x
10. skok do talí 11. výskok krinolíny 12. štít 13. sestava rozto ení krinolíny krinolína, snížená krinolína výhoz ob ma rukama výskok krinolíny skok do talí 14. Má dobré laso dobrou hondou. Umí ho opatrovat. Ví co je lariat spining zná rozdíly mezi nimi.
II. stupe Jednotlivé prvky: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
talí talí levou rukou talí proti sm ru krinolína krinolína levou rukou krinolína proti sm ru snížená krinolína snížená krinolína okolo pravé nohy snížená krinolína okolo levé nohy sériový výhoz 3x výhoz 3x výhoz jednou rukou 3x eskok paprsku skok do talí výskok krinolíny proskok talí ukání štít sestava rozto ení krinolíny jednou rukou krinolína snížená krinolína výhoz ob ma rukama výskok krinolíny skok do talí výskok ze snížené krinolíny ukání proskok talí em skok do snížené krinolíny
20. stejn jako bod 14 I. stupn ví emu se íká „pejsek“, zná hond uváže hondu vytvo enou lariatovou smy kou
druh
Uzla I. II. stupe Body 1-5 jsou pro oba stupn stejné. Po ty vedlejších uzl pro 2. stupe jsou psány závorkách. 1.
Uváže základních uzl na
2.
Zakon ení lana úvazek.
váza ky pod 30
3.
Materiál na lana, jeho ošet ení.
4.
Zná rozd lení uzl
5.
Uváže
6.
Uváže 10 (13)
ví, který kam pat í.
úvazy. chto kluzkých smy ek.
kravská smy ka dvojitá kravská smy ka
liš smy ka
lo kový úvaz
eva ská smy ka tesa ská smy ka pouta Pata Garetta
liš tlapky dvojitý prusík farmá s ká smy ka
liš úvaz pytlová smy ka
7.
zná použití
elka
Uváže (7)
dvojitá dra smy ka dcovská smy ka osmi kové poutko
alpské dvoj e
liš naruby
kravská smy ka dvojitá kravská smy ka eva ská smy ka tesa ská smy ka pouta Pata Garetta
elka
alpské dvoj
liš smy ka
lo kový úvaz
liš tlapky dvojitý prusík
liš úvaz pytlová smy ka
farmá ská smy ka
liš naruby
chto pevných smy ek. pevné ouško
oslí uši
vodácká smy ka
horolezecké šle
dvojité poutko
(dvojitý
dcák)
8.
Uváže (7)
chto spojek.
sná spojka ížová spojka dvojitý ško ák 9.
osmi ková spojka uzel átelství dvojitý ambulák
Uváže (5)
tarbuk hadí spojka kli ková spojka
chto zkracova ek.
eto ená zkracova ka
zkracova ka
ezkách
zkracova ka liš ích smy kách
promá ená ov nožka
zkracova ka lodních smy kách
uzel Francise Drakea
10. Uváže
(5)
chto ozdobných uzl
uzlinka
jednoduchý turban
osmi ka
uzel dobrého skutku
elka pasti
uzel
11. Uváže (6)
chto koncových uzl
átelství
dánský kvítek
malina
dvojitý kvítek
ech
dvojitý dánský kvítek
pletený turban
rubín
že hv zdice dvojitý turbanový kv
12. Pletení (5) pletenec ze
í
jednoduchý zkracovací et zec
dvojitý zkracovací et zec
ko et zec
roverská spirála 13. Uváže
nových uzl (pouze pro 2. stupe ).
Turista I. stupe 1.
Zú astní se vícedenních 10 jednodenních oddílových výprav družinové výpravy.
2.
Zú astní se jednoho letního zimního tábora.
3.
Ujde 60 km za rok na výpravách.
4. 5.
ipraví teplá jídla pro družinu. Umí vysv tlit balení batohu na vícedenní výpravu prakticky prokáže.
6.
Zná 10 her do
írody (v etn sportovních) umí vysv tlit jejich
pravidla. Nau oddíl jednu novou hru.
II. stupe 1.
Zú astní se letních
2.
Postaví dokonale zahladí ohništ
3.
Správn porazí suchý strom pr
4.
zimních tábor
Zná 10 stop podle obrázk pozná
ru
16 cm.
ud lá jednu stopu (pozitiv)
stop
írod
5.
Umí pracovat mapou (m ítka,
6.
Umí pracovat busolou (s mapou, azimuty, sv tové strany, …)
7.
Umí mapové pochodové zna ky.
8.
Umí ur it sv tové strany prakticky.
evýšení, trasa, ná rtky, …)
írod jeden zp sob
edvede
Spoja I. stupe 8.
Umí vysílat ijímat morse rychlostí: zvukem 35 znak /min, rukama 15 znak /min.
9.
Umí vysílat znak /min.
ijímat morse jedním praporem rychlostí 10
10. Umí vysílat ijímat semafor rychlostí 30 znak /min, baterky 20 znak /min. 11. Zapamatuje si za minuty edloženou zprávu 15 minutách esn reprodukuje. 12. Rozluští jednoduchých šifer za 30 minut za 30 minut.
noci na
10 slovech, tu po
st edn
žké rovn
13. Zná oddílové signály.
II. stupe 1.
Umí vysílat ijímat morse rychlostí: zvukem 45 znak /min, rukama 20 znak /min.
2.
Umí vysílat znak /min.
3.
Umí vysílat ijímat semafor rychlostí 60 znak /min, baterky 30 znak /min.
4.
Po probuzení uprost ed noci si zapamatuje zprávu ráno ji reprodukuje.
5.
Rozluští
6.
Zná
ijímat morse jedním praporem rychlostí 15
st edn
žkých šifer za 40 minut
noci na 10 slovech,
žké za 24 hodin.
zp soby psaní neviditelným písmem umí je zviditelnit.
7.
Vyrobí si šifrovací
8.
Má vlastní signálky.
ížku.
Botanik I. stupe 1.
Zná 30 druh rostlin (prakticky dokáže).
2.
Zná lé ivých rostlin prokáže).
usuší po 0,25g od
3.
Uva dva lé ivé aje zná jejich použití.
4.
Zná jedovatých druh rostlin (bez hub).
5.
Zná
6.
Zná
druh
(prakticky
druh rostlin, které lze použít kuchyni. írodní barviva (prakticky dokáže).
7.
Zná chrán ných rostlin.
8.
Pozná
strom
II. stupe 1.
Zná 50 druh rostlin (prakticky dokáže).
2.
Zná 10 lé ivých rostlin usuší po 0,25g od dokáže).
3.
Stejné jako
4.
Zná 10 jedovatých druh rostlin (bez hub).
druh (prakticky
I. stupn
5.
Zná
druh rostlin, které lze použít kuchyni.
6.
Zná
írodních barviv (3 prakticky dokáže).
7.
Zná 10 chrán ných rostlin.
8.
Pozná 10 strom
