ŘÍJEN
4/2004
Od ledna platí i přestupné jízdenky Radní schválili nové tarify • Jízda plzeňskou MHD nebude dražší než letos
Plzeňští radní schválili koncem budou vybaveny digitálním příCeník platný od 1. 1. 2005 září nové tarify jízdného. Nevedla Jednotlivé jízdenky Kč strojem, takzvaným Cardmanem, je k tomu nutnost zdražení cestokterý umožní zakoupení této jízNepřestupné 12 (6) vání městskou hromadnou dopradenky. Přestupné 30 min. 12 (6) vou, nýbrž rozšíření tarifů o přeV platnosti zůstávají dvanáctiPřestupné 60 min. 16 (8) stupné jízdenky. Jejich zakoukorunové a zlevněné šestikorunoPřestupné 180 min. 26 (13) pení přímo ve vozech MHD tové nepřestupné papírové jízdenPřestupné 24 hod. 40 (20) tiž umožňuje nově zaváděná čipoky, které cestující nadále dostaJednodenní 40 vá Plzeňská karta. Ta od příštího nou v pouličních automatech neKč roku také plně nahradí dosavad- Předplatné jízdné bo u prodejců. Funkci této nepřeRoční - 380 dní 3 100 (1 240) ní předplatitelský systém „papírostupné papírové jízdenky bude plPůlroční -190 dní 1 800 (720) vých“ časových kupónů. Za ročnit i přestupná 30 minutová jízVolný tarif 1-123 dny 40-1350 (20-540) ní, pololetní, čtvrtletní i měsíční denka. Pokud s ní cestující nepřepředplatné zaplatí cestující stejně Poznámka: U výše jízdného je v závorce uvede- stoupí, může jet z konečné na kojako letos a navíc si budou moci na cena zlevněného jízdného. nečnou, i kdyby mu cesta trvala vybrat z takzvaného volného taridvě hodiny. fu, který zahrnuje období 1 až 123 dny. Přestupné jízdPodrobnější informace o nových tarifech a možnosné je rozděleno podle počtu minut, určujících dobu plattech využití Plzeňské karty v městské hromadné dopranosti jízdenky (30, 60, 180 minut a 24 hodin). Přestupné vě naleznete na stránkách www.Plzenskakarta.cz nebo jízdné bude možné zakoupit pouze prostřednictvím čipowww.mmp.plzen-city.cz. (prk) vé Plzeňské karty. Všechny vozy plzeňské MHD proto Viz str. 2 Kde lze dostat…
Na obchvatu zbývá dodělat tunel a most
V LISTOPADU bude otevřeno nové parkoviště pro více než sto vozidel před plzeňským Zimním stadionem. Ten už v létě dostal novu fasádu a nad ledovou plochou se objevila multifunkční informační kostka. Město Plzeň za posledních pět let investovalo do modernizace hokejového stánku 260 milionů korun. Proto má dnes stadion novou ledovou plochu, chladicí zařízení, opravené šatny i chodby. Vedlejší venkovní kluziště se dočkalo střechy. V příštím roce rekonstrukci stadionu završí výměna sedaček. (prk)
Plzeň chce v roce 2005 přilákat více turistů Rok 2005 bude v Plzni rokem turistů. A to nejen díky propagačním aktivitám města, ale především díky významným akcím. V květnu se velkolepými slavnostmi uzavře seriál oslav spojených s koncem II. světové války, na konci jara ožije zrekonstruovaný zimní stadion Mistrovstvím světa juniorů v hokeji, v červenci bude Plzeň hostit více než 5 000 zahraničních účastníků Světové turistické olympiády, v říjnu zakončí sezónu tradiční PilsnerFest. A to ještě v průběhu roku bude Plzeň centrem českého filmu, folku, jazzu a divadla. Otázky rozvoje cestovního ruchu považují plzeňští
radní za velmi důležité. To zdůraznil Program rozvoje města. Z něj vychází nedávno schválená koncepce rozvoje cestovního ruchu (naleznete na www.plzen-city.cz). Především na české turisty se zaměří mediální kampaň. Z ní se dozvědí o nové Plzni protkané parky a rekonstruovanými historickými objekty. Dále se chystá úprava prostor Informačního centra města Plzně, navigační systém pro turisty, spolupráce s cestovními kancelářemi zajišťujícími takzvanou příjezdovou turistiku. Cílem kampaně je přivést do Plzně nejen české turisty, ale i zahraniční návštěvníky. (red)
Z obsahu
ROZHOVOR
Dopravní podniky čekají více předplatitelů
Michal Kraus: Na Borská pole nejprve zaveďme lacinější trolejbusy Od září motoristé využívají další úsek dálničního obchvatu Plzně. Zprovozněna byla druhá polovina profilu dálnice mezi Černicemi a Ejpovicemi. Tento úsek je dlouhý osm a půl kilometru. Řidiči už také jezdí po největší české mimoúrovňové křižovatce u Černic. Odtud vede i nový dálniční přivaděč, který ústí v plzeňské ulici K Dráze. K tomu, aby dvacetikilometrový dálniční obchvat byl celý průjezdný, je třeba ještě dobudovat dvě zásadní stavby. Tou první je 380 metrů dlouhý tunel vrchem Valík, který už horníci letos v létě prorazili. Tím druhým stavebně náročným dílem je téměř 500 metrů dlouhý most, který navazuje na tunel Valíkem a překlene řeku Úhlavu mezi Radobyčicemi a Štěnovicemi. Po něm by měla začít auta jezdit na konci roku 2006. (prk)
Čtyřicetiletý manažer Michal Kraus usedl do křesla generálního ředitele Plzeňských městských dopravních podniků letos v únoru. Do své kanceláře nechodí na půl sedmou jako jeho předchůdce, ale později. „Musím si ráno zacvičit, abych rozhýbal ztuhlé tělo. Prostě ta čtyřicítka na krku je už cítit,“ říká s úsměvem. Přišel z Českých aerolinií. Tam řídil personalistiku stejně jako předtím ve Škodovce. V plzeňských dopravních podnicích má na starosti 1180 lidí, 129 tramvají, 92 trolejbusů a 114 autobusů. Zodpovídá za to, aby se obří dopravní soukolí točilo nepřetržitě a bez skřípání. Městskou hromadnou dopravou denně cestuje v Plzni a okolí 300 tisíc pasažérů. Letošní rok je z hlediska jejich návyků při koupi jízdného převratný. Objevila se Plzeňská karta, čipové medium, které od příštího roku plně nahradí dosavadní „papírový“ předplatitelský systém. Jaký přínos vidíte v zavedení čipových karet? Hlavní přínos bude ve zkvalitně-
Michal Kraus ní služby, kterou poskytujeme. Rozšířila se škála časového předplatného a cestující si sám rozhodne, co je pro něj nejvýhodnější. Nyní nebude muset platit za dny, kdy nebude městskou hromadnou dopravou jezdit. Čipové karty rovněž umožní prodej jízdenek ve vozech, což bude pro cestující také pohodlné. Nebudou pouze odkázáni jako dosud na pouliční automaty nebo prodejny jízdenek, které nejsou u každé z 620 zastávek. Novinkou bude
i přestupná časová jízdenka. Očekáváte, že Plzeňská karta zvýší zájem o časové předplatné? Nyní máme zhruba 85 tisíc klasických předplatitelů. Odhadujeme, že po zavedení čipové karty jich přibude, ale rozhodně to nebude nějaký výrazný skok. Je zavedení karty dostatečně veřejně propagováno? Budou lidé vědět, co musí udělat, aby od příštího roku mohli bez problémů jezdit hromadnou dopravou v Plzni? Masová propagace bude pokračovat až do konce letošního roku. Je vždy orientována na informace, které jsou v dané době pro cestující nejdůležitější. Například naposledy to byl apel na to, že u žádostí o vydání karty do konce října nebude účtován poplatek za vydání karty, byť ji lidé fyzicky obdrží později. V listopadu a prosinci pak budeme veřejnost informovat, jak a kde bude možné zakoupit předplatné na rok 2005, a také o prodeji přestupného jízdného ve vozidlech. Pokračování na str. 3
Volby do krajského zastupitelstva a Senátu (strana 2) Sportoviště na Slovanech čeká rozšíření (strana 3) Sady vznikly na popud purkmistra Kopeckého (strana 4) Měšťanská beseda získává lesk (strana 5) Letní fotoreportáž z plzeňských ulic (strana 7) Soutěž o ceny: Kdopak se to dívá? (strana 8)
Radnice hostila olympioniky
Sportovní střelkyně Lenka Hyková a Kateřina Kůrková, které na letních olympijských hrách v Aténách vybojovaly stříbrnou a bronzovou medaili, se koncem září dočkaly spolu s dalšími olympioniky reprezentujícími plzeňský sport slavnostního přijetí na plzeňské radnici. Primátor Jiří Šneberger si s nimi připil sektem nejen na Atény, ale také na úspěchy na příští letní olympiádě, která se bude konat v roce 2008 v Číně. Ocenil, že jejich vystoupení v Řecku bylo pro město větší propagací než některé projekty, které plzeňští radní schvalují. (prk)
STRANA 2
RADNIČNÍ LISTY
Voliči rozhodnou o složení Zastupitelstva Plzeňského kraje
Lidé ze Slovan budou volit i senátora Ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 se budou konat na území města Plzně volby do Zastupitelstva Plzeňského kraje a na území Městského obvodu Plzeň 2-Slovany navíc volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 7, který kromě městského obvodu Plzeň 2 zahrnuje celý okres Plzeň-jih a severní část okresu Klatovy. V pátek, v první den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin, v sobotu ve druhý den voleb hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen v obci, která náleží do územního obvodu kraje a nejsou u něho překážky ve výkonu volebního práva. Obdobné je to rovněž u voleb do Senátu. Do Senátu mohou voliči také volit na voličský průkaz. Ten se však vydává na žádost pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu voličů ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby. Žádost musí být učiněna písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam vede, nebo osobně do okamžiku uzavření seznamu. Úřad městského obvodu
• volby se uskuteční ve dnech 5. a 6. listopadu • voleni budou členové Zastupitelstva Plzeňského kraje a v městském obvodu Plzeň 2 navíc senátor • v případě, že žádný z kandidátů do Senátu nezíská nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů, bude se 12. a 13. listopadu konat druhé kolo senátních voleb předá voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle. Hlasovací lístky budou všem voličům dodány nejpozději 3 dny přede dnem voleb a okrskovým komisím v den voleb. Pro volbu do zastupitelstva kraje budou hlasovací lístky tištěny samostatně pro každou politickou stranu. Pro volbu do Senátu bude každý zaregistrovaný kandidát uveden na samostatném hlasovacím lístku. K hlasovacím lístkům bude přiložen informační leták. Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Volič je povinen po příchodu do volební místnosti prokázat svou totožnost a státní občan-
Proražený Valík přilákal návštěvníky
Stovky lidí si přišly začátkem srpna prohlédnout nejnáročnější stavbu na dvacet kilometrů dlouhém obchvatu Plzně - tunel, který vede skrze vrch Valík mezi obcemi Černice a Útušice. Důvodem bylo hlavně to, že se stavbařům podařilo prorazit štolu již 27. července.
Lidé, kteří si trpělivě vystáli frontu na přilby, si tedy mohli projít celý, tři sta osmdesát metrů dlouhý tunel. Stavbaři nejprve prorazili střední štolu, v níž postupně postaví středové podpěry. Tunel budou tvořit dvě samostatné trouby. Každá z nich bude široká jedenáct a půl metru a vysoká přes osm metrů. Vrch Valík je tvořen rozpukanými a zvětralými břidlicemi s jílovitou výplní. Stavbaři proto musí počítat s tím, že při ražení hrozí nebezpečí vyvalení horniny ze stropu a z boků. Tunel by měl být zprovozněn koncem roku 2006. (prk)
ství České republiky, zpravidla platným občanským průkazem nebo pasem. Po záznamu ve výpisu ze seznamu voličů obdrží volič od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku, která pro volby do Zastupitelstva Plzeňského kraje bude šedá. V případě potřeby na žádost voliče okrsková volební komise vydá voliči za chybějící nebo jinak označené hlasovací lístky nové. V prostoru pro úpravu hlasovacích lístků může volič na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstva kraje, který bude vkládat do úřední obálky, zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Voliči v městském obvodu Plzeň 2, kde se konají rovněž volby do Senátu, obdrží navíc žlutou úřední obálku, kam se bude vkládat jeden hlasovací lístek pro volby do Senátu. Voliči však musí dávat pozor, aby hlasovací lístky do zastupitelstva a do Senátu vložili do správné obálky. Odevzdaný hlas v jiné obálce by byl totiž neplatný. V případě, že žádný z kandidátů do Senátu nezíská nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů, bude se o týden později, to je 12. a 13. listopadu, konat druhé kolo voleb do Senátu. Hlasovací lístky pak volič obdrží ve volební místnosti ve dnech voleb. Jindřich Bittner
OD LISTOPADU budou moci motoristé jezdit přes nový 268 metrů dlouhý a 30 metrů vysoký most, který překlenul údolí borské přehrady těsně za hrází. Stavba je novým napojením na dálnici od plzeňské čtvrti Bory. (prk)
KRÁTCE Z MĚST SKÝCH UDÁLOSTÍ O kašnách porota rozhodne v únoru příštího roku
Město Plzeň vypsalo letos v červnu veřejnou výtvarnou a architektonickou soutěž na řešení tří kašen, které budou stát v rozích náměstí Republiky. Celkem se sešlo dvaačtyřicet návrhů. Pouze pět z nich v září vybrala porota do druhého kola soutěže, které uzavře v únoru příštího roku. Do něj postoupili se svými řešeními Petr Jehlík, Ondřej Císler, Roman Koranda s Alenou Hýblovou, Vladimír Mašinský s Lenkou Slívovou a Ondřejem Rysem a Tomáš Král. Ti budou muset ve druhém soutěžním kole předložit i modely svých návrhů kašen a obhajovat své práce před porotou. (prk)
Město stanovilo záplavové území pod Boleveckým rybníkem
Letos v srpnu stanovil odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně záplavové území Boleveckého potoka pod hrází Velkého boleveckého rybníka, kde nyní nebude možné stavět. Ke stanovení záplavového území bylo využito geodetického zaměření, leteckého snímkování, katastrální mapy, terénního průzkumu a hydrotechnických výpočtů. Způsob a podmínky stanovení záplavových území je dáno zákonem z důvodu, aby se předcházelo škodám v územích, která mohou být zasažena povodní. (ht)
Kde lze dostat Plzeňskou kartu a koupit předplatné na MHD? Umístění prodejen PMDP Denisovo nábř.12
výdejní místo
PO - PÁ 7 - 20 hodin + SO 9 - 16 hodin
sběrné místo S
V
prodejní místo P
Tylova 12
PO - PÁ 7 - 20 hodin + SO 9 - 16 hodin
S
-
P
Pražská 4
PO - PÁ 7 - 20 hodin + SO 9 - 16 hodin
S
-
P
CAN, Husova
PO - PÁ 8 - 16 hodin
S
-
P
ZČU, Borská pole
PO - PÁ - 7.30 - 11 hodin a 12 - 14.30 hodin
S
V
P
Hlavní nádraží ČD
PO - NE 6 až 22 hodin
S
-
P
provozní doba
Poznámka: Sběrná místa poskytují informace a přijímají žádosti o vydání karty. Výdejní místa zabezpečují výdej Plzeňské karty občanům. Prodejní místa slouží k prodeji předplatného pro MHD a IDP a od 1. listopadu 2004 také ke všem administrativním činnostem, spojeným s Plzeňskou kartou, včetne příjmu žádostí a výdeje karty. Veškeré informace a příslušné formuláře jsou dostupné na všech sběrných místech, na internetu (www.Plzenskakarta.cz) a také na informačních místech, jimiž jsou vybrané železniční stanice a autobusová nádraží IDP.
Plzeňská teplárenská zaručuje stabilní ceny Plzeňská teplárenská vyrábí teplo nejen pro průmyslové podniky, školy, školky a různé instituce, ale především pro čtyřicet tisíc plzeňských domácností. Do jejich radiátorů proudí přibližně polovina vyprodukovaného tepla. Náklady na energie všeho druhu tvoří podstatnou položku v rodinných rozpočtech a v ní právě teplo hraje rozhodující roli. Není tedy divu, že u mnohých plzeňských občanů mohly v posledních týdnech některé novinové titulky vyvolat nervozitu. „Ceny energií krutě porostou“ - hlásal například jeden z nich nad celostránkovým článkem 31. srpna letošního roku. To je sice pravda, ale jak už to bývá, ne úplná….. Kouzlo stability Plzeňská teplárenská vyrábí své tři hlavní produkty - teplo, elektrickou energii a chlad především spalováním hnědého uhlí, tedy domácí české suroviny. Je třeba dodat, že
k tomu disponuje současnou nejmodernější technologií a využívá přitom metody tzv. kogenerace, tedy společné výroby tepla a elektřiny je to v současné době nejen nejefektivnější, ale také ekologicky nejšetrnější způsob výroby energie z uhlí. Od konce roku 2003 přimíchává plzeňská teplárenská do uhlí i dřevní štěpku. Náklady na tyto hlavní materiálové vstupy nepodléhají tolik výkyvům, jako je tomu u dovážených paliv - především ropy a zemního plynu. Přitom je jen logické, že dovozci a distributoři těchto dovážených paliv musejí jejich případné vyšší nákupní ceny promítnout do prodejních cen vyrobených energií. Ceny dovážených paliv jsou z velké části ovlivňovány politickou situací především v zemích svého původu hlavně v arabském světě a v Rusku. To nejsou oblasti právě nejklidnější a nejstabilnější. Lze tedy počítat s tím, že ceny ropy a plynu budou i v příštím období dopředu jen těžko odhadnutelné. Naproti tomu nelze očekávat, že by ceny uhlí a dřevní
štěpky rostly nějak dramaticky. Plzeňská teplárenská má navíc se svými dodavateli uzavřené dlouhodobé smlouvy, které stabilitu dodávek ještě upevňují. „Letos zdražovat nebudeme“ To říká generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela a doplňuje: „Nemáme k tomu žádný důvod“. Cena tedy zůstane na dosavadní hodnotě 279,30 Kč za gigajoule, což je nejnižší cena mezi český-
mi teplárnami. Případný nárůst ceny v příštím roce může být dán jen inflačním nárůstem a zvýšením ceny uhlí, které tvoří třetinu nákladů na výrobu tepla. Cena je limitována rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Plzeňská teplárenská ovšem už od roku 1998 nezdražuje o tolik, kolik regulační úřad umožňuje, její zvyšování cen má v podstatě pouze charakter kopírování inflace.
Letecký pohled na areál Plzeňské teplárenské
Jak je to možné? Tržby za teplo tvoří jen polovinu výnosů Plzeňské teplárenské. Druhou polovinu přináší prodej dalších produktů - chladu a především elektrické energie. Plzeňská teplárenská dokázala proniknout do nového segmentu obchodování elektřinou, tzv. systémových služeb, které přinášejí lepší finanční efekt. Jde o obchod náročný nejen na technologii, ale především na zaměstnance. Vzhledem k tomu, že Plzeňská teplárenská disponuje kvalifikovanými odborníky, dokázala se v tomto novém oboru už velmi dobře etablovat. Podnikatelskou a finanční strategii Plzeňské teplárenské určují prostřednictvím představenstva její majitelé - tedy především město Plzeň, které nevyžaduje maximalizaci zisků. Plzeňská teplárenská i tak dosahuje velmi dobrých hospodářských výsledků, a tak není třeba nadměrným zvyšováním ceny vytahovat z peněženek občanů další peníze za teplo. Nárůst cen ostatních druhů energií jim i tak dělá dost těžkou hlavu. (PI)
ŘÍJEN 2004
STRANA 3
Sportoviště na Slovanech se v budoucnu rozšíří Hojně navštěvovaný areál získá nová hřiště, podobu změní i plavecký bazén Plzeňané a návštěvníci měsdoucnost areálu řešit. Možné úprata, kteří využívají slovanský sporvy například zahrnují výstavbu noNejvětší návštěvnost tovní areál, se mohou těšit na rozvé tréninkové haly na ploše stávajíšíření a úpravy některých místních cích hřišť a vybudování víceúčelomá koupaliště sportovišť. Plzeňští zastupitelé tové sportovní plochy. Zázemí stávajítiž schválili návrh, který zmíněné území rozvíjí a modernizuje. Studie počítá jak s rozšířením plaveckého bazénu, tak s přestavbou Městské sportovní haly a okolních sportovišť. Rychlost, s jakou se návštěvníci slovanského areálu změn dočkají, bude záviset na tom, kolik peněz bude k dispozici v městské pokladně. Projekty na dovybavení budov haly a bazénu zajišťuje Správa infrastruktury města Plzně. Cíl úprav je jasný – zvýšit kvalitu poskytovaných služeb a rozšířit kapacitu sportovišť pro potřeby sportovců i návštěvníků. Hřiště a bazén totiž stále nestačí uspokojit velkou poptávku. Co by se tedy do budoucna mělo změnit? Stávající areál plaveckého bazénu, který byl v poslední době rozšířen o řadu vodních atrakcí, vyžaduje další investice – velký zájem veřejnosti o využití bazénu se projevily nedostatkem tréninkových ploch pro sportovce i odpovídajícího zázemí. Navrhované úpravy plaveckého bazénu tak zahrnují za prvé rekonstrukce stávajících objektů – například letních šaten, rozšíření kapacity stávajících šaten, obnovu kotelny a výměníkové stanice. Vzniknou
Nově navrhované objekty a plochy: 1. Tréninková hala 2. Tréninkový bazén 3. Polyfunkční objekt 4. Sportovní víceúčelová plocha 5. Tréninková plocha 6. Sportovní plocha určená k dočasnému parkování 7. Pobytová louka
Plán ukazuje možné novinky ve slovanském areálu i nová zařízení. Studie počítá s výstavbou samostatného tréninkového krytého bazénu, zastřešením venkovního bazénu, vybudováním vodní skluzavky a nového sociálního zařízení pro letní provoz. Úpravy se dotknou i dalšího slovanského sportoviště, Městské sportovní haly známé pod názvem Lokomotiva. Ta slouží nejen aktivním sportovcům, školám a široké veřej-
nosti, ale je i místem konání různých kulturních akcí. Při víceúčelovém využívání haly vyvstal stejný problém jako u bazénu – velké vytížení objektu má za následek nedostatek tréninkových příležitostí pro organizované sportovce. Pro posouzení možností rozvoje haly a okolí byla zpracována studie, která je podkladem pro rozhodování městské správy při výběru možností, jak bu-
cí haly by měla zlepšit rekonstrukce některých jejích částí, například šaten, sociálních zařízení a strojovny vzduchotechniky. Více možností pro sportovce by přinesla i další uvažovaná změna, tentokrát v areálu SK Plzeň 1894. Právě tam lze totiž využít plochy bývalého autobazaru, kde již vzniká nové tréninkové fotbalové hřiště. Méně šancí k rozvoji slovanského sportovního území skýtá areál TJ Dynama ZČE - pouze na území při ulici Mezi Stadiony studie uvažuje o výstavbě víceúčelového hřiště. Na Slovanech by však nemuseli najít nové možnosti pouze sportovci. Na ploše před plaveckým bazénem by totiž mohl podle studie vzniknout polyfunkční objekt určený k bydlení, obchodním a administrativním účelům. Součástí navrhovaných úprav území je i obnova a rozšíření zeleně, chodníků a cyklostezek. Nově jsou navrhovány další možnosti pro parkování a úprava stávajících parkovišť tak, aby byl zajištěn běžný provoz. Pouze při akcích s velkým počtem návštěvníků bude i nadále nutné volit pro parkování mimořádná opatření. Irena Langová
• Plavecký bazén navštíví v provozní době přibližně 1500 osob, což představuje průměrnou návštěvnost 100 osob za hodinu. Koupaliště s krytým i venkovním bazénem, krytým dětským bazénem, tobogánem, brouzdališti a dalšími vodními atrakcemi pojme asi 1160 lidí. • Městskou sportovní halu při běžném provozu navštíví asi 100 lidí za hodinu, nejvyšší možná ka-
pacita haly je 2000 osob. Kromě řady sportů slouží hala i kulturním akcím. • Slovanský areál zahrnuje dvě travnatá fotbalová hřiště s atletickým a cyklistickým oválem, dvě hřiště pro házenou, deset volejbalových hřišť a jedenáct tenisových kurtů.
sadů uspěla v soutěži V kasárnách zřejmě Město poprvé vyhlásilo granty Oprava Ocenění se dočkala v prvním ročníku soutěže o titul ´Dopravní stavba robude vědecký park ku´ plzeňská rekonstrukce sadů Pětatřicátníků. Stavba, která změnila podobu pro oblast cestovního ruchu Plzně v jeho nejrušnější části. Úprava sadů, uspěla v konkurenci devatenácti Spojit výzkum a vývoj s výrobní
Město Plzeň prostřednictvím oddělení prezentace a marketingu poprvé vyhlásilo granty pro oblast cestovního ruchu. Jejich výše je 1,5 milionu korun. Tématické okruhy na rok 2005 byly prozatím stanoveny tři: „Víkend v Plzni“ je určen pro vytvoření víkendového programu pro tuzemské a zahraniční turisty. „Cesta z města“ je zaměřen na nabídku krátkodobé dovolené s využitím potenciálu regionu. Tématický okruh „Obnovení gas-
tronomické tradice“ si zase klade za cíl uspořádání akce, která by se v budoucnu mohla stát tradičním a hojně navštěvovaným gastronomickým svátkem v Plzni. Zájemci, jejichž projekty vyhoví stanoveným kritériím, mají možnost podávat své nabídky do 15. prosince 2004. Poté stanovená komise vybere projekty vhodné pro udělení grantů. Cílem je, aby vznikly kvalitní projekty, které přispějí ke zvýšení místního cestovního ruchu. (red)
přihlášených projektů a postoupila do užšího kola, mezi sedm dopravních staveb z celé České republiky. Na samotnou špici významné soutěže se sice nakonec dostaly mnohem nákladnější stavby než byla ta plzeňská, ale rekonstrukce sadů Pětatřicátníků získala zvláštní ocenění – cenu společnosti ABF, vyhlašovatele celého klání. Slavnostní vyhodnocení soutěže se uskutečnilo u příležitosti 15. ročníku mezinárodního veletrhu For Arch v Obecním domě v Praze. Přestavba a oprava největšího přestupního uzlu městské hromadné dopravy byla jednou z nejsložitějších dopravních staveb v Plzni za dlouhá uplynulá léta. Celkové náklady nakonec dosáhly částky 205 miliónů korun a výstavba trvala méně než dvacet měsíců, když zhotovitelské firmy začaly s pracemi v roce 2002. Klíčovou úpravu tramvajových tratí, které byly dlouhodobě v havarijním stavu, doprovázela proměna celého okolí. (prk)
Dopravní podniky čekají více předplatitelů Dokončení ze str. 1 Nebojíte se náporu koncem roku, kdy si lidé budou zakupovat časové předplatné na příští rok? Pokud si nákup všichni nechají na poslední prosincové dny, frontám se pochopitelně nevyhnou. Během letošního roku jsme rozšířili naše prodejní místa. Nyní je jich šest, z nichž kancelář na Hlavním nádraží Českých drah a Centrálním autobusovém nádraží budou fungovat pouze pro dobíjení karet. S přijímáním žádostí o vydávání karty nám pomohly úřady jednotlivých městských obvodů. V budoucnosti bychom rádi instalovali po Plzni samoobslužné terminály, kde by si lidé také mohli dobít kartu. Jak bude vypadat městská hromadná doprava v Plzni za čtyři roky? Čekáte nárůst cestujících? Ano, ale ne v řádech. Letos plánujeme, že se v přepravní kapacitě přepočítané na vozokilometry dostaneme až na téměř patnáct milionů kilometrů, což je největší výkon v historii dopravních podniků. Za
čtyři roky zřejmě budeme přepravovat o něco více cestujících, možná se prodlouží některé trasy. Stále více lidí se v posledních letech stěhuje z Plzně do nanejvýš deset kilometrů vzdálených satelitních obcí. Možná, že se ukáže potřeba zajistit dopravní obslužnost i těchto míst. Pak bychom museli zvýšit i počet vozidel. Dočkají se Plzeňané často diskutovaného prodloužení tramvajové linky na Borská pole? Do současné doby odborníci propočítávali, kolik by stálo prodloužení těchto tratí, tedy stavební investice. Pro nás by to ale mohlo přinést nutnost dokoupit další tramvaj. Také by se to zásadně promítlo do provozních nákladů. Zvedly by se náklady na údržbu a bylo by zřejmě zapotřebí zvýšit počet zaměstnanců. Aby tramvaje jezdily až na Borské pole, to je sen mnohých lidí. Má své opodstatnění, pokud na Borských polích budou postaveny univerzitní koleje, případně bytová zástavba tak, aby využití tramvají bylo rovnoměrnější po celý den. Já si
však kladu otázku, jestli by pro tuto chvíli nebylo zajímavou alternativou zavedení trolejbusu na Borská pole. Proč byste dal přednost trolejbusu? Tato lokalita je totiž specifická tím, že tam není bytová zástavba, ale průmyslová zóna. Dopravní vlna se tam vzedme jen párkrát denně, při cestě zaměstnanců do továren a studentů do univerzity a zpět. Z tohoto pohledu je třeba zvážit, zda by se vyplatila investice do tramvajové linky, která je dražší než trolejbusová. Zavedení trolejbusové linky by se mohlo uskutečnit dříve, protože stavebně není tak náročné. Navíc nový trolejbus stojí 12 milionů korun, což je čtvrtina ceny tramvaje. Je třeba zmínit i záměr na vybudování autobusové a trolejbusové vozovny v Zátiší, což by v podstatě ve vybudování této trasy stejně vyústilo. V budoucnu zřejmě budou jezdit na Borská pole tramvaje i trolejbusy. Otázkou pro mne zůstavá volba pořadí při zavádění těchto trakcí. Když už jste zmínil ceny vozidel
městské hromadné dopravy, jak často obměňujete vozový park? Garantovaná životnost vozidel se pohybuje od dvanácti do patnácti let. Vozový park obměňujeme vlastně neustále. Častějším způsobem je modernizace, která dokáže prodloužit životnost tramvají a trolejbusů až o sto procent. Při nákupu nových vozidel jsme nyní změnili systém výběru dodavatele. Začali jsme vypisovat výběrová řízení v ročním předstihu na dodávky vozidel na dobu čtyř let. Dosud se to dělalo každoročně, jenže to mělo úskalí - při jakémkoliv nepředvídatelném průtahu výběrového řízení hrozilo, že dopravní podniky přijdou o účelovou státní dotaci na nákup vozidel městské hromadné dopravy. Letos jsme uzavřeli výběrové řízení na dodávku 28 nízkopodlažních trolejbusů, je také podepsaná výběrová smlouva na opravy tramvají T3. Ještě potřebujeme vyřešit autobusy. Na dodávku třiceti autobusů vypíšeme výběrové řízení letos na podzim. Jiří Pirník
praxí a podpořit tak rozvoj plzeňského regionu. Takový je cíl výstavby vědecko-technického parku v Plzni, na kterém spolupracuje město Plzeň se Západočeskou univerzitou a dalšími partnery. Nový park, kde by působily především malé a střední podniky spolupracující třeba právě se zmíněnou vysokou školou, by mohl vzniknout v areálu někdejších kasáren na Borských polích. Předběžné odhady na výstavbu parku, který by měl přinést i nová kvalifikovaná pracovní místa, zní na několik desítek až dvě stě milionů korun podle zvolené náročnosti projektu. (prk)
Bigboardy lákaly turisty do Plzně
K návštěvě Plzně zvaly od července do října obří bigboardy. Na přivaděčích dálnice D5 u Kyšic ve směru od Prahy a na Nové Hospodě
ve směru od Rozvadova byly umístněny nové reklamní plakáty, jimž vévodil detail lahve Pilsner Urquell. To zdůraznilo pivovarskou tradici města. Slogan Enjoy it! však znamenal i příslib něčeho dalšího, co si lze v Plzni vychutnat… (jk)
STRANA 4
RADNIČNÍ LISTY
Důležitost zeleně pro život člověka si naši předkové uvědomili už začátkem devatenáctého století
Plzeňské sady vznikly na popud purkmistra Kopeckého Počátek historie veřejné zeleně v Plzni se datuje do začátku 19. století. V té době, s rozšiřováním města, si lidé začali uvědomovat důležitost zeleně pro život člověka. Kolem Plzně bylo dostatek vinic i lesů. Dokladem toho jsou názvy jednotlivých sídlišť, které byly převzaty ze starých místních názvů (Vinice, Bory). Ve vlastním městě však stromy chyběly. Proto tehdejší představitelé města rozhodli o zakládání stromořadí v samotném městě. Postupně byly vysazované promenádní aleje na místě zasypaných hradebních příkopů. Dnes jsou v těchto místech Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy sady a sady Pětatřicátníků. První sadové plochy vznikly na popud purkmistra Martina Kopeckého a z příkazu nejvyššího purkrabího hraběte Chotka. V místech dnešních Smetanových sadů byla nejdříve zřízena arciděkanská zahrada, později botanická zahrada pro potřeby gymnázia a filozofického ústavu. Obě byly přeměněny na vojenské cvičiště. Vlastní Smetanovy a Kopeckého sady byly založeny v roce 1880. Tehdy zde byl prvně spuštěn vodopád, vystavěn bazének s ostrůvkem a vysázeny okrasné keře. Nově upraveny byly sady s výstavbou Divadla J. K. Tyla v roce 1902. Po regulaci Radbuzy byla ve dvacátých letech 20. století zasypána mlýnská strouha a založeny sady Šafaříkovy, Křižíkovy a plochy ze-
leně v dnešní Pallově ulici. Největší rozkvět městských parků v Plzni spadá do doby mezi světovými válkami. V polovině 19. století byl založen Lochotínský park. Purkmistr Kopecký zde v okolí pramenů nechal vysadit stromy a založit lázně. Byla zde vystavěna kolonáda, lázeňský hotel, restaurace, vanové lázně atd. Lázně řadu let fungovaly, ale jejich původně uvažovaná prosperita se nepotvrdila. Důvodem byla nedostatečná kvalita a malá vydatnost pramenů. Zároveň však podílníci zakladatelské společnosti nebyli ochotni vkládat do podniku další peníze. Proto byl areál prodán a díky novému vlastníku, Městskému pivovaru, udržován v jeho režii v podstatě 100 let pro veřejnost. I v tehdejší době šlo o jev velmi výjimečný. Po II. světové válce došlo k postupnému tříštění celého areálu. V roce 1885 bylo dokončeno vysazování stromů v dnešních Štruncových sadech, později založen park na Mikulášském náměstí, v roce 1914 byl založen park okresní, zvaný Sad legionářů, dnešní Borský park. V tomto období je založena většina parkových ploch ve městě, některé z popudu a za přispění okrašlovacího spolku v Plzni. Velkého rozkvětu parkové plochy zaznamenaly v době mezi světovými válkami. Zakládány jsou oblíbené letničkové ornamenty s použitím menších palem jako soliter.
Smetanovy sady v roce 1912
Sady Petatřicátníků v roce 1907
Mikulášské náměstí v roce 1915
Pecháčkovy (dnešní Štruncovy) sady v roce 1905
Významná byla činnost různých okrašlovacích spolků. Nejaktivnější v oblasti městských parků byla Jednota pro zakládání sadů a zkrášlení města a jeho okolí. Jednalo se o spolky dobrovolné. Jejich cílem bylo „působiti tam, kde příroda sama neobstarala se, neb nemohla se starati o výzdobu kraje, neb kde výzdoba časem vymizela, zkrátka by
Parkový okruh přeťala silnice Po roce 1990 město začalo se zvelebováním veřejných ploch a tím i zeleně. Obnova menšího parkového náměstí Českých bratří v roce 1994 podle návrhu ing. Václava Štěpána byla první realizací nově narozené správy zeleně. V té době se připravovala obnova východní části parkového prstence v historickém jádru Plzně. Parkový (sadový) okruh je největší investicí města do zeleně od roku 1990. Prstenec vznikl již na počátku 19. století na místě zbouraných městských hradeb. Bohužel nebylo a není možné obnovit parkový okruh v původním rozsahu, jelikož si svůj díl od severu a od západu odkrojil dopravní obchvat. Autorem návrhu jsou zahradní architekti Jiří Damec, Dana Wilhelmová a Eva Damcová. Park je otevřený svému okolí. V dálkových pohledech se tak uplatňují velké trávníkové plochy,
Současná podoba Šafaříkových sadů
které mohou být vzpomínkou na někdejší hladinu vodního příkopu. Řešení využívá tradiční prověřené prvky zahradního umění jako jsou aleje, květinová rabata při cestách a popínavé rostliny na konstrukcích. Stavba byla realizována po etapách: Křižíkovy sady (v roce 1995), Šafaříkovy a Kopeckého sady (1996), křižovatka Františkánská (1998), část pod Masnými krámy (2000). Závěrečnou kapitolou obnovy těchto míst byly práce na proluce v Křižíkových sadech (2000 až 2001). Z hlediska přírodního potenciálu (terén, voda, porosty) je v Plzni nejsilnější Lobezský park. V parku byly v roce 1996 udělány nové povrchy cest a pěstební probírky podle návrhu ing. V. Štěpána. V návrhu parku Chvojkovy lomy na Slovanech (autoři – Hrubec, Kmínek) z let 1957 až 1962, je možné cítit reakci na výsta-
vu Expo 1958 v Bruselu. K realizaci došlo však až v roce 1973. Roku 1995 se v parku uskutečnila sochařská dílna. Jako součást nové fontány byl také přímo v parku vykroužen obří keramický maják. Regeneraci parku společně s městem inicioval ateliér AVE architekt. Obnova fontány podle návrhu ing. arch. Šmolíka byla dokončena v roce 1998. Teatrálně řešená vodní scenérie je založena na organických formách a celému parku tak trochu vévodí. Vytvoření hracího plácku a dětského hřiště spolu s páteřní komunikací bylo další etapou regenerace. V roce 2000 byla dokončena regenerace parku Potoční. Někdejší skautský parčík z roku 1942 se nachází v malebném terénu pod vrchem Chlum. Autorem návrhu i projektu je ateliér Florart Šimek. Romantické přírodní partie byly zhodnoceny razantním prosvětlením, střídmými výsadbami a objekty ze dřeva a kamene. Rok 1999 přinesl obnovu Křimického náměstí, zahrady za Úřadem městského obvodu Plzeň 3 a části centrálního parku na Lochotíně za bazénem Slavie a bývalou diskotékou Impuls. Autorem je zahradní architekt Jakub Chvojka. Také tam byla regenerována fontána. Vzniklo architektonizované prameniště symbolizující návrat tekoucí vody do míst, kde před výstavbou sídliště proudil potok. V roce 2002 byla dokončena první etapa postupné obnovy hřbitova U Všech svatých, kde je záměrem do budoucna citlivě upravit prostor pro rozjímání návštěvníků. Jakub Chvojka
naši milou vlast všude ozdobila“. V 70. a 80. letech 20. století dochází k výrazně negativním zásahům do zeleného prstence historického jádra města s rozšiřováním a výstavbou nových komunikací, výstavbou budovy dnešní Komerční banky a přístavbou provozní budovy Divadla J. K. Tyla. K zakládání nových ploch zeleně dochází s výstavbou síd-
lišť, intenzita údržby postupně klesá a omezuje se na nejnutnější zásahy. Počátky a historii městské zeleně v Plzni až do roku 1938 sepsal Valentin Čoček, správce městských sadů, ve své Kronice městských sadů Plzeň. Tato kronika se nám zachovala díky opisu pana Miloslava Vaňouska. Dnešní podobu jí dal ing. Josef Čihák. Hana Hrdličková
V ulicích dýchá přes 14 tisíc stromů
Uliční stromořadí vznikala při rozšiřování Plzně o nové čtvrtě - například kvalitní aleje jsou v ulicích Jižního předměstí (okolí Velké Hvězdy), okolí Jiráskova náměstí. Mladší stromořadí byly založeny při rozšiřování Slovan. Období let 1960-80 let bylo ve znamení zakládání sídlištní zeleně. Jenže stromy se často vysazovaly živelně, nekoncepčně při svépomocných akcích. • V Plzni roste 14 070 stromů (119 druhů) ve 411 uličních stromořadí. • Nejčastěji jsou zastoupeny lípa velkolistá (2020 kusů), lípa malolistá (2005 kusů), jasan ztepilý (1259 kusů), javor mléč (1177 kusů). Tyto čtyři taxony představují 46 % stromů v stromořadích. • Celkem 27 procent stromů tvoří javor klen, sakura - odrůda Kanzan, kulovitá odrůda javoru mléč, jírovec maďal, platan, lípa zelená, třešeň, topol, kulovitá odrůda jasanu ztepilého. • Od roku 1993 bylo vysazeno na městských pozemcích kolem pěti tisíc nových stromů. (pk)
PAMÁTNÉ STROMY V PLZNI – 5. DÍL
Dvě lípy v Křimicích
Na pravém břehu původního koryta řeky Mže nedaleko zámku v Plzni - Křimicích se nacházejí dvě urostlé lípy velkolisté (Tilia platyphyllos). O historii těchto stromů, jejichž stáří se odhaduje na 180
až 260 let, nebyly zatím shromážděny žádné poznatky. Návrh na jejich vyhlášení památnými stromy vzešel relativně nedávno – v říjnu 2001 od architektky Drahomíry Kolmanové. V únoru 2002 odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně lípy vyhlásil památnými stromy a stanovil ochranné pásmo, které se odvíjí od průměru kmene a činí cca 15 metrů, měřeno od paty kmene každého stromu. V ochranném pásmu není dovoleno provádět jakoukoli pro stromy škodlivou činnost, jako například výkopové práce nebo terénní úpravy. Lípy jsou vysoké přes 32 a 35 m a jejich obvod kmene ve výšce 1,3 m je 4,14 a 4,94 m. Ze zákona o ochraně přírody a krajiny je zakázáno tyto stromy poškozovat a rušit v jejich přirozeném vývoji. Případné ošetření je možné pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Miroslav Klán
ŘÍJEN 2004
STRANA 5
Měšťanská beseda získává bývalý lesk Plzeňské centrum kultury a společenského života se otevře v lednu 2005 Měšťanská beseda, jedna z nejvýznamnějších veřejných staveb v Plzni, se vrací do původní krásy. Nejviditelnějším výsledkem oprav, který je vidět přímo z ulice, je nová fasáda. Novinek je však mnohem více. Rekonstrukce objektu za celkem tři sta milionů korun má už za sebou druhou etapu. Celá obnova skončí koncem letošního roku. Nákladné opravy Měšťanské besedy, která byla za více než sto let provozu bez větší údržby již na hranici havarijního stavu, se už nedaly odkládat. Krása budovy léty trpěla Velmi poničená byla třeba podlaha velkého sálu tvořící současně strop malého sálu. Necitlivé zásahy v minulých desetiletích za sebou nechaly velké šrámy. Třeba výmalba prostorů často nerespektovala původní stav a historická výzdoba velkého sálu se již ztrácela pod vrstvami nánosů, takže bylo složité rozpoznat motivy maleb, ať již v lunetách či stropě sálu. Za dlouhá léta padla postupným úpravám za oběť řada původních umělecko-řemeslných prvků výzdoby. Ve špatném stavu bylo však i zázemí historické budovy - například kotelny, či rozvody energií. Nákladná rekonstrukce se udála postupně Město Plzeň po výkupu Měšťanské besedy od bývalého vlastníka Škody Plzeň stálo před úkolem vrátit stánek kultury a společenského
života do stavu, který by odpovídal jejímu významu. Protože však bylo jasné, že opravy budou stát velké peníze, padlo rozhodnutí rekonstruovat budovu postupně. Vše začalo v roce 2000, kdy se odehrála úprava suterénu spojená s výměnou a modernizací kotelny. V první etapě vlastní rekonstrukce vyšších nadzemních podlaží v letech 2001 a 2002 pak dodavatelské firmy opravily přední části budovy, zahrnující prostory kavárny, restaurace, divadla Jonáš a dalších sálů a salónků při průčelí do ulice. Druhá etapa úprav zahrnula oba sálové prostory, prostory šaten, hlavní schodiště, různé prostory zázemí a i novou přístavbu umožňující bezbariérový přístup do všech veřejných prostorů Měšťanské besedy. Specialisté obnovili besedu k původnímu vzhledu Zásadním problémem z pohledu památkové péče bylo spojit obnovu historických prostorů, vycházející z restaurátorských průzkumů a dokumentace z počátku minulého století, s moderními potřebami. Opravy tak musely třeba zahrnout i splnění požárních, hygienických či bezpečnostních opatření. Mezi konstrukční oříšky patřila zase výstavba speciálního dvojitého stropu mezi oběma hlavními sály či budování nové vzduchotechniky. Obrovský kus práce odvedli při rekonstrukci Měšťanské bese-
Náročnou opravou prošel i hlavní sál Měšťanské besedy. dy umělečtí odborníci. Snad každý centimetr plochy sálů a všech přilehlých prostorů prošel rukama odborných řemeslníků, restaurátorů, či pozlacovačů. Bylo třeba restaurovat všechny části svítidel, podle dochovaných dobových fotografií nahradit chybějící lustry či nástěnné osvětle-
ní. Samostatnou kapitolou bylo restaurování původních dochovaných oken i jejich doplnění o repliky tam, kde nebylo možné pro jejich technický stav je odborně opravit. To se týkalo i všech dalších truhlářských částí dveří a obložení stěn. Restaurátoři však mě-
Sláva i devastace - osud budovy určovala doba Jak šly dějiny, měnil se ráz jednoho ze symbolů života Plzně, Měšťanské besedy. U jejího zrodu stála slavná jména. Budovu Měšťanské besedy navrhl po vítězství v soutěži roku 1898 architekt Čenský, profesor na plzeňské české průmyslové škole, pozdější autor Vinohradského divadla v Praze. Stavba v novorenesančním stylu se secesními prvky byla dokončena v roce 1901. Je bohatě zdobena uměleckými díly. Hlavnímu průčelí dominují barevné fresky Koncert a Přednáška, zajímavé jsou reliéfy v nikách v přízemí, které tvoří
celek: plzeňský hoch tančí se svou vyvolenou a starý dudák hraje skočnou. Na stavbě se podílela také řada významných firem - Škodovy závody, František Křižík a mnoho dalších. Budova byla na svou dobu velmi moderní, měla elektrické a plynové osvětlení, ústřední topení, prosklené stropy některých prostor, či spouštěcí rozměrná okna kavárny. Výzdoba budovy však nenadchla všechny. Vynikající, ale poněkud konzervativní plzeňský architekt R. Stech napsal v roce 1901 Mikoláši Alšovi: “...skopali to na hadry oboje, divadlo i Besedu. Laďa Novák
Slavná budova na historické pohlednici ze 30. let minulého století.
tam namaloval věci, že by se i negrovi otřáslo osrdí...“. V meziválečném období nájemce Jan Machatý povznesl restauraci a kavárnu Měšťanské besedy na prvotřídní společenské středisko. Před tím studoval zařízení světových kavárenských a restauračních podniků. V propagační brožuře z konce 20. let dvacátého století se uvádí: „Měšťanská beseda svým účelným moderním a útulným zařízením, hlavně však odborným vedením stala se plzeňskou representační budovou, v níž se centralisuje kulturní, hospodářský i společenský ži-
vot Plzně. V nádherné velké dvoraně konají se representační plesy, v rozsáhlých místnostech kavárenských, kulečníkových a restauračních schází se nejvybranější plzeňská společnost i významné osobnosti ze zahraničí, které překvapuje velkoměstský ráz společenské Plzně, jež za poledních, anebo večerních koncertů umělecké kapely, družnou zábavou a leskem toilet zvyšuje efekt komfortních a vzdušných sálů.“ V roce 1950 byl spolek Měšťanská beseda rozpuštěn a majetek předán krajskému výboru KSČ. Budova byla propůjčena plzeňské Škodovce. Původní název budovy a jména Palacký, Havlíček, Smetana a Neruda na hlavním průčelí byly překryty nápisem Závodní klub ROH Závodů V. I. Lenina Plzeň. Začalo postupné ničení budovy amatérskými opravami, odstraňováním cenných prvků i nedostatečnou údržbou. Prosklené stropy byly nefunkční, štuková výzdoba byla poničená překrytím nevhodnými nátěry, malířská výzdoba zčernala. V 80. letech byla plánována radikální přestavba budovy. Naštěstí k ní nedošlo. Budova byla sice ve špatném technickém stavu, ale nedošlo k jejím úplnému zničení. V roce 1994 byla budova Ministerstvem kultury ČR prohlášena kulturní památkou na návrh spolku Za starou Plzeň. Ve stejném roce byla při opravě hlavního průčelí obnovena zničená malířská výzdoba. V roce 1999 schválilo Zastupitelstvo města Plzně odkoupení budovy od Škodovky do vlastnictví města. Celková oprava budovy proběhla v letech 2001-2004. Petr Domanický
li štěstí - vždy se jim totiž podařilo najít některý z truhlářských prvků, který pak posloužil jako vzor pro výrobu těch chybějících, takže i dřevěná výzdoba je výtvarným provedením stejná jako v roce 1901, tedy v roce otevření Měšťanské besedy. Petr Marovič
Co je opraveno? • Všechny umělecké prvky odborníci opravili a chybějící doplnili kopiemi podle původních vzorů. • Průčelí i interiéry vyhlíží jako v době vzniku budovy, včetně použitých barev. Největší význam měla obnova hlavního vstupu s prosklenou markýzou. • Místo plzeňského znaku, který pocházel asi ze 60. let, se na hlavní průčelí opět vrátil český lev. • Hlavní sál znovu zdobí zlacený nápis „PLZEŇ SOBĚ“.
Nová přístavba v zadním traktu. • V malém sále byla podle historické fotografie rekonstruována barevná dekorativní výmalba stropu, včetně znaku města Plzně. • Původní podobu dostal také strop kavárny, imitující dřevěný trámový strop z mahagonu, podle několika zachovaných úlomků specialisté znovuvytvořili prosklený strop ve foyer před velkým sálem.
STRANA 6
RADNIČNÍ LISTY
Festival měl rekordní návštěvnost
Plzeňský divadelní svátek letos divákům nabídl šedesát představení Obrovský zájem diváků provázel dvanáctý ročník Mezinárodního festivalu Divadlo 2004 v Plzni. Jednu z nejvýznamnějších divadelních akcí v tuzemsku navštívilo – včetně doprovodných projektů - téměř 23 tisíc diváků, což je o čtyři tisíce více než v loňském roce. V rámci plzeňského festivalu letos vystoupilo třiatřicet souborů a skupin umělců ze třinácti zemí. „Diváci měli možnost vybrat si z jedenašedesáti představení,“ uvedl ředitel festivalu Divadlo Jan Burian. Návštěvníci viděli pestrou škálu vystoupení počínaje činohrou, přes taneční, loutkové, hudební divadlo až po představení, která se odehrávala přímo v ulicích města Plzně. Dvanáctimilionový rozpočet festivalu výrazně pomohlo naplnit město Plzeň, které přispělo částkou ve výši 2,7 milionu korun. Ministerstvo kultury České republiky věnovalo 1,8 milionu korun, Plzeňský kraj tři sta tisíc korun, Visegradský fond šest set tisíc korun a zbylou část uhradili sponzorské firmy. Hlavní program divadelní přehlídky oficiálně skončil 19. září večerním vystoupením Slovenského národného divadla, které uvedlo inscenaci režiséra Martina Čičváka Arabská noc. Avšak i po této oficiální tečce žila Plzeň divadlem dále. Pro velký zájem publika například hned po
Senioři získají internetový klub
Internetový klub pro seniory vzniká v Plzni-Doubravce. Tamní občanské sdružení TOTEM dlouhodobě pracuje na programech aktivního seniorského vzdělávání - od roku 2002 tak v prostorách sdružení lidé studují v jazykových klubech, od roku 2003 pracují v klubu počítačovém, klubu cestovatelském a klubu jogy. V letošním roce se sdružení podařilo získat finanční podporu z fondů Evropské unie a ambasády USA, takže může vzniknout internetový klub. Telefonní spojení na sdružení je 377 260 425. (prk)
Pracoviště Charity změnila adresy
Představení Nachových plachet začalo netradičně – bratři Formanové oslovili diváky už před divadelním stanem. dva večery přidávalo představení hry ku uvedlo inscenaci Murlon Murlo, ce letošního roku mohlo být v hruNachové plachty Divadlo bratří Fordejvické divadlo Tramvaj do stanice bých obrysech jasno. manů a Cabaret Theatre Dromesco touha a Divadlo pod Palmovkou Ná„Festival Divadlo patří k Plzni od z Francie. Právě vystoupení soubovrat do pekla. roku 1993. Za ta léta se stal širokou ru bratří Formanů v divadelním staPřestože dvanáctý ročník divaplatformou aktivit, nepřináší do Plznu v areálu Plzeňského Prazdroje na delního festivalu už skončil, organině ´jen´ skvělé divadelní inscenace, scéně patřilo k hitům festivalových zátoři pracují na programu další přeale přivádí do Plzně řadu doprovoddní. Definitivní závěr festivalu pak hlídky. Některá představení již mají ných projektů, workshopů, výstav, obstarala série představení z doprodohodnutá. Na výběru dalších insceči happeningů,“ prohlásil k festivalu vodného programu nazvaného Sami nací českých i světových souborů Divadlo plzeňský primátor Jiří Šnemezi námi. Divadlo Husa na provázorganizátoři pracují tak, aby do konberger. (prk)
Koupí samolepky můžete pomoci sobě i zeleni Trápí vás neustálý příliv reklamních letáků do vaší poštovní schránky? Informační centrum města Plzně nabízí pomoc - samolepku s nápisem ´Prosím nevhazujte reklamní materiály´, kterou lze umístnit na domovní schránky. Zákon z roku 2002 zakazuje šíření nevyžá-
KRÁTCE
dané reklamy, v případě, že reklama adresáta obtěžuje. Samolepky si mohou zájemci zakoupit v Informačním centru města Plzně za deset korun. Jejím zakoupením každý navíc přispěje na výsadbu dřevin, které bude zajišťovat Společnost přátel přírody. (red)
Na turistickou olympiádu se už hlásí první účastníci V příštím roce čekají Plzeň z hlediska cestovního ruchu dvě mimořádně významné akce. Tradiční květnové Slavnosti svobody se ponesou ve znamení kulatých oslav 60. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Další významnou mezinárodní akcí je 9. světová turistická olympiáda, kterou pro Plzeň v konkurenci dalších českých i evropských měst získala plzeňská pobočka Klubu českých turistů. Ačkoliv samotná olympiáda trvá pouhé čtyři dny (28. – 31. 7. 2005), je zřejmé, že mnozí účastníci svůj pobyt prodlouží o několik dní před i po samotné akci a budou pobý-
vat nejen v Plzni a okolí, ale navštíví i další místa v Plzeňském kraji či Čechách. Doposud se přihlásilo na 2 500 turistů z celého světa, mezi jinými i účastníci z Austrálie, Japonska, Dánska či Kanady. Již dnes se ukazuje, že v době konání turistické olympiády nebude dostatek ubytovacích kapacit. Žádáme proto všechny provozovatele ubytovacích služeb, kteří mají na toto období ještě volné kapacity, aby se přihlásili se svou nabídkou na adresu: František Moser, místopředseda KČT, Americká 38a, Plzeň, tel.: 377 325 877, e-mail:
[email protected]. (kš)
Kniha nabízí unikátní fotografie „Na zmáčknutí spouště jsem měl často jen minimum času,“ říká autor snímků Jiří Berger Na pulty knihkupectví se začátkem října dostala kniha o Plzni, která jistě zaujme řadu lidí a to nejen ty, kteří v centru západních Čech žijí. Publikace totiž představí krajské město z ptačí perspektivy - kniha s názvem ´Plzeň z nebe´ fotografa Jiřího Bergera nabízí více než dvě stovky pohledů na největší město západních Čech z míst, kam se normální pozorovatel jen tak nedostane - z paluby letadla a koše balonu. „Strávil jsem nad Plzní desítky hodin. Přesto na správné zmáčknutí spouště jsem měl často jen minimum času. Nemohl jsem propást ten správný okamžik, neboť bychom pak museli nad cíl opět nalétávat,“ vysvětlil mnohdy složité podmínky pro práci Jiří Berger, který se specializuje na letecké snímky měst a památkových objektů. Kniha obsahuje neobvyklé záběry nejen známých míst a plzeňských dominant, ale i zastrčená zákoutí, plzeňské periferie, spleti silnic a kolejí či soutoky řek. Některé pohledy budou určitě neznámé i těm, kteří mají jinak metropoli dobře přečtenou. Fotografie vznikly z převážné většiny v letošním roce a zachycují tak věrně současnou podobu města. Publikace však vybídne i ke srovnání, jak vypadala Plzeň z výšky v předminulém století. Kniha je totiž doplněna i unikátními snímky Plzně, pořízenými z ochozu katedrály svatého Bartoloměje kolem roku 1890. (prk)
Některá pracoviště Diecézní charity Plzeň v minulých týdnech přesídlila. Ředitelství a ekonomický úsek se ze sadů 5. května přestěhoval do Hlavanovy ulice 16. Kancelář Adopce na dálku do Argentiny, Bolívie a Paraguaye napříště najdete v Hlavanově 17. Poradna pro migranty a uprchlíky byla přestěhována do objektu Střediska humanitární pomoci, Cukrovarská 16. (red)
Knihovna digitalizuje rukopisy
Novinku pro milovníky historických knih připravila Knihovna Západočeského muzea v Plzni. Ta spravuje sbírku středověkých rukopisů a díky jejich postupné digitalizaci je možno první knihy studovat pomocí počítače. Vedle možnosti studia na počítačových pracovištích studovny v knihovně Západočeského muzea, mají zájemci možnost využívat a studovat všechny rukopisy prostřednictví webovských stránek projektu Memoria, které jsou v současné době veřejně dostupné na internetové adrese www.memoria.cz. Do projektu je zapojeno mnoho dalších institucí, například Knihovna Národního muzea či Národní knihovna. (prk)
Sdružení Romů působí v Plzni
Městská organizace Sdružení Romů a národnostních menšin začala působit i v Plzni. Sdružení bude usilovat o integrování Romů a příslušníků národnostních menšin do občanské společnosti. Jedním s hlavních cílů sdružení je aktivně se podílet na sociální politice, která povede k rovnosti v příležitosti uplatnění. Koordinátorem činnosti sdružení je Štefan Tišer, jehož hlavním úkolem pro letošní rok je například zajistit tým lidí pro terénní sociální práci v romské komunitě. (prk)
Muzeum bylo domovem bonsají
Několik tisíc lidí se přišlo podívat na celostátní výstavu bonsají, která se v září uskutečnila v Západočeském muzeu v Plzni. Ta se stala centrem evropského bonsajového dění – hostila mimořádný kongres Evropské bonsajové asociace. Zúčastnili se ho například zástupci Německa, Belgie, Polska, Rakouska, San Marina, Španělska, Francie či Anglie. (prk)
ŘÍJEN 2004
STRANA 7
Krátké poohlédnutí za plzeňským létem
RAKOUŠTÍ KOMEDIANTI ve fracích a na chůdách si říkají Irrwisch (Posedlí). Právě oni odstartovali vystoupením U branky dvanáctý ročník mezinárodního festivalu Divadlo. Ve dnech 15. až 24. září se divákům představilo 33 českých i zahraničních divadelních skupin, které sehrály 61 představení.
Nuda v plzeňských ulicích o letošních prázdninách rozhodně nebyla. Už v červnu se stal předzvěstí tradičně bohatého letního programu Historický víkend. V srpnu přilákal na 130 tisíc diváků jedenáctý ročník hudebního a divadelního festivalu Na ulici. Září přineslo divadelní svátek v podobě dvanáctého ročníku mezinárodního festivalu Divadlo 2004 s bohatou účastí českých i zahraničních umělců. Velký divácký úspěch sklidili bratři Formanové s vystoupením Nachové plachty ve stanu na nádvoří Plzeňského prazdroje. Pivní svátek PilsnerFest pak udělal tečku za kulturním létem v plzeňských ulicích.
TISÍCE DIVÁKŮ denně lákal do plzeňských ulic pestrý program jedenáctého ročníku festivalu Na ulici. Pravidelně nabitá byla hlavní scéna na náměstí Republiky.
PLZEŇSKÁ BLUEGRASSOVÁ kapela Blue Gate se zpěvačkou Ilon nechyběla ani letos v srpnu při hudebním festivalu Na ulici. Hudebníci potěšili své příznivce koncertem na scéně U branky.
NA SVÉ SI PŘIŠLY I DĚTI, pro které 16. srpna zahráli členové Malého vinohradského divadla na scéně U branky Pohádky z kouzelného sluchátka.
TAHÁKEM festivalu Na ulici se stala hra Joe Ortona Návštěva pana Sloana. Hlavní roli se na scéně v Proluce totiž hrál Karel Roden.
ZAČÁTKEM ZÁŘÍ se koryto řeky Radbuzy již tradičně plní roztodivnými plavidly, jejichž osádky se před zraky tisíců diváků pokouší bez újmy sjet umělou šlajsnu postavenou na jezu. Nejinak tomu bylo i letos při pátém ročníku recesistické Plavby do 21. století, při níž se na vodu spustilo 27 plavidel.
STRANA 8
RADNIČNÍ LISTY
SERIÁL: Naučné stezky v Plzni a blízkém okolí - 1. díl
Po stopách botanika Františka Malocha Přírodovědně a historicky zajímavá lokalita nacházející se severně od Plzně na levém břehu řeky Berounky přitahovala pozornost Plzeňanů již ve druhé polovině devatenáctého století. Dokladem toho je vybudování první turistické cesty, kterou dala vylámat a upravit obec plzeňská již v roce 1893 na podnět plzeňského odboru klubu českých turistů založeného 15. prosince 1892. S myšlenkou vytvořit na této trase naučnou stezku a věnovat jí památce známého plzeňského botanika Františka Malocha přišel v roce 2001 tehdejší absolvent Pedagogické fakulty ZČU v Plzni Petr Charvát. V říjnu 2003 byla naučná stezka dokončena. Začíná na Bílé Hoře (konečná stanice autobusů 20 a 39), pokračuje po žluté stezce přes vyhlídku na Malachově skalce, polesí Háj, obec Druztovou a končí na zřícenině pozoruhodného hradu Věžka. Na celkem 11 tabulích je možné se postupně seznámit například s těžbou černého uhlí na Bílé Hoře, s bývalým pivovarem Prior, středově-
Mapka: grafické studio RAMAP kým tvrzištěm na Pecihrádku, s historií tvrze Roudná nad řekou Berounkou a se starým Čertovým mlý-
nem z roku 1850. Na tabuli č. 4 pojednává o botanikovi Františku Malochovi. Tabule je umístěná v blíz-
kosti Malochovy skalky, kde tento známý plzeňský botanik rád pobýval. Trasa pokračuje přes polesí Háj a pojednává o geologické minulosti, biotopu řeky Berounky. Na neméně zajímavém stanovišti č. 10 se můžete seznámit s historií obce Druztové, školy a s historií původně gotického kostela sv. Máří Magdalény z roku 1351. Poslední z tabulí je umístěna na zřícenině hradu Věžka. Tento hrad byl vystavěn kolem r. 1300 pravděpodobně Ratmírem z Věžky na místě staré tvrze. Podle nálezů bylo tehdejší hradiště Věžky osídleno téměř nepřetržitě 6000 let, již od pozdní doby kamenné. Historie tohoto místa byla významně objasněna v letech v letech 1962 – 1972 při archeologickém průzkumu. Trasa naučné stezky je dlouhá asi 9 km a její prohlídka trvá přibližně 4 – 5 hod. Další informace také přináší brožurka, která je k dispozici v Informační kanceláři Magistrátu města Plzně, na Úřadě městského obvodu Plzeň 1 a na Obecním úřadu v Druztové. Miroslav Klán
PLZEŇŠTÍ RODÁCI
Jan z Doubravky V roce 1486 se v Plzni naro-
dil Jan Dubravius aneb Jan Skála z Doubravky a Hradiště. Po studiích teologie a práva ve Vídni a v Itálii se vrátil do vlasti a vstoupil do služeb olomouckého biskupa, kde díky svému vzdělání i diplomatickým schopnostem rychle postupoval v kariéře. Roku 1517 byl povýšen do šlechtického stavu. Zájmem Janovým se stalo i velebení biskupských i soukromých statků. Dostal se k problematice chovu ryb a zasáhl do něj významným způsobem – napsáním knihy „O rybnících a rybách, které v nich žijí.“ Tato práce, první svého druhu, vyšla v roce 1546 v Norimberku. První a zatím poslední překlad z původního latinského vydání vyšel u nás až v roce 1953. Středověký rybníkář měl mimořádný cit pro přírodu, pro vodohospodářské a rybochovné možnosti. Znalci chovu ryb vyznávají odkaz Dubraviův zejména pro jeho způsob vytírání ryb v třecích Dubraviových rybníčcích. Je platný a používaný dodnes. (ht)
se to dívá? Poznej své město - 7. část Kdopak Soutěž o ceny s plzeňskou zoo - 3. část SOUTĚŽ
Správně odpověděli na minuce, kteří obdrží knihu o Plzni a prolou fotohádanku č. 6 všichni ti, ktepagační materiály o městě. Jsou jiří poznali, že socha nahé dětské pomi Vlasta Ládrová, Růženy Svostavičky na fotografii v červnovém bodové 45, Anna Holá, K. Steinečísle Radničních listů sedí na římse nad hlavních vchodem do Západočeského muzea v Kopeckého sadech č. 2. Z 52 správných odpovědí na fotohádanku č. 6 jsme Fotohádanka č. 7: Který dům v historickém jádru vylosovali 3 výher- Plzně zdobí toto sgrafito?
ra 31, Věra Müllerová, Západní 12. Dnes se pokuste podle fotografie určit, který dům v historickém jádru zdobí sgrafito, jehož námětem byly Ezopovy bajky. Odpovědi opatřené zpáteční adresou zasílejte nejpozději do 22. listopadu na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň. K dispozici je také elektronická pošta:
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Poznej své město 7!
Muzeum postavili za tři roky V postavičkách obou putti, sedících na římse hlavního portálu Západočeského muzea (i v jejich atributech) můžeme hledat symboly tvorby, zkoumání i ochrany všech těch úžasných předmětů historických, národopisných a přírodověd-
ných i uměleckořemeslných, které shromáždili naši osvícení předkové a pro které město Plzeň postavilo tuto muzejní budovu. Navrhl ji architekt Josef Škorpil, ředitel uměleckoprůmyslového muzea v roce 1895 a její stavba trvala tři roky. Partne-
Postavičky dětí sedí na římse hlavního portálu Západočeského muzea.
rem mu byl sochař Celda Klouček, autor plastické výzdoby průčelí a interiérových štukatur. Budova je postavena v pseudohistorickém slohu, má ovšem již řadu secesních prvků jak na fasádě, tak především v interiérech. Sestává z průčelního domu, za jehož symetrickým průčelím s novorenesanční loggií ve druhém patře se skrývá jedno z nejkrásnějších schodišť vůbec, a dvou křídel podél Kopeckého a Šafaříkových sadů. Fasády jsou kombinací režného zdiva a štukových omítek, což je pro architekturu přelomu 19. a 20. století v Plzni velmi typický prvek. Významnou dominantou městského panoramatu při příchodu do centra od jihovýchodu je trojice měděných věžic nad vstupní částí. Anna Hostičková Vysvětlivky: Putto, mn. č. putti - nahá dětská postavička, zpravidla však bez křídel, je prvek, vytvořený italskou renesancí jako obdoba Amorů a Erotů z antiky, či protějšek andílků ze středověku. Atribut - přívlastek, předmět symbolického významu, poznávací znamení zobrazované bytosti.
Rozluštění minulých pohledů zvířat z plzeňské zoo nebylo snadné. Z 61 došlé odpovědi bylo jen 18 správných. Ukázalo se, že poznat kajmana na první fotografii (správná odpověď 3b) nedělalo drtivé většině soutěžících problémy. Zato druhý pohled, který patřil zubrovi (4a), zmátl mnoho čtenářů, kteří ho označili za prase (4c). Z osudí se správnými odpověďmi jsme vylosovali Moniku Vackovou ze Žlutické 5 a posíláme jí 4 volné vstupenky do zoo a propagační předměty. Dnes přinášíme další dva zvířecí pohledy. Zkuste svůj postřeh, zaškrtněte jednu z odpovědí a pošlete svůj tip nejpozději do 22. listopadu na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň. Můžete využít také e-mail:
[email protected]. Připojte i název soutěže: Kdopak se to dívá 3. Na vylosovaného výherce čekají opět tradiční ceny.
5a) pštros, 5b) krůta, 5c) tetřev
6a) pavián, 6b) levhart, 6c) kočka
Poznali jste minulé oči? KA JMAN
Kajman zakrslý, zvaný též kajmánek malý, patří k nejmenším druhům krokodýlů - v dospělosti měří sotva 130 cm. Žije v malých skupinkách v pralesních tocích v severní části Jižní Ameriky. Pro stavbu hnízd využívá okolí termitišť, kde je stálá teplota. Kajmani patří do čeledi aligátorovitých. Mláďata kajmánka malého měří při narození 10 - 15 cm a jsou velmi
kousavá. Živí se rybami a dalšími drobnými obratlovci. Plzeňská zoo jako první v bývalém Československu odchovala počátkem 80. let minulého století mládě kajmana brýlového paraguayského. (mv)
ZUBR
Je příbuzný amerického bizona. Rod bizonů je znám již z počátku čtvrtohor Evropy a Asie. Později pronikl i do Severní Ameriky. Pří-
slušníci eurasijských bizonů se rozrůznili na stepní a lesní formu zubra. Stepní zubr vyhynul po době ledové. Zubr lesní byl jako lovná zvěř v Anglii vyhuben ve 12. století a ve Francii koncem 14. století. Ve střední a východní Evropě se zubr vyskytoval ještě v osmnáctém století. U nás zubry připomínají místní jména jako Zubří a Zubrnice. Nyní žije v Bělověžském pralese a v dalších 25 rezervacích. (mv)
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 9 • Vychází pětkrát až šestkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, oddělení komunikace Magistrátu města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 011, fax: 378 032 012, e-mail:
[email protected] • Foto v tomto čísle: J. Pirník (str. 1, 3, 7, 8), J. Vogeltanz (str. 8), J. Berger (str. 4, 5, 6, 7), M. Böhm (str. 2, 7), P. Skala (str. 4), archiv P. Domanického (str. 5), archiv Plzeňské teplárenské, a. s. (str. 2) • Náklad 75 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: Kalous & Skřivan, s. r. o., 301 00 Plzeň, Švihovská 10 • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 211 605 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 29. října 2004 • Příští číslo vyjde v prosinci 2004
