Odborný posudek. Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy ODOUR, S.R.O. 27. července Problematika pachových látek

Odborný posudek Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy

ODOUR, S.R.O. 27. července 2013 Problematika pachových látek

Odborný posudek Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy

Obsah

Odborný posudek | 27.7.2013

OBECNÉ ÚDAJE .................................................................................................................................2 IDENTIFIKACE ZDROJE .......................................................................................................................2 ADRESÁT .........................................................................................................................................2 ÚČEL POSUDKU ...............................................................................................................................2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZDROJE, TECHNOLOGIE A KAPACITA ...........................................................3 SKLÁDKA ODPADŮ (ZKRÁCENÝ POPIS).........................................................................................3 KOMPOSTÁRNA (ZKRÁCENÝ POPIS VYCHÁZEJÍCÍ Z PROVOZNÍHO ŘÁDU, DÁLE JEN PR) ..............4 NAMĚŘENÉ HODNOTY PACHOVÝCH LÁTEK ...............................................................................................6 PARAMETRY PROVOZU MĚŘENÉHO ZDROJE .................................................................................8 VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ..........................................................................................15 LIMITY ............................................................................................................................................19 IMISNÍ A IMISNÍ LIMITY PRO PACHOVÉ LÁTKY............................................................................19 POSOUZENÍ IMISÍ PACHOVÝCH LÁTEK V ZAHRANIČÍ ..................................................................................19 SPRÁVNÁ PRAXE PROVOZU ZDROJE A EMISE DO OVZDUŠÍ ........................................................................22 KOMPOSTÁRNA...........................................................................................................................22 SKLÁDKA A JÍMKA ......................................................................................................................24 ZÁVĚRY ..........................................................................................................................................31 POUŽITÉ MATERIÁLY ..................................................................................................................32

1

O

ODOUR, s.r.o, Dr. Janského 953, Černošice, www. Odour.cz

Obecné údaje Identifikace zdroje Skládka odpadů Slavičín, s.r.o., Osvobození 25, 76 321 Slavičín ( skládka SKO Slavičín) Joga Luhačovice, s.r.o., Komenského 905, 76 321 (Regionální kompostárna). Ing. Josef Gabryš Tel.: 577 132 602 E-mail: [email protected]

Adresát Ing. Pavel Pinďák místostarosta E-mail: [email protected] Telefon: +420 577 004 806 Město Slavičín Osvobození 25, 763 21 Slavičín tel. 577 004 800 fax: 577 004 802 e-mail: [email protected] IČ: 00284459 DIČ: CZ00284459 č.ú.: 2924661/0100, KB a.s. ID datové schránky: jsub2vd

Účel posudku Posudek je zpracován pro žádost města Slavičín z důvodu opakujících se stížností na zápach pocházející z areálu skládky SKO Radašovy, 763 21 Slavičín. V areálu je umístěna skládka komunálního odpadu s otevřenou jímkou skládkových vod a nově postavená kompostárna. Areál se nachází v lokalitě Radašovy, k.ú. Slavičín, v extravilánu města, okres Zlín. Západní a severní hranici lemuje les, jihovýchodní zemědělské plochy a západní pak polní cesta, která současně tvoří hranici dílčího povodí. Od zástavby města Slavičín je lokalita vzdálena cca 600 m severovýchodním směrem. Umístění areálu ukazuje obr.1.

Kompostárna


Obr.1 Umístění areálu skládky a kompostárny

2

Základní charakteristika zdroje, technologie a kapacita Skládka odpadů (zkrácený popis) Provoz skládky byl zahájen 2.9.1996, předpokládané ukončení provozu je v roce 2008. Plocha skládky činí 1,09 ha a její objem je 76 000 m3, předpokládá se, že v současné době je na skládce uloženo cca 65 000 tun odpadu, za rok se zde uloží zhruba 5 700 tun (původcem odpadu jsou obce 2300 t/rok a podnikatelské subjekty 3400 t/rok). Skládka je určena pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu (např. směsný komunální odpad). Na skládku je možné ukládat pouze upravené odpady. Úpravou směsného komunálního odpadu před jeho uložením na skládku se rozumí minimálně vytřídění nebezpečných složek. Jako neupravené mohou být na skládku přijímány pouze odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, nebo odpady, u kterých ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu.

Těsnění skládky Izolované dno skládky je na bázi ohraničeno zemní hrází. Ve dně skládky je položeno minerální těsnění v tl. 3 x 20 cm hutněných a vrstva vysokohustotní polyety1énové fólie (PEHD) tl. 2 mm chráněná geotextilií. Skládka je vybavena drenážním systémem, jímž jsou vnitřní skládkové vody svedeny do sběrné bezodtokové jímky, která umožňuje nakládání s těmito vodami. Základová spára konstrukce dnového těsnícího prvku je více než 1 m nad hladinou podzemní vody. K odvádění srážkových vod přitékajících do prostoru vlastního tělesa skládky z okolních pozemků jsou využívány záchytné příkopy vybudované podél obou stran skládky. Zachycené vody jsou odváděny těmito příkopy mimo zájmové území skládky a následně do místní vodoteče - potoku Lukšinka.

Potrubí vratné vody Jímka průsakových vod je navržena jako zemní. Je umístěna na západní straně skládky. Její jednu stěnu na východní straně tvoří závěrná hráz skládky, další dvě tvoří nasypané zemní valy, na jižní straně tvoří stěnu jímky stávající svah upravený do sklonu 1:1,5, ostatní vnitřní svahy jímky jsou sypány ve sklonu 1:1,5, vnější svahy jsou ve sklonu 1:2. Dno jímky o půdorysných rozměrech 6x17 metrů je na kótě 382,5 m n.m., koruna hrází jímky je na kótě 386,5 mn.m. Maximální hladina průsakových vod v jímce je 386,0 m n.m – bude označena výška hladiny a výrazně vyznačena maximální výška hladiny průsakových vod. Vtok drenážních potrubí průsakové vody ze skládky je na kótě 384,7 m n.m. Využitelný objem jímky je 972 m3.

Monitoring


Systém monitorování vlivu skládkování na kvalitu podzemních vod a podloží je tvořen systémem monitorovacích objektů.

3

Předmětem monitoringu jsou:  vody - podzemní (vrty s původním označením HV-1, HV-2, HV-3, nyní V1,V2, V3)  povrchové  vnitřní monitoring skládky (jímka průsakových vod)  skládkový plyn  geodetické měření figury odpadu

Nakládání se skládkovým plynem Odpad organického charakteru je na skládku ukládán v omezené míře. Způsob nakládání se

O


skládkovým plynem bude řešen při rekultivaci skládky na základě monitoringu jeho výskytu. Dosavadní provedené měření zařazuje skládku do skupiny III, kdy není volná ventilace skládkového plynu možná. S ohledem na malou otevřenou plochu skládky, není možné během provozu realizovat překrývání skládky kompostem. Na skládku je možné ukládat pouze upravené odpady. Úpravou směsného komunálního odpadu před jeho uložením na skládku se rozumí minimálně vytřídění nebezpečných složek. Jako neupravené mohou být na skládku přijímány pouze odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, nebo odpady, u kterých ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu.

Kompostárna (zkrácený popis vycházející z provozního řádu, dále jen PR ) Provozní řád je velmi chaotický a popisuje údaje pro provoz kompostárny nepodstatné, jako emisní limity pro spalování, ale postrádá základní informace o projektované kapacitě, údaje se v textu rozchází, nejsou popsány velikosti haly a biofiltru, není definována vzduchotechnika, a proto jsou data v této studii pouze odhadnuta z geodetické mapy a ze znalosti procesu biofiltrace. Údaje o kapacitě zařízení v provozním řádu hovoří o množství vykoupeného a zpracovaného odpadu je ročně 24 720 tun. Dále se uvádí, že : „V hygienizačním boxu lze zpracovat jednorázově 120 m3 substrátu což je cca 90 t. To znamená, že nejslabší článek projektované kapacity kompostárny je projektován na 15 - 90t zpracovávaného odpadu za den. Projekční kapacita haly není uvedena. V provozním řádu nejsou přesně definována data, ale popsány testy na jiné provozovně a doporučené množství zpracovávané suroviny. V provozním řádu se uvádí, že „V kompostárně bude využívána jednak technologie kompostování a jednak technologie výroby BDB.“ Není však jasné, zda k tomu dochází. Schematicky jsou obě technologie znázorněny na obr. 2 a 3. Obr. 2 Schéma kompostárny


Obr. 3

4

Podle katastrální mapy je plocha biofiltru 98 m2. (28 x 3,5m) Bioodpad je po dovozu na kompostárnu vyseparován, nadrcen a umístěn ve skladu vstupních komponentů. Po namíchání potřebného množství je převezen do hygienizačního boxu, který je odvětráván do biofiltru. Hygienizace bioodpadu je monitorována (teplota, vlhkost), o čemž je prováděn záznam vedoucím kompostárny, který je archivován (není uvedeno, čím a četnost). Jednotlivé suroviny jsou vrstveny sendvičovým způsobem v tomto složení: suchý materiál (seno, tráva, listí) + bioodpad + nazrálý kompost. Pod naskladněný materiál je v pravidelných intervalech vháněn vzduch (není uvedeno, kolik vzduchu se vhání).

Kompostování Technologie kompostování je zvolena v zastřešeném prostoru v nuceně ventilovaných překopávaných zakládkách. V případě, že v surovinové skladbě kompostu je vedlejší živočišný produkt ( gastro) nebo hygienicky podezřelý odpad (čistírenský kal, bioodpad z domácností), je provedena hygienizace v hygienizačním boxu zahřátím na teplotu 70°C po dobu minimálně jedné hodiny. Hygienizovaný odpad musí mít zrnitost nižší než 12 mm. Hygienizační teploty v hygienizačním boxu naběhnou v intervalu 24 – 48 hodin. Pak je zhygienizovaný odpad aplikován do vstupní kompostové zakládky podle surovinové skladby. Svážené gastroodpady vyžadující hygienizaci jsou na homogenizační skladové ploše míchány s rostlinnou biomasou nebo s drcenými nebo štěpkovanými lignocelulozními odpady tak, aby denně 4,5 t gastroodpadů bylo zhomogenizováno s 11 t biomasy nebo bioodpadů. Hygienizace namíchaného substrátu se provádí v hygienizačním boxu biologickým teplem aerobní exotermní reakce, přičemž aerace se provádí vzduchem ohřátým recirkulovaným teplem ze zrání kompostu. Po dosažení teploty 70°C se po minimálně jedné hodiny zhygienizovaný substrát vyskladní. Celková doba setrvání substrátu v hygienizačním boxu se předpokládá 24-48 hodin. Zhygienizovaný substrát se zhomogenizuje s dalšími naskladněnými bioodpady podle určené surovinové skladby, kde poměr C : N je nižší než 30 a vlhkost je v rozmezí 55 – 60% hmotnosti. Zhomogenizovaný čerstvý kompost se upraví do zakládky o minimální výšce 1,5 m a provádí se nucená aerace kompostu regulovaná měřením teploty kompostu, vlhkosti a obsahu kyslíku v kompostu. Překopávky kompostu (2-3) obnovují pórovitost kompostu a zintenzivňují jeho aeraci. V případě poklesu vlhkosti pod 50% hmotnosti v 1. fázi fermentace se provede závlaha kompostu technologickou vodou. V druhé fázi kompostování (dozrávání) se aerace snižuje a překopávky se provádí dle potřeby. Při poklesu teploty pod 40°C je kompost možno vzorkovat a vyskladnit. Doba od homogenizace gastroodpadů do vyskladnění kompostu by neměla být delší než 60 dnů. Zakládky vyráběného kompostu budou označeny tabulkou „KOMPOST“, číslem podnikové normy a registračním číslem ÚKZUZ Praha. Údaje o kompostu budou uvedeny v provozním deníku, vedeným v elektronické podobě.


Technologie výroby BDB

5

Surovinová skladba BDB se vyznačuje poměrem C:N (cca 45) a vlhkost namíchaného substrátu by neměla překročit 60% hmotnosti. Příprava BDB na kompostárně začíná homogenizací svážených gastroodpadů s rostlinnou biomasou nebo s bioodpady tak, aby bylo denně 4,5t gastroodpadů zhomogenzováno s 11 t biomasy, kalů nebo bioodpadů. Hygienizace namíchaného substrátu se provádí v hygienizačním boxu biologickým teplem aerobní exotermní reakce, přičemž aerace se provádí vzduchem ohřátým recirkulovaným teplem ze zrání kompostu. Po dosažení teploty 70°C se po minimálně jedné hodině zhygienizovaný substrát vyskladní. Celková doba setrvání substrátu v hygienizačním boxu se předpokládá 24-48 hodin. Zhygienizovaný substrát se zhomogenizuje s dalšími naskladněnými bioodpady v hale podle určené surovinové skladby, kde poměr C : N je cca 45 a vlhkost namíchaného substrátu by neměla překročit 60% hmotnosti. Zhomogenizovaný čerstvý substrát se upraví do zakládky o minimální výšce 1,5 m a provádí se jeho nucená aerace regulovaná měřením teploty, vlhkosti a obsahu kyslíku v zrajícím substrátu. Překopávky kompostu (3-4) obnovují pórovitost substrátu a zintenzivňují jeho aeraci. Tento režim regulovaný počítačem zabezpečuje aeraci pro dosažení maximálních fermentačních teplot a maximálního odparu vody. Cílem tohoto režimu je vysušení substrátu a jeho stabilizace. Doba od homogenizace gastroodpadů do vyskladnění BDB by měla být cca 21 dnů. Zakládky vyráběného substrátu budou označeny tabulkou „ BDB“. Údaje o

O


substrátu budou uvedeny v provozním deníku, vedeným v elektronické podobě. Prostor ve fermentační hale umožňuje současnou fermentaci kompostové zakládky a zakládky BDB.

Odpady vstupující do zařízení (kap 5.4. PR)     

Odpady s hygienizací (gastro a pod.) Dřevní odpady Rostlinné tkáně Zvířecí fekálie Ostatní BRO

Množství a druh emisí do ovzduší (kap 6.2. PR) Kompostování probíhá řízeným způsobem. Případně vznikající CO2 je díky dodržované technologii zcela zanedbatelný a prakticky neměřitelný. Přesto jsou procesní vzdušiny odváděné ventilací do biofiltru, který dokonale eliminuje zápašné látky. (Bohužel zde není zmíněný metan, amoniak a zejména zápach). Zátěž vyvolaná obslužnými mechanizmy a vozidly rovněž není významným znečišťujícím zdrojem, pokud jde o množství škodlivin uniklých do ovzduší. Kompostárna je zařazena do kategorie „střední zdroje znečišťování ovzduší“ dle Nařízení vlády 615/2006 Sb., O stanovení limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č. 1, odst. 5.2 Kompostárny (pro průmyslové kompostování). Od 1.9.2012 vejde v platnost nový zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. (Tento provozní řád není zpracován v souladu s výše uvedenými předpisy o ochraně ovzduší – podle dříve platné vyhlášky č. 356/2002 Sb., ani podle nově platné legislativy. Osnovy provozního řádu jsou uvedeny v příloze 1. V porovnání s obsahem schváleného provozního řádu se neshoduje polovina obsahu provozního řádu. Ve schváleném? provozním řádu jsou nesmyslně uváděny limity jiné technologie, ale chybí řádný popis procesu kompostování - např. teploty, vlhkost, kontrola a jejich měření, podmínky kontroly vyzrálosti kompostu, podmínky provzdušňování kompostu, provoz hygienizační komory, podmínky provozování, popis odlučovacího zařízení a podmínky jeho provozu, rizika havárií a jejich zmáhání, emise do ovzduší apod., viz všechny podtržené požadavky provozního řádu dle vyhlášky 415/2012 Sb., str. 21 a 22 tohoto posudku.).

Naměřené hodnoty pachových látek Popis měření Číslo vzorku Zdroj (odběr)

Čas odběru

Teplota vzorku

3686

Jímka skládkové vody

14:25 – 14:30

14,7

3687

Jímka skládkové vody

14:35 – 14:40

14,7

3688

Skládka

14:50 – 14:55

19,8

3689

Skládka

15:00 – 15:05

19,8

3690

Kompostárna

15:20 – 15:25

21,0

3691

Kompostárna

15:40 – 15:45

21,0


Doba odběru

6

V době měření byly parametry technologií tyto: Zdroj:

Areál skládky odpadů – kompostárna

Místo měření: Slavičín, okr. Zlín

Datum:

28.6.2013

Absolutní atmosférický tlak:

pa

97,72

kPa

Teplota okolí:

ta

14,7

°C

RHa

62,8

%

Atmosférická vlhkost:

Provoz kompostárny v době měření V kompostárně byly naaplikovány 3 krechty – cca 230 t, s dobou vyhnívání: 1 krecht 14 dní, 2 krecht 3 týdny, třetí krecht týden. V rohu haly byla halda materiálu pro kompostování. Hala nebyla uzavřena, plastové závěsy byly poškozeny, nebo shrnuty. Hala byla přirozeně provětrávána průvanem. Z krechtů se uvolňoval viditelně plyn s postižitelnou koncentrací amoniaku. Velikost haly: 40 x 20m, výška 6m. Velikost biofiltru dle provozovatele 30 x 3,5m. Provoz skládky v době měření Plocha skládky 950 m2 – nezakrytá plocha, cca 8m nad jímkou na skládkovou vodou. Jímka na skládkovou vodu – objem 973 m3, výška hladiny 1,89 m Další údaje zjištěné v době měření V době měření byla neidentifikovatelná odpadní voda (zřejmě skládková, odhad úředníka státní správy) svedena hadicemi na fólii, kterou byla zakryta skládka. Voda se ihned nevsakovala, ale stékala po fólii. Změřit její emise pachu bylo technicky nemožné. Biofiltr nebyl v době měření v provozu, proto nebylo možné provést měření na biofiltru. Štítek na ventilátoru neuváděl výkon ventilátoru a hodnota potenciálního objemu odsávaného vzduchu byla pro další odhad emisí pachu pouze odvozena. Měření proběhlo z hlediska pachových emisí na třech vytipovaných místech, a to na skládce, na jímce skládkové vody a na kompostárně. Odběry ukazují obrázky č. 4-7. Nebyly uvedeny údaje o provzdušňování kompostu (bylo zjištěno až z provozního řádu). Byl naskladněn hygienizační box. Obr. 5 Odběry na skládce


Obr. 4 Odběry na jímce

7

O


Obr. 6 Odběry na kompostárně

Obr. 7 Odběry na kompostárně

Měřený vzorek vzduchu byl nasát na měřícím místě do čistého jednorázového nalophanového vaku, poté byl vyprázdněn a znovu naplněn měřeným plynem (kondicionace vzorkovnice). Vzorky odebraného plynu byly převezeny do pachově neutrálního prostředí laboratoře, kde byl nalophanový vak napojen na olfaktometr, na kterém byla pomocí komise posuzovatelů stanovena koncentrace pachových látek měřeného vzorku vzdušiny. Mezi jednotlivými hodnoceními měřených vzorků byly realizovány regenerační přestávky proti adaptaci čichových schopností hodnotících osob dle ČSN EN 13725. Naměřené hodnoty byly automaticky zpracovány olfaktometrem. Výsledky byly následně vytištěny do tabulek, které jsou přílohou protokolu. Hodnoty Z ite udávající hodnotu znečištění měřeného vzduchu v pachových jednotkách na metr krychlový. Uvedené výsledky jsou geometrickým průměrem jednotlivých měření všech platných členů komise po retrospektivním výběru ve dvou měřených kolech pro jeden vzorek.

Parametry provozu měřeného zdroje Každý vzorek byl odebrán kontinuálně po dobu 5 minut pomocí teflonové trubice.

Označení vzorku

Skládka- jímka

Skládka- lože skl.

Kompostárna Hala

Koncentrace

Dolní mez

Horní mez

cOD [ouE·m-3]

c- [ouE·m-3]

c+ [ouE·m-3]

3686

724

572

876

3687

388

307

469

Geometrický průměr

530

419

641

3688

1176

929

1 423

3689

1552

1 226

1 878


1 351

1 067

1 635

3690

11585

9 152

14 018

3691

9410

7 434

11 386


10 441

8 248

12 634

Číslo příjmu


Výsledky měření

8

Princip měření Koncentrace pachových látek v plynném vzorku obsahujícím pachové látky se stanoví podáním tohoto vzorku komisi vybraných a předběžně ověřených lidských subjektů s měnící se koncentrací těchto látek uskutečněnou ředěním vzorku neutrálním plynem tak, aby byl určen zřeďovací poměr při 50% prahové koncentraci (Z50 = Z ITE, pan ). Při tomto zřeďovacím poměru je definičně koncentrace pachových látek rovna 1 ouE/m3. Koncentrace pachových látek ve sledovaném vzorku se pak vyjádří jako násobek jedné evropské pachové jednotky na krychlový metr při standardních podmínkách pro olfaktometrii. Jednotka měření Evropská pachová jednotka [ouE/m3] je takové množství pachových látek nebo látky, které při odpaření do 1 krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek, vyvolá fyziologickou reakci komise posuzovatelů (prahová detekce pachu) shodnou s reakcí vyvolanou evropskou referenční hmotností pachové látky (EROM) odpařenou do jednoho krychlového metru neutrálního plynu za standardních podmínek. Pro n-butanol (CAS 71-36-3) odpovídá jedna EROM hmotnosti 123 g. Odpařena do jednoho metru krychlového neutrálního plynu za standardních podmínek vytvoří molární zlomek 0,040 mol/mol (což odpovídá 0,04 ppm). 1 EROM  123 g n-butanolu  1 ouE směsi pachových látek Tato rovnice definuje návaznost jednotky koncentrace libovolné pachové látky na jednotku koncentrace referenční pachové látky. Obsah pachových látek je tak účinně vyjádřen v jednotkách „ekvivalentní hmotnosti n-butanolu“. Metoda měření Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií bylo prováděno podle ČSN EN 13725 ve smyslu zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. Podání vzorků pachových látek komisi posuzovatelů ke stanovení koncentrace pachových látek bylo provedeno metodou ANO/NE. Použitá technika Vzorky plynu byly odebrány do jednorázových vaků (materiál: Nalophan NA, trubice z teflonu) pomocí vakuové vzorkovací nádoby s regulací průtoku vzduchu (ev.č.039_ODOUR). Při použití tohoto vzorkovacího zařízení nepřichází vzorkovaný plyn do kontaktu s čerpadlem díky odčerpání vzduchu z nádoby v prostoru okolo vaku. Takto vzniklým podtlakem je vak naplněn plynem ze zdroje. Pro každý odběr byl použit nový nalophanový vak.


Rychlost a směr větru byly měřeny ultrazvukovým 2D snímačem WindSonic, Gill Ltd., rok výroby 2004 ve spojení se softwarem Mema 4.0, EnviTech Bohemia s.r.o. ev.č. ODOUR_009

9

Rozlišení

směr větru 1°, rychlost větru 0,01 m/s

Přesnost měření

směr větru ±3° (při 20 m/s), rychlost větru ±4% (při 20 m/s)

Rozsah

směr 0 .. 359°, rychlost 0 .. 60 m/s

Atmosférický tlak byl měřen barometrem GTD 1100 ev.č. ODOUR_038 Výrobce Greisinger electronic GmbH Rozlišení / rozsah

0,1 hPa / 300 .. 1100 hPa

Přesnost měření

± 2 hPa

Datum kalibrace / platnost

2.9.2011 / 2.9.2013

Teplota vzduchu byla měřena termočlánkem GTF 1200/300 ev.č. ODOUR_046 Výrobce Greisinger electronic GmbH Rozlišení / rozsah

O

teplota 0,01 °C / -200°C .. +1150°C


Rychlost odezvy

5s

Datum kalibrace / platnost

28.6.2010 / 28.6.2014

Stanovení koncentrace pachových látek bylo provedeno Olfaktometrem model č. TO8-8, systém Mannebeck, výrobce ECOMA GmbH, Havighorster Weg 12, D-24211 Honigsee. Konstrukce olfaktometru splňuje v plném rozsahu normu ČSN EN 13725. Pro olfaktometrické měření byl použit pachově neutrální vzduch generovaný pomocí bezolejového kompresoru DK 50 2V S, EKOM s.r.o. Piešťany. Vzduch z kompresoru před vstupem do olfaktometru prochází přes sušící filtr a filtr s aktivním uhlím. Technické parametry olfaktometru TO8: Konstrukce olfaktometru sestává z 8 boxů oddělených přepážkami s osmi porty pro podávání zředěného vzorku posuzovateli. Materiály použité ke konstrukci přístroje přicházející do styku se vzorkem a zřeďovacím vzduchem vyhovují požadavkům normy ČSN EN 13725. Každý posuzovatel registruje stiskem spínače svoje kladné odpovědi (zobrazené na výstupu olfaktometru slovem Yes). Minimální zřeďovací poměr

1:8 (23)

Maximální zřeďovací poměr

1:131.072 (217)

Čas podání vzorku/referenčního vzduchu

2200 ms

Průtok zředěného vzorku/referenčního vzduchu portem

1,2 m3/h

Přesnost ředícího systému Ad

 0,2 (podle ČSN EN 13725)

Nestabilita ředícího systému Id

 5 % ( podle ČSN EN 13725)

Poslední kalibrace olfaktometru Způsob kalibrace olfaktometru

18.3.2013, platnost do 18.3.2014 propan 20.000 ppm, FID

Kalibrační plyn pro komisi posuzovatelů - certifikovaný referenční materiál: n-butanol Dodavatel kalibrační směsi

SIAD CZECH spol. s r. o.

Výrobce kalibrační směsi

SIAD S. p. A.

Certifikát/číslo lahve

S5015447

Datum přípravy kalibrační směsi

4.9.2011 aspirace do 4.9.2013

Objemový zlomek (n-butanol) Rozšířená nejistota

5,93·10-7 mol n-butanolu/mol N2 (59 ppm) ±2%

c OD  ZITE, pan  1 ou E /m 3

(1)

Vztah pro výpočet objemového toku vlhkého plynu za provozních podmínek:

qV  v  A Vztah pro výpočet průměrné rychlosti proudění plynu:

(2)


Výpočtová část Vztah pro výpočet koncentrace pachových látek:

10

v  K PT 

1 n 2 pd i   n i 1

(3)

Vztah pro výpočet emisního toku pachových látek za standardních podmínek pro olfaktometrii:

qOD  cOD  qV

20C

(4)

Vztah pro výpočet průtoku vlhkého plynu za standardních podmínek pro olfaktometrii:

qV

20C

 qV

ps (273,15  20)  (273,15  t g ) 101325

(5)

Vztah pro výpočet geometrického průměru:

GM  n y1  y 2  ...  y n

(6)

Vysvětlivky: cOD

Z ITE, pan

qV A v K PT pd i  qOD qV tg

ts ps yi

20C

koncentrace pachových látek [ouE·m-3] geometrický průměr všech platných členů komise pro jedno měření po zpětné zkoušce komise [-], průměrný průtok vlhkého plynu za provozních podmínek [m3·s-1] nebo [m3·h-1] plocha průřezu potrubí (výduchu) v místě měření rychlosti proudění [m2] střední rychlost proudění plynu v měřícím místě [m·s-1], kalibrační součinitel (funkce) Prandtlovy trubice [-], diferenční tlak Prandtlovy sondy v i-tém měřícím bodě [Pa], měrná hmotnost plynu [kg·m-3] tok pachových látek za standardních podmínek pro olfaktometrii [ouE·s-1] nebo [ouE·h-1] průměrný průtok vlhkého plynu za standardních podmínek pro olfaktometrii [m3·s-1] nebo [m3·h-1] teplota plynu [°C] průměrná teplota plynu [°C] statický tlak plynu [Pa] výsledek i-té zkoušky


Hodnocení výsledků

11

Charakter měření pachových látek a vliv čichového vjemu vede k relativně vysoké chybě stanovení a proto je přesnější uvádět rozsah výsledků v rozmezí minimální a maximální chyby, spíše než jedno přesné číslo. Prvotní předpoklad, že největším zdrojem zápachu bude jímka odpadní skládkové vody, se nepotvrdil. Naopak, koncentrace pachových látek byla v těsné blízkosti nad hladinou nádrže nejnižší. Koncentrace ze skládky odpovídaly běžně měřeným hodnotám na obdobných typech skládky. Vysoké koncentrace však byly naměřeny uvnitř provětrávané haly kompostárny, kde unikající emise pachových látek, které mimo jiné obsahovaly relativně vysoké koncentrace amoniaku (způsobující

O


pálení očí a slzení). Jak již bylo uvedeno, odsávací vzduchotechnika, ani biofiltr nebyly v době měření v provozu. Hala měla zcela odkryty vstupy (Vrata, a žaluzie) a byla tedy přirozeně provětrávaná. Biofiltr má na této technologii své opodstatnění a měl by být stále v provozu. Výsledky byly zpracovány pomocí rozptylové studie upravené pro pachové látky.

Rozptylová studie Pro areál bylo spočteno 5 rozptylových studií – pro jednotlivé naměřené zdroje, pro všechny zdroje současně, ale zde se projevuje chyba ředění pro více nesourodých zdrojů a rozptylovou studii, a pátá rozptylová studie byla provedena pro hypotetické odsávání do biofiltru (nejsou známy skutečné údaje o množství a charakteru odsávaného vzduchu, a proto je potřeba tuto studii brát jako teoretickou pro zvolené množství odsávaného vzduchu a účinnost biofiltru 90%). Výsledky rozptylových studií jsou graficky zpracovány na obrázcích č. 9 - 15. Klimatické podmínky Klimatické podmínky jsou vedle množství pachových emisí rozhodujícím činitelem pro rozptyl pachových látek v ovzduší. Klasifikace meteorologických situací pro potřeby výpočtu imisních modelů se provádí podle rychlosti větru a stability přízemní vrstvy ovzduší. Rychlost větru je udávána ve výšce 10 m nad zemí a je rozdělena do tří rychlostních tříd s třídními rychlostmi 1,7 m.s-1 pro interval 0 až 2,5 m.s-1, 5 m.s-1 pro rozmezí 2,5 až 7,5 m.s-1 a 11 m.s-1 pro rychlosti vyšší než 7,5 m.s-1. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: Třída stability

vertikální teplotní gradient

I. superstabilní



< -1,6

silná inverze, velmi špatný rozptyl



< -0,7

inverze, špatný rozptyl

1,7

5

1,7

5

11

11

- 1,6 <

výskyt tříd rychlosti větru (m·s-1) 1,7

III. izotermní

- 0,6 <



< +0,5

slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky

IV. normální

+ 0,6 <



< +0,8

normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5



> +0,8

labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7

5

V. konvektivní

Stabilitní klasifikace ČHMÚ podle Bubníka a Koldovského se zřetelem k výpočtům znečištění ovzduší rozeznává pět tříd stability. Hlavním kritériem je vertikální teplotní gradient, který udává změnu teploty vzduchu na jednotkovou vzdálenost ve vertikálním směru. Označuje se  a udává se v °C na 100 m výšky. Klesá-li teplota vzduchu s nadmořskou výškou, má gradient kladné znaménko a naopak. I. stabilitní třída - superstabilní: vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů, výskyt v nočních a ranních hodinách především v chladném půlroce, maximální rychlost větru 2 m·s-1.


II. stabilní

rozptylové podmínky

12

II. stabilitní třída - stabilní: vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná a je doprovázena inverzními situacemi, výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku, maximální rychlost větru 3 m·s-1. III. stabilitní třída - izotermní: projevuje se již vertikální výměna ovzduší, výskyt větru v neomezené síle, v chladném období ji lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída - normální: dobré podmínky pro rozptyl znečišťujících látek bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době, kdy nepanuje významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V. stabilitní třída - konvektivní: projevuje se vysoká turbulence ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečišťujících látek. Výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu. Maximální rychlost větru je 5 m·s-1. Metodika výpočtu

Použitý model Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle metodiky „SYMOS 97", platné od roku 1998 a upravené v roce 2003 podle platné legislativy na verzi 2003. Metodika vychází z rovnice difúze, založené na aplikaci statistické teorie turbulentní difúze, popisující rozptyl příměsí z kontinuálního zdroje ve stejnorodé stacionární atmosféře. Rovnice pro rozptyl škodlivin vychází z Gaussova normálního rozdělení trojrozměrném prostoru, kde ve směru proudění vzduchu převládá transport znečišťujících látek nad difúzí. Tato metodika umožňuje výpočet kumulovaného znečištění od většího počtu zdrojů. Do výpočtu zahrnuje i korekce na vertikální členitost terénu. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů a doby překročení zvolených hraničních koncentrací. Počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru i různé třídy teplotní stability atmosféry. Metodika umožňuje výpočet krátkodobých hodinových koncentrací. Tyto hodnoty jsou poté přepočteny na maximální špičkové koncentrace, neboť zápach se v prostředí neakumuluje jako jiné škodliviny, ale je obtěžující v prvotním okamžiku.

Data rozptylové studie

RS Slavičín

Levý dolní roh


Otočení osy = 7

13

Zdroje

Plocha

Plocha [m2]

v [m·s-1]

Q [m3·s-1]

Kompostárna Skládka Nádrž na skl.vodu BIOFILTR

230t, 10x5m 950 18x28x1,9 28 x 3,5

50 950 504 100

0,2 0,02 0,02 0,06

10 19 10 6

Zdroje Kompostárna

O

49°05´15,42 17°51´36,33

Koncentrace pachu [ouE·m-3] 10 441

Konc. pachu [ouE·m3 ·10-6] 0,01

Průtok Q20 [m3·s1 ] 10

Koncentrace pachu [g·s-1] 0,103


0441

Skládka

1 351

0,00 1351

19

0,025

530

0,00 053

10

0,005

1 040

0,00 104

5

0,006

Nádrž na skl.vodu BIOFILTR

Y JSK

výška [m]

17°52´42 506 987 ,44

1 180 295

416

49°06´05,67

17°52´36 507 127 ,78

1 180 312

403

Nádrž na skl.vodu

49°06´02,81

17°52´35 507 184 ,57

1 180 385

398

BIOFILTR

49°06´06,15

17°52´42 506 987 ,44

1 180 295

416

y

Zdroje

x

Kompostárna

49°06´06,15

Skládka

X JSK

Výduch Zdroje

výška výduchu [m]

Využití

teplota spalin [°C]

Průměr výduchu [m]

roční využití

počet hodin za den

Kompostárna

2

20

8

100

24

Skládka

0,5

20

35

100

24

Nádrž na skl.vodu

0,5

20

25

100

24

BIOFILTR

2

20

11

100

24

Specifika a odlišnosti modelování pachových látek Je známa řada nejistot, vyplývajících ze stochastického charakteru šíření znečišťujících látek v ovzduší, nutného zjednodušení modelových předpokladů a z nejistot ve vstupních emisních a meteorologických datech. Další obtíže a nejistoty, vyplývající z dříve zmíněných specifik ve vnímání a kvantifikaci pachu je stanovení emise pachových látek ze zdroje, které je zatíženo větší chybou než v případě znečišťujících látek. Působení pachových látek není obvykle kumulativní a nelze tudíž přistupovat k jejich modelování stejným způsobem jako u znečišťujících látek. Účinky pachových látek z různých zdrojů se mohou vzájemně ovlivňovat, např. jedna látka maskuje druhou nebo naopak zesiluje její účinek. Pachové látky se mohou v ovzduší transformovat v důsledku změn teploty, vzdušné vlhkosti a slunečního záření způsobem, který dosud není uspokojivým způsobem popsán. Nejkratší časový interval, pro který rozptylové modely predikují průměrné koncentrace, je obvykle 1 hodina. Během tohoto intervalu může koncentrace pachových látek fluktuovat kolem této


Z vypočtených koncentrací v síti referenčních bodů byly pak sestrojeny izoliniové mapy špičkových krátkodobých koncentrací pachových látek.

14

průměrné hodnoty v širokém rozmezí. Smyslová reakce člověka na pach je velmi rychlá, obvykle v řádu milisekund, nejdéle v řádu trvání jednoho nádechu. Intenzita vjemu je určena špičkovými hodnotami koncentrace, nikoliv průměrnou hodnotou. Úvahy založené na průměrné koncentraci můžou vést k podcenění účinků koncentrací pachových látek. Výpočet byl proveden podle metodiky pro výpočet mat. modelu pro pachové látky, tedy pro okamžité maximální koncentrace. Dále je pro pachové látky specifický přepočet pomocí konstant na blízkou a vzdálenou oblast plynoucí z výšky komína. Výsledky výpočtu Do výpočtu nejsou zahrnuty emise z vypouštění skládkové vody na fólie skládky, sklad surovin, ani hygienizační komora. Obr. 8 Charakter povrchu umístění zdroje

Výsledky modelových vý počtů


Obr. 9 Model skládky

15

O


Obr. 10 Model nádrže skládkové vody


Obr. 11 Model kompostárny bez používání biofiltru

16

Obr. 12 Model kompostárny za využití biofiltru s 90% účinností


Obr. 13 Model celého areálu bez použití biofiltru

17

O


Obr. 14 Model celého areálu za použití biofiltru (90% účinnost)


Obr. 15 Porovnání emisí kompostárny bez použití biofiltru a emisí zdrojů z celého areálu bez použití biofiltru

18

Jak je patrné z obrázků 9 a 10, oba zdroje skládky – lože skládky i nádrž na skládkovou vodu mohou v inverzních podmínkách nepatrně přispívat emisemi pachu v obytné oblasti Zahradní čtvrti, a to zejména v ulicích Jasmínova, Komenského a Květná. Maximální koncentrace při těchto epizodách se pohybuje kolem 20 pachových jednotek na m3. To je koncentrace pachu, která je velmi dobře postižitelná, ale pokud nepůsobí dlouhodobě, je akceptovatelná. Z modelových výpočtů vyplývá, že skutečně největším zdrojem pachových emisí není odpadní skládková voda, jak jsme se původně domnívali, ale kompostárna (pokud není funkční biofiltr a hala kompostárny není uzavřená, potom je největším zdrojem pachových látek). Obdobné emise pachových látek se budou při inverzích objevovat i v případě, že bude zapnutá vzduchotechnika, ale biofiltr nebude funkční. V těchto případech bude zápach obtěžovat celou severní část města až po Lukšín a koupaliště, přičemž v Zahradní čtvrti mohou dosahovat koncentrace až hodnot kolem 100 pachových jednotek, a to je již velmi intenzívní obtěžující zápach. Jak ukazuje obrázek 12, koncentrace emisí pachových látek z kompostárny za využívání biofiltru, který by měl účinnost minimálně 90 %, by do obytné zástavby nedosáhly. Pokud porovnáme celkové emise z dnešního provozu areálu skládky (obr. 13 a 15), včetně kompostárny a skládkové vody, je patrné, že se téměř shodují s emisemi z kompostárny. Pokud by zde byl účinný biofiltr (tedy zřejmě stávající biofiltr stále funkční a kontinuální provoz), dosahovaly by imise v inverzních podmínkách výjimečně 20 až 50 pachových jednotek.

Legislativa Limity Imisní a imisní limity pro pachové látky Nejsou stanoveny, v zákoně o Ovzduší je definovaný zápach pouze jako znečišťující látka. Zákon o ovzduší 201/2012 Sb. § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí Odst. b) znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem,


Vyjádření MŽP, č.j. 77417/ENV/12 ze dne 5.10.2012:

19

K problematice zápachu v návaznosti na nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (dále jen „nový zákon“) uvádíme: Nový zákon pojímá problematiku pachových látek jiným způsobem, než starý zákon č. 86/2002 Sb. - neodděluje pachové látky od znečišťujících látek. Definice znečišťující látky podle § 2 písm. b) nového zákona v sobě zahrnuje i látku, která obtěžuje zápachem (pachová látka). Díky tomu jsou všechny nástroje určené k regulaci znečišťujících látek využitelné i pro látky pachové. Pachové látky z tohoto důvodu nejsou zákonem upravovány jmenovitě a speciálně, ale uplatňují se na ně standardní nástroje zákona. Pro pachové látky nejsou v prováděcích předpisech (které by měly vejít v platnost na přelomu říjen/listopad tohoto roku) stanoveny konkrétní hodnoty emisních limitů. Krajské úřady však mohou v rámci vydávaných povolení stanovit s řádným odůvodněním jakýkoliv emisní limit, tedy i na pachové látky, pokud je to pro konkrétní zdroj účelné a efektivní.

Posouzení imisí pachových látek v zahraničí Pozn.: Emise je odfuk od zdroje, imise je ovzduší rozptýlené kolem nás. Při koncentraci pachových látek 1 ouE·m-3 (koncentrace pachových jednotek ouE - na 1 metr krychlový) u 50% respondentů může být pach vnímán, avšak nemůže být rozpoznán (identifikován). V literatuře uváděná koncentrace pachových látek, kdy může být pach rozpoznán, se pohybuje mezi 3-5 ouE·m-3 v závislosti na hedonickém tónu pachu. Koncentrace pachových látek 5 ouE·m-3 a více již může být pro respondenty obtěžující [16]. Hedonický tón vyjadřuje míru příjemnosti či nepříjemnosti

O


pachových látek a zpravidla se vyjadřuje číselnou hodnotou ze stupnice od -5 do +5. Čím nižší je hedonický tón pachové látky, tím méně je vjem pachové látky příjemný. Např. hedonický tón rozkládajícího se masa či močůvky je na samém okraji stupnice (-5). Pach emitovaný z čerstvě posekaného travního porostu může být z hlediska hédonického tónu pro většinu populace neutrální (0). Příjemné pachy, jako např. káva, čokoláda, parfémy mají hédonický tón v kladné části stupnice (+1 až +5). Avšak i hédonický tón je závislý na koncentraci pachu, který vjem způsobil. Se zvyšující koncentrací pachu může hédonický tón za normálních okolností příjemného pachu značně klesat, až se pach stane nepříjemným. Emisní limity např. v Dánsku, kterou jsou u nás mnohdy citovány, protože jsou nejmírnější v Evropě: Kritérium expozice: přízemní koncentrace pachových látek by neměla překročit koncentraci 5-10 ouE·m-3, v závislosti na umístění (bytových či nebytových lokalit), s výskytem v závislosti na 99-percentilu, a zápach trvá v průměru 1 minutu. V jiných Evropských zemích jako Holandsko, Anglie, Itálie jsou limity mnohem přísnější a pohybují se od 1 do 5 pachových jednotek.

Schválení provozu Podstatné je zmínit přechodná ustanovení v „novém“ zákoně o ovzduší 201/2012 Sb. Podle § 41Přechodná ustanovení, odst.5 5) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jehož povolení není v souladu s požadavky na obsah povolení provozu podle tohoto zákona, musí požádat o jeho změnu nebo o nové povolení provozu podle tohoto zákona do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o této žádosti platí povolení a rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů. Příloha 2:Vyjmenované zdroje: Kód 2.2. (Skládky) a kód 2.3. (kompostárny ) mají povinnost zpracovat provozní řád podle §11 odst. 2 písm.d). Vyhláška č. 415/2012 Sb.


Příloha č.8 – Část II Specifické emisní limity a technické podmínky provozu

20


Příloha č.12 Náležitosti Provozního řádu

21

O


Správná praxe provozu zdroje a emise do ovzduší Nejvýznamnější emise při provozování kompostáren jsou emise pachových látek, tyto však nesmí způsobovat obtěžování obyvatelstva. Emise amoniaku nebo metanu na kompostárně svědčí o špatné technologii kompostování. Intenzita zápachu při kompostování je závislá na aeraci zrajícího kompostu. Pachovými emisemi se vyznačují komposty s nedostatečnou výměnou plynů, komposty s nízkou pórovitostí a převlhčené komposty, což podporuje vytváření anaerobních podmínek. Takové komposty jsou charakteristické nakyslým zápachem, který později přechází v zápach hnilobný. Možné způsoby předcházení a odstraňování tohoto nepříznivého stavu jsou popsány v následujícím odstavci. Největší zdroj emisí pachových látek je při první, homogenizační překopávce (s každou další překopávkou emise pachových látek znatelně klesají). Důvodem je doba mezi navážkou do zakládky a


Kompostárna

22

homogenizační překopávkou. Biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí štěpky) a odpady ze skladu a ze zpracování ovoce a zeleniny kat. č. 02 03 04 Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování. A právě tyto odpady dužnatých zelenin jako jsou např. zelí, květák, kapusta, kedlubny se rozkládají poměrně rychle a poté páchnou velmi nepříjemně sirnými pachy (emise sirouhlíku CS2). V hromadě trávy, která je navezena do zakládky a není smíchána se štěpkou nebo listím, dochází v důsledku činnosti mikroorganizmů k samovolnému zahřívání, kvašení a fermentaci kompostovaných materiálů, a tím ke ztrátě objemu a tvorbě nepříjemných pachových emisí. Oproti tomu dřevní štěpka obsahuje většinou jen malá množství síry a dusíku a není ani po fermentaci zdrojem žádných pachů. Spolehlivým omezením emisí pachu je proto včasná homogenizace bezprostředně po navážce do zakládky, a tím i optimalizace poměru uhlíku a dusíku (u čerstvého kompostu cca 30 : 1).

Emise do ovzduší a pachy ze zařízení na kompostáren jsou:  specifický odpad (druh, složení, věk)  specifické zpracování (aerobní degradace, fermentace)  specifický proces (typ aerace)  závislé na operačním managementu  závislé na počasí v případe otevřených reaktorů.


Příklady emisí do ovzduší z některých zařízení na kompostárnách

23

O


Důležité emise do ovzduší z aerobních operací (kompostáren)

1 Snížení emisního faktoru až o 50 % když má systém větrání nebo jinou metodu na zabezpečení lepších aerobních podmínek, zvýš ení emisního faktoru když odpad obsahuje velké množství dusíku 2 Filtrační systém na výstupu bude snižovat obsah jemných částeček, ale ne těch, které <10µm. 3 Když se podmínky procesu odchylují od rozmezí pro pH: 4-8 a poměru C:N:P: 100:5:1, můžou vznikat větší množství plynů a když je ve vstupu mnoho dusíku bude vznikat větší množství amoniaku 4 Odpovídá 545-1090 g/t před odstraněním amoniaku (např. biofiltr) 5 Metan může představovat 1/6 množství TOC 6 V některých případech je použito různých způsobů pro výpočet emisních faktorů

Emise ze zařízení na kompostáren jsou hlavně závislé na následujících aspektech:  aerobní degradace  fermentace  úpravy odpadního plynu

Prvotní rozklad biologicky rozložitelné hmoty odpadů započíná již během sběru a svozu odpadů, většinou jako hydrolytické aerobní procesy. Po zavezení odpadů na skládku a po zkompaktování vrstvy dojde v právě uložené hmotě k poměrně rychlému vyčerpání kyslíku a aerobní procesy počnou přecházet do procesů anaerobních. V odpadu vyvrtaném anebo jinak exhumovaném z mladých partií skládky je již zjevné anaerobní prostředí, projevující se i jako zčernání veškerého materiálu povlakem sulfidu železnatého a odpad šíří velmi intenzivní zápach zde dočasně převládající kyseliny máselné. Při otevírání nepříliš starých skládek je zápach většinou mnohem vážnějším problémem než vývin hořlavého plynu. Charakteristické změny ve složení plynu mají svou analogii i v měnícím se pH prostředí a v měnícím se složení výluhových vod z různých fází vývoje acido a methanogenních procesů.


Skládka a jímka

24

Vznik plynu ve skládkách komunálních a podobných biologicky rozložitelných odpadů je podrobně popisován a sledován od počátku 70. let 20. století. Jako milník rozmachu informací a vědomostí o tvorbě plynu ve skládkách odpadů se všeobecně uvádí práce Farquhara a Roverse, kteří poprvé popsali postupný sled fází biomethanizace tak, jak se s ubíhajícím časem mění prostředí ve skládce. Rozvoj biomethanizace ve skládce však není popsatelný jedinou obecně platnou časovou závislostí. Právě z těchto důvodů není ke křivkám koncentrací různých složek plynu připojována pevná časová osa. Staré skládky z období, kdy většina domácností byla otápěna lokálně tuhými palivy, obsahují vysoké podíly popela a velmi málo biologicky rozložitelných látek. V takto „zředěném“ prostředí se nikdy nemohly rozkladné procesy významně rozvinout. Navíc mělké a prakticky nehutněné skládky se velmi špatně anaerobizují takže metan produkující procesy vůbec nemohou nastartovat. Rozvoj methanogenních procesů rozhodně není zcela samozřejmý, i když je zcela samovolný. K tomu, aby se ve skládce započal vyvíjet bioplyn je nutno, aby byly splněny veškeré následující podmínky bez výjimek:  Do skládky nesmí mít přístup kyslík  Skládka tedy musí být dostatečně hluboká, hutněná a vzduch do ní nesmí vnikat ani žádnými drenážemi.  Odpad musí být dostatečně vlhký  Požadavek vlhkosti (tj. přítomnost vody) je minimálně stejně důležitý jako nepřítomnost kyslíku. V prostředích s nedostatečnou vlhkostí nemohou anaerobní rozkladné procesy vůbec probíhat  a dokonce i započaté methanizační pochody se při ztrátě vlhkosti zastavují.  Odpad nesmí obsahovat žádné baktericidní ani jiné, pro bakterie toxické anebo inhibující látky. Například dřevní odpad z výrob ošetřujících materiál proti plísním a hnilobě je jen velmi obtížně rozložitelný. Existuje ovšem celá řada dalších podmínek pro rychlý rozvoj methanizačních procesů, ty však již mají menší význam a principiálně většinou nezpůsobí jejich nesplnění úplné zastavení biologických procesů. Jsou to například tyto podmínky: 






25

teplota – V příliš mělkých skládkách se reagující vrstvy nedostatečně prohřívají a většinou tam existují pouze málo výkonná psychrofilní (chladnomilná) společenstva bakterií. Tyto skládky jsou ale současně velmi ohroženy průnikem vzduchu, který má mnohem nepříznivější vliv než teplota pH – Rozvoj methanogeneze vyžaduje pH přibližně v rozmezí 6,2–7,5. Skládky s uloženými kyselými materiály neposkytují optimální podmínky pro start biomethanizace. Obsah biologicky rozložitelných látek je celkem samozřejmou podmínkou, nicméně ne vždy jsou tyto látky přítomny v koncentracích výhodných pro dobrý chod biomethanizace. Ředění odpadů inerty, popelem a vysokým podílem plastů má velmi nepříznivé dopady na množství a kvalitu vzniklého bioplynu.

Zdálo by se téměř samozřejmým, že novější skládky budou hluboko ve svých tělesech výborně anaerobizovány, avšak nemusí to být vždy pravda. Je například zásadní chybou projektu odvodnění vnitřních (výluhových) vod, ponechává-li drenážní systémy u svých vyústění otevřené, neboť právě tudy vniká vzduch při změnách barometrického tlaku do tělesa skládky. Stejně chybné jsou i projekty odplynění, které ponechávají plynové drenáže anebo odplyňovací věže otevřené do atmosféry. Nejen, že tudy uniká do ovzduší nezneškodněný methan, ale navíc při nárůstu tlaku vniká dovnitř drenáže vzduch. Takováto aerobizace může u menších skládek procesy tvorby plynu velmi významně pozastavit. To u malých skládek bez možnosti využití plynu rozhodně není žádnou významnou nevýhodou nebýt však toho, že souběžně s tím se výluhové vody okyselují a rychle pak stoupá úroveň jejich kontaminace. Pozitivní vliv vody na rozvoj biologických procesů v tělese skládky je logickou a nezpochybnitelnou podmínkou. Vlivy obsahů vody v odpadech a též vlivy pohybu vody v tělese

O


skládky na tvorbu plynu byly sledovány jak laboratorně, tak i na velkoprovozních zkušebních jímkách (celách). Jímky byly provozně sledovány po 4 roky s těmito závěry:  Nejvyšší aktivita byla v jímce, kde výluhy byly trvale recyklovány.  Přídavek vody až k perkolačnímu limitu zrychluje biologický rozklad. Okamžité nasycení odpadů urychlí procesy oproti sycení postupnému.  Recirkulace výluhů výrazně zvýší i odbourávání organických látek ve výluzích (pokles BSK a CHSK)  Přídavek obsahů septiků sice urychlí procesy kyselé fermentace, ale pro rychlý rozvoj methanogenů je nutný recykl výluhů a řízení jejich pH (převládaly acidogenní procesy). Rees klade hranici úplného nasycení odpadů (perkolační či saturační limit) přibližně k obsahům okolo 55 % hm. vody. V takto dostatečně vlhkých skládkách se předpokládá „stabilizace“ v rozmezí 5–10 let. Pod pojmem stabilizace se zde rozumí proběhnutí intenzivního rozkladu, doprovázeného silným vývojem plynů a též sekundárně doprovázeného maximálním sesedáním tělesa skládky. Vlhkost skládky a dostatečné zhutnění odpadů jsou primárními nutnými podmínkami pro uskutečnění hlubokého rozkladu za intenzivní tvorby methanu. Rees též potvrzuje, že u skládek s nízkým zhutněním mezi 200–500 kg·m-3 není vznik methanu pozorován, optimum minimálního zhutnění je někde mezi 500–1000 kg·m-3 a vyšší hustoty mohou procesy opět zpomalovat. Toto ovšem může být předmětem diskusí, neboť v takovýchto případech lze brát v úvahu i jiné vlivy, např. nedostatečný prostup vody hutnějšími vrstvami a omezení reakčních rychlostí následkem spotřebování vlastní vody anebo jejím odvedením s plynem či odtokem do výluhů. Přídavky vody k aktivaci rozkladných procesů jsou velmi účelné, je však přitom třeba dbát na to, aby:  přidávaná voda měla maximální možnost plošně vsáknout a dosáhnout co nejlepší distribuce uvnitř tělesa  přídavek vody nebyl jednorázovou a lokálně příliš silnou zátěží pro skládku, kdy je možné nadměrné zchlazení lože anebo příliš silný lokální průtok vody způsobí výluh živin, mikroorganismů i enzymů mimo reagující odpad.

Nedostatek vlhkosti ve skládkách vede ke zpomalení až téměř k úplnému zastavení anaerobních rozkladů. Materiály jsou v tomto prostředí až neuvěřitelně dobře konzervovány. Pracovníci University v Tucsonu prováděli tzv. recentní archeologii na skládkách odpadů s tím, že studovali typické složky odpadů v definovaných časových úsecích. Tyto práce se většinou uskutečňovaly na velkých skládkách s mohutnými tělesy, rychlými přírůstky hmoty a s vnitřním deficitem vody (např. skládka Fresh Kills, Staten Island, N.Y. USA). Pro odborníky v anaerobní digesci přinesl tento výzkum nesmírně zajímavá potvrzení o rozkladných procesech a jejich zpomalování při nedostatku vlhkosti. Vrtné práce sondující ty partie skládky, které byly dostatečně vlhké, vynášely na povrch jen tmavou kaší povlečené nerozložitelné podíly odpadu. Naopak na velmi mnoha místech byly vyneseny téměř suché materiály ve stavu neuvěřitelné zachovalosti. Doba uložení však byla velmi přesně určitelná. Spolu s odpadem byly z jedné skládky v Illinois vyneseny i perfektně čitelné noviny. Odpad „konzervovaný“ v suchém anaerobním prostředí byl většinou neočekávaně zachovalý a svědčil o zdánlivě vysoké odolnosti i takových odpadů, jaké bez rozpaků zařadíme mezi snadno rozložitelné. Výraz „zdánlivá“ odolnost je zde plně na místě, neboť jen absence vody umožnila tyto materiály zachovat v téměř nedotčeném stavu. Tak se na doprovodných fotografiích setkáme s vybranými materiály, u nichž jen stěží uvěříme, že byly tak dlouho pohřbeny ve skládce:


U hlubokých a rychle zavážených skládek v oblastech s nízkými srážkami je nízká rychlost rozkladu velmi pravděpodobná jako následek nedostatku vody. Tyto skutečnosti jsou potvrzovány i výsledky průzkumu, který si vůbec nekladl za cíl sledovat vývoj plynů v tělesech skládek. Takzvaná archeologie recentních vrstev“ měla za úkol zjistit skladbu odpadů ve vrstvách starých skládek odpadů. Při tomto průzkumu však byly získány takové nálezy, které nás nutí k nejvyšší opatrnosti při posuzování rozložitelnosti odpadů.

26

(stáří = doba uložení ve skládce) hlávka salátu (listy zavadlé, oschlé, zmačkané, leč přesto šedozelené barvy) stáří 6 let kukuřičná palice (kompletní odlomená palice v suchém hnědém šustí) stáří 20 let rohlík (poněkud pomačkaný) stáří 6 let párek v rohlíku (hot dog), (hnědavý, vyschlý kus pečiva s párkem) stáří 17 let noviny (zmačkané a poškozené kompaktorem, leč perfektně čitelné včetně fotografií stáří 12 let  syrový řízek (růžově hnědavé barvy, s bílým tukem na okrajích), vzhled neuvěřitelně zachovalý stáří 15 let

    

Vysoký stupeň konzervace materiálů není působen pouze a výlučně nedostatkem vlhkosti, nýbrž právě kombinací suchého stavu s redukčním (anaerobním) plynným prostředím. Podmínky postupné saturace skládky vodou však nelze zobecňovat jednoduchými a univerzálně použitelnými vztahy. Především je nutno mít na zřeteli všechny lokální vlivy, které na změny vlhkosti odpadů působí:          

množství přiváženého odpadu obsah vody v přiváženém odpadu plocha skládky hloubka skládky možný přítok (anebo odtok) vody z (anebo na) území mimo těleso skládky odtok nebo recykl výluhů srážky na daném území odpar z povrchu skládky (charakter povrchu, teploty vzduchu a povrchu, vítr, vzdušná vlhkost, charakter event. porostu) zhutnění odpadů charakter odpadů (perkolační mez obsahu vody).

Důležitost sledování vývoje obsahu vody vyplyne z jednoduchého příkladového výpočtu sorpční kapacity skládky: „suchý“ (čerstvý) odpad s vlhkostí 25 % hm. je v síle 2 m rozprostřen na ploše 1 ha, při zhutnění 900 kg·m-3. Experimentálně ověřená perkolační mez vlhkosti je 55 % hm. To znamená, že teoreticky je tato skládka schopna přijmout pouze do této vrstvy 12 000 t vody tj. v průměru 1 200 l·m-2. Předpokládáme-li v dané lokalitě roční úhrn srážek 600 mm, znamená to, že 2 m vysoká vrstva odpadů je teoreticky schopná přijmout dvouletý úhrn srážek. Pokud je přísun odpadů rychlejší než výpočtem předpokládané 2 m výšky/ha.rok, pak se úměrně tomu prodlužuje doba, za níž těleso dosáhne stavu nasycení. Další prodloužení tohoto intervalu je dáno především odparem vody z povrchu skládky a odtokem části přívalových vod mimo těleso skládky.


Pro modelování různých stavů skládky je důležité, jak přesně dokážeme popsat nejen celkovou bilanci vody přiteklé, odteklé a odpařené, ale i podmínky a stavy retence vody uvnitř skládkového tělesa.

27

Problém retence vody ve skládce není jen otázkou obsahu vody v pórech a mikropórech odpadu, nýbrž i otázkou zadržování vody na povrchu odpadu a v mezigranulačních prostorech. Takto zadržovaný objem vody závisí jak na granulometrii odpadu, tak i na jeho zhutnění. Rostoucí hustota odpadu nejprve zvyšuje hodnotu retenčního objemu tak, jak se zlepšují podmínky pro zádrž vody v kapilárních prostorech, avšak po dosažení maxima retenční objem opět klesá vlivem zmenšujících se kapilárních prostorů. Pro hodnocení podmínek a stavů retence vody ve skládce je důležité, jakým způsobem budeme zvolené veličiny vyjadřovat. Hodnocení skládek podle analytických obsahů vlhkosti v odebraných vzorcích má svá praktická omezení a při vysokých obsazích vody se stává nepoužitelným. Voda, která je v tělese zadržována kapilárními silami v mezigranulačních prostorech při vzorkování odteče a takto získané výsledky by byly velmi vzdáleny od skutečného stavu.

O


Optimální podmínky pro tvorbu plynu jsou nalézány právě při dosažení tzv. perkolační úrovně vlhkosti. To je takový obsah vody v odpadech, kdy veškerá nově přitékající voda již není zachycována, ale protéká. Tato voda tím zajišťuje nejen vhodné prostředí pro biomethanizaci, ale též roznáší mikroorganizmy, živiny a enzymy dále v tělese skládky. Vlhkost běžně přivážených tuhých komunálních odpadů obyčejně nepřevyšuje úroveň 30 % hm. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí 22–26 % hm. Naproti tomu vlhkost „perkolační“ dosahuje podstatně vyšších úrovní v rozmezí 40–55 % hm. Pro celkové hodnocení schopnosti skládky vázat srážkovou vodu je nutné znát tyto veličiny: 1. 2. 3. 4.

Celkovou dobu ukládání odpadu Průměrný roční přírůstek odpadů (návoz Z) Plochu skládky Průměrný roční srážkový úhrn Y

[roky] [kt·rok-1] [ha] [mm]

Koeficient odparu Odpar vody je jediný významný bilanční element, který vlhkost skládky snižuje, pokud výluhy nejsou odpařovány anebo odváděny k externímu zpracování. Hodnota koeficientu může být nalezena ve velmi širokých mezích zhruba 0,05–0,6 (odpaří se 5–60 % ze srážkových vod), ale za vhodných situací i více. Na hodnotu odparu působí mnoho vlivů, takže stanovení právě této důležité hodnoty je nejobtížnější a je zatíženo také největší nepřesností. Odpar vody z povrchu skládky je ovlivňován především:     

recyklem výluhů na povrch tělesa průměrnou teplotou ovzduší průměrným osluněním tělesa průměrnou rychlostí větru nad povrchem tělesa kvalitou povrchu tělesa

Podle celkové projektované kapacity skládky též můžeme spočítat saturační horizont, tedy dobu po jejímž uplynutí dosáhne nezakryté těleso perkolační vlhkosti a od níž mohou být pozorovány intenzivnější toky výluhových vod. Pro velké skládky s vysokými rychlostmi zavážení snadno nalezneme v našich klimatických podmínkách saturační horizonty i v rozmezí 10–20 let.

pH

acidogenní fáze

methanogenní fáze

5,7

7,6

CHSK

mg O2/l

65 000

7 000

NNKK (jako k. octová)

mg/l

26 600

až 0

aminy

mg/l

250

až 0

HCO3

mg/l

17

12 000

SO42–

mg/l

1 500

150

Fe

mg/l

1 500

40

Ca

mg/l

2 600

100

–

Expanze vzduchu z kanálů, stok a splaškových jímek doprovázená typickým nepříjemným zápachem je všeobecně známým průvodním jevem rychlého poklesu barometrického tlaku. Zcela stejným způsobem ovlivňuje atmosferický tlak a jeho změny také uvolňování plynů ze skládek odpadů, neboť jak již bylo řečeno, pohybují se změny barometrického tlaku zhruba o 1 řád výše, než je hodnota přetlaku plynu potřebného k jeho trvalému vypuzování z tělesa skládky.


Typická mezní složení výluhových vod

28

Skládkové těleso díky svému velkému objemu a poměrně značné „volné porozitě“ představuje zásobník plynu o velkém úložném objemu a případný barometrický protitlak je vždy kompenzován stlačením na relativně malé hloubce. Toto lze snadno demonstrovat na mezním příkladu, uvažujícím skokový nárůst barometrického tlaku v extrémním rozsahu o 4 000 Pa, přičemž ve skládce žádný vlastní plyn nevzniká. Tento tlakový nárůst zkomprimuje plyn uvnitř skládky v poměru absolutních tlaků o cca 4 %. Za předpokladu zcela rovnoměrné distribuce pórů tak vnikne vzduch do hloubky rovnající se rovněž 4 % z celkové hloubky tělesa. Teoreticky to znamená pro hloubky skládek 10–15 m možný průnik vzduchu do hloubek 40–60 cm. Ve skutečnosti však žádná změna barometrického tlaku neprobíhá skokově a během času probíhajících změn barometrického tlaku spolupůsobí též stálá vlastní tvorba plynu, takže u dostatečně aktivních skládek většinou nedojde k takovéto nucené invazi vzduchu. Při nízkých rychlostech tvorby plynu pak může mít větší význam protiproudá difúze vzduchu. Ovšem pokud špatný projekt skládky, či nesprávný provoz na jejím odplyňovacím a drenážním systému mají za následek volný přístup vzduchu do trubních systémů uvnitř lože skládky, potom se tlakové změny vyrovnávají cestou nejmenšího odporu, tedy skrze tyto trubní systémy. Tím je poškozováno anaerobní prostředí v tělese skládky a vzniká velké explozní nebezpečí mísením hořlavých plynů se vzduchem uvnitř otevřených potrubí. V průběhu mnoha měření prováděných na skládkách odpadů v České a Slovenské republice byly sledovány i průběhy statických přetlaků plynů ve skládkách s pomocí velmi citlivých manometrů zaznamenávajících diference tlaku v tělese oproti tlaku atmosférickému s rozlišením zhruba ± 5 Pa. Tato měření zaznamenala u některých skládek obdobné charakteristické pulsace tlaku, i když pozorované periody výchylek byly v rozmezí 6–12 hod. Tyto pulsace tlaku nebyly dlouhodobě výraznější než ± 80 Pa a byly jen nezřetelné u mělkých a málo výkonných skládek. Byly však vždy pozorovány u aktivních skládek, v nichž byly při vrtných anebo výkopových pracech objeveny „plovoucí“ vrstvy vody v tělese. Ve vodou relativně chudé skládce však byly zaznamenávány krátkodobé nárůsty jinak nezřetelných přetlaků až k hodnotám okolo + 250 Pa během 1 hodiny po prudkém přívalovém dešti. Tyto poznatky pak vyústily ve vysvětlení fenoménu vnitřních „plovoucích“ vrstev vody.

Diskuze Bylo provedeno měření v areálu spol. Joga kompostárna a skládka odpadů Slavičín. Byly proměřeny vytipované zdroje – otevřená skládka, jímka na skládkové odpadní vody a hala kompostárny. V době měření nebyl biofiltr na provoze kompostárny v provozu. V hygienizační komoře byl naskladněn substrát a komora byla uzavřena. Na provoze nebylo možné zjistit výkon ventilátoru na vstupu do biofiltru, ani množství případného provzdušňování krechtů.

Kompostárna


V kompostárně byly naaplikovány 3 krechty – cca 230 t, s dobou vyhnívání: 1 krecht 14 dní, 2 krecht 3 týdny, třetí krecht týden. V rohu haly byla halda materiálu pro kompostování. Hala nebyla uzavřena, plastové závěsy byly poškozeny, nebo shrnuty. Hala byla přirozeně provětrávána průvanem. Z krechtů se uvolňoval viditelně plyn s postižitelnou koncentrací amoniaku.

29

Koncentrace pachových látek u vrat kompostárny z vnitřní strany byla naměřena koncentrace pachových látek cca 10 000 ouE· m-3. Jak vyplynulo z matematických modelů a obrázků 9 – 15, jsou největší emise pachových látek v současné době z provozu kompostovací haly. Provozní řád kompostárny je velmi chaotický soupis různých předpisů, mnohdy nesouvisejících s provozem kompostárny, zato informace o detailech a podmínkách kompostování zde chybí. Proto není možné diskutovat stav kompostovacího procesu a v kap. Správná praxe provozu zdroje a emise do ovzduší jsou tedy uvedeny alespoň základní principy a chyby kompostování.

O


Provozní řád rozhodně nesplňuje platnou legislativu a v souladu (zákon o ovzduší 201/2012 Sb. Podle § 41Přechodná ustanovení, odst.5) je nutné zažádat o znovuschválení provozu zdroje – do 1.1.2014, doplnit provozní řád zejména o položky výše uvedené a červeně podtržené. Dále uvézt provoz do souladu s předepsanými provozními podmínkami v souladu s přílohou č.8 vyhlášky 415/2012 Sb. A to technickou podmínku a) násypné bunkry…a c) – uzavřená hala a odsávání do zapracovaného a provozuschopného biofiltru., viz kap. Legislativa. Vzhledem k chybějící dokumentaci nelze posoudit kapacitu odsávání ani kapacitu biofiltru. Skutečností však je, že biofiltr provozovaný pouze občas nebude kvalitně zapracovaný a jeho účinnost bude klesat. Biologická kultura v biofiltru potřebuje rovnovážné podmínky – provzdušńování odpadním vzduchem s přínosem organického znečištění, pravidelné zvlhčování, relativně vyrovnanou teplotu. Při nedostatku provzdušňování a vysokých koncentracích organických látek bude docházek v biofiltru k anaerobnímu hnití. Pokud nebude do biofiltru vyrovnaný přísun organických látek (znečištění) bakterie částečně vymřou a náběh biofiltr nebude okamžitý, jeho výkon se bude snižovat. Nedostatek vlhkosti zahubí organismy. Diskontinuální provoz může způsobit částečné vysychání biofiltru a tvorbu vzduchových komínů, které také snižují účinnost. Komspotárna byla velmi dobře vybavena pro odstraňování pachových látek, avšak nevhodným provozem dochází k nežádoucím pachovým epizodám. Potřebná opatření k významnému snížení emisí pachových látek postačí správně zpracovaný provozní řád a dodržování základních principů, tzn. pořídit vrata ke kompostovací hale a halu provozovat uzavřenou. Odpadní vzduch z kompostovací haly kontinuálně odvádět do instalovaného biofiltru a biofiltr udržovat v souladu s provozním řádem v provozuschopném stavu (1x ročně provádět kontroly lože na obsah bakterií, pH a obsah živin – dusíku a fosfátů). Biofiltr udržovat dostatečně vlhký a zajistit, aby v zimě nezamrzal (nevypínat vzduchotechniku). Provozování biofiltrů tak, aby splňovaly maximální účinnost, popsali ve své studii experti z Mendlovy univerzity a je k dispozici na naší provozovně. Náklady na minimalizaci emisí pachových látek na kompostárně budou minimální k účinnosti elilminace pachových látek. Jde zejména o dodržování provozní kázně a kvalitně zpracovaný provozní řád. Jak vyplynulo z matematického modelu, pouze 90% účinnost biofiltru při provozu uzavřené haly by zcela eliminovala vznikající zápach v obytné lokalitě města Slavičína.

Skládka Plocha skládky 950 m2 – nezakrytá plocha, cca 8m nad jímkou na skládkovou vodou.

Z matematického modelu vyplynulo, že i skládka a jímka na odpadní skládkovou vodu mají byť malý, ale přesto vliv na případné emise na kraji města Slavičína. Pro maximální eliminaci pachových látek opět apelujeme na revizi provozního řádu, která stejně musí být provedena v souladu s novým zákonem. Doporučujeme do tohoto provozního řádu zakotvit, že skládková voda nesmí být v žádném případě čerpána nad ochrannou fólii. To je potřeba v provozním řádu důsledně zdůraznit. Vzhledem k životnosti skládky by byly další technická opatření neúměrně nákladná, ale bylo by vhodné v prozním řádu uvést pravidla skládkování a rekultivace skládky v souladu s výše uvedenými pravidly skládkování viz kap. Správná praxe provozu zdroje a emise do ovzduší – skládky. I v případě skládky doporučujeme revizi a úpravu provozního řádu v souladu s platnou legislativou.


Jímka na skládkovou vodu – objem 973 m3, výška hladiny 1,89 m. V době měření byla svedena odpadní skládková voda hadicí na ochrannou fólii na loži skládky. Tyto emise nebylo možné objektivně změřit, a tak i když možná mají význam z hlediska pachových látek jejich posouzení a změření by nebylo zcela objektivní.

30

Závěry 1. Největším zdrojem pachových látek, které významně zasahují obytné zóny města Slavičína, je kompostárna v areálu JOGA - městské skládky komunálního odpadu. 2. Emise zápachu vznikají z důvodu provozní nekázně, jako je neprovozování biofiltru, neuzavřená kompostovací hala, nekvalitní provozní řád. Úpravou těchto nedostatků by mělo dojít k výraznému úbytku emisí pachových látek. 3. Nápravu je vhodné provést v souladu se zákonem o ovzduší a revizí povolení provozů obou zdrojů v areálu s podmínkami pro eliminaci pachových látek a se striktní revizí a úpravou provozních řádů obou technologií. Provozní řády je nutné přepracovat v souladu s platnou legislativou a nutné důsledně uplatňovat provozní podmínky vedoucí ke snížení emisí pachových látek. Ty v obou řádech chybí. 4. Doporučujeme zdůraznit tyto podmínky provozu: Kompostárna  uzavřít halu z obou stran (automatická vrata, do doby instalace vrat důsledná oprava žaluzií a podmínka jejich funkčnosti)  kontinuální odsávání odpadního vzduchu do biofiltru  revize vzduchotechniky, zda odpovídá zajištění podtlaku v kompostovací hale  podrobný provozní řád pro provoz biofiltru – podmínky, za kterých má být biofiltr provozován, kdy má max. účinnost, popis a kontrola jeho účinnosti a technického stavu. Skládka  striktní zákaz volného čerpání skládkové vody na fólii zakrývající skládku  dopřesnění provozu skládkování a rekultivace skládky 5. Náklady na nápravu a snížení emisí pachových látek jsou minimální a lze předpokládat, že důsledným dodržováním správných provozních podmínek dojde k 80% snížení emisí pachových látek. Ovšem tyto provozní podmínky je nutné důsledně a detailně rozvést v provozních řádech. Zpracovala: Ing. Petra Auterská, CSc. ODOUR, s.r.o. Dr. Janského 953, 252 28 Černošice IČO: 151 48122 .


Osvědčení o autorizaci č.j.370a/820/09

31

tel.: 602 17 67 10 tel./fax.: 251 640 830 e-mail: [email protected]

O


Použité materiály

    

Provozní řád skládky odpadů S -03 zpracovaný podle zákona o odpadech, duben 2009 Provozní řád Regionální kompostárna Slavičín, zpracováno Ing. J. Gabryšem, květen 2011 Straka, F a kol.: Bioplyn, II. Rozšířené vydání, GAS 2012 http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ Akreditované měření pachových látek na zdroji, protokol č. 17-13, ODOUR 2013 Zákon o ovzduší č. 201/2012 Sb. v platném znění Vyhláška MŽP č. 415/2012 Sb. ČSN EN 13725 Kvalita ovzduší – Stanovení pachových látek dynamickou olfaktometrií Příručka jakosti firmy ODOUR, s.r.o. Hejátková K.: Řešení bioodpadu v regionu, první vydání, Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s., Náměšť nad Oslavou, 2008, str. 60, ISBN 80903548-8-2 http://www.mbu.cz/cz/Legislativa.php http://swananys.org/pdf/composefacility.pdf Freeman T., Needham C., Schulz T.: Analysis of Options for Odour Evaluation for Industrial or Trade Processes, CH2M BECA LTD, (2000) http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pachove-latky-v-ovzdusi-z-pohledu-provozovanikompostarny Professor Dr. Werner Bidlingmaier, Bauhaus Universität Weimar: Odour Management in Practise, idlingmaier et. al (1997): Odour Emissions from Compost Plants - Dimensioning Values for Enclosed and Open Plants (Translation), Rhombos-Verlag, Berlin-> Order Address for the English version is [email protected]


         

32

Odborný posudek. Pachové látky z lokality Slavičín - Radašovy ODOUR, S.R.O. 27. července Problematika pachových látek

Recommend Documents