OBČANSKÝ ZÁKONÍK PŘEHLED ZMĚN OD LEDNA 2014
Obsah Úvodem............................................................................................................................3 Změny v právní úpravě.....................................................................................................4 Dědění...............................................................................................................................5 Odpovědnost za radu profesionála...................................................................................7 Co se ještě mění při způsobení škody...............................................................................8 Problematika uzavírání smluv a odstoupení od smlouvy..................................................9 Zvíře už nebude jen „věc“...............................................................................................11 Společné jmění manželů.................................................................................................12 Nabytí kradené věci .......................................................................................................13 Nakládání s nemovitostmi...............................................................................................14 Katastr nemovitostí nově................................................................................................16 Nájemní bydlení..............................................................................................................18 Pojištění...........................................................................................................................20
2.
Úvodem Od 1. ledna 2014 vstoupí v účinnost nový občanský zákoník. Přelomový právní předpis nahrazuje svého původně socialistického předchůdce, jehož historie sahá až do roku 1964. Je symbolické, že nový občanský zákoník dostal číslo 89/2012 Sb. Spolu s doprovodnými zákony a prováděcími předpisy nahradí občanský zákoník řadu dalších zákonů – o rodině, o vlastnictví bytů, o nájmu a podnájmu nebytových prostor, o cenných papírech a další. Dohromady se jedná o 238 předpisů. Záměrem zákonodárců bylo vytvořit jeden komplexní kodex, který upraví vztahy mezi občany. Místo obchodního zákoníku bude oblast podnikání nově upravena občanským zákoníkem, zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V platnosti zůstává živnostenský zákon. Nový občanský zákoník tedy odstraňuje dualitu právní úpravy a upravuje závazkové právo i mezi podnikateli. Kromě řady nových pojmů přináší nastupující občanský zákoník větší ochranu práv spotřebitelů, na druhou stranu však klade na občany i vyšší nároky, když zdůrazňuje jejich aktivní roli při ochraně svých práv. Odkazuje se na rozum průměrného člověka, kdy každý může u svéprávné osoby očekávat, že jej užívá a chová se s běžnou péčí a opatrností.
Změn je tedy řada a stojí za to se s nimi blíže seznámit.
3.
Změny v právní úpravě po 1. 1. 2014
Současný stav
Současný stav
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 94/1964 Sb., o rodině zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnících bytů zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) doprovodné zákony, prováděcí technická novela NOZ
přepisy,
zákon č. 591/1992 Sb. o cenných papírech další přepisy, celkem 238
zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK)
zákon č. 591/1992 Sb., obchodní zákoník
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním
zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém
4.
Dědění Nový občanský zákoník umožňuje větší volnost v rozhodování o svém majetku, více se respektuje přání pořizovatele závěti (zůstavitele). Nově lze například určit náhradníky dědice, pokud by nedědil.
Dluhy a soupis dědictví Významnou změnou je skutečnost, že se budou dědit veškeré dluhy zůstavitele, bez ohledu na výši nabytého dědictví. Pokud tedy existují pochybnosti o rozsahu zadlužení, lze doporučit vyhradit si soupis dědictví. V takovém případě dědí dědicové dluhy zůstavitele pouze do výše nabytého dědictví. Zůstává možnost dědictví odmítnout.
Institut odkazu Zůstavitel může (mimo závěti) nově využít institutu odkazu. Jedná se o to, že zůstavitel může dědicům nařídit, aby třetí osobě (tj. odkazovníkovi) vydali věc. Odkazovník není dědic, tzn.: přijetím věci nepřejímá dluhy po zůstavitelovi. Jednoduše řečeno: je-li zůstavitel dlužník, dluhy na odkazovníka nepřecházejí, a to i přesto, že odkazovanou věc přijme. Každému z dědiců musí zůstat alespoň jedna čtvrtina dědictví nezatížená odkazy.
Dědictví s podmínkou, doložením času nebo příkazem Zůstavitel může nově odkázat dědicovi majetek s podmínkou, příkazem nebo doložením času. Podmínkou může být například to, že odkazované dědictví bude skutečně zděděno jen tehdy, pokud dědic dostuduje, příkazem, například že se postará o zůstavitelova psa. Zákon ale pamatuje na šikanu i ochranu veřejného pořádku, tudíž zůstavitele v jeho volnosti omezuje. Podmínkou nesmí být například povinnost rozvodu nebo svatby, případně dotaženo do absurdna nesmí být příkazem, že dotyčný dědic bude muset nahý obíhat náměstí.
Dědická smlouva Nový institut má celkem praktickou aplikaci: má-li zůstavitel tři syny, může nejmladšímu z nich ještě za života přenechat část svého majetku, tento syn se pak dědickou smlouvou, uzavřenou ještě za života zůstavitele, zřekne dědictví (tj. budou dědit dva starší synové zůstavitele). Takovouto dědickou smlouvou se předejde potenciálním sporům při dědickém řízení.
5.
Nepominutelný dědic – menší podíl Nepominutelný dědic má i podle nového občanského zákoníku právo na svůj podíl. Nový občanský zákoník však v jistém smyslu toto právo omezuje. Nezletilý potomek musí od nynějška získat alespoň tři čtvrtiny svého zákonného podílu (nyní je to sto procent). Zletilý dědic – dříve alespoň jedna polovina, od nového roku to bude jen jedna čtvrtina. Zákon rozšiřuje počet možných dědiců, dědických tříd bude šest. Méně časté tak budou případy, kdy pozůstalost připadne státu
6.
Odpovědnost za radu profesionála Nový občanský zákoník přichází s nejednou revolucí, jedna z nich se úzce týká přímo finančního poradenství. Zavádí se institut odpovědnosti za poškození, které je způsobeno škodlivou radou člověka, který se v té které oblasti prezentuje jako profesionál, tedy i takového člověka, který se prohlásí za finančního poradce. Podmínkou je, aby taková rada byla poskytnuta za úplatu, za nějaké protiplně ní. Škodu bude muset prokázat poškozený, tj. bude muset prokázat úplatné poskytnutí informace (základní podmínka), dále nesprávnost, případně neúplnost poskytnuté rady a příčinnou souvislost mezi radou a utrpěnou škodou. Způsobí-li odborník škodu neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu, je povinen škodu nahradit, přičemž se upřednostňuje návrat do původního stavu namísto peněžního plnění. To totiž často bývalo pro poškozeného nevýhodné. Zároveň však zákoník umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil peněžitou náhradu. Pokud informace (rada) není poskytnuta od odborníka nebo není-li poskytnuta za úplatu, bude se dotyčný poskytovatel informace zodpovídat jen za vědomě nesprávnou nebo vědomě neúplnou informaci. Ve finančním poradenství se to dotkne především oblasti hypotečních úvěrů. Pojišťovnictví a investiční zprostředkování bylo již nyní upraveno zvláštními právními předpisy v obdobném smyslu. Základní rada všem profesionálům je proto jednoduchá: obezřetnost a pečlivá evidence.
7.
Co se ještě mění při způsobení škody Škoda představuje jakoukoliv ztrátu na majetku, přičemž se započítává i ušlý zisk. Občanský zákoník nově výslovně uvádí, že kromě obvyklé ceny věci, kterou má v době poškození, musí být zohledněny i účelně vynaložené náklady, které musely být k obnovení funkčnosti věci vynaloženy. Tím jsou eliminovány případy, kdy škůdce poškozenou věc opraví a pak požaduje uhrazení částky, o kterou se hodnota věci díky opravě zvýšila. Nový občanský zákoník ruší paušální ohodnocení náhrady za ublížení na zdraví nebo usmrcení, jejichž maximální výši stanovovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Soudy v tomto získají mnohem větší volnost. V novém občanském zákoníku zůstává zachována odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou provozní činností. Provozovatel odpovídá i za nezaviněnou škodu, rozšiřují se však možnosti zproštění, například v případě, že provozovatel vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
8.
Problematika uzavírání smluv a odstoupení od smlouvy Nový občanský zákoník se automaticky aplikuje na smluvní vztahy vzniklé od 1. 1. 2014. Smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 se řídí i po 1. 1. 2014 předpisy platnými v době uzavření, s výjimkou např. nájemní smlouvy nebo smlouvy o účtech. Dohodou smluvních stran lze i staré smlouvy podřídit novému občanskému zákoníku. Jaké jsou nejdůležitější změny v oblasti závazkového práva?
Uzavření smlouvy možné i bez úplného konsenzu obou smluvních stran Smlouva může být uzavřena i v případě, že nedojde k úplnému konsensu smluvních stran o jejím obsahu. K uzavření smlouvy může od ledna 2014 dojít tak, že jedna smluvní strana akceptuje smlouvu s nepodstatnými změnami oproti původnímu návrhu. Aby k uzavření smlouvy v této podobě nedošlo, musí navrhovatel změny svého původního návrhu výslovně odmítnout. Příklad: Společnosti A a B chtějí uzavřít smlouvu o spolupráci. Společnost A zašle společnosti B návrh smlouvy, společnost B návrh akceptuje, upraví však výši odměny. Společnost A, která nabídku původně učinila, by musela změněnou smlouvu bez zbytečného odkladu odmítnout. Je nutno zdůraznit, že rozhodnutí, zda se jedná o podstatnou změnu či o změnu nepodstatnou, bude v případě sporu na rozhodnutí soudu.
Promlčecí lhůta jednotně tříletá Dochází ke sladění – od ledna je promlčecí lhůta jednotně tříletá. Stará úprava nyní například předpokládá čtyřletou promlčecí dobu u obchodních závazkových vztahů.
9.
Posílení slabší strany Zavádí se pojem „smlouvy uzavírané adhezním způsobem“, což jsou smlouvy uzavřené mezi silnější a slabší stranou (slabší strana neměla skutečnou možnost ovlivnit smluvní ustanovení); od ledna 2014 budou neplatná všechna ustanovení, která jsou pro slabší stranu takto uzavřené smlouvy nesrozumitelná nebo pro slabší stranu „zvláště nevýhodná“. Neplatné budou taktéž doložky, které bude možno přečíst jen se zvláštními obtížemi. Jen pro informaci: smlouvou uzavřenou adhezním způsobem bude zpravidla vždy smlouva formulářového typu, tj. jedna strana předkládá již vyhotovený smluvní vzor, v němž chybí jen kolonky pro vyplnění osobních údajů druhé strany. Nejenom smlouva formulářového typu však bude smlouvou uzavřenou adhezním způsobem, záleží vždy na tom, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky, tj. smlouva byla uzavřena mezi slabší a silnější stranou dle podmínek stanovených silnější stranou a slabší strana neměla možnost podmínky smlouvy ovlivnit. Smlouvami uzavíranými adhezním způsobem jsou tak například smlouvy, které klient uzavírá s bankou, nebo smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru uzavírané s mimobankovní instituci atp.. Příklad: Pan X uzavřel se společností A smlouvu, která určuje, že v případě prodlení s platbou pan X zaplatí společnosti A úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, společnost A je však v případě prodlení s platbou povinna platit pouze 3 % ročně. Toto ustanovení by bylo neplatné, neboť výrazně znevýhodňuje pana X. Podnikatelé mohou mezi sebou ustanovení o ochraně slabší strany vyloučit, pokud se tak výslovně dohodnou.
Spotřebitelské smlouvy – odstoupení od smlouvy, čtrnáct dnů, ale jinak definovaných K drobné, ale přesto dosti výrazné změně dochází u odstoupení od smlouvy. Dnes už většinou u e-shopů platí, že spotřebitel může odstoupit od smlouvy do čtrnácti dnů. Pravidlo existuje i nadále, avšak drobná změna říká: stačí, když do čtrnácti dnů bude spotřebitelem písemně odesláno odstoupení od smlouvy. Nyní platí, že do čtrnácti dnů musí být doručeno podnikatelskému subjektu. A co je důležité: po odeslání písemného odstoupení od smlouvy začíná běžet další čtrnáctidenní lhůta, v níž musí spotřebitel odeslat i původně zakoupené zboží – znovu je nutno zdůraznit, že musí odeslat, to postačí. Nová právní úprava tak vlastně říká, že samotné zboží může spotřebitel vrátit až takřka měsíc od jeho zakoupení.
10.
Zvíře už nebude jen „věc“ Je to spíše zajímavost, ale v jistém smyslu zajímavost důležitá. Nový občanský zákoník mění postavení zvířete. Výslovně totiž praví, že zvíře není věcí. Což má zcela praktické důsledky, tak například už člověk nebude muset zvažovat, jestli kvůli záchraně zvířecího života smí, nebo nesmí způsobit větší škodu na majetku. Při současné právní úpravě člověk musí porovnávat hodnotu zvířete (zvířete jakožto „věci“) a jiné věci, kterou se kvůli zvířeti rozhodne poškodit – například při vysvobozování psa ze zavřeného auta. Jestliže zvíře způsobí škodu, je nově jasně definováno, že ji hradí vždy vlastník zvířete. Pokud bylo zvíře svěřeno jiné osobě, hradí tato osoba škodu společně s majitelem. Jestliže někdo způsobí škodu na zvířeti, hradí účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zvířete, a to i pokud podstatně převyšují cenu zvířete. Nesmí však být vyšší, než jaké by vynaložil jiný rozumný chovatel.
11.
Společné jmění manželů Často to je předmětem velkých sporů – manželé nakládají s majetkem ve společném jmění manželů různě, leckdy bez vědomí druhého z páru. Pokud manžel/manželka použije společný majetek na nákup nějaké věci (a nejedná se o záležitost běžnou), aniž by o tom druhý z manželů byl informován, může tento manžel oslovit soud, aby u něj dosáhl verdiktu neplatnosti takového manželova/manželčina jednání. Koupí-li si manžel bez manželčina vědomí za několikaleté rodinné úspory například luxusní auto, je možné tento právní úkon napadnout žalobou. To zůstává zachováno i v novém občanském zákoníku. Novinkou je, že pokud manžel/ka odepře bez vážného důvodu souhlas dát a je to v rozporu se zájmem manželů nebo rodiny, nebo tento souhlas dát nemůže, může druhý manžel požadovat, aby souhlas manžela nahradil soud. Dle současné právní úpravy se souhlasu nebylo možno domoci, pokud ho jeden z manželů odepřel udělit.
12.
Nabytí kradené věci Přestože novinové titulky před časem ohlašovaly celkem radikální změny, není nakonec nová zákonná úprava v této oblasti zdaleka tak revoluční. Nový občanský zákoník hájí jak zájmy nově nového nabyvatele, tak ale stále také zájmy původně okradeného. Jednoduchý případ: panu X je ukradeno auto a v dobré víře toto ukradené auto následně zakoupí pan Y. Pan Y je povinen právoplatně zakoupený automobil panu X vydat (pokud vyjde celá událost najevo), a to tehdy, jestliže tato krádež vyjde najevo do tří let od daného zločinu. Kdyby však pan X „zaklepal“ na dveře pana Y po době delší, než jsou tři léta, měl by tentokrát smůlu pan X – pan Y by se stal po třech letech právoplatným vlastníkem původně kradené věci, kterou v dobré víře koupil například v autobazaru.
13.
Nakládání s nemovitostmi Nový občanský zákoník uplatňuje starou zásadu římského práva „povrch ustupuje půdě“ (superficies solo cedit), která je běžná prakticky ve všech vyspělých zemích.
Stavba bude součástí pozemku Od 1. 1. 2014 se stavba automaticky stává součástí pozemku, pokud bude stejný vlastník obou nemovitostí. Bude-li se majitel pozemku odlišovat od majitele budovy, získají vzájemné předkupní právo a při prodeji musí nabídnout nemovitost nejprve druhému vlastníkovi. Ten bude mít na zaplacení kupní ceny tři měsíce, pokud si nedohodnou lhůtu delší, a to za cenu, kterou je ochoten nabídnout někdo třetí. Předkupní právo nebude zapsané v katastru nemovitostí, je tedy třeba být při koupi nemovitosti na pozoru. V současnosti je totiž asi 10 % staveb, které jsou postaveny na cizím pozemku. Toto číslo se bude postupně zmenšovat, ale odborníci odhadují, že úplná harmonizace vlastníků staveb a pozemků potrvá mnoho desítek let. Možnost postavit stavbu na cizím pozemku zůstane zachována ve formě práva stavby. Právo stavby je nemovitou věcí, půjde tedy zdědit, prodat, dá se k němu zřídit zástavní právo nebo lze zatížit věcnými břemeny. Právo stavby je dočasné na maximálně 99 let. Před uplynutím této doby je možné jej dohodou obou stran prodloužit. Po uplynutí lhůty připadá stavba vlastníkovi pozemku za cenu jedné poloviny hodnoty stavby. Od této ceny se mohou smluvní strany dohodou odchýlit.
Sousedské vztahy Dojde i na klasický spor o ovoce ze sousedova stromu spadlé na pozemek druhého ze sousedů. Nový právní předpis věnuje i těmto sporům větší prostor a specifikuje některé náležitosti. Tak například občanský zákoník určuje třímetrovou zónu od sousedova pozemku (od plotu), přičemž blíže než tři metry od plotu nemůžete od ledna 2014 zasadit strom vyšší než 3m, strom vzrostlý 1,5m musí stát nejméně 1,5m od hranice pozemku. Soused má navíc právo domáhat se odstranění stromu, pokud by mu škodil. Pokud soused plot nemá, můžete vyžadovat po sousedovi postavení plotu, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu vašeho vlastnického práva a nebrání-li to účelnému využívání dalších pozemků. Plody spadlé na pozemek souseda patří sousedovi. Naopak zaběhne-li se vám zvíře na pozemek souseda, máte právo na odchyt. Občanský zákoník myslí i například na včelí roj, který se usadí na sousedově úle – v tomto případě je roj pro příště sousedův.
14.
Nelze-li nemovitost řádně užívat proto, že není spojena s veřejnou cestou, může vlastník nemovitosti žádat, aby mu soused povolil za náhradu nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Záruční doba a nemovitosti Nový občanský zákoník bude nutit k tomu, aby člověk pamatoval na sjednání záruční doby se stavební firmou, která mu postaví dům. Pokud ve smlouvě záruční doba nebude specifikována, pak na základě nového zákona na ni nebudete mít automatický nárok. Ten zůstane jen u oprav těch vad, které byly už při předání nemovitosti, ale vzhledem k jejich „skrytosti“ nemohly být nijak odhaleny. U skrytých vad ale dochází k výraznému prodloužení lhůty, po kterou můžete požadovat jejich odstranění – na rozdíl od současného půl roku to bude od ledna 2014 pět let.
15.
Katastr nemovitostí nově Návrh nové právní úpravy (situace si vyžádala vznik katastrálního zákona – 256/2013 Sb.) více ochraňuje vlastníky nemovitostí před podvodnými zápisy v katastru nemovitostí. Zmocněnec zastupující vlastníka totiž bude muset pro zápisy v katastru předložit úředně ověřenou plnou moc. O provedeném vkladu zmocněncem pak bude nově katastr muset informovat i samotného vlastníka nemovitosti. Formou informování může být například pošta, datová schránka nebo i jiný vhodný způsob, který vlastník sdělí úřadu. Vlastník tak bude informován o každém návrhu, který se týká jeho nemovitosti. Jednoduše řečeno: vrší se zde instituty, které by měly zajistit, aby majitel nemovitosti měl jednoznačný přehled o způsobu nakládání s jeho vlastnictvím a nemohl být nijak obejit. Nově platí, že ochrany požívá ten, kdo vychází z údajů v katastru nemovitostí. Plně se tato zásada uplatní od 1. 1. 2015. Do té doby platí určité přechodné období, kdy si mohou vlastníci dát věci do pořádku. Například je-li nemovitost součástí společného jmění manželů, je vhodné do katastru zapsat oba manžele (např. souhlasným prohlášením). V opačném případě ztrácí nezapsaný manžel nad nemovitostí potřebnou kontrolu, kupující, vycházející v dobré víře z údajů v katastru, bude požívat ochrany. Do katastru je možné zapsat poznámku spornosti (pozor - nevyjasněné vlastnické vztahy apod.), která narušuje dobrou víru, ale neovlivňuje další řízení. Takovou nemovitost lze koupit, ale kupující nese příslušné riziko. V katastru se objeví celá řada nových údajů. Stavba se ve výpise z katastru projeví jako způsob využití pozemku. Bude možné zapsat nepovinné údaje, například nájem nebo pacht. Rozestavěná stavba se již nebude zapisovat do katastru nemovitostí, banky budou financování výstavby jistit skrze právo stavby. Výmaz zástavního práva bude nově řešen vkladem do katastru nemovitostí a zpoplatněn 1 000 Kč. Bude možno zřídit zástavní právo k věci, k níž vznikne vlastnické právo až v budoucnu. To posílí jistotu prodávajícího, financuje-li kupující nemovitost hypotečním úvěrem. Nově tedy nebude muset dávat prodávající nemovitost před uskutečněním transakce do zástavy.
16.
Vklad se zapisuje nejdříve po 20 dnech. Katastr nemovitostí zřizuje službu s pracovním názvem hlídací pes. Vlastníkovi nebo jinému oprávněnému, zřídí-li si tuto službu, bude zasílat informace o změnách (plombách) na nemovitostech. Služba se zřizuje za úplatu, informace mohou být zasílány poštou, sms, mailem nebo do datových schránek. Ubude papírů, bude se dávat pouze jedno vyhotovení listiny, na základě které má být proveden vklad. Nově se nezasílá listina s doložkou vkladu, ale pouze vyrozumění o provedení vkladu. Změnové výpisy se vytváří v revizích, je tedy patrné, co bylo zapsáno a co vymazáno.
17.
Nájemní bydlení
Možnost pronajmutí neobyvatelného bytu Pronajímatel si s nájemcem bude nově moci dohodnout pronájem i tzv. neobyvatelného bytu. Mohou si sjednat, že si nový nájemce byt upraví, přičemž investovaná částka se mu pak bude odečítat z jím placeného nájmu.
Větší svoboda pro nájemce Nájemce nebude muset v budoucnu od pronajímatele získat souhlas například s tím, že bude v bytě podnikat (nemusí být uvedeno v nájemní smlouvě) – to tehdy, pokud nájemcovo podnikání výrazně nezatíží byt (co je výrazné zatížení může určit jen soud). Další věcí je třeba možnost podnájmu: pokud se nájemce s pronajímatelem výslovně nedohodnou jinak, může nájemce přijmout podnájemníka bez souhlasu pronajímatele, pokud v bytě sám trvale bydlí.
Přechází nájem na vnuka? S novou právní úpravou končí možnost donekonečna řetězit přechod nájmu na své potomky. Bydlí-li s prarodičem vnuk v nájemním bytě, platí i nadále, že na vnuka nájem po smrti prarodiče přechází, ale bude to od nového roku časově omezeno – na dva roky. Po dvou letech se bude muset vnuk s pronajímatelem dohodnout, co bude dál. Pronajímateli se tak otevírá celkem jednoduchá cesta po dvou letech nájem vnukovi ukončit – bude-li to chtít.
Výpověď z nájmu Pronajímateli se obecně zjednodušuje možnost dát výpověď svému nájemci. Mění se v principu dvojí: zvětšují se možnosti, za nichž je možno výpověď z nájmu dát, a budou existovat taktéž možnosti dát výpověď bez jakékoli výpovědní lhůty, to v případě závažného porušení pravidel nájmu. Tak například bude možno s tříměsíční výpovědní dobou dát nájemci výpověď za „hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu“, nikde už ale není specifikováno, co to „hrubé porušení“ je, což lze vykládat jako větší flexibilitu pro rozhodování soudů, které budou moci zohledňovat konkrétní individuální situace (například třeba opakované a rušící pořádání nočních oslav, které svým hlukem mohou rušit sousedy).
18.
Možnost vyšší kauce Od ledna bude moci pronajímatel s nájemcem sjednat až dvojnásobnou kauci, než jak to dovoluje současný občanský zákoník. Zatímco dnes může pronajímatel požadovat složení třech nájmů, od roku 2014 bude moci požadovat kauci ve výši až šesti měsíců.
Pacht Nově se obnovuje pojem pacht. Na rozdíl od nájemce má pachtýř povinnost dále zušlechťovat majetek propachtovatele, týká se to typicky například zemědělských pozemků nebo závodů.
19.
Pojištění Pojistné produkty patří ke stěžejním v portfoliu každého finančního poradce, pojďme se tedy podívat, co se mění.
Zánik pojištění při převodu majetku? Stávající právní úprava počítá s automatickým zánikem majetkového pojištění při prodeji majetku. Pravidlo zní jasně: pojištění majetku zaniká při převodu vlastnictví na jiného majitele. Nový občanský zákoník toto pravidlo pozměňuje: pojištění daného majetku zaniká až dnem, ve kterém pojišťovně změnu oznámíte. Pokud změnu neoznámíte, pojištění musí být placeno i nadále.
Úrazové pojistky a ohodnocení újmy U úrazových pojistek (a vyplácení) nabývá na významu institut ohodnocení výše újmy, která byla člověku způsobena úrazem, na nějž se pojistka vztahovala. Výše újmy se nově bude stanovovat individuálně, neexistuje žádný přesný sazebník uložený ve vyhlášce (ani neexistuje například maximální částka pro konkrétní plnění). Individuální přístup při vyplácení úrazové pojistky (plnění budou určovat zpravidla soudy) se může odrazit v dosti proměnlivé výši vyplácené částky. Můžeme se proto dočkat podstatně vyšších plnění, než bývalo dosud (dle současného právního předpisu) zvykem.
Životní pojistky a vyloučení zákonných dědiců Životním pojištěním lze v jistém smyslu kompenzovat dědění. Člověk může uzavřít životní pojistku a určit osobu obmyšleného pro případ nastalé události (smrti). Pokud člověk s takto uzavřenou pojistkou zemře, částku získá zemřelým určená osoba, nikoli například zákonný dědic. Nový občanský zákoník přichází s jednou novinkou – ten, kdo uzavírá životní pojistku, může určit obmyšleného neodvolatelně. Dosud člověk v životním pojištění mohl osobu obmyšleného v průběhu trvání pojištění kdykoli změnit. To půjde i nadále, od ledna 2014 budou přípustné obě možnosti.
Pojistná smlouva se řídí jedním z tří zákonů Pojištění a jeho právní úprava z hlediska legislativy prošla za posledních dvacet let několika změnami. Nejprve byla tato oblast upravována samotným občanským zákoníkem. V roce 2004 však došlo ke změně a právní úprava pojistné smlouvy přešla do svébytného právního předpisu. Vstoupením v účinnost nového občanského zákoníku bude ale speciální právní předpis zrušen a úprava přejde zpět přímo do občanského zákoníku. To má jednu důležitou konsekvenci: pojistná smlouva se od 1. ledna bude řídit jedním ze tří typů zákonů. Rozhodující bude datum, v němž jste smlouvu uzavřeli. Podle nového občanského zákoníku se budou řídit ty smlouvy, které budou uzavřeny po lednu roku 2014. 20.
je prestižní vzdělávací kongres pro finanční poradce
videoportál ze světa financí
jsou analýzy, komentáře a tipy z finančně poradenského trhu
© 2013 Broker Trust, a.s.
