Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje. Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku PhDr

Odbor kultury a památkové péče Zlínského kraje

Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2010

PhDr. Jana Spathová

Obsah

1. Základní cíle dlouhodobého plánu účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2010

2. Vymezení památkového fondu a jeho analýza a) b) c) d)

analýza silných stránek analýza slabých stránek analýza příležitostí analýza ohrožení

3. Současný stav památkového fondu a) kulturní památky zapsané v seznamu památek světového dědictví UNESCO b) národní kulturní památky c) památkově chráněná území

4. Významné památky Zlínského kraje

5. Historické parky zahrady a problémy jejich obnovy a zachování

6. Archeologické zájmy

7. Stanovení cílů podpory památkové péče, včetně určení priorit a) b) c) d) e)

uchování a prezentace památkového fondu informačně – komunikační aspekty metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče finanční podpora vlastníků památek Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond

8. Památky a cestovní ruch

2

1. Základní cíle dlouhodobého plánu účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji

Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji vychází z Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji, projednané v souladu s § 28 a) písmena a) zákona č. 20/1987 o státní památkové péči , ve znění pozdějších změn a doplňků s MK ČR 6. ledna 2003 č. j. 20098/2002 a zastupitelstvem Zlínského kraje dne 19. února 2003. Zastupitelstvo Zlínského kraje vzalo tuto koncepci na vědomí.Tato schválená Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji vychází pak z Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, který byl schválen Zastupitelstvem Zlínského kraje dne 19. června 2002 jako nejširší a vrcholový strategický dokument vyjadřující rozvojové potřeby a stanovující cíle, které chce kraj dosáhnout. Ve funkčním okruhu 3 – Lidské zdroje, v bodě 3.6 je stanoveno zachovat a posilovat kulturní hodnoty a dědictví. Také ve funkčním okruhu 6 – Památky a cestovní ruch, v bodě 6.3 je zakotven záměr získávání zdrojů na obnovu nemovitých kulturních památek a jejich zapojení do aktivit nadregionálního významu. Uspokojování celkového kulturního rozvoje, k němuž péče o památkový fond patří, je v souladu se zákonem o krajích. Koncepce účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji dále vychází z Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005, schválené usnesením vlády č. 278 ze dne 22. dubna 1998 Dlouhodobý plán účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji je zpracován v souladu s § 28 a) písmene b) zákona č. 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn a doplňků ( kraj v samostatné působnosti schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji), přihlíží ke specifickým společenským, uměleckým a historickým hodnotám památkového fondu a vychází z poznatků a zkušeností dosavadní praxe v péči o kulturní dědictví. Plán identifikuje typicky regionální problematiku památkové péče. Prioritní je pak skutečnost, že vskutku úspěšné zajištění existence jednotlivé památky i ochrana celého památkového fondu je možná jedině na základě širokého souhlasu a zájmu společnosti, a to již v rozměru obce, ale i mikroregionu, regionu a rovněž kraje. Právě zaangažování společnosti ( obcí, občanských sdružení, spolků, jednotlivců, škol atd.) do těchto aktivit je svou povahou politickou úlohou a zároveň tou nejúčinnější formou památkářské osvěty a kultivace veřejnosti, neboť bez pozitivního vztahu současnosti k minulosti nelze realizovat trvale úspěšnou památkovou péči. Památková péče je souborem aktivit ochraňujících památky a zaštiťujících jejich další existenci. Památky rovněž působí esteticky a emocionálně na soudobého člověka, spoluvytvářejí jeho vztah k domovu a místu jeho života, formují svéráz regionu nebo lokality. Takto jsou silným apelem pro udržování a rozvíjení tradice tvořivosti a lidského umu, znějícím z minulosti ale zaměřeným i do budoucnosti, jehož společenská hodnota je ničím jiným nesuplovatelná. V neposlední míře jsou památky i významnou složkou kulturního bohatství v jeho různorodosti a jedinečnosti na každém místě. Ochrana hmotného kulturního dědictví, kterým jsou především kulturní památky, je nezpochybnitelným veřejným zájmem. Ze strany státu je tato ochrana deklarována příslušnými právními předpisy a vytvořením struktury orgánů a organizací památkové péče, jejichž opatření a rozhodnutí by měla zabezpečovat ochranu, obnovu a zachování rozsáhlého fondu kulturních památek. Ale neustále přetrvává až schizofrenický rozpor mezi deklaracemi

3

a zdůrazňováním významu kulturních památek na straně jedné a mezi skutečnou účinností péče o ně a zájmem veřejnosti, který stále není dostatečný, na straně druhé. Hlavní funkce ZK kraje spočívá v jeho aktivní roli v péči o hmotné kulturní dědictví. Tato role se projevuje nejen přímou finanční podporou obnovy kulturních památek, ale kraj působí i jako koordinátor spolupráce vlastníků památek, obcí a státu. Má nejlepší předpoklady být prostředníkem mezi obcemi na jedné straně a mezi státem a vlastníky památek na straně druhé. Zlínský kraj si uvědomuje význam kulturních památek nacházejících se na jeho území. Toto hmotné kulturní dědictví bere nejen jako významnou součást evropského kulturního dědictví, ale i jako nezbytný předpoklad rozvoje cestovního ruchu v kraji a jako prostředek, který přispívá k identifikaci obyvatel kraje s jeho územím. Prvním strategickým pilířem je tedy zaměření památkové péče na obnovu a zachování památkového fondu, z regionálního i nadregionálního hlediska významného. Druhým strategickým pilířem je zaměření na obnovu, zachování a především zhodnocení a celkovou regeneraci a revitalizaci památkového fondu regionálně a nadregionálně významného zejména s ohledem na regeneraci funkcí. Vychází se přitom z toho, že nalezení funkcí a smysluplného využití pro objekt je přínosem pro efektivitu vložených prostředků do obnovy a zachování památkového fondu.

2. Vymezení památkového fondu a jeho analýza

Tabulka č. 1: Vymezení památkového fondu ve Zlínském kraji Kraj Okres Památky UNESCO NKP Ochranná pásma NKP Movité KP Nemovité KP Ochranná pásma KP MPR MPZ VPR VPZ KPZ APR

Kroměříž 1 1 62600 409 4 1 1 1 -

Zlínský Uherské Hradiště Vsetín 4 3 25000 400 8 3 2 -

2 1 200 286 13 2 1 -

Zlín

Celkem

2 9000 363 8 7 -

1 9 4 96800 1458 33 1 13 3 1 -

Zlínský kraj představuje ve svém památkovém fondu významný soubor urbanistických, architektonických, kulturně – historických, uměleckých a estetických hodnot, jehož význam a potřeba ochrany jsou vyjádřeny existencí plošně chráněných území, prohlášením 9 národních kulturních památek a zařazením Areálu zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou

4

do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO .Uchování a rehabilitace tohoto fondu Zlínského kraje je základním strategickým cílem podpory památkové péče ve Zlínském kraji.

a) Analýza silných stránek Ve zlínském kraji je poměrně velká hustota nemovitých a movitých kulturních památek. Po roce 1989, kdy proběhla privatizace také mnoha památek, se otevřela cesta ke zlepšení fyzického stavu těchto památek zejména v plošně chráněných územích, ale i sakrální architektury a památek drobné sakrální architektury včetně památek místního významu. Tím, že jsou známi vlastníci památek je také snadnější s nimi komunikovat a směřovat je správným směrem. Také otevření trhu s kvalitnějšími stavebními materiály , používání klasických materiálů a tradičních technologií, znovuobnovení řady již skoro zaniklých řemesel, vytvoření konkurenčního prostředí – tím vším se otevřela cesta pro kvalitnější obnovu památek. Na zlepšení stavu památkového fondu má také vliv politická reprezentace v zemi, vznik občanských iniciativ a sledovanost veřejností. Rovněž zařazení jedné kulturní památky do seznamu UNESCO a vyhlášení dalších NKP zvýšilo prestiž kraje. Kladnou stránkou je i zvyšující se zájem obcí a jednotlivců o zachování, ale hlavně o využívání hmotného kulturního dědictví. Míra tohoto zájmu je sice různá – je ovlivněna přístupem obecních zastupitelstev a limitována možnostmi jednotlivých obcí – ale existuje a zvyšuje se , což je důležité pro další rozvoj péče o kulturní dědictví. Právě orgány obcí a lidé ( reprezentanti politických stran) v nich působících mají bezprostřední vliv na své spoluobčany, kteří zase zpětně mohou ovlivnit a ovlivňují postoje vedení obce. b) Analýza slabých stránek V mnoha případech nedořešené majetkoprávní vztahy brzdí započaté opravy a nebo není možné s nimi začít, a to přispívá k destrukci některých památkově chráněných objektů. Dále nedořešené církevní restituce a nedořešené financování církví ohrožuje velké množství movitých i nemovitých památek. Nejednu pokračující devastaci také zapříčiňuje možnost finančních spekulací s nemovitým majetkem a poskytování tohoto jako zástav. Technický stav památkově chráněných objektů, se kterými se spekuluje, je ve velmi špatném stavu. Na zmenšeném počtu stavebních zásahů a rekonstrukcí památkově chráněných objektů i domů na plošně chráněných územích v kraji se odráží zejména nedostatek finančních prostředků, ale i ve značné míře nemožnost vhodného využití památek.Nejvíce ohrožena je i nadále část fondu lidového stavitelství. Zviditelnění a prezentace kulturních památek je další slabou stránkou. Všeobecné povědomí obyvatelstva o národních kulturních památkách, památkách UNESCO nebo jiných významných památkách není příliš vysoké. Seznamovat obyvatele naší země s kulturním bohatstvím musí začít již ve školách. V naukových předmětech by se děti a mládež měli dozvídat o kulturním bohatství své obce, města, kraje a státu. Také samozřejmě tyto památky navštívit.Vytvoření zajímavých WWW stránek a pořádání akcí na těchto místech může jenom pomoci jejich poznání. Poznat svoji obec a kraj přes historii by mohlo oslovit větší množství mládeže a tím zažehnout jejich zájem o historii obecně a mohlo by vést k větší národní hrdosti.V budoucnu by se tyto aktivity zcela jistě projevily v pozitivnějším vztahu i k památkovému fondu. Vlastníci kulturní památky bývají nezřídka spíše zaskočeni svým vlastnictvím, než aby byli na ně hrdí. Spolupráce s odbornými organizacemi je spíše obtěžuje, zdržuje a proto jejich vztah k institucím, které jim mají pomoci v rozhodování jak správně naložit s opravou památky, není mnohdy dobrý. Ke zlepšení tohoto stavu mohou přispět jak legislativci,

5

zjednodušením některých postupů, tak samotní pracovníci úřadů svojí vstřícností, zlepšením komunikace s vlastníky a neustálou osvětou. Je zde patrna absence systému pravidelné spolupráce při péči o kulturní památky po linii: vlastníci památek – obec – kraj – stát. c) Analýza příležitostí Zde se objevuje nezbytnost a naléhavá nutnost rozvoje propagace památek. Ve větší míře využívat památkově chráněné objekty ke kulturním akcím, zpřístupnění opravených prostor veřejnosti a prezentace těchto prostor.To se děje zejména v případě zpřístupněných hradů a zámků, ale jednotlivými obecními úřady jsou i velmi úspěšně oživovány památky lidového stavitelství pro působení vlastivědných a historických aktivit v obcích, jako drobná muzea s expozicí lidové kultury, historie místa, osobnosti, nebo pro činnost folklorních souborů a skupin. Za připomenutí stojí např. zpřístupněné památky lidového stavitelství v Komni ( komora s památníkem J.A. Komenského), rolnické domy v Hluku ,Nivnici a Strání, usedlost v Kudlovicích, památník hrnčířské výroby a keramiky v Tupesích, domkářské stavení v Břestku, mlýn v Dolním Němčí, soubor lidových staveb v Topolné ,hospodářské usedlosti ve Vlčnově , kupecký dům – muzeum ve Velkých Karlovicích, roubená chalupa čp. 451 – Památník Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově, fojtství v jasenné, dřevěnice čp. 7 ve Valašských Kloboukách. Pořádání kulturních akcí ( Fašank, hody, Jízda králů, výstavy, vánoční a velikonoční akce, vaření povidel, sušení ovoce, ochutnávky vín) v blízkosti kulturních památek napomáhá rovněž k jejich aktivaci ( děje se tak pravidelně např. opět v Komni, Hluku, Nivnici, Kudlovicích, Strání, Dolním Němčí, Topolné a Vlčnově ). Velmi prospěšné je i vydávání malých stručných publikací, skládaček a letáčků, které by stručně přiblížily historii objektu, místa, obce, města či kraje až do současnosti ( vydána např.brožura k usedlostem v Topolné, k domu čp. 118 v Tupeních a k hrnčířství, ke Stavebním a uměleckým památkám Zlínského kraje, k baroknímu hřbitovu ve Střílkách, katalog k restaurování náhrobku biskupa L. Egkha v kostele sv. Mořice v Kroměříži aj.). Samozřejmě i s tím, jak byla oprava objektu, souboru či sídla financována a k jakým účelům by měla sloužit. Rovněž tak co bylo objeveno při rekonstrukci, jak postupovalo poznání památek či jiné zajímavosti. V současné době je třeba počítat i s vydáváním cizojazyčných publikací o nejvýznamnějších památkách kraje. Přitažlivou a výstižnou formou seznámit turisty a jiné zájemce o kulturní památky s možnostmi jaké jim místní kulturní památky nabízí. Vytvořit informační systém o památkách kraje na WWW stránkách, včetně map a obrázků s odkazy na otevírací doby a zajímavosti, přehled akcí zde konaných, by se mělo stát již jakousi samozřejmostí. A opět zapojení školní mládeže vyhlášením soutěží pro školy i jednotlivce (např. kreslení, modelování, literární soutěž, znalosti historie regionu apod.), z toho vyplývá nutnost vytvoření fondu odměn, např. volné vstupenky, věcné odměny apod., pro vítěze. S tím souvisí i neustálá práce s širokou veřejností a zejména pak mládeží. Je třeba vysvětlit mládeži kolik finančních prostředků je třeba vynaložit na záchranu památek a vysvětlit kolik stojí oprava zničených fasád sprejery. Nejlepší prevencí je osobní zkušenost – když si každý sám zkusí kousek něčeho opravit „zrestaurovat“ apod., jistě zjistí, že taková oprava nejen něco stojí, ale vyžaduje také určitou zručnost a kvalifikaci. Úspěšná péče o památky je proces vyžadující trpělivou a dlouhodobou práci s veřejností a zejména pak s vlastníky památek . Využití a zapojení do strukturálních fondů Evropské unie pro podporu aktivit v památkové péči je třeba chápat jako jasnou výzvu pro zlepšení situace v této oblasti.

6

d) Analýza ohrožení Péče o nemovité i movité kulturní památky je nejvíce ohrožena nedostatkem finančních prostředků ze strany vlastníků, nedořešenými vlastnickými vztahy, nezájmem některých vlastníků, bezradností či špatným využíváním památek a v neposlední řadě i vandalismem. Vlastníci by měli mít možnost seznámit se s možnostmi grantové politiky. Rovněž jsou ještě dosti značné rezervy pracovníků památkové péče v terénní práci ( státní stavební dohledy, vyhledávací činnost) a v již vzpomínané komunikaci s jednotlivými vlastníky. Památková péče musí být koncipována jako rozsáhlá spolupráce, na níž se podílí jak orgány státní správy a samosprávy, odborné instituce tak i obce, občanská sdružení a jednotlivci včetně vlastníků nebo správců památek. Jedině takto široce koncipovaná a založená aktivita památkové péče může být vskutku účinná nejenom z hlediska zachování památek, ale i z hlediska jejich pozitivního a efektivního působení v současném životě.

3. Současný stav památkového fondu

a) Kulturní památky zapsané v seznamu památek světového dědictví UNESCO

Seznam světového dědictví vedený v rámci UNESCO představuje systém mezinárodní ochrany kulturního a přírodního dědictví, které by mělo být zachováno pro budoucí generace. V areálu zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou probíhá víceletá památková obnova ( v minulých letech např. oprava střech, fasád, výplní otvorů, restaurování portálu zámku, drobných staveb v Podzámecké záhradě). Areál náleží k nejnavštěvovanějším objektům v ČR. b) Národní kulturní památky

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.Vládou České republiky je prohlášeno ve Zlínském kraji 9 národních kulturních památek: Okres Kroměříž • Areál zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou ( nařízení vlády č. 262 ze dne 16.8.1995) – v dobrém stavebně technickém stavu. Na objektu probíhá permanentní údržba. Z největších akcí z oblasti restaurování je obnova kamínkových místností v objektu Rotundy v Květné zahradě , plánovaná rekonstrukce Holandské zahrady rovněž v Květné zahradě a postupná rekonstrukce prostor pro pracoviště NPÚ pro Zlínský kraj ( část prostor již byla zrekonstruována a dána do užívání).

Okres Uherské Hradiště • Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman ( nařízení vlády č. 147 ze dne 16.6.1999) – probíhá již několikaleté jednání o odstranění nevhodných dřevěných konstrukcí na lokalitě (OP - ochranné pásmo) • Soubor památek velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště - Modrá ( nařízení vlády č. 147 ze dne 16.6.1999)– ve velmi dobrém stavu

7

•

•

(OP) – v poloze na Valách u Památníku Velké Moravy ( ve správě SM) je plánováno s přístavbou objektu v rámci zlepšení provozních podmínek a rozšíření nabídky pro veřejnost. Areál zámku Buchlovice (nařízení vlády č. 132 ze dne 28.3.2001) - (zámecký park o rozloze18,8 ha – mimořádně významná sbírka dendrologicky cenných dřevin s výskytem více než 60 druhů jehličnanů a 150 druhů listnatých dřevin) – ve velmi dobrém stavu. Na objektu probíhá víceletá památková obnova (realizováno odvlhčení hlavního objektu a traktu Flora, opravy střech, interiéru, fasád, výplní otvorů, oprava objektu bývalých koníren). V dalších letech je počítáno s opravou schodišť , mostů, opěrných zídek a balustrád v zámeckém parku, s restaurátorskými pracemi a s rehabilitací fasády zámku). ( OP). Areál náleží k první desítce nejnavštěvovanějších objektů v ČR. Areál hradu Buchlova ( nařízení vlády č. 132 ze dne 28.3.2001) – v dobrém stavebně technickém stavu. Na objektu probíhá víceletá památková obnova ( realizováno statické zabezpečení objektu, oprava střech,oprava fasád, anastylóza raně gotické kaple, oprava předhradí). V dalších let je počítáno s rekonstrukcí tanečního sálu a s opravou krovů na hospodářských budovách, dále s opravou hradeb a restaurátorskými pracemi. Areál náleží k první desítce nejnavštěvovanějších objektů v ČR.

Okres Vsetín • Areál Pusteven ( nařízení vlády č. 262 ze dne 16.8.1995) – v dobrém stavebně technickém stavu. V závěru roku 2003 byla dokončena generální oprava objektu Maměnky. ( OP) • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ( nařízení vlády č. 262 ze dne 16.8.1995) – v dobrém stavebně technickém stavu. Na objektu probíhá permanentní údržba a obnova. (OP) Okres Zlín • Památník protifašistického odboje v Ploštině (nařízení vlády č. 147 ze dne 16.6.1999)– v dobrém stavebně technickém stavu. • Zámek Vizovice (nařízení vlády č. 132 ze dne 28.3.2001) - v dobrém stavebně technickém stavu. Na objektu probíhá víceletá památková obnova (realizována oprava fasád zámku, rekonstrukce objektu předzámčí, restaurátorské práce). V dalších letech je počítáno s odvlhčením zámku, s restaurováním zámecké kaple a hlavního sálu zámku, opravou podlah hlavního sálu, opravou výplní otvorů ( oken) a s pokračováním v restaurátorských pracích ( sochařská výzdoba parku) včetně dílčích úprav v interiéru. c) Památkově chráněná území

Soudobá památková péče je charakteristická tím, že zdůrazňuje jak územní ochranu, tak ochranu jednotlivých objektů. Celkový důraz se klade více na celkové uchování historického prostředí, než na uchování jen dílčích hodnot v celkově destruovaném prostředí. S tím souvisí i celková tendence ke sbližování ochrany přírody a krajiny a ochrany kulturního dědictví zejména ve vztahu k ochraně kulturní krajiny. Podle § 5 – 6 zákona o státní památkové péči jsou metodicky propracovány chráněná území v městech a vesnických osídleních. Jejich prohlašování a doplňování seznamu se odvíjí od spolupráce ministerstva kultury České republiky, regionálních pracovišť památkové péče a obcí.

8

Památkové rezervace ( městské a vesnické) chápeme jako území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek. Zabezpečení jeho ochrany stanovují podmínky, které se v potřebném rozsahu mohou vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Území může prohlásit za památkovou rezervaci vláda České republiky. Sytém plošné památkové ochrany ve Zlínském kraji zahrnuje 4 památkové rezervace: 1 městskou rezervaci Kroměříž , prohlášenou výnosem ministerstva kultury ČSR ze dne 8.9.1978 č.j. 15 869/78 ,o rozloze 95 ha ( 333 domů, z toho 128 nemovitých kulturních památek, OP ) a 3 vesnické prohlášené nařízením vlády č. 127 ze dne 24.5.1995: Rymice – Hejnice o rozloze 2,5 ha (15 domů, z toho 6 nemovitých kulturních památek) , Veletiny – Stará Hora o rozloze 1,4 ha ( 27 objektů, z toho 3 nemovité kulturní památky)a Vlčnov – Kojiny o rozloze 4,5 ha( 49 objektů, z toho 8 nemovitých kulturních památek). Prohlášeno je 13 městských památkových zón: Památkové zóny ( městské a vesnické) jsou území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem je může prohlásit za památkovou zónu. Všechny tyto městské památkové zóny mají zpracovaný místní program regenerace v souladu s usnesením vlády č. 209 z roku 1992 a jsou zapojeny do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.Města, na jejichž území je městská památková rezervace nebo zóna, ale která dosud nejsou zapojena do programu regenerace, představují dnes již opravdovou výjimku. Výchozí podmínky jednotlivých měst se v počátcích realizace programu regenerace velmi lišily. Dodnes hraje určitou roli i region, do něhož město patří, i tendence přetrvávající z minulosti. Ještě větší rozdíly mezi jednotlivými městskými památkovými rezervacemi a zónami způsobila aktivita měst po roce 1989, případně po schválení citovaného usnesení vlády v roce 1992, a jejich přístup k regeneraci. Tyto rozdíly spočívají především ve vážnosti zájmu o zlepšení kulturní úrovně hmotné struktury památkově chráněných území a v přístupu k regeneraci nejen starosty, ale celého městského zastupitelstva i městského úřadu. Program regenerace je jedním z nástrojů, které mohou v dnešní době pomoci zachovat kulturněhistorické hodnoty chráněných území. Avšak výše přidělovaných finančních prostředků v rámci Programu regenerace rok od roku rapidně klesá. Rovněž systém přidělování finančních prostředků se stal po zániku OkÚ víceméně chaotický a nesystémový. MK ČR na základě žádosti hejtmanů ( ne všichni toho využívají) poskytuje krajům v zásadě k pouhé administraci finanční prostředky z Programu regenerace. O výši prostředků ( stanovení kvót) pro jednotlivá města však nerozhoduje kraj, ale MK ČR. Problémem zůstává i skutečnost, že ne všechny kraje se zapojily do tohoto systému rozdělování a přidělování finančních prostředků. Takže část přidělených prostředků jde přímo z MK ČR do jednotlivých měst, zapojených do Programu regenerace. Důvodem nevyužití této nabídky MK ČR řadou krajů je fakt, že kraj vlastně nemá možnost vstoupit nějakým významnějším a zásadnějším krokem do tohoto procesu přidělení a rozdělení prostředků, neboť kvóty, jak již bylo řečeno, stanovuje MK ČR, rovněž oslovuje města, která zasílají kraji už akce, vybrané dle svého uvážení, které jsou v řadě případů zcela nepřipravené a neodpovídají zásadám Programu. Chybí řada povinných dokladů, závazná stanoviska k obnově památky jsou nedostatečná, je třeba zahajovat nová řízení. Jsou předkládány zcela

9

nepřípustné dodatky závazných stanovisek, závazná stanoviska, která citují ve výroku projekt, který je určen na zcela jinou akci památkové obnovy, správní orgán velmi často neprovádí státní stavební dohled, ač mu tato povinnost vyplývá ze zákona, na kontrolních dnech jsou pokynovány činnosti, které nejsou součástí závazného stanoviska, na řadě akcí neprovádí Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Brně odborný dohled, ač tuto podmínku má v rozhodnutí KÚ o poskytnutí finančních prostředků na akci, nejsou respektovány požadavky na restaurování - smlouvy na restaurátorské práce byly uzavírány se stavebními firmami i přes skutečnost, že práce musí provádět restaurátor s licencí, položkové rozpisy prací nejsou v souladu se závazným stanoviskem ani se smlouvou o dílo atd. Tytoskončila jsem tady mělo za následek již uvedené dožadovaní se nových a nových podkladů, předělávání smluv, dopřesňování akcí a tím v konečném důsledku oddalování poskytnutí finančního příspěvku, v ojedinělých případech i krácení příspěvku, případně jeho neposkytnutí. Kraji zůstává pouze povinnost dát do pořádku celou akci po stránce legislativní a administrativní, dohled nad dodržováním zákona a má jen mizivé možnosti rozhodovací či vylučovací. Do dalších let by měla být v této oblasti stanovena zcela jednoznačná pravidla a to buď v tom smyslu, že celá akce bude řízena a administrována pouze MK ČR, anebo povinnosti a s tím spojené pravomoci a tím pádem i rozhodovací moc budou dány kraji. Pro ilustraci, v letech 1993 – 2000 bylo v rámci Programu regenerace poskytnuto bývalým okresům: - Kroměříž – 22,062.000,- Kč - Uherské Hradiště – 36,968.000,- Kč - Vsetín – 10,720.000,- Kč - Zlín – 14,573.000,- Kč V roce 2003 a 2004 bylo v rámci Programu regenerace ZK poskytnuto 13,630.000,-Kč a tyto prostředky byly přiděleny na 48 akcí památkové obnovy. Okres Kroměříž • Holešov ( rozloha 11,6 ha, 102 domů, z toho 20 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny Okres Uherské Hradiště • Uherské Hradiště (rozloha 16,0 ha, 209 domů, z toho 28 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP) • Uherský Brod ( rozloha 42,0 ha, 478 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP) • Uherský Ostroh ( rozloha 11,0 ha, 102 domů, z toho 6 nemovitých kulturních památek), vyhlášena dne 20.11.1990, vyhláška JM KNV v Brně o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny (OP) Okres Vsetín • Valašské Meziříčí , vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny • Kelč , vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny(OP) Okres Zlín

10

• • •

• • • •

Brumov – Býlnice ( rozloha 32, 2 ha, 228 domů, z toho 8 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Fryšták ( rozloha 26,0 ha, 199 domů, z toho 7 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Luhačovice ( rozloha 75,0 ha, 148 domů, z toho 12 nemovitých kulturních památek), prohlášeno vyhláškou JM KNV v Brně, ze dne 20.11.1990, o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny ( návrh MK ČR na prohlášení za památku UNESCO) Napajedla ( rozloha 12,5 ha, 1 000 domů, z toho 17 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Valašské Klobouky ( rozloha 26,50 ha,318 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Vizovice ( rozloha 60,0 ha, 380 domů, z toho 13 nemovitých kulturních památek), vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 250 ze dne 22.9.1995 , o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Zlín ( rozloha 48,0 ha, 3 197 domů, z toho 14 nemovitých kulturních památek), prohlášeno vyhláškou JM KNV v Brně , ze dne 20.11.1990 ,o prohlášení území historických jader měst za památkové zóny

Prohlášena je 1 vesnická památková zóna: Okres Vsetín • Velké Karlovice – Podťaté, vyhlášeno vyhláškou MK ČR č. 249, ze dne 22.9.1995, o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Na plošně chráněných územích o rozloze bezmála 350 ha se nachází přes 7000 objektů, jen Zlín MPZ zahrnuje 3197 objektů na ploše 48 ha. Je vyhlášeno 34 ochranných pásem.

Vesnické památkové zóny – návrh na prohlášení

VPZ Rusava VPZ Količín VPZ Martinice VPZ Mařatice VPZ Huslenky VPZ Léskové VPZ Lužná VPZ Ústí VPZ Zděchov VPZ Tlumačov

Památkově hodnotná sídla

11

Okres Kroměříž Chropyně, Rusava, Rymice, Velké Těšany, Zdounky

Okres Uherské Hradiště Komňa, Staré Město, Velehrad, Bojkovice, Břestek, Březová, Hluk, Jankovice, Lopeník, Strání Okres Vsetín Hutisko – Solanec, Karolinka – Raťkov, Lešná, Velké Karlovice, Velká Lhota, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín

Okres Zlínský Brumov – Sidonie, Březnice, Dolní Lhota, Jasenná, Kaňovice, Lukov, Zlín – Malenovice, Zlín – Štípa, Doubravy, Hřivínův Újezd, Kelníky, Lípské Paseky, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota

Ochranná pásma Okres Kroměříž – 6

-

-

-

-

ochranné pásmo MPR Kroměříž, vymezeno dne 30.7.1984, rozhodnutím ONV Kroměříž, odbor kultury, č.j. 401-13/84 ochranné pásmo kulturní památky areálu zámku včetně zámeckého rybníka – státní přírodní rezervace v Chropyni, vyhlášeno dne 31.7.1984, rozhodnutím ONV Kroměříž, odbor kultury, č.j. 401-13/84 ochranné pásmo kulturní památky větrný mlýn ve Velkých Těšínech, vyhlášeno dne 26.6.1989, rozhodnutím ONV Kroměříž, odbor kultury, č.j. 404/5 – 13/89 – 63 ochranné pásmo zámeckého areálu – zámek, sýpka, park v obci Zdounky, vyhlášeno dne 29.4.1997, rozhodnutím OkÚ Kroměříž, ref. RR, č.j. 403/97/RH/0292 ochranné pásmo kulturní památky v obci Rusava, vyhlášeno dne 19.6.1997, rozhodnutím OkÚ Kroměříž, ref. RR, č.j. RR – 403/696/97/RH ochranné pásmo kulturní památky tvrze v obci Rymice, vyhlášeno dne 7.5.1998, rozhodnutím OkÚ Kroměříž, referát RR, č.j. RR – 403/107/19/98

Okres Uherské Hradiště – 12 -

ochranné pásmo MPZ Uh. Hradiště, vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j. kult/95/1226

12

-

-

-

-

-

-

-

-

ochranné pásmo MPZ UH. Brod, vyhlášeno dne 1.7.1996, rozhodnutí OkÚ UH. Hradiště, referát RR, č.j. kult/96/889 ochranné pásmo MPZ Uh. Ostroh, vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j. kult/95/1227 ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Na Valách ve Starém Městě, vyhlášeno dne 22.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j. kult/98/470 ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Špitálky ve Starém Městě, vyhlášeno dne 27.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j. kult/98/499 ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Sady v Uh. Hradišti, vyhlášeno dne 30.6.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j.kult/98/782 ochranné pásmo nemovité kulturní památky archeologické lokality Díl u Božího syna v Modré u Velehradu, vyhlášeno dne 20.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j.kult/98/455 ochranné pásmo kulturní památky Buchlovice – ochranné pásmo areálu státního zámku, vyhlášeno dne 3.7.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j.kult/98/797 ochranné pásmo kulturní památky Velehrad ( areál kláštera), vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j.kult/95/1228 ochranné pásmo nemovitých kulturních památek samostatné sýpky u domu čp. 33 a domu č.37 v Komni, vyhlášeno dne 8.8.1995, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j. kult/95/1225 ochranné pásmo nemovité kulturní památky Farní kostel sv. Michala se zbytky rotundy z 9. století a kaple sv. Jana Křtitele ve Starém Městě, vyhlášeno dne 14.4.1998, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR,č.j. kult/98/438 ochranné pásmo kulturní památky – hradisko sv. Klimenta u Osvětiman , vyhlášeno dne 17.12.1997, rozhodnutí OkÚ Uh. Hradiště, referát RR, č.j. kult/98/438

Okres Vsetín – 14

-

-

-

-

ochranné pásmo areálu Pusteven, vymezeno dne 8.10.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j. 554/401/98 ochranné pásmo Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, vymezeno dne 5.11.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j. 555/401/98 ochranné pásmo MPZ Kelč, vymezeno dne 26.7.2000, rozhodnutím OkÚ Vsetín, referát kultury, č.j. 399/1/401/98 ochranné pásmo kulturní památky Karolinka – Raťkov – rodový shluk, schválený návrh ochranného pásma, předloženo odborem kultury ONV Vsetín, dne 22.11.1976 pro potřeby odboru výstavby a ÚP ONV Vsetín, č.j.457/1 ochranné pásmo kulturní památky zámku s areálem parku a farního kostela archanděla Michaela s areálem v Lešné, vymezeno dne 10.11.1986, ONV Vsetín, odbor kultury , č.j. 404/3/1/86 ochranné pásmo kulturní památky dřevěného evangelického kostela ve Velké Lhotě, vymezeno dne 14.11.1986, ONV Vsetín, odbor kultury, č.j. 404/3/2/86

13

-

-

-

-

-

-

-

-

ochranné pásmo kulturní památky farního kostela Panny Marie Sněžné a Karlovického muzea ve Velkých Karlovicích, vymezeno dne 20.6.1988, rozhodnutím ONV Vsetín, odbor kultury, č.j. B – 404/3 – 649/88 ochranné pásmo kulturní památky chalupa Na Sihle ve Velkých Karlovicích, vymezeno dne 20. 6. 1988, rozhodnutím ONV Vsetín, odbor kultury, č.j. B – 404/3 – 650/88 ochranné pásmo kulturní památky fojtství ve Velkých Karlovicích – Bzové, vymezeno dne 20.6.1988, rozhodnutím ONV Vsetín, odbor kultury, č.j. B – 404/3 -651/88 ochranné pásmo barokního kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm, vymezeno dne 14.3. 1994, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. kultury, č.j. RK 165/401/94 ochranné pásmo kulturní památky filiálního kostela Nejsvětější trojice ve Valašském Meziříčí, vymezeno dne 24,10.1994, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j. 561/1/401/94 ochranné pásmo kulturní památky – fojtství č.p. 465 v Hutisku – Solanci, vymezeno dne 19. 7. 1995, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j. RK 678/401/95 ochranné pásmo kulturní památky zámku s areálem parku ve Vsetíně (Horní měst), vymezeno dne 10. 11.1 998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. Kultury, č.j. RK – 956/401/98/Ž ochranné pásmo kulturní památky budovy Státní banky ve Vsetíně ( Dolní město), vymezeno dne 10. 11.1998, rozhodnutím OkÚ Vsetín, ref. kultury, č.j. RK – 956/401/98/Ž

Okres Zlín – 8 -

-

-

-

-

-

-

ochranné pásmo kulturní památky v obci Kaňovice – kamenný kříž, dům č. 23 s komorou a stodolou, komory u č. 5 a č. 18 a dům č. 19 s komorou, vymezeno dne 12.7. 1994, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury č.j. KU – 909/94 ochranné pásmo kulturní památky v obci Březnice . dů, čp. 21 s kůlnou a sýpkou, vymezeno dne 12.7.1994, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 920/94 ochranné pásmo kulturní památky v obci Jasenná – objekt fojtství čp. 60 a farní kostel sv. Máří Magdaleny, vymezeno dne 9.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 571/95 ochranné pásmo kulturní památky ve Zlíně – Malenovicích – hrad Malenovice , předhradí a socha sv. Vendelína, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 653/95 ochranné pásmo kulturní památky hradu Lukova a sochy sv. Jana Nepomuského v Lukově, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 654/95 ochranné pásmo kulturní památky ve Zlíně – Štípě – poutní kostel Narození Panny Marie, budovy u kostela, kříže u kostela a bývalého hřbitovního kostela, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 655/95 ochranné pásmo kulturní památky v Dolní Lhotě – dům čp. 15, vymezeno dne 19.5.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 656/95

14

-

ochranné pásmo kulturní památky v obci Brumov – Sidonie, vymezeno dne 3.11.1995, rozhodnutím OkÚ Zlín, referát kultury, č.j. KU – 1462/95

Návrh na vymezení ochranného pásma Ochranné pásmo areálu hradu Buchlov 4. Významné památky Zlínského kraje Zahrnují v sobě objekty v dobrém stavebně technickém stavu, po obnově, objekty, na kterých probíhá víceletá památková obnova, ale i objekty nevyužívané a v havarijním stavu. 1. Hrady, tvrze, zříceniny – stabilizovaný relikt architektury různého rozsahu, vesměs středověkého původu, krajinná dominanta a objekt cestovního ruchu, vytvářejí image regionu, jejich údržba je nákladná, ale žádoucí 2. Zámky – rozsáhlé komplexy mimořádné památkové hodnoty 3. Církevní památky – zahrnují monumenty určené k bohoslužebným či šířeji ke kultovním účelům. 4. Technické památky – provozní prostory, které neslouží svému účelu a technická zařízení, jejich zachování v ukázkových provozech jsou cennou součástí krajiny a životního prostředí 5. Městská architektura – tvoří vesměs funkční objekty, jejichž historickou hodnotu doprovází dosud hodnota užitná a je možné je využívat, s jistým omezením, v jejich původní funkci. 6. Lidová architektura a drobné památky – dotvářejí krajinný ráz a jsou stopami soužití člověka s krajinou

Okres Kroměříž 1. Tvrz v Kurovicích, zřícenina hradu Cimburk (vybudována prohlídková trasa), zřícenina hradu Obřany, tvrz Morkovice – zámek s parkem, zřícenina hradu Chlum (volně přístupný), terénní relikty hradu Kasařov (volně přístupný), zřícenina hradu Křídlo (volně přístupný), zřícenina hradu Nový Šaumburk, tvrz v Rymicích, zřícenina hradu Střílky, zřícenina biskupského hradu Šaumburk 2. Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou (přístupný veřejnosti), zámek Chropyně s parkem (muzejní využití), zámek Holešov s parkem (nevyužíván), zámek Bystřice pod Hostýnem s parkem (účelově využit), zámek Cetechovice (nevyužíván), zámek Dřínov (částečně využíván), zámek Hoštice (účelově využit), zámek Koryčany s parkem (účelově využit), zámek v Kvasicích s parkem, zámek v Litenčicích s předzámčím, zámek v Pačlavicích s parkem, zámek Přílepy s parkem, zámek ve Střílkách s parkem, zámek ve Zborovicích (starý a nový zámek), zámek ve Zdislavicích, zámek ve Zdounkách, zámek v Žeranovicích 3. Chrám sv. Mořice v Kroměříži, kapitulní domy a kanovnická rezidence v Kroměříži, kostel nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově, Šachova synagoga v Holešově, hřbitov ve Střílkách, kostel sv. Václava v Hulíně 4. Dřevěný mlýn v VPR Rymice, mlýn v Těšínech, mlýn v Roštíně 5. Justiční škola v Kroměříži, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

15

6. VPR Rymice, památky lidového stavitelství v obci Rymice

Okres Uherské Hradiště 1. Tvrz v Hluku (kulturní využití), hrad Buchlov (přístupný veřejnosti), zřícenina hradu Zuvačov (volně přístupný), zbytky opevnění hradu v Bánově, 2. Zámek v Buchlovicích (přístupný veřejnosti), zámek Nový Světlov v Bojkovicích – částečně využit pro městské muzeum (zámecký park19,5 ha), zámek v Uh. Ostrohu (účelově využit), zámek v Uh. Brodě (muzejní využití), zámek v Březolupech – účelově využit (zámecký park 1,2 ha – přírodně krajinářský s výskytem 30 druhů dřevin), zámek v Bílovicích – účelově využit (1,5 ha – přírodně krajinářský se 43 druhy domácích i introdukovaných dřevin), zámek v Nezdenicích (účelově využit), lovecký zámeček na Smraďavce (účelově využit), zámek v Ořechově (nevyužíván) 3. Areál kláštera na Velehradě (klášterní zahrada 1,0 ha – soubor zahrad s 36 druhy dřevin), bývalý Jezuitský klášter v Uh. Hradišti, bývalý Františkánský klášter v Uh. Hradišti, bývalý dominikánský klášter v Uh. Brodě, kostel sv. Martina v Buchlovicích, kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích, kostel sv. Michala ve Starém Městě 4. Mlýn čp. 105 v Dolním Němčí, barokní kamenný most na Velehradě, most v Kostelanech 5. Dům čp. 148/149 v Uh. Hradišti, Stará radnice v Uh. Hradišti, dům čp. 103 v Uh. Hradišti, kaple sv. Alžběty v Uh. Hradišti, dům čp. 77 v Uh. Brodě 6. VPR Vlčnov, Veletiny, dům čp. 65, 57, 739 ve Vlčnově, komory v Komni, dům čp. 118 v Tupesích, domy čp. 90 a 93 v Topolné, komora u čp. 73 v Bánově, mlýn čp. 105 v Dolním Němčí, komora u čp. 5 ve Zlámanci, nadsklepní domy čp. 381, čp. 247, 260 a 244 v Mařaticích, dům čp. 50 v Kudlovicích, dům čp. 137 v Nivnici, dům čp. 216 ve Strání, sušírna u čp. 24 v Drslavicích V urbanistické studii Chřiby je navrhována na území okresu Uh. Hradiště krajinná památková zóna Buchlovské trojvrší z důvodů ochrany zásadního krajinného fenoménu Chřibů, uplatňujícího se v celém širokém zázemí Dolnomoravského úvalu. Navržená památková zóna je tvořena siluetou kopců Holý kopec s archeologickou lokalitou a přírodní rezervací, Buchlova s hradem a Modly s poutní kaplí sv. Barbory. Toto trojverší je symbolem celého kraje a má zásadní význam i pro krajinný ráz oblasti. Návrh je koncipován tak, aby zóna zahrnovala pohledově významné prostory, které se uplatňují jednak v siluetě trojverší, jednak v členění jeho úpatí. Okres Vsetín 1. Zbytky valů tvrze Lešná – Příluky, stará tvrz Arnoltovice – Valašské Meziříčí – Poličná, zříceniny hradu Klenov, zřícenina hradu Pulčín, zříceniny hradu Rožnov 2. Areál žerotínského zámku ve Valaškém Meziříčí, zámek Kinských ve Valašském Meziříčí – Krásně ( s parkem), zámek v Kelči, zámek ve Vsetíně, Lešné ( s parkem), Choryni ( s parkem), Liptále, Hošťálkové ( s parkem), Loučce, Brankách na Moravě (s parkem), Hovězí, 3. Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Valašském Meziříčí, kostel Nejsvětější Trojice ve Valašském Meziříči, kostel Nanebevzetí P. Marie ve Vsetíně, kostel Navštívení P. Marie v Zašové, toleranční kostel ve Velké Lhotě, kostel P. Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, kostel archanděla Michaela v Lešné 4. Vodní mlýn čp. 194 v Mikulůvce, stará hvězdárna ve Valašském Meziříčí

16

5. Bývalý panský dvůr – Maštaliska ve Vsetíně, nová radnice ve Vsetíně, dům U Apoštolů ve Valašském Meziříčí, škola pro sluchově postižené čp. 454 ve Valašském Meziříčí 6. Valašké muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Pustevny, rodový shluk Orságů v obci Karolinka – Raťkov, fojtství ve Velkých Karlovicích – Bzové, dům čp. 13 v Lačnově, chalupa čp. 1 v Senince, fojtství v Hutisku – Solanec Okres Zlín 1. Zříceniny královského hradu Brumov, zříceniny nejrozsáhlejšího hradu ve Zlínském kraji - hradu Lukov, hrad Malenovice s předhradím, zřícenina hradu Šarovy, zříceniny hradu Rýsov, zříceniny hradu Sehradice (Engelsberk), zřícenina hradu Starý Světlov, zámek Velký Ořechov, Zlín – zříceniny hradu 2. Zámek Vizovice s předzámčím a parkem, zámek Napajedla ( s parkem) a Lešná (s parkem), zámky Hrádek, Klečůvka ( s parkem)Luhačovice ( s parkem), Návojná (s parkem), Pohořelice ( s parkem), Slavičín ( s parkem), Zlín ( s parkem) 3. Kostel sv. Bartoloměje v Napajedlích, klášter milosrdných bratří s nemocnicí u kostela P. Marie Matky Dobré Rady ve Vizovicích, kostel sv Jakuba Většího v Tečovicích 4. Vodní mlýny v Horní Lhotě, roubený mlýn v Dolní Lhotě, větrný mlýn ve Štípě 5. Hrubá hospoda ve Fryštáku, Jurkovičův dům, Janův dům, vila Chaloupka, dům Jestřabí v Luhačovicích, dům čp. 105 ve Valašských Kloboukách, budova Okresního úřadu, Morýsovi domy, dům čp. 21 a zimní lázně ve Zlíně 6. Fojtství v Jasenné, chalupy ve Valaškých Kloboukách, komory v Biskupicích, dům čp. 21 se sýpkou a komorou v Březnici, roubený dům čp. 11 v Držkové

5. Historické parky a zahrady a problémy jejich obnovy a zachování

Historická zeleň má kromě architektonické, botanické, krajinářské, přírodně – ochranářské hodnoty i význam kulturní památky. Podmínkou aktivní ochrany je především dokonalá znalost těchto souborů ve všech polohách od biologické až po technickou.Správné funkční využití historické zeleně v současnosti musí být nejen odrazem urbanistických vazeb současnosti ale i minulosti. Jednou z činností ochrany památek, které se ještě stále nevěnuje dostatečná pozornost je ochrana parků, starých a památných stromů a historické zeleně. Při stavebních objektech historického významu se zpravidla nacházela i zeleň. Převážná část parků ve Zlínském kraji má charakter přírodně krajinářský – anglický sloh. Společenský význam zeleně se neustále zvyšuje a po výtvarné stránce navazuje současná zahradní tvorba na výsledky historického vývoje. Projevuje se i dále v rámci obou hlavních principů – přírodně krajinářského a architektonického. Záchrana a obnova parků je diskutovaná v celosvětovém měřítku a věnuje se jí zvýšená pozornost. Je potřebné, aby se i v našem kraji věnovala zvýšená pozornost našim historicky cenným parkům. Nejpodstatnější zásahy ( kácení, značné plošné omezení, výstavba v parcích apod.) se udály hlavně v 50. tých a 60. tých letech. Dále bylo například rozebíráno oplocení, sníženy a odstraněny prvky drobné architektury, vykácené většinou jehličnany jako dendrologické exoty, které byly použité na různé stavební a jiné účely. Takto bylo znehodnoceno mnoho parků, ze kterých ve většině případů zůstaly jen torza. Hrubé zásahy i v pozdějších dobách vedly k narušení parkových kompozicí. Dalšími negativními jevy byla například výstavba letních restaurací v parcích, budování sportovních areálů apod.. Většina stávajících chráněných parků a zahrad si zasluhuje daleko větší a lepší péči a údržbu. Zejména údržba pravidelných zahrad je mnohem nákladnější než u přírodně krajinářských úprav, kde

17

volba materiálu nepodléhá přísným zákonitostem slohu.Ve většině případů je však údržba zaměřená na nejnutnější čištění, pokud se vůbec provádí.Velkým nedostatkem je i skutečnost, že ve většině případů se uskuteční pouze obnova památkového objektu a k úpravě parkových ploch se přistupuje s velkým časovým odstupem. Z toho plyne, že uživatel opraveného objektu v mnoha případech nemá potřebné finanční prostředky na park, současně už nemá zájem o park, protože nedoceňuje jeho funkci a spoléhá se na investora obnovy objektů. Do budoucna je velmi důležité, aby se v případě obnovy památky zároveň řešila obnova parku navazujícího na tuto památku a to počínajíc zaměřením přes vypracování projektů sadových úprav až po vlastní rekonstrukci parku.V celku je ale možné konstatovat, že stav našich parků a zahrad je neuspokojivý a to z více důvodů. Za hlavní příčinu úpadku přírodně krajinářských parků lze uvést názor, že zásahy do přírodních úprav jsou zbytečné.Parky jsou však umělé útvary, kde je třeba přirozený vývoj přírody stále usměrňovat. Jinak nelze dosáhnout požadovaného estetického účinku jako praktického účelu. Stav parku je obrazem uživatele.Uskutečňování nárazové údržby nepostačuje. Mnoho zlého se napáchalo, když v rámci ozeleňování měst a vesnic byly bez odborného usměrnění vysazené nevhodné dřeviny na nevhodných místech v parku, byly vysazené dřeviny na luční partie, což se příčí anglickému slohu.V mnoha parcích slouží odlehlejší partie jako smetiště, jsou zanedbané vodní plochy, jezírka. A právě voda v parcích je jedním z hlavních prvků při vytváření parkové kompozice, vhodně působí na návštěvníka, který hledá prostor pro odpočinek a regeneraci sil. Poznání a různosti okrasných vlastností rostlin umožňuje neomezené možnosti vytváření uměleckého vzhledu parku, zahrady, umožňuje zlepšit a obohatit architekturu jednotlivých budov.Krajinářská hodnota historických parků vyniká hlavně v málo urbanizovaném prostředí.Otázka záchrany historické zeleně je aktuální i z hlediska komplexní tvorby životního prostředí.

6. Archeologické zájmy

Území Zlínského kraje je bohaté svou historií. Nachází se zde významné archeologické nálezy z pravěkého až středověkého osídlení Moravy. Nejvýznamnější z nich byly prohlášeny za národní kulturní památky ( viz výše). V současné době se zpracovává inventarizace všech archeologických lokalit na území ZK včetně zakreslení do mapových podkladů v digitální podobě. Podle informace vedení Slováckého muzea jsou dokončeny práce v okrese Uherské Hradiště. V okresech Kroměříž, Vsetín a Zlín je předpoklad dokončení prací do konce r. 2004 - 2005. Kompletní elaborát bude archivován ve Slováckém muzeu v Uh. Hradišti.Vzhledem ke skutečnosti, že Zlínský kraj lze v celém jeho rozsahu považovat za území s možnými archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění novely č. 242/1992 Sb., požadují orgány památkové péče při zahájení stavebních činností a výkopových prací provádění odborného archeologického dozoru, případně provádění předstihového záchranného archeologického výzkumu.

7. Stanovení cílů podpory památkové péče, včetně určení priorit Základním cílem podpory památkové péče ve Zlínském kraji zůstává ochrana, uchování a prezentace významných kulturních hodnot vytvořených v minulosti v jejich autentickém stavu, na původním místě a v dochovaném historickém prostředí pro další

18

generace, přičemž se vychází z celoevropsky přijatého standardu, že na zachování kulturního dědictví je celospolečenský zájem. Ochrana architektonických, urbanistických a kulturně – historických hodnot vyžaduje koordinovaný soubor odborných, politických a společenských aktivit s výraznými nepřímými výstupy do roviny ekonomické, které zahrnují různé oblasti veřejného života i osoby soukromé a veřejnoprávní. Na základě výsledků provedené podrobné analýzy dnešního stavu památkového fondu ve Zlínském kraji a s přihlédnutím k vývoji ostatních celospolečenských faktorů se stanoví pro zajištění účinnější podpory památkové péče tyto cíle: • • • • •

Uchování a prezentace památkového fondu ( osvětové aktivity) Informačně – komunikační aspekty Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče Finanční podpora vlastníků památek Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond

a) Uchování a prezentace památkového fondu 1) Uchování a prezentace památkového fondu závisí na možnostech rozpočtu kraje. Při uplatňování obecných zásad další podpory památkové péče v praxi příštích let, zejména pokud jde o možnosti a způsoby zajištění péče o jednotlivé památky, je nezbytné, uskutečňovaní diferencovaných přístupů, které budou z hlediska kraje zvažovat jak kulturní hodnoty památek a společenský přínos jejich zachování a dalšího využití, tak i ekonomické nároky na jejich údržbu a obnovu.Tato praxe je uplatňována již třetím rokem při grantových programech kraje na obnovu památek a osvědčila se. 2) Posilování hrdosti vlastníků na jejich památku (označení staveb, které jsou památkou, soutěž o citlivě obnovenou památku, poskytnutí finančního příspěvku, spoluúčast na prezentaci památky pro veřejnost).Opět se děje jak v případě poskytování příspěvků na obnovu památky, tak i poskytnutí příspěvku na prezentaci ( např. barokní hřbitov ve Střílkách, Cimburk apod.). 3) Zabezpečení důsledného dohledu a pravidelné sledování památkové obnovy a prezentace zejména těchto národních kulturních památek: • • • • • • • • •

Areálu zámku Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou (památka UNESCO) Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman Souboru památek velkomoravské sídelní aglomerace St. Město – Uh. Hradiště – Modrá Areálu Pusteven Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Památníku protifašistického odboje v Ploštině Areálu zámku Buchlovice Areálu hradu Buchlova Areálu zámku Vizovice

Na těchto objektech probíhají pravidelné KD (v případě probíhající stavební obnovy) a průběžné obhlídky stavu památky , kde stavební obnova neprobíhá.

19

4) Intenzivní podpora pro zapojení zejména nevyužívaných a chátrajících památek do společenského života jejich vhodným využitím a prezentací. Zpracovaný výběrový seznam nejohroženějších a nevyužívaných památek Zlínského kraje není, a při proměnlivosti situace ani nemůže být, úplný a konečný. Zahrnuje jak památky ohrožené nedostatečnou údržbou, tak objekty v různém technickém stavu, které jsou trvale nevyužívané a opuštěné. Tento seznam bude průběžně doplňován a aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů. Prozatím velmi předběžné a orientační náklady na obnovu a zprovoznění těchto objektů činí cca 528,920.000,- Kč. 5) Sledování a koordinace péče o památkový fond ve Zlínském kraji.Probíhá jednak ve spolupráci s MK ČR, NPÚ, obecními úřady obcí s rozšířenou působností a vlastníky jednotlivých památek 6) Dohlížení nad pravidelnou a preventivní péčí o fond, neboť pravidelná údržba památek je nejenom nejekonomičtější, ale také nejméně poškozující formou obnovy a zachování památek.Jsou prováděny desítky kontrol, místních šetření, obhlídek a konzultací v terénu. V případě zjištěných nedostatků jsou dávány podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností ( např. Rymice, Vlčnov, Mařatice, Bojkovice , Zlámanec aj.). 7) Všemi prostředky včetně ekonomických stimulovat a upřednostňovat údržbu před rasantními rekonstrukcemi.Tato myšlenka je uplatňována prvořadě na NKP, ale také u ostatních KP, zejména je pak prosazován systém rekonzervace u volných plastik v terénu a drobných sakrálních památek ve spolupráci zejména s obecními úřady. Jak uplynulá léta ukázala , tento systém se osvědčil a začíná velmi dobře fungovat. 8) Řešení způsobu a rozsahu prezentace památek, jejichž historická a architektonická důležitost je nesporná a nenáleží k výše uváděným prioritám (památky lidového stavitelství, drobná sakrální architektura, tvrze, hradní zříceniny, archeologické lokality, chráněné parky aj.).Tento způsob řešení se daří zejména u památek lidového stavitelství na Uherskohradišťsku, u hradních zřícenin na Zlínsku, barokního hřbitova ve Střílkách a zříceniny hradu Cimburk aj. 9)Napomáhat zmapování pamětihodností kraje ( památky místního významu) a podporovat i vlastníky těchto objektů ( v rámci již existujících grantových programů).Je prováděna vlastní vyhledávací činnost a v rámci existujících grantů jsou podporovány památky místního významu. 10)Podpora pro větší využívání programů Evropské unie v rámci památkové péče. Tato oblast v současné době ještě není plně využívána, a to z důvodu poměrně složitých zadání, problémů legislativních, administrativní náročnosti a také z důvodu finanční participace na projektu, který příspěvek požaduje.Jedním z pomocných řešení je i podpora pro zpracování projektů jako takových ( v rámci již vytvořených grantových programů) 11)Vyvážená podpora v oblasti nemovitého i movitého dědictví, neboť často dochází ke zničení či poškození poměrně významných movitých kulturních památek, které by za nepříliš velké finanční prostředky bylo možné zachránit (opět lze podpořit v rámci existujících grantových programů). 12)Aktivní účast na tvorbě a pravidelné aktualizaci plánů ochrany památek a evakuačních plánů v případě živelných pohrom.

20

13)Podpora dříve opomíjených technických památek a to jak z hlediska dokumentace, tak jejich vlastní záchrany, neboť tyto technické památky byly v minulosti nejvíce zanedbávány ( podpora v rámci již existujících grantů). 14)Aktivní podpora v rámci platné legislativy při řešení problému zanesení památkové ochrany do katastru nemovitostí, neboť tento problém je v současnosti velmi palčivý a katastr nemovitostí v současné době ve velké většině případů neobsahuje uspokojivé informace o památkové ochraně prohlášených nemovitých kulturních památek. b) Informačně – komunikační aspekty 1) Zlepšení informačně komunikační roviny a roviny osvětové související s podporou památkové péče na území Zlínského kraje – koncepčně pojatá informovanost veřejnosti.V rámci ZK jsou vydávány materiály, pravidelná spolupráce s médii. 2) Realizování informačních programů, které zvýší senzibilitu veřejnosti a zvláště mládeže v oblasti památkové péče, vzdělávací systémy. 3) Podporování meziregionálních vazeb památkové péče s cílem výměny expertíz a zkušeností. 4) Popularizace a výchovná činnost na úseku památek, navrhování a sestavování tras pro poznávání památek (veletrhy, internet). Patří k prioritám ZK. 5) Ediční činnost zaměřená ke společenské aktivaci a prezentaci památek, výstavy, filmy, CD, přednášky. Rovněž tato činnost náleží k prioritám ZK. 6) Větší využívání hromadných sdělovacích prostředků k propagaci památek a k popularizaci památkové péče. 7) Vytvoření samostatné webové stránky pro památky kraje. 8) Spolupráce s odbory KÚ, obcemi a jinými institucemi – programy péče o zeleň v urbanizovaném prostředí, územní plány, program obnovy venkova, cestovní ruch, programy Ministerstva kultury pro obnovu památek, program podpory památek místního významu, program podpory zapojení veřejnosti v oblasti památkové péče. 9) Vedení pravidelný dialog s koordinačními orgány zastřešujícími nevládní neziskové subjekty. 10) Podpora realizace celostátního terénního systému označení nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území, analogický podobným informačním systémům rozvinutým v členských zemích ES. Průběžně probíhá. c) Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče 1) Aktivní uplatňování nástrojů metodického řízení pověřených úřadů na úseku výkonu státní správy ve věcech památkové péče v souladu s platnou legislativou.Prováděna pravidelná

21

konzultační a metodická činnost, tématické porady a vlastní kontrolní činnost.Tato kontrolní činnost je vyhodnocována, prováděny zobecňující závěry v rámci metodické činnosti na pravidelných setkáních s obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Nejméně 1 x měsíčně jsou tyto obecní úřady písemně informovány KÚ o dění v oblasti památkové péče – možnosti grantů, informace k výkonu státní památkové péče, různá stanoviska, informace o poskytovaných dotacích v rámci ZK apod. 2) Sledování provádění a postupu reidentifikace památkového fondu v kraji – evidence nemovitých památek a její promítnutí do reálu.Ukázalo se zcela jednoznačně, že Ústřední seznam kulturních památek vedený Národním památkovým ústavem – ústřední pracovištěm je v současné době velice nepřesný a neaktuální.Přesto je ze zákona o státní památkové péči jednoznačně zdrojem informací pro výkon státní správy na úseku památkové péče. 3) Iniciování jednání s MK ČR a Národním památkovým ústavem – ústředním pracovištěm ve věci co nejrychlejší aktualizace Ústředního seznamu kulturních památek. 4) Sledování provádění a postupu zkvalitňování evidence, ochrany a péče o movitou část památkového fondu. 5) Sledování provádění a postupu uchování a ochrany archeologického památkového fondu. 6) Vedení seznamu kulturních památek svého územního obvodu a provádění zápisů do tohoto seznamu podle výpisu z Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

d)Finanční podpora vlastníků památek

Problémy památkové péče nelze zúžit pouze na nedostatek finančních prostředků. Veřejný sektor, a to na všech úrovních, by měl i nadále hrát významnou roli jako veřejný investor, ale zároveň je nutná změna v celkovém chápání vztahu ekonomika a kulturní dědictví v tom smyslu, že výdaje na památkovou péči nejsou jen zatěžující položkou veřejných rozpočtů, ale že se jedná o investici podmiňující další rozvoj naší společnosti, včetně hospodářského růstu. Financování památkové péče je třeba chápat jako financování ekonomického potenciálu, který má všechny předpoklady být dále zhodnocován. Péči o kulturní památku nelze z právních důvodů zajišťovat jinak než prostřednictvím vlastníka památky, což je ostatně v Evropě standardní postup. Vlastník je ze zákona povinen ve společenském zájmu o památku pečovat a při jejím udržování dodržovat zvláštní režim, což se v praxi často projevuje jako náročný úkol spojený se zvýšenými finančními náklady. Uložené povinnosti resp. omezení vlastníka jsou pak částečně vyváženy některými ustanoveními památkového zákona, podle nichž je poskytována náhrada. Finanční podpora vlastníků je nejúčinnějším nástrojem pro zvýšení přijatelnosti nezbytného omezování individuálních zájmů. Tato náhrada spočívá zejména v tom, že odborné organizace státní památkové péče poskytují v případě obnovy kulturní památky bezplatnou odbornou pomoc, podklady a informace z průzkumů, výzkumů a dokumentace kulturní památky. Vlastníku kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění. Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit

22

z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek Ministerstvo kultury buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost o příspěvek musí být odůvodněna a musí splňovat určité předpoklady. Neodůvodněným žádostem anebo neopodstatněným nárokům nemusí být vyhověno. Vlastník kulturní památky tedy nemůže žádat náhradu bez zajištění konkrétních potřeb předem a bez prokázání objemu nákladů, jimiž obnova kulturní památky překročila náklady spojené s obvyklou údržbou a obvyklými opravami věci. Může se však odvolat na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a využít její generální úpravy, zjistí – li v případě vzniku definovatelných a konkrétních zvýšených nákladů neochotu státu přispět na takovou obnovu, jež je v souladu s veřejným zájmem na uchování kulturní památky. Zlínský kraj přistoupil jako jeden z prvních krajů k zavedení dotačních programů v oblasti obnovy památek. Tyto programy byly vytvořeny na základě několika analytických materiálů, které postihovaly způsob financování památek ve Zlínském kraji a dále na základě vyhodnocení praktických zkušeností s dotační politikou státu a obcí. Orgány Zlínského kraje na přelomu let 2001 – 2002 postupně projednaly a schválily základní dokumenty pro fungování dotačních programů, čímž byly vytvořeny potřebné nástroje pro nastartování dotační politiky. Z výše uvedeného vyplývá následující: 1) V rámci rozpočtu Zlínského kraje zajistit finanční podporu vlastníků kulturních památek (obcí, právnických a fyzických osob) formou fakultativní přímé pomoci (účelové finanční prostředky a dotace) z veřejných rozpočtů, a to zejména v míře zvýšených nákladů spojených se zachováním a obnovou kulturní památky, resp. ve výši náhrady za případné nucené omezení vlastnických práv z důvodu celospolečenského zájmu na zachování kulturní památky. Jedná se o nadstandardní kompenzaci veřejného zájmu dle vlastních preferencí kraje. Samozřejmou by měla být vzájemná kombinovatelnost všech příspěvků a určitá kompatibilita jejich pravidel (vlastní zdroje, příspěvek kraje, obce a státu).V odůvodněných případech by mohlo být přispěno i na památky místního významu, které nejsou prohlášeny a zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.ZK již třetím rokem přispívá ze svého rozpočtu na obovu kulturních památek a památek místního významu, včetně případů předprojektové a projektové přípravy. Z rozpočtu ZK byla poskytnuta v roce 2002 částka 2,100.000,- Kč na 23 akcí, z Fondu kultury v roce 2003 a 2004 částka 10,730.000,- Kč na 122 akcí, z Podprogramu MR 04-03 bylo a v roce 2003 vyčleněno na 16 akcí 2,300.000,- Kč. V rámci rozpočtu ZK byla v letech 2002 – 2004 poskytnuta na obnovu památek ( včetně památek místního významu) finanční částka 28.760.000,- Kč a to na 209 akcí obnovy. Samozřejmě potřeby jsou vyšší ( v roce 2004 např. žádáno o cca 25 mil. Kč při objemu prací cca 52 mil. Kč, k dispozici však bylo necelých 10 mil. Kč).Tady pak nastupuje nutnost oné výše uvedené kombinovatelnosti např. s Havarijním programem MK ČR( kde např. ZK získal v průběhu dvou let částku cca 3,5 mil. Kč – v r. 2003 např. na 14 akcí 1,6 mil. Kč), s Programem regenerace, ( který již druhým rokem probíhá pod dohledem ZK a do rozpočtu byla přidělena částka necelých14 mil. Kč, z toho v roce 2003 na 23 akcí 6,390.000,- Kč a pro rok 2004 je počítáno s částkou 7,240.000,- Kč), Programem záchrany architektonického dědictví,( kde v posledních dvou letech šla do ZK částka cca 12 mil. Kč ( včetně objektů ve vlastnictví státu) – a to v roce 2003 na 5 akcí – zámek Bystřice, Kroměříž rotunda, Morkovice zámek, Pustevny – Maměnka a barokní hřbitov ve Střílkách,jde o stejný počet akcí o stejné akce jako v roce

23

2002, navýšení je pak v roce 2003 o 600 tis. Kč, pro rok 2004 byl pak počet akcí snížen pouze na 3 – Bystřice, Kroměříž a Morkovice), Programem movitých památek ( zde se roční částky pohybují pro ZK roce 2003 640 tis. Kč na 2 akce a 730 tis. Kč pro rok 2004 na 4 akce) , Programem VPR a VPZ ( v loňském roce částka 400 tis. Kč na VPR Veletiny) nebo Programem podpory záchranných archeologických výzkumů ( 100 tis. Kč v roce 2003). Úhrnem jde tedy na památkovou obnovu ZK ročně v posledních letech cca 25 mil Kč. Pro srovnání v letech 1993-1998 šlo na památkovou obnovu úhrnem např. jen na Uherskohradišťsku 30 mil. Kč ( a to bez SH Buchlov , SZ Buchlovice a SM v Uh. Hradišti). Tady vidíme, že došlo k dosti razantnímu propadu financí, nicméně a právě v těchto podmínkách je třeba velmi obezřetně, účelně a efektivně zvažovat poskytnutí finančních příspěvků na každou jednotlivou kulturní památku. Z rozpočtu ZK bylo poskytnuto v roce 2003 9,770.000,- Kč na 66 akcí památkové obnovy (je zde zahrnut i Program regenerace MPR a MPZ, který prochází rozpočtem ZK) Pro srovnání – v roce 2002 bylo z rozpočtu ZK uvolněno (vlastně poprvé) na obnovu památek 2,100.000,- Kč na 23 akcí (např. roubenku čp. 7 ve Valašských Kloboukách, památku lid. stav. v Břestku. Zvonici v Podhradí, na SHP statku Kunovice, na komplexní restaurátorský průzkum barokního hřbitova ve Střílkách, na zříceninu hradu Cimburk aj.). Ze státních dotací bylo v roce 2003 poskytnuto 9,540.000,- Kč na 26 akcí.V roce 2003 bylo poskytnuto z rozpočtu ZK a státních dotací na obnovu památek 19.310.000,- Kč na 92 akcí. Opět pro srovnání, z rozpočtů OkÚ ve Zlínském kraji byla každoročně podle ustanovení § 16 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči poskytována na památkovou obnovu částka cca 25 mil. Kč. Mezi okresními úřady existovaly velké rozdíly ve výši poskytovaných příspěvků, a to bez závislosti na počtu památek a jejich stavu. Na okrese Uh. Hradiště činily příspěvky v průměru 13-15 mil. Kč ročně, na okrese Kroměříž 3-4 mil. Kč, Vsetín – 3-5 mil. Kč a Zlín 1-3 mil. Kč. Od roku 1996 pokračuje pokles nominálních výdajů z rozpočtů okresních úřadů určených na příspěvky vlastníkům kulturních památek. 2) Památky v majetku krajů by byly financovány kraji za přispění státu, protože by se mělo jednat především o památky regionální, které v souvislostech dotváří historickou identitu kraje a v tomto kontextu i celé České republiky. 3) Provádění cílené osvětové práce ve věci informovanosti vlastníků v oblasti památkové péče v záležitosti možností získávání finančních příspěvků na obnovu památek. Kraj o možnostech poskytování příspěvků i o dalších aktuálních problémech v této oblasti pravidelně informuje obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 4) Na úseku památkové péče i nadále důsledně uplatňovat princip vícezdrojového financování obnovy památek s cílem podpořit funkční zapojení kulturních památek do současného společenského života.Kromě vlastních zdrojů lze získat finanční prostředky na konzervaci, revitalizaci či prezentaci prostřednictvím programů, grantů, účelových projektů zřizovaných a organizovaných státními či mezinárodními institucemi a nevládními organizacemi – nadacemi.Účast v programech vyžaduje dobrou předchozí přípravu, stanovenou koncepci a zpracování návrhu projektu, ve většině případů i finanční spoluúčast.Kraj v rámci svých finančních i odborných možností tuto pomoc průběžně poskytuje.

24

5) Vytvoření grantových programů na úrovni kraje spojených s obnovou a zabezpečením kulturních památek. V roce 2004 bylo již zabezpečení památek v rámci grantového programu zahrnuto.

Grantový program na obnovu nemovitých kulturních památek

Počet lokalit: 114 Počet památek k obnově: 194 Celkem obnova za: 293, 866.000( bez nevyužívaných a ohrožených památek) z toho: Kroměřížsko – 31 lokalit,8,628.000,- Kč Uherskohradišťsko – 39 lokalit , 120,580.000,-Kč Vsetínsko – 22 lokalit, 154,620.000,- Kč Zlínsko – 22 lokalit, 10,488.000,- Kč v Obnova a využívání velkých architektonických památek a jejich areálů - (profánních a sakrálních) – na základě projednání s vlastníky a po provedení terénních výzkumů byly vytipovány následující objekty, jejichž výčet však není definitivní a konečný a bude průběžně doplňován a aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů obnovy (zámek Bílovice, zřícenina hradu Brumov, tvrz v Hluku, zřícenina hradu Lukov, II. etapa Jezuitského kláštera v Uh. Hradišti, areál kláštera s bazilikou na Velehradě, zámecké parky) s finanční potřebou cca 52,050.000,- Kč. ZK poskytl příspěvek např. na zpracování PD baziliky na Velehradě ( věže), na opravu hradu Lukova a tvrze v Hluku. Nezahrnuje komplexní obnovu baziliky na Velehradě – předběžné odhady na rekonstrukci se pohybují mezi 220 – 350 mil. Kč ( oprava střechy, odvlhčení, fasády, komplexní restaurování interiéru). v Záchrana a uchování památek nevyužívaných a ohrožených zejména jejich dlouhodobě zanedbávanou údržbou – na základě projednání s vlastníky a po provedení terénních výzkumů byly vytipovány následující objekty, jejichž výčet však není definitivní a bude průběžně doplňován a aktualizován v rámci dlouhodobého plánu, střednědobých a prováděcích plánů: ∗ zámky v Bystřici pod Hostýnem ( poskytnut příspěvek ze ZK a Programu záchrany), Holešově, Prasklicích – Uhřicích, Troubkách – Zdislavicích, Litenčicích ( poskytnut příspěvek ZK),Přílepech ( poskytnut příspěvek ZK), Dřínově ( poskytnut příspěvek ZK), Novém Světlově v Bojkovicích, Ořechově, Uh. Ostrohu ( poskytnut příspěvek z Programu regenerace), Loučce, Liptále, Hošťálkové, Napajedlích, Brankách na Moravě ∗ zřícenina hradu Cimburk ( poskytnut příspěvek ZK) ∗ barokní hřbitov ve Střílkách) poskytnut příspěvek ZK, MK ČR – Záchrana, Havarijní fond) ∗ bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě ( poskytnut příspěvek ZK) ∗ tvrz v Kunovicích ( poskytnut příspěvek ZK) ∗ mlýn v Roštíně ∗ pivovar v Brumově ∗ panské dvory v Kunovicích ( poskytnut příspěvek ZK) a Vsetíně ∗ kostel sv. Kateřiny v Kelči ∗ kaple Neposkvrněného početí Panny Marie ve Valašském Meziříčí ∗ kaple Vzkříšení Páně s náhrobky v Lešné

25

∗ ∗

socha sv. Jana Nepomuckého v Bánově ( poskytnut příspěvek ZK) objekty lidové architektury: rodového shluku Orságů v Karolince – Raťkově, roubený mlýn v Dolní Lhotě, usedlost Na Sihle ve Velkých Karlovicích – Léskové, roubený dům v Hošťálkové, rezervační areál ve Veletinách ( poskytnu příspěvek v rámci VPR), komora u čp. 5 ve Zlámanci, dům čp. 137 ve Zlámanci ( poskytnut příspěvek ZK), nadsklepní dům čp. 260 v Mařaticích s finanční potřebou cca 528,920.000,Kč.Nezahrnuje celkové náklady na rekonstrukci baziliky na Velehradě, které se pohybují mezi částkou 220 – 350 mil. Kč.

v Zachování a údržba památek lidové architektury – proveden výběr nejhodnotnějších objektů a souborů, který však není konečný a bude aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů (fojtství Bzová, Toporná čp. 7, Zlámanec sušírna, Nový Hrozenkov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Ludkovice, Kaňovice, Lutonina, Jasenná, Valašské Klobouky, VPR Vlčnov ( poskytnut příspěvek v rámci VPR), Veletiny ( poskytnut příspěvek v rámci MPR), Vlčnov čp. 739 ( poskytnu příspěvek ZK), čp. 65, Zlámanec – komora u čp. 5, Zlámanec čp. 137 ( poskytnut příspěvek ZK), památky lidového stavitelství v Rymicích, Hluku, Kudlovicích, ) s finanční potřebou cca 1,000.000,-Kč. v Zachování, údržba a záchrana sakrální architektury – ve spolupráci s vlastníky a Arcibiskupstvím v Olomouci byl proveden výběr objektů, který však není konečný a bude průběžně aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů (kostely v Blazicích, Huštěnovicích, Cetechovicích, Fryštáku, Chvalnově, Jasenné (poskytnut příspěvek ZK), Jestřabicích, Kelči, Korytné, Kvasicích, Morkovicích (poskytnut příspěvek ZK), Pačlavicích, Polešovicích( poskytnut příspěvek ZK), Provodově, Rusavě, Střílkách (poskytnut příspěvek ZK), Stříbrnicích, Těšnovicích, Valašských Kloboukách, Valašském Meziříčí, Velehradě( poskytnut příspěvek ZK), Vidči, Zdounkách, Malenovicích, Hostýně, Prusinovicích, Tečovicích (poskytnut příspěvek ZK), Tlumačově, Štípě (poskytnut příspěvek ZK), Štítné nad Vláří (poskytnut příspěvek ZK), Huslenkách (poskytnut příspěvek ZK), Újezdu u Valašských Klobouk( poskytnut příspěvek ZK), Sadech(poskytnut příspěvek ZK), Zašové( poskytnut příspěvek ZK), Velkém Ořechově (poskytnut příspěvek ZK), Dolním Němčí(poskytnut příspěvek ZK), Rajnochovicích (poskytnut příspěvek ZK) s finanční potřebou cca 39,661.000,- Kč. v Zachování a údržba drobné sakrální architektury – výběr proveden po projednání s vlastníky a na základě terénních výzkumů. Tento výčet rovněž není konečný a bude průběžně aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů (židovské hřbitovy, kaple na Radhošti (poskytnut příspěvek ZK), v Bohuslavicích nad Vláří (poskytnut příspěvek ZK), v Bařicích( poskytnut příspěvek ZK), v Uh. Brodě, kříže v Pitíně (poskytnut příspěvek ZK), Bojkovicích, Bílovicích (poskytnut příspěvek ZK), Kotojedech, Vážanech, Nivnici, Rudimově( poskytnut příspěvek ZK), Loučce, Komni (poskytnut příspěvek ZK), Strání, Jarohněvicích, Kunovicích, Rudimově, sochy v Bánově ( poskytnut příspěvek ZK), na Velehradě, Buchlovicích, s finanční potřebou cca 4,600.000,- Kč. Grant na obnovu movitých kulturních památek a jejich souborů a mobiliárních fondů v Restaurování a konzervace movitých památek – 52 lokalit, 217 památek-Kroměřížsko 19 lokalit, 127 památek 14,080.000,- Kč- Uherskohradišťsko 14 lokalit, 69 památek, 12,210.000,-Kč- Vsetínsko – 7 lokalit, 24 památek, 5,270.000,- Kč – Zlínsko – 12 lokalit, 41 památek, 3,300.000,- Kč – výběr proveden na základě jednání s vlastníky,

26

Arcibiskupstvím v Olomouci, a vlastních terénních průzkumů. Nejde o výčet konečný, je počítáno s průběžnou aktualizací v rámci střednědobých a prováděcích plánů (kostely v Holešově, Chvalčově, Jestřabicích, Koryčanech, Kroměříži – kostely ( poskytnut příspěvek ZK, Program movitých památek) a zámek, Kvasicích, Litenčicích, Hošticích, Morkovicích, Pačlavicích, Hradisku u Kroměříže, Rajnochovicích, Ratajích( poskytnut příspěvek ZK), Roštíně, Střílkách, Zdounkách, Břestu, Bílovicích, Bojkovicích, Boršicích, Buchlovicích, Jalubí, Uh. Hradišti (poskytnut příspěvek ZK), Uh. Brodě,Horním Němčí, Ostrožské Nové Vsi, Polešovicích, Jankovicích, Korytné, Nivnici ( poskytnut příspěvek ZK), Osvětimanech, Velehradě ( poskytnut příspěvek ZK , Program movitých památek), Lidečku, Novém Hrozenkově, Pozděchově, Rožnově pod Radhoštěm, Růžďce, Valašském Meziříčí, Zašové) poskytnut příspěvek ZK), Malenovicích, Kostelci, Lukově, Pohořelicích, Tečovicích, Tlumačově, Velkém Ořechově, Vizovicích – jedná se převážně o obrazy, monstrance,relikviáře, kredenční skříně,lavice, oltáře, křtitelnice, kříže, sochy, kazatelny, svícny aj.) s finanční potřebou cca 34.860.000,- Kč, z toho naléhavé a havarijní stavy cca 6,680.000,- Kč a zahrnují 13 lokalit a 48 památek.Není zahrnuta v celé šíři bazilika na Velehradě – komplexní restaurování interiéru – předběžné odhady cca 100 mil. Kč a 73 obrazů z fary Velehrad cca 4 mil. Kč.

Grant na klasické zabezpečení a elektronický zabezpečovací systém movitých kulturních památek a mobiliárních fondů v Grant na klasické zabezpečení a EZS movitých kulturních památek a mobiliárních fondů – předběžně vytipováno 30 objektů, kde je naléhavost dána zejména kvalitou vnitřního zařízení a reálným ohrožením ( v posledních letech byla i ve Zlínském kraji vyloupena řada hradů a zámků, objektů sakrální povahy, zcizeny exteriérové plastiky, jen ojediněle se podařilo zcizené věci opět nalézt a vrátit na původní místo). Tento výběr bude průběžně zpřesňován a aktualizován v rámci střednědobých a prováděcích plánů. Finanční potřeba nejnaléhavějších stavů činí cca 2,000.000,-Kč. V roce 2004 bylo zabezpečení zařazeno do grantu na obnovu kulturních památek. V následujících letech by měl ZK přispívat zejména na ty oblasti, na které není možné získat peníze ze státního rozpočtu, případně tam, kde stát přispívá málo, nebo se jedná o památky nadregionálního významu, havarijní stavy nebo významné památky místního významu. Při obnově památek se kraj řídí a bude řídit schválenou Koncepcí účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji, která je v současnosti rozpracována Dlouhodobým plánem účinnější podpory památkové péče ve Zlínském kraji do roku 2010 a bude postupně rozpracována ještě formou střednědobých a prováděcích plánů, které jsou postupně, a třeba prozatím jen dílčím způsobem, plněny (zříceniny hradu Brumov, Lukov a Cimburk, areál kláštera na Velehradě, zámek Uh. Ostroh, barokní hřbitov ve Střílkách, panský dvůr v Kunovicích, památky lidového stavitelství ve Vlčnově, Kudlovicích, Zlámanci, kostely v Bojkovicích, Březové, Sadech, Jankovicích, Morkovicích, Dlouhé Lhotě, Huslenkách, Střílkách, kaple v Nezdenicích, sochy v Bánově a Pitíně, movité památky na Velehradě, Zašové, Lidečku, Napajedlích, Ratajích, Uh. Brodě apod.). Je tak navržen účinný systém, jak by kraj mohl svým rozpočtem v rámci daných možností významně přispět k zachování památkového fondu ZK.

e) Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond

27

Významným partnerem při využívání kulturních památek, hledání možností jejich financování a napojování na další aktivity se stávají občanské iniciativy, které péči o památkový fond vnímají jako veřejnou službu. Tam, kde se široká veřejnost více podílí na aktivitách spojených se zachováním a obnovou kulturního dědictví, je vztah ke kulturním památkám intenzivnější a daří se rozvíjet mnohé aktivity, které přispívají k ochraně i péči o kulturní památky. V této oblasti je nezbytná zejména: 1) Spolupráce s občany a občanskými iniciativami v systému péče o památkový fond. Příkladem velmi dobré spolupráce může být např. zkušenost se spoluprací se Sdružením za záchranu hřbitova ve Střílkách či se sdružením POLYPEJE, které se již několik let aktivně zasazují spolu s vlastníky objektů o záchranu jedinečného barokního hřbitova a zříceniny hradu Cimburk. V obou případech se podařilo „ rozjet“ aktivity na těchto památkách v celém rozsahu a to jak v oblasti památkové obnovy, tak i následné prezentace pro nejširší veřejnost včetně nejrůznějších kulturních aktivit napojených na oblast cestovního ruchu. Pro Zlínský kraj z toho v předešlých letech vyplývala a do budoucna vyplývá především odborná koordinace těchto aktivit, konzultační a metodická činnost a v rámci možností i finanční podpora těchto akcí. Tato několikaletá spolupráce již přináší své hmatatelné výsledky, které jsou vnímatelné především v postupné obnově a konzervaci těchto památek 2) Zajištění aktivace a co nejširšího uplatnění okresních konzervátorů a místních zpravodajů památkové péče a jejich propojení s občanskými iniciativami vyvíjejícími svoji činnost v oblasti ochrany a uchování hmotného kulturního dědictví. Právě tyto výše uvedené funkce, které jsou založeny na bázi dobrovolnosti a zápalu jednotlivců pro památkovou péči, plní nezastupitelnou funkci v terénu, kam by se profesionální památkář těžko díky velkému rozsahu svých povinností dostal.Zlínský kraj již v loňském roce inicioval oživení této problematiky v tomto smyslu, že požádal o spolupráci obce III. stupně aby spolu s nimi usiloval o znovuvytvoření sítě konzervátorů a jejich zpravodajů. V jednáních bude průběžně pokračováno . 3) V souladu se Závěrečným dokumentem Mezinárodní konference o kulturních politikách pro rozvoj. Stockholm, přijatý dne 2. 4. 1998, vést pravidelný dialog s tuzemskými nevládními neziskovými subjekty.

8. Památky a cestovní ruch V neposlední míře jsou památky i významnou složkou kulturního bohatství v jeho různorodosti a jedinečnosti na každém místě. Jako takové jsou i podstatnou nabídkou pro turistický ruch, dokonce nejpodstatnější nabídkou pro území České republiky. Bylo by jistě právem řečeno, že z hlediska turistického ruchu jsou památky naším mořem, nebo našimi velehorami. Jsou přitom celá území, která by mohla být z tohoto hlediska svrchovaně atraktivní, avšak dosud jsou spíše územími turistického tranzitu. Teprve cílově do těchto oblastí směrovaný turistický ruch může přinést jejich hodnotám skutečně přiměřený kulturní i ekonomický efekt. Zlínský kraj má celkově vynikající potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti památek.S ohledem na výše zmíněné je třeba se především zaměřit na:

1) Posílení přitažlivosti památkového fondu ve Zlínském kraji pro domácí i cizinecký cestovní ruch a umožnit zachování a společenské uplatnění zejména nevyužívaných a ohrožených památek, včetně využití jejich ekonomického potenciálu.

28

2) Podporování osvětové a odborné publikační činnosti v památkové péči.ZK má jako svoji prioritu. 3) Prezentování památkového fondu zpřístupněného veřejnosti včetně návštěvnických atraktivit regionu ( Valašské muzeum v přírodě, jedinečná funkcionalistická architektura Zlína, MPR Kroměříž s areálem zámku, poutní místa Velehrad a Hostýn, historický odkaz Velké Moravy ve Starém Městě, rodný kraj J. A. Komenského na Uherskobrodsku aj). 4) Prezentování historicky cenných a vzhledově atraktivních lokalit, které jsou opomíjeny z hlediska nedostatečné informovanosti, špatné dostupnosti nebo chybějícího zázemí pro cestovní ruch. Hledání cest k rovnoměrnějšímu rozdělení návštěvnosti ( památky lidového stavitelství, drobná sakrální architektura, technické památky aj.). 5) Průběžné aktualizování zpracovaného Seznamu nejohroženějších a nevyužívaných kulturních památek ve Zlínském kraji jako strategického dokumentu pro stanovení priorit v poskytování přímé finanční podpory vlastníkům kulturních památek a pro znovu začlenění těchto památek do rozvoje cestovního ruchu. 6) Posílení operativnosti využívání finančních prostředků z existujících grantů na úseku památkové péče pro záchranu, přiměřené funkční využití a prezentaci nevyužitých a ohrožených památek. 7) Podporování práce těch, kteří se zúčastňují zachování a gesce kulturního dědictví, aby bylo více přístupné turistickým obcím a návštěvníkům. 8) Podporování dialogu mezi odpovědnými činiteli kulturního dědictví a průmyslového turismu, aby lépe pochopili význam kulturního dědictví při péči o jeho dlouhodobou záchranu. 9) Podporování těch, kteří navrhují programy a politiku, aby rozvíjeli přesné a věcné projekty a strategii týkající se prezentace a interpretace památkových souborů a kulturních aktivit v kontextu jejich ochrany a konzervace. 10) Sledování, aby programy ochrany, interpretace a turistického rozvoje byly založeny na srozumitelném přístupu zvláštních zájmů a na významu rozličného dědictví. 11) Dohlížení na zachování autenticity památkových souborů, podpora pochopení a zhodnocení tohoto kulturního dědictví. 12) Sledování vymezení přijatelných hranic změn, které jsou přínosné památkovým souborům, a které berou v úvahu zvláště dopad turistických návštěv. 12) Sledování vytváření programů ochrany a turismu, které musí představovat informace vysoké kvality tak, aby návštěvník pochopil význam a charakteristiky kulturního dědictví a nezbytnost je chránit. 13) Sledování, aby při plánování turistických aktivit nabízeným návštěvníkům v rámci nejlepších podmínek komfortu, nedocházelo k poškozování významu a charakteristiky kulturního dědictví.

29

14) Aktivně se podílet na vytvoření nové strategie státu na úseku památek a cestovního ruchu. 15) Pro systémové řešení problematiky kulturních památek v souvislostech rozvoje domácího i cizineckého cestovního ruchu uplatňovat aktivní spolupráci odboru kultury a památkové péče s odborem cestovního ruchu KÚ ZK. 16) Zhodnocení kulturně historického potenciálu území, vypracování sítě nabídkových regionálních okruhů, kdy těžištěm každého okruhu by byl známý památkový objekt, nebo historické město, doplněný nabídkou objektů v blízkém okolí. 17) Zkvalitňování kulturního a poznávacího cestovního ruchu s cílenými tématickými trasami a charakteristickým obsahem např. historická řemesla, tradice a historie vinařství aj. Schopnost vytvořit ucelený balík nabídky kombinace kulturně poznávací a venkovské turistiky.

Nové chápání významu památky v životě současné společnosti by mělo vést i k novému pojetí památkové péče. Památková péče 21. století musí být vnímána jako rozsáhlá spolupráce, na níž se podílí jak orgány státní správy a samosprávy, odborné instituce, tak i obce, občanská sdružení a jednotlivci včetně vlastníků nebo správců památek. Jedině takto široce koncipovaná a založená aktivita památkové péče může být vskutku účinná nejenom z hlediska zachování památek, ale i z hlediska jejich pozitivního a efektivního působení v současném životě.

30