Odborná exkurze do Itálie konaná ve dnech 13. – 16. června 2011
Ve dnech 13.–16. června 2012 uskutečnila OUMS odborný zájezd do Itálie se zaměřením na pěstování peckovin a jabloní. Navštívili jsme zemědělsky nejbohatší a nejrozvinutější část Itálie, oblast Emilia Romagna v Pádské nížině v okolí měst Faenza a Ferrara. Z ovocných druhů jsou zde nejvíce v pěstování
zastoupeny
broskvoně, nektarinky, meruňky, kiwi, vinná réva, méně pak jabloně (hlavně odrůda Fuji) a hrušky
( odrůdy Abate Fetel a Williamsova). V Jižních Tyrolích pak
výzkumný ústav v Laimburgu a pěstitele třešní a jabloní. První exkurze byla v blízkosti města Faenza u pěstitele meruněk, broskvoní a kiwi s celkovou výměrou sadů 23 ha. Ten je součástí velkého kooperačního družstva Kooperativa Terremerse, které má 6000 členů a 3000 ha zemědělské půdy, z toho plocha ovocných sadů činí 1200 ha, ostatní plochy tvoří zelenina (nejvíce rajčata pro průmyslové zpracování v objemu 120 000 tun ročně) a další rostlinná výroba ( hlavně obilí a kukuřice) a vlastní sklady o kapacitě 20 000 tun . Družstvo má z veškeré své činnosti roční obrat 156 mil. eur – svým členům zajišťuje nákup techniky, postřiků a hnojiv a zabezpečuje poradenskou službu prostřednictvím 31 poradců. Ve svých 23 obchodních centrech zaměstnává zhruba 400 stálých pracovníků. Pěstování meruněk v současné době je orientováno na širší sortiment s větším podílem pozdějších odrůd tak, aby se sklizeň prodloužila až do konce srpna, kdy je i vyšší cena 1,3 – 1,4 euro/kg. Dříve končila sklizeň v polovině července. V době naší návštěvy byl ukončen sběr raných odrůd: Tsunami - nejranější, Aurora a Luna (polovina dubna - konec května), a sklízeli odrůdy Carmen a Bora, za nimi následují středně rané – Pinkcot, Vittilo, Portici, Kioto a Petra. Pozdní odrůdy Fardao Carmingo a Farbaly Carmingo se sklízí do konce srpna - tato čtyřletá výsadba je v plné plodnosti a dosahuje výnosu 35 t/ha. Jako podnož je používán myrobalán 29/3, zkoušejí mandloň s mezištěpením, protože samotná má ve zdejších podmínkách problém s afinitou. Mandloň zkoušejí pro její hořkost, protože stromky pak nenapadá drvopleň. Vysazují jednoletý materiál se
4–5 výhony, v současné době nejčastěji ve sponu 6 x 3 m. Cena stromku je 4 – 4,8 euro. Kvůli problémům s omladky u myrobalánu používají glyfosáty pouze na herbicidní pásy, v prvním roce příkmenný pás okopávají ručně a až od 2. roku používají herbicidy. Ačkoliv letos v únoru dosáhly mrazy až - 22 stupňů, meruňky poškozeny nebyly ( jen kiwi a částečně broskvoně) zřejmě proto, že v sadech a vinicích byly až dvoumetrové vrstvy sněhu. O velikonocích poklesly teploty krátkodobě na mínus 1 - 2 stupně a škody nezpůsobily. Největší škody zde měli v roce 2003, kdy teplota v době květu klesla na –10 stupňů a na úrodě způsobila 50 % škody. Proti mrazu používají postřik vodou a vrtule na promíchání vzduchu. Pěstitel zde má 2 způsoby pěstování meruněk – vázovitý způsob ( podobný duté koruně s nižším kmenem, není potřeba plošina při sklizni, ale je náchylnější k jarním mrazům) a pěstování ve stěně. Tento způsob pěstování umožňuje úspěšně použít stroj Darwin i pod sítěmi na mechanickou probírku plodů na začátku a ke konci květu jak u meruněk, tak i u broskvoní. Ruční probírka, která se dělá 2x - v květu a v plůdcích - je o 50 % nákladnější než mechanická. Proti monilióze v letošním roce použil 3x Signum, s bakteriózami a stigminou problémy nemají, ošetřují 3x meďnatými prostředky – po opadu listů, v listopadu a prosinci – dává až 20 kg mědi/ha ve formě modré skalice . V oblasti Emilia Romagna cca 90 % pěstitelů pěstuje ovoce v systému integrované produkce a cca 50 podniků provozuje bioprodukci, ale ne u meruněk právě kvůli nutnosti používaní měďnatých přípravků – povolených 15 kg Cu /ha je pro meruňky málo. Dříve pro výživu používali hodně organický hnůj, ten byl vystřídán granulovaným hnojem aplikovaným v prosinci a v průběhu květu přidávají do závlahy dusičnan draselný v dávce 200 kg/ha. Druhým navštíveným podnikem byla mladá výsadba raných nektarinek patřící přímo družstvu. První 5 ha sad byl vysázen v prosinci ve sponu 4,5 x 1,5 m, dnes jsou stromky vysoké 2 m, plody bylo nutno protrhat a ponechat jen ukázku . Druhý, 3 ha sad, byl vysázen letos v březnu 10 cm sazenicemi in vitro proto, že kvůli pozdní výsadbě nebyl již jiný výsadbový materiál k sehnání.
Obě výsadby sadily ručně ženy v zimě, protože v družstvu nemají u třídiček práci. Již příští rok by tyto výsadby měly dávat ekonomicky významný výnos a za dva roky výnos kolem 40 t/ha. Systém příkmenného obdělávaní této mladé výsadby spočívá v tom, že již 4x mechanicky pluhem otevřeli a zavřeli „hrůbek“ s cílem provzdušnění, přihnojení
a likvidace plevelů. Toto provedou ještě jednou a potom již nastoupí
herbicidy. Výsadba je konstrukčně připravena pro zasíťování . Družstvo zaměstnává v sezóně cca 800 brigádníků kupodivu přes příkazy EU hlavně Albánců a také Poláky. V současné době je v důsledku krize a konkurence levných řeckých a španělských broskví od pěstování broskvoní v Itálii ústup. Pěstitelé se zaměřují ne na kvantitu, ale na kvalitu plodů. Výnosy u meruněk dosahují 25 – 35 t/ ha, u broskvoní a nektarinek 60 – 80 t/ha. Realizační cena u meruněk 1,2 – 1,4 €/kg, nektarinek a broskví 0,20 – 0,40 €/kg. Ovoce je určeno hlavně pro anglický a německý trh. Výzkumný ústav Fondazione per Lágricoltura Fratelli Navarra ve Ferraře vznikl jako nadace odkázáním majetku a pozemků bohaté rodiny v roce 1920 s cílem propojit výsledky vědeckého výzkumu s potřebami pěstitelů hlavně se zaměřením na lepší ekonomiku v zemědělském sektoru. Ústav spolupracuje s Boloňskou univerzitou, publikuje výsledky svých pokusů v odborných ročenkách a na vědeckých konferencích. K dispozici má celkem 650 ha půdy pro pokusné účely hlavně pro kukuřici, cukrovku, ale i zeleninu a na 13 ha provádí pokusy u ovocných kultur. Největší plochu pokusných parcel zaujímají hrušně 58 %, následují jabloně 28 %, dále kiwi 2 %, třešně 1 %. Zbytek plochy je oseto vikví. Prohlédli jsme si pokus založený v roce 2005 u 6 klonů odrůdy Gala a 4 klonů odrůdy Fuji na vřetenech. Je zaměřený na kvalitu a vybarvení plodů při stejném sponu a stejném počtu jedinců na ha a při rozdílném typu řezu. Velmi zajímavý byl pokus založený v roce 2009 na podnoži M9, při různých sponech a pěstitelských tvarech ( nové „ pyramida“ vřeteno, volné vřeteno, solax, dvoukmen), zaměřený kromě kvantity a kvality i na alternaci plodnosti u těchto dvou odrůd. Nejvíce pokusů mají zaměřených na hrušně – u tří nejvíce zastoupených odrůd (Abate-Fetel, Kaiser, Konference) a nové odrůdy Carmen zkouší jejich pěstování na pěti podnožích ( Sydo, BA29, Adams, MH a MC), v různých tvarech ( volné vřeteno, V- systém, dvoukmen a vertikální kordon), sponech, hustotě (2754–13333
stromů/ha), i s mezištěpováním na Hardyho máslovce se zaměřením na fyziologický a ekonomický limit pěstování. Totéž zkouší u třešní na odrůdách Ferrovia, Regina a Kordia na podnoži Gisela 5. Neprovádí pokusy s porovnáním účinností povolených chemických přípravků, ale používají je stejně jako pěstitelé. Proti strupovitosti letos stříkali
30x na jaře
v třídenních intervalech. Při ochraně proti meře v hrušních se snaží jednak kombinovat postřiky s ulamováním listů a použitím mazlavého mýdla (jen do doby než mera vyletí) a jednak používat dravou ploštici. Vzhledem k vysokým teplotám zde u jabloní a hrušní mají problémy s úžehem listů i plodů - zkouší
používat
olejnatý postřik kvůli větší odolnosti listů. Běžně používají insekticidní přípravky, ale zároveň zkoumají a porovnávají i různé typy zasíťování jednotlivých stromů a celých řad proti nalétávání hmyzu, což je vhodné použít pro biosystémy pěstování. Produkční sad třešní jsme navštívili v Jižních Tyrolích v obci Kurtatsch v nadmořské výšce 800 m. V Jižních Tyrolích je cca 80 ha výsadeb třešní, které se pěstují až do nadmořské výšky 1300m. Výměra třešní zde každoročně roste zhruba o 10 %, protože se jedná stále o finančně dobrou komoditu – loni se cena pohybovala od 4 do 5 €/kg. Třešně pěstitel dodával loni poprvé po předchozím chlazení upravenou filtrovanou vodou (dříve chladil pouze ve chladírně) ve vaničkách v 0,50 kg balení buď s víčkem nebo bez víčka velikosti 28 a 30 mm tříděných ručně. Hlavními pěstovanými odrůdami jsou Kordia a Regina. Příznivá cena je dána tím, že zdejší třešně dozrávají oproti jižnějším oblastem podstatně později – Kordia začátkem července a Regina o 10 dní později. V té době je již v oblasti Bologne sklizeň skončena. Pěstitel pěstuje třešně odrůdy Kordia a Regina na podnoži Gisela 5 na výměře 5 ha na dvou lokalitách ještě s jedním společníkem. Problémy mají s opylovači – pro Kordii byla vysázena špatně rostoucí a praskající i pod sítěmi odrůda Schneider, pro Reginu Durione 3, zkouší i višně a to Morellu pozdní , protože nezabírá hodně místa a dá se dobře dosadit. Odrůdu Karina nemohou používat jako opylovače kvůli ochranné době postřiků – plody nesmí do trhu, musí se nechat spadnout a zbytkové plody jsou napadeny novým značně problematickým škůdcem – Drosophila suzuki. Proti monilii dělá 2x postřik do květu, dále ošetřuje proti mšicím, skvrnitosti listů a stále větším problémem je ochrana proti vrtuli třešňové. Zkouší i použití giberelinů
GA3 nadvakrát – když plody začínají žloutnout a kolem 15. června. Výživa se dříve aplikovala kapkovou závlahou, teď je návrat ke klasickým granulovaným hnojivům rozhozeným na zem. Půda zde má dostatek humusu, pH 7,5, je zde vápenaté podloží a výživa v Tyrolích není v současnosti aktuální téma. Dusík dodává na jaře močovinou před květem, proti chlorózám přidává železo, ale letos ho kvůli neúrodě nedával. Probírku plodů dělá ručně hned po odkvětu, ale vyplatí se dělat i měsíc před sklizní. K řezu kvůli prosvětlení se dostává až v září, letos kvůli neúrodě by ji chtěl provést v srpnu. Na podzim kvůli opadu listů provádí postřik měďnatými přípravky obohacenými o mangan. Sady vysázel v roce 2005 ve sponu 3,50x 1,50m , jsou tedy dost husté, ale jemu tento spon vyhovuje kvůli mechanizaci, kterou v této výšce může použít. Výsadbu má zasíťovanou, protože zde i v době sklizní velmi často prší. Sítě natahuje v době , kdy třešně začínají červenat. V jednom sadu má sítě od firmy Frustar, v druhém sadu od firmy Pilati. Cenově vyjde zasíťování stejně cca 25 – 30.000 euro /ha včetně sloupků, ale systém firmy Pilati je stabilnější proti větru a zde na svazích jsou poryvy větru velmi silné. Dosahuje výnosů 15- 20 tun třešní /ha. V letošním roce je však bez úrody, protože velikonoční mrazy květy zcela zničily. Takové škody mrazem jsou zde v průměru jednou za 10 let. Vodní ochranu proti mrazům nepoužívají vzhledem k tomu, že ačkoliv zde spadne cca 900 mm srážek, vody je tu na svazích málo, musí ji svádět do nádrží a dělit se o ni s vinaři. Provincie podporuje náklady související se zavlažováním maximálně do 30 % pořizovacích nákladů. Pěstitel ještě sám obhospodařuje 5 ha sadů jabloní , převažují odrůdy Granny Smith a Golden Delicious ( výnosy 80 - 100 t/ha), Fuji a Gala (70 – 80 t/ha), dále Pink Lady, Braeburn a Red Delicios – ten letos nejvíce pomrzl. Loni průměrná realizační cena farmářská byla 40 centů/kg Výzkumná stanice v Laimburgu zaměstnává 400 lidí, z toho vědeckých pracovníků a techniků je 30 - 40. Financování výzkumu z 1/3 zajišťuje provincie. Významný podíl financování je zajišťován soukromými firmami přes zadané projekty a stanice má i svůj vlastní příjem z produkce vinohradů a sadů jabloní - z 700 ha, které ji patří ( z toho je 200 ha sadů jabloní) a obhospodařuje je 24 podniků. Strukturu stanice tvoří
4 sekce : 1. ovoce , vinohradnictví a skladování, 2. ochrana rostlin, 3. chemická část – analýza plodů, listů, půdy a 4. obhospodařování 700 ha půdy. Výsledky pokusů publikují zdarma. V této oblasti se jabloně pěstují na 18 500 ha, které obhospodařuje cca 8 000 pěstitelů ovoce sdružených do družstev.Ta se specializují na prodej produkce jablek dosahující cca 1 milionu tun ročně. Z této plochy je cca 12 000 ha pod kapkovou nebo vrchní závlahou. Nové výsadby mají sítě proti krupobití prakticky všechny, klubové odrůdy dokonce sítě mít musí. Sady jabloní se zde nacházejí až do výšky 1000 m. Plocha připadající na jednoho pěstitele se pohybuje kolem 2 –3 ha, půda je zde velmi drahá a proto je využíván každý kousek i mezi silnicemi a křižovatkami. V systému integrované produkce je cca 91 % pěstitelů a cca 6 % pěstuje v systému bio. Ústav sám poradenství pro pěstitele neprovádí. To provádí poradci, sdružení do 2 organizací, kteří jsou placeni z poloviny provincií a z poloviny pěstiteli. Hlavně oni na základě svého kontaktu s pěstiteli a odbytovými družstvy předkládají
ústavu
požadavky na výzkum . Zastoupení nejdůležitějších odrůd je následující: 43 % Golden Delicious, 15 % Gala, 11 % Red Delicious, 9 % Braeburn, 6 % Granny Smith, 5 % Fuji, 3 % Jonagold, 3 % Cripps Pink, 2% Morgenduft a 1 % Idared. V letošním roce i zde došlo k velkému poškození mrazy – v plném květu za silného větru teploty klesly na mínus 2 – 3 stupně a i přes vrchní rozprašování vody jsou škody veliké – prakticky do 1/3 výšky stromu nejsou jablka žádná a zbylá mají velká mrazová poškození. Pracovník, který nás provázel pokusnými parcelami, se zabývá problematikou pěstitelských technologií, hlavně pěstitelského tvaru a řezu, ale také probírkou plodů a zasíťováním proti hmyzu. Prohlédli jsme si pokusy na různých pěstitelských tvarech u odrůd Fuji, Gala a Pink Lady – vysoké štíhlé vřeteno, palmeta a dvoukmen (bibaum – z kmene rostou 2 růstové osy každá jako stromek, mají kratší větve s více plodným obrostem oproti vřetenu, mohou se zúžit řádky a lze dobře praktikovat mechanický řez a probírku plodů na rozdíl od vřetena, nevýhodou však je konkurence pupenů už od výsadbového materiálu, slabší osu je třeba vyvažovat ruční probírkou). Zkoušeli i systém Solax, ten se zde však ve srovnání s vřetenem neosvědčil. V současnosti se hodně zaměřují na pokusy s mechanizovaným řezem kvůli ušetření pracovních sil a efektivnosti ekonomiky pěstování. Na rozdíl od
Holanďanů a Francouzů (řez v zimě a v růžovém popěti) jsou lepší výsledky s letním řezem – zmenší velikost plodu a zlepší vybarvení. V zimě provedený řez podpoří vegetativní růst. Řez na klik se zde neosvědčil – podpoří silný růst, možná by byl vhodný pouze u slabě rostoucích odrůd. Zkouší i regulaci růstu pomocí přípravku Regalis a řezu kořenů. Pokusy se pečlivě vyhodnocují – každá varianta podle odrůd na množství, hmotnost, velikost a vybarvení plodů. V sekci skladování ovoce mají samostatné komory s různým obsahem jednotlivých plynů a teploty. V současné době se zaměřují na sledování stresových faktorů v závislosti na obsahu chlorofylu s možností okamžité úpravy plynné směsi – tzv. DCA atmosféra. Přínos tohoto odborného zájezdu pro zúčastněné měl trochu jiný spíše informativní charakter na rozdíl od zájezdů předchozích, ze kterých si ovocnáři některé pěstitelské technologie mohou v našich podmínkách vyzkoušet. To bylo dáno jeho úzkou specializací převážně na teplomilné peckoviny - meruňky, broskvoně a nektarinky. Ty zde mají úplně jiné klimatické a půdní podmínky, než jsou u nás. Účastníci exkurze
viděli krásné a vyrovnané sady meruněk různého stáří bez
výpadku stromů. To, co trápí naše pěstitele – obrovské odumírání
5 – 6letých
výsadeb, zde ovocnáři vůbec neznají. Všechny sady překypovaly obrovskou vitalitou a násadou plodů. Zázemí pro pěstování ovoce zde však pěstitelé mají lepší než u nás: od podpory státu, přes podporu provincií, výzkumných ústavů, poradců až po dobře fungující odbytová družstva. Problémy však zde ovocnáři mají podobné jako u nás - uplatnit se s produkcí ovoce na trhu za slušnou cenu. Přesto, že jejich prodej je realizován převážně přes velmi dobře fungující družstva, pěstitelské ceny ( hlavně u broskví) v posledních letech v důsledku konkurence levných řeckých a španělských klesají a pěstitelé jejich pěstování nerozšiřují, naopak od pěstování broskvoní ustupují. Velké poděkování za zprostředkování finančního příspěvku patří Ing. Drahomíře Musilové a firmě BASF.
